Předmluva Krásu fyziky charakterizuje jedna prostá skutečnost: i dítě může vznést dotazy, které neumí zodpovědět žádný profesor. Tato kniha vychází v sérii Velké otázky, jenže velké otázky fyziky – to je problematická věc. Ve fyzice totiž neexistují žádné malé otázky. Zdánlivě nedůležité teoretické úvahy či nový experiment mohou najednou vést k zásadní změně pohledu. Například od dotazu, zda fyzikální zákony platí vždy, nebo mohou být někdy narušeny, je zdánlivě jen krůček k otázce, zda fyzika ponechává místo pro stvořitele. Ale úvahy se nezastaví u tohoto bodu. Fyzika nám říká, že stvořitel nemusí být nějaká božská bytost; možná žijeme v jednom z nekonečně mnoha vesmírů, z nichž každý byl stvořen bytostmi jen lehce inteligentnějšími než ty, které jsou jejich největším tvůrčím činem. Možná jsme právě my samotní stvořili vesmír. Jsou-li ve hře tak zásadní cíle, není divu, že ty nejobdivovanější vědce nacházíme právě mezi fyziky. Albert Einstein se stal celebritou takřka přes noc, když jeho obecná teorie relativity od základu změnila naše představy o vesmíru. Televizní pořad Kosmos Carla Sagana zůstává vůbec nejsledovanějším seriálem. Richard Feynman se svým věcným rozborem fyzikálních aspektů spojených s katastrofou raketoplánu Challenger ukázal, jaká síla se skrývá v hluboké znalosti fyziky. Práce Stephena Hawkinga, kterou vyložil v bestselleru Stručná historie času, vzbudila nebývalý zájem o vědecké poznání u lidí, kteří dříve vědě nevěnovali jedinou myšlenku. K těmto gigantům se mohou řadit snad jen objevitelé DNA. Lidé se ovšem fyziky zároveň bojí. Když se v náhodném rozhovoru zmíním, že jsem ji vystudoval, řada lidí reaguje se
6