Stát pod taktovkou - zlom
23.10.2014
18.40
Stránka 7
I. Krize reÏimu na jafie 1934
Mnozí mûli za to, Ïe dny Hitlerovy vlády jsou seãtené. Právû pfied dvanácti mûsíci se chopil moci, ale po „národním vzepûtí“ uÏ nebylo ani stopy. Z nad‰ení, s jak˘m byli noví mocipáni zprvu vítáni, zbylo sotva víc neÏ pofiádná politická kocovina. Vypadalo to, Ïe pÛvodní rozmach v pÛli cesty odumfiel. Ve státû i ve stranû, v hospodáfiství i ve správních orgánech, v reichswehru i v SA, ve mûstech i na venkovû – v‰ude se ‰ífiilo vystfiízlivûní. A, coÏ bylo je‰tû hor‰í, kaÏd˘m dnem narÛstal poãet tûch, ktefií svou nespokojenost také zfietelnû dávali najevo. Ze v‰ech stran pfiicházela kritika, motivovaná nejrÛznûj‰ími dÛvody. Obzvlá‰È silná rozmrzelost byla patrná ve stfiedostavovsk˘ch obchodních kruzích, mezi drobn˘mi Ïivnostníky. „Co v‰echno jste nám pfiedtím slibovali, obchodní domy mûly b˘t zavfiené, obchody za jednotné ceny zmizet. Nestalo se nic, jen jste nás obelhali a podvedli.“1 Obchodník, kter˘ se tolik rozhofiãoval na shromáÏdûní Nacionálnû socialistické organizace fiemesel, obchodu a Ïivností (NS-Hago) ve Zhofielci (Görlitz), byl následujícího dne zatãen. JiÏ v bfieznu 1933 vydané „nafiízení o záludn˘ch pomluvách“ sice umoÏÀovalo trestat byÈ i jen ústní kritiku, ale narÛstajícímu zklamání, zahofiklosti a bezradnosti se jím pfiedcházet nedalo. V jasné pfiedstavû o rozsahu krize ov‰em vefiejnosti bránil strach z represálií a cenzura tisku. ReÏim si v‰ak vûdûl rady. Na nejniωí úrovni pozornû naslouchaly tisíce místních stranick˘ch funkcionáfiÛ a tradiãní hlá‰ení orgánÛ vnitfiní správy, jeÏ zaãínaly jiÏ na úrovni sluÏeben ãetnictva, korigovala pfiikra‰lované zpravodajství novin. 1 Zprávy z Nûmecka Sociálnû demokratické strany Nûmecka – Deutschland-Berichte der SPD (Sopade) 1934–1940, Frankfurt nad Mohanem 1980. První roãník 1934, s. 50; následující citát s. 49
7
Stát pod taktovkou - zlom
23.10.2014
18.40
Stránka 8
Podobnû dobr˘ pfiehled o situaci jako nacistické vedení mûla uÏ jen jedna skupina organizovan˘ch odpÛrcÛ: sociální demokraté v praÏském exilu (Sopade), ktefií byli pravidelnû zásobováni informacemi od dÛvûrníkÛ z celého území fií‰e. Hlá‰ení ze západního Saska: „JiÏ dfiíve nahlá‰ená mizerná nálada mezi (sic!) obchodními a mû‰Èansk˘mi kruhy je je‰tû bídnûj‰í. Pro tyto kruhy je dnes pfiíznaãné, Ïe jakmile zjistí, Ïe nablízku není Ïádn˘ denunciant, nadávají jako ‰paãci. A mezi nimi je spousta lidí, ktefií je‰tû pfied rokem nestaãili dost hlasitû jásat, Ïe je Adolf kancléfiem, a ktefií v uplynul˘ch letech Hitlera urãitû volili. Dnes zdû‰enû fiíkají, Ïe takhle si to nepfiedstavovali.“ Nespokojenost z nesplnûn˘ch materiálních oãekávání nebyla typická jen pro stfiedostavovské kruhy. Extrémní ‰etrnost rodin dûlníkÛ a zamûstnancÛ, na kterou si tolik stûÏovali drobní obchodníci, mûla své pfiíãiny: vedle horentního zv˘‰ení cen potravin také drastické krácení mezd. Napfiíklad ve skláfiském prÛmyslu a ve v˘robû porcelánu v Horním Sasku poklesly mzdy bûhem jednoho roku aÏ o 50 procent2. Pfietrvával i strach z nezamûstnanosti. Po rychl˘ch poãáteãních úspû‰ích po lednu 1933, kdy se ‰estimilionová