0036332

O fot ba le

U Václava Klause jakožto pomezního rozhodčího by hrozilo, že často půjde o neofsajd, nefaul a negól.

13 ŽIVOTNÍ MAČ

Hráči se zvířecím instinktem Lidé mohou být jednodušší, ale přitom jako hráči geniální. Můžou mít povětšinou vypnuté přemýšlení a uvažování, ale zvířecí instinkt jim funguje skvěle, takže neřeší, jestli nebo jak to udělat,

Ve fotbale je i dnes hodně osobností, ať už budu jmenovat Messiho (vlevo) nebo Ronalda (vpravo).

ale prostě to udělají. Problém je, že některým, to je třeba případ Ibrahimoviče nebo Balotelliho, to pak nezačne zapalovat ani v normálním životě, takže se chovají jako hňupové. Ovšem koukat na ně, když mají u nohy míč, se fakt dá.

14 JAROMÍR BOSÁK

Messi taky hraje automaticky, protože jinak by to nestihl, ovšem je to o úroveň výš – on vybírá tu nejlepší z variant, které má, zatímco Ibrahimovič má jedinou, ale provede ji dokonale.

Problém je, že některým, to je třeba případ Ibrahimoviče nebo Balotelliho, to pak nezačne zapalovat ani v normálním životě, takže se chovají jako hňupové.

Atleti na fotbalovém hřišti Ve fotbale je i dnes hodně osobností, ať už budu jmenovat Messiho nebo Ronalda, a velká zásoba skvělých hráčů, takže není pravda, že po Pelém či Maradonovi je pusto a prázdno. Fotbal se však nesmírně zrychlil. Finále evropského šampionátu z roku 1976, to je z dnešního pohledu pochoďák. Navíc tam třeba ještě jugoslávští fotbalisté veřejně kouřili na tribuně. Ostatně, takový Cruyff měl kouření povolené… Ne že by tehdy hráči netrénovali, ale chtěl se po nich jiný fotbal. Hra se zrychlila i z jiných důvodů než jen herních. Už se nečeká věčnost na jediný zakopnutý míč, ale vedle hřiště jich je připraveno hodně – stejně jako kamer.

Změnilo se i rozestavení. Obránci dnes hrají v řadě, což je velmi náročné na součinnost, a trénuje se ofsajd systém, což hráči opravdu nemají rádi. A díky totálnímu fotbalu Nizozemců taky už není důležité, na jakém postu kdo hraje, všichni musí umět hrát všechno. Když si vezmete Rajtorala nebo Limberského, nemyslím ani tak v nároďáku, jako spíš v Plzni, tak to je přesně ono. Jsou to obránci, nebo křídla? Jen je škoda, že spousta hráčů je schopná hrát jen jednou nohou.

Dnešní fotbal je daleko atletičtější, současní hráči uběhnou tak o pět kilometrů víc než ti, co hráli před čtvrtstoletím. Tomáš

15 ŽIVOTNÍ MAČ

Skuhravý určitě dvanáct kilometrů za zápas nenaběhal. Je to taky tím, že tehdy byly role rozdělené a řady se až tak neprolínaly.

Jiné je prostředí na stadionech, diváci mají k hráčům daleko blíž. A rapidně vzrostly výdělky. Za to, co brali v sedmdesátých letech nejlepší hráči, by dnešní přední hráči ani nevstali z postele. Navíc mají další velké vedlejší příjmy, objevují se v reklamách.

Když svého času udělal Beckenbauer reklamu na nějaké pytlíkové polévky, tak se mu pak všichni posmívali, že je polévkový kašpar.

Fotbal zkrátka zespolečenštěl.

Dnešní hvězdy mají výhodu, že si je fanoušci můžou kdykoliv nalézt na internetu. Díky tomu i díky reklamám na různé zboží jsou Beckham nebo Ronaldo přitažliví i pro ženy, které jinak fotbal nezajímá. Když už jsme u Beckhama, výjimečný byl v tom, že nabíhaný centr uměl poslat kdykoliv kamkoliv, ale jinak dokážu vyjmenovat hned několik daleko lepších pravých záložníků. Jenže marketingově je Beckham o světelné roky před konkurencí.

