0025344

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:25 Stránka 3

Adam půjde do školy Milada

kreslila Dagmar Ježková

KNIŽNÍ KLUB

Motlová

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:25 Stránka 4

© 2002, Milada Motlová, 2015 Illustrations © 2002, Dagmar Ježková, 2015 ISBN 978-80-242-5099-1

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:25 Stránka 5

U nás doma

Adam

Ahoj! Já jsem Adam a brzy mi bude šest let.

bratr

Jak se jmenuješ ty?

A kolik ti je let? syn

Ještě před rokem jsme byli čtyři: táta Karel, máma Anežka, Lucka a já. Lucka je moje starší sestra a chodí už do školy. Teď nás je pět, protože máme Filípka.

A já už nejsem u nás nejmenší. máma

Lucka

táta

sestra rodiče

Filípek bratr

Kolik je vás doma?

A kdo je u vás nejmenší?

syn

dcera

Bydlíme v bílém domě s červenou střechou a všichni se jmenujeme Pátkovi.

Náš dům je v Mostecké ulici a je na něm číslo 2. Už si naši adresu pamatuju.

Jak se jmenuje vaše rodina?

A kde bydlíte?

A ještě máme Čendu. To není můj bráška. Čenda je pes a můj kamarád.

Máte doma taky zvířátko? pes Čenda

5

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:26 Stránka 6

Náš dětský pokoj To je náš dětský pokoj. Můj a Lucky.

Na policích máme knížky a hračky. Některé taky ve skříňce. Ty Filípkovy dáváme do koše.

Na postelích spíme a někdy taky skáčeme.

Bráška spí u mámy a táty. Je ještě malý.

Ale hraje si u nás. Máme hodně zvířátek, a tak s můžem hrát na zvěřinec. Učím ho mňoukat jako kočka, mečet jako koza, bučet jako kráva, a taky řvát jak tygr. Ale štěkat ho učí Čenda. On to umí líp, když je pes.

Co všechno Adam a Filípek asi dělali?

Kam se schoval Čenda?

6

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:26 Stránka 7

Nejraději si hraju s autíčky a s legem. Umím už postavit raketu a jeřáb. Když Filípkovi nechci půjčit autíčko, tak brečí. Mě jeho hračky nebaví, jsou pro mrňata. Svoje hračky si musím uklízet. To mě vůbec nebaví.

Ale když je neuklidím, máma se zlobí. A to já nemám rád. A tak si je raději uklízím. Když se Lucka učí do školy, nesmíme ji rušit a musíme si jít hrát někam jinam.

Poznáš, kam rozházené hračky a věci patří?

Dnes bude mít Adam hodně práce, než to všechno uklidí!

7

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:26 Stránka 8

Co k sobě patří Čenda a Filípek si hráli v předsíni.

Najdeš boty, které k sobě patří?

A poznáš taky, komu patří?

Kdo má největší boty a kdo nejmenší?

Dokážeš určit všechny boty na obrázku od největších po nejmenší?

U Pátků si dnes trochu popletli věci.

Jak to má být správně?

Kdo s kým si věci vyměnil?

8

„No tohle!

Kdo to bude uklízet?“

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:26 Stránka 9

Tvary a barvy Co Lucka naučila Adama Ručičky se na hodinách otáčejí v kruhu, z kruhu stačí jenom půlka na kopec či duhu.

Třemi rohy trojúhelník na tři strany míří.

A kolik má rohů čtverec?

Stejně jak stran – čtyři.

Když se čtverec protahuje, stane se z něj obdélník.

Teď už tužkou vyčaruješ třeba hrad. Jak kouzelník.

Najdeš na obrázku hradu všechny kruhy, půlkruhy, trojúhelníky, čtverce a obdélníky?

Dokážeš je i spočítat?

Jaké mají barvy?

A teď se rozhlédni kolem sebe.

Trojúhelník asi nenajdeš, ale obdélníků určitě několik.

Možná i nějaký kruh a čtverec.

9

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:27 Stránka 10

Naše kuchyně Naše kuchyně je veliká. Vejde se sem stůl, židle, lednička, sporák, dřez na mytí, spousta skříněk. Jsou v nich potraviny, příbory a nádobí. Kolem stolu je šest židlí. Jedna z nich je Filípkova. Máma říkala, že byla napřed moje. Ale já si na to nepamatuju, je to už dávno. Když nejsme o víkendu na výletě, tak tu ráno společně snídáme, v poledne obědváme, odpoledne svačíme a večer večeříme.

Co všechno se v kuchyni dělá?

Poznáš, jestli Pátkovi snídají, svačí, obědvají nebo večeří?

Dokážeš pojmenovat u Pátků v kuchyni všechny věci, které vidíš?

10

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:27 Stránka 11

Nejvíc toho sní táta, protože je největší.

Chutná mu všechno, co máma uvaří. Lucka má nejraději palačinky a já zas jahodové knedlíky. Mňam! máma? To nevím. Musím se jí zeptat. Bráška má rád polívku. Chce jíst už sám, ale ještě se moc netrefí lžičkou do pusy. Já už jím vidličkou a nožem, ale taky mi to ještě nejde úplně dobře. Nejlíp je na tom Čenda, ten nepotřebuje ani lžičku, stačí mu jazyk.