armáda nezamûstnan˘ch bûhem dvanácti mûsícÛ zmen‰ila o více neÏ tfietinu, se totiÏ postup zpomalil a stal se obtíÏn˘m. Mnozí lidé, ktefií díky státním programÛm na podporu zamûstnanosti práci napfied na‰li – ponejvíce na stavbû silnic, kde tûÏkou práci místo moderních strojÛ vykonávala lidská pracovní síla –, brzy opût stáli pfied úfiady práce. A mnoha dlouhodobû nezamûstnan˘m nezbylo neÏ konstatovat, Ïe pÛsobivé oficiální bilance se opírají o citelné sniÏování sociálních dávek a statistické triky. Podpora obcí v nezamûstnanosti byla ãasto krácena anebo vázána na témûfi nesplnitelné podmínky, kdy uchazeã musel napfiíklad prokázat, Ïe se bûhem t˘dne marnû ucházel o práci u 25 firem. Pfii volbách do „rad dÛvûrníkÛ“ v bfieznu
2 Srov. Ludwig Eiber, Arbeiter unter der NS-Herrschaft. Textil- und Porzellanarbeiter im nordöstlichen Oberfranken 1933–1939. Mnichov 1979, s. 95–98 a 218, poznámka 143; k dal‰ímu textu celkovû Deutschland-Berichte, s. 33 aÏ 48
8
Stát pod taktovkou - zlom
23.10.2014
18.40
Stránka 9
a dubnu 1934 byla jednotná kandidátka Nacionálnû socialistické organizace závodních bunûk tolikrát odmítnuta, Ïe v mnoha závodech radûji ani nezvefiejnili v˘sledky. Nálada mezi dûlníky ov‰em nebyla tak jednotná jako ve stfiedostavovsk˘ch kruzích. Ti, kdo byli i nadále nezamûstnaní, byli skeptiãtûj‰í neÏ lidé, ktefií mezitím práci na‰li, a propagandistick˘ humbuk spojen˘ s „bitvou o práci“, pracovní sluÏbou a venkovskou pomocí nepfiestával budit dojem, Ïe se za vlády nacistÛ pfiece jen nûco dûlá: „Dûlníci si stûÏují na nízké mzdy. Mnozí jsou pfiesto rádi, Ïe mají alespoÀ nûjakou práci. Dûlník si udûlá názor, kter˘ není pro mocipány nijak pfiízniv˘, ale nechává si ho pro sebe. Obecnû vzato se zdá, Ïe dûlnictvo nyní strnulo v jakémsi stavu nejistoty a oãekávání. Chybí mu víra.“3 Naprosté deziluzi propadali rolníci, ktefií se (s v˘jimkou ãásti protestantsk˘ch zemûdûlsk˘ch dûlníkÛ v severním Nûmecku) beztak dlouho stavûli k nacistÛm chladnû. Novû centralizovan˘ odbyt produktÛ organizovan˘ RNS4, zam˘‰len˘ jako opatfiení ke zv˘‰ení v˘nosÛ, budil na venkovû znaãn˘ neklid. V jihonûmeck˘ch katolick˘ch agrárních kruzích naráÏela nacistická zemûdûlská politika, neefektivní smûs snahy o autarkii a ideologie krve a pÛdy, na jasné a velice konkrétnû zdÛvodnûné odmítání: „Vajíãka, máslo a sádlo se musí posílat do centrálních v˘kupen. Ty ale fungují ‰patnû. Vût‰inou chybûjí odbûratelé. ... Ve mûstû Chamu, kde je taková okresní sbûrna vajec, byl nedávno ve velkém vedru znehodnocen cel˘ vagon vajec (páchla). Vedoucí v˘kupny chtûl vagon vypravit, teprve aÏ bude pln˘ zboÏí. ... Rolníci to v‰echno vûdí a nemohou tûmto neschopn˘m bonzÛm, ,ktefií dovedou jen jezdit autem‘, pfiijít na jméno.“ Je‰tû negativnûji neÏ RNS, jenÏ koneckoncÛ v mnoha ohledech jen pokraãoval v úkolech dfiívûj‰ích zemûdûlsk˘ch sdruÏe-
3 Deutschland-Berichte 1934, s. 107 (popisovány pomûry v jiÏním Bavorsku); následující citáty a údaje s. 230nn. resp. 51n. 4 RNS = Reichsnährstand, doslova Stav ÏivitelÛ fií‰e, stavovská organizace ve tfietí fií‰i, jejímÏ úkolem bylo fiídit zemûdûlskou produkci a její odbyt (pozn. pfiekl.).
