Dalmácie, Split, starší publikace

:: ::

zogVozd

Vwdo

TUÄ?Bpl

&ffi $!fri.'l, :t-.P;,*,.,,

§l'Ll'r

le pldu

(í)í).402 obyvatel)

,\l,(|rí|r,': lll,

A,2, L,

Ubatouúní.. Il Believue, kat.

B, tel,

l|

l,ž, ,|,vl,, rt, cť, otv.- 1-12; Ir central, kat. c, tel. 20-26,7o 1,ž, ,|,vll ll, Ill,V. |..l2: II llarjan, kat. A, tel. 42-866, 42-930, 394 LŽ, '|'vl, il:}-'lll,

lt, ('r, llllf, G, otv. 1-12; tI Mosor, kat, B, tel. 29-62,27 Lž,'|'vl| ll, ()l,v. 4-.l0; Dep. Bačvice, kat. c, tel. 24-1t, 28 Lž, TV, R, tllv, 4 ll); ll Puťk, kat. B, tel. 34-?3, B6 Lž, Tvt, Ft, cf, otv. l llI llrlt. l)lllmacua, kat. B, tel. 39-94, 28 Lž, Tvt, cf, Bar, Pl, (}lv, ,l lí)i ll spllt, kat. B,410 LŽ, Tvt, n, cf, Bar, G, Pl, otv. 4 lll i,ll' líi00 1.,Ž" Auto: Bz, G, Gm, NÍD _ vatutd..NB, TK a t,lll. lIlh §l)llt _ - Iní,oTnur"ce: TA, split, Putnik Split, a všecllllí lllttťly.

Httllt, největší město Dalmácie, je jejím lro,spodářským a rltlprnvním střediskem, Kromě toho ie po Rjece nejvěíšímpří-

ltltvc,m Jugoslávie. Pro svou lreobyčejně výhodnou ptllohtt, 1třlrodní krásy okolí a historic]ré i kulturní památky patil §;lltt k turisticky nejpřitažlivějšímměstům zerně. Ležínll IltrltxlstrŮvku s několika zátokami a koupališti při úpatízalt,xtrčtlóho kopce Marjan. T{ prohlídce města, jeho památcli, llluu€í, galerfi a dalšíchpozoruhodností potřebujeme 3-4 dnv, lllrtorlo v předhtstorických dobách stála na mis:tě dnešní,ho mtrrtl m§lá -rybářská osaala A§palat-hos; z tohoto názvu §e vyvinul, jak

|,lÉpokládáme, j. souča§ný název Split. Poblíž(5 km) se rozkláílálo řecké měštečko salonae, později kolónie a hlavní mě§t() tllnrké provineie Dahácie. ve staroklyesťanských dobách zde bylO lodno z ,největších církevníchstředisek jihovýchodní EvroÉ}y. }<on_ tl€m 8. stolétí dal římský cíSař Dioklecián (28+-305) vystavět

tlldllcko

A§palatho9u palác, stavba mohutného síaua trvala 10 let. lro avé abdikaci se sern Dioklecián, který snad, z tohoto kraje potlhallli uchýlil na odpočinek (zemřel r. 313). PotoiŤr se stal palác vládní rezialencí, Ý nížpracovali ne;bo od.počívali Jednotliví vtadall Ól grďendenti trůnu. zde byl také z.avtaždénposlední císař zá_ }ltdořírn§kého impéria Juliu§ Nepos (4s0), jehož smrtí také končl llmiltá vláda v Dalmácii. Paláce se potoín používalok různýrn

ttlllltárním účetům.

Po zpu§tošení salony avarsko-slovanskými kmeny (počátek

?.

rl,clrt, uprchli obyvatelé buď na ostrovy, anebo do opevněného -paláce, Dlolrlébianbva aby tak vlastně založili §tředověký split. v lrném středověku jsou jednoilivé římskéobjekty adaptovány k

trlrkcvním účelůma rostou obytné stavby, za tohoto období byl lput Jakož i alalšíměsta Dalmácie v drženíByzance. Během 10.

4 ll. §toletí §e dostávají k moci chafváti a §plit se rozšiřuJe za l,rláaové hradby, ?0

dyn8§tte domácích pano\rníků získávaJí split i celou ohArvát§ko-uherští klálové, a to (kro,mě krátké nadvlády á l)yzantské) až do počátku 15. století. Jako dalšípobřež_

mól potom split statut autonomní obce. Město uza_ elrolrodní dohody s jinými obcemi i charvátskými feudály yllrtn! penízc a prožívá vrcholné období své historie. Bu|l. nový pás hradeb a uvnitř vznikají monumentální kosl rrchltektonicky velmi zajímavéobytné clomy, dodnes zat|rÓ, významná jsou některá díla sochaŤská (clřevěná rornánod Andrtji Buviny, 13. stol.). Neustálou hrozbou Jsou však y a vpád Tafarů (od polovlny 13. stdl.), jakož i spory a

l okolnÍmi

mČsty, zvláŠtě pak §e §ou§€alním

Ťrogirem.

tenátčané vládli sptitu od roku 1420 ato konce 18. stoletl Toto dbdobí znamená o,mezení městské samosprávy, hospoBtagnaci a pornalý úpadek. Znaéný hospodářský a kutturní města v 15. století totiž umožnil trvání prosperity o l 8to let. Tehdy tvoří ve splitu svá sochařská i aTchitektodíle Juraj Da],matinac (Georgius Dalmaticus). Marko Marulié Jrko první spisovatel v charvátském jazyce.

Později, kalyž v souvislosti s cestami za bohatstvím Nového : Benátky, navíc vyčelpanéneustálým válčením § TTltn svůj význam, upadají i dalmatská města. přesto buatuje ,"t"a".ji koncem 17. století nová přístavn1 zaíizeníl nemocnice a l| Jcho obchod s vnltťozemím. Příznaky hospodářského i kulturifio ťrpaaxu však zatírn prohlubují častémorové epidemie a tuilokó nebezpečjíl,které zvláště vyvstalo po pádu netlaleké pevnosti illtr ($szl a trvá až d,o konce 17. století. Tehdy také staví Split ltUí pás opevnění. Ilromě výstavby ve staré části města se rozšilUJí t preamestí Vaťoš a Lučac, Z urnění připomeňme lvana Lu_ *lČtée,preostavitele hudebnlho baroka (15?4*1648).

Po pádu Benátek byl split (jako celá Dalmácie) připojen k

*ltroust<u. I(romě krátkého období francouzské okupace (1806_1813) llvalo rakouské podriičíaž d,o konce 1. světové války. obrozenec-

ll myšlenky zasahují split v 2. polovině

19. století, kdy správa firórta přichází do rukou lidové strany (18B2) a kdy také v souvis_ loltl s rozvojem obclrodu a průmyslu rychie ožívákulturní ruch. tohoto o;lrcióbí bylo mnohokrát porušeno starobylé městské progtredí] nevlrodnými á nevkusnými stavbami pře§to, že v po'l lovlně minulého století má rněsto své restaurátory, které pozdňJl vedl Frane Bulió, archeolog světového jména. v rámci Jugostávie se split už rychle rozvíje, přeclevším dík poloze i ploto, že byl největším přístavem země (Rjeka tehdy 'vé pntřila ltálii). Mezi d\.ěma válkami se zclvojnáSobil poóet obyvate l město značně rozšiřilo i své území.Také kultiuťnč umělecký llvot nezůstal pozaatu. ve sp]itu začal tvořit Ivan Meštrovió (1883*1962) a později, už jako vyztálý umělec zd,e dočasně žil a

pracoval. Narodil se tu Ťoma Rosanatió (1B?8), dalšíjugoslávský sochař světového jména, kterlí po studiích (5 I[eštroviéem) pracoval převážně v Bělehradě. Teproe na sklonku života se vrátil do splitu, kde také roku 1958 zemřel. s městem je nejúž€ji spojen

7l

žlv()l, n (|íl0 malíře Emanuela vldovióe (18?2-1953), Jehož atellér Ja |)tllil,|l|)llý. zc §plltu Ještě pocházejí Marin Tartaglia, Jerolim Mi§a /l l||llil Vý?,trnmní umělci.

iV'spllT

2ll 2. svčtovéválky (od r. 1941) okupovali většíčást Dalmáclc lIrtrItl ltr Sptltem italští fašisté. Už v prvníctr měsícíchokupac(. v,l,1tttltltl |)od vedením Komunistické strany Jugo§lávie ve městě ll V (,tslé xslnl pov§tání. Národně osvobozeneckého boje se zúčastnllo l:l lx){} (ll)yvatel splitu, kteří tak dali zářný přiklad vlastenectví. v troctaltstickém společenském zŤlzeníprožlvá mě§to bo,uřlivý lllltll!(.ll. ByIy odklizeny trosky a Split s€ alále rozšiřuJe podk: lllllilFl,ttích urbani§tických plánů. Buduje se nový obchodní pří§tav (EFvF|,Ilí), systém hydrocentrál a jedna z největších toděnic ve |lll^tsll(,ltroř1. vznikají továrny na umělé hmoty a produkty z nich, trr,rt|nt,ttlzuJí se závody na výrobu cementu aj. Neatílnou §oučástí |1,1,1| rtllvby několika nemocnic, veřejných budov, sportovlšť a kul_ lllllll(lll zářízení, jakož i obytných domů. Byty založeny tři fakulty ll llFk()llk vyššíctrškol. zvláštní pozornost se věnuje restaurování httll,ttt,tlě hlstorických památek a Jejtch aataptaci pro současné |iórlly (.lde hlavně o antické a síředověké památky v objektu Dio_ hlFl,|Ánova paláce). Ťaké společenský a kutturňi život je oboha|lrvAtr novýnri fornami a d,íly.

Kromě početných historických a kulturních pozoruhod-

|l{}Hlí poskytuje Split návštěr,rríkŮm i rnožnost zábaw. Ve trrénl,čje velké divadlo (drama, opera, balet), pořádají s€

ltrlttccrty vážné í zábavné hudby (hudební festival Melodie .íarlranu v srpnu). Split má už ůakó tradičnífestival diva_ ,lelrrl, ;ehož představení (zvláště antické tragédie, ale i mor|r.t,ní dramata a opery) se konají v impresivním prostředí

|tFll§tylu, v Meštroviéově galerii, v l(ašteletu i na jiných l,rírodních scénách.

Začátkem záŤi je oslavován Den námořnictva (představt,llÍ, ohňostíoj na moři, iluminace). Pozornost návštěr,,níků ltlx)utají kvalitní sportovní utkání a soutěže s mezinárodní tiónstí. neboť splitštíspo.Ťtovci jsou přebo,rníky Jugoslávie v několika odvětvích. ve městě najdete dvě fotbalová hŤiště (líttJduk a Split), tři olympijské plavecké bazény (Jadran, Vlrlrnar a Pošk plavecké kluby) více tenisových kurtů (zu l<lutr Split hraje Nikola Pilió, přeborník Jugoslávie, rnárn;í ze svěíových turnajů), tři loděnice spo,rtovních a rybářských lodí, několik hřišť na házenoq, od"bíjenou a koliikovou, kuželníky, veslařské loděnice (Gusar a Mo,rnar), lovecké, horolezecké, lehkoatletické aj. sporto\/ní kluby. l(romě toho se pořádají častévýlety na zajímavá místa 1rbřeži nebo na ostrovy.

72

llltur Ninski spomenlk : iiPomník GTgura Ninského; Dioklecija-

hova palata :2Diokleciánův patác; Etnografski muzej :.jEtnogr3lloké muzeum; Marko Marulió §pomerlik :l]Pomník Marka Maru_ |lóc; Narodno kazalište : iNáro,dní ativaťuo; Galeťija umetílina : a Umělecká galerie; Franjevački samostan i crkva Go§pe od, Poljuda tJtr'rantiškán§ký klášter a kostel P. Marie Poludské; Institut za oceanografiju i Mor9ki akvarijum : /] oceánografické muzeum a Moř§ké akvarium; Galerija Meštrovió i Kaštilac :.,/Meštrovióova lalerie a Kaštilac; zvončac kupališna uvala : zvončac koupaliště; Jadran ,plivački klub :"'Jadran plavecký kiub; Labud jealriliča§ki klub :'/'Labud jacht klub; Muzej hrvatskih afheo;loških spomenika _'§Muzeum chalwátských aťcheologických památek; Gusar jed,reličarski klub :'Gusar jacht klub; železničkastanica :'Nádraží: Autobuska stanica :jliAutobusové nádťaží;Carina :"tetnice; Spomen svetlonik :r'laaják-pomník; vinarske podťumi :1vinné skle_ Py; Bačvice : Bačvice; Pošk bazen : Pošk plovárna; F.irule trlrule; cariná : celnice; Arheološki Muze1 : Archeologlcké muzeum; Glavna Pošta : Hlavní pošta,

prohlítlka města

DlokleciánŮv palác je v

terénu, kteqý od pobřeží

§toupá k severu. Palác má tvar poněkud nepravidelného obdélníku; jeho rlýchodní a západní strana měří 215 m, jižní 181 m, severní 1?5 rn a celková rozloha je téměř 7B

80

000 mr. Výška severní stěny

je

16

k3)=i.oďi:3

m, jžrll 29 m, síla

.q a ó;:,]. ó.^9 c oo'

f

.

o

šĚ*.e§oJ"o',;

zdt je asl 2 m. V rozích se tyčítři většíčtverhranné věžo

(jihozápadní se nezachovala). Kromě toho stáIo podél zdí'* Ještě 12 ěryřbolqých nebo osmibokých věží,po nichž se

místy zachovaly stopý. Uprcstřed každéstěny je monumentální brána. Palác je vystavěn převážně z velmi trvanltvého vápence z kamenolomu na ostrově Braó. Mnohé částl paláce byly poškozeny přestavbami už od ?. století (od té doby se palác přestavoval na způsob středověkého hradu), Ve 2§0 obytných domech uvnitř celého objektu žije dnes asl 8 000 lidí. K prohlídce paláce budeme potřebovat 3-4 hodtny.

Dlokleciánův palác byl vlastně nádhernou panovt}íkovou vilou upro§třed s městečkem, chráněným zljlmi a věžemi. tílavíúkoťnunlkace od zápaatní k východní bráně (decumanus) rozáěluje palác nE dvě §tejně roztehlé části. v severrrí polo\riíiě, kteroir přetíná druhá ulice (cardo) od §evefiú brány ato céntra paláce, stáry ubytovny pro imperátorovo služebnictvo a vojskó. K celé jiihí §těně př[éhalv komnaty vladařovy rezialence, zabíraJíce tak cetou čtvrtinu céIkové rozlohy paláóe. Mez.i rezideírď a decumanem, po levé l pravé §traně centrálně umístěného peristvylul, se nacházely kul_ tovní obJelrty (východně císařovo mauzoleum, západně komptex

o o

o o

chrámů).

o

§elkovo,u představu o rozloze p,aláce si uděláme při obchůzce jeho vnějších obuodolsých .zd.í. (kromě západní, ltterá byla zawyta pozdějšími stavb,ami). obrátíme-li se od revcrozápadního rohu paláce u stáré nemocnice, o,tevře se náttr po,hled na celé severní průčetimasíúnístěny s otvory v |a_offií části a representativní seuerní, brdnu,- ,rurrr"oorl

o

v '

16. století Porta Aurea (Zlatá brána). r,Tilevo

i vpravo od brány jsou zbytky dvou osrnlbokých

obů,}ltr?iové bašty se zachovaly.

věží;

úroveň Clnešníultce, po nrZ vcna-

lffib ztatou bránou (zlatna vrata) do paláce ie o 2 m púťodnt

\{ýše než

cesta. Po obou stranách velkého polokíuhovitého oblouku

jsou qýklenky a nad nimi řada sedrni kdysi poalpíraných §loupy. Tato vnějšíbrána'měla pad.ací mlll (postranní žlábky jsou viclět ještě dnes). Za bránou Je čtver_ mí]lĚÉ,ýřhra_řrnou bránou

oBtDl§ri},]

cotď prostor (propugnacutum), vlástně ulttřek vysoké věže, odkual cto paláce. v úzképrostoře mázi dvěma stěnami atir|' nád první bránou předrorrránská kaplička su. MaŤtžmd, (dlouhá Dt},mr,široká pouze 1,60 m) z 9, století, jejížkamenný oltářní stůl ukázkou starocharvátské církevní architektury. |!,,ťiTcásneisí

vrdl dsršt brána

, ťl§,igristyl -

nfrFtomu

Il

§loupořadím obklopené nádvoří antického paláce

FL i,.

L

LEclÁNúv PALAC: opšta bolnica - 'všeobecná nerrrocnlce; kapela : Arnirova lcaple;JZvonik : zvonice; spomenik Nin§koťn

Grgura Ninského; severozapadlra kula

r§severozápadní --'Pomník věž; severna vrata :t,s€verní brána; s_everokula :'-severovýchodní věž; Palata Papalié (muzej) :b'papa_ Ftočna '.||ěrlv palác (muzeum); Palata cambj :9Patác cambj; Grad§ka lÝbénica -/fu,adnice; Paleta de Agubto -ÍPalác de Agubio; Patata t(Ilred vodiéa; :'{sv. Roko (průvodcovská služba); I§toěna vrata

:

bráne; Jupiterov hram :/óJupiterův chrám; Zvonik

i"''ltctedrale -?/xatedrální zvonice; Dioklecijanov mauzoleJ (sv. DuJe) '{ú.* Diokleciánovo mauzoleum (sv. Duje); Katedralna riznica :

'í.a-,/g tedrální klenotnice; vestibut :Jrvestíbul; Palata Mile§l : Patác sporneník Marku Maruuéu :22Po,rnník Marke Maruliée; lírvojeva kula : Hrvojeva věž; Južna vrata (ulaz u podrume is'í]lt,ilesi; Dioklecijanove palate :?qltzrt bťána (vchod alo podzemí Diohleciánova paláce); Jugoistočna kula -2ÍJihovýchodní věž; Tržnlca lbTtžr)7cei crkva sv. Domlnika :rJ<ostel sv. Domlnika; crkva sv. tr.llipg : Kostel sv. Filipa.

28

Př€d bránou, poněkud zfuadně jsou zbytky zdi trojlodní bgzluky, náležÉJícíke klášteru benediktinek z u, století. vedle Jo vldět A,rnlrova kaple (AmžroDd, kapeta, :r5. st.), dílo JuŤdle Do'lŤnat|nce va 8tylu benátské gottky. štíhlá barokní zvonice rovněž patřtla k někdejšímu krášteťu. Dvacet kroků od zvonice na východ uvldíme lmpozEntní bronzovou soclru starocbarvátského bi§kupÉ N|n§'tcého od I. Meštťoviée,po§tavenou sem v r. 1954 (v letech l929-194t stála v peristylu, odkuat ji italští okupantl od§tra-

clguŤa

ntlt).

Také uÚchoclní, stěna býla po válce očlstěna. ale její věže byly uŽ dávno znlěené. Upro§třed Je východní brána (Porta Argentea stříbrná brána) podobná severn1 bráně, ale s chudší dekorací. -v 1?. §toletí byla ze §trategických důvodůzcela zazdérla a vcltod ob§tarávala pouze malá branka.

Po restaurování v letech 1945-1946 byla původnístavba obnovena, právě tak jako části osmibokých věžía trropugnaculum. Před bránou je kostel su. Dumi,nžko z 13. století, obnovenÝ v t7.stolďí a později ťozšířený.Na barokním oltáři vytriká obraz Patmy mladšího.

