PRVNÍ KAPITOLA
Divadelní společnost Veřejnost má krátkou paměť. Rozruch, který vyvolala vražda George Alfreda St. Vincenta Marshe, čtvrtého barona Edgwarea, utichl, a zájem o tento zločin se stal minulostí. Jeho místo zaujaly nové senzace. Jméno mého přítele Hercula Poirota ve spojení s tímto případem veřejně nikdy nepadlo. Mohu říci, že se tak stalo zcela v souladu s jeho přáním. Rozhodl se, že v něm nebude figurovat. Zásluhy připadly někomu jinému – a tak to také chtěl. A co víc – z Poirotova svérázného osobního úhlu pohledu byl případ důkazem jeho selhání. Přísahal, že na stopu ho přivedla náhodná poznámka, kterou pronesl jakýsi neznámý kolemjdoucí na ulici. Jenže ať už se to odehrálo jakkoli, pravdu o případu lorda Edgwarea odhalil Hercule Poirot díky svému mimořádnému talentu. Pochybuji, že by byl bez jeho přispění pachatel zločinu vypátrán. Z tohoto důvodu se domnívám, že nastal čas, abych všechno, co o té události vím, zaznamenal černé na bílém. Znám dopodrobna veškeré detaily případu a zároveň bych rád podotkl, že tímto sepsáním splním přání jedné velice okouzlující dámy. Často se mi vybavuje onen den, kdy Poirot přecházel ve svém pečlivě uklizeném malém obývacím pokoji sem a tam, stále stejnou trasou, a přitom mistrně případ shrnul. Byli jsme ohromeni. Začnu své vyprávění přesně tam, kde tehdy začal on – v londýnském divadle, vloni v červnu. Carlotta Adamsová se tou dobou těšila v Londýně mi7