Almanach ke 100. výročí založení DBSK

ALMANACH KE 100. VÝROČÍ ZALOŽENÍ

DOLNOBOUSOVSKÉHO SPORTOVNÍHO KLUBU 1919–2019

Miroslav Buriánek

B OUSOVSKÁ REGIONÁLNÍ KNIHOVNIČKA

Svazek šestý

BOUSOVSKÁ R GIONÁLNÍ BEOUSOVSKÁ KNIHOVNIČKA

REEGIONÁLNÍ R

KENIHOVNIČKA R GIONÁLNÍ

ALMANACH KE 100. VÝROČÍ ZALOŽENÍ DOLNOBOUSOVSKÉHO SPORTOVNÍHO KLUBU 1919–2019 Miroslav Buriánek

© Autor: Miroslav Buriánek © Obrazová příloha: archiv spolku

Vydalo Město Dolní Bousov, 2019

ISBN 978–80–905841–5–0

BRK 2019

PŘEDMLUVA Tato publikace vychází ke krásnému 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu. Obsahuje informace z bohaté historie klubu doplněné o fotografie z dávné či nedávné minulosti. Kniha je jasným důkazem, že Bousováci měli v uplynulých 100 letech velkou chuť sportovat.

Díky tomu náš klub může oslavit toto úctyhodné výročí svého založení. To vše samozřejmě pouze díky odhodlanosti a obětavosti svých členů. Vezměte tuto publikaci jako oslavu našeho klubu a vzdání holdu všem jeho minulým i současným členům, hráčům a trenérům.

K sestavení této publikace byla použita fakta, fotografie a autentické vzpomínky z mnoha různých zdrojů. Informace byly čerpány z kronik či článků ze zpravodaje Bousovák. Jejich autory byli František Jeleček, Karel Lenc, Josef Vynikal, Josef Lukšík a Stanislav Klukan. Hokejovou historii zpracoval Josef Procházka.

Dolní Bousov, květen 2019 Miroslav Buriánek

3

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

ÚVOD Rok 1919 – naše republika byla mladá, euforie a odhodlání v lidech obrovské. Všude vznikala spousta nových spolků a všichni měli obrovskou chuť sportovat. Nejinak tomu bylo i v Dolním Bousově. Oblíbená kopaná u nás vznikala pod dojmem úspěchů „železné“ Sparty a „věčné“ Slavie. To vše mělo za následek vznik našeho klubu. Nejprve se věnoval zejména fotbalu a během let byla jeho nedílnou součástí i mnohá jiná sportovní odvětví.

Název klubu Během let se název klubu několikrát měnil: 1919 – Sportovní kroužek 1919 – Dolnobousovský sportovní klub 1948 – Sokol dolnobousovský 1949 – Sokol Dolní Bousov 1953 – Tělovýchovná jednota Jiskra Dolní Bousov 1996 – Dolnobousovský sportovní klub

Nedílnou součástí každého klubu je razítko a i to mělo svůj vývoj a různé podoby:

DBSK 1919

DBSK 1919

4

DBSK 1923

BRK 2019

DBSK 1931

DBSK 1932

DBSK 1933

DBSK 1935

DBSK 1938

TJ Jiskra Dolní Bousov 1955

TJ Jiskra DB odd. ledního hokeje – 1995 5

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1919 VZNIK KLUBU Možná trochu strohý, ale autentický popis dle kroniky: „Ustavující schůze byla svolána na 11. července 1919 v 8 hodin do hostince U Hemů z popudu bratra Blehy, holičského pomocníka u pana Pádra. Na ni byl přijat návrh založit „Sportovní kroužek“ a po krátké debatě byl zvolen kapitánem br. František Kučera, místokapitánem Fr. Bleha, jednatelem Fr. Šaflar, pokladníkem br. Josef Novotný, přísedící do výboru br. Šťastný a br. Vlasák.

Vysvětlena pravidla a stanoven poplatek 50 hal. měsíčně. Trénovalo se za starým hřbitovem na parcele Jana Fridricha. Bratr František Kocvera se přihlásil, že roznese oběžník, potom provoláno „Zdar“ a schůze skončila. Po odchodu nového členstva zahájena první výborová schůze s hlavním bodem – jak získat peníze. Usneseno pořádat taneční vínek dne 20. 7. 1919 v sále U Hemů. V další schůzi byly rozděleny funkce, stylizován plakát.

Sportovní kroužek v Dolním Bousově pořádá v neděli dne 20. července 1919 v hostinci U Hemů taneční vínek. Začátek o 3. hodině odpoledne. Vstupné pán 5,- K, dáma 3,- K. Petrolej obstará br. Šaflar a požádá pana tajemníka o příděl, klouzek sežene pan učitel Hema. Vybráno bylo 745,- K, z výtěžku přivezl br. Kocvera z Liberce míč za 215,- K. V továrně koupena látka na trenýrky, a poněvadž byl míč, trénovalo se na Školništi celý týden mimo pondělí a čtvrtek, kdy bylo sokolské cvičení. Jediným místem pro tréninky byla tehdy volná parcela za kostelem. Nejčastěji se střílelo na jednu bránu proti hřbitovní zdi, neboť zalétnutý míč nemohl nic poškodit.

V další schůzi sestaveno mužstvo, které mělo hrát první zápas v Mnichově Hradišti dne 24. srpna 1919 takto: Janda, Škorpil, Folprecht, Lenc, Ottomanský, Novotný, Bleha, Vacek, Kučera, Vlasák, Šaflar. Bratr Kocvera převezme rekvizity, Bleha zapůjčí proutěný koš a schůze zakončena provoláním zdaru prvému veřejnému vystoupení.

Ale prvý zápas se hrál v sestavě: Janda, Folprecht, Lenc, Ottomanský, Novotný, Bleha, Vacek, Kučera, Vlasák, Šaflar a jedenáctý hráč byl půjčen od Hradiště. Br. Škorpil se omlouvá pro déšť. Ottomanský, že prší – tedy nic nového pod sluncem a tradici ctíme dodnes. O zápase psáno: …hájili jsme statečně svou branku, leč překonal nás prudší odpor hráčů tamějších a prohráli jsme 7:0 (2:0). Polovina cestovného hrazena domácími.

Druhý zápas se hrál v Bělé 8. září 1919 s výsledkem 5:0 pro domácí. Cestné si hradili hráči sami.

Na čtvrté schůzi zvolen nový jednatel a to bratr Novotný. Meteor Čejetičky se nabízí na naše hřiště a to za 30,- K. Navrženou nezaplatit jim nic, jako nám v Bělé. Stanoveno vstupné na zápas 1,- K, pan Horáček se požádá o půjčení louky, soudcovat bude pan Hladík, vstupné vyberou dámy, hřiště upraví hráči.

15. září 1919, po odvezení otavy, odehrán prvý domácí zápas. Vybralo se 130,- K, ale proč Meteor dostal 30,- K, když jsme pukli 6:0, to je záhada.

Druhý zápas jsme sehráli 26. září 1919 na Najmanově louce a to odvetný zápas s Bělou, vyhráli jsme 1:0, první brankou v historii klubu vsítil br. Kučera. Čisté konto uchováno tím, že brankář dřel košili br. Kocvery, který mu ji půjčil. Vybráno 65,- K. Tehdy byl vyslán br. Macoun na schůzi Svazu do Mladé Boleslavi a doporučil přihlásit se jako klub do Československého svazu fotbalového.

12. října 1919 sehrán zápas na Najmanově louce s Mnichovo Hradištěm II, které přijelo povozem. Vyhrálo se 3:2, branky Kučera 2, Ježek 1. vybráno 85,- K, dáno 35,- náhrady.

Klub má již 44 členů, koupeny odznaky a razítko, rozkládací brány za 45,- K, koupena pravidla házené, na vzor koupena bandy – hockeyová hůl (24,- K zaplatil br. Kocvera), ustaven zábavní výbor, veden Josefem Novotným. Odboru věnuje studentský kroužek, právě se likvidující, 128,- Kč, knihu, tiskoviny a kasu. Čechii Jičín darováno 60,- K ve prospěch hráče Holmana, jemuž byla v Pace zlomena noha.“

6

BRK 2019

HISTORIE FOTBALU 1920–1929 První valná hromada konaná 15. 2. 1920 přehlíží činnost a hospodářství. Předem oznámeno, že byla ukradena jedna brána. Ukradl ji chudý popelář, který ji potřeboval na vrata, ale bylo mu odpuštěno. Čistý zisk 344,13 Kč, inventář tvoří míč, obal duše, 10 kusů trenýrek (košile „panama“ si hráči koupili za své), 1 brána, 1 hokejka, 1 plakát, razítko. Předsedou se stává p. Karel Krámek, 11. ledna 1920 se koná se i první sportovní ples.

Sezona začala, místní louka blízko Šlejferny, tam, kam sahá dnes cíp Červenského rybníka, byla hřištěm. Chodilo se podél potoka kol Červeného mlýna nebo horem přes Kolonii, brány se přinesly a po zápase zase odnesly.

28. března 1920 se hraje u Šlejferny. Dobrovice porážejí Dolno 1:0, vítězíme na Slavojem Boleslav 4:1, nad Boleslavanem Žižkov Mladá Boleslav 2:0 a začíná mistrovství. První mistrák se hraje 25. 4. 1920 v Dobrovici, prohráváme 3:2. Hrazeno 90,17 Kč cestného a 50 % čistého zisku – 6,18 Kč. Opět se nedostavilo několik hráčů, proto kapitán mužstva rezignuje na funkci, ale odvolal.

Druhý zápas hrajeme 2. května 1920 doma se Železničáři Nymburk, prohra 4:2. Zápis je dojemný: „Dostali jsme jeden z penalty, dva vlastní vsítil Novotný, pouze jeden byl prudký, ale bylo ostré slunce, které znemožnilo zachycení jeho“. Třetí mistrák v Hradišti se prohrál 7:0, hrán přátelsky, rozhodčí se nedostavil. S Aston-Willou II MB nedohráno. 13. června 1920 poražena Dobrovice 9:0, neboť v mužstvu již hrál učitel Alois Sehr, Staněk, Heřman, branky: Soustružník 4, Kučera 2, Škorpil 2, Staněk 1.

Dresy se nesehnaly, navrženo koupit košile a merunu. Kost (majitelé panství) nechce pronajmout louku. Ustanovuje se podpůrný fond, na který se vkládá 10,- Kč na zápas, 20 hal. za nadávku při tréninku.

Zavádí se lehká atletika. Lad. Macoun se vzdává pokladnictví, zvolen pan Lad. Pelc. Ve schůzi nepřijati dorostenci pro špatné chování.

27. června 1920 porazili jsme Novoměstský team Mladá Boleslav 3:1, kombinace přesná, rychlá, obrana výborná a neúnavná. Želí se ztráta žengle (nástroj na provlékání koženého řemínku, kterým byl šněrován míč). Švorc udělá novou. Cukrovar daruje klubu 1 000,- Kč. V červenci se pořádal sportovní den se zápasy, s přespolním během do Sobotky a závodili cyklisté, vystoupili Sokolové na nářadí – v 17 hod. byl koncert U Hemů a večer věneček.

Vítězí u nás Kopidlno nad Bousovem II 2:0, Bělá – Dolno SK 2:0, poražen Slavoj 4:1 (asi Ml. Boleslav) – ač vydatný déšť ovlažoval zdatná těla sportovců (píše kronikář). Šetří se příkladně, dnes pojem neznámý. Dresy se již letos nekoupí, odbude se to ve starých košilích. V Kopidlně se prohrálo 3:2, s Mladem doma 0:2, Slavojem 0:2, s Čechií Jičín 0:2, v Libáni 1:0, až poslední zápas sezóny 1920 přinesl vítězství na našem hřišti 7:1 s Libání.

1921 Valná hromada 13. 2. 1921 zjišťuje dobré hospodaření L. Pelce – příjem 4 409,- Kč, vydání 1 386,- Kč, hotovost 3 023,- Kč, jednatelem zvolen listonoš Jan Šolc. Problém je stále hřiště. Objevují se nové posily: Choura a Fery Tomek. Lepší výsledky zaujaly ředitele cukrovaru Karla Záběhlického, který se stal členem klubu.

Při tréninku se ztratil míč, proto nebyl vyjednán zápas rezervě. Na schůzi 19. 4. 1921 navrhl Karel Krámek řediteli cukrovaru Karlovi Záběhlickému přenechat obecní louku, kterou používal cukrovar, klubu. Pan ředitel svolil, městská rada schválila. Nadšeně se pracovalo, i když Okresní správní komise v Sobotce podporu odmítla.

Louku u Červenského mlýna upravil si Sportovní klub zdejší, jenž vstoupil v život roku 1920, jako hřiště hlavně na kopanou. Dne 10. července uspořádal Jičínský pluk č. 22 v našem městě tělocvičnou slav7

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

nost na sokolském cvičišti v Lipkách, potom zápas (kopaná se Sportovním klubem Dolní Bousov). Koncert plukovní kapely. Výtěžek určen pro válečné sirotky.

K otevření nového hřiště byla uspořádána sportovní slavnost.

Neděle 26. června zůstane v dějinách sportovního klubu dnem významným. Dnem tímto získal sport v městečku našem nesmírně. Byl-li předtím a loni sport obecenstvu nesympatickým, den tento dokázal, že obecenstvo počíná se na tělovýchovu a sport dívati a jej chápati jinak a jsme přesvědčeni, že příště s radostí bude naše akce podporovati. I příroda byla k nám laskavou. Již za časného rána bylo pozorovati čilý ruch. K závodům na běh 8 km přijeli kol. Kotera od „Aston-Willa“ Ml. Boleslav a kol.

Petříček od S. K. Kosmonosy. Start na běh a cyklistiku byl na náměstí a obecenstvo jevilo o tento sport veliký zájem. O deváté hodině přijel kočár k doprovodu běžců zapůjčený laskavostí p. ředitele Záběhlického, později pak automobil k doprovodu cyklistů půjčený p. továrníkem Slavíkem ze Sobotky.

Přesně v 9 hod. 30 min. vypouští kol. Krámek závodníky v běhu a v 10 hod. 30 min. začal vypouštět cyklisty na trať. Cyklistického závodu se účastnil Jar. Kolíska, Jar. Najman, Gustav Šuda, Fr. Vlasák, Václav Stehlíček, Karel Linka. Obecenstvo k těmto závodům dostavilo se hojně, což svědčí o tom, že sport v našem městě počíná dodávati oblibě.

V běhu zvítězil Kotera za 30.25 min., Josef Linka za 31.37 min., v cyklistice závodník Jechl z Unionu Žižkov za 38.35 min., Perič z CK Karlín za 38.36 min., z našich Vlasák za 40.32 min. Odpoledne o ½ 2. koná se štafetový běh na 1 km. Běží I. mužstvo a reserva. Reserva doběhla asi o 5 vteřin dříve. Hřiště začíná se plniti a v ¼ 3 nastupuje reserva k zápasu s reservou S.K. Dobrovice 4:3 (1:1). Se zájmem byl očekáván zápas I. mužstva, které mělo se utkati s výborným Mnich. Hradiště I. Ve 4 hodiny nastupují mužstva k zápasu s výsledkem 1:3 (1:1). Mezi zápasy skočil Karel Šolc 123 cm do výšky a 436 cm do dálky, ve vrhu koulí zvítězil Václav Janda. Večer byl věneček v Baráčku (hostinec na rozcestí v ulici V Lipkách).

Karel Krámek začíná trénovat házenou. Josef Linka běhá dlouhé trati v Kosmonosích, ve Dvoře Králové a v Praze – zřejmě první běžec – průkopník.

Pořádal se posvícenský věneček za obrovské účasti, ale 50 % procent příjmu dostal hostinský, 816,- Kč dávka, zisk 868,- Kč. Plánuje se první karneval Dolno SK na rok 1922. Po něm sjednán prvý zápas „mezinárodní“ s SC Rochlitz, jinak sezona sportovně neúspěšná.

Uvažuje se o plotu kolem hřiště a založení cyklistického odboru.

1922 12. ledna svolána členská schůze kvůli legitimacím a fotografiím, protože tyto vstupují 1. ledna v platnost. Legitimace jsou objednány, je potřeba by kolegové odevzdali ještě podobenky, bychom mohli dojíti ku konci v této záležitosti. Správcem domu (kabin) byl na valné hromadě 29. ledna zvolen kol. Pelc.

Hráčský kolektiv byl posílen výborným Doležalem, Křičkem a Vašíčkem, kteří byli dobře vybaveni technicky. Návštěvy stoupaly, proto se klub snaží hřiště oplotit. Volá se po založení cyklistického oddílu i oddílu házené žen.

1923 Počátkem roku 1923 ředitel Záběhlický slíbil oplocení hřiště na svůj náklad. Zápasy hrají i starší páni vedeni O. Těšínským.

Oplocení hřiště přišlo na 10 000,- Kč, klub si musel 2 330,- Kč vypůjčit. Později často vzpomínáno, že neprošel návrh Fr. Kocvery použít na plot betonových sloupů.

8

BRK 2019

.

1922 – Muži Hráči zleva: Bílek, František Kučera, Václav Janda, Antonín Vávra, Ota Tomáš, Jan Veselý, Karel Lenc, Arnošt Hetfleisch, František Anděl, Tesárek, Adolf Doškář, Josef Linka, František Burián.

1924 24. srpna slavnost, v ½ 8 přespolní běh na 8 km (trať Bousov náměstí – Sobotka Syrovanda obrátka – Bousov náměstí cíl). V 10 cyklistický závod na 20 km (Bousov náměstí – Sobotka –Osek – Horní Bousov – Pyrám – Obrubce – Rohatsko – Bousov náměstí cíl). V 1 hod. průvod sportovců s hudbou, seřadiště Příhon, na náměstí řeč p. Vízka (zástupce městské rady). Ve 4 následuje ½ hod. zápas v kopané s mistrem republiky A.C. Spartou z Prahy, jehož jsme získali na přímluvu zdejšího rodáka p. Kořínka bankovního úředníka z Prahy, člena výboru Sparty.

Výsledky: běh na 8 km – dva závodníci Šťastný A.C. Sparta Praha a Linka Josef DBSK. Linka odpadl a 1. cenu dobývá Šťastný. Cyklozávod na 20 km – 8 závodníků a přijeli v tomto pořadí: 1. Nejedlý – AC Sparta, 2. Brániš – K.Č.C Kosmonosy, 3. Lipka – K.C. Vpřed Nymburk, 4. Müller Fr. – Dolnobousovský SK, 5. Batala – K.C. Vpřed Dobrovice, 6. Komeda – K.Č.V. Bakov, 7. Cidlina Jos. – Dolnobousovský SK, 8.

Pacina – K.Č.V. Poděbrady.

1925 Sportovní klub míval v letním období v neděli zápasy v kopané na vlastním hřišti s hosty bližších i vzdálenějších měst. V neděli 26. června všesportovní slavnost: kopaná, házená, závody cyklistů, krasojízda, lehká atletika. V masopustě karneval, v prosinci mikulášská zábava. Též výlet a zájezdy, 3 zápasy venku. Předsedou klubu je obchodník Josef Halbich, správcem hřiště Josef Slavík.

1926 V tomto roce sehrálo mužstvo celkem 10 zápasů, 5 na našem hřišti a 5 na hřištích okolních klubů. Celkové skóre 27:29 v náš prospěch: 4 výhry, 4 prohry a 2 hry nerozhodné.

Tento rok náš kraj trpěl povodní, hřiště bylo zatopeno 1. a 5. června. Terén hřiště byl větší část roku nezpůsobilý. Klub má 92 členů a může existovat jen z výtěžků z tanečních zábav.

9

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1930–1939 1930 Celkem sehráno 24 zápasy, z nich vyhraných jest 14, prohraných 7, nerozhodné jsou 3. Branek nastříleno 81, obdrženo 52, nejlepší střelci Burián 18 kusů, Exner 17 kusů, Kavan 13.

Objevují se první lyžaři D.B.S.K.

1931 Hraje se druhá třída. Celkem sehráno 27 zápasů, vyhraných 16, prohraných 7, nerozhodných 4. Branek nastříleno 86, obdrženo 69, nejlepší střelci: Anděl 18 gólů, Kalenský 17 gólů, Exner 14.

Podzimní kolo mistrovství – sehráno 7 mistrovských zápasů, které se vyhrály, skóre 22:7.

1931 – Muži Zleva: Janda, Kavan, Exner, Žďánský M., Pelc, Anděl, Lenc, Jindra, Smetana V., Smetana Fr., Votoček, Burián

1932 Celkem sehráno 28 zápasů, z nichž bylo 14 mistrovských a 14 přátelských. Vyhraných bylo 14, prohraných 8, nerozhodně 6. Skóre aktivní 84:41 gólů, nejlepší střelci: Žďánský M. 18 gólů, Kalenský 14 gólů, Jindra 12 gólů. V podzimním mistrovství dosaženo 11 bodů, 2. místa, skóre 27:10.

1933 Celkové skóre ze sezony je aktivní 135:61, nejlepší střelci Žďánský 31 branek, Jindra 27 branek, Kalenský 23 branek.

Tuto dobu stává v Bousově 21 spolků, z nichž nejčilejší je Sportovní klub, který si získal v Bousově jak mezi mládeží, tak i dospělými vysoké obliby. Každou neděli dochází k nějaké sportovní produkci, z nichž nejoblíbenější bylo v roce 1933 utkání s S.K. Sobotka. Při tomto zápase, při němž hrála svoji roli stará rivalita Bousov – Sobotka, bylo na našem hřišti na šest set diváků.

1934 Mužstvo se probojovalo do I. B třídy. Sehráno 31 zápasů, 16 vyhraných, 11 prohraných, 4 remisy, skóre aktivní 106:73. V podzimním kole I. B třídy umístili jsme se na předposledním místě se 4 body skóre 17:28.

10

BRK 2019

1934: Muži – postup do I. B třídy Zleva: Lhotka, Šolc, Exner, Žďánský, Anděl, Pelc, Smetana, Jindra, Staněk, Bartoň, Šuma, Drahota

1935 Hrála se I. B třída, okrsek Střed, umístění na 6. místě. Celkově sehráno 24 zápasů z toho 11 vyhraných, 9 prohraných a 4 remízy. Skóre bylo aktivní 65:57, nejlepší střelci Jindra 12 gólů, Drahota 11 gólů, Exner 10.

Sportovní klub sehrál 9. března k 85. narozeninám pana prezidenta Masaryka divadelní hru od Josefa Haise–Týneckého „Arcikněz“.

1936 3.–4. místo v I. B třídě, okrsek Střed, skóre pasivní 17:22.

1937 Sehráno 23 zápasů, 14 mistrovských a 9 přátelských z toho 9 vyhraných, 11 prohraných, 3 nerozhodné, v nichž se vystřídalo 22 hráčů. Celkové skóre 64:76, nejlepší střelci Vošňakovský 12 branek, Žďánský 11, Lukeš 10.

1938 V roce 1938 se hrála I. B třída v čele s Českou Lípou a Slávií Liberec.

Sehráno 18 zápasů, 8 mistrovských a 10 přátelských z toho 8 vyhraných, 9 prohraných, 1 nerozhodné, v nichž se vystřídalo 21 hráčů. Celkové skóre 54:65, nejlepší střelci 17 branek Jindra a Vošňakovský, 8 Šuma.

Zásluhou uč. Fr. Jelečka bylo zřízeno na Bahně kluziště. Vstup byl pro děti 50 hal., pro dospělé 1 Kč.

1939 Hraje se I. B třída, I. mužstvo sehrálo 31 zápasů, 23 mistrovských, skóre 67:67, 8 přátelských, skóre 23:13.

II. mužstvo sehrálo jeden zápas: DBSK – Garda Jičín 2:4. Střelci branek: Vošňakovský 24, Jindra 17, Bartoň.

Dorost sehrál 3 přátelská utkání, skóre 5:4 a 7 přátelských utkání se skóre 16:19.

Dolno SK dne 20. srpna oslavil 20leté trvání klubu zápasem s SK Jičín (I. A tř.). Výsledek byl 3:3.

11

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1940–1949 1940 Sehráno 31 zápasů, 19 mistrovských, 12 přátelských, s celkovým skóre 128:84, nejlepší střelci Vošňakovský, Žďánský a Čejka.

Dorost sehrál 17 zápasů, 13 výher, 4 prohry.

V tomto roce jsme vyhráli pohár F. Kocvery po dvou zápasech s SK Sobotka.

Druhý jsme vyhráli v Rovensku.

1940: Muži, Dolno I a Dolno II Stojící zleva: Šourek František, Svoboda Josef, Žďánský Oldřich, Bartoň Václav, Janů Bohuslav, Elis Richard, Kverek Bohuslav, Chalupa Emil, Jindra Karel, Kopecký František, Kalenský Karel, Cvrček Bohuslav, Pfefr Václav, Patka František; klečící zleva: Drahota Josef, Kocvera Slavomil, Šolc František, Vošňakovský Vlastimil, Čejka Vladimír, Rejman Josef, Burián František; leží: Svoboda František, Staněk František.

1941 V tomto roce sehrálo mužstvo Dolnobousovského SK 34 zápasů, 5 přátelských 22 mistrovských a k tomu 7 pohárových s celkovým skóre 100:79. Nejlepší střelci branek: Burián 30, Šolc B. 17, Jindra 15.

Poháry „města Rovenska“ a pohár „měst Bousov-Sobotka“ byly získány podruhé.

1942 V tomto roce sehrálo mužstvo Dolnobousovského SK 30 zápasů, získal definitivně 2 poháry. Na bleskovém turnaji o pohár města Rovenska již potřetí zvítězilo a stalo se tak jeho definitivním majitelem.

Definitivu si vybojovali v utkáních o pohár měst Bousov-Sobotka (Kocverův). Nejlepším střelcem se stal Vošňakovský 36 gólů potom Horák 19 gólů a Burian 13 gólů. V mistrovství jarním jsme se umístili na 5. místě po skvělém finiši z posledního místa. V mistrovství podzimním jsme skončili na 5. místě s 10 body. Druhé mužstvo sehrálo 10 zápasů.

12

BRK 2019

1943 Něco málo z dobového tisku: „Slavia Praha – Dolnobousovský SK 8:1 (4:0) Na svém zájezdu na Mladoboleslavsko zavítali červenobílí do Bousova, kde předvedli dosud zde nevídanou kombinační i střelecky vyspělou hru. Nejlépe se líbil Jezbera, ač hrál na nezvyklém místě (středního útočníka), dále Zajíček a Bokšay pěknými zákroky. Domácí, přestože vysoko prohráli, podali v celku dobrý výkon, zvláště Svoboda v útoku, Jeleček v záloze a Drahota v obraně. Před četnou návštěvou dobře řídil Votruba. Branky za Slavii Jezbera se Zajíčkem, za Bousov Staněk.“

7. 8. 1943: Přátelský zápas Dolnobousovský SK – Slavia Praha

1945 Sehrálo naše mužstvo 25 zápasů, z toho 10 mistrovských a 15 přátelských. Celkem docíleno 119:49 branek a 40 bodů. Králem střelců se stal Vlasta Vošňakovský s 28 brankami. V mistrovství se Dolno SK umístilo na 2. místě za Spartou Kopidlno s 15 body.

1947 Benátská noc – SK + Sokol a jiní.

1949 Rok sjednocení tělovýchovy v Dolním Bousově (Sokola a Sportovního klubu). Slavnostní setkání u příležitosti sloučení tělovýchovy a tělovýchovných organizací se konalo za veliké účasti jejich členů v bousovské sokolovně v červnu. K bodu tomuto případně promluvili V. Svoboda náčelník, Fr. Kopecký a ing. Ant. Horáček.

13

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1951–1959 1951 – Začátek i konec sezony jsme měli dobrý, ale uprostřed jsme měli pár okének, čímž jsme si pokazili umístění v tabulce, v mistrovství jsme skončili na třetím místě. Sehráno bylo 32 zápasů, vyhraných 21, prohraných 10 a 1 nerozhodně. Celkové skóre ze všech zápasů 153:87.

Tělovýchovná jednota Sokol uspořádala v Dolním Bousově 5. května dopoledne v 9 hodin „Běh Vítězství“ za účasti 400 občanů. Přitom měl proslov učitel Miloslav Říha (1/2 hod.).

1952 – Tento rok jsme sehráli mnohem méně zápasů. Sezona pro nás skončila celkem úspěšně a postoupili jsme do I. B třídy. Sehráno 19 zápasů, z toho mistrovských 14, přátelské 2, pohárové 3. Nejvíce branek dali Šuda 12, Vošňakovský 11 a Svoboda Josef 9.

1953 – Náš tým nastupuje již pod názvem Jiskra Dolní Bousov v krajské soutěži, oddělení západ.

1954 – Sezona se dala hodnotit jako úspěšná, neboť druhým místem jsme si vybojovali pro příští rok krajskou soutěž. Sehráli jsme celkem 24 zápasů a z toho 13 mistrovských, 8 přátelských a 3 pohárové.

Z této porce zápasů jsme 14 vyhráli, 6 prohráli a 4 hráli nerozhodně s celkovým skóre 84:47. Nejvíce branek nastříleli: Šuda 30, Vošňakovský 13 a Synek 12.

1955 – Jelikož jsme nesplnili podmínky výkonnostní třídy, museli jsme z rozhodnutí KVTS i tento rok hrát okresní přebor.

1956 – Tato sezona byla pro nás úspěšná, neboť jsme si zase vybojovali postup do I. B třídy. Letos hrálo naše mužstvo opravdu dobře, což dokazuje pouze jediná prohra v mistrovství (a to ještě nezasloužená). Sehráli jsme 24 zápasů, mistrovských 18 a přátelských 6 s celkovým skóre 127:34. Nejvíce branek Šuda 36, Skramužský Fr. 34, Vošňakovský 15.

1957 – 1959 Dále hrajeme I. B třídu.

1958 – Muži Horní řada zleva: Ladislav Pelc, František, Škaloud, Richard Kunc (funkcionáři), Zbyněk Šůda, Bohuslav Šolc, Václav Klíma, František Skramužský, František Svoboda, Jiří Valenta, Jaromír Jirčák, Josef Skramužský.

Dolní řada zleva: Olda Rejman, Jarda Antoš, Josef Svoboda, Jaroslav Havel, Karel Lenc.

14

BRK 2019

1960–1969 1960 – Pád mužstva mužů do okresního přeboru.

1961/62 Hraje se okresní přebor. Náš tým se každý rok umísťuje v horních patrech tabulky. Dorost vyhrává okresní přebor a postupuje do krajského přeboru.

1961/62: Dorost – vítěz okresního přeboru a postup do I. A třídy krajského přeboru.

Horní řada zleva: trenér Novotný, J. Procházka, J. Kubálek, V. Kolovratník, V. Svoboda, L. Svoboda, P. Těšínský Dolní řada zleva: V. Král, V. Živný, I. Aust, P. Vynikal, P. Klaus

1963 V tomto roce jsme sehráli 29 zápasů, 7 vítězných 6 remizovaných, 15 prohraných a jeden zápas zůstal nedohrán. V jarní soutěži jsme si vybojovali postup do I. B třídy zlepšeným závěrem. V první B třídě jsme si ze začátku vedli dobře, ale pak jsme upadli a skončili na předposledním místě se skórem 15:27.

Střelci Skramužský J. 14, Svoboda Vl. 7, Večeřa 4.

1964 V tomto roce jsme sehráli celkově 35 utkání, z toho 17 vítězných, 4 remizovali a 14 zápasů prohráli s celkovým skóre 89:86. V loňské mistrovské soutěži jsme skončili na 9. místě s 19 body a skórem 43.54, a tím jsme se v další soutěži udrželi. V jarní polovině jsme získali 12 bodů se skórem 24:23, 6 zápasů jsme vyhráli a 5 prohráli.

V nové soutěži jsme v podzimním kole sehráli 11 zápasů. Z toho jsme 3 vyhráli, 3 remizovali a 5x jsme odešli z hřiště poraženi. Skóre bylo 18:29 a skončili jsme prozatím na 8. místě z 12 účastníků. Naše branky vsítili: Skramužský J. 25, Svoboda Vl. 22, Kolovratník 12.

1964/65 V dohrávané soutěži v jarním kole vyhrála Jiskra 7 utkání a čtyři prohrála se ziskem 14 bodů a skórem 31:24. Tím se nadále v soutěži udržela, neboť skončila na 6. místě se skóre 49:53 a ziskem 23 bodů.

15

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1965/66 V podzimním kole zvítězila Jiskra 5x a 6x byla poražena. Se skórem 29:31 a ziskem 10 bodů se umístila na 9. místě tabulky, čímž byla ohrožena sestupem a na jaře musela přidat. V dohrávané soutěži na jaře získali 12 bodů z 5 utkání vyhraných, dvou remizovaných a čtyř prohraných se skóre 31:30. Skončili tak v soutěži na 5. místě se skóre 60:60 a ziskem 22 bodů.

1966/67 V podzimním kole jsme získali celkem 8 bodů ze 4 utkání vyhraných a 7 utkání jsme prohráli. Skončili jsme zatím na 8. místě I. B třídy se skóre 17:34. Jaro muži zakončili na 10. místě z 12 týmů s 15 body na kontě, se skóre 37:69.

1967/68 10. místo patřilo týmu mužů po skončení podzimní části soutěže I. B třídy oddělení A, když vybojovali 6 bodů se skóre 13:23, což napovídalo, že na jaře bude třeba opravdu přidat. Lépe si vedli dorostenci, kteří v okresním přeboru obsadili čtvrté místo se čtyřbodovou ztrátou na vedoucí družstvo.

Chloubou a nadějí jsou však výkony žáků. V okresním přeboru jsou jasně v čele tabulky, když z 8 utkání získali 16 bodů. Svým soupeřům nastříleli 41 branek a obdrželi pouze 10 a nechali za sebou Auto Škodu Mladá Boleslav, Liaz Mnichovo Hradiště a další. V jarní dohrávané soutěži jsme skončili s týmem mužů v soutěži se ziskem 16 bodů na 10. místě.

1968/69 Podzim se mančaftu mužů nevydařil – 9. místo z deseti týmů hovoří za vše. Pouze 7 bodů a skóre 14:31 nevěstilo nic dobrého. Jaro bohužel dopadlo, jak jsme nechtěli, všechna naše utkání jara jsme prohráli a zůstali v tabulce poslední na 10. místě v I. B třídě oddělení A se 7 body a skóre 22:58, to znamená jediné, sestup.

1969/70 Muži pokračují ve špatných výsledcích i ve II. třídě (okresním přeboru) a po roce tuto třídu opouštějí.

Byla to smutná bilance bousovské kopané v té době, místo návratu byl další sestup.

1970 – Muži Horní řada zleva: trenér Z. Šuda, J. Vynikal, J. Svoboda, P. Vynikal, M. Procházka, V. Kolovratník, A. Nepraš, M. Ječný Dolní řada zleva: P. Kobrle, P. Nechánský, F. Procházka, B. Oudrnický, V. Král

16

BRK 2019

1971–1979 1970/71 Muži hrají III. třídu.

1972/73 Po podzimní části III. třídy jsme skončili na čtvrtém místě se 13 body a skóre 26:15 o 4 body za vedoucími Horkami.

Na jaře nám o vlásek uniká postup ze III. třídy do okresního přeboru. V posledním kole jsme podlehli doma Sokolu Jabkenice 0:1 před mimořádnou návštěvou 250 diváků. Zápas jsme měli v rukou, ale po nevyužitých pěti vyložených šancích jsme dostali branku v poslední minutě zápasu, která rozhodla o všem.

1973/74 Tuto sezónu jsme opět bojovali o postup ze III. třídy. S týmem Kropáčovy Vrutice jsme se neustále střídali ve vedení v tabulce během jarní části soutěže. Vše opět rozluštil poslední zápas, který jsme v Kropáčově Vrutici vyhráli gólem Pavliše. Oba týmy měly výhodu pokutového kopu, ale oba penaltoví exekutoři neproměnili. Mohli jsme tedy slavit postup do II. třídy – okresního přeboru.

1974/75 Ve II. třídě se nám na podzim moc nedařilo a svědčí o tom 11. místo v tabulce o 14 týmech, za 10 bodů a skóre 14:21. Spodní část tabulky byla velice vyrovnaná a pro jaro to nebyly dobré vyhlídky.

Muži vybojovali 4. místo v okresním poháru. Jaro muži zakončili na 11. místě s 23 body a skóre 30:47.

1975/76 Podzim družstvo mužů nezastihl zrovna v dobré formě. Za vše mluví 12. místo v tabulce se skóre 18:25 a sedm vybojovaných bodů. Ohrožení sestupem se stalo hmatatelné.

Bohužel na jaře se naše výsledky nezlepšily a sestupujeme opět do III. třídy, v okresním přeboru jsme se dlouho neohřáli.

1976/77 Po sestupu to mužům na podzim nehraje dle jejich představ a 13. místo v tabulce (předposlední) nahání hrůzu. Jaro přineslo očekávané zlepšení týmu a sezonu zakončujeme na 8. místě III. třídy se skóre 41:44 a 24 body.

1977/78 Na podzim si opět tým mužů nevede příliš dobře, je na 12. místě s 10 body a skóre 17:21. Toto vše ovlivňuje situace, která trvá již několik let. Mužstvo je bez vedoucího i bez trenéra a to se samozřejmě odráží na výkonnosti.

Dorost obsadil v okresním přeboru 3. místo s 12 body a skóre 18:12.

Starší žáci vedeni p. Ječným obsadili 3. místo s 9 body a skóre 15:13.

Mladší žáci pod vedením p. Lence obsadili sice poslední místo, důležitější byl fakt, že mají možnost hrát a trénovat.

Jaro byla zkáza pro muže, skončili čtvrtí od konce, což stačilo k sestupu do IV. třídy.

17

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1974–1975 Muži Horní řada zleva: Pavliš Ladislav, Cmár Jaroslav, Kynčl Miloš, Ječný František, Havel Jaroslav, Ječný Milan, Nepraš Tonda, Šuda, Ozdin Pavel Dolní řada zleva: Karel Lenc, Kobrle Petr, Procházka Franta, Nechánský Petr, Oudrnický Bohouš

1978/79 Podzim byl ve znamení nevyrovnaných výkonů mužů a na konci jim ve IV. třídě patřila 4. příčka se ziskem 7 bodů.

1979/80 Jaro bylo ve znamení postupu našeho týmu zpět do III. třídy.

18

BRK 2019

1980–1989 1980/81 13. července se tým mužů účastnil turnaje v Sukoradech, kde porazil 2:0 Žerčice a vysoko 8:3 Lipník.

Obdržel tak pohár pro vítěze.

Výsledky družstva dospělých byly střídavé. Nastupovalo k zápasům III. třídy jako nováček, ale přesto bylo v silách kolektivu více než dosažené páté až šesté místo se ziskem 14 bodů ze 13 zápasů při skóre 21:21. Pro jaro měl tým pod vedením hrajícího trenéra Rumla a vedoucího pana Vlčka jediný cíl pokusit se bojovat o druhé místo, které by mohlo zaručit postup do okresního přeboru.

