Issuu

Místo úvodu: Kdo je to vû‰tkynû?

Jeden dvanáctilet˘ chlapec ji popisuje takto: „Je to cikánka s krásn˘m ‰átkem na hlavû, která se svou maringotkou stojí na pouti, moÏná si tam i postavila stánek. Sedí pfied ním u stolku, kdyÏ zrovna nemá zákazníka. Pak tû pozve do stanu a cvak, zaãne záfiit kfii‰Èálová koule, ty si sedne‰ a ona se vyptává, co bys chtûl vûdût, a potom ti vû‰tí budoucnost.“ Jakou pfiedstavu o vû‰tkyni máte vy? MoÏná k ní patfií je‰tû nûjaké zafiíkání a tajemné mumlání? Nebo omamn˘ koufi voÀavé tyãinky? Nebo i pfiedoucí ãerná koãka, z jejíÏ srsti sr‰í jiskry, kdyÏ ji pohladíte? Opravdu jsem ráda, kdyÏ mám pfii práci kolem sebe svou koãku. V jedné z následujících kapitol vysvûtlím proã. Ale jinak mÛÏete u mû na vût‰inu znakÛ zapomenout. Dlouh˘mi ãern˘mi vlasy, temn˘ma oãima a vy‰ívan˘m leskl˘m ‰átkem slouÏit nemohu. Kdo mû zná z ãetn˘ch vystoupení v televizi, ví, Ïe jsem úplnû obyãejná Ïena, která stojí obûma nohama na zemi. U mû není nic tajemného a záhadného. Ráda pracuji pfii denním svûtle a nejradûji jsem, kdyÏ mám i trochu v˘hled na modrou oblohu. Pohled na ni mi pomáhá zbavit se v‰edních starostí a otevfiít se tomu, co sly‰ím ãi vidím pro toho, kdo pfiede mnou sedí.

Mezi kli‰é a skuteãností – vû‰tkynû dnes

Vû‰tûní

I vy mÛÏete vû‰tit!

Sv˘m Ïivotním rytmem jsem v‰ak spí‰e noãní tvor. Ale to v‰echno jsou jen povrchnosti. Dospûlé Ïeny odpovídají na otázku „Kdo je to vû‰tkynû?“ úplnû jinak. âtrnáctiletá dívka spontánnû fiíká: „To je nûkdo, kdo má velmi silnou intuici, v˘razn˘ cit, vycítí, co ty vlastnû sama uÏ ví‰, jenomÏe to nemÛÏe‰ vidût, a vyjádfií to pro tebe slovy.“ Její pfiítelkynû oproti tomu míní: „Vidí telepaticky… a intuitivnû – nebo instinktivnû? … Je to zvlá‰tní nadání. A jeho hranice jsou její meze.“ O takov˘ch otázkách pojednává na‰e kniha: o nadání, intuici, o mezích vû‰tûní, o odpovûdnosti média a je‰tû o mnohém jiném. Najdete zde pfiehled o dávné tradici vû‰tûní od starovûku. Vylíãím techniky, s jejichÏ pomocí se lidé uvádûli a je‰tû uvádûjí do transu. Pfiesnû popí‰i, na co je tfieba dávat si pozor a jaká nebezpeãí a moÏnosti s sebou jednotlivé metody pfiiná‰ejí. Tato kniha se tak stane uãebnicí, praktick˘m návodem k vû‰tûní. Jsem pfiesvûdãená, Ïe i vy mÛÏete vû‰tit. Vû‰tûní je umûní, ale Ïádné ãáry. âlovûk se je mÛÏe nauãit. Nûkdo snadno, jin˘ obtíÏnûji, nûktefií jsou nadaní, jiní na sobû musí tvrdû pracovat, aby toto umûní zvládli. Jsem v‰ak pfiesvûdãena, Ïe vû‰tit mÛÏe v podstatû kaÏd˘. Lidé, kter˘m se vede ‰patnû, najdou svÛj pfiístup zfiejmû snáze. Myslím, Ïe to je otázka spravedlnosti. Mají-li lehãí pfiístup k poznání, mají i lehãí pfiístup k vûdûní o vy‰‰ím fiádu, v nûmÏ jsou zaãlenûni. A to jim mÛÏe poskytovat velkou útûchu.

Místo úvodu: Kdo je to vû‰tkynû?

