Nebezpeãná zóna - zlom
23.5.2011
14.00
Stránka 9
KAPITOLA 1 Takhle to začíná. Vtipem. „Takže vejde chlap do baru,“ spustil Jeff a hned se uchechtl. „Vidí tam sedět dalšího chlápka, kterej pomalu upíjí ze sklenky a mračí se. Před ním na baru stojí láhev whisky a třicet centimetrů dlouhej tenisovej kurt, na něm hrají prťavý panáčci tenis a z empajru jim to píská mrňavej rozhodčí. ‚Co se vám stalo?‘ ptá se první chlápek. ,Dejte si panáka,‘ nabízí mu ten druhej. Ten první chytne flašku a chce si nalejt, když vtom z ní vyfoukne obláček kouře a objeví se džin. ,Přej si něco,‘ povídá mu džin. ,Splním ti všechno, po čem toužíš.‘ – ,To je jednoduchý,‘ povídá chlap. ,Chci milion doláčů.‘ Džin přikývne a zmizí v dalším oblaku kouře. Hned nato je bar plnej koláčů. ,Co to má ksakru bejt?‘ ptá se vztekle muž. ,Copak jsi hluchej? Já chtěl doláče, ne koláče.‘ Podívá se tázavě na muže vedle sebe. Ten pokrčí rameny a smutně kejvne na miniaturní tenis na baru. ,No co je? Myslíte, že já si přál třiceticentimetrovej tenis?‘“ Pointu vtipu zdůraznila krátká odmlka, následovaná salvou smíchu, jenž přesně vystihoval osobnosti tří mužů relaxujících v nabitém baru. Jeff, který byl ve svých dvaatřiceti nejstarší ze všech tří, se smál nejhlasitěji. Jeho řehot stejně jako on sám byl skoro až příliš hřmotný na tak malou místnost, přehlušoval hlasitou hudbu linoucí se ze staromódního jukeboxu vedle vchodu a valil se po lesklém černém mramorovém povrchu dlouhého baru, až hrozilo, že převrhne křehké sklenky a roztříští velké zrcadlo za ním lemované lahvemi. Chechtot jeho kamaráda Toma byl téměř stejně hlučný, a přestože postrádal Jeffovu rezonanci a nakažlivost, vynahrazoval si tyto nedostatky tím, že trval déle a zahrnoval celou škálu ozdobných trylků. „Dobrej fór,“ podařilo se Tomovi zaskřehotat v salvách doznívajícího chrochtání a řehtání. „Fakt dobrej.“ 9