Slévárenství 5-6/2020

5–6 / 2020

ROČNÍ PŘEHLEDY | ANNUAL OVERVIEWS OBSAH

Obsah

Obsah 5–6/2020 Tematické zaměření: Výroba modelů | topic: Manufacture of patterns odborná garance | expert guarantee: Ing. Rostislav Martinák

ÚVODNÍ SLOVO

LITERÁRNÍ PŘEHLEDY

Introductory word

Literary overviews

130 MARTÍNEK, L.: Restart na více frontách 130 PÍSAŘÍKOVÁ, M.: Slévárenství pod rouškou a s odstupem 131 MARTINÁK, R.: Slovo úvodem

152 Výroba modelů ve slévárenských časopisech a sbornících Manufacture of patterns in foundry journals and proceedings

FIREMNÍ PREZENTACE

VÝROBA MODELŮ

Presentations of companies

Manufacture of patterns 132 PANTŮČEK, A. Modely vyrobené 3D tiskem přispívají ke zvýšení podílu na trhu odlitků Patterns manufactured by 3D printing contribute to an increased share on the casting market

136 KOVÁŘ, M. Výroba modelů a odlitků v ZPS - SLÉVÁRNA, a.s.

154

156

The use of digital technology in pattern production

142 LÁNA, I.; HORÁK, R. Porovnání postupů výroby modelových zařízení Comparison of production processes of pattern equipment

ČLÁNKY MIMO DANÉ TÉMA Special articles beyond given topic 146 ŠENBERGER, J.; KAFKA, V.; PĚLUCHA, B.; SÝKORA, M. Použití jednoduchých statistických metod k motivaci zaměstnanců a ke kontrole technologie

ŠEBESTA-služby slévárnám s.r.o.

Digitální nástroje pro zvýšení efektivity tavicích a dávkovacích pecí

158

Kovolis Hedvikov a.s.

Silná rodinná firma přátelská uvnitř i k okolí

Production of patterns and castings in the joint-stock company of ZPS – SLÉVÁRNA, a.s.

139 ŠÍMA, P. Využití digitální techniky ve výrobě modelů

H-GLOST, s.r.o.

H-GLOST, s.r.o., – již 10 let s vámi

ROZHOVORY Interviews Koronavirus a slévárenství 161 Dulava, M.: S+C ALFANAMETAL s.r.o.

162 Krňávek, V.: SIEMENS, s.r.o.

162 Lána, I.; Kubát, F.: Slévárna a modelárna Nové Ransko, 163 164 165 166 167 169

s.r.o.

Havelka, P.: ŽĎAS, a.s.

Matoušek, D.: Železárny Štěpánov, spol. s r. o.

Vrtílek, J.; Koplík, J.: ŠEBESTA-služby slévárnám s.r.o.

Jírek, R.: Modelárna - NEMOŠICE s.r.o.

Kroupová, I.: VŠB-TUO, FMMI, katedra metalurgie a slévárenství Krutiš, V.; Pernica, V.: VUT v Brně, FSI, ÚST, odbor slévárenství

The use of simple statistical methods for motivation of employees and to the technology control

Vydavatel | Publisher Česká slévárenská společnost, z.s.

Divadelní 6, 657 34 Brno slevarenska@volny.cz IČ 0053298

Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem.

S výjimkou případů, které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Odborné články jsou posuzovány jedním recenzentem, recenzní posudky jsou uloženy v redakci v elektronické podobě. Redakce si vyhrazuje právo jazykové úpravy a zkrácení příspěvků v rubrikách. Vydavatel není dle zákona č.

46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za pravdivost údajů obsažených v reklamě. Firemní materiály nejsou lektorovány. SDO.

128 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

ISSN 0037-6825 SSČR Číslo povolení Ministerstva kultury ČR – registrační značka – MK ČR E 4361 Vychází 6krát ročně | 6 issues a year Číslo 5–6/2020 vyšlo 22.07.2020 Do sazby 15.06.2020, do tisku 08.07.2020 Náklad 400 ks Inzerce | Advertisements Inzerci vyřizuje redakce Ceník platný pro rok 2020

Předplatné | Subscription Předplatné vyřizuje redakce. Česká republika: právnické osoby: 130 Kč/ks; rok: 6 × 130 Kč; fyzické osoby: 80 Kč/ks; rok: 6 × 80 Kč.

Ceny jsou uvedeny bez DPH, poštovného a balného. Distribuce: Česká pošta, s. p.

Slovenská republika: SUWECO, spol. s r. o., tel.: +420 242 459 202–3, www.suweco.cz.

Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce.

Subscription fee in Europe: 80 EUR, other countries: 140 USD or 90 EUR (incl. postage).

RUBRIKY OBÁLKA

Sections

Cover 171

Kalendář akcí Schedule of events

H-GLOST, s.r.o.

173

Zprávy České slévárenské společnosti News from the Czech Foundrymen Association

174

174

ŠEBESTA-služby slévárnám s.r.o.

Zprávy Svazu sléváren České republiky News from the Association of Foundries of the Czech Republic

ČSS, z.s., XXIV. celostátní konference

Aktuality

Z-MODEL, spol. s r.o.

News

175

176

Výtahy přednášek SSK

INZERCE

Summaries of the WFC lectures

Advertisements

Zahraniční slévárenské časopisy Foreign foundry journals

179

Nekrolog

127 ČSS, z.s., 57. slévárenské dny® 188 Ediční plán Slévárenství 2020

Obituary

181

153 Format 1 spol. s r.o., Křenovice

Z historie From the history

187

141 Heinrich Wagner Sinto GmbH

Životní prostředí Environment

135 LIPSKÉ VELETRHY, intec, Z 170 ČSS, z.s., Katalog vad odlitků ze slitin 172 Veletrhy Brno, a.s.

Příští číslo | next issue: 7–8/2020 FOND-EX + IT ve slévárenství | FOND-EX + IT in foundry industry Termín vydání | publication date: 25.08.2020

Redakční rada | Advisory board prof. Ing. Dana Bolibruchová, PhD. Ing. Jan Čech, Ph.D. Ing. Martin Dulava, Ph.D. prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Ing. Štefan Eperješi, CSc. Ing. Jiří Fošum Ing. Josef Hlavinka prof. Ing. Milan Horáček, CSc. Ing. Václav Kaňa, Ph.D. Ing. Radovan Koplík, CSc. doc. Ing. Petr Lichý, Ph.D.

doc. Ing. Antonín Mores, CSc. prof. Ing. Iva Nová, CSc. Ing. Radan Potácel doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc. prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. prof. Ing. Augustin Sládek, PhD. doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc. Ing. Jan Šlajs Ing. Ladislav Tomek doc. Ing. Iveta Vasková, PhD. předseda: Ing. Zdeněk Vladár

180 NTM, Přehled dějin hutnictví v českých zemích

Sazba | Typeset by Lubomír Daněk CONTIMEX, spol. s r.o., www.contimex.cz Tisk | Printing house Tiskárna A.M.G., s.r.o., www.tiskarna-amg.cz

Vedoucí redaktorka | Chief editor Mgr. Milada Písaříková Redakce | Editorial office Divadelní 6, 657 34 Brno tel.: +420 739 665 690 www.casopis-slevarenstvi.cz

Redakční a jazyková spolupráce Editorial and language collaboration Edita Bělehradová Mgr. Helena Šebestová Mgr. František Urbánek

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 129

ROČNÍ PŘEHLEDY | ANNUAL OVERVIEWS OBSAH

Obsah

ROČNÍ PŘEHLEDY | ANNUAL ÚVODNÍ OVERVIEWS SLOVO

Ludvík Martínek | Milada Písaříková

Restart na více frontách Vážení čtenáři, dovolte mi na úvod tohoto vydání časopisu Slévárenství několik vět.

Ve Svazu sléváren České republiky (SSČR) došlo začátkem letošního roku v důsledku racionalizačních opatření k redukci personálního obsazení.

Po celé řadě jednání mezi zástupci České slévárenské společnosti, z. s., (ČSS) a SSČR, za velké podpory vás všech – čtenářů i patriotů naší branže – dochází po vzájemné dohodě od tohoto dvojčíslí, tj. č. 5–6/2020, ke změně vydavatele časopisu Slévárenství, kterým se stává ČSS, přičemž Mgr. Milada Písaříková zůstává ve funkci vedoucí redaktorky, ovšem zaměstnanecký poměr má od 1. června 2020 nově uzavřen s ČSS. Přestože majitelem titulu Slévárenství zůstává SSČR, bude složení nové redakční rady navrhovat ze 70 % ČSS a ze 30 % SSČR s tím, že ČSS má právo veta, tedy že v 15členné redakční radě bude bez výhrad zastoupen prezident SSČR a k němu budou ke schválení navrženi další čtyři zástupci svazu.

Hlavním cílem této dohody (změny) je v době prohlubující se hospodářské i koronavirové krize nejen zachovat, ale především rozvíjet časopis Slévárenství ku prospěchu vás – našich čtenářů.

Ing. Ludvík Martínek, Ph.D. předseda České slévárenské společnosti, z.s.

Závěrem bych opravdu rád poděkoval vám všem za velkou podporu našich jednání a uzavřel bych radostným konstatováním, že jsme potěšeni, že tato společná jednání vedla ke zdárnému cíli, tedy nejen k zachování, ale především k rozvoji našeho odborného časopisu Slévárenství odpovídající úrovni 21. století.

Ještě jednou díky

Slévárenství pod rouškou a s odstupem Vážené a milé čtenářky, vážení a milí čtenáři, začátkem tohoto roku byl každý z nás ve větší či menší míře vystaven zcela novým a nečekaným změnám. Shodou okolností nastaly poměrně dramatické zvraty také v redakci časopisu Slévárenství. Po období značné nejistoty a destabilizace činnosti redakce došlo k vyjasnění situace a úspěšné dohodě mezi ČSS a SSČR, a časopis tak může fungovat dál podle plánu. Předplatitelům a odběratelům se tímto omlouváme za časovou prodlevu při vydání tohoto čísla.

Ráda bych touto cestou ze srdce poděkovala všem za fantastickou podporu – v době, kdy většina z vás řešila závažné problémy týkající se pandemie koronaviru, jste dokázali, jak je pro slévárenskou obec časopis důležitý, a že vám není lhostejný nejen osud Slévárenství.

Těším se na naši spolupráci při tvorbě dalších vydání časopisu a přeji vám především upřímné mezilidské vztahy, pevné zdraví, radost ze života a z výsledků vaší práce a dostatek sil k překonávání překážek.

130 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

Mgr. Milada Písaříková vedoucí redaktorka Slévárenství

S úctou k tradici, která zavazuje, ale těší

Slovo úvodem Vezme-li se za míru velikosti trhu pro odbyt slévárenského modelového zařízení v tuzemsku vyrobené množství odlitků ze slitin železa, bude s malou chybou možno tvrdit, že za uplynulých třicet let se jeho velikost zmenšila o 70 %. Změna ekonomického systému a následující nezadržitelný pokles s občasnými údobími malého oživení a stagnace poptávky po odlitcích a tedy i po modelovém zařízení nutně vedl k transformaci celého oboru. Došlo k zániku nebo byla výrazně redukována výrobní kapacita prakticky všech původních velkých modeláren, které vznikly jako běžné součásti průmyslových závodů zabývajících se slévárenskou výrobou a které byly do roku 1990 bez výjimky vlastněny a řízeny jedinou státní korporací. Vlastní modelárny se podařilo zachovat pouze v těch přeživších podnicích, kde zůstala zachována dostatečně velká výroba odlitků a dlouhodobě existovala potřeba výroby a oprav modelů. V řadě případů, kdy taková perspektiva již nebyla, došlo k osamostatnění modeláren, které se zaměřily na dodávky modelového zařízení pro širší okruh zákazníků na nově definovaném trhu. Nutno říci, že ani taková cesta nebyla vždy korunována úspěchem a v řadě případů došlo k úpadku. Třetí variantou bylo zakládání malých živností bývalými modeláři s jedním nebo o něco málo více zaměstnanci, financovaných z rodinných úspor nebo úvěrem, za nějž zřizovatel ručil veškerým svým majetkem.

Firma uvedeného typu ze své podstaty nemá v ceně výrobku zahrnutu žádnou budoucí inovaci a svému zákazníkovi prodává za cenu na hranici rentability. Jde o ekonomický model, který se velmi osvědčil ve středověku a umožnil řemeslo předávat z pokolení na pokolení a v případě nedostatku zakázek vyrábět i výrobky jiného určení stejnými nástroji ze stejného materiálu. Cenou za staletou stabilitu byl ovšem prakticky nulový technický pokrok a vzhledem k nízkému stupni dělby práce i všeobecná chudoba. Ve svém celku neradostný obraz modelářského oboru jen umocňuje úplný zánik jeho odborného učňovského a navazujícího středního školství.

Tabuizace a ukončení výuky politické ekonomie na vysokých školách pak už jaksi samo sebou povede k volbě právě výše uvedené třetí cesty. Bez odpovídajícího vzdělání není a ani se nenajde nikdo, kdo by dal drobné a střední firmě návod, jak efektivně podnikat při stále se zmenšujícím trhu.

Jak měření teploty prostředí neříká nic o okamžité rychlosti pohybu konkrétní molekuly, tak ani makroekonomický pohled neříká nic o ekonomické situaci toho kterého podniku.

Ekonomickou situaci modeláren je možno znázornit pomocí Gaussovy rozdělovací funkce. Některé modelárny budou v lepší, jiné v horší kondici. Zánik jedné modelárny je šancí pro druhou. Statistická pravděpodobnost dobrých ekonomických výsledků všech modeláren bude ale v každém případě klesat se zhoršujícími se podmínkami na trhu, což dle ze všech stran se valících negativních zpráv zřejmě bude realitou i následujících měsíců a let.

Ing. Rostislav Martinák odborný garant Slévárenství 5–6/2020

Publikované příspěvky věnované problematice výroby modelového zařízení spojuje jako červená nit vědomí potřeby neustále zvyšovat produktivitu práce a snahy pomocí techniky nahradit lidské řemeslné mistrovství, kterému se i nadaný člověk učí dlouhá léta a na jehož výchovu v dnešní době nejsou prostředky, vůle ani čas. Volba nových materiálů, 3D modelování, CNC obrábění a 3D tisk jsou postupy, kterým se modelárny snaží čelit stále se zvětšujícímu konkurenčnímu tlaku a neustále se snižujícímu počtu v oboru kvalifikovaných pracovníků.

Děkuji všem autorům za jejich příspěvky a čtenářům přeji hodně úspěchů.

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 131

ROČNÍ PŘEHLEDY ÚVODNÍ SLOVO | ANNUAL OVERVIEWS

Rostislav Martinák

ROČNÍ PŘEHLEDY | ANNUAL VÝROBA OVERVIEWS MODELŮ

Pantůček, A. | Modely vyrobené 3D tiskem přispívají ke zvýšení podílu na trhu odlitků

Modely vyrobené 3D tiskem přispívají ke zvýšení podílu na trhu odlitků Patterns manufactured by 3D printing contribute to an increased share on the casting market

Úvod 621.725 : 655.3 pattern building―3D printing

During the last 20 years the use of 3D technologies has expanded into a number of industry branches. In the production of machine parts these technologies are an important element of the current trend called Industry 4.0.

Today’s wide range of 3D technology applications, including CAD/CAM machining, 3D printing, 3D measurement and scanning, makes possible to produce parts efficiently, with short delivery dates and it continuously strengthen the production competitiveness.

Využití 3D technologií se v posledních 20 letech rozšířilo do řady průmyslových oborů. Ve výrobě strojních dílů jsou tyto technologie významným prvkem současného trendu nazývaného Průmysl 4.0.

Dnešní široké spektrum aplikací 3D technologií, kam patří CAD/CAM obrábění, 3D tisk, 3D měření a skenování umožňuje vyrábět díly efektivně, s krátkými dodacími termíny a neustále posiluje konkurenceschopnost výroby. V současné době nelze slévárnu v boji o trh a zákazníka udržet bez aplikace nejmodernějších metod výroby slévárenských modelů a odlitků.

Metody 3D tisku

Ing. Antonín Pantůček REX, s.r.o., Brno

132 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

U 3D tisku na rozdíl od klasického obrábění není materiál odstraňován z rozměrných bloků, ale postupně po dílech vrstven do potřebných konečných tvarů. Lze proto hovořit o aditivní výrobě spočívající v přidávání částeček materiálu.

Existuje několik principů, na kterých 3D tiskárny pracují.

V současné době je možno jmenovat 4 základní: - 3D tisk z termoplastů – metoda FDM/FFF. Principem je pokládání kapiček roztaveného termoplastu tryskou postupně po vrstvách o tloušťce od 0,05 do 2 mm až do vytvoření požadovaného trojrozměrného tvaru výtisku. Pro tisk dnes již existuje a stále se rozšiřuje škála termoplastů, jako je např. typ PLA, ABS, PET-G, FLEX, HIPS, PVA, PA (Nylon) a další.

- 3D tisk stereolitografií – metoda SLA/DPL. Principem je vstřikování pryskyřice a její vytvrzování nejčastěji laserem, opět po vrstvách, ale proti FDM/FFF metodě výrazně tenčích, čímž se dosahuje velmi hladkých povrchů vytištěných dílů.

- 3D tisk kompozitů – kompozity z nylonu či onyxu vyztužené vlákny z karbonu, kevlaru apod. mají vysokou pevnost, jsou lehké a v některých případech předčí komplexem vlastností i kovové díly.

- 3D tisk aditivní výroba dílu z kovu – např. metoda DMLS a SLM. Umožňuje přímou výrobu kovových dílů bez složité mezioperační logistiky zajišťování, jako je tomu u klasického obrobku. Významnějšímu rozšíření metody brání dosud velmi vysoké vstupní investice.

ROČNÍ PŘEHLEDY | ANNUAL VÝROBA OVERVIEWS MODELŮ

Kovář, M. | Výroba modelů a odlitků v ZPS - SLÉVÁRNA, a.s.

Výroba modelů a odlitků v ZPS - SLÉVÁRNA, a.s.

Production of patterns and castings in the joint-stock company of ZPS – SLÉVÁRNA, a.s.

Úvod 621.725 pattern making

Foundry industry in Zlín has a long tradition. The beginnings of the casting production are dated back to the 20th years of the last century, when the first foundry was founded as a part of the Baťa factories in the industrial centre of Zlín.

