Valašská dědina

vALnšs rÁ DEDINA

Moravské Valašsko je region, který se rozkládá podél vý, chodní hranice státu a vyznačuje se výjimečnou lidovou kulturou, pramenící z přírodních poměrů, historie osÉ dlování, způsobu chovu drobného skotu na pastvinách, hospodaření na málo úrodnépůdě a využfuán( lesního bohatství. Také jazyk zdejších obyvatel je i dnes značně odlišný od jazyka spisovného či jazyka okolních oblastí.

Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem muzea. Hospodářské usedlosti, větrný mlýn, kovárna, studny, zvonice i zahrádkyjsou umístěny v terénu, který svou členitosti cestami, i shluky stromů připomíná mnohé vesnice na Valašsku. S jejím budováním se začalo v roce 1962. Zámérem bylo naplnit myšlenku záchrany tradičníchroubených domů, hospodářských a speciálních staveb, které byly v původním prostředí ohroženy. V muzeu pak byly doplněny dalšími komponenty s cílem obnovit na základě vědeckých zjištění jejich pů-

vodní historické prostředí. Objekty byly zprvu

vybírány z moravské části karpatského oblouku Moravského Valašska, kde se za přispění mnoha generací vytvořila osobitá kultura, majícíspolečné prvky s kulturou ostatních zemí ležícíchv Karpatech. Stavby jsou obohaceny o tradičníchov ovcí plemene valaška, skotu a drůbeže,o pěstování krajových odrůd ovocných dřevin, políčkase starými zemědělskými plodinami. Prohlídkou celého areálu se můžetealespoň na chvíli vrátit do doby, kdy zdejšíobyvatelé nežili lehce, ale v sounáležitosti s krajinou/ s respektem k zákonitostem přírody, která jim poskytovala celoročně to nejnutnější k obživě.

Charakteristickým rysem hospodaření na Valašsku bylo využíván( pastvin k sezónnímu chovu drobného skotu (ovcí a koz) - tzv. salašnickéhospodaření. Tento způsob chovu přinesli pastevci drobného dobytka, přicházejkí od 15. století do Beskyd a Javorníků z územ( dnešního Slovenska a Polska. Osídlovali výše položené, původně zalesněné plochy a jejich putováni nazývané valašská kolonizace, zde bylo zakončeno. Na nových místech se postupně sžili s místnímiobyvateli, kteří osídlovali níže položená územíkolem řek už od ] 3. století. Tito obyvatelé - pasekáři chovali ovce a kozy salašnickým způsobem: od jara do pozdního podzimu je pásli na odlesněných pasekách, žili na salaších v sezónních obydlích - kolibách, zpracovávali ovčímléko na sýr a dalšíprodukty. Pastevci osídlujícívýše zmíněná územíbyli nazýváni Valaši - odtud pocház( také název celého kraje -

Valašsko.

Největší rozkvět v salašnictvínastal r, 17. a 1B- stol. Každá horská vesnice měla i několik set ovcí a kolem deseti

Valašská vesnice byla od samého počátku sociálně diferencovaná. Také v expozici Valašské dědiny chceme ukázat, jaké bylo sociální složeníobyvatel na valašské vesnici od konce 1B. do poloviny 20. století.

Nejbohatším sedlákem byl íojt - dědičný rychtář, který

zastupoval vrchnost. Fojtství stávalo zpravidla na dolním konci, kde bývala nejlepší půda. Ukázkou obydlí střednÉ ho horského zemědělce, jaká se stavěla na rožnovském panství ve druhé polovině 1B. stolet| je pasekářská usedlost z Velkých Karlovic - Miloňova. Za moderní prvek stavby je považována bočníobytná komora vedle jizby, sloužícík byd|ení výminkářů a dalšímmoderním prvkem domu je kamenný komín, který se na meziříčských

panstvích po vyh|ášení,,Ohňovéhopatentu" loseía ll, 1786 důsledně požadoval u každénovostavby i

v r.

v horách.

salaší,Se zaváděním řízeného lesního hospodářství

v první polovině ]9. století a konkurencí kvalitní zahraničnívlny a nového materiálu bavlny, začal tento způsob hospodařen í upadat.

Na Valašskédědině dokládáme tři typy salašnického hospodářství.

b V

torn prvním svědčíkoliba z Černéhory u Radhoště. minulosti bylo v okolí Radhoště ]6 velkých salaší každá strážila kolem 400 ovcí. koliba sloužila svému a účeluještév 50. letech našeho století. l nyni sloužík ukázkové výrobě ovčíhosýra.

Dalšídva typy představují tzv. stánisko z Karolinky - Rákošového a koliba na,,l(hách". Stánisko bylo společným sezónním hospodářstvím čtyř rodin, dříve spříznéných.