Půjdeme-li podél východní §těny k pobřeá, otevře se nám po levé straně rnýhled na. městskou tržnici. U jihovýchodní věže (na terase je restaurace s pělm"ou, vyhlídkou; vchod ze Severovy ulice u paláce) zahneme napfavo před jižttt, průčelípaláce (prostory rezidence). Nenajdeme zde věže; stěna stála přímo nad mořem. Dnes tudy vede široké a frekventované Titovo nábřeá (Titova obala). Ve rnišce patra jsou po celé délce průčelíarkády se sloup,ořadím a §e třemi trojdílnými loggiemi. To byla kdysi imperátorova galerie (kryptoportikus). Přízemí je z vnějšístrany zastavěno

Jllnl

bránou se dostanetne do rozsáhlé ústřední dvo-

a mesívními pylony, která sloužíjako průchod pro pěší

pobřežím a pe,ristylem. V severním olcaji dvorány mí§tnost křížovéhopůdorysu s křížovou klenbou vestibul. Nedávno objevené antické schody vedou 9aTlltul, uzavřený kolonádou z východní, jižníi ze selkany. Peristyl má obdélníkový půdorys (35 X 13 m), nlže než okolní ulice a na delších stranách má po sedmi sloupech s korintskými hlavicemi.

fillá

§loupy Jsou spojeny archlvoltemi* s bohatě zdobenou glrlanzA gtředověku sloužll peri§tyl jako katedrálnl.nádvoří a po tlélce ápadního okťáJe byly §loupy zastavěny novýml atomy

Prláct.

Jlžnístranu peristylu zdobí zvláště harmorrický prothg-

pro,§tor před, uestíbulem, ležíci1 m nad úrovnípe,ristylu. ho čtyři žulovésloupy, které nesotr trojúhelrúkový

nad bránou do vestibulu. Vestibul je vstup,ním sálem novy reádence kruhového půdorysu (průrněr 13 m)

ětyřmi polokru}rovými rýklenky. Původně mět kupoli 1? m) a byl obložen mramorem a rnozaikou. I tento překvapí návštěvníka svou monumentalitou. Celý peristylu a zvláště spojení s vestibuletn zkotrmají odborníci, aby i restaurátorské práce byly co možná

porušena

{r1l, Druhá brána ved,la z vestibulu do cí.saŤouých komtlat stan), z nichž se bohužel zachovalo,potrze velmi málo: vchod prostředního sálu,. zbytky merrších kulabých rálů s lýklenky v západní části a dílem i kryptoportikus. ,,t ěetných středověkých ,staveb mají zde některé značnou

Jižníbránou přijaleřne do zajímavých (archeologicky velmi dúrežitých)pI.izemních prosto.r paláce, nad nlmiž byly vladařovy komnaty v prvním patře (mí§ta se obvykle nepřesně označujíJak,J sklepa Diokleció,nolsa pal,óce). Protože už oat §třealověku byly pro§tory zasypařré od,padem, zactrovaly se téměř v neporušeném stěvu.

Nyní §e systematicky oěišíují;JeJicb západní a stře<tní část Je pří§tupná veřejno§lti od roku 19í9, ve východní čá§ti práce pokračují.

Různotvárnost a, vetikost prostor s pylony, zdmi a chod.bami zanechávají nesrnazatelný dojem a atávají tušit i uspořádání ho!,ních kornDat vladaře. Dnes se pořádají ve dvoranách výstavy, kon_

ttckúch domů z 13.-14. století., jihor4ýchod"ně od vestibulu. , Východně o,d peristylu se tyčína osmihranném podnoži Gtutobatu) Di,okleci,dncuo mauzoleum,. Po obotr stranách vchodu do peristylu stály žulovéegypatské sfingy (dnes trrcuze iedna z 15. stol, př. n. 1., vpravo). Na podnožíje rovněž osmihranrrá cella-, (vlastní mauzoleum), ohraniěena kolonádou (peripteros). Sloupy lesly kazetor4ý strop. Interiér mauzolea má kruhol4ý půdorys s osmí výklenky a osmi §loupy sdružeqými, přičemžkaždá řada slouŇ nesla věnec.

Mezi věnci je vlys s reliéfy, Zde najdeme poťtrétcísaře Dioklecióna a jeho ženy Prisky. Nad tím je kupole, původně obkládaná mozaikotr.

nor4ými domy

a krámky, horní část fasády je

většímiobytnými domy z minulých staletí. Uprostřed stěny je malá jřní brána (Porta Aenea Bronzová brána), která urnožňovala přímý přístup k moři.-

certy apod'

,,hlstorickou hodnotu; zvláště pak kompter

4,

76

archivolta

ŤaŤrLdfusko-go-

- plastícky zdůr.lzněné čelo oblouku

FF r l

l I l i I '' t

Už nejstarší obyvatelé spiitu přetvořili mawoleum v ?. století na katedrálu P. Marže, přičemž zničili Všechny bohanské pTvky a pravděpodobně i sarkoíág (stavba se obvykle nazývá s?r. Duje).

Následující období, až d,o baťoka, zanechala v kateclrále nebo poblíž cenné umělecké památky. Z pŤedrománské epochy pochází jižní branka, oltářní stůl a postranní desky pozoťuhodného sarkolágu (ze solinu, 4. stol., po§taver], jaiio o1tář sv. Duje) s vyobfazením dobrého pa§týře.

Románský sloh je patrný předevšim na zuonicž, stavěné ve 13.-17. století (prvky gotiky v prvém patře a renesanční 6. patro; obnoveno 1882-1908). Cenné jsou některé plastiky zvonice, zvláště v prvním patře (13. stol.). Stavba má půdorys obdélníka (10 X 7,5 m) a dosahuje výšky 56,80 m. Po 174 schodech vystoupíme ke starým zvonům, odkud je i krásná vyhlíclka na město.

Dřeuěnó,o/otd katedrály, na nichž je 28 výjevů ze života Kristova, jsou prací domácítro řezbáře Buviny z počátku 13. století Působivý §tyl \nýjevů byl inspirován rornánskými mirriaturami téhož období. Také kazatelna na šesti §toupech s plastickými hlavicemi, které nesou šestibokou, bohatě dekorovanou ambonu,* vznikla tou

dobou. Je prací dořnácího neznámétro autora. Dřevěný krucilix je

rovněž rornánský (konec 13. §ton.xí z období pozdní gotiky pocházejí dva cenné oltáře, Jíhouýchod,ní oltóř (sv. Duje) vytvořil r. L427 Bonžno cta Mritano. PozděJší prací (1448) je oltař sD. §úaši od truŤaje Dalm.aúince, umístěný sevérovýct}odním výkienku. Tato práce je charakterl§tická svou

v

. ambona vy{ýšené místo s pultem ve §tarokřesťanském chrámu; z ní se- pozděJi vyviírulo lektorium a kazatelna. ?8

'T*řFw,É.-,r

q,řw,rřÝř-

-*

nrttrrtokou žlvotností (Zvl'lště ťclióť BičováníKrista). Z gotického rbltobt pocházelí t ned,ávno objevené nástropní fresky splitského $nlloa Dutma Vuškooróe. Barokním dílem Je s€verní oltář od trnltoanu Morlaltera (konec 1B. stol.). v 1?. století byl alostavěn na východní straně bývalého maulolsa pťuvoúhlýchóŤ, jetr'ož dřevěna sed,adla jsou nejstarší v Dalmloll (od neznámého románského umělce ze 13. stol.). z obtazí) :e nalo6nněJší Madona od PalŤna Ťnlad,šaho (u. §tol.).

Ve vnějšíchodbě vlastního mauzolea najderne několik r§fkofágů, z nichž je nejvýznarnnější sarkofág splitského jižníhovchodu kateďrály.

Přeuora Petra (B, -9. st.) u Ke lratedrále se pojí btrdova, v nížje umisténa sakíistie, klenotnice a l<apitulní archív. V bohaté klenotnici jsou drahocenné liturgické předměty z románskóho období, z gotiky l z baroka, jakož i stará círke,uT rí roucha. Archí,u (1. patro) uchovává důlďité historické pran]eny (např. kodex arcidlakona Tomáše (Historia salonilanorum pontificum z 13. rtoletí a splitský evangeliář z B. stol.). Pod mauzoi-eem je krypta kruhového půdorysu, členěnéhovýklenky. Krgpta má nízkou kupoli a později byla přestavěna na kostelík so, Lucie.

Na západní straně peristylu uvidíme komplex chrámů. němu pŤimo proti vchodu do mauzolea vede úzká středověká ulička sv. Ivana, po jejížseverní i jižnístraně byly nedávno odkryty zbytky čIuou antlclcúch chrámů centrdlni, illspozice. Na konci uvedené uličky stojí na vyvýšenémplató působivý Jupl,terůu chrám.

K

Bohatě dekorovaný vchod (6 x 2,5 m) vede do interiéru s kazetovou valenou klenbou, zdobenou kamerrnými květy a hlavaml. chrám velice brzy slotržil jako kŤticí kaple §v, Ivana. Upro-

§třed Je kamennó křtitelnice ozdobehá de§kami z předrománskó epochy (na přadní de§ce Je zajímaqý feliéícharvátskeho krále ne

trúnu). vlevo le §a,Tkoíág prvního splitského biskupa a církevního or8anlzátora luana z RdDena (7.-8, §tol.), vpřavo pak serkoí᧠clŤcrbtskupa LoOťU (vavřince) z 11. století. Mezi sarkofágy byla nedávno poBtevena §ocha lvana t<řtitele (Jana Křtiteie) oal I. Meštro_ vlóe. Pod chrámen je ještě jedna menšíegyptská sÉiírga,staro-

a deska s předrománským obloukem, v kryptě chrámu (příchod ze západ]r"í strany) je středověký kostelík sv. To_ máše (§v. Ťoma). v pro§toru západně od chrámu byly přeat kratšl kře§ťan§ký §loup

dobou obJeveny pozůstatky antických lázní ve tvaru kruhu mnohoúhelníku,s pol,okruhovými v:ýklenky.

a

V této části paláce je umistěno i několik významných ukázek středověkých obytných staveb, zvláště pak románskogotické do;by (z 13.-15. století), poblížuličky sv. Ivana (dnes universita pro pracující), Do severní části paláce vede z peristylu Di,okleciónoua ulice, pocházející ze středověku, kdy vznilila z:úženímhlavrú

opět eeverním okrajem peristylu kolem rerresančního ED, Roko (kancelář turistických průvodců)a vchá_ Énrdo Kreštmtrovy ulice (pokračování decumanu). Z paIaú zde wniká ťanébaŤokní, paldc CinťIro z pďátku 1?. íolatt. Na korrci ulice dorazíme k západní bráně Dioklebiá§Tr paláce (Forta Ferreo - Železná brána) se zachovalým jňrdbraním. B,rána je shodná tvarem i velikostí s r4ýchodní

lnlnou.

zi bťánou uvnitř Je umístěn miniaturní mariánský ko§telík Úřa{ověkého původu, pozděJt nazývaný Go§po od zuonžka. Je:no pl*trománská zvonlce patří k nejstarším svého drulru v zemi.

llprnU a severní ěásúi města Západní bránotr přijd,eme - náměstí), centrum středotll náměstí Narodni trg (Lidové

Vtkého Splitu. Hned za bránou stojí románský věžovitý dům l rene§arrěnífi hodirrami ze 16, století. Marulióova ulice nás vcde doleva a končíprostranstvím, kde uvid,íme v palácové

adl apsid,u kostela su. Mihotsilď" vybudovanotr bezprostřeďně

antické komunikace (cardo), která byla po oboiu stranách uzavřena kolonádami (zbytek rohového pylonu je vidět na začátku ulice vpravo, uvniíř ncrvého krámu). Ulice je pozoruhodná svými románskými a gotic\ými domy i patáci (na začátku vlevo palác De Agublo; pozdně gotický portál a renesančnínádvoří), V první ulici zprava (Žarkova ulica) stojí krásný púLác Papalié z pozdní gotiky, dílo Juraje Dalmatince (portáI, nádvoří s loggií a kvadriforiem v poschodí).

Zde je umístěno městské miuzeun,L (založeno 19116, lapidárium, sbírky erbů a zbtalirí, sochy raného stŤedověku, archív, městský statut atd.). Západně od Diokleciánovy ulice jsou bloky obytných dornů, na jejím konci (jihozápadně od, Zlaté brány)

po zastavění palácové plocby v 7. století (apsida je gotická).

Od Lidového náměstí vede na §ever Bosanska ulica (Bosentlrá ulice), rovněž zastavěná středověkými budovami. Z rrjch vytliká (Wravo) gótichí palóc Cambi z 15. století. Ulice končí u ,§éverozápadní rohové věže Diokleciánova paláce, odkud

tiky a patří k nejlepším splitským dílůmJuraje Dalmatince.

Východním směrem oď ZLaté brány (uvrritř Diokleciánova paláce) §e dostaneme do Pretorijarrské ulice, která rovněž vznikla zúženimpůvodnícesty. Sloupouí. krgté pŤom,enóda se zachovalo. Touto ulicí se dostaneme (jižnímsměrem) na Poljanu kralja Tomislava u StŤíbrnébrány. Po pŮvodním d,ldžd,ění, hiavní římskétilice (decumanus), která spojovala a spojuje východni bránu s bránou západní, jdeme dále. Po jižnístraně ulice vidíme základy sloupů kryté promenády.

Severní stranu částeěně zabírá koste:l, su. Fitipa Nuria, barokní stavba z 18. století, s několika cennýrni obrazy. Proj-

z námě§tl na sever vybíhá ulice Domaldova, kate najdeme dva ko§tely: klášterní objekt s. Marie (so;nta Maňa d,i TauŤeLLo)

se rozkládá střeťIolsěký pald,c s románskotr výcho,dní fasád.ou.

Nedávno o;bjevená severní fasáda rrrá charakter z pozdní go-

80

lútně začáli s jeho prohlídkou.

severtrí olaaj Lidového náměstí zčásti uzavirá

staró.

kde byla v roce 1945 ustaverra první vláda Lidové republiky charvátské (pamětní deska na raťLni,ce (gotika, 15. stol.),

aápadnt stěně radnice; druhá d.eska připomíná 2{i. rlnor 19tl4, kdy lidová armáda osvobodila město). Dnes je v budově

umístěno etnogtaíické rnuzeuŤn. Na radnici navazuje chodní strany renesanční paló,c Karepié.

z ll. §toletí a tománský ko§tel §v. Ducha

z vý-

(so. Duh), ktefý kroťně

architéktufy má zajímavésochy a obrazy od, období fo_ mánského až do pozdního baťoka.

ol§obité

Přírno na jih vede z náměstí Šubióova ulice, v níž,krorně staqých obybrých domů, upoutá pozornost malý patác papali,é (románská stavba ze 13. stol. přestavěná Jurajem Dalmatincem ve stylu pozdní gotiky) a barokni pald.c Tartaglia (LB. stol.). Při tlstí ulice upo,zorní na sebe dvě vyso,ké středověké věže (Hrvojeva kula), které byly kdysi součástí splitského B1

perrnos/ti s pěti věžeml Na rnýchod odtud stojí kaštelu - barolrní pald,c Milesi (pďátek 1?. stol.), uzavírající veliký raně severní okral malého náměstí Trg Prepgroda (námě§tí,obro-

hradbách ,íe. urrústěno vojenské námořní (aolno-pomorski muze!). Na severní straně náměstí kostel Gospo ód Ždralslia, postavený podle proLavosiavB.Horvata rolqi 1937 (na severní vnitřní

zení). Palác byl nedávno adaptován jal*o námořní {í_luzJum' (Pornorsht rrluzeil Jr.lgoslávské akademie, Na. severrií straně náměstí stojí Mďtroviéova socha Marka Maruliée, prvního charvátského §pisovatele hurrranisty, který psal rodnýrn ja-

zykem. Náměstím

nábřeží.

se opět

dostaneme na širokéTitovo

]ill

NeJstarší čtvrťSplitu, rovnajícíse velikostí objektu Dlokleclánova trraláce, je na sevenr ohraničerra ulicí Lučió Lavčevlóe, na rníchodě tvoří hranici západní stěriy paláce

(Fosenská a Marulióova ulice), jižrě sousedí s nábřeárn. maršáta Tita (Obala maršala Tita) a konečně západni okraj uzavírá Marmontova ulice. Dále na západ se na svahu kopce

YeIi Varoš, ohraniMarjan prostírá středověké předměstí 'marjansdými schody, čenéJoniéovou ulicí (na východ), .nábřežím Saveznička obala (na jih), ulicí Pritaz Vladimiťa Nazora (na západ na Marjanu) a ulicí V. Krstúlovióe (na sever).

v táto části města najaleme labyrint středověkých ullček a náměstíček § pltoreskními ttomky, tr'aiYlí kosúel so. Kříže (sveti I§lž) pochází ze střeclověku, ate byl pře§tavován během l?.' a, t9. §toletjí.. Sto kroků,od ko§tela ná Jihozápad.stoJí středoÝěký,kosteve u. stol.). Je zajímavóu.uEázkou clomácí předrománšké architektury (křížový půdorys, kupole, Ilk

§tr,

Ntkolu

(9. století, přestavba

jihozápadní části před,městí VeIi Varoš je situován Frane s průčelírnk nábřeá. ,Tato stavba; se'připomíná už v 11. století; z této doby se zachovala krásná kří-

V

Isostel, su.

vyniká zde Meštrovlóův sarkofág významného dalmatského poutika z počátku 20. století dr. Ante Trumblóe. Dále uvidímé nahrobní desky arcidiakona Tomy (historik z 13. §tol.), Marka Maíu_ liéé,Ivana Lukačióe (hudební slrladatel ze 16. ,§tol.); Jeťolrína KavenJina (básník ze 17. §tol.) a dalších.Kostel byl v, mlnulém ,. : :,.,. , §toletí přestavován. :

Marrraontovou ulicí se od kostela dostaneme (asi uprostřed jsou na rnýchodní straně léčivésirné lázně)" na náměstí, Bulatova poljana. Zde uvidíme zbytky středověkých hradeb. ,

I bosáž (ru§tika)

vyznačení kvádróvé}ro, zďiva; trrubým

- kvádrů přltesáním vypoukrých čel 82

]é fréska lýána Dulčióe z roku 1959). Západní ěást uzavírá velká novorenesanční budova Národní,ho (1893). Před ní uvidíme btrstu básníka Luky Botiée od lvana Meštroviée.Na rnalém náměstí za di-

se stýkají už uvedené ulice Jonióova a Krstuloviéova §ever se táhne dlouhá Zrinjsko-Frankopanská ulice. touto ulicí, dorazíme k širokémurozcestí. vlevo (na západ) vede novými bloky obytných domů alej Gorkého (Aleja Maksima Gorkog) k rekreačnízáa koupališti Špinut. PŤímo na rozcestí si vedle budow všimneme Meštrovióovy bronzové plastiky Matka Proti porodrtici je stadión fotbalového mužštva někoi.ikanásobného přeborníka Jugoslávie. Celé mužse připojilo během osvobozenecké války v roce 1943 k ávské lid,ové armádě a hrálo jako její tým. v zátoce lPlnut panuje čilýsportovní ruch (veřejné koupaliště, ve-

llařské kluby Gusar a Mornar; plavecký bazén Mornar

tbťlěnice jachtařského klubu Split).

a

Pokrajčujeme dále Zrinjsko-Frankopanskou ulicí, s níž le křižuje Lovretská ulice, kde najdeme galerň umění, s

ťeírrpmcjsi sbírkou' nového dalmatského malířství a sochď-

J: '. Zrinjsko_Frankopanské uliei stojí asi sto metrů za iozcestím archeologické muzeum, jedno z největších v Jugoslávii (zal.

1820,

v btrdově od roku t9L4\. Zďe si prohlédneme

o-ddělení předhistorie, antiky, starokřesťanského

a

traně

středověkého období, jakož i sbírky mincí a epigrafů.

Nedaleko od toho,to muzea se stáčíulice k zátoce Poljud,

u nížse rozkládá framtiškdnskú ktúštera kostel Gospo Poliuda (připornínaný už v 10. století, dnešnívzhled je z

od,

15.

stol.).

