První KAPITOLA
Frontispis V hotelu Tigris Palace v Bagdádu dokončovala nemocniční ošetřovatelka dopis. Plnicí pero se hbitě míhalo po papíře. …A to jsou opravdu asi všechny novinky, má drahá. Je to fajn, vidět takhle kus světa – ale to víš, Anglie je Anglie, to je marné. Špíny a nepořádku je v Bagdádu tolik, že bys tomu nevěřila – a vůbec to není tak romantické, jak bys myslela podle dojmu z Tisíce a jedné noci! Na řece je to samozřejmě pěkné, ale město samo je prostě ošklivé a nejsou tu vůbec žádné slušné obchody. Major Kelsey mě provedl po bazarech a je fakt, že jsou doopravdy kuriózní, ale všude spousta odpadků a třískání do měděných kotlíků, až z toho člověka rozbolí hlava – a k jídlu bych si z nich nevzala nic, pokud bych si nebyla jistá, že jsou čisté. U měděného nádobí musí být člověk opatrný. Napíšu a dám ti vědět, kdyby něco bylo s tím místem, o kterém mluvil doktor Reilly. Říkal, že ten Američan je teď v Bagdádu a že se na mne možná dneska odpoledne přijde podívat. Byla by to služba u jeho ženy – má prý nějaké „mouchy“, aspoň tak to doktor Reilly povídal. Víc mi neřekl, ale to víš, má drahá, že si umím představit, co tohle většinou znamená (doufám jen, že nejde opravdu o delirium tremens!). Ten doktor Leidner je archeolog a někde v poušti vykopává zasypané hradby pro nějaké americké muzeum. 9