Š L E C H T I C T V Í Z AVA Z U J E – K ČEMU?
Tato kniha chce poskytnout pohled na osobní a společenský život šlechtických dam na sklonku podunajské monarchie. Ale jak už název díla naznačuje, nejde v ní jen o zvláštní práva, jež požívaly ženy šlechtického původu za časů císaře Františka Josefa, ale především také o povinnosti, které tehdy vázaly tyto často vynikající osobnosti. To nám umožňuje poznávat zvláštnosti zaniklého světa. Byl to svět, jehož pozdější hodnocení se radikálně pohybuje mezi nostalgií či dokonce kýčem a přísným odsuzováním. Cílem této práce je poskytnout čtenáři střízlivý pohled. Dějiny rakouské šlechty jsou odstrkovaným nevlastním dítětem historického bádání. Bílá místa v něm nezpůsobuje nedostatek historických pramenů, ale spíše zmíněný černobílý přístup k tématu. Právě prameny k dějinám šlechty jsou mimořádně bohaté. Je to důsledek privilegovaného postavení této společenské vrstvy, která na rozdíl od ostatních měla možnost, prostředky a vůli vytvářet a archivovat písemné prameny. Jestliže jsou málo zpracované již obecné dějiny šlechty v 19. století, dějiny šlechtických žen té doby leží v temnotách. Avšak s rostoucím zájmem laické veřejnosti i vědců o dějiny všedního dne se do popředí dostává také zájem o život žen. Před napsáním knihy jsem proto věnovala celá léta zkoumání, hodnocení a zpracovávání archivních materiálů – dopisů, korespondence, deníků a dalších písemných záznamů z pozůstalosti významných šlechtičen oné doby. Z těchto studií pak vznikl obraz života příslušnic rakouské aristokracie v době císaře Františka Josefa, jenž se podle dnešních měřítek vyznačoval extrémními protiklady. Tyto ženy žily navenek v často nezměrném bohatství, ale současně v extrémně uzavřeném osobním světě. Obrazně řečeno proti obrovské11