Fotbal je pořád hra na stejném hřišti s podobným míčem, tedy co se tvaru týče, ale ohledně technologie je dnes mičuda úplně jinde. Totéž se dá říct i o kopačkách, které nyní váží pár gramů, ovšem zase když vám někdo dupne kolíky na nárt, tak to sakra bolí… Svého času byly velkým objevem beckenbauerovky z klokaní kůže. O kvalitě těchto lisovek svědčí i to, že se vyrábějí dodnes.

V současnosti je hráčům věnována daleko větší zdravotní péče. Kolik se jen kolem nich točí fyzioterapeutů… Na hřišti se umíralo i dřív, jen se o tom tolik nemluvilo a nepsalo. Je ale jisté, že jak se nároky zvyšují a zlepšuje se lékařská péče, o to víc pak taková tragédie překvapí. Je to taky důsledek skutečnosti, že svět se dnes díky internetu a médiím vůbec velmi zmenšil.

Ve fotbale ale třeba nehrozí doping jako v cyklistice, protože je to hra, která na individuálním fyzickém výkonu až tak nezávisí…

16 JAROMÍR BOSÁK

Neříkám, že se povzbuzující látky nezkoušely, ale naštěstí se tato cesta ukázala jako lichá. A taky bychom si toho hned všimli. Kdyby Pavel Horváth díky dopingu najednou běhal jako Usain Bolt, tak to vidí i komentátor se šedým zákalem.

Finále evropského šampionátu z roku 1976, to je z dnešního pohledu pochoďák.

Novoty ve staré dobré hře Mně by se hraní fotbalu na čistý čas líbilo, odpadla by tím spousta sporů. Odpovídající herní doba by byla tak dvakrát třicet minut… Ve Spojených státech jsou diváci u všech sportů s výjimkou baseballu na čistý čas zvyklí. Zažil jsem to na vlastní kůži, když jsem tam komentoval na mistrovství světa. Jak padla 90. minuta, všichni diváci vstali a divili se, proč není konec. Nebyli schopni pochopit, že to je na libovůli rozhodčích.

Zato brankoví rozhodčí jsou nesmysl. Jen se platí hotely a cesty dalším dvěma lidem… Gólmany znervózňuje, že jim pořád někdo chodí za zády – a jiný „přínos“ brankoví rozhodčí nemají.

Co se týče videozáznamu, nechal bych ho jenom na rozhodování, jestli padl gól, nebo ne. Možná bych udělal výjimku, kterou bych si půjčil z amerického fotbalu – pokud trenér nesouhlasí s výrokem rozhodčího, má možnost dvakrát za poločas vhodit na plochu červený šátek a akci je pak nutno přezkoumat na videozáznamu. Když se trenér mýlí, tým přichází o jeden ze tří oddychových časů, což je velmi důležitý prvek hry. Nevím, co by tou sankcí mělo být ve fotbale, odebrání střídání je asi moc tvrdé, spíše tedy nějaký přímáček z dvaceti metrů nebo hrát pár minut bez jednoho hráče.

17 ŽIVOTNÍ MAČ

Berbr je sice fotbalový ďábel, ale to, co zavedl v Plzeňském kraji, se mi líbí. Jednak to, že zápas nesmí skončit remízou, a jednak to, že když je hráč ošetřován, nesmí potom tři minuty na hřiště.

Já bych byl přísnější, dal bych pět minut. To jsem říkal už před Berbrem, protože to je jediná možnost, jak odstranit simulování na konci zápasu. A pět minut, to už by mohl být problém.

Gólmany znervózňuje, že jim pořád někdo chodí za zády – a jiný „přínos“ brankoví rozhodčí nemají.

Míč – mrška jenom zlatá Brankář nemůže stát na čáře a alibisticky čekat, co udělají obránci. Musí vybíhat, ovládat vápno, stahovat míče ze vzduchu, ostatně když natáhne ruce, tak má metr k dobru. Jde hlavně o dobře načasované vyběhnutí, jde o odhad a odvahu. V tom je dneska nemoc především brankářů z jižní Evropy, o Africe vůbec nemluvě.