Dorost začal na podzim novou etapu své činnosti. Po sestupu z okresního přeboru se mužstva ujala dvojice mladých trenérů Josefové Ječný a Vynikal. Po několika letech, kdy byl dorost bez trenéra a vedoucího se pravidelná práce a chuť projevily velmi brzy. Po rozpačitém začátku podzimu a krutých porážkách šel výkon mužstva zřetelně nahoru a výsledkem bylo čtvrté místo se ziskem 10 bodů. Pro jaro je cílem konsolidace a sehrání mužstva.

Starší žáci byli na podzim pod vedením Milana Ječného na druhém místě okresního přeboru se ziskem 12 bodů a skóre 25:3. Vzhledem k citelnému oslabení v průběhu podzimu pro zranění a nemoc některých hráčů je na jaře velká možnost na jaře bojovat o postup.

Mladší žáci pod vedenímKarla Lence dosáhli zatím nejlepšího výsledku ve své krátké existenci. Ze sedmi zápasů získali sedm bodů a skóre 7:15. Jejich existence a účast v soutěži byla výborná především z toho důvodu, že chlapci měli možnost začít soustavně trénovat a hrát už od třetí třídy.

V sobotu a v neděli 6. a 7. října uskutečnil oddíl kopané TJ JISKRA Dolní Bousov dvoudenní zájezd do NDR, kde se sportovním klubem TRAKTOR Merschwitz navázal již na jaře družbu. Odváděli jsme návštěvu z června, kdy členové TRAKTORU byli v Dolním Bousově a sehráli u nás zápas v kopané s výsledkem 4:4.

1980 – Muži Horní řada zleva: Kynčl, Kropáček, Ječný, Král, Komjati Dolní řada zleva: Nepraš, Ozdin, Lenc, Havel, Nechánský; leží: Cmár

19

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Merschwitz je střediskovou obcí a sdružuje asi 3000 obyvatel ze čtyř blízkých obcí. V sobotu byl uskutečněn zápas v kopané, který jsme vyhráli. Střelcem branky byl Nechanský. Současně začal turnaj v kuželkách, který pokračoval i v neděli. V sobotu večer byl pořádán ples, kterému předcházela módní přehlídka. V neděli dopoledne jsme byli pozváni do blízké vinárny ochutnávat víno. Tento kraj je totiž v Polabí a pěstuje se zde víno.

Ukončení jarní části přivítali příznivci bousovské kopané s radostí, jelikož výkony nejsledovanějšího mužstva – dospělých, vzaly v této části sezóny obrat o 180°. Po sérii sedmi vítězství se dotáhli na vedoucí dvojici Skalsko, Hlavno. Bohužel z následujících šesti zápasů získali pouhý bod. Přesto se podařilo splnit cíl vytýčený před sezónou, a to umístění do šestého místa.

Dorost přes neúčast některých opor v závěru soutěže zabojoval a skončil na čtvrtém místě.

Starší žáci na jaře ztratili pouze jediný bod, ale ten je odsunul na druhé místo za Akumu Mladá Boleslav.

Také mladší žáci si po skončení soutěží oddechli. Přestože měli hráče dobrých kvalit, málokdy se sešli kompletní a předvedli hru podle představ trenérů.

1981/82 K týmu mužů přichází jako trenér p. Luděk Exner. V zimních podmínkách, na sněhu a za teploty kolem nuly, skončila naše družstva podzimní část mistrovství. Dospělí odehráli 13 zápasů – 4 vítězství, 7 remíz a 2 porážky se skóre 19:13. 15 získaných bodů je vyneslo na 6. místo. 19 branek ve 13 zápasech je slabá vizitka střelců. Nejlepší Nepraš 4 branky, Skramužský (od října na vojně), Ječný, Klumpar dali po třech brankách. Dorost v šesti zápasech získal 11 bodů a dosáhl skóre 11:2. Z toho 5 gólů vstřelil Žáček. Tým starších žáků v osmi utkáních 7x zvítězil a jednou prohrál se skóre 45:3, přičemž dvacet branek vstřelil Milan Merva. Pokud mu vydrží forma do jara, postup žáků by se měl na potřetí uskutečnit.

Méně se daří mladším žákům, čtyři body ze sedmi utkání, pouze jednou zvítězili, dvakrát remizovali a čtyřikrát prohráli.

Josef Vlčko mladší absolvoval kurz rozhodčích a dobře si vedl jako „muž v černém“.

Ve dnech 28. - 29. 5. na pozvání družebního oddílu kopané Traktor Merschwitz z NDR se I. mužstvo zúčastnilo turnaje v Merschwitzu u příležitosti 70 let založení jejich klubu. Obsadilo krásné druhé místo.

1982/83 Na podzim nás v mistrovských soutěžích reprezentovala čtyři družstva.

Po podzimu mužstvo mužů vedené Josefem Ječným opanovalo první místo v tabulce III. třídy skupiny A se 17 body a skóre 36:15, když z deseti mistrovských zápasů 8 vyhráli a po jednom prohráli a remizovali.

Dorost s vedoucím Josefem Vynikalem ztratil pouhé tři body a vedl spolu s Kosmonosy tabulku. Starší žáci pod vedením Milana Ječného a mladší žáci pod vedením Karla Lence a Luďka Exnera skončili v popředí svých soutěží. Přípravku trénují Pavel Ozdin a Láďa Kincl, ta obsadila první a třetí místo se svými dvěma družstvy v minikopané.

1983/84 Dospělí hráli na podzim se střídavými výsledky. O tom svědčí i umístění na pátém místě tabulky se ziskem 10 bodů z 11 zápasů a skóre 24:26.

Mnohem lépe na tom byl dorost. Vedl okresní přebor s náskokem čtyř bodů před Hlavnem. Celkem získali dorostenci 19 bodů, skóre 40:11, v 11 utkáních.

Starší žáci získali 9 bodů, skóre 25:15 v 10 utkáních a obsadili tak sedmé místo.

Mladší žáci si vedli nejlépe ve své historii. Byli se 13 body, skóre 25:10, druzí za AutoŠkodou A. Přípravka hrála turnaje s AutoŠkodou A, Sukorady a Ledcemi (ty byly diskvalifikovány). Po podzim20

BRK 2019

ních bojích byla druhá.

Slibně rozjetou sezonu na jaře náš tým ukončil 3. místem v tabulce s 31 body, o pouhé dva body za vítěznou Doubravou, se skóre 52:25.

1982/83 Minižáci Trenéři: Ozdin, Lenc, Exner. Horní řada zleva: Urban Pavel, Karásek, Hrušovský, Buriánek, Ozdin Pavel, Bernard, Ozdin Petr, …., Kavalír, Kobrle, Ort, Holub Tomáš, Kincl, Svoboda, Ječný.

Dolní řada zleva: Horák, Procházka Petr, Karn, Aust, Těšínský, Urban Aleš, Nechánský, Kula, Kalenský, Říha, Procházka Jiří, Holub Luděk, Zelba.

1984/85 Dospělí hráli se střídavými výsledky. O tom svědčí i umístění na pátém místě tabulky se ziskem 10 bodů z 11 zápasů, skóre 24:26. Vzhledem k tomu, že do okresního přeboru mělo postupovat více týmů (až pět), bylo stále o co hrát.

Mnohem lépe si vedl dorost. Vedl okresní přebor s náskokem čtyř bodů před Novým Hlavnem a pěti před Březnem. Celkem získali 19 bodů v jedenácti utkáních se skóre 40:11.

Starší žáci získali devět bodů, skóre 25:15 v 10 utkáních a obsadili sedmé místo.

Mladší si vedli nejlépe za dobu své existence. Byli se 13 body, skóre 25:10, druzí za Autoškodou A. Přípravka hrála turnaje v minikopané. Ve své skupině byli druzí se 4 body za Autoškodou.

Dospělí sehráli na jaře 18 zápasů, vyhráli čtyři, šest remizovali a osmkrát prohráli. Skóre 36:37, sedmé místo ve III. třídě a hodně problémů k vyřešení přes léto.

Dorostenci na jaře dosáhli ze 14 utkání – 11 vítězství a utrpěli 3 porážky, skóre 52:25. Zvítězili v Poháru VFS i v okresním přeboru a postoupili i do krajské soutěže.

Starší žáci na jaře sehráli 11 zápasů, 7 vyhráli, jeden remizovali a 3 prohráli, se skóre 32:22. Celkově obsadili 4. místo.

21

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Mladší žáci měli výrazně lepší jaro. Z devíti zápasů sedm vyhráli, dva remizovali a neprohráli ani jednou. Skóre 26:5, třetí místo v tabulce.

1983/84: Dorost – vítěz okresního přeboru Horní řada zleva: trenér Ječný, Pavlíček, Bárta, Zdobinský, Janoušek, Šebek Jiří, Fiala, Šebek Roman, trenér J. Vynikal.

Dolní řada zleva: Jaroš, Žáček, Muška, Netolický, Krajcovic.

1985/86 Na podzim bylo u mužů ze 16 zápasů osm vítězství, tři remízy a pět porážek. Skóre 43:22 a první místo ve III. třídě bylo skvělou pobídkou do jarních bojů. Všichni byli zvědavi, zda se podaří postoupit do okresního přeboru. Nejlepší střelci: Skramužský 10 branek, Netolický 8, Ječný Fr. 7.

V létě bylo rozhodnuto založit B mužstvo mužů. To sehrálo během podzimu celkem 12 zápasů – 4 vítězství, 4 remízy, 4 prohry. Skóre 37:32, ve III. třídě, skupina B, to znamená 9. místo a k tomu první místo v soutěži slušnosti – celý podzim bez karet. Nejlepší střelci: Šebek 10 branek, Blažek 6 a Ruml 5.

Podzim byl pro dorost náročnější, protože v krajské soutěži je čekali kvalitnější soupeři. Z 15 utkání nakonec dosáhli 5 vítězství, 2 remízy a 8 porážek se skórem 22:33. Umístění na 11. místě ze 14 mužstev s malým odstupem na střed tabulky. Nejlepší střelci: Bernard 10 br., Kocvera 3, Boček a Škaloud 2.

Na podzim žáci podávali výtečné výkony, kdy z 10 utkání osmkrát vyhráli, dvakrát remizovali a neokusili hořkost porážky. Nejlepší střelci: Zelba 11 branek, Karn 10, Holub 8.

Podzim mladších žáků, po odchodu několika hráčů do starších žáků, vypadal hůře. Z 11 zápasů získali 3 výhry, 1 remízu a utrpěli 7 porážek se skóre 7:38. Nejlepší střelci: Bernard Josef 3 branky, Kobrle 2, Svoboda a Holub Tomáš 1.

Minižáci byli po podzimních turnajích první ve své skupině. Áčko dospělých vstoupilo do jarní soutěže sérií čtyř porážek, a pak bylo jasné, že boj o postup je ztracen. V konečné tabulce jsme skončili na 6. místě se ziskem 25 bodů, když k postupu jsme potřebovali o šest bodů více.

22

BRK 2019

První sezonu ukončilo Béčko na 9. místě, když za námi zůstal jen Mukařov.

Dorost na jaře marně bojoval o udržení v krajské soutěži.

Starší žáci vítězí ve skupině se ztrátou pouhých čtyř bodů. V boji o finále přehráli Kropáčovu Vrutici 6:1 a 4:3, ve finále jsme nestačili na Autoškodu D a podlehli 1:4 a 4:3.

Jarní konec soutěže zastihl mladší žáky na 9. místě se 17 body a skóre 17:66.

1986/87 31. srpna uspořádal oddíl kopané TJ Jiskra IV. ročník turnaje starších žáků v kopané memoriál Václava Exnera. Po prohře ve finále se Sobotkou 0:3 jsme obsadili druhé místo.

Do podzimní části soutěže byl kádr Áčka značně omlazen, což se projevilo na zlepšené hře, ale v okamžiku, kdy se nedaří, není nikdo schopen strhnout ostatní ke zvratu. Šest vítězství, jedna remíza a čtyři porážky, skóre 32:16 znamená třetí místo se 13 body. Do jarních bojů vstupovali značně oslabeni: vojenská základní služba Netolický, Tomášů, zranění Skramužský, Cmár, Pavlíček.

Nevelký odstup od mužstev před námi a konsolidující se kádr byl zárukou očekávaných zlepšených výkonů Béčka na podzim. Zisk osmi bodů znamenal 7. místo a nebýt zbytečných ztrát, mohlo být umístění mnohem lepší.

Hráči dorostu uplatňovali zkušenosti z krajské soutěže v okresním přeboru i v mužstvech dospělých.

Po podzimu byli na 4. místě s 13 body, skóre 25:15.

Na podzim se u starších žáků projevilo střídání silných a slabých ročníků a předvedená hra byla slabší a výsledkem bylo páté místo se ziskem 12 bodů a skóre 24:17.

Mladší žáci zakončili podzim na 9. místě se ziskem 6 bodů a skóre 3:31.

1987/88 V neděli 21. června proběhl na našem fotbalovém hřišti V. ročník turnaje žáků – memoriál Václava Exnera. Naši borci v zápase o 3. místo porazili tým Obrub 5:1.

1988/89 Muži byli po podzimu na 1. místě okresní soutěže, ke spokojenosti ještě ale hodně scházelo.

Dorostenci pod vedením trenérů Rumla a Nepraše hráli krajskou soutěž. Po skončení podzimní části soutěže obsadili 10. místo ze 14 účastníků soutěže.

Starší žáci obsadili ve skupině okresního přeboru, pod vedením Petra Svobody a Petra Kobrleho 5. místo.

Mladší žáci obsadili 4. místo, na mužstvu je vidět znatelný pokrok.

Přípravka hrála opět svoji soutěž formou turnajů v minikopané a obsadila 1. místo ve své skupině.

O malé fotbalisty se starali Pavliš, Exner, Lenc, Pavel Vynikal.

Na konci jara mužstvo dospělých vedené Josefem Vynikalem nepostoupilo do vyšší soutěže. K postupu chyběl jediný bod.

Krajská soutěž dorostu byla nad síly našeho dorosteneckého mužstva. Dorostenci sestoupili do okresního přeboru.

Starší i mladší žáci si udrželi svoje dobrá umístění.

17.–18. 6. 1989 proběhly oslavy 70 let od založení Dolnobousovského SK. Program oslav byl zahájen v sobotu 17. 6. v 8 hodin turnajem starších žáků – memoriál Václava Exnera. Vítězem a držitelem poháru věnovaným MNV Dolní Bousov se stali mladí fotbalisté TJ Jiskra Dolní Bousov. Odpoledne pokračoval program oslav utkáním starých gard TJ Jiskra a Slavoje Sobotka. Na toto fotbalové klání navazovala slavnostní schůze v bousovské sokolovně, za účasti 140 bývalých a současných hráčů, funkcionářů a příznivců sportu v Dolním Bousově.

23

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1988: Dorost – krajská soutěž Horní řada zleva: trenér Nepraš, Holub, Hruška, Nosek Petr, Kula, Boček, Urban Aleš, Nosek Pavel, Urban Pavel, Kodrik, trenér Nechánský Dolní řada zleva: Bechyně, Kopecký, Karn, Procházka, Krautvor, Nechánský ml., Kateřiňák; Leží: Skála

1988 – Starší žáci Horní řada zleva: trenér Svoboda, Kavalír, Ječný, Těšínský, Pilař, Kobrle Dolní řada zleva: Hrušovský, Ozdin, Bočánek, Kment, Holub, Svoboda; Leží: Buriánek

24

BRK 2019

Byly přečteny příspěvky členů, promítnut film zachycující výstavbu areálu kopané a jako vyvrcholení schůze bylo vyznamenání a ocenění zasloužilých členů. Závěr slavnostní schůze byl vyhrazen posezení s hudbou a volné zábavě.

Po ukončení jarní části sezony zrušen B tým.

Letní měsíce vyhrazené většinou dovoleným byly zpestřeny pracemi na opravě autobusu, který při prověrce na STK v Dobrovici nebyl uznán provozuschopným. Důvod – karoserie. Do zahájení mistrovských soutěží byla karoserie autobusu opravena, opatřena novým lakem, prověrkou v náhradním termínu prošel autobus bez závad.

1989/90 Podzim zakončili dospělí na 3. místě se ziskem 13 bodů. Nejlepší střelci: 5 branek Skramužský a Škaloud, 4 branky Kocvera.

Dorostenci bez problémů vedou soutěž okresního přeboru se ziskem 20 bodů za 9 vítězství a 2 remízy.

Nejlepším střelcem je Petr Nechánský 18 branek, dále pak Procházka 13 a Karn 7.

Starší žáci obsadili 2. místo se 14 body, nejlepší střelci: Kobrle 11, Ječný 10 a Holub 8 branek.

Mladší žáci získali pouze 4 body za dvě vítězství a sedm porážek.

Hlavním úkolem celé TJ je zajištění nácviku skladeb spartakiády na rok 1990. Pod vedením paní Králové nacvičují svoji skladbu ženy, Renata Vynikalová vede nácvik skladby ženy-dorostenky, desítky mužů vede Luděk Exner.

25

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1990–1999 1990/91 Hlavní cíl pro mužstvo byl jasný, a to postup do okresního přeboru. Bohužel nám opět utekl o jediné místo, což už bylo pomalu tradicí. Mužstvo pod vedením J. Ječného a J. Cmára sehrálo 22 mistrovských utkání, z toho 12 vítězně, 2x remizovalo a 3x prohrálo, při skóre 33:29. Se ziskem 26 bodů obsadilo 4. místo. Mužstvo sehrálo naprosto vyrovnané dvě části – podzimní a jarní – kdy získalo stejně po 13 bodech. O postupujícím rozhodlo utkání doma s Pěčicemi v jarní části soutěže, které jsme prohráli 1:2, a tyto 2 body rozhodly o třetím postupujícím z naší skupiny. Nejlepšími střelci družstva byli s 5 brankami Procházka, se 4 brankami Skramužský a Škaloud.

Mužstvo dorostu taktéž nesplnilo svůj cíl z počátku soutěžního ročníku, a to udržení se v krajské soutěži. Hráli se soupeři ze zvučných oddílů a z toho si lze vzít fotbalové přiučení. Kladně lze hodnotit přístup hráčů k zápasům a herní nasazení. Družstvo dorostu pod vedením P. Nechánského a P. Svobody sehrálo celkem 25 mistrovských utkání, z toho 4x vyhrálo, 6x remizovalo a 15x prohrálo při skóre 39:79 a se ziskem 14 bodů obsadilo předposlední místo. Nejlepší střelci byli: Martinec 14 branek, Těšínský 6 branek, Nechánský, Svoboda, Zelba 4 branky.

Starší žáci, i přesto, že se jejich tým skládal z 60 % z hráčů z kategorie mladších žáků, podávali výtečné výkony a obsadili 1. místo ve skupině D. Po finálových bojích se celkově umístili na 3. místě v okresním přeboru. Mužstvo pod vedením P. Pavliše a Pavla Vynikala sehrálo 18 zápasů a z toho 14x vyhrálo, 2x remizovalo a 2x prohrálo při skóre 83:18 se ziskem 30 bodů. Nejlepší střelci byli: Šouta 30 branek, Král 17 branek, Pavliš P. 7 branek.

Po dvou letech se podařilo obnovit činnost nejmladší věkové kategorie – minikopané. Této náročné práce se se zhostili Purš J. a Ječný Fr. V minikopané jsme se umístili na 6. místě v okresním přeboru.

Nejlepší střelci byli: Vacek 16 branek, Kollátor M. 10 branek, Těšínský E. 2 branky.

1990 – Starší žáci Horní řada zleva: p. Pavliš, Stezka, Šouta, Vacek, Pavliš Aleš, Antoš, Soustružník, Kollátor Miroslav, Urban, Pavliš Petr, Švec, Kollátor David, p. Vynikal Dolní řada zleva: Král, Vynikal, Pastorek, Ječný, Nedvěd

26

BRK 2019

1991/92 Na podzim mužstvo mužů vedené Jos. Ječným a trenérem J. Cmárem dosáhlo vynikajícího výsledku, když v 9 zápasech podzimní části soutěže vyhrálo a 2x remizovalo. Při skóre 29:10 je na 1. místě III. třídy s tříbodovým náskokem před druhými Struhy. Nejlepšími střelci jsou s 6 brankami Procházka, 5 branek vstřelil Fokt a po 4 brankách Škaloud a Havel.

Dorost pod vedením trenérů Petra Nechánského a P. Svobody po sestupu z krajské soutěže a odchodu 5 hráčů základní sestavy hraje okresní přebor. Z 11 zápasů vyhráli 4, 2x remizovali, 5x byli poraženi.

Nejlepší střelci: Krautvor 5 branek, 4 branky Ječný a Šouta.

Starší žáci potvrdili loňskou formu a suverénně vedli tabulku bez ztráty bodu při skóre 45:6. Nejlepšími střelci týmu byl Král 12 branek, Pavliš P. a Vacek 8 branek. Tým vedou trenéři Pavel Vynikal a P. Pavliš.

Tým minižáků vedou Jiří Purš a Fr. Ječný. Odehráli 4 turnaje se 3 družstvy se střídavými výsledky.

Mužstvo mužů pod vedením Jaroslava Cmára na jaře bojovalo o každý bod s krásným koncem, tedy postupem do okresního přeboru mužů. Postupem oslavovaným, jelikož jsme postoupili do okresního přeboru po dlouhých 18 letech. Obsadili jsme první místo s tříbodovým náskokem před mužstvem Sokola Struhy. Celková bilance za celou uplynulou sezónu byla 1. místo ve III. třídě, sehráno 22 utkání, 12 výher, 6 remíz, 4 prohry, skóre 53:29 a 30 bodů. Nejlepší střelci branek: 9 – Fokt, 8 – Karn, 7 – Havel.

1992: Muži – postup z III. třídy do okresního přeboru Horní řada zleva: Kula, Ječný Josef, Ječný František, Chmelo, Netolický, Fokt, Cmár, Holub, Ruml, Zdobinský, Tomášů, Hruška, Branda Dolní řada zleva: Buriánek, Urban, Merva, Kocvera, Karn, Havel, Škaloud, Boček, Nechánský, Piskač

V mužstvu se během ročníku vystřídali:  Brankáři: Piskač, Buriánek, Branda, Urban P., Skála  Obránci: Ječný, Zdobinský, Holub, Fokt, Kocvera, Hruška L., Nosek, Urban A.  Útočníci: Karn, Merva, Nechánský, Boček, Hruška J., Kula 27

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Před posledním zápasem k postupu slavnostně dostali od pana Nového krásnou kompletní sadu dresů a večer následovaly velké oslavy.

Dorost obsadil 4. místo v okresním přeboru. Sehráli 22 utkání, v kterých vybojovali 32 bodů se skóre 77:16. Nejlepší střelci: Krautvor a Těšínský M. 13 branek, Ječný 12 branek.

Starší žáci obsadili 1. místo v základní skupině po ukončení základní části. Nejlepší střelci branek: Vacek 18 branek, Král 16 branek, Kollátor M. 10 branek. Po ukončení základní části se mužstvo po utkáních v semifinále dostalo do bojů o 3. místo v okresním přeboru, které zdárně vyhrálo.

1992/93 Po výrazném úspěchu z jara očekávala sportovní veřejnost i fotbalový výbor se zájmem na výkony mužstva v podzimní části okresního přeboru. Před vlastním zahájením soutěže se podařilo získat hráče SK Mnichovo Hradiště p. Hockeho, čímž byla výrazně posílena středová řada. Bohužel přišla řada špatných výsledků, což se projevilo na náladě a herní pohodě týmu. Největším problémem mužstva bylo zakončování útočných akcí a mužstvu chyběla větší bojovnost. Během soutěže se podařilo zajistit přestup hráče p. Pospíšila, který výrazně posílil útočnou řadu. Projevilo se to na i na výsledcích mužstva. V průběhu soutěže došlo na vlastní žádost Jaroslava Cmára ke změně trenéra a mužstvo převzal Karel Ruml. Mužstvo obsadilo 8. místo ze 14 družstev s 11 body a skóre 21:21, nejlepší střelci: 6 branek Pospíšil, 3 – Karn a Boček.

B mužstvo pod vedením p. Rumla a později p. Cmára obnovilo tradici B mužstev po 5 letech a hrálo IV. třídu. S celkovou bilancí po podzimu 8. místo z 11 mužstev s 9 body a skóre 22:24, nejlepší střelci: 5 branek Nechánský, Krautvor, 4 – Bažant.

Dorost pod vedením p. Svobody a p. Nechánského obsadil 9. místo z 11 družstev s 8 body a skóre 17:29, nejlepší střelci: 5 – Kobrle, 4 – Šouta, Ječný.

Mužstvo žáků pod vedením Petra Pavliše a Pavla Vynikala bylo po podzimní části na 2. místě z 11 týmů s 19 body a skóre 80:6, nejlepší střelci: 20 branek Kollátor D., 18 – Vacek, 17 – Antoš.

Nejmladší mužstvo, tedy minikopanou, trénoval Jiří Purš a František Ječný. Družstvo mělo ve skupině Kněžmost a Dlouhou Lhotu a sehrálo 3 turnaje a obsadilo 3. místo ve skupině. Nejlepší střelci 3 – Purš, Kubeček, 2 – Svoboda.

V zimě se podařilo zabezpečit pro A mužstvo hostování Mirka Horáka, který hrával za AŠ Mladá Boleslav. Posílil tak obranné řady mužstva. Soutěž jsme nakonec zachraňovali posledním zápasem jara na Skalsku.

1993/94 Podzim A tým mužů pod vedením Karla Rumla v okresním přeboru nerozjel zrovna dobře, po čtyřech kolech byl předposlední v tabulce se 3 body. Následovalo ještě pár výsledků jako na houpačce, načež přišla šňůra 5 zápasů, ve kterých jsme neztratili ani bod. Nakonec jsme se se 17 body a skóre 35:20 posunuli až na 4. místo v tabulce. Nejlepší střelci: 8 branek – Karn, 5 – Hocke, 4 – Zdobinský.

V prvním kole krajského poháru jsme remizovali 2:2 s účastníkem I. A třídy Polabanem Nymburk, ale po výtečném výkonu brankáře Moravce jsme postoupili po penaltovém rozstřelu. V týmu Nymburka nastoupili bývalí ligoví hráči Fr. Veselý, Jos. Jarolím, Fr. Jakubec. Ve druhé kole jsme prohráli s týmem Mnichova Hradiště 4:0. Hradiště bylo na 1. místě oblastního přeboru. Hra byla dlouho vyrovnaná, ale hosté se střelecky prosadili ke konci zápasu.

B mužstvo pod vedením Jardy Cmára hrálo IV. třídu se střídavými výsledky. Umístilo se na 8. místě s 9 body a skóre 19:22, s nejlepšími střelci branek: 4 – Nechánský, 3 – Procházka, 2 – Merva, Horák, Kobrle.

Dorost pod vedením Karla Stezky byl na velmi dobrém 2. místě v okresním přeboru s 17 body a skóre 48:15. Nejlepší střelci: Ječný 16 branek, Kobrle 8, Antoš a Šouta 5.

28

BRK 2019

Mužstvo žáků pod vedením P. Pavliše a J. Purše se umístilo na pěkném 3. místě s 16 body a skóre 44:13.

1994 – Muži A Horní řada zleva: trenér Ruml, Ječný, Bejr, Karn, Moravec, Holub, Zdobinský, Hruška, Pechanec, Nechánský st.

Dolní řada zleva: Hrdý, Havel, Horák, Boček, Procházka, Gregor, Nechánský ml.

1994/95 Mužstvo „A“ pod vedením Karla Rumla splnilo na podzim přání většiny fanoušků, neboť přezimovalo na výborném 2. místě okresního přeboru s dvoubodovým mankem na vedoucí mužstvo Jizerního Vtelna. Před začátkem mužstvo posílil hráč Pechanec s fotbalovými zkušenostmi z AŠ Mladá Boleslav. Celková bilance podzimu 13-9-1-3, skóre 44:18 a 28 bodů. Nejlepší střelci branek: 14 – Karn, Gregor, 3 – Hocke, Pechanec, Hrdý.

Mužstvo „B“ pod vedením J. Cmára a F. Ječného skončilo po podzimní části IV. A třídy na 6. místě s celkovou bilancí 12-5-1-6, skóre 22:25 a 16 bodů. Nejlepší střelci branek: 6 Fokt, 3 Procházka, Nechánský.

Dorost po špatném rozjezdu v okresní soutěži v závěru podzimu zlepšil své výsledky a skončil na 6. místě. Nejlepší střelci: 4 branky Král, 3 Kollátor D., Šouta, Antoš. Žáci skončili také na 6. místě okresního přeboru, když získali 14 bodů. Po 10 letech jsme byli nuceni odhlásit mužstvo minikopané, neboť se na trénink dostavilo pouze 5 kluků, kteří chtěli trénovat.

Na jaře muži A týmu pokračovali v dobrých výsledcích, zápasy byly hojně navštěvovány diváky (v zápase s Jizerním Vtelnem 580). Bohužel v posledním zápase na půdě Dobrovic po kontroverzním výkonu rozhodčích pouze remizovali a postup nám opět unikl.

1995/96 Na podzim muži A odehráli 13 zápasů a skončili na 6. místě okresního přeboru s 19 body a skóre 23:20. Byl znát odchod hráčů Hockeho a Gregora před zahájením soutěže. Během podzimu vystřídalo trenéra Rumla trenérské duo Nechánský, Horák.

B mužstvo po odehrání 8 zápasů se ziskem 12 bodů skončilo po podzimní části na 5. místě. Nejlepší střelci: 4 – Nechánský, 3 – Kosina, Havel.

29

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Dorost po odehrání 10 zápasů skončil po podzimní části na 3. místě za 8 vítězství a 2 prohry se ziskem 24 bodů při skóre 44:16. Tabulka střelců: 13 – Stezka, 7 – Vacek, 6 – Král, Buriánek.

Před jarní částí je snaha získat na hostování L. Bíška z Domousnic, hráče AŠ MB. Žáci zakončili podzim na 8. místě se ziskem 12 bodů při skóre 17:25. Pod vedením p. Vokouna a p.

Kynčla zopakovali žáci na konci jara umístění z podzimu se ziskem 19 bodů.

V tomto roce bylo opět založeno družstvo minižáků. Pravidelné tréninky navštěvuje 20 dětí pod vedením p. Kynčla.

Muži A sezonu na jaře zakončili na 4. příčce v tabulce okresního přeboru. Z 13 utkání vytěžili 17 bodů se skóre 29:19. Nejlepší střelci: 9 branek – Karn, Jansík, 6 branek Procházka.

Na jaře B mužstvo dospělých obsadilo celkově 4. místo v soutěži IV. třídy.

Na jaře dorostenci v okresním přeboru obsadili až 6. místo se ziskem 28 bodů, což bylo po podzimním 3. místě zklamáním.

1996 – Žáci Horní řada zleva: Kolda, Floriš, Kollátor, Šouta, Kynčl, Šenkýř David, Ječný, trenér Josef Vynikal Dolní řada zleva: Svoboda, Javůrek, Šenkýř Michal, Bouček, Chmelo, Petr Vynikal, Vodháněl

1996/97 Po podzimní polovině okresní soutěže bylo Áčko na pěkném druhém místě. Obsadili jsme 2. místo i na konci jarní části okresního přeboru za FK Dobrovice.

Béčko přezimovalo na pátém místě okresní IV. třídy. Jaro bylo lepší a konečné 2. místo mluví za vše.

Dorostenci skončili na podzim v okresním přeboru na 8. místě a stejné umístění jim patřilo i na konci sezóny. Žáci a minižáci po odehrání podzimu obsadili shodně 2. místo ve svých soutěžích. Na jaře žáci svoje dobré výkony nezopakovali a skončili šestí. Minižáci pokračovali v kvalitních výkonech a obsadili 2. místo.

30

BRK 2019

1997/98 A muži během podzimní části okresního přeboru vybojovali 29 bodů a to je vyneslo na 2. místo tabulky, s tříbodovou ztrátou na první Rejšice.

B muži byli po podzimu na čtvrtém místě IV. třídy s 16 body.

Dorost pod vedením p. Stezky byl po odehrání podzimní části soutěže na druhém místě se ztrátou 3 body za vedoucím Bakovem. Žáci pod taktovkou trenéra p. Vokouna obsadili ve své skupině 6. místo.

Minižáci pod vedením p. Kynčla skončili na podzim na 3. místě.

Na jaře pokračovali muži v dobrých výkonech. Důležitý byl domácí zápas s Rejšicemi, na který byla upnutá pozornost celého okresu, jelikož to byla bitva o čelo okresu. Tento zápas jsme vyhráli zaslouženě 3:1. O důležitosti utkání svědčí i to, že byli delegování 4 rozhodčí včetně ligového p. Bohuňka, okres zatupovali p. Rezáč, Kindl, Hůlka.

Sobota 13. června 1998 se stala pro dolnobousovský fotbalový klub a jeho příznivce opravdu svátkem.

Vítězstvím nad Novou Vsí 2:0 jsme zakončili postupovou sezónu. Po 28 letech se DBSK vrátil do krajské soutěže. O postup se zasloužili: trenér Ruml, Jansík, Kysela, Zdobinský, Holub, Hrdý L., Pechanec, Hruška, Halbych, Bíšek, Procházka, Švec, Boček, Horák, Hrdý M., Havel, Buriánek a Moravec.

Dorost nám udělal také radost svým druhým místem v sezoně.

1998: Muži – 13. 6. zápas DBSK – Nová Ves 2:0, postup do I. B třídy Horní řada zleva: trenér Ruml, Jansík, Kysela, Zdobinský, Holub, Hrdý L., Pechanec, Hruška Dolní řada zleva: Halbych, Bíšek, Procházka, Švec, Boček, Horák, Hrdý M., Havel; Leží: Buriánek, Moravec.

1998 /99 Na podzim jsme tedy opět po letech okusili I. B třídu a sehráli pěkné zápasy. Na naše hřiště našlo cestu přes 200 diváků na každý domácí zápas. V tabulce skupiny B jsme skončili na 4. místě s 22 body a skóre 19:14.

Na jaře se už našemu A týmu v I. B třídě až tak nevedlo, ale nakonec jsme obsadili 9. místo v tabulce s 37 body a skóre 34:37.

B mužstvo skončilo druhé o bod za Mukařovem ve IV. třídě skupiny A. 31

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Na konci sezony jsme oslavili 80. výročí založení našeho klubu. 26. června byly oslavy zahájeny slavnostní schůzí v kulturní místnosti závodu PROCLIMA – SVAMP. Pro organizátory bylo bezesporu zklamáním, že zájem o současnost a minulost sportovního dění ve větší míře projevili ti, kteří žijí mimo Dolní Bousov, případně Bousováci starší generace, kteří již nejsou aktivními členy, než současní členové klubu nebo dokonce funkcionáři. Pokračování oslav bylo na hřišti. Utkaly se staré gardy Bousova a Dobrovice. Po nich se představili hráči A mužstva DBSK a Sobotky. Obě utkání skončila nerozhodně.

V neděli se utkala mládežnická mužstva DBSK se svými vrstevníky z Dlouhé Lhoty. Také jejich utkání skončila smírem.

1999/2000 Na podzim skončilo A mužstvo mužů na 10. místě s 14 body, skóre 19:24 v tabulce I. B třídy skupiny B. B mužstvo obsadilo 2. místo v tabulce IV. třídy A za B týmem Dobrovic. Vybojovalo 19 bodů se skóre 29:5.

A mužstvo končí jarní část sezony ve středu tabulky I. B třídy.

B týmu uniká postup z IV. třídy o vlásek.

Dorost získal 8. místo s celkovým počtem 19 bodů, žáci obsadili 3. místo.

32

BRK 2019

2000–2010 2000/01 Podzimní část A tým zakončil na 9. místě s 18 body a skóre 25:24. Na jaře Áčko zopakovalo umístění z podzimu, tedy 9. místo, 30 bodů a skóre 41:42.

B tým na jaře vedl tabulku své soutěže a na konci sezóny tak mohl oslavit postup ze IV. třídy.

2001: Muži B – postup ze IV. třídy Horní řada zleva: Ječný, Kalivoda, Hruška Josef, Kula, Hruška Luděk, Zdobinský, Těšínský, Šouta, Hrdý, Vacek, Havel Dolní řada zleva: Kobrle, Vokál, Žapka, Vynikal, Buriánek, Kosina, Nechánský, Kollátor

2001/02 Dvanácté místo po podzimní části v I. B třídě nebylo pro naše A družstvo lichotivým vysvědčením.

Zimní přípravu a nakonec i celou jarní část soutěže provázely obavy o udržení v soutěži. Vše nakonec vyšlo a sezonu končíme na 10. místě s 30 body a skóre 40:43.

Ve III. třídě končíme s Béčkem jako nováček na krásném čtvrtém místě s 35 body a se skóre 50:36.

2002/03 Šest porážek v řadě poslalo Dolnobousovský SK téměř ke dnu tabulky fotbalové I. B třídy. V závěru jsme tři zápasy vyhráli. A mužstvo se krčí na 11. místě, když ve 13 utkáních získalo 15 bodů (pět výher, osm porážek) a skóre 17:19. Problémem bylo proměňování brankových příležitostí, v některých utkáních i plnění úkolů na některých postech, zejména ve středové řadě. Mužstvo trénoval Miroslav Horák, vedoucím mužstva byl Václav Zumr.

Rezerva měla ve III. třídě slabší začátek, ale pak se kádr podařilo stabilizovat, zlepšila se obranná činnost a střelecky se prosadili i mladí hráči (Kynčl, Švancarán). Mužstvo se dokázalo koncentrovat na celé utkání, což ze začátku soutěže chybělo a bylo jednou z příčin tří úvodních porážek. B mužstvo obsadilo 7. místo, když v 11 zápasech získalo 14 bodů.

Nejlepší střelci: 9 – Matěj Kynčl, 3 – Švancarán, 2 – Těšínský, Zdobinský. Tým vedl Josef Hruška.

Velkou radost ovšem dělali dorostenci pod vedením Josefa Vynikala a Jana Chmela v okresním přebo33

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

ru. Bez zaváhání vedou tabulku s 33 body a skóre 46:11. Žáci jsou po podzimu na 2. místě okresního přeboru. Z deseti zápasů sedmkrát vyhráli a třikrát byli poraženi.

Minižáci sehráli na podzim v divizi II. skupiny B celkem 12 mistrovských utkání, z toho se osmkrát radovali z vítězství. Obsadili tak se 24 body a skóre 42:23 druhé místo. Postoupili tedy mezi nejlepší čtveřici okresní soutěže divize II. Nejlepší střelci: 20 branek David Šimáně, 9 Kverek, 6 Havel.

V zimní přípravě mužstvo mužů vyhrálo 5. ročník zimního turnaje v Rejšicích, který se hrál na škvárovém hřišti. Áčko se pohybovalo celé jaro ve spodních patrech tabulky a nevypadalo to dobře, nakonec se vyhouplo až na 9. místo s 32 body a skóre 36:39.

Béčko hraje klidný střed a končí na 6. místě s 25 body a skóre 36:28.

Radost nám udělali hráči dorostu prvním místem v tabulce okresního přeboru dorostu a postupem do krajské soutěže. Vítězí s 54 body na svém kontě z 22 utkání a vskutku krásným skóre 92:38.