,

v

jebo ambitu je více zajímavých desek splitských šlechticů.

z , uměieckých přeatmětů jmenujme Flátna , renesančníclrmalířů Giťolama a !'rance§ca di Santa croce, portrét humanlsty Tomy Ňigrtse od Lorenza Lotta, zpěvníky od §plit§kého mistra -Bone Razmilovióe (17. §tol.) a ínkunabule. ve vedlejší uličee, kteťá zgěíná pobllž archeologlckého mLlzea a vede souběžně §e zrinjsko_ Frankopan§kou ulicí (na východ), j,e ukryt kosteiík su. Trajice z 9. §toletí. ,fato předťomán§ká §tavba kruhové centráhí alispozice óJ

.c lrrtl

&paldrml před§tavuje typickou ukázku 8}chttektury 3vó-

lil 8ltovo ítlbřež1 ge potorn do§taneme po lnabo ullěkrml čtvrtt vell varoš.

ho drulru.

8gvarně o,dtud ležl druhá neJvětší jugo§lávská loděntc€ §put. (Prmětní de§ka uvádí Jména 1{9 zarrrěstnanců lo<těnlc, ktoří pa<lll za války.) Na výcbod od loděnice se rozkládá nový

a

obohodní přlBt8v.

rozlehlá čtwťrnoderních obytných domů a úřadoverr, která §or§edí se sta4ým městem (předměstí Dobri). Přibližrou hra_ nlcí na západě je Zrinjsko-Frankopanská u§ce, na východě

Pořádají íestivalovékoncerty.

o něco blíž k

rněstu, severně od silnice, se rozkládá Mďtrovióova galerie (Galerija Meštropi,é).Byla podle plánů samotného mistra, právě tak jako

Splltu.

Velmi malebný, zale§něný poloostrůvek a pahorek Marjan -(178 m) západně od města je svotr vegetaci, yýhtídkami a pozoruhodnostmi na jžnímsvahu dalšíatrakcí Splitu. Kolern vede silnice po severním svahu od čtvrti špinut k jihu a posléze se stáčína rníchod k Titovu nábřeží. Pro délku celé trasy (s výstupem na Marjan a zpět a§i 6 km)

Ma,rJan

chrám bohyně Diany, o.značený i na nejstaršíchzeměpisných mapácb.

silnice pokračuje malebnou zátokou kašuni a o,dtud (asi m od, institqtu) odboěuje spirálovitá cesta na wcholek pahorku, Pod strmými stěnami je umístěna kaple sv. Jery (sv. Jeronýma) z 1§. stoleti s reliéfem světce od Alešiho.

Vedle byla jeskyrrní po!.r§te\rna. Nedaleko je dalšíkostelík, izv. Betlémskó, kaple, raně renes€rnční a s dalšírn reliéfern od 20O

Alešiho,

Na wcholku Marjanu je široképlato s rozhlednou, kter€ umožňuje qýhled na město s okolím až k horám v pozadí;

a

oceánografického

qýjevů. lrla prostranném nádvoří s kolonádou

ullce Obětí fašizmu (Ulica žrtava fašizma). Podle plánů se má §tát tento pás norým správním a kulturním centrem

Ze Špinutu prochází silnice krasným borovým lesem podél malých zátok (koupaliště Bene) a s rlýhledem na Kaštelanshý záliv. Končína západním výběžku Marjanu u Qceánagrafickélto a rgbóřského insti,tutu (krásné mořské akvárium). Ze silnice před institutem jsou vídět zbytky raně středověJ<ého kosteUka. Na tomto neístě stál dříve antický

z vrcholku vrátíme kolem

pokraČujeme směrem na východ, dostaneme se

.do vtlové čtvrti Meje (Pr,ornenáda Moši Pijade). Pod jsoq rekreačnízáIaky (koupání) a přibližně cesty uvidíme vpravo komplex staqich budov kteď adaptoval lvan Meštrovió (1939). Zde můžeme cyklus kapli vidět největšl Meštroviéůvdřevořez

Jtžně od loděnice, přístavu a průmy§lové části mě§ta je

bude nejlépe cestu absolvovat autornobilem.

§e

Marjan§kých

Ietohrádek (1929). V roce 1952 darovaI Meštrovié galerii uměleckými díly charvátskému lidu. Zde kromě největši

prací (mramotr, broťtz, dřevo, obrazy) si můžemepro-

umělcovo obydlí i ateliér. Prostranství před budovou

tp rovněŽ používá jako festivalové scény.

;:li

l"'

promenáda Moši pijade nás dovede k západni části l$Ůstského přístavu (nábřeá Jugoslávské lidové armády).

J,Pně oatua teži malebný poloostrůt:ek Sustipan (kdysi hlěstshý hřbitov, později přemistěný na r4ýchodní periťerii). Ť.

' zde Jsou v borovém le§e zbytky staroclrarvát§kého ko§telíka !]lDaDealiktinského opatstvl sv. štěpána (sú, stiepan), kteťéhrálo ,tl$Iežitou rilohu za střealověku. Na západním okraJi po1oo6trůvku té zátoka zvončac § bazénem a klubovrrou Jadranu. Na východní útraně najdeme pří§tav§tě jachtařských klubů Labud a Mornar. k

Nábřežím Jugoslávské lidové armády půjdeme (směrem

městu) kolem několika moderních správnich budov a impozantniho desetiposchodtového hotelu Marjan, zatímco po pravé straně vidíme jižníčást starého města a přístav. Poblížhotelu je prozatím umístěno ríLllzeunl charuótských archeologi,ckúch pamá,tek s jednou z nejr4iznamnějších sbírek plastik raného stŤedověku z celé Evropy (muzeum založeno

r.

1898

v Kninu). Poněkud dále uvidíme vedle Marjansllých

se

schodů předměstské domky vystavěné na skalních terasách.

Po Nábřeží spojenců (Savezniěka obala) se dostaneme ko-

otud můžemesejít k rustikálnímu romárrskému kosteliku gv. Ntkoly (r3. stor.) a na dalši roz}rledťru ležícípřímo nad přísta_

Titovým nábřežím se směrem na Výclrodní část města východ dostaneme na- nábřeží Bratrství a jednoty (Obala

dále uvidíme Kaštelanský záliv, ostrovy

otevŤené rnoře.

Severně od wcholku najdeme přírodovědeeké muzeum

zoologickou zahradou.

84

lem kostela sv. Frane na Titovo nábřeĚí.

85

brEtltva l,Jedlnstva), Zde je,přistav osobrích lodí a'vlevo nádraží; před ním na;ideme' autobusové nádraží:,Na Molu prolotářshých brigád (Gat proleterskih bri,gaťL,o) je pornník příltavních dělníků,kteří padli za války (od V. Radmilovlóg), Přístav uzavírá z jihu pahorek a 500 m dlouhý vlnolam.

Zde Je také maják s reliéfem Pomní,k padlých námořní,ků od Andrtjt Krs uloviée. Proti přístavu byly postaveny moderní vlnné sklepy s restaurací na terase (arch. Stanko Fabris). Od pahorku na východ se rozkládá pló,žouó oblast Bačpi,ce. Největšísplitské koupaliště je v rozsáhlé písčitézátoce Bačui,ce, podle nížvede kolem několika hotelů krásná p,romerráda. Z ní přímo na §€ver o,dbočuje dalšíprornenáda (Šetalište1. íneja), na jejímžpočátku uvidíme bustu národního hrdiny Rade'Končara (dílo Mirka Ostoji).

Poněkud severněji (v ulici R. Končara) je klášter a kostel su. Klára s cenným inventářem (nejstarší splitská malba Krista na křížize 13. stol., byzantské ikony aj.). Na rtýchod stojí (na rozcestí ulice Viské. a Matije Gupce) starý mariánský kostel Gospa od Poji,šana, připomínanÝ už v 11. století, později přestavěný. Viskou ulicí se opět dostaneme (na jih) do

je v borovém.lesíkuletní kino. Na východ od Bačvice najdeme několik zátol<, vhodných ke koupání: je to Firule (kurty tenisového klubu Split), Zenta zátoky Bačvice; zde

(olympijský bazén Pošk), Trstenik (autocamping a pavilónovlí hotel Split), Asi 400 m na východ od severovýchodní věže Diokle, 'clánova paláce se tyčína pahorku kastet Gripe (1?. stol.) hvězdicového pidorl,su. Mezi jižnístěnou a Bačvicíse rozkládá nejstaršírýchodní předměstí Lučac. I tady uvidíme malebné domký,, klikaté uliěký.a, stará náměstíěka. Lučac dělí hlavní raýchodní tepna - Ulica Prvoboraca (ulice Prvních bojovníků). Na náměstí, z néhožvycházi, uvidíme r.lovorenesančriístavbu (dříve biskupský palác, nyní elektrotechnícká fakulta), postavenou začátkem tohoto století. Pamětní déska na budově připomíná vytvoření prvniho italského pra-

poru antifašistů Garibaldi v rámci jugoslávské armády (l943).

Severně od pevnosti Gripe ležísta,ré předméstí Maml,š, převážně obytná čtvrť.Ťady, právě tak jako na d,alších okrajích starého města, vznikají nové vysqké domy, které Ještě zuýrazňují původní ráz Splitu. Nejlépe se o tom přesvědčímez rozhledny-na Marjanu.

88

'Ťtarr §pltt Troglr - Ze splitské tepny Ulica žrtava - Obětí fašizmu) vede nová silnice na Solin íešlzma(Ulice (flavažuje na Jadranskotr autostrádu).

Proti novému obchodnímu přístavu ležína poloostrŮvku malebná obec Ilranjic (rodiště archeologa Frane Bulióe). Zde le také pomník padlých, mozaika (36 mz; Marinka Benzona (narozen ve vranjicu) a volgy Mijačové. severně odtud se

,tyěí strmé stěny hory l(ozjak (780 m) a východně od Koz-

Jaku lež! skalnatý masív Mosoru (1330 m). Mezi těmito 'Vrchdly stojí na útesu stará ochrarrná pevriost Klis. Asi 4 km od Splitu uvidíme vpravo Dioklecžd,nůts akpadukt (voda se dodnes čerpá z prarnene řičky Jodro). Po dalších dtvbu kilometrech přejíždímemost nad, ústímJad,ra a dosta-

sé'na křižovatku. Doprava vede silnice na Klis, Sinj a Kniir a dálé přes Livnp do Bosny, nalevo pokračuje cesta

'ne,lne

do Tro8iru. , ., , :

§OLiN, = Obec rná 5 000 obyvatel a je rozložena při ústí říčký:.laďro (dlorr.rhé pouze 4,5 km). V Jadru žije zvláštní druh pstruha zvaný Solinský pstruh (solinska pastrva §al,onilana) a tírn je místo přitažtivé i pro rybáře. Hlavně však je Solin známý důleátými archeologickýml ná|ezy z tiptiárerro qěsta Salony archeologické práce tu probíhají

,i dnes.

'

-

Hlrtorlo Na tomto místě staré ilyrské obce založili řeětí kolonlrté z -Issy (dnešnívi§) ve 3. století př. n. l. salonu. Bylo to právě v polovině ce§ty mezt Tragurionem (Trogir) a Epetionem (sú,obťoč),dvěma alalšírni koloniemi.

Poprvé se město připo,míná v r. u9 př.'}n. l. Salona byla několtk de§etiletí předtím, po získáníDetŤnlnla (Duvno) Ří.manv, pří§tavem (epineion) DatrnatŮ (tyto úaraje pocházéJí od strabona), PozděJt dali caesar i Augu§tus saloně pláva římské koloťrie (colonld MaŤtža, Jutig" sd,tonea). Tenkrát byla salona hlavním městem nové provincie Dalmácle (oblast oat řeky RaŠav Istrii aŽ k řece Mat v Albánil, dále téměř celá dnešni Bosna § Herce,goviDou, černá Hora a západú část Síbska). V době §vého rozkvětu (ve 4.

9t. n. 1.) se §tala salona významým střediskem křesťanství na Balkáně.

I<olem roku 614 byla s.rlona zpustošeíra Avary a sloveny. obyvatelé uprchli do okolí, na ostrovy a do neclalekého Diokleclánova paláce. Avšak o někotik stoietí pozděJi se stává solin z centeř stalého chaťvátského §tátu. Koncem středověku ltrácí 'ednímzcela svůj význam a teprve v nejnovější době se stágá ltřediskem průmystovéobilasti.

PTacujícísolinského kraje se masově úča§tnili národně oltfobozeneckého boje, jak o tom s\rědčí množ§tví pomníkůa pamět_ hích desek. Na zdi kulturního d,ornu v Solinu _ Majdanu je bronzový reliéf od lvana Mirkovióe. U vchodu ato cementárrry 10. kolovoz (10. srpelr) uvádi památník 135 Jmen padlých bojovníkÚ.

Teké pamětníi mozaika na mostě pře§ Jadro připomíná pádlé. ve velké cementárně Prvoborac uvidíme moderní fresky vJeko§ava Paraóe a Joky t(neževióe s motivy národního pov§tání. Tato cemeírtárna krorně své výrdbní kapacity pro§lula i tim, že zde v únoťu1950 pŤevzali do svých rukou vedení pracuJící Jako v prvním prŮmyslovéťn podniku země.

r'O

t

í

l

l l

Prohlítlka vykopávek Systematický qýzkum sotinských památek zaČa! už před- 150 lety, ale do dnešního dne byla

dŮkladně prozkoumána pouze 1i10 ťtzemí staré Salony. Přesto už nyní mají vykopávky světorlý význarn, zvláště pokud se

týčeřímského a starokřesťanského období. Přirozeně jsotr však nejdůležitějšipro národní historii. Prohlídka ttvá 2_'4 hodiny (průvod,covskou službu zajistí Putnik ve Splitu).

Poblížsilnice do Trogiru ležízbffiy ŤímskéhodiuaťIta (z počátku 2. stol. n. 1., 45m v průměru) a ved,le jsou základy starého ří,tnského chrdmu (z 1. stol.). O 500 m dáIe na západ nacházímě městské hradba Salony. Za nimi jsou silné stěny, které dříve nesly starou silnici (Via munita) a pohřebiště (In horto Metrodori) se sarkofágy z t.-4. §toletí.

8B

Teatr : Divadlo; GrobiJe (Hortu§ Matrodori) : Eřbitov (Hortus

Metrodori); Amfiteatar : Amfiteátr; Poalgraatska vrata : Porta suburbana; vrata grad : Městská brána (Porta cae§area); Bazilika urbana; Ťerml : Lázně; Manastlrine §tarohriščan§ko grobtje - Mana§tlrlne, starokřesťanské pohřebiště; Polta Andetria; GrJdina s8 §tarohrišěansltořn crkvom : Graaliíra se starokřesťanským kostelem; crkva sÝ Pétra - Kostel sv. Petřa; zapadna vrata : Porta ocqidentaus; željeznička§tanici .-, Nádraží;Porta capraria.

Sto krokŮ tla sever stál za městskými hradbami omíiteútr (z 2. gtoletí, v rozměrech 65 X 4? m, prii'20000 diválnl).

Jthozápadně odtud nq_ někdejšíh]avní silnici stojí západní baztltkg. Od amfiteátru sledujeme městské hra,d,by raýcfrodním směrem; uvidíme malotr městskou bránu (Porta Suburbana) a dále nejdůležitějšíbránu Porla Caesaréa. Na =-, sever (u potoka kapljuč) je křésťanská nekro,pole a zbytky baz|,llky Pěti solinskúch mučedníků(4.,století, krásné mozatky). Sledujeme-li městské hradby na sever, dostaneme se ll vykopávkám stalokřesťanské Salorry. Hlavní stavbou Je tu Bositict u,rbana, stará katedrála s křticí kaplí (4.-5, stol,), pod rttž byly nalezerry stopy po dvou ještě starších kostelících. Od tohoto objektu přímo na ji_h najd.eme pozůstatky solinských l,d,zní s pozonrhodným hypokaustemt. §everně od městské baziliky za hradbami leá největší lta,Ťokřesťanský hřbitou Mamasttrine (4.

5. stol.). Zde byla

poblížhrobu solinského mučedníkaDujma vystavěn4 ve 4, století ve|ká trollodní bazill,ka:.

Poněkud dáie na severozápad v místě Marusinac vzniklo kolem hrobu mučedníkaStaše (Eustach) větší starokřestanské pohřebiště se dvěma monumentálními kostely.

Z Manastirinu pokračujeme dále na východ, stále po,dél městslqých hradeb, abychorn u jižníbrány Porta Andetria přišli na silrici, vedoucí do Klisu. Kromě uvedených památek mŮžeme vidět i dalšípozoruhodnosti (fórum s mozaikami, starokřesťanské kostelíky a hroby, zbytky přístavních zařízení, vodovod atd.).

Od jžní brány vede stará ulice dnešnímSolinem na jih, k oblastí starocharuá,tskúch pamótek. Po levé §tťaně

ulice jsou trosky středověké, tvrze GračIind se zbytky kostela z 10. stolďí.

Dnešní farní kostel v Solinu stoji na ostrůvku uprostřed říěky Jadro. Pro,to se také nazývá >Na otoku< (Na ostrově). Na tomto místě ovšem dala charvátská královna Jélena (zernřela a§i f. 954) vystavět kostel už v 10. století, na jehož někdejším nádvoří našel archeolog Frane Bulió fragmenty desky s nápísem velmi důležitýmpro charvátskou

historii (deska je po rekonstrukci uložena ve splitském archeo.

.

kanálové dutiny, kteT:ými byl

\rytápění 90

přiváděn horký vzduch k

firuzeu);.N&. ostrové

bylo pravděpodobně

osídlenítéto části přímoŤí.

i

jádro

t|',, Třetí významnou památkou starocharvátského období je Srtcl 8D, PetŤa u břehu říčky,na místě zvaném šuplia thbuo (prazdný, duti kostel). Zde byl as korlrnován král Ěvo"r*ii. Nedaleko (v místě Sutikva) stál starocharvátský ještě tortel sD. Tekta a vedle rozsáhlé pohřebiště. Další, úpatí na Mraui,ncí u obce nalezeno ponreriště bylo v|tlí

U

malé vesničky Rupoti,n,e (při silqici do Klisu) který dal vystavět král lrbu wkopávky kosteta u Ri.ži,nic, hrptmir. Zde byt také nalezen jeho proslulý nápis.

Mogoru.

$6šrnr,exsKÁ RIVIERA

(SEDAM KAšTELA)*

NF západ od Solinu proniká silnice do oblasti

Kašt;elan-

lkého zdtžuu, na severu ohraničené masívem Koziak (pouze ňa tomto územíbylo za 2. světové války použito otravných

v záíí1942 zarnoŤila zde 250, kg yperitd chernická rota italského 18. armádního sboru některé stezky la Koz,

nl,vntr;

laku, aby znemožnila oí}erace partyzárrských jednotek). Od Kaštelanského záliuu se táhne rirodné pobřeží,odedávna o§ázené vinnou révou, ovocným štromovím a zeleninou. Od-

,tud ltaké pochází rané ovoc€;

zelenina, květiny, dopravované

už od února. Zde dala trogirská a splitská šlechta během 15. a 16, století wstavět třináct pe,irností (kastelů) na obranu proti Turkům. Okolí kastetů osídlili zemědělci a od této doby datujeme i vznik obcí, kteqich

,do vnitrozemí

dnes zůstalo sedm.

NejblížeSplitu je , Kaštel §uóurac, kteď dostal název podle léna starócharvátského lmížete Mislaua (sll. Jurai oťI butalia), známého v 9. století. Vlastní kastel vznikl r. 1392 a byl obnoven roku L474, Ye farním archívu se zachoval opis (1568) buty toúžatT?pimira a Mutimira (9. stol.). Itromě cementárný Partizan je v místě i naoderní továrna Jugovinil rra výr,obu plastických hmot a památník.