Initially it served as a foundry for the production of castings from non-ferrous metal alloys, later on lamellar graphite iron (GJL) castings were added. In the 1970s it was decided to implement and build a new modern foundry which was located in the ZPS engineering complex in Malenovice near Zlín.

At the beginning of the 1980s a machining shop and a pattern shop were completed and in 1985 the whole production was moved from the city centre to the newly established lines in Malenovice. The article describes the equipment of the foundry and the pattern shop and the used materials and technologies.

Milan Kovář ZPS - SLÉVÁRNA, a.s., Zlín

136 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

Slévárenství ve Zlíně má již dlouholetou tradici. Počátky výroby odlitků sahají do 20. let minulého století, kdy byla první slévárna založena jako součást továren firmy Baťa v průmyslovém centru města Zlína. Zpočátku sloužila jako slévárna pro výrobu odlitků ze slitin neželezných kovů, později se přidaly i odlitky z litiny s lupínkovým grafitem (LLG). Po válce se výroba ve slévárně dále rozšiřovala, a protože nebyla svou kapacitou v pozdějších letech schopna pokrýt tehdejší poptávku po odlitcích, zejména z LLG, bylo v 70. letech rozhodnuto o realizaci a výstavbě nové moderní slévárny. Po zahájení jejího provozu v roce 1984 byla ještě v polovině devadesátých let vybudována i nová modelárna.

Modelárna společnosti ZPS - SLÉVÁRNA, a.s.

ZPS - SLÉVÁRNA, a.s., se během svého působení stala významným dodavatelem litinových odlitků pro přední světové výrobce strojů a zařízení. Velkou předností firmy je komplexnost nabízených služeb spojených s výrobou a dodávkami litinových odlitků. Vedle materiálového a technologického poradenství, opracování, tepelného zpracování, povrchové úpravy a činností interních laboratoří je její značnou výhodou i již zmíněná vlastní modelárna.

Modelárna sídlící ve stejném areálu zajišťuje pro slévárnu veškerou výrobu modelového zařízení, což představuje modely a jaderníky pro dílce v rozpětí hmotnosti od cca 30 kg do 12 000 kg. Pro zajištění hladké přípravy její činnosti slouží oddělení technologické přípravy, jejíž odborníci konzultují s konstruktéry zákazníka ještě před samotnou výrobou technickou stránku odlitků či volbu materiálu s cílem zlepšení funkčnosti výrobku i optimalizace ceny a následně připravují data pro výrobu modelového zařízení na CNC strojích.

Pod pojmem modelového zařízení rozumíme skupinu nástrojů a nářadí sloužících pro výrobu forem ve slévárenství, zejména netrvalých. Do modelového zařízení tedy zahrnujeme samotný model, modelové desky, jaderníky, volné části, tvary vtokových soustav a nálitků a pomocné nářadí (šablony, pomocné přípravky atd.).

Využití digitální techniky ve výrobě modelů The use of digital technology in pattern production

Úvod 621.725 : 330.46:62.004 pattern making―digital technology

Like other industries, the production of foundry patterns is gradually shifting to the increasingly extensive use of modern digital technology. Without the acquisition of a certain CAD system the communication between other companies is very limited today. The presented contribution describes the available CAD systems and their division and experience in converting data models into a physical form.

Výroba slévárenských modelů se podobně jako i jiné obory postupně přesouvá ke stále rozsáhlejšímu využití moderní digitální techniky. Bez pořízení určitého CAD systému (Computer Aided Design, počítačem podporované navrhování) je dnes komunikace mezi ostatními firmami velmi omezená. Není vždy potřeba mít systém se všemi možnými funkcemi, ale bez alespoň základního CAD prohlížeče dnes ani nevíte, jak vypadá zákazníkem požadovaný výrobek (obr. 1).

Dostupné systémy a jejich rozdělení Na trhu existuje velké množství systémů, které jsou členěny podle různých funkcí. Jedno z možných rozdělení je rozdělení na: - malé CAD systémy – převážně ve 2D kreslení bez možnosti zásadního rozšíření. Hlavní využití pro výkresy a náčrty. Cena je obecně stanovena na několik desítek tisíc korun. Příkladem je AutoCAD Inventor LT; - střední CAD systémy – hlavní použití pro 2D kreslení s možností práce ve 3D modeláři. Lze k nim dokupovat nástavby. Cena se pohybuje od jednoho sta do dvou set tisíc Kč. Příkladem je SolidWorks, Solid Edge ad.;

Ing. Pavel Šíma MOSLED, s.r.o., České Budějovice

Obr. 1.

CAD model

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 139

ROČNÍ PŘEHLEDY VÝROBA MODELŮ | ANNUAL OVERVIEWS

Využití digitální techniky ve výrobě modelů | Šíma, P.

ROČNÍ PŘEHLEDY | ANNUAL VÝROBA OVERVIEWS MODELŮ

Lána, I.; Horák, R. | Porovnání postupů výroby modelových zařízení

Porovnání postupů výroby modelových zařízení Comparison of production processes of pattern equipment

Úvod 621.725 pattern making

Production of pattern equipment has undergone considerable technological developments in recent decades. Massive materials, especially alder, pine, beech or maple, are sooner used for the production of large pattern equipment with the largest size above 700 mm. For the production of pattern plates, light alloys based on Al are still used; shape parts, smaller semi-patterns, are already mainly produced from cast plastics and artificial woods. Both mentioned materials are offered in a wide range of mechanical properties. At present, these materials are also replaced by 3D prints, the most common materials for printing are plastic strings. The string menu for 3D printing is also extensive. When using cast plastics and strings it is also possible to choose from other required properties, especially dimensional stability can be considered as one of the most important parameters. The choice of the pattern equipment material is inseparably dependent on the profitability of the production of pattern equipment.

Příspěvek je zaměřen na porovnání efektivity výroby modelových zařízení z litých plastů, umělých dřev a 3D tisků. Hodnocení je provedeno porovnáním spotřeby výrobních časů v přímé souvislosti s ekonomikou výrobních procesů.

Modelová zařízení větších rozměrů, převážně pro ruční formovny, jsou vyráběna hlavně z masivního dřeva a překližek. Lité plasty a umělá dřeva jsou využívány zejména pro strojní formovny. Tištěné plasty jsou velmi perspektivní a již v současnosti úspěšně konkurují dílcům obráběným.

Porovnávané materiály Ve společnosti Slévárna a modelárna Nové Ransko, s.r.o., jsou kromě tradičních materiálů (masiv olše, borovice, buk, javor) a překližek do tloušťky 40 mm používány lité plasty (obr. 1) a umělá dřeva (obr. 2). Podíl časově náročných operací je u uvedených materiálů významně vyšší, než je tomu u dílců vyrobených 3D tiskem. Mimoto je tisk téměř bezodpadovou technologií.

Lité plasty (podrobněji viz katalogy dodavatelů) jsou izotropní, bez plniv se používají výjimečně, plniva zvyšují zejména odolnost proti otěru, proto lze lité plasty úspěšně využít jako

Ing. Ivo Lána Slévárna a modelárna Nové Ransko, s.r.o.

Bc. Roman Horák VUT Brno, Fakulta podnikatelská, Ústav managementu

142 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

Obr. 1.

Lité plasty, vlevo s kovovým plnivem, uprostřed a vpravo s keramickým plnivem

STATISTICKÁ ANALÝZA

Šenberger, J. a kol. | Použití jednoduchých statistických metod k motivaci zaměstnanců a ke kontrole technologie

Použití jednoduchých statistických metod k motivaci zaměstnanců a ke kontrole technologie The use of simple statistical methods for motivation of employees and to the technology control

311.17 : 669.131.6 : 621.745.5:62.004 : 331.101.3 statistical analysis―gray iron―melting technology―work motivation

Based on the analysis of the technology of the production of lamellar graphite cast iron, the production technology on the 2t induction furnace has been modified. The consumption of basic components of the charge, incomplete working costs, the consumption of electricity and the melting time were monitored before and after the technology change. The data sets obtained, the consumption of components, energy, time, and costs were tested by simple statistical methods.

The aim was to determine whether the technology change reflected statistically in a significant way on the values of the monitored items. Normal distribution was detected for the files. In addition, the difference between the selective file and the known average of the basic file and the difference between the two selective files were tested.

Úvod

doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.

doc. Ing. Václav Kafka, CSc. RACIO & RACIO, Orlová

Ing. Břetislav Pělucha Beskyd, spol. s r. o., Frýdlant nad Ostravicí

Ing. Martin Sýkora Vítkovické slévárny, spol. s r.o., Ostrava-Vítkovice

146 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

Ve slévárnách má technologie použitá ve výrobním procesu rozhodující vliv na náklady spojené s výrobou odlitku. Roli zde hrají dva činitele – jednak technická úroveň technologie, která je závislá na kvalitě a dalším vzdělávání techniků, jednak dodržování technologických předpisů, což závisí nejen na kvalitě výrobních dělníků a mistrů, ale i na jejich motivaci k dosažení co nejlepších výsledků. Motivace lze dosáhnout již tím, že výroba je pravidelně kontrolována a dotčení pracovníci jsou pravidelně informováni o výsledcích kontroly.

Kontrola nesmí mít restrikční charakter. Nejúčinnějším způsobem motivace je alespoň dvakrát týdně stručně a neformálně informovat zaměstnance o výsledcích výrobní jednotky a jejich podílu na nich, a jaký z toho mají užitek. Vzorem vyžití motivace nemusí být pouze zahraniční zkušenosti z USA, Japonska a jiných států.

Nedostižným vzorem nám mohou být Tomáš a Jan Antonín Baťové. Ve své době zavedli nejdokonalejší způsob motivace svých spolupracovníků. Baťové nehovořili o dělnících nebo zaměstnancích, ale o spolupracovnících. Není to již krásný způsob motivace? Tím dali najevo, že úspěch podniku závisí na všech v podniku zaměstnaných, a proto jsou všichni spolupracovníci. V roce 1924 napsal Tomáš Baťa stať „Účast dělníků na zisku“. Podnik byl rozdělen na malé dílny nebo oddělení, která hospodařila samostatně

Martin Dulava

Koronavirus a slévárenství

Onemocnění COVID19 je způsobeno novým typem koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2. Jedná se o vysoce infekční onemocnění, které se projevuje zejména horečkami, respiračními potížemi, bolestí svalů a únavou.

Vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro

S+C ALFANAMETAL s.r.o., koncern, Tršice Jaký byl dopad vyhlášení nouzového stavu na výrobu a hospodaření vaší firmy?

Snad i mírně pozitivní. Po zavedení hygienických opatření se snížila nemocnost ve srovnání s předchozími roky (chřipky, nachlazení atp.), produkce odlitků v období leden až květen vzrostla ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 26 %.

Ing. Martin Dulava, Ph.D. Prosím o stručné představení vaší firmy.

S+C ALFANAMETAL se zabývá výrobou odlitků z korozivzdorných a žáruvzdorných ocelí a slitin pro potravinářský, chemický, petrochemický průmysl a pro energetiku. Zaměstnává 112 zaměstnanců a vyrábí 400 t odlitků ročně.

Jaká opatření jste ve firmě v souvislosti se zamezením šíření koronaviru přijali?

Přesně, jak je uvedeno výše avšak mimo uzavření provozu. Navíc byly omezeny služební cesty a pro některé kancelářské profese byla po určitý čas zavedena práce z domu.

Jak jste řešili otázku zaměstnanců?

Pro některé kancelářské profese byla zavedena práce z domu. Pouze čtyři lidé využili možnosti pečovat o člena rodiny.

Využili jste nějakým způsobem nastalou situaci?

Nemyslím si, že by pro nás měla nastalá situace nějaké výhody s výjimkou nižší nemocnosti v důsledku všeobecných hygienických opatření v ČR. Dotklo se vaší firmy zásadním způsobem uzavření hranic ČR? Byl přerušen osobní kontakt se spolupracovníky mateřské a sesterských firem, avšak byly zavedeny videokonference.

Co byste vzkázal čtenářům Slévárenství?

Přání pevného zdraví a dostatku trpělivosti, neboť žádná krize netrvá věčně.

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 161

ROZHOVORY

V závěru minulého roku se ve zpravodajských relacích stále častěji začaly objevovat informace o šíření koronaviru.

Počátek epidemie COVID19 je datován k 31. prosinci 2019, kdy byly první případy hlášeny v čínském městě Wu-Chan v provincii Chu-Pej. V České republice byly první tři případy nákazy novým koronavirem prokázány 1. března 2020.

území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky od 12. března 2020 na dobu 30 dnů nouzový stav. Mezi přijatá opatření patřilo mj. omezení volného pohybu obyvatelstva, povinné nošení roušek, uzavření škol, uzavření většiny provozoven a obchodů, zrušení pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí, zavedení ochrany vnitřních hranic ČR a další. Po ukončení nouzového stavu 17. května 2020 i nadále platí na území České republiky mimořádná opatření vyhlášená v souvislosti s epidemií koronaviru.

Situace se ve větší či menší míře dotkla všech, tedy i firem a vysokých škol působících v oblasti slévárenství.

Níže přinášíme informace, jak se některé slévárny, modelárny, dodavatelé a univerzity s nastalou situací vypořádaly.

Všem zúčastněným velice děkujeme za jejich ochotu a zodpovězení našich dotazů. mp

Václav Krňávek | Ivo Lána, František Kubát

SIEMENS, s.r.o., Mohelnice Sníženou poptávku po odlitcích jsme zaznamenali asi od dubna tohoto roku.

Nižší poptávku se snažíme vykompenzovat stažením odlitků do této doby nakupovaných v jiných slévárnách.

Ing. Václav Krňávek

ROZHOVORY

Prosím o stručné představení vaší firmy.

Slévárna mohelnického závodu Siemens, s.r.o., se zabývá výrobou siluminových odlitků technologií lití pod tlakem. Slévárna vyprodukuje asi tři tisíce tun odlitků ročně dále používaných pro výrobu elektromotorů.

Jaký byl dopad vyhlášení nouzového stavu na výrobu a hospodaření vaší firmy?

Jaká opatření jste ve firmě v souvislosti se zamezením šíření koronaviru přijali?

V našem závodě byl vytvořen krizový štáb, který pracoval na denní bázi. Tento štáb operativně řídil a definoval opatření k zamezení šíření koronaviru. Hned při vstupu do našeho závodu byla všem pracovníkům měřena teplota. Byl vydán zákaz vstupu externím pracovníkům vyjma pracovníků nezbytně nutných pro chod závodu. Všem zaměstnancům v našem závodě byla během pracovní směny měřena teplota. Dále byla zavedena zvýšená dezinfekce v celém závodě a byly také vždy dezinfikovány kontaktní plochy na konci směn, jako například ovládací panely strojů a zařízení.

Jak jste řešili otázku zaměstnanců?

Velké množství pracovníků pracovalo v režimu home office. Vzhledem k tomu, že máme ve slévárně vybudován vzdálený přístup na tlakové licí stroje firmy Colosio, bylo možné i v tomto režimu plně kontrolovat technologická data a nastavení procesu odlévání odlitků.

Využili jste nějakým způsobem nastalou situaci?

V této problémové době jsme využili kapacitní a technické možnosti dříve instalované 3D tiskárny a naši specialisté ve spolupráci s ČVUT ve velice krátké době začali vyrábět respirační polomasky s nejvyšším stupněm ochrany.

Dotklo se vaší firmy zásadním způsobem uzavření hranic ČR? Veškeré pracovní schůzky jsme řešili prostřednictvím live meetingů.

Slévárna a modelárna Nové Ransko, s.r.o.

Ing. Ivo Lána, Ph.D.

Ing. František Kubát

Prosím o stručné představení vaší firmy.

Společnost je komerční slévárnou se zaměřením na výrobu odlitků kusovou na ručních formovnách až středněsériovou na formovacích linkách z litiny s lupínkovým a kuličkovým grafitem do hmotnosti 2 t, slitin hliníku do hmotnosti 400 kg a slitin mědi hmotnosti 120 kg.

Roční produkce činí cca 2500 t odlitků litin a 850 t odlitků ze slitin neželezných kovů / atesty dle požadavků zákazníků, kooperace, praxe pro studenty. Společnost dále vyrábí modelová zařízení a kovové formy, část produkce odlitků obrábí na CNC soustruzích a frézkách. Kromě kompletně opracovaných odlitků zajišťuje tepelné zpracování a povrchové úpravy, převážně vodou ředitelným akrylátovým lakem. Počet zaměstnanců je 230, obrat v normálním roce cca 300 mil. Kč, přímý export cca 40 %.

Jaký byl dopad vyhlášení nouzového stavu na výrobu a hospodaření vaší firmy?

Snížení produkce o přibližně 25 %, zhoršení peněžních toků, zhoršení

162 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

hospodářského výsledku, pozastavení plánovaných investic a velkých oprav.

Jaká opatření jste ve firmě v souvislosti se zamezením šíření koronaviru přijali?

Ihned od začátku jsme zaměstnancům zajistili ochranné roušky, vyžadovalo se nošení těchto roušek u všech osob v areálu společnosti, na vrátnici se měřila teplota a byly k dispozici kapalné dezinfekční látky, zvýšeně se dezinfikovaly společné prostory, místo obědů se dávala balená strava, zrušily se porady, komunikace probíhala v maximální míře telefonicky a elektronicky. Všechny uklízené prostory byly ošetřovány zvýšeným dávkováním dezinfekčních látek při mytí podlah, stolů, židlí i nábytku v kancelářích. Žádný provoz nebyl uzavřen, všichni

Ivo Lána, František Kubát | Petr Havelka

naši zaměstnanci pracovali jako obvykle, i když za omezujících hygienických opatření.

Využili jste nějakým způsobem nastalou situaci?

Dotklo se vaší firmy zásadním způsobem uzavření hranic ČR? Zahraniční pracovníky jsme před pandemií neměli. Klesl objem vývozu, ale ten byl spíš důsledkem snížení průmyslové produkce v cílových zemích než

kvůli uzavření hranic. Dovoz se omezil pouze na nákup zásob surovin, pomocných látek a náhradních dílů nezbytně nutných pro udržení snížené produkce.

Co byste vzkázali čtenářům Slévárenství?

Abychom si z pandemie všichni vzali nějaké poučení a hledali skutečné cesty k dlouhodobě udržitelné úrovni celé společnosti, která nebude postavena pouze na růstu spotřeby. Nejdůležitější pro pozitivní vývoj je kvalita produktů a mezilidských vztahů, partnerské jednání s vysokou mírou vzájemné důvěry, trpělivé dosahování shody ve všech oblastech činností a práce jen na smysluplných důležitých procesech.

