Boj o moc
30. ãervna 1934 získal teror „tfie- Říkal jsem si tehdy, že tí fií‰e“ novou barvu. âernou vy- potřebuji tělesnou stráž, která stfiídala hnûdá a smísila s rudou by třeba byla malá, ale zato by barvou krve. Pachatelé nevyfivá- mně byla naprosto oddaná vali hesla, ani nemáchali obu‰ky. a šla by třeba i proti svým bratřím. Raději dvacet mužů Jezdili v tmav˘ch limuzínách. z města – s tím, že se na ně V Berlínû doprovázeli v otev- budu moci absolutně fieném ãtyfisedadlovém voze tfii spolehnout – než muÏi z centrály gestapa b˘valé- nespolehlivou masu. ho ãelného funkcionáfie NSDAP Hitler o založení SS Paula Schulze. Stfiechu vozu zavfieli. „VÛz byl nepfiíjemnû cítit po prolité krvi, a to mû, pfiestoÏe mi úãel této jízdy zÛstával utajen, zbavilo posledních pochybností,“ vzpomínal pozdûji Schulz. VÛz projel rychle Steglitzem a odtamtud zamífiil pfies Grunewald na Wannsee. Ale na silnicích se pohybovalo pfiíli‰ mnoho v˘letníkÛ. Teprve za obcí Seddin, pÛl hodiny cesty od Postupimi, nalezli muÏi v malém lesíku pfiíleÏitost k provedení „odstfielu“, jak tomu fiíkali. Obûti pfiikázali, aby vystoupila a udûlala pár krokÛ. Schulzovi zb˘valo jiÏ jen pár sekund. Jednomu esesákovi vyrazil z ruky zbraÀ. V˘stfiel druhého jej zasáhl, je‰tû neÏ staãil vbûhnout do podrostu. „KdyÏ jsem zase pfii‰el k sobû, leÏel jsem na bfii‰e, hlavou dolÛ. Cítil jsem silnou bolest v pátefii. Tûlo jsem mûl mokré od krve. Zaãal jsem hned chroptût a napodobil jsem zá‰kuby umírajícího. Potom jsem zÛstal naprosto bez pohnutí – tak bez pohnutí, 17