KA§TEL §UÓUBAC spo!ení.: -

(4032 obyvatel)

A, L (solit, rrogir), ž (sprit, záhřeb) , UbgtoDórl.í; sI) zárápotnictl:i: úNz (Kaštet stari) - Iníormd,ce: Tp.,

rilo-Lž

-

* název je odvozený z lat. castellum (kastel)

Ast 2 km dále je Kaštel Gonrilioa s pozůstatky kostela a věže. Kdysl zde bylo sídlo splitských benediktinek, kter.,; řádu věnoval r. l0?8 král Zvonimir. Kromě několika pamčtních desek je zde i pomník padlých (dílo arch. Vuka Bombardellia), Přibližně 2 km na západ vystavěli splitštíšlechtici rodu Carnbj svŮj kastel, dnešni Kaštel Kambelouac.

KA§TEL GOMILICA spoteú: L (spůrt) lJbatování: sU 90 Lž, R - IníoŤrnace: TA. (KaŠtel stari) _

zdra\otnictuí: úNz

Uprostřed l{aštelanské}ro zálivu (16 km od Splitu) leží obklopen vegetací l(aštel Lukšió s kastelem z roku 148?, Zachovalo se zde renesanční sídlo s nád,vořím a parkeŤn, náležejícíVitturiům. Starý farní kostel pocházi ze 16. století, v novějším mariánském kostele (z 18. století) najdeme soíkotág su. Arni,ra (Arnerius) od J. Dalmatince (1444) a oleje benátské školy ze 16. století. Jsou vid,ět také zbytky věže a kaple s náhrobky >dalmatského Romea a Julie< _ Miljenka a Dobrilu.

KAšTEL LUKšIó (146? obyvatel) spojení: A L (split, Trogir), ž (Kašt€l Suéurac, záhřeb) _ UbgtóuÚ.ní: E llirija, kat. c, 37 Lž, Tv, R, otv. 1-12; sU 4@ Lž _ valuta: H llirija _ zdra,DotlictuÍ.: ÚNz (KaŠtel stari) - Iníorflr.a,ce: TA. Trogirský patricži Koriolan Čiptko vystavěl r. 14?6 dnešní

kaštel §úart (kastel je v troskách). ve hřbitovní kapli je zajímavý starocharvátský nápts z 11. století. ma póUrďi stojí pomník padlých (dílo sochaře Marina Studina, kte4ý

se v obci narod,il). Kaštel Stari je pro svou polohu, ubytovací možnosti (hoteůy) a pláže turisticky nejznámější a se sou-

sedními obcemi Kaštel Nooi a Kaštel Štafitiétvoří vlastně jedinou obec (tzv. Donja Kašteta).

KAŠT§L §TARI (5000 obyvatel) spotenÍ: A, L (split, Ťrogir), Ž. G<aštel suóurac,

záhřeb)

_

Ubgto-

DdrLí: H Palace, kat. B. tel. 86_19, 63 Lž, Ťvt, R, cf, Bar, G, pl, otv. 4-10; Dep. kat. B, 99 Lž, Tv, n,, G, Pl, otv. 4-10; Resnik (Bungaloq/s), kat, B, tel. 662, 663, 200 Lž, Tvt, R', cf, Pl, otv. 5-10; sU 350 Lž _ va,luto,: II Palace _ zdreuotnictar: ÚNz, Lé _ Infor-

mace: 92

TA Donja KaŠtela,t<aŠtel starl, ŤK a

hotely,

1512. Zachovaly se sény pevkogtelík 8u, Roko, vystavěný za morové epidemie *''!C, rtoletí. Uvnitř je dřevěná plastika světce od Marina &rdtne. Kaštel Štaftltó (r. 1500) stojí nejblíže Ťrogiru S hm). Barokní farní kostel je dílem domácího rnistra *ltata Mocanwi.ée, Uvnitř uvidíme dřevěné sochy od Ma,íBt §tudindl Pláž se prostírá na západ a u ní se tyéi tprz ůlhat ze 16. století.

ltrg r

Novl vznikl roku

llelrtr

NovI a KAšTEL šTAFILIc

l?o!enÍ: A, L (split) Ž (sput, záhřeb) - ubatooanÍ: rt.Palace, Kát " B, 14? Lž, R, Ťv, PI, tet. 86-19; Dependance 81 Lž, su 1800 Lž -

'

ad,rauotnžctlsí:úI|{Z, Lé - lntorŤLace: tr, TA,

A§i 2 km západně od štafilice stojí koŤnplex hotelů s autoolrnplngem (Remik) a krásným koupalištěm. v rovině severně od d|ólce bude vybudováno noué splLtslca letiště (rozjezdová plocha l0o0 m), Asi 2 km severně oal §ilnice (á budoucíbo letiště) ležíBiíoéi,Jedno ze §ídelních míst charvátských panovníků 8. a 9. §tolrtí. Zare byly v kostele slo. Marta během 9. století vydány známé buly charvátswch trntžat TrpunlŤd a Mutilnžťo, ze §tarocharvátd(ého období pocházejí základy tťojlodníbaziliky, kdy§i vybudova;!ré na rnístě jakési římské stavby. Asi 3 km před Trogiíem vede dtnlce kolem zajímavých staťobylýeh mlýnú, které zde stály už ve l3. století a atodnes se zachovaly. v Pantanu, téměř u moře, vznikla z takového mlýna restaurce.

A nyní už se nám ofuírá pohled na malebné prastaré mě§to Ťťogir (2? km od splitu). Dn€šní silnice sice ještě vede hustě osídlenou oblastl, ale nová trasa Jadránské autostťády povede s€r;

verněji.

IBOGIR

(4995 obyvatet)

spýjení: A, L,

ž (Split)

Ubatolrání: H Rědovan, kat. B, tel.

?3-545,

- 1-12; II Jadfan, 2L6 Lž, Tv, B, cí, otv, Lž, Tv, n,, cf, otv.

Bz, Gm, MD - zdŤauotn|ctví.i úNz, Lž, n 4-10; sU zw - Auto: a hotely.

IÁ _ IníoŤŤú,eejTá, 26

Město leži na, o,strrivku při rlžině meai pevninou a ostrovern Čiovo. Se soušíje spojeno menším kamen-

ným mostem, kdežto na Čiovo vede 100 m dtouhý most, který lze uprostřed otevřít a umožnit tak prujezd většímlodím,

Okolí města je rlrodné (vinohrady, olivy, mandlovníky a dalšíovocné strornoví, zelenina i aromatické byliny). Na pahorku severně od města jsou známé segetské kamenolo,my a na Čiovu menší loděnice. Zde najdeme i krásnou závětrnou

93

zátoku saldun, nejlepšítrogirské koupaliště, obklopené středomořskou vegetací, Starý park Garanin Fanfogrta je

Staré město bylo kdysi. obklopeno lrohlídko města hlrdbamt a pevno§tnri, z níchužse některé zachovaly. Na Épa$nímókraji T.rosiru to je peunóst su, Marka (15. stol,) odkqd prY lirnpozantni ltastel Kornerlengo,(L4.- 15. st,ol.), nitaňb""ti x,protějšírnu břehu na rloc řďěz jako ochranu je nfed:plrátskými galérami. Mezi: těmito dvěma tvrzemi pobytq

chráněn jako památka zahradní architektury. - Počtem svýóh pozoruhodných středověkých parnětihod.ností je TŤogir vlastně žtvým muzeem a jedním z nejzajimavě;Sicrr mesteeet pobřoží, Nové hotely bezprostředně u města (Resnik a Sege,t)

i

dva autocampingové tábory

pobyt.

v

lflrtorlo _ Město založili . asi ve

Napolenedokončení neoklasicistní gloriola z doby smva marŠála Marmonta v Dalrnácii. Před Karnerlengern

místě umožňujípříjemný

3.

tivtdíme bronzovlí pomník bojormíkůosvobozenecké

_ 4. §toleti řeóJ

kolonisté z lr8y e dall mu název Tragurion. BIzý nato už je přlpomíiná řecký hbtortk Polyblo§, geográf strabon i claud,iu§ Ptolemaio§ jako ob-

chodní oentrum Jad,ranu, Tťaguriorr, o§labený útoky ilyrských

námořních lupičů,je potom pod ochranou Říma, Pllnius §taršl už také hovoří o městě Římanů,jehož hlavní užitek plynul z místntcrr kamenolomŮ. spotečně s celou Dalmácií se r. 395 stává Trogir rouěá§tí západořímské říše a od r. 535 spadá pod nadvláctu Byza-nqe. stopy řeckého, římskéhoa byzantského obalobí nejsou početné.

Počátkem ?. století bylo, mě§to ušetřeno pustošéníAvarů a slovanů, které naopak postihlo loku 614 nedalekoú salonu. od té doby udfžuje město štále živějšístyky s okolnim §lovanským žlvlem a dal -9. stol€tí platí daně chařvátským knížatům,aby si uachovaio svou autonomii v rámói Byzance. v období od 10,' do

1{. století vládnou Trogiru charváti, Nor:rnani, r*e". boJuJe §e saťacény (1123) a se splitem o statky """ate."á. na Kaštelanském poli, Při nápor.u Tatarů (r. 1241 se dostali až k městkým hraitbám), §e alo

Trogiru utekt uheIský kráI Béla Iv.

Po dlouhých bojích zí§kali mě§to r.

1420

Benátčané a

itržíje

až dó r. r?g?..Ťěhem této doby se Trogir účastnit,právě tak jako

dalšídalmátská :něsta, bojů proti Turkům (zvláště při alobývání Klisu). Po pádu Benátek zde vládnou Rakušané ((do 1806), Francouzi (lB14), znovu Rakušané (do r, 1918), až konečně patří .rIogir Ju8oslávii, jejiž synové za drutró světové války odvedli ataň krve v bojl za. nový §ocialistický gtát.

,

'Boháté 'středověké

město

si

uctrova1o

množstvi archívů,sbí_

rek i dokumentů (Iékárna zde byla založerra jž v roce l27u'

a

i několi* významných umělců a věclců: historikové tÝan Lučlé- Lucio (,otec charvátské hrŠtoriografie() a Pavao Aircrei§ (1?. $or.), humanisté Petar a Koriolan čipikové,!.ran Trarrquillus Analrijevié-Andreis, přitel Erazma Rotteralalň§kého, Marin stanoševió-statileo, který asi v roce 1650 nalezl do té doby nezirámý rukopi§ Trirnalchionova hóstina J fra8ment ze satýricoiiu Petronia Arbltra; dále známenitý sochařský mistr Ra. dovan (13. stol.) i renesanční §ochai.i rvan Duknovió a Jakov pracovalo zde

stanoševié.

g4

vál]<y

v létech 1941-1945 (dílo 1. Mirkovióe) Rozsudkem staníretro roudu byli v této pevnosti už v srpnu 1941 zastřeleni první odpůrci okupantů (pamětrú deska) v Dalmácii. Jéštěněkolik pamětních desek a památník s kostnicí připomíná úěast Tro-

í * 1

u_pravena llru v minulé váIce. Pevnost Kamerlengo byla._ iako pŤírodníscéna a konají se zde i filmová představení,

, ,' . Od pévnosti půjderne nábřežím na východ. Vlevo se tyči zvonice.kostela su, Mihouila (po válce zcela obnovená), práce Bokani,éoua dílrry z roku 1595. Dále stojí ko,stel so. Dorniníka (14. stol.) s krásným renesančnímnáhrobkern Nilci,ci, Sobotg iaito rVEkqlg Firentince a lpafua Duknource) a s obrazy Palma mla,d,ší,ho. V sakristii je polyptych domácího mistra z 15, §tole;tí (v lapidáriu najdeme krásný reliéf N. Firentince O'plakávání. Kamenný sloup na mořském břehu pochází z t; roos (štandarac). Zde je vidět, části městských hradeb, v nichž byla také kdysi malá městská bróna (1593). Ke hradbě sě vedle brány přimyká malebná loggie ze 16. století

(dnes rybárna). Klikatá uliěka vede od brány centrem neJstaršíěásti m,ěsta, Hned napravo je kosúel so. Nikotg a vedlo kl,ó,šter benedlktinek, kde můžemena přání zhlédnout pro-

slulý Katrůll rclié!, pllžiLý také jako symbol olympiády v roce 1936, reliéfnígotický polyptyeh a malovaný kruciíix z 15. století. V ambitu je nejstarší řechý nápis města (4. st.

př. n. l.) a nápis bána Berislauiče.

Ulička nás dále vede k nejstaršímu městskérnu kostelu su, Barborg z g.- 11. století. Je to miniaturní trojlodní kostelík velmi zajímavého interiéru bez dekorací. Několik

kroků odtud ležínáměstí, které si zcela zachovalo svůj

středověký vzhled. Na rohu vpravo je městskó. loggže (soudní budova), známá už ve 14. století, na nížje renes,anční reliéf Spravedlnost (Pravda) oď N. Fi.renti.nce. Na jižnístěně

této budovy uvidíme reUéf znázorňující bána Berislaviée, kteqý je dílem Meštrovióovým. Vedle loggie uvidíme věž s hodinami; to byl kdysi kostel su. Sebosúirírr,o, ozdobený N. Firentincem (reliéfy, 1447).

Východní část náměstí uzavírá palác zrr.ěsúské raťlnice (15. stol.) s románským průěelíma uvnitř s gotickým ná-

dvořím a schodištěm. Průchodem vpravo od paláce se do§taneme na menšínáměstí, kde stojí význanený románský

(Ivan :

Jan) s Firentincor;ým Pohřbíváním, malovarrým krucifixem z 15. století atd.

Všechny tyto budovy zastiňuje svou velikosti a krásou někdejší katečIrúlasu, Lol:rg (sll. Vauřince), umístěná na lcosúel st-l. It:o.na Křtitetre

severní straně náměstí. Je jednou z nejvýznamnějšíchpamátek Dalmácie i Jugo,slávie. ByIa stavěna od 13. do 15. sto-

leti a harmorricky sjednocuje románský, gotický, a renesanční sty1,

N.a pŤoslulénx po;:Ťtdtu z roku 1i40 (pře§tavba ve 14. stol.), jehož nejkrásnější čá§ti vytesal alotnácí'fihistŤ Rdilaaan, pracovall i další tří dalmatští umělci, Portál je nejdokonaleJší ukázkou datmatské_ ho románského stytu. Po§tavJr Adama a' Evy po stfanách portálu jsou nejstaršími akty v dalmat§ké plastice.

Vedle portálu je vchod do křticí. kaple (l5. stol.) s velkým

reliéfem sv. Jerorr;ýma od Andriji Alešiho. Z předchrámí vede i malý vchod, kterýtn se dostáneme na annici (krásný výhled na město s okolím), §tavěnou rovněž v různých slozích od roku 1405 do 1598 (gotika, ren€§ance, rané baroko).

Stavby se účastnilii domáci architekti Matej Golkouié a 96

Trtíun Bokani,d Svou r4iškotr (47 m), pozoruhodnou načervenalou patinou a jedinečnou harmonií stylů je tato zvonice nejkrásnější v Dalmácii.

Právě tak je zajímavý interžér katedrály, rozdělený do tří lodí B masívními pilíři, ciboŤiuŤ1 nad, }rlavním oltářem š postavami Zvěstovaní je od mistra Maula ze 14. stoietí. chóTopú sedadld (8otika, 1440) vyplacoval IOan Bud,islauié ž ŤŤogiru, Itománská osmiboká kazatelna má překrá§né románské hlavice (13. stol,). Na konci levé apsidy je vchod do sú,]í'rLstie S mnohýml uměIeckými památkami. ŤakéV klenotnict se uchoval cenný kostelní inventář, gotický triptych ze slonoviny z dítrry Embriachi, část královského pláště BéIy Iv., mešní roucha z 15. §toletí atd. v knihovně rovněž najdeme dokumenty už ze t3. století. lšromě alěl alomácích umělců jsou v katedTáIe obfazy Pad,opaŤúr.a, Genti,Le BeLLžnla, P,dlmy nxladšího a dalších, skutečným drahokamem katedrály ie kaple so, Iaarla TŤogiŤ§kého (uprostřed levé lodi), krásná ukázka dalínatské rané rene, 6ance. Kaple má čtvercový půdorys a valenou klenbu; pracovali na ní Nikolo tri.refuti,nac a AndrLjd Áteši (1468-149?), Dole je v pootevřených dveřfuh řada okřídlených putti § pochodněmi. Nad niíni stojí ve výklencícb plastiky §větcú a proroků - práce trirentlncouv a Alešioúrt, Dvě sochy vytvořil llan Dukmoýté-TŤogiŤantn, (ve §větě známý jako Giovanni Dalmata, tvůrce znamenitých soch v Římě a v síalle Matyáše Korvína). Gotický saTkofá8 kryje ostatky tro8ir97

ského biskupa (barokní plastiky andělů pocházej! z

trltilrÉ lupy a Bídlem šlechtických rodů Neliplét7 a šubi_ ,Ta li, ltol€tí zde na ťrtěku před Tatary zemřely dvě dcery laly Iv, (JeJlch hrobka je ve splitské katedráIe). Klis proslul protl Turkúm (zvláště pod vedením Petrd KťužiéeŤ, D, ktgří |€ pevno§tl posléze zmocnili (rovněž 153?)" od té doby

18. §toletí),

Pod vchodem do kaple Jsorr.,náhrobrrí'deiiiy různých chafvát§kýcb

osobností.

,

V labyrintu sta4ých domků západně od katedrály vyniká pozdně gotický pald,c eipi,ko ,(přízemípoužíváturistická kancelář). Na nádvoří je reliéf luana Duknooióe Člověk s vavřínovým věncem. Krásných paláců uvidíme v trogirských uličkách ještě několik (BeŤislaui,é, Lučié,FanJognaGaranii,n aj.). Procházíme kolem nich,a naskýtají se nám

pohledy na románské stavby, náměstíčkaa zajírnavá zákoutí.

Nedaleko katedrály (na severozápad) je umístěna ťtatší,brdna (renesančni, ze 17, stotetí) se sochou městského patrona sv. Ivana. část Trogiru leží'ná ostrově čiooa. zde v kostele sú, A?xte (1432) najdeme jealen obraz Palíny mladšíha. v kostele

na Drtdu

su. Jakoaa (sv. Jakub) byl nalezen mlmořáttně cenný polyptych s reliéťnípodobiznou světce od známého aloŤnácího mi§tra Bldža

JuŤteDo, TroglŤdnind, (1a36),

Ási 3

kn* ,r4ýchodním sťněreťt stojl na

pobřežl gotický klášter so, KřLže (L5, stol.); uvnitř najdeťne gotlcký krucifix, chórová sedadta a obrazy od Matiji Pončuna (Ponzorre, 17. stole?í),

Z Ťrogiru pokračuje silrrice (Jad,ranská autostnáda) na

západ kolenn rnalebné vesnice §eget (valy kastela ve f,arním kostele rna!,ovarr;ý krucifix z 15. století).

§EGET

Rortorrdo,

(2035 obyvatel)

A

Ve vsi je několik památníků padlých, mezi nimi i pomník národního hrdiny Joza Lozovina-Mosora. Pobřežíje zde členité,u Drveniku je skupina ostrůvkůi ostrovů. Silnice se potom stáčík tizkému zálivu, na jehož okraji ležívesnička Marina (viz trasa šibenik Split).

§ilnice §plit

-

(10O km). Od křižo- §iqi - Vrlika - Knin vatky v Solinu pomďu podél vykopávek Salorry stoupá (vlevo) asíaltovaná silnice k průsmyku mezi ho,rami l{ozjak a Mosor, na němž se týčís;tará pe,,rnost Klis (360, m nad rnořerr\ od Splitu 11 km).

