Pracovní listy ke knize Jiný TGM

T.G.M. a předsudky vůči Židům

Prohlédněte si obrázek a popište, co vidíte. Charakteristiku osob a jejich jednání, místo.

Zaznamenejte si pocity, které ve vás takovéto vyobrazení vyvolává.

Odhadněte, jak kdysi zapůsobil obrázek na veřejnost. Jaké reakce a postoje mohl či dokonce měl v lidech probouzet?

Přečtěte si následující úryvek z knihy Pavla Kosatíka a pak doplňte ke svým prvotním postřehům a dojmům konkrétní historické informace do přehledné tabulky.

Dne 29. března 1899 byla na Vysočině, na kraji lesa poblíž městečka Polná, zavražděna deva­ tenáctiletá služebná Anežka Hrůzová. Stalo se to tři dny před velikonoční Bílou sobotou, tedy v čase, kdy se podle staré rituální pověry měly mít křesťanské dívky na pozoru, protože židovští řezníci (košeráci) se svými ostře nabroušenými noži se budou snažit získat z jejich těla krev, kte­ rou potom lépe zadělají sváteční macesy. Jako podezřelý byl obviněn místní žid Leopold Hilsner.

V září 1899 ho soud v Kutné Hoře odsoudil k trestu smrti za vraždu; zároveň se rozběhla celoná­ rodní protižidovská kampaň. Jejím leitmotivem bylo tvrzení žaloby, že v těle dívky nezbyla žád­ ná krev, ergo šlo o rituální vraždu přesně v duchu lidových fantazií. Kampaň bleskově zpolarizo­ vala obyvatelstvo: z židů se stali nepřátelé a z jejich žalobců největší vlastenci. Aféra s rasovým i sexuálním podtextem ukázala, jak snadno se veřejné mínění nechá ovlivnit emocemi.

Místo činu: Přesné časové určení: Podezřelý / odsouzený: Dobová charakteristika zločinu a její odůvodnění: Dopad případu na soudobou společnost: Pročtěte si pozorně následující texty a přemýšlejte o postojích T.G.M. k tragické události.

Vrahové rituelní, kdyby nějací byli, svůj čin by skrývali a tajili; každé rituelní poranění, tím jsem jist, je samo sebou vždy a všude podezřelé. […] Myslíte, že tajná sekta rituelní své mrtvoly v Po­ lenském lese přímo položí na odiv? Vrahové takoví, ať by byli sebe obmezenější, zahladili by všecky stopy, jimiž by se mohli prozradit. Antisemité tvrdívají, že Židé jsou výkvětem chytrosti: proč se jim pokládá právě při takovém zločinu nezměrná hloupost?

T.G.M. – O pověře rituelní (Naše Doba, 1899/1900) Pavel Kosatík v knize Jiný T.G.M.: Iracionální obsah kampaně byl silný od začátku. Nešlo jen o absurditu konkrétní pověry, ale o mnohem obecnější „strach z odlišného“, jehož terčem se židé v Evropě stávali po staletí a pod nejrůznějšími záminkami. Masaryk do takto zajeté kampaně vstoupil jako všem známý výtečník, který do společnosti vnáší zmatek, jako to činil vždycky. Na stránkách novin už opět prožíval „rukopisnou“ kampaň: znovu ho obvinili, že slouží nenárodním zájmům — a že vlastně není di­ vu, protože jak dokazují poslední objevy, sice česky mluví, Čechem však přesto není. […] Znovu nechápali, proč když už je Čech, to všechno kvůli těm Nečechům dělá. co na tom Hilsnerovi, bezvýznamném židáčkovi, má: skoro jistě přece Hrůzovou zabil, lhostejno jestli s košerováním, nebo bez košerování. Neuměli si představit, že by u Masaryka nešlo o nějaký pragmatický důvod, a tak se podle svých vlastních povah dovtípili: Masaryk za to jistě dostal od židů zaplaceno. […]

Odmítl vulgární křesťanský antisemitismus jako křesťan a ve jménu křesťanství. Výčitka židům, že zabili Krista, mu byla reliktem barbarství, jež už nemá v moderní Evropě co dělat. „Přijímám­ -li Ježíše, nemohu být antisemita. Jedno, nebo druhé. Křesťan, nebo antisemita.“ Pravda byla tak průzračná, až zřejmě mnoho „křesťanů“ zahanbila — takže později své zahanbení Masarykovi osladili.

