Návrat na Lauenstein - zlom
8.4.2014
22.26
Stránka 7
1
V
‰ak on nás jistû rovnou nepovûsí.“ Gerlin z Loches chtûla sice tûmito slovy manÏela povzbudit , ale spí‰ to vyznûlo, jako by si sama potfiebovala dodat odvahy. Florís, v jehoÏ tváfii se cestou z jejich hradu Loches do PafiíÏe po celou dobu stfiídal zachmufien˘ v˘raz s obavami, se tomu také jen pousmál. „O tom ani já nepochybuji,“ opáãil se zfiejmou snahou o Ïertovn˘ tón. „Jsme pfiece urozeného pÛvodu. Máme nárok na smrt meãem.“ Gerlin se pousmála. „Ale jdi, Florísi, jin˘m Richardov˘m leníkÛm taky nic neudûlal. Naopak. Doposud byly v‰echny pfiísahy vûrnosti blahosklonnû pfiijaty. Filip mÛÏe b˘t rád, Ïe mu teì zemû pfiipadne bez války. Dostane pfiesnû to, co chtûl. Tak proã by nemûl jednodu‰e potvrdit tvé postavení a...“ „Napadá mû celá fiada dÛvodÛ,“ poznamenal Florís a pfiezkoumal, uÏ nejménû podesáté, zda mu drah˘mi kameny posázen˘ pás správnû sedí na jemné vlnûné tunice. Mûl pfii sobû meã, jinak ale ozbrojen˘ nebyl. Dnes byl koneckoncÛ spí‰e prosebníkem neÏ hrd˘m rytífiem a pánem hradu Loches. „Copak si nepamatuje‰ na bitvu u Frétevalu? A na tu vûc s dítûtem?“ „To bylo pfiece tak dávno...,“ namítla Gerlin a pohlédla na svého syna.
„
7