Protože průsmyk byl už odedávna dúléžitýmmístem, umožňuJícím přístup k moři, stála tu pevnost od římských dob. Ro\rněž za §tředověku (od f. 852) se připomíná. Klis byl centrem staťo98

l hr, §ilrrice se vine kolem obce klis pod pewrostí. v mísbrím l lďtete je cyklus fresek s motivy z charvátské historie, l ttcre ztvárnil souěasný umělec M. Paraé. Následuje tunel, *erým se dostaneme na druhou stranu průsmyku (vlevo I[UoCt u zpět k pevnosti). Asi 5 km od, Klisu odbočuje doipnva vedlejšísilnice do vesnice Kotlenice, v j4ížblízkosti lgžízajímavá krasová jeskyně Vraniaěa (je geomorfologickou , ---," U silnice ned,aůeko vsí Diemo uvidíme tŤi pamětní lppervací;. |):ř-flesky, které nás informují o zdejšíchbojích v letech 1943lSrl4. Potom silnice stouprl do roviny Sinjsko polje a otrĚt klesá do Sinje (33 km od Splitu).

Obec Iežív rlr"odné rovině rra křžovatce pěti silnic a má 2500 obyvatel. Je zde závod rra výrobu nití a příze, cihelna, plavecký bazén. V okolí se těžísádra, tnramor e jil. _rr*,-,,l ,a-i.+*,ie - Městečxo bylo vybudováno na místě starocharvát§kého cen_ tra cetinské župy. Turci zale vládli od r. 1536 do r. 1686; později by}i vystřídáni Benátčany a nakušany. v roce 1715 odrazili sinjané poslední turecký útok - proto se každoročněv srpnu pořádá na památku této významné událosúi slavnost zvar.á silnjsP.íž ALp.aJe to originalni ceremoniel, při němž se §tarobyle odění účastníci turnaje §naží tříkrát v plném trysku na koních §trďít kopím do 1

(Troglr) vbabpúní: I{ Jaalran, tel. ?3_40?, 2g6 Lž, Ťvt, R, Pl, otv. 1-12; -sU 32 Lž _ lníoťm.ace: TA,

spoJení:

.do li)tru 10{8 byt I{Iis sí,dlem tureckého sandžaku* (tento saír_ rlbíťel$třední Dalmácii a západní Bo§nu). z tureckých časů v pevno§tl zajímavá mešita (rdžamija(), později přetvořená N kašna. Benátčanéodtud Turky vyhnall a znoÝu Klls (u. stol.). Trojitý §y§tém valů je ještě dnes dobře zachoP8ťnětní deska nás upozorňuje, že v poslední váice zde protěžkéboce § okupanty. K pevnosti lze zaiet i automobilem malá restaurace). Krásná je také vyhlídka z Kllsu - vla§na celou splitskou oblast.

§lNJ

,alky( (turecký

prštenec.)

Při éto příIežttosti se §chází v Sinji mnoho ve§ničanů z okolí, obvykle v krásných lidových krojích, a přichází i několik tišc turistů.

Ť §aírdžak

oblast - tulecká správní

P.§ přlpomíná ve

-g,-ó

.

12. stoi"etí. Západně od města Iežína

w-

flrntně il,. s pTamerrem výborné vody a rozvíjí :;, Vrllka má krásné sady jako letovisko (nadm. výška 400 m), h jrxo kllmatické }ázně i laajlnámněJší Je ovšem svými liatovými kroji, které uvidíme zvlášil v! tvátečních dnech. Ťancuje se zde 1idové )kolo< bez }rudebi v opeře Ja_ zbytky starého hradu.

ttto doprovodu. S pí,o§tředím vrliky se b?vi Gotovce DEro z onotlo světa(.

setkáme

Cetina Nedaleko od Vrliky uhýbá od silnice na Knln doprava odbočka, která vede ke třem p,ramenům řeky Cettny (pstruzi). Poblížjsou zbytky středověkého kostela lť, §pas (sv. Spasení) s masívní zvonicí, která kdysi sloužila

ilkl v obci je také st(rŤobald hodínoDúDěž a írantiškdnskúklášteť §e sbíIkou antických vykopávek z bohatých okolních natezišť.

Během osvobozenecké války zde byla zastřelena v sTpnu 1941 25-ti ělenná skupina prvnlch partyzánů (pamětní de§ka v RadLlši u sinje). v místnímparku stojí vetký pomník padlýctt (práce sochaře Ivana Mirkovióe). Dále můžeme vidět pomník nároalního hrdiny Tadiji Anučiéea v okolí sinJe asi 30 pamětních des€k, připomínajícíchváIečné uatálosti. Nedaleko sinje (2 km) je dočasnésplitské tetiště.

Severně od obce u vsi Čitluk jsou rozvaliny řírnské kolonie Aequum, která vznikla za vlády Claucliovy. Je to

bohaté naleziště soch a nápisů (hlava Herkulova, socha bohy-

ně Hekaty

jedna z nejkrásnějších Ťímských soch v Dá1-

mácii, nyní -v sinjském františkánském klášteře). Kraj popsal ve svých díIech Dinko Šimunovié,jehož syn Frane šimunovió si vybírá pro své malby motivy z Dalmatské Zagory (Dal-

matinska Zagora).

ze sinje uhýbá silnice na

severozápad

k řece Cetině a

táhne

se podél západního okraje nové vodní zdrže Peručd, Délkou 18, km a 540 milióny ml vody je to největší umělé jezero v krasovém terénu na §větě. Aby voda neprosakovala vápencem, byla plove-

dena tzv. betorrová podzemní clona; injektáž (vrty v celkové délce 164 km!) v délce 1600 m a do hloubky až 200 m, Nad to{rto clonou je 60 m vysoká přehrada (850 000 m' matelíálu). Menšíelektrárna pod přehradou dává 160 mil. kwh elektrické ener8ie ročně. §polečně s hydroelektrárnou §plit (v ústícetině u omiše) bucle produktivita této prvni etapy energetického systému íta řece cetině činit 1,8 miliardy KWh ročně. U jmenovaného jezera Je pamět-

hí mí§to, kde je poclrováno i sedm spojeneckých pilotů (na mátku je tu vrtule amerického letounu B-29).

pa-

Asi 37 km od Sinje Iežímalebná Vrltka (2000 obyvatel), ve stŤedověku centrum jedné z charvátských žup. Poprvé 100

l k obranO. I{otrem kostela najdeme starocharvátské hrobky l náhrob,ní desky z kamennýclr bloků - stečkg.

Cetina (antický Hippius) teče stále na jihozápad, naplňuje umělé jezero Peruča a dále sinjskou rovinotr (Sinjsko botie), l<tercu v období dešťůzaplavuje. Na okraji roviny

iu Trilje, viz str.

102)

protéká úzkýrr",kaňonem, a to až do

Žaavarje. Zde se ostře stáčína západ a tvoří vysoký vodopád Qubalsicat (menší elektrárna). Před ústímse řeka vklíňuje mezi skalní útesy a potom se vlévá do moře (u Omiše, viz §tr. 105). Délka celého toku je 100 km, V minulosti byla Cetina ěasto hraničnířekotr; tak r. 812 po mírovésmlouvě v Cáchách tvořila hranici mezi Byzancí a říšíl{arla Vetikého, Později po nich Jeií dolní tok ohraničoval územíneretvanských a omišských pirátů (na jih od řeky Neretvy).

Hlavní silnice z Vrliky pornalu stoupá k soutoku Cetiny

a Krky (659 m nad mořem), vine se podél říčkvKrčió a topoljiteno vodopáďu do Kninu (100 km od Splitu),

ze sinje vede silnice přes Muó Dalmatskou zagolou do Drniše (viz kapitolu okolí šibeniku), Další silnice na severovýchod vede přes obrovac a stotrpá horským sedlem Prolog (u?3 m, v zimě často závěje) přes Dinarské pohoří a vede potom liVanjskou nížinou(Livanjsko polje) do Livna (Livno je 90 km od §plitu). Už na Pro,logu opouští silnice území Dalmácie a přechází do Bosny, §ilnice §inj *Zagvozd-Metkovió (128 km). Silnice ze Sinje na východ je vlastně starou římskou trasot-l, obnovenou Francouzi

,u,

letech 1806-9. Kdysi tato cesta vedla přes Knžn

a Sinj do Nrlrony (na řece Neretva) a dále na jih. Podél ní byly r,lrbudovány tvrze Knin,, Vrlil:.a, Sinj, Vrgorac, Imotski 101

odboěkou, která vede ú, Zagvozdu §evero§měrem, §e dostaneme pře§ vesnici Grabooac

a Ljubuški, Od Sinje se vracíme 3 km ke Splitu, u vsi Brnaze zahneme doleva (na východ) přes Sinjskď polje (meliorační práce). Projedeme kolem vsi Košute, kde byi na pahorku

důležiténaleziště předhistorických památek) říěku Vrljiku do městeěka

vybudován památník (arch. Vuko Bombardelli1 první bitvy splltského partyzánského oddílu (14. 8. 194i) . U Tri,Ij pákračuje silnice mostem přes Cetinu v místě, kde stivai i římský most Porrs Tilurii (zachoval se nápis z 2. sto;!,etí o jeho opravě),Římské město Tilurium su pravděpodobně nedaleko, u vesnice Gard,un. Na ve]snickém "o"kládalo hŤbitově v TYilji byl vykopán starocharvátský hrob z 8. století se

(3?87 obyvatel)

_ tsnl: l, (split, Makarska, Dubťovník) _ vbatouó.ní: 2a_Lž, J IníoŤ, Auto: Bz, MD - vatuto., NB - zdrg.ootnLctul: úIitz Automobllový podnik, lt lnao": ' ko,nstantin por:fyrogenet nazývá tuto obec |mototr, v níž *lldne lorížeLjubo, Od počátku 16. století až do 18, století

zlatými šperky.

U vesnice Ugtjane (? km od Trilje) se silnice rozdvojuje.

Její levá větev pokračuje přes Irrrrotski (viz str. 103) a Posušje do Mostaru v Hercegovině. Pravá větev se přibliluje C;ifiě a vede souběžně s řekou ke křjžovatce u šesúonotlce(odtud Ievá silnice do Hercegoviny, pravá pŤes Začtuarje ďo Omiše a Makarské na pobřeá) a d,ále na jihovýchod do zaguozd.u (zde opět odbočka vlevo na Imotski). Po,torn jedeme pod skalnatým masívern Biokovo (nedaleko pejvyššívrchol sv.

Jure, 1762 m) k průsmyku Turija (7$ m).

v této krajině se oatehrávaly největší boje v oblasti Biokova mezi partyzány a italskými ťašisty,ostatky všech padlých bojovnlků byly přeneseny do kostnlce na Ťuriji, Od tohoto průsmyku klesá silnice k obci Kozica (zde navazuje zpraŤla silnicg která stoupá od rnoře přes sedlo Staza,

vysoké 897 m; krásné panoránra).

Po dalších 16 km přijíždímek zajímavé obcí Vrgorac, vybudované na kamenitých a skalnatých svazích. Koncem 17. století osvobodil obec od Turků Rado Miletié, který podle nápisu na hrobce v místnímkostele >>za života pobil 99 Turků<. Ve Vrgorci je rodný důrrr, Tina Ujevióe, jednoho z nejvýznamnějších moderních básníkůJugoslávie (1891_1955).

Za Vrgorcem procházi silnice poněkud, povlovnějším te-

rénem a postupně klesá do údolí,přičemžjedna větev sibrice vede na územíHercegoviny (východně v údolíležímalebná obec Ljubuški s tabákovými plantážemi). Asi 32 km od Vrgorce se silnice přibližuje k ř.ece Neretvě, a to u vesnice

Kula Norinslco. Odtud vede vlevo silnice do Metkouiée (6 km), doprava po břehu Neretvy směřuje k přístawr Ploče (16 km;.

102

a

]'

i,.§1

Turci, potom Benátky a posléze Rakušané, Nad i{iaU ifiní se"a"tyčízřícenina staré věže, která patřila ke staro_ gharyátské tvrzi. Dále je zďe konfekční závod, vlírobna řlkoteZ. a moderní vinné sklepy. V oko{í najdeme někofik iraro"ych jezer, z nichž zvláště proslulo Modré a červené přímo u lgnerc (Mod,ro, CŤpeno jezero), Ptvni z nich leží Óbce, druhé jezero najdeme o kilometr dále. Obě tyto vodní

plochy jsou pozoruhodnými geologickými útvary (výška Ókoki.t stěn až 200 m) a chráněnou rezervací. V nedaleké V€snici Runoai.éž je naležiště antických památek a zbylky ltarolďesťanské baziliky; ve vsi Borok můžemeviděi zbytky tímskétrovodovodu. Pěstuje se zde vinná réva, tabák a ÚoX,rri"u. Za obci přechází silnice na územíHercegovfury e přes Posušje vede do Mostaru, popř. přes Ljubuški na Čapljinu a Metkovié.

Makarska (Jadranská autostráda, 63 km), §ilnice Spltt - silnice kolem nového rněstského hřbitova Za Splitem vede

Lovrinac (sever.rě od trasy). Zde zastřelili okup,anti mnoho osvobozeneckých bojovníků, a proto je na hřbitově pamětní l<ostnice.

Po ? km od Splítu uttýbá doprava o,dbočka (1 km) do vsi

§ToBREČ (678 o;byvatel) Spolení: A (sprit) - tJbgtopaní: §u

160

Lž, J

_

Iníonnace: TA.

která ležína poloostrůvku, uzavírajícímmělký záliv, Kdysi zde stála isská osada Epetion, z nížse však nedochovaly žádné památky. Potom přejíždímepo mostě říčkužrnovnici 103

(odbočka za mostem vede mezi dvěma horskými hřbety Mosoru vesnicemi Žrnounžca, Srinji,ne a Gata, oblasti někdeJšíPolj{čské repu,btikg). Hned za mostem ležíu moře obec Strožanag nedalekó nížse odehrála roku 1807 bitva mezi írancouzskými jednotkami a ruskými námořníky, kteří se zde vylodili.

Odtud začínátzu. Polji,čko pržmorje (Poljičsképřímoří)

oblast merršíchobcí na -GrlJeuac, Su. Marti,n,

pobŤežís krásnými plaZumi á rusir.v, Krilo-Jesgnžce, Šumpetar(starocharvátský kostelík sv. Petra), Dugi Rat (velká výrobna kyanidů).

GBLJEVAC (683 obyvatel) spotenÍ: A (split, omiš) * tJbatolJanÍ: P formace: TA.

KRILO

- JE§ENICE Spojení: A, L (split) -

DIIGI RAT spojení,: A,

L

Galeb, sU 2?0

Lž -

Lž _

Iníormd,ce: T1.,

(1240 obyvatel)

(split)

-

UbutoDaní: §U 250 Lž, R

-

híoŤŤrLd,ce: Ť/..

oblast někdejŠíPoljŽČské Ťepubliku (2s0 kmr) se rozkláatá mezi řekami žrnovnica a Cetina, převážně na §vazíc}r Mosoru. obyvatelé zde pěstovali plodiny pouze na malých políčkách odtud také l nám srozumitelný název oblasti. Někdejšístarocharvátská župa Poljica byla už oat 12. století autonomní, přestože formáIně uznávala vláalu chárvátských, u.}rerských a bosánských panovníků, pozatěji Benátek. svou nezávi§lost ztratllo toto území

při írancouzské okupaci Dahácie r. 180?.

Poljica byla jakou§l selskou reprrblikou; měla kodiíikovaný

statut (Poljički statut) - jeclen z nej§tarších a nejdůležttějších p,.l""í:_h llcojsallóové, _charvátských dokumentů. Legendární postava Mily opěvované hrdinky tufeckých válek, dala podnět ke ,

vzniku steJnojmenné opery současnélrojugoslávského skladatele

Jakova Go ovce i jedné z po§ledních prací Ivana Meštroviée. Na poljičském pobřeží. ochutnáme i dobrý >prošek<, ctezertní víno ze

sušených hrozntl.

Nedaleko od dbce Dugi Rat (pomník od rvana Mirkoviée)

§e naskytuje impresivní podívaná na Orrr.iš (25 km od Splitu),

u řeky Cetiny. Než přejedeme řeku, uvídímeještě vlevo od silnice kostelík su. Petra o jedné lodi a s kupolí na I04

do Gatu, kdysi hlavní obce Poljiěské republilry. Zde na strmém pahorku GraťIac (krásný-pohled na Cetinu) volili

staří Pol,jičané svého vládce (loreze). přt úštícetiny (u obce zakuěac) Je umístěna v podzemí velká vodní elektrárna Split. zde ústír0 km atlorrhý tunel (pod Mosorem), kterým teče voda do turbin.

Druhá odboěka od mostu veale do z,o,doaŤJa

a dále alo vnitrozemí. oblast od ústícetine ke §tarým m,lýnům (Pladrno,nove mlini,ce 6 km od omiše) je přírodní rezervací.

oMIš (21?2 ,??-

(16?0 obyvatet) tJbato\dní,: sI' 400

čtyřbokémtarnburu.* To je zajímavá ukázka starocharvátské architd<tury. Od mostu doleva odbočuje silnice podle Cetiny

obyvatel)

L (split, Makarska) _ tJbatooán{: H Brzet, Autokemping, kat. c, tel. 7-47, 728 Lž, Tvt, n, Pl, otv, 5-10; Il Dinara, kat. D, tel. 7-4?, 50 Lž, Tv, R, cf, Pl, otv. 5_10; H PlaŽa, kat. c, tel. 7_47, 5a LŽ, Tv, R', cf, Pl, otv, 5_1o; §U 650 Lž, R' _ Auto: 1B2, Gm, DM va,Luta: KB _ zilŤd0otntctv'l,: úNz, Lé .-

spojeftí:

A

(sptit),

IníoŤlna.ce: TiK,

-

Pod holými skalními stěnami, vlevo od ústí Cetiny lež Omiš, živéměstečko s několika historickýnei památkami, krásnou písčitoupláži a dosti rozvinutým průmyslem (2 továrny na těstoviny, rafinérie oleje, 2 cementárny, závod na v;firobu trikotáže aj.). Římská osada na tomto místě nesla název onaeum; omtš je popťvépřipomínán za vlády charvátských králů v 11. století, ve 12. století zde vládla knížata z neretvanského rod,u l{aěléŮ. v tradicích nezávi§losti a samostatnosti sta4ich Neretvanů, které byly počátkem 11. §toletí potlaěeny, pokračovall pozděJi omi_ šané..Jejich odvážné výpacl}z po východním pobřeží Jadranu za§ahovaly až cto ltálie. Koírcem rť stotetí byly postaveny kolem města hradby (zachovařré zbytky) a věže Mirabela a starigrad, jejichž zříceniny se dodnes tyčína stťmých pahoťcíchnaal městečkem. Během !3. století se všechna přímoř§ká mě§ta doslova před omišany třásla. s pomocf Benátek a samotného papeyže proti nim vznikaly městšké svazy a pořádaly se i křížovévýpravy (Tro8ir, šibenik, Kli§ 1221, split a Trogir 1240). Nějaký ča§ byl potom omiš v moci Šubióů(do poloviny 14. §toletí), později se vládci rychte střídají, a r. 1444 se město do§tává Jako ostatní části Dalmácie, do rukou Benátek.

Z historiclqich památek připomeňme farní kostel s,r.l.

17. stoleti s portálem (1621). V kostele su. Ducha

Mihouila ze

* zdivo pod kupolí, zpravidla plstenec

nrlcrneme oltářní obraz od Pal,mv mlač!šího.Zajímavé jsou t zbytky bsrokního biskupského paláce a barokní sloup (ttandarac). Na hřbitově najdeme středověké náhrobní kamcny (gpectftcky otesané, tzv. stečak), Nágledující oblast (asi 20 km od Omiše k průsmyku

t{trlltvé pro turisty (zvláště Hvar a Brač). Dalšípředností oryšem příznivé klima, místy bujná středomořská vegetace ftbtropickými druhy, bohatství ryb, víno, dobré spojeni

v

Vru[e) Je známá jako Orniško pri,morje (Omišsképřímoří).

