MÛj okamÏik prozfiení - zlom
6.1.2011
15.07
Stránka 13
K A P I TO L A P RV N Í
Jill a její Ïivot pfied mrtvicí
Vystudovala jsem neuroanatomii a v tomto oboru také pracuji a publikuji. Dûtství a ãást mládí jsem proÏila ve státû Indiana, ve mûstû Terre Haute. Jednomu z m˘ch bratrÛ, tomu, kter˘ je o pouh˘ch osmnáct mûsícÛ star‰í neÏ já, diagnostikovali lékafii váÏnou du‰evní poruchu, schizofrenii. Oficiálnû byla tato diagnóza stanovena v dobû, kdy mu bylo jedenatfiicet let, jasné pfiíznaky psychózy se v‰ak u nûj objevovaly uÏ mnoho let pfiedtím. UÏ kdyÏ jsme byli dûti, vnímal realitu odli‰nû a reagoval na ni úplnû jinak neÏ já. Nemoc mého bratra zpÛsobila, Ïe mû zaãal uÏ jako dítû fascinovat lidsk˘ mozek. Vrtalo mi hlavou, jak je moÏné, Ïe já i mÛj bratr sdílíme jeden záÏitek, a pfiitom onu situaci, tedy to, co se právû stalo, interpretujeme kaÏd˘ úplnû jinak. Tyhle odli‰nosti ve vnímání, zpracovávání informací a následn˘ch reakcích mû motivovaly k tomu, abych se zaãala zab˘vat studiem mozku. Moje vysoko‰kolská dráha zaãala koncem 70. let v Bloomingtonu ve státû Indiana na Indianské univerzitû. Zku‰enosti s bratrem ve mnû vyvolaly touhu pochopit, co je z neurologického hlediska „normální“. Tou dobou bylo zkoumání nervového systému natolik mlad˘m oborem, Ïe se na Indianské univerzitû je‰tû ani nevypisovalo jako oficiální specializace. Abych se toho o lidském mozku nauãila 13