Mají tendenci se často vymlouvat na to, že současné míče plavou, ale na to já příliš neslyším u centrů, kdy je člověk několik sekund vidí letět a navíc nemíří přímo do branky. A v situacích, kdy nejde o roh, nebývá před brankářem příliš hráčů, takže se k němu dostat jistě může – vždyť ještě ke všemu vyskakuje s kolenem dopředu.

To ale nic nemění na tom, že míče dnes opravdu létají jinak.

Výrobci mění těžiště, aby nebylo uprostřed, a tím pádem míče plavaly – cílem je, aby to měl brankář těžší, a padalo tak víc gólů.

Svého času se fotbal dostal do hodně defenzivní polohy a hrál se na 0:0, případně šťastných 1:0. Začalo se uvažovat o zvětšení brány nebo o snížení počtu hráčů, ale fotbal je právě krásný tím, jak je konzervativní. Ovšem zas nesmí být konzervativní příliš…

Nakonec se to začalo řešit právě posouváním těžiště míče.

18 JAROMÍR BOSÁK

Kolikrát je mi dnes brankářů líto, často totiž vypadají jako neschopní idioti. Míč jim při střele provede několik úhybných manévrů a oni nestačí zareagovat, i když to je dobře viditelná střela z dálky.

Před každým mistrovstvím světa či Evropy dostanu nový míč, abych si ho vyzkoušel, a beru ho pak k nám do Strašnic na trénink.

Poslední míč je tak pružný a tak plave, že s ním kluci nechtějí hrát.

Profesionálové si s tím ale musí poradit. Proto dnes gólmani málo chytají střely do prstů, většinou je raději jen vyrážejí, jelikož si do poslední chvíle nejsou jistí. Takže balon, když už, tak chytat jedině do koše. A těžší je to samozřejmě i v poli při dlouhých přihrávkách, ale tam chyba při zpracování nebývá většinou tak fatální jako u brankáře…

Kolikrát je mi dnes brankářů líto, často totiž vypadají jako neschopní idioti.

Nevidět a chtít nevidět On taky dnes už ofsajd vlastně není postavením mimo hru.

Na druhou stranu, ta metoda, že malé ofsajdy se pískat nebudou, nevyšla, protože to nejde. Buď ano, nebo ne, ale nic mezi tím.

I když je pravda, že tohle pravidlo se stejně tak úplně nedodržuje, protože ne všechno rozhodčí vidí nebo chtějí vidět. Kolikrát diváci komentátorům nadávají, že nepostřehnou, co se na hřišti děje. Ale my to máme z tribuny k inkriminovanému místu třeba sto metrů, zatímco pomezní nebo hlavní sudí jen pět. Je na to školený a bere za to peníze. Jistě, chyba se stane, ale pokud se to opakuje často, tak je něco špatně. Anebo pro něj dobře… Takový rozhodčí buď nemá schopnosti na to, aby pískal, anebo po zápase už má v kapse na leccos.

19 ŽIVOTNÍ MAČ

Možná by se mohlo zdát, že nejlepší by bylo svěřit praporek druhému českému prezidentovi, který má vždycky pravdu a nikdy se nemýlí, ovšem… U Václava Klause jakožto pomezního rozhodčího by hrozilo, že často půjde o neofsajd, nefaul a negól.

U Václava Klause jakožto pomezního rozhodčího by hrozilo, že často půjde o neofsajd, nefaul a negól.

Rozhodčí je jeden z nás Čeští rozhodčí jsou stejní jako všude jinde. Dobří, špatní, nechají se ovlivnit, nenechají se ovlivnit… To se podle mě ale dneska už netýká těch, co jezdí ven – ti si nechtějí zadat a zkazit si jméno, protože životnost rozhodčích je velmi omezená.