ŽĎAS, a.s.

Prosím o stručné představení vaší firmy. ŽĎAS je již téměř 70 let moderním a spolehlivým výrobcem strojů a zařízení, nástrojů a produktů metalurgie, jako jsou výkovky, odlitky a modely. Počet zaměstnanců je 1750, v roce 2018 činil obrat 101 444 000 EUR, podíl vývozu je 55 %.

Mgr. Petr Havelka, MBA

Jaký byl dopad vyhlášení nouzového stavu na výrobu a hospodaření vaší firmy?

Téměř se zastavily trhy v našich cílových oblastech, zejména v automotive. Jsme postiženi výpadkem inkasa

pohledávek a tržeb a chybějícím cash flow, protože kvůli uzavřeným hranicím byly znemožněny přejímky našich výrobků a jejich expedice k zákazníkovi.

Zákazníci pozastavili projekty a investice, odstupují od smluv a snížila se poptávka. Z důvodu chybějících zaměstnanců (čerpání ošetřovného a uzavření hranic a nařízená karanténa u zahraničních agenturních zaměstnanců) na nás negativně dopadají penále ze strany zákazníků pro neplnění termínů.

Jaká opatření jste ve firmě v souvislosti se zamezením šíření koronaviru přijali?

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 163

ROZHOVORY

Jak jste řešili otázku zaměstnanců?

Zkrácení pracovní doby se uskutečnilo na výrobních pracovištích, která neměla dostatek zakázek v důsledku snížení počtu objednávek od našich tuzemských i zahraničních zákazníků.

U techniků, kde to bylo možné a byl objektivní důvod, například u pracovníků z rizikových skupin, bylo využito práce z domu. Za ztracenou pracovní dobu se zaměstnancům doposud vyplácí 60 % mzdy.

Tím, že výrobní kapacity nemohly být dostatečně využívány a současně v souvislosti se změnami hygienických podmínek bylo věnováno více pozornosti úklidu dílen, aktivně se zapojili i pracovníci výrobních pracovišť.

Rádi bychom zmínili, že jsme na naší 3D tiskárně tiskli ochranné štíty a naše spolupracovnice a blízcí příbuzní našich zaměstnanců bezplatně šili roušky v době, kdy jsme jich neměli dostatek. Za jejich ochotu a pomoc jim tímto děkujeme.

ROZHOVORY

Petr Havelka | David Matoušek

Na situaci jsme zareagovali okamžitě a naší hlavní prioritou byla ochrana zdraví našich zaměstnanců. Omezili jsme vstup externích osob do areálu, všem příchozím jsme měřili teplotu.

Dezinfikovali jsme prostory, zintenzivnili úklidové práce, provedli nezbytné úpravy v kuchyni a jídelnách, zavedli povinnost nošení roušek v areálu a mnoho dalšího.

Díky tomu, že nikdo z aktivně pracujících zaměstnanců nebyl nakažen, mohli jsme pokračovat v práci na rozjetých termínovaných zakázkách.

Jak jste řešili otázku zaměstnanců?

Zaměstnancům jsme umožnili čerpání dovolené, případně práci z domova, kde to bylo možné. Naším cílem bylo minimalizovat počet lidí na pracovištích. Od 27. dubna jsme se vrátili k normálnímu fungování a od 11. května byl na období nižší vytíženosti výroby formou dohody se zaměstnanci na většině pracovišť ve firmě zaveden zkrácený

pracovní týden. Naším cílem je vyhnout se hromadnému propouštění a v maximální míře zachovat pracovní místa.

Využili jste nějakým způsobem nastalou situaci?

Do jisté míry vzniklá situace u nás urychlila zavádění již dříve plánovaných opatření, která směřují ke zvýšení produktivity a efektivity. Jde hlavně o kumulaci činností s cílem uspořit režijní náklady a přechod některých zaměstnanců na jiné pozice.

Dotklo se vaší firmy zásadním způsobem uzavření hranic ČR? Nejrychleji jsme pocítili absenci zahraničních a agenturních zaměstnanců. Kritický dopad měl nouzový stav zejména na čistírně, kde jsme řešili,

že se celý jeden turnus nemohl vrátit.

Naštěstí kmenoví a agenturní zaměstnanci, kteří zde byli, se k tomu postavili čelem a krizovou situaci jsme vyřešili.

V oblasti expedice hotových výrobků byl kvůli uzavřeným hranicím problém s účastí přejímačů, dopravou za hranice a předání u zákazníka.

Co byste vzkázal čtenářům Slévárenství?

Cennou zkušeností z celé situace je obecně platný fakt, že nejúčinnější pomoc najde člověk vždy na konci svého ramene, a ten, kdo čeká pomoc zvenčí, prohrál už předem. Pevně věřím, že kvalitní české firmy přes všechny těžkosti vyjdou z krize v dobré kondici a silnější.

Železárny Štěpánov, spol. s r. o.

Prosím o stručné představení vaší firmy.

Slévárna litiny s lupínkovým a kuličkovým grafitem s výrobní kapacitou 7000 tun odlitků ročně a CNC obrobna.

V předchozích letech exportně založený podnik dosahoval tržby přes 300 mil. Kč a zaměstnává 150 zaměstnanců.

Ing. David Matoušek

Jaký byl dopad vyhlášení nouzového stavu na výrobu a hospodaření vaší firmy?

Nouzový stav dále prohloubil úbytek zakázkové náplně, který byl u nás patrný

164 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

již od 2. poloviny roku 2019. Nařízená vládní opatření nám také zkomplikovala kontakt se zákazníky, agenturními pracovníky nebo například možnost účasti na plánovaných veletrzích.

Jaká opatření jste ve firmě v souvislosti se zamezením šíření koronaviru přijali?

Každý ze zaměstnanců byl vybaven na náklady firmy rouškami a to jak pro vlastní použití, tak i pro své rodinné příslušníky. Prakticky obratem po

David Matoušek | Jan Vrtílek, Jiří Koplík

vyhlášení nouzového stavu byli vybaveni všichni pracovníci, kteří jsou ve zvýšeném kontaktu uvnitř firmy, nebo s jejím okolím, respirátory FFP2. Dále byl zajištěn dostatek dezinfekce pro čištění prostor firmy i rukou.

kmenovým pracovníkem. I přes celkový úbytek zakázek jsme tak paradoxně na některých střediscích nezvládali odvádět žádoucí výkon.

Dotklo se vaší firmy zásadním způsobem uzavření hranic ČR? Uzavření hranic nás limitovalo v příjmu agenturních pracovníků, kteří nám v předchozích měsících vyplňovali pozice, které nebylo možné obsadit

Co byste vzkázal čtenářům Slévárenství? Čtenářům bych chtěl popřát zejména pevné zdraví a do dalších dnů hodně trpělivosti a úspěchu nejen při řešení důsledků koronavirové krize.

ŠEBESTA-služby slévárnám s.r.o., Brno Jaká opatření jste ve firmě v souvislosti se zamezením šíření koronaviru přijali?

Vzhledem k povaze naší společnosti jsme byli ve výrazně snazší situaci.

Bylo velice snadné nařídit home office.

V kancelářích se povětšinou zdržovali 1 až 2 zaměstnanci. Poměrně rychle jsme se adaptovali na komunikaci a řešení problémů pomocí videokonferencí. Jen těch problémů k řešení bylo méně.

Ing. Jan Vrtílek

Ing. Jiří Koplík

Prosím o stručné představení vaší firmy.

Technologická a servisní společnost, soustředící se na slévárny neželezných kovů s výrazným těžištěm v technologické podpoře, inovacích, zvyšování produktivity a racionalizace výroby.

Stejně jako u všech našich zákazníků byl dopad nezanedbatelně citelný.

Zastavení výroby v automobilovém sektoru pozastavilo všechny běžící projekty a zkoušky. Stejně tak byly pozastaveny servisní práce, objednávky materiálů v podstatě přestaly existovat. Byly pozastaveny návštěvy sléváren, tedy hlavní smysl naší činnosti, a sice řešení problémů přímo na místě.

Jaký byl dopad vyhlášení nouzového stavu na výrobu a hospodaření vaší firmy?

Jak jste řešili otázku zaměstnanců?

V rámci časové a cestovní náročnosti naší práce, kdy je velice těžké vyšetřit si čas a prostor pro soukromé aktivity v pracovním týdnu, bylo kolegům doporučeno, aby zvolnili tempo, zůstávali pouze v telefonickém spojení se zákazníky, dokončili práce na nejrůznějších školicích prezentacích a věnovali se svému zdraví a zdraví prospěšným aktivitám.

Využili jste nějakým způsobem nastalou situaci?

Jak bylo uvedeno výše, mohli jsme se více a v poklidnějším tempu věnovat

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 165

ROZHOVORY

Jak jste řešili otázku zaměstnanců?

Na základě úbytku zakázkové náplně a k zajištění bezpečnosti pracovníků došlo k úpravě časového režimu jak

u pracovníků v administrativě, tak i dělníků. Cílem bylo minimalizovat společný kontakt a zkrátit časový fond tak, aby reflektoval úbytek pracovní náplně.

Jan Vrtílek, Jiří Koplík | Richard Jírek

školicím prezentacím, plánování budoucích projektů, hledání priorit našich služeb a zkvalitnění jednotlivých interních procesů.

Dotklo se vaší firmy zásadním způsobem uzavření hranic ČR? Samotné uzavření hranic až tak kritické následky nemělo. Materiál cestovat mohl a my jsme si museli zvyknout na vzdálenou komunikaci. Ačkoliv si zásadní, především technická jednání nedokážu představit bez osobního kontaktu, mnohé lze vzdálenou komunikací vyřešit a domluvit. Dokonce jsme, a zde jsem musel své představy přehodnotit, uskutečnili úspěšnou předpřejímku ostřihovacího

lisu s výrobou v Itálii, zákazníkem v České republice a s našimi techniky v Brně prostřednictvím videohovoru.

Co byste vzkázali čtenářům Slévárenství?

Poslední desetiletí zažívá slévárenství mnohá protivenství. Ekologické předpisy jsou stále přísnější, což upřímně považuji za důležité v zájmu našich budoucích generací, platové požadavky vyšší, normy přísnější a požadavky zákazníků stále technicky i technologicky náročnější. Do toho se setkáváme s cenovým tlakem ze zemí, které žádné ekologické předpisy nedodržují, ochranu zdraví nebo bezpečnost zaměstnanců neřeší a daňové, zdravotní nebo

sociální zatížení nemusí vnímat zdaleka tak hluboce. A přesto náš český, potažmo evropský průmysl tlakům odolává, dokonce vzkvétá, posouvá se stále dál a zůstává nedílnou, pevnou součástí našeho hospodářství. Tato další krize nás možná dočasně oslabila, všechny nás stála spoustu zdrojů a rezerv a možná nás stála i část optimizmu a chuti do další práce, přesto nás ve výsledku posílí, udělá odolnějšími a připravenějšími na další krizi, která nevyhnutelně za dalších 10 až 12 let přijde, tak jak je to v ekonomickém cyklu dobrým zvykem.

Přežili jsme rok 2009 a vyšli jsme posíleni. Není nejmenší důvod si myslet, že by nás i tentokráte nečekal stejný osud a o to silnější budoucnost.

Modelárna - NEMOŠICE s.r.o.

ROZHOVORY

Richard Jírek Prosím o stručné představení vaší firmy.

Společnost Modelárna - NEMOŠICE s.r.o. působí na trhu již od roku 1991.

Jsme jednou z prvních soukromých modeláren v novodobé historii našeho státu. V průběhu let se firma rozrostla z několika nadšenců do více než dvacetičlenného týmu. V současné době se opírá o stabilizovaný a zkušený kolektiv pracovníků, po kterých je požadován vysoký podíl duševní práce a zručnosti, vyplývající ze specifického charakteru tohoto oboru. Firma je vybavena rozsáhlým strojním parkem a nářadím, jež umožňují dokonalé zpracování dřeva, kovů a plastů.

Našim zákazníkům nabízíme výrobu modelů, zajištění odlitků z požadovaných materiálů, popřípadě i jejich

opracování a povrchové úpravy, výrobu forem a nástrojů, dřevěné modely a jaderníky pro kusovou i sériovou výrobu, modely z litých pryskyřic pro sériovou a hromadnou výrobu, modely ze slitin hliníku, formy na laminování, formy na rotační tváření plastů, formy na kopírování, formy na průmyslové lepení, speciální přípravky, prototypy, obrábění na CNC, kreslení v programu SolidWorks a 3D tisk.

Jaký byl dopad vyhlášení nouzového stavu na výrobu a hospodaření vaší firmy?

Vyhlášení nouzového stavu téměř znemožnilo veškerý styk s našimi zákazníky a přímé vyhledávání nových zákazníků. Jsme silně proexportní firma a jsme zvyklí s našimi zákazníky v zahraničí úzce spolupracovat. Zároveň byly zrušeny různé akce, jako jsou

166 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

veletrhy a konference, jichž se pravidelně účastníme.

Jaká opatření jste ve firmě v souvislosti se zamezením šíření koronaviru přijali?

Našim zaměstnancům jsme nechali ušít roušky, běžné hygienické prostředky jsme doplnili o dezinfekci a omezili jsme na minimum pohyb cizích osob v prostorách naší firmy.

Jak jste řešili otázku zaměstnanců?

Pracovníci, kteří potřebovali zajistit hlídání svých dětí, využili státní podporu, v ojedinělých případech pracovali kolegové z domova, jinak jsme si nemohli dovolit firmu zavřít kvůli dobíhajícím zakázkám uzavřeným před vyhlášením nouzového stavu.

Richard Jírek | Ivana Kroupová

Využili jste nějakým způsobem nastalou situaci?

Nastalou situaci jsme využili pro dopracování dlouho odkládaných úkolů a pro řešení reorganizačních témat, nicméně z podstaty našeho podnikání jsme

nebyli schopni využít situaci pro změnu výroby nebo směru podnikání.

Dotklo se vaší firmy zásadním způsobem uzavření hranic ČR? V prvních týdnech nouzového stavu

jsme měli problém s vývozem našich výrobků, doprava přes hranice byla velmi omezená. Museli jsme také zrušit všechny schůzky s našimi zahraničními partnery a svou účast na veletrzích.

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta materiálově-technologická, katedra metalurgie a slévárenství rovněž výuku slévárenských předmětů pro další studenty Fakulty materiálově-technologické.

Prosím o stručné představení vaší katedry.

Na katedře metalurgie a slévárenství (Fakulta materiálově-technologická, VŠB-TUO) máme hned dva studijní programy se zaměřením na oblasti uměleckého slévárenství a slévárenských technologií. V bakalářském studijním programu Umělecké slévárenství máme ve všech třech ročnících dohromady 23 studentů, v bakalářském studijním programu Moderní metalurgické technologie máme dohromady 37 studentů prezenčního i kombinovaného studia – tito studenti se pak dle volitelných předmětů zaměřují na metalurgii, slévárenské technologie či technologie tváření. V tomtéž studijním programu v navazujícím magisterském studiu máme již vlastní specializaci Slévárenské technologie, kterou studuje 18 studentů prezenčního i kombinovaného studia. Kromě těchto studentů zajišťujeme na katedře

Jaká opatření jste v souvislosti se zamezením šíření koronaviru přijali?

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 167

ROZHOVORY

Ing. Ivana Kroupová, Ph.D.

Jaký byl dopad vyhlášení nouzového stavu na fungování vaší katedry?

Osobní účast všech studentů na výuce byla z nařízení rektora VŠB-TUO zrušena ke dni 11. 3. 2020. Naší hlavní prioritou bylo v první fázi „uklidnit“ studenty závěrečných ročníků – mnoho z nich ještě na začátku března nemělo hotovou závěrečnou práci. Zejména pro studenty Uměleckého slévárenství bylo uzavření dílen a laboratoří velkou překážkou. Téměř veškeré jejich práce na modelech, formách, odlitcích, byly zastaveny a jim nezbývalo než čekat na rozhodnutí vlády, vedení univerzity a fakulty. Po rozvolnění některých mimořádných opatření pak vyšla děkanka FMT studentům maximálně vstříc – byl umožněn přístup studentů závěrečných ročníků na půdu univerzity za účelem finalizace bakalářské/diplomové práce a byly posunuty termíny

jejich odevzdání. Studenti tak získali dostatek času na dokončení potřebných experimentů.

Co se týče výuky – v rámci možností jsme se snažili být se studenty stále v kontaktu. Kromě běžného zadávání učiva k samostudiu jsme přistoupili k online konzultacím, natáčení videí se cvičením a přednáškami, tvorbě nových podkladů pro studium. Ve velké míře jsme využili možností aplikace MS Teams, kde vyučující může pohodlně spravovat jednotlivé studijní skupiny, chatovat se studenty, zadávat a hodnotit úkoly ad. Až s nastalou situací si člověk uvědomí, kolik věcí lze dělat jinak, jak jsme přizpůsobiví. Dnes nám připadá zcela normální scházet se se studenty ve virtuálních místnostech a zkoušet je na dálku. Některé aspekty tohoto systému jistě převedeme do běžné praxe – např. v případě kombinovaného studia.

ROZHOVORY

Ivana Kroupová

V rámci realizace mimořádných opatření na FMT s ohledem na šíření koronavirové epidemie COVID-19 se striktně držíme nařízení rektorátu VŠB-TUO. Na pracovištích se mohou zaměstnanci (a studenti závěrečných ročníků) pohybovat pouze s rouškou, a to v počtu max. 5 (později pak 15) osob v místnosti. V každé laboratoři a dílně je k dispozici dezinfekce a v rámci možností se snažíme udržovat bezpečné odstupy. Přístup na univerzitu je pak umožněn pouze vybranými vstupy, kde vrátní měří každému návštěvníkovi teplotu. Pohyb osob je do jisté míry monitorován pomocí načítání školních karet při vstupu a odchodu. Rovněž návštěva každého studenta je pečlivě evidována.

Pokud by někoho zajímala otázka státních závěrečných zkoušek – ty budou letos sice probíhat o něco později, ale v téměř normálním režimu, tedy za osobní přítomnosti studenta a za dodržení všech bezpečnostních a hygienických opatření.

Jak jste řešili otázku zaměstnanců?

S ohledem na doporučení vedení univerzity, potažmo i vedení fakulty, je u některých zaměstnanců katedry jejich práce zajišťována z domu. Mnoho pracovních setkání a schůzek se na čas přemístilo do virtuálního světa.

