Předmluva
„Tvrzení, že mimozemští astronauti se nevrátili a už nikdy nepřiletí, není pravděpodobně správné. Měli bychom se spíše omezit na konstatování, že po jistou dobu s nimi neudržujeme přímý kontakt. Pokud by tomu tak opravdu bylo, mohli bychom svou situaci přirovnat k obyvatelům jedné malé oblasti, kteří často vídali vysoko na obloze přelétat letadla, ale po celé generace u nich žádné nikdy nepřistálo, takže nikdo si nemohl promluvit s jeho posádkou.“ (Peter Kolosimo, 1922–1978)
Občas je prostě nezbytné ověřit stávající postoje, znovu se začít vyptávat na zdánlivě jednoznačné skutečnosti, jinými slovy pozměnit důvěrně známé a zažité představy o světě. Před dvěma tisíci lety sdílela většina lidí přesvědčení, že naše planeta je plochý disk. Obzvlášť bojácní jedinci neváhali ostatní lidi varovat, aby se nepřibližovali příliš blízko k okraji zemského disku, protože by se mohli zřítit do nekonečné prázdnoty. Potom se prosadil nový obraz světa, v němž Slunce, planety a další souhvězdí kroužily kolem Země. Církvi se tento model nesmírně zamlouval, protože potvrzoval představu člověka jako „koruny veškerého tvorstva“ a naší modré planety jako jediného místa v nekonečném vesmíru, kde existuje inteligentní život. Vesmír byl líčen jako věčná temnota a prázdnota. I toto chápání světa bylo překonáno. Dnes nám připadá jako
9