Na postupu se podíleli tito hráči: Rosťa Sedláček, Jiří Vávra, Martin a Michal Šenkýřovi, Robin Bažo, Martin Kollátor, Vojta Floriš, Jára Ječný, Franta Jakubec, Petr Vynikal, Honza Chmelo, Pavel Kubeček, Martin Šavrda, Tonda Pavlišta, David Brožík, Matěj Kynčl, Aleš Kollátor, Luděk Svoboda a Lukáš Dajč. Žáci hráli okresní přebor a dělali nám také radost, sezónu zakončili na 6. místě s 37 body a skóre 87:48.

Minižáci obsadili na jaře v divizi II. skupině A se 13 body třetí místo se skóre18:28 a zachovali si tak možnost startovat v příští sezoně v této skupině.

2003/04 A tým hraje I. B třídu skupinu C a přezimoval na sedmém místě.

B tým měl mnoho zraněných hráčů, špatný přístup dalších hráčů a deset zápasů z jedenácti odehraných ve stejném čase jako A mužstvo znamenalo zisk pouhých šesti bodů za jedinou výhru a tři remízy se skóre 12:35. Po podzimní části fotbalové III. třídy je tak naše mužstvo na posledním místě.

Dorost se vyšší soutěži neztratil a je po podzimu v krajské I. A třídě na devátém místě tabulky. Ve třinácti utkáních získal 16 bodů se skóre 34:37.

5. místo A týmu po posledním jarním kole I. B třídy s 35 body a skóre 35:33 vypadá lichotivě. Tak vysoko nikdy předtím nebyli.

Béčko po výborných výkonech na jaře končí sezónu na deváté příčce, čímž se zachránilo v III. třídě s 29 body a skóre 46:53.

1. 6. hrál B tým finále okresního poháru na Strašnově a po vítězství 2:1 je jeho držitelem.

Dorost zopakoval na konci sezony umístění z podzimní části, tedy 9. místo v krajské I. A třídě.

2004/05 A tým opustil z časových důvodů trenér Milan Hrdý, trénování po roce převzal Miroslav Horák. Áčku patří po podzimu 5. příčka v čtrnáctičlenné skupině fotbalové I. B třídy. 20 bodů na kontě a skóre 32:25 zajistilo relativně klidné přezimování.

5. místo patří také Béčku v okresní III. třídě. To dává klid do jarních odvet. Šesté místo obsadili dorostenci v krajské I. A třídě po odehrání podzimních zápasů. Získali 23 bodů se skóre 36:27. Áčko opakuje 5. místem umístění z jara minulého roku, se 40 body a skóre 59:45.

34

BRK 2019

2005/06 Podzim končí ,,Áčko“ umístěním na 8. příčce se 17 body. „Béčko“ přezimuje na druhém místě tabulky III. třídy s 23 body.

Velkou radost dělá svým umístěním mládež. Dorost opanuje první místo I. A třídy s 34 body a skóre 48:09. Žáci jsou první v okresním přeboru s 28 body a skóre 40:04.

Sezónu hráči Áčka zakončili obhajobou pátého místa z loňského ročníku a v klidném průběhu jarní části se velkým obloukem vyhnuli sestupovým starostem z minulých sezón, naopak umístění mohlo být ještě lepší, ale v několika závěrečných zápasech mužstvo zbytečně ztratilo jisté body. Bodů jsme posbírali rovných 40 s aktivním skóre 59:45 a stali se druhým nejlépe střílejícím celkem soutěže. Nejlepším střelcem týmu se s 16 brankami stal Beran. Dosáhli také postupu až do semifinále Středočeského poháru.

B týmu pod vedením Josefa a Luďka Hruškových se začátkem jara tolik nedařilo, naštěstí v závěrečných kolech zabrali a nakonec z toho bylo 6. místo se ziskem 29 bodů a skóre 49:48. Nejlepší střelci: 14 Šouta, 8 Karn, 4 Dajč. Zaznamenal ovšem velký úspěch, když dokázal vyhrát okresní pohár. Ve dvoukolovém finále porazil tým Strašnova shodně dvakrát 2:1.

Dorostenci obsadili konečné 4. místo. Žáci po výrazném zlepšení postoupili až na šestou příčku konečné tabulky.

Minižáci s velkým náskokem zvítězili v dlouhodobé soutěži.

24. 6. 2006: Žáci – turnaj v Krnsku – první místo Horní řada zleva: trenér Havel, Bocek, Šimáně, Olbrich, Kopecký ml., Teterya, Merva, trenér Kopecký.

Dolní řada zleva: Ort, Rympler, Stránský, Chumlen, Vilhan, Švábek, Havel ml., Kameník, Kverek.

35

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

2005/06 Na podzim získala rezerva 23 bodů se skóre 25:14.

Po podzimní části vede dorost tabulku. Žákům patří po podzimu první příčka v okresním přeboru.

V I. B třídě pokračovali fotbalisté našeho Áčka ve střídavých výkonech, což stačilo pouze na 8. místo, za 36 bodů a skóre 64:40, ve čtrnáctičlenné tabulce. Nejlepším střelcem se stal Beran se 13 brankami před Šolcem s 11 brankami a Pavlišem s 10 brankami. Konečný výsledek pro nás nebyl lichotivý, protože cílem v této sezóně bylo atakovat přední příčky. Nakonec až tradičně zlepšený závěr vynesl Bousovu klidné pozice.

Béčko si svým třetím místem ve III. třídě vybojovalo postup do okresního přeboru. Za 41 získaných bodů se skóre 50:35. Také hrálo finále okresního poháru s týmem Krnska A, bohužel po součtu obou finálových zápasů pohár nezískalo.

Dorost dosáhl skvělé druhé místo v I. A třídě krajské soutěže. Získal 55 bodů, nastřílel 86 branek a obdržel 32 gólů. Se závěrem sezóny končí u dorostu i trenérské duo Vynikal-Chmelo. Žáci pod vedením Pavla Kopeckého obsadili nakonec velmi pěkné třetí místo v okresním přeboru se ziskem 51 bodů a skóre 60:9. Minižáci obsadili druhé místo v okresním přeboru a nasbírali mnoho cenných zkušeností v těžkých zápasech pojizerské ligy, kde skončili na 15. místě. Minižáky měli na starosti trenér Luděk Holub s asistenty Ježkem, Šoutou, Urbanem a Šolcem.

Horní řada zleva: Vacek, Švec, Kynčl, Floriš, Kalivoda, Dankiv, Hruška Luděk, Holub, Těšínský, Dajč, trenér Hruška Josef Dolní řada zleva: Procházka, P. Vynikal, Chmelo, Skála, Kosina, Nechánský, Pechanec, Šouta

36

BRK 2019

2006/07 Při podzimních zápasech I. B třídy A tým pod vedením Milana Hrdého získal 22 bodů při skóre 25:17, což ho vyneslo na 4. příčku tabulky.

Rezerva vedená Luďkem Hruškou předváděla na podzim v okresním přeboru střídavé výkony. To vedlo k zisku pouze 14 bodů se skóre 24:29 a stačilo to pouze na 10. místo.

Dorost pod vedením Janouška a Horáka vybojoval 14 bodů a skončil ve spodní části tabulky.

Druhá polovina jarní části soutěže přinesla bousovskému A týmu střídavé výsledky, přesto se podařilo s předstihem obhájit příslušnost k soutěži i pro příští rok. Naše výsledky nás vynesly na sedmou pozici ve čtrnáctičlenné tabulce se ziskem 37 bodů při aktivním skóre 44:41. Nejlepším střelcem byl Vacek s 10 brankami, před dalším útočníkem Šolcem s 9 brankami. Po velmi dobré podzimní části byla druhá polovina soutěže částečně zklamáním. Hlavně úvod jara jsme zaspali, a když se k tomu přidala zranění, karetní tresty a výpomoc zachraňujícímu se B týmu, propad v tabulce byl na světě.

Trenérům dorostu se povedlo dát dohromady v této sezóně novou partu, která zafungovala. Odměnou jim bylo umístění v klidném středu tabulky krajské I. A třídy s nejlepšími střelci Muškou 9 branek, Drahotou 8 branek a Šimáněm 7 branek.

Minižáci opět bojovali na dvou frontách v okresní soutěži Mladoboleslavska a v Pojizerské lize, kde podávali skvělé a nebojácné výkony.

2006 – Dorost Horní řada zleva: trenér Chmelo st., Šmíd, Šedivý, Chmelo ml., Kollátor, Vynikal ml., Brdlík, Odstrčilík, Drahota, trenér Josef Vynikal.

Dolní řada zleva: Polák, Zumr, Čech, Javůrek, Stránský, Teterja, Šenkýř.

2007/08 Podzim po výborném začátku a mužstvu v krajské I. B třídě, kdy jsme se pohybovali v popředí tabulky.

Další výsledky už nebyly takové. V některých zápasech byl náš tým, tvořený většinou technickými hráči, doslova rozkopán. Na konci podzimu nám patřilo osmé místo s 19 body a skóre 20:22.

Rezerva začala podzimní soutěž vysokou výhrou, ale v dalším průběhu se jí vůbec nedařilo a získala 37

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

pouze 11 bodů se skóre 23:37 a 12. místo. To jasně signalizuje jarní boj o udržení v okresním přeboru.

Dorost skončil devátý se ziskem 17 bodů. Žákům patří druhé místo tabulky se ziskem 25 bodů.

Druhé místo patří i minižákům v jejich čtyřčlenné skupině.

Pro jaro mělo Áčko asi plány na lepší výsledky. Bohužel kolísavé výkony týmu nás připravily o řadu bodů. Mohli jsme mít lepší umístění, než bylo konečné 5. místo s 35 body.

Béčko o setrvání v okresním přeboru rozhodlo až v posledním kole.

Dorost se udržel i přes problémy s kádrem v soutěži. Žáci na jaře skvěle bojovali a po právu jim na konci sezóny patřil titul přeborníka okresu.

22. 6. 2008: Žáci – Přeborníci okresu Horní řada zleva: p. Kameník, p. Paulus, Göpfert, Švábek, Vitvar, Merva, Kopecký ml., Kozák, Procházka, trenér Kopecký Dolní řada zleva: Bláha, Kozák, Kasal, Šrůta, Žáček, Skála, Paulus ml., Folprecht; leží: Kolek

2008/09 Počáteční výsledkovou krizi se podařilo Áčku zažehnat a nakonec přezimovalo na lichotivém třetím místě I. B třídy s 22 body.

Béčko přezimovalo na posledním místě tabulky okresního přeboru.

Dorostenci byly na pátém místě krajské I. A třídy.

Béčko zaznamenalo po třech letech sestup z okresního přeboru.

2009/10 Lichotivé 3. místo patří A týmu mužů po podzimní části I. B třídy, pod vedením trenérské dvojice Barták – Hrdý.

B tým pod vedením trenéra Josefa Hrušky a vedoucího týmu Luďka Hrušky na podzim pokračoval v nevyrovnaných výkonech z minulé sezóny. Jarní zápasy budou bojem o záchranu ve III. třídě.

Dorost vedli Pavel Kopecký a Jiří Maruška. Tým se snažil podávat co nejlepší výkony, ale přesto mu po podzimu patří nelichotivé 12. místo s 8 body a skóre 16:34.

38

BRK 2019

Jaro nebylo pro Áčko příjemným obdobím. Série porážek a nepřesvědčivé výkony vedly k propadání tabulkou a vyústily v boj o zachování v soutěži. Nakonec obsadilo ve čtrnáctičlenné skupině 9. místo se 34 body a skóre 50:44.

Hráči Béčka předvedli na jaře zcela jiné výkony než na podzim. Zlepšenou hrou dokázali bodovat, odvrátili hrozbu sestupu a skončili nakonec na 6. místě se ziskem 36 bodů při skóre 51:47.

39

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

2010–2019 2010/11 A tým sérii zápasů bez výhry nakonec přerušil a přidal i vítězství. Tím se dostal z chvostu tabulky až na sedmé místo s osmnácti body a skóre 24:20.

Výborně si na podzim vedla rezerva Dolnobousovského SK ve III. třídě pod vedením Petra Janouška.

Do jara půjde z druhého místa se ztrátou tří bodů na první místo. Získal 26 bodů se skóre 24:20.

Dorost pod vedením Pavla Kopeckého obsadil skvělou 3. příčku v krajské I. A třídě. Michal Šolc s Petrem Ježkem trénovali mužstvo žáků, kteří se ziskem 20 bodů a skóre 29:12 obsadili třetí místo v okresním přeboru.

Starší minižáci pod vedením Pavla Urbana se probojovali díky podzimním výsledkům do jarních bojů ve finálové skupině. Mladší minižaci nemají zatím svoji soutěž, tak pod taktovkou Mirka Buriánka měří svoje síly se soupeři z okolí pouze v přátelských zápasech.

Střídavé výkony v průběhu jarní části I. B třídy poslaly několikrát naše A mužstvo k hranici sestupu.

Vždy se ale podařilo bodovat a tým posunout na bezpečná místa v tabulce. Teoretická hrozba sestupu při nečekaných výsledcích byla odvrácena jasnou výhrou v posledním kole se sestupujícími Tišicemi.

Rezerva skončila na 3. místě. 43 bodů zajistilo páté místo dorostu na konci sezony.

Starší a mladší minižáci Horní řada: trenér Urban st., Hercík, Boček, Svoboda J., Motyčka, Rudavský L., Pažout ml., Demel, Pilař V., Kalina, trenér Pažout st.

Dolní řada: trenér Buriánek st., Buriánek ml., Nosek, Zvěřina, Zoufalý D., Mayer, Pajerová, Pánek, Hercíková, Kverek, Novotný ml., trenér Novotný st.

Sedí: Zoufalý P., Demelová, Skálová, Pilař O., Plíšek, Rudavský R., Skála, Svoboda O., Hruška, Langr Leží: Urban ml., Pavlíček

2011/12 Muži DBSK přezimují po podzimní části sezóny I. B třídy na 10. místě se ziskem 16 bodů. Po tom, co rezerva předváděla líbivý kombinační fotbal, přezimuje na 2. místě III. třídy se ziskem 22 bodů a skóre 38:17. Cíl pro jaro je se poprat o postup do okresu.

40

BRK 2019

V jarní části sezony se Áčko umístilo na 10. místě s celkovým ziskem 33 bodů.

Vystoupení týmu rezervy ve fotbalové III. třídě je nutné rozdělit na podzimní a jarní část. V té podzimní hrálo Béčko líbivý kombinační fotbal, který přinesl druhé místo v tabulce s jedinou porážkou. V jarní části sezony se mužstvu přestalo dařit. Sestava na zápasy byla často ovlivněna mnoha zraněními a neúčastí některých hráčů na vybraných zápasech. Výkony byly přímo úměrné tomu, co každý hráč natrénoval v průběhu zimní přípravy. V jarních zápasech béčko získalo pouhých třináct bodů a s celkovým počtem 35 bodů obsadilo šesté místo s bilancí deseti výher, pěti remíz, a sedmi porážek při skóre 65.41. Nejlepším střelcem se stal Yurij Dankiv se třinácti brankami.

2012/13 Áčko po podzimu na pátém místě I. B třídy se ziskem 21 bodů se skóre 33:25.

Béčko na pátém místě III. třídy s 22 body.

Dorost po několika letech v I. A třídě bude hrát okres, přestože skončil čtvrtý. Důvod byl jasný, odchod šesti hráčů, úzký kádr. Dorost se ziskem 34 bodů vede okresní přebor Mladoboleslavska. Žáci po dvou letech postoupili do okresního přeboru. Po podzimu se ziskem 26 bodů na druhém místě.

Minižáci byli v tabulce divize I. B okresního přeboru druzí s 19 body.

8. května jsme opět pořádali již 4. ročník turnaje starých gard, ale tentokrát jsme to pojali jako benefici s heslem Fotbalem pro dobrou věc. Autory myšlenky spojit náš turnaj s podporou nadace pro výzkum rakoviny „Rakovina věc veřejná“, byla Monika Procházková a Mirek Boček. Turnaj navštívila i patronka této nadace Vlaďka Erbová a bývalý reprezentační fotbalista Tomáš Řepka. Do našeho fotbalového areálu našlo cestu na 500 fanoušků fotbalu. Došlo také na slavnostní předání finančního daru 35 000 Kč ve prospěch této nadace.

Na jaře Áčko pokračovalo v dobrých výsledcích a nakonec obsadilo krásné čtvrté místo I. B třídy. Nejlepší střelci: Kubeček 17 branek, Hrdý 10 branek, Merva 6 branek.

Béčko mělo sice výsledky jak na houpačce, ale nakonec obsadilo 5. místo se skóre 45:54 a 37 body.

Nejlepším střelcem byl Pavel Vacek s 10 brankami. U mužstva Skončil trenér Josef Hruška, který se bude naplno věnovat mužstvu přípravky. Nahradil ho Patrik Šouta.

Dorost i přes velké starosti s tvorbou týmu skončil na prvním místě okresního přeboru s 68 body a skóre 137:50. Žáci zakončili první sezónu po návratu do okresního přeboru na 3. místě se ziskem 44 bodů. Skóre 82:45, nejlepší střelci: Jakub Šolc 14 branek, Petr Ježek 12 branek.

Minižáci si na podzim vybojovali postup mezi nejlepší čtyři týmy v okresu Mladá Boleslav. Po bojích v turnajích na jaře skončili čtvrtí na okrese. Vše si vynahradili ve Štika cupu, kde ve finále dvakrát zdolali Benátky nad Jizerou a obhájili tak loňské prvenství.

2013/14 A tým mužů měl za sebou vydařenou podzimní část sezony, neboť byl v čele tabulky I. B třídy s 33 body se skóre 28:11.

Dorost i přes vítězství v okresním přeboru v minulé sezóně měl dále problémy s úzkým kádrem hráčů a také s jejich kvalitou, proto nepostoupil a zůstal i pro tuto sezónu v okresním přeboru. Od nové sezóny přebírá trénování dorostu Luděk Holub, který nahradil Petra Havla.

Starší minižáci vyhráli na počátku sezony turnaj prezidenta FK Mladá Boleslav. Okresní svaz zřídil soutěž i pro mladší minižáky.

41

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

29. 8. 2013: Minižáci – vítězové turnaje prezidenta FK Mladá Boleslav Zadní řada zleva: trenér Kollátor, zástupce FKMB, trenér Hrdý, Prezident FKMB p. Dufek Přední řada zleva: Pajerová, Buriánek, Kverek, Pažout, Demel, Nosek, Pilař Václav, Hercíková, Mayerová, Novotný, Pilař Ondra, Dlask; klečí: May

2012 – Muži A Horní řada zleva: Zahrada, Kalivoda, Švec, Hrdý, Dajč, Vynikal, Vacek, Klíma, trenér Hrdý Dolní řada zleva: Bíšek, Skála, Šolc Tomáš, Šolc Michal, Polák, Stránský, Kubeček

42

BRK 2019

Výborně rozjetou sezónu nedokázali hráči Áčka dotáhnout do úspěšného – postupového konce. Na jaře doplatili na pokles formy a úzký kádr. I přesto, že se nepostoupilo, bylo jejich 3. místo v tabulce I. B třídy jedním z nejlepších umístění.

Starší žáci se stali přeborníky okresu.

15. 6. 2014: Žáci – přeborníci okresu Horní řada zleva: trenér Ježek st., Svoboda, Motyčka, Boček, Hadrovič, Ort, Rudavský, Hercík, trenér Šolc st., Urban, Šolc ml.

Dolní řada zleva: Demel, Rejzek, Pažout, Ježek ml., Brzobohatý, Horyl, Pechánek, Pilař

2014/15 A-mužstvo dospělých pod vedením trenérů Petra Janouška a Luďka Hrušky odehrálo zápasy v krajské I. B třídě skupiny B. Sezóna by se mohla přirovnat k zápasu dvou rozdílných poločasů. Podzim se vůbec nepovedl. Podařilo se získat jenom 14 bodů a mužstvo skončilo těsně nad sestupovými příčkami. Jaro se už povedlo mnohem lépe. Celkem se vybojovalo 37 bodů se skóre 47:50 a konečné 5. místo v tabulce lze zhodnotit jako velmi dobré. Nejlepší střelci: Tomíček 20 branek, Stejskal 4, Hrdý 4.

B-mužstvo dospělých pod vedením trenéra Patrika Šouty hrálo III. třídu skupinu A mladoboleslavského okresu. Celkově obsadilo 7. místo se ziskem 29 bodů, skóre 43:49, nejlepším střelcem se stal Michal Šolc 8 branek, dále Marek Švec 5, Jan Dorotík a Milan Merva dali 4.

Mužstvo dorostu zaznamenalo velký úspěch, postup do krajské I. A třídy. Pod vedením trenérů Luďka Holuba, Miroslava Rejzka, Miloše Horyla a Petra Ježka dorostenci poctivě přistupovali k tréninkům a zápasům a odměnou jím byl postup. Čelo tabulky okupovali již v polovině soutěže. Na konci soutěže měli na prvním místě náskok 11 bodů a skóre 196:33. Nejlepším střelcem se stal Tomáš Světlík s 56 góly.

Mužstvo starších žáků pod vedením trenérů Karla Rumla a Pavla Urbana hrálo okresní přebor. Tým se umístil na pěkném 5. místě, což byl úspěch. V pohárové soutěži se probojovali až do finále, v němž skončili jako druzí. Nejlepší střelci: Kuba Kalina s 26 brankami, Denis Hadrovič 6 a Lukáš Binar 5.

43

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Mužstvo starších minižáků pod vedením trenérů Milana Hrdého a Martina Kollátora hrálo na podzim turnajovým způsobem I. B divizi mladoboleslavského okresu, kterou vyhráli. Jarní část sezony hráli tedy už v nejvyšší I. A divizi.

Mužstvo mladší přípravky (rok narození 2006 a mladší) pod vedením trenérů Milana Karna a Kuby Vynikala hrálo na podzim turnajovým způsobem I. B divizi mladoboleslavského okresu.

Mužstvo přípravky (r. n. 2008 a mladší) nehraje žádnou pravidelnou soutěž. Pravidelně trénovalo a sehrálo několik přátelských utkání pod taktovkou trenérů Mirka Buriánka, Josefa Hrušky a Roberta Novotného.

2015/16 A-mužstvo po špatných výkonech v podzimní části sezóny čekal na jaře boj o udržení v krajské I. B třídě skupině B. Změna na trenérském postu proběhla ke konci podzimu a ujal se ho Luděk Holub. Tým v zimě posílili Marek Koštíř a František Klíma. Tým na jaře zabral a nakonec obsadil 9. místo a skóre 46:49. Nejlepší střelci: Marek Koštíř 8 branek, František Klíma, Ondřej Klína a Radek Tomíček 6 branek.

B-mužstvo hrající okresní III. třídu sk. A trénoval Patrik Šouta. Po zlepšených výkonech na jaře se celkově umístilo na 4. místě se ziskem 33 bodů. Nejlepší střelci: Mirek Polák 12 branek, Jakub Šolc a Radek Bartoň 10 branek.

Mužstvo dorostu zvládlo svoji první sezónu v krajské I. A třídě výborně. Tým se celou sezónu pohyboval v horních patrech tabulky. Se skóre 126:42 a 62 body obsadili v konečné tabulce skvělé 3. místo.

Nejlepší střelci: Tomáš Světlík 36 branek, Jakub Šolc 26 branek a Jiří Hložek 12 branek.

Mužstvo starších žáků hrálo pod vedením trenérů Michala Šolce, Petra Kobrleho, Roberta Novotného okresní přebor. Po podzimní části soutěže byli na druhém místě. Bohužel jaro už nebylo tak povedené.

Nakonec se umístili na šestém místě tabulky se skóre 31:42.

Starší minižáky r. n. 2005–2006 trénovali Milan Hrdý a Martin Kollátor.

Hráči narození v letech 2007–2008 tvořili kádr mladších minižáků. Vedli je trenéři Milan Karn, Kuba Vynikal, Jiří Veselý. Podzimní výsledky je vynesly na jaře do I. A divize mezi čtyři nejlepší týmy okresu.

Nakonec obsadili výborné třetí místo.

Mužstvo přípravky se skládalo hráčů r. n. 2009–2011 a co se naučili během tréninků, to mohli zúročit v 23 přátelských zápasech. Na jejich fotbalový růst dohlíželi trenéři Miroslav Buriánek a Josef Hruška.

2016/17 A muži skončili v této sezóně na 6. místě tabulky se 44 body a skóre 67:55. Nejlepšími střelci byli Klíma s 17 góly, Tomíček s 15 góly a Koštíř se 14 góly.

2017/18 A tým mužů zahájil již svou 20. sezónu v I. B třídě. Na počátku sezony měl klub celkem 168 členů a z toho 98 dětí. Tým posílil záložník Jiří Sedláček z FK Turnov a ze Sokola Dětenice přišel Jirka Najman.

Trenér byl Luděk Holub a asistent Patrik Šouta. Po podzimu Áčko bylo na skvělém druhém místě s 29 body a skóre 39:19, pouhý bod za prvním AFK Libčice.

B tým mužů hrající III. třídu změnil trenéra, když skončil Patrik Šouta a nahradil ho Petr Havel, kterému asistoval Mirek Boček. Béčku podzim také vyšel dobře a přezimovalo na druhém místě s 27 body a skóre 43:16 o jeden bod za SK Klášter nad Jizerou.     

Dorost vedl opět Mirek Rejzek s asistentem Mirkem Šmídem. Žáky vedl Michal Šolc, kterému pomáhali Petr Kobrle a Robert Novotný.

Starší přípravku trénovali Milan Hrdý a Martin Kollátor.

Mladší přípravku převzal Petr Vynikal.

Přípravku i nadále vedli Mirek Buriánek, Josef Hruška a Jakub Havel.

44

BRK 2019

„A“ týmu se sezóna náramně vyvedla a byl z toho postup do I. A třídy. Sice poslední domácí zápasy sezóny odehráli v exilu na hřišti v Sobotce, ale bousovští diváci si v hojném počtu našli cestu i tam. Po posledním zápase sezóny tak mohly vypuknout velké oslavy. Po posledním kole A týmu patřila první příčka skupiny B v I. B třídě s 55 body a skóre 86:36. Naši nejlepší střelci branek byli Koštíř s 24 brankami, Tomíček se 17 brankami, Klíma a Sedláček s 15 brankami. Koštíř byl zároveň nejlepším střelcem celé soutěže. „B“ tým také šlapal jako dobře promazaný stroj a bylo z toho vítězství ve III. třídě skupině A. Takže to byl také postup, tentokrát do okresního přeboru. Vybojovali 48 bodů se skóre 86:27. Nejlepší střelci byli Tomíček se 30 brankami a Michal Šolc se 17 brankami.

2018/19 Podzimní část letošní sezóny A mužstvo jako nováček I. A třídy zakončilo na 5. místě tabulky se ziskem 27 bodů, a skóre 26:23. Skoro 2/3 domácích zápasů odehráli na náhradním hřišti v Dlouhé Lhotě z důvodu rekonstrukce našeho hřiště. Poslední tři zápasy se odehrály už na našem stadiónu. „B“ mužstvo jako nováček Okresního přeboru skončilo na 6. místě se ziskem 20 bodů a skóre 35:26.

Všechna domácí utkání sehrálo v azylu hřiště v Obrubech.

Dorost využíval k domácím zápasům stejné hřiště, ale s mnohem horšími výsledky. Na konci jim patřila poslední příčka v I. A třídě se 4 body a skóre 15:61.

Starší žáci obsadili v Okresním přeboru 6. místo se ziskem 19 bodů skóre 39:34.

Starší přípravka, mladší přípravka a přípravka pod vedením trenérů mládeže sehrála nespočet mistrovských a přátelských zápasů nebo turnajů.

Horní řada: L.Hercík, V. Shalimba, D. Staněk, J. Stejskal, V. Zumr ml., P. Vynikal, J. Šolc, P. Kubeček, J. Hrdý, P. Kynčl, L. Holub ml., P. Ježek, V. Zumr, R. Tomíček, L. Svoboda, O. Klíma, F. Ječný, M. Šolc, M. Boček Spodní řada: M. Koštíř, M. Merva, M. Sýkora, M. Stránský, J. Najman, P. Doležal, J. Kasal, V. Bíšek, T. Šolc, P. Vacek, M. Polák, L. Holub

45

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

AKTUÁLNÍ SLOŽENÍ KLUBU Vedení klubu zvolené na období 2019–2023:  předseda – František Ječný  sekretář – Miroslav Boček  hospodář – Marcela Bočková  členové výboru: Václav Zumr st., Miroslav Buriánek, Luděk Hruška, Luděk Holub

Současní trenéři:  přípravka – Miroslav Buriánek, Josef Hruška, Jakub Havel  mladší přípravka – Petr Vynikal, Tomáš Šolc, Vladislav Bíšek, Jakub Kasal  starší přípravka – Milan Karn, Milan Hrdý, Jiří Veselý  starší žáci – Michal Šolc, Petr Kobrle, Robert Novotný  dorost – Jiří Kosina, Sebastian Valdman  muži B – Petr Havel st.  muži A – Luděk Holub  stará garda – Petr Nechánský, Miroslav Boček

Horní řada: Václav Zumr, Pavel Hampl, Adam Sítař, Radek Tomíček, Petr Vynikal, Jan Stejskal, Pavel Kubeček, Petr Ježek, Luděk Holub, František Ječný Dolní řada: Ondřej Klíma, Jakub Kasal, Marek Koštíř, Tomáš Šolc, David Sedláček, Jiří Najman, David Altman, Milan Merva

46

BRK 2019

Horní řada: Petr Havel, Přemysl Kynčí, Milan Merva, Jakub Svoboda, Lukáš Zahrada, Jakub Šolc, Pavel Kubeček, Petr Ježek, Lukáš Dajč, Ondřej Klíma Dolní řada: Martin Kollátor, Michal Šolc, Pavel Vacek, Jiří Najman, Michal Stránský, Petr Havel ml., Jakub Kasal, Libor Kverek

Horní řada: Sebastián Valdman, Pavel Verecký, Lukáš Hercík, Václav Pilař, Jan Merva, Lukáš Zvěřina, Pavel Urban, Matyáš Jirásek, Jakub Svoboda, Jiří Kosina Dolní řada: Patrik Nosek, Petr Verecký, Miroslav Buriánek, Libor Kverek, David Dlask, Ondřej Svoboda

47

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Horní řada: trenér Robert Novotný, Jan Kriško, Lukáš Jahoda, Lukáš Zvěřina, trenér Petr Kobrle, Michal Novotný, David Rejzek, Lucie Hercíková, trenér Michal Šolc Dolní řada: Ondřej Pilař, Lukáš Oudrnický, Matěj Boček, Vojtěch Štros, David Zvěřina, Josef Gabaš, Ondřej Svoboda, Pavel Skála, Filip Brezáni

Horní řada: trenér Jiří Veselý st., Tomáš Hozák, Patrik Nems, Jaroslav Plíšek, trenér Milan Karn, Jakub Bureš, Jakub Brzák, Šimon Janoušek, trenér Milan Hrdý Dolní řada: Jonáš Andlt, Jiří Veselý, Filip Koliáš, Vojtěch Karn, Raimund Tříska, Jan Vozka, Adam Lorenc, Jakub Černohorský, Přemysl Kynčl

48

BRK 2019

Horní řada: trenér Petr Vynikal, Jakub Pastorek, Kryštof Šourek, Michal Smandra, Valentýna Pažoutová, Aneta Míčová, Daniel Špáta, Vít Noha, Ondřej Havel, trenér Jakub Kasal Dolní řada: Šimon Keller, Matěj Bulíř, Tomáš Cee, Jakub Štros, Filip Strnad, Julius Novák, Antonín Kopal, Adam Hercík

Trenéři: Jakub Havel, Josef Hruška, Miroslav Buriánek Horní řada: Vojtěch Jakubec, Ondřej Bušek, Valentýna Pažoutová, Anna Jinochová, Jakub Hýsek, Jan Karásek, Tomáš Cee Dolní řada: Ondřej Švec, Lukáš Bušek, Matouš Vynikal, Šimon Vokoun, Antonín Kratochvíl, Roman Bočánek, Ondřej Noha

49

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Horní řada: Josef Vlčko, Josef Bárta, Jiří Kosina, Marek Švec, Miroslav Rejzek, Patrik Šouta, Robert Novotný, Pavel Vacek, Pavel Chrpa, Miroslav Buriánek Dolní řada: Petr Havel, Karel Blažek, Radek Dlask Jakub Havel, Petr Nechánský, Lukáš Dajč, Petr Kobrle, Milan Hrdý, Jakub Vynikal

OBECNĚ O FOTBALOVÉM DBSK Klubové barvy

Za sto let se klubové barvy několikrát měnily. Určitě byly doby, kdy nějaké klubové barvy nikdo neřešil, protože hráči byli rádi, že sehnali vůbec nějaké dresy a natož aby řešili jejich barvu. Jakousi předlohu máme v nejstarším dochovaném dresu, který má rudou barvu. Ten se ve své době používal pro kopanou i lední hokej. Kdysi naši borci používali pruhovanou červenobílou kombinaci na dresech a z toho vznikl pokřik v té

Zvětšený původní odznak našeho klubu

50

Nejstarší dochovaný klubový dres, ve kterém se hrál fotbal i hokej.

BRK 2019

době populární: „Červenobílý – to se mi líbí“. I když jsme v posledních přibližně dvaceti letech používali modrožlutou kombinaci, snažíme se opět vrátit ke kořenům a používat červenou nebo rudou barvu dresů.

Členská legitimace dokládající členství Františka Kocvery z DBSK v „Československé asociaci footballové“, rok registrace 1926.

100. výročí požárníků v D. Bousově. 5.–6. 6. 1982; Fotbalové utkání (SPO Dolní Bousov x výběr Dolní Bousov) Horní řada: František Stránský, Vlastislav Vošňakovský, Šolc Bohumil, František Synek, Josef Buchta, Pravoslav Nosek, Oldřich Karel, Oto Tomáš, Valenta Jiří, František Svoboda, František Šolc, ? , František Škaloud Dolní řada: Josef Raic, Josef Křapka, Josef Kverek, ? , Josef Hrušovský, Jiří Ottomanský, Josef Dudek, Josef Ječný, Josef Falta, Sláva Kocvera, Folprecht Jaroslav.

51

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Nácvik na spartakiádu – členové sport. klubu také nacvičovali (zde pravděp. rok 1980) Procházka Milan, Exner Luděk, Škaloud Zdeněk, Nechánský Petr, Vynikal Pavel, Kyněl Miloš, Nosek Pravoslav, Vacek Miroslav, Drobeček Miroslav

Naše fotbalové hřiště V počátcích našeho klubu byli naši sportovci při sehrání utkání odkázáni na přízeň vlastníka louky, která alespoň trochu odpovídala podmínkám pro provozování fotbalu. S rekvizitami potřebnými ke hře putovali z místa na místo, teprve po dvou letech se dočkali vlastního hřiště.

Dne 26. června 1921 bylo sehráno první utkání na hřišti pod hrází bývalého Červenského rybníka (v Hötzelově mapě kosteckého panství je uveden také název rybník Prostředek). Na dlouhých 42 let se tak louka za Baráčkem stala místem sportovních klání a poutním místem dolnobousovských příznivců sportu. Poté sláva hřiště končí, fotbalisté se stěhují blíže k městu. Důvod byl prostý – obnova Červenského rybníku. Ten byl součástí rybničního hospodaření panství Kost.

Původní Červenský rybník byl zničen povodní v roce 1782. Při pozemkové reformě po vzniku Československa byly pozemky přiděleny drobným zemědělcům a byly užívány jako louky. V roce 1948 zabral hospodářství panství Kost stát, rybniční hospodářství se stalo součástí Státních statků Doksy.

V červnu 1951 byl zpracován projekt obnovy rybníků Červenského a Matického (ten obnoven nebyl), 6. listopadu téhož roku byla při vodosprávním řízení obnova rybníka povolena a osud bousovských sportovců se naplnil. Rybník byl zprovozněn v roce 1954, od roku 1953 až dosud dolnobousovští fotbalisté hrají na novém hřišti.

Prvním soupeřem na novém hřišti byla rezerva Spartaku AZNP Mladá Boleslav (dnešní FK Mladá Boleslav). Hosté zvítězili 6:0, ale výsledek není rozhodující. Důležité je datum 6. duben 1953 ne snad proto, že se sportovní dění přiblížilo středu města, ale proto, že spolu s touto změnou dochází v následujících letech k velké výstavbě sportovních zařízení.

Dolnobousovští sportovci mají nový stánek. Zatím pouze hrací plochu, bývalou louku. Zázemí šaten 52

BRK 2019

zajišťuje kabina na hokejovém hřišti, odkud fotbalisté přecházejí přes silnici v Lipkách na fotbalové hřiště.

Dne 7. července 1953 technický referát Krajského národního výboru v Liberci, pod který Dolní Bousov až do roku 1960 spadal, stanovil svým výnosem stavební obvod pro výstavbu tělovýchovného střediska v Dolním Bousově. Stanovený stavební obvod zahrnoval prostor od sokolovny až k silnici v Lipkách.

Stávající zahrádkářská kolonie měla být podle zmíněného výnosu využita pro výstavbu dalších sportovišť.

V roce 1954 probíhají práce na úpravě hrací plochy. Je provedena pokládka drenáží, osazeny obrubníky kolem běžecké dráhy, upravena podkladní štěrková a vrchní škvárová vrstva atletické dráhy, vyvrtána studna, pořízena přípojka elektrického proudu. Další práce – terénní úpravy, oplocení, výsadba zeleně – jsou naplánovány na rok 1955.

TJ Jiskra 1. 11. 1954 předal ONV Mnichovo Hradiště, Krajskému výboru pro tělovýchovu a sport podklady pro výstavbu tělovýchovného střediska. 21. 4. 1958 předala TJ Jiskra Místnímu národnímu výboru v Dolním Bousově žádost o vydání stavebního povolení na výstavbu šaten. Žádost za TJ Jiskra podepsali pánové Karel Žďánský a Karel Lenc, podkladem pro stavbu byla projektová dokumentace vypracovaná Oldřichem Žďánským (bousovský rodák, sportovec, žil v Turnově). Stavba byla projektována jako přízemní objekt, půdorys 8 x 30 metrů. Byla zařazena do Akce T – výstavba tělovýchovných zařízení svépomocí, financována krajským výborem Československého svazu tělesné výchovy v Liberci.

Stavební povolení bylo vydáno 6. října 1958 odborem výstavby a vodního hospodářství ONV Mnichovo Hradiště. Termín uvedení do provozu byl stanoven na prosinec 1959, stavebním dozorem byl pověřen Miroslav Novák. Stavba byla prováděna svépomocí – brigádnicky členy TJ Jiskra.

Budování nového sportovního stadionu 1959

Že termín dokončení a rozsah stavby nebude dodržen tak, jak stanovilo stavební povolení, bylo zřejmé již při zahájení stavby. Dokladem toho jsou železobetonové pilíře v obvodových stěnách stavby, které měly vynést budoucí přístavbu patra – noclehárnu a hlediště. Necelý rok po vydání stavebního povolení, 3. července 1959, požádala TJ Jiskra Místní národní výbor o převedení do Akce Z (zvelebení obcí a 53

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

měst svépomocí), předložila novou projektovou dokumentaci, dle které byl v přízemí byt pro správce, v patře pak noclehárna a hlediště.

