0035621

Chytrá kniha

B

ylo to jako revoluce. Kniha, která změnila pohled na svět všem myším v celém bludišti. Stěží byste hledali

myš, která nevěděla, co Chytrá kniha nabízí. Nový a hluboký pohled na svět. Hlavně,

že nekladla důraz na vlastní rozhodovací schopnosti. A každá myš vám potvrdí, že právě tento atribut je cha­rakteristickým znakem všech velkých pravd. Poselství Chytré knihy tedy byla ještě odnepaměti největší a zcela jistě nejdů­ležitější pravda.

A přitom pravda tak ­prostá.

19

Kniha hovoří jasně: změny se prostě dějí.

Můžete si stěžovat nebo se časem přizpůsobit. Nebojte se změny. Poddejte se jí. Co se stane v bludišti, nemůžete ovlivnit. Můžete ovlivnit pouze svou reakci.

I když všechny myši pochopily, o co jde, neznamená to, že se tím dokázaly řídit. ­Některým se to však podařilo. Vzaly si k srdci poučení, že změny jsou nevyhnutelné a neovlivnitelné. Připustily svou bezmoc ovlivnit fungování bludiště – říkaly tomu osud – a umínily si, že se přizpůsobí.

Mnoha myším se to podařilo jen částečně.

Stále ještě se jich zmocňovaly okamžiky strachu, strnulosti, deprese a zoufalství.

Ale takové chvíle byly přece jen méně časté než v minulosti. Počet těchto myší v bludišti stoupl a jejich osud se zlepšoval.

20

Aby bylo jasno, byly tam také myši, které jen zřídka přemýšlely, co by je Chytrá kniha mohla naučit. V zásadě s ní souhlasily, své chování však měnit nehodlaly. Koneckonců, zvyk je železná košile. Budou na tom pracovat někdy později, možná příští týden, možná příští rok.

Celkově se však dá říci, že se život v bludišti od základů změnil. Předtím pokaždé když zmizel sýr, propadaly všechny myši zoufalství. Nedokázaly pochopit, co se stalo. Proklínaly svůj úděl. Seděly a čekaly tam, kde předtím býval sýr, a modlily se za jeho návrat. Byly rozrušené a netrpělivé.

Zlobily se, ztrpčovalo jim to život.

Po přečtení Chytré knihy se jejich reakce změnily. Nepřítomnost sýra byla stále ještě traumatizující a stále nedokázaly pochopit, 21

proč tam ten sýr není; začaly však sýr hledat. Myši, které pochopily filozofii Chytré knihy, se do hledání sýra pustily jako ­první.

Myši, které se této filozofii bránily a bylo pro ně obtížné změnit staré zvyky, byly pomalejší. Ale i ony nakonec pochopily, že je třeba se přizpůsobit. A tak se také vydaly hledat sýr.

Díky tomu, že byly ochotné se změnit a přizpůsobit novým okolnostem, podařilo se jim najít více sýra. Objevily ho také mnohem rychleji. Chytrá kniha má pravdu!

Myši měly opět svůj sýr… více sýra a rychleji než kdy předtím! Nic lepšího žádnou myš nemůže potkat!

A tak se myši přestaly ptát, proč sýr zmizel.

Rozhodly se, že na takovou otázku už ne-

22

budou hledat odpověď. Už se nezabývaly otázkou přemísťování sýra. Jen blázen by si myslel, že může ovládnout osud. A žádná z nich si už nikdy nepoložila naprosto zbytečnou otázku: „KAM SE PODĚL MŮJ SÝR?“ Jejich život se zjednodušil. A to všechno podle prosté rovnice: Chceš sýr + sýr už tu není = jdi si ho najít.

Koneckonců pro myš v bludišti je sýr opravdu všechno, na čem jí záleží.

Ale pak…

No… a pak byla jedna myš jménem Max. A Max byla docela jiná myš.

23

Max

K

dyž byl Max mladší, zeptal se rodičů, proč existuje bludiště. Ro-

diče tomu nerozuměli. Když na

otázce trval, řekli mu, že na některé otázky se nedá odpovědět a že bludiště prostě existuje. Když se zeptal, proč je bludiště zrovna takové, jaké je, a proč je v něm

tolik slepých uliček, řekli mu, že je ztráta času se tím zabývat. Doporučili mu, aby se místo toho snažil naučit se v bludišti orientovat. Vyptáváním se, proč to tak je, se k sýru nedostaneš, říkali. Dostaneš 25

se k němu, když budeš v bludišti co nejrychleji běhat. Vysvětlili mu, že bludiště je dané. Pracovat můžeš s tím, co ti bylo dané. Od mladé myši je to pěkná drzost, myslet si něco jiného, upozornili ho. Max však nebyl obdařen slepou poslušností.

Místo toho neustále obtěžoval rodiče, kamarády, učitele a všechny ostatní, kdo byli ochotni se s ním o tom bavit. Čím víc se vyptával, tím víc si uvědomoval, jak málo toho ostatní myši chápou. Věděly dost, ale chápaly velmi málo.

Jednoho dne Max objevil Chytrou knihu a rozzlobil se. Nedokázal pochopit, že ji myši četly, a přesto nic nepochopily. Bez reptání se podvolily všemu, co v ní stálo, protože chápaly jen to, že změny jsou nevyhnutelné a dějí se mimo jejich kontrolu.

26

Avšak Max byl jiný. Chytrá kniha na něj zapůsobila právě opačně.

Max byl předurčen k tomu, aby vypátral, kdo přesunuje sýr. Byl předurčen k tomu, objevit, proč se sýr přesunuje. Byl předurčen k tomu, zjistit, proč je bludiště takové, jaké je. A byl předurčen k tomu, aby změnil to, co se mu v bludišti nelíbí. A tak se do toho pustil.

Uplynulo mnoho vody.

27

Zed

M

yšák Zed se o sýr zajímal pouze jako o nutný zdroj obživy.

Sýr samozřejmě jedl, protože

ho to udržovalo při životě. A o své tělo se

v podstatě staral jen proto, aby mohl přemýšlet.

O Zedovi se říkalo, že je moudrý, ačkoliv jen několik málo myší s ním dokázalo debatovat o zásadních otázkách. Byl všemi velmi oblíbený, hovořil však o důležitých věcech jenom, když o tom začal mluvit ně-

29

kdo jiný. Měl rád společnost, ale přesto se zdálo, že si nejvíce cení samoty.

Zed byl přitažlivou osobností. Měl jiskrný pohled a náznak úsměvu, což uvádělo jeho publikum v nadšení. Toto publikum tvořily myši, které za ním chodily, aby poseděly v jeho společnosti a naslouchaly mu. Bylo to pro ně velmi osvěžující. Nikdo si nedokázal vysvětlit, proč měl na ně tak blahodárný vliv.

Každá myš si uvědomovala, jak je Zed výjimečný. Nestaral se o sýr, nestaral se o bludiště, necítil se povinen řídit se rutinou a zvyky ostatních. Nepochybně si svůj život ze všech myší nejvíce užíval.

A právě proto ho myši, ať už ho znaly, nebo o něm jenom slyšely, ctily a zároveň se ho

30