K APITOLA 1
S
ir James Almont, kterého Jeho Veličenstvo Karel II. jmenoval guvernérem Jamajky, zpravidla vstával velmi brzy. Částečně za to mohl fakt, že byl vdovcem a přicházel už do let, zčásti to byl důsledek neklidného spánku, narušovaného bolestivou pakostnicí, a také se o to zasloužilo podnebí jamajské kolonie, hned od východu slunce horké a vlhké. Ráno 7. září 1665 se jako obvykle probudil ve svých komnatách ve druhém patře guvernérského sídla a hned se odebral k oknu, aby posoudil počasí a nadcházející den. Guvernérské sídlo byla působivá cihlová budova se střechou z rudých tašek. Jednalo se o jedinou dvoupatrovou stavbu v Port Royalu a výhled na město byl vynikající. Guvernér viděl, jak ulicemi pod ním obcházejí lampáři a zhasínají osvětlení. Na Ridge Street ranní patrola vojáků z posádky sbírala opilce a mrtvá těla, ležící v blátě. Přímo pod guvernérovým oknem lomozily koňské povozy, které přivážely sudy se sladkou vodou z několik mil vzdálené řeky Rio Cobre. Jinak byl Port Royal klidný a užíval si krátký okamžik mezi chvílí, kdy se poslední noční flamendři konečně zpili do němoty, a vypuknutím obchodnického mumraje kolem doků. Od přecpaných úzkých uliček odvrátil pohled k přístavu, kde spatřil pohupující se houštinu stěžňů, stovky lodí všech velikostí, kotvících v přístavišti i odtažených do doků. Na 7