Charakterizujte několika výstižnými slovy reakce T.G.M. během protižidovské kampaně.

Využijte text, dobovou karikaturu i anonymní báseň a zapište veškeré reakce veřejnosti.

Masaryčku! Masaryčku!

Máš velmi úlisnou hubičku, myslím, že jsi dostal od židáčků pár tisíc na ručičku.

Za to zasloužíš od národu pár řízných faciček na hubičku…

Zasluhuješ čest a chválu, ty hanebný židovský vrahu.

Zasloužil bys, Masaryčku, jít s Hilsnerem na houpačku.

Z anonymního dopisu určenému T.G.M.

A co dnešní předsudky? Vůči kterým skupinám se objevují a z jakých důvodů?

Jakou roli v nich hraje zmiňovaný „strach z neznámého“?

Literatura: KOSATÍK, Pavel. Jiný T.G.M. Vydání první. Praha: Nakladatelství Paseka, 2018. 391 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-7432-919-7.

Materiály byly připraveny ve spolupráci s Nakladatelstvím Paseka.

T.G.M. a Slováci „Já jsem byl vlastně napůl Slovačiskem odmalička; můj otec byl Slovák z Kop­čan, mluvil sloven­ sky do smrti, a ji já jsem mluvil spíš slovensky…“ Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem Pavel Kosatík v knize Jiný T.G.M.: Až do první světové války informovanost o slovenských věcech v Čechách pozvolna rostla, přibý­ valo i společných porad představitelů obou národů, kulturních setkání a podobně. Zároveň však ani o této bezprostředně předválečné době nelze mít iluze: pokud se v Praze o Slovácích mluvilo, pak většinou jako o „čtvrtině našeho národa, žijící v Uhrách“. Navzdory tomu, že Slováci, když už přijeli a byli tázáni na identitu, mluvili o vlastním, svébytném národě slovenském. Pokud v Praze vůbec vnímali nějaké česko-slovenské odlišnosti, nepokládali je za podstatné: až udeří poslední hodina Rakouska-Uherska, povstanou Češi a Slováci společně; nikdo se nebude zabý­ vat jazykovými ani jinými malichernostmi. […] Skutečnou budoucnost Slováků viděl (T.G.M.) v náruči národa českého. Jak se čím dál víc z vědce stával politikem, přibývalo mu i důvodů, proč česko-slovenské rozdíly tolik nevnímat. Čechů bylo šest milionů, Slováků dva miliony. Pokud by se podařilo prezentovat je jako společný národ, vznikla by konečně protiváha třem milionům Něm­ců, se kterými si jinak Češi bez Slováků nevěděli rady. To byl zřejmě hlavní důvod, proč Masaryk důsledně nazýval slovenštinu českým dialektem… […] Dlouho se zdálo, že si Masaryk v česko-slovenských vztazích existenci možných problémů nepřipouští. Ale nepřál si Slovensko kolonizovat, naopak věřil v autenticitu tamního národního života a snil spolu s Havlíčkem, že centrum české kultury se jednou přenese na východ Moravy a na Slovensko, dál od frustrujícího vlivu německého […].

Vyjděte z textů a charakterizujte Masarykův vztah ke Slovensku, obyvatelům této země a jejich jazyku. Jak byli Slováci vnímáni před vznikem společného státu Čechy a jak byli v Čechách prezentováni? O čem Masaryk snil a co si naopak nepřál?

