JEN
SÁM MARCO POLO VĚDĚL, CO SKUTEČNĚ VIDĚL
Benátský kupec vyprávěl o svých cestách fantastické historky. Ačkoli se zdály stěží uvěřitelné, na smrtelné posteli prý odpřisáhl jejich pravdivost. Když se pochybovači dožadovali, aby svá svědectví odvolal, dočkali se bezmála ironické odpovědi: „Nevypověděl jsem ani polovinu toho, co jsem zažil!“ Barvitá a napínavá dobrodružství tohoto klenotníkova syna si přitom mohli přečíst i mnozí z jeho gramotných současníků – Marco Polo se narodil kolem roku 1254 na dalmatském ostrově Korčula – už za jeho života totiž kolovaly v přibližně sto padesáti opisech. Traduje se, že je zapsal slavný autor rytířských románů Rustichello da Pisa, jenž se kdysi s obchodníkem octl ve vězení a přemluvil ho, aby mu je nadiktoval. Nicméně tato legenda je stejně vratká jako samotná dobrodružství, jejichž líčení vyšla pod názvem Kniha o zázracích světa (to je titul prvního záznamu, jenž byl pořízen francouzsky, italské vydání pak nese název Milion, pod nímž známe knihu i u nás, pozn. překl.). Postavení Marca Pola coby jednoho z největších dobrodruhů historie je dodnes neotřesitelné. Ale už před ním se do Asie vypravili jeho otec Niccolo a strýc Maffeo (var. Matteo, pochází z adaptací z řeckého Mathaios a Maththaios, pozn. překl.). Doufali, že se zde jakožto klenotníci a obchodníci dopracují ke značnému jmění. V Asii pobývali desítky let. Vedle obchodních styků, jež udržovali mimo jiné i s vnukem pověstného Čingischána, tu bezesporu hrála roli i jejich dobrodružná povaha spojená s touhou po poznání. Vždyť pro oba bratry tato výprava znamenala nepomíjející riziko, že v nezměrných dálavách naleznou smrt, poněvadž tehdejší Asie skýtala vše možné, jenom ne bezpečí a řád. A tak, třebaže 10