Nakladatelství romské literatury Kher zesiluje hlas Romů a Romek tím, že podporuje vznik, rozvoj a propagaci romské literatury. Spoluvytváří tak knižní rozmanitost, ale i literární tradici a kánon původně orálního společenství.
Jelikož vývoj této literatury byl u nás v historii přerušován, jedná se stále o mladý fenomén. Stává se ale známější, respektovanou a sbírá i první prestižní ceny – Zlatá stuha, Nejkrásnější kniha roku a Nejlepší knihy dětem.
Knihy romských autorů jsou součástí veletrhu Svět knihy, knižních festivalů Knihex či Tabook a slovenského BRaKu, happeningu Noc literatury, romských festivalů Khamoro a oslav Mezinárodního dne Romů, a objevují se v řadě kaváren, galerií, nevládních organizací, knihoven či škol.
Knihy z produkce KHER jsou k dostání na eshopu www.kher.cz, u dobrých knihkupců a v síti Kosmas i Euromedia.
Jak můžete podpořit romskou literaturu?
Objednejte:
• NAŠE KNIHY
• AUTORSKÉ ČTENÍ
• VZDĚLÁVACÍ WEBINÁŘ
Knihovny, školy, neziskové organizace a kulturní instituce dostanou při nákupu 5 a více kusů knih slevu ve výši 30 %.
Potrhaná křídla
Kiba Lumberg
Třináctiletá Memesa utekla z domova. Na konci prvního dílu vygradovalo všudypřítomné ponižování a násilí na ženách v silně konzervativní romské komunitě finských Kale pokusem o její znásilnění, a svobodomyslná dívka se rozhodla jednat. Zkouší se gádžovským světem protlouct sama: nejprve v dětském domově, kam se nechala dobrovolně umístit, později v pasťáku, a nakonec v internátní škole. Všude naráží na předsudky a rasismus, ale setkává se i s podobně poznamenanými mladými lidmi, kteří pro ni mají pochopení.
Na své cestě institucemi a dospíváním si postupně uvědomuje, že čelí další formě vyloučení – přitahují ji totiž ženy. Bouřlivými událostmi ji ve snech a vizích provází její babička Emilia, která na svou chráněnku po romsku dohlíží ze zásvětí.
Druhý díl autobiografické trilogie Kiby Lumberg je drsný jako prostředí, ve kterých se odehrává, ale i křehký a introspektivní jako vypravěččino nitro.
Kiba Lumberg (1956) je finská umělkyně, spisovatelka, galeristka a lidskoprávní aktivistka z romské skupiny Kale. Ve svém díle často čerpá z dětství stráveného uvnitř této ultrakonzervativní komunity, ze které ve třinácti letech za dramatických okolností uprchla. Vystudovala hudbu a výtvarné umění v Helsinkách. Poprvé na sebe upozornila scénářem k televizní minisérii z romského prostředí Tmavá a zářivá krev (1997). Její instalace Černý motýl se stala symbolem prvního romského pavilonu na Benátském bienále v roce 2007. Autobiografická trilogie Memesa (2011) postupně postihuje její romskou, lesbickou i uměleckou identitu.
české vydání mládež / veřejnost / knihovníci / sociální pracovníci a jejich klienti
248 stran, KHER 2025, 978-80-87780-48-0
369 Kč
Já, Tran a všechno ostatní
Martin Kanaloš / ilustrace Sára Paldanová
Poloviční Rom Dezi a poloviční Vietnamec Tran, dva outsideři z rozpadlých rodin, mají společnou zálibu v pozorování noční oblohy. Zatímco si jejich spolužáci z maloměstského gymplu užívají mládí a výhod blahobytu, oni trčí v paneláku na periferii a život jako by jim protékal mezi prsty. Dokud se ovšem coby nezvaní hosté nevetřou na jeden nóbl večírek… Novela debutujícího autora, v níž se mísí sociální realismus s černým humorem, vypráví o tom, jaké to je v Česku nezapadat. Přibližuje zrání „rozhněvaného mladého muže“ a naznačuje, kde selhává společnost, a kde svou práci musí odvést každý sám.
Martin Kanaloš (1997, Sokolov) vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už během studia pracoval v Národní galerii či v Národním muzeu, posléze působil v Národním pedagogickém institutu jako koordinátor motivačních besed pro romské žáky a spolupracoval s Nadací Albatros, která podporuje romské vysokoškolské studenty. Od roku 2025 je členem Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny.
Psaní se věnuje od školních let. Debutoval povídkou „Ty jsi jako já“ ve sbírce Samet Blues. Drsná devadesátá v povídkách Romů (KHER, 2021). Tentýž rok vyšla jeho povídka „Stálo to za to“ v zimní literární příloze týdeníku Respekt (51-52/2021). V roce 2025 byl text „Ty jsi jako já“ otištěn znovu s ilustracemi Marie Nakonečné v publikaci ateliéru ilustrace a grafiky UMPRUM Thursday’s Child. Vystupoval v rámci autorských čtení např. na Světě knihy, Knihexu nebo ve Skautském institutu. Ve volném čase se věnuje čtení, fitness a cestování. Nyní pracuje jako historik umění. Žije v Praze.
české vydání
mládež / veřejnost / knihovníci / sociální pracovníci a jejich klienti
148 stran, KHER 2025, ISBN 978-80-87780-46-6
Černý motýl
Kiba Lumberg
Memesa je malá romská holka, která v rodném Finsku soustředěně pozoruje svět kolem sebe a hodně věcí se jí nelíbí. V jejím okolí ženy slouží mužům, nemají žádná práva a jako běžnou součást života přijímají i časté bití. Zatím je ještě dítě, ale rychle dospívá a bude se muset rozhodnout, jestli navlékne těžkou sametovou sukni připomínající černého motýla a přijme svou roli, čímž se jí uzavře cesta ke vzdělání, svobodě i osobnímu štěstí – anebo opustí vše, co doposud znala. První díl autobiografické trilogie světově známé výtvarnice Kiby Lumberg, jejíž radikální postoje jak k rodné romské komunitě, tak k výtvarnému establishmentu jsou zdrojem četných kontroverzí. Přeložila Viola Parente-Čapková.
Kiba Lumberg (1956) je finská umělkyně, spisovatelka, galeristka a lidskoprávní aktivistka z romské skupiny Kale. Ve svém díle často čerpá z dětství stráveného uvnitř této ultrakonzervativní komunity, ze které ve třinácti letech za dramatických okolností uprchla.
Vystudovala hudbu a výtvarné umění v Helsinkách. Poprvé na sebe upozornila scénářem k televizní minisérii z romského prostředí Tmavá a zářivá krev (1997). Její instalace Černý motýl se stala symbolem prvního romského pavilonu na Benátském bienále v roce 2007. Autobiografická trilogie Memesa (2011) postupně postihuje její romskou, lesbickou i uměleckou identitu.