Styk mezi zaměstnanci je omezen na nutné minimum. Tzv. home office však u nás slévačů není vždy možný, takže v našich kancelářích, laboratořích a dílnách se život sice trochu zpomalil, ale nezastavil.

Využili jste nějakým způsobem nastalou situaci? Řekla bych, že jsme měli „co dělat“, abychom udrželi krok s nastalou situací. Bylo potřeba naučit se řešit věci jinak, pracovat v pro mnohé nových programech, vymýšlet nové postupy

výuky. V každodenních povinnostech obohacených o tyto doposud neznámé aspekty nezbývalo moc času na dohánění restů – to nás čeká tradičně až v období léta.

V rámci boje proti koronavirové epidemii se naše pracoviště aktivně zapojilo k výzvě 3D tisku ochranných pomůcek, kterou na VŠB-TUO zaštiťovala laboratoř Centrum 3D tisku Protolab Fakulty strojní. Hlavním účelem této výzvy byl tisk úchytů ochranných štítů pro zdravotníky. Další skvělou aktivitou, která se uskutečnila přímo na Fakultě materiálově-technologické, byla příprava dezinfekce pro Moravskoslezský kraj.

Zaměstnanci naší fakulty společně s kolegy dalších pracovišť univerzity jí dokázali pro nemocnice, dětské domovy, domovy pro seniory, policejní a hasičské stanice, MHD a mnoho dalších míst MSK připravit přes 26 000 litrů. Na popud samotných zaměstnanců univerzity pak vznikla celá řada takovýchto aktivit asi jako všude v republice. Všem lidem, kteří se aktivně zapojili do pomoci svému okolí, patří velký obdiv a dík.

168 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

Dotklo se vaší univerzity zásadním způsobem uzavření hranic ČR? Opět budu hovořit jen za naše pracoviště – univerzita je velká a komplikací spojených s danou situací bylo nespočet. Na naší katedře postihla situace ohledně mimořádných opatření a uzavření hranic hned dva studenty doktorského studia, kterým musel být na poslední chvíli zrušen termín obhajob dizertační práce. V současné době je v řešení, zda obhajoby uskutečnit online nebo počkat až do doby, kdy za námi budou moci naši slovenští a polští kolegové, kteří jsou oponenty těchto prací, přicestovat. Žádné vážnější komplikace jsme naštěstí řešit nemuseli.

Co byste vzkázala čtenářům Slévárenství?

Aby si i v těžkých časech, a to obecně bez ohledu na koronavirovou epidemii, dokázali udržet pevné zdraví a hlavně dobrého ducha. A nezapomínejte na staré, známé a pravdivé rčení, že „Slévač je vždy ve formě“.

Vladimír Krutiš, Vítězslav Pernica

VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Ústav strojírenské technologie, odbor slévárenství

Ing. Vladimír Krutiš, Ph.D.

Prosím o stručné představení vašeho odboru.

V současnosti spadá odbor slévárenství pod Ústav strojírenské

Jaký byl dopad vyhlášení nouzového stavu na fungování vašeho odboru?

Dopad byl významný, tak jako pro všechny ostatní. Přece jen to byla mimořádná situace do té doby nezažitá, se kterou nikdo neměl zkušenosti. Škola byla uzavřena ze dne na den a od toho okamžiku se musely operativně hledat způsoby náhrady výuky, které vyústily v režim distanční výuky studentů s využitím řady digitálních nástrojů včetně online webinářů s využitím Microsoft Teams a např. sw Moodle pro účely e-learningu. Bylo tedy zapotřebí vytvořit virtuální třídy a studijní skupiny, připravit řadu nových podkladů k výuce a ke zkouškám a ty implementovat do zvolených prostředí. Naštěstí VUT

v Brně bylo na nastalou situaci dobře připraveno a všechny potřebné programy mělo k dispozici včetně propojení s informačním systémem VUT. Všichni vyučující byli vtaženi do nového způsobu výuky a komunikace a pro řadu z nás to znamenalo nové zkušenosti, které v budoucnu zcela jistě využijeme.

Jaká opatření jste v souvislosti se zamezením šíření koronaviru přijali?

Opatření, která byla vydána ministerstvem a doplněná interními opatřeními naší univerzity, byla s ohledem na režim provozu školy obdobná jako všude jinde. Roušky, dezinfekce, kontrola teploty u hlavního vchodu, dezinfekce prostor. Z pohledu chodu fakulty byl zamezen vstup všem studentům a návštěvám do odvolání a omezen přístup zaměstnanců, kteří přešli do režimu tzv. home office. Uzavřely se všechny stravovací provozovny. Byly zrušeny některé akce týkající se oslavy 120. výročí založení Fakulty strojního inženýrství VUT. Jak jste řešili otázku zaměstnanců?

Jak již bylo zmíněno, přistoupilo se k využití práce z domu u většiny zaměstnanců. Výuka probíhala pomocí online webinářů a jediné, co nešlo a nejde dělat doma, jsou výzkumně-vývojové aktivity spojené s experimenty, měřením, analýzami vzorků atd.

Lidé zapojení do těchto projektů měli výjimku a mohli při dodržení předepsaných hygienických předpisů na projektech pokračovat. S ohledem na to, že zaměstnanci odboru mohli vykonávat svoji pracovní činnost z domu a výzkumné projekty víceméně pokračovaly, nedošlo ke krácení úvazků, pracovní doby, a tedy ani ke snižování platů.

Využili jste nějakým způsobem nastalou situaci?

Každý určitě vnímal, že tato situace je mimořádná, v určitých směrech omezující, ale na druhé straně nikdo rozhodně nepropadal panice a skepsi.

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 169

ROZHOVORY

Ing. Vítězslav Pernica, Ph.D., IWE

technologie, který zajišťuje výuku výrobních technologií na Fakultě strojní Vysokého učení technického v Brně.

Studenti jsou po prvním stupni studia strojního inženýrství zakončeného titulem Bc. v navazujícím magisterském 2. stupni studia během dvou let komplexně připravováni na problematiku výroby odlitků v rozsahu, který je z pohledu vysokých škol v České republice již ojedinělý. Studium je rovněž úzce vázáno na řešení aktuálních vědecko-výzkumných projektů a na širokou spolupráci s průmyslovými podniky.

Posluchači se mohou již v průběhu studia zapojit do řešení těchto úkolů v rámci diplomových prací. Ročně vystuduje v Brně slévárenského inženýra průměrně 10 lidí.

Vladimír Krutiš, Vítězslav Pernica

Fakulta strojního inženýrství spustila webovou stránku k boji proti COVID-19, kde koordinuje všechny možné aktivity svých zaměstnanců. Rozhodně jsme si více uvědomovali, jak nám chybí osobní kontakt s kolegy a studenty, a jak je toto setkávání pro náš život důležité a nenahraditelné.

ROZHOVORY

Zdroj: https://wiki.fablabbrno.cz/covid19/čelní-štíty

Určité věci jsme se učili za pochodu, ale získali jsme nové zkušenosti. Řada lidí se zapojila i do pomoci druhým. Ať už šitím roušek, výrobou ochranných štítů na 3D tiskárnách, kdy v rámci firemní aplikace Teams vznikla na VUT speciální skupina „Covid Makers VUT“.

Dotklo se vaší univerzity zásadním způsobem uzavření hranic ČR? Ano, a to v několika oblastech. Nejdříve byly zrušeny všechny zahraniční cesty. Znamenalo to rušení celé řady konferencí, seminářů, kde akademičtí pracovníci prezentují výsledky svých prací. Naštěstí u nás na odboru nebyl nikdo, kdo by zůstal v zahraničí a měl problémy s návratem zpět do ČR. Další skupinou, které uzavření hranic způsobilo nemalé problémy, jsou zahraniční studenti, kteří se museli vracet domů. Byli to nejen studenti ze Slovenska, kterých je u nás největší zastoupení, ale rovněž zahraniční studenti v rámci programu Erasmus,

kteří kvůli těmto opatřením museli ČR rovněž opustit. Naši diplomanti tak v řadě případů nemohli aktivně pracovat na svých experimentech ve svých pracích a všechno se tedy posouvá. Souvisí s tím i prodloužení termínů na odevzdávání bakalářských a diplomových prací a jejich obhajoby asi o měsíc. V případě, že by ani tento termín nebylo možné stihnout, tak mají všichni, nejen studenti ze SR, možnost pozdějšího termínu obhajoby bez postihu. Rovněž zkouškové období všech ostatních studentů bude prodlouženo i přes letní prázdniny.

Co byste vzkázali čtenářům Slévárenství?

Rádi bychom tímto způsobem pozdravili všechny slévače a přátele, se kterými jsme se poslední dobou nemohli potkávat na různých akcích slévárenské společnosti. Věříme, že každá krize nás může posunout dále, když se z ní dokážeme poučit. A tak vám přejeme: Buďte ve formě! A zdrávi! -

Katalog vad odlitků ze slitin hliníku Česká slévárenská společnost, z.s., Odborná komise pro neželezné kovy 2018, 1. vydání ISBN 978-80-02-02817-8

Obsah katalogu – třídník (základní rozdělení)

Bližší informace a objednávky:

100 200 300 400 500 700

Mgr. František Urbánek slevarenska@volny.cz tel.: +420 542 214 481 mobil: +420 603 342 176

Vady tvaru, rozměrů a hmotnosti Vady povrchu Porušení souvislosti Dutiny Makroskopické vměstky a vady makrostruktury Vady chemického složení a vlastností odlitků

170 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

Kalendář akcí

2020 15.–17.07.2020

CHINA DIECASTING

Šanghaj, Čína

13.–18.07.2020

Hannover Messe

Hannover, Německo

www.hannovermesse.de/

15.–19.09.2020

AMB – Mezinárodní veletrh obrábění kovů

Stuttgart, Německo

www.messe-stuttgart.de/amb/en/

16.–18.09.2020

60. IFC Portorož

Portorož, Slovinsko

www.drustvo-livarjev.si

14.–16.10.2020

METAL

Kielce, Polsko

www.metal.targikielce.pl

18.–22.10.2020

74th WFC – 74. světový slévárenský kongres

Busan, Jižní Korea

www.74wfc.com

10.–13.11.2020

* ELMIA SUBCONTRACTOR 2020

Jönköping, Švédsko

www.elmia.se/en/subcontractor/

01.–03.03.2021

InCeight Casting

Darmstadt, Německo

www.inceight-casting.com

02.–05.03.2021

Intec Zuliefermesse

Lipsko, Německo

www.messe-intec.de www.zuliefermesse.de

15.–16.04.2021

65. rakouské slévárenské dny

Leoben, Rakousko

www.ogi.at

08.–11.06.2021

Moulding Expo

Stuttgart, Německo

www.messe-stuttgart.de/moulding-expo/en/

13.–17.09.2021

62. MSV, FOND-EX

Brno, ČR

bvv.cz/msv

2022

75th WFC – 75. světový slévárenský kongres

Itálie

www.thewfo.com

WEC 2023 – 7th World Engineers Convention

Praha

www.wec2023.com

2021

10.–11.10.2023

Redakce nezodpovídá za případné pozdější změny termínů nebo míst konání uvedených akcí. * Veletrhy s podporou MPO ČR. Akce připravované ČSS, http://ceskaslevarenska.cz/

2020 12.08.2020

330. zasedání Oblastního výboru východočeského regionu

Hradec Králové

lana.i@slevarna.cz

Podzim 2020

Zasedání OK pro formovací materiály KOFOLA

Kerkosand, Šajdíkové Humence

pazderka@keramost.cz

02.–04.09.2020

165. zasedání OK 04 Výroba oceli na ingoty a odlitky – konference/seminář Svratka

Hotel Svratka

pavel.fila@zdas.cz

10.09.2020

Workshop vady odlitků

ČVUT, FS, Praha

barbora.stunova@fs.cvut.cz milan.lunak@benesalat.cz

16.09.2020

331. zasedání Oblastního výboru východočeského regionu

Hradec Králové

lana.i@slevarna.cz

24.09.2020

Nevolební valná hromada ČSS

VUT v Brně

slevarenska@volny.cz

16.–17.10.2020

Tematický zájezd Oblastního výboru východočeského regionu

29.10.2020

28. seminář Ekologie a slévárenství

Hradec Králové

blaha@empla.cz

10.–11.11.2020

57. slévárenské dny®

Hotel Avanti, Brno

slevarenska@volny.cz www.slevarenskedny.cz

18.11.2020

332. zasedání Oblastního výboru východočeského regionu

Hradec Králové

lana.i@slevarna.cz

01.–02.12.2020

OK pro lití pod tlakem

Hotel Avanti, Brno

krnavek@siemens.com

03.–04.12.2020

166. zasedání OK 04 Výroba oceli na ingoty a odlitky

Hotel Svratka

pavel.fila@zdas.cz

09.12.2020

333. zasedání Oblastního výboru východočeského regionu

Hradec Králové

lana.i@slevarna.cz

lana.i@slevarna.cz

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 171

KALENDÁŘ AKCÍ

2023

Veletrhy Brno, a.s.

62. mezinárodní strojírenský veletrh se bude konat až v roce 2021 Tisková zpráva, 25. 6. 2020 Tradiční Mezinárodní strojírenský veletrh konaný pravidelně od roku 1959 na výstavišti v Brně se v letošním roce neuskuteční. Dne 25. června 2020 o tom rozhodlo představenstvo společnosti Veletrhy Brno. Stalo se tak na základě důkladného zvážení všech faktorů a rizik spojených s konáním veletrhu včetně vyhodnocení aktuálních pravidel pro konání veletrhů a hromadných akcí. Bude tak přerušena tradice veletrhu, který se v poslední dekádě vyprofiloval na největší průmyslový veletrh ve střední Evropě.

Veletrh nebyl dosud nikdy zrušen, uskutečnil se dokonce s menším časovým odsunem i po 21. srpnu 1968. „Museli jsme ukončit přetrvávající nejistotu kolem jeho konání. MSV je další obětí viru mezi významnými evropskými veletrhy. Bylo to nejtěžší rozhodnutí, které jsem kdy musel udělat,“ uvádí Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhů Brno. „Oznámená pravidla pro konání veletrhů ze strany Ministerstva zdravotnictví nelze na MSV aplikovat. Tato pravidla popírají logistiku veletrhu o rozsahu MSV. Strojírenský veletrh by již nebyl veletrh,“ uvedl vedoucí manažer veletrhu Michalis Busios. Vystavovatelé MSV netrpělivě čekali na hygienicko-bezpečnostní pravidla. Od března byli v nejistotě jeho konání. Přetrvávající nejistota, obavy z dalšího vývoje epidemie, nastavení opatření na veletrhu a obavy o zdraví zaměstnanců, riziko neúčasti obchodních partnerů z tuzemska, ze Slovenska a dalších sousedních zemí včetně absence mimoevropských účastníků byly doposud hlavními obavami na straně vystavovatelů. „Vystavovatelé a návštěvníci žádná omezení nechtějí. Chtějí si podávat ruce, komunikovat. Musejí se po veletrhu volně pohybovat. Nemohou být vázáni na jeden sektor při omezeném počtu tisíc osob, aniž by se mohli pohybovat volně po výstavišti,“ upřesňuje Busios námitky pořadatele.

Dle provedeného průzkumu mezi vystavovateli se firmy obávají zmaření

svých investic do veletrhu v případě nových omezení či zákazu konání ze strany státu před plánovaným konáním v říjnu. Dalšími důvody, pro které tradiční vystavovatelé účast pouze zvažovali nebo se nakonec rozhodli nezúčastnit, jsou špatná firemní ekonomická situace, zákazy účasti od zahraničních mateřských firem z důvodů ekonomických nebo bezpečnostních. „Pravidla pro konání veletrhů jsou pro nás zklamáním. Umožňují konání pouze menších akcí, ale ne tak rozsáhlé a významné akce, jakou je MSV. Realizace MSV za těchto podmínek by znamenala poškození prestiže a značky mezinárodně významné akce. Je překvapující, že pravidlo tisíc osob v jednom stavebním sektoru v jeden čas není aplikováno například na velká nákupní centra,“ připomíná Jaroslav Bílek, tiskový mluvčí Veletrhů Brno.

Průzkum mezi vystavovateli potvrdil obchodní a marketingový význam MSV. Vystavovatelé považují účast na Mezinárodním strojírenském veletrhu za firemně důležitou obchodní prezentaci, která umožňuje velmi efektivní osobní jednání se stávajícími a novými obchodními partnery. Pro vystavovatele je důležitá reprezentativní účast celého oboru, významných firem včetně konkurenčních a mezinárodnost akce.

Tyto atributy úspěšného veletrhu by v letošním roce MSV za dané situace nesplňoval.

Vystavovatelé oceňují mezinárodní přesah veletrhu a jeho exportní význam. Více než polovina vystavujících tuzemských firem jedná se zahraničními partnery. Účast zahraničních návštěvníků ze sousedních zemí zdůrazňují jako významnou všichni zahraniční vystavovatelé. Právě omezení globálního cestování, doposud uzavřené hranice EU pro mimoevropské země a riziko opětného uzavření hranic znemožňují realizaci vysoce mezinárodní akce. Partnerskou zemí letošního MSV měla být Ruská federace. „Přestože organizátoři ruské účasti pokračují v přípravě, z aktuálního epidemiologického pohledu je účast Ruska bohužel nereálná,“ upozorňuje Busios.

Nasmlouvány byly větší účasti

172 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

z mimoevropských zemí – Číny, Indie, Japonska a dalších zemí. „Dosud perfektně do sebe zapadající kolečka strojírenského veletrhu se letos z důvodu pandemie zadrhla. Zadrhla se i ekonomika, což je z přípravy veletrhu patrné. Ještě v březnu signalizovaly přihlášky účasti na MSV rekordní ročník. Dnes je všechno jinak. Ekonomika je zavirovaná, chybí investiční nálada na trhu. Veletrh by byl pro podporu ekonomiky potřebný, ale musíme manažersky eliminovat potenciální rizika naše i vystavovatelů včetně našeho reputačního rizika. Jsme zodpovědnou firmou, která chce zachovat prestiž veletrhu a dodrží stanovená hygienická pravidla,“ shrnuje generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš. „Ekonomický dopad na naše firemní hospodaření a zaměstnanost bude fatální. Hospodaření společnosti skončí rekordní ztrátou. Nekonání MSV je velmi špatnou zprávou pro malé a střední podniky, OSVČ navázané na veletržní činnost, pro hotely, restaurace a celkovou ekonomiku města a regionu,“ komentuje dopady rozhodnutí Kuliš.