Nejprve nûkolik pojmÛ V této knize budou neustále pouÏívána slova jako vû‰tûní, mimosmyslové vnímání, halucinace, vize, pfiedpovídání, prorokování a médium. Sv˘m zpÛsobem spolu souvisejí, ale aby bylo úplnû jasné, co kaÏd˘m z nich pfiesnû míním, struãnû je teì vysvûtlím. Ten, kdo dokáÏe vû‰tit, má mimosmyslové vjemy. MÛÏe to b˘t obraz, hlas nebo jen pocit. Takové mimosmyslové vjemy se naz˘vají mimosmyslové proto, Ïe je nepfiijímáme sv˘mi obvykl˘mi smyslov˘mi orgány, jako je oko nebo ucho. Objevují se nám pfied vnitfiním zrakem, sly‰íme je vnitfiním sluchem a pfiísnû vzato jsou to smyslové klamy. Medicína je oznaãuje jako halucinace. Optické halucinace naz˘vá medicína vize. Vize je tedy vlastnû pouze obraz nebo sled obrazÛ vyvstávající pfied na‰ím vnitfiním zrakem. Já tu v‰ak tuto definici pfiekraãuji a oznaãuji v‰echny druhy mimosmyslového vnímání jako vize, stejnû tak jako nerozli‰uji mezi vû‰tûním na základû vnitfiního zraku ãi vnitfiního sluchu. Ten, kdo má vize, má dvû moÏnosti, jak s nimi naloÏí. MÛÏe si je nechat pro sebe, nebo je mÛÏe pfiedávat dále. V prvním pfiípadû je jasnovidec, v druhém vû‰tec. Vize, které se t˘kají budoucnosti, jsou oznaãovány jako proroctví. Jsme zvyklí dávat toto slovo do souvislosti s Biblí. V tomto smyslu je prorok ãlovûk, jenÏ dostal od Boha dar vûdûní, informace, obrazu a pfiedává toto vûdûní dál. âinnost jasnovidce, kter˘ se stává

Mimosmyslové vnímání

Halucinace Vize

Vû‰tec Proroctví

Vû‰tûní

Médium Vû‰tecké karty Hallerové

Zpráva

âarodûjka

vû‰tcem, se od ãinnosti proroka v niãem neli‰í – zvlá‰tû jsem-li pfiesvûdãena, Ïe jasnovidci získávají své informace, obrazy a odpovûdi z boÏské pravdy. PÛvodnû totiÏ nebyla ãinnost prorokÛ spojována s pohledem do budoucnosti. Prorok byl „hlasatelem“ ãi „zvûstovatelem“ BoÏího poselství, prostfiedníkem mezi Bohem a ãlovûkem. Médium znamená jednodu‰e nûco prostfiedního, v pfieneseném smyslu zprostfiedkovatele ãi prostfiedníka mezi informacemi z onoho svûta a na‰eho svûta. Médium je jasnovidn˘ ãlovûk, jenÏ se stává mluvãím vy‰‰í pravdy. Dává se k dispozici, sám v‰ak nic nevytváfií ani nepfiipojuje. Je pouze cestou, kterou mohou informace pfiecházet z onoho svûta do na‰eho. A jako obyãejn˘ prostfiedník ãasto ani neví, co jím prochází, k niãemu nezaujímá stanovisko a vût‰inou si ani nic nepamatuje. Zku‰enosti mi potvrdily, Ïe si jen velmi zfiídka dokáÏu vzpomenout, co jsem v jednotliv˘ch pfiípadech uvidûla nebo usly‰ela. Sama sebe oznaãuji za médium, a protoÏe mé vize se vût‰inou neobjevují v podobû obrazÛ, n˘brÏ pfiicházejí jako vûty, jsem pfiesnû vzato médium naslouchající. ProtoÏe v‰ak slovo naslouchající b˘vá chápáno jako „pozorné poslouchání“, uÏívám toto oznaãení jen zfiídka. Také se o mnû fiíká, Ïe jsem bílá ãarodûjka. I to bych mûla krátce vysvûtlit. Na rozdíl od média není ãarodûjka jen pasivní cestou, n˘brÏ je aktivní. âarodûjka mÛÏe uzdravit du‰i, slouÏí jako zrcadlo, obãas mÛÏe i pfiiloÏit ruku, aby du‰i dodala sílu. A kdyÏ je zdravá du‰e, je zdravé i tûlo. Mens sana in corpore

