Rok od narození Krista
DEVÍTIST¯ PADESÁT¯
Potok skákal pfies kameny, spûchal údolím pfiíli‰ úzk˘m a nenápadn˘m na to, aby si ho Stra‰ za normálních okolností v‰iml. Stromy, které jej zarÛstaly, byly tmavé a obalené li‰ejníkem. V‰echno bylo nasáklé vodou. „Na opaãné stranû,“ zaãal Vok a ukázal na zalesnûn˘ hfibet, kter˘ se zvedal za potokem, „se tenhle potÛãek vlévá do fiíãky a kolem ní vede stezka…“ Pfieskoãil potok a vyrazil do svahu. Stra‰ se ‰plhal za ním. „Je tam docela pfiíhodné tábofii‰tû,“ vysvûtloval Vok. „Mysl퉅,“ vydechl Stra‰, „… myslí‰, Ïe ho Sasové pouÏijí?“ „Mohli by.“ Vrchol hfiebene byl o nûco ménû zarostl˘ neÏ údolí. „Tamhle,“ ukazoval Vok pfies vûtve zakrsl˘ch bukÛ a boroviãek. Stra‰ mûl pocit, Ïe zahlédl hladinu. Zaleskla se ve sluneãních paprscích, aby vzápûtí zase zmizela. „Nic nevidím,“ prohlásil zklamanû. Vok ho odvedl kousek po hfiebenu k malé skalce. „Jen opatrnû,“ upozorÀoval. „Nevíme, kdo nás mÛÏe pozorovat.“ Chvíli otáleli, ale nakonec vylezli na skálu a vyhlédli pfies koruny stromÛ do údolí. ¤íãka se pod nimi klikatila jako ãára 7