Veletrhy Brno počítají s konáním dalších plánovaných veletrhů ve 2. pololetí, které nemají takový rozsah a mezinárodnost jako MSV. Prvním bude kontraktační B2B veletrh STYL/KABO, který návštěvností splňuje stanovená pravidla. Na výstavišti se také mohou od září konat hostující kongresy a firemní akce. Brněnské výstaviště umožňuje konání několika paralelně probíhajících oddělených akcí najednou.

62. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu se uskuteční v termínu 13.–17. září 2021 www.bvv.cz/msv

Václav Krňávek | Vlastimil Nevyhoštěný, Martin Balcar

Zpráva k zasedání organizačního výboru OK pro lití pod tlakem

Ing. Václav Krňávek předseda OK pro lití pod tlakem

Dne 18. června 2020 se sešel organizační výbor OK lití pod tlakem ve složení Ing. Vlastimil Bryksí, Ing. Barbora Bryksí Stunová, Ph.D., Ing. Václav Průša a Ing. Václav Krňávek. Z jednání se omluvil

Ing. David Kvapil. Organizační výbor se sešel po delší době kvůli omezením souvisejícím se zabráněním šíření koronaviru. Hlavním úkolem jednání byla organizace plánovaných zasedání naší OK. Dříve plánované a z důvodu COVID-19 neuskutečněné jarní zasedání OK bylo přesunuto na následující rok se stejným tematickým zaměřením Sběr a analýza dat z procesu tlakového lití. Toto zasedání se uskuteční 21.–22. dubna 2021 v hotelu Jezerka s následnou plánovanou exkurzí do slévárny Kovolis Hedvikov, a.s. Dále jsme se dohodli na uskutečnění podzimního zasedání v Brně v hotelu Avanti. Toto zasedání proběhne

v termínu 1.–2. prosince 2020 a bude zaměřeno na nástrojové materiály, alternativní nástrojové materiály a 3D tisk částí forem. Organizační výbor také projednal návrh na vznik podskupiny OK lití pod tlakem zaměřené na technologii nízkotlakého lití. Jedním z hlavních projednávaných témat bylo rozšíření obsahu našich webových stránek o reklamu sléváren a firem spojených s tlakovým litím a také rozšíření obsahu o sdělování aktualit a nových poznatků sléváren.

Podrobné informace o činnosti OK lití pod tlakem včetně aktuálních informací k plánovaným zasedáním jsou uvedeny na https://www.podtlakem.cz.

164. zasedání Odborné komise 04 při ČSS ve Svratce Odborná komise 04 pro výrobu oceli na ingoty a odlitky ve zdraví přečkala období spojené s rizikem vzniku pandemie a v plné síle se sešla ve dnech 25. a 26. 6. 2020 na svém 164. zasedání. Setkání se konalo v Hotelu Svratka v příjemném prostředí srdce Vysočiny.

Zasedání zahájil předseda komise Ing. Martin Balcar, Ph.D., který nás společně s Ing. Ludvíkem Martínkem, Ph.D., seznámil s novými informacemi týkajícími se časopisu Slévárenství a možným vývojem právního řešení nastalé situace. V rámci zasedání byla dále projednána příprava XXIV. celostátní konference, která se bude konat v termínu 2. až 4. září 2020 v Hotelu Svratka. Kromě organizace konference se bude Odborná komise 04 v letošním

roce podílet na přípravě a realizaci programu 57. slévárenských dnů, které jsou plánovány na dny 10. a 11. 11.

2020 v Brně. Nedílnou součástí zasedání Odborné komise 04 jsou aktuální informace z podniků a škol. Ze sdělení přítomných vyplynulo, že zejména firmy prožívají určité období nejistoty a očekávání zároveň. Pro všechny jsou aktuální poměry na trhu velkou výzvou v oblasti zajištění výroby, zaměstnanosti a sociálních jistot vlastních zaměstnanců. Přístup k vyřešení tohoto snad přechodného období se pak liší na základě poskytnutých záruk státu dle typu a velikosti společnosti a zejména pak v přístupu vrcholových představitelů konkrétních firem.

V podvečer prvního dne jednání se v rámci zvyšování fyzické odolnosti a imunity členů Odborné komise 04 uskutečnil nohejbalový zápas. Řada členů se aktivně připojila a podala

164. zasedání Odborné komise 04 pro výrobu oceli na ingoty a odlitky – diskuze nad aktuální situací ve slévárenství

zajímavý sportovní výkon. Téměř dvouhodinový zápas ostatní členové podpořili z řad přihlížejících fanoušků.

Za zmínku stojí výkon pana docenta Václava Kafky, který svou vytříbenou technikou a profesionální gestikulací patřil jednoznačně k nejlepším hráčům. Po společné večeři členové komise vyslechli příspěvek doc. Ing. Václava Kafky, CSc., na téma vývoje stavu českého průmyslu po první vlně opatření v souvislosti s infekcí COVID 19. Téma vyvolalo zajímavou a živou diskuzi, která probíhala až do pozdních nočních hodin.

Závěrem lze poděkovat za optimistický a aktivní přístup všech přítomných k práci pro odbornou komisi a za snahu o zajištění letošních společenských událostí pořádaných pod záštitou České slévárenské společnosti.

Vítězové zápasu v nohejbale spolu s předsedou OK 04 (zcela vpravo)

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 173

ZPRÁVY ČSS

Dr. Ing. Vlastimil Nevyhoštěný Ing. Martin Balcar, Ph.D.

Miloslav Pavlas | Aktuality

Jednání představenstva a dozorčí rady Svazu sléváren ČR Ing. Miloslav Pavlas předseda představenstva a ředitel společnosti Kovolis Hedvikov a.s.

Jednání představenstva a dozorčí rady Svazu sléváren ČR proběhlo začátkem března ve společnosti Kovolis Hedvikov a.s.

Jednání se uskutečnilo těsně před omezeními vyplývajícími z vyhlášení nouzového stavu z důvodu koronavirové pandemie. Program jednání byl věnován přípravě valné hromady

a činnosti Svazu sléváren ČR v těchto oblastech: - informace o realizaci vzdělávacího projektu svazu sléváren; - informace o spolupráci ve vzdělávání s členskými firmami – poskytnutí podpory na vzdělávání; - veletrhy a výstavy v letech 2020/2021 – dotované akce pro členskou základnu; - CAEF informace o slévárenské produkci v zemích EU;

-

sociální dialog; hospodářský výsledek svazu za rok 2019 a plán na rok 2020; zpráva dozorčí rady k HV za 2019; diskuze formou kolečka k činnosti svazu a situaci ve slévárenském oboru v ČR.

Svaz sléváren ČR tímto děkuje společnosti Kovolis Hedvikov za zázemí. Představení tohoto významného člena svazu najdete na s. 158–161.

ZPRÁVY SSČR | AKTUALIITY

Začátek zotavování po epidemii COVID-19: východoevropské ocelárny a slévárny obnovují provoz Po prudkém propadu, ke kterému došlo na začátku jara, se evropský ocelářský a hutnický průmysl začíná zotavovat z koronavirové krize, která způsobila zastavení většiny aktivit v hlavních průmyslových odvětvích spotřebovávajících kovy – automobilovém, stavebním a dalších. Všechny velké automobilky v EU zastavily své dopravníkové pásy.

V důsledku toho výrobci oceli, jakož i většina sléváren v České republice, Maďarsku, Polsku a Slovinsku – hlavních centrech hutnického průmyslu ve střední Evropě – zaznamenali výrazný pokles poptávky po válcované oceli.

Východoevropský ocelářský a hutnický průmysl hraje významnou roli v evropské metalurgii. Podle organizace World Steel Association představuje 12 % (přibližně 16 milionů tun) celkové výroby uhlíkové oceli v hospodářské oblasti EU-27. Výrobci a slévárny oceli ve střední Evropě jsou úzce zapojeni do výrobních řetězců v Německu, Itálii, Rakousku a Francii. Náhlý pokles poptávky a vynucené zastavení výroby kvůli karanténě v celé západní Evropě těžce zasáhly hutní průmysl ve střední Evropě.

V prvním čtvrtletí poklesl objem výroby oceli v tomto regionu o 13 %, zatímco celková výroba v regionu EU-27 poklesla o 11 %.

Nejvíce zasaženými zeměmi bylo Polsko a Maďarsko, kde se výroba oceli v prvním čtvrtletí propadla o 19 %, resp. 18 %. Pokles v Polsku byl zapříčiněn hlavně zaměřením na produkci plochých válcovaných výrobků pro domácí automobilovou výrobu. Maďarské

slévárny zaznamenaly nižší poptávku po automobilových součástech, na níž jsou silně závislé. Zastavení automobilové výroby v Německu v polovině dubna proto způsobilo zastavení provozu sléváren v Polsku a Maďarsku.

Jiné východoevropské země – Českou republiku a Slovinsko – postihl menší dopad na výrobu uhlíkové oceli. Díky vyšší domácí spotřebě oceli byli výrobci oceli méně závislí na poptávce z Německa a Itálie, což vedlo k mírnějšímu poklesu výroby, který činil pouze 2 %, resp.

0,5 %. Během tohoto období zůstal nákup a prodej kovů problematický kvůli uzavření mnoha podniků a kvůli tomu, že klíčoví zaměstnanci nepracovali přímo na místě, což ztížilo koordinaci činností.

Digitální technologie se osvědčily jako užitečné řešení této situace: napomáhaly při práci z domova a při řízení nákupu.

Jeden klíčový uživatel z České republiky uvedl, že „během karantény byl Metalshub jedním z mála digitálních nástrojů, které nám opravdu pomohly hladce se vypořádat s touto situací“.

Jsou jasné signály, že od začátku května se situace pro spotřebu válcovaných a odlévaných výrobků začíná zlepšovat.

Výrobci automobilů v Německu obnovili provoz, zatímco hutníci v Itálii mají dovoleno obnovit provoz za předpokladu, že budou dodržovat přísná zdravotní a bezpečnostní pravidla související s Covid-19.

Metalshub se přímo od slovinských sléváren dozvěděl, že od prvního týdne v květnu obnovují provoz se 100% využitím kapacity. V reakci na očekávání

174 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

rostoucí poptávky od italských továren nám zdroje v Polsku potvrdily počáteční obnovení činnosti místních hutníků, kteří začínají opět nakupovat suroviny a feroslitiny. Polští dodavatelé feroslitin se připravují nabízet materiál pro export, který byl zasažen přerušením přepravy kvůli uzavření hranic.

Metalshub je přední globální digitální B2B platforma pro nákup a prodej feroslitin a kovů. Tento web nabízí bezpečný způsob pro provádění velkoobjemových obchodních transakcí. Tato platforma navíc poskytuje kompletní řešení v podobě integrovaných logistických služeb, služeb v oblasti financování obchodu a služeb v oblasti úvěrového pojištění.

Velké globální těžební společnosti, ocelárny a obchodníci, mezi nimiž jsou firmy AngloAmerican, Vale, RioTinto, Outokumpu, Molymet, Salzgitter, Schmolz & Bickenbach a Lech Stahlwerke, používají tuto platformu jako efektivní nástroj pro svůj nákup surovin.

Motivováni naším cílem podporovat digitální transformaci průmyslu kovů a feroslitin se nyní zaměřujeme na železářský a ocelářský průmysl.

Více se dozvíte na našem webu: https:// www.metals-hub.com

Výtahy přednášek SSK

73. světový slévárenský kongres, Krakov 23.–27. 9. 2018 5. část Bezolovnaté slévárenské mosazi. Analýza mikrostruktury a vlastností kombinované s technologií odlévání Lead-free casting brasses. Analysis of microstructure and properties combined with the casting technology KOZANA, J. a kol. předn. č. K 519/66, 2 s., 4 obr., lit. 6 Obecně pojednáno o mosazi jako materiálu, vlastnostech a použití. Hlavním předmětem práce byly neolovnaté mosazi. Studie se zabývala možnostmi získání mosazi téměř stejného složení, ale s rozdílnými vlastnostmi, různými postupy výroby. Rozhodující zde byla velikost zrn. Popis podmínek a průběhu zkoušek, vyhodnocení výsledků.

Vliv zpracování hliníkové taveniny nanosekundovými elektromagnetickými impulzy na strukturu a vlastnosti odlitků Effect of aluminium melt treatment by nanosecond electromagnetic pulses on structure and properties of castings DEJEV, V.; RI, E.; PRUSOV, Je. předn. č. K 519/68, 2 s., 1 obr., lit. 6 Na příkladě slitiny A356 se ukazuje, že vhodnost použití nanosekundových impulzů (NEP) by měla být oprávněna v případě speciálního určení odlitku.

Pro dosažení zvýšených mechanických

Studie zóny vlivu chladítek na příkladě odlitku desky ze slitiny AlSi7Mg po tepelném zpracování T6 Investigations of the influence zone of chills on the casting of the plate made of AlSi7Mg, after the heat treatment T6 PIEKOŠ, M.; ZYCH, J. předn. č. K 519/69, 2 s., 4 obr., lit. 7 Studie navazuje na předchozí výzkum vlivu rychlosti chladnutí na vlastnosti slitiny AlSi7Mg. Cílem bylo stanovit pásmo vlivu chladítka. U daného odlitku desky o rozměrech 160 × 240 × 10 mm měla ovlivňující zóna rozměr 20 až 35 mm od stěny chladítka. Popis podmínek a průběhu zkoušek, vyhodnocení výsledků a nástin pokračování výzkumu.

Mikrolegování hliníkové slitiny Al-5%Cu s aluminidy niklu a kovy vzácných zemin Microalloying of Al-5%Cu aluminium alloy with nickel aluminides and rare-earth metals RI, E. a kol. předn. č. K 519/70, 2 s., 1 obr., lit. 2 Zjišťoval se účinek mikrolegování syntetizovanou předslitinou s obsahem niklu a aluminidy KVZ (Ce, La) na tvorbu struktury, distribuci prvků a mikrotvrdost složek struktury uvedené slitiny.

Popis podmínek a průběhu zkoušek, vyhodnocení výsledků.

Postup výroby karbidu křemíku infiltrací taveniny Fe-Si dvoustupňovým spékáním Fabrication method of silicon carbide by infiltration of molten Fe-Si alloy through two-step reaction sintering HANADA, Y. a kol. předn. č. K 519/71, 2 s., 3 obr., 1 tab., lit. 5 Popsaný postup výroby karbidu křemíku spočívá ve spontánní infiltraci slitiny Fe-Si do preformového tělesa a ve

dvoustupňovém spékání. Očekává se, že vyvinutý SiC bude mít lepší elektrickou vodivost a obrobitelnost. Uvedeny podmínky a průběh zkoušek, vyhodnocení výsledků.

Mikrostruktura a tribologické vlastnosti slitin Co-Cr používaných na výrobu kovových prvků v protetice Microstructure and tribological properties of Co-Cr alloys used for metal elements in prosthetic technique AUGUSTYN-NADZIEJA, J. a kol. předn. č. K 519/72, 2 s., 2 obr., lit. 5 Obecný přehled vlastností a oblastí použití slitin Co-Cr (především na výrobu součástí náhrad chrupu). Práce byly zaměřeny na tribologické vlastnosti tohoto materiálu. Ke zkouškám byly použity slitiny Co-Cr-Mo (Wironit LA) a Co-Cr- W-Mo (Colado CC). Uvedeny podmínky a průběh zkoušek, vyhodnocení výsledků.

Optimalizace předehřívání formy ke snížení tvorby plynů během přesného lití slitin na bázi niklu Optimization of mould preheating process to reduce formation of gases during investment casting of Ni-based alloys GRUDZIEŃ, M. a kol. předn. č. K 519/73, 2 s., 4 obr., lit. 2 Popis experimentální procedury, kterou se zjišťovalo množství a složení vznikajících plynů. Na základě zjištěných údajů lze optimalizovat předehřívání formy, a tak snížit tvorbu plynů během odlévání superslitin na bázi Ni postupem lití na vytavitelný model.

Hodnocení primární struktury tenkostěnného odlitku ze superslitiny na bázi Ni Characterization of primary microstructure of thin-walled Ni-based superalloy casting GRUDZIEŃ, M. a kol. předn. č. K 519/74, 2 s., 4 obr., 1 tab., lit. 2 Zjišťovala se korelace vybraných parametrů přesného lití a primární mikrostruktury odlitku ze superslitiny Inconel 713C. Uvedeny podmínky a průběh zkoušek, vyhodnocení výsledků.

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 175

VÝTAHY PŘEDNÁŠEK SSK

Vliv strukturálních diskontinuit na únavovou životnost hliníkové slitiny typových řad 4XXO Influence of structural discontinuities on the fatigue life of aluminium alloys of 4XXO series ZYCH, J. a kol. předn. č. K 519/67, 2 s., 4 obr., lit. 3 Výsledky studie naznačují významný vliv vad odlitků na únavové vlastnosti zkoušených hliníkových litin typové řady 4XXO. Ukazují velké rozdíly v počtu cyklů namáhání do zlomu zkušební tyče vystavené stejné amplitudě namáhání, a to v závislosti na velikosti a umístění vady. Počet zatěžovacích cyklů vedoucích k selhání zkušebního vzorku ovlivňuje také počet zdrojů lomu, identifikovaných na povrchu lomu. Popis podmínek a průběhu zkoušek, vyhodnocení výsledků.

vlastností odlitku je nezbytná doba aplikace NEP až 15 min, což vede ke zjemnění strukturních složek slitiny. Účinky NEP na strukturu a vlastnosti hliníku vyžadují pokračování výzkumu.

Popis podmínek a průběhu zkoušek, vyhodnocení výsledků.

Výtahy přednášek SSK | Zahraniční slévárenské časopisy

ZAHRANIČNÍ SLÉVÁRENSKÉ ČASOPISY

Struktura a mechanické vlastnosti izotermicky kalené LLG (AGI) Structure and mechanical properties of austempered grey iron (AGI) JAŠKOWIEC, Z. a kol. předn. č. K 519/75, 2 s., 4 obr., 4 tab., lit. 2 Shrnuty vlastnosti takto tepelně zpracované litiny s lupínkovým grafitem a uvedeny její přednosti ve srovnání se stejně zpracovanou LKG. Cílem prací bylo stanovit účinky vybraného chemického složení na mechanické vlastnosti tohoto materiálu. Uvedeny podmínky a průběh prací, vyhodnocení výsledků.

