Americk˘ dervi‰ - zlom
28.11.2012
10.43
Stránka 23
1
Mína
Mínin pfiíbûh jsem znal uÏ dávno pfiedtím, neÏ jsem poznal ji. Matka mi mnohokrát vyprávûla, jak její nadaná a skvûlá nejlep‰í kamarádka, podle matky hotov˘ génius, trpí na kaÏdém kroku, jak jí v rozvoji brání tradicionalistická rodina, jak jejího ducha utiskuje kultura, v níÏ pro Ïeny není místo. Sl˘chal jsem o tom, jak Mína dokázala pfieskoãit nûkolik tfiíd, jak byla ve v‰em nejlep‰í, ale její rodiãe vÏdycky víc zajímala její svatba neÏ ‰kolní vysvûdãení. Sl˘chal jsem o spoustû klukÛ, ktefií se do ní zamilovali, také o tom, jak se ve dvanácti zamilovala i ona, ale kdyÏ její otec na‰el v uãebnici matematiky vzkaz od jejího kluka, pfierazil jí pûstí nos. Sl˘chal jsem o jejích nervov˘ch zhrouceních, problémech s pfiíjmem potravy, samozfiejmû také o pokladu v podobû mnoha básní, které její matka hodila jednou veãer do krbu v ob˘vacím pokoji pfii hádce o tom, jestli Mína bude smût studovat na vysoké ‰kole a stát se spisovatelkou. MoÏná to bylo díky tomu, Ïe jsem to sly‰el tolikrát, aniÏ bych tu Ïenu osobnû poznal, ale Mína Aliová, její nadání a píle byly jako vÛnû kari na chodbách a v pokojích na‰eho domu; byly v mém Ïivotû v‰udypfiítomné a vûnoval jsem jim jen minimum pozornosti. Potom jsem jednoho letního odpoledne, kdyÏ mi bylo 23