Starali se o ovce/ krávy i horské políčko.Koliba na ,,lí hách" (sanicícht je z jižníhoValašska, z obce Nedašov, která ležípod Bílými Karpaty. Převážela se i během léta z místa na místo, poclle toho, na kterém pozemku stál košár (ohrada) s ovcemi. Na celém jižnímvalašsku došlo k těsné symbióze mezi salašnictvím a horským zemědě|stvím. Košárováním se vyhnojovala pole a louky v nejvýše položených místech nad obcí.

Ukázkou obydlí nejchudší společenskévrstvy, která na valašské vesnici žila, je chalupa č.70 z Leskovce

u Vsetína, Tento dům ,,bezzemka" je typem chalupnického obydlí rozš(řeným snad v celých západních Karpa-

tech. Dvojdíiný půdorys s miniaturní jizbou a sínídával k dispozici pouze 5,5 m' obytné plochy, protože třetinu prostoru zabrala pec. Takóvé chalupy se stavěly na okrajích obci na méně hodnotné půdě.

shluku Matochovy chalupy do Valašského muzea,

byla do jeií blízkosti přemístěna i formanská usedlost.

Tímto transíerem je možnéprezentovat historicky

podloženou ekonomickou

obou usedlostí.

a sociální provázanost

Objekt je ukázkou střední pasekářské usedlosti, kde hospodář provozoval přidruženou výdělečnou činnost -,,formanství" (povozn ctv0. Va ašštíforman i azv áželi tkalcovské vyroUt<y, dřevo, šindel a různézemědělské produkty (brynzu, švestková povidla) až do Budapešti, Brna, Vídně a ze sr,ěta přiváželi především sůl, která i

l

r

byla při chovu ovcívelmi polřebná.

Dalšívýznamnou stavbou

_ie

evangelický toleranční

kostel. Jedná se o vědeckou rekonstrukci původnírou-

bené stavby, vybudované na základě právní normy z roku 17B1 , umožňujícího v českých zemkh praktikování i nekatolických vyznání. Jednoduchá halová konstrukce s valbovou střechou, absence věže se zvony. podomácky vyráběné vybaveni užitílevných stavebních materiálů a samotné umístění na okraji vesnice tak v našem muzeu reprezentuje sakrální architekturu, jejž realizace byla omezena Yadou zákazů. Kostel, jenž se v Huslenkách jako modlitebna využívalod roku 1786, musel být pro špatný technický stav stržen už na konci 1 9. století. Přesto nám jeho stavba dokládá obohacení náboženského života, jehož se po staletích útrap dostalo na Valašsku silné zastoupeným evangelickým

Tolerančníhopatentu V rámci realizace grantového projektu ,, Muzeum v přírodě a lidová kultura v nových formách prezentace kultur-

ního dědictví" došlo v areálu Valašskédědiny k transíeru některých stávajících a ke stavbě nových objektů lidové arch itektu ry.

Transíerem domu z Nového Hrozenkova č. 60 se uzavftá dílčíexpozičnícelek Valašskédědiny, tzv. Hrozenkovská terasa. Umísiění objektu jako součásti vesnické zástavby prezentuje sociálni a hospodářské vztahy na vesnici mezi jednotlivými usedlostmi a příbuzensko-hospodářskými celky. Dům a vnitřní expozice představuje obydlí střed-

ního rolníka s doplňkovou domáckou výrobou, předevšímvýrobou plátna a stolařstvím, Originální objekt, který pochází z první poloviny ]9. století a je jednou z nejstarších stavebních forem z Nového Hrozenkova,

byl zachráněn před zničeníma převezen do muzea v 70. leiech 20. století.

Usedlost formana z Velkých Karlovic - Jezerného byla na původnímmístě součástítzv. kuly, tj. shluku usedlostí propojených příbuzenskými vazbami. K originální íormanské usedlosti náleží obytný dům, chlév a stodola.

V muzeu byl dům po převezení umístěn na

dočasném rodinného původního přenesení další usedlosti místě. Po

obcím.

Vesnická škola z Velkých Karlovic - Miloňova reprezentuje typ veřejné budovy, do jejížpodoby §e promítlo nejen tradičnílidové stavitelství, ale i novější zvyklosti veřejných staveb, kdy plánová dokumentace museIa být schválena příslušnýmiúřady. Na střeše je umístěna malá zvonička za účelemzvukové signalizace - ranní, polední, večernízvonění, mimořádné události. Objekt rozšiřuje nabidku tématického zastoupení expozic areálu vesnických staveb Valašské dědiny o veřejnou stavbu jednotřídní venkovské školy včetně sociálních podmínek učitelůté doby. Výukový prostoí je využitelný jako klasická muzejní expozice s možností využiL( pro specializované výukové lekce,

dokládající realitu školníhovyučováníkoncem ]

9, a na počátku 20. století,

Originální ob.iekt roubeného domu z poslední třetiny 19. stoleti se nezachoval, Stavba je vědeckou rekonstrukcí venkovské školy, realizovanou na základě dochované technické plánové dokumentace.