Použití obrazové analýzy a rentgenové difraktometrie ke stanovení účinků teploty izotermického kalení na morfologii ausferitu v ADI Determining the effect of austempering temperature on the morphology of ausferrite in ADI using computer image analysis and X-ray difractometry JAŠKOWIEC, K. a kol. předn. č. K 519/76, 2 s., 4 obr., 4 tab., lit. 3 Z výsledků výzkumu vyplývá, že doba tepelného zpracování výrazně ovlivňuje obsah uhlíku a frakci austenitu v základní kovové hmotě ADI. Nejvyšší obsah austenitického uhlíku (1.905 %) se docílil ve vzorku izotermicky kaleném pří 320 °C po dobu 180 min. Maximální frakce objemu austenitu v ADI (43,3 %) se dosáhlo po 60min izotermickém kalení při 360 °C. Použití metody ATND ke stanovení tvrdosti slitiny EN AC-AlSi9Mg lité do kovové formy

GIESSEREI www.giesserei.eu

DEIKE, R.: Význam slévárenského průmyslu v oběhovém hospodářství.

Bedeutung der Giesserei-Industrie in einer Cirkular Economy. 2020, č. 1, s. 26–31.

SOKOLOWSKI, W. a kol.: Optimalizované 3-D systémy ohřevu zvyšují

Use of the ATND method to assessment of EN AC-AlSi9Mg hardness moulded in metal moulds PEZDA, J. předn. č. K 519/77, 2 s, 2 obr., 3 rov., lit. 7 Autor referuje o své metodice pro použití výše uvedené analýzy – ATND. Analýzu použil spolu s regresní analýzou.

Získané matematické závislosti umožňují předpověď tvrdost (HB) slitiny EN AC-AlSi9Mg již při její přípravě.

Opotřebitelnost kompozitních materiálů na bázi Al zpevněných valchovanými uhlíkovými vlákny Wear properties of milled carbon fiber-reinforced aluminium alloy composites ASANO, K.; ZAINUDDIN, M. předn. č. K 519/78, 2 s., 4 obr., lit. 2 Pojednává se o druzích a vlastnostech minerálních vláken – na bázi PAN a na bázi smoly – používaných pro zpevňování kompozitních materiálů. Práce se zabývala použitím druhého typu. Kompozitní materiál na bázi hliníku s těmito vlákny se odléval postupem squeeze casting. U odlitků se zjišťoval vliv zpevnění na opotřebitelnost kompozitního materiálu.

Zmenšování degradace mikrostruktury s nálitky na bázi vláken s různými žárovzdornými nátěry The decreasing microstructure degradation of fiber base feder sleeve with variuos refractory coatings KAHRAMAN, H. a kol. předn. č. K 519/79, 2 s., 2 tab., lit. 6 Používané exotermické obklady reagují s taveninou a především u LKG to vede k degradaci grafitu. Vlastní zkoušky

účinnost vysokorychlostních center tlakového lití. Optimierte 3-D-Temperiersysteme steigern die Effizienz von High-Speed-Druckgiesszellen. 2020, č. 1, s. 32–42.

EUROGUSS 2020: Speciál k veletrhu. Das Spezial zur EUROGUSS 2020, č. 1, s. 43.

FRIESS, J. a kol.: Automatizovaná klasifikace formy grafitu v litině s kuličkovým grafitem. Automatisierte Klassifikation der Graphitform in Gusseisen mit Kugelgraphit. 2020, č. 2, s. 20–25.

KUMAR, S. a kol.: Virtuální jádro – od výroby až po proces odlévání. Der

176 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

a analytické postupy tyto jevy objasňují. Na základě vyhodnocení výsledků a analýz těchto zkoušek jsou uvedeny možnosti, jak degradaci potlačit. Popis podmínek a průběhu zkoušek.

Vliv teploty taveniny na plnění formy při lití na polystyrenový model Effect of molten metal temperature on mold filling in evaporative pattern casting MARUYAMA, T. a kol. předn. č. K 519/80, 2 s., 4 obr., lit. 2 Z výsledků popsaných zkoušek vyplývá, že rychlost plnění formy se při relativně nižší teplotě zvyšuje s růstem teploty taveniny. Na rozdíl od toho za vysokých teplot rychlost plnění formy při rostoucí teplotě taveniny klesá. Tyto jevy byly potvrzeny pozorováním na místě odlévání.

Vliv tepelného zpracování na mikrostrukturu a korozivzdornost ADI Influence of heat treatment on the microstructure and corrosion resistance of austempered ductile iron KRAWIEC, H. a kol. předn. č. K 519/81, 2 s., 2 obr., lit. 10 Uvádí se chemické složení LKG použité při zkouškách, kterými se ověřoval vliv podmínek izotermického kalení na její mikrostrukturu a korozivzdornost.

Popis podmínek a průběhu zkoušek, shrnutí a vyhodnocení výsledků.

Zpracovala: Edita Bělehradová K dispozici pouze podstatný výtah, plné znění poskytuje autor.

virtuelle Kern – von der Herstellung bis zum Giessprozess. 2020, č. 2, s. 26–33.

KOLBE, H.: Oxidické keramické materiály zpevněné kysličníkovými vlákny pro odlévání hliníku. Oxidfaserverstärkte Oxidkeramiken für das Aluminiumgiessen. 2020, č. 2, s.

34–37.

ZWICK, G.: Ocel pro práci za tepla stanoví nová měřítka. Warmarbeitsstahl setzt neue Massstäbe. 2020, č. 2, s. 38–40.

SEUFFERT, B.; BUSSKAMP, B.: „Zamotané“ situace – tryskání složitých vnitřních částí odlitků. Vertrackte

Zahraniční slévárenské časopisy

GIESSEREIPRAXIS www.giesserei-praxis.de

POTSCHE, J.: Kontinuální sušení žárovzdorných vystýlek. Das kontinuierliche Trocknen feuerfester Zustellungen. 2020, č. 1–2. s. 10–14.

LUCARZ, M. a kol.: Srovnání vlastností alkalicko-fenolických pojiv pro formovací směsi na odlévání oceli.

Vergleich der Eigenschaften von alkalischen Phenolharzbindern hinsichtlich der Anwendungen bei Formstoff für Stahlguss. 2020, č. 1–2. s. 15–20.

LEIBFRIED, D.: Změna pojetí výroby tlakových odlitků. 3. část: hospodárnost. Paradigmenwechsel in der Druckgussfertigung, Teil 3: Wirtschaftlichkeit. 2020, č. 1–2. s. 38 – 41.

CHINA FOUNDRY www.foundryworld. com

FAN, Z. a kol.: Účinky udržovacího tlaku na hustotu a rychlost chladnutí slévárenské slitiny Al-Si během aditivního tlakového lití. Effect of holding pressure on density and cooling rate of cast Al-Si alloy during additive pressure casting. 2019, č. 6, s. 363–370.

WANG, Y. a. kol.: Vývoj mikrostruktury hliníkové slitiny A380 během reologického procesu při aplikovaném tlaku. Microstructure evolution of A380 aluminum alloy during rheological process under applied pressure. 2019, č. 6, s. 371–379.

HU, X. a kol.: Vliv licí teploty a teploty chladnutí na mikrostruktury a mechanické vlastnosti slitiny A356 v litém stavu a po tepelném zpracování T6. Effect of pouring and cooling temperatures on microstructures and mechanical properties of as-cast and T6 treated A356 alloy. 2019, č. 6, s. 380–385.

WANG, Z. a kol.: Vliv nodularity na mechanické vlastnosti a lom feritické litiny s kuličkovým grafitem. Effect of nodularity on mechanical properties and fracture of ferritic spheroidal graphite iron. 2019, č. 6, s. 386–392.

RAZAQ, A. a kol.: Vliv legujících prvků W, Ti, Sn na mikrostrukturu a mechanické vlastnosti LLG 220. Effect of alloying elements W, Ti, Sn on microstructure and mechanical properties of gray iron 220. 2019, č. 6, s. 393–398.

LIU, G. a kol.: Posloupnost tuhnutí a mikrostruktura modelové slitiny Pb-Bi-Sn v litém stavu s přibližně peritektickou přeměnou. Solidification sequence and as-cast microstructure of a model Pb-Bi-Sn alloy with quasi-peritectic reaction. 2019, č. 6, s. 399– 405.

Ji, Y. a kol.: Účinky adhezivní pevnosti styčné plochy a kohezivní pevnosti pryskyřice na pevnost

pryskyřičné formovací směsi v tahu stanovené numerickou analýzou.

Effects of interface adhesive and resin cohesive strength on tensile strength of resin sand based on numerical analysis. 2019, č. 6, s. 406–413.

LI, Z. a kol.: Výroba a vlastnosti zinkových pěn s otevřenými buňkami jako materiálu na implantáty. Preparation and properties of open-cell zinc foams as human bone substitute material. 2019, č. 6, s. 414–422.

PATEL, G. C. M. a kol.: Analýza použitelnosti kravské mrvy jako ekopřísady pro udržitelné formování a odlévání. Performance analysis of cow dung as an eco-friendly additive material for suistanable moulding and casting. 2019, č. 6, s. s. 423–429.

TRANSACTIONS OF THE FOUNDRY RESEARCH INSTITUTE http://prace.iod. krakow.pl/ BOYKO, V. a kol.: Účinky legujících přísad na strukturu a vlastnosti slévárenské slitiny Al-Mg-Si-Mn – přehled. The effect of alloying additions on the structure and properties of Al-Mg-Si-Mn casting alloy—A review. 2019, č. 2, s. 89–102.

LITĚJNOJE PROIZVODSTVO www.foundrymag.ru

DANNY, Je.: Statistické údaje o slévárenské výrobě. Statističeskije dannyje o mirovom proizvodstve litejnoj produkcii, 2019, č. 2, s. 34–37.

GRUŠČIN, N. S. a kol.: Vliv modifikace na formu grafitu a mechanické vlastnosti středně legované chromniklové litiny. Vlijanije modificirovanija na formu grafita i mechaničeskije svojstva srednelegirovannogo chromonikelevogo čuguna, 2019, č. 3, s. 2–5.

PUSOV, Je. S. a kol.: Vliv podmínek krystalizace na tvorbu struktury kompozitních materiálů. Vlijanije uslovij kristallizacii na formirovanije struktury

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 177

ZAHRANIČNÍ SLÉVÁRENSKÉ ČASOPISY

Situationen – Innenstrahlen komplexer Gussteile. 2020, č. 2, s. 41–43.

ZIMMERMANN, S.: Patentovaná regenerace za mokra formovacích směsí s vodním sklem. Patentierte Nassregenerierung für wasserglasgebundene Formstoffe. 2020, Special, č. 2. s. 69–70, 72–73.

KRAUSKOPF, G.: Míchání bez vibrací – 100% stupeň úpravy. Mischen ohne Vibrationen – 100 % Aufbereitungsgrad. 2020, Special, č. 2. s. 74–76.

STELLER, I. a kol.: (Konference) Formstoff-Forum 2020. Perspektivní řešení. Formstoff-Forum 2020. Zukunftsfähige Lösungen im Blick. 2020, č. 3, s. 20–25.

JAHN, A. a kol.: Energeticky úsporné laserové svařování cyklicky namáhaných smíšených spojení litina–ocel.

Energieeffizientes Laserstrahlschweissen zyklisch belasteter GusseisenStahl-Mischverbindungen. 2020, č. 3, s. 26–33.

POLENZ, S. a kol.: Odlévání & aditivní výroba: hybridní výrobní linky ve výrobě automobilů. Giessen & Additiv: Hybride Fertigungsketten für automobile Anwendungen. 2020, č. 3, s. 40–44.

SPICHARTZ, M. a kol.: Hybridní průmysl – servisní řešení pro Průmysl 4.0 zaměřená na slévárenskou výrobu. Hybride Industrie – 4.0-Service-Lösungen für die Giessereibranche. 2020, č. 3, s. 46–49.

Výroba odlitků 2018 – globální trendy. Gussproduktion 2018 – globale Trends. 2020, č. 3, s. 64–68.

ZAHRANIČNÍ SLÉVÁRENSKÉ ČASOPISY

Zahraniční slévárenské časopisy

kompozicionnych splavov, 2019, č. 3, s. 6– 8. ČEČUŠKIN, O. P. a kol.: Vliv technologických parametrů výroby předslitiny AlTi3 na strukturu a vlastnosti modifikované slitiny AK12M2. Vlijanije technologičeskich parametrov polučenija ligatury AlTi3 na strukturu i svojstva modificirujemogo splava AK12M2, 2019, č. 3, s. 9–11.

TIMOŠKIN, I. Ju. a kol.: Výroba slitiny AK7č metodami genetického inženýrství. Polučenije splava AK7č metodami gennoj inženerii, 2019, č. 3, s. 12–14.

BABKIN, V. G. a kol.: Vliv vysokoteplotního zpracování a modifikace slitin na bázi Al a Cu na formování struktury odlitků. Vlijanije vysokotemperaturnoj obrabotki i modificirovanija splavov na osnove Al i Cu na formovanije struktury otlivok, 2019, č. 3, s. 15–18.

SVINOROJEV, Ju. A. a kol.: Použití biopolymerových pojiv na bázi technického ligninu. Primenenije biopolimernych svjazujuščich materialov na osnove techničeskogo lignina, 2019, č. 3, s. 19–21.

VDOVIN, K. N. a kol.: Použití technogenních odpadů jako plnidla nátěrů proti připečeninám. Primenenije technogennych otchodov v kačestve napolnitelja protivoprigarnych kasok, 2019, č. 3, s. 22–25.

VERBICKIJ, V. I.: Mechanizmus zhutnění formovací směsi impulzním formováním. Mechanizm uplotnenija formovočnoj smesi vozdušnym impuľsom, 2019, č. 3, s. 26–30.

POPOV, A.: Zkušenosti německé firmy Laempe s výrobou kotoučových brzd chlazených vzduchem. Opyt nemeckoj firmy Laempe pri proizvodstve tormoznych ventilirujemych diskov, 2019, č. 3, s. 31–35.

LIVŠIC, V. B. a kol.: Technologie výroby modelů a matičných modelů. Technologija izgotovlenija modelej i master-modelej, 2019, č. 3, s. 36–39.

TEN, Z. B.; BATYŠEV, A. I.: Řízení struktury a tvrdosti slévárenské slitiny Fe-Si-Al Sendast. Upravlenije strukturoj i tverdosťju litogo Fe-Si-Al-splava Sendast, 2019, 89, č. 4, s. 2–5.

DESNICKAJA, L. V. a kol.: Výpočet stavu pnutí – deformace tuhnoucích ocelových odlitků během jejich výroby. Učet naprjaženno-deformirovannogo sostojanija kristallizujuščego

sostojanija otlivok v technologii ich proizvodstva, 2019, 89, č. 4, s. 6–8.

DUBODELOV, V. I. a kol.: O zvláštnostech vlivu konstantního magnetického pole na slitiny Al. Ob osobennostjach vozdejstvija postojannogo magnitnogo polja na splavy aljuminija, 2019, 89, č. 4, s. 9–13.

VDOVIN, K. N. a kol.: Použití rentgenové fluorescenční analýzy ke studiu chemického složení nátěru proti připečeninám. Issledovanije chimičeskogo sostava protivoprigarnych krasok metodom rentgenofluorescentnogo analiza, 2019, 89, č. 4, s. 14–18.

ILLARIONOV, I. Je. a kol.: Vliv kyseliny borité na fyzikální a mechanické vlastnosti izolačních směsí. Vlijanije bornoj kisloty na fiziko-mechaničeskije charakteristiki teploizoljacionnych smesej, 2019, 89, č. 4, s. 19–21.

KULIKOV, V. Ju. a kol.: Vypracování složení pryskyřičné pískové směsi na výrobu formy za podmínek různých variant lisování. Razrabotka sostava pesčano-smoljanoj smesi dlja formoobrazovanija v uslovjach variantnogo pressovanija, 2019, 89, č. 4, s. 22–26.

PIIRAJNEN, V. Ju. a kol.: Umělecké práce z kovu určené pro plenér. Chudožestvennyj metall v landšaftnom dizajne, 2019, 89, č. 4, s. 30–34.

SVIČKAR, A. S. a kol.: O vlivu množství a velikosti grafitových vměstků na roztažení před tuhnutím a na rozměrovou přesnost odlitků z LKG. O vlijanii količestva i razmera grafitovych vključenij na predusadočnoje rasširenije i razmernuju točnosť otlivok iz vysokopročnogo čuguna, 2019, 89, č. 5, s. 2–4.

NARIVSKIJ, A. V. a kol.: Výroba hořčíkové slitiny ML5 z vratného materiálu a s využitím zpracování taveniny plazmovým paprskem. Prigotovlenije magnijevogo splava ML5 iz loma s ispoľzovaniíjem obrabotki rasplava plazmennoj strujej, 2019, 89, č. 5, s. 5–7.

BAŽENOV, V. Je. a kol.: Vliv inhibitorů hoření na pevnost forem ze směsí tvrdnoucích za studena a složení oxidického povlaku na povrchu odlitků ze slitiny ML19. Vlijanije ingibitorov gorenija na pročnosť form iz CHTS i sostav oksidnoj pleny na poverchnosti otlivok iz splava ML19, 2019, 89, č. 5, s. 8–14.

LEUŠIN, I. O. a kol.: Zužitkování tekutého odpadu chemického čištění

178 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

galvanizovaného ocelového vratného materiálu od zinkového povlaku jako přísady směsí s vodním sklem.

Ispoľzovanije židkogo otchoda chimičeskoj očistki ocinkovannoj staľnoj obrazi ot cinkovogo pokrytija v sostave židkostekoľnych smesej, 2019, 89, č. 5, s. 15–18.

KVON, Sv. S. a kol.: Studie vlivu složení skořepinové formy na její vlastnosti při lití na vyplavitelný model.

Issledovanije vlijanija sostava oboločki na jeje svojstva pri liťje po vyplavljajemym modeljam, 2019, 89, č.5, s. 19–22.

MIRZOJAN, G. S. a kol.: Výroba trub velkého průměru pro energetické strojírenství z odstředivě litých předlitků. Izgotovlenije trub boľšogo diametra dlja energomašinostrojenija s primenenijem centrobežnolitych zagotovok, 2019, 89, č. 5, s. 23–27.

ANDREJEV, V. V.: Zkušenosti s použitím předslitin obsahujících KVZ ke zvýšení jakosti litinových odlitků.

Opyt primenenija RZM-soderžaščich ligatur dlja povyšenija kačestva čugunnych otlivok, 2019, 89, č. 6, s. 6–11.

