M IC HAE L F RY
NULOVÁ E NC A R E L O T KNIŽN
P Particka 2_text.indd 3
B Í K LU
04.08.14 10:57
Věnováno Sarah a Emily
5 P Particka 2_text.indd 5
04.08.14 10:57
KAPITOLA 1
V
„ ysoký,“ odpověděl jsem. „Ne! Kým chceš doopravdy být, až budeš dospělý?“ zopakovala Molly otázku. CHCI BÝT KLAUN V RODEU, PSÁT VĚŠTBY DO KOLÁČKŮ ŠTĚSTÍ NEBO PRACOVAT JAKO MODEL RUKY.
OPRAVDU CHCI BÝT VYSOKÝ.
Molly, Karl a já jsme stáli před školou. Před chvílí skončil nácvik požárního poplachu a my jsme měli coby Strážci pořádku službu. Čekalo se od nás, že budeme dávat pozor, aby se nikdo neloudal, ale my se po většinu času snažili prostě jen nevypadat jako hlupáci.
7 P Particka 2_text.indd 7
04.08.14 10:57
„Nebo chovat lenochody,“ pokračoval Karl. „Věděli jste, že lenochod kadí jenom jednou týdně?“ Nevyvíjelo se to s námi nijak valně. Všichni na základní škole Emily Dickinsonové nám nadále říkali Patrola nul, i když jsme zachránili školu před surovcem jménem Roy.
NOVÝ ROY
STARÝ ROY
GRRRR!
GRRRR! PODOBN Ý DECH MU SMRDÍ
TROLLOVI
PO VAJGLECH.
O CHLOUPEK MÉNĚ
O C
PO D
ZLÝ
OB
É EK M
NĚ
RO NÝ T
VI LLO
PEK LO U Ý O C H DO B N PO OV I Ě N T MÉ
OTRAVNÝ OTRAVNÝ
NÝ PO D O B V I O T N A MU T
UP H LO
AN MUT DECH MU SMRDÍ PO VAJGLECH
O CH LOU PEK MÉN Ě ZLÝ
POŘÁD STEJNĚ.
Jenže od té doby už uplynulo pár týdnů. Což je na základní škole stejně dávno, jako kdyby se to stalo před třemi roky. SKUTEČNÝ ČAS: PŘED 3 TÝDNY
H U RÁ
H U RÁ
HURÁ
H UR Á
SKUTEČNÝ ČAS: PŘED 2 TÝDNY T LE S K
TLESK
TLESK T LE S K
BOUŘLIVÝ JÁSOT
ZDVOŘILÝ POTLESK
ČAS NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE:
ČAS NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE:
PŘED 3 ROKY
PŘED 2 ROKY
8 P Particka 2_text.indd 8
04.08.14 10:57
DÍ H
SKUTEČNÝ ČAS: PŘED 1 TÝDNEM
SKUTEČNÝ ČAS: NYNÍ
BÚ Ú Ú
Ú BÚÚ
BÚ
LIDI, UŽ MÁM DÁT RUCE DOLŮ? NO TAK, LIDI?
ÚÚ
NAPROSTÁ LHOSTEJNOST
OTEVŘENÉ NEPŘÁTELSTVÍ
ČAS NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE:
ČAS NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE:
TEĎ
PŘED 1 ROKEM
„Kdysi jsem chtěl být zombie,“ pronesl Karl. Když se začne Karl chovat divně, civíme na něj s Molly, dokud ho to nepřejde. Karl ale pokračoval: „Jenže pak mi došlo, že vy dva byste museli umřít dřív než já.“ Když civění nepomůže, ignorujeme ho. Karl si povzdechl: „Máma by mi nikdy nepodepsala, že s tím souhlasí.“ Když ani ignorování Karla nefunguje, znovu na něj začneme civět a k tomu ještě mručíme. Karl vytáhl telefon. „Nebo si aspoň myslím, že by mi to nepodepsala. Možná bych jí ale mohl zavolat a zeptat se.“ Když civění a mručení nefungují, vezme si slovo Molly. „UŽ DOST!“ zaječela.
