OKOO prosinec 2016

OBČASNÍK KNIHOVEN

OKRESU OPAVA

Prosinec/2016

OKOO

Elektronické zpracování: Marek Ulička

2 43-

Obsah :  Úvodník (3)  Aktuálně  Oceněný Richard Sobotka (4-6)  Malšínský (7-9)  Elektronická kniha Lydie Romanské (10-12)

 Recenze    

Knižní tipy z Kateřinek (13-19) Novinky na DVD (20-23) Olga Nytrová (24-28) Sirka Henriho Bremonda (29-35)

 Závěrem    

Fejeton BK (36-38) Inspirace k vánočnímu čtení (39-42) Magický svět pohádek (43-45) Advent (46)

Pro zvětšení na celou obrazovku klikněte na tento symbol, umístěný v pravém dolním rohu obrazovky

2

3

Vážené, vážení!

Nic není tak beznadějné jako prázdné stránky, někdy chybějí nápady, inspirace nebo čas.

Díky úsilí tradičních přispěvatelů se podařilo nemožné a prosincové OKOO 2016 opět vychází.

Tímto číslem uzavíráme rok 2016. Chci poděkovat všem, kteří se podílejí na elektronické prezentaci naší knihovny, zejména oporám naší redakční rady Darince Šelderové, Nataše Šlosárkové a P. T. přispěvovatelům. Velké poděkování patří také neviditelnému Markovi Uličkovi, který vdechuje každému vydání život.

A především nemohu zapomenout na naši skvělou Boženku Klímovou, která, navzdory svým četným zdravotním neduhům, dokáže zmobilizovat skryté rezervy a poslat i něco navíc. Děkujeme za krásný adventní fejeton a přejeme mnoho zdraví a tvůrčí energie v nové sezóně.

Jistě jste postřehli, že kromě Oka vydáváme i čtvrtletník Noviny skřítka Knihomílka. V archivu se nám hromadí již pěkná řádka starších čísel, která se budeme snažit nějak oprášit a zprostředkovat novým čtenářům.

Přeji Vám klidné a pokojné Vánoce a hodně zdraví, elánu v novém roce. A pokud se Vám něco nepodaří či nepovede, nezoufejte a čerpejte útěchu v dobré četbě!

Zuzana Bornová

3

4

Oceněný Richard Sobotka Rožnovský spisovatel, básník a fotograf je svou námětově i stylově obsáhlou tvorbou dobře znám. Není tedy zapotřebí „nosit dříví do lesa”.

Literáta lze také nazvat věčným poutníkem po milovaných vrších a horách.

Potěšila mne zpráva, že jeho kniha, vydaná v roce 2015 v Praze Ligou proti rakovině, byla nyní na podzim v Letohradu oceněna.

O tom svědčí i níže uvedený DIPLOM. Jde o známou cenu E. E. Kische, převážně za literaturu faktu…

Publikace Radosti a smutky z umírání nabízela příběhy těžkých osudů lidí, se závažným – mnohdy smrtelným – onemocněním. Vše zpřítomněno v jednom vyprávění.

4

5

Toto onemocnění postihlo i spisovatele samotného. Za důležité považuje v onom případě mít nadhled.

V jednom z novinových článků o ocenění uvádí (mimo jiné): Jak jsem si uvědomil, co se děje, věděl jsem, že musím začít psát hned.

Psal jsem každý den. Protože se rychle zapomíná a já chtěl zachytit každý detail, pamatovat si lidi z čekárny, zaznamenat den po dni. A chtěl jsem to postavit do protikladu k tomu, jak jsme jezdili sanitkou, bylo jaro a kolem nás se otevírala příroda – nad Kacabajou stojí kůň a dívá se na rozednívání, u břehu sedí rybář... Život nekončí, ale pokračuje. Stále pokračuje.

5

6

Co dodat? Přejme Richardu Sobotkovi pevné zdraví a čtěme, i texty se smutným koncem. Naděje v nich je ukrytá. Stejně jako v každém hřejivém lidském slovu…

Božena Klímová

6

7

Nakladatelství Žár doporučuje Znovu Jindřich Malšínský Jindřich Malšínský, spisovatel z jihu Čech, má už za sebou hezkou řádku vydání svých knih, jak elektronických, tak tištěných.

Stylově se zaměřuje na pohádky, aforismy, fejetony, povídky i romány.

Tedy široké pole působnosti. Jeho čeština dokáže čtenáře různého věku opravdu zasáhnout, a to v tom dobrém slova smyslu.

Nový titul, který byl zrovna vydán, svým názvem Na křídlech andělů, souzní s letošním předvánočním časem.

Co uvedl vydavatel Dušan Žárský (Žár Ostrava – www.zar.cz)? Zhruba toto: Podobně jako u předchozí knihy autora - Julie, kde máš Romea? - jde o ságu, odehrávající se v nejmenovaném malém jihočeském městě. Židovská rodina v drobnohledu událostí, od počátku minulého století po novodobé události. Dále pan Žárský podtrhuje poutavost stylu, kterým spisovatel vtáhne čtenáře do děje.

Dopřejme si ukázku z knihy: Ignác Götz se v pětadvaceti oženil s o pět let starší vzdálenou příbuznou Ester Fleischmannovou, dcerou majitele malé továrny na výrobu česané příze. Byl to sňatek z rozumu. Starý Götz se dostal do dluhů a nezbylo nic jiného, než najít synovi bohatou nevěstu. Fleischmann chtěl mermomocí 7

8

provdat dceru, které do třicítky zbýval necelý rok a žádný z Židů neprojevil o bohatou soukmenovkyni zájem. Nejenže nevynikala krásou, ale po městě se šeptalo, že se kdysi zamilovala do vdovce křesťanské víry, což v židovské rodině vzbudilo značné rozpaky.

Jednou zašel Fleischmann k Morici Götzovi a bez otálení spustil:„Podíval se, Götz, vy máte dluhy, já mám dceru a peníze. Pravda, bude jí třicet a krásu taky nepobrala, ale každá mince má dvě strany. A nakonec, ve dne bude váš syn v krámě a večer je tma!“ Tak si plácli a během měsíce si Ignác Götz a Ester Fleischmannová řekli své ano a do roka se manželům narodila dcera.

Peníze se do krámku hodily, navíc rozšíření prodeje česané příze přivábilo do prodejny městské ženy, které si při té příležitosti prohlédly a často koupily vystavené zboží.

Pohled na grafické zpracování knihy:

Doufám, že po nabídce jste dostatečně naladěni a po publikaci rádi sáhnete! Přeji všem čtenářům s příběhem hezké chvíle.

8

9

Musím dodat, že kniha vychází jak elektronicky, tak klasicky.

Z tiráže: Vydal Dušan Žárský - ŽÁR, tištěná verze knihy má brožovanou vazbu, 272 stran a stojí 270 Kč. ISBN: 978-80-86725-90-1. Prodejci elektronické verze jsou uvedeni na stránkách www.zar.cz.

(Připraveno ve spolupráci s Dušanem Žárským)

Božena Klímová

9

10

Elektronická kniha Lydie Romanské Elektronické NAKLADATELSTVÍ ŽÁR OSTRAVA (Dušan Žárský) brzy uvede soubor povídek PhDr. Lydie Romanské, básnířky a spisovatelky, pod názvem OTEVŘENÉ (B)RÁNY TICHA. Tato próza je přepracováním knihy čtyř povídek nazvané Ticho pro klarinet příběhy poznamenané Ostravou (Montanex 2007) oceněné v celostátní soutěži Obce spisovatelů a města Ostravy.

Nová kniha přináší povídky stejné dějové struktury, avšak oproštěné od některých autorských vstupů.

Anotace. Je to výpověď o lidech s kořeny zapuštěnými v kraji "měkutké slezské řeči", v krajině přilehlé k ostravským dolům a hutím. Je o touze po životě, po lásce, po písni klarinetu, který v této sužované zemi tak často mlčí.

Krátce o Lydii Romanské. Žije v Ostravě, profesně se kromě spisovatelství po celý život věnovala hudbě. Je předsedkyní Obce spisovatelů středisko Ostrava a místopředsedkyní Obce spisovatelů ČR se sídlem v Praze.

10

11

Vydala řadu sbírek poezie, dvě životopisné publikace (Bohumil Pavlok, Dobroslav Lidmila) a několik prozaických knih. Z nichž poslední román (viz foto básnířky) nazvala Láska je víc než láska (Klika Praha 2015).

Patří jí stálé místo na literární scéně, a to nejen na severu Moravy. Její tvorbu najdete v knihovnách a v osobních knihovničkách mnohých čtenářů. L. R. Pohled na dvoustránku z uváděné publikace.

Elektronická kniha bude mít rozsah 204 stran, počet povídek je úctyhodný. Jsou řazeny do čtyř oddílů.

11

12

Tiráž: Lydie Romanská OTEVŘENÉ (B)RÁNY TICHA Vyšlo jako vánoční tisk (z chystané elektronické edice) pro potěšení rodiny a přátel vlastním nákladem autorky.

Obálka a sazba Dušan Žárský Vytiskl Amos repro, s.r.o., Ostrava v roce 2016 …

Upřímně a ráda zvu k této e-knize. Jistě nebudete zklamáni! Kladem tvorby Lydie Romanské je totiž přímá otevřenost.

Mnohé bude zajímat to, že v omezeném počtu kusů vyjde soubor též klasicky knižně. Vyplývá to z výše uvedené TIRÁŽE.

Božena Klímová

12

13

Knihovna Kateřinky doporučuje pro děti Řvi potichu, brácho Březinová, Ivona Praha: Albatros 2016

Kniha Ivony Březinové vypráví příběh 14-ti leté dívky Pamely a jejího bratra Jeremiáše. Jsou dvojčata, ale každý je jiný. Jeremiáš je vážně nemocný- trpí těžkou formou autismu a jeho svět, ve kterém žije je velice vzdálený světu zdravých lidí. Ten jeho má jasně daná pravidla, a pokud je někdo v jeho okolí poruší, je zaděláno na pořádný malér…

Děti žijí pouze s maminkou, která odmítla dát Jeremiáše do ústavu, a manžel ji proto opustil. Ani sousedé nemají pro maminčino trápení pochopení, a tak se musí často s dětmi stěhovat. To trápí hlavně Pamelu. Často kvůli tomu mění školu, hledá nové kamarády a každému musí neustále vysvětlovat, proč nemůže každý den ven a v čem je její bratr jiný. Někdo to pochopí, někdo ne.

Péče o Jeremiáše je čím dál náročnější a maminka po jednom incidentu, kdy jí samotné jde o život, pochopí, že musí požádat o odbornou pomoc. Rozhodne se tedy přes týden svého syna umisťovat do speciálního stacionáře. Ona sama si najde práci, aby mu nákladnou péči mohla platit. I Pamele se život změní. Nemusí každé pondělí nosit modré tričko, může jít s kamarádkami do kina, nemusí kontrolovat tvarohové koláče, zda jsou správně kulaté a mají uprostřed čtyři hrozinky, nemusí řidiče na parkovišti přemlouvat, aby zaparkovali na místa, kde stávají obvykle…

13

14

Krásný dojemný příběh, který dětem i dospělým dokazuje, že i takto vážné onemocnění se dá zvládnout, jen je k němu zapotřebí obrovská láska a dostatek porozumění. A tu naše hrdinky příběhu mají. Dokázali bychom to i my?

Ukázka: „Nějak se mi to vymyká z ruky“, zašeptala máma bezbarvě.“ Nic nestíhám, dělám chyby, zapomínám…a on!“ „To je tím stěhováním,“ snažila se Pamela mámu uklidnit.“ Ve starém bytě přeci Jeremi spoustu věcí dělal i bez obrázků. Zase se to naučí.

Začneme znovu a půjde to.“ „Znovu,“ položila si máma hlavu do dlaní.“ Pořád dokola, znovu a znovu.

Vždycky něco dokážeme a pak se stane nějaká blbost a on to všechno zapomene. Tak zase znovu. Znovu, znovu, znovu! K zbláznění znovu! Ale kdo to má vydržet?“ Johanka a malé prasátko Pospíšilová, Zuzana Praha: Grada 2016

Kniha vypráví příběh malé holčičky Johanky, která moc touží po zvířátku, ale doma žádné chovat nesmí. Ráda čte a v jedné knize o zvířatech se dozví, že prasátka jsou velice chytrá. Poté touží mít doma místo pejska nebo kočky právě prasátko, stačí úplně malé. Ale o tom její maminka nechce nic slyšet.

14

15

Jenže Johanka je rozhodnutá a hodlá si ho najít sama. Zajde do lesa a tam na jeho samém okraji najde jedno malinké zatoulané divoké prasátko. Samozřejmě si ho odnese v tašce domů, dá ho do vany a čeká, co tomu rodiče řeknou. Maminka se poleká, ale tatínek je nadšený.

Prasátko se projeví velice inteligentně a dokáže se naučit i dětské hry. Je čistotné, jí všechno, ale hlavně zůstalo tak maličké, jaké ho Johanka našla.

Brzo si na něj všichni zvykli. Maminka mu odpustila drobné neplechy a mohlo u Johanky zůstat. To bylo radosti!

Johana s dlouhýma nohama Braunová, Petra Praha: Albatros 2016

Příběh Petry Braunové, pro začínající čtenáře, se odehrává koncem léta v jednom malém městě, v obyčejném panelovém domě, kde bydlí prarodiče malé Johanky, která se po prázdninách chystá poprvé do školy.

Ze začátku se zdálo, že to bude pěkná otrava, ale poté, co se seznámila se stejně starým chlapcem Františkem, jí dny utíkají rychle až moc. Také František je na prázdninách u babičky a i on se chystá v září poprvé do školy. Mají si tedy o čem povídat. Stanou se z nich tak velcí kamarádi, že si dokonce vzájemně sdělí svá trápení. Johanku moc trápí, že má dlouhé nohy a každý se jí za to posmívá. To František je na tom ještě mnohem hůř. Má moc nemocné zuby a nesmí jíst nic sladkého. Když s Johankou tajně snědí velkou čokoládu, kterou dostali od jedné paní za záchranu malého koťátka, zuby ho tak rozbolí, že musí v noci na zubní pohotovost.

15

16

Poslední dny prázdnin jim společně rychle utekly a oni už se těší, že se spolu zase o prázdninách uvidí.

Proč má Janička velrybu?

Durková, Milena Praha: Fragment 2016

Úsměvný příběh o malé dívence, která si z obchodu s hračkami přinesla velrybu. Moc se jí líbila a jinou hračku prostě nechtěla.

Jenomže takhle obrovská hračka to není jen tak. Nikam se nevejde.

Zabere Janičce téměř celý pokojíček. Jet s ní na návštěvu k babičce?

Bláznovství! Jenomže Janička jí nedá za nic na světě! A tak ji tatínek umístí na střechu auta. Janička ji musí mít všude s sebou. Rodičům už se to přestává líbit, neboť jsou s tak velkou hračkou jenom nepříjemnosti, ale Janička je chytré děvče a zrodí se jí v hlavě super nápad, jak udělat vše tak, aby mohla mít vždy velrybu u sebe a rodiče se nezlobili.

Zajímá Vás, co Janičku napadlo? Čtěte a bavte se!

16

17

Kdo straší školní strašidlo?

Pospíšilová, Zuzana Praha: Portál 2016

Další pokračování oblíbeného hrdiny – školního strašidla Radílka, nám představuje spisovatelka Zuzana Pospíšilová.

I tentokrát musí Radílek – detektiv, vypátrat záhadu, která narušuje školní pořádek. Dětem se ztrácejí boty, v šatně mají všechny bundy přivázané rukávy k sobě …

Radílek si tentokrát dlouho láme hlavu co s tím, až ho napadne nalíčit na neznámého lumpa past. Ta sklapne a on ke svému překvapení odhalí, že ve škole se objevilo další neviditelné strašidlo, vlastně strašislečna.

Namísto potrestání jí nabídne přátelství, s dětmi ji pojmenují Růženka, začnou ji učit číst a psát a náhle mají ve škole dva hlídače školního pořádku.

Jaký společný úkol je asi čeká příště?

Kam zmizela Anna?

Juráčková, Lenka Praha: Albatros 2016

Pro čtenáře od 9-ti let Hlavním hrdinou knihy české autorky Lenky Juráčkové, kterou znají spíše dospělí čtenáři, je 14-ti letý Adam.

17

18

Jeho příběh se odehrává v malé sudetské obci Dobrotice, kde jeho rodiče koupili starý opuštěný dům. Dům byl postaven ještě před druhou světovou válkou a za tu dobu v sobě nashromáždil nejedno tajemství.

Jedním z nich byla stará fotografie, na které je chlapec v Adamově věku, jak sedí na schodech a hraje na akordeon. Na fotografii, která kdysi dávno zapadla za starou almaru, byl připsán vzkaz: „ NEZAPOMEŇ NA MĚ, TVŮJ . AEL 23.4.1945“ Adama tento vzkaz natolik zaujal, že se rozhodl vypátrat, kdo je na fotografii a komu byla věnována.

Pátrání to nebylo vůbec jednoduché. Přece jenom od doby jejího pořízení uplynulo 70 let.

Začal se tedy ptát sousedů, navštívil pár starších lidí…., a tak se během svého pátrání mnohé dozvěděl nejen o historii jejich domu, ale také o době, ve které její obyvatelé žili a o jejich nelehkých osudech.

Odhalil Adam tajemného autora fotografie? Začtěte se do tohoto lyrického příběhu a pátrejte společně s jeho hrdinou.

Ukázka: Starý pan Majer se střídavě díval na Adama a na fotku, bylo poznat, jak tím nálezem ožívá. „ Kluku, tys mi udělal takovou radost…Já vím, že je to dávno, ale kolikrát už jsem si v životě vzpomněl na to děvče…Já mám tu její fotku doma, a to, že si ji ona nevzala s sebou, docela chápu,“ vykládal a oči se mu leskly. „ A co se teda stalo?Kam si nevzala vaši fotku?“ ptal se Adam. „Co se stalo… Konec války se stal. Bylo to samozřejmě dobře, ale…

Jmenovala se Anna, její rodina byla německá, měli tady postavený dům, 18

19

její dědeček se tu narodil. No, a stalo se, že jsme se do sebe zamilovali…

Její rodina bohužel patřila mezi ty, které musely po válce z republiky odejít. Probíhal odsun Němců, složitá věc…“

Romana Martiníková – pobočka Kateřinky

19

20

Novinky na DVD, které si zaslouží vaši pozornost

TEORIE TYGRA – Veterinář Jan (Jiří Bartoška) už toho má dost. Poslední kapkou je smrt tchána, kterému taky došly síly a trpělivost. Babička (Iva Janžurová) totiž vždy rozhodovala o jeho životě, stáří, a nakonec i o tom, jak a kde bude pohřbený. Nerespektovala žádné jeho přání a touhu, v dobré víře, že ona sama vždy a lépe než on ví, co je pro něj dobré a správné. A tak se k jeho neštěstí o něj starala podle své představy o jeho štěstí. A Janovi začíná být jasné, že je na té samé cestě. Jeho žena Olga (Eliška Balzerová) se totiž řídí stejnou teorií malého dvorku a dlouhého biče a přesvědčením, že za štěstí svého muže je zodpovědná výhradně ona. Janovi dojde, že už takto dál nemůže, nechce, neumí. Když nic neudělá, skončí jako tchán. Jednoho dne jej napadne způsob, jak se osvobodit a získat zpět vládu nad svým životem.

Tato revolta je ale hodně netradiční. Už jen tím, že prvotní inspirací mu byl jeden z jeho pacientů, papoušek s podezřením na Alzheimera. Jan se tak i díky němu vydává na cestu za naplněním toho, o čem se domnívá, že jsou jeho sny. A protože tato cesta nemůže být snadná, stává se její součástí také stádo koz a později i krav, psychiatrický ústav, plavba na voru a život na lodi.

UŽ JE TADY ZAS - Téměř sedmdesát let po neslavném odchodu se Adolf Hitler překvapeně probouzí v dnešním Berlíně. A první bilance jeho nové situace není radostná. Válka skončila a to porážkou, jeho politická strana neexistuje a chybí mu i milovaná Eva Braunová. Hitler „své“ město sotva poznává. Berlín je plný cizinců a v Německu místo něj vládne žena, jakási Angela Merkelová. Po prvotním, a zcela pochopitelném, šoku se Hitler rychle rozkoukává a navazuje kontakt s některými obyvateli dnešního 20

21

Berlína. Hitler začne novou kariéru v pro něj dosud neznámém světě díky televizi. Sice nikoliv ve funkci vůdce národa, ale jako komik. A to díky tomu, že jej považují za naprosto bezchybného imitátora sebe samého.

Protože své názory rozhodně nemění, jsou jeho vystoupení politicky velmi nekorektní. Postupně se stává nejen televizní hvězdou s vlastním pořadem, jeho vystoupení na veřejnosti získávají velkou sledovanost i díky internetu. Na svých cestách po Německu se setkává s mnoha lidmi a některé z nich jeho názory na dnešní situaci nešokují. Spíše naopak.

Führer začíná mít jiné ambice, než jen být zábavným kritikem. Jeho ambice byly přeci vždy mnohem vyšší… Román Už je tady zas spisovatele Timura Vermese kraluje žebříčkům bestsellerů, dosud se prodalo přes milion výtisků. Nyní se tato hořká satira dočkala i filmového zpracování v režii Davida Wnendta (Vlhká místa). Do hlavní role obsadil skvělého Olivera Masucciho, kterému sekunduje i u nás populární Katja Riemann (Fakjů pane učiteli 1 a 2).

TAJEMSTVÍ DIVADLA SKLEP aneb MANUÁL NA ZÁCHRANU SVĚTA - film vypráví o tajemství Divadla Sklep, o jeho historii i současnosti a sleduje principy jeho obdivuhodně dlouholeté existence a soudržnosti.

Představuje jeho výrazné osobnosti, za všechny jmenujme otce zakladatele Davida Vávru a Milana Šteindlera, dále pak Tomáše Hanáka, Václava Marhoula, Aleše Najbrta, Evu Holubovou či Jiřího Macháčka. Mnoho osobností z řad herců, muzikantů a režisérů, které zde od roku 1971 začínaly svoji uměleckou dráhu, fungují v dnešním kulturním a mediálním světě jako úspěšní a oblíbení solitéři. Doufáme, že ti, co tuto skutečnost netuší, se díky tomuto filmu dozvědí nové souvislosti a současně proniknou do tvorby a poetiky jedné ze stálic divadelního světa, která letos oslaví 45 let své existence.

21

22

VZKAZ V LAHVI – třetí případ komisaře Morcka. Po osmi letech strávených v Severním moři doputuje tajemný vzkaz v láhvi až na stůl kriminálního Oddělení Q, které se specializuje na staré nevyřešené případy. Detektiv Carl Morck (Nikolaj Lie Kaas) a jeho asistent Assad (Fares Fares) jsou vtaženi do temného případu vraždícího psychopata, sektářské víry a unesených dvojic sourozenců, jejichž zmizení nikdo nehlásil. Jen co detektivové začnou záhadu rozplétat, věci se dají do pohybu v ďábelském tempu.

BARVA VÍTĚZSTVÍ - Neuvěřitelný pravdivý příběh zlatého medailisty Jesseho Owense. Jesse Owens (Stephan James) se jako první z rodiny dostal na vysokou školu. Tam si ho brzy všimne atletický trenér Larry Snyder (Jason Sudeikis) a Jesse se stane běžeckou hvězdou. Cesta za snem stát se největším atletem v historii ho však přivede k velkému morálnímu dilematu: Má se účastnit Olympijských her 1936 v nacistickém Německu, kde Hitler uskutečňuje svou vizi nadřazenosti árijské rasy?

KNIHA DŽUNGLÍ – nové vizuálně podmanivé zpracování knižní klasiky R. Kiplinga. Výpravný dobrodružný příběh o Mauglím, lidském mláděti vychovaném vlčí smečkou, v režii Jona Favreaua (Iron Man). Mauglí musí opustit jediný domov, jaký kdy poznal, a vydává se na podmanivou cestu plnou poznání.

22

23

NEŽ JSEM TĚ POZNALA – podle knižního bestselleru Jojo Moyesové. Láska nás někdy zavede do naprosto nečekaných míst. Louisa „Lou“ Clark (Emilia Clarke) žije na anglickém venkově. Dívčinu přirozeně optimistickou povahu čeká zatěžkávací zkouška, když se před ní otevře nová pracovní výzva v podobě místa ošetřovatelky a společnice Willa Traynora (Sam Claflin). Will, který je po nehodě upoután na invalidní vozík, má sice všechno, nač si vzpomene, ale ztratil chuť do života. Tedy alespoň do chvíle, než se mu Lou rozhodne dokázat, že stojí za to žít. Vydají se spolu na cestu plnou dobrodružství, která jim oběma přinese víc, než si kdy mohli přát: naleznou životní sílu - i svá srdce - a změní se přitom způsobem, jaký by si kdy jen stěží dokázali představit.

JAK BÁSNÍCI ČEKAJÍ NA ZÁZRAK – již šesté pokračování „básníků“. Na lásku a psaní básniček přeci nikdy není pozdě. Pro koho je ale Štěpán bude vymýšlet tentokrát?

Kendy už má plné zuby reklam a jde si za svým snem o natočení celovečerního filmu. Karase začíná zajímat pohledná učitelka Drábková. Štěpán je zástupcem primáře v nemocnici, kde urputně válčí s neústupnou ředitelkou, kterou není nikdo jiný než Vendulka Utěšitelka! Největší starostí je ale pro něj třináctiletý syn Štěpánek, kterého po smrti AničkyZrzečky vychovává sám. Komedie Jak básníci čekají na zázrak opět přináší obyčejné lidské příběhy, milý humor a potěší skvělými dialogy z pera scenáristy Ladislava Pecháčka. Samozřejmě nechybí nezaměnitelná režijní poetika Dušana Kleina, písničky Jaroslava Uhlíře i kreslené pasáže Adolfa Borna. Oblíbení herci se vracejí v téměř celé sestavě: Pavel Kříž, David Matásek, Josef Somr, Eva Jeníčková, Pavel Zedníček, Lukáš Vaculík a další, i nové tváře.

Jana Langová - mediatéka 23

24

Být přítelem ticha PhDr. Olga Nytrová, rodačka z Prahy, podle data narození ve znamení Blíženců, nabízí čtenářům svou novou sbírku poezie s názvem Být přítelem ticha.

- Obálka sbírky.

Dr. Františka Vrbenská se vyjádřila krátce o vydání takto.

Citace.

„Útlá, půvabně vypravená knížka Být přítelem ticha, kterou v abstraktním pojetí doprovázejí obálka a ilustrace akademického malíře Tomáše Rafla, vyšla v říjnu 2016 v pražském nakladatelství XB-1.”

(Na snímku Tomáš Ralf.)

24

25

Ukázka z básní Jsi přítelem ticha Tvořivé ticho smáčím v tobě svou duši nořím se do klidu a vnímám podstatu lidských kroků

Emblém duše Oko je emblémem duše Natahujeme ruce po klíči k blízkosti ptám se svého nitra do něhož se vpisuje tolik slabik otázek a odpovědí oko plaše odpovídá tichému pohledu věčnosti Poztrácené slabiky se pojednou vracejí v tančících kruzích horizontu Jako kulový blesk v duši vystřelí nápad který už nikdo nečekal

25

26

PhDr. Vrbenská jinde píše –

„Chceme-li zachytit nejcitlivější, nejjemnější hnutí naší mysli, neexistuje sofistikovanější a zároveň preciznější nástroj, než je poezie. Básnířka, spisovatelka a publicistka PhDr. Olga Nytrová ve své dvacáté páté knize otevírá dveře duši a tichu, v němž se pohybujeme mezi vesmírem a hlubinami vjemů. Verše psané nádherným jazykem, emočně bohaté a myšlenkově hutné dodávají čtenáři pozitivní energii, utěšují, povzbuzují, pomáhají hledat cestu. Podobají se stinnému háji, v němž se zbavujeme tíže všednosti, nánosu zbytečností, a naše srdce spočinou v kráse poznání a smíření.” (konec citace)

Já dodám, že básně O. Nytrové jsou nejen citlivé, se zajímavými metaforami, ale také filozoficky laděné.

Autorka je básnířka, spisovatelka, publicistka, dramaturgyně, editorka, pedagožka a je aktivní v duchovenském působení Církve československé husitské. (foto Olgy Nytrové) Také je členkou Obce spisovatelů ČR a vedoucí Pražského klubu spisovatelů.

26

27

Tento neúplný výčet svědčí o velkém rozsahu působnosti, což vyžaduje energii, vytrvalost a nadšení.

O. Nytrová vydala úctyhodnou řadu knih (25), nejen odborných, ale též sbírek poezie. Účastnila se tvorbou i řady almanachů (např. v letošním roce v Řezbářích stínů – editor V. Stibor).

Je jednou ze čtyř literátů, kteří vydali společnou knížku Doteky Francie.

Vladimír Stibor uvádí, mimo jiné, toto: V těchto dnech vychází v nakladatelství XB-1 péčí Ing. Vlado Ríši pozoruhodná kniha čtyř autorů, jimž učarovala, stejně jako mnohým z nás, sladká vůně Francie. A nejenom vůně, ale vše, co s touto zemí souvisí. Jako národ jsme k ní vždy měli velmi blízko. Autoři publikace Olga Nytrová, Jitka Bonaventurová, Břetislav Ditrych a Bohumil Ždichynec vložili do Doteků Francie své básně a eseje, aby namixovali neobvyklý literární koktejl, nápoj, který se pije po malých doušcích. Lze jej použít jako lék i k vyvolání vzpomínek. Knihu doplnil svými fotografiemi Břetislav Ditrych, editorial je dílem lékaře a spisovatele Bohumila Ždichynce. Doslov k této neobvyklé publikaci pochází z dílny Miroslava Kováříka, jednoho z největších guru české poezie za posledních několik desetiletí. Jeho rukama doslova prošly stovky a tisíce poetů.

Celý článek najdete na: http://www.obecspisovatelu.cz/news/ctyripolibky-francie/.

27

28

Druhá ukázka z básní.

Odezírání posvátna Jméno věcí se mi otevírá v meditaci slabiky osudu se spojují v nové světy odezírám posvátno z tvých rtů Oči moudrosti zklidňují napětí moje duše není s nikým v rozepři vzdálena střetům kotvím v tichu Poutník ticha Vzácní poutníci ticha vdechněte mi svoji slabiku dovolte mi omýt tvář u vašich pramenů Jít v rytmu kapky na stéble trávy Vzácní poutníci ticha osvoboďte mne Přeji všem, kteří ze sbírky a jiných vydaných titulů Olgy Nytrové udělají své společníky, aby to byly především chvíle přemýšlivé radosti.

Božena Klímová 28

29

Sirka Henriho Bremonda Motto: škrtnu v trávě sirkou/ obnaží se chuť malin/ žhavé jádro chlapce, který jde kolem/ padne vnucený smysl veršů/ zpopelněny lehnou namířené kameny/ i můj/ vrhám ho proti sobě/ až se dělají žabky na balastu slov (báseň Lydie Romanské - Sirka Henriho Bremonda) V pořadí 16. sbírka Lydie Romanské nese tento zvláštní název. Básnířka patří mezi hodně čtené, s příznivými ohlasy recenzentů, zajímavými náměty a důsledností, co do skladby sbírek.

Co říká sama autorka o svých nových verších a o námětu?

„Sirku Henriho Bremonda vydalo nakladatelství Pavel Mervart v Červeném Kostelci 2016. Kniha byla prezentována na Knižním veletrhu zvaném Bibliotéka 12. 11. v Bratislavě a v Knihcentru Ostrava 14. 11. t. r.

(Fotky jsou z Knihcentra - fotil Stanislav Krejčí)

29

30

Na její zadní straně je odstavec, v němž se píše: "Název Sirka Henriho Bremonda manifestuje příklon autorky k teorii tzv."čisté poesie". Tu je třeba opsat a připíchnout nad postel pod obrázek anděla strážného, říká autorka. Chuť malin, která se obnaží škrtnutím sirky v trávě, je alegorie principu tvorby, odhazování balastu v proudu slov, redukce nepoetických součástí jazyka." To samozřejmě není celá charakteristika.

Co mě k tomuto tématu přivedlo? Údiv nad tím, co všechno je dnes představováno jako poesie. Přitom velká část této produkce by mohla být nahrazena publicistikou nebo prózou, také fotografií třeba. Báseň podle mého úsudku, by měla být novou skutečností, neopakovatelnou, vyhýbající se procesu vysvětlování, překladů do běžného jazyka. Poesie je nepřeložitelná, je-li čistá, rostou-li její výrazové prostředky z nových souvislostí a vztahů mezi jevy, předměty, světlem a tmou třeba…

Tím nechci říci, že v této knize jsou všechny básně takové. Je tam druhý oddíl, kde jsou básně publikované v LitN - a ty mají výrazná témata…

Bohumil Hrabal, vesmír, Ach bláhovci, vy stále ještě válku? (R. Jeffers) psáno po útoku na redakci Charlie Hebdo v Paříži… uvnitř se však i ony pohybují na plovoucí kře poesie…”

Tiráž v knize uvádí toto: Nakladatel: Pavel Mervart/ ISBN: 978-80-7465-219-6, EAN: 9788074652196/ Popis: 1× kniha, brožovaná, 102 stran, 12,5 × 20 cm/ česky/Rozměry: 12,5 × 20 cm/ Rok vydání: 2016 (1. vydání) Doporučená cena je 120,- Kč. Můžete objednávat rovněž u webových prodejců.

30

31

A teď již ukázka básní. K adventu, který nyní právě probíhá, nepatří jen usebrání jedince, rozjímání, meditace, ale také čtení knih a především poezie. 

Sedmero krkavců dnes poprvé se slunce pochlapilo zrůžověla jsem ploníček se udělal před mýma očima a stromy… stromy dumají jak vykročit kterým krkavcem vítat košilky čistých panen

Lanovka na Pilatus výjezd na Pilatus odložím stoupám kolem zvyků a úmluv podél desatera přikázání stojím o srpek nebeské přítomnosti domlouvám se smlouvám můžeš-li nahoru se mnou ty mně je zapovězen každý jedu

31

32

v kabině přiděleného života vymýšlím lsti až spadne lanovka na Pilatus bude to má vina

Těžká hodinka propustila jsem podezřelého nechala odejít slimáka díry v hlávkách spustí mezery v básních za to zasloužím na skřipec ale nechte mě být opravím každý list destruktér se nevrátí dám na to krk tak už mě nechte mohla jsem ho sníst zajíst lžičkou soli taková vražda ale odešel a přišla má těžká hodinka může to být maxima sonet či jiná zelenina pořád jde o život…

32

33

Nosem do trávy budeme se stěhovat s našimi kosy s celým plotem bílého tavolníku a všemi milostnými slovy vykročím v měkkém županu s citátem z Lawrence odmávnem jednou provždy nabídky z prospektů v těch bytech není světlo u nás měsíční každou noc ve dne svazky paprsků na ně pověsím prádlo a ty mi budeš hrát na zlaté struny čaje postav vodu zachráníme se ještě živí

Kuchyňské světlo žádné slovo samo o sobě není hluboké jsem který jsem vyňato

33

34

ostatní i slovo láska až průvanem vstupních dveří přiberou na hloubce protnou nebe visí z něho kuchyňské světlo obyčejná stahovačka teprve teď mluv (Konec ukázek) Věřím a doufám, že nabídnuté verše budou vítanou a přesvědčivou upoutávkou - a že stejně jako já, tak i vy, se už těšíte na nový přírůstek do domácích knihovniček.