Základným omylom politiky nového československého štátu bola ideológia čechoslovakizmu, ktorá narazila na ostrý protest Slovákov už v zahraničnom odboji. Z tejto ideológie sa zrodila aj ústava ČSR r. 1920 s uzákonením „československého národa“ a „československého jazyka“, čo bolo jablkom sváru po celý čas predmníchovskej republiky. Dnes sa na mnohých stranách aj u Če­ chov otvorene priznáva, že táto ideológia vychádzala «z dvou zcela neslučitelných zásad: zásady historické kontinuity zemí Koruny české a zásady sebeurčení národů ve smyslu státoprávním“.

Kritické české hlasy tu vyznievajú dnes v tomto zmysle: „Pojetí československé národnosti, vy­ tvořené jako improvisace pro pařížskou mírovou konferenci, vyvolalo oprávněný slovenský na­ cionalismus. Český nacionalismus dočasně triumfoval - také ovšem nad národními aspiracemi slovenskými“.

Imrich Kružliak

Přečtěte si text a podtrhněte pasáže ve slovenštině. Bylo pro vás snadné číst slovensky? Svou odpověď zdůvodněte. Kterým slovům jste nerozuměli? Odhadněte jejich význam a svou volbu zkontroluj­te ve slovníku.

Na základě přečteného vytvořte svou vlastní charakteristiku (definici) „čechoslovakismu“.

Následující úkol vás přivede k seřazení klíčových momentů ve vývoji vztahů obou národů v průběhu XX. století. Z nabídky vybírejte a přiřazujte k sobě data, události, jejich charakteristiky a zaznamenejte vedle sebe do časové přímky tak, jak šly po sobě.

UDÁLOST

DATUM

CHARAKTERISTIKA UDÁLOSTI

Data: 1. 1. 1969 / 30. 5. 1918 / 1. 1. 1993 / květen 1945 / 30. 1. 1918 / 14. 3. 1939 Události: A. Rozdělení Československa na Českou republiku a Slovenskou republiku B. Vyhlášení samostatného Slovenska C. Podepsání Pittsburské dohody D. Znovuobnovení Československa E. Vyhlášení Martinské deklarace F. Federalizace Československa

Charakteristiky událostí: 1. Unitární Československá socialistická republika se stala federací dvou celků, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

2. Československo (Česká a Slovenská Federativní Republika) zanikla po 74 letech od svého založení. Nástupnickými státy a samostatnými subjekty mezinárodního práva se staly Česká republika a Slovenská republika.

3. Dokument schvaluje spojení Čechů a Slováků v samostatném státě, v kterém mělo Slovensko mít svou samostatnou státní správu, parlament a soudnictví.

4. Slovenská republika vznikla v důsledku nacistického tlaku vůči Československu, formálně samostatný stát po celou dobu své existence podléhal jako satelit Třetí říši.

5. Text vyjadřuje právo na sebeurčení pro Slováky a vyjadřuje vůli slovenského lidu žít ve společném státě s českým národem, což vedlo k historicky prvnímu spojení obou národů v rámci nového státního útvaru – Československa.

6. Podle teorie právní kontinuity Československé republiky Slovenský stát neexistoval a po skončení druhé světové války Československá republika obnovila svrchovanost na území Slovenska.

Diskutujte se spolužáky o tom, jaký dopad měly jednotlivé události na vývoj ve vztazích našich národů a odhadněte, jak je hodnotil (případně jak by je hodnotil, pokud by se jich dožil) Masaryk.

Jaké vztahy máme podle vás se Slováky dnes? Zeptejte se na vztah k našim sousedům za východní hranicí svých rodičů a prarodičů.

Literatura: KOSATÍK, Pavel. Jiný T.G.M. Vydání první. Praha: Nakladatelství Paseka, 2018. 391 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-7432-919-7.

Materiály byly připraveny ve spolupráci s Nakladatelstvím Paseka.

T.G.M. a čeští Němci

Mapa: Národnostní složení Československé republiky v letech 1938–1939

K jednotlivým barvám v legendě mapy dopište jméno národnostní skupiny obyvatel.