V prosinci 1959 MNV požádal okresní výbor o vydání stavebního povolení na rozšíření dle požadavku TJ Jiskra. V lednu 1960 stavbu protokolárně převzal, v březnu proběhlo řízení a stavba noclehárny a hlediště byla povolena. Převzetí stavby národním výborem bylo pouze formální, protože příjemce dotace v rámci Akce Z nemohla být TJ Jiskra, ale pouze národní výbor. Práce zůstala na členech TJ Jiskra.

Souhlas se změnou projektu a stavby vydal i Státní výbor pro tělovýchovu a sport.

Stadión byl slavnostně otevřen 21. června 1964. V době otevření nemělo toto sportovní zařízení v rámci okresu konkurenci. Lze říci, že rozhodnutí o rozšíření o stavbu hlediště a noclehárnu tehdy předběhla dobu.

V roce 1966 zalila naše hřiště povodeň.

Dnešní podoba tribuny není původní. Funkcionáři klubu požádali v lednu 1974 o stavební povolení na přístavbu kotelny, garáže, klubovny. Projektovou dokumentaci vypracoval Karel Cop. Stavba byla dokončena v roce 1978, prostory v prvním patře sloužily do roku 1983 jako třída mateřské školky.

V témže roce bylo v celém objektu vybudováno ústřední topení, v roce 2001 byla kotelna plynofikována.

V letních měsících za ta léta využívali naše sportovní zařízení hřiště, ubytovnu a v té době i sokolovnu různí „hosté“. Byla to různá soustředění gymnastů a gymnastek ze Středočeského kraje a Mladé Boleslavi, tábory dětí z Ústí nad Labem a soustředění fotbalových týmů různých věkových kategorií z Prahy, Roztání, Března u Chomutova. V neposlední řadě tu byli ubytováni hráči i s rodinami z našeho družebního týmu TRAKTOR Merschwitz.

V roce 1986 byly vybudovány rozvody pro kropení hřiště.

Po odehrání podzimních zápasů v roce 1989 členové oddílu zahájili brigádnické práce na úpravě hrací plochy. Po dvě soboty a neděle zatravňovali prostor před brankami. Díky pochopení vedení s.p. Stroj54

BRK 2019

tex, který uvolnil na tuto práci dostupnou techniku.

V roce 1996 byly původní prostory noclehárny, dvě velké místnosti v patře, každá s 20 lůžky, přestavěny na šest menších pokojů a kapacita byla snížena na 26 lůžek. V roce 1998 byly položeny nové drenáže pod hrací plochu a za bránou směrem k nádraží. Současně bylo modernizováno sociální zařízení pro veřejnost.

V průběhu letních měsíců v roce 1997 byla opravena část střechy tribuny. Před tribunou byla položena zámková dlažba.

Prázdninové letní měsíce roku 2002 byly využity k úpravě našeho stadionu. Konkrétněji za brankami na hlavním hřišti a tréninkových plochách byly zapuštěny sedm metrů vysoké sloupy. V horní části sloupů byl přivařen vodorovný nosník s háčky, na které byla zavěšena síť. Tímto se budou zachytávat nepovedené střely na branku.

V roce 2003 proběhla rekonstrukce a rozšíření bytu správce. Místnost rozhodčích byla přidána k bytu, rozhodčím byla upravena bývalá dílna.

Instalace nových střídaček proběhla v roce 2004. V roce 2005 proběhlo zateplení a výměna oken v celé budově včetně bytu správce.

27. 3. 2006 se ocitlo naše hřiště pod vodou. Tající sníh a déšť zvedl hladinu Klenice a Kotelské strouhy.

Voda zaplavila fotbalové hřiště a k zaplavení kabin chybělo jen pár centimetrů.

Pevné branky na tréninkovém hřišti byly zabudovány v roce 2006.

V roce 2009 za peníze, které si hráči mužstev dospělých vybírali za různé pokuty, byla brigádnicky postavena pergola na hřišti.

V roce 2011 byl objekt napojen na splaškovou kanalizaci.

Areál hřiště v roce 2014

55

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Rekonstrukce hřiště v r. 2018

Na přelomu roku 2011/2012 získal klub dotaci 120 000 Kč z OFS Mladá Boleslav na údržbu. V rámci této dotace byly rekonstruovány kabiny, tzn. položení dlažby ve všech kabinách a chodbách, nová elektroinstalace, nové obložení stěn a vybavení kabin nábytkem. Změnilo se i rozložení kabin. Kabiny domácích a hostů se prohodily.

V červenci 2013 zakoupil klub novou sekačku, která nahradila stávající 12 let starý stroj.

Po novém roce 2014 začala v prostorách tribuny na fotbalovém stadionu rekonstrukce sociálního zařízení, klubovny a části ubytovny. Na tuto rekonstrukci získal klub dotaci z Krajského fotbalového svazu v celkové výši 140 000 Kč. Veškeré práce provádějí členové klubu sami.

V roce 2015 získal fotbalový klub dotaci 120 000 na vybudování zavlažování hracích ploch. Pojízdné zavlažování bylo nahrazeno podzemním.

V roce 2018 červen–srpen proběhla rekonstrukce hlavní hrací plochy. Investorem bylo město Dolní Bousov. Celkové náklady 5 246 378 vč. DPH, práce provedla firma AGRO CS a.s. V rámci projektu byly provedeny tyto práce – stržení vrstvy ornice, nové odvodnění plochy, nové drenáže, nové zavlažování, vyrovnání plochy, navezení substrátu + písku, osetí plochy, usazení nových branek, rozměry hřiště 106 x 68 m byly zachovány. První domácí zápas po rekonstrukci plochy se odehrál 13. 10. 2018 DBSK „A“ proti TJ Záryby.

Objekt je ve vlastnictví města, od výstavby po dnešek v něm správcovali:  1964 až listopad 1966 – Jos. Lukšík (gymnasta, fotbalista, hokejista), odstěhoval se do Rokycan  prosinec 1964 až září 1970 – Miroslav Večeřa (fotbalista), odstěhoval se do Sobotky  září 1971 až říjen 1994 – Josef Skramužský (fotbalista, hokejista, trenér), zatím nejdéle sloužící správce  listopad 1994 až prosinec 2002 – Miroslav Boček (fotbalista)  leden 2003 až leden 2011 – Miroslav Horák (fotbalista)  březen 2011 až ½ leden 2012 – Petr Noha  březen 2012 až prosinec 2014 – Jiří Taclík  prosinec 2014 až dosud – Aleš Svoboda 56

BRK 2019

Doprava V prvních létech po založení našeho klubu bylo pro dopravu na utkání převážně využíváno vlakové spojení. Samozřejmě, že ne jen to. Použito bylo také kol, povozu nebo se také na zápas do Libáně šlo pěšky. Postupem let už se dal najmout autokar nebo autobus.

Pro náš klub přišla tzv. „Doba autobusová“ v roce 1981. Prostřednictvím MNV se podařilo zakoupit vyřazený autobus ŠKODA RTO-706. Díky OV ČSTV, který poskytl finanční podporu, byl autobus opraven a dán do dobrého technického stavu, a tak sloužil k zájezdům na sportovní utkání. Do té doby byl jednán vždy autobus ČSAD, který zatěžoval pokladnu TJ ročně částkou cca 30.000 Kčs. Karoserie autobusu byla začátkem července členy TJ přebroušena a celá nově nalakována. Ve dnech 11. až 23. července byl tímto autobusem uskutečněn zájezd k Černému moři do Rumunska. Zájezdu se účastnilo 41 Bousováků – členů TJ a jejich dětí.

Autobus byl využíván pro dopravu na zápasy (fotbal, hokej) a na různé výlety bousovských spolků.

Mnoho občanů Bousova si dobře pamatuje, když se jezdilo tímto autobusem na plavání do Jičína.

V září roku 1989 zakoupil náš klub zánovní autobus, který nahradil do té doby provozovaný typ RTO. Po několika drobných opravách byl autobus Karosa řady ŠL v provozu a zajišťoval potřeby klubu. Tento autobus byl po několika letech věrné služby (cca 5) prodán. Potom jsme využívali k dopravě na fotbalové i hokejové zápasy autobus, který byl ve vlastnictví města.

V současné době se doprava k zápasům řeší povětšinou osobními auty. Týmy hrající krajské soutěže mají zajištěnou dopravu autobusem, kterou zajišťují různí dopravci.

57

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

HOKEJ V DOLNÍM BOUSOVĚ 1932–1949 V Dolním Bousově a okolí se mládež vyžívala bruslením na zamrzlém rybníku Pískováku, nebo na zaplavovaných lukách podél říčky Klenice. Ale na Pískováku byl led nejdříve. Mládež na tom byla různě.

Chudším stačily boty s cvočky a podkovami a už se žehlily dlouhé klouzačky. Šťastnější děti mívaly brusle na kličku či upevněné provázky nebo řemínky na boty a ty se většinou nepůjčovaly. Šroubení deformovalo podrážky a trhalo podpatky. V té době se hrálo na góly mosaznou koulí vrženou po ledě, která se obtížně zarážela podpatkem. Branky stály u hráze rybníka a Na Koutě. Když napadl sníh, vyhrnuly se jenom cestičky a fotbalisti s míčem ladili na sněhu jarní formu. Bruslaři se často přemístili na svah na Školništi.

Většina těchto radovánek především kluků vzala za své, když si Adolf Doškář přinesl zahnutou hůl od koláře Křiklána a proháněl jí po ledě gumovou „masivku“. Chlapci se hned vrhli na okolní křoviny, chytřejší na zahnuté spodky bříz a už se vyráběly hokejky podle nejrůznějších představ. Ty usměrnil František Kocvera koupí pravé hole, tenkrát na pozemní hokej. Poprvé se začíná hrát s náznaky vedení puku a přihrávkou ještě většinou naslepo. Na bruslích se dělá kulatým pilníkem žlábek, ale ostří většinou dlouho nevydrží. Potíže dělá hlavně ostrá zatáčka a prudké zastavení. Další vývoj však postupně přinesl zdokonalení.

V roce 1932 přišla tuhá zima. Uhodily první mrazy a hladina Pískováku se leskla jako zrcadlo. Hokejové zápasy se začaly hrát denně, živelně i nemilosrdně. Nebyl čas cvičit techniku bruslení a práci s hokejkou. Každý hrál s různou mírou tělesné zdatnosti a sportovního talentu. Několik místních nadšenců, dojíždějících do Mladé Boleslavi do škol nebo zaměstnání, mělo příležitost vidět na Štěpánce dobrý hokej u hráčů Bruslařského klubu Mladá Boleslav, který byl průkopníkem hokeje v Čechách a jehož historie se začala už v roce 1908, kdy se dne 26. ledna v Boleslavi konalo mistrovství Čech za účasti Sparty, Slavie a BK. V roce 1932 hrál BK Mladá Boleslav mistrovství Severočeské hokejové župy Fleischmannovy. BK Mladá Boleslav byl pro nás vzorem hrou Košťála, Táborského, Crhy a dalších.

U nás jsme teprve začínali. Sbily se branky ze střešních latí. Hráči se stále měnili. Chyběla ta pravá rivalita, jako je mezi kluby. Až 3. ledna 1932 došlo k prvnímu zápasu mezi mužstvy podle spolkové příslušnosti. Sokol nastoupil v dresech na házenou, SK ve fotbalových. Hřiště bez hrazení a čar na Pískováku před Hosovými. Teprve nyní se bojovalo o prestiž s náležitým zápalem. Sokol v sestavě Bohumil Cvrček, Václav Bartoň, Karel Procházka, Ladislav Tomáš, František Jeleček a Josef Míšek proti SK, za který hráli Josef Nožíř, Miloslav Štajer, Václav Exner, František Anděl a bratři Oldřich a Miloslav Žďánský. Vítězem se stal Sokol, za který dal dvě branky Jeleček a jednu Procházka, za SK dal gól Štajer.

Nyní šlo o to, který místní spolek bude mít o rýsující se hokejový oddíl zájem. Sokol byl příliš konzervativní, Sportovní klub měl pochopení pro iniciativu Václava Exnera. Pro nový oddíl bylo zakoupeno sedm kanadských holí CCM, půjčeny fotbalové dresy a chrániče. Hráči měli většinou brusle na kličku, jenom Jeleček získal hokejové brusle německé výroby Polar-Herold.

Byl potvrzen zápas při večerním osvětlení na BK Mladá Boleslav s tím, že nám budou zapůjčeny brankářské chrániče. 13. ledna jsme nervózně přelézali vyšší mantinely v pumpkách s těsnými viktoriánskými dresy a fotbalovými chrániči. Tísnivý byl pohled na domácí borce v kompletní výzbroji se dvěma útoky. Ti se samozřejmě těšili, jak s námi zametou. Jak se bavilo četné publikum, není třeba líčit. Ale tenkrát se snad stal zázrak. V sestavě v brance Nožíř, Jeleček, Bartoň, O. Žďánský, Štajer, Exner, na střídání Jaroslav Míšek a Karel Procházka jsme dokázali remizovat 2:2, když obě naše branky dal Žďánský. Úspěch způsobil zájem druhého největšího soupeře v okolí, ZK Jičín. Tomu jsme potvrdili zápas s tím, že si Václav Exner vypůjčí od BK z Mladé Boleslavi brankářské chrániče. To se ale nestalo a hrát se muselo. Nožíř v brance chráněn pouze fotbalovými chrániči a několika kalendáři pod dresem měl po nemnoha zásazích všechno v nohavicích. Chytal už jenom bytelnou hokejkou od koláře Tomsy. Jičínští 58

BRK 2019

hráli vyspělý hokej, zvláště Milan Špot byl třída, takže dopoledne jsme dostali deset a odpoledne třináct branek. Čestný úspěch dal Štajer.

Debakly nás ale neodradily, spíše vzpružily. Za týden jsme prohráli v Mladé Boleslavi 3:9. Dvě branky dal O. Žďánský, jednu Jeleček. Novým hráčem v sestavě byl František Anděl. Na BK nám nabrousil kanady rozhodčí Černý a to napříč nože. Ostřím jsme se sice mohli dobře oholit, ale na ledě jsme se neutrhli. Broušení muselo většinou vystačit na celou sezónu. Tenkrát jsme neměli tolik problémů jako dnes, kdy každý sportu rozumí, ale nehne pro něj prstem. Šli jsme si vždy vlastní cestou a věděli jsme, že se úspěch musí dostavit, budeme-li vytrvalí a nepodlehneme-li lhostejnosti a lajdáctví. Příznivců přibývalo úměrně s úspěchy. Hráči hráli nejen hokej, ale i fotbal, tenis, cvičili v Sokole, byli fyzicky na výši. Vše záviselo jen na počasí a mrazech.

V roce 1933 jsme se stali členy Československého svazu kanadského hokeje Severočeské župy se sídlem v Mladé Boleslavi. Do výboru SK byl zvolen František Jeleček, předsedou oddílu se stal Karel Zalabák. Klub zakoupil černé stulpny s bílými pruhy, pro brankáře chrániče nohou, prsou a rukavice. Proto musela se vykonat peněžní sbírka mezi členy. Prkna na hrazení zapůjčila firma Bratři Horáčkové. Karel Zalabák, zubní technik, daroval osm dresů s kruhy a hvězdou na prsou. Po zápasech s BK Mladá Boleslav 2:4, LTC Turnov 1:3 a osadou El Toro, mistrem republiky trampských osad na nebákovském rybníku (dopoledne 2:3, odpoledne jsme vyhráli 6:4) se situace v oddíle zlepšila. V mistrovství jsme ale neuspěli a prohráli s BK Mladá Boleslav 3:4, v Nymburce s Polabanem 0:4, v Brandýse nad Labem 0:2.

Sestava sezóny 1932/33: v brance František Šolc, obrana Josef Míšek, Karel Procházka, útok Olda Žďánský, Miloslav Štajer, František Jeleček. Dále střídali Míla Žďánský, František Buriánek, František Svoboda, František Staněk, Václav Exner, v brance střídal Josef Nožíř.

V sezóně 1933/34 bylo sehráno 13 zápasů, z toho tři mistrovské. V Kopidlně vítězně 2:1, stejným výsledkem jsme v mistrovství župy vyhráli v Poděbradech. Na Pískováku jsme 13. ledna odpoledne porazili SK Bakov nad Jizerou 6:2. Dopoledne téhož dne jsme tréninkově vyhráli nad SK Mnichovo Hradiště 12:2. Z přátelských zápasů stojí za zaznamenání těsná prohra v Mladé Boleslavi 0:2, v Turnově 0:1, remíza ve Dvoře Králové nad Labem 1:1, vítězství v Dymokurech 4:1 a velice pěkný zápas v Hradci Králové s místním BK 1:1. V posledním zápase sezóny jsme vyhráli v Mimoni nad místními Němci 3:1.

1933/34 – Hockeyové mužstvo DBSK Zleva: Tomáš O., Jeleček, Bartoň, Staněk, Míšek, Procházka, Rejman, Svoboda, Košťál

59

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Do sezóny 1934/35 nastupujeme jako nováček první třídy Severočeské župy. Bez jediného přátelského zápasu jedeme do Jičína rovnou na první mistrák. Dopoledne i odpoledne jsme vyhráli 2:1. Který zápas bude uznán župou za mistrovský, nám bylo jedno (na dopolední se nedostavil delegovaný rozhodčí). Po čtrnáctidenní přestávce (nemrzlo) přišla těsná prohra v Poděbradech 1:2. To bylo odpoledne, ale večer jsme to schytali v Nymburce s Polabanem 10:0! Následovala obleva až do 9. března, kdy jsme na Pískováku zahájili a zároveň zakončili domácí sezónu. V dopoledním zápase porážíme překvapivě BK Mladá Boleslav 2:0. Soupeř se zřejmě šetřil na večerní utkání v Českých Budějovicích o titul Mistr českého venkova, který ale prohrál hladce 5:0. Během poledne led na Pískováku úplně rozbředl, a tak těsně před odpoledním zápasem bylo rozhodnuto naložit klády (trámky) a branky na žebřiňák a odtáhnout na Zadní Pivák, rybník na Zahrádkách. Tam byl ideální led, ale slabý. Už v první třetině se dělaly houpačky od branky k brance. Začátkem druhé třetiny byla hra ukončena pro potopení brankáře Šolce. DBSK – Bakov 1:0 – nedohráno! V mistrovství jsme obsadili poslední, šesté místo.

Sezóna 1935/36 začala 15. prosince na rybníku Pivák zápasem s SK Kosmonosy. Vyhráli jsme 9:1.

V mužstvu se poprvé představili František Kopecký a Vlastimil Vošňakovský, v dalších utkáních ještě Josef Vynikal. Zima byla nepříznivá, stálým problémem bylo kluziště. Pískovák se občas vypouštěl, sníh se musel daleko odhrnovat, neboť pod jeho tíhou praskal led a voda často zaplavila hrací plochu. Při nečekané oblevě se lovily mantinely i branky s nezbytným vykoupáním. Proto se v létě prodloužilo hřiště házené Na Bahně o čtyři metry, vyrovnal se výškový rozdíl a navršily se hráze. V sezóně jsme sehráli pouhé čtyři zápasy, na mistrovské vůbec nedošlo …

1937 – Muži Zleva: Tomáš O., Jeleček, Bartoň, Staněk, Míšek, Procházka, Rejman, Svoboda, Košťál

Na počátku sezóny 1936/37 přestoupil do BK Mladá Boleslav brankář František Šolc následován Josefem Míškem a Karlem Procházkou, do Sparty Úpice odešel Olda Žďánský. Proti tomu se podařilo získat výborného hráče BK Mladá Boleslav Josefa Košťála, který byl hned našim nejlepším hráčem a kamarádem i duší našeho útoku. V závěru sezóny zasáhl do sestavy i Pražák Otomar Klíma. Sehráli 60

BRK 2019

jsme deset zápasů, pět vítězných, pět porážek. Dva mistráky s Kopidlnem 4:2 a SK Bobnice 6:2 na rybníku Šlejferně. V brance se střídali Ota Tomáš, František Patka a František Staněk.

Sezóna 1937/38 byla opět ve znamení špatné zimy, sehrálo se jen šest zápasů. Přinesla i zajímavosti: registrujeme dorost, zřídili jsme prkenné mantinely a drátěný výplet branek. V prvním mužstvu se vystřídalo celkem 16 hráčů. V brance v přátelském utkání v Kopidlně poprvé nastupuje žák Slávek Kocvera. 9. ledna 1938 cestujeme autem do Liberce k utkání s Rapidem Růžodol. Přišla vichřice, která nakupila obrovské závěje, takže jsme dojeli jenom do Jílového. Pokračovalo se poklusem závějemi do Hodkovic, odtud vlakem do Liberce a poklusem na hřiště. Prohráli jsme 3:0 a po zápase rychle spěchali domů, protože odpoledne byl na Zadním Piváku sjednán zápas s SK Kosmonosy. Přijeli jsme ale později, místo mistráku se hrálo přátelsky dvě třetiny po deseti minutách. Tma a husté sněžení hru úplně znemožnily.

25. prosinec 1938 je památné datum dolnobousovského hokeje. Poprvé jsme hráli mistrovský zápas na stříkaném kluzišti Na bahně. Před početnou návštěvou, později volanou k ohni u pana Cvrčka, vyhráli jsme nad mnichovohradišťským klubem 8:2 třemi góly Jaroslava Holého, dvěma Jelečka a po jednom přidali Vaněk, Procházka a O. Tomáš. Sehrálo se deset zápasů prvního mužstva a dvě utkání dorostu. Ve druhém mistrovském utkání prohráli jsme v Bakově 4:1 a tím pro nás mistrovská sezóna skončila – hrálo se vyřazovacím způsobem. Dorost prohrál v Boleslavi s BK 9:2 a v mistrovství remizoval v Jičíně 1:1. Losem se stal vítězem Jičínského okrsku. Další zápasy proti vítězům nymburského a mladoboleslavského okrsku se pro oblevu již nehrály. Konec sezóny patřil zájezdu do Libáně na turnaj.

V prvním utkání jsme remizovali s domácí VS Libáň 1:1, ve druhém jsme zvítězili nad pražským týmem Reálné gymnázium Slovenská 5:1 a získali krásný pohár, který je první trofejí našeho odboru. Výborný Pepík Košťál se vrátil do BK Mladá Boleslav, ze Sparty Úpice byl pro náš klub zdarma uvolněn Olda Žďánský.

Mistrovství II. třídy v sezóně 1939/40 se opět hrálo vyřazovacím způsobem. V přátelském utkání na Pískováku 17. prosince jsme prohráli s BK Mladá Boleslav 11:2. Na Štědrý den dopoledne porazilo naše béčko Dolno II. na Pískováku Řepov 6:4. Odpolední zápas s Bakovem se hrál už za šera a musel být zkrácen. DBSK I. vyhrál 4:3. Rozhodující utkání v mistrovství II. třídy se hrálo 25. prosince v Kopidlně.

Prohráli jsme po velkém boji 5:4 a tím pro nás mistrovství skončilo. Zima byla mimořádně příznivá.

První mužstvo sehrálo 16 utkání, rezerva tři a dorost osm. Mrzlo od prosince do března. O Vánocích uspořádal hokejový odbor turnaj žáků, kterého se zúčastnily čtyři týmy. HC Zahrádka v sestavě Šuma, Jarisch, Maděra, Lešák I., Lešák II., Koráb, LTC Rynk: Kocvera, Svoboda, Škorpil, Holý, Holý, Charvát, BK Nádraží: Folprecht, Vávra, Najman, Nový, Jirků, Švorc a Studenti: Šolc, Hema, Zedník, Homolka, Kučera, Marek. Hrálo se každý s každým, zvítězil HC Zahrádka. V zápase o pohár prvního s druhým v tabulce ale vyhrál LTC Rynk nad HC Zahrádka 4:1. Střelci turnaje: Koráb 7, M. Holý 4, Maděra 3, O. Holý 3 atd.

Dorost vyhrál okrsek, finále mistrovství hrané 14. 1. 1940 v Nymburce ale bylo zklamáním. Prohráli jsme s Polabanem Nymburk 0:3 a 1:4 a s Turnovem 0:3. Sestava: Sl. Kocvera, L. Vaněk, Fr. Svoboda, L. Čejka, J. Holý – Vl. Kocvera, O. Menšík, Ritter. 4. února se na Pískováku uskutečnil Sokolský turnaj za účasti Sokola Dobrovice, Kosmonos, Mladé Boleslavi a Obrubců. DBSK porazil Dobrovici 7:0, DBSK žáci – Obrubce 5:1, ve finále DBSK – Mladá Boleslav 1:2.

První utkání mistrovství II. třídy sezóny 1940/41 hrané Na Bahně přineslo velké zklamání a prohru 3:5 se Sokolem Josefův Důl. Hrálo se 22. prosince dopoledne. V odpoledním zápase se domácí představili jako jiné mužstvo. Ve stejné sestavě Sl. Kocvera, Janda, Staněk, Jeleček, Košťál, J. Holý, Vl. Kocvera, Žďánský a Rejman poráží Sokol Mladá Boleslav 11:2 (J. Holý 6, Kocvera a Košťál po dvou, Rejman).

Následovala poměrně příznivá zima. Mužstvo sehrálo 15 zápasů. 26. prosince 1940 nastoupil poprvé za první mužstvo Mirek Holý. 8. února dopoledne se mělo jet do Libáně vlakem, který ale nejel. Zdálo se, že k zápasu nedojde. Jenomže pohotový sekretář klubu Jeleček obstaral saně s koněm a jelo se. Po rovině uháněl koník jedna radost, do kopce mu chlapci pomohli. Po vítězství 6:1 se mužstvo vracelo s veselou na saních domů a v řízení koníka se všichni vystřídali.

61

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1941 – Muži Zleva: Šolc, Žďánský, Janda V., Holý, Janda J., Košťál, Staněk, Rejman, Jeleček

Jubilejní sezóna 1941/42 byla velice zdařilá. V hokejovém mistrovství Severočeské župy bylo 22 klubů rozděleno do divize (BK Mladá Boleslav, Sparta Kopidlno, ZK Jičín, SK Nová Paka) a I. třídy, v níž v okrsku A byly týmy Dolní Bousov, Dobrovice, Voděrady a Městec Králové. Hrajícím trenérem mužstva byl třiatřicetiletý Josef Košťál. První zápas a hned mistrovský se nám ve Voděradech nepovedl.

Prohráli jsme dvěma vlastními góly obránců 2:1. O týden později za silného mrazu a krásné návštěvy porážíme doma Lumír Dobrovice 3:2. Následovala řada přátelských utkání hraných na domácím hřišti v Bousově, z nichž za zmínku stojí prohra s Jičínem 2:11 – po dvou třetinách byl stav 2:2, pak selhala obrana a rezignoval brankář Šolc. V únoru jsme poprvé na našem hřišti přivítali dvě pražská mužstva.

Zápas s SK Libeň 3:4, plný vzrušujících momentů na obou stranách, plně uspokojil 800 diváků. Druhý pražský tým AK Čerti Praha XIII. porážíme 5:2. V přestávkách některých zápasů předvedly své umění krasobruslařky Alice Heligarová z Turnova a Manka Haluzová z Chrudimi. Výborně si vedl dorost, který sehrál čtyři mistrovská a čtyři přátelská utkání, v nichž byl pouze jednou poražen. Nejlepšími střelci byli J. Charvát 8, M. Holý 6, O. Homolka 6, O. Holý 5, A. Lešák 4. Střelecká tabulka mužů: O. Žďánský 24, J. Holý 13, F. Jeleček 13, V. Kocvera 12, J. Košťál 5.

První mistrovský zápas I. třídy sezóny 1942/43 se hrál 1. ledna 1943 na Pískováku. V neúplné sestavě jsme sice vedli 3:1, ale AFK Benátky v poslední třetině vyrovnal na 3:3. Ve druhém mistrovském utkání jsme remizovali v Železném Brodě 2:2. V utkání o přeborníka I. třídy jsme prohráli doma s Turnovem 1:0. Výborně si opět vedl dorost, který se stal mistrem župy. Ve finále porazil Spartu Kopidlno 5:1. Dorostenci v mistrovství dali 53 branek a brankář Slávek Kocvera pustil za sezónu za svá záda jedinou střelu soupeřů! Sestava dorostu: Sl. Kocvera, V. Lešák, F. Šichta, O. Holý, J. Charvát, A. Lešák, O. Homolka, Bažant, M. Holý. Sezóna byla co do počasí špatná. Mrzlo vždy jen krátce a následovala obleva.

Sezóna 1943/44 začala velice brzy přátelským zápasem 11. prosince v Kněžmostě, kde jsme vyhráli 12:0. V mistrovství II. třídy porážíme doma Mnichovo Hradiště 12:0, AFK Benátky 5:0, na koupališti 62

BRK 2019

v Dobrovici hrajeme 1:1 a na jezeře ve Mšeně vyhráváme 5:1. A protože poslední zápas SK Dětenice vzdal, stali jsme se vítězi soutěže. Dorost sehrál jen dva zápasy. Koncem února jsme na Pískováku nastoupili ke dvěma zápasům s pražskými mužstvy. V prvním porážíme SK Podolí II. Praha 6:0, ve druhém mužstvo dobrých brankářů i techniků HC Čerti Praha XIII. 5:2. Zima to byla zvláštní – v prosince mrzlo, v lednu a počátkem února přišla jarní pohoda a 5. března jsme v Železném Brodě ukončili sezónu remízou 2:2.

Heslem léta sezóny 1944/45 bylo postavit Na Bahně vysoké mantinely (90 cm). Jejich premiéra se konala 1. ledna 1945 v rozhodujícím utkání o vítěze Zimních her. Remíza 2:2 proti BK Mladá Boleslav stačila díky lepšímu skóre na 1. místo. Dál se v soutěži nepokračovalo. Řada hráčů byla ve válce totálně nasazena a vlakové spojení k nám bylo v té době špatné. První mužstvo sehrálo 10 zápasů, dorost jenom dva.

Sezóna 1945/46 začíná v kronice slovy M. Holého: „Rok, ve kterém se rozvine boj o postup. Proto všichni všemi silami musíme zastavit to kulaté, vrtkavé a prchající štěstí letošního roku. Zadržíme je? Uvidíme…“ Zahájili jsme výhrou 10:2 v Kosmonosích. Následovala dvě vítězství doma 3:0 s Kněžmostem a o týden později s týmž soupeřem 16:2. V mistrovství I. třídy jsme vyhráli 3:2 ve Voděradech, doma 3:1 s Bakovem a v bouřlivém zápase v Železném Brodě 2:1. Stejným výsledkem skončilo i rozhodující utkání na domácím hřišti se Spartou Kopidlno. Postoupili jsme do kvalifikace o postup do divize! Celý měsíc se čekalo, zda bude přírodní led na Zbraslavi. Marně. Nakonec se utkání odehrálo na zimním stadiónu v Praze. Zájem o zápas byl u našich fandů značný. Vyjeli jsme obrovským autokarem ČSD a prožívali chvíle pochyb a napětí. V hlavním zápase se utkaly DSK Tábor a SK Prostějov o udržení v lize s výsledkem 2:1 pro Tábor. Stadión byl zaplněn čtyřmi tisíci diváků a mnoho z nich po prvním utkání neodešlo. Bylo mezi nimi hodně našich příznivců usedlých v Praze. Zápas pro nás nezačal dobře. Po pěti minutách prohráváme 0:2. Záhy jsme ale nabyli potřebného klidu a před koncem jsme vedli 5:2.

Utkání nakonec skončilo naším vítězstvím 5:3.

Divize – 1946/47. Po dvou vítězných přátelských zápasech v Bakově 5:3 a v Turnově 4:3 nastoupili jsme 25. prosince 1946 na domácím ledě proti BK Mladá Boleslav. Rekordní návštěva, kterou kronika neuvádí, byla zklamaná. Zatímco hosté předvedli jednu z nejlepších her, domácí tým propadl v kázni i ve střelbě. Porážka 2:6 byla překvapující. Druhý den jako by nastoupilo jiné mužstvo – po velké převaze vítězíme nad Jaroměří 5:1. O tři dny později jsme po dramatickém závěru remizovali venku s Meteorem Svobodné Dvory 2:2, když jsme ještě tři minuty před koncem prohrávali 0:2. Během minuty přišlo vyrovnání z hokejek Charváta a M. Holého. Prvního ledna 1947 jsme doma deklasovali Týniště nad Orlicí 7:0 a dostali se tak do čela tabulky Divize Českého venkova skupina B – východ. Rozhodující zápas divize jsme vyhráli 5. ledna 1947 v Jičíně s místním SK 3:1 a postoupili do kvalifikace o postup do hokejové ligy!

12. ledna 1947 odpoledne před návštěvou tři tisíce diváků se odehrála kvalifikace o ligu BK Havlíčkův Brod – Dolnobousovský SK 6:5 (2:2, 3:2, 1:1). Sestava DBSK: Sl. Kocvera – V. Kocvera, F. Šichta, O. Holý, M. Holý, J. Holý, Nový, Charvát, R. Linka, Fr. Jeleček. Branky: J. Holý 3, M. Holý, Linka. Utkání vysílala rozhlasová stanice Hradec Králové. Dramatické a vyrovnané utkání nakonec vyhráli šťastnější domácí.

Bousováci neproměnili řadu jistých příležitostí. Podle očitých diváků příznivců DBSK měli domácí vskutku vydatnou podporu v rozhodčích. Ve finále západočeské divize porazila Feldbabka Čechii Louny 7:3 a po vítězství nad Feldbabkou postoupil do ligového ročníku 1947 – 1948 Havlíčkův Brod.

2. února 1947 se v Turnově hrál Koškův memoriál. Ludvík Košek, hráč LTK Turnov, padl jako pilot v Anglii. Turnaj se hrál pod záštitou anglického velvyslanectví, generálů čsl. armády a národních výborů a byl vrcholnou událostí Českého severu. Výsledky DBSK – LTK Turnov 6:2, DBSK – HOSK Bakov 3:1 a DBSK – Armádní team Praha 7:0 (nejlepší hráč Stibor z LTC Praha) způsobily senzaci turnaje.

V nejlepším zápase nově sestavená obranná dvojice Linka – Šichta excelovala proti pražským ligovým hráčům.

63

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Sestava: Sl. Kocvera, Linka, Šichta, O. Holý, M. Holý, J. Holý, Nový, Charvát, Rejman, Jeleček. Byla to naše vůbec nejúspěšnější sezóna. Mrzlo od 15. prosince s nepatrnými přestávkami do poloviny března. Hrálo se poprvé při dobrém večerním osvětlení na silném ledě, které umožnilo samočinné napouštění z náhonu. Zdá se, že jsme dosáhli nejvyšší možné mety. Mužstvo sehrálo celkem 26 zápasů se skóre 196:85. Střelci: M. Holý 47, O. Holý 26, Nový 25, Šichta 22, Charvát 18, Jeleček 14, J. Holý Legendární útočné trio – Oldřich Holý, Miroslav Holý a Jan Charvát v roce 2015, oslava 90. narozenin M. Holého – nejlepšího střelce hokejového DBSK. 14, R. Linka 13.

V sezóně 1947/48 téměř vůbec nemrzlo. Koncem února jsme dvěma vítězstvími v jednom dni 12:9 a 14:2 v Jablonci nad Nisou sezónu zahájili a zakončili.

Sezóna 1948/49 byla zahájena na Štědrý den, kdy jsme bez přípravy vyhráli v Bakově 10:4. První mistrák divize východ B jsme na malém a hrbolatém ledě rybníku ve Skyšicích prohráli s Jaroměří 1:3.

Ani v dalších zápasech se nám hra nedařila. Ve Svobodných Dvorech jsme prohráli 3:9, v Kopidlně s místní Spartou 3:5. Čtvrté divizní utkání hrané opět ve Skyšicích přineslo poměrně překvapivý výsledek 3:3 s vedoucím týmem tabulky BK Mladá Boleslav. Na závěr jsme prohráli v Hradci králové s místní Slávií 2:3 a sestoupili do I. třídy Libereckého kraje. Od této sezóny hraje naše mužstvo jako Sokol Dolní Bousov. Celkově bylo sehráno 19 zápasů, z toho pět divizních.

Sezóna 1949/50. Po ukončení sezony 1948/49 rozhostil se v klubu mrtvý klid. Mantinely ležely přes léto volně pohozené v jasanech a chátraly. Provokativní referát v novinách Stráž severu jako by probudil spící klub k nové aktivitě. Byla svolána členská schůze. Usneseno bylo opravit mantinely, sloupky zasadit do betonových podstavců a zvednout světla. Práce ale kupředu mnoho nešla, ač byl ideální podzim a sucho. Před počátkem soutěže I. třídy Liberecko – jih jsme společně se Sokolem Bakov n. J. absolvovali tréninkový zájezd na zimní stadion v Pardubicích ve dnech 12. a 13. listopadu 1949. Krásná jízda autobusem, přátelské prostředí, pobyt v pěkném hotelu a dobře vedený trénink bratrem Kučerou z Bakova byly nejsilnějším zážitkem sezony vůbec.

14. ledna 1950 jsme zahájili mistrovství vítězstvím doma nad Sokolem Turnov 5:1. V Turnově s VSJ jsme vyhráli 23:2. V dalším utkání porážíme doma Bakov 9:3. Spanilá jízda pokračovala i v Lomnici n.

Pop. Nad místním Technolenem vítězíme 11:3. V posledním utkání jsme si, ač v kombinované sestavě, poradili doma s Katusicemi výhrou 8:1. Stáváme se vítězem jižní skupiny I. třídy. Ve finále krajské soutěže, které se hrálo s vítězem severní skupiny Sokolem Česká Lípa na jeho ledě, jsme v sobotním utkání před 800 diváky vyhráli 12:5 a v neděli 29. 1. 1950 poměrem 8:1. Sokol Dolní Bousov je mistrem Libereckého kraje.

Po skončení mistrovských utkání sehráli jsme díky příznivé zimě ještě celou řadu vítězných přátelských zápasů. K nejvýznamnějším jistě patřil zápas v Liberci proti místním VSJ. Vojáci připravili našemu mužstvu srdečné přivítání a blahopřání k zisku titulu mistra kraje. Samotné utkání bylo od zahájení až do poslední minuty napínavé a slušné. Vyhráli jsme 8:6 brankami M. Holého 4, Šichty 2, Charváta a K. Lence po 1. Celkem bylo v sezóně sehráno 16 zápasů s celkovým poměrem branek 189:53. Střelci: M. Holý 62, Šichta 40, Charvát 26, K. Lenc 19, K. Šolc 13, Exner 9, Stejskal 8, Jeleček 5.

64

BRK 2019

1950–1969 1950/51

Sezóna 1950/51, to byl druhý pokus o postup do první hokejové ligy! Nutnost začít s výstavbou zděné hráčské kabiny u kluziště byla dlouho oddalována zčásti nezájmem vedení, ale i svízelnou situací se stavebním materiálem. Po dlouhých diskuzích navrhl Mirek Holý zprvu nízkou kabinu. Stavitel Ing. Horáček vypracoval rozpočet a žádost byla postoupena na okres do Mnichova Hradiště. Hodně času jsme ztratili svozem a čištěním cihel ze zbouraného většího komína bývalého místního cukrovaru. Započaté práci na výstavbě kabiny chyběl alespoň jeden stálý zedník. S ohromným úsilím a několikerým překročením plánu byla stavba v polovině listopadu pod střechou. Stovky brigádnických hodin odpracovali hráči i příznivci. Pomohla i subvence od ministerstva. ONV v Mnichově Hradišti a MNV v Dolním Bousově přispěly finančně. Zbývalo uklidit staveniště, upravit a vyčistit hrací plochu, instalovat osvětlení tak, aby se s příchodem mrazů mohlo začít „dělat led“. S vypětím sil se to nakonec hrstce brigádníků podařilo.

První mistrovské utkání se odehrálo na Silvestra roku 1950 od 14 hod. S nadšením a podporou obecenstva, jehož se sešlo hodně (350), vítězíme nad Polabanem Přelouč 9:2. 14. ledna 1951 tentokrát před 800 diváky porážíme doma Železný Brod 9:0. 21. ledna v Pardubicích, kam jsme odjeli celkem čtyřmi autobusy plnými příznivců, jsme po strhujícím průběhu dokázali senzačně porazit favorita Ramo Pardubice 3:2. Velice zklamáno bylo množství sázkařů, kteří vsadili na vítězství domácích. Zápas byl totiž zařazen v SAZCE. Mistrovství pokračovalo v Kopidlně. Hrbolatý led byl brzdou naší kombinace. Remíza 2:2 byla zbytečná, protože obě branky jsme dostali po netaktických výletech naší obrany. Další zápas jsme měli hrát doma, ale nebyl led. Jelo se do Svobodných Dvorů u Hradce Králové. Na krásném ledě jsme měli sice dobrý úvod zápasu, ale v dalším průběhu nás domácí i s vydatnou pomocí rozhodčích přehrávali a před poslední třetinou vedli 5:3. Závěrečná část hry byla z naší strany vynikající. Vyhráli jsme ji 5:1 a celkově jsme zvítězili nad RD Hradec Králové 8:6! Zápasu přihlíželo 500 diváků. Góly dali M. Holý 4, K. Šolc 2, K. Lenc a O. Holý.

Vyhráli jsme oblastní mistrovství kraje a čekal nás druhý kvalifikační turnaj o postup do hokejové ligy.

14. února 1951 jsme sehráli na ZS v Pardubicích přípravný zápas. Celkem lehce jsme zdolali místní ligovou Slavii, která nastoupila bez Dandy a Pletichy, 4:1. Zápas nám dodal sebedůvěru. Hned druhý den 15. 2. 1951 odjíždíme vlakem do Brna. Na nádraží nás přišlo vyprovodit mnoho příznivců. Jedeme na kvalifikační turnaj o postup do hokejové ligy. Našimi soupeři budou mužstva SKP Opava a Zbrojovka II. Brno – Židenice.

Ze vzpomínek Luďka Exnera uvádím: „Když jsme v Brně z vlaku vystoupili, nemít hokejky, zaměnili by nás místní za braťové ze slovenských hor, kteří přijeli na trh prodávat ovčí sýr. Neměli jsme žádné sportovní tašky, jako se nosí dnes. Jeden stěhovací kufr, další obyčejný pytel či vak ušitý z jakékoliv látky. Sláva Kocvera nesl svoje „betony“ pověšené přes rameno. Zkrátka jenom sláma nám nečouhala z bot, jak na hráče pokřikovala místní mládež. Podobně to podle vizáže dopadlo, když jsme dorazili přímo na stadion, kde nás oslovil vrátný: „Co zde mládenci chcete? Dnes není žádný venkovský trénink ani zápas, dnes se hraje kvalifikace do ligy.“ My jsme ten soupeř Židenic, co hraje tu kvalifikaci, odvětil Mirek Holý. To ale neměl říkat. Děda se do něj pustil, aby si dělal legraci z takových jako je on a ne ze starého člověka, který by mu mohl dělat tátu atd. Vše se ale nakonec vysvětlilo, pán se nám omluvil a uvedl nás do kabin. Potom už vše probíhalo jako před každým zápasem. Problém nastal, až když jsme nastoupili na led jako barevné žáby v černo-modro-žlutozelených dresech, které nám zapůjčil kraj Liberec. Rozhodčí si všimli, že někteří naši hráči mají delší hokejky a nechali nám je zkrátit. Pro mnohé z nás to byl velký hendikep. Diváci se nám smáli a pokřikovali: „Rybníčkáři, to jsou mantinely a ne rákos, máte s sebou písek, ten led je hladký.“ Zkrátka čekali, jak nás roznesou. Nakonec jsme po boji prohráli 7:9 a diváci nás odměnili potleskem.

Už jsme nebyli rybníkáři, ale dobré hokejové mužstvo.

65

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Sestavu brněnských utkání kronika bohužel nezmiňuje. V brance byl S. Kocvera a dále jsou tu pouze jména střelců branek M. Holý, O. Holý, K. Lenc, Šichta, Exner, Šolc a Mrtek. V zápase s SKP Opava jsme utrpěli debakl 3:10. Nedařilo se střelecky a brankář soupeře Svoboda byl vynikající. Poslední třetinu jsme vyhráli 3:2, ale na lepší výsledek to nestačilo. Pro bousovské fanoušky bylo naše brněnské vystoupení velkým zklamáním, které nám dali najevo na sportovním karnevalu. Naši soupeři v Brně měli proti nám stadionovou průpravu, zápasovou zkušenost. Měli výborné brankáře a více výborných rovnocenných hráčů. My málo hráčů a starší styl hry. K dobrému výkonu nepřispěl tentokrát ani nervózní brankář, slabší byla z důvodu zranění i hra M. Holého. Poznali jsme, že stadiónová mužstva nejsou severočeští rybníkáři. Celkově to byla pro nás výborná lekce a vrchol naší dosavadní činnosti. V sezoně jsme sehráli 23 zápasů – 19 vítězných, 1 remiza a 3 porážky. Skóre 201:75, střelci M. Holý 42, Šichta 37, O. Holý 28, Exner 24, K. Lenc 19, R. Linka 18, K. Šolc 16, Menčík 6.

1951/52 Sezóna 1951/52 začala slibně. Z podnětu OVS trénovalo celé mužstvo tři dny v Pardubicích. Šest hráčů, členů krajského mužstva, se připravovalo týden v Karlových Varech. Luděk Exner, který zatím nedosáhl věku pro dospělé, se ujímá vedení dorostu. V krajském přeboru Liberecka jsme vyhráli v Jablonci s Preciozou 4:1, před 2500 diváky jsme SNB Liberec po vyrovnaném boji podlehli těsně 5:6. Následovalo vítězství v Turnově s Konopou 6:2. V Železném Brodě prohráváme 2:4. V pátém mistrovském utkání v Liberci porážíme místní RH 13:7.

3. února 1952 jsme na domácím kluzišti přivítali prvoligové SONP Kladno. Krásná návštěva (počet není v kronice uveden) viděla dobrý hokej. Po dvou třetinách jsme vedli 5:2, v závěru jsme nestačili fyzicky a prohráli 7:11. Naše sestava: Sl. Kocvera, M. Holý, F. Šichta, K. Šolc, O. Holý, L. Exner, J. Filip, F. Jeleček, A. Folprecht, J. Král a K. Procházka. Po tomto zápase se mužstvo otřáslo v základech. Šichta hlásí přestup do Mladé Boleslavi. V polovině února jsme v Libáni na Memoriálu br. Soukupa a Jodase v prvním zápase vyhráli nad Kopidlnem 4:3, ve druhém jsme podlehli pražské ČKD Sparta Sokolovo 1:7.

V obraně Sparty hrál František Tikal. Dorost vedený L. Exnerem vyhrál okresní přebor.

1951 – Muži Horní řada zleva: Vynikal Př., Lenc, Šolc, Linka, Holý O., Holý M., Jeleček Dolní řada zleva: Kocvera, Šichta, Exner, Menčík

66

BRK 2019

1952/53

Do AZNP Mladá Boleslav přestupuje Luděk Exner, na vojnu odchází M. Holý. V krajském přeboru Liberecka jsme nezískali ani bod. S mužstvem SNB Liberec jsme prohráli 3:4, s ČSSZ Liberec 5:7 a se Železným Brodem 0:5. Celkem jsme sehráli 27 zápasů.

1953/54

Kronika uvádí: „Tato sezóna ukázala v plné nahotě vleklou krizi tělesné výchovy jak u hráčů, tak i u všeho členstva klubu a veřejnosti. Nedokončená kabina se upravuje za mrazu, neboť finanční podporu jsme dostali až v prosinci. Zásluhou Oldy Karla a okleštěného kolektivu se udělalo aspoň něco. Veškeré naléhavé výzvy jak na práci na kabině, na hřišti a dělání ledu byly provokativně sabotovány.“ V sezóně jsme odehráli 12 přátelských zápasů.

1954/55

Práce na kabině se zlepšila, takže prvním správcem zde bydlícím se stal p. Novotný. Také sokolovna dostala nového správce. V Josefu Lukšíkovi jsme získali nejen hráče pro fotbal a hokej, ale i výborného „nářaďovce“ pro cvičení. Hrajeme okresní přebor.

1955/56

Do Spartaku AZNP Mladá Boleslav nám odešli další dva hráči, Josef Král a Sláva Kocvera. V okresním přeboru jsme měli soupeře Mn. Hradiště, které soutěž vzdalo. Neozvala se ani Bělá pod Bezdězem.

V jediném mistrovském utkání jsme vyhráli s Obrubcemi 4:3. V kvalifikaci o postup do krajské soutěže porážíme vojáky Oděsy Turnov u nich 3:1 a doma 9:1.

1956/57

Do sezóny jdeme s dostatečným počtem hráčů. Ze Semil se vrací Jos. Skramužský, z vojny St. Houžvička, z dorostu přicházejí K. Škaloud, Z. Boček a J. Ježek. Památným dnem zůstane 22. prosinec 1956, kdy jsme poprvé hráli na novém zimním stadiónu v Mladé Boleslavi s Dynamen Doksy 6:4. Téměř současně byl uveden do provozu také zimní stadión v Liberci. Tím vlastně skončilo pětadvacetileté období historie ledního hokeje v kraji, v němž měla všechna mužstva v podstatě stejné podmínky ke hře i možnosti dosáhnout výraznějších úspěchů. V krajské soutěži Liberecka jsme z pěti týmů skončili na 3. místě.

1957/58

V létě roku 1958 jsme „Na bahně“ vybudovali nové, vynikající pevné mantinely. Stalo se tak zásluhou nesmírné snahy a vytrvalosti Karla Žďánského, Františka Stránského, Františka Jelečka, Josefa Lukšíka, Františka Skramužského st., správce hřiště p. Novotného, ale i truhláře Josefa Folprechta a stavařů p.

Ing. Horáčka a Mirka Nováka a dalších jednotlivců. Mantinely byly zhotoveny podle nově schválených rozměrů LIHG s velkým zaoblením v rozích, které se potom poprvé objevilo v roce 1959 při mistrovství světa v Praze. V krajském přeboru Liberecka II. třídy jsme skončili druzí za Železným Brodem, před Velkými Hamry, Mnichovým Hradištěm, Turnovem a Lomnicí nad Popelkou.

1958/59

V sestavě se prezentují noví hráči: K. Ouředník, Zd. Boček, L. Šembera a M. Valenta. Z vojny se vrací Josef Král. Hrajeme I. B třídu Liberecka a bez ztráty bodu vítězíme se skóre 66:14 před Českou Lípou, Šluknovem, Mimoní, Doksy a Obrubcemi. Žáci pod vedením F. Jelečka vyhráli 14. 3. 1959 turnaj pionýrských oddílů v Liberci po výsledcích 3:0 s Frýdlantem, 1:0 s Turnovem, 3:0 s Mimoní a 3:3 s Jabloncem. V brance byl Vl. Kincl, dále hráli Leoš Jeleček, Jiří Kubálek, Přemek Těšínský, Josef Tyrichtr, Josef Sladký, Václav Král, Josef Procházka, Viťa Svoboda, Karel Svoboda, Jan Novák a Ivan Aust.

S prvním mužstvem se v této sezóně rozloučil nejstarší hráč František Jeleček. Byl hráčem, kapitánem, sekretářem, ale i pokladníkem, správcem hřiště a inventáře, šéfem reklamy i kronikářem. Za 28 sezón hrál se 125 spoluhráči. Sehrál 340 zápasů a hodně z nich téměř bez střídání. Do sítí soupeřů nastřílel úctyhodných 155 branek.

67

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1956 – Muži Horní řada zleva: Linka, Jeleček, Skramužský, Folprecht, Brojír, K. Lenc Dolní řada zleva: O. Holý, Lukšík, M. Lenc, K, Škaloud, Filip

1958 – Žáci Horní řada zleva: Svoboda Víťa, Procházka Josef, Hrdý Jiří, Svoboda Karel, Kincl Vladimír, Těšínský Přemek Dolní řada zleva: Jeleček Leoš, Kolovratník Viktor, Svoboda Láďa

68

BRK 2019

1959/60 Na kluzišti se před sezónou téměř nepracovalo. Většina hráčů a příznivců se zapojila do prací na zastřešení nové hráčské kabiny s tribunou pro diváky na fotbalovém stadiónu. O Vánocích bylo dílo v hodnotě 750 tisíc korun pod střechou. V krajské I. A třídě jsme vybojovali 1. místo před Bakovem, Velkými Hamry, Železným Brodem, Varnsdorfem a Raspenavou. Nejlepší střelci sezóny: Josef Král 28, Josef Skramužský 11, Karel Lenc 5, Jaroslav Brojír 5., R. Linka 5, O. Holý 4. Nejlepším zápasem byl poslední mistrák doma s Bakovem. Po první třetině prohráváme 1:4 a 500 domácích příznivců bylo řádně rozčarováno. Kocvera v brance byl zraněn a převezen do nemocnice. Náhradník Mirek Lenc už gól nedostal a po dalších třetinách 3:0 a 2:0 vítězíme 6:4 a postupujeme do divize.

1960/61 Novou územní reorganizací krajů je Dolní Bousov začleněn do okresu Mladá Boleslav a Středočeského kraje. Definitivně tím končí naše soutěžní styky s mužstvy ze severu Čech. Čekají nás vzdálení soupeři ve Středočeském krajském přeboru. Největší problém – dopravu – řeší autobus ZV ROH místního Technolenu. V tabulce jsme na 7. místě a sestupujeme. Střelci: Karel Škaloud 16, Josef Skramužský 8, Jaroslav Těšínský 8, Jaroslav Brojír a O. Holý po pěti. Žáci vedení učitelem Jelečkem vítězí v Liberci na turnaji Sportovních her mládeže. Sestava: v brance V. Kolovratník, V. Král. V. Kincl, K. Svoboda, O. Jeleček, V. Pokorný, J. Procházka, L. Jeleček, L. Svoboda, I. Aust, J. Kubálek a P. Těšínský.

1960 – Muži Horní řada zleva: Skramužský Jos., Lenc M., Kocvera, Linka R., Skramužský Fr., Vynikal, Folprecht, Lenc K. Dolní řada zleva: Král, Brojír, Boček, Holý O., Menčík, Antoš, Lukšík

69

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1961/62 Záznamy v kronice jsou pro tuto sezónu strohé. Hrajeme krajskou soutěž. Zima byla nepříznivá. Výsledky: Čelákovice 3:4 a 9:3, Mladá Boleslav B 2:4 a 2:2, Pečky 3:3, Poděbrady 3:3, Starý Kolín 5:4.

1962/63 Trenér Oldřich Holý, který převzal většinu funkcí po F. Jelečkovi, nemá lehkou úlohu. První mistrovský zápas A. třídy doma v Bousově jsme 25. 12. 1962 prohráli 4:5 s Poděbrady. Druhý den jsme opět těsně prohráli 3:4 ve Starém Kolíně. První body jsme si připsali doma se Zručí nad Sázavou – 3:2. V konečné tabulce jsme skončili třetí, sehráli jsme 22 zápasů a nebýt katastrofálního nedostatku hokejek, mohlo jich být daleko více. Koncem února sehráli jsme doma u příležitosti třiceti let hokeje v Dolním Bousově přátelské zápasy s Katusicemi. Dopoledne 6:3, odpoledne 17:2.

1963/64 Zima byla v tomto roce přímo kouzelná. Mrzlo od konce prosince do začátku března. Soupiska hráčů zaznamenala výrazné omlazení. Mužstvo mělo dostatek hráčů pro krajskou soutěž skupiny A. Žáci byli v okresním přeboru druzí a vyhráli Pionýrskou ligu, dorost byl finalistou okresu. Resumé sezóny: Vzhledem k nádherné zimě sehrálo se málo zápasů s malým zájmem o hru a o tréninky vůbec, což je zjištění nepochopitelné, které bude v příštích sezónách asi největším problémem.

1964/65 Mrazy byly slabší, občas napadl sníh a led se nedělal. Spekulovalo se, že se mistrovství snad ani hrát nebude pro soustavné oteplování. Po dvou měsících čekání jsme 23. února 1965 prohráli doma s Týncem n. S. 0:2 a o několik dnů později s Volárnou 5:8. Dál se nehrálo – sestupujeme do okresu

1965/66 Před sestupem do okresu nás zachránila reorganizace soutěží, zůstáváme v I. A třídě. Trenér O. Holý to nemá vůbec lehké. Sestava se mění nejen sezónu od sezóny, ale i zápas od zápasu. Začínáme třemi porážkami – doma 4:6 s Volárnou, 4:12 v Čelákovicích a 6:9 doma s Nymburkem. Tento zápas se stal stínem sezóny i celé dosavadní historie bousovského hokeje. Hra se nám nedařila a po dvou třetinách jsme prohrávali 2:7. Nervozita hráčů, ale i diváků vyvrcholila tři minuty před koncem. Po souboji o kotouč došlo u hrazení ke strkání mezi nymburským hráčem Peckou a domácím Josefem Linkou. Následně Pecka udeřil Linku hokejkou do tváře. Poté vnikla část obecenstva na ledovou plochu ve snaze vyrovnat účty. Ve skrumáži kolem střídačky hostů napadli dva neidentifikovaní muži hráče hostů Vojtíška a pěstí mu způsobili rovněž zranění.

Celá věc měla dohru před disciplinární komisí kraje a před senátem Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Po jeho rozsudku jsme museli uhradit hráči Vojtíškovi 1.100 Kč a navíc jsme prohráli zápas s Volárnou kontumačně. Měli jsme totiž zastavenou činnost do doby, než nahlásíme pachatele, který Vojtíškovi přerazil nos. Nymburský hráč Pecka byl za úmyslné zranění našeho Linky (přeražená lícní kost) potrestán pouze tříměsíčním zastavením činnosti. Agresivní bousovský divák byl soudu a disciplinární komisi po čtrnácti dnech nahlášen, ale jeho jméno kronika neuvádí. Pamětníci možná vědí, kdo to byl…

Na ZS v Kolíně jsme vyhráli 9:3 s Radovesicemi (v sestavě po letech pomohli A. Folprecht a J. Skramužský). V pátém mistráku doma se do branky ve svých 42 letech vrátil Slávek Kocvera a pomohl nám k vítězství 8:7 po boji s Kněžmostem. Ve zbývajících zápasech jsme prohráli v Kněžmostě 5:7. Vedoucí tým tabulky Čelákovice jsme doma porazili 2:1 a Kocvera zachytal jako v dobách své největší slávy.

K obávané odvetě do Nymburka nejela celá řada hráčů. Mužstvo doplněné mladšími a v brance s vojínem Mirkem Duštou vyhrálo překvapivě 3:1 po klidném průběhu zápasu. V rozhodujícím zápase o udržení se v I. A třídě jsme prohráli na ZS v Mladé Boleslavi s Radovesicemi 2:4.

70

BRK 2019

1966/67 Připravujeme se na I. B třídu. Hráčská soupiska byla následující. V brance Miroslav Dušta a dále František Mašek, Josef Svoboda, Josef Procházka, Václav Král, Jaroslav Brojír, Milan Procházka, Arnošt Folprecht, ing. Ladislav Pavliš (brankář), Pavel Šuma, Karel Cop, Václav Oudrnický, Václav Stolín, Vítězslav Svoboda, Přemysl Těšínský, Josef Rulc a Jaroslav Zelba. Zima hokeji nepřála. Kromě zápasů turnaje O pohár SČSP, hraných na ZS v Mladé Boleslavi, jsme sehráli jeden mistrovský zápas doma se Sokolem Pátek s výsledkem 1:3. V Jičíně jsme v mínus dvaceti prohráli s domácími, za které hrál coby vojín Láďa Svoboda (dal nám pět branek) 2:12.

Ve druhém a zároveň posledním mistrovském utkání jsme v Mladé Boleslavi podlehli Dukle MB 2:9.

V naší brance „hostoval“ Viktor Kolovratník, který nás zachránil od mnohem vyšší prohry. V tabulce jsme skončili na 3. místě, protože Lysá, Pečky a Brodce nesehrály utkání žádné. V dorostu v této sezóně hráli: v brance Petr Kobrle, dále Karel Zoufalý, Eda Těšínský, Miroslav Vaníček, Václav Poslt, Josef Richtr, Láďa Hůlčík, Josef Král, Josef Maděra, Jiří Javůrek, Josef Rulc, Josef Bernard, Bohouš Oudrnický, Jan Valeš a Václav Hlaváček. Vedoucím byl Josef Skramužský.

1967/68 Opětná reorganizace soutěží nám nabídla možnost hrát I. A třídu. Na úvod jsme vyhráli 1:0 v Katusicích. V brance nás podržel Mirek Dušta, o vítězný gól se postarala dvojice bratří Oudrnických.

Václav přihrál a před brankou číhající Bohouš skóroval. Doma porážíme Kněžmost 4:3 a Libiš vysoko 11:0. V Mladé Boleslavi jsme s Duklou prohráli 3:9. Dukla Mladá Boleslav byla poté, co byla kasárna v roce 1968 obsazena sovětskou armádou, zrušena. S Kaučukem Kralupy jsme vyhráli ve Veltrusích 3:2, s Kněžmostem jsme se už neutkali. Přišla obleva a konec soutěže.

V tabulce jsme skončili druzí za Duklou. Sestava: v brance M. Dušta a P. Kobrle, obránci J. Svoboda, O. Holý, P. Těšínský, J. Procházka, F. Mašek, M. Procházka, útočníci B. Oudrnický, K. Svoboda, J. Král (Horní Bousov), Pavel Vynikal, Petr Vynikal, P. Šuma, V. Kincl, J. Zelba, L. Tomáš, V. Oudrnický a V. Svoboda.

1968/69 Před sezónou byla na kluzišti za správcování p. Karvaye provedena řada úprav: o vyrovnání plochy hřiště se postarali žáci místní školy pod vedením učitele F. Jelečka, byly natřeny mantinely, opravena fasáda kabiny. Na strouze za kabinou bylo vybudováno stavidlo na napuštění studny pro stříkání ledu.

Pro nové osvětlení, se kterým se počítá v blízké době, bylo zakoupeno 14 betonových sloupů.

V přípravných zápasech na ZS v Mladé Boleslavi nastupují další hráči: Josef Vynikal, Antonín Köhler, Josef Čurda (Sobotka). Hrajeme I. A třídu s těmito soupeři a výsledky. Sokol Katusice 1:1 a 5:6, Spartak Benátky n. Jizerou 1:5 a 1:4, Spartak Čelákovice 1:11 a 1:0, Lokomotiva Bakov 2:1 a 4:4. V konečné tabulce jsme čtvrtí. Žáci vyhráli turnaj O putovní pohár odboru přátel Slavie a postoupili do finále soutěže O pohár národního mužstva. 24. a 25. února 1969 vyhráli pohár krajské rady Pionýra, který se konal za ZS v Kolíně.

ZDŠ Dolní Bousov poráží všechny své soupeře: Rynholec 10:1, Rožmitál 5:3, Velký Osek 5:3, Zruč 6:1 a Hostomice 6:3. Nejlepším střelcem turnaje byl Karel Lenc s 11 góly.

Následoval památný zájezd na celostátní finále pionýrských družstev ze všech krajů, Prahy a Bratislavy, které se hrálo v Prešově. Hrálo se ve čtyřech skupinách po třech týmech. Los nám nepřál, dostali jsme velice silné soupeře. První utkání s Karvinou se vyznačovalo dobrou kombinací Bousova a tvrdou, ale fair hrou soupeře, jehož hráči ovládají perfektně střelbu golfovým úderem. Dvakrát jsme vedli.

V polovině zápasu byl nešťastně zraněn na oku Václav Fadrhonc a v doprovodu vedoucího F. Jelečka odvezen do nemocnice. Vedení družstva se ujal otec brankáře Hlaváče, který ale dobře neznal možnosti jednotlivých hráčů a jejich nasazení. Odchodem Fadrhonce byl rozbit útok F. Novotný – K. Lenc – V. Fadrhonc, který hlavně střílel branky. Zápas jsme prohráli 2:4 a navíc byl zraněn i obránce Petr Pavliš.

Zdecimované družstvo prohrálo i druhý zápas s Hnúštou 2:4.

71

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

A jak to nakonec dopadlo? V semifinále porazila Karviná Poprad 3:1, ale při projednávání protestu přiznala, že má v týmu registrované hráče a byla ze soutěže vyloučena. Podobně to bylo i u Popradu, ale čestné prohlášení vedoucího jej zachránilo. Ve finále zvítězil Poprad nad Hronovem 2:0. Sestava žáků Dolního Bousova v Prešově: Václav Fadrhonc, Karel Lenc, František Novotný, Miloš Kynčl, Josef Zmatlík, Petr Pavliš, Václav Elis a Michal Kejmar z Bousova, Josef Hlaváč, Zdeněk Brožek, Jaroslav Šimůnek a Ladislav Bureš z Domousnic, Štěpán Kavalír z Rohatska a Josef Vokoun z Řitonic.

1969/70 Muži hrají I. A třídu kraje. Soupeři a výsledky: Nymburk 1:2 a 1:1, Kněžmost 1:3 a 1:10!, Bakov 6:2 a 7:1, Benátky nad Jizerou 2:8 a 2:5, Libiš 5:4 a 4:5. V tabulce jsme byli pátí s pěti body. V brance se střídali Kolovratník s Duštou, dále hráli P. Těšínský, Vl. Král, J. Procházka, J. Svoboda, J. Štros, J. a L. Tomášovi, J. Zelba, J. Bernard, J. Vynikal, Vl. Kincl, O. Jeleček, V. Oudrnický, J. Čurda, V. Svoboda, V. Král, B. Oudrnický, J. Rulc, E. Těšínský a Pavel Vynikal. Dorost vedený Miroslavem Vackem, doplněný loňskými úspěšnými žáky, vyhrál skupinu C krajského přeboru. Se svými soupeři dosáhl těchto výsledků: Vinoř 7:2 a 7:5, Kněžmost 5:4 a 5:6, Benátky 11:3 a 11:2, Katusice 0:5 kontumačně (nepřijel nám autobus) a 7:3, Bakov 13:1 a 10:0.

V kvalifikaci vítězů skupin krajského přeboru dorostu o postup do II. hokejové ligy jsme nastoupili proti družstvu Tatry Kolín. V Bousově jsme prohráli 3:11, v Kolíně 2:7. Ještě loni ligový dorost Tatry byl nad naše síly. Ve finálovém dvojutkání vyhrál Kolín nad Rožmitálem 6:4 a 5:0 kontumačně a vrátil se do II. ligy dorostu. V sestavě úspěšného dorostu nastupovali brankáři J. Klapač a T. Milner, do hry M. Svoboda (13 gólů), V. Kolda (11), K. Lenc (10), V. Hlaváček (9), Jos. Pavlíček (8), P. Nechánský (6), L. Hůlčík, Jiří Pavlíček, Cidlinský, Roudný, Dlask, F. Novotný, M. Kynčl. A. Köhler (6), K. Vrba, E. Těšínský, J. Kobrle. Žáci hráli okresní přebor se soupeři z Bakova, Kněžmosta a Katusic. Zima byla velice příznivá.

Všechny zápasy dorostu i mužů jsme odehráli na domácím ledě v Dolním Bousově!

1969/ 70 Dorost Zprava stojící: Dlask, Kynčl Miloš, Svoboda Miroslav, Vrba Karel, Hlaváček Václav, Köhler Antonín, Kolda Vít.

Dole: Pavlíček Jiří, Cidlinský, Lenc Karel, Pavlíček Josef, Novotný František, Nechánský Petr, Kobrle Jaroslav.

Leží: Klapač Jiří, Miler Tomáš.

72

BRK 2019

1970–1989 1970/71 Správcem kluziště se stává Petr Svoboda. Příprava na sezónu je zahájena koncem listopadu na ZS v Mladé Boleslavi. V turnaji O pohár OSLH jsme dosáhli výsledků: Sokol Obrubce 9:0, Sokol Katusice 4:6, Sokol Dolní Slivno 11:1, Loko Bakov 0:1. Muži hrají I. B třídu. Začínáme doma 2. ledna 1971, za mrazu 21 stupňů pod nulou porážíme Obrubce 22:0, druhý den při mínus dvanácti vyhráváme v Bousově nad Lysou 17:1. Třetí utkání se hrálo v Bakově opět za arktické teploty – 20 stupňů. Vyhráli jsme ho po oboustranně tvrdé hře 3:1, když nás Dušta v brance hodně podržel. V následujících zápasech porážíme doma Zvěřínek 4:1 a Vlkavu 11:4. Přišlo oteplení, čekalo se, jestli zamrzne, ale marně.

Postupujeme do I. A třídy.

Dorost si zopakoval vítězné tažení krajským přeborem. Z deseti utkání osm vyhrál, obě prohry přišly od stadionového Kaučuku Kralupy. Jako vítěz skupiny C krajského přeboru postoupil Bousov opět do kvalifikace o postup do II. ligy dorostu. 2. února 1971 vítězíme v kladenské hale nad Unhoští 5:1.

V odvetě v Mladé Boleslavi jsme ale překvapivě prohráli 5:9. Při shodném skóre z obou utkání se hrálo v Kralupech rozhodující třetí utkání, ve kterém jsme dost nešťastně prohráli 4:5. Nejlepšími střelci byli Karel Lenc (15), Mirek Svoboda (14), Zdeněk Rejman (10), Petr Nechánský (9).

1971/72 Po mnohaletém odkládání jsme začali s generální opravou osvětlení kluziště. 7. září 1971 bylo usazeno 17 betonových sloupů. Elektroinstalaci provedl Václav Šouta s kolektivem pracovníků komunálních služeb v Sobotce. Ostatní pomocné práce obstarali nejvíce František Stránský, Josef Skramužský, Josef a Milan Procházkovi a Josef Vynikal ml. První rozsvícení bylo o Mikuláši. Muži se připravují na krajskou I. A třídu, dorost na třetí sezónu v krajském přeboru. Členská schůze Auto Škody Mladá Boleslav přijala usnesení k zastřešení zimního stadiónu.

V krajské I. A třídě jsme obsadili 2. místo po výsledcích: s Kostelcem n. Labem 4:3 a 4:3, s Loko Nymburk 1:4 a 3:1, se Sokolem Kněžmost 5:11 – ostudná prohra doma. Neměli jsme brankáře. Kolovratník byl na horách a Dušta zraněn. Do branky se obětoval Pepík Vynikal, který se sice snažil, ale marně.

V odvetě jsme vyhráli 6:4. Se Spartakem Čelákovice 5:3, odveta hraná na ZS v Kolíně skončila 6:6, Zápas začal v deset večer, skončil krátce po půlnoci. Na rybníce v Pátku jsme vyhráli 6:4 a v odvetě doma 3:1.

V krajském přeboru dorostu si naši hráči vedli opět velice dobře. Skončili druzí za Kaučukem Kralupy.

Střelci branek dorostu: P. Nechánský 20, Jos. Pavlíček 10, J. Kynčl 7, M. Svoboda a M. Kynčl 6. Mužstvu mužů vydatně pomohli Václav Král a Karel Lenc. Oporou v brance V. Kolovratník. Střelci: B. Oudrnický 11, V. Kabele 5, Kolda 4. 19. února 1972 jsme oslavili 40. výročí bousovského hokeje.

1972/73 Do mužstva přestupují Václav Král z AŠ Mladá Boleslav a Luděk Exner z Benátek nad Jizerou. Muži pokračují v I. A třídě se soupeři: Strojmetal Kamenice 5:4 a 8:1, Týnec nad Sázavou 6:3 a 4:2, Loko Nymburk 5:3 a 5:1, Kavalier Sázava 6:1, Stadion Kolín 3:7 a 1:16, Sokol Volárna 1:2 a 4:2, ČSAD Benešov u Prahy 7:9. Po první třetině jsme prohrávali 0:5 a Kolovratník v bráně se téměř nedotkl puku. Závěr zápasu byl v naší režii. Při troše štětí a přesnější střelbě mohla být i remíza. Z osmi účastníků jsme skončili čtvrtí. Nejlepšími střelci byli Luděk Exner, Václav Král a Bohumil Oudrnický, všichni dali 12 gólů.

Dorost se po odchodu několika hráčů do dospělých a na vojnu musel v krajském přeboru spokojit s pátým místem. Žáci měli v okrese už posledního soupeře, Sokol Kněžmost. Koncem ledna jsme vyhráli přátelský zápas v Nové Pace 9:4 v brance s Václavem Králem z Bousova. Sestava v sezóně: V. Kolovratník, V. Král – J. Vynikal, M. Procházka, J. Svoboda, J. Štros, B. Oudrnický, V. Kolda, Jiří Pavlíček, J. 73

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Tomáš, P. Nechánský, E. Těšínský, K. Lenc, L. Exner, V. Svoboda, J. Urban, V. Hlaváček, V. Kincl.

V některých utkáních pomohl i Luděk Exner junior.

1972 – Muži Horní řada zleva: Vynikal Jos., Procházka Milan, Těšínský E., Kynčl M., Svoboda V., Kolda, Hlaváček.

Dolní řada zleva: Bernard, Kolovratník, Štros, Oudrnický, Kabele, Nechánský.

1973/74 Muži jsou zařazeni do I. A třídy oddělení A. Do sezóny nastupujeme v krásných nových dresech téměř reprezentačního provedení. Z AŠ Mladá Boleslav se k nám vrací Karel Lenc. Do Prahy se oženil Viktor Kolovratník. Do branky se hlásí Petr Kobrle a současně Jiří Tichý ze Židněvsi, kterého přivedl Josef Bejr ze Března. V říjnovém přestupním termínu do našeho mužstva ze zrušeného týmu AŠ Mladá Boleslav B přichází univerzální hráč Vladimír Malý a brankář František Dragoun. Luděk Exner se stává rozhodčím I. hokejové ligy a na naše zápasy už zřejmě nebude mít čas. Výsledky: Nymburk 3:2, Neratovice 2:6, Katusice 1:2, Poděbrady 3:4, Čelákovice 8:7 a 0:5 kontumačně. Karel Lenc si zapomněl doma průkazku a hrál na Víťu Koldu, jehož fotografie se zdála být nejvíce podobná. Karel hrál výborně, dal tři góly. Škoda, že jeden z našich fanoušků v rozhovoru s domácími fandy prohlásil: „Jó, hoši, to je Lenc, ten hrál ligu za Boleslav!“ A bylo vymalováno. Zima byla nepříznivá. Mrzlo koncem listopadu a začátkem prosince, až mínus dvacet. Pak přišlo oteplení a druhá půlka prosince a celý leden a únor bylo nad nulou.

1974/75 Sestup z krajské soutěže se nekonal. I. A třída se rozšířila na dvě skupiny. Kluziště bylo připojeno na novou kabelovou zemní přípojku z trafa na Školništi. Připravujeme se tradičně na ZS v Mladé Boleslavi.

Soupeři a výsledky v mistrovství: Katusice 2:5, Brandýs nad Labem 5:4, Čelákovice 6:1 (nejlepší zápas sezóny, podařilo se nám odčinit loňskou kontumaci), Libice n. C. 13:2, Vlkava 5:6 (překvapivá prohra, kterou jsme ztratili 1. místo v tabulce). V mužstvu nastupují A. Köhler a Š. Kavalír. Tabulka střelců: Oudrnický a Král 11, Malý, Nechánský a Lenc 8, Bejr 5. Dorost hrál krajský přebor II. třídy. Z osmi účastníků byl na 6. místě.

74

BRK 2019

1975/76 Boleslavský stadión dostal střechu. Po jediném tréninku začínáme 21. prosince 1975 porážkou s Veltrusy 3:4, hrálo se v Kralupech. Odveta 1:5. Další utkání s Čelákovicemi 3:2 a 7:4, Brandýs nad Labem 5:2 a 5:3, Katusice 2:1 a 13:0, Vlkava 5:2 a 4:2. Konečné druhé místo za Veltrusy bylo pěkné.

Střelci: Lenc 9, Král 8, Nechánský a Štros 5. Pro nedostatek financí, ale i hráčů a rovněž pro stále se stupňující obsazení ZS v Mladé Boleslavi odhlásili jsme dorost z krajského přeboru. V okrese prohrál dorost s Kněžmostem 1:7 a 0:4, se Sojovicemi 3:2 a v odvetě dosáhl jediné výhry 5:2. Výborně si vedli žáci, kteří okres vyhráli (soupeři Benátky, Bakov, Vlkava a Katusice). Počasí hokeji nepřálo, na přírodním ledě se nehrálo nic už třetí sezónu.

1976/77 Léto nám přineslo dvě velice smutné události. Dobrovolný odchod ze života si zvolil Jiří Pavlíček a na dovolené na přehradě Pastviny utonul Mirek Dušta. Čest jejich památce. Přípravu na krajskou II. třídu jsme zahájili nejdříve v dosavadní historii hokeje v Dolním Bousově, 15. října 1976 v kryté hale v Mladé Boleslavi. První mistrovský zápas se uskutečnil 29. 12. 1976 v Nymburce. Venku bylo – 20°, a tak jsme byli rádi, že jsme v hale. Remíza s Vlkavou 4:4 byla nakonec úspěchem, protože jsme jenom stále dotahovali vedení soupeře. V odvetě jsme vyhráli 5:4. Další zápasy: Čelákovice 3:1 (po čtyřech sezónách opět v Bousově), odveta 4:3, Zvěřínek 5:4 a 4:1, Brandýs 5:4 a 1:2, Mšeno 7:3 a 4:5. Jako vítěz A skupiny krajského přeboru II. třídy postupujeme do kvalifikace o I. třídu.

Výsledky: ČSAD Benešov 6:9 a 0:5, Sokol Pátek 3:7 a 1:4, Sokol Lány 6:4 a 5:9. Začátek zápasu byl katastrofální. V sedmé minutě prohráváme 0:6 a Dragoun se dotkl puku, jen když ho tahal ze sítě. Postupně jsme výsledek zkorigovali. Hrálo se 11. března 1977 a skončila jistě nejdelší bousovská hokejová sezóna. Trénovali a hráli jsme pět měsíců! Střelci: Lenc 20, Král 19, Štros 17, Nechánský 13.

Dorost vyhrál okres a v kvalifikaci o přebor kraje porazil Dřísy 6:4. Ve druhém utkání prohrál ve Velkých Popovicích s Kamenicí 2:3 a byl vyřazen. Zima byla příznivá. Celý leden mrzlo, na kluzišti se bruslilo a žáci tady vyhráli turnaj. Škoda, že mistrovská utkání se musí hrát jen na zimních stadiónech.

1977/78 Z bytu v kabině se odstěhoval poslední správce Toník Nepraš do nové „třicetibytovky“ postavené n. p.

Strojtex na Sídlišti. Kádr mužstva rozšiřují Zdeněk Kejmar, Václav Hlaváček a Josef Bartášek ze Sukorad, do branky získáváme z Mladé Boleslavi Ottu Petra. Přicházejí i Petr Žďánský a Jiří Štěrba. Hrajeme krajskou II. třídu s těmito soupeři a výsledky: Brandýs 4:3 a 6:11, Zvěřínek 3:5 a 1:5, Český Brod 9:1 a 9:3, Katusice 8:3 a 4:3, Vlkava 3:2 a 3:6. V tabulce jsme třetí. Střelci: Král 12, Lenc 10, Oudrnický 6, Nechánský 5.

Dorost vedený Miroslavem Vackem a Jaroslavem Zelbou hrál přebor okresu. V brance nastupovali Karel Zdobinský a Josef Vodháněl, v poli Přemysl Kynčl, Luděk Jaroš, Ivan Škaloud, Petr Bureš, Milan Pastorek, Luboš Skramužský, Jiří Pařík, Jaroslav Bernat, František Brojír, Radek Lenc, Přemysl Vavruška, Rudolf Peška, Jiří Kollátor, Josef Linka, Miloš Král, Jiří Cerman a Petr Mařan.

1978/79 Do Rumburku odešel brankář Dragoun a vrátil se po dvouleté pauze Jiří Tichý. Na vojnu rukuje Miloš Kynčl. Z Boleslavi se vrací Vladimír Pavlíček a Milan Šimáček z Řitonic. Posilou má být Josef Pára z Dlouhé Lhoty. V prvním mistráku 27. 12. 1978 prohráváme s Katusicemi 3:5. Odveta skončila 1:1.

Další výsledky: Mělnické Vtelno 0:5 kontumačně (autobus zůstal v koloně v lese u Obrubců, kde došlo ke smrtelné nehodě a do Mělníka jsme přijeli pozdě) a v dramatické odvetě na kluzišti v Bousově 1:0, Železárny Králův Dvůr 3:1 a 5:0 kontumačně (soupeř zápas několikrát odložil a řídící svaz ho potrestal), Vlkava 7:3 a 4:4, Zvěřínek 4:1 a 3:3. V tabulce KP II. třídy jsme byli třetí. Střelci: Lenc 9, Nechánský a Köhler 8, Král 3. Na závěr sezóny jsme hráli turnaj v Jablonci nad Nisou. Po vítězství 75

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

s Pěnčínem 3:2 jsme se dostali do finále proti domácí Bižuterii Jablonec, která porazila Rovensko 5:1.

Finále jsme prohráli 2:4. Zajímavost sice nehokejová, ale se zimou související, na kterou pamětníci nikdy nezapomenou. Na Silvestra 1978 bylo odpoledne plus deset °C. Během noci poklesla teplota o 25 stupňů a ráno bylo minus patnáct a přívaly sněhu. Mrazy nepovolily tři týdny a národohospodářské škody byly značné.

1979/80 Tréninky v Mladé Boleslavi začínáme 7. října 1979. Ještě před zahájením soutěže přichází smutná zpráva, že při automobilové nehodě přišel o život náš brankář Ota Petr. V prosincovém přestupním termínu získáváme do branky Josefa Vacka z AŠ Mladá Boleslav. V kádru dochází i k dalším změnám.

Do Prahy odchází Ing. Miloš Kynčl, studium na vysoké škole ukončil i zubní lékař MUDr. Karel Lenc, který už zřejmě nebude mít na hokej čas. Po odmlce se do sestavy vrací B. Oudrnický a Vít Kolda. Josef Bejr přivádí ze Března bratra Mirka. Krajský přebor II. třídy se poprvé hraje čtyřkolově. Odehráli jsme 20 mistrovských zápasů s těmito výsledky: Mělnické Vtelno 7:3, 2:3, 5:3 a 4:5, Katusice 3:3, 4:3, 4:4 a 2:3, Neumětely 4:6, 1:1, 0:0 a 7:2, Zvěřínek 8:3, 6:4, 4:2 a 2:2, Kladno Rozdělov 4:6, 3:6, 2:7 a 6:6. Soutěž vyhrál Rozdělov s řadou bývalých hráčů SONP Kladno. Naše třetí místo bylo úspěšné. Nejlepším střelcem se stal Luděk Exner se 14 brankami, přestože nastoupil jenom v osmi zápasech. Další pořadí: Radan Lenc 12, Štros a Král 10, Nechánský, Köhler a Oudrnický 9. Dorost vedený M. Vackem a J. Zelbou vyhrál okresní přebor před Bakovem, Benátkami (které otevřely nový zimní stadión) a Kněžmostem.

V kvalifikaci o postup do oblastního přeboru dorostu jsme v Rakovníku prohráli 3:9.

Na závěr sezóny byl po mnoha letech ustaven výbor oddílu ledního hokeje ve složení: M. Vacek (předseda), J. Procházka (organizační pracovník a kronikář), J. Zelba (správce rekvizit), Pavel Vynikal (pokladník), V. Král (hrající trenér mužů) a členové výboru Vladislav Nedvěd (který se následně stal na mnoho sezón zdravotníkem a ranhojičem mužstva) a Bohumil Sobota. Trenéry žáků jsou učitelé Karel Lenc a Miloslav Ječný, dorost vedou M. Vacek a J. Zelba. Na výroční schůzi jsme popřáli pevného zdraví Františku Jelečkovi k 70. narozeninám.

1980: Žáci – žákovský turnaj v Bousově 20. 1. 1980

76

BRK 2019

1980/81 Před sezónou jsme opravili stárnoucí mantinely včetně nátěru. Mistrovské zápasy se musí hrát pouze na stadionech s umělým ledem. Krajský přebor II. třídy bude ve dvou skupinách a hrát se budou dvě kola. V přeboru jsme dosáhli výsledků: Velké Popovice 2:6 a 2:7, Pátek 3:5 a 2:7, Zvěřínek 3:3 a 2:5, Volárna 2:1 a 2:3, Žabonosy 2:4 a 4:5, Říčany 5:3 a 7:5, Zruč n. S. 5:0 kont. (soupeř se nedostavil) a 4:1, Katusice 3:4 a 3:3, ČKD Slaný 3:2 a 7:4. Z deseti účastníků přeboru jsme byli pátí. Soutěž byla zajímavá velkým počtem soupeřů. Se svolením řídícího svazu jsme sehráli i dva zápasy na ledě v Dolním Bousově. Třetí utkání se Zručí se nekonalo. Důvod? Náš telegram o změně hřiště ze ZS Mladá Boleslav na Dolní Bousov soupeř neobdržel. Pošta jej doručila pouze do schránky organizačního pracovníka, který nebyl několik dnů doma. Zruč na nás čekala v Mladé Boleslavi a asi 300 promrzlých bousovských příznivců odešlo zklamáno domů. To ještě nebyly mobily a i pevných linek bylo málo.

Kanonýrem sezóny byl Václav Král 12 branek, Exner 10, Radan a Karel Lencovi po devíti, Köhler, Nechánský a Štros 8. V brance nastupovali Josef Vacek, Jiří Tichý a jednou Hanuš – brankář Vlkavy. To jsme jeli do Kolína bez brankáře (Vacek zraněn, Tichý nemocný). Při průjezdu Vlkavou se na stadiónu svítilo. Dohoda s přítomným místním brankářem Hanušem byla rychlá a vše dobře dopadlo, i když jsme prohráli hlavně zásluhou nevyužití šancí 2:4. Mužů do hry jsme měli dostatek: V. Král. L. Exner, J. Urban, Š. Kavalír, J. Bejr, J. Svoboda, P. Nechánský, L. Skramužský, A. Köhler, J. Štros, V. Kolda, V. Pavlíček, R. Lenc, K. Lenc, J. Pára, M. Zima, M. Bejr, B. Oudrnický, J. Štěrba, J. Bartášek a Jos. Pavlíček.

Dorost měl v přeboru okresu tři soupeře – Benátky, Sojovice a Bakov. Celkově byl na 2. místě. Žáci vyhráli okres před Vlkavou, Katusicemi a Bakovem. Za žáky v této sezóně hráli v brance Žák, Bucek a Karásek, do hry R. Fokt, J. Zelba, R. Netolický, Petr Hrdý, Milan Hrdý, Rys, Boháček, Krajcsovics, Mráz, Hruška, Merva, Jaroš, Čejka, M. Šimůnek (V. Pole), Piskač, Tomášů, M. Šimůnek (Přepeře), Pavlíček, Linka, Šrytr, Buchtík, Dvořák. Zima byla příznivá, na kluzišti byl krásný led.

1981/82 Pro jubilejní sezónu jsme dali v Praze zhotovit sadu žlutomodrých dresů a stulpen. Stála 12 tisíc korun – v roce 1973 jsme za stejnou sadu modrých dresů platili šest tisíc). Padesátou sezónu bousovského hokeje jsme začali 9. října 1981 společným bruslením – tréninkem žáků, dorostu i mužů. Účast byla 40 hokejistů! Koncem listopadu jsme ve finále získali pěkný pohár OSLH vítězstvím nad Sojovicemi 7:3.

Krajský přebor II. třídy jsme zahájili úspěšně vítězstvím nad Katusicemi 6:2, posíleni o dva zkušené hráče AŠ Mladá Boleslav Jaroslava Andlta a Jaroslava Hodka. Odvetu jsme vyhráli 5:2. Druhý mistrovský zápas přinesl pro nás debakl v podobě porážky 3:16 od celku ČKD Slaný. V posledním utkání loňské sezóny jsme ve Slaném vyhráli 7:4. Letošní tým Slaného doplněný řadou hráčů Poldi Kladno, PZ Kladno a Kaučuku Kralupy patří výkonnostně o třídu výš. Také v odvetě ve Slaném jsme podlehli výrazně 4:14. Další zápasy soutěže byly vyrovnanější. Mochov 3:3 a 3:0, Poděbrady 4:10 a 1:4, Zvěřínek 6:2 a 5:4, Volárna 3:2 a 4:4, Velké Popovice 6:5 – nedohráno. Několik minut před koncem rozhodčí zápas ukončili pro malý počet hráčů soupeře – výsledek zůstal platný. V odvetě v Popovicích jsme prohráli 1:8. Zruč nad Sázavou 9:5 a 4:1, Žabonosy 4:5 a 11:2. Čtvrté místo hned za stadiónovými mužstvy bylo vynikající. Jak se dařilo střelcům? Jaroslav Andlt 18, Vladimír Pavlíček a MUDr. Karel Lenc 12, Nechánský 8. V sestavě sezóny je nováčkem Josef Švancarán.

Dorost prochází obdobím výkonnostní stagnace. Je málo hráčů této věkové kategorie. Žáci vyhráli okresní přebor, který se hrál turnajovým způsobem.

1982/83 Zahajujeme první sezónu druhého padesátiletí dolnobousovského hokeje. V prosinci byla ke kabině přivedena přípojka městského vodovodu včetně připojení hydrantu. Krajský přebor II. třídy bude mít tři skupiny po osmi týmech. Po osmi přípravných zápasech zahajujeme v Nymburce 13. listopadu 1982 mistrovství vítězstvím se Zvěřínkem 2:0. V odvetě jsme vyhráli 8:1. Další soupeři a výsledky: Mochov 77

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

8:2 a 1:1, Volárna 5:3 a 2:5, Kutná Hora 4:1 a 0:8, Poděbrady 5:8 a 0:7, Žabonosy 11:4 a 6:4, Sokol Pátek se těsně před zahájením ze soutěže odhlásil. V tabulce jsme skončili třetí za Poděbrady a Kutnou Horou. Změny v sestavě – první sezóna pro Milana Žáčka a naopak poslední pro Jana Urbana, Rudolfa Pešku a také pro Josefa Bartáška, který začíná jezdit autokros a později je z něho reprezentant ČSSR. Střelecky se prosadil nejvíce Jaroslav Andlt 31 branek, Hodek a Štros dali po 12 gólech, Pára a Radan Lenc 11. Žáci i dorost vyhráli přebor okresu.

Bousovský stadion v 50. sezoně – nápis na ledě: 1932–1982.

Po skončení soutěží vrcholí přípravy na oslavu 50. výročí založení oddílu ledního hokeje v Dolním Bousově. 2. dubna se uskutečnilo v místní sokolovně slavnostní setkání. Předseda TJ Jiskra Karel Lenc přivítal více než 200 bývalých a současných bousovských hráčů, příznivců a hostů. Slova se ujal František Jeleček, který svým trefným vyprávěním okomentoval začátky hokeje v Dolním Bousově a průběh činnosti oddílu v prvních třiceti letech. O dvacetiletém pokračování hokejového dění v Dolním Bousově promluvil Josef Procházka. V následující diskusi vystoupila řada hráčů se vzpomínkami na jednotlivé zápasy a události. K vidění bylo mnoho historických dokumentů a původní hráčské výstroje. Následovala volná zábava za hudebního doprovodu Jarky Maříka, Jendy Kolátora a Franty Ječného. Vládla zde nálada dlouho nevídaná.

K výročí 50. let byl vydán obsáhlý almanach, pamětní odznaky a plakety. 31 hráčů, trenérů a zasloužilých pracovníků při přípravě a údržbě ledové plochy obdrželo pamětní plaketu.

78

BRK 2019

1983/84 V květnu roku 1983 se v Praze sešel aktiv oddílů Středočeského kraje, který zhodnotil skončenou sezónu a na závěr vyhlásil rozhodnutí předsednictva svazu LH o zřízení II. hokejové ligy a vytvoření čtyř skupin krajského přeboru po osmi účastnících. Bude se hrát čtyřkolově. Čísla jednotlivých mužstev ve skupinách vylosoval nejlepší střelec krajské soutěže přípravek Martin Zelba, hráč boleslavské Autoškody. Dostali jsme Nymburk, Poděbrady, Sojovice, Volárnu, Mochov, Zvěřínek a Benátky n. J. „A“. Po stránce sportovní kvality jsme předpokládali, že naším snažením by bylo reálně 4. místo. Pokud jsme ale spočítali předpokládaná vydání, to je v první řadě doprava, pronájem stadionů, placení rozhodčích a časoměřičů pro 28 mistrovských utkání, došli jsme k závěru, že tato soutěž je pro nás finančně neúnosná. Ze soutěže jsme se, ač neradi, odhlásili. Stejné rozhodnutí udělala řada dalších mužstev: Sojovice, Volárna, Zvěřínek, Zruč. n. S., Žabonosy, Podluhy, Mochov.

Přihlásili jsme se do okresního přeboru Mladoboleslavska. Za soupeře budeme mít Sojovice, Bakov, Vlkavu, Kněžmost a Dolní Cetno. Katusice – dlouholetý účastník krajských soutěží oznamují, že s hokejem organizovaným svazem LH ČSTV končí. Nadále budou hrát odborářskou soutěž. Na úvod sezony jsme vyhráli pohár OSLH a 3. prosince 1983 zahajujeme po mnoha desítkách let v krajských soutěžích okresní přebor. Výsledky: Kněžmost 11:0 a 3:1, Vlkava 9:1 a 7:2, Sojovice 4:3 a 4:3, Bakov 7:5 a 22:3, Dolní Cetno 5:3 a 7:3. Nejlepším střelcem byl Jaroslav Andlt 34, Milan Žáček 12, Vít Kolda 11, Petr Nechánský 10, Václav Král 9. V sezóně se v mužstvu vystřídalo 22 hráčů a dva brankáři. Někdy jsme hráli na tři obrany a čtyři útoky, což ale výhodné nebylo. Žáci i dorost vyhráli okresní přebor. Mužstva sehrála celkem 44 utkání, ani jediné na přírodním ledě. Pronájem zimních stadionů platil OV ČSTV!

1984: Muži – utkání poháru SČSP, 1. 12. 1984 Stojí zprava: Škaloud Ivan, Zima Miroslav, Růžička, Kopecký, Vlčko Josef, Nedvěd Vladislav, Vacek Josef (brankář), Tichý Jiří, Jetelina, Šitina Tomáš Dole: Šimáček Milan, Svoboda Jiří, Žáček Milan, Andlt ml., Aldlt Jaroslav, Lenc Radan Ležící: Pára Josef a Pára junior

79

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1984/85 Jako vítěz okresního přeboru postoupili jsme opět do krajské soutěže II. třídy, na kterou jsme se těšili.

Jenomže jsme obdrželi rozlosování, ve kterém stálo, že našimi soupeři budou Benátky, Nymburk, Poděbrady, Říčany a Kutná Hora, mužstva s vlastními zimními stadiony a možnostmi pravidelných tréninků. Navíc soutěž čtyřkolová – 24 utkání. Po spočítání předpokládaných výdajů jsme konstatovali, že na to nemáme nikoli hráčsky, ale finančně a ze soutěže jsme se opět odhlásili. Krajský svaz nás předem potrestal sdělením, že pokud vyhrajeme okresní přebor, do krajské soutěže nás za dvojí odhlášení v řadě za sebou nepustí.

Kluziště máme bez mantinelů, sloužily 25 let a postupně sháníme materiál na nové. Zopakujeme si okresní přebor. Kádr mužstva se rozšířil o Jiřího Šubrta a Jiřího Andlta (dříve AŠ MB) a o čtyři hráče, kteří prošli naším dorostem – Šitinu, Růžičku, Kopeckého a Jetelinu. Ti pomohou v případě nedostatku vlastních hráčů. Ještě před soutěží oznamuje Bakov, že končí v organizovaném sportu ČSTV a nadále bude hrát odborářskou soutěž. Výsledky mistrovství okresu: Dolní Cetno 10:2, 7:3 a 10:2, Sojovice 2:1, 7:5 a 0:2, Kněžmost 3:2, 7:3 a 3:3 – hrálo se po čtyřech letech opět na přírodním ledě v Kněžmostě.

Nepřijel nám žádný brankář a domácí nám půjčí jeho náhradníka (Vendla). Vlkava 15:2, 8:3 a 7:0.

Okresní přebor jsme vyhráli o jeden bod před Sojovicemi, které hrály kvalifikaci o postup do kraje s mužstvem Senohrab. V utkání sice zvítězily, ale později se zjistilo, že nemají v průkazkách vylepeny registrační známky na tento rok a následovala kontumace výsledků. Nejlepší střelci: Jiří Šubrt 13, Růžička 12, Kopecký a J. Andlt 9, Bejr a Nechánský 8.

Po dvaceti sezónách nám v mužstvu chyběl Václav Král. Byl nejlepším střelcem mužstva v sezonách 1974, 75, 78 a 1981. Celkem nastřílel v bousovském dresu 159 branek. Vašek vedl dlouhou řadu sezón mužstvo jako kapitán a hrající trenér. Především on se zasloužil o úspěchy mužstva v krajském přeboru ve více jak deseti sezónách. Dokázal zúročit své bohaté zkušenosti ze hry i tréninků mladoboleslavské Autoškody „A“ i „B“ mužstva. Svých kontaktů s hráči i vedením HC Autoškoda využil ve prospěch dolnobousovského hokeje. Výsledkem bylo nespočet přátelských tréninkových zápasů s mužstvy AŠ „B“ týmem a ligovým dorostem. Ta utkání byla pro nás vždy velkou hokejovou školou, nehledě na finanční otázku – byla zdarma v rámci tréninku AŠ. Václav Král pomáhal bousovskému hokeji i mimo svoji aktivní hokejovou kariéru. Především jeho zásluhou jsme získali do mužstva řadu vynikajících bývalých hráčů AŠ MB. Několik sezón nám později zajišťoval autobusovou dopravu k utkáním. Významně se podílel na přípravě a uspořádání oslav 70. výročí založení oddílu LH v roce 2002. Za všechno mu patří poděkování a titul Osobnost bousovského hokeje. Žáci byli v okrese pátí, dorost vyhrál s jediným soupeřem Dolním Cetnem.

1985/86 Pohled na naše kluziště před nadcházející sezónou je neradostný. V dubnu jsme vytahali staré sloupky ohrazení. Na Bahně stojí chátrající šatny a jinak nic. V tomto roce byl na objednávku MNV zpracován v Českých Budějovicích projekt, podle něhož se mělo postupně v etapách vybudovat: rekonstrukce bazénu koupaliště, výstavba nových šaten a sociálního zařízení společného pro koupaliště a zimní stadion s umělou ledovou plochou a také výstavba malého autokempu v prostoru současného domu s pečovatelskou službou směrem pod Školništěm až k železniční trati. Bohužel zůstalo jenom při projektu...

Muži v této sezoně pokračují v přeboru okresu, v mužstvu nastupuje Jiří Hájek, který se hned stává nejlepším střelcem s 18 brankami, Šubrt 12, Kolda 7, M. Bejr, Štros a M. Žáček 6.

1986/87 V dubnu 1986 začínáme se stavbou nové plochy kluziště. Prvním úkolem je odvodnění. Do pěti podélných rýh jsou položeny odvodňovací trubice z PVC, zasypány štěrkem. Těžké tahače s návěsy přivážejí obrovské množství štěrku hrubého a jemného. Na ploše pracují grejdry a válce. Na podzim je hrubá 80

BRK 2019

plocha hotová. Sezónu zahajujeme pěti pohárovými zápasy. V tabulce jsme byli druzí za Vlkavou. Dorost byl vítězem OP před D. Cetnem a Bakovem. Žáci vyhráli všech 20 mistrovských zápasů se skórem 102:7!

1987/88 V létě a hlavně na podzim se na kluzišti pracovalo denně. Betonují se sloupky po celém obvodu hřiště.

Rozměry kluziště jsme zvolili nejmenší možné, jaké pravidla připouští. Důvod byl jednoduchý – aby bylo méně práce s odklízením sněhu, stříkáním i údržbou plochy. Současně s pracemi na hřišti se se svolením ředitele Františka Skramužského pilně pracovalo v truhlárně Strojtexu na výrobě rámů a prken nových mantinelů včetně základního nátěru. Truhlářský mistr František Campr a jeho pomocníci zvládli úkol skvěle. Příznivé počasí po celý listopad umožnilo pracovat téměř nepřetržitě. Po tříleté přestávce jsme se dočkali. V neděli 13. prosince 1987 se poprvé na novém kluzišti bruslilo. Plocha je slušně rovná. Led se vyrábí stříkáním z hydrantu a při mrazu kolem -10 °C je za 12 hodin nepřetržité práce hotov. Z krásného ledu jsme se ale dlouho netěšili. Bruslilo se pouhé čtyři dny. Poté přišla obleva a dále se zima „nekonala“. Podle meteorologů byla nejteplejší za 200 let, co se teploty měří.

V okresním přeboru se nám dařilo. Muži a žáci vyhráli, dorost byl druhý. V kvalifikaci o postup do krajské soutěže jsme dne 27. února 1988 dopoledne prohráli těsně s „B“ mužstvem Velkých Popovic 1:2. Ve druhém utkání, které se konalo po několikaminutovém odpočinku, vyhráli jsme nad Zvěřínkem 3:2. Kanonýři sezony: Hájek 21, Štros 14, Andlt Jiří 10. Žáci vyhráli OP, který se hrál formou několika turnajů. V 11 zápasech neztratili ani bod při skóre 48:5.

1988/89 Už řadu sezón začínáme bez tréninkové přípravy rovnou zápasy turnaje o pohár SČSP a mistrovskými zápasy. V okrese je nás 5 mužstev. V tabulce jsme byli třetí, což je možné označit za velký neúspěch.

Jeho příčinou byla velká fluktuace hráčů. Dalo se říci, že v každém utkání nastoupili jiní hráči. Příčin, proč se to tak stávalo, je více. Hodně způsobila vleknoucí se chřipková epidemie i skutečnost, že většina hráčů pracuje ve Škoda Auto, která měla sobotní pracovní směny. Nejlepším střelcem mužstva byl Jiří Hájek 20, Jiří Andlt 13, Josef Bejr a Josef Antoš 5. Máme krásné nové kluziště, ale zima nebyla.

Duben 1986

81

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Květen 1986

V listopadu 1987 nastupuje těžká technika

82

BRK 2019

1989/90 V Mladé Boleslavi se staví druhá (otevřená) plocha ZS. Hodina ledu v hale stojí 480 Kč. Sezónu zahajujeme bez tréninků dvojzápasem s VTJ Stará Boleslav – 11:6 a 1:3. Následuje turnaj O pohár SČSP a od 17. prosince 1989 už mistrovská soutěž okresního přeboru. Soupeři a výsledky: Kněžmost 4:4 a 2:7, Dolní Cetno 5:10 a 17:5, Vlkava 5:10 a 3:8, VTJ Stará Boleslav 10:1 a 12:1. V mužstvu se vystřídalo celkem 37 hráčů – chyběla stabilní sestava a sehranost. V tabulce jsme byli čtvrtí, což bylo nejhorší umístění za poslední řadu sezón. Citelně nám chyběl Jiří Hájek, nejlepší střelec předchozích ročníků, minimum startů měli Jiří Andlt, Josef Pára i brankář Josef Vacek. V mužstvu nastupují mladí hráči Fokt, Urban, Skála, Branda, Ježek, Nechánský ml., Kula, Hruška, Jaroš i další, kterým ale chybí více zkušeností i možnost tréninku. Celkem jsme sehráli 15 zápasů. Nejlepší střelci: Milan Žáček 8, Hruška a Jiří Svoboda po sedmi, Štros a Hájek 6. V brance se střídali Josef Vacek, bratři Martin a Robin Olbrichové, Luděk Jaroš a Roman Škaloud.

Více jak měsíc po skončení mistrovské sezóny – 25. března 1990 přišlo pozvání k přátelskému zápasu od mužstva ČKD Hradec Králové, za které hrál bousovský Milan Procházka. V bousovském dresu nastoupilo celkem 20 hráčů včetně brankářů. Prohráli jsme 5:9, když naše góly dali Štros, Jiří Svoboda, Milan Žáček, Josef Bejr a Roman Fokt. Hra na čtyři pětice se nám mnoho nedařila, ale pro všechny hráče to byl krásný zážitek, zahrát si v pěkné hradecké hale.

83

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1990–2002 1990/91 Pohárový zápas s Kněžmostem (9:11) – to byla veškerá předmistrovská příprava. Nebyl k dispozici žádný brankář, do branky se odhodlal nejlepší střelec loňské sezóny Milan Žáček a chytal dobře. 11. prosince 1990 začalo mistrovství okresu, hrálo se v Mladé Boleslavi a v Benátkách. Soupeři a výsledky: Dolní Cetno 9:5 a 5:8, Vlkava 4:4 a 6:7, Sojovice 4:2 a 4:10, Kněžmost 8:4 a 4:7, VTJ Stará Boleslav 2:3 a 2:9. Sestava mužstva byla stabilnější – v 11 utkáních nastoupilo 27 hráčů. V brance Roman Škaloud, kterého v posledních třech utkáních nahradil boleslavský Josef Kárník. Dobře se uvedl Luděk Holub a zejména Patrik Köhler (18 let), který se stal se 13 góly střelcem sezóny. Další pořadí: M. Bejr 8, Štros 7… První útok ve složení M. Žáček – M. Bejr – P. Köhler dal 27 branek!

Zima byla svým průběhem zvláštní. Ještě 10. ledna 1991 bylo naměřeno 17 stupňů nad nulou. Záhy nato se ochladilo a rybníky zamrzly v překrásná zrcadla. Pískovák byl vypuštěný – očekávalo se odbahnění, ke kterému ale došlo až po dalších dvaceti letech panem Svobodou. Bruslilo se na Červenském rybníku. Nádherný hladký led od hráze až do Střehomi, to byl pro bruslaře zážitek. Na kluzišti byl pěkný led, ale sehnat soupeře bylo nemožné. Hrálo se pouze utkání Proclima (nový název za Strojtex) proti mužstvu místní posádky a opraven. Výsledek kronika nezaznamenala. Dorost nehrál vůbec – na okrese nebyl soupeř. Žáci se utkali několikrát s Dolním Cetnem, posledním týmem v okrese.

1991/92 Bez jediného tréninku nebo přípravného zápasu začínáme 21. 12. 1991 v Benátkách mistrovství okresu remízou 8:8 s Dolním Cetnem. Poslední třetinu jsme vyhráli 5:2. Další soupeři a výsledky: Sojovice 5:7, 8:7 a 6:5, Vlkava 14:8, 16:3 a 17:2. Další zápasy s D. Cetnem 2:9 a 3:6. Celkově jsme byli třetí za D. Cetnem a Sojovicemi. V mužstvu nastupovali: brankáři Kárník, Kočí, Škaloud a Noha, hráči P. Köhler, M. Bejr, P. Ježek, V. Kolda, J. Štros, Kula, M. Žáček, R. Žáček, J. Hruška, J. Svoboda, Chumlen, Nechánský, M. Procházka, J. Bejr ml., J. Falta, J. Antoš, M. Zima, Jos. Pavlíček, M. Šimáček, Z. Macháček, Martin Zelba, Víťa Svoboda, J. Zelba, Pastorek. Na závěr sezóny jsme vyhráli v Nové Pace 7:4 brankami J. Bejra ml. 3, M. Zelby 2, po jednom gólu přidali V. Svoboda a Kolda. Střelecké pořadí: M. Zelba 19, P. Köhler 17, J. Bejr ml. 12. Dorost s trenéry M. Vackem a J. Zelbou vyhrál osmkrát se Slavojem Dolní Cetno se skóre 62:14. Naopak naši žáci vedeni trenéry O. Holým a K. Lencem s D. Cetnem osmkrát prohráli, ovšem většinou hráli proti dorostu Cetna.

1992/93 Okresní přebor Mladoboleslavska vzdává další mužstvo – Vlkava. Zůstávají už pouze Dolní Cetno, Sojovice a Dolní Bousov. Taková soutěž je nezajímavá a proto jsme se přihlásili ještě do meziokresního přeboru východočeského regionu. Doma budeme na ZS v Nové Pace. V tabulce jsme sice skončili na 1. místě, ovšem po protestu lomnického trenéra a následném projednání v řídícím orgánu soutěže jsme byli potrestáni anulováním všech našich výsledků v sezóně. Důvod? Víťa Svoboda a Josef Bejr ml. Měli na svých průkazech razítko Auto Škoda Mladá Boleslav. Ohlášení hostování v Dolním Bousově došlo na centrální registr v Praze o jeden den později, než byl termín 8. 1. 1993. Administrativní chyba, která mrzí dodnes. Přitom pro hráče nejvyšší soutěže takové termíny neplatí do současnosti.

Naše výsledky v přeboru okresu Mladá Boleslav: Sojovice 8:7, 4:3, 7:2, 5:3, Dolní Cetno 11:3, 10:5, 9:1.

12:8. Vyhráli jsme bez ztráty kytičky. Celkově jsme sehráli 28 utkání, což byl zatímní rekord v historii bousovského hokeje. Skóre 228:121 hovoří za vše. Trenér Jaroslav Zelba měl opačný problém, než trenéři soupeřů. Zatímco protihráčů bývalo na střídačce deset nebo o málo více, naše hráčská lavice obvykle nestačila. Bousovský dres obléklo 36 hráčů a 4 brankáři. Zajímavost: Počtem 62 vstřelených branek vyrovnal Josef Bejr ml. střelecký rekord Miroslava Holého z let 1949 a 1950. Dorost v této sezóně nehrál – neměl soupeře ani dostatečný počet hráčů. Žáci vedení Karlem Lencem hráli turnaje v Benátkách nad Jizerou a v Nové Pace.

84

BRK 2019

5. 2. 1991 zápas s VTJ Stará Boleslav Nahoře zprava: Kolda Vít, Kárník Josef brankář, Štros Jiří, Bejr Josef ml., Bejr Josef st., Chumlen Zdeněk, Antoš Josef, Žáček Milan.

Dole: Žáček Roman, Procházka Milan, Hruška Josef, Falta Josef, Kӧhler Patrik, Kӧhler Antonín.

12. 1. 1992 po utkání s Vlkavou Vzadu zprava: Bejr Josef st., Bejr Josef ml., Šimáček Milan, Pavlíček Josef, Zelba Martin, Svoboda Josef, Procházka Milan, Kolda Vít, Bejr Miroslav, Žáček Milan.

Dole: Nechanský Pavel, Štros Jiří, Kӧhler Patrik, Falta Josef, Hruška Josef, Žáček Roman, Macháček Zdeněk, Chumlen Zdeněk, brankář Kočí Láďa.

85

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1993/94 Přihlásili jsme se opět do dvou soutěží. Okresní přebor Mladoboleslavska, kde budeme hrát se Sojovicemi a Dolním Cetnem. V meziokresní soutěži východočeského regionu nás čekají soupeři: Lomnice nad Popelkou B, Petříkovice, Jilemnice, Robousy a Bernartice. V polovině listopadu jsme vyhráli 8:7 v Lomnici s místním A mužstvem. V sestavě nám chybí Víťa Svoboda a Petr Pastorek, kteří jsou na vojně a od poloviny sezóny jsme postrádali i Josefa Bejra mladšího, kterého zkouší ve fotbalové brance pražská ligová Bohemka. Náhradou za dva nejlepší loňské střelce se nám podařilo získat na hostování z AŠ Mladá Boleslav Martina Zelbu a Pavla Štajnera. Mužstvo vedou Jaroslav Zelba a Miroslav Vacek.

Před zahájením soutěží jsme sehráli ještě tři přípravné zápasy. V Jičíně jsme zvítězili 6:3 a v Novém Bydžově prohráli s domácím Stadionem, hrajícím o dvě třídy vyšší soutěž 1:6. Na Mikuláše jsme dostali v Mladé Boleslavi od mladšího dorostu AŠ nadílku 2:8.

Mistrovství pro nás začalo 11. 12. 1993 v Nové Pace vítězstvím 5:2 nad Robousy. V polovině utkání zasáhla prudká střela Pavla Štajnera brankáře soupeře do ochranné masky. Došlo ke zranění, a protože soupeř neměl náhradníka, bylo utkání ukončeno. Přehled dalších výsledků: Sojovice 3:5, 1:5, 8:5, 7:2, Dolní Cetno 3:6, 7:4, 9:3, 4:8 – okresní přebor Mladoboleslavska. Zápasy přeboru okresů Jičín, Trutnov a Semily: Robousy 5:2, 10:6, Jilemnice 19:5 (na začátku druhé třetiny jsme vedli 5:4), 9:2, Lomnice B 3:3, 7:2, Bernartice 19:3, 17:2, Petříkovice 3:3, 9:2. Vyhráli jsme obě soutěže, východočeský meziokresní přebor o 4 body před Lomnicí „B“, když naše skóre bylo 100:30! V přeboru Mladoboleslavska jsme byli první pouze zásluhou lepšího skóre – všechna tři mužstva (D. Cetno, Sojovice a D. Bousov) měla po osmi bodech. Pořadí střelců branek: Martin Zelba 41, Patrik Köhler 24, Mirek Bejr 17, Josef Bejr ml. 14, Pavel Štajner 12, Jaroslav Zelba 11.

Jak se vedlo mládežnickým družstvům? Žáky jsme také přihlásili do dvou okresních přeborů. Na Boleslavsku mají už řadu sezón pouze jediného soupeře Dolní Cetno – vyhráli jsme oba zápasy, 6:0 a 20:0.

V přeboru Jičínska dosáhli žáci těchto výsledků: Jičín 6:9, 6:7, TJ Lázně Bělohrad 6:9, 3:6, Lomnice nad Popelkou 3:3, 3:8, Nový Bydžov 9:8, 0:5 kontumačně (pro malý počet hráčů jsme k zápasu nejeli). Žáky vedl učitel Karel Lenc. Dorost vedený Karlem Stezkou hrál dvě utkání s Dolním Cetnem – jedno vyhrál, ve druhém odešel poražen.

1994/95 Jako vítěz loňského meziokresního přeboru východočeského regionu požádali jsme řídící svaz LH v Hradci Králové o zařazení do regionální soutěže východních Čech skupiny Sever. Odpověď svazu byla příznivá a po dvanácti letech působení v okresních soutěžích připravujeme se na zápasy v regionální (dříve krajské) soutěži. Domácím kluzištěm nám bude zimní stadión v Nové Pace. Pro zdárný průběh soutěže bylo nutné zajistit posílení mužstva. Z boleslavské Autoškody do našeho oddílu přestupují Martin Zelba, Pavel Štajner, Víťa Svoboda a Josef Bejr ml. Na hostování přicházejí Dušan Kerda, Jiří Zörkler, Miloš Pospíšil, Martin a Jan Andltovi a Luboš Křiváček. Do branky registrujeme Jaroslava Hradiského. Zásluhou místních firem PROCLIMA-SVAMP, ACI, CEBORA, TOKO, SVOBODA, TRYGA, GLENN-HILL, ŠTAJNER Židněves a ZENA Mladá Boleslav jsme si po patnácti letech pořídili dvě sady dresů a stulpen a kalhot pro hráče. Město Dolní Bousov poskytlo autobus a soutěž mohla začít.

Před mistrovstvím jsme sehráli několik přípravných zápasů: mladší dorost AŠ Mladá Boleslav 7:3, v Nové Pace porážíme domácí BK 13:3, s HC Kosmonosy 6:10, Sojovice 6:6, v Lomnici prohra 4:5, na zbrusu novém stadiónu v Jičíně vítězíme nad TJ Lázně Bělohrad 12:3, v Kutné Hoře porážíme místní Stadion 8:7 a v Novém Bydžově končíme přípravu vítězstvím 5:3. 4. prosince 1994 zahajujeme regionální přebor na „domácím“ stadiónu v Nové Pace vítězstvím nad Sokolem Čestice 15:3. V odvetě hrané na přírodním ledě v Česticích jsme prohráli 2:4.

Přehled dalších utkání: HC Hronov 6:5, 5:3, Loko Trutnov 2:8, 4:3 (jako jediný tým jsme dokázali porazit vítěze soutěže), HC Opočno 4:5, 6:14, HC Lomnice nad Popelkou 4:3, 7:5, BK Nová Paka 6:2, 7:6, Sokol Žamberk 8:3, 17:5, Stadion Nový Bydžov 6:2, 8:1, Sokol Semechnice 9:7, 3:7. Konečné druhé mís86

BRK 2019

to v tabulce se ziskem 26 bodů bylo pro nás jako nováčka vynikající. Vyhrál Trutnov s 33 body. Celkem jsme v sezóně odehráli 28 utkání, 18 mistrovských, 10 přípravných a přátelských. Celkové skóre 200:138. Pořadí střelců: M. Zelba 47, D. Kerda 31, J. Zörkler a V. Svoboda 19, M. Pospíšil 18, J. Zelba 12.

1995/96 Před zahájením nové sezóny zaznamenává kronika bousovského hokeje dvě významné novinky.

V Jičíně je otevřen nový zimní stadión, který bude pro nás domácím hřištěm (ušetříme za dopravu).

Druhou novinkou je založení hokejového „B“ mužstva Jiskry Dolní Bousov. S přibývajícím počtem hráčů z AŠ Mladá Boleslav v našem „A“ týmu dostávalo možnost nastoupit do zápasu stále méně domácích. Založení rezervy bylo proto nutné. Soutěž se bude hrát v Jičíně, bude dvoukolová a na soupisce má tyto hráče: brankáři Roman Škaloud a Láďa Kočí, hráči Josef Falta, Josef Svoboda, Josef Pavlíček, Pavel Kula, Luděk Holub, Jan Urban, Pavel Nechanský, Aleš Urban, Milan Procházka, Milan Žáček, Roman Žáček, Petr Nechánský ml., Roman Fokt, Josef Hruška, Marek Těšínský, Jiří Štros, Radek Štros, Petr Procházka, Tomáš Holub, Petr Ježek, Pavel Urban a Antonín Köhler. Trenér Josef Hruška, vedoucí Petr Nechánský. „A“ mužstvo trénuje v Nymburce, na soupisce jsou další hráči: Martin Suchý, Míla Klaban, Martin Hegr, Luděk Ulman, Jiří Pažout a do branky je připraven Norbert Ráček.

Výsledky přípravných zápasů: ve Dvoře Králové 4:4, ve Vrchlabí 5:3, na Mělníku s místním HC VTJ 3:3, v Novém Bydžově 12:5, v Nové Pace 13:5, v Kutné Hoře 9:3, v Jičíně s Novou Pakou 11:1, v Benátkách se Sojovicemi 18:6 a v Lomnici s HC 9:4. 10. prosince 1995 zahajujeme mistrovskou soutěž regionu východních Čech v Hronově vítězstvím 11:2, v odvetě v Jičíně 13:5. Další mistrovská utkání: HC Velké Poříčí 12:2, 15:5, Nová Paka 5:3, 7:4, Lomnice nad Popelkou 8:2, 12:6, Čestice 10:1, 21:1, Semechnice 12:1, 4:0, Jičín 5:2, 6:3. Soutěž jsme vyhráli bez ztráty bodu se 14 výhrami, 28 body a skóre 141:37.

Druhý Jičín měl bodů 18. Co dodat k průběhu soutěže? Hráli jsme hezký hokej, na který chodilo mnoho diváků. Největší návštěva přišla na derby utkání s Jičínem – více jak tisíc platících. Odvetu vidělo 520 diváků a na několika dalších zápasech byla divácká kulisa v počtu větším jak 350. Jižní skupinu regionální soutěže vyhrálo mužstvo Articolor Pardubice. Po vzájemné dohodě se soupeřem jsme s ním odehráli dvě přátelská utkání. V Jičíně jsme před pěti stovkami diváků po velké hokejové bitvě vyhráli 5:4.

V odvetě hrané 10. března 1996 v pardubické hale jsme v nejlepším zápase sezóny vyhráli 9:5. Nejlepším střelcem byl Martin Zelba 38, dále Miloš Pospíšil 35, Dušan Kerda a Jiří Zörkler 33, Víťa Svoboda 30, Jaroslav Zelba 16.

Naše „B“ mužstvo hrálo přebor Jičínska s těmito výsledky: Sobotka 2:3, Sport Club Jičín 2:8, Matěják Jičín 7:6, Kopidlno 4:4, Pískovny Střeleč 12:4, Lisovny PH Jičín 3:3, Spirit Jičín 5:6, Valdice 10:5. Po základní části soutěže skončilo béčko na 6. místě. V prvním utkání play off jsme prohráli se Spiritem Jičín 0:3 a byli z dalších bojů vyřazeni. Nejvíce branek rezervy dal Josef Hruška 12, M. Žáček a R. Fokt 9, J. Štros 8. Dorost a žáci měli v přeboru Mladoboleslavska jediného soupeře – Dolní Cetno. Hrálo se turnajově v Benátkách nad Jizerou. Dorost vyhrál Bousov, žáky Cetno. Zima byla příznivá, téměř dva měsíce jsme měli v Bousově led zásluhou Petra Nechánského staršího, Pepíka Švancarána a jejich spolupracovníků. Po 14 letech jsme sehráli doma přátelské utkání – sousedské derby Bousov „B“ – Sobotka.

Výsledek 8:4, sledovalo 150 diváků.

Sezóna 1995 – 1996 se zapsala do dosavadní historie ledního hokeje v Dolním Bousově jako jedna z nejúspěšnějších. Celkem jsme sehráli 48 utkání – muži „A“ 30, muži „B“ 13, dorost 3 a žáci 2.

1996/97 „A“ mužstvo nastoupilo do II. regionální třídy východních Čech. Čeká nás velice náročná soutěž, která se hraje čtyřkolově, což znamená 28 mistrovských utkání. Domácím hřištěm bude nadále ZS Jičín. Vedení HC Mladá Boleslav nám prodloužilo hostování hráčů, kteří za náš oddíl hráli už loni. Z AŠ přišli Stinka, Biháry, Nejman, z Benátek Kunc a Jaroš. Druhou polovinu sezony se stává trenérem mužstva Vladimír Lejsek s Jaroslavem Zelbou. Provedli jsme výměnu registračních průkazů všech hráčů, proto87

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

že od této sezóny bude název našeho oddílu LH-Dolnobousovský SK. Trénujeme od září v Nymburce a v prvním přátelském zápase v mělnické hale jsme vyhráli s „B“ týmem Spolany Neratovice 12:3.

V Pradubicích nám Artikolor odvedl loňskou porážku v poměru 9:4. Další přípravné utkání v Náchodě a prohra 5:8, v Nové Pace 4:4 – odveta v Jičíně 0:9! První mistrák 14. 11. 1996 se nám také nepovedl.

Prohráli jsme s Trutnovem 5:9. Jak potom soutěž pokračovala: Trutnov 2:8, 1:6 a 8:8, Dvůr Králové n.

L. 5:6, 3:5, 1:10 a 7:4, Choceň 4:5, 3:9, 8:3 a 0:5 kontumačně (pro onemocnění několika hráčů jsme do Chocně neodjeli), Chotěboř 5:7, 6:4 (celých 10 kol jsme čekali na své první vítězství), 7:8 a 12:5, Vrchlabí 2:13, 3:5, 7:14 a 0:5 kontumačně (autobus, kterým jsme měli do Vrchlabí cestovat, měl půl hodiny před odjezdem poruchu motoru a jiný jsme nesehnali), Třebechovice 4:5, 5:8, 2:2, a 4:0, Articolor Pardubice 7:9, 1:7, 3:7 a 3:6.

V tabulce jsme skončili poslední s 10 body. Příčin neúspěchu mužstva v sezoně bylo několik. Před zahájením soutěže odchází loňský nejproduktivnější hráč Martin Zelba (25 branek a 16 přihrávek) do belgického Herentálsu a Jan Andlt do Rakouska. V průběhu soutěže se zranil Miloš Pospíšil a Dušan Kerda. Mnozí z hráčů měli velké potíže s uvolněním ze zaměstnání. K tomu se přidalo i několik prohraných zápasů v posledních minutách či vteřinách… většinou taktickou nekázní a nakonec i tři kontumačně prohraná utkání. Zachránit se v soutěži bylo reálné, leč nepovedlo se. Tabulka střelců: Zörkler 19, Svoboda V. 16, Pažout a Pospíšil po 14, Ulman 12, Stinka a Kerda 10…

DBSK „B“ vyhrálo v přátelském zápase s SKP Mladá Boleslav 8:0 (2:1, 4:2, 1:5). O branky se podělili Fokt 2, R. Žáček 2, P. Ježek 2 a J. Štros 2. V mistrovství Jičínska se utkalo „B“ mužstvo se Sobotkou 1:7 a 4:2, s Robousy 1:8. Sestava: Škaloud (Bradna) v brance, obrany Zíma – Holub L., Pavlíček Jos. – Procházka M., Falta – Kula (Jaroš). Útoky: Žáček M. – Žáček R. – Fokt, Hruška – Štros J. – Štros R., Nechánský – Těšínský – Ježek. Žáci prohráli s Jičínem 0:6 a 0:7. Na Boleslavsku zaniklo poslední družstvo žáků, dorostu a mužů Slavoj Dolní Cetno. Hraje se už jenom odborářská soutěž zvaná také „Liga pracujících“.

1997/98 Po dohodě s vedením klubu HC Mladá Boleslav se stáváme od této sezony „B“ týmem HC MB. Mužstvo trénuje v Mladé Boleslavi pod vedením Vladimíra Lejska. Organizačně zajišťují soutěž Jaroslav Zelba, Miroslav Vacek, Josef Procházka a Petr Nechánský st. Na pořadatelských funkcích se podílejí pánové Mareš, Boček, Kočí, Nedvěd, Štros, Pavlíček, Šolc, Kincl, manželé Vlčkovi a další. Mistrovská utkání budeme hrát v Jičíně. V regionální soutěži III. třídy východních Čech se utkáme s Novou Pakou, Jičínem, Lomnicí n. P., Semechnicemi, Nahořany, Velkým Poříčím, Česticemi a Petříkovicemi.

Trenér Lejsek má pro sezonu připravenou tuto sestavu hráčů: brankaři Žemlička, Ráček a Kormoš, obránci: Pažout, Suchý, Ulman, Halouska, Havlík, Šimáček; útočníci Pospíšil, Hegr, Zörkler, Svoboda, Šebek, Kejmar, D. Pletka, Kerda, Haken, Štajner, Šitina, Fadrhonc a Stinka. Výsledky mistrovství: Semechnice 12:5 a 10:2, Čestice 15:2 a 13:0, Hronov 9:1 a 12:2, Nová Paka 8:3 a 0:4, Nahořany 9:0 a 11:2, Jičín 2:2 – v sestavě s Václavem a Danem Pletkovými jsme za stálého deště pouze remizovali (660 diváků), v odvetě v Boleslavi před 565 diváky jsme zvítězili 6:4, Petříkovice 18:1 a 16:1, Velké Poříčí 14:1 a 17:1, Lomnice n. P. 15:1 a 16:0. V tabulce jsme skončili druzí o jeden bod za Novou Pakou. Nejlepším střelcem byl Milan Šebek 49 gólů, 2. místo obsadil Daniel Pletka 25, třetí Jiří Hegr 21, Svoboda Vít 18, Štajner Pavel 11, Václav Pletka 1. (V lednu 2014 se stal členem klubu kanonýrů českého hokeje za 250 vstřelených branek!) „B“ mužstvo Dolnobousovského SK zahájilo sezonu zápasem v lize neregistrovaných hráčů řízeným OSLH v Jičíně proti HC Gymnasium Jičín výsledkem 20:3 (4:3, 5:0, 11:2) Branky: M. Zelba 8, Štros R. 2, Havel P. 2, Nechánský Petr ml., L. Holub, M. Zíma, Pavlíček Jos., Žáček M., Žáček R., Štros J. a T. Holub.

Odveta 16:3.

Další výsledky mistrovství: HC Batalion Jičín „B“ 15:2, 14:1, Sport Club Jičín 1:5 a 6:1, LPH Jičín 5:1 a 88

BRK 2019

6:4, Chomutice 9:1 a 7:4, Ronal Jičín 8:4 a 19:2, ZD Březina 6:2 a 8:6, HC Bradlec 3:6, odveta se nehrála.

Soutěž vyhrál Sport Club Jičín 30 bodů, 2. místo Dolní Bousov „B“ 26, 3. LPH Jičín 20… Kanonýrem sezony byl Martin Zelba 52 gólů, Jiří Štros 13, Petr Havel a Jaroslav Zelba 12, M. Žáček 10… Mimo výše jmenovaných autorů branek v mužstvu nastoupili brankaři R. Škaloud a Z. Bradna, hráči Nechánský Pavel, Ježek Petr a Těšínský, Jakub Vynikal, Milan Procházka, Josef Hruška, Roman Fokt, Pavel Kula, Aleš Urban, Morávek a další.

1998/99 Mužstvo HC Mladá Boleslav „B“ jehož část tvoří i hráči, registrovaní za SK Dolní Bousov, se připravuje na východočeskou II. regionální ligu. Osm týmů se utká čtyřkolově ve 28 utkáních. Od 8. září se 2x týdně trénuje v Mladé Boleslavi. Soutěž začala 15. 11. a tady je přehled výsledků mistrovských zápasů: Stadion Kutná Hora 5:5, 0:0, 6:1 a 1:6, Moravská Třebová 7:4, 6:2, 2:6 a 6:2, Opočno 11:1, 8:2, 11:1 a 7:3, Litomyšl 4:2, 10:1, 3:5 a 2:3, Nová Paka 6:4, 2:4, 8:0 a 5:2, Dvůr Králové 2:2, 5:2, 5:2 a 3:0, Světlá n.

S. 13:5, 9:4, 5:2 a 8:5. Kuriózního výsledku 0:0 v Kutné Hoře dosáhlo mužstvo bez nemocného trenéra Lejska. Tým vedl hrající kouč Šebek a skvěle zachytal Poláček. Hrálo se před návštěvou 300 diváků na tehdy ještě otevřeném stadionu za 15tistupňového mrazu. Soutěž vyhrála HC Mladá Boleslav B/SK Dolní Bousov se ziskem 43 bodů před Kutnou Horou 35 bodů.

Největším zážitkem nejen této sezóny byl pro celý tým letecký zájezd do německého Wolfsburku.

Boleslavské „A“ mužstvo tam mělo sehrát přátelské utkání s místním EHC Grizzly Adams, účastníkem třetí nejvyšší německé soutěže. Jelikož Svaz LH v Praze nepovolil odklad mistrovského zápasu boleslavského „A“ mužstva, rozhodlo vedení HC Mladá Boleslav po dohodě s automobilkou, že pojede „B“ mužstvo. 15. listopadu 1998 odpoledne odlétá ze starého ruzyňského letiště Speciál AIR Ostrava SAAB SF 340 A směr německý Braunschweig. Tam čekaly mikrobusy, které nás dovezly do nedalekého Wolfsburku. V 15:30 jsme byli v hale HC Grizzly Adams.

Začátek zápasu stanovený na 18 hodinu byl impozantní. Po státních hymnách následovalo představení hráčů. V domácím týmu nastoupili 4 Kanaďané, 2 Rusové, 1 Rumun, Petr Hnídek z Ústí nad Labem a Peter Just ze Slovenska. Trenérem byl Slovák Mikeš. Většina domácích hráčů jsou profesionálové s platem v rozmezí 2–5 tisíc marek měsíčně. Utkání, kterému přihlíželo více než 500 diváků, bylo vedeno v přátelském duchu. Domácí hráči, především Kanaďané, byli ale pohotovější při zakončování akcí. Konečný výsledek 7:2 pro německý tým odpovídal rozdílu ve výkonnosti obou mužstev. Góly AŠ dali V. Svoboda a M. Pospíšil. Sestava AŠ „B“: v brance Žemlička, střídal Ráček, obrany: Jaroš – Průcha, Havlík – Ulman, Zbíral – Suchý, útoky: Rulc Martin, Šebek Milan, Kejmar Michal, Pospíšil Miloš, Hegr Martin, Zörkler Jiří, Musil Jan, Bárta Pavel, Šimek Daniel, Fadrhons Tomáš, Svoboda Vítězslav, Štajner Pavel. Trenér Lejsek Vladimír. Vedoucím výpravy byl Ing. Lenc Radan. Ihned po utkání následoval odjezd na letiště, kolem půlnoci jsme byli v Ruzyni a v 1 hodinu zpět v Mladé Boleslavi.

Pořadí střelců AŠ „B“ v sezóně 1998/99: 1. Milan Šebek (23), 2. Michal Kejmar (13), 3. Miloš Pospíšil, Martin Hegr a Daniel Šimek (12).

2000/2001 SK Dolní Bousov hraje meziokresní přebor východních Čech. Po jediném tréninku v malé boleslavské hale a přípravném utkání 23. 11. 2000 v Nové Pace s mužstvem TJ Lázně Bělohrad, ve kterém jsme prohráli 2:3, začínáme 26. 11. na domácím ledě v Jičíně mistrovskou soutěž s TJ Železný Brod. Výsledek 17:4 mluví za všechny komentáře. V téměř tréninkovém utkání si trenér Jaroslav Zelba s vedoucím mužstva Petrem Nechánským zkoušeli různé varianty složení útoků i obran. Soutěž pokračovala dalšími zápasy a těmito výsledky: Sokol Doubravice 12:2, Sokol Rovensko p. T. 13:1, Krocani Nový Dvůr 4:5 a TJ Lázně Bělohrad 8:3. V posledním zápase první části soutěže porážíme Spartak Police n. Metují 6:2. Po utkání odchází opora týmu brankář Žemlička, který má pomoci Jičínu zachránit I. regionální ligu.

89

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

První utkání druhé části soutěže se nám nepovedlo. V nové hale v Lomnici nad Popelkou jsme prohráli se Železným Brodem 3:10. V brance se po delší pauze objevil Hradiský, ale ani on nedokázal zabránit porážce. Brod byl prostě lepší. K dalšímu utkání přijela Doubravice v minimální sestavě 9 hráčů + brankář. Zdálo se, že by zápas měl být snadnou záležitostí Bousova. Vedli jsme 6:2, ale soupeř se nevzdal. Dotáhl skóre na 7:6 a několik vteřin před koncem zápasu zvonila u Hradiského branky tyčka.

V dalším utkání jsme po mnoha letech nastoupili na přírodní led v Rovensku pod Troskami, kde místní Sokol vybudoval s přispěním zahraničního sponzora Turnovska a Českého ráje p. Horáčka nákladem 4,5 milionu korun novou hrací plochu s plastovými mantinely. Původní nabídka sponzora byla mnohem větší na zřízení stadionu včetně chlazení. Toho se ale místní radní prý zalekli pro značné následné výdaje spojené s dalším provozem zimního stadionu. Vraťme se ale k zápasu, který skončil nakonec 5:5. Předpověď počasí hovořila o řádném mraze až -15 °C, ale skutečnost byla jiná, pouhé 2 stupně pod nulou. Pořadatelé napustili větší vrstvu vody, která nepromrzla, a vznikaly nebezpečné výmoly. Křest ohněm si odbyl Roman Škaloud v brance, který chytal po několikaměsíční přestávce. Bod nám vystřílel Jirka Pažout, autor 4 branek.

V dalším utkání jsme si pochutnali na Krocanech Nový Dvůr. V souboji vedoucích týmů tabulky jsme zvítězili 9:6 po dramatickém průběhu celého zápasu. Další remizou 5:5 skončilo střetnutí v Nové Pace s TJ Bělohrad. Špatná kvalita ledu vyhovovala lázeňským hráčům, kteří využili několika našich chyb ke skórování.

K poslednímu utkání základní části soutěže jsme odjeli do Hronova bez mnoha hráčů. Chyběli M. Zelba, J. Bejr ml., Kula, Klíma, Drahota, Koula, M. Žáček, Mašek a Bartoň. Za dané situace byl úkol jak hrát jasný. Zajištěná obrana s využitím brejkových akcí. To nám vyšlo na 100 %, ale pouze v první třetině. Po vzoru vyšších soutěží následovalo pokračování bojů v play off. Železnobrodští skláři nám v Jičíně dokonale předvedli, jak se hraje tzv. zanďour. Hrálo se od jedné branky ke druhé, ale góly padaly (někdy se jenom kutálely) jen do té naší. V polovině zápasu svítilo na ukazateli 0:5, když se Roman Škaloud puku téměř nedotkl. Omluvou mu byla bolest zad a za to, že do branky nastoupil, mu patřilo poděkování (jiný gólman nebyl). Konečný výsledek 3:8 nám mnoho nadějí do odvetného zápasu nedával. Za dva dny nás čekala v Lomnici nad Popelkou odveta s Brodem a byli jsme bez brankáře, Škaloud nemocný, Hradiský delší dobu zraněný, Bílek jako funkcionář HC Mladá Boleslav má důležité povinnosti v zápase Kolín – Mladá Boleslav. Zázraky se ale někdy dějí.

Den před odvetou se nám podařilo získat hned dva brankáře. Martina Kupku a Václav Gürtlera. Oba chytají v brance odborářské ligy, ale registraci na svazu LH v Praze nemají. Během 24 hodin jsou hráči SK Dolní Bousov. Jedeme do Lomnice nad Popelkou pokusit se téměř o nemožné. Od první vteřiny se naše mužstvo doslova zakouslo do svého soupeře a řadu minut jej vůbec nepustilo z obranné třetiny.

Jenomže v brance Brodu je vynikající Dudek. Skóre otvírá v 8. minutě M. Zelba. Další góly přidali Pažout, Tregl, M. Zelba a opět Tregl. Po dvou třetinách jsme dokázali smazat pětibrankový náskok soupeře z prvního utkání. Poslední třetina začala se zpožděním, protože soupeř nemohl pochopit, kde jsme vzali tak vynikajícího brankaře Kupku a požádal o konfrontaci registrace. Rozhodčí a přítomný předseda Svazu LH Semily potvrdili, že je vše v pořádku. Ve 3. minutě poslední třetiny přidává Pažout šestou branku a naklání misku vah v náš prospěch. Do konce zápasu zbývá 6 minut a brodský Hnídek doklepává odražený puk za záda Kupky. Hraje se oboustranně nadoraz. Minutu před koncem zápasu zlomil Kupka svoji brankářskou hůl. Jiná nebyla a soupeř nám nepůjčil. Poslední vteřiny hry vzal na sebe Jirka Pažout. V čase 59:07 prostřelil výborného Dudka po sedmé a svůj hattrick završil po opuštění brodské branky. 8:1, je konec zápasu, který patří v celé dosavadní historii dolnobousovského hokeje určitě k nejzajímavějším.

Jedeme opět do Hronova, dalo by se říci na odvetu s Policí n. M. Sestava je téměř kompletní a předvedená hra hostí byla velice dobrá. Vedli jsme 4:0 a 5:1. Domácí viditelně podporovaní rozhodčími v samotném závěru snížili v přesilovkách na 3:5, ale naše vítězství bylo zasloužené. Finálová část sou90

BRK 2019

těže pokračovala dvěma zápasy „doma“ v Jičíně. SK Dolní Bousov – Krocani Nový Dvůr 5:2 (1:0, 3:2, 1:0). Po celkem vyrovnaném průběhu utkání jsme vyhráli třemi góly Martina Zelby, po jednom dali Pažout a Tregl. SK Dolní Bousov – Spartak Police n. Metují 8:1 (0:0, 5:0, 3:1). Výsledek napovídá o snadném vítězství domácích, ale průběh více jak poloviny zápasu byl vyrovnaný. Vedení 1:0 se bousovský tým ujal až ve 24. minutě vlastní brankou hostí. S přibývajícím časem se ale probudili střelci a zásluhou M. Zelby – 3 branky, Tregla – 2, J. Zelby, Kouly a M. Bejra získali nejen vítězství v tomto zápase, ale i krásný putovní pohár OSLH Semily, který předal předseda svazu Jaroslav Pacholík za celkové vítězství v soutěži 2000/01. Pořadí střelců: Martin Zelba – 32, Jiří Pažout – 23, Josef Bejr ml. – 11, Jaroslav Zelba – 9…

Kádr mužstva v této sezóně byl široký. V brance se postupně vystřídali Petr Žemlička, Jaroslav Hradiský, Roman Škaloud a Martin Kupka, obránci Jiří Pažout, Pavel Kula, Radek Píša, Pavel Štajner, Josef Bejr st., Martin Andlt, Jan Klíma, Václav Koula a Jiří Drahota, útočníci Martin Zelba, Jaroslav Zelba, David Bartoň, Radek Štros, Milan Žáček, Roman Žáček, Josef Bejr ml., Miroslav Mašek, Petr Nechánský ml., Jakub Tregl, Josef Hruška a Radek Píša. Touto sezónou jsme završili desetileté působení ve východočeských soutěžích.

2000: Muži – v Nové Pace Stojí zprava: Zelba Jaroslav, Bejr Josef ml., Hruška Josef, Píša Radek, Bejr Josef st., Štajner Pavel, Bejr Miroslav, Nechánský Petr, p. Pacholík OSLH Semily.

Dole: Žáček Roman, Štros Jiří, Kupka Martin, brankář, Pažout Jiří, Žáček Milan, Trégl. Vpředu: Nechánský Petr ml.

2002 – jubilejní sezóna V roce 2002 proběhlo setkání účastníků oslav 70. výročí ledního hokeje v Dolním Bousově ve Staročeské restauraci. Na oslavy, které se konaly 2. března 2002, bylo pozváno 152 bývalých a současných hráčů, funkcionářů a příznivců bousovského hokeje. Svoji účast na utkáních nebo na slavnostním setkání potvrdilo 102 z pozvaných.

Ve velké hale boleslavského stadionu v době od 11 do 13:30 hodin nastoupilo celkem 53 hokejistů rozdělených podle věku na starší „B“ tým a mladší „A“ tým. V řízení zápasů se střídali rozhodčí Olda 91

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Holý, František Šichta a Jaroslav Zelba st. „A“ mužstvo hrálo v sestavě: v brance se střídali Roman Škaloud, Roman Bílek, Jaroslav Hradiský a Robin Olbrich, obránci Josef Pavlíček, Pavel Štajner, Pavel Kula, Martin Andlt, Miloslav Zima, Štěpán Kavalír, Josef Kocvera, Aleš Urban, Milan Šimáček a Marek Těšínský. Útočníci: Jaroslav Zelba ml., Patrik Köhler, Vítězslav Svoboda, Radek Štros, Miloš Pospíšil, Milan Žáček, Roman Žáček, Josef Bejr ml., Petr Ježek, Petr Nechanský ml., Pavel Nechanský, Milan Procházka, Václav Hlaváček, Josef Švancarán a Martin Suchý. „B“ mužstvo (většinou stará garda) bojovala v této sestavě: v brance Viktor Kolovratník a Josef Vacek, obránci: Zdeněk Macháček, Josef Procházka, Josef Pára, Josef Král (Březno), Josef Svoboda, Přemysl Těšínský, Josef Bejr st., Vít Kolda, Jaroslav Těšínský a útočníci Jiří a Jaroslav Andltovi, Václav Král, Jiří Štros, Petr Nechásnký st., Antonín Köhler, Vladimír Kincl, Václav Oudrnický, Josef Linka, Milan Procházka (Hr. Králové), Josef Bernat (Jičín), Jiří Štěrba a bratři Radan a Karel Lencovi. Celé 2,5 hodiny se všichni snažili hrát naplno, každý podle svých schopností.

Po utkání se všichni vrátili do Staročeské restaurace. Po občerstvení následovala vzpomínková debata o historii dolnobousovského hokeje dávno minulé i z posledního období. Sál a galerie pro 120 míst byla plně obsazena. Po skončení oficiální části setkání následovala volná zábava s hudbou Pepíka Hurského a Péti Svobody. Zájemci si mohli na galerii prohlédnout řadu panelů s obrázky a texty z hokejových kronik klubu, vystaveny byly historické a současné dresy. K 70. jubileu byly zhotoveny puky oddílu. Mezi účastníky setkání byla i řada hráčů, trenérů, činovníků a dlouholetých příznivců, z nichž jmenujme pány Karla Lence st., Oldřicha Holého, Františka Šichtu, Ladislava Tomáše, Arnošta Folprechta, Rostislava Linku, Josefa Svobodu, Jaroslava Brojíra, Jaroslava Antoše, Antonína Rovného, Jaroslava Zelbu, Miroslava Vacka a řadu dalších. Všem patří velké poděkování.

Oslavou 70. výročí ledního hokeje v Dolním Bousově skončilo období registrovaného provozování tohoto sportu v našem klubu. Do této doby museli mít všichni hráči od žáků přes dorost po dospělé registrační průkazky vystavené Českým svazem ledního hokeje. V následujících sezonách hraje bousovský tým soutěž amatérskou, něco na způsob hobby.

92

BRK 2019

PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH ÚSPĚCHŮ DB HOKEJE V tabulce jsou uvedeni kanonýři jednotlivých sezon: Rok

Příjmení a jméno

1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969

Žďánský Oldřich Žďánský Oldřich Žďánský Oldřich Procházka Karel Procházka Karel Jeleček František Jeleček František Jeleček František Jeleček František Holý Jaroslav Žďánský Oldřich Holý Jaroslav Holý Miroslav Holý Miroslav Holý Oldřich Holý Miroslav Holý Miroslav Holý Miroslav Holý Miroslav Holý Miroslav Šolc Karel Holý Oldřich Lenc Karel Linka Rostislav Lenc Karel Lenc Karel Skramužský Josef Král Josef Král Josef Škaloud Karel Lenc Karel Jodas Milan Svoboda Vladimír Svoboda Vladimír Svoboda Vladimír Procházka Milan Oudrnický Bohumil Oudrnický Bohumil Tomáš Josef Tomáš Josef

1970

Počet branek

Sehráno zápasů

4 21 21 4 10 13 5 12 20 20 24 10 20 10 12 47 8 49 62 42 29 36 17 26 15 5 13 19 28 16 7 11 25 8 14 10 6 6 6 7

4 15 13 9 4 10 6 10 16 15 16 9 12 10 8 26 2 19 16 23 17 27 12 17 12 5 18 12 13 16 18 22 22 7 15 8 11 13 14

1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996* 1997* 1998* 1999 2000 2001

Oudrnický Bohumil Oudrnický Bohumil Oudrnický Bohumil Král Václav Král Václav Oudrnický Bohumil Lenc Karel ml.

Lenc Karel ml.

Král Václav Köhler Antonín Lenc Karel ml.

Exner Luděk Král Václav Andlt Jaroslav Andlt Jaroslav Andlt Jaroslav Šubrt Jiří Hájek Jiří Hájek Jiří Hájek Jiří Hájek Jiří Žáček Milan Köhler Patrik Köhler Patrik Bejr Josef ml.

Zelba Martin Zelba Martin Zelba Martin Zörkler Jiří Šebek Milan Šebek Milan Zelba Martin Zelba Martin

14 13 15 11 11 11 9 22 12 9 9 16 14 18 31 34 13 18 19 21 20 15 13 18 62 41 47 45 19 49 30 23 32

10 13 17 10 10 10 22 13 15 27 25 22 25 17 18 15 20 16 16 15 11 13 28 25 29 29 33 28 33 19 19

* V těchto sezonách hrálo také „B“ mužstvo – výsledky jsou pouze z „A“ mužstva.

Branek celkem: 1. Holý Miroslav

238

2. Zelba Martin

188

3. Andlt Jaroslav

83

93

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Na závěr vyprávění o historii místního hokeje uvádím přehled nejúspěšnějších ročníků mužů, dorostu i žáků: 1939 – dorost vyhrál okrsek, v tom roce bylo zřízeno hřiště V Lipkách, kde se říkalo Na Bahně 1942/43 – dorost mistrem župy

1942 – Bratři Holí a Jan Charvát – velmi úspěšné dorostenecké trio

1945/46 – zhotovili jsme první vysoké mantinely, vítězíme v IX. severočeské župě a 27. února 1946 vyhráváme na ZS Štvanice v Praze nad SK Zbraslav 5:3 – sledovalo 3 tisíce diváků – postupujeme do divize.

1947 – vyhráli jsme divizi a jedeme do Havlíčkova Brodu k zápasu o postup do celostátní hokejové ligy. Před 3.000 tisíci diváků jsme těsně poraženi 5:6.

1950 – Sokol Dolní Bousov vítězí ve finále o titul „Mistr Libereckého kraje“ nad Sokolem Česká Lípa po výsledcích 12:5 a 8:1.

1951 – celá pětice bousovských hráčů nastupuje v Liberci v mezikrajovém utkání Liberec – Ústí nad Labem. V útoku bratři Mirek, Oldřich a Jaroslav Holý, v obraně Linka a Šichta. V brance nejlepší gólman Liberecka dolnobousovský Slávek Kocvera. Výsledek 7:5 pro Liberec, branky J. Holý 3, M. Holý, O. Holý, Linka, Šichta po 1! Jedeme do Brna podruhé do kvalifikace o I. ligu! Oba zápasy SKP Opava 3:10 a Zbrojovkou Brno II. 7:9 jsme ale prohráli. Soupeři byla stadionová mužstva s vyrovnanými hráčskými kolektivy.

1960 – vítězí žáci naší školy v turnaji k 10. výročí Pionýra v Liberci, když poráží Rumburk 4:0, Turnov 5:2 a Nové Město pod Smrkem 7:0.

1961 – Dolní Bousov přechází do okresu Mladá Boleslav a Středočeského kraje 1969 – žáci vítězí v okrese Mladá Boleslav a v přeboru Středočeského kraje na turnaji v Kolíně vítězí nad ZDŠ Rynholec 10:1, ZDŠ Rožmitál 5:3, ZDŠ Velký Osek 5:3, ZDŠ Zruč nad Sázavou 6:1 a ZDŠ Hos94

BRK 2019

tomice 6:3. Tímto se kvalifikovali na III. ročník celostátního finále „O pohár reprezentačního mužstva ČSSR“ do Prešova. Mistry jednotlivých krajů reprezentovali: ZDŠ Aš, Košice, Praha Spořilov, Dolní Bousov, Hnúšťa, Karviná, Malenovice, PS Most, Poprad, GH Bratislava, Rožnov-předměstí, České Budějovice a Hronov. Byli jsme vylosováni s nejtěžšími soupeři. S Karvinou jsme prohráli 2:4, když byl zraněn V. Fadrhonc z nejlepšího útoku Novotný–Lenc K.–Fadrhonc. Druhý zápas s Hnúšťou jsme prohráli 1:2.

1970 – dorost vítězí v KP dorostu skupiny C a hraje o postup do II. hokejové ligy s Tatrou Kolín. Doma 3:11, venku 2:7.

1971 – dorost si vítězství v KP zopakoval a v kvalifikaci o II. ligu prohrál s TJ Unhošť v rozhodujícím třetím zápase 4:5. V prvním utkání na ledě soupeře zvítězil 5:1, ale v odvetě v Mladé Boleslavi nečekaně prohrál 5:9.

1977 – v dosavadní historii zatím nejdelší sezona. Začali jsme s tréninkem na ledě v Mladé Boleslavi již 15. října. Poprvé jezdíme svým autobusem zakoupeným MNV. Po čtyřech letech jsme sehráli utkání na ledě v Dolním Bousově. Vyhráli jsme krajský přebor II. třídy. V kvalifikaci o postup do KP I. třídy jsme ale neuspěli. Skončili jsme třetí za ČSAD Benešov a Sokolem Pátek. Poslední zápas se hrál 11. března.

1979 – zima byla pro hokejisty pěkná, ale na škody jaké způsobila celému národnímu hospodářství prudkým ochlazením z 31. 12. 1978 na 1. 1. 1979, pamětníci asi nikdy nezapomenou. Na Silvestra odpoledne bylo 10 stupňů tepla a na Nový rok ráno – 15 °C pod nulou a k tomu pěkný příval sněhu. Více jak tři týdny silné mrazy nepovolily. V KP II. třídy jsme skončili třetí.

1980 – poprvé hrajeme v KP II. třídy čtyřkolově, což bylo 20 mistrovských utkání. V tabulce jsme obsadili 3. místo. Nejlepším střelcem i hráčem mužstva byl Luděk Exner, který odehrál pouze část zápasů, protože se stal prvoligovým rozhodčím a posléze i mezinárodním. Pískal ve Švédsku, Švýcarsku, NSR, Polsku, Holandsku a Rumunsku. Zúčastnil se tří mistrovství světa v Praze, Moskvě a v rakouském Klagenfurtu. Při tom stihl odpískat řadu utkání dorostenecké ligy i zápasy bousovských žáčků.

1982 – Padesátá sezona. Hrajeme KP II. třídy, 18 mistrovských utkání, všechna na zimních stadionech.

Z 10 účastníků jsme skončili čtvrtí hned za mužstvy s vlastními zimními stadiony, což byli ČKD Slaný, SB Poděbrady a Slavoj Velké Popovice. Žáci vyhráli přebor okresu, dorost byl třetí.

1983 – Sobota 2. dubna 1983 byla termínem Slavnostního setkání u příležitosti 50 let hokeje v Dolním Bousově. Vzorně připravená a vyzdobená sokolovna přivítala více jak dvě stě bývalých a současných hráčů a příznivců dolnobousovského hokeje. Všechny přítomné přivítal předseda TJ Jiskra Karel Lenc.

O prvních 30 letech hokejového dění promluvil František Jeleček, dalších 20 roků přiblížil všem účastníkům Josef Procházka. Potom následovalo vyznamenání mnoha hráčů, činovníků, ale i těch, kteří pro hokej nezištně pracovali při přípravě ledu, výstavbě kabiny atd.

Součástí programu byla nádherná beseda a vzpomínky na zážitky kolem hokeje. Potom následovala volná zábava za hudebního doprovodu Jarky Maříka, Jendy Kollátora a Franty Ječného. Vládla zde nálada dlouho nevídaná…

1984 – Hned následující sezona přinesla podstatné změny v organizaci krajských soutěží. Předsednictvo svazu LH v Praze rozhodlo o opětném ustavení II. hokejové ligy, ale hlavně pro nás o novém uspořádání krajských přeborů. Byli jsme zařazeni do KP II. třídy společně s mužstvy Karbo Benátky n. J., Loko Nymburk, Sklo Bohemia Poděbrady, Sokol Říčany a Spartu Kutná Hora. Všechna mužstva s vlastními zimními stadiony. Soutěž na 24 kol. Po zhodnocení našich možností především finančních a zčásti i hráčských rozhodli jsme se tuto soutěž odhlásit. Proto v dalších několika sezonách jsme hráli pouze okresní přebor a to muži, dorost a žáci.

1986 – V dubnu zahajujeme práce na výstavbě nové plochy kluziště a mantinelů. V atelieru v Českých Budějovicích byla zpracována studie a přípravný projekt na výstavbu nového hokejového stadionu s umělou plochou, včetně šaten, bytu správce společného pro stadion a koupaliště na rekonstrukci bazénu a okolí koupaliště, včetně vybudování autokempu v prostoru dnešního domu s pečovatelskou 95

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

službou až k železniční trati. Bohužel tento projekt nenašel ve své době podporu a je už navždy minulostí…

1987 – Během roku jsme provedli odvodnění plochy hřiště drenážemi, následovalo navážení mnoha tun hrubšího a jemnějšího stěrku, rovnání plochy a válcování. V prosinci 1987 bylo kluziště a nové mantinely hotovy a poprvé se po mnoha letech opět „Na Bahně“ bruslilo. Bohužel jenom 4 dny, potom už se zima nekonala…

1987: Muži – Stadion v Hradci Králové 21. 3. 1987 přátelské utkání, ČKD Hradec Králové – Jiskra Dolní Bousov 15:5.

Nahoře zprava: Exner Luděk, Buchtík Jan, Zelba Jaroslav, Hruška Josef, Vacek Josef, Antoš Josef, Štros Jiří, Urban Jan, Macháček Zdeněk.

Dole: Svoboda Jiří, Škaloud Ivan (brankář), Nechánský Petr, Zima Miroslav, Kolda Vít.

1992/93 Až do této sezony jsme hráli přebor okresu Mladá Boleslav. Soupeřů stále ubývalo. Žáky a dorost mělo už pouze Dolní Cetno, muže potom jenom Dolní Cetno a Sojovice. Požádali jsme proto vedení svazu LH východních Čech o možnost hrát meziokresní soutěž týmů VČ regionu. Odpověď byla kladná a tak jsme následujících několik (10) sezon hráli s mužstvy východních Čech.

Jak se nám ve Východních Čechách dařilo? Stručně o jednotlivých sezonách: 1994/95 2. místo za Trutnovem, 10 soupeřů – hráli jsme „doma“ v Nové Pace.

1995/96 1. místo před Jičínem, 8 soupeřů, doma jsme byli v Jičíně. Na některá utkání jezdí dva autobusy, jeden s hráči, druhý s diváky. Divácké návštěvy na domácí zápasy jsou veliké. Derby Jičín – Dolní Bousov 953 platících, s Novou Pakou 376 diváků, odveta s Jičínem 514 diváků, s Artikolorem Pardubice 500 diváků.

1996/97 Změna názvu klubu z TJ Jiskra na Dolnobousovský SK. Po 28 lech končíme z 8 účastníků poslední a sestupujeme do RS III. třídy. Odešlo anebo se zranilo mnoho hráčů: M. Zelba, J. Andlt, J. Bejr ml., M. Pospíšil, D. Kerda i M. Suchý.

96

BRK 2019

1992 – Dorost v Nové Pace 21. 2. 1992 Nedvěd Vladislav (zdravotník), Bejr Josef ml., Kula Pavel, Urban Pavel, Zelba Martin, Svoboda Vítězslav, Buriánek Miroslav, Zelba Jaroslav (trenér).

Dole: Pastorek, Kӧhler Patrik, Žáček Roman, Holub Tomáš, Těšínský Marek, brankář Kočí Láďa.

1997/98 od této sezony jsme „B“ mužstvem HC Mladá Boleslav, ale domácím ledem zůstává jičínský stadion. V přeboru jsme byli o jeden bod druzí za Novou Pakou.

1998/99 Hrajeme II. regionální ligu, 8 soupeřů, 28 utkání, 1. místo o 8 bodů před Kutnou Horou!

1999/2000 Vedení východočeského svazu LH se už delší dobu nelíbila skutečnost, že mu v soutěži hrají prim dvě středočeská mužstva – Kutná Hora a Mladá Boleslav „B“. Proto i na žádost některých oddílů východočeské soutěže stanovilo před zahájením mistrovství podmínku, že v případě vítězství středočeského týmu nemá tento nárok postoupit do kvalifikace o II. hokejovou ligu. Boleslav se odvolala do Prahy, ale ta ponechala rozhodnutí na hradeckém svazu, který vlastně vyloučil boleslavskou rezervu, a ta se přihlásila do přeboru středních Čech. Tímto momentem prakticky skončila několik desítek let trvající dobrá spolupráce oddílu HC Mladá Boleslav a Dolnobousovského SK. Bousov se vrátil do meziokresní hokejové soutěže Jičína a dalších čtyř okresů. Domácím hřištěm byl opět Jičín. Ve vyrovnané soutěži jsme čtvrtí se 13 body před vítězem Policí n. Metují, která získala bodů 15.

2000/01 – Desátá sezona ve východních Čechách přinesla nám vítězství a zisk putovního poháru OSLH v Semilech.

2001/02 – Hlavně z finančních důvodů jsme do soutěže nenastoupili. Hlavní událostí byla oslava 70. let trvání našeho hokejového oddílu, která proběhla 2. března 2002.

Oslavou jsme vlastně zakončili působení oddílu LH v Dolním Bousově v soutěžích řízených zpočátku Severočeskou župou, později Svazem LH kraje Liberec, od sezony svazem LH Středočeského kraje až po posledních 10 sezon soutěží Východních Čech.

2018/19 – Na závěr povídání o dolnobousovském hokeji je třeba dodat, že tradice ledního hokeje u nás pokračuje. Mužstvo HC Dolní Bousov hraje na stadionu v Turnově ligu neregistrovaných hráčů.

97

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

DALŠÍ ODBORY DBSK CYKLISTICKÝ ODBOR V roce 1923 přesněji 5. června byl založen i odbor cyklistický, který si dal do vínku heslo „Ve sportu síla, v síle vítězství“. Tento odbor pořádal cyklistické zájezdy a výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí, předvádí své umění v krasojízdě na různých oslavách. Také se účastnil mnoha závodů.

1926: Závod DB – Sobotka – Obrubce – Rohatsko – DB. Závodníci: V. Karban, J. Štajer, Machač z Rabakova, J. Bílek.

Zde je ilustrační přehled činnosti: 1923 – 2 výlety 10. 6. na Valečov, 17. 6. Hrubá Skála – Turnov.

Cyklisté pořádají výlety po Českém ráji, ale teprve v pozdějších létech dosahují dobré umístění i v závodech. Vyniká závodník Cidlina, vařič v cukrovaru, Kajgl, prodavač v Konzumu, Frant. Müller aj. Postupně zájem opadl, až v roce 1927 uspořádán závod o přebor župy a klubu.

1927 – cyklistická slavnost spojená se zájezdem cyklistické župy pojizerské, závody o přebor župy a o přebor klubu. V závodu na 38 km zvítězil závodník Braniš z Bakova. V závodu o přebor klubu na 20 km startovali 4 jezdci. K cíli dojeli v tomto pořadí: 1. br. Karban, 2. br. Štajer, 3. br. Machač, 4. br. Bílek.

Kaigl se účastnil 14. srpna okružního závodu na 148 km v Mladé Boleslavi. Mezi 65 jezdci se umístil na 25. místě. Závod v Jičíně na 58 km dlouhé trati zakončil na čtvrtém místě.

1928 – pořádány tři zájezdy na Karlův Týn, Křivoklát a Lán u Mělníka, najeto celkem 285 km. Pořádány klubové závody na trati obvyklé a za účasti 7 jezdců s umístěním následujícím: 1. Karban, 2. Štajer, 3. Machač.

Kromě výletů a zájezdu na župní sjezd do Nymburka se konal již poslední závod na tradičním okruhu Rohatsko-Obrubce-Horní Bousov-Sobotka. Pořadí: Karban, Štajer, Machač, z hostů Semian, Koubek, Štolovský z KC Ml. Boleslav.

Ještě v roce 1927 bylo v tomto odboru 10 členů, ale po roce 1928 již nejsou záznamy o jejich činnosti.

98

BRK 2019

Dolnobousovští cyklisté

99

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

ATLETICKÝ ODBOR Členové tohoto odboru se samozřejmě rekrutovali také povětšinou z řad fotbalistů a je to jasným důkazem o sportovní všestrannosti našich borců. Především v počátcích našeho klubu šířili jeho dobré jméno a dalo by se i říci, že i sportovní osvětu. Na různých slavnostech předváděli a závodil v lehkoatletických disciplínách.

Rok 1925 – dříve se běhalo i v ulicích města, zleva Václav Kverek, Ada Doškář, Josef Šuda, Vlasta Vaněk.

Dolnobousovští atleti na původním fotbalovém hřišti u Červenského rybníka.

100

BRK 2019

Hod oštěpem v podání dolnobousovských atletů.

101

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

ZÁBAVNÍ ODBOR Od samého počátku založení klubu jsme pořádali různé vínky, zábavy, plesy, karnevaly. Na těchto akcích se lidé dobře bavili a zároveň to byl zdroj příjmů do klubové pokladny. Vždy vyžadovaly důkladnou přípravu, a jelikož se přidaly i další různé akce, vyžádalo si to založení vlastního odboru.

Ustavující schůze zábavního odboru DBSK se konala 3. září 1929 v klubovní místnosti hostince Richarda Elise na náměstí (ve větších hostincích tj. u Hemů, Elisů, Matějů byly vedle sálu menší klubovní místnosti). Předsedou byl Fr. Kučera, místopředsedou V. Svoboda, pokladníkem Karel Šembera, zapisovatel Eda Doškář, členy Josef Bílek, Jaroslav Exner, Jos. Janů, Jos. Macoun, Lad. Pelc, K. Šolc, Jos. Štajer, Hugo Štajer, Stanislav Vavřich, Karel Zalabák, Míla Žďánský, Ant. Vršata, Boh. Folprechtová, Anička Hettfleischová, Karel Jindra, Jos. Nožíř, Jos. Vynikal, Jos. Míšek, Bartoň, Ježek, Lad. Pelc, Jos. Klaban, Vynikalová, Jos. Nejedlý, bratři Maříkové, Fr. Stránský otec a syn, Marie Rejmanová, Jan Žďánský, Jos. Dudek.

Zábavní odbor byl aktivní, jak o tom svědčí výčet akcí: 27. září Václavský večer v sokolovně, Mikulášská zábava v sokolovně, Štěpánská zábava u Elisů, čaje 21. 12. 1930 u Vršatů, Silvestr v sokolovně. Odpolední čaje 11. ledna v sále u Vršatů, Karneval…

Důležitou součástí bylo i divadlo. V zápisech je například oznámení Edy Doškáře, že hodlá vypraviti opětně Mikulášskou revui pod názvem Bousov – naše Eldorádo. Výprava jeviště byla svěřena kolegům Kučerovi, Slavíkovi a Štajerovi, režií byl pověřen Jarka Exner, nápovědou kolega Šembera.

V sále U Hemů bylo sehráno divadlo Lešetínský kovář. Na Bílou sobotu byla hrána veselohra Láska je problém ožehavý. Dalším divadlem byl kus Sestřičky u sv. Panny Kláry. Hrálo se dvakrát v Dolním Bousově, ale i v Libáni a v Kněžmostu.

Z těchto úryvků je vidno, že sportovci pořádáním vínků, zábav, plesů, divadelních představení se starali o kulturní život v Bousově.

1933: 1. a 9. dubna – Sestřičky u sv. Panny Kláry; hlavní role (sestra Klára) pí. Exnerová.

102

BRK 2019

Dětský den – r. 1923 nebo 1928.

Část pozvánky na všesportovní karneval pořádaný DBSK v roce 1935.

103

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

KLUB TURISTŮ Roku 1924 založen odbor Klubu českých turistů. Prvním předsedou Klubu turistů byl Eduard Vízek, jednatelem drogista PhMr. Vojt. Škoda, pokladníkem Josef Folprecht (dámský krejčí, obchod střižním zbožím), členy například Lad. Macoun, syn městského tajemníka či učitel Ladislav Kulhavý. Již tenkrát malovali turistické orientační tabule, označení cest na Kost a Křižánek. Není bohužel nikde uvedeno, jak tento klub pokračoval, nebo kdy ukončil svoji činnost.

ODBOR HÁZENÉ 1929 – V měsíci dubnu byl při DBSK založen odbor házené. Klub téhož roku přijat za člena Československého svazu házené s přidělením k severočeské župě, kde se v mistrovské soutěži umístili mezi sedmi kluby na čtvrtém místě. Kapitánem družstva byl zvolen Féďa Kapucián, dále hráli Josef Mikulášek, Josef Veselý, Karel Kalenský, Josef Dubský, Sláva Turek, Jan Novák, Václav Anděl, Karel Jindra, Fr. Patka, Menšík, Jos. Macoun, Matějka, Hettfleisch, Fr. Jeleček, Boh. Turek, Václav Svoboda, Horák, Žďánský, Karel Svoboda, Ota Tomáš, Karel Procházka, Fr. Stránský, Jar. Holý, Emil Chalupa, Šimáně, Glükner.

1929 – Družstvo házené muži Horní řada zleva: Mikulášek Josef, Kapucián Féďa, Veselý Josef, Kalenský Karel, Dubský Josef, Turek Sláva, Novák Jan, Anděl Václav; dole: Jindra Karel, Patka Frant.

Hřiště házené bylo na Bahně, kde je dnes víceúčelové hřiště (umělka V Lipkách) a mělo rozměry třicet krát šedesát metrů. Soupeři byly oddíly Aston Villa Mladá Boleslav, Sokol Dolní Bousov, Sokol Podlázky, SK Bakov, LK Ikar Plzeň, Sokol Chrudim, SK Hradec Králové, SK Merkur, Sokol Turnov, Sokol Jilemnice, SK Mladoboleslavský a SK Slávie Praha. V soutěži hrálo i družstvo dorostenců ve složení Fr. Šolc, Karel Procházka, Fr. Staněk, Jos. Vynikal, Jar. Svoboda, Jos. Svoboda a Folprecht.

104

BRK 2019

1930 – Muži sehráli celkem 30 zápasů s aktivním skóre 204:171, nejlepší střelci branek: Kalenský 75, Kapucián 26, Turek 24, Hettfleisch 17, Dubský 5.

1931 – Muži sehráli celkem 32 zápasů s aktivním skóre 243:208, nejlepší střelci branek: Kapucián 68, Kalenský 54, Turek 41.

Muži 1931

1932 – Bylo sehráno celkem 18 zápasů, ženy sehrály 1 zápas, celkové skóre bylo aktivní 99:87, ženy 0:4. Nejvíce zápasů sehráli Turek, Svoboda a Kapucián a v hodnocení nejlepších střelců si pořadí prohodili – Kapucián, Svoboda, Turek.

4. 9. pořádán turnaj o stříbrný „Košťákův pohár“. Vítězem turnaje a zároveň držitelem poháru pro tento rok se stal S.K. Aston Villa.

1933 – Vybojoval se „Košťákův pohár“, II. místo o putovní sochu v Košťálově, v župním mistrovství nám patřilo III. místo. V župním poháru jsme vybojovali IV. místo.

Dorost se umístil na II. místě v župním mistrovství.

Sehráno bylo celkem 25 zápasů, z toho 18 muži, 1 ženy, 6 dorost. Skóre bylo celkem 100:120 z toho muži 70:90, ženy 9:3 a dorost 22:26.

Nejlepší střelci mužů: Kalenský 40 branek, Turek 24 branek, Svoboda V. 18 branek. Nejlepší střelkyní žen byla Jelečková se 3 brankami a u dorostu Míšek se 13 brankami.

1934 – Naši hráči se stali pro tento rok držiteli putovního křišťálového poháru S.K. OH Debř. V tomto roce sehráli 5 mistrovských a 6 přátelských zápasů se skóre 43:36. Nejvíce zápasů sehráli: Šolc Fr., Novák, Kapucián, Míšek. Nejúspěšnějšími střelci byli Kapucián a Míšek.

1935 – V tomto roce muži sehráli pouze 7 přátelských zápasů a všechny prohráli.

Další zápisy jsou až v roce 1942 a ty bohužel jdou do ztracena. Dle registračních známek v legitimacích byli házenkáři aktivní ještě minimálně v roce 1943.

105

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1933 – Družstvo házené žen Řada zleva: Králová, Opltová, Kalenská, Ječná, Onysková, Jelečková, Bernardová, Pelcová.

Členský průkaz Františka Stránského dokládající účast v Českém svazu házené. Registrace z roku 1943.

106

BRK 2019

ŠACHOVÝ KLUB Dne 4. 10. 1933 ustavil se v Dolním Bousově šachový klub, který přijal jméno Skalička po vynikajícím českém šachistovi, příznivci města JUDr. Karlu Skaličkovi. Pražský advokát vlastnil dům čp. 125 v Dolním Bousově a často sem jezdil. Byl výborným šachistou, mimo jiné reprezentoval ČSR na třech šachových olympiádách. V roce 1938 věnoval místnímu klubu putovní bronzový pohár. V roce 1939 byl kapitánem družstva ČSR na šachové olympiádě v v Buenos Aires a po okupaci ČSR tu zůstal v exilu. Dolní Bousov navštívil opět roku 19661.

Mladý klub rozvinul hned po svém založení čilou činnost, uvedl v širokou oblibu nejlepší hru šachy. Do konce roku vypsal již klub mistrovský turnaj, jehož se zúčastnilo 30 hráčů. Kromě toho uspořádal mistrovská utkání s okolními kluby (Bakov, Podlázky apod.) Nejčastěji hráli se sousedním soboteckým šachovým klubem. Kluby se střídaly ve vítězstvích, ale bousovští v čele s MUDr. Františkem Vaňkem vyhrávali častěji.

Dalším známým členem šachového klubu byl Josef Novák, řídící učitel z Řitonic. Pan Novák byl výborným šachistou a také kronikářem obce Řitonice. V roce 1942 byl pro poslech zahraničního rozhlasu zatčen a nakonec zemřel v Osvětimi1.

1933 – Matějů, Březovský, Opočenský (mistr ČSR), MUDr. Vaněk, Šabatová, Randová, Randa, Jindra, dole Matějů Jiř.

V roce 1943 se v Dolním Bousově konal župní sjezd Severočeské župy šachové pojmenovaný Heroldův sjezd (na počest předsedy JUDr. J. A. Herolda). Sjezd uspořádal ve dnech 17.–25. 7. 1943 předseda MUDr. František Vaněk za podpory dlouholetého jednatele klubu pana Karla Randy. Šachové souboje se udály v hostinci U Matějů na náměstí. Byly vypsány celkem čtyři turnaje – turnaj A o přebor SŽŠ, turnaj B – hlavní, turnaj C – vedlejší a turnaj D – dámský. Na náměstí týden před sjezdem stála těžká figura – věž – symbol místního a jiných klubů. Více než 40 účastníků bylo po dobu jednoho týdne ubytováno u ochotných občanů Dolního Bousova. Účastníky sjezdu přivítal nejstarší spolek v Dolním Bousově – pěvecký sbor Stojmír pod taktovkou 1

zdroj: K. Bílek, Kdo je kdo v dějinách Sobotecka a Dolnobousovska, vyd. Sobotka 2015.

107

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

pana řid. Josefa Severy. Zazněla mimo jiné Bousovská písnička.

Turnaje A se za Dolní Bousov zúčastnil p. Svoboda (skončil na 9. místě z 10), turnaje D paní Randová, Daníčková, Čepová (obě dcery MUDr. Vaňka), Košvancová, Matějů a Baláková. V turnaji C nastoupil Charvát (4. místo) a za Sobotku p. Louda. Jubilejního zápasu ŠK Skalička proti župním funkcionářům hraného 18. 7. 1943 se za náš šachový klub zúčastnili: p. Svoboda, ing. Táborský, Janoušek, Podzimek, Zeman, Neireiter, Jindra, Randa, Kafka a MUDr. Vaněk. Zápas skončil nerozhodně 5:5.

V neděli 18. 7. byla uspořádána simultánní produkce s mistrem ČSR Karlem Opočenským z Prahy (český šachový mezinárodní mistr a mezinárodní šachový rozhodčí, mistr Československa z let 1927, 1929 a 1938 a mistr Čech a Moravy z roku 1944) a skončila výsledkem 20,5:5,5 bodům pro mistra. Zvítězili: paní Daníčková, sl. Ježková-Kočová, pp. Grosman a Janoušek. Remizovali: paní Matějů, pp. Klápště a Churánek.

V sobotu dne 24. 7. byla uspořádána simultánní produkce naslepo s mistrem Bedřichem Thelenem z Prahy a skončila výsledkem 4:2 pro mistra. Remisovali: Grolmus, Cerman ml., Hoření Vl. a Špína.

Další dochované informace o činnosti klubu nejsou k dispozici.

Ukázka z šachové knihy vytvořené roku 1943 pro pana MUDr. Vaňka u příležitosti jeho 60. narozenin a zároveň k 10. výročí existence šachového odboru DBSK.

108

BRK 2019

SPORTOVNÍ GYMNASTIKA Nesmíme zapomenout, že další nedílnou součástí klubu byla sportovní gymnastika, které se věnovalo mnoho generací děvčat z Dolního Bousova a okolí. Cvičit v Dolním Bousově se začalo nejprve se vznikem Sokola, ale během let přešlo gymnastické cvičení pod tělovýchovnou jednotu Jiskra Dolní Bousov.

Jako cvičitelé a trenéři se tomuto sportu věnovali i někteří fotbalisté jako například p. Lukšík.

Opravdovými nestory, ikonami a základními kameny výchovy mládeže v tomto sportu se stali manželé Klukanovi. Svým zapálením pro gymnastiku ovlivnili několik generací děvčat. Výsledky jejich svěřenkyň byly vskutku výborné. Později trénovala děvčata Dáša Žďánská a Zdena Skálová. Bohužel v současné době již nikdo nepokračuje v jejich šlépějích.

Zde je alespoň několik střípků potvrzujících, že výkony našich gymnastek byly dlouhá léta na vysoké úrovni: 1965 – vítězství okresního přeboru družstev žákyň, Jandová se stala přebornicí okresu.

1966 – 16. 3. proběhly v sále sokolovny v Mladé Boleslavi okresní přebory, kam postoupilo našich 6 závodnic. Naše děvčata měla tyto výsledky: 14. místo Jára Hervertová, 16. Hana Šudová, 17. Dana Klauzová, 20. Jana Králová, 21. Jana Havelková a 22. Jana Zmatlíková.

Mladší žákyně Hervertová, Králová a Šudová se z okresního přeboru probojovaly až na krajské přebory v Čakovicích. Starší žákyně Lukšíková, Zumrová a Roudná se probojovaly na krajské přebory v Kolíně. Všechny tyto účastnice – zástupkyně nejmenší jednoty na krajských přeborech, se umístily v první polovině pole závodnic a tím splnily naše očekávání.

1967 – 11. 5. jsme uspořádali v Dolním Bousově závody ve sportovní gymnastice žactva. Závodů se zúčastnilo 12 děvčat a 5 chlapců.

Výsledky závodů děvčat: 1. Hervertová J., 2. Nováková M., 3. Šudová H., 4. Klukanová A., 5. Hincáková J., 6. Lukášová J., 7. Bobková I., 8. Klauzová D., 9. Zmatlíková J., 10. Netolická L., 11. Kolářová V., 12. Motyčková V. Výsledky závodů chlapců: 1. Novotný J., 2. Pavlíček J., 3. Pavlíček V., 4. Homolka L., 5. Švancarán J. Podle výsledků závodů byla vybrána dvě čtyřčlenná družstva děvčat a vítěz závodů chlapců, kteří postoupili do okresních přeborů ve sportovní gymnastice v Mladé Boleslavi. Tyto závody se konaly 17. 5. 1967 v sokolovně Auto Škoda. V soutěži družstev zvítězila naše děvčata ve složení Hervertová, Nováková, Šudová a Klukanová a staly se tak přebornicemi okresu.

V soutěži chlapců startoval pouze jeden závodník a to J. Novotný z Dolního Bousova a proto byl vyhlášen přeborníkem okresu.

1968 – 28. 2. uspořádány závody I. kola SHM2 mezi žákyněmi gymnastického oddílu v rámci ZDŠ3. Výsledky závodů: 1. Věra Kolářová, 2. Alena Klukanová, 3. Irena Bobková, 4. Jana Lukášová V březnu jsme se zúčastnili druhého kola SHM v Mladé Boleslavi s celým družstvem. Závodů se zúčastnilo celkem 20 závodnic.

13. března bylo uspořádáno v Mladé Boleslavi III. kolo SHM a zároveň přebory okresu Mladá Boleslav.

Tyto závody nám přinesly příjemné překvapení: 1. Jana Lukášová, 4. Věra Kolářová, 7. Irena Bobková, 8. Alena Klukanová

2

Sportovní hry mládeže

3

Základní devítiletá škola

109

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

1969 – 5. 3. uspořádány v tělocvičně naší školy závody jako první kolo sportovních her mládeže v gymnastice v rámci ZDŠ Dolní Bousov.

Výsledky 4–5 třída: 1. Jana Zmatlíková, 2. Eva Králová, 3. Lenka Stryová Výsledky 6–7 třída: 1. Jana Lukášová, 2. Věra Kolářová, 3. Alena Klukanová Výsledky 8–9 třída: 1. Jana Králová. Pro nemoc nezávodilo několik děvčat z této kategorie.

Druhé kolo se konalo v ZDŠ Mladá Boleslav za účasti závodnic Mladé Boleslavi, Dobrovice, Luštěnic a Dolního Bousova. Na těchto závodech zvítězila naše děvčata ve všech kategoriích.

Výsledky našich děvčat ve 2. kole SHM: 4–5 třída: 1. Eva Králová, 2. Jana Zmatlíková, 3. Iveta Vaníčková, 4. Lenka Stryová, 5. Iva Hincáková 6–7 třída: 1. Jana Lukášová, 2. Věra Kolářová, 3. Irena Bobková, 5. Alena Klukanová, 7. Dana Klauzová 8–9 třída: 1. Jana Králová – jako jediná závodnice z Dolního Bousova mezi 20 soutěžícími.

Finále SHM se konalo 19. 3. v mladoboleslavské sokolovně. Naše děvčata se umístila takto: 4–5 třída: 1. Eva Králová, 3. Jana Zmatlíková, 4. Yveta Vaníčková, 5. Lenka Stryová 6–7 třída: 3. Jana Lukášová, 5. Alena Klukanová, 6. Věra Kolářová, 11. Irena Bobková 8–9 třída: 13. Jana Králová 1970 – Výsledky našich děvčat v II. kole SHM ve sportovní gymnastice konaného 12. 3. v Mladé Boleslavi: 4–5 třída: 1. Eva Králová, 2. Nataša Vaníčková, 3. Yveta Vaníčková 6–7 třída: 1. Jana Lukášová, 2. Věra Kolářová, 4. Alena Klukanová, 8. Lenka Stryová 8–9 třída: 1. Jana Králová, 3. Dana Klauzová 1971 – V tomto roce se umístila děvčata na předních místech ve všech absolvovaných závodech. Získaly tituly okresních přebornic SHM – Hana Vaňousová, Jana Lukášová, Eva Králová. Posledně jmenovaná získala titul krajské přebornice.

1972 – činnost oddílu se rozšířila o početně velmi silný kroužek při místní ZDŠ. Děvčata oddílu SG trénují 2x až 3x týdně a jejich výkonnostní růst je zřejmý z výsledků. Na závodě v Benátkách n. J. se v kategorii 11–12 let umístily následovně: 1. Eva Králová, 2. Yveta Vaníčková, 3. Nataša Vaníčková! I umístění dalších děvčat bylo dobré, takže jsme získali nejen titul okresní přebornice (E. Králová), ale i titul okresních přebornic v družstvech.

Naše družstvo poprvé postoupilo do krajského přeboru, který se konal v Příbrami. Družstvo nastoupilo ve složení: E. Králová, N. Vaníčková, Y. Vaníčková, H. Vaňousová, A. Dusilová a L. Mertlíková. Závodilo 12 družstev ze Středočeského kraje. Titul krajských přebornic získalo naše družstvo rozdílem 3 bodů před družstvem Příbram. Eva Králová potvrdila své kvality a získala vedle titulu a diplomu krajské přebornice 5 zlatých medailí. V soutěži startovalo celkem 70 závodnic, ale všechna první místa přivezla děvčata do Dolního Bousova.

Dalšími závody byly přebory okresu pořádané v Mladé Boleslavi. V kategorii mladších žákyň se umístila Alena Dusilová na 10. místě a Hana Vaňousová na 12. místě. V kategorii starších žákyň obsadila Eva Králová l. místo a stala se již podruhé letos okresní přebornicí. V kategorii dorostenek obsadila Nataša Vaníčková 2. místo a Yveta Vaníčková 5. místo.

Svým umístěním se všechna děvčata kvalifikovala na krajské přebory pro rok 1972, které se konaly v Kladně. Umístění našich děvčat: Mladší žákyně: 20. H. Vaňousová, 26. A. Dusilová (celkem 70 závodnic).

Starší žákyně: 1. Eva Králová (celkem 50 závodnic).

110

BRK 2019

Dorostenky: 9. N. Vaníčková, 12. Y. Vaníčková (celkem 41 závodnic).

Eva Králová na těchto závodech nenechala nikoho z přítomných na pochybách, že již druhým rokem je nejlepší žákyní ve Středočeském kraji a vedle druhého titulu krajské přebornice si vybojovala i právo účasti na přeboru ČSR. Po 20ti letech měl Dolní Bousov prostřednictvím svého sportovce možnost zasáhnout do boje přebor ČSR ve sportovní gymnastice. Přebory ČSR se konaly 16. 4. 1972 v Ostrově nad Ohří. Zúčastnil se jich celkem 60 závodnic, které nastoupily do závodů v 10 družstvech. Eva byla, členkou družstva Středočeského kraje. Závod byl uspořádán v Kulturním domě a jeho průběh vedle diváků sledovala, řada předních trenérů v čele s trenérem reprezentačního družstva žen ČSSR s. Prorokem.

Závod probíhal velmi dramaticky a je možno říci, že prvních 20 závodnic mělo přibližně stejnou úroveň. Náš cíl byl, aby se Eva umístila v první polovině závodnic. Průběh závodu ukázal, že její možnosti jsou větší a proto záleželo na každém nářadí. Eva nezklamala. Celkově se umístila na 12. místě a nebýt zakolísání na bradlech, mohlo být ještě lepší.

Sezóna 1971/72 byla pro oddíl pod vedením manž. Klukanových v jejich osmileté činnosti nejúspěšnější.

1973 – Jako každý rok byly prvním závodem SHM a prvenství našich žaček v okresním kole družstev.

Kvalifikovaly se tak na krajské kolo do Berouna, které se konalo 5. a 6. dubna. V kategorii 14 a 15letých obsadila Jana Lukášová celkově třetí místo. 12 a 13leté dívky obsadily 1. místo v soutěži družstev a obhájily tak titul krajských přebornic. V soutěži jednotlivkyň (60 závodnic) obsadila děvčata tato místa: 1. E. Králová, 2. N. Vaníčková, 3., Y. Vaníčková, 9. H. Vaňousová, 13. L. Mertlíková, 21. A. Dusilová.

Soutěžilo se na nářadích prostná, hrazda, přeskok a Dolbobousovské gymnastky přivezly domů všechny zlaté, stříbrné i bronzové medaile!

Eva Králová spolu s dalšími pěti závodnicemi Středočeského kraje se probojovaly na přebory ČSR, které se konaly 18. května v Litvínově – Meziboří. Eva poprvé v historii dolnobousovského sportu vybojovala pro naši tělovýchovnou jednotu i pro naše město vítězství ve vrcholné soutěži a stala se vítězkou přeboru ČSR ve sportovní gymnastice dorostenek III. třídy.

1974 – v dubnu se naše děvčata účastnila Sportovních her mládeže v Benátkách nad Jizerou a zvítězila v soutěži družstev ve složení: E. Exnerová, M. Mikolášková, D. Klímová, Z. Vynikalová, K. Živná a L. Kolářová. K tomu ještě vybojovala Exnerová prvenství v kategorii jednotlivkyň. Děvčata se stala přebornicemi okresu.

1978 –v sokolovně Autoškody bylo uspořádáno finále Sportovních her mládeže, kterého se také zúčastnilo 20 děvčat z Dolního Bousova s výbornými výsledky.

Soutěž družstev: ~ 2. místo v kategorii nejmladších žákyň 8–9 let, ~ 2. místo ve II. kategorii žákyň 12–14 let, ~ místo a titul okresních přebornic v I. kategorii žákyň 10–11 let.

Soutěž jednotlivkyň: ~ 3. místo – Kat. Nosková v I. kategorii žákyň 10–11 let, ~ 2. místo – Dana Klímová ve II. kategorii žákyň 12–14 let.

1980 – tento rok ze svého programu zcela vypustily účast na sportovních soutěžích a plně se věnovaly nácviku skladeb na spartakiádu.

1981 – počátkem dubna se účastnily okresního kola PSL4, v kategorii 12–14letých děvčat obsadily 1. místo a získaly titul okresních přebornic. Vítězné družstvo tvořila děvčata: R. Přibylová, V. Hošicová, Z. Vynikalová, H. Mikolášková, M. Procházková, D. Karnová, J. Janů.

1982 – naše gymnastky se zúčastnily II. ročníku závodů ve sportovní gymnastice žákyň o „Putovní pohár PO SSM“ v Mladé Boleslavi. V jednotlivých kategoriích závodily: 4

Pionýrská sportovní liga

111

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

6–8 let: Králová Jolana (vítězka soutěže jednotlivkyň), Těšínská Monika, Procházková Lenka, Čejková Laďka 10–11 let: Šorejsová Alice (vítězka soutěže jednotlivkyň), Boháčková Jana, Fialová Jolana, Šebková Eva 12–14 let: Vynikalová Zorka (vítězka soutěže jednotlivkyň), Procházková Magda, Pavlíčková Gabriela, Králová Radka.

1983 – V březnu jsme uspořádali závody Pionýrské sportovní ligy v tělocvičně školy v kategoriích mladších a starších žákyň.

Výsledky závodů mladších žákyň: 1. Procházková Lenka, 2. Kmentová Martina, 3. Čejková Vlaďka, 4.

Těšínská Monika, 5. Cihlářová Gabriela, 6. Procházková Jana Výsledky závodů starších žákyň: 1. Mikolášková Hana, 2. Procházková Magda, 3. Vynikalová Zorka, 4.

Králová Radka, 5. Šorejsová Alice, 6. Fialová Jolana 1987 – gymnastický kroužek navštěvovalo 35 mladších a starších žákyň. V březnu jsme uspořádali první kolo Sportovních her mládeže – Pionýrskou sportovní ligu. Kategorie starších žákyň 10–15 let: účastnilo se 12 závodnic. 12. 3. se konalo okresní finále starších žákyň v sokolovně v Mladé Boleslavi.

Soutěž družstev: 1. Dolní Bousov I, 2. 7. ZŠ Ml. Boleslav, 3. Dolní Bousov II V soutěži jednotlivkyň obsadily naše gymnastky tato místa: 2. Žďánská Dáša, 3. Králová Jolana, 4. Folprechtová Reneta, 5. Procházková Jana, 7. Kmentová Martina 1988 – gymnastický kroužek navštěvovalo 20 mladších a starších žákyň. Na jaře jsme uspořádali první kolo Sportovních her mládeže – Pionýrskou sportovní ligu. Závodilo se ve čtyřech disciplínách – na bradlech, v přeskoku, kladině (mladší žákyně na lavičce) a v prostných.

Kategorie mladších žákyň 8–9 let (účastnilo se 10 závodnic): 1. Urbanová Gabriela, 2.Vynikalová Klára, 3. Svobodová Jaroslava. Finálový závod se neuskutečnil, protože žádná škola ani TJ neměla připravené družstvo.

Kategorie starších žákyň 10–15 let (účastnilo se 10 závodnic): 1. Kmentová Martina, 2. Procházková Jana, 3. Škaloudová Simona V okresním finále starších žákyň 10–15 let v Mladé Boleslavi se umístily naše nejlepší závodnice takto: 3. Procházková Jana, 4. Kmentová Martina, 7. Folprechtová Reneta, 8. Škaloudová Simona, 9. Austová Zdena, 10. Nechánská Markéta. ____________________ Největší ikonou tohoto sportu v Dolním Bousově zůstává bezesporu paní Eva Králová. Takto byla zachycena její kariéra v Bousováku v roce 1978: „…Ta začala svoji sportovní dráhu v roce 1969 v gymnastickém kroužku TJ Jiskra Dolní Bousov. Po několika měsících patřila k nejlepším děvčatům. V roce 1970 už slavila své první úspěchy na sportovních hrách mládeže v kategorii nejmladších žákyň. Prosadila se svými výkony nejen v Bousově, ale i v okrese Mladá Boleslav a od roku 1971 i v krajském měřítku. Získala několik titulů ve sportovní gymnastice žákyň, později dorostenek. V roce 1972 se začala prosazovati v celostátním měřítku a velkou měrou tomu přispěly pravidelné tréninky v gymnastické základně Autoškody Mladá Boleslav, pod vedením trenérů p. Zítky a p.

Drahotové. V roce 1973 získala nejprve titul přebornice ČSSR v povinných sestavách a potom titul přebornice ČSSR ve volných sestavách.

Po těchto úspěších přešla trénovat z Bousova a Boleslavi do střediska vrcholového sportu do Prahy. Nadále patřila mezi nejpilnější závodnice a brzy se objevila v reprezentačním družstvu, nejdříve juniorek a následně i reprezentačním družstvu žen. Od roku 1973 do 1976 startovala na mnoha domácích i zahraničních závodech, včetně mistrovství ČSSR, mistrovství Evropy v Norsku, předolympijských závodech v Kanadě. K jejím největším úspěchům patří jistě titul mistryně ČSSR ve cvičení na bradlech, sedmé místo v celkové klasifikaci na mistrovství Evropy v r. 1975 v Norsku a 15. místo na předolympijských závodech v Montrealu.“ 112

BRK 2019

1976 mladší žákyně Zleva: Koníčková, Vynikalová, Kolářová, Exnerová, Živná.

113

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

Oddíl gymnastek Jiskry Dolní Bousov s trenérem Stanislavem Klukanem (asi rok 1988) Horní řada: Renata Folprechtová, Zdena Sinková, Jana Hrdá, Jana Procházková, Simona Škaloudová, Dáša Žďánská, Zdena Austová, Monika Šolcová.

Dolní řada: Markéta Nechánská, Klára Vynikalová, Martina Jirsová, p. Stanislav Klukan, Radka Procházková, Kateřina Vynikalová, Jaruška Svobodová.

114

BRK 2019

115

Almanach k 100. výročí založení Dolnobousovského sportovního klubu

OBSAH Předmluva .................................................................................................................................................... 3 Úvod................................................................................................................................................................ 4 1919 Vznik klubu............................................................................................................................................ 6 Historie fotbalu .......................................................................................................................................... 7 1920–1929 ........................................................................................................................................................ 7 1930–1939 ...................................................................................................................................................... 10 1940–1949 ...................................................................................................................................................... 12 1951–1959 ...................................................................................................................................................... 14 1960–1969 ...................................................................................................................................................... 15 1971–1979 ...................................................................................................................................................... 17 1980–1989 ...................................................................................................................................................... 19 1990–1999 ...................................................................................................................................................... 26 2000–2010 ...................................................................................................................................................... 33 Aktuální složení klubu ............................................................................................................................... 46 Obecně o fotbalovém DBSK ..................................................................................................................... 50 Hokej v Dolním Bousově ..................................................................................................................... 58 1932–1949 ...................................................................................................................................................... 58 1950–1969 ...................................................................................................................................................... 65 1970–1989 ...................................................................................................................................................... 73 1990–2002 ...................................................................................................................................................... 84 Přehled největších úspěchů DB hokeje ............................................................................................... 93 Další odbory DBSK................................................................................................................................. 98 Cyklistický odbor .......................................................................................................................................... 98 Atletický odbor ........................................................................................................................................... 100 Zábavní odbor............................................................................................................................................. 102 Klub turistů .................................................................................................................................................. 104 Odbor házené .............................................................................................................................................. 104 Šachový klub ................................................................................................................................................ 107 Sportovní gymnastika ............................................................................................................................. 109 Obsah......................................................................................................................................................... 115

116

ALMANACH K 100. VÝROČÍ DOLNOBOUSOVSKÉHO SPORTOVNÍHO KLUBU 1919–2019 Autor textu: Miroslav Buriánek Editor: Ing. Dita Říhová Sazba a grafická úprava: Ing. Dita Říhová Vydalo: Město Dolní Bousov nám. TGM 1, 294 04 Dolní Bousov Publikace byla vydána za finanční podpory Středočeského kraje.

Vyšlo jako 6. svazek BOUSOVSKÉ REGIONÁLNÍ KNIHOVNIČKY Vydání 1., 2019 Náklad 300 ks Tisk: MSD, spol. s r.o., Minská 103, 616 00 Brno ISBN 978–80–905841–5–0

1940 – Muži, 9. 6. zápas Dolnobousovský SK – SK Kosmonosy 2:5 Horní řada zleva: Jeleček, O. Žďánský, Vl. Čejka, F. Svoboda, B. Janů, B. Šolc Dolní řada zleva: F. Anděl, J. Drahota, F. Šolc, Vl. Vošňakovský, F. Burian

Dolnobousovský sportovní klub V Lipkách 451, 294 04 Dolní Bousov tel. 724 388 590, mb.dbsk@seznam.cz

www.dbsk.cz