české vydání veřejnost / knihovníci / studenti / lidskoprávní aktivisté
160 stran, KHER 2024, 978-80-87780-45-9
349 Kč
Moji lidi
Jan Hauer
Jan Hauer (1947-2022) se narodil rodičům, kterým oběma v koncentračních táborech v Letech u Písku a v Auschwitz-Birkenau zahynuli nejbližší příbuzní včetně jejich předválečných dětí. Spolu se svým otcem pátral po jejich osudu, naslouchal vyprávění starší generace a později sbíral staré rodinné fotografie a historické dokumenty. Výsledkem jeho dlouholetého úsilí je bohatý osobní archiv, unikátní fotografická sbírka a rozsáhlé genealogické znalosti o rodech, které pokládal za své, tedy vůbec poprvé jakési pootevřené okno, které zve k nahlédnutí do komunity českých Sintů. Ač sintské rodiny několik staletí spoluutvářely dějiny českých zemí a svými historickými kořeny je pevně propojují se zeměmi střední a západní Evropy i se zámořím, jejich přeživší se jen s velkými obtížemi snažili o obnovu původního života v kulisách nového, komunistického Československa. Kniha Moji lidi je proto nejen oslavou života a naděje, ale vede také k zamyšlení nad temnými stránkami české historie.
Kniha, kterou k vydání připravily Renata Berkyová, Kateřina Čapková a Helena Sadílková, vznikla ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
české vydání veřejnost / knihovníci / historici a muzejníci / studenti 316 stran, KHER a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 2024, 978-80-87780-44-2
549 Kč
longlist
Magnesia litera 2025
Jekh, duj, trin!
Jak jedna malá žabka dohopkala do školy
Eva Danišová / ilustrace Matej Ilčík
Vaneska je obyčejná romská holčička, která už brzy začne chodit do školy. Než ale nadejde prvního září, čeká ji spousta všedních i neopakovatelných zážitků. Ráda nám o nich povypráví – vezme nás k sobě domů, na romské křtiny, ale také k zápisu do školy, s babičkou na koupaliště či ke štědrovečernímu stolu. Velkoformátová, rozkládací kniha nabízí mnohem více – k příběhu a ilustracím s mnoha vtipnými detaily se vážou všestranné úkoly, doplněné o básničky, písničky a hádanky, téměř vždy podané česky i romsky. Podněcují tak k dalším zvídavým otázkám a hledání odpovědí, opakovanému prohlížení, objevování a hlavně povídání si. Zkrátka k tomu, co se budoucím prvňáčkům hodí umět.
Eva Danišová (1959), prozaička a překladatelka z romštiny, své povídky publikovala od 90. let nejdříve časopisecky, později knižně v prozaických sbornících Slunce zapadá už ráno (Knihovna Václava Havla, 2014), O mulo! Povídky o duchách zemřelých (Kher, 2019), Všude samá krása (Kher, 2021) a Samet blues (Kher, 2021). Některé povídky byly přeloženy do němčiny a vyšly v antologii Roma-Autoren erzählen… Kurzgeschichten und Gedichte aus Ungarn, Tschechien und der Slowakei (2013). Za své zásluhy o romštinu získala v roce 2017 cenu Mileny
Hübschmannové udílenou Ara Art. Po roce 1989 absolvovala mediální kurz na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze a vystudovala Evangelickou akademii v Praze - Střední sociálně právní školu. Působila jako sociální či terénní pracovnice na městském úřadě a v nízkoprahovém centru či jako lektorka volnočasových aktivit pro děti. Podílela se rovněž na přípravě audio materiálů k výuce romštiny.
české vydání děti / rodiče a prarodiče/ pedagogové / veřejnost / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
24 stran, KHER 2024, ISBN 978-80-87780-43-5
vychází v edici pro děti a mládež MIRIKLE
549 Kč
Vařená vejce
Tade jandre
Stanislava Miková / ilustrace Zuzana Mašková
První romsko-české leporelo o lakomém sedlákovi a důvtipném Romovi se odehrává v období Velikonoc a pučícího jara. Klasickou krátkou romskou pohádku podle originálu Matěje Šarköziho převyprávěla Stanislava Miková, do češtiny přeložila Karolína Ryvolová a barevnými linoryty a vyrytým textem doplnila Zuzana Mašková. Poetický příběh o vítězství a radosti vychází v koedici nakladatelství Kher a Meander.
Stanislava Miková (1982) pochází ze slavného rodu Giňových a Mikových, muzikantů a spisovatelů. Svou tvorbu uveřejnila ve sborníku Romano džaniben, v časopisu Romano voďi, na serveru Romea.cz ad. Ve sbírce O mulo! Povídky o duchách zemřelých (Kher, 2019) byla otištěna její povídka Porušený slib. Ve vánoční literární příloze týdeníku Respekt (2019) vyšla její povídka s názvem 1989. Je členkou Klubu romských autorů Paramisara, v současné době pracuje na cyklu povídek o šestileté Janičce, který zasadila do období po roce 1990. Píše v romštině.
Vystudovala obor předškolní a mimoškolní pedagogika na Střední pedagogické škole v Berouně, v komunitním centru doučovala a vedla výtvarné kroužky, vyučovala romštinu, pracovala v praktické škole v Berouně jako asistentka pro sociálně znevýhodněné děti, v současnosti působí jako vychovatelka.
vychází v edici pro děti a mládež MIRIKLE
česko-romské vydání děti / rodiče a prarodiče/ pedagogové / veřejnost / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
18 stran, KHER a Meander 2024, ISBN 978-80-87780-42-8
Kč
Amen
Ferková Ilona / ilustrace Lela Geislerová
AMEN Anuša, Marina, Eva a Nataša, z jejichž iniciál se skládá romské slovo AMEN – MY, jsou kamarádky na život a na smrt. Až na nejmladší Natašu končí základní školu a rozhodují se, co dál. Ještě se denně scházejí na rokycanské Bílé haldě, kde sní třeba o kariéře zpěvačky nebo projížďce ve sporťáku, ale za rohem už na ně kyne dospělost. Prožívají první lásky a jejich kamarádství je nejednou podrobeno zkoušce. Perou se s realitou, ať už je jí fabrika, učňák, východní Německo nebo slovenská osada. Nikdy ale neztrácejí smysl pro humor a víru jedna v druhou.
Proletářský dívčí román Ilony Ferkové, určený starší mládeži, je výjimečný prostředím romské dělnické třídy i zasazením do období roztančených šedesátek v socialistickém Československu. Odehrává se mezi mladými lidmi, kteří hned po základce museli nastoupit do práce a vedle jadrného jazyka ulice přirozeně ovládají i romantickou řeč lásky. Především je to ale příběh velkého holčičího přátelství s ilustracemi Lely Geislerové.
Ilona Ferková (1956, Rokycany) je jednou z nejplodnějších romských a romsky píšících autorek současnosti. Do romské literatury vnáší nová témata a žánry, ať už zachycovala zhoubnou praxi nucených sterilizací romských žen, podoby asimilační politiky, schizofrenní prostředí smíšených romsko-českých svazků, realitu romské migrace do Anglie, nebo fenomén hazardního hráčství. AMEN je jejím doposud nejrozsáhlejším dílem v romštině, v němž se jako první romská spisovatelka obrací přímo k dospívajícím dívkám.
vychází v edici pro děti a mládež MIRIKLE
česko-romské vydání
mládež / veřejnost / pedagogové / knihovníci / sociální pracovníci a jejich klienti
176 stran, KHER 2023, ISBN 978-80-87780-37-4
329 Kč
Májky a totemy
Michal Šamko / ilustrace Petr Polák
Jak přeprat o dva roky staršího Slamáka a stát se členem kmene Apačů? Čím si získat respekt spolužáků? Lze odpustit zradu a obnovit přátelství? Jak zachránit kámošku před běsnícím psem, a přitom se nezrakvit? Kvůli čemu má smysl obětovat háro? Čím zaujmout holku?