Které skupiny obyvatel nově vzniklého československého státu se v roce 1918 cítily jako vítězové? Které skupiny naopak vznik nového státu nepřivítaly? Své odpovědi zdůvodněte. důvody Vítězové

Poražení

jejich postavení před rokem 1918

Projev TGM v Revolučním národním shromáždění, 22. prosince 1918: Opakuji: My jsme vytvořili náš stát; tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně do země přišli jako emigranti a kolonisté. Máme plné právo na bohatství našeho úze­ mí, nezbytného pro průmysl náš i Němců mezi námi. My nechceme a nemůžeme obětovati naše značné menšiny české v tak zvaném německém území. My jsme také přesvědčeni, že hospodář­ský prospěch odkazuje naše německé krajany k nám. Závisí na nich, aby se k nám postavili správně.

Ať si vzpomenou, že r. 1861 spolu s námi žádali císaře, aby se dal korunovati na českého krále.

Přeji si upřímně, abychom se co nejdříve dohodli. Přiznávám se, nám je těžko zapomenout, že naši Němci a Němci v Rakousku vůbec přijímali nelidské ukrutnosti rakouské a maďarské solda­ tesky bez protestu, nám je těžko zapomenouti, že naši Němci dávali nejzuřivější kontingent pan­ germanismu. Ale přes to je přijmeme rádi, jestli se rozhodnou ke spolupráci. Nikdo nám nemů­ že zazlívati, budeme-li po tolika trpkých zkušenostech opatrni, ale ujišťuji, že minority v našem státě budou požívati úplných národních práv a občanské rovnoprávnosti. Americká republika podjala se raději občanské války, než by připustila secessi svého jihu. My nikdy nepřipustíme se­ cessi našeho smíšeného severu. Vybudováním opravdu demokratické samosprávy máme vhodný prostředek pro rozřešení národnostní otázky.

A) Zjistěte, u jaké příležitosti Masaryk projev pronesl. Čím byly dny v závěru prosince 1918 pro Masaryka výjimečné?

B) Jak na projev mohli reagovat čeští, a naopak němečtí nacionalisté? Které pasáže vyvolaly u Němců pobouření?

C) Co Masaryk českým Němcům sděluje a co jim nabízí?

D) Spisovatel Pavel Kosatík ve své knize Jiný T.G.M. s odkazem na tento projev naznačuje, jak by se Masaryk pravděpodobně zachoval v době mnichovské krize v roce 1938. V jakých slovech TGM hledá odpověď?

Pavel Kosatík v knize Jiný T.G.M.: Když se Masaryk vracel do republiky, měl celkem jasné představy, jak by se poměry v nové vlasti mě­ly utvářet. Vládnout v ní bude čs. národ, složený z Čechů a Slováků, kdežto příslušníci ostat­ních ná­rodů, také obyvatelé státu, budou odsouzeni do pozice neplnoprávných menšin. Česko-sloven­ ských, ale i česko-německých jazykových a kulturních odlišností však bude časem ubývat, až se utvoří jeden státní národ s určující českou bází. […]Uznával, že zahrnutí menšin do čs. státu není vůči nim spravedlivé. Pořád je to však nejlepší možné řešení, říkal. Příslušníci menšin patří k ná­ rodům, které se naplno realizují ve svých vlastních sousedních státech, kdežto Češi by se v jiném než svém národním státě realizovat nemohli. Čeští Němci mají „své“ velké Německo a Rakousko, slovenští Maďaři mají „své“ Maďarsko. Ve všech těchto případech život v Československu omezu­ je jen pár procent příslušníků těchto národů. Kdyby však Československo jako stát neexistovalo, omezovalo by to, jako před rokem 1918, národní existenci celých 100 procent Čechů a Slováků.