9 P Particka 2_text.indd 9
04.08.14 10:57
„Áááááá!“ vykřikl Karl. Molly natáhla ruku ke Karlovi. „Omlouvám se. Nechtěla jsem tě...“ „Ty ne! Tohle!“ řekl Karl a ukázal na třepetající se igelitovou nákupní tašku, která se zachytila v trávě. „Tohle je na mém seznamu!“ Tím seznamem myslel Karlův seznam věcí, kterých je radno se bát. Sepsal to jednou pro Molly a pro mě všechno na papír, abychom se do něj mohli podívat, kdykoli se kvůli něčemu začne chovat divně. Což je ale skoro pořád, protože Karl se bojí vlastně úplně všeho. ĚC Í, NAM VO S E BÁT Z E S V N K A R L Ů C H J E R AD Ý R E KT Š E)
M DU U L ID E K Y. (KRADO H C E 1 V ÝŠ M !) KOST Ý K Y (ZLO TAV Y V VÉ TAŠ O 2 POS T I !) L E Í IG ROZNÁ ET UJÍC PADU (H Á Z E I) 3 PO L Z SÍ K Ů Ž ĚJNICE ÁN Í H U ČA R O D H A Á L (N Z 4 YT EK NÝ NÁB OB Ř Í) ROŽ IT A T S PROST Ě 5 U O S (J NĚ ) Í O L IH T EČ N É 6 OB Ř T Y SK U M O N NY?) MIE (JE É KACH 7 MU H LUPAT (C I C S KO PY 8 PTA
Karl se dal na ústup. „Igelitové sáčky jsou živé. Každým okamžikem se můžou člověku vrhnout do tváře a udusit ho, až z toho umře!“ Molly potlačila smích. „Ten sáček ale není živý, Karle.“
10 P Particka 2_text.indd 10
04.08.14 10:57
Chystal jsem se, že se začnu taky smát. Jenže právě v tu chvíli se zvedl závan větru a igelitová taška na mě zaútočila. Karl zamířil zpátky do třídy. Pak se ohlédl. „Pořád chceš být vysoký?“ Molly zavrtěla hlavou. Ve tváři měla stále ten výraz, kterým sdělovala všem kolem sebe: „Nemůžu se dočkat, až vyrostu a zapomenu, že jsem kdy vypadala na dvanáct.“
ÁÁÁÁÁ
TY JSI NIKDY NEŘEKLA, ČÍM CHCEŠ BÝT, AŽ VYROSTEŠ.
NORMÁLNÍ! A MÍT NORMÁLNÍ KÁMOŠE!
Pomyslel jsem si jenom něco jako: „No tak to teda hodně štěstí!“ Totálně praštění kamarádi jsou pořád lepší, než když člověk nemá vůbec žádné. O tom něco vím. Byla doba, kdy jsem žádné neměl. A bylo to fajn…
11 P Particka 2_text.indd 11
04.08.14 10:57
MOHL JSEM HRÁT VIDEOHRY...
S PATNÁCTILETÝM KLUKEM Z LOTYŠSKA, KTERÝ SE JMENOVAL TEODORS.
MOHL JSEM SVÁDĚT SOUBOJE XS 15 S PAPRSKY CENTIMETRŮ VELKOU SMRTI... FIGURKOU BOJOVNÍKA.... N AN
PŠ
OU
K!
MOHL JSEM ZÁVODIT V PŠOUKÁNÍ...
SE PSEM JMÉNEM JANICE.
MOHL JSEM SE NECHAT NACPÁVAT DO SKŘÍŇKY V ŠATNĚ A POSÍLAT SÁM SOBĚ TEXTOVKY.
RT OŠP
Nick: Co se děje? Nixk: Začínám mít zombíkovský zadek. Nick: Tak to je děs.
Ale vlastně ani ne. Teď jsme všichni kamarádi, protože školní výchovná poradkyně doktorka Danielsová nás tři donutila, abychom vstoupili do Strážců pořádku a vyléčili se tak z „alergie na vrstevníky“. Což nakonec dopadlo senzačně. I když bych si přál, aby na sobě Molly i Karl nosili varovné nápisy.
12 P Particka 2_text.indd 12
04.08.14 10:57
TRŮ U OU A....
Molly dokáže být hlučná a panovačná. VARO V VÁŽN Á N Í Ě DIV ! A ještě se to zhoršilo NÝ AL E R G IC K Ý . NA C E P L AN LO U ET U. od doby, kdy z ní náš MÁ A MA LÝ MO SLABÝ ČOV Ý M ĚC H rádce (a současně ÝŘ OD VO . DRŽT E H O DÁL D N ÍC H DRÁ školník) pan Dupree Č KŮ ! udělal velitelku Strážců pořádku. Karl a já jsme jí začali říkat Kapitán velká šéfka. Problém s Kapitánem velkou šéfkou ale v poslední době spočívá v tom, že nemá moc možností, aby vůbec něčemu velela. Jediným důvodem, proč jsme se dali ke Strážcům pořádku, bylo zastavit Roye. Teď když si Roy dal pohov, šikana skončila.
13 P Particka 2_text.indd 13
04.08.14 10:57
A bez šikanování to začíná ve Strážcích pořádku být pekelná nuda.
PŘECHÁZEJÍCÍ CHODBOU
ŠESŤÁCI...
ŽÁCI, POZOR! PO ŽELÉ ZŮSTÁVAJÍ
SKVRNY!
ANO
CO DĚLAT A NEDĚLAT PŘI TORNÁDOVÉM POPLACHU.
NE
SCHOVAT SE. NEPRCHAT A NEJEČET.
14 P Particka 2_text.indd 14
04.08.14 10:57
Ať už to je nuda nebo ne, můžeme se díky Strážcům pořádku ulívat z hodin. Jenže ani tak jsme teď nemohli zůstat venku navěky. Bylo načase, abychom se oba dva - Molly i já - vrátili. Neušli jsme ještě ani tři kroky, když jsme si všimli, jak se Karl před námi zastavil. Ukazoval na chodník. „Co je s ním?“ zeptal jsem se. Molly na mě pohlédla. „To má být nějaký chyták?“ Mně ale nešlo o to, že se Karl prostě chová jako Karl. Když jsme k němu dokráčeli, zjistili jsme, že je dost těžké necivět na chodník, když...
