sila myslenky

Uvažovali jste vůbec někdy o tom, jakým způsobem přemýšlíte? Řeknete si, že je to úplně jedno, že vaše myšlenky stejně nikdo nemůže vidět. Ale co když má na vás myšlení nějaký dopad? Co když způsob vašeho myšlení je zdrojem vaší nespokojenosti a smůly v životě?

Dnes máte šanci ukončit vaše smolné časy a začít lepší a spokojenější život. Klíč k vašemu štěstí je totiž blíž, než si dokážete představit…

1. část – Jak myšlení ovlivňuje náš život

Žijeme v době, kdy lidé stále někam spěchají a nemají čas zvolnit či se dokonce zastavit. To stejné platí u myšlení většiny populace na naší planetě. Neustále přemýšlíme. Ať nad věcmi, které musíme v životě řešit, nebo nad našimi nejhlubšími tužbami a představami o lepším žití.

Myšlení je pro každého z nás tak naprosto přirozené, že někdy ani nepřemýšlíme, jestli na nás může mít nějaký vliv. Jistě každý zná přísloví „Každý svého štěstí strůjce.“, že to, co si v životě vytváříme, je dáno nejen našimi skutky, ale i naším smýšlením. Myšlení je něco jako naše vlastní samospráva. Čím tělo živíme, podle toho nám pak funguje – v tomto případě se jedná o náš život.

Do jakých myšlenek totiž dáváme energii, ty se nám potom zhmotňují i v osobním životě.

Čím více na něco myslíme, tím více si to přitahujeme a často se to s velkou pravděpodobností stane. Jedná se o nejdůležitější zákon vesmíru – zákon přitažlivosti. Jedná se o pozitivní myšlenky, tedy ty, které si každý z nás přeje zažít, ale i o ty negativní – tedy takové, ze kterých máme největší strach.

Tím, že myslíme na to, co nejvíce nechceme, a stačí, pokud nad tím jen uvažujeme, už tehdy máme šanci, že se nám ona nechtěná věc stane.

Proto je tolik lidí nešťastných. Proto si tolik lidí stěžuje na svůj život, jak jsou nespokojení, co se jim to děje za neštěstí nebo jak se jim lepí smůla na paty. Sami myslí na to, co nechtějí, a ani netuší, že si to vlastně sami zapříčiňují. Myšlenkami si měníme vlastní realitu.

Takže jestli nějaké události v životě nechcete, prostě a jednoduše je ignorujte a soustřeďte se na ty, které vám budou zpříjemňovat život.

Lidé mohou být nešťastní ještě proto, že mluví negativně. Slova pozitivní i negativní nás všechny také velmi ovlivňují, přispívají k tomu, jak se cítíme, jak vnímáme svět a naopak svět nás. Ale to se jedná o jiné téma.

V dnešní době koronaviru to zřetelně můžete vidět u lidí, kteří z něj mají nepředstavitelný strach. Neustále mají zapnutou televizi, sledují všechno zpravodajství na toto téma a velmi se obávají, že onemocní. Je jasné, že se neobávají viru jen pro to, aby se jím sami nenakazili – často mají strach i o své blízké a to je v tomto případě, podle mě, ještě horší. V každém případě totiž přitahují to, co nechtějí, aby se stalo.

Ovšem je tu způsob, jak se covidu-19 vyhnout. Kromě toho, že budete posilovat svůj imunitní systém, jednoduše přijměte, že virus tady prostě je. Přijměte to, co se ve světě dnes děje, a jděte svým běžným životem. Vězte, že virus kolem nás je, ale nedělejte si z toho těžkou hlavu.

Pokud se tímto budete řídit nebo prostě budete brát média zveličující covid-19 pouze na vědomí, neměli byste mít důvod se něčeho bát.

Třeba takovým případem podobným covidu-19 byla černobylská havárie v 80. letech minulého století.

Po výbuchu jaderného reaktoru přijelo pomáhat uklízet trosky a čistit okolí 300–600 000 lidí. Jako dobrovolník byl mezi nimi také ukrajinský pilot Mykola Volkozub. Po tom, co mu bylo vysvětleno poslání jeho týmu, si byl vědom toho, že podstupuje obrovské riziko a možná přijde o život. Jeho tým byl totiž pověřen měřit teplotu a složení plynů nad vybuchlým reaktorem, což si myslím, že byla nejnebezpečnější úloha, kterou mohli dobrovolníci dostat.