O rozhodčích se dá říci totéž co o českých politicích – jsou jako česká společnost. Nicméně si myslím, že situace není tak špatná, jak to bývalo, protože mnozí se bojí, jestli třeba nemají napíchnutý telefon, a ani už není tolik peněz na to, aby byli podplaceni. Čím hlubší ekonomická krize, tím větší šance, že rozhodčí bude pískat rovinu. Čím hlubší ekonomická krize, tím větší šance, že rozhodčí bude pískat rovinu.

Výměna názorů s hlavou státu S Václavem Klausem jsme měli během posledního EURO názorovou rozmíšku. Mě ta konverzace bavila, protože to bylo i s jeho mluvčím Radimem Ochvatem na úrovni. Ale zároveň mě mrzelo, že se prezident pustil do kritiky, aniž si zjistil všechny okolnosti.

20 JAROMÍR BOSÁK

Při zápase českého týmu s Polskem běžel zpomalený záběr poslední akce a pak hned střih na radost z postupu (zleva M. Baroš, T. Pekhart, J. Rezek).

Při zápase českého týmu s Polskem běžel zpomalený záběr poslední akce a pak hned střih na radost z postupu. Jiné obrázky zkrátka k dispozici nebyly, takže kolegové ve studiu k tomu nemohli nic víc říct – jestli ten míč opravdu šel do branky, a jestli tedy ten gól být mohl, nebo ne. A Václav Klaus chtěl vědět a vidět, jak to bylo, ale bezprostředně po utkání nebylo co jiného ukázat.

Proto jsem se ohradil… Já mám taky sto a jednu výhradu k práci prezidentské kanceláře, ale než bych se do ní pustil přes média, zjistil bych si, jak se věci mají a jestli já náhodou nemám zkreslenou představu. Vzhledem k tomu, jaký má Václav Klaus vztah k fotbalu, a vzhledem k tomu, jak moc bylo EURO sledované, šlo asi jen o to, aby se zas trochu připomenul. Kdyby se to stalo při mistrovství světa ve florbalu, asi se neozve.

21 ŽIVOTNÍ MAČ

Já mám taky sto a jednu výhradu k práci prezidentské kanceláře, ale než bych se do ní pustil přes média, zjistil bych si, jak se věci mají a jestli já náhodou nemám zkreslenou představu.

Otrávený Šíp do fotbalového srdce Karel Šíp vloni v Polsku po zoufalém zápase s Ruskem jen řekl, co si v tu chvíli myslel. Já jsem tehdy byl pro změnu na černé listině kvůli výroku o Milanu Barošovi, byť vytrženému z kontextu…

Být na místě Karla Šípa, tak bych na EURO jel, ale za své, a pak by nikdo nemohl čekat, že je budu chválit. Na druhou stranu, má se kvůli tomu, že mu zaplatili hotel a dali řízek, tvářit, že ten zápas s Ruskem byl prima?

V tomhle hodně uznávám anglickou nebo německou kulturu novinařiny. Do studia tam třeba přijde bývalý reprezentant, a když se mu něco nelíbí, tak to mužstvo naprosto seřeže. Vedle něj stojí trenér, který dokáže reagovat, a nepoperou se. Lidé jsou schopní argumentovat a debatovat, což u nás hrozně chybí, na všech úrovních.

Když tam vedle Karla Šípa seděl asistent trenéra, tak měl být přece oponentem. Vyčítat Karlu Šípovi, že řekl, co si myslel? To je nesmysl. Ani ten zaplacený řízek a hotel neznamenají, že by to mělo být jinak.

A vida, nedlouho potom šel Pelta ke Karlu Šípovi do pořadu…

Samotnému Peltovi to zřejmě nevadilo až tak jako těm pod ním.

Protože tohle je trošku pod jeho rozlišovací schopnost a taky je obchodník a ví, že když se o tom mluví, ať už jakkoliv, tak to vlastně není špatný.

Nechci Peltu vzhledem k těm cinklým jarům a tak dále nijak chránit, tohle fakt není ideální kvalifikace na předsedu asociace,

22 JAROMÍR BOSÁK