Teto ěást pobřežíje strmými stěnami rnasívu Omiška Dinara (Omlšská Dinara, 864 m). Silnice vede kolem moře typtckými přímořslrými osadami s krásnýrn pohledem na okolní kopce, terasovitě položenévinohrady a Bračský kanál (v těchto místech je ostrov Brač vzdálen od pevniny pouhých

V

okolím.

f,l tlt,,

F §i

Srho" DRVENIK - Drvenik Veti. že prvním většímostrostředo,dalmatského archipelu (od severu) a má rozlohu

ttlfi

Í fi| t rrr', nejwššívrch měří I77 m. žije tu asi 1Ó0o obyvatel, l tteří se živírybolovem, zemědělstvím a d,obytkářstvim. Nejl ŮětSi obcí je Druenik, lůíciv krásné zátoce. Charvátské do-

odbočuje vlevo silnice na Zaduarje.

zátoce jsoq vidět zvláště po dešti místy mořská vřídla

(odtud název Yrulje). Průsmykem proniká severní ra), opírajícíse do strmých stěn.

V malých obcich se můžerneubyto-

návštěvník zde pzná i neobyčejnou malebnost a účelmístnílidové architektury, která jako by srostla se

5 km).

U průsmyku Dubci,

pohostinnost.

§oukro4ťtých dorncích, čistých a pohodlných, Nenáro-

' |6um".,ty připomínaji ostrov (pod názvem Gerona nebo Giuž ve 13. století, avšak první osídlenci sem přišli až , tpn") stoleťí (z blízké 15. stoleti btízkévesnice vinišče Yi,ni,šéena pevnině). v V 17, }| l5. _y

vítr (bu-

f,tpletí sem přicházejí nájemci z Drveniku (u Makarské), poflle kterého dostává ostrov dnešní název. Na pobřeží u obce fllolí oomník padlých za osvobozenecké války. V době okupace vedlo přes ostrov spojení mezi pevninou a ostrovem

Vlsem. Kromě ostrova Drvenik Veli (Drvenik Veliký) je zde ťozseto několik ostrůvků, z nichž je největšíDruenžk MaLi (rozloha, 3,3 km2) s 300 obyvateli, původně sídlícímiv Zagoře.

Nemá svůj přístav a je úrodný. Drvenik Veli má lodni spojbní se Sptitem.

.$

j.ej uzavírá l(aštelanský záIiv. Je zde šest malých obcí, z nichž

t

spojuje

$

ť

STŘEDODALMATSKÉ OSTBOVY

Ostrov ČIovo Tento ostrov (dlouhý 15 km, široký 1-3 km, s rozlohou -31 kmz) ležínejblížeSplitu. Na jihozápadě

největší je Čiouo, které je vlastně částíTrogiru a které také

s Ťrogirem most (viz popis Troginr). Jinak

obce

nemají pro nás význam, i když přírodní podmínky ostrova by mohly vést k rozvoji turistického ruchu.

Jeleníclt

ostrov Se /)azýval kdy§i Boa nebo Bavo a v létech byzant§ké vlády §em byu vyhnáni císařovi protivníci (zde žiI také ve vyhnanství kacíř Jovinian). Jižně od zátoky soldun leží neobydlený ostrŮvek KŤaljevac, kde §e roku 1242 ukrýval uherský král Béla Iv., když prchel před Tatary a pochyboval o bezpečíza trogiIskými hTadbaml,

Všechny většíostrovy archipelu jsou obydleny a poměrně úrodné.Je tu také hodně historických památek, a proto jsou

Ostrov šOLTA. na jih od čiova Iežíšolúo(dlouhý - Přímo 18 km, široký 2-4 km, s rozlohou 59 kmg), dosti úrodný

Středodalmatslrý archipe| zaéiná ostrůvky na východ od mysu Ploče a zahrnuje ostrovy Dnseni.k, Čiouo, Šolta, Brač, Hoar a Vis, jakož i několik skupin menšíchostrůvků; ko,rrčípotom u poloostrova Pelješac, (Zde zaéiná jihodalmatské

souostroví Korčula, Lastovo,

ostrovů).

106

Mljet a skupina

107

ostrov (vinná réveť, ovocné stromy, lesíky a pastviny), s desítkou obcí a početnými zátokami.

Už ve {. §tol, př. n. l. dali Řekové o§trovu název ollnia a Hímané Jel pozděJl nazývají Solentia. šolta je ocledávna známá

výborným medem (z ťozřnaďnu). Na mlstě Gradac j§ou zřícenlny staróho hradu, o němž pověst vypráví, že patřil llyrské královně Téutě. v římských dobách zde měli své vily §alonští boháči (pozÚ3tatky vlly § mozaikovou podlahou). odedávne je také ostrov povně §poceťr se splitem, od kterého jej děť vzatáIenost 9 námořních mu. v t7. * 19. století osídlovali ostrov utečencl před Turky.

R, 18fi pov§talo zdejši obyvatelstvo proti Francouzům, ale vzpoura byla krvavě potlačena. za minulé války byli obyvatelé vystěho-

vánl a JeJich vesnice okupanti vypálili. Události připomíná množ§tví palnětních desek.

toho

o

období

V krásné závětrné zátoce Nečujam měl své lďní sídlo spUtský básník Marko Mafulié, který zde i v roce I52L zemřet. Kolem této historické budow se dnes nozkládá turistická zóna s restaurací a kamennými domky. Největší obcí ostrova je Grohote (1200 obyvatel, uprostřed os;trova). V místě stojí kastel ze L7.-l8. století a zachovaly se zde také základy kostela ze starokřesťanského období.

NEČUJAM (1150 obyvatel)

(split) _ UbatoDání: II Marko Maťulié,kat. B. tet. 1, 96 Lž, Tý, R, Pl, otv. 5-10; su 20 Lž _ Zdrauotnictlsí: Am, Lé (Grohote) _ IníoŤŤrace: TA R'ogač a II Marko Marulié, Neěu-

Spoiení:

L

jam.

Turisty budou zajírnat ještě dalšíobce na ostrově.

MASLINICA

(179 obyvatel)

spoiení: L (split)

_

UbatoDúní: ř{ Avlija, kat.

R, Pl, otv, 5*10; sU

750

B tel.

Lž _ IníoŤrnace,: Ť!..

9, 109 Lž, Tv.

leži v krásné zátoce na západním cípu ostrova. Má věž, která kdysi slo,užila k obraně proti pinátům, a šIechtický zámek z 18. století, přizpůsobený dnešnímtu,risrtiqhým ubytovacím potřebám. Na soqsedním ostrůvku Šipanska jsou zbytky středověkého ženskéhokláštera. Rogač, přístaviště obce Grohote, je obklopen lesíky a krásným starým parkem u mořské zátočiny. l08

A

(303 obyvatel)

l L (split) _ vbatoDánl: sU

230

Lž, { _ lníoŤnld,ce: TA,

osada námořníků a rybářů, ležína břehu úzkézáve východní části ostrova. Všechna připornenutá místa Grohote) jsou vhodná k rekreaci s možností koupání, í i výletů do okolí.

BRAČ - Východně od Šolty\eží,oddělen 1200 m průlivem (Spl,itska urata Splitská brána), ostrov Flě (dlouhý 40 km, široký 5-14 -km, s roztrohou 395 km2). ,

ilb to co do rozlohy a počtu obyvatel třetí největší os.trov na thdr".r,r; má protáhlý oválný tvar, nejvyššímvrcholem je ftPouo Gora ('ti} m), sotrěasně nejvyššíostrovní vrch. Vyrábí h, zde olej a víno Vugava a roste tu dostatek ovoce (višně, ťky), mandle, svatojánský chléb, olivy, levandule atd,. V okolfiíth vodách je bohatý rybolov (několik konzerváren) a odedávna jsou známé zdejšíkamenolomy, v nichž se těžíbílý f,ámen. Celkově je zde 30 obcí (15 000 obyvatel), přičemž ýšech přímořských os,ad lze použítjako letovisek, Je zajíínavé,že zde, jako na jediném obydleném jadranském ostrově, neexistujg obec, která by s ním nesl,a shodný název.

Brač má i dalšízvláštnost, a to mezky, kteří se volně pasou v degenerovaných lesích blízko vidovy Gory a jejichž majitelé tnusejí dobře zacházet § lasem, aby zdivočelá zvířata pochytali a přinutiti je k užitečnépráci. sezónní chytání mezků je tedy jakýmsi dalmatským Drodeem<,

lllltorlg Ještě v předhl§torických dobách sídtili na Bračl Ilyrovó, z- JeJlchŽ slova breí}to§ (jelen) §e pravděpodobně vyvinul názrv o6trovsi řecký zeměplsec skylax z Kariandy uvádí název Bťachl8 e pozděJt JeJ Řekové r'azývajl dokonce Elaphusa (Jetení oatíov). NeldůIežttěJšío§adou byl tou tlobou škrip, ležícídále na pobřGží. zdc, byly také nejstarší kameno1,omy, kteTé zásobovaly íntt€rlálem l stavbu Diokleciánova paláce. Po zničenísalony (?. rto[,) uprchlo JeJí obyvatelstvo převážně na Brač. Později připadl oatrov Byzanci a za vlády Justiniánovy jej pustoší Gótové. Ještč v 7, Étoletíse zde objevují Slované, Frankové a ná§lealuje opět vláda Byzance. v roce 82? se o§trova zmocňuje charvátský kmen Neretvanů. Potom sdílíBfač o§udy ostatních dalrnatských krajťl a od ro[<u 1212 do r. 1420 má společně s t{varem autonořnii. Násle_

zde Je několik písečnýchpláží,zvláště v zátoce Vela kde je upravené koupaliště s restaurací,,obklopené a tarnaryšky. Na blízkém.poloostrůvku (na místhřbltově) upoutá pozorrrost rfuO,uzoleuŤíL rodu Petrinodílo známého jugoslávského sochaře Tomg Rosand,lée 958), jakož i několik prací Reridiéových (1849*1932). pamětních desek (popravenýTn a padlým nár.

- osud Ivu Marinkoviéovi) a kostnice pŤipomínají |ppetaru a celého ostrova za 2. světové války, Ze Supetaru jih do Nerežišéa(10 km).

YJbíhá silnice na

§Enpzrsct

duJe vláda Benátek (do 1797), Rakou§ka, Napoleonova (1B06 - 1813), opět Rakousko a od r. 1918 ko,neěně ostrov náleží Jugoslávil.

Je zaJímavé,že až do 15. století nesídlí obyvatelé na pobřeží Brač€, ale vzhledem k pirát§kému nebezpečí, a i proto, že zde nebyla tak úrodná půda, §tavějí své domovy ve >vnltrožemí<.v prvních désetiletích našeho §toletí se velký počet Bračských vy§těhoval do zámořských zemí, odkud potoŤn pornáhali svým příbuzným a známým, kteří zde zůstali.

Na Brači se narodilo hodně umělců, z nichž jsou nejznáměJší:architekt Trifun Bokanió (nar. 15?5), básníci Matij Nižetió (r5. §tol.) a vladimir Nazor (zernřel 1949), sochaři lvan Renatié a Branko Deškovió (19.

20. stol.). Několik tet (počátkem toho;to století) zde také žiI a- tvořil známý slovenský autor Martin Kukučín,který také ve svých dílech ostrov i jeho obyvatele po.psal.

(100 obyvatel), kd,ysi centrum ostrova Iežív $rodném údolí,proslulém mj. i výbornýrn bílým vínem Vu|rva. V místě je několik starobylých paláců, z nichž vyniká l 6ěstská radnice a loggie. Ze starocharvátského období po'lbézíkaple sv. Jury. V kapli sv. Petra .ie pozdně renesanční §rltéfový obraz od Ni,kolg Lazaniée (1578), u kaple sv. Jadry (v okolí) reliéfy Muza a Sylvan. V Nerďišéi byl také poven pomník padlých za osvobozenecké války; pamětní připomíná národní hrdinku Rajku Bakoviéovou. , Z Nerežišéestoupá silnice na Vidolsu Goru (9 km, horchata), odkud se otvírá krásný pohled na pe,vninu i

§UTIVAN (641 obyvatel) spojení,: L (sprit) _ I]butoDdní: I{ ve§na, kat. c, tet, 2, 3r Lž, R, cf, otv. 5_9; sU 7í0 Lž zdl.aootnlctui: Am, Lé _ Iníorm,aca: - vesna, sutivan, T_4, a poho§tinský poalnik

K západnímu okraji ostrova vede z Neležišóe silnice přes ,,Ložišéedo Miilny (15 lšm.), východně se po silnici dostaneme přes

ležícínejblíže §ptitu, je známý od konce 15. stoi.etí. V přístavu stojí benátská věž, renesančnídům Natali (1505) a barokní letovisko básníka Jerolirna l(avanjina. V místě je menšípark a na pobřežíněkolik písečnýchplážís boror4ými háji. Ze Sutivanu vede silnice podle pobřeží ďo Supetaru (7 km) a do Posti,ru (9 km od Supetaru).

§UPETAB (1421 obywatel) spotení: L (split) Ubutooan: II Jadran, kat. B, tet. 25, s0 Lž, R, cf, otv. 5*10; -su 600 Lž, R _ zdr,aootnlctúí:Am, Lé _ In_ íol,TíLa,ce: TÁ.

dnes centrum ostrova, vznikl jako přístav obce Nerežišóe.

110

Pražnicu (odbočka na s€ver do Pučišóe) do obce cor,r?ji lluŤl.ac kde v kostelíku §v. Ko§my a Damiárra (§vetl Kuzma i .Eamjan) uvidíme réuéfovýtriptych (domácí práce kolem r. 1500). z tohoto mí§ta vede jealna větev §ihice do obcí selca a sumartin ve východní čá§ti oštrova (16 km), kdežto druhá větev klesá do BoIu (14 km) na jižnímbřehu. cestou (a právě tak i v Jiných mí§teďr) najd€me neobyčejně malebné ukázky ve§nické architektury, staré kapličky, kamenolomy atd.

(1? km),

Dále pokračujeme popisem jednotlivých obcí;

§PLIT§I(A (B00 obyvatel) ležív krásné zalesněné

zátoce,

kolem nížse táhne promenáda (6 lgn do Supetaru, 3 km do Postire). V rnísrtním kostele jg pozoruhodný oltářní obraz od Leandra Bassana. Nad vesniěkou jsou staré lorny, kde se těžil maůeriál ke stavbě Diokleciánova paláce. Jižně od Splitské (3 km) lďí jedna z nejzajímavějšíehb,bcí ostrpva Škrip,s pozůstatky ilyrské věže a hradeb, s Ťeckými a římpamátkami, (1618); skými kastelern Cerineo v renesanČním 111

'l,lr"

farním ]<ostele uvidírne renesanční dřevěné oltáře a čl,vři obrazy Palrny mladšího (16.-17. stol.), POSTIRE

(1247 obyvatel)

_ su

spoJení: I_, (spiit)

R,

otv.5..*10;

,IA.

tJblJtaudni: }l PaŤk, kat. c, tel. 9, 38 Lž, 1l'v Lž zdŤauot,llictoí: Am, Lé ^ lníorltlaae

350

-

a olivovými a vino}rrady. Krásrrá pláž Prvija jc písečná(slunečnílázně) a ležíu mělké zalesněné zátoky.

Renesančně barokní farní kostel mlá ve staršíčásti střílny.

V místě se narodil básník Vladimir Nazor (1876-1949), první rtrú pollřežrrí ptometrádtt, obkli:lpcnou btlrt-rvýnri

Lráji, clvocným stromovírn

předseda sněmovny (sabor) Lidové republiky charvátské (na domě pamětní deska). V btízkézátoce Lovrečina (3 km) jsotr zbytk}, starokřesťanské baziliky ze 6. století. v místě je také

díky množství ryb konzervárna sardinek..

PUčIšcD(1663 obyvatel) spojeni: L (split), Ubatoudní.: ctuí: AIíL, Lé _

I{, 10 Lž; sU 160 Lž, R

Iní,oŤm,ace:

TA.

_

zd.raDotni-

Iežív závétrné,hluboce vklíněné zátoce mezi vinohrady a olivovými háji. Kolem jsoq lesy a pobřežím vede promenáda.

Ve farním kosteie sv. Jeronýma jc skulp,tura světce od Frorn.e Čtočlée(16. stol.) a oltái,ní obraz Palmy mlad,šího. Pučišéeje také rodištěm sochaře Branka Deškolsióe (1885-1939). Pomník padlým bojovnílrům vytvořil Valerije Michieli, který se také v obci narodil.

POVLJA

(552 obyvatel)

spojeni: L (Split) _ Ubatovdní: Ií Galeb, kat. B, tel. 1, 44 Lž, Ť.V. R, Pl, otv. 5--10; sU 260 Lž _ IníoŤnlace: ŤA.

se také rozkládá u zátoky zalesněné borovicemi a makijí,

vhoclné pro rybolov. Na farním úřadě se zachovala cyrilikou psaná Poualjska listi,na, z t. 1250. Místo má rovněž pobřežní promenádu a je spojeno silnicí s obcí Selca (7 km).

SUMARTIN (552 obwatel) SpojenÍ: A (supetar, Rol), l. (split) -_ I1úaŤmace: T1',

112

UbgtoxánÍ:

sU

200

LŽ, R

-

Řlm.sky

- d zDoniceslctup nn lóru

Tdd,aŤ

l.aLedTúLlt

lt zirlesněr-ré a závětrné zátoky na jíhovýchodním lillLr trstrova. Kolem je irěkolilr pčkných lroupališť, Zde se l,rrlrtj odchrálv posleclní boje o osvobození ostrova (1944\, o ť,t,rnž hovoří i pamětní deska. llil.i(l(,ln(}

IJ vesnice selce (3 km) j§ou velké lorny. v obci stojí barokní

|'ill,Dí l(ostel

z r. !747 a starochalvátský kostelík sD. Nedeljí a su.

Nifuolu. vesnice byla během války úptnc\ Vypálena za účastoby-

Virtel v odboji. Ještě pŤed 1. světovotr vátkou stála v místnín l);tIkLr bllsta L, N, Tolstého. split$ká loclni linka Spojuje uvedené ()l)ce od SUtivanrr clo Sunlaltinu

Západní a jižníbi,eh ostrova jsorr spojeny clalšílinkou. ze]ené zátočině rrajdeme romantickor.r samcltu L,uI<,a (s domenr, l.ide přebýval Vladimir Nazor1 -- přístav obci Bobo-

V

,t,i.šée a Laži,šóe.

MILhIA

]§

(1200 obyvatel)

spojení,: L (split, HvaT) _ IJb,ytouúttí: slJ 650 Lž, í7 ctDž: Am, Lé * lníormace] 'I^, řI Milna.

Zd.raD,otni-

opět u mělké zátoky s borovicemi, olivami, tamaryšky, ovoc-

ným stromovim a vinohrady v okoli. Barokní farní kostel s relikviářem. Rybolov (továrna n6 zpracování sardinek), krásné ko,upaliště s l<abinami v zátoce vlaška,

BOL

(1100 obyvatel)

spojení: A (supetar), L (split) _ ubatoDdní: řÍ Bijela Zgráda, tel.

2, 106 Lž, Tv, R, Pl; Dep. Paviuions, I04 Lž, TVt, R. Pl. otv.