Přibíral Němce ke spolupráci. Byl šťasten, pokud jejich představitelé zasedli v čs. vládě. Nejednal s nimi však jako se sobě rovnými. Jinak mluvil s Němci, jinak s Čechy, a ještě jinak se na čes­

ko-německé téma vyjadřoval, když hovořil s příslušníky ostatních národů. Němci se mu nikdy nestali součástí státního čs. národa, ale vždy zůstali jen oněmi „kolonisty“: trpěnými hosty, za něž je v roce 1918 označil. Žádné Švýcarsko, tj. zemi, ve které se postavení národností nebude lišit, v dohledné době nevytvářel. Když mluvil s Čechy (nikdy s Němci), svěřoval se jim třeba se svou vizí, že čeští Němci se nebudou rozmnožovat stejně rychle jako Češi a Slováci, a že tedy „průběhem generací porostou naši Němci víc a víc do stavu menšiny…“. Nikdy to českým Něm­ cům otevřeně neřekl — ale pokud na ně myslel, pak jako na lidi, jejichž význam bude v republice z nejrůznějších důvodů vyhasínat.

A) Doplňte věty: Čeští Němci podle Masaryka Masarykův postoj vůči českým Němcům byl Masaryk očekával, že se Němci vůči Čechům Masaryk očekával, že se Češi vůči Němcům B) Jaké další alternativy vztahů s českými Němci mohly nastat?

C) Jak soužití mezi Čechy a Němci v naší zemi dopadlo? Co se stalo v roce 1938, 1939, 1945?

Co pro vás pojem Němec znamená dnes? Zjistěte, zda se liší vaše vnímání Němců od vašich prarodičů.

Literatura: KOSATÍK, Pavel. Jiný T.G.M. Vydání první. Praha: Nakladatelství Paseka, 2018. 391 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-7432-919-7.

Materiály byly připraveny ve spolupráci s Nakladatelstvím Paseka.

T.G.M. a Rusko Pavel Kosatík v knize Jiný T.G.M.: Jako čtenář si vytvořil velice kritický názor na carismus, podpořený třemi pozdějšími cestami za poznáním Ruska a hlavně spisovatele Lva Tolstého. Viděl v carismu pokračování byzantinsko­ -asijského absolutismu, ztělesnění politické degenerace. S chutí citoval slavný výrok historika Ka­ramzina: „Chceme-li jedním slovem říci, co se v Rusku odehrává, musí to slovo znít: krade se. […] Mravně je carismus korupce, nevzdělanost a degenerace vlastního rodu a všech tento systém podporujících.“ […] Předem si o Rusku nastudoval všechnu dostupnou literaturu, včetně kritického spisu Havlíčkova. Jel vlakem přes Varšavu do Petrohradu, takže první vlastností Rusů, kterou v okupovaném Polsku poznal, byl jejich šovinismus. V ruském hlavním městě však kriti­ ku po pár dnech vystřídalo bezmála nadšení; jeho obdiv k petrohradským bulvárům a palácům byl bez konce; z dopisů, které posílal domů, se skoro zdálo, že se také on začíná stávat rusofi­ lem. Důvod byl prostý: poprvé v životě se ocitl v zemi, kde Slované nebyli porobeným národem tak jako v Rakousku, ale kde (ať už jakkoli) vládli. […]. Proč se europeizace té strašné země tak dlouho nedaří? Podle Masaryka proto, že Rusové se snaží evropskou kulturu dát do služeb svému středověkému základu, který je podstatou antievropský. Ve slavné pasáži své knihy psal: „Rusko uchovalo dětství Evropy, reprezentuje v ohromné mase svého obyvatelstva křesťanský, zvláště byzantinský křesťanský středověk… Rusko je, čím Evropa byla.“ Zaznamenejte proměny Masarykova vztahu k Rusku.

Zapište rovněž hlavní postřehy, jimiž charakterizuje ruské poměry.

