Květen 1189 ve Freibergu
B
ez pohnutí a se zavřenýma očima Lukas pozoroval, jak jeho manželka vyklouzla z postele, přestože den sotva začal. Ani se na něj nepodívala, oblékla si šaty, zapletla vlasy, pokryla je prostým čepcem, který uvázala pod bradou, a tiše vyšla ven. Věděl, co zamýšlí, a také věděl, že při tom chce být sama. Dnes by měl svátek její bývalý manžel, jeho nejlepší přítel. Christian obětavě zemřel před téměř pěti lety, avšak oba pro něj ještě truchlili, třebaže každý po svém. Marta se teď za něj bude modlit v kapli. Christian byl její životní láska a ode dne, kdy po jeho smrti z nutnosti narychlo uzavřeli sňatek, neuplynul jediný den, kdy by Lukas nepřemítal, zda mezi nimi v posteli neleží neviditelný duch jeho mrtvého kamaráda. Zároveň ho však Christianova smrt stále ještě přiváděla k zuřivosti a zoufalství, jež mu svíraly hrdlo. Někdy míval pocit, že se s kamarádem potká někde u stájí nebo v domě. Nebo na hradě, odkud Christian dohlížel na rychle se rozrůstající hornickou osadu, dokud nepřátelé na rozkaz nejstaršího syna míšeňského markraběte nezosnovali jeho vraždu. Lukas Martu miloval dávno předtím, než se provdala za Christiana. Ale sňatek s ní se odehrál za okolností, jaké by si 15