0035728

chvilky001-056_chvilky001-056 25.6.15 10:49 Stránka 5

Knižní Klub

chvilky001-056_chvilky001-056 25.6.15 10:49 Stránka 6

© 2007, MICHAL ČERNÍK, 2012 Illustrations © 2007, GABRIEL FILCÍK, 2012 ISBN 978-80-242-3556-1

chvilky001-056_chvilky001-056 25.6.15 10:49 Stránka 7

Klíče od pohádky každý jednou držel v ruce.

Jejich zacinknutí lidi nutí odemykat srdce.

chvilky001-056_chvilky001-056 25.6.15 10:49 Stránka 8

S trom přání Babička a dědeček zasadili stromeček. „Já si přeju, dědečku, ať je plný koláčků, tvarohových, makových, pořád čerstvě voňavých.“

(8)

chvilky001-056_chvilky001-056 25.6.15 10:49 Stránka 9

„Jelítka a jitrnice slušely by stromku více, pod ním ovšem pivečko.

To si přeju, babičko.“ Pak zatloukli k stromu kůl. „Aby se nám neohnul.“ Zalili ho konví vody. „Hlavně ať má chutné plody!“

(9)

chvilky001-056_chvilky001-056 25.6.15 10:49 Stránka 10

O veliké řepě Kolem řepy chodí děda, tahá, vzdychá, naříká. Řepa vytáhnout se nedá: Jéje, ta je veliká!

Přidala se babka, vnučka, pejsek, kočka, myš.

Chytili se pevně.

A teď, řepo, uvidíš!

Za chvilenku byla venku.

Děda vpředu, myška vzadu, svalili se na hromadu.

Myška píská vesele: „Já mám sílu, přátelé!“ Kočka oči přimhouří: „To koukáte, kocouři!“

( 10 )

chvilky001-056_chvilky001-056 25.6.15 10:49 Stránka 11

Pejsek štěká: „Žádný pes nedokáže, co já dnes!“ Vnučka zpívá: „Trala-la-la, dědovi jsem pomáhala!“ Babička je také ráda, protáhla si při tom záda.

A u řepy na poli děda šťastně hlaholí: „Jak je pěkně v našem kraji, když si všichni pomáhají!“

( 11 )

chvilky001-056_chvilky001-056 25.6.15 10:49 Stránka 12

O vlkovi a kůzlátkách Tiše, děti, ani muk, lesem běhá strašný vlk.

Zuby cení, ježí chlupy a už stojí u chalupy.

Buch, buch, buší na vrátka. „Otevřete, kůzlátka!“ „Nejsem kůzle, ale pes, hafhaf, hafhaf, tak mne sněz!“

Vlk se lekl, běží dál, kůzlátka by posnídal.

Zuby cení, ježí chlupy, je už jinde u chalupy.

Buch, buch, buší na vrátka. „Otevřete, kůzlátka!“ „Kovář jsem a přikovám tvoje pracky k podkovám!“

( 12 )

chvilky001-056_chvilky001-056 25.6.15 10:49 Stránka 13

Vlk se lekl, běží dál, kůzlátka by posnídal.

Zuby cení, ježí chlupy, je zas jinde u chalupy.

Buch, buch, buší na vrátka. „Otevřete, kůzlátka!“ „Já jsem hajný, počkej chvíli, uvidíš, jak puška střílí!“

Vlk se lekl, běží dál, i kůrku by posnídal.

Tak skončila pohádka.

Vlk nenašel kůzlátka.

( 13 )

chvilky001-056_chvilky001-056 25.6.15 10:49 Stránka 14

„Já tě na ocásku svezu, nejdřív u vás v komoře, potom tady na dvoře kolem domu, kolem bezu.“ „Nevěřím ti, to je lež!“ „Věř mi, Budulínku, věř, ukážu ti celý les.“

B udulínek a liška „Otevři mi, Budulínku.“ „Doma čekám na maminku.“

( 14 )

chvilky001-056_chvilky001-056 25.6.15 10:49 Stránka 15

„Tak mě tedy, liško, svez!“ Liška skočí přes klády, haf haf slyší za zády, běží z kopce mezi srázy, štěkání ji doprovází. „Hrůza, hrůza, to je psisko a je tady někde blízko!“ Běží liška, uhání, neuteče štěkání.

Na palouku bez dechu padne tlamou do mechu.

Budulínek se jen smál: „Však jsem se dost naštěkal!“

( 15 )

chvilky001-056_chvilky001-056 25.6.15 10:49 Stránka 16

Táta řekl: „Vítám tě!“ „Diškum sejrum na blátě.“ „Copak ses tam naučil?“ „Hajrum fajrum papuči.“

H onzíkova latina Honzík, velký popleta, vrátil se dnes ze světa.

Byl tam jenom hodinu, naučil se latinu.

( 16 )