Kromě toho, že byl Mykola, tak jako ostatní, chráněn proti radiaci olověnou vestou, nad zářením nepřemýšlel, vnímal spíš svou milovanou práci a na nic jiného se nesoustředil – nedal prostor strachu a myšlenkám na dopady radiace. Následně byl po 3 letech ozářen natolik, že hodnotu jeho radiace měl dozimetr problém změřit. Byl proto poslán do Moskvy na lékařské testy. Přes riziko nemoci z radiace se však dožil požehnaného věku a zdá se, že radiace na něj měla jen malý, možná i minimální vliv. Lékaři se jeho dobrému zdravotnímu stavu dodnes diví a nemají pro to vědecké vysvětlení.

Nadále se tohle téma vyskytuje i ve filmech.

Tematika zpracovaná tímto článkem je obsažena ve filmu Tajemství (2006) od Drewa Heriota nebo třeba ve druhé řadě ve snímku What the bleep do we know!? (2004).

Jako další příklad lze připomenout film Star Wars: Epizoda V – Impérium vrací úder (1980), kde se ve filmu nachází scéna, ve které Mistr Yoda učí svého žáka Luka Skywalkera pochopit, jak pracovat se sílou. V jedné chvíli se Lukova vesmírná loď potopí do bažiny a on to přes všechnu svoji snahu loď vytáhnout pomocí síly myšlenky nakonec vzdá. Mistr Yoda mu však dokáže, že nic není nemožné, pokud tomu skutečně věříme a potopenou loď bez fyzické námahy vrátí zpět na pevnou zemi.

V čase 1:13:05 Luke mistrovi řekne: „Nemůžu tomu uvěřit.“. Na to mu Yoda odpoví: „Proto to nedokážeš.“

Tím chci říct, že tím způsobem, jakým vnímáme svět, se on přizpůsobuje nám. Proto někdy stačí převrátit myšlenku a pohled na věc se vám rychle změní.

Např. místo toho, abychom říkali, že něco nejde, že to prostě nedokážeme, si řekněte, že to jde, že to dokážete a hlavně v to věřte! To vám dodá sílu a sebevědomí na to danou překážku zvládnout a takovéto nastavení vaší mysli dosáhne s jistotou cíle.

Tohle platí téměř na vše, co si dokážete představit, včetně léčení různých nemocí.

Jinak, když už jsme u dosahování splnění vašich snů, přejděme rovnou na vaše životní cíle. Jak si myslíte, že ti bohatí a úspěšní lidé dosahují takových skvělých výsledků, které jim spousta lidí závidí? Ano, velkou část zahrnuje tvrdá práce a jejich bohaté zkušenosti v oboru, ovšem jednu věc lidé opomíjejí – a to jejich pevnou víru v sebe sama, v to, že to určitě zvládnou. Věří v danou věc a sebe tak moc, že si tím svou realitu tvoří a v životě jim to vychází.

Aby ale vše bylo, jak chcete, musíte VY zase na oplátku do toho něco vložit. Nic se neděje nebo nestane jen tak. Ale myšlení vám v tomto ohledu výrazně pomůže.

2. část – Metody, jak si zhmotnit vaše přání

1) Vyslov a Zapomeň Přejte si to, co chcete, aby se vám stalo, nebo co chcete dostat. Ovšem je v tom háček – musíte do toho přání dát nějakou silnou emoci nebo energii, jinak byste si tohle přání mohli opakovat až do smrti a nikdy by se vám nesplnilo. Nejvíce vám při tomto pomůže, když si vytvoříte emoci, kterou budete v daném momentu prožívat.

Tento bod platí pro malé a nedůležité cíle, které vám zpříjemní život. Zkoušejte to třeba u ztrát, nepříjemností a potíží.

2) Vyslov a připomínej Pro co se rozhodnete, že přijmete a následně pak dennodenně prožíváte, to máte. Svět se začne měnit a přizpůsobovat vašemu záměru. Představujte si svoje cíle do té doby, než se zhmotní. Připomínejte si je denně, zapojte do toho pocity, jako kdybyste už vašeho cíle dosáhli a představujte si sebe sama v konečném a ideálním stavu, který vám vyhovuje.