Co dělat, když o tobě rozhodují jiní?
Knižní debut Májky a totemy (2023) je částečně autobiografickou prózou pro starší děti a mládež, v níž se čtenář textem i ilustracemi Petra Poláka, dvorního výtvarníka Deníku N, vrací do autorova dětství v Podkrkonoší 70. let. Ožívá v něm duch klučicích part a her na indiány, poetická každodennost v prostředí normalizačního podhorského maloměsta a proměna jednoho romského chlapce v mladého muže.
Michal Šamko (1967) vystudoval Střední školu sociálně právní v Kolíně, působil ve zdravotnictví, jako aktivista, politik ROI, předseda občanského sdružení Wakeren — Mluvte, lektor vzdělávacích programů o romské historii, podnikal ve stavebnictví a dnes pracuje jako konzultant prodeje zdravotnických pomůcek. Žije ve Staré Pace. Píše prózu a poezii. Svou první romsko-českou báseň uveřejnil na konci devadesátých let v Mladém světě. Od té doby mu vyšly básně, povídky a pohádka v časopise romistických studií Romano džaniben a v měsíčníku pro světovou literaturu PLAV (6/2008) a knižně ve výboru romské prózy Sytá duše / Čalo voďi (2007). Vzpomínková próza Čirlatuno dživipen / Jak jsme dříve žili vyšla tiskem ve sbírce Všude samá krása (2021).
české vydání
děti a mládež / veřejnost / pedagogové / knihovníci / sociální pracovníci a jejich klienti 176 stran, KHER 2023, ISBN 978-80-87780-37-4
Tulák je voříšek. Od nikoho si nenechá poroučet, zato má fištrón a dobré srdce. Svému malému kamarádovi Míšovi vypráví o tuláckých dobrodružstvích, která ho z rodného statku přivedla třeba do romské osady nebo k cirkusu. Právě u Romů se cítil jako doma, možná proto, že se jim v mnohém podobá. Jeho důvtipné rozhovory s fenkou Bindou, holubem Cyrilem nebo kozou Beži hodně vypovídají o zvířatech i o lidech. Dnes už klasické dílo ikony romské literatury Tery Fabiánové, které promlouvá jak k dětem, tak k jejich rodičům, oslavuje odvahu, vynalézavost, svobodu a v neposlední řadě soucit s bližním.
Tera Fabiánová (1930, Slovensko–2007, Česká republika) patřila k prvním Romům v České republice, kteří v 70. letech 20. století začínali psát romskou literaturu. Narodila se v osadě na jižním Slovensku a do školy chodila jen tři roky, protože vypukla válka. Celý život tvrdě pracovala a při tom hodně četla a pozorovala svět kolem sebe. Měla pestrý, ale ne vždy veselý život. Sloužila v židovských rodinách, pracovala v zemědělství, na stavbách i v hospodě, uklízela kanceláře, na maďarském velvyslanectví dělala sekretářku a třicet pět let se živila jako jeřábnice. Mezi Romy, kde zpravidla mají hlavní slovo muži, razila právo žen na osobní svobodu a štěstí. Svými básněmi a povídkami, které jsou moudré a současně citlivé a křehké, inspirovala mnohé další Romy jak ke psaní, tak k odvaze stát si za svým.
česko-romské vydání děti a mládež / rodiče a prarodiče/ pedagogové / veřejnost / studenti / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
Straší ve sklepě mulové? Jaké to je mít deset sourozenců? Může hrát romská holka házenou?
Babička vypráví o své složité cestě ze slovenské osady do českého velkoměsta, vnoučata žasnou a na plotně zatím probublávají voňavá povidla.
Romsko-česká autobiografická próza přenese děti a jejich rodiče do současného moravského městečka jménem Boskovice, kam o horkých letních dnech přijíždí za babičkou strávit prázdniny Patricie s Robinem. Její zahrada a jídelní stůl se stanou tichými svědky historek z babiččina života, tolik odlišného od toho, jaký žijí děti dnes. Knížku pro všechny malé i velké, kteří se chtějí něco dozvědět o minulém i současném životě Romů, ilustrovala Klára Zahrádková.
Květoslava Podhradská (1961, Slovensko) prožila dětství v ostrovanské osadě nedaleko Sabinova. V jejích sedmi letech se rodina přestěhovala do Ostravy-Poruby. Během studia dvouleté rodinné školy začala pracovat v mlékárně, později v květinářství, při práci v boskovickém Domově pro seniory vystudovala na SŠ prof. Zdeňka Matějčka obor Sociální činnost pro národnostní menšiny. Několik let žila v Anglii, kde pracovala v továrně na mražené polotovary a provozovala se svými dětmi řeznictví a supermarket.
Z ohlasu romanoforum.sk:
„Jedna z mála knih ze světa romských dětí.“
vychází v edici pro děti a mládež MIRIKLE
česko-romské vydání
děti a mládež / rodiče a prarodiče/ pedagogové / veřejnost / studenti / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
72 stran, KHER 2022, ISBN 978-80-87780-33-6
329 Kč
Čhávata z manéže
S romským rodinným cirkusem Amerikou třicátých let
Gary G. Steele
Malá, křehká a stovkami stránek naditá knížka s ručně vlepovanými fotografiemi z rodinného archivu se vejde, jako dávné knížky lidového čtení, do kapsy kabátu, ale skrývá se v ní nekonečné množství zábavy i poučení. V příbězích kočovného romského cirkusu se potkávají cirkusáci, Romové, tuláci, kovbojové i indiáni – obyčejní, nízko postavení lidé putující zchudlou Amerikou třicátých let – kteří hledají způsob, jak společně přečkat těžkou a vleklou hospodářskou krizi. U cirkusu rodiny Brewerových najdou zázemí, dobré zacházení a budoucnost.
A také návod, jak zůstat člověkem i v té nejtěžší době.
Coby příslušník romské cirkusácké rodiny Gary G. Steele (1943, USA), jenž se později mimo jiné věnoval činnosti v mírových organizacích, ví o životě v manéži své. Schopnost své rodiny projít těžkými časy se vztyčenou hlavou představuje jako inspiraci pro současnou dobu. Za neustálého harcování do další štace po hrbolatých silničkách poznává čtenář éru třicátých let v Americe nikoli z pohledu bankéřů a burzovních čísel, ale perspektivou lidí, kteří břemeno ekonomického kolapsu museli nést na svých bedrech. Kniha byla zařazena na longlist doporučených knih v sekci za překlad literární ceny Magnesia litera.