TGM o komunismu a bolševismu v úvodu knihy Světová revoluce (1925): Co do principu, nepokládám komunism za ideál sociální a socialistický, jestli se komunismem rozumí rovnost hospodářská a sociální naprostá. Normální stav společnosti politický a sociální nedá se uskutečnit bez silného individualismu t.j. bez svobodné iniciativy jednotlivců, a to prak­ ticky znamená takový režim, jenž umožňuje rozvoj rozmanitých individualit, fysicky i duševně od přírody nestejně nadaných. Nestejná je situace každého individua ve společnosti, nestejné je jeho okolí společenské; jednotlivec nejlépe dovede užít svých vlastních sil a sil svého okolí podle vlastního uznání; rozhoduje-li o člověku člověk jiný a vede-li, je nebezpečí, že se všech sil vedeného náležitě a plně neužije. […] bolševism je absolutistická diktatura jednoho a jeho pomocníků; i bolševism je neomylnický a inkvisitorský a právě proto nemá s vědou a filosofií vě­ deckou nic společného; věda, tak jak demokracie, je bez svobody nemožná. […] Bolševici užívali své dlouholeté, jak ji zvali, »podpolné« taktiky; nebyli připlavení pro positivní revoluci adminis­ trační, nýbrž stačili jen na revoluci negativní. Negativní v tom smyslu, že ve své jednostrannosti, úzkoprsosti a nekulturnosti mnohé docela zbytečně ničili. Zejména jim vytýkám, že docela po carsku hýřili v ničení životů. Stupeň barbarství se jeví všude v tom, v jaké míře lidé dovedou hos­ podařit svým a svých bližních životem. Bolševické vybíjení inteligence má varovný příklad v řím­ ském Severovi a vybíjení starých římských rodin, zejména senátorských; dosáhl tím barbarisace státu a správy, ale zároveň uspíšil úpadek říše.

A my, my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry! Nás nekoupíte, nás nezlomíte, nás nerozvrátíte!

Koupili jste si bandu zrádců, myslili jste si, že rozvrátíte komunistickou stranu, a pak jste stáli s otevřenou hubou, jak byli z komunistické strany ti vaši agenti vyházeni. My vyhlašujeme vám a vaší sociálfašistické vládě nejostřejší boj!

Klement Gottwald, parlamentní řeč, 1929, vydána tiskem

Vypište z textu v bodech vše, co Masaryk na ruském bolševismu kritizoval.

Prohlédněte si obrázek brožury z roku 1929 a přečtěte si úryvek z textu vůdce československých komunistů Klementa Gottwalda. Zaznamenejte veškeré motivy (obrázek) a tvrzení (text), která jsou důkazem, že se Masaryk ve svém hodnocení nemýlil.

Pavel Kosatík v knize Jiný T.G.M.: Proti revoluci, pokud nesplývala s násilím, Masaryk v principu nic neměl. Naopak, občasné prudké skoky vpřed považoval za logický doprovodný jev evoluce. Revolucionářem pro něho byl nikoli násilník, ale člověk, který si — jako Masaryk — lámal hlavu tím, jak zlepšit svět. Takový člověk se nemusí nutně bouřit, je však povinen hledat nejúčinnější způsob, jakým ve prospěch ostatních vystoupit. Kdo myslí bez bázně, ten vnitřně žije ve stavu permanentní revoluce. Z toho podle Masaryka plyne, že revoluci v ulicích mohou dělat jenom ti, kdo předtím absolvovali revo­ luci ve svých hlavách a srdcích. Zvláštní pojetí revoluce: ale kdyby fungovalo, kdo by se nechtěl přidat?

Na základě textu pojmenujte, v čem se lišilo Masarykovo pojetí revoluce od toho ruského, bolševického.

Vztahy Ruska a Evropy byly pro Masaryka velkým tématem. Jaké jsou vztahy panují mezi Ruskem a Evropou (EU) podle vás dnes? Pokud si nejste jistí, inspirujte se články a komentáři v médiích, případně o tomto tématu diskutujte se svými učiteli.

Literatura: KOSATÍK, Pavel. Jiný T.G.M. Vydání první. Praha: Nakladatelství Paseka, 2018. 391 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-7432-919-7.

Materiály byly připraveny ve spolupráci s Nakladatelstvím Paseka.

