0034824

1 Řekni sýr Význam prvního úsměvu

CO KOJENEC DĚLÁ Nesměle se usmívá a navazuje kontakt očima.

CO KOJENEC MÍNÍ „Rád se dívám na tvoji tvář.“ CO BYSTE MĚLI VĚDĚT Miminko se snaží navázat s vámi kontakt.

V

šichni vám budou tvrdit, že první okouzlující úsměv vašeho děťátka není skutečný. Mírně přepitý Daniel si potřebuje odříhnout. Otevírá doširoka pusinku, aby se zbavil oxidu uhličitého, který ho tlačí v bříšku. Za úsměvem se podle ostatních skrývá prostě odříhnutí. Připadá vám, že se miminko směje, ale prý tomu tak není.

18

Tajemství řeči kojence

Inu, nevěřte tomu. Vaše ratolest si stejně jako všechny ostatní víc než cokoli jiného prohlíží obličeje. Jakmile Daniel dokáže zaměřit pohled a otočit hlavičku směrem ke tváři, která na něj shlíží do postýlky, fixuje zrak na lidský obličej. Úplně nejraději se dívá na maminčinu tvář.

A usmívá se. Jeden experiment za druhým prokazují, že kojenec si z obrázku matky a neznámé ženy neomylně vybírá ten matčin a hledí na něj. Pusinka se mu roztáhne v širokém, zářivém úsměvu a patří jí přímo do očí. Není to prázdný úsměv, praví: „Maminko, moc rád se na tebe dívám!“ Miminko přirozeně laškuje. Kdo by mu odolal? Řeč jeho těla podporujete činy, jimiž mu odpovídáte – radostně se na něj usmějete, sehnete se k němu a dotknete se jeho nosíku nosem. Miluje takovou pozornost. Začíná si vytvářet spoje: Jestliže udělám tohle pusou a očima, maminka taky udělá něco pusou a očima a dotkne se mě. To se mi líbí. Úsměv se na rtech dítěte objeví již několik hodin po narození – letmé pousmání, nepatrně zdvižené koutky úst. Drobné, prchavé úsměvy přetrvávají několik dalších týdnů. Někdy kolem tří až čtyř týdnů je již úsměv naprosto zřejmý, rozzářené oči, rozjasněná tvářička. Maminka je uchvácená a od této chvíle jsou spolu svázáni. Tento jev lze samozřejmě vysvětlit biologicky. Bezbranný a bezmocný kojenec si musí vytvořit silný emoční vztah s člověkem, který jej bude chránit a pečovat o něj. Proto se opičky drží vší silou své matky a housata lezou po huse.

ň at Ř e č n e m lu v

První rozhovor kojence Kojenci se svými dospělými pečovateli skutečně „konverzují“. Přesvědčte se sami. Skloňte se nad miminko a řekněte: „Krásné miminko! Že jsi krásné miminko?“ nebo na něj něžně, mazlivě zacukrujte a usmějte se.

Malá Johanka pravděpodobně zavrní, rozhodí ručky a nožky a usměje se – radostně dá najevo, že vítá vaši pozornost. Zazubíte se a vyřknete další milá slůvka. Zabrouká, začne kopat a mávat, často v rytmu mluvy. Vy hovoříte. Dítě počká a „odpoví“, stejně jako dospělí.

Odborníci zaměření na vývoj dítěte označují tyto rozhovory „protokonverzací“ – prvopočáteční konverzací.

Jsou důležitým předstupněm skutečné řeči, kojenec se učí, že komunikace je dvojstranný proces.

Řekni sýr

19

Mami, jsi jediná na světě Jestliže se matka skloní ke svému dítěti v postýlce spolu s jinou ženou, nepochybně si všimne, že se mimino pohledem zastaví na ní. Možná krátce ze zvědavosti pohlédne i na tu druhou, ale rádo se dívá na ni. Maminka je prvořadým cílem jeho raných úsměvů.