Místo úvodu: Kdo je to vû‰tkynû?

sano, úsloví star˘ch ¤ímanÛ o tom, Ïe ve zdravém tûle je zdrav˘ duch, opût získává svÛj prav˘ smysl. Jen málo lidí ví, Ïe ãarodûjka pÛvodnû znamenala „ta, která vidí pfies plot“. Tím bylo mínûno pfies plot do budoucnosti a na onen svût. Toto umûní vût‰ina z nás zapomnûla, mÛÏe se je v‰ak znovu nauãit. I ãarodûjky jsou úplnû obyãejní lidé. V poslední dobû se v debatách o ãarodûjkách klade velk˘ dÛraz na rozli‰ování mezi bíl˘mi a ãern˘mi. (A skoro kaÏdá ãarodûjka klade dÛraz na to, aby byla povaÏována za „bílou“.) Rozdíl spoãívá ve zpÛsobu jednání. Bílé ãarodûjky pouze pomáhají, léãí a dbají na to, aby svou ãinností nikomu nezpÛsobily újmu. âerné ãarodûjky pracují i se zafiíkáním a nezaleknou se ani toho, aby zlomily vÛli jiného ãlovûka. Oblíbenou oblastí uÏívání takov˘ch metod je spojování partnerÛ ãarovn˘m zafiíkáváním proti vÛli jednoho ze zúãastnûn˘ch. Tam, kde se takové sluÏby nabízejí, a je‰tû pokud moÏno za honoráfi, je ve hfie ãerná magie, a to je podle mého názoru zavrÏeníhodné. Abych se vyjádfiila jasnû: JestliÏe nûkdo za rady poÏaduje hodinov˘ honoráfi stejnû jako zpûvák, instalatér ãi lékafi, je to zcela v pofiádku. Je-li v‰ak vyÏadována „kupní cena“ napfiíklad za vysnûného partnera, je v tom nûco ‰patného. Lékafi také nefiekne: „Uzdravím vás, kdyÏ mi zaplatíte urãitou ãástku.“ JestliÏe nûkdo vyÏaduje honoráfi za urãit˘ vytouÏen˘ v˘sledek, kter˘ je‰tû navíc zlomí vÛli nûkoho jiného, mohu jen radit: dejte od toho ruce

Pohled pﬁes plot

Bílá magie kontra ãerná magie

Hodinov˘ honoráﬁ není problém

Kupní cena za ‰tûstí: ruce pryã!

Vû‰tûní

Zákon svobody

pryã! Taková nabídka nejspí‰e pfiichází z ãerné strany. Zvlá‰tû zavrÏeníhodná je pohrÛÏka: „KdyÏ mi zaplatí‰, bude‰ ‰Èastn˘, kdyÏ mi nezaplatí‰, bude‰ ne‰Èastn˘.“ Tady zase mohu jen radit: jdûte od toho. Kdo láme vÛli nûkoho jiného, ocitá se v nejvy‰‰ím nebezpeãí. Velmi naléhavû formulováno je to v následujícím v˘stiÏném citátu: „Nezapomínejte, Ïe magie je velmi sloÏitá tam, kde je zákon svobody prvním zákonem. Proto musíte na tento zákon svobody pamatovat na kaÏdém stupni své existence, pfii kaÏdém stupni spojení s lidmi nebo jin˘mi bytostmi. Na kaÏdém stupni je svoboda prvním zákonem. A kdyÏ budete pamatovat na zákon svobody, nebudete se pokou‰et nûkoho zmanipulovat nebo nad nûk˘m získat moc. NeboÈ kaÏd˘, kdo tento zákon zná, je mu také podfiízen. Kdo jej poru‰í, toho svoboda bude omezena jako první.“ (Mello Rye) Kdo tedy chce získat partnera pro milostn˘ vztah pomocí magick˘ch sil, budiÏ tímto varován. Nejvíce by pak trpûl sám. Nejmen‰í nebezpeãí pfiitom je, Ïe se stane du‰evnû závisl˘m na druhém a uÏ se od nûj nedokáÏe odpoutat.

Moc pﬁání S pﬁáním v‰eho nejlep‰ího…

Lidé, ktefií nûkomu pfiáli nûco zlého, tím ãasto b˘vají postiÏeni sami. Pfiání je tedy nebezpeãná vûc.

Místo úvodu: Kdo je to vû‰tkynû?

