Kapitola 1
Mé dětství Nadžwa bin Ládinová
V
ždycky jsem nebyla manželkou Usámy bin Ládina. Kdysi jsem byla nevinné dítě oddávající se drobným dívčím snům. V dnešní době mé myšlenky často plynou zpátky a já si vybavuji sebe ještě jako malou dívku a bezpečné, šťastné dětství, jehož jsem si užívala. Často slyším, jak dospělí mluví o svém dětství zachmuřeni, dokonce rozhořčeni a jsou rádi, že mladým létům už unikli. Takové řeči mě matou, protože kdybych mohla, posunula bych se v čase do počátků svého života a navždy bych tím malým děvčetem zůstala. Žila jsem se svými rodiči a sourozenci ve skromné vile v přístavním městě Latákíji v Sýrii. Oblast syrského pobřeží je nádherná, s přímořským vánkem a úrodnou půdou, kde šťastní farmáři pěstují ovoce a zeleninu. Na naší zahradě se bujně zelenaly stromy a překypovaly chutnými plody. Směrem k moři jsme za úzkým proužkem planiny měli krásný výhled na hory se stupňovitými kopečky ovocných sadů a olivových hájů. V Ghánimově domácnosti žilo sedm lidí, takže náš dům byl nepopiratelně plný vzruchu. Narodila jsem se jako druhé dítě a se starším bratrem Nádžímem a mladšími sourozenci Lajlou, Nabílem a Ahmadem jsem vycházela dobře. Ještě jsme měli nevlastního bratra Alího, byl o pár let starší. Než si otec vzal mou matku, byl již několikrát ženatý. Otcem Alího se stal s předcházející ženou. 17