20

Tajemství řeči kojence

Danielův první skutečný „společenský úsměv“ je též známkou prvního důležitého stupně emočního vývoje. Tento první bezzubý úsměv jasně říká: „Ahoj, světe! Ahoj, mami! Jsem tady a vidím tě.“ Je to počátek intersubjektivity, poznání, že své blízké důvěrně zná a že jsou spolu úzce spjati. Úsměv kojence v tomto stádiu též znamená: „Haló! Jsi mi dost podobný. Vidím, že jsi součástí mého světa.“ Tímto způsobem se identifikuje s lidskou rasou. Již jasně chápe, že svět existuje i mimo něj. Vyhlíží mezi tyčkami postýlky a vidí věci a lidi, kteří vcházejí do jeho zorného pole a zasahují do jeho bytí, povětšinou pro jeho dobro. Tito lidé a předměty mají vliv na jeho vnitřní pohodu, takže k nim zaujímá citový postoj, jenž se odráží v mimice jeho obličejíku. Až doteď se jeho život soustředil na jednotlivé tělesné potřeby, byl více či méně pasivní bytostí, již je třeba krmit, přebalovat, koupat, chovat a udržovat v teple.

Nyní se Daniel natahuje za ostatními. Svým novým a dokonalejším úsměvem něco sděluje.

To je počátek komunikace.

Fakta

ň at Ř e č n e m lu v

Hodnota úsměvu Důležitost úsměvu lze odvodit ze způsobu, jakým dítě reaguje na výraz matčiny tváře. Jestliže se matka tváří lhostejně a chladně, nebo je-li smutná, miminku se to vůbec nelíbí. I v jeho obličeji se zračí nespokojenost. Ve snaze projevit svou reakci sevře ručky v pěst, kope do postranic postýlky nebo židličky, odvrací oči a máchá pažemi.

Jakmile je maminka vezme do náruče, usměje se na něj a ukáže mu, že je šťastná, zmizí mu chmury z tvářičky a na oplátku se na ni také nadšeně usměje.

Kojenec vás může obdařit opravdovým úsměvem již tři dny po narození – většina dětí se však začíná usmívat ve třech až čtyřech týdnech.

Řekni sýr

21

Během několika dalších dnů až týdnů se po vás bude natahovat čím dál víc. Pozná a začne projevovat další emoce – hněv, frustraci, radost,

ň at Ř e č n e m lu v

dovádivost, rozpaky a rošťáctví –, jimiž reaguje na to, co vidí a co má na jeho život vliv.

Mozek dítěte je složitý a nikdo nedokáže přesně říct, která jeho část je propojena s jinou nebo jakými cestami se daná informace dostává z jedné části mozku do druhé. Podle nejpropracovanější teorie „myslící“ část mozku (kůra velkého mozku) přijímá informace a rozšiřuje je do míst zajišťujících akci a reakci. Jedním z dostupných a důležitých cílů je amygdala, jež je považovaná za sídlo emocí.

Zjednodušeně řečeno nemluvně spatří maminku a kůra se zeptá amygdaly: „Jaký z ní máš pocit?“ Amygdala odpoví kůře mozkové: „Mám ji ráda!“ Kůra vyzve mimické svaly: „Úsměv.“ A miminko se usměje.

Proč se nesměje na babičku?

Znáte to. Babička přijde navštívit vnoučka. Mile se na něj usměje, polaská ho prstem. Klouček se však k její značné nelibosti odtáhne, odvrátí hlavičku, možná dokonce propukne v pláč.

Kojenec se brzy naučí, že úsměvy patří jen některým lidem. Nerozdává je na potkání, ale obdaří jimi jen nositele důvěrně známých tváří, kteří o něj pečují a s nimiž ho pojí zvláštní vztah a pouto. Tato selektivita je patrná především v druhé polovině prvního roku života a kryje se s běžným jevem „úzkosti z neznámého“, kdy se malé dítě cítí ohrožené a před neznámými lidmi se stahuje.

22

Tajemství řeči kojence

Řekni sýr

23

Všechny tyto spoje jsou přítomné již při narození.

