Dobrotivá myška
KDYSI DÁVNO ŽILI KRÁL A KRÁLOVNA, kteří se tak milovali, že byli šťastní jen tehdy, když mohli být spolu. Den co den spolu vyjížděli na lov nebo rybařit, každý večer navštěvovali ples nebo operu. Zpívali, tančili, jedli cukrátka a radovali se a veselili a všichni jejich poddaní se řídili jejich příkladem, takže se jejich říši říkalo Veselé království. V sousední zemi však panovaly docela jiné poměry. Král byl vzteklý morous, který se nedokázal z ničeho radovat. Byl tak ošklivý a tvářil se stále tak přísně, že se ho všichni poddaní báli. Nesnášel, když se lidé z něčeho radovali, a jakmile někoho při něčem takovém přistihl, okamžitě mu nechal srazit hlavu. Jeho zemi se proto velmi výstižně přezdívalo Slzavé království. Když se tenhle zlý král doslechl, jak šťastně si žije panovník Veselého království, posedla ho taková závist, že shromáždil veliké vojsko a vyhlásil Veselému království válku. Král a královna se zakrátko dozvěděli, že se blíží nepřítel. Královna se při té zprávě nesmírně vyděsila a dala se do zoufalého pláče. „Pane manželi,“ zvolala, „co kdybychom sebrali všechny naše cennosti a utekli tak daleko, jak to jen půjde? Třeba až na druhý konec světa!“ Král však odpověděl: „Styďte se, královno! Na něco takového jsem příliš statečný. Raději zemřu, než aby si o mně mysleli, že jsem zbabělec.“ Pak svolal všechny své ozbrojence, něžně se s královnou rozloučil, vyhoupl se na svého nádherného oře a odjel. Když se královně ztratil z očí,
7