Lrma, kat. c, tel. 7, l40 Lž, 4-10; }I zlatni rat, Dep. tr'ontana

-

múce: 'I1<.

je jedinotr známější obcí na jižnímokraji ostrova. Ležíve vinařskérn kraji s borovými háji, ííkovníkya olivami. Je zde rozvinuté i včelařstvía rybolov. V přístavišti je gotický palác (15. stol.) se stardbylým klepadlem. Prostý kostelík sv.

Ivana pochází ze starocharvátsirého období. Renesančně baťoknífarní kostel, I.[edaleko jsou zbytky římského vodního rezervoáru a v mí§tě pozŮstatky starokřesťansl<jlch sarkofágů. Východně od obce stojí dorninikánský klášter s boha-

40, CO,Dtat 113

tou numismatlckou sbírkou, s obrazy domácího mistra ?ripo Kolooltt (1661-1?13) a d,ílern Tintorettova žáka na hlavním

oltářt. Vedte kláštera se prostírajíd,vě krásrré p:táže. Západ,-

ním §měrem se dostaneme (alejí) na obtíbenétoupa]iště Zlatnl rat, obklopené lesíkem, Také Bol byl zpustóšen a vypálen za minulé války. V roce 1951 zde proto postavili pomník padlých ostrovanů (dílo sochaře Mirko Ostoji), na němž čterne verše Ivana Mažuranióe, charvátského básníka 19. století: >Boj se toho, kd-o bez nářku na smrt šel.<

Nad Bolem se vypíná vidova Gora (2 hodinová túra, horská je i výlet po břehu na západ k samotě Murvica (výborné červené víno, nad místem starý klášter s jeskynnínr kogtelem) a dále k písČíté zátoce Blaca. Nad zátokou stoupá cesta (2 trm) do Eremi!íže Blaca se starým kostelíkem a s několika dornky v neobyčejně matebném prostřealí. zdejší hvězdárrra při_ lákala pozornost vědeckých kruhů celého svcta.pri úp,lném zatmční slunce l5. unora 1961, pro jehoŽ pozorováni byly právě tady ldeální podmínky. chata). zajímavý

Ostrov IIVAR

Na jih od Brače leží,situován ve směru a úzký ostrov Hvar, t<t€ní je nejdelšína-Jadranu a čtvrtý za Bračern svou celkovou rozlohou (dtouhý 68 lrm, široký průměrně 4,5 ,krr1 nejvíce 11 krn, v tozloze 30o kmr). ostrovern se táhne po jizní straně horský hřeben (nejvyššívrchol 626 m). .riZni Uren je proto dosti §trmý a máto obydlený. v severní části zabírá ponněrně velkou plochu úrrodná rovina VeIo Polje, nejhustěji osíd,Iená oblast ostrova. Daří se zde vinné révě, fíkovníku,rohovníku átd. Na ostatním územi (53%) rostou bonovice, makije i arornatické rostliny (rozrnaqín, levandulg blešník), i.oo to zbytky někdejšíbujné lesní vegetace, kterou pŤipomíná i starý slovanslqý název ostrova - Lesina.

Na ostrově je třicet obcí s 13 000 obyvatel, Kromě vinař§tví (2 500 ha vinohra .ů, B00 vagonů vína ročně), pěs:tování oliv (150 000 stromů), ovocnářství (36 00O fítovniků,rórrovníky, pomerančovníky,citrusovníky aj.) se obyvatelé zaměstruívají ještě r4írobou aromaticllých oi.ejů (rozma4ýnový a levandulový, asi 7000 kg ročně), včelařstvím (přes 1000 úlů)a sarnro. zřejmě rybolovem (100 vagónů ryb za rok). Na několika místech se těžíkámen. Kromě toho má Hvar pověst jedné z nejpřitažlivějšíchturistických oblastí na Jadranu.

VýChod

114

- protáhlý západ,,

První osídlení o§trova datuJeme už od raného neo_ _ litu. v -někouka je§kyních tcroiUiá--š]iiiřo na ]lžrrt straně ostrova je Itri§torie

2?0 m naťt moř_ern a Je vzaárena-J"J. pUr hodiny chůze od Jelsy; dále Mdrkowa PokŤ:l;."lr.l Uřrv natezeny početné plTátkl neolitické epochy,a .šptt!a, zvláště par<''oaievne zdobená keramika, častečně lmportovanó ze streaomá}t 1i-'oropteroaě leskuni se našla pravděpoalobně neJstarší r<resra--toae v Evropě, pocházejícíasi z roku 2500 př, l.). o"i po;*r."ř-2. osídlujíHvať llyrové, kteří ''. jsou "J p.CáiX" tisícíletípř. n. 1. ve styku s fi,eky, jak o tom kromě "Z

archeotogickYch Strabon, Herodot a Diodorus ze Sicílie. v roce 385 "ar""ri-"JiiJ' př, n- r.-"u'o" ostrově u§íctliti -teřj*ffiň;Hi kolonisté z ostrova Phalos v EgeJském mori, Diorrysos starší ze syrdktp. ri t"xe ,"r"ziri-"'r"r.€ dnďního starigradu kolonii Pharo§, která r.rome r.oronie rssa (dnešnívi§) byla opěmým boalem Řeků toronizaci--j-.a"arr*teno po řeží, V první hi§toricky doložené,přl bitvě na moři (r.

n. l. u }Ťvaru) porazila llyry

""á*"t!i

384 př.

flotila Dionysa staršího.o něeo později vzniká dalšíkolonie na místě a"esniiro mě§ta Hvaru. Nese jméno Di.mos.

obchodní, ku]turní i náboženské§tyky o§trovanů byly už te doby pocházejí " kotem černéhomoře. Pirát§tví Demetría z rharosu, streoozemního a loďstva V alobách královny Teuty, vyprovokovaIovelitele ilyrského řírnskou intervenei (dluhá ilyř§ká vátka). Demetrios uzavřel proti Rímu středomoř§ký pakt a velet několika výpravám makeoorrskérro loďstva, Jeho poráŽka a zpustošeníPharosir (r. zro) znamena.ly konec ilyrské nadvlády na moř.i. od té atoby Pharos živoří pocl vláatou Éímá (Fhalia) a ztrácí wůj význam jako důrežitý Úr.r".,. počátkem středověku,o§ídluje Hvar bojovný charvátský kťnen Neretvanů. Ve 12. století okupují o.t"o" n".raiav poté Byzanc (1164), Fozději *u o.t.ol, -s;čás;í;-;".-rd; během 3. a 4. století př, n. 1 velrni rozvirrutá; mnořré mince, raženév řeckých městech

stává

8*

"h";;;i;o;-

1l5

uhersltého mocnář:ství, ná§leduje vláda bo§enského kráie Ťortka a na kíatšídobu připadá Hvar Dubrovníku. od r. 1420 zde vládnott Benátčané,ale ostrov si udržuje určitou autonomii. v tomto období se vyhrocuJí rozpory mezi lidem a míStníšlechtou, které vrcholí lldovým povstáním (1510 - 1514) pod vedením M(ltijí IDnnl(:c, v letech l4B4 a 1520 řádil na ostrově mor. v Toce 15?1 llapa(lIa }ÍvJr flotila 80 tureckých lodí pod Vedením Uluz Aliho. Města

lívar, starigrad a vrboska byla zpustošena.

Po pádu !}enátek se ujímá vlády Rakou§ko a v Toce 1B06 Napoleon. tr'rancouzi opevnili přístav a vysiavěli pevnost Napoleon. Ťéhožroku byl ostrov pod blokádou íuských lodí, které jej v ťoce 180Ť nepřetržitě po čtyři dny ostřelovaly. Následovala anglická blokáda. v roce 1813 jsou u moci opět Rakušané,a to až do Ioku 1918, kdy Se na 3 léta ujímá vlády ltálie. Teprve potom připadl l{var Jugoslávii. velkou úlohu hrál ostlov také v osvobozenecké válce (do rolru

1944).

od 15. století datujeme hospodáŤský i lrultuIní rozkvět ostroVa, Architektura, mal퍧tví i ]iteratura zanechaly zde zvláště ze 16. století mnoho cenných památek. Hanibat Lució (1490 - 1553) byl tvúrcem pTvého charvátského dramatu světského obsahu oirokyně (Robinjd) a jeho převod jedné z ovidiových Heroin je po italském překladu nejstarším v Evropě, Peto,Ť HektoŤoDió (\4B1 o prostém životě rybářů (Rabolou a rubúřglté Ťo- 156?) lráSní jeho vístevník vinko PTibojetió píše historické po;jedzpŤóuka), nání o porijeklu i z.godama slavena (o původu a příhodách S1ovanů). Dále připomeňme učence JeťoIrtmúBtlŤtučeužóe,básníky Nlkšu Pelegrinouiée, Manin(I Go,zarooiée a koŤnediograía IúO,nú trŤo,ne Bi,ondiče (jména architektů a malířů uvodeme při popisu jednot}ivých dě1). v monumentální práci Předhistorický Hvar publikoval výsledky své dlouholeté práce akademik dr. Grga Novak (1955).

Na východním výběžku asi 3 míle od pevniny 7eži v zá-

toce obec

§UÓURAJ

-

IJbatouání:

sU

220

Lž, R

-

L

(split, Makar§ka, Ploče)

InŤoŤrnace: Tr'..

i automobil (z Drveniku, 25 km jižně od Makarské; ce§ta trvá 30 min.). Vesrrice je obklopena vinohťady, olivov;ími a smokvoňowými háji.

Byla osídlena už v mladšímneolitu a najdeme zde i pozůstatky pevnosti Benátčanů.Nedaleko obce §e prostíraji dvě krásné pisčitépláže. Nová ostrovní silnice vede, převážně po horském hřbetu, do vesnic Bogomolje, Gd,inj, Za-

l<am lze převézt z Jadranské autostrády

116

trelsa.

JEL§A

(1455 obyvatel)

spotení: A (Hvar), L (split) - I]batoÚání: H Jadran, kat. c, tel. 15, 246 Lž, Ťvt, lt, PI, o,tv. 1_10; sU 1700 Lž _ IníoTŤr\,o,ce: ŤK, H Jadťan a Putnik split.

je důležitouobcí, vystavěnoq u zátoky na severni ostrova, která má zalesněné okolí.

straně

ve 14. století byla Jelsa malou rybářskou obcí a pří§tavištěm vesnice Pitve. Rybářství a zvláště lodní doprava byla hlavním pramenem přljmu této bohaté o§ady, která Ještě korrcem 19. §toletí měla téměř §tejný poěet lodí (143) a tonáž (1500 t) Jako sprit (152

lodí, 1600

t).

Okolí Jelsy je poměrně zalesněné a rodí se tu rovněž dosti ovoce a zeleniny. V zátokách najdeme příhodná místa ke koupání a zvláště přitažlivéje koupaliště s pisčitou pláá a borovým hájem v zátoce Mina. Nad starým ťarním kostelem byla vystavěna v roce 1535 pevnost, které Jelsa děkuje za to, že nebyla zpustošena Turky jako ostatni místa (1537).

v blízkémokolí obce (na ji}ru) jsou vialět v místech zvaných Tor a Grad. zbytky ilyťsko-řeckých tvtzí ze 4. a 8. století př. n. l.

Tor je §tavba krychlového tvaru a §loužila asi jako opevněná pozorovatelna,

Z Jelsy vede přes vesnici Pitoe (3 km) nová silnice (tunel pod kopcem Hum) do obce Zau.ala, ležieí na jižnímbřehu ostrova. Obec má přístaviště a krásné malé pláže s boro-

(5B5 obyvatel)

spojení: A (trajekt suóuraj-Drvenik),

Poljica a do několika dalšíchmíst. Ze jmenovaných eúažlšée, obcí odbočujícesty k malým zátokám a přístavům na severním u jižnímbřehu. po 46 km od suóuraje se dostaneme do

vými hájky.

N8 Jtžních§vazích §e rodí výborné víno, Píotl Zavalo lril o§trůvek Šéedro,zaro§tlý makiji a obydlený Jen v létě (zbytky gtárétro 'ktášt€ra). Poblížšéedra stlhla Pompejovu flotllu těžka porážka od Publta vatinia (1. §t. př. n. 1.). ze zavaly povad. nová §unlcé na západ do tlvaru přes zajímavé obce Nedtro, Duboožca, a Milžo. lvIěsto Hvar bude vbrzku zásobováno pitnou vodotl z nedelekých pramenů. Borovým lesem se za půI hoauny dosta. neme pěšky do, blízkévsi VťboskU.

VRBO§KA (611 obyvatel) A (Hvar), L (split) - Ubgtoudní: lI Madeira, kat. B, Lž, Tv, R, cf, Pl. otv. 5-9; PS 230 Lž _ Inforlno.ce: Tr'\ H.

Spojení:

66

lďí u úzkéhoa 2,5 km dlouhého zálivu, obklopená borovými lesíky a vinohrady. Zde bylo centrum lidového povstání, vedeného Matijou Iuani,óem na počátku 16. století. Koncem téhožstoletí zpustošili místo Turci.

Na pahorku stojí monumentální farírí ko§tel P. Mdrie. vzhledem k nebezpečíbyla koncem 16. století vy§tavěna naal kostelem pevnost, která dotváří komplexnost prostřealí. v kostele jsou obrazy benát§kých malířůze 1?. stoi,etí, v klenotnici čipky a práce ze stříhra. v koštete sD, LouŤa (§v. vavřince) je drahocerutý polyptych P. veronesa, oltářní obraz Marie v růžíclr,připi§ovaný Jacopu Bassanovi a dalšístarobylá díla kromě několika novějších prací domácích umělců (celestin Medovió).

V místě je několik pěkný-ch koupališť.Pod,élná ostrovní §ilnice vede z Jelsy na západ pŤes obce §ožrče a Vrbani @dboěka do Vrbosky, 4 krn) d.o Staňgrať!,u (10 km). Ve Vrbanji §e narodil vŮdce lidového povstání M. Ivanié. V roce 1943 okupanti tuto obec §pálili (pomhík). §TARIGBAD

(1300 obwatel)

spoiení: A (zadar, Rijéka), L (Rijeka) - Ububotana: rÍ Pakleniea, 80 LŽ, Tvt, Pl, otv,4_10; sU gú,LŽ _ Auto: Bz _ IntoŤŤn1.ce: TA, starigťad (Paktenica).

ležíu prostorné zátoky, vklíněné8 km do ostrova, a to na jeho nejširšícha nejúrod,nějších místech (západně od Vr118

a Jelsy). Původně zde stála řecká osada Pharos (385 z niž se zachovahy zbytky megalitichých zdí. t,), n. fil l, Farní kostel ze 14. století má rene§anční zvonici, Kostel na ostrově, it Marl,e (d,nes sv. Ivana), jeden z nejstarších r_o,mánském v ze stavby základech postaven na $r1 !. _stote!| iíotrir s oddělenotr zvonicí na megalitickém zdivu. Vedle byla (zakrytá z v: rloce 195? objevena starokřesťanská křtitelnice phranných důvodů). Pod Střední ulicí (Srednja ulica) byly mozaiky. Zajlmavý je také Tur, frp,,lezeny dvě krásné římské s íybníkem a věží(16, Hektorouiée dotd. sídlo básníka Petra *oiátrl. V iedné části budovy jsou umístěny etnografické jUrrrv. násníkovi byl také v místě postaven pomník (práce ioctraie lvana Mirkovióe). Ve Starigradu dále uvidíme dobře ťichovanézbytky dvou větrných mlýnů, až do mlnulého století četných po celé Dalmácii. '

V místě Je gelerle malíře Jufúrg Pld,nělée, tvúťceněkoltlra

významných děr (žtr v letech 1898 - 1980 v Pařížl), který §e zde narodit. Pocházel odtud t poutlk 8 publlcl§ta JuŤat B|an4t,nl, (1847 D&lmáól€ a charvát8ke.

- t929), boJovník za §Jednocení

Jedna z místníchpamětních desek hovoří o utvoŤení partyzánské skupiny na ostrově (23. října 194t) a dnrpnrní -ho., .rájdu^. na rodném domě národního hrdiny rvana Luěió-Lavčevióe, jehož jméno nese i místní kutturní dům. Na pobřeá stojí bronzový pornník padlým (práce Kost}, AngeliRadovaniho), Starigrad má velký park, rozsáhlé vinné sktepy, závod na zpracování pryskyřice a továrnu na umělé hmoty, Bylo zde výbudováno koupaliště i nový hot9l a perspektivu Šiarigraau jako turistickétro místa dotvářejí možnost rybo,lovu, qýletů atd.

Autobusová linka, která vede z Jelsy přes Starlgrad, stoupá dáte na západ přes hřebeny do města Hvaru (Starig""ď Hvar 20 t *l. Ň" fuase Staiigrad - Hvar projíždíme Óbcemi Selca, Grablje a Brusje, míjímeplantáže ťozmarýnu

a levandulí, vinohrady a borové lesíky. Jednotlivé ve§nice

(zvláště Blusje) stojí za zastávku, neboť zde uvidíme vzácné ukázky ťunkÉnostii malebnosti dalmatské vesnické architektury,

HVAR

(195? obyvatel)

spojení A (vťbo§ka, Jelša, §tarigrad), L (sprtt, Dubrovník) ubatoúán|,: It Dalmaeija, kat. B, tel, 20, 51 Lž, Tvt, Ii, cf, G, otv. {-u; Ií Palace, kat. B, tel, 13, 1l2 Irž, Tvt, ti, cf, Bar, otv, 119

{-12i Dep. Paťk, 42

B, tel.

Ťmttto zasypáním mělkého mořského rarnene,

Lž, Tvt, otv, 4-|2i H Pharos (Pavlulon!), krt, It, cf, Bař, Pl, otv. 1-12i H sl,avlla, ktt,

c, tél. 15, 7g Lz, R, Cf, otv, {-r2í,su 1200 Lž - zdŤauotn|,ctul: vdl,uta: NB, TK, }ívar _ IníoŤrnd,ce: Tuťlgt_blro, Hvár, obala, tel. 32, a Putnik split,

ÚNz, Lé -

' Východní části náměstí dominuje krásná renesančně barokní kateťIróla sv. Štěpána (sv. Stjepan). Zvo'lrtice, posta_ v€ná 1532 dornácími staviteli z Korčuly, má krásný tvar a

Huar, jedno z nejznámějších j,adrrarrských letovisek, ležína západním konci ostrova. U neobyčejně malebné zátoky §e tyĚi na pahorcích sta é pevnosti: Španiol (88 m), Napoleqrl (233 m) a Veli,ka Gtal:a (332 m). Od jihu a západu

je zátoka chráněna archipelem ětrnácti

plasticlqý povrch.

Z lnpentáŤe vynikají pozdně gotické kůrovélavice, obrazy benátských malířů z 16. - l?. §toletí (obraz na hlBvním oltáři je od Palmy mladšího), reliéfy apoštolů z 15. štoletí, tabernákl od vh)Ianiho (1?00), u levého vchodu relléíBtěování Krlsta, vytvořený podle reliéfu J. Dalmatlnce ve 8pllt§ké ketedrále atd. veřejnosti je rovněž přístupná sbírka uměleckých předmětú v sákristii

ostrůvků,

nazvaných Pakleni ottrci (Pekelné ostrovy). Kolem Hvaru Je bohatá rybářská oblast a na souši se pěstuje vinná réva, smokvoně, aromatické rostliny aj. Pro turisticlqý nrch je zde výhodné i klima, v kterém se daří bujné subtropické vegetaci (rohovníkům,cypřišům, pomerančovníkům, agáve,

a klenotnici (biskupská berla z r.

dny.

Z nr,alebného přístavu se vydáme Prohtíilka města po nábřeží na sever. Za rohem stojí impozanhď stavba starého arzenólu.