Soubor staveb * obecní hostinec, obchod s porážkou a ledovna je vědeckou rekonstrukcí atypické venkovské hospodářské jednotky: hostince s doplňkovým provozováním obchodu a porážky. Roubený dům ze Zděchova, pocházejkí z první poloviny 19. století byl přizpůsobován podnikatelským aktivitám majitele - hostinské činnosti, která

byla později doplněna kupeckým krámem, Uspořádání objeklu se odlišu je od ostatních slaveb na vesnici. Reflektuje především specilické potřeby vlastníků - většíhospo-

dářské zázem( (stodola a chlévy), menšíčást je pak urče-

na k zemědělské činnosti, která byla jinak pro většinu

obyvatel na vesnici převažující.K souboru zmiňovaných staveb patří také ledovna obdélnl]<ového tvaru z kamenného zdiva.

Expozice v interiérech představují život obyvatel Valašska od konce 'l B. do poloviny 20. sloletí: bezzemka, drobného i středního zemédělce, ale i bohatého sedláka. Najdeme v nich i ukázky podomácké výroby, např. plátna, hadrových koberců, provazů, zpracován( ovčívlnya lnu, řemesel - např. kovářství, kolářství.

Obytné domy doplňují hospodářské stavby: stodoly, chlévy a stavby speciálni jako jsou např. větrný mlýn, zvonice, studny, komory, sklípky či sušírnaovoce.

Valašskémuzeum naplňuje odkaz svých zakladatelů

bratrů Jaroňkových, jejichž záměrem bylo vytvořit ,,živé mLlzeum" - muzeum/ které by žilo prac(,lidovými zvyky a slavnostmi.

Ve Valašské dědině se každoročněuskutečňuje celá řada programů, které jsou součástíValašského roku: řemeslné, zvykoslovné, oživujk( staré technologie nebo tématické programy pro školy.

{zr

vA LAš s t<Á

DED!NA

1. vsTup oo RRlÁt_u 2. pol_ycoNÁrNí srooorn

z Hoosrnvlc

A(7

G 5pG

@6

t,"§

:,,ru*-,.'

@

ffiA

3. pR]rn z ]lžNíHovnrnšsr,q 4. KouBAz če nNÉ Hony

lryBÁ ,lltst§.7

5. CHALUpA z ve lrÝcH KARLovlC - l"ttroŇovR 6. CHALUPA BEZZEMKAZ LESKOVCE 7. CHAL:zAzE šruorovR B. BLlNKovA CHALupA z HonNísrčvy - ],qNlNovy g. sušínNn ovocE ZE SENlNKy 10. cHRrupnz ružNÉ

rúry

11. KoMoRAZE SEN|NKY

12. zvoNlCE z ružNÉ t3. srÁNlst<o -oůtlz KARoLINKy- nÁrošovÉHo 1+.

šrorn z vrrrÝcu KARLovlC - H,tlroŇovR

15. HOSPODA s <upecrÝrr,t rnÁlr,tE,l,t zr zoĚcHovn 16. šrunnlovn pnsrrÁŘsrÁ usEDLosT

z

vrrrÝcl

KARLovlC

-

@

pooŤnrÉHo

17. zvoNlčre z vnsĚrlc 1B. EvANCELlcrÝ rore nRNčNít<osrrr z HUSLENEK 19. CHALUPAZ PRLOVA zo. vĚrnNÝ vrÝN z rrnoNít< 21. DůM S CHrÉvrH,t R poosíŇt<y z vnrnšsrÉpoLANKy

zz. oův s poosíŇxrl,t - 1rzrnNÉHo ep. :z 23.

24.

25.

26.

A sKLEpEM z vel<ÝcH KARLovlC

t<ovÁnNnz LUToNlNy

osyrNÝ oům z NovÉHo HRozENKovA

čp, 1 0

CHALUpA z NovÉHo HRozENKovA čp, 536

CHALIzAZ NovÉHo HRozENKovA čp, 205 27. CHALUIAZ NovÉHo HRoZENKoVA čp. 60 28. cHALupAz vrlrÝcH rnnlovlc -1rzrnNÉHo ep. :a z9. rqtství z rtorčrn

A

- amfiteátr na Stráni