Av‰ak na denním pofiádku je, Ïe jeden druhému neustále nûco pfieje. „V‰echno nejlep‰í k narozeninám“ nebo „Brzké uzdravení“, „Dlouh˘ Ïivot a hodnû poÏehnání“, nebo prostû „Hezk˘ den“ – vÏdyÈ to znáte. S „pfiáním v‰eho nejlep‰ího“ spojujeme mnohé, aniÏ o tom pfiem˘‰líme. Samozfiejmû mÛÏe ãlovûk sobû nebo nûkomu jinému pfiát v‰echno dobré. Za pfiáním by v‰ak mûla vÏdycky následovat slova: „… je-li to dovoleno.“ KdyÏ je nechcete vyslovit, tak si je alespoÀ myslete. „Je-li to dovoleno“ znamená, Ïe tím nebude zlomena niãí vÛle. Jenom to chrání pfied nedozírn˘mi následky na‰ich domnûle dobr˘ch pfiání. Uvedu pfiíklad. Jedna moje klientka mûla tûÏce nemocného manÏela, kterého velmi milovala. S tûmi nejlep‰ími úmysly se vroucnû modlila, aby její muÏ zÛstal naÏivu. Îádala jsem ji, aby vÏdy na konci pfiipojila zmínûn˘ dodatek, ale ona v tom nevidûla Ïádn˘ smysl a vynechávala jej. Následkem toho její manÏel je‰tû tfii roky Ïil, chfiadl a trápil se a ona v péãi o nûho do‰la na samé hranice sv˘ch moÏností. Proto radím k opatrnosti i pfii zdánlivû dobfie mínûn˘ch pfiáních. A dal‰í rada: Nikdy si nepfiejte peníze, pfiejte si to, co si za nû chcete koupit. Cena za peníze ãasto b˘vá velmi vysoká. Pfiedpokládejme, Ïe nutnû potfiebujete nové auto. KdyÏ si budete pfiát peníze na jeho koupi, mÛÏe se stát, Ïe je sice dostanete, ale nebudete z nich mít Ïádnou radost, protoÏe to bude dûdictví po milované tetiãce a vy z nich budete chtít nebo muset zaplatit pohfieb. Peníze jsou ãistá energie. A je dÛleÏité, jak

„… je-li to dovoleno!“

Nikdy si nepﬁejte peníze

Peníze jsou energie

Vû‰tûní

Pﬁejte si, co potﬁebujete Obraz, pocit, slovo

·tûstí v ne‰tûstí: prokletí

tuto energii pouÏijete. Stejnû jako je oheÀ pouÏiteln˘ k vafiení ãi vyhfiátí domu, mÛÏe také dÛm podpálit. Stejnû jako potfiebujeme vodu k Ïivotu, ale pfii záplavách mÛÏeme zemfiít, mÛÏete penûzi pÛsobit zlo nebo dobro. Nechte je plynout. Jen kdyÏ máte peníze rádi a necháte jim volnost, mohou opût pfiitékat a vrátit se k vám. Pfiejte si radûji nové auto. Pfiedstavte si, jak vypadá, jaké to je v nûm sedût a jak byste pocit jízdy v nûm popsala své nejlep‰í pfiítelkyni. Pak budete mít v‰echno, co potfiebujete: slovo, obraz, pocit. Dejte v‰ak také ‰anci osudu. Nepfiejte si anglick˘ luxusní vÛz v nápadné barvû a se speciálním vybavením za cenu malého vozítka. A jak uÏ jsem fiíkala, nezapomeÀte na dodatek: „… je-li to dovoleno.“ KdyÏ jsem byla je‰tû velmi mladá a o v‰ech tûchto souvislostech samozfiejmû je‰tû nic nevûdûla, málem jsem se jednou dopustila stra‰né chyby a nûkoho proklela. Byl to mÛj vlastní bratr, ale na‰tûstí to dopadlo dobfie a nikdy se to neobrátilo proti mnû. Bylo to tak: KdyÏ jsem byla teenager, jeden z m˘ch star‰ích bratrÛ mû neustále ‰ikanoval. Dûlal to velmi ‰ikovnû pod plá‰tíkem „dohledu na malou sestru“. Napfiíklad dbal na to, abych v nedûli cestou do kostela s nik˘m nemluvila, jel autem krokem vedle chodníku, kde jsem ‰la. Ale nastoupit k nûmu jsem nesmûla. Mé první dopisy, které jsem dostávala, kdyÏ mi bylo osmnáct, otevíral, nahlas je pfiedãítal celé rodinû a dûlal si ze mû legraci. Jednoho dne jsem toho uÏ mûla dost a proklela jsem ho. Na‰tûstí jsem pfiitom zfiejmû byla velmi zdrÏenlivá. ¤ekla jsem mu, Ïe