Které potraviny znáš?

Co ti nejvíc chutná?

Víš, které nádobí se rozbije, když ho pustíš? Ale nezkoušej to!

11

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:27 Stránka 12

Nač má člověk smyslů pět?

Nač má člověk smyslů pět?

Aby mohl poznat svět.

Hmatem poznám, co je hladké, chuť mi poví, co je sladké.

Zrak mi slouží ke koukání a sluch zase k poslouchání.

Čich, ten vždycky vyzvoní, když mi něco nevoní.

Co to je?

Bez ní se žádnému kuchaři dobrá polívka nezdaří.

A když si ji s cukrem splet, tvůj jazyk to pozná hned.

• Jako sníh je nejdřív bílý, barvu ztratí v krátké chvíli.

Rozpustí se jako led, sladký je, však není med.

• Žlutý soudek, samý vroubek, vypadá vesele, chutná kysele.

12

cukr

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:27 Stránka 13

„Chladím! Mrazím!“

„Hřeju! Pálím!“

Co se rozpustí nebo roztaje teplem?

Co se rozpustí nebo roztají ve vodě?

Najdeš na obrázku, co je slané Co sladké? A co kyselé?

13

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:28 Stránka 14

Naše koupelna V koupelně se všichni umýváme, koupeme, sprchujeme a čistíme si zuby. A táta se tu holí. Až budu velký, budu se taky holit, protože jsem kluk a porostou mi vousy. Když se táta holí, tak se na sebe do zrcadla šklebí.

Ale ještě víc se šklebil, když si dal na zubní kartáček místo pasty krém. Prskal jak křeček a křičel: „Pomóc“! Všichni jsme se smáli.

I Čenda. Nejvíc ale já. Svoje věci v koupelně si poznám, jsou žluté. A na ručníku mám i jméno: ADAM.

Co všechno Pátkovi v koupelně dělají?

Poznáš v koupelně všechny Adamovy věci?

14

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:28 Stránka 15

Ušpiněné prádlo dáváme do koše a máma je pak vypere. Jednou se mi tam Lucka schovala, ale Čenda ji vyčuchal! Rád se koupu ve vaně. Tam můžu dělat velrybu.

Když to Filípek vidí, chce jít za mnou. Čenda taky, ale on nesmí. Lucka se sprchuje sama, ale mě trochu pomáhá táta. Nebo máma.

Když mi máma vlasy češe a fénuje, tak mi to nevadí. Ale moc se mi nelíbí, když mi je umývá. Filípkovi taky ne. Máma říká, že v tom je bráška po mně. Já už ale nebrečím!

Čím a kdy si čistíme zuby? Kdy a proč si musíme umývat ruce?

Otázka pro chytré děti: Proč malé děti nesmí samy pouštět vodu?

15

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:29 Stránka 16

Znáš své tělo?

Když se češeš, češe se, když se směješ, směje se, a když brečíš, brečí taky.

Copak to je za zázraky?

(Zrcadlo)

obličej obočí víčko řasy zuby jazyk rty

tvář vlasy

rameno

záda

páteř pas zadeček stehno

My máme takový domeček, ve kterém jsou dvě okýnka, pod nimi stříška a pod stříškou červená dvířka.

(Hlava, oči, nos, ústa) 16

lýtko chodidlo pata

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:30 Stránka 17

ukazováček

Uhodneš, co to je? Obrázky ti napoví! prostředníček Dva sousedé vedle sebe bydlí, všechno vidí, ale jeden druhého ještě nikdy nezahlídli.

(Oči)

palec

prsteníček malíček

Všechno slyší, ale nikdy nepromluví.

(Uši)

hlava

Je soudeček, pod soudečkem dupadla, na soudečku hrabadla, nad hrabadly kývadlo, nad kývadlem mlsadlo nad mlsadlem čichadlo, nad čichadlem kukadla, a po stranách sluchadla.

Nahoře je rovinka, nad ní roste houštinka.

(Lidské tělo)

čelo oko ústa

ucho nos krk

brada ruka

hrudník prsa paže

loket

břicho noha

srst

koleno čenich nos tlama

kotník

prsty

tlapka břicho polštářek tlapky

17

str01-19_7_str20–39 14.9.15 13:30 Stránka 18

Náš obývací pokoj Ta nejlepší věc v obývacím pokoji je houpací křeslo. Je po dědovi Horákovi. Táta ho opravil a teď se na něm všichni houpeme, i Čenda. Nejvíc se na něm asi houpu já. Už jsem z něj spadl, ale viděl to jen Čenda, a ten to nikomu neřekne. Hodiny s kyvadlem, co se natahují velkým klíčem, jsou taky po dědovi. Je tu i televize a počítač. Táta na počítači pracuje, píše články do novin.

Někdy mi dovolí, abych si na počítači hrál.

Počítačové hry mě baví. Víc než Lucku.

Co všechno Pátkovi v pokoji dělají?

Poznáš, které věci v pokoji jsou staré?

18