Studie modifikace chromových litin při odlévání do pískové nebo kombinované formy. Issledovanije modificirovanjija chromistych čugunov pri liťje v pesčanuju i kombinirovannuju formy, 2019, 89, č. 6, s. 12–19.

PRJACHIN, Je. I.; BOLOBOV, V. I.: Zvýšení životnosti obložení kulových mlýnů zdokonalením technologie výroby obkladových desek. Povyšenije dolgovečnosti raboty futerovok šarovych meľnic usoveršenstvovanijem technologii izgotovlenija bronevych plit, 2019, 89, č. 6, s. 15–19. ŠINSKIJ, O. I. a kol.: Výroba lopatek turbomotorů z nové žáruvzdorné slitiny lité do keramických forem s polystyrenovými modely. Polučenije lopatok GTU iz novogo žaropročnogo splava v keramičeskich formach po udaljejemym PPS-modeljam, 2019, 89, č. 6, s. 20–25.

KOROTČENKO, A. Ju. a kol.: O využití aditivních a hybridních technologií ve slévárenské výrobě. Ob ispoľzovaniji v litejnom proizvodstve additivnych i gibkich technologij, 2019, 89, č. 6, s. 26–28.

Zpracovala: Edita Bělehradová úterý–čtvrtek, tel.: 541 142 646 infoslevarny@tiscali.cz

Petr Kašing, Tomáš Elbel

Opustil nás jeden z největších českých slévárenských odborníků prof. Ing. František Havlíček, CSc.

Mgr. Petr Kašing prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Dne 2. května 2020 odešel jeden z velikánů českého slévárenství, pan prof.

Ing. František Havlíček, CSc. Dožil se krásných a úctyhodných 91 let a celý svůj odborný život zasvětil slévárenskému oboru.

František Havlíček se narodil 1. února 1929 v Kamenném Přívoze. Nejprve se vyučil dřevomodelářem v továrně JAWA v Týnci nad Sázavou. Pro své nadání byl vybrán k dalšímu studiu.

Získal středoškolské vzdělání s maturitou a v roce 1953 byl na Vysoké škole báňské v Ostravě promován hutním inženýrem. Na základě svého vyhraněného zájmu o slévárenství začal působit jako asistent katedry slévárenství vedené vynikajícím slévárenským odborníkem profesorem Josefem Přibylem.

V roce 1960 získal František Havlíček vědeckou hodnost CSc. a o čtyři roky

později se v oboru slévárenství habilitoval jako docent. Na počátku sedmdesátých let do jeho života a slibně se rozvíjející kariéry zasáhlo období normalizace a v roce 1973 nucený odchod z Vysoké školy báňské. Úspěšně se uplatnil v provozní praxi a dalších sedmnáct let pak působil ve slévárně těžkých ocelových odlitků Vítkovických železáren, závodě 3. V roce 1990 byl plně rehabilitován, o rok později jmenován profesorem slévárenství.

Následně se stal také vedoucím katedry. Po odchodu do důchodu v roce 1994 se jako jeden z prvních žáků a pokračovatelů ostravské Přibylovy slévárenské školy dále podílel na vědecko-výzkumné činnosti katedry a výchově studentů.

Kromě pedagogické práce se systematicky věnoval také vědecko-výzkumné činnosti. Vědeckou práci začal studiem tepelně-fyzikálních pochodů mezi odlitkem a kovovou formou při zkoumání životnosti ocelářských

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 179

NEKROLOG

prof. Ing. František Havlíček, CSc. foto: Radim Horák

kokil. Několik let se zabýval fyzikálně-chemickými procesy na rozhraní forma–kov u těžkých ocelových odlitků a stanovením doby jejich chladnutí. Po nuceném odchodu z katedry slévárenství do Vítkovických železáren se intenzivně věnoval samotnému odlitku.

V tomto období propracoval originální myšlenku využití akustické emise pro stanovení vzniku poruch souvislosti v odlitku. Po návratu na katedru slévárenství se věnoval výzkumu pevnostních vlastností materiálů za vysokých teplot až do teplot solidu.

Pan profesor František Havlíček experimentálně obsáhl prakticky celou teorii slévárenských pochodů a jako vysokoškolský profesor ve svých přednáškách mohl uplatnit zkušenosti získané v praxi. Na katedře slévárenství se výrazným způsobem podílel na zavedení samostatného studijního oboru umělecké slévárenství a v rozhodující míře spoluvytvářel jeho osnovy. V této oblasti tak měl možnost propojit své modelářské začátky s hlubokým teoretickým zázemím ve slévárenské technologii a svým uměleckým cítěním. Svou dlouholetou pedagogickou činností se podílel na výchově desítek studentů, aspirantů a doktorandů.

V roce 2017 byl profesor Havlíček oceněn v rámci Zlaté promoce Cenou rektora VŠB-TUO. Toto ocenění tak bylo poděkováním za jeho celoživotní přínos v oblasti vědy a vzdělávání.

S odchodem Františka Havlíčka odešel nejen velký odborník, pedagog a mentor, ale hlavně aktivní, pracovitý a veselý člověk.

Vzpomínat na něj bude nejen kolektiv kolegů slévačů z VŠB-TUO, ale jistě i všichni, kteří kdy měli možnost se s ním setkat.

Pane profesore, milý Františku, děkujeme.

Jaroslav Šenberger, Václav Kafka, Břetislav Pělucha | Leo Rotter

Bývalí studenti VŠB vzpomínají na pana profesora Františka Havlíčka Jaroslav Šenberger Václav Kafka Břetislav Pělucha Náš ročník, skupinu slévačů, připravoval na profesní dráhu ve slévárenském průmyslu v letech 1964 a 1965 vedle dalších pedagogů také docent Havlíček. Byl jedním z nemnoha vyučujících, který si vedle „kamarádského“ přístupu ke studentům uchoval vysokou autoritu. Znali jsme ho jako přímého, čestného člověka. I studenti, kteří procházeli zkouškami částečně se štěstím, bez velké námahy, se

k docentu Havlíčkovi připravovali poctivě. Někdy bylo i slyšet „s tím, co jsem se dosud naučil, nemohu k Havlíčkovi jít na zkoušku“. Docent Havlíček nám přednášel slévárenskou technologii. Jeho přednášky byly založeny na vědeckém přístupu k praxi. Praxi považoval za kritérium správného přístupu k řešení patrně všech slévárenských problémů. Docent Havlíček se zúčastnil všech našich večírků, které jsme na katedře pořádali a patřil mezi ty, kteří vždy přinášeli dobrou náladu.

A také díky němu na tyto společenské akce rádi vzpomínáme.

V roce 1990 byl doc. Havlíček jmenován profesorem a následně vedoucím katedry slévárenství. I při plném vytížení na katedře nepřestával v následujících letech udržovat kontakty s bývalými absolventy. Byl ochoten pomoci nejen radou. Byl aktivní na téměř všech slévárenských akcích různého stupně až do svého vysokého věku. Zachoval si upřímnost, čestnost a přátelský vztah ke kolegům slévačům. Co říci na závěr. Snad: Panu učiteli, s láskou! Tímto se loučí bývalí studenti, později kolegové a přátelé.

NEKROLOG

Odešel Ing. Milan Kebrle (*1932 – †2020) Ing. Leo Rotter Ing. Milan Kebrle jako absolvent Vysoké školy báňské a hutní v Ostravě nastoupil v roce 1956 do slévárny Šmeralových závodů jako provozní metalurg tavení. V roce 1968 přešel na funkci vedoucího metalurga tavení. Tuto funkci zastával až do odchodu do důchodu v roce 1992.

Milan Kebrle byl uznávaný odborník v oboru tavení nejrůznějších typů ocelí.

Připomínám zejména tavení 13% Mn oceli, a to jak v indukčních, tak i v obloukových pecích.

Z jeho povahových vlastností si dovolím připomenout jeho svérázný smysl pro humor. Nikdy nebyl politicky organizován a neusiloval o významné vedoucí funkce.

Zajímal se o umění a cestování. Prostřednictvím Čedoku procestoval mnoho zemí. Byl velmi vzdělaný a kultivovaný.

Nikdy se neoženil a o rodině příliš nehovořil. Jeho otec také pracoval jako technik ve slévárně Šmeralových závodů. Rodina žila ve Slatině a poslední rozloučení s Milanem se konalo ve slatinském kostele.

Přehled dějin hutnictví v českých zemích Zdeněk Rasl – Irena Laboutková Publikace je zpracována formou nepříliš obsáhlého kompendia s jasným, strukturovaným textem, přístupným nejen v oboru zběhlým badatelům, ale i těm, kdo s výzkumem teprve začínají nebo se o tematiku hlouběji zajímají. V neposlední řadě je vhodná pro pedagogy jako přehledná pomůcka k výuce dějin techniky. Obsah publikace je rozdělen do 5 hlavních kapitol, odpovídajících periodizaci dějin českého hutnictví od nejstaršího vývojového období do současnosti, s připojeným pojednáním o významu železa a jeho užití v širším společenském kontextu. Vedle toho jsou zařazeny stručné charakteristiky důležitých českých historických hutí, existujících nemovitých železářských

180 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

památek, výběr ze starých českých textů o hutnictví, doplňkové texty, časová osa s významnými daty z dějin hutnictví a terminologický slovník usnadňující orientaci v historickém odborném názvosloví. Publikace je vybavena bohatým obrazovým materiálem a uzavírá ji výběr základní literatury k tématu.

Vydalo Národní technické muzeum, Praha 2014, 182 s., ediční řada Práce z dějin techniky a přírodních věd, svazek 40, ISBN 978-80-7037-246-3.

Publikaci lze zakoupit přímo v prodejně NTM v hlavní budově muzea, Kostelní 42, Praha 7, nebo na dobírku na www.ntm.cz/muzeum/publikace-k-prodeji, kategorie Práce z dějin techniky a přírodních věd, č. 40, 260 Kč.

Irena Laboutková

Litinový most v Badenu u Vídně – zapomenuté prvenství železáren v Komárově Mgr. Irena Laboutková

Litinové mosty rakouské monarchie Také rakouská monarchie, disponující prosperujícími železářskými podniky v Čechách, na Moravě, ve Štýrsku a Uhrách, už měla na počátku 19. století potenciál na stavbu svého prvního litinového mostu.

V roce 1810 byl odlit slévárnou v uherském Hronci (něm. Rohnitz, maď. Rhonicon), na území dnešního Slovenska, zdobený litinový mostek vedoucí přes Čierny Váh v blízkosti mateřského závodu. Jeho část, označená rokem odlití, se zachovala v Hronci dodnes. Mostek byl určen pro pěší, s rozpětím oblouku 4,5 m a šířkou 5,5 m. Oblouky byly odlity vcelku, mostovka byla kryta litinovými deskami. Druhý hronecký litinový most z roku 1813 o rozpětí 10 m a šířce 5 m se zcela podobal pruskému mostu u Laasan odlitému v Malapane, a jak ukazují pozdější dobové fotografie, byl používán i pro povozy. Pět oblouků uspořádaných za sebou bylo odlito, vzhledem k rozpětí mostu, každý ve dvou dílech.

Architekt mostu Anton Egger Architektem plánovaného litinového mostu se stal dvorní mechanik arcivévody Antona Viktora – Anton Egger (1773–1814), který byl přibližně od roku 1809 známý především jako konstruktér dřevěných lamelových a litinových krovů, i plechových střech.2 Experimen1 2

Označována také názvem Aubach.

Lamelové krovy nebyly Eggerovým vynálezem.

Takové řešení střešní konstrukce bylo známo už od 16. století, ale nepoužívalo se často. Egger toto řešení rozpracoval a k prezentaci těchto krovů nechal vyrobit 8 typů modelů podle účelu použití. Byly to modely střech: na ovčín, na kravín bez klenby, na kravín s klenbou – pod kterou je zavěšen plochý strop, na stodolu – částečně z prken, na stodolu se slabými trámy místo prken, na úřednický byt, na zámek nebo kostel, na sál nebo jezdeckou školu.

Modely bylo možno objednat (kus za 25 zlatých) včetně současného přehledu cen dřeva ve Vídni.

V seznamu významných objednatelů byl také Rudolf hrabě Vrbna, majitel železáren v Komárově. Viz Eggers Modelle von Bohlendächern, Vaterlandischen Blättern für den oesterreichischen Kaiserstaat, 1810, Nr, LXXI, LXXI, LXXIII, s. 395. Inzerce samotného autora viz EGGER, Anton. Einladung zu einer Pränumeration auf Modelle von Bohlendächern, Belehrung und Unterhaltung für die Bewohner des österreichischen Staats. Zweiter Band, Stück 4–6.

Brünn 1810, s. 385–387.

toval také s litinovou střešní krytinou.

Egger byl ještě v roce 1803 v matrice oddaných a v roce 1805 při narození dcery Barbory uváděn jako truhlářský tovaryš. O pět let později je již v souvislosti s návrhy střech a s přípravou litinového mostu titulován v tisku jako dvorní mechanik arcivévody Antona Viktora, někdy také konstruktér, stavební umělec, architekt nebo dokonce i matematik. Zdá se, že jeho kariéra od roku 1805 poměrně strmě stoupala.

V roce 1812 zachvátil Baden ničivý požár, který město citelně zdevastoval. Následovalo období velké snahy o obnovu města za přispění arcivévody Antona. Bylo naplánováno založení nové radnice a stavba litinového mostu přes říčku Schwechat. V té době také vzrostl, jistě i v souvislosti se škodami způsobenými požárem města, zájem o plechové střechy a litinové krovy. Egger předvedl v Badenu prakticky své inovativní střešní konstrukce na obnově domu samotného arcivévody Antona, kde zřídil lamelový krov a na dalším křídle budovy krov litinový, krytý plechem s větracími otvory. Rozsáhlý článek o Eggerových střechách uveřejnil rakouský všestranný učenec Johann Karl Unger (1771–1836) ve Vaterländische Blätter v červenci 1813, kde mimo jiné píše o tom, že Anton Egger v železárnách hraběte Vrbny v Komárově prováděl experimenty a na základě matematicko-fyzikálních výpočtů zkoumal litinu z hlediska pevnosti v tlaku, s ohledem na nečistoty obsažené v železe. V Komárově se také zabýval problematikou litinových střešních tašek, které železárny v Komárově odlévaly.

Unger se v článku zmiňuje o tom, že byl sám svědkem okamžiku, kdy se městská komise v Badenu vydala vybrat místo pro stavbu litinového mostu podle Eggerova projektu. Po mnoha debatách bylo vybráno místo starého přechodu přes řeku proti ženským lázním, kde dosud stála stará lávka přes Schwechat. Ačkoliv se návrh zřídit nový most přes Schwechat objevil už v roce 1811, hospodářská krize posunula jeho realizaci až k roku 1813, kdy se začalo s jeho přípravou

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 181

Z HISTORIE

Úvod Praotcem všech litinových mostů v Evropě se stal v roce 1779 tzv. Iron Bridge, první most s litinovou konstrukcí, který se dodnes klene v rozpětí přes 34 metrů nad říčkou Severn poblíž Coalbrookdale. Další anglické mosty z litiny jej následovaly a na evropském kontinentě tento trend nezůstal dlouho bez odezvy. Pruské království, budující své železářské hutě ve Slezsku po anglickém vzoru, zde v huti Malapane nechalo odlít v letech 1794–1796, pod dohledem anglického hutního odborníka Johna Baildona, most, jehož předobrazem byl právě Iron Bridge. Most o rozpětí 12,5 metru a šířce 5,7 metru byl postaven u Laasan ve Slezsku (dnes Polsko, Łażany) přes říčku Strzegomku, kde sloužil až do svého zničení vojsky v roce 1945. Od začátku 19. století se litinové mosty postupně přirozeně začleňovaly do evropské krajiny, klenuly se přes říční kanály ve Francii a německých zemích, doplňovaly architekturu měst, staly se chloubou zámeckých zahrad.

Přesto ani tento most nebyl ve své době uznán jako první a dostatečně reprezentativní pro rakouskou monarchii.

Prvenství bylo připraveno pro litinový most plánovaný v lázeňském městečku Baden u Vídně.

Baden, kterým protéká říčka Schwechat1, se těšil na počátku 19. století přízni arcivévody Antona Viktora (1779–1835), který byl bratrem císaře Františka I. (1768–1835). Arcivévoda Anton si Baden zamiloval a působil jako mecenáš pro řadu zdejších projektů. Právě od něho vzešel v roce 1811 popud ke zřízení litinového mostu, který měl zároveň získat titul prvního mostu tohoto druhu v rakouském císařství. Přes Schwechat vedly ve městě na druhý břeh tehdy jen dřevěné lávky, jejichž provoz omezoval kolísavý stav vody během dešťů. Povozy většinou při nízkém stavu vody zvládaly v některých místech přejezd říčky přímo přes koryto. Tento stav byl dlouhodobě neuspokojivý, protože se na předměstí nacházely kostely, dvorce a výletní trasy lázeňských hostů a bylo třeba zajistit stabilní a bezproblémové spojení mezi oběma břehy.

Irena Laboutková

Z HISTORIE

a kdy se téma nového mostu čas od času objevilo v tisku. Financování projektu se ujal arcivévoda Anton, ale svojí měrou přispívali i bádenští měšťané. Projekt byl spočítán na 12 tisíc zlatých a budoucí most byl pojmenován na počest císařovny Luisin most (Luisensbrücke).

Slavnost k položení základního kamene Zatímco v červenci roku 1813 bylo vybráno místo budoucího mostu, 19. října téhož roku byl slavnostně položen základní kámen jednoho ze dvou kamenných fundamentů, které měly na březích říčky tvořit základny pro ukotvení litinové konstrukce mostu.

Slavnosti se kromě arcivévodů – císařových bratrů – zúčastnili hosté z řad šlechty a samozřejmě bádenští obyvatelé a hosté. Se základním kamenem byla do břehového pilíře zabudována také olověná pamětní deska, která hned úvodními slovy hrdě hlásala: ICH BIN DIE ERSTE EISERNE BRÜCKE IN DEN K. K. STAATEN … (Jsem první litinový most v c. k. zemích…).3 Celý text: ICH BIN DIE ERSTE EISERNE BRÜCKE IN DEN K. K. STAATEN UNTER DER OBERLEITUNG SEINER KAIS. HOHEIT ERZHERZOGES ANTON VON FRANZ EGGER GEBAUET NACH DEM ALLERHÖCHSTEN NAHMEN IHRER MAIESTÄT DER KAISERINN LOUISENS BRÜCKE GENNANT SEINE EXC. HERR GRAF VON ALTHANN IHRER MAIESTÄT DER KAISERINN OBERSTHOFMEISTER UND BEVOLLMÄCHTIGTER STELLVERTRETER LEGTE MEINEN GRUNDSTEIN IM OCTOBER MDCCCXIII. IN BEYSEYN IHRER KAIS. HOHEITEN DER ERZHERZOGE CARL. ANTON. JOHANN. RAINER. LUDWIG UND RUDOLPH. DES KREISAMTES UND DES MAGISTRATES VON BADEN. AUCH DEN NACHBARLICHEN GUTSBESITZERN UND ANDEREN WOHLDENKENDEN MÄNNERN.