Z recenze Marie Voslářové, Iliteratura.cz:
„Koktejl komických historek o uprchlé zvířeně, sentimentálních vyprávění o prvních láskách, vzpomínek na svéráznou výchovu cirkusových dětí i vážných témat, k nimž patří hrozba krachu cirkusu, nakonec zanechává feel-good dojem v nejlepším smyslu slova.“
české vydání veřejnost / studenti / pedagogové / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
432 stran, KHER 2022, ISBN 978-80-87780-34-3
Jak jsem chodila do školy
Sar me phiravas andre škola
Tera Fabiánová / ilustrace Martin 3ax
Sedmileté romské dívence neříkají doma Velká hlavo pro nic za nic. Je zvídavá, tvrdošíjná, nápaditá. V rodné osadě na Slovensku, kde ve třicátých letech 20. století prožívá své spokojené dětství, je proto neobyčejnou a nepřehlédnutelnou figurkou.
Jak ale uspět ve škole, když chudí rodiče nemají ani na tužku a pro romské děti je ve třídě přísně vyčleněna zadní lavice? Kde vzít při tom všem na drahý lístek do cirkusu? Pomůže svatý Jeníček, nebo vlastní vynalézavost?
Ve své autobiografické próze přibližuje život na slovenském venkově před druhou světovou válkou. Pohledem neposedné a věčně pozitivní hrdinky citlivě dětem přibližuje, jaké to je, když vás okolí nevnímá jako sobě rovného a vy toužíte být stejný, protože všichni jsme přece především lidé. Překlad Milena Hübschmannová, ilustrace Martin 3AX Zach.
Tera Fabiánová (1930, Slovensko–2007, Česká republika) nesměla za druhé světové války, tak jako jiné romské děti, chodit do školy, proto vychodila jen tři třídy. Po válce rodina odešla do Čech. Fabiánová pracovala jako jeřábnice a bagristka v ČKD v Praze. Měla čtyři děti. Psát začala na konci 60. let do romského časopisu Románo ľil jako výrazná básnířka a obhájkyně emancipace romských žen. Za normalizace Romové nesměli pěstovat svoji kulturu, k tvorbě se tak vrátila až po roce 1989. Kromě této prózy jí vyšel dětský příběh Čavargoš / Tulák (1991). Báseň E bacht ke mande avel / Štěstí přichází ke mně byla vystavena v rámci série „Poezie pro cestující“ na plochách pražského metra.
česko-romské vydání děti a mládež / pedagogové / veřejnost / studenti / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
40 stran, KHER 2022, ISBN 978-80-87780-32-9
vychází v edici pro děti a mládež MIRIKLE
289 Kč
Den byl pro mě krátkej
Paměti hrdé Romky
Olga Fečová
Vyrůstala v centru stalinské Prahy. Jako malá rozsvěcovala na Karlově mostě plynové lampy, prala prádlo ve Vltavě, chodila s bandaskou pro mléko. Během návratů na rodné východní Slovensko zažila rodovou pospolitost a nezapomenutelnou atmosféru vypravěčských a hudebních sešlostí. Osvojila si úctu k tradicím předků a neúnavně ji desítky let předávala dál. Romská ikona Olga Fečová (1942, Slovensko–2022, Česká republika) představuje svůj život v knize, která na půdorysu individuálního osudu vypráví příběh Romů v československém prostoru. Postupně před čtenářem krystalizuje portrét silné osobnosti, ženy s nezdolnou energií, jež byla díky své zásadovosti a altruismu magnetizující autoritou pro celé generace Romů. V roce 2016 obdržela za celoživotní práci ve prospěch romské společnosti cenu Roma Spirit. V roce 2020 byla Senátem navržena na státní vyznamenání Za zásluhy.
Z ohlasu spisovatele Jáchyma Topola:
„Spisovatelka Olga Fečová ve své fascinující kronice vede čtenáře do slovenských hor i do pražských činžáků. V jejím líčení ožívají docela obyčejní lidé i věhlasné osobnosti. A nezapře, že je z muzikantské rodiny: vypráví se stejnou bravurou, s jakou někdo dokáže rozeznít housle.“
Z ohlasu sociologa Fedora Gála: „Úžasná kniha. Žádá se mi citovat Václava Havla: „ŽIVOT JE RADOSTNÁ SPOLUÚČAST NA ZÁZRAKU BYTÍ“, byť se občas odehrává v temných kulisách. Olga Fečová je ovšem dokáže prosvětlit nadějí.“
veřejnost / studenti / pedagogové / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci / historici
224 stran, KHER a Paseka 2022, ISBN 978-80-87780-31-2
ŽOFI Z-4515
Sofia Taikonová, Gunilla Lundgrenová, Amanda Erikssonová
Zima 1942. Romské dívence Žofi právě předčasně skončilo bezstarostné dětství. Před válkou s rodiči a sourozenci putovali Polskem a živili se tradičními profesemi jako věštěním a obchodem s koňmi, ale teď jsou nuceni se skrývat před nacisty v lesích kolem Varšavy. Když je někdo z místních udá, nakonec i šestičlenná rodina končí za ostnatým drátem koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Žofi přijde o jméno a brzy i o všechny blízké...
Sofia Taikonová (1931, Polsko – 2005, Švédsko) se na rozdíl od mnohých dalších Romů nestala obětí holokaustu, dočkala se konce 2. světové války a po ní nalezla bezpečí a nakonec i osobní štěstí ve Švédsku. Působivé a současně srozumitelné česko-romské komiksové zpracování Amandy Erikssonové je ojedinělým svědectvím a mimořádným dílem pro dospělé i starší dětské čtenáře. Původní švédsko-kalderašské vydání z roku 2006 získalo prestižní cenu Artists against Nazism.
Z ohlasu komiksové autorky a ilustrátorky Toy Box:
Stejně jako komiks Maus od Arta Spiegelmana by tato kniha neměla chybět v žádné knihovně. Mimo jiné je totiž výpovědí o tom, v čem je komiks jako médium naprosto jedinečný: schopností vyprávět složité, bolestivé a nesnesitelné příběhy citlivou, ale přesto naléhavou formou.
Z ohlasu publicisty a dramaturga Tomáše Feřteka:
Užitečná knížka, která je zároveň nahlédnutím do historie i silným příběhem dítěte v těžké době.
česko-romské vydání veřejnost / děti a mládež / studenti / pedagogové / historici / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
80 stran, KHER 2022, ISBN 978-80-87780-30-5 349 Kč
Samet blues
Drsná devadesátá v povídkách Romů sbírka povídek dvanácti autorů
Jak události přelomových devadesátých let minulého století zasáhly do životů dvanácti romských autorů, jejich blízkých a tehdejší romské společnosti vůbec? Více než třicetiletá perspektiva a motivy prostupující celou sbírkou umožňují nahlédnout, jak se v čase proměňovala a na Romy dopadala společenská atmosféra. Její odraz zde má podobu porevoluční euforie z nabyté svobody a možnosti etnoemancipace přes záhy zakoušenou existenční nejistotu, sociální vyloučení, ohrožení vzestupem rasismu a patologickými jevy až po ztrátu tradičních romských hodnot, které jen těžko odolávaly požadavkům na individualismus a úspěch měřený majetkem. Různorodé autorské hlasy se tu skládají v jednolitý chór, obdobu amerického černošského blues žalujícího na těžký úděl nerovnoprávné menšiny. Autoři Gejza Demeter, Eva Danišová, Michal Šamko a Květoslava Podhradská se v té době museli postarat o své rodiny. Příběhy podobné těm jejich, avšak zachycené z pohledu dětí –autorskou generací Husákových dětí a mileniálů – do sbírky vnáší Iveta Kokyová, Stanislava Ondová, Rena Horvátová, Maria Siváková, Věra Horváthová Duždová, Patrik Banga, Lubomír Čipčala a Martin Kanaloš. Zaznívá v nich nejen zklamání z promarněných šancí, které demokracie nabídla, ale i naděje, že je možné vést důstojný a plnohodnotný život, pokud je Romům umožněno vzdělávat se nesegregovaně a získat naplňující profesní uplatnění. Sbírku bohatě ilustrovala Tereza Šiklová.