9
Stát pod taktovkou - zlom
23.10.2014
18.40
Stránka 10
ní, byl vnímán fií‰sk˘ zákon upravující dûdická práva v zemûdûlství (Reichserbhofgesetz). Mnozí rolníci se cítili zkráceni ve sv˘ch majetkov˘ch právech a omezeni ve svobodû rozhodování. Zpráva z Braniborska: „Podle zákona nesmûjí b˘t pozemky zadluÏeny, a to ani za úãelem dûlení dûdictví nebo vûna. Jen v pÛsobnosti jediného notáfie bylo v dÛsledku zákona zru‰eno 29 zasnoubení. ... V jednom pfiípadû bylo synovi (rolníka) v dÛsledku zákona zakázáno dokonãit jiÏ témûfi hotová studia, protoÏe statek neunese náklady bez zadluÏení. Kde platí právo nejstar‰ího, vracejí se nejstar‰í synové z mûst a vyhánûjí mlad‰í sourozence, aby se sami ujali statku a obhospodafiovali pole.“ Z pohledu funkcionáfiÛ RNS ‰lo o pfiechodné tûÏkosti, v‰ak také fií‰sk˘ vÛdce rolnictva Darré na prvním bavorském Rolnickém dni v polovinû dubna 1934 s ohledem na tato fakta spí‰e jen nesmûle Ïádal o pochopení – pfied sotva tfietinou z oãekávan˘ch 50 tisíc náv‰tûvníkÛ. NedÛvûra v rolnick˘ch vrstvách v‰ak pfietrvávala. Rolníci mûli sice uÏitek z organizovaného pfiidûlování pomocn˘ch sil – v˘bûr a rozdûlování nezamûstnan˘ch, rozváÏen˘ch do vesnic na nákladních autech, pfiipomínaly zpravodaji Sopade trh s otroky –, ale odstup od reÏimu tyto drobné poÏitky nijak nezmen‰ovaly: „Z Hitlerova systému není nad‰en Ïádn˘ rolník. Trhy ve mûstech ... mívají bezmála charakter politick˘ch shromáÏdûní. Chybí jen referující, zato se diskutuje o v‰em a na v‰echno se nadává; na ,Augiá‰Ûv chlév‘, na hospodafiení bonzÛ, na obelhávání lidu. ... âetníci se tváfií, jako by náv‰tûvníky trhu nesly‰eli. KdyÏ se objeví známí nacistiãtí ‰piclové, tak se nanejv˘‰ v blízkém okolí mluví ti‰eji, ale ‰piclové dobfie vûdí, jaká je mezi rolníky nálada. O strachu z nacistÛ se mezi rolníky uÏ dávno nedá mluvit. Naopak, vyhlá‰ení nacisté se rolníkÛm spí‰e vyh˘bají, aby jim nemuseli vysvûtlovat, kdy koneãnû chtûjí zaãít s plnûním slibÛ.“ Rozhofiãení vládlo nejen ve stfiedostavovsk˘ch kruzích a mezi dûlníky a rolníky; na jafie 1934 vykazoval stylizovan˘ obraz dynamického nacistického hnutí, zvyklého na úspûchy, zfietelné stopy opotfiebování z pohledu prakticky v‰ech vrstev obyvatelstva. Hospodynû si stûÏovaly na váznoucí zásobování mléãn˘mi 10
Stát pod taktovkou - zlom
23.10.2014
18.40
Stránka 11
v˘robky, vajíãky a tuky; k dostání leckdy nebyly dokonce ani levné druhy margarínu. Místo toho dostávaly recepty, jak v˘padky nahrazovat svépomocí – a na jedné z mnoha ministersk˘ch porad na téma tukové krize radu od samotného „vÛdce“ – pûstovat sojové boby. (Státní tajemník pro v˘Ïivu Backe naproti tomu navrhoval „vlãí bob zbaven˘ hofikosti“.) PrÛmyslu chybûl kauãuk a ropa, ale místo nedostatkov˘ch deviz dostal doporuãení pfiejít na náhradní suroviny a zintenzivnit snahy o syntetickou produkci. Hitler: „S fie‰ením otázky surovin jsme mûli zaãít uÏ v roce 1933.