S L E P O TA
/ 7
Stisknutí pístu injekční stříkačky vehnalo do žíly v loketní jamce Duncana Andrewse koncentrovanou dávku kokainu. Hned vzápětí se rozezněly poplašné chemické signály. Krvinky a enzymy rozpoznaly molekuly kokainu jako sloučeninu ze skupiny alkaloidů, které se tvoří v rostlinách a mezi něž patří takové látky jako kofein, morfium a nikotin. Ve zběsilé, ale marné snaze ochránit tělo před tím náhlým vpádem zaútočily na kokain plazmatické enzymy zvané cholesterázy a rozložily část jeho molekul na fyziologicky neúčinné štěpy. Dávka drogy však byla obrovská. Během sekund už kokain proudil do pravé srdeční komory, šířil se v plicích a rozptyloval se po celém Duncanově těle. Některé z farmakologických účinků drogy se dostavily takřka okamžitě. Část molekul kokainu vnikla do koronárních tepen, které se začaly stahovat a omezovat proudění krve k srdci. Současně se kokain začal šířit z koronárních cév do mimobuněčné tekutiny a zaplavovat namáhaná vlákna srdečního svalu. Tam počaly cizorodé molekuly bránit průniku sodíkových iontů přes membránu srdečních buněk, důležitou složku fungování srdečních stahů. V důsledku toho začala slábnout funkce srdečního převodního systému a stažitelnost srdečního svalu. Zároveň se molekuly kokainu dostaly krčními tepnami do nitra lebky a rozptýlily se v mozku. Krevněmozkovou bariérou, která mozek chránila, pronikl kokain jako nůž máslem. Sotva se ocitl v mozku, zaplavil bezbranné mozkové buňky a začal se hromadit v místech obstarávajících spojení mezi nimi, zvaných synapse. Tam začal kokain uplatňovat své nejzhoubnější účinky. Přivlastnil si cizí roli. Podivným zvratem chemických pochodů ho začaly nervové buňky mylně považovat za nositele nervových impulzů, jako jsou epinefrin, norepinefrin či dopamin. Jako univerzální klíč se molekuly kokainu vetřely do molekulárních čerpadel, která mají na starost absorpci těchto neurotransmiterů, zablokovaly je a zastavily jejich činnost. Důsledek se dal předvídat. Protože reabsorbce neurotransmiterů byla zablokována, jejich stimulační efekt zůstal zachován. Stimulace vyvolávala uvolňování dalších a dalších neurotransmiterů v rostoucí spirále samoúčelného vzrušení. Nervové buňky, které by se za normálních okolností vrátily do stavu klidu a vyrovnanosti, začaly horečně třeštit. Mozek překypoval stále větší a větší aktivitou, zvláš8 jeho centra rozkoše ukrytá hluboko pod nervovou kůrou. Tady byl hlavním neurotransmiterem dopamin. Jako by se zvrhlým zalíbením odboural kokain absorpci dopaminu a jeho koncentrace prudce stoupla. Okruhy nervových buněk propojené přírodou tak, aby zajistily přežití druhu, zareagovaly vzrušením a vysílaly k mozkové kůře extatická poselství. Centra rozkoše však nebyla jedinou zasaženou oblastí Duncanova mozku,