Vaše cíle se zhmotní až ve chvíli, kdy odpadnou vaše pochybnosti. Tohle je metoda, u které můžete mít určitou jistotu, že se vám splní, co si přejete.

3) Vaše příběhy z diskuzních fór Někdy, když si něco moc přejete a ono se pořád nedostavuje, se můžete přestat těšit a nečekat to. A najednou se vaše přání vyplní. Tímto způsobem se vám vaše zapomenutá přání mohou jednou splnit.

Energie víry v realizaci v okamžiku, kdy jste ji přestali očekávat, se neztratila, navíc se tím ztratily i všechny vaše pochybnosti a naplnění přání nestálo nic v cestě.

4) Vyslov a připomínej bez emocí Pokud směřujeme veškeré emoce na daný cíl podle 2. metody, tak se náš cíl realizuje. Úspěch je rovnováha emocí. Východiskem je své emoce zaměřené na cíl kontrolovat a nedovolit jim projevit se. Prostě začněte brát cíl chladně jako samozřejmost, jako něco, co vám náleží, protože jste se pro to rozhodli a přirozeně si to vezmete. Snížíte tak i důležitost vašich cílů – tím přeměníte víru v jistotu. O cíli pak přemýšlíte jako o hotové věci a ta samozřejmost nese energii záměru.

Pro uskutečnění budete muset ale něco udělat. Budete se muset zbavit silných emocí, které máte s cílem spojené. Ale i tohle se dokážete tréningem naučit – např. tím, že si budete říkat odůvodnění. Bohužel tento bod má i své vedlejší příznaky, které mohou zapříčinit, že z uskutečnění cílů, kterých dosáhnete, nebudete mít radost a budete je brát jako samozřejmost. Například milionová výhra v loterii by na vás mohla působit tak samozřejmě, jako byste na chodníku našli 1 korunu.

5) Loydova osvědčená metoda Co když nevíte, jaké pozitivní nebo negativní přání jste si před nedávnem nebo v dávné minulosti přáli? Pokud byste je chtěli všechna zrušit a začít se všemi cíli a přáními od znova, stačí jednoduše a otevřeně říct: „Ruším vše, co jsem si kdy vědomě nebo nevědomě přál a začínám od nuly.“

Ale nebojte se, nezačnete od úplného začátku. Svůj čas jste nepromrhali zbytečně. Půjde vám vše mnohem rychleji než tomu, kdo začíná jako nováček. Uskutečnění vašich cílů bude nyní brzy naplněno.

Vaše přání si napište na papír a poproste o jejich realizaci jen jednou – a to při nějakém slavnostním okamžiku, kdy je vložíte do svého podvědomí a odešlete vesmíru. Toto datum si napište, jelikož je velmi důležité. Piště si všechna důležitá data, protože od této chvíle jste na cestě. Ovšem za jejich uskutečnění nepřestávejte děkovat.

Udržujte si pozitivní myšlení a snažte se jeho zásady denně dodržovat, až se vám utvoří nový charakter. Ohledně této metody vám dám ještě jednu radu.

Neustále se v souvislosti s vašimi cíli přesvědčujte o tom, že to vlastně není mnoho, že jste mohli chtít víc. Je to běžné, všední, vidíte to u lidí všude kolem sebe, proč byste to nemohli mít i vy? Jste přece taky člověk, a proto si to zasloužíte. Proč zrovna vy byste to mít nemohli?

Tím máte vše splněno a dodržujte tyto zásady:

1. Buďte šťastní tam, kde právě jste a užívejte života. Užívejte si naplnění cílů v přítomnosti, ať jste kdekoliv.

2. Netermínujte realizaci cíle. Cíl je daný, samozřejmý a časové splnění nechte otevřené. Bude to tak brzy, jak jen to bude možné.

3. Existuje jedna pravda. Čím méně potřebujete, tím víc a rychleji to získáte.

4. Plánujte si jen krátkodobou budoucnost. Nikdy nevíte, co se stane ve chvíli, na kterou máte naplánovaný nějaký cíl. Například si na příští léto plánujete stanování v přírodě a v momentální chvíli ani netušíte, že v tu dobu pojedete do Karibiku.

Čerpal jsem z knihy Indigový svět od Simona Loyda mirek zatloukal