T.G.M. prezidentem I. Návrat domů Pavel Kosatík o návratu Masaryka do vlasti v roce 1918 v knize Jiný T.G.M.: Skoro jistě se sám sebe v duchu ptal, jak to s jeho státem asi bude dál, jak dopadne? On sám pře­ ce dovršil úsilí generací předků, podařilo se mu dosáhnout toho, o čem snili Havlíček, Palacký a mnoho dalších. Ale věděl, že ta pravá práce nastane vlastně až teď, kdy stát začne získávat konkrétní obsah. Jaký bude? Až do roku 1914 nebylo většího kritika Čechů než Masaryka a válka sama o sobě nemohla být důvodem, aby se jeho postoj změnil. Podaří se ze všech těch lidí, s nimiž měl doteď většinou jen problémy, vychovat kriticky myslící a morálně zodpovědné občany, za jakého se považoval i on sám? A jak s nimi má jednat? Do roku 1914 se k nim choval jako intelektuál: říkal, co si myslí, a zvědavý na jejich reakci očekával, že budou reagovat stejně.

Jak to bude teď? Je vůbec možné tímto způsobem vést národ?

O čem snili Havlíček, Palacký a mnoho dalších?

Objasněte, proč nebyl Masaryk před odchodem do exilu mezi řadou Čechů oblíbený.

Co Masaryk od společnosti očekával a co naopak od něj očekávali občané Československa?

Jak se podle vás chová a jedná kriticky myslící a morálně zodpovědný občan?

Reprofoto školního obrazu Emila Boháče, 1916

Dešifrujte symboly, které na obraze Emila Boháče z roku 1926 najdete. Jaké skupiny obyvatel mají reprezentovat vyobrazené postavy? Proč je malíř na obraz umístil?

S pomocí obrázku, popište, jak se Masarykova role po návratu domů změnila.

II. Ve funkci prezidenta Pavel Kosatík v knize Jiný T.G.M.: V nové ústavě byly prezidentovy kompetence pojaty spíš podle francouzského než amerického vzoru: prezident měl méně pravomocí, nepředsedal vládě; jeho volební období bylo sedmileté, stejně jako u francouzských prezidentů. Proti původnímu plánu si Masaryk prosadil, aby směl jmenovat a odvolávat členy vlády. Obvyklé demokratické pravidlo, že hlava státu smí být volena jen na dvě období za sebou, bylo u Masaryka v ústavě z roku 1920 změněno. Z úcty k zakladateli státu bylo stanoveno, že smí být volen opakovaně; předpokládalo se, že bude prezidentem až do smrti. Od roku 1920 se začal o politickou dominanci dělit s neústavní institucí tzv. Pětky, tj. shromážděním pěti vlivných představitelů politických stran […], kteří se slovy Jana Šrámka „do­ hodli, že se dohodnou“ — začali předjednávat důležité politické otázky dříve, než je předložili parlamentu: návrhy zákonů tam odcházely schválené vůdci parlamentní majority, čímž se disku­ se v zákonodárném sboru omezila na nezbytně nutnou mez. Pětka byla sebeobrannou odpovědí domácí politiky na novoty, které přivezli Masaryk s Benešem z exilu. Do značné míry vyvažovala, ne-li zastiňovala vliv rodící se instituce tzv. Hradu. Byla však také obranou proti parlamentní obstrukci německých poslanců; zaručovala alespoň českou parlamentní většinu po dobu, kdy se na slovenskou, nebo dokonce německou podporu nedalo příliš spoléhat. Ale zároveň kon­ stituování parlamentní demokracie oddalovala; de facto byla institucí, která se bez parlamentu obešla, což rozvoji čs. demokracie sotva prospívalo. Ale Hrad byl mnohem širší pojem než jen prezidentova kancelář. Byl neústavním a neformálním mocenským centrem, kdežto kancelář by­ la pouhým technickým pracovištěm. […] Hrad byla instituce, jež měla Masarykovi s Benešem zajistit dominantní postavení v politickém systému, stejné, na jaké si zvykli za války v exilu. […]