Místo úvodu: Kdo je to vû‰tkynû?

mu pfieji, aby mûl tfii dcery a Ïádného syna, aby ty dívky byly velmi hezké a neustále se rozlétaly kaÏdá jin˘m smûrem, takÏe je nebude moci kontrolovat a hlídat jako mû, a aby se v‰echny tfii provdaly za muÏe, se kter˘mi on nebude souhlasit. Rok poté se uÏ narodila jeho první dcera a po pûti letech mûl v‰echny tfii. Teprve pfii tfietí dcefii jsem zaãala mít podezfiení, Ïe to má nûco spoleãného s mojí kletbou… KdyÏ jsem k tomu dospûla, prosila jsem Boha, aby tûm dívkám dopfiál hezkou budoucnost. KdyÏ se nejstar‰í z nich provdala za evangelického faráfie, byla to pro mého bigotního bratra a klá‰terní ‰kolu, kam v‰echny tfii dívky chodily, hotová katastrofa. To, Ïe si ho chtûla vzít podle katolického obfiadu, i kdyÏ on s ohledem na svého otce nemohl a nechtûl konvertovat, nemûlo s mou kletbou nic spoleãného. Právû tato netefi je dnes pro mû skoro druhou dcerou. Ale chce-li mÛj bratr pfiedat svou firmu nûkterému muÏi z rodiny, musí ãekat, aÏ dospûje nûkter˘ z jeho vnukÛ. Já se vût‰inou omezuji na své nadání média a jen zfiídka aktivnû zasahuji. DodrÏuji úsloví „·evãe, drÏ se svého kopyta“ a vûfiím, Ïe i jasnovidectvím (nebo vnitfiním nasloucháním) mohu mnoha lidem pomoci. UÏ jen tato schopnost otevírá fiadu moÏností jednat. Chcete-li vûdût více, nav‰tivte mé internetové stránky.

Vû‰tûní jako cesta k pomoci

http:www.art.at/ hellsehen

Vû‰tûní

SlÛvko na téma povûra

Vû‰tecké karty Hallerové

Dítû

Magie a povûrãivost

Od magie k první pomoci

Stále znovu se mû lidé ptají, jestli jsem vlastnû povûrãivá. Jasná odpovûì zní: ne. K velkému zdû‰ení své pfiítelkynû si dolévám i alkoholické nápoje sama. Ona je pfiesvûdãená, Ïe si tak pfiivolám sedm let bez milostného vztahu. Mohu ji v‰ak uklidnit, Ïe tato povûra se u mû je‰tû nikdy neuskuteãnila – a já to pfiece musím vûdût. Pfiiznávám, Ïe nûkdy klepu na dfievo. A mám nejen ãernou, ale i bílou koãku – jistota je jistota. A abych mûla jistotu úplnou, mám i tfiíbarevnou koãku pro ‰tûstí. Ale dost, tak jednoduché to s povûrãivostí není. Pfiedstavte si, Ïe se va‰e dítû uhodilo a pfiibûhne k vám s boulí, která bolí. Co udûláte? Trochu bouli nasliníte a pofoukáte. Dítûti fieknete, Ïe jste odfoukla bolest. Zaklínání se slinami a foukáním je stará magická metoda. A ve‰keré vûdûní, které máme o své magické tradici, je zkrátka shrnuto pod pojem povûra. V pfiíbûhu s boulí je v‰ak je‰tû jeden aspekt: navlhãením a foukáním zpÛsobíte ochlazení a to zklidÀuje nervová zakonãení na pfiíslu‰ném místû. Tak skuteãnû bolest odfouknete – na chvilku. Pro tuto povûru existuje lékafiské vysvûtlení. Není tedy v pravém slova smyslu magick˘m aktem ani povûrou, ale smyslupln˘m opatfiením první pomoci. Podobné je to i s úplnû jin˘mi rovinami povûrãivosti. Myslím na moÏnost navázání kontaktÛ s duchy mrtv˘ch, na mimosmyslové vjemy. V‰echny takové fenomény v pod-