3

Název užívaný pro rakouské císařství.

DIE ZU DEN BAUKOSTEN BEYGETRAGEN HABEN.4 (V překladu: Jsem první železný most v c. k. zemích, vystavěný Franzem Eggerem pod vrchním vedením Jeho císařské Výsosti arcivévody Antona, pojmenovaný podle svrchovaného jména Jejího Veličenstva císařovny Luisin most. Jeho Excelence pan hrabě Althan, nejvyšší hofmistr Jejího Veličenstva císařovny a zmocněný zástupce, položil můj základní kámen v říjnu 1813 za přítomnosti Jejich císařských Výsostí arcivévodů Carla, Antona, Johanna, Rainera, Ludwiga a Rudolfa, krajského úřadu a magistrátu Badenu, také majitelů sousedních panství a ostatních dobromyslných mužů, kteří ke stavebnímu rozpočtu přispěli.)

Nutno poznamenat, že v nápise došlo k chybě a staviteli mostu Antonu Eggerovi bylo přisouzeno omylem jméno Franz. V té době byl také vydán leták, obsahující sonet věnovaný císařovně, ve kterém se opěvoval budoucí litinový most a jeho odvážné zaklenutí jako nádherný památník pro nejvzdálenější budoucí časy.

Plánovaný litinový most ale nebyl prvním mostem, který Anton Egger navrhl.

Kolem roku 1813 se podle jeho návrhu zrealizoval dřevěný prkenný most pojmenovaný na počest arcivévody Antona (Antonsbrücke), na jehož provedení Egger nezapřel, že je vyučený truhlář.

Most spojil oba břehy Schwechatu v nedalekém romantickém Helenině údolí, kterým si říčka vyrývá cestu k Dunaji. Železárny Rudolfa Vrbny v Komárově Všechny předešlé informace o záměru postavit první rakouský litinový most vedou k zásadní otázce. Kde byly litinové komponenty konstrukce mostu odlity, kdo byl pověřen tak prestižní zakázkou? Podnikem, který se měl tohoto významného počinu zhostit, byly železárny hraběte Rudolfa Vrbny v Komárově na hořovickém panství, v rámci rakouské monarchie tehdy vysoce uznávaný moderní železářský podnik.

4 UNGER, Johannn, Carl. Nachricht von der ersten eisernen Brücke im österreichischen Kaiserstaate.

Vaterlandische Blätter für den österreichischen Kaiserstaat, 1814, 6, s. 30.

182 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

Železárny měly za sebou v té době řadu mimořádných úspěchů, což bylo zásluhou především samotného majitele železáren Rudolfa hraběte Vrbny.

Vrbna byl přítelem císaře Františka I. a na vídeňském dvoře zastával funkci nejvyššího komořího, kromě toho ale byl sám hutníkem vyškoleným na báňské akademii v Banské Štiavnici. Ve svých železárnách podporoval všechny nové projekty a inovace. Anton Egger v komárovských železárnách prováděl své pokusy s litinou pro své krovy a střechy a jistě nepochyboval, že zde pro svůj most získá nejlepší litinu.

Dne 6. dubna roku 1814 uveřejnil cestovatel F. Lenz v časopise Hesperus článek, ve kterém popisuje, jak navštívil železárny hraběte Vrbny v Komárově. Viděl mimo jiné odlévat litinový náhrdelník, což jej velmi nadchlo a také zde viděl odlévat části litinového mostu, který měl být v dalším roce instalován v Badenu u Vídně. Železárnami jej provázel šichtmistr Fiedler a Lenz na něho naléhal, aby mu prozradil, jak bude most vypadat, respektive jakým způsobem budou jednotlivé části mezi sebou spojeny. Dočkal se pouze informace, že tyto detaily nejsou známy, pouze to, že most bude svým uspořádáním zcela nový, lišící se od známých litinových mostů. Z Lenzovy zprávy přímo čiší jeho nespokojenost s touto odpovědí, ale uznává, že když pan stavitel Egger nechce prozradit nic ze svého tajemství, nemůže mu to mít nikdo za zlé.

Konstrukce mostu Prameny ke konstrukci mostu jsou velmi sporé. V archivu města Baden je uložen neznačený technický výkres zobrazující nárys mostu (obr. 1 a 2), dále dobová malba zachycující nevyhovující podmínky přechodu přes Schwechat před stavbou mostu5 a pak zobrazení téhož místa s již postaveným litinovým mostem. Tato malba zjevně vychází z nárysu mostu, protože malíři chyběla představa o prostorovém uspořádání oblouků. Další dochovaný obrázek mostu, viděného z druhého břehu (obr. 3), vychází pravděpodobně již z reálné konstrukce mostu v době, kdy byl už postaven a připraven k slav5 Obě malby byly podle dobových zpráv součástí provolání, kterým byly před stavbou mostu vyzváni občané, aby na jeho stavbu přispěli.

Irena Laboutková

Obr. 1.

Výkres s návrhem litinového Luisina mostu v Badenu. Neznačeno, 1811–1813 (Zdroj: Rollettmuseum Baden, Städtische Sammlungen, inv. č. TSB 0164)

Obr. 2.

Detail střední části výkresu Luisina mostu (Zdroj: Rollettmuseum Baden, Städtische Sammlungen, inv. č. TSB 0164)

kryta dlaždicemi, není ale specifikováno jakými.

Pohled na litinový Luisin most z břehu na předměstí s výraznou budovou kavárny (vlevo). Malba vznikla pravděpodobně už v době, kdy most stál před slavnostním otevřením, protože realisticky zachycuje prostorové uspořádání oblouků. Autor Anton Köpp von Felsenthal, 1815 (Zdroj: Rollettmuseum Baden, Städtische Sammlungen, inv. č. TSB 0758)

nostnímu otevření. Zprávy o jeho rozměrech se liší a nelze spolehlivě určit, zda některé údaje značí rozpětí oblouku či délku mostovky. Uvádí se délka 12 sáhů6 a 4 stopy (24 m), jiný zdroj uvádí 14 sáhů (26,5 m), cestovatel Lenz má z Komárova informaci o délce dokonce 15 sáhů (28,4 m). O šířce mostovky údaje chybí, lze ji odvodit z Lenzovy informace, že most bude sestávat z 5 oblouků vedle sebe, vzdálených jeden od druhého jeden sáh.

6

Vídeňský sáh je 1,896 m.

To v přepočtu vychází na celkovou šířku mostovky cca 7,5 m. Lenz také uvádí, že každý oblouk má být složen z pěti nebo šesti jednotlivých částí.

Také není známo nic o tom, jak vysoko nad hladinou řeky most probíhal.

Z dochovaného nárysu mostu lze přibližně odvodit vzdálenost mostovky od hladiny uprostřed mostu přibližně 3,5 metru. Na jedné straně uprostřed oblouku byl umístěn název mostu LUISENSBRÜKE, druhá strana nesla letopočet odlití 1814. Zábradlí bylo z kovaného železa a mostovka byla

7 Původ Antona Eggera se v novinových zprávách liší, je uváděn jako rodák z Tirol nebo Vorarlbergu, v matrice zemřelých je uvedeno, že z Vídně. Za pravdivý lze považovat údaj z jeho svatby zapsaný do matriky oddaných, kde se uvádí místo jeho narození Immenstadt v Bavorsku.

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 183

Z HISTORIE

Obr. 3.

Výstavba, otevření litinového mostu a jeho zhroucení V létě roku 1814, kdy byly součásti mostní konstrukce v Komárově pravděpodobně již odlity, došlo k nečekané komplikaci. Dne 24. července roku 1814 konstruktér prvního litinového mostu v Rakousku Anton Egger zemřel ve Všeobecné nemocnici na Karlově náměstí v Praze. V umrlčím listu matriky zemřelých kostela sv. Apolináře na Novém Městě Pražském je o tom zápis v češtině: „Swatostmi umírajících zaopatřen, nato pak pochován p. Antonin Egger, architektor, vdovec z Widnie rodilý.“ 7 Příčina úmrtí je zapsána německy – Lungenschwindsucht – tedy tuberkulóza. Ze zápisu vyplývá, že byl také v Praze následně pohřben. Stavba a slavnostní otevření mostu v Badenu, kterému věnoval tolik úsilí, se měly uskutečnit už bez jeho účasti.

Projekt výstavby litinového Luisina mostu v Badenu nemohl být Eggerovou smrtí zastaven. Dne 5. října 1814 vyšla ve Vaterländische Blätter zpráva o zkušebním postavení několika litinových oblouků. Pisatel článku J. B. Rupprecht v článku zdůrazňoval, že se nejedná jen o první litinový most v Rakousku, ale také, že vše na něm je tuzemské a že litinové díly byly odlity

Z HISTORIE

Irena Laboutková

přímo pod dohledem architekta Eggera v železárnách hraběte Vrbny v Komárově. Autor článku dále vyzdvihl, že se nejedná o žádnou napodobeninu, ale originální konstrukci8, která využívá na rozdíl od zahraničních mostních konstrukcí ploché litinové prvky, které spoří hmotnost, takže most váží pouze 380 centů, zatímco s použitím litinových odlitků obvyklých u takových staveb by most vážil 2000 centů.

Otevření prvního rakouského litinového mostu v Badenu bylo naplánováno na 15. června roku 1815. Po skončení slavnosti bylo v plánu ještě neméně okázalé položení základního kamene k nové radnici.

Slavnostní akt k uvedení nového mostu do provozu se konal před nedalekým hostincem Zlatý lev, kde byly instalovány sváteční stany, byl připraven špalír bíle oděných dívek s květinami, to vše za bohaté účasti dalších hostů a obyvatel Badenu. Po 11. hodině dopoledne přijel z Vídně arcivévoda Anton Viktor, přítomen byl také opat nedalekého kláštera Svatého kříže, který mostu požehnal. Starosta Badenu Martin Mayer pronesl slavnostní řeč, kterou zakončil přáním, ať most dlouho pevně stojí.

Arcivévoda Anton vstoupil na most se svým doprovodem a přešel na druhý břeh. Poté se již nedal zadržet přihlížející zástup a na most se nahrnulo množství nedočkavých lidí. Některé prameny uvádějí 100, jiné 300 nebo dokonce 500 osob.9 Ve chvíli, kdy byl most zcela přeplněn se ozvala salva z prvního slavnostního moždýře a všichni na mostě se obrátili směrem ke zvuku salvy. V tom okamžiku se most začal kymácet a v dalším okamžiku se celý najednou zřítil do koryta Schwechatu.

Lépe na tom byli ti, co stáli uprostřed, hůře dopadli stojící poblíž pilířů. Po okamžiku šoku a překvapení nastal křik a zmatek, protože řada lidí byla vážně zraněna zejména na dolních končetinách. Kromě zlomenin tu byly i bodné rány od polámaných litinových prvků.

Jeden muž jménem Hirschl zemřel na

místě z leknutí, zraněných byly desítky.

Okolní domy se staly provizorními lazarety, pomoc začal okamžitě poskytovat místní lékař Rollett, který se slavnosti též účastnil. V pozůstalosti jeho rodiny se zachoval i jmenný soupis zraněných.10 Byly prováděny amputace nohou a zprávy v tisku příští dny nešetřily popisy konkrétních případů hrozných zranění.

Je až nepochopitelné, že tato tragická událost nezabránila pořadatelům pokračovat v plánovaném programu.

Přesunuli se na místo určené k založení nové radnice, kde skutečně její základní kámen položili.

Zprávy o nešťastné události O události referovala řada přímých účastníků, z jejichž korespondence nebo pamětí se dozvídáme detaily. Při zkáze mostu byly přítomny na mostě tři děti kancléře Metternicha, které naštěstí přečkaly pád mostu bez úhony.

Jsou zapsány v dochovaném seznamu lehce zraněných. Ačkoliv je kněžna Metternichová jmenována v jednom z pozdějších novinových článků mezi zraněnými, vůbec přítomna nebyla. Kancléř Metternich s manželkou dostali zprávu o zřícení mostu od přítele Genze a podrobně ji také vylíčila v dopise svému otci Metternichova dcera Marie, která byla se sourozenci na mostě přímo v okamžiku zřícení.11 Svému otci poslala dlouhý barvitý dopis o celé události, který zakončila přáním: „… vraťte se brzy, můj drahý otče, a nechte zřítit francouzské císařství jako most v Badenu …“12 Za tři dny po události – 18. června 1815 – se odehrála bitva u Waterloo, kde byl Napoleon definitivně poražen. Metternich v jednom dopise své dceři Marii poté napsal, že o třiceti zlomených nohou při zřícení mostu v Badenu se mluví více než o třiceti tisících mrtvých a zraněných v bitvě u Waterloo.13 10

Seznam má ve svých sbírkách Rolletmuseum Baden, Städtische Sammlungen.

11 8

Podle jedné zprávy měl být vzorem most přes Temži postavený v roce 1803 u anglického města Stains. Viz WEISS, Franz. Lehrbuch der Baukunst zum Gebrauche der k. k. Ingenieurs=Akademie.

II. Band, Wien 1830, s. 133.

9

WEIKERT, Johann, Carl. Fortsetzung von J.Picots chronologischen Tabellen der allgemeinen Weltgeschichte in den Jahren 1808–1815. Ersten bandes dritte Abtheilung. Jahr 1814 und 1815.

Leipzig 1816, s. 541.

GAGERN, Hans Christoph. Mein Anteil an der Politik. V. Der zweite Pariser Frieden. I., Leipzig 1845, s. 65.

12 13

Tamtéž.

POKORNÁ, Tereza. Viktor Metternich. Syn velkého kancléře a rodina Metternichů ve světle Viktorovy korespondence s otcem. Diplomová práce, FF UK Praha Katedra pomocných věd historických a archivního studia, Praha 2014, s. 43–44.

Dostupné on-line: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/ detail/139788/ [cit. 2019-06-17].

184 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

Přímým účastníkem nehody přímo na mostě byla také hraběnka Ludovika von Thürheim14, která celou událost popsala ve svých pamětech.15 Na slavnost se vydala se svými sestrami a přešla most ve společnosti doprovázející arcivévodu Antona. Ten se chtěl vrátit kočárem, a proto čekal, až se most uvolní. Ludovika a její sestry se ale vydaly zpět pěšky přes už zcela zaplněný most. Uprostřed najednou cítila, jak se jí pod nohama most pohnul, ozvala se strašná rána a náraz a najednou se dámy ocitly v nepříliš hlubokém korytě říčky i s troskami mostu a s lidmi, kteří leželi jeden přes druhého. Jako zázrakem se jim celkem nic nestalo, pouze sestra Konstantina utrpěla hluboké zranění na bradě od železného hřebu. Ošetřena pak byla v jednom ze sousedních domů, kde o ni pečovali dva lékaři. Po zranění ji pak zůstala celý život na bradě malá jizva. Její jméno je zapsáno jako třetí v seznamu těžce zraněných, který se k události zachoval.16 Žádné zprávy neuvádějí, zda se aktu a celé události zúčastnil také hrabě Vrbna nebo jiný reprezentant Vrbnovy rodiny či železáren v Komárově. V případě úspěchu by si železárny v Komárově přičetly další prvenství a odlévání litinových mostů se mohlo dostat do jejich stálé produkce. V každém případě tato událost musela být pro Rudolfa hraběte Vrbnu krajně nepříjemnou záležitostí, která mohla otřást dobrým jménem železáren. Komise, která pak neštěstí vyšetřovala, si kladla samozřejmě otázku, co katastrofu způsobilo. Zda zkázu mostu zavinila špatná kvalita materiálu, nevhodná konstrukce složená z mnoha částí se spoustou spojovacích prvků, malé zaklenutí mostu, pochybení při ukotvení konstrukce do břehů, případně další vlivy, jako neúměrné zatížení mostu. Síla odlitků konstrukčních prvků mohla být poddimenzována, neboť před stavbou se stále zdůrazňovalo, že jednotlivá žebra budou tenčí a plochá, než bývá obvykle, což povede k úspoře železného materiálu. Zároveň 14 Ludovika von Thürheim (1788–1864), rakouská malířka a spisovatelka.

15

THÜRHEIM, Ludovika. Mein Leben; Erinnerungen aus Österreichs grosser Welt. 1788–1819.

Zweiter Band München 1913, s. 134–135.

16 Die Löwenbrücke als erste eiserne Brücke in Oesterreich, Badener Bote, 1910, 43. Nr. 49., s. 3.

Irena Laboutková

patří hraběti Vrbnovi obdiv za odvahu, se kterou se pustil do realizace záměru, který nebyl pro svoji originalitu ověřen, ale ve kterém určitě spatřoval potenciál ke zvýšení prosperity železáren, možný krok dál i novou příležitost, jak udržet krok se železárnami v Evropě. Odlití oficiálně prvního litinového mostu v rakouské monarchii je třeba hodnotit jako na dlouho zapomenuté prvenství železáren v Komárově v oboru stavitelství litinových mostů. I přes neúspěch to bylo prvenství.

Obr. 4.

Dochované litinové části zříceného Luisina mostu (Zdroj: Rollettmuseum Baden, Städtische Sammlungen, inv. č. Obj 0003 1-3)

byl odlit. Tato nešťastná událost, kterou železárny v Komárově pravděpodobně nezavinily, potvrzuje, že každý úspěšný rozvoj má i své stinné stránky.

Závěr V roce 1816 byl na místě zříceného mostu postaven dřevěný obloukový most se železným zábradlím, který v roce 1851 vzala velká voda. Teprve až v roce 1898 byl vystavěn most ocelový nazvaný Kaiser Franz Joseph Brücke (most císaře Františka Josefa), který stojí dodnes.18 Jeho strohá industriální podoba i zástavba obou břehů Schwechatu, ze kterých přímo vyrůstají činžovní domy, nepřipomíná již břehy říčky zachycené na dobových malbách ani atmosféru dramatické události, která se tu stala před více než 200 lