Issuu

OBČASNÍK KNIHOVEN

OKRESU OPAVA

Listopad/2018

OKOO

Elektronické zpracování: Marek Ulička

Obsah :  Úvodník (3)  Aktuálně  Knihovna Petra Bezruče v Opavě sídlí v národní kulturní památce (4-7)  Vychází nová kniha o městě (8-10)  3 466 km z Hradce do Compostely (11)

 Recenze  Novinky na DVD (12-14)  Knižní tipy z Kateřinek (15-22)

 Závěrem  Kateřinské osmičky (23-26)  Dovolená vyvolená (27)

Pro zvětšení na celou obrazovku klikněte na tento symbol, umístěný v pravém dolním rohu obrazovky

Krásný podzim všem! Podzim má pro nás zatím spíše vyhrazenu tu vlídnější a slunečnější tvář, i když více deště by opravdu nevadilo. Člověk není spokojen nikdy. Po letošním horkém létě přichází čas na bohatou sklizeň. Protože jsme v létě v knihovně nezaháleli, a byli s námi zde i pilní řemeslníci, dočkali jsme se také navrácení vitráží na původní místo. Roční prodleva mezi restaurováním a zpětným uložením vitráží si vyžádala ještě náročnou opravu světlíku, která proběhla v tropickém počasí. Dnes se již vestibul knihovny vrátil do původního lesku a knihovna je zase o něco krásnější než dříve. V jarním úvodníku jsem psala o osmičkovém roku, na který jsme připravili spoustu výstav, přednášek a akcí pro veřejnost. Posledním milým setkáním bylo autorské čtení s Miroslavem Mackem. Vydali jsme i jubilejní retro Noviny skřítka Knihomílka a v prosinci uzavřeme osmičkový cyklus divadelním představením pro účastníky tříměsíční soutěže Magické osmičky 20. století. Podzimní vydání přináší osvědčené rubriky, krátký článek o rekonstrukci umělecké výzdoby knihovny a také informaci o čerstvě vydané knize Hradec nad Moravicí: interval nula až nekonečno, kterou napsala iniciátorka publikace Markéta Beyerová. Ať Vás podzimní vydání OKA příznivě naladí.

Zuzana Bornová

Knihovna Petra Bezruče v Opavě sídlí v národní kulturní památce 20. února 2017 vyhlásila vláda ČR seznam nových kulturních památek. Po tomto oznámení vlády vypukla v Opavě naprostá euforie. Na seznam se totiž dostal objekt bývalé Obchodní a živnostenské komory v Opavě (OHK), kde nyní sídlí Knihovna Petra Bezruče v Opavě. Budova se tak zařadila na seznam prestižních kulturních památek požívajících nejvyšší ochranu. Zařazení objektu knihovny na seznam národních kulturních památek znamená ještě vyšší zpřísnění na veškeré opravy a údržbu objektu, které je administrativně i časově náročné. Opava byla na počátku 20. století výkladní skříní Slezska, sídlily zde důležité administrativní úřady a instituce, bydlela zde společenská smetánka. V Opavě bylo divadlo (činohra i opera), renomované muzeum a panoval zde čilý spolkový život. Pro koupěchtivé Opavany byl v roce 1927-28 postaven obchodní dům Breda, až do 60. let minulého století největší obchodní dům v tehdejším Československu. Obchodní hospodářská komora byla v Opavě ustanovena zákonem z 18. března 1850 č. 122. Rozvíjející se uhelný průmysl a obchod a zvyšující se význam Opavy jako administrativního centra Slezska měl vliv na růst členské základny i zvyšující se prestiž Obchodní a živnostenské komory. Na počátku 20. století představenstvo komory rozhodlo o vybudování nového reprezentativního sídla a vypsalo architektonickou soutěž (1908). Porota vybrala ze 45 soutěžních projektů. Zaujal projekt architekta Leopolda Bauera, vídeňského architekta a rodáka z nedalekého Krnova. Projekt byl původně mnohem velkorysejší. Na požádání představitelů komory byl přepracován, zjednodušen a také bylo ubráno na opulentnosti i přílišné zdobnosti budovy. Ovšem stavba vzniklá podle plánů v letech 1908-1910 není chudou Popelkou. Vnitřní prostory i plášť budovy jsou velmi zdobné. Umělecká výzdoba byla zadána předním slezským umělcům a řemeslníkům. Sochy pocházejí z dílny Josefa Obetha, na zámečnických a kovářských prvcích se podílely firmy Franze Pohla a Ludwiga Bluchy. Autorem návrhů vitráží ve velkém sále je malíř Adolf Zdražila, realizace vitráží byla svěřena firmě Richarda Schleina v Hrádku v Čechách. V roce 2000 prošly vitráže rozsáhlou renovací ve firmě Vitráž v Novém Boru. Devět ženských alegorických postav symbolizuje řemesla a odvětví průmyslu provozované na území Slezska (zlatnictví, stavitelství, sklářství, ocelářství, 4

textilnictví, obchod apod.) a jsou se třemi masívními zlacenými lustry dominantním prvkem velkého sálu. Sochy a reliéfy na průčelí budovy jsou dílem sochaře Josefa Obetha. Vstupní dveře v monumentálním průčelí budovy jsou zhotoveny podle návrhu architekta Leopolda Bauera, který je také autorem návrhů svítidel v jednotlivých reprezentačních místnostech, rostlinných motivů na ozdobných mřížích a kování. Objekt byl jako první v Opavě vybaven centrálním vytápěním, nechyběl ani průmyslový vysavač, jehož mosazné hlavice jsou dosud k vidění na chodbách objektu. Milovníci historie zde mohou obdivovat také původní luxfery, které byly vyrobeny opět podle návrhu Leopolda Bauera a osvětlují unikátní skleněný strop vstupního vestibulu. Tento strop spolu se světlíkem nad ním prošel významnou rekonstrukcí v letech 2017 -2018. Vitrážový strop se skládá z železné nosné konstrukce, do které jsou vloženy vitrážové pláty – 225 kusů o rozměru cca 51 x 51 cm – bez použití tmelu. Jednotlivé vitrážové pláty jsou nefigurální, členěny do geometrických obrazců, střed vitrážových čtverců tvoří stylizovaný květ. Vitrážové pláty měly jednu a více železných tyčových vzpěr, které již byly částečně nefunkční a docházelo k povolení celé vitráže, ke zborcení olověné sítě. Na stavu vitrážového stropu se podepsaly i extrémní tepelné podmínky ve světlíku, který je umístěn nad stropem. I tento si vyžádal poměrně náročnou opravu, na kterou došlo v létě 2018. V rámci rekonstrukce stropu bylo vyměněno 100% olověných profilů, náhradní skla za rozbitá a popraskaná sklíčka ve vitrážích byla vybrána s maximálním citem, takže vyměněné části nejdou vůbec poznat.

Restaurování stropu se ujala známá odbornice na vitráže BcA. Hana Baronová, v jejíž dílně byl celému stropu vdechnut nový život. Dále citujeme z restaurátorské zprávy BcA Hany Baronové: Po rozsáhlé fotodokumentaci díla, označení a očíslování byly pláty přelepeny papírovou páskou a pečlivě zabaleny pro bezpečný transport do restaurátorské dílny. Značně uvolněné skleněné fragmenty byly na místě vyjmuty, označeny a zakresleny do náčrtku … v dílně byly překresleny obrysy olověné sítě jednotlivých plátů na papírovou šablonu, jednotlivé skleněné fragmenty plátů byly očíslovány a bylo rovněž zakresleno případné poškození skel. Olověná síť byla rozebrána a skla vyjmuta a přeložena na připravené papírové šablony. Následně byla skla čištěna suchou i mokrou cestou za použití saponátu. Rozbité fragmenty skla, byly nahrazeny novými tak, aby odpovídaly v co největší míře strukturou a barevným tónem (restaurátorské sklo Wismach – Mystic, Seville). Všechny skleněné fragmenty byly vyskládány do nových olověných profilů. Následně byly spoje olověných profilů pájeny a oboustranně potaženy cínem. Bylo provedeno tmelení olověných profilů sklenářským tmelem a konečné důkladné čištění. Po zavadnutí tmelu byly jednotlivé vitrážové pláty znovu opatřeny tyčovými vzpěrami.

Rekonstrukce vitráží byla úspěšně dokončena v roce 2017. Celý strop však zůstal deponován a na své místo se vrátil až po následné opravě světlíku knihovny. S ohledem na to, že se v budově dochoval maximální počet původních prvků, byla i rekonstrukce světlíku vedena v tomto duchu. Původní kovové prvky světlíku byly zachovány a opraveny ručně, poškozené segmenty byly opraveny a opatřeny antikorozním prostředkem. Původní drátěné sklo bylo nahrazeno podobným typem skla. Bylo opraveno zdivo věnce světlíku a okapové zdivo. Pro potřeby 6

čištění světlíku přibyla konstrukce pro úvaz horolezců při čistění nebo následnou manipulaci ve světlíku. Byly očištěny lampy osvětlující světlík, vyměněny ventilátory, vyrovnán kovový rošt vitrážového stropu a znovu natřeny kovové části světlíku. Celkové náklady na rekonstrukci vitráží a světlíku přesáhly částku 1 600 000 Kč. Další významnou realizací, která momentálně probíhá, je připojení objektu na pult centrální ochrany PCO Hasičského záchranného sboru. Předmětem projektu jsou úpravy spojené s rozšířením zařízení elektrické požární signalizace (EPS) na objektu, vybavení objektu současnou moderní technologií. Objekt OHK je jednou ze tří staveb architekta Leopolda Bauera v Opavě, i když se jeho využití během let měnilo, knihovna zde byla, s nepatrnými prodlevami, stále. Kromě budovy OHK je Leopold Bauer podepsán i pod návrhem kostela svaté Hedviky, který je odsvěcený a neslouží už původním účelům, ale díky různým aktivitám postupně ožívá. Třetí velkolepou realizací architekta Leopolda Bauera je již v úvodu článku zmiňovaný obchodní dům Breda, který je architektonicky naprosto úchvatný a jedinečný, ovšem řadu let chátrá a jeho osud je velmi nejistý. Pro naši knihovnu je velkou poctou, že máme v užívání tak nádherný objekt, a i když je jeho údržba náročná a nekončící, jsme rádi, že můžeme přispět k zachování jedinečné kulturní památky pro další generace.

Zuzana Bornová

Vychází nová kniha o městě Fotografická publikace o městě s prostým názvem Hradec nad Moravicí, jejž doplňuje podtitul Interval {nula až nekonečno}, je na světě. Nikdy bych si nepomyslela, že vydávat knihy může být takové dobrodružství, díky kterému jsem se setkala s mnoha úžasnými lidmi. Je trochu paradox, že Hradec nad Moravicí, nazývaný Perla Slezska a hojně navštěvovaný turisty, neměl vlastně publikaci, která by pomohla uchovat dojmy a zážitky z města, ať už návštěvníkům Hradce, nebo i místním občanům, kteří by chtěli mít knížku o Hradci doma nebo ji třeba někomu věnovat. Ale na druhé straně měl a má Hradec úžasný potenciál v lidech, kteří se tam buď přímo narodili, nebo tam strávili kus života a získali k městu hluboký vztah. Stačilo tyto lidi oslovit a bylo zřejmé, že vlastně víceméně čekají na příležitost, aby mohli svůj vztah nějak vyjádřit. Na začátku tedy byla myšlenka vydat obrazovou publikaci o Hradci nad Moravicí s několika texty. Původně měl být autorem vzpomínkového textu spisovatel Vladimír Binar, který se sice v Hradci nenarodil, ale prožil tam část života a určitě měl co říci, protože se do města stále vracel. Ten však bohužel v roce 2016 zemřel. Co teď? Hlavou mi bleskla myšlenka: Ale vždyť do knihovny chodí Vít Slíva, básník a hradecký rodák, autor takových sbírek jako Černé písmo, Tanec v pochované base, Grave nebo Bubnování na sudy. Snad by mohl něčím přispět. A podařilo se. Vít Slíva je autorem nádherného textu, který dal knize její jméno. Myslím, že je to první básnický text o městě od doby, kdy o Hradci napsal jednu báseň Petr Bezruč. A zatímco Bezruč procházel městem jako poutník, Vít Slíva je autor, který má Hradec ve svém srdci. 8

Dalším výrazným umělcem, který má v Hradci své kořeny, je Kurt Gebauer. Všichni Opaváci i Hradečáci určitě znají jeho sochy a plastiky. Kurt Gebauer nikdy vztah k Hradci neztratil, pořádal tam sympozia a jeho realizace létavců jsou spojeny s hradeckým zámkem. Věděli jsme však, že o létavcích existuje i text, a ten se vedle fotografie jeho výtvoru také v knize objevil, pro potřeby knihy nově upravený. A tím se dostávám k obrazové složce knihy, fotografiím. Pro naši publikaci je vytvořil Jan Langer, fotograf, který v Hradci prožil víc než deset let. Jistě mi dáte za pravdu, že dovedl kouzlo města a jeho okolních scenérií přenést ve fotografické obrazy, které možná budou objevné i pro občany Hradce. Zavedou je totiž na místa, kde už dlouho nebo třeba i nikdy nebyli a nabídnou jim pohledy nezvyklé, plné netušené poezie. V únoru 2008 se po dlouhých desetiletích na Hradci objevil potomek rodu Lichnovských. Michel Lichnovský nepříliš překvapivě zavítal do informačního centra. Slovo dalo slovo a zprostředkovali jsme mu návštěvu zámku, přestože byl pro návštěvníky v zimním období uzavřený. Od té doby se Lichnovští na Hradci objevují a prostor dostali i v naší knize. Myslím, že pro občany Hradce i Opavy může být zajímavé, jak a kde žijí potomci rodu, kteří zde žili dlouhých šest generací a do historie Hradce se nesmazatelně zapsali. A o historii Hradce píše historik a kronikář Martin Sosna, který dostal za úkol stručně přiblížit staletou historii města. Podařilo se mu to tak, že se čtenář nenudí, a přece získá potřebné informace.

Tak nakonec ze všech nasbíraných materiálů vznikla kniha. Ta za svou působivou výtvarnou podobu vděčí práci výtvarnice a grafičky Dagmar Hlubučkové, jejím 9

nápadům, návrhům a dlouholetým zkušenostem. Bez ní by kniha prostě nevznikla. Věnovala své úsilí, aby výslednou podobu publikace dovedla k co nejdokonalejšímu výsledku. Děkuji všem, kteří se na knize jakkoliv podíleli nebo mě v úsilí knihu vydat podporovali a věřím, že se kniha bude líbit!

Markéta Beyerová ředitelka Městské knihovny a IC Hradec nad Moravicí

3 466 km z Hradce do Compostely V poslední době se nám stává, že se v IC Hradec nad Moravicí zastavují poutníci, kteří se vydali pěšky z různých míst Moravskoslezského kraje nebo Polska, dokonce i jeden pán z Louisiany v USA, po Svatojakubské cestě do Santiaga de Compostely. Svatojakubská cesta vede Hradcem díky hřbitovnímu kostelíku sv. Jakuba. Byl postaven v roce 1587 Kašparem Pruskovským současně se založením nového hřbitova a vysvěcen zároveň s farním kostelem sv. Petra a Pavla r. 1597. Kostelík zdobí oltář malovaný opavským malířem Ignácem Günterem a několik náhrobních desek knížat Lichnovských. Svatojakubská cesta k Hradci vede od Opavy – Kylešovic, přes Branku u Opavy, pokračuje do Žimrovic, nad Melčským údolím, na Podhradí a dál na Kružberk, přes Libavu až do Olomouce po turistických cestách. Je značená nálepkami, modré pole se žlutou paprskovitou mušlí, symbol poutě a znak organizace Ultreia, spolek přátel svatojakubské poutní cesty a putování vůbec. Nálepku můžete najít na značkách cyklotras, informačních cedulích a směrovkách. Poutníci s sebou kromě velice skromné výbavy, oděvu, kolikrát jen pitné vody, nosí Credencial, jakýsi průkaz poutníka, malou knížečku, do které dostávají razítka v kostelích při své cestě nebo v ubytovnách, kde přespávají. Credencial je zároveň upomínkovým předmětem, který připomíná jednotlivé absolvované etapy. V Hradci nad Moravicí mohou poutníci obdržet razítko v našem IC nebo na hradecké faře. Cesta pěšky trvá přes tři měsíce. Co je smyslem? Pro někoho je cesta spojena s vírou, pro jiného s turistikou, poznáním krajiny a překonáním překážek. Každá pouť je ale především cestou, aktem a úkonem odevzdání, nalezením otázek lidské existence, původu a smyslu života, morálních a etických pravidel. Více informací naleznete na: http://www.ultreia.cz/.

Markéta Beyerová Městská knihovna a IC Hradec n/ Moravicí

Novinky na DVD, které si zaslouží vaši pozornost Ráda bych vám představila edici Be2Can od společnosti Film Europe. Cílem celoročního konceptu Be2Can je představení špičkových festivalových snímků z Berlína, Benátek a Cannes. Každý měsíc tato edice přináší jeden zajímavý film doplněný obsáhlou brožurou s tematickou studií.

SÁMSKÁ KREV – čtrnáctiletá Elle Marja (Lene Cecilia Sparrok) je Sámská dívka, která se věnuje chovu sobů. Vystavena rasismu éry třicátých let minulého století začne snít o novém životě. K jeho dosažení je ale nutné stát se někým jiným. Debut švédské režisérky Amandy Kernell ovládl 40. ročník filmového festivalu v Göteborgu a odnesl si prestižní cenu pro nejlepší severský film.

O TĚLE A DUŠI - Maďarský snímek O těle a duši, jehož prostřednictvím se režisérka Ildikó Enyedi vrátila po dlouhých osmnácti letech na mezinárodní scénu, je nekonvenční love story dvou odlišně zmrzačených lidí: stárnoucího finančního ředitele jatek (Géza Morcsányi) a mladé uzavřené kvalitářky masa (Alexandra Borbély). Oba hrdinové, postupně ohromováni zjištěním, že sdílejí totožné sny, se je následně pokoušejí společně naplnit. Neopakovatelně křehký film si odnesl hlavní cenu z Berlinale 2017. ČTVEREC - Cristian (Claes Bang) je kurátorem švédského muzea moderního umění. Úspěšný otec dvou dcer naplňuje ideál vzdělaného městského liberála, který se snaží citlivě vnímat aktuální společenské problémy. S nimi souzní i chystaná výstava, které vévodí instalace ve veřejném prostoru: čtverce, v němž platí pravidla absolutní rovnosti a tolerance. Jak ale takovou myšlenku prodat v mediálně přehlceném prostředí, které žije především virálními událostmi? Švédský režisér Ruben Östlund ve své „konceptuální tragikomedii“, která v roce 2017 získala Zlatou palmu v Cannes, zkoumá jeden egoistický charakter i povýšené pokrytectví současných západních společností. 12

ZABITÍ POSVÁTNÉHO JELENA - špičkový kardiochirurg žije spořádaný život se svou spořádanou ženou a dvěma dětmi. Je v něm jediná podezřelá věc: šestnáctiletý Martin, s nímž se vídá a kterého pomalu, ale jistě zatahuje do své rodiny. Aniž by to věděl, přivolává na sebe tragédii antických rozměrů. I když se Martin zdá být obyčejný teenager, ve skutečnosti v něm dříme schopnost, pro kterou neexistuje racionální vysvětlení. Divné rodinné světy řeckého režiséra Jorgose Lanthimose se tentokrát mění v kubrickovský horor plný existenční úzkosti až bezvýchodnosti. Oko za oko, srdce za srdce. NEMILOVANÍ - Žeňa a Boris procházejí bolestným rozvodem. Pohromadě je drží už jen poslední starost, prodej bytu, jinak si oba zařídili nový život po svém. Žeňa si našla staršího bohatého muže, Boris čeká dítě s kolegyní z práce. Jejich dvanáctiletý syn Aljoša je spíš přítěží. Nestojí o něj ani jeden, jako by jim připomínal vlastní selhání. Neprojevují mu náklonnost, zdá se, že toho nejsou ani schopni. Všechno se změní ve chvíli, kdy Aljoša zmizí. Náhlý pocit prázdnoty dožene oba rodiče k pátrání nejen po vlastním synovi, ale i po kořenech vlastního emocionálního chladu. Režisér Andrej Zvjagincev přináší mistrovsky vystavěné drama o lidech, kteří jsou zamilovaní do vlastního odrazu v mobilních telefonech, ale jinak žijí ve skličujícím světě odcizení a nepochopení. CESTA ČASU - bezmála čtyřicet let se ve vizionářské mysli jednoho z nejvýznamnějších amerických režisérů Terrence Malicka rodila myšlenka na ambiciózní esej, která nakonec dostala tvar filmu Cesta času. Snímek se zabývá vznikem, vývojem a zánikem vesmíru, životním cyklem sluneční soustavy. V centru Malickovy pozornosti pochopitelně leží evoluce různých živých forem, jejich rozmanité podoby, proměny od jednobuněčných organismů až po formování lidské civilizace. Na tvorbě unikátního dokumentu se podílela celá řada významných osobností vědeckého světa – paleontologové, biologové, astrofyzici z prestižních pracovišť po celé Zemi. Rozšířenou celovečerní verzi doprovodil

poetický komentář slavné herečky Cate Blanchett, jejíž uhrančivý hlas klade otázky, které lidstvo provází od nepaměti. NIKDYS NEBYL - Joe je válečný veterán, který si nese celou řadu jizev. Nejen z nasazení v Afghánistánu, ale i z dětství, kdy musel čelit brutálnímu otci, a ze své kariéry agenta jednotky FBI pro boj s prostitucí. Svůj bezvýchodný život tráví mezi domem, kde žije jeho podivínská matka, a nebezpečnými misemi, na nichž zachraňuje ženy, které se staly oběťmi obchodu s bílým masem. Významný senátor si ho najme, aby přivedl zpět jeho nezletilou dceru, která skončila v jednom z anonymních domů, v nichž kvete dětská prostituce. Joe bere své osvědčené kladivo a vydává se na další výpravu za spravedlností. Tentokrát však nezůstane jen u záchrany bezbranné ženy... Film Lynne Ramsay, který si z festivalu v Cannes (2017) odnesl ceny za scénář a pro nejlepšího herce, je velmi svéráznou variací noir detektivky a procedurálního thrilleru. 120 BPM - raná devadesátá léta minulého století. AIDS si už deset let vybírá kruté oběti na životech, přesto aktivisté z pařížské pobočky hnutí ACT UP bojují s nezájmem veřejnosti, otupělostí vlád a machinacemi farmaceutických firem. Nováček Nathan se seznamuje s radikálem hnutí Seanem, jehož politický boj je zároveň bojem o život. Sean je HIV pozitivní a jeho čas se krátí ... Francouzský režisér Robin Campillo zvolil ve filmu 120 BPM, který mu vynesl Velkou cenu poroty v Cannes 2017, funkční queer perspektivu a organicky propojil osobní a politické. Film, jehož titul odkazuje jak k monitoringu srdeční aktivity, tak i dobovému houseovému tepu tanečních klubů, nabízí nekonvenční pohled na členy specifické komunity, kteří se rozhodli „žít politiku v první osobě“. Jana Langová

Knižní tipy z Kateřinek

BOOKSTART = mezinárodní projekt na podporu čtenářství (česká varianta projektu: S knížkou do života)

Vážení a milí čtenáři, tímto novým logem bychom Vás rádi upozorňovali na knihy vhodné k čtenářské pregramotnosti. Více o projektu se dovíte na našich webových stránkách:https://kpbo.cz/klubmaminek-a-projekt-bookstart/.

English Sisters Vrabeček a komín Bratislava: D.T. Studio, s.r.o., 2017 Vrabeček a komín je první knihou ze série knih pro děti s prvky NLP (neurolingvistického programování). Kniha je určena mladším dětem. Učí je, že chyby neexistují, existuje jen zpětná vazba, což je klíčovým přesvědčením „NLP“. Hrdina tohoto příběhu se dostal do nelehké situace, ve které musel zachovat chladnou hlavu a najít její řešení. Pro děti je důležité, aby si uvědomily, že mají vlastní vnitřní zdroje, prostřednictvím kterých zvládnou různé těžkosti. To zvyšuje jejich sebevědomí a sebedůvěru. Každé selhání, velké či malé, jim poskytne cennou zpětnou vazbu a je zároveň příležitostí pro jejich osobní růst. 15

Kniha vypráví příběh malého vrabčáka, který si vyhlédl za své nové hnízdečko komín obytného domu. Netušil, co jej čeká. Komín nemá dno jako ostatní hnízdečka a tak se milý vrabčák propadl komínem až na jeho dno. Tím byl krb. Naštěstí plný popela a tak se vrabčákovi nic nestalo. Jen byl pořádně špinavý a polekaný. Naštěstí našel brzo cestu ven a pochopil, že tady bydlet nemůže. Jednoduchý příběh plný ponaučení. Nádhernými ilustracemi doprovodila Anna Kecskés.

English Sisters Vrabeček a komín Bratislava: D.T. Studio, s.r.o., 2017 Druhou knihou ze série knih pro děti s prvky NLP je Luční koník a brouk hovnivál. I zde je dětem vysvětlena jedna životní moudrost. V knize potká luční koník brouka hovnivála, který před sebou tlačí kuličku z trusu. Luční koník se velice diví, proč dělá brouk tak těžkou a páchnoucí práci. Hovnivál mu vysvětlí užitečnost svého počínání. Koník se nad ním vytahuje, že je to velice snadná činnost a že ji také hravě zvládne. Jaké bylo jeho překvapení, když se na vlastní kůži přesvědčil, že tlačit obrovskou kuličku hnoje není tak lehké, jak se mu zpočátku zdálo. S pokorou musel brouka poslechnout a trpělivě se jeho práci naučit.

Medvecová-Tinková, Lenka Pohádkopsaní pro klidné spaní: Holubice: Prosímspinkej, 2018 Příběhy pro děti a dospělé, které vás přivedou do světa fantazie, klidného spaní a usínání. 16

Autorkou knihy je spánková poradkyně, novinářka a spisovatelka. V roce 2013 založila webové stránky www.prosímspinkej.cz věnující se dětskému spánku. Prostřednictvím konzultací a přednášek pomáhá rodičům hledat cesty ke klidnějšímu spánku dětí bez stresu a pláče. Terapeutické pohádky aktivně využívá také ve své praxi. Kniha Pohádkopsaní pro klidné spaní je určena nejen malým dětem, ale také jejich rodičům, prarodičům, tetám, strýčkům…, zkrátka komukoli, kdo jim bude číst nebo vyprávět pohádky před spaním. Najdou v ní rady a návody, jak s pohádkami pracovat, aby jim pomohly při klidném usínání jejich dětí. V knize nejsou tedy pouze pohádky pro děti, ale také příběhy rodičů, kteří nabízí své zkušenosti. Pohádkové příběhy se nevěnují ale pouze usínání. Jsou zde i pohádky o denních rituálech a povinnostech, které je potřeba dětem vštípit. Jednotlivé pohádky jsou v knize rozděleny do kapitol: Pohádky pro denní spánek, Pohádky k večerní hygieně, Pohádky k uspávání, Pohádky pro klidný spánek. Jsou zde také příběhy pro dospělé, ve které najdou návody, jak si vlastní pohádky a příběhy pro děti vytvořit. Jaké zajímavé aktivity k přečtené pohádce použít. Jakým způsobem rozvíjet dětskou fantazii. Zajímavá kreativní kniha pro všechny rodiče, kteří si nevědí rady s uspáváním svých dětí. Naučí se, že čtení pohádek před spaním, je ta nejkrásnější část dne, kterou mohou se svými malými dětmi strávit. Přináší mnoho pozitivního nejen dětem, ale i samotným „předčítačům“ Krásné usínání

Klimentová, Jana Trable s tátou Praha: Euromedia 2018 10-letá Markétka má trápení s tátou. Jednoho dne jí oznámil, že ji má moc rád, ale musí se od nich odstěhovat. Markétka nic nechápala, myslela, že moc zlobila, nebo že by to bylo 17

kvůli špatné známce z matematiky? Měla v hlavě zmatek. Maminka od té doby pořád jenom brečela. Jen její teta tomu rozuměla a těšila obě - Markétku i maminku. Vysvětlila jim, že se tatínek zamiloval do jedné slečny a chce být s ní. Ani jedna tomu ale nechtěla věřit. Tatínek se navíc odstěhoval i z jejich městečka do Prahy, kde si našel nový byt, aby to měl blíž do práce. Jezdil jako řidič se zájezdovým autobusem a podařilo se mu získat místo v mezinárodní dopravě a začal jezdit po celé Evropě. Markétka s maminkou musely začít žít samy, a nebylo to pro ně vůbec lehké. Tatínek Markétce poslal jen pár pohlednic z cizích měst a jí se stýskalo. Jednou ale, při školním výletě do Prahy, Markétka tatínka potkala. Nepracoval už jako řidič autobusu, ale jako taxikář a se slečnou Veronikou už také nežil… Markétka by si tak přála, aby se vrátil domů. Ale půjde to ještě?

Březinová, Ivona Ťapka, kočka stěhovavá Praha: Albatros 2017 pro děti od 7 let

Hlavní hrdinkou knížky je dívka Petra, která má po letních prázdninách nastoupit do druhé třídy ZŠ. Tedy vlastně do dvou druhých tříd. Od září jí totiž začíná „dvojí“ život. Dospělí tomu říkají střídavá péče. Její rodiče se rozvedli. Tatínek se od Petry a její maminky odstěhoval do cizího města a u soudu se domluvili, že budou mít Petru ve střídavé péči. To znamená, že jeden týden bude Petra bydlet a chodit do školy u maminky a druhý týden bude bydlet u tatínka a chodit do školy tam. Pro všechny je to velice těžké. Nejhůře to nese maminka a mnohokrát kvůli tomu pláče. Petra je zmatená. Má dva domovy, dva pokoje, dvoje oblečení, dvoje učení, dvoje úkoly, dvoje spolužáky, dva učitele, dvoje písemky. Aby toho nebylo málo, tatínek chce, aby s nimi v jeho bytě bydlela jeho přítelkyně s malým klukem. Na Petru se valí jedna katastrofa za druhou… Jedinou jistotou je kočička Ťapka, která je jedinečná v tom, že jí může Petra říct všechno svoje trápení a nikomu tím neublíží. Kočička cestuje každý týden s Petrou.

V nové škole si Petra najde spolužačku, která je na tom stejně a společně si radí, jak přežít vrtochy rodičů. Dá se tohle vůbec zvládnout? Na závěr své knihy věnuje autorka Ivona Březinová pár slov rodičům, příbuzným, přátelům i pedagogům a vysvětluje jim princip střídavé péče. Nakladatelství na svých webových stránkách připravilo ke knize tematické pracovní listy.

Štarková, Petra Lukáš a profesor Neptun Praha: Albatros 2017 pro děti od 7let

Hrdinou knížky je devítiletý chlapec Lukáš. Miluje astronomii a chodí do třetí třídy. Je jiný než ostatní děti. Vlastně je nemocný. Trpí autismem a život kolem sebe vnímá jinak. Vše musí být přesně na svém místě a všechny činnosti dne musí mít svůj pravidelný řád. Jeho největší kamarád je Profesor Neptun - háčkovaný panáček. Lukáš je chytrý kluk, ale aby mohl chodit se svými vrstevníky do běžné školy, musí mu se zvládáním učení pomáhat asistentka Anetka. Ve všem na ni spoléhá a je mu velkou pomocnicí. Jenomže jednoho dne do školy nepřijde. Lukášovi se najednou zhroutí celý svět. Začne panikařit, vyběhne ze školy a ztratí se ve městě. Naštěstí mu pomůže spolužák Vojta, do kterého by to nikdy neřekl. Je to třídní nezbeda. Ale tato událost oba spojí a stanou se z nich dobří kamarádi. Lukáš Vojtu zasvětí do vesmíru, hrají si spolu na astronauty. Oba to moc baví a jsou šťastní. Na konci knihy jsou rady pro všechny, kteří se s autismem u dětí setkávají. Nakladatelství Albatros nabízí na svých webových stránkách ke knize pracovní listy.

Braunová Petra Johana s nosem nahoru Praha: Albatros 2017 pro děti od 7 let Hrdinkou prázdninového příběhu je Johanka, kterou už známe z knihy Johanka s dlouhýma nohama. Tentokrát zažije své dobrodružství na letním stanovém táboře. Johanka měla na vysvědčení v první třídě samé jedničky a tak se jí malinko pootočil nosánek nahoru. Myslí si, že je to ta nejdůležitější věc na světě a začne se chovat jako páv. Je pyšná a na táboře se každého ptá na jeho vysvědčení a podle známek si vybírá kamarádky. Její oddílová vedoucí se snaží Johance vysvětlit, že se tak chovat nemá. Během táborových her Johanka opravdu pozná, že jí to radost nepřináší a naopak zjišťuje, že se k ní děti otáčejí zády. Nikdo si nechce s nafoukanou holkou hrát. Nakonec si ale dá Johanka říct. Přestane myslet na jedničky a snaží se dokázat, že má nejen chytrou hlavu, ale také odvahu a ta je pro její oddíl Lvíčat mnohem důležitější. Nosánek se jí tím zase spraví a Johanka si letní tábor báječně užije.

Baránková, Vlasta Kouzelná cesta domů. Jak Honzík a Barunka přeletěli moře Praha: Albartos 2018 pro děti od 5-ti let Naše známá výtvarnice Vlasta Baránková napsala a nakreslila nádhernou poetickou obrázkovou knížku pro nejmenší děti, které v ní objevují krásu naší země. Knihu autorka věnovala všem, kteří odešli ze své vlasti a pak dlouhá léta žili odloučeni od svých nejbližších. Honzík a Barunka žijí s rodiči daleko za mořem. Maminka jim často vypráví o jedné krásné zemi, ve které se narodila a kde žije její maminka, jejich babička. Děti touží babičku i zemi poznat. Jednoho dne dostanou od babičky dopis s pozváním na 20

prázdniny…Putují na pomyslném obláčku, který je zanese až do Prahy, do domečku jejich babičky. Moc se jim v Praze líbí a přejí si, aby zde mohli žít všichni společně. Mnoho let to možné nebylo, ale nyní… Splní se všem jejich sen o krásné rodné zemi?

Kucharská, Nikola Zvířata: zábavná anatomie pro děti Praha: Euromedia, 2018 Hezky výtvarně zpracovaná kniha pro malé zvídavé děti, které chtějí poznat svět zvířat. Hl. hrdiny jsou dvě děti Kája a Klára a jejich děda Ignác, který je nejchytřejší na světě. Na každou jejich všetečnou otázku zná odpověď. Také chovají doma spoustu zvířátek. Ale děda umí vyprávět i o těch, které žijí v parku, v lese nebo na statku. Seznámí děti s nejrůznějšími povoláními, které se zvířatům věnují. Kniha obsahuje velké legrační anatomické nákresy obohacené komiksovými bublinami. Pobaví jak děti tak dospělé.

Francová, Sylva Áďa spadla do kanálu aneb Putování dávnou Prahou Praha: Albatros, 2018 Nádherně výtvarně zpracovaná kniha pro malé čtenáře, která nás zavede do Prahy a provede nás její minulostí. Navštívíme zajímavé architektonické památky, seznámíme se s pověstmi Prahy a potkáme významné historické osobnosti naší minulosti.

Knihou nás provádí holčička jménem Áďa, která díky své zvědavosti spadla jednoho dne do kanálu, kde se seznámila s kamarádem potkanem. Potkan provede Áďu bludištěm pražské kanalizace. Při každém vynoření na světlo, se dostávají do jiného historického období. Průvodcem nad zemí jim je chytrolín racek.

Stelmaszyková, Agnieszka Archeologické kroniky. Poklad královny Nefertiti Brno: CPres, 2018 Dobrodružné čtení nabízí kniha polské autorky. Rodiče Aničky a Barťase jsou archeologové a právě v čase letních prázdnin byli povoláni do Egypta, aby se účastnili nového archeologického průzkumu. Děti jsou nadšené, ale jejich prázdniny se promění v jedno velké dobrodružství, kdy budou muset dávnou záhadu vyřešit samy. Ztěžovat jim to budou lovci pokladů, kteří si brousí zuby na pořádný výdělek odhalením tisícileté památky. Děti se ponoří do starých knih, aby objevovaly staré legendy a dávno zapomenuté příběhy, objeví záhadné komnaty v utajených hrobkách. Podaří se jim najít poklad a uchránit ho před lupiči?

Romana Martiníková

Kateřinské osmičky A léta běží, vážení… aneb i v knihovně se skrývají magické osmičky. Dne 18. 8. 2018 v 8:00 jsme na pobočce v Kateřinkách „oslavili“ 10. výročí provozu v prostorách Základní školy Šrámkova. Nabízíme proto malé poohlédnutí za jejími proměnami. Račte vstoupit 

18. 8. 2008 8:00

Dárek od dětí ze školní družiny

První směna

Nezapomenutelné setkání

Nová křesílka

Zázrak jménem BIBLIOBOX , na který okolí zareagovalo po svém

Výměna „stráží“

Nové regály Promítací plátno, nové židle

Na shledanou v roce 2028… 26

Vyvolená dovolená Pod pojmem dovolená si každý z nás může představit ledacos. Někdo ji rád tráví na chalupě v přírodě a v Česku, někdo odlétá naopak do exotických zemí a poznává svět, jiní čas tráví lenošením u jezera, rybníka či u moře, další směřují do hor. Možnosti trávení volného času jsou v dnešní době různé. Letos jsem se na své dovolené rozhodla, že trochu zapátrám v tom, jak to vlastně bylo v minulosti s turistikou a volným časem… Můžeme začít terminologií: Anglicky se dovolená řekne „holiday“, což v překladu může znamenat - svatý den. Německy je to „Urlaub“. V dobách národního obrození jezdili domů studenti v létě na „vakace“. Což bylo převzato zřejmě z francouzštiny podle „vacanses“ i italština má podobný výraz „vacanza“ a španělština také obdobné slovo „vacaciones“. A dostáváme se ke slovanským národům: Rusové si užívají „prazdnik“ (jinak řečeno svátek), Bulhaři to mají podobné „praznik“, Ukrajina dovolené říká „svjato“, Poláci tomu říkají „vakacje“ a Chorvaté „odmor“… Mohli bychom takto pokračovat v jazycích celého světa a všude bychom narazili na výraz, který symbolizuje dovolenou, jako něco speciálního či svátečního co je nám státem povoleno či dovoleno. Česká legislativa definuje totiž dovolenou jako: zkrácený název pro dovolenou absenci (nepřítomnost) zaměstnance na pracovišti. Nárok na její poskytování v moderní době ve většině zemí zpravidla upravuje zákoník práce. Nejběžnějšími typy dovolené jsou: dovolená na zotavenou, rodičovská dovolená a mateřská dovolená.1 Pojmy jsme si vysvětlili a nyní se můžeme podívat do historie, jaký byl vývoj cestování ve starověku, středověku až po dnešek. Cestování pro zábavu a potěšení bychom našli již u antických civilizací. Staří Římané v letním období často odjížděli z rozpáleného města na své vily do přírody, kde bylo teplo snesitelnější. S trochou nadsázky bychom je mohli považovat za rané předchůdce dnešních zahrádkářů… 1

Dovolená. In: cs.wikipedia.org [online]. [cit.15.8.2018]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dovolen%C3%A1

Samotné počátky cestovního ruchu jako takového spadají do doby renesance. Šlechta tehdy jezdila na letní letohrádky a lovecké zámečky… O reálných počátcích pojmu dovolená bychom mohli hovořit až v době druhé poloviny osmnáctého a počátkem devatenáctého století, kdy se na cestování podílejí širší společenské vrstvy. Tento stav souvisí s důsledkem průmyslové revoluce. Svoji roli zde sehrálo v té době i osvícenství a romantismus, který propagoval návrat k přírodě. „Volný čas se jako samostatná kategorie začíná formovat na přelomu 19. a 20. století. První skupinu mohla představovat inteligence a svobodná povolání. K ní řadíme lékaře, učitele, úředníky, advokáty. Tato vrstva byla relativně nezávislá a vytvořila základ pro rozvoj cestovního ruchu jako takového. Druhý tábor je zastoupen dělnictvem. “2 V Česku měli nárok na placenou dovolenou zaměstnanci ve vyšších službách, kteří nepracovali manuálně před první světovou válkou. Od roku 1925 byl přijat zákon o obecné dovolené v délce jednoho týdne za rok a týkala se i dělníků… Až po druhé světové válce se úředníkům dovolená zkrátila a dělníkům naopak prodloužila. Zprvu to bylo 14 dní, v 80. letech se prodloužila na čtyři týdny jako je dodnes. Již v 18. století se setkáváme s pojmem „turista“, výraz pochází z angličtiny a označuje člověka, který cestuje bez důležitého cíle. Je to osoba, jenž v místě mimo své trvalé bydliště přenocuje.3 Oproti „výletníkovi“, který se zdržní v dané lokalitě jeden den, aniž by zde přenocoval.4 Zásadním způsobem se na rozvoji turismu podepsal rozvoj přírodních věd, zejména nové lékařské poznatky. Zjistilo se, že minerální prameny, mořská voda nebo horské klima působí příznivě na lidské zdraví. Začaly vznikat lázně, mořské

Štemberk, Jan: Fenomén cestovního ruchu: možnosti a limity cestovního ruchu v meziválečném Československu. Str. 49-51.

ŠTEMBERK, Jan. Pěšky, na lyžích, na kole, lodí či autem: k dějinám československé turistiky v letech 1945-1968. Vydání první. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2017. str. 7 4

Výletník. In: is.mendelu.cz. [online]. [cit. 15.8.2018]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=2679

lázně a lidé začali jezdit do Alp. Do té doby to bylo něco neobvyklého, pro šlechtu bylo koupání něco nepříjemného a hor se lidé báli…5 „Až do konce devatenáctého století byla cesta k moři vyloženě léčebnou procedurou, v každém letovisku byl lékař, který vám naordinoval, jak dlouho se můžete koupat, jak vodu a klima využívat. Původně déle než půl hodinu v moři tehdy lékaři nedoporučovali (je zdraví nebezpečná). Z počátku však jezdili rekreanti k severním mořím, voda se jim ohřívala a nosila do vany, kde se koupali. Na jih k teplým mořím se pozornost přesunula až na přelomu 19. a 20. století. A jezdilo se tam v zimě, kdy na severu bylo příliš chladno.“6 V meziválečném období se dostala do popředí zájmu jižní moře oblasti Francie, Itálie a tehdejší Jugoslávie. Francouzská Riviéra patřila k prestižnějším destinacím, Itálie nabízela kvalitní standart služeb. Cesty na jihoslovanské pobřeží měly svou tradici již v období před 1. světovou válkou. Hlavní zájem směřoval do Dalmácie. Napomohla tomu i myšlenka slovanské vzájemnosti, kurz české koruny a také to, že obě země byly součástí Rakouska-Uherska. V okruhu zájmu českých turistů byla především oblast kolem Terstu, Crikvenice, ostrov Rab, Opatija, ostrov Malý Lošinj, letovisko Baška na ostrově Krk, ostrov Rab. Od roku 1922 jezdil dokonce rychlík Praha – Zahřeb s přímými vozy do Rijeky a Dubrovníku.7 Cesty do Jugoslávie byly v nabídce cestovních kanceláří i po 2. světové válce, v 80. letech se zájem o cesty k Jadranu ještě zvýšily. Češi byli jedni z prvních návštěvníků i po rozpadu Jugoslávie v 90. letech. Prakticky jsou oblíbenými návštěvníky dnešního Chorvatska, Černé Hory a Slovinska dodnes. S rozvojem cestování souviselo i zakládání cestovních agentur a cestovních kanceláří. Nejznámější cestovkou se stal Čedok (československá cestovní a dopravní kancelář), byl založen 21. července 1920. Jeho úkolem bylo vytvořit

ŘÍMANOVÁ, Radka. Na chalupu jezdili už staří Římané. Týden. 2017; XXIV (34) 76-79.

Tamtéž.

ŠTEMBERK, Jan. Fenomén cestovního ruchu: možnosti a limity cestovního ruchu v meziválečném Československu. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna ve spolupráci s Vysokou školou obchodní v Praze, 2009. Str. 251-257.

národní cestovní kancelář, která by zároveň propagovala Československo.8 Vůbec první cestovní kancelář vznikla v Anglii CK Thomase Cooka v roce 1845. Tohle vše vyvolalo zájem o tištěné turistické průvodce, tiskly se již ve 30. letech 19. století. Zaměřovaly se na rady a tipy, s čím je nutno v jednotlivých zemích počítat, kde se ubytovat a jaká místa navštívit apod. Nejznámější příručky průvodců byly od londýnského vydavatele Johna Murraye a německého podnikatele Karla Baedekera.9 Jak to bylo v minulosti s ubytováním? První hotely vznikaly v lázeňských lokalitách a byly to honosné budovy, které se již od roku 1939 klasifikovaly podle kvality na hotely typu A, B, C, D. Stanování se rozvíjelo po první světové válce, jako levnější varianty ubytování a možnost být blíže přírodě. Souviselo to také s rozvojem skautingu. Kempy jako takové vznikaly až s rozvojem automobilismu, zřizovaly se později než hotely, někdy ve 30. letech minulého století a vznikaly hlavně v anglickém prostředí. V současnosti se vrací mnoho „dovolenkářů“ právě ke kempování, jak dokazují novinové zprávy z letošního léta. Letní dovolené mají opravdu dlouhou tradici. Mně přijde každý rok volno na zotavenou krátké, ale to asi všem. Nezbývá než si pomalu plánovat, kam vyrazíme příští rok, abychom se měli nač těšit. Přeji Vám, aby se Vám vždy dny volna vydařily, abyste si řádně odpočinuli a načerpali energii do dalšího pracovního nasazení. Darina Peterková Šelderová

ŘÍMANOVÁ, Radka. Na chalupu jezdili už staří Římané. Týden. 2017; XXIV (34) 76-79.

LITERATURA: 1/ ŠTEMBERK, Jan. Fenomén cestovního ruchu: možnosti a limity cestovního ruchu v meziválečném Československu. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna ve spolupráci s Vysokou školou obchodní v Praze, 2009. 298 s. ISBN 978-80-7415-021-0. 2/ ŠTEMBERK, Jan a kol. Kapitoly z dějin cestovního ruchu. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov ve spolupráci s katedrou společenských věd Vysoké školy obchodní v Praze, 2012. 222 s. ISBN 978-80-7415-065-4. 3/ ŠTEMBERK, Jan. Pěšky, na lyžích, na kole, lodí či autem: k dějinám československé turistiky v letech 1945-1968. Vydání první. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2017. 281 stran. ISBN 978-80-7415-150-7. 4/ http://www.artslexikon.cz/index.php?title=V%C3%BDletn%C3%ADk 5/ ŘÍMANOVÁ, Radka. Na chalupu jezdili už staří Římané. Týden. 2017; XXIV (34) 76-79. 6/ Dovolená https://cs.wikipedia.org/wiki/Dovolen%C3%A1