Původně si představoval, že bude chod republiky ovlivňovat ještě mnohem víc, než se nakonec stalo. Zvyklý před válkou i za války vyjadřovat se ke všemu, co ho zajímalo, v novinách, očekával automaticky, že bude moci stejně postupovat i jako hlava státu. […] Myslel, že bude-li mít jiný názor než například vláda (což se dělo každou chvíli), napíše své odlišné mínění do novin, aby o něm lidé mohli přemýšlet a přiklonili se potom třeba na jeho stranu. Velmi brzy však zjistil, že kdyby takovým způsobem pokračoval, stát by se rozpadl. Má-li společnost fungovat, potřebuje, aby její představitelé vystupovali alespoň v hlavních směrech jednotně. Své právo vyjadřovat se svobodně si však ani potom nechtěl nechat vzít, začal tedy do novin přispívat inkognito, pod pseudonymy.

Vyhledejte v textu, jakými prostředky se Masaryk snažil ovlivňovat politiku. Kterými kroky obcházel ústavu a své pravomoci?

Vlastními slovy napište stručné encyklopedické heslo k pojmům Pětka a Hrad.

Porovnejte pravomoci, postavení a politiku Masaryka se současnou hlavou státu.

III. Úmrtí T.G.M. Úřední list Ředitelství pošt a telegrafů v Brně.

PRESIDENT OSVOBODITEL Dr. T. G. MASARYK ZEMŘEL. Dne 14. září o 3 hodinách 29 minutách v noci zemřel v Lánech první president republiky Československé Dr. T. G. Masaryk. Odešel patriarcha československého národa, tvůrce novodobých jeho dějin, muž, jenž svému národu dal víc, než kdokoliv před ním: po tři sta letech poroby a utrpení politickou svobodu. Jako veliký filosof, neohrožený bojovník za pravdu a právo, člověk ve vrcholném slova smyslu mravný a poctivý, zářiti bude do života příštích pokolení jako svatý příklad a vzor. Monumentálnost jeho zjevu provázela vždy evangelická prostota života a dětská čistota mužného srdce. Byl proto i pří své velikosti blízký nám všem, blízký národu a lidu.

Jeho pomník je na mapě Evropy, jeho duchovní odkaz v našich srdcích. A ta srdce budou zmužilá a tvrdá jako z ocele, kdykoliv půjde o to, má-li dílo Masarykovo žíti. Musí a bude žít věčně!

V Brně dne 15. září 1937.

Dr. Lavický Určete literární žánr textu. Analyzujte text. Jaké činy Masaryka autor vyzdvihuje?

Co nám text sděluje o postavení a významu Masaryka v období tzv. první republiky?

IV. Masarykův odkaz Pavel Kosatík v knize Jiný TGM.: V některých městech, jako ve Valašském Meziříčí, byl Masaryk až dosud vztyčen a zase odstra­ něn celkem sedmkrát: dost změn na necelých sto let vývoje střední Evropy. Nejdůsledněji prý se s jeho pomníkem vypořádali v padesátých letech komunisté v Plzni: poté, co sochu roztavili, vy­ hloubili na místě, kde stávala, bazén, „aby se bývalý pomník nepřipomínal ani v terénu“. Hojda s Pokorným [autoři v textu zmiňované knihy Pomníky a zapomníky] moudře dodali, že důsled­ nost, s níž nedemokraté všeho druhu ve všech dobách likvidovali Masarykovu památku, nejlépe vypovídá o síle jeho myšlenek.

autorská fotografie

Prohlédněte si fotografii Masarykova pomníku z Valašského Meziříčí.

Zaznamenejte, jaké nedemokratické režimy pomník odstranily a kdy se tak stalo.

Co jim na soše Masaryka vadilo a proč obyvatelé města pomník vždy obnovili?

Literatura: KOSATÍK, Pavel. Jiný T.G.M. Vydání první. Praha: Nakladatelství Paseka, 2018. 391 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-7432-919-7.

Materiály byly připraveny ve spolupráci s Nakladatelstvím Paseka.