...chodník civí na vás.
15 P Particka 2_text.indd 15
04.08.14 10:57
KAPITOLA 2
V
ypadalo to jako nakreslené křídou. TOHLE SI URČITĚ PŘIDÁM NA SEZNAM! STRAŠIDELNÉ... PÁNI...
Nepodobalo se to ničemu, co jsem kdy viděl. Aspoň ne tady na Zemi. „Trochu to vypadá jako plazič močálový z komiksu NanoŠprt číslo 75,“ řekl jsem. Karl obcházel kresbu a prohlížel si ji shora dolů (nebo snad zprava doleva?).
16 P Particka 2_text.indd 16
04.08.14 10:57
Pak se usmál. „Já už vím, co to je. Tohle je švédské struhadlo na sýr!“ „Cože?“ nechápal jsem. „Z Umakie,“ vysvětlil Karl. „Rodiče tam pořád chodí a kupují si ozdobné polštářky. Mamka je zbožňuje. Jak taťka, to nevím. Ten pokaždé jenom drží peněženku a dívá se na svoje boty.“ Pokývl hlavou. „Struhadel na sýr se nebojím.“ Karlovi zazvonil mobil.
BUM-DA-DA-BUM!
BYCH TOHLE JE MALÁ KONVICE, ŘEK ČAJNÍK SAKRA MALÁ. TOHLE JE MŮJ A TUDY TO Z N ĚJ STŘÍKÁ!
„Ahoj, mami. Cože? To je skvělé... Mně se tak strašně ulevilo...! Taky tě mám rád. Měj se.“ Karl ukončil hovor. „Senzační zprávy! Mamka našla volejbalovou síť mých vodních dráčků. Byla pod polštářem na gauči!“ Molly se chystala cosi říct, ale zarazila se. Pak se obrátila ke mně. „To není plazič močálový ani struhadlo na sýr. Mně to připadá jako čmáranice nějakého šesťáka.“ „A mohl by to být nějaký vzkaz,“ dodal jsem já. Molly zavrtěla hlavou. „To ne.“
17 P Particka 2_text.indd 17
04.08.14 10:57
„Jo!“ „Nicku, tak to prostě není.“ „Jak jinak bys ale vysvětlila, že...“ „Náhoda,“ řekla Molly. „Když o tom tak uvažuju, mohla by to být škrabka na mrkve,“ řekl Karl. „Ne, to není,“ odtušila Molly. V tu chvíli jsem zašmátral v kapse po brambůrkách, které jsem si schovával od oběda. Hodil jsem si jeden do pusy a začal žvýkat. „Á evím ... enom ... i ... akt ... yslím ... e ... o ...ení...“
TO NENÍ
EMILY!
! T L H
Á ... E ... USÍM!
PLIV!
18 P Particka 2_text.indd 18
04.08.14 10:57
Když člověk málem umře, protože NICKU? JSI V POŘÁDKU? vdechne brambůrek, trvá mu chvilku, než popadne dech a ujasUF ní si, co řekne někoUF mu, kdo mu tak troUF chu zachránil život. „Jo, jsem v pohodě,“ odpověděl jsem. „Díky, že... však ty víš...“ „To nic, žádný problém. Neměla jsem ječet, až ses z toho zakuckal.“ „Už je mi skvěle.“ „Fajn. Dobře.“ Několik vteřin jsme se na sebe s Molly dívali a snažili se neříct nic natolik odporného, abychom později museli přísahat, že tohle jsme vážně nevypustili z pusy. Naštěstí nás přerušil někdo třetí.
KDO JE TA EMILY?
19 P Particka 2_text.indd 19
04.08.14 10:57
KAPITOLA 3
O
točili jsme se. Před námi stála holka celá v černém. Černé džíny, černé tričko, černé vlasy a černý klobouček. Hleděli jsme na ni. A ona hleděla na nás. Až se nakonec Karl zeptal: „Tohle je soutěž v zírání, kdo vydrží dýl neuhnout pohledem? Kdysi jsem tak koukal na svého papouška Stanleyho. Sedm hodin.“ Karl se odmlčel. „Už nikdy nebyl stejný jako předtím.“ Holka natáhla ruku a pronesla se silným francouzským přízvukem: „Ahoj, já jsem Simone.“ Promluvil jsem: „Ty jsi...?“ „Francouzka? Oui!“ Přikývla. JÁ JSEM KARL. MÁM RÁD FRANCOUZSKÉ BRAMBORY A FRANCOUZSKÉ TOPINKY. „Moje rodina ALE TU VAŠI CIBULAČKU, TU UŽ TAK MOC NE. se sem právě přistěhovala.“ Karl popadl Simoninu ruku a začal s ní až přehnaně energicky třást.
20 P Particka 2_text.indd 20
04.08.14 10:57