Vřele doporučuji i veřejným knihovnám.

Vánocům 2016 s knihami nebude nic chybět… Alespoň já to tak cítím.

Málem bych opomněla… Kdo že je ten Henri Bremond? Vezmu to zkrátka: Abbé Henri Bremond se narodil ve Francii. Přesněji - v Aix-an-Provence 31. 7. 1865. Jako sedmnáctiletý se rozhodl vstoupit do Tovaryšstva Ježíšova, stejně jako dva jeho bratři, Jean a André.

Noviciát prožil v Anglii, a později se díky filosofickým studiím zajímal o anglickou literaturu. Na kněze byl vysvěcen 8. září 1892 a po dvou letech začal spolupracovat s časopisem Études, kde řediteloval v letech 1900– 34

35

1903. V té době se spřátelil s Fogazzarem, Blondelem a modernisty jako Tyrrel, ale nepřipojil se k jejich hnutí.

Stále měl v duši neklid a v roce 1904 opustil Tovaryšstvo Ježíšovo, i když zůstal světským knězem. Pro své styky s modernisty byl suspendován a divinis.

Zemřel v Arthez-d’Asson 17. srpna 1933.

Jeho filozofická i básnická tvorba ovlivnila hodně českých katolických básníků a spisovatelů třicátých let minulého století, v údobí tzv. „čisté poezie“. Např. Jana Zahradníčka, Františka Lazeckého, Bohuslava Reynka, Vladimír Vokolka, Josefa Kostohryze, včetně levicových poetů - Františka Halase, Vladimíra Holana, Viléma Závadu, Františka Hrubína a Jiří Ortena.

Božena Klímová

35

36

Olgerd Gejštor a mých patnáct let… (vánoční knižní fejeton) Ráda vzpomínám na své patnácté narozeniny. Byla to pěkná oslava, kterou uspořádali v našem rozsáhlém ostravském bytě mí pěstouni.

Nabízely se chlebíčky, koláče, sušenky, tehdy brambůrky (soudobé chipsy), přiťukávalo se několika slzami bílého vína a tekly proudem sodovky.

Nechyběla ani káva.

U prostřeného stolu radostně trůnily mé 3 nejlepší přítelkyně z 9. A hulvácké ZDŠ.

Miluška, Ali a Maruška.

Obdarovaly mne verši Viléma Závady. Pozvání přijala i námi velmi oblíbená (byť velmi přísná) profesorka češtiny a dějepisu. Udivuje vás ten titul? Ano, profesorka, která učila na ZDŠ kvůli tehdejšímu nedostatku místa na středních školách. Jaké štěstí pro nás! Mít báječnou češtinářku je poklad.  Ta naše se tahala do hodin s těžkým přenosným gramofonem, aby pubertálnímu žactvu představila poezii, doplněnou hudbou.

Spolu s ní přicválal na ušlechtilém bílém koni v době adventní (ano, narozeniny mám v adventu…) středověký rytíř Olgerd Gejštor, oděn do epického příběhu, vše posazeno do dob Anny Jagellonské. No řekněte –

36

37

není to paráda? Kniha v pevné vazbě a s kouzelnými kresbami Jana Zrzavého.

V té době (stejně jako ještě teď) považuji za nejlepší dárek knihy!!!

Knihy!!! (I když už nerudovsky nevím – kam s nimi?) Ano, jde o tvorbu Julia Zeyera.

Jeden můj oblíbený strýček, který psával něžné verše, mi přinesl (namouduši) štangli drahého a lahodného suchého salámu, jelikož věděl, že tuto pochutinu miluji…

Zúčastnila se našeho „mecheche” i rodinná známá, paní Julie. Vlastnila podhrdlíčko, nedonesla nic…, avšak slovy – Kraj, Lido, kraj, ja to možu i bez chleba!, vymámila z pěstounky téměř polovinu strýčkova dárku.

Nikdy jsem jí to nezapomněla!  A teď trochu Zeyera, ať si opravíme chuť.

37

38

Julius Zeyer (26. duben 1841 Praha – 29. ledna 1901 Praha) byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů.

Byl velkým cestovatel. Zbrousil velký díl Evropy, ale také i Afriku.  Jeho Olgerd Gejštor mne doprovází po celý život. A s ním tato sloka skladby: „Když zrak svůj vzhůru vnesl pokorný, tu viděl, Anna že do knihy té, jíž pro ni byl tak dlouho maloval, se zahleděla jako v myšlenkách.

Pak zavřela ji, vlídně pravíc tak: „Já děkuji vám za krásný dar, a nevím, věru, jak se odměnit.”

Co dodat? Vydání, které vlastním, má 96 stran, řadu ilustrací Jana Zrzavého a vyšlo v SNDK v Praze. Některé dárky jsou zkrátka nejen vděčné, ale i VĚČNÉ…

Božena Klímová

38

39

Inspirace k vánočnímu čtení Každý z nás se těší na Vánoce a vánoční svátky, obzvláště pak děti, aby to jejich čekání a atmosféra Vánoc dlouho vydržela, předkládám vám knižní tipy, které vám přinesou nejen zábavu, ale i inspiraci v tomto čase.

Výběr můžeme začít u českých autorů knih pro děti. Velmi milé a poetické knížky píše regionální spisovatelka Zuzana Pospíšilová. V její knize Andílkovo vánoční putování si nechte vyprávět o vánoční pouti za přátelstvím, nadějí a štěstím. Vánoční ozdoby se pohupují na stromečku a nikdo netuší, jaké příběhy by mohly vyprávět. Krajkový Andílek, kterého před Štědrým dnem uháčkovala babička Ludmilka, měl být také vánoční ozdobou. Místo na stromečku se však ocitne na strastiplné zasněžené cestě, aby našel ztracený domov a možná i něco cennějšího. O vánočním tajemství se zase děti dozvědí v další knize autorky s názvem Kouzelné vánoční sny. Úžasně ilustrovaná vánoční knížka je tu pro všechny děti, které netrpělivě čekají na Ježíška. Malí čtenáři se dozvědí, čím voní purpura, kdy uvidí zlaté prasátko, jak vznikají sněhové vločky, jak to dělá Ježíšek s dárky, a hlavně odhalí jedno velké vánoční tajemství.

Dětská spisovatelka Barbora Vajsejtlová v knížce Vánoce za dveřmi vypráví o tom, jak Jenda a Terezka prožívají vánoční čas. Dozvíte, se jak pekli perníčky, jak bobovali, jak k nim přišel Mikuláš, jak se vypravili na vánoční trhy, jak psali Ježíškovi, jak šli na jmelí, jak bruslili… Prožijete s nimi zkrátka ten pravý předvánoční čas. A uteče vám to s nimi tak rychle, že než se nadějete, budou Vánoce!

Kouzlo adventu, a jak jej lze prožívat díky tradicím, si pak můžete připomenout v další kouzelné knížce ilustrátorky dětských knih Andrey Popletové, příběh se jmenuje Čekání na Vánoce s Luckou, Jendou a Martínkem. Ilustrátorka, kterou děti dobře znají z časopisu Sluníčko, vytvořila pro děti a jejich rodiče barevnou, nádherně ilustrovanou knížku, s kterou mohou strávit celé vánoční, ale i předvánoční období. V rámci 39

40

příběhu malé holčičky Lucky, jejích dvou brášků, a tajemné kočky Tečky přibližuje autorka legendy a obyčeje, které se váží k adventu, a nabízí recepty na tradiční pečivo, návody na výrobu různých ozdůbek a spoustu úkolů k řešení.

Pro větší děti jsou ke čtení připraveny knihy od Jana Procházky s názvem David a vánoční kapr, příběh sourozenců Horko ve Sněhulákově od Mileny Durkové, anebo Vánoční příběhy od Astrid Lindgrenové.

David prožije dobrodružství právě o Vánocích… Blíží se Štědrý den a on okouzleně pozoruje předvánoční ruch. Ze všeho nejvíc ho přitahují živí kapři v kádích. Zvlášť jeden, ten největší, s ocelově namodralým hřbetem.

David by si s ním tak rád pohrál! A tak alespoň přesvědčí tátu, aby právě tohohle kapra koupil na Vánoce. To, co pak doma David s kaprem prožije, předčí všechna vánoční kouzla a dobrodružství.

V příběhu Horko ve Sněhulákově se setkáme s Ondrou, který je známý průšvihář a jeho sestra Martina je vzorná jedničkářka. Bezvadné nápady však mají oba! Ve chvíli, kdy se na zahradě jejich domu propadnou do pohádkové vánoční říše, začne to pravé dobrodružství. Santa Claus totiž řeší velký problém. Jeho říše se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory, a pokud se včas zase všichni neusmíří, mohou se lidé rozloučit s krásnými Vánocemi. Ondra s Martinou se rozhodnou Santa Clausovi pomoci i přesto, že u nich doma naděluje dárky Ježíšek. Stačí však sami dva na tak velký úkol?

Také čtenáři pohádek si přijdou na své. V knize Pavla Cmírala – Pohádky z vánočního stromku vyprávějí o tom, že i vánoční ozdoby betlémská hvězda, skleněná rybka, vatový sněhulák a peříčkový anděl mají své pohádky… František Kožík na toto téma napsal Pohádky vánočního zvonku. Sbírka obsahuje 12 původních pohádek, plných kouzel, rozličných zázraků i skutečných příhod. Učí děti znát krásu a 40

41

pravdu života, podněcují a rozvíjejí jejich obrazotvornost a vychovávají k důvěře ve vítězství dobra nad zlem. Zimní pohádky od Michala Guláše se skládají z pěti původních pohádek o zimě a Vánocích, potěší jak děti, tak i rodiče. Příběhy plné lásky, nostalgie a nefalšované vánoční nálady se určitě dotknou vašeho srdce!

Pokud vás zajímá, jak probíhají Vánoce u Rumcajsů, český spisovatel Václav Čtvrtek vám povypráví, co se stane, když studánky kolem města Jičína zamrznou, všude je bílo a v lese Řáholci se začnou chystat na Vánoce? Přečtěte si vyprávění o tom, jak Rumcajs vystrojil panskou štědrou večeři, jak na jičínském zámku vařili černého kubu nebo jak šli Rumcajs s Cipískem pro kapra.

Nevěříte, že může existovat i pohádkový adventní kalendář? A protože je v knihách a pohádkových obzvlášť možné vše, přečtěte si vánoční knihu od Terezie Radoměřské s názvem Vánoce pro Kočku: 23 adventních pohádek a jeden opravdový příběh. Tento pohádkový adventní kalendář přináší na každý prosincový den jeden tajuplný příběh. Tři děti staví s tatínkem po celý prosinec Betlém, každý večer kousek – oblohu, figurku, hvězdu. A každý večer jim pak betlémská Kočka vypráví jeden příběh. O volkovi, o oslíkovi, o andělíčcích a cukroví, proč jsou koledy tak hezké či co měla Svatá rodina o Vánocích k večeři, o vlasatici i o třech králích nebo o koni, slonu a velbloudovi, kteří ke třem králům zprvu vůbec nepatřili.

Také o tom, jak si ovečka povídala s vlkem, proč bývá o Vánocích sníh, jak se stalo, že s Mikulášem chodí i čert, proč slavík zpívá nejkrásněji v noci a jak to, že jmelí roste na stromech. Prosinec s pohádkami rychle uteče, ale jak to bylo v Betlémě doopravdy, to se děti dozvědí až na Štědrý večer.

Knížka pro všechny, kteří mají rádi advent, tajemný předvánoční čas plný očekávání.

Vánoce nedělají jen příběhy, na Vánoce se připravujeme nejen my, ale připravujeme a zdobíme si také své domovy. Pro inspiraci šikovných rukou je k dispozici i několik knižních tipů na právě takové výrobky.

41

42

Například v publikaci Šikulové slaví Vánoce. Knižní podoba oblíbeného televizního cyklu „Šikulové“ přináší řadu návodů na skvělé výrobky a všechny jsou vyzkoušené v praxi. Tentokrát je pro vás připraveno speciální vánoční vydání, ve kterém najdete návody na originální vánoční ozdoby a dekorace, jako je například svícen z pomerančové kůry, ozdoba ze slaného těsta či stromeček z podtácků, a skvělé tipy na dárky vlastní výroby z jednoduchých a snadno dosažitelných materiálů.

Obdobné náměty můžete čerpat i z těchto knih: Fiona Watt - Výtvarné nápady na Vánoce, Alena Isabella Grimmichová - Výtvarné Vánoce: dárky, dekorace, ozdoby stylově a zábavně, nebo ve Velké knize vánoční…

A co by byly Vánoce bez dobrot? Děti se rády zapojí do příprav s maminkami a babičkami. Jednoduché recepty na cukroví můžete najít na dětském oddělení v knihách Vánoční dobroty nebo Receptíky pro kuchtíky. Dobrou chuť!