“5 Obavy v fií‰ském vÛdci nebudily jen vlastní ctiÏádostivé plány na autarkii, starosti mu pÛsobil cel˘ hospodáfisk˘ a politick˘ v˘voj. Na konferenci s fií‰sk˘mi námûstky (Reichstatthalter) 22. bfiezna 1934 dokonce propadl panice. Pfied domnûl˘mi „vicekráli fií‰e“ (na pofiadu jednání bylo i jejich nejasné postavení v nacistickém státû), ale také pfied fií‰sk˘mi ministry a vysoce postaven˘mi spolustraníky jako Göringem, Frickem, Hessem, Funkem a Bormannem, Hitler k Ïalostné devizové situaci uvedl, Ïe úkolem je „zabránit katastrofû“. SvÛj – groteskní – poÏadavek, objednávat ve‰keré suroviny aÏ po schválení fií‰sk˘m ministrem hospodáfiství, ilustroval kancléfi na pfiíkladu jedné zakázky Nûmecké pracovní fronty (DAF) na „miliony oblekÛ“ z dováÏené bavlny: „Jestli takov˘to experiment zopakujeme pûtkrát, máme po devizách.“ Potom kritizoval „zásahy strany a instancí SA ... do hospodáfiství“. Nejnovûj‰í bojkot obchodních domÛ Nacionálnû socialistickou organizací fiemesel, obchodu a Ïivností komentoval prohlá‰ením, Ïe „zavfiení obchodních domÛ by vedlo k bankovní katastrofû a zasadilo by smrtelnou ránu hospodáfiské obnovû“. Hitlerovu pochmurnou náladu zachytil zapisovatel, pravdûpodobnû bavorsk˘ fií‰sk˘ námûstek Franz rytífi von Epp, slovy jako: „KaÏd˘ granát potfiebuje mûdûn˘ krouÏek
Protokol z porady u kancléfie ze 7. 6. 1934. In: Akten der Reichskanzlei. Regierung Hitler 1933–1938. Díl I.: 1933/34. 2 svazky. Boppard 1983, zde I/2, s. 1130 5
11
Stát pod taktovkou - zlom
23.10.2014
18.40
Stránka 12
– ale my v Nûmecku Ïádnou mûì nemáme – pfiedstavte si, co to znamená.“6 JestliÏe reptal sám „vÛdce“ a jestliÏe vysoce postavení nacionální socialisté uãinili „bez diskuse existující ‰patné nálady ‰irok˘ch vrstev obyvatelstva“ v˘chodiskem vlastní nespokojenosti (napfiíklad bavorsk˘ ministr vnitra Adolf Wagner, kter˘ si stûÏoval, Ïe uvízla reforma fií‰e, od níÏ si osobnû sliboval je‰tû více moci7), mûl i vedoucí hospodáfisk˘ pfiedstavitel jako Franz Thyssen za to, Ïe si mÛÏe u fií‰ského kancléfie stûÏovat na organizaãního molocha, Nûmeckou pracovní frontu, a „vûãné prosazování svûtonázorového boje“. Jeden z prvních Hitlerov˘ch podporovatelÛ z prÛmyslov˘ch kruhÛ zdÛrazÀoval nyní téÏ nev˘hody „jednotvárnosti sdûlovacích prostfiedkÛ“: O roz‰ífiené kritice Leyovy DAF nenajdeme v nacistickém tisku „ani slovíãko“, zatímco burÏoaznímu tisku k tomu „samozfiejmû chybí odvaha“8. Stejnû jako hospodáfi‰tí ãinitelé si na ru‰ivé zásahy stranick˘ch orgánÛ a komisafiÛ SA, ktefií sice mûli politickou moc, nikoli v‰ak odpovídající vûcné znalosti, stûÏovali i úfiedníci. Byli-li Hitlerovi koaliãní partnefii ze staré pravice zprvu docela ochotni pfiehlíÏet nepûkné „prÛvodní jevy“ spjaté s „národní revolucí“ – zejména brutální eliminaci dûlnického hnutí a liberálnû levicového kulturního a duchovního svûta v prvních mûsících po „uchopení moci“ –, zaãínal se nyní v˘voj ubírat nebezpeãn˘m smûrem i z pohledu státních úfiedníkÛ, církevních hodnostáfiÛ, pravicov˘ch intelektuálÛ, ba celého burÏoazního establishmentu. Lecktefií zaãínali chápat, Ïe ãím pevnûji sedí reÏim v sedle, tím nevyhnutelnûji se jeho totalitární nároky obracejí i proti jejich vlastním zájmÛm. Co se, ptali se prost‰í lidé, zmûnilo za nové vlády k lep‰ímu? Stále ménû vûfiili v jedineãnost „Hitlerova hnutí“, stále více pokládali NSDAP za „typickou stranu“, neschopnou jako v‰ech-
Akten der Regierung Hitler I/2, s. 1197–1200 Srov. tamtéÏ, s. 1345–1351 8 TamtéÏ, s. 1322–1331 6 7
12
Stát pod taktovkou - zlom
23.10.2014
18.40
Stránka 13
ny ostatní. Slábnoucí dona‰eãství i ochota poskytovat pfiíspûvky, stále chud‰í v˘zdoba soukrom˘ch domÛ o státních svátcích, polohlasné reptání, otevfienost, s jakou se vyprávûly vtipy o „tûch nahofie“ a s jakou zaznívaly kritické tóny z kostelních kazatelen – to v‰e signalizovalo dramatickou zmûnu nálad, jíÏ se Goebbels snaÏil pfiedcházet pofiádáním shromáÏdûní po celé zemi. Dne 11. kvûtna 1934 zahájil ministr a fií‰sk˘ vÛdce propagandy NSDAP v berlínském Sportovním paláci „boj proti ‰kÛdcÛm státu“9. Pohor‰enû konstatoval, Ïe existují „lidé, ktefií nemohou vystát sami sebe, zlobí se, uÏ kdyÏ se podívají do zrcadla. Na v‰em musejí nûco najít.“ Ale ani odsudky jako „‰karohlídi“ a „malicherní kritikové“ nedokázaly zakr˘t nápadnû defenzivní tón jeho fieãi: Je nav˘sost jasné, „Ïe nacionální socialismus lze uskuteãnit jen krok za krokem“, pfiiãemÏ je nutné pfiekonat právû „krizové jevy“. Na vinû je reptající „reakce“, vinni jsou Îidé („Ve snaze zbavit nûmeck˘ národ téhle havûti jsme nelitovali niãeho.“) a minulé vlády, od nichÏ jsme „mlãky pfievzali dûdictví marxismu“. Francouzská kritika polovojenského postavení SA, jeÏ tak poru‰ují Versailleskou smlouvu, ho podnítila k obranû stranické armády: „A kdyÏ se nûkdo ptá, proã v Nûmecku i nadále existují SA, tomu mohu odpovûdût jen tak, Ïe SA koneckoncÛ zachránily pfied bol‰evismem i Francii. ... SA nejsou útvary váleãné, ale mírové, jsou jednotkami fiádu a káznû, jeÏ z mlad˘ch NûmcÛ dûlají obãany státu, a jsou zárukou toho, Ïe posílen˘ nûmeck˘ lid dokáÏe pfiekonat napûtí vnitropolitické i zahraniãnû politické povahy.“ Takové vûty prozrazovaly, Ïe ani sám Goebbels si nebyl jist˘, jak˘ bude budoucí kurz, a stejnû pouãné bylo i to, co zamlãel: Ani slovo o nespokojenosti v ãásti „hnutí“, a zejména mezi SA, ani slovo o jindy tolik vychvalované „vÛdcovû“ genialitû. Hitler se doãasnû drÏel v ústraní a Goebbels to musel respektovat. UÏ z toho dÛvodu, Ïe ministru propagandy nemohl zÛstat utajen˘