Mozek se však stále vyvíjí. Jak dítě roste a otevírá se mu svět, nepoužívané spoje slábnou a mizí a ty opakovaně používané – když se maminka láskyplně sklání nad postýlkou – jsou stále silnější.

Pokaždé když se kojenec usměje a maminka mu úsměv oplatí, příslušný spoj se upevňuje.

Třebaže je tato odezva přirozená (která matka by odolala a neopětovala úsměv svého dítěte?), je též k posilování tohoto mozkového spoje vývojově nezbytná. Smějící se miminko, na nějž nebude nikdo reagovat úsměvem, se brzy smát přestane.

Autoři známé vědecké studie zkoumali děti ve východoevropském sirotčinci, jimž se dostávalo žalostně málo emočních podnětů. Ani v šesti měsících nebyli schopni reagovat úsměvem.

24

Tajemství řeči kojence

Fakta Zavoláte-li na pětiměsíční miminko jménem, otočí se na vás.

Vývoj dětského úsměvu Úsměv kojence se neustále vyvíjí. Colwyn Trewarthen z Edinburské univerzity ve Skotsku studoval mnoho hodin videozáznamu a zjistil, že se usmívá už novorozenec tři dny po narození.

Jde však pouze o letmé zdvižení ústních koutků. Poté se úsměv vyvíjí tímto způsobem: 3–4 týdny

Koutky úst se skutečně zvednou, oči se rozzáří a dívají se přímo na vás.

3 měsíce

Úsměv se rozšiřuje. Ústa se otevírají, celá tvář se rozjasní, v lících se na znamení šťastného úsměvu objevují dolíčky.

5–6 měsíců

Skutečný radostný a šťastný úsměv otevřenými ústy a s vyplazeným jazykem. Výraz jako by říkal: „Mám velikou radost!“

7–8 měsíců

Kojenec se směje nahlas, a vidí-li vaši usměvavou tvář, šťastně se zakření.

Řekni sýr

25

2 Okno do duše Oční kontakt jako způsob navázání vztahu s kojencem CO KOJENEC DĚLÁ Dívá se vám přímo do očí.

CO KOJENEC MÍNÍ „Dej na mě prosím pozor.“ CO BYSTE MĚLI VĚDĚT Kojenec chápe, že jste „jako on“ a že se o něj postaráte.

M

aličkou Marii vám donesou krátce po porodu, abyste se seznámily a aby se pokusila přisát. Je tichá a bdělá, nepláče a nekřičí.

Zvednete ji, abyste si ji prohlédla. Máte ji několik centimetrů od sebe a uvědomíte si, že si obě hledíte přímo do očí. Chvíli na sobě spočinete pohledem. Ano, určitě s vámi navazuje vztah. Možná vám nic konkrétného nesděluje, ale je s vámi v kontaktu a rozhodně ji velmi zajímá to, co vidí. Pro vás obě je to úchvatná chvíle.

26

Tajemství řeči kojence

Vzájemná přitažlivost očí je prvním zábleskem komunikace miminka. Oči se od této chvíle stávají důležitým nástrojem dorozumění. Ve chvíli, kdy mu pohlédnete do očí a ono vám pohled vrátí, vzniká takzvaná „intersubjektivita“, kterou definoval význačný vědec Colwyn Trevarthen z Edinburské univerzity. Tímto termínem se označuje poznání, že dva „subjekty“ jsou propojeny a sdílí společný zájem: vzájemný vztah. Novorozená Marie zjišťuje, že není v tomto novém a neznámém prostředí sama. Jsou zde jiné bytosti, které jsou

jí hodně podobné, jen jsou větší. Soustředí se na ni, ona se soustředí na ně. Intersubjektivita je pro ně nyní i v budoucnosti pojítkem. A na určité prazákladní úrovni Marie chápe, že ten člověk, který se skrývá za těma blízkýma očima, se postará o její blaho, její požadavky a potřeby, její touhu po společenství. Její oči vysílají signál, že je připravena navázat s ním vztah. První kontakt očima trvá pouhých několik vteřin, ale v dalších dnech se postupně prodlužuje a je stále častější.

Okno do duše

27