Abychom vánoční tipy zakončili „světově“, otevřeme si ještě na závěr knihu Karoliny Medkové „Vánoce z celého světa“, kde se dozvíme, jak se slaví Vánoce v Německu, Mexiku nebo Austrálii? Malý Šimon vás provede po celém světě a stačí mu k tomu jen kouzelná skleněná koule s velkým hradem. Když s ní zatřese, nejen že začne sněžit, ale přenese vás do kouzelného vánočního času kamkoliv na světě…

Krásné Vánoce všem

42

43

Magický svět pohádek pro malé i velké K adventu patří tradičně pohádky a magické příběhy pohádkového světa. Naši předkové v tomto období usedali doma u kamen, drhali peří, tkali len, vyřezávali figurky ze dřeva, prostě konali činnosti, u nichž se dobře vypráví a ještě lépe poslouchá. Dlouhé zimní večery k tomu doslova vybízely. Obraz pohody bývá symbolem posezení u krbu se svíčkami a teplým nápojem v dlaních, a to i ty nejrealističtější duše, které během roku nemají čas na romantiku, se alespoň na chvíli nechají unést kouzlem okamžiku z vyprávění, kdy dobro vítězí nad zlem.

Odborníci doporučují, aby dětem byly čteny pohádky, protože „ jim přibližují každodenní lidské problémy, a to v pochopitelné formě. Podle odborníků je jedno, zda si děti pohádky čtou, sledují je v televizi anebo jim o nich vyprávějí rodiče. Důležité je, zda si o nich mohou s někým popovídat a sdílet s někým své pocity.“1 V předškolním věku je pohádkový svět pro děti synonymem pro pocit jistoty a řádu. Jejich dětská duše dokáže rozeznat, jak se chovají lidé dobří a lidé zlí v jejich okolí. Navíc si více uvědomí, že i slabí, oškliví a opuštění hrdinové se mohou díky svým kladným vlastnostem a dobrotě stát duševně krásnými a milovanými. Děti se s pohádkami ztotožňují. Určitá pohádka je jim nějakým způsobem blízká, protože se jich něčím v jejich životě dotýká. Koresponduje s tím, co v daný okamžik cítí a co prožívají. „Pohádka se tak stává jejich pomocnou berličkou v dalším vývoji.“2 Lidové pohádky dětem rozšiřují obzory, díky nim se seznamují i s jiným způsobem života, jakým žili naši předkové a tímto poznávají českou historii a kulturu. Učí se rozeznávat, kdo je dobrý a kdo je zlý, co je špatné a co je dobré. Nejčastěji se ztotožňují s kladnými hrdiny, statečnými princi a princeznami, které se postaví zlu a ochraňují slabé. Zlo je v příběhu po 1 2

https://www.novinky.cz/vanoce/419042-k-vanocnimu-casu-patri-magicky-a-pohadkovy-svet.html Tamtéž

43

44

zásluze potrestáno a tak si nesou tento pocit i do života, kde tomu však často nebývá.

Pohádky nejsou jen záležitostí dětí, dospělí také rádi a často utíkají do jejich kouzelného světa… Například při četbě detektivky či thrilleru pátráme spolu s detektivy, aby zločinec a zloduch byl nalezen a potrestán. Ve vědecko-fantastickém románu fandíme hlavním hrdinům a přejeme si, aby zachránili planetu v ohrožení, aby zlikvidovali mimozemšťany, aby přežili katastrofu či aby zneškodnili zlo, které ohrožuje království v příběhu z říše fantasy. V každém románu pro ženy držíme palce hlavní hrdince, ať buď najde toho pravého a jediného pro ni nebo, ať najde sebe samu. Pokud je ženská hrdinka v područí žárlivého či násilnického manžela, v duchu jí radíme, aby od něj odešla. Je-li žena stižena nevěrou manžela, přejeme si, aby našla v sobě sílu povznést se nad zradu a vyšla vstříc novému životu i novému začátku. Ve všech těchto knihách očekáváme, že postavy z knih překonají úskalí osudu. Láska, odvaha a síla musí zákonitě zvítězit nad lží, nenávistí a jinými nebezpečími. Je to v nás prostě zakódováno od dětství. Bez pohádek bychom ztratili naději a smysl našeho počínání.

Takže, milí čtenáři a televizní diváci, vracejme se k pohádkám. Právě nadcházející advent nás k tomu vybízí a naplňme si bolavé duše nadějí a láskou. V každém dospělém je dušička dítěte. A jiskřičky v očích svých dětí u zářícího vánočního stromku, jsou velkou pohádkou právě pro ně.

Pokud dítě prožije slavnostní dny v klidu a pohodě, nese si sebou tento dar celý život až do dospělosti a předává poselství i svým potomkům.

Jsme součástí tradice a za několik desítek let budou naše děti, vnuci a pravnuci vzpomínat na kouzelné Vánoce i ostatní svátky v roce se špetkou nostalgie a úsměvem na tváři se slovy: „To bylo tenkrát, když maminka s tatínkem…“

44

45

Mnoho kritiků zmiňuje, že lidé by přeci měli být na sebe hodní stále po celý rok. Samozřejmě s tím bude každý z nás souhlasit. Můžeme se o to snažit…

Na závěr mého příspěvku vám chci popřát: Přeji vám, aby se kouzlo klidu a pohody přeneslo do vašich domovů a zůstalo tam po celý rok.

Přeji Vám, aby vaše sváteční chvíle byly vždy spojeny jen s těmi nejpříjemnějšími zážitky a vzpomínkami.

Přeji Vám, aby se ve vás nikdy neztratila dušička dítěte s jiskrami v očích, když uvidíte něco krásného.

Přeji Vám, aby v opravdovém životě vždy zvítězilo dobro nad zlem a zlo bylo potrestáno.

Přeji Vám pohádkové Vánoce….

Darina Peterková Šelderová

45

46

Advent Je tady advent, období smíření. Mám tento čas velmi ráda. V období dětství znamenal především tetelivé čekání na Ježíška a spoustu přání.

Taky vůni vanilkových rohlíčků. Nepamatuji se, že bychom kdy měli adventní věnec, přitom si bez něj dnes neumím tento čas představit.

V minulosti byl pro mne adventní věnec součástí Vánoc. Byl něčím, co bychom měli mít, něčím, co jsme pravidelně s dětmi každou neděli rozsvěcovali a krátili si čekání na Ježíška. Nemusel být nutně kulatý.

Mívala jsem věnce různorodé - podlouhlé, malé, velké, hranaté - podle toho, jakou jsem měla náladu nebo jaký byl trend Vánoc.

Osvícení ke mně přišlo skrze člověka, kterého jsem si velmi přála potkat. Jmenuje se Přemysl Hytych a je to náš floristický král. Díky němu jsem spoustu věcí začala chápat jinak. Dostala jsem se k podstatě, k základu, z čeho věnec pochází. Dnes už nemám potřebu narušovat kruh.

Chápu význam světla. A tak se na mém stole opakuje symbol kruhu.

Kruhová podoba věnce symbolizuje ustavičnou cestu slunce a zároveň i věčnost. Symbolizuje jednotu. A to mi přijde moc krásné.

Letos náš věnec doma zdobí lišejníky posbírané v lesích Jeseníků a Krkonoš. Jsou v něm vetknuty příběhy cest a milých setkání. Je neděle, druhá adventní. Zapálíme další svíci. Jsme zase kousek blíž……

Ivana Zedková – pobočka Kateřinky

46