Mezi svûtlem a stíny - zlom
28.4.2011
12.24
Stránka 18
Pozvánka na expedici V roce 1969 mi bylo jednadvacet let, z nichÏ tfiináct jsem strávil doslova na stromech a osm ve skalních stûnách – odmala mû to táhlo do vzdu‰n˘ch v˘‰in – , kdyÏ jsem zaãal uvaÏovat o své „kariéfie“, chystal jsem se stát nomádem. S blízk˘mi pfiáteli a milovníky hor z Mnichova, ktefií se stejnû jako já pou‰tûli do hledání dobrodruÏství, smyslu Ïivota a útûku z normálnosti, jsem se v únoru téhoÏ roku vydal na expedici do Peru a Bolívie, do horského svûta Bíl˘ch Kordiller a Apalabamby. Nevím, zda kdy vÛbec vyrazila do daleké JiÏní Ameriky tak skrovná oficiální horská expedice s tak vysoko vyt˘ãen˘mi cíli. Na‰e finanãní prostfiedky byly natolik nepatrné, Ïe vystaãily pouze na plavbu do Venezuely. Cestovali jsme volnû podle motta: Îivot se dá zvládnout také optimismem, domÛ se uÏ nûjak dostaneme. Vize pro nás byla dÛleÏitûj‰í neÏ jistota. Vezli jsme s sebou motocykly, na jejichÏ nosiãích jsme mûli ve vlastnoruãnû vyroben˘ch bednách uloÏeno ve‰keré expediãní vybavení. Bylo tfieba ujet ãtyfii tisíce kilometrÛ po hrbolat˘ch, písãit˘ch silnicích ve Venezuele, Kolumbii a Ekvádoru, neÏ jsme koneãnû dorazili do Peru. Nikdo z nás nesnûdl v Ïivotû více písku a banánÛ neÏ na téhle dlouhé cestû. Na‰e expedice v‰ak byla nanejv˘‰ úspû‰ná. V‰echny trasy jsme projeli hned napoprvé a absolvovali jsme také hodnû prvov˘stupÛ. Po spoleãn˘ch andinistick˘ch dobrodruÏstvích jsme se s pfiáteli rozprchli do v‰ech svûtov˘ch stran. Studium vo18