Púvodní arzenát byl vystavěn v ťoce 1292. o tři století pozděJi byl Wbudován nový (dokončen 1559), ve své době popisovaný íako lr:eClepší a nejužitečnějšíďavba celé Dalměeie(. Sloužil Jako doky gatéry, která se tlčastntla bitvy u Lepanta (1571). v prvém patře tře dlvaallo, které patří k nejstaŇím v jihovýchodní Evťopě (dneš_ ní vzhleal má od roku 18G9). v atriu Je vystaven drak z lrvarske galéry, která se účastnilabitvy u Lepanta (15?r). v prvém patfě dále najdeme malou gaterii současného jugoslávského malířství a archí\,. v přízemí je dnes městská tržnice a klno.

ArzenáI uzavírá §vou severní stěnou jednu část náměstí,

které je současně nejprostornějším a nejkrásnějším náměstím v Dalmácii. Uprostřed §tojí §tudna z y t52a. Náměsti L2o

1509

§e ?2 flguraml - práce

clomácího zlatníka lvene Dubravělóe, stříbrné mešnípředměty, roucha, drahocenná sbírka kfaJek a další),Ultěkou vlevo od uvonice cloj(leme k rene6aněnímu l,etohŤú,dku Hafu|bala Lucžée (dne§ muzeum a archív), autora otrokyně (zemřel 1553).

palmám, kaktusům, tamaryškům a dalšímstředornořským rostlinám). Hvar má také neistarší turistickou tradici v této části dalmatského pobřeži; už v roee 1868 za].&1li jeho obyvatelé tak zvanoíu Hygienickou spoleěnost, která město popularizovala, v místě je také jedna z nejstaršíchmeteoroloeických stanic na Jar]ranrl í1858). K prohlídee nozonthodných památek města a jeho blízkéhookolí potřebujeme

1-2

které

ŮEdělovalonejstarší částrněsta, obehnanou hradbaml od jižní 'Ú{rt1, kde bydlil prostý liď. Hro,ilbg kolem starého měs,ta trou téměř zachované a končína pahorku u pevnosti Španjol (§panělská pe,vnost), vybudované roku 1551 Karlem V.

64t 8í5 Lž, Tvt,

ť'.

Obytná ětvrť Hvaru, kde je rnrroho rnialebných starobylých domů, paláců a kostelíků, se prostírá od jižní§trany náměstí. fTzké uličky vedou až na vrchol pahorku, na němž je umístěn starý hřbitov (pamáhík partyzánů).

Severní okraj náměstí tvoří budovy, z nichž wniká cotický palác ze 16. stotetí. Poněkud na západ je stará rněstská brána a vedle pozůstatky pozdně gotic,kého pal,á,ce Hektorouié (Leporini). Půjdeme-li tudy do města, můžeme si prohlédnotrt knomě starých paláců, kaplí a prostých domů i mnoho zajímavýct, detailů těchto staveb, a to na fasádách, balkónech, dvorech atd, Nad touto částíměsta je poloŽen park se středornořsko,u flórou, kterým se dostanerne k pevnosti Španjot (nádherný výhled).

Na otevřeném (západním) konci náměstí stojí pozdně

renesančníměstská l,oggie (M. Sammicheli), původně soudní budova, stavěná na počátku 16. století, Vedle loggie uvtdíme hočllnoaou tlěž, vybqdovanou v roce 1456 v gotickém, a po,čátkem 18. století přestavěnou v renesančním stylu. Západně odtud se tyéízuoni,ce kostela su. Marka. Kostel sám byl zrušen, když dominikáni opustili klášter, a zničen při vpádu pirátů, Uluz Al,iho do města, Pobřežím se dáIe dostaneme na zalesněnou vyvýšeninu, kde stojí zřícenina staré kapličky.

Vedle je přírodní divadlo a zde se každoročně v srpnu pořádá festival jugoslávských ochotnických souborrů. V blízké zátoce Babina Lučica najdeme krásné koupaliště, celé výbudované z bíléhomramoru. promenáda vede pobřeám kolem nových hotelů a vil.

Dalšípromenádotr se dostaneme z přístavu n6 jižní břeh. Na potoostrůvku, mezi dvěma malými zátokami stojí klóšter a goticko-renesanční kostel írantiškdnůz 15. stoleti, přestavovaný koncem 16, století. Zvonice kostela připomíná

př€d městem }ívar ležímalý archipel, zvaný pakleni otoci (Frkclné ostrovy), kteď je vhodný pro výlety a je znám i jako $bdřská obla§t. Největší z ostrovú, I{liment, má několik pěkných Ítok a pláží (zvláště zátoky Palrntžan e vžnogtd"džšóe,,camping, !9rteurace). ostatní ostrůvky jsou neobydlené a roste tu buď ma_ kUe a vtnná réva, nebo jsou skalnaté a holé. NeJblíže lívaru leží (dřímo v přístavu) mallěký ostrůvek Galešnik, na němž je restaullce s terá§ou a nočníbar, uprávené ze staré pevnosti.

katedráIní zvonici. Nad portálem si povšimneme renesančního reliéfu Madony.

interiéru jmenqime tři potyptychy a deset obrazů od santa cŤoce, malby LeandŤa Basso,na, Palrng rnlo,dšíhoa Martžfta BenedetoÚióe. nene§anční chórové lavice jsou prací domácíeh mistnl trŤd;il.Jž čučíée a Antuňa spitt ze 16. §toletí. 1/ klášterní, obfazaŤně je obraz Po9lední veěďe, jedinečný

Z

FŤd,ncescd, d|,

pokud §e týěe kompozice a rozrněrů (díIo benátské školy, dříve připišovaný Rosellimu). v klášteře J§ou Ještě zajímavésbírky mincí, zeměpi§ných map, r,ukopisů aj. Na nádvoří kláštera stojí ohromný, {00 let §tarý cypřiš (cupres§u§ §empervirerrs), chráněný jáko přírodníl vzácnost.

Promenáda vede za,lesněným pobřežím kolem

vil k

zá-

toce Pokonii Dol (krásná písčitápláž),Iežici proti stejnojmennému ostrůvku s majákem, Asi 2 km na východ, pod vesnieí

Milno" leži dalšípísčitázátoka, aazývaná rovněž Milna, která je oblíbenfin'§ílem yychá4ek, z Hvanr. Pokračujeme-li státe východním směrem, uvidíme vesničl.ry Zaraée (pamětní

Dubotl.iid' lsťá4ý zámek]Kasanclňé), N ed,i,!a (na wazích nejvyššíhoostrovrtího kopee .ílumu" 626'rr) a luan Doloc. odtud vede poĚřěžřii cósta'(vó výstaŤbó do vsi zalsala des,t<a),

(viz str. 117).

722

,

Osúrov Vl§ útes vystupujícíz Jaderskéůto - Jako ohromný moře ležíjihozápad,ně od Hvaru (44 km vzdušnou ěarou od pevniny) ostrov Vis (dlouhý 17 km, široký až 7,5 km, v rýzloze 90 krn ). Jeho břehy jsou dosti strmé a nepřístup,rré kromě dvorr pro,storných zálivů * Viški zaliv na severu (Viský záliv) a Komiški zaliv (Komižský záIiv) na západě, Podél yýchodního břehu ležíněkolik ostrůvkůa útesů.kolem ostrova jsou

nejbohatší tybářské oblasti Jadranu. Uprostřed o§trova se pěstuje vinná réva; znám;á jsotr zdejši vína (opolo, bílé uugaua a ěervené plaaac), jejichž kvalitu p,řipomíná už řecký autot Athenahos (2. st. př. n. X.). O subtropickérn podnebí svědčívegptace (palmy, pomerančovníky, citnrsovníky, eukalypty, mimózy; agávg kaktu§y aj.). Na ostroyě jsou dvě větší přímořské obce (Komža a Vis) a osm osad s celkovým 123

počtem así 8 000 obyvatel, převážně se zabývajícíchvlnařstvím a rybolovem. Kromě vesnice Rukauac ležívšechny obce dále od pobřeží.

VI§

předhtstoriských dobách, avšek Hlstorle -vis byl obydlen Již v prvníml, bezpečně známými obyvateli byli llyrové. v roce 390 př. n, I. zde, Jak říká hi§torie, založil syrakuský tyran Dionysos st. kolonli s názvem lssa. Pocue legendy byla Is§a rodištěm hrdiny Jonia. obyvatelé l§sy zakládají potom na dalšíchostrovech l na pevnlně dalšíosady (TŤagurion, salonu, Epetion - dnešníTro€iir, solirr a stobreč). Bohatá Issa měla vlastní samosprávu i vla§tní perríze. Is§ké loď§tvo pomáhalo Řimanťlm v boji pfoti Kartágll.

Demetriu§ lívarský, velitel llyískéholoďstva za kÍ:á]ovÍJy. Ťeuta, obsadil Issu v roce 229. od l. století n. 1. vládnou na ostrově Římané a pozdějt Byzaírc. Nato pustoší .řssú NeŤetudné, kteří zakládají na o9trově svou osadu veloselo (8, stolet0 a stávají se htavním etntckým elementem. od té doby se vláda na visu často mění: uherští panovníci, Dubrovník, Benátky..v íoce 1438 byl vis společně s Korěulou znovu zpu§tošen vojsky Ferdinanda Aragonského. Roku 15?1 doš1o k vpádu Uluz Ali}ro. Po pádu Benátek (1?9?) okupují ostrov !"fancouzi (1806) a už v roce 1807 nu§ové. za napoleonských válek se zde odehrála námořní bitva (1811), přj které porazill AngličanéI'rancouzé. od té doby patřil o§trov 4 roky Britům, kteří odtual ovládali celé Jaderské moře. (ostrůvek před pří§tavem visu nese jméno anglického komodora Hostea a také pevrto§tl na okolních vyvýšenlnách §e jmenují Bentinck,

Městečko leá u širokéhozálivu na §everním břehu o§trova. Je zde s;ta,rý park, pěstují se zde palmy (školka) proa od roku 1964 rozsáhlé vinné sklepy. Po břehu vedepísčitá pěkná leží zálivu straně (3 západní km). Na menáda zátoka sl... Jur:aj, obklopená háji (alej vede na poloostrůvek

spolení: L (split, Hvar)

R_

památka),

v Lokve, kde bylo ledno z prvních polních letišť(3 000

bojových úkolů)atd.

l24

Ubutoud,ní:

P

AíLa, 27

zdŤa,uotnlctúí; !lÍÍ., Lé _ Iníorrnace: TA"

Lž, R; sU

250 LŽ,

Pňrouo).

Nejnovější archeologické výzkumy potvťdily domněnky

o

půvoalním řeckém osíd:lení ostrova. stará řecká ISsa se rozkládala

na místě Gradina, blízko potoostrůvku Prlrovo, kde stálo mě§tské divadlo (základy jsou vidět pod zdivem írantiŠkán§kéhokláštera), Město bylo situováno Jižním§měrem a chráněno hradbami, jež se částečnězactrovaly. Archeologové také našll Clo§tt hrobŮ, pomníků, soch, mozaik i dalšíchpamátek vedle mlncí, vázi, tllomků keramiky a špeŤků.JeJich výzkumy pokraěují/.

V městské čtvrti Kut §tojí rene§ančně barokní kostel sv. Cypriána (su. Cipri,ian) a renesančníletohrádek básníka Marina Gazarotsiée (konec 16. stol.). Ve farním kostele uvidíme obraz Madony ú Girolama ťla Santa Croce (16. stol,), V kostele sD. Ducha je malba představující sv. Ivana, mylně připisovaná Tintorettovi. UprostŤed městečka stojí pevnost

weuií€ton a Robert§oťr. Na hřbitově jsou ťi hroby anglickýctt

námořníků s nápisy z té doby). v roce 1815 se ujímaJívlády Rakušané,ktéřípokťaěují v opevňování o§trova (DMalta Jedranu(). v roce 1866 došlo u vi§u k pro§luté námořní bitvě, v nížrakouské loď§tvo s dalmat§kými posádkaml pod vedením admirála Tegetth,ofa rozprášilo italskou flotJilu. Po pfvní §větové válce (1918) okl!pují ostrov ltalové, ale v roce 1921 je vis připojen k Jugo§lávii.

Během 2. s\rětové války hrál o§trov dík své §trategicky důležité poloze význemnou úlortu. od roku 1943 se §tal klíčovýmbodem jugo§láv§ké osvobozenecké armády. sídlilo zde velitelství námořnictva a nějaký čas i neiLlaššíuelltelstalí. v čele s maršáLem TiteŤz. Během roku 1944 zale zas€dal Národní výbor a nejvyššíoťgán novélro státu - AvNoJ (Antifaši§tická lada lidově osvobozenecké Jugoslávie). Byly tu také spojenecké vojenské mise, námořní zákládny, letiš€, nemocnice, obvaŽišř a tábory pro utečence. Na o§trově je více míst; ,která připomínají tuto dobu: ve vsi žena Glava, v Boroviku, kde je Títova jeskyně (chráněná jako přírodní

(2844 obyvatel)

zvaná Bateriio, která měla velký význam v námořních u ostrova. Od r. 1964 je zde místníhlstorické muzeum. O dŮleŽité úloze Visu hovoří také mnoho pamětních desek na různých místech. Na rozcestí Čunkouica uvidíme desku zasazenou na památku příslušníků&ÁF, kteří zahynuli při leteckých operacích nad Jugoslávfi. Na hřbitové Pri,rouo stojí pamětní kostnice. bitvách

ll |',

1

li

U příleátosti 20. výročípamátných dnů roku 1944 se účastniljugoslávský president Tito slavnostního. odhalení pomní,ku (ptáce arch. Nevena Šegvióe). Jednoduchý bílý kamenný blok, na podstavci z černéhomratnoru, symbolizuje historické základy nové Jugoslávie. Na pornníku jsou vytesána slova: >Cizí nechcenre - svoje nedáme!(, která pronest maršál Tito v historickém prosloryu k vojákům I. dalmatské proletářské brigády dne 12, 9. 1944. Při téže příležitostibyla také otevřena nová moderně zařízená Škola maršála Tita (arch. N. šegvió).

L25

Ostrovní cesta z Visu stotrpá v serpení;ínáclr po JtánÍ části ostrova a vede pi,es několik obcí a kolem vinr.rhrndů do Komiži (1S km),

KoMIŽA (2,052 obyvatel) spotenti A (vi§), L (split, Evar) vbatoudní: Il (Na plaži), 30 Lž, T v, R, otv. 5_10; sU 400 LŽ -zd,,rauotnictu1: (TNz (vis) _ hJoŤŤna,ce: TA. Vznikla později než Vis u hezkého zálivu v západní části osťrova pod vrchem Hum (5B? m). Obec je odedávna rybářským centrem a už v roce 1890 zde vznikl prvni zúuod. na zpracouáhí, rgb u Dalmácii. Před 2. světovou válkou vyráběli v Komiži přes polovinu celkového pďtu rTbích konzerv, které Dalmácie produkovala. Dnes jsou zde 3 rozšířenéa zmodernizované továrny. Známé jsou tak§ místnílangusty.

Z ovoce se zde daří pomerančůma citrónům a roste tu lrojně rohovník. Krásnou a upravenou pláž u borového lesíka najdeme na západním okraji obce.

I<omžu pravděpodobně založili benediktini, kteří sem nastě-

hovali vesnlčany ze split§kého okou. v roce 119? se tu na útěku před cí§ařem FŤld,TLchern BaŤbaŤos,ou ukrlýval pdpež Alerand,r u, Benediktini spTavovali tuto část osťrova až do r, 1452, od katy kořniža sdílíhtstorti celélro visu.

Je zde zajímavý farní kostel su. Nikolg (sv. Mikuláše) ze 17. století, se zbytky véžia zdiva někdejšího kláštera (v klenotnici několik cenných obrazů). V renesančně ba-

roknírn kostele Gospa Gusari,co" (I7. st.) jsotr pěkné varhany a na nádvoří stojí krásná kašna. Z benátského období pochází malebný kostel na pobřeží (1585) a Zanetoaa kuéa (Zanďův dům). Kostelík su. Roko vznikl adaptací někdejší véže(1723).

Z průsmyku nad obcí, kterým vede stará cesta do Visu, lrvidíme nádherné panoŤáma zvláště při západu slunce.

Je tu kostelik so. Mi.hooila -ze starocharvátského obdo,bí.

Několik pamětnich desek připorníná účastobyvatel v osvobozeneckých bojích.

Asi 5 námořních mil od Komži ležíosúrrivek BIŠEVO

se strmými břehy (dlouhÝ 4 krí)., široký 2 km, v rozloze 6 km2) se dvěma sty obyvatel, kteří se živírybolovem a pěstováním 126

révy, Z vín připomeňme známý a silný >plavac<" byl osídten v 11. století benediktiny, kteří zde vy|íavěli kostel so. Siluestra, dodnes zachovalý. Ve 12. století rcm vtrhli omiští piráti a v roce 1606 spálili Turci ostrovní les,

Biševo pro§lulo svými deseti jeskyněmi a zvláště pak pře-

lrrásnou Modrou jeskyní (M,o-dra špui"). vchod do níl u paty mořrkého rlte§u je široký 2,5 m e vysoký 1,ii m, takže se čltlny dovnitř do§tanou pouze tehdy, když je klidná hladina. vnitřek Je§kyně, dlollhý 31 m, široký 15-1? m, s hloubkou vody až 18 m, má nepravidelný tvar. světlo se sem dostává za §unečnébo poča§í(zvláště od 1F-12 hodin) otvory pod hl8dlnou a v}rtváří pohádkově měnivé spektrum barev od stř,íbroše<ló přes růžovou do relenomodré, Tato turistická atíakce si Zí§kala světovou proslulost

B vábí celé slrupiny výletníků Ze Splittl, Hvalu a dalšíchletovisek.

, iri'

Datšívětšíl jéskyně (dtouhá 70 m) má název

Med,u|,d{r?o,

nebot

rde přebývá druh tuleňů, kterým §e lidově říká Mořská me_ dvědice (Monachu§ albiventer Bodd). Tito tuleni žiJít na ostatních dahatských ostrovech a jsou chráněni, 24 km západně od vi§u ležíostŤůvek §Uetdc (rož oha 4,6 km', Výčka 3r1 m) poro§tlý makijí a borovým lesem, Pro §trmé břehy i}omá jediná místnírybářská o§ade přístav, Kdy§i zde žl1l beneoltrtini a pověst vypíáví, že už llyrové a ŘímanépoÉf,Bll ,!la oetrůvek vy}rnence (pevnost, z í|ížzby:iv jen zřícenlny, dql8 podle bájí vystavět ilyrská královna Teuta). . Asi 2 námořrií míIe na jitrovýchod ležíalalšíoetnlvek Btuiíllhi] 4a němž žiJe Jinde neznámý dru}r ěerné jďtěrky 3 řozéHánťlln óqáskem (Laeerta muráli§). Ne Brusnlku najdeme několtk kfá§i ných zátok a jsou zale nejbohati!í lovíště langust, k8m přtJížalějí rybářl až z Vistr- ''

1

,

tl námoŤních mil západně od o§trůvku svetac Je rltcg ,robulco, ktený je vysoký 96 m (má tvar pyramidy), a jehož průměr ětní 80-100 m. Tento nepřístupný útes je výborným lovlštěm tuňákŮ,

langust atd. Zajímavé Je, že eruptivní kámen jmenovaných,o,ptrůvkŮ obsahuje do§ti železa, takže magnetická §třclka vykazuje v jeho blízkosti (hlavně u kompasu jedoucího parníku) úchylku.

BŤusnlP- i, Jabuko, Jsou geologickou rezervací. . K arehipelu můžemej,eště připočítat vzdáleněJší souo§troví Polagruža, skláatající §e ze tří o§trůvků a de§étt úte§ů (?{ km od Komiži na jih). zde je na celém Jadranu neJbohatší lovlště táhnoucich ,ryb. t<r_omě stróžce majáku nikato na Pale8ružínežlje a mí§to slouží pouze Jako základna rybářům z Komlže.