9 Tak zní titulek z „Völkischer Beobachter“ z 13. 5. 1934; odtud ãerpáme i citáty.
13
Stát pod taktovkou - zlom
23.10.2014
18.40
Stránka 14
v˘voj, kter˘ zpráva Sopade za kvûten/ãerven 1934 opisovala jako postoj „bodrého mnichovského malomû‰Èáka a ‰osáka“: „Jo, jo, nበAdolf byl správnej, ale ti kolem nûj, to jsou samí bonzové!“10 Jádrem tohoto obecnû roz‰ífieného názoru – vyjádfieného ve známé hornonûmecké zkratce, stereotypnû pouÏitelné ve v‰ech Ïivotních situacích: „Kdyby to vÛdce vûdûl“ – byl ústfiední sociálnû psychologick˘ prvek „vÛdcova“ m˘tu, jenÏ mûl brzy nab˘t pfiímo neuvûfiiteln˘ch rozmûrÛ. Nyní se v‰ak nálada lidu poprvé pfiiblíÏila nebezpeãnému pau‰álnímu odsouzení reÏimu, kdy hrozilo, Ïe pro Hitlera existenãnû dÛleÏitá ochota rozli‰ovat mezi „vÛdcem“ a chybujícím zbytkem „hnutí“ zmizí. Akce proti ‰karohlídÛm skonãila jednoznaãn˘m neúspûchem. Sopade hlásila z jihozápadního Nûmecka: „Bude-li ztráta dÛvûry pokraãovat tímto tempem byÈ i jen pár t˘dnÛ, pak se musí nûco stát. Co se stane, o tom mÛÏeme diskutovat. V kaÏdém pfiípadû se brzy dosáhne nejzaz‰í meze. Kritika se uÏ nezastavuje ani pfied Hitlerem.“
SA v kfiíÏové palbû Od doby, kdy jejich vedení opût pfievzal Ernst Röhm, hejtman reichswehru v. v., povolan˘ Hitlerem do vlasti z postu vojenského poradce v Bolívii, se SA rozrostly v gigantickou hnûdou armádu strany. UÏ v roce 1931 se jejich celková síla mohla bezmála mûfiit s reichswehrem, jenÏ mûl témûfi 100 000 muÏÛ. Nyní, na jafie 1934, ãítaly útoãné oddíly (Sturmabteilung = SA) pfiibliÏnû tfii miliony muÏÛ, a to nepoãítaje ãleny veteránsk˘ch a plukovních spolkÛ a ãleny zglajch‰altované nacionalistické nûmecké organizace Stahlhelm, star‰í 45 let, ktefií byli do SA fiazeni jako II. záloha. Moc SA ale úmûrnû poãtu nerostla, spí‰e naopak. UÏ zaãátkem ãervence 1933 Hitler ohlásil konec nacionálnû socialistické „revoluce“ a pro budoucnost pfiedpovûdûl „evoluci“. Z mnoha míst, která uchvátily, byly hnûdé ko‰ile opût vytlaãe-
10
Deutschland-Berichte 1934, s. 101; odtamtud je také následující citát.
14
Stát pod taktovkou - zlom
23.10.2014
18.40
Stránka 15
ny. Po jejich vládû teroru (uplatÀované „pomocníky policie“ nebo „zvlá‰tními komisafii“) v hospodáfiství uÏ nebyla poptávka. Nejpoãetnûj‰í struktura v NSDAP byla pfies noc k nepotfiebû. Je nepochybné, Ïe teror a pouhá fyzická pfiítomnost stranické organizované armády prokázaly bûhem „boje o moc“ a potom roku 1933 pfii monopolizaci politické moci neocenitelné sluÏby. Bez SA by nebylo moÏné rozbít odbory ani „zglajch‰altovat“ spolky a sdruÏení. Nyní v‰ak bylo jejich slepé revoluãní rabiátství, jejich sklon k násilí pocházející je‰tû z dob freikorpsÛ, radikálnost primitivních v˘trÏníkÛ a útoãná nenasytnost jejich vÛdcÛ, ktefií pfii dûlení úfiadÛ pfii‰li zkrátka, uÏ jen na ‰kodu. K tomu, aby se nacionální socialisté mohli spoleãensky prosadit a rozvinout svou moc, uÏ SA nemohly nijak pfiispût. Stejnû jako celé nacistické hnutí, netvofiily ani SA homogenní blok s pevnou strukturou. Mase pfiíslu‰níkÛ SA bylo mezi 18 a 30 lety – byli tedy pfiíli‰ mladí, neÏ aby si stihli zaloÏit solidní profesní existenci je‰tû pfied hospodáfiskou krizí. Teì uÏ urãovali obraz SA mladí dûlníci, tovary‰i, Ïáci a studenti, v‰ichni bez zku‰eností; nûkdej‰í