vychází v edici současné romské prózy AKANA
česko-romské vydání veřejnost / studenti / pedagogové / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
182 stran, KHER 2021, ISBN 978-80-87780-27-5
319 Kč
Všude samá krása
20. století v povídkách romských autorů
sbírka povídek dvaceti autorů
Dvacet dva povídek představuje životy lidí, které stále přehlížíme a vnímáme stranou dějin. Dramatické, dojemné i humorné příběhy romských rodin a malých etnických enkláv na pozadí velkých dějin od Rakouska-Uherska přes nacistickou okupaci, poválečnou migraci ze Slovenska do Čech, normalizaci a polistopadové změny tento dluh alespoň částečně splácí. Zároveň umožňují poznat kořeny neodčiněných křivd, které dodnes brání bezproblémovému soužití, ale i příběhy sousedských vztahů, kdy nikdo neřešil barvu pleti. Romští autoři zaznamenali vzpomínky na své nejbližší a doslova otevřeli dveře svých domácností. Díky nim poznáváme minulé století z pohledu zdejších Romů, obohaceni o poznání, jak žili a udržovali svou kulturu a tradiční hodnoty.
Do sbírky jsou zařazeny texty doyenů romské literatury, kterými jsou Andrej Giňa, Gejza Horváth, Jan Horváth, Emil Cina, zavedených autorek, jimiž jsou Erika Olahová, Ilona Ferková, Irena Eliášová, Zlatica Rusová, Jana Hejkrlíková, Eva Danišová, Iveta Kokyová, i těch, kteří zatím nepronikli do širšího čtenářského povědomí jako Květoslava Podhradská, Olga Fečová, Markéta Šestáková, Iveta Kováčová, Věra Horváthová Duždová, Eva Kropiwnická, Patrik Banga, Maria Siváková a Monika Hejduková. Sbírku ilustrovala Tereza Šiklová.
Z recenze Marie Voslářové, Iliteratura.cz: Co povídky spojuje? Je to hlavně obdivuhodná schopnost většiny autorů vyhmátnout ve stručnosti to nejpodstatnější: pomocí pár lapidárních vět a útržků rozhovorů charakterizovat postavy i zachytit atmosféru – příspěvky mívají jen pár stránek, přesto si čtenář zpravidla odnáší silný zážitek.
česko-romské vydání veřejnost / studenti / pedagogové / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
224 stran, KHER 2021, ISBN 978-80-87780-25-1
vychází v edici současné romské prózy AKANA
349 Kč
Žít bez hořkosti
Příběh německé Sintky, která přežila holokaust
Philomena Franz
Philomena Franz jako jedna z mála z početné hudebnické rodiny utekla z koncentračního tábora a přežila holokaust. Zcela ojediněle a mimo tradici později sepsala své vzpomínky jako terapii i varování pro další generace. Prvním čtenářem díla byl držitel Nobelovy ceny za literaturu Heinrich Böll, jenž vyzdvihoval autorčin pozorovatelský talent, smysl pro detail a schopnost budovat napětí. Mimořádně důležité dílo v překladu Evy Zdařilové vychází šestatřicet let po původním německém vydání. Česká edice je obohacená o obsáhlý rozhovor s devětadevadesátiletou pamětnicí, doslov romistky Renaty Berkyové a obrazovou dokumentaci ze soukromého archivu autorky. Ilustrace vytvořila Ladislava Gažiová. Rodina Philomeny Franz (1922–2022, Německo) patřila k uznávaným hudebníkům a divadelníkům a těšila se věhlasu po celém Německu. Na jaře 1943 byla tehdy dvacetiletá Philomena a její příbuzní coby příslušníci nežádoucí skupiny obyvatel odvlečeni do několika koncentračních táborů, kde většina z nich zemřela. Otřesnou výpověď o nacistickém pronásledování vyvažuje idylický popis předválečného života s rodinným divadelním ansámblem.
Z ohlasu spisovatele, ředitele Nakladatelství Academia Jiřího Padevěta:
Dějiny našeho prostoru, tedy areálu střední Evropy, jsou po prožitém dvacátém století plné jizev a dodnes živých ran. Jednou z takových je genocida Romů a Sintů během nacistického panství nad Evropou. Jsem přesvědčen, že kniha paní Philomeny Franz dokáže přispět k poznání této dosud mokvající rány a pomůže i s jejím léčením. Věřím, že řadě lidí pomůže pochopit, že nacisté nevraždili někoho neznámého, jiného, cizího, ale naše spoluobčany.
veřejnost / studenti / pedagogové / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci / historici
116 stran, KHER 2021, ISBN 978-80-87780-26-8
O mulo! Povídky o duchách zemřelých
sbírka romských autorů dvacet jedna strašidelných příběhů
Jedenadvacet povídek o mulech, duchách mrtvých, odráží duchovní svět Romů a jejich víru v posmrtný život. Přehledně rozřazené do tematických oddílů U Romů se vypráví, Na vlastní kůži a Věřte, nevěřte naznačují, že se romští autoři při jejich psaní inspirovali tradovanými příběhy, osobními prožitky a vlastní představivostí. Víra v to, že mrtví mohou komunikovat s živými, varovat je stejně jako je přivést do záhuby a zjevovat se v různých podobách, je pro Romy žijící v ČR a na Slovensku stále žitá. Sbírka uvádí čtenáře do zcela netušeného rozměru duchovního života Romů a umožňuje účastnit se tradičního vyprávění a pochopit, jak je pro Romy důležité vyrovnat se s odchodem blízkého člena rodiny a projevit mu patřičnou úctu. Česko-romsko-slovenskou sbírku doplňují působivé ilustrace výtvarníka, autora komiksů a grafika Martina Zacha.
Do sbírky hororek svými texty přispěli autor a autorky Nikola Beljajevová, Eva Danišová, Monika Duždová, Irena Eliášová, Olga Fečová, Ilona Ferková, Erika Godlová, Jana Hejkrlíková, Jan Horváth, Brigita Horváthová, Judita Horváthová, Rena Horvátová, Dana Hrušková, Mária Hušová, Iveta Kokyová, Renata Kováčová, Eva Kropiwnická, Stanislava Miková, Stanislava Ondová, Květa Podhradská – a také Daniela Obšasníková, která není etnickou Romkou, ale mezi Romy strávila část svého dětství.
Z recenze Jana Vojtíška, Fandom.sk:
Ať už v duchy věříte nebo ne, pořád tato kniha zůstává výbornou a hezky zpracovanou sbírkou zajímavých, tajemných a mrazivých příběhů, která potěší vaši touhu po čtení. A bude se hezky vyjímat ve vaší knihovně.
veřejnost / studenti / pedagogové / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
184 stran, KHER 2020, ISBN 978-80-87780-22-0
Ještě jedno, Lído!
Kaštánkovy příběhy z herny
Ilona Ferková
V desítce povídek situovaných do herny na náměstí v Rokycanech vypráví Rom Kaštánek, známá rokycanská figurka, švorcák, smolař, ale také místní romský Enšpígl, historky za pivo a rum. Kniha kromě těžkého života lidí na okraji společnosti ukazuje, že i gambleři a bezdomovci mají svou hrdost a vzájemnou solidaritu.
Významná současná romská autorka Ilona Ferková (1956) při zpracování příběhů skutečných lidí zúročila to nejlepší z romské vypravěčské tradice, aby ukázala, že i v dnešním městském prostředí jsou romské kulturní normy stále živé a respektované.
Vydání doprovázejí ilustrace výtvarníka a autora komiksů Martina Zacha, který se zároveň postaral o grafiku knihy.
Z recenze Aleny Scheinostové, Romano voďi 12/2018 a Romea.cz: Zaplivaná maloměstská herna jako obdoba takřka posvátného shromáždění pre vatra v tradiční romské osadě zaimponuje těm neromským čtenářům, kteří se do romské slovesnosti zamilovali díky undergroundovým sborníkům Vlasty Třešňáka nebo vyprávění Rudy Dzurka.
česko-romské vydání veřejnost / studenti / pedagogové / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
117 stran, KHER 2020, ISBN 978-80-87780-15-2
Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou
Elena Lacková
Kultovní autobiografie první vysokoškolsky vzdělané romské ženy v Československu a tvůrkyně dramatické hry, která již v roce 1948 otevřela téma romského holokaustu, přináší poutavý a autentický vhled do života Romů v okolí Velkého Šariše na Slovensku, do jejich duchovní i materiální kultury od dvacátých do osmdesátých let 20. století. Proč je moudré slovo někdy lepší než chleba, k čemu za války sloužil tabákový odvar, proč je u Romů lepší být Papiňori než Kalemardo, jak vznikala v prostředí osady divadelní hra o válečných osudech Romů, jaké to je pro mladou rodinu začínat na Kladně, když její šarišštině sotva kdo rozumí, a proč ani romský vysokoškolák a úředník nezmůže nic proti předsudkům a zlobě?
Odpovědi na tyto a mnohé další otázky vás zasvětí do romské kutury a historie díky velmi čtivě napsané knize, která vznikla z rozhovorů mezi Elenou Lackovou (1921–2003, Slovensko) a její blízkou přítelkyní editorkou a romistkou Milenou Hübschmannovou. O oblíbenosti titulu svědčí jeho již čtvrté vydání.
veřejnost / studenti / pedagogové / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
288 stran, 4. vydání, Triáda 2020, ISBN 978-80-74743-52-8
Kč
Žij tam, kde jsou písně
Oksana Marafioti
Autobiografická kniha Oksany Marafioti (1974, Lotyšsko, bývalé SSSR) s rysy bláznivé komedie, přesto prosycená lehkým smutkem nad ztrátou nevinnosti a původního způsobu života i touhou po nalezení lásky a svého místa pod sluncem. Každý člen autorčiny romsko-arménské neobvyklé rodiny – dědeček divadelní principál, babička čarodějka, otec milovník okultních věd i bohémská matka – se do ní nezapomenutelně otiskl a zanechal v ní nezodpovězenou otázku: Kdo vlastně jsem? Emigrace ze Sovětského svazu 80. let do Spojených států navíc přinesla řadu nepříjemných překvapení. Amerika vždycky nevypadá jako v klipech na MTV a ani tradičně založená romská rodina nedrží bezpodmínečně při sobě. Každý se s rolí přistěhovalce, kterému se nedaří uskutečnit vysněné plány, vyrovnává po svém, někdo panákem navíc, někdo provozováním věšteckého salonu a exorcismu. Oksana se ale postupně naučí docenit bohatou tapiserii svého původu a nalézt vlastní hodnotu ne v očích druhých, ale v sobě samé.
veřejnost / studenti / pedagogové / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
347 stran, Triton 2019, ISBN 978-80-75535-67-2
Mizernej cigoš
Ronald Lee
Ronald Lee (1934–2020, Kanada) ve svém částečně autobiografickém románu vykresluje Montreal konce 60. let, kam přicházeli přistěhovalci z různých koutů světa, původní obyvatelé a nonkonformně smýšlející žít svůj sen. Narazili však na hradbu předsudků, nezájmu a neochoty Kanaďanů „pustit“ je mezi sebe. Ronald Lee alias Janko se nechce vzdát svého romství, ale zároveň se touží prosadit v zemi ovládané konzervativní společností. Potkává starého Demitra, uznávaného romského vůdce, zmateného prudkými změnami ve společnosti, na něž musí připravit své lidi. Kolju, který se snaží držet svých tradic a řemesla ohroženého rychlým vývojem technologií. Nevyhnutelně „beatnická“ cesta hlavního hrdiny, na níž potkává i krásnou Marii, nás zavádí především mezi Romy, kteří se musí uživit v džungli kanadských velkoměst, ale zároveň nechtějí ztratit svou identitu. Román z roku 1971 se dočkal několika reedic a překladů.
veřejnost / studenti / pedagogové / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
294 stran, Signeta 2009, ISBN 978-80-90332-58-4
Titul je v současné době rozebraný, ale lze jej zapůjčit v knihovnách.
Paťiv. Ještě víme, co je úcta
Andrej Giňa
Romsko-český výběr toho nejlepšího z autorova díla přináší soubor pohádek, vážných i humorných příběhů z vlastního života i ze života lidí v komunitách a mravoučné fejetony. Giňův soubor je tak sugestivním vhledem do života Romů na východním Slovensku, později v západočeských Rokycanech, a to od první světové války až po nedávnou současnost. Několik vyprávění vychází ze skutečných událostí, které se odehrály na Slovensku během druhé světové války. Giňa (1936–2015) tak předestírá velké evropské dějiny lokální optikou, navíc z pozice společenských vyděděnců. Povídka Jak jsme si museli zbourat vlastní domy popisuje vyhnání Romů z rodné Tolčemeše dva kilometry pod obec na pastvinu u potoka; vyprávění Svatba je pohledem na těžký život Romů za Slovenského státu a próza Rusové jsou tady! se vrací k osvobození sovětskou armádou.
V příbězích zasazených do poválečných Rokycan s nadhledem zaznamenává sžívání původně slovenských Romů s městským prostředím a později reflektuje jejich společenský propad. V groteskních povídkách jako Maruška a Pouť zvěčnil komickou dvojici smolařů Teluna a Urfiho, kteří by občas rádi unikli všednodenní rutině – starostem o velkou rodinu a úmorné práci u pecí kovohutí. Jejich nepovedená dobrodružství se však pouze stávají zdrojem veselých historek obyvatel kolonie zvané Lágr. Neideologická tematizace dělnického prostředí a schopnost nadsázky, použití literární zkratky i přímočarých vyjádření řadí Giňu v tomto kontextu po bok Bohumila Hrabala nebo Jana Zábrany.
česko-romské vydání veřejnost / studenti / pedagogové / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci 320 stran,Triáda 2013, ISBN 978-80-74740-76-3
Titul je v současné době rozebraný, ale lze jej zapůjčit v knihovnách.
„Po židoch cigáni“
Svědectví slovenských Romů 1939–1945. I. díl
Milena Hübschmannová
Obsáhlý romsko-český soubor a více než padesátka rozhovorů s romskými pamětníky druhé světové války na Slovensku přináší detailní vhled do života tamních Romů a jejich prožívání zásadních událostí 20. století. Jak ghettizace a ostrakizace Romů narušila do té doby funkční integrované postavení na slovenském venkově, co prožívaly romské rodiny po nuceném vystěhování mimo území obce, jak vypadal život v pracovních táborech, zda se Romové zapojovali do partyzánského hnutí a kdo byli ti, kdo Romům navzdory době pomáhali?
Vydání je opatřeno rozsáhlým historickým úvodem a je rozděleno do tematických kapitol jako Ghettizace a ostrakizace Romů, Romové v armádě, Romové v pracovních táborech, Romové za jihomoravskou vesnicí, Vztahy mezi Romy a Židy na východoslovenské vesnici před druhou světovou válkou a dopad genocidy Židů na Romy, Romové v partyzánském hnutí a ve Slovenském národním povstání.
Titul je cenným zdrojem informací pro zájemce o dějiny, orální paměť, historiky, etnology a jazykovědce. Je rovněž společensky významným hlasem Romů žijících před druhou světovou válkou na Slovensku a na Moravě, vyjádřením bolestné části jejich dějin, které společnost stále nedostatečně zná a uznává, která však zásadně ovlivnila životy dalších generací Romů.
veřejnost / historici / studenti / pedagogové / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
900 stran, Triáda 2005, ISBN 80-86138-14-3
Česká cikánská rapsodie
Josef Serinek, Jan Tesař
Vzpomínky Josefa Serinka, potomka tzv. českých Romů s pohnutým osudem, zaznamenal Jan Tesař v letech 1963–1964. Serinek, plzeňský rodák, byl zkraje války s celou svojí rodinou internován v takzvaném cikánském táboře Lety u Písku, později rodina zahynula v Osvětimi, on sám z Letů uprchnul. Později se zapojil do partyzánského hnutí na českomoravské Vysočině, vytvořil lesní oddíl z českých partyzánů a ruských uprchlíků. Tesař se k rukopisu po čtyřiceti letech vrátil, připravil jej k vydání a vystavil kritickému zkoumání. Další dva objemné svazky tvoří Tesařovy podrobné komentáře k Serinkovým vzpomínkám a mapy, tabulky, diagramy k partyzánskému odboji na Vysočině včetně cenné studie Serinkovské inspirace. Rozsáhlá komentovaná edice je dovršením historikovy práce věnované dějinám českého partyzánského hnutí za druhé světové války.
Andrej Pešta (1921–2009) byl významnou romskou osobností. Na konci 60. let se mimo jiné aktivně zapojil do etnoemancipačního hnutí spojeného se Svazem Cikánů-Romů. Jako amatérský fotograf nacházel inspiraci ve svém bezprostředním okolí. Dokumentární soubor takřka sta fotografií z období 50. až 80. let minulého století je opatřen podrobnými popiskami. Součástí knihy je text teoretika fotografie Tomáše Pospěcha, v úvodu knihy se k fotografiím a zejména ke své osobní zkušenosti s jejich tvůrcem ve vzpomínce vyslovuje historička a muzeoložka Jana Horváthová, stav a vývoj sbírky Peštových fotografií ve sbírkách Muzea romské kultury je popsán kurátorem Adamem Holubovským a v závěrečné části knihy čtenář nalezne dva texty pojednávající o osobnosti Andreje Pešty, z pera historika Dušana Slačky a romistky Milady Závodské. Kniha obsahuje i shrnující medailon Andreje Pešty v romském jazyce.
česko-anglické vydání veřejnost / historici / studenti / pedagogové / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
154 stran, Muzeum romské kultury 2017, ISBN 978-80-86656-32-8
380 Kč
Aby bylo i s námi počítáno
Helena Sadílková, Dušan Slačka, Milada Závodská
Autoři přibližují dějinný proces vyjednávání angažovaných Romů se státními úřady ve snaze spolupodílet se na zlepšení společenského postavení romských komunit v Československu v době od závěru 40. do konce 60. let dvacátého století. Významným mezníkem, který v této knize zpracovávané téma časově ohraničuje, je pak faktické založení prvních úředně uznaných romských organizací v Československu, Zväzu Cigánov-Rómov (1968) a Svazu Cikánů-Romů (1969). Kniha se skládá ze dvou částí – první je tvořena výkladovými texty jednotlivých autorů, druhá část je edičním počinem obsahujícím kvalitní barevné reprodukce dvanácti vybraných archivních dokumentů z období let 1949–1969, jež svědčí o aktivní snaze Romů jednat se stranickými a státními úřady a založit organizaci, která by československé Romy sdružovala a zastupovala.
veřejnost / historici / studenti /pedagogové / sociální pracovníci a jejich klienti / knihovníci
230 stran, Muzeum romské kultury 2018, ISBN 978-80-86656-37-3
AUTORSKÁ ČTENÍ / DEBATY
Oblíbené programy
Zaujal vás některý z titulů nebo autorů?
Objednejte si program do vaší kavárny, knihovny, komunitní zahrady, školy, na festival... Literární čtení s romskými autory pomáhají otevřít cestu k sobě navzájem.
Strašidelné historky o duchách zemřelých
Současní autoři představí své duchařské povídky a podělí se o zkušenosti se zásvětím, vysvětlí, jak se Romové vyrovnávají se smrtí, v čem je víra Romů specifická, jaký mají význam rituály důležité pro udržení romského společenství a rodiny.
Historie Romů 20. století v povídkách romských autorů
Současní romští autoři přinášejí nečekanou perspektivu romsko-českých dějin, ukazují každodenní život romských rodin od první republiky po 90. léta a nedávnou současnost a umožňují lépe pochopit romskou společnost. Jak Romy poznamenala druhá světová válka, jak se jim žilo za komunismu, jak události přelomových devadesátých let zasáhly do života jejich blízkých? Autorské čtení a debata.
Holokaust Romů na příkladu autobiografie
německé Sintky Philomeny Franz Čtení z knihy Žít bez hořkosti a debata o holokaustu Romů, jeho přijetí společností a hlasu romských přeživších. Přednes úryvků z knih a pamětí líčících dobu mezi dvěma světovými válkami a války samotné v případě zájmu může rozšířit o odborný komentář autorka doslovu knihy, romistka z Pražského fóra pro romské dějiny Renata Berkyová.
Hlas romských žen
Současné autorky, které se zaměřují na sociální a vztahová témata, představí svou tvorbu a budou diskutovat na téma emancipace, rodina, vzdělávání a tradiční hodnoty romské kultury.
Mládí vpřed!
Inspirativní začínající romští autoři představí svou tvorbu a v diskuzi s (nejen) mladou generací či zájemci o tvůrčí psaní se podělí o své zkušenosti. Součástí programu je exkurz do zákonitostí nakladatelského provozu pro zájemce o publikování.
Autoři dětem
Chcete zaujmout své dětské klienty, přilákat do knihovny návštěvníky z řad romských dětí, poskytnout žákům možnost debatovat s romskými autory nad literaturou? Autoři přečtou pohádky a příběhy, které jsou dětem kulturně blízké a kterými je pobaví, ale i posílí jejich motivaci, sebevědomí a identitu.
Webinář pro průkopnické knihovnice a knihovníky
Proč čtenář zná Alenu Mornštajnovou, Jo Nesboa, ale o Iloně Ferkové a Andreji Giňovi dosud neslyšel? Jak představit čtenářům literaturu největší menšiny v ČR? Jaké příběhy mohou romští autoři čtenářům nabídnout a čím inspirují? Které knihy by ve fondu knihoven určitě neměly chybět? Do jakých akcí se knihovna může zapojit, a přirozeně tak přinášet literaturu Romů svým čtenářům a podporovat knižní a lokální rozmanitost?
S romistkou, lektorkou a redaktorkou nakladatelství KHER Mgr. Karolínou Ryvolovou, PhD., se dozvíte:
• co je romská literatura a čím je specifická;
• jací autoři tvoří kánon romské literatury a udávají její směr;
• čím mohou knihy romských autorů přivést do knihovny nové čtenáře z řad pedagogů, studentů humanitních oborů, sociálních pracovníků, zaměstnanců nevládních organizací, představitelů kulturních organizací či zástupců městských institucí;
• jaké knihy ze stávající nabídky romské literatury by ve fondu knihovny neměly chybět;
• jak může knihovna zaujmout romské děti a mládež;
• jak romskou literaturu včetně periodik dostat díky knihovně do povědomí veřejnosti;
• jaké v současnosti tvořící autory oslovit k návštěvě knihovny.
Účastníci webináře obdrží seznam knih s ohledem na věkové skupiny k doplnění do fondu knihovny.
Délka webináře: 120 minut (včetně 30 minut diskuse)
Kanál: Zoom
300 Kč / osoba (minimalní počet ve skupině: 5 osob)
Webinář pro pokrokové pracovníky NNO
Setkáváte se ve své práci s Romy různého věku? Staráte se o smysluplný program svých klientů? Je pro vás důležité, aby se i vaším prostřednictvím setkávali s trendy v romské kultuře? Existují v ní vedle hudby a tance i jiné formy oddechu a získávání sebevědomí? Čím je může zaujmout právě romská literatura? Jak pro ni nadchnout děti i dospělé, přestože nemají ke knihám vztah? Mohou vaši klienti v knihách romských autorů nacházet inspiraci pro vlastní život? Jaké vzory a jim blízké příběhy mohou najít v romské literatuře? Co se stane, když romským dětem vypráví romský autor? Chtěli byste dětem a dospělým nabídnout v knihovničce i romské autory, ale nevíte, jaké knihy by mohli ocenit?
S romistkou a lektorkou z nakladatelství romské literatury KHER Mgr. Jiřinou Stolařovou se dozvíte:
• co je romská literatura, jak si stojí po 30 letech od revoluce a jaké funkce má dnes romština;
• jakou roli hrají v budování etnické identity a soudržnosti i v romsko-českém soužití;
• čím může být přínosná pro Romy v jakémkoli sociálním postavení;
• čeho si na knihách a na práci romských autorů cení čtenáři z řad Romů a majority;
• kdo jsou romští autoři, odkud pocházejí, proč a jak píší;
• která z děl nabídnout různým věkovým skupinám dětí a dospělých a jak s nimi pracovat;
• proč rozšiřovat romskou knihovničku a jaká díla včetně romských periodik by v ní neměla chybět;
• jakými akcemi budovat vztah ke čtenářství;
• jaký efekt mívají setkání romských dětí a rodin s romským autorem.
Účastníci webináře obdrží seznam doporučených knih podle věkových skupin a seznam institucí zabývajících se romskou literaturou.
Cílová skupina: pracovníci NNO, volnočasoví pracovníci, sociální pracovníci a jejich klienti, vychovatelé, lektoři
Délka webináře: 120 minut (včetně 30 minut diskuse)
Kanál: Zoom
300 Kč / osoba (minimalní počet ve skupině: 5 osob)
Webinář pro pedagogy „Romské dítě ve třídě“
Učíte ve třídě, do které dochází romské dítě?
Rádi byste, aby se v ní cítilo dobře a vnímalo školu jako přátelské prostředí? Jak a v jakých tématech vychovává a funguje romská rodina a kde může docházet ke kulturním nedorozuměním? Co často obnáší život sociálně vyloučených a v čem se liší od života různou měrou integrovaných a pro majoritu již často neviditelných romských rodin? Co zažívá romské dítě v převážně majoritní škole? Jak překonat bariéru mezi ním a jeho rodinou na jedné straně a školou na druhé? Čím budovat důvěru mezi pedagogem a romským dítětem a zvýšit šanci na jeho školní úspěšnost a bezproblémové soužití se spolužáky? Je žádoucí pracovat s odlišnou kulturní identitou romského dítěte? Jakou formu podpory a metodických nástrojů zvolit, aby na romství dítěte bylo reagováno přirozeně, s respektem, bez exotizujících a negativních konotací? A v čem může být přínosná práce s romskou literaturou?
S romistkou, lektorkou a redaktorkou nakladatelství romské literatury KHER Mgr. Karolínou Ryvolovou, PhD., a Janou Hejkrlíkovou, romskou autorkou a terénní sociální pracovnicí se dozvíte:
• stručnou historii Romů po r. 1945 s akcentem na období a politiky, které dodnes ovlivňují postavení Romů v české společnosti;
• subetnické složení romských komunit v ČR;
• rozdílnost socioekonomického postavení rodiny a jeho vliv na životní šance, strategie a očekávání;
• jaké hodnoty, vzory, hierarchie hrají roli v romské rodině a komunitě a jak tyto ovlivňují fungování romského dítěte ve škole;
• jak pochopit příčiny nedorozumění vzniklé jazykovou a kulturní odlišností a jak je řešit;
• co akcentovat a co nepřehlédnout ve snaze navázat vztah s romským dítětem;
• proč dobře míněná snaha otevřeně akcentovat romství dítěte může dítě ještě více vyčlenit, a jak to tedy dělat jinak;
• jak dítě a rodinu motivovat a zaujmout pro vzdělání;
• jak z odlišnosti romského dítěte udělat výhodu a zdroj vzájemného obohacení.
Účastníci webináře obdrží seznam krásné literatury romských autorů vhodné pro práci ve výuce dle různých věkových skupin; odborné a populárně-naučné články rozvíjející téma webináře; elektronické metodické materiály obsahující nástin romské historie a literatury a pomáhající pedagogům v zapojení romské literatury a dějin do výuky na ZŠ.