pfiíslu‰níci freikorpsÛ, frontoví vojáci z první svûtové války, ktefií nenalezli v pováleãné spoleãnosti místo, uÏ byli v dobû pfievzetí moci v men‰inû. Nápadná byla znaãná fluktuace: Témûfi polovina muÏÛ, ktefií byli v SA v roce 1931, do zaãátku roku 1934 uÏ zase vystoupila11. Desetitisíce mlad˘ch lidí hledaly v SA to, co jim burÏoazní spoleãnost, navíc v dobû krize, nedovedla dát: bezpeãí, solidaritu, kamarádství, dÛvûru a nadûji na lep‰í budoucnost. Zdálo se, Ïe v zakoufien˘ch lokálech SA a u polních kuchyní, pfii pouliãních bitkách s rud˘mi, v „branném sportu“ a masov˘ch nástupech se doãasnû naplÀuje jejich touha nûkam patfiit. Pro gros pfiíslu‰níkÛ SA, pfiestoÏe je pfiitahoval paravojensk˘ dril a dobrodruÏství muÏského
Srov. Mathilde Jamin, Zur Rolle der SA im nationalsozialistischen Herrschaftssystem, in: Gerhard Hirschfeld/Lothar Kettenacker (vyd.). Der „Führerstaat“. Mythos und Realität. Studien zur Struktur und Politik des Dritten Reiches. Stuttgart 1981, s. 332
11
15
Stát pod taktovkou - zlom
23.10.2014
18.40
Stránka 16
spoleãenství, byla v‰ak i nadále cílem perspektiva zaji‰tûné obãanské existence, nikoli Ïivot vojáka. Mnozí z tûchto lidí „mezi tfiídami“, pfiesvûdãeni, Ïe kapitalismus jim nemá co nabídnout, a zároveÀ plní zaryté nenávisti vÛãi „marxistÛm“, promítali své vágní tuÏby do „nacionálního socialismu“, kter˘ podle nich nemûla NSDAP na svém ‰títu pro nic za nic. Av‰ak stále ménû nov˘ch ãlenÛ SA vstupovalo zároveÀ do strany. Po vyfiazení levého kfiídla okolo Otty Strassera na pfielomu let 1930/31 a odchodu jeho bratra Gregora z politiky na konci roku 1932 tak je‰tû sílil dojem, Ïe protikapitalistická a revoluãní komponenta nacistického hnutí pfieÏívá zejména v Röhmov˘ch hnûd˘ch batalionech. Ústa lidu pfiirovnávala SA k bifteku: „zvenãí hnûdé, zevnitfi rudé“, a v˘stiÏnost tohoto pfiirovnání je‰tû zdÛrazÀoval masov˘ pfiíliv b˘val˘ch pfiívrÏencÛ dûlnick˘ch stran. V létû 1933 se pfiitom uÏ tûÏko dalo pfiedpokládat, Ïe ti v‰ichni pfiicházejí s cílem SA rozvrátit. Jejich mnoÏství a sloÏení tak z podstaty vûci vedlo k tomu, Ïe se v SA soustfieìovaly proletáfiské zájmy a revoluãní nadûje. V jistém ohledu tak stály hnûdé ko‰ile jiÏ nyní v opozici vÛãi ideologick˘m (váleãn˘m) cílÛm Hitlera a ostatního vedení NSDAP. Obzvlá‰È negativnû v‰ak stranická organizace registrovala neklid, jehoÏ zdrojem byla jejich neustávající revoluãní rétorika. V situaci, kdy k opravdov˘m populárním úspûchÛm, zejména v zahraniãnûpolitické oblasti, vedla je‰tû dlouhá a trnitá cesta, to stranické orgány jednodu‰e vnímaly jako nebezpeãné poãínání. JiÏ dlouho existující vzájemná zá‰È se je‰tû prohloubila: drÏitelé úfiadÛ NSDAP, nespokojen˘mi SA-many pfiíleÏitostnû napadaní jako „straniãtí bonzové“ a „lovci úfiadÛ“, na NSDAP zase nadávali jako na „nedisciplinované hordy“ a stále ãastûji sdíleli averzi, kterou budil u bodr˘ch obãanÛ luxusní Ïivot vedoucí kliky SA, jeÏ si tak kompenzovala frustraci a dlouhou chvíli. Pfiipoãteme-li k tomu – jako u Martina Bormanna a nûkter˘ch dal‰ích – nezastfienou nenávist k homosexuálovi Röhmovi, jeÏ se nezastavila ani pfied pomy‰lením na vraÏdu, pak nás nemÛÏe pfiekvapit vûta napsaná uÏ v roce 1932: „BÛh buì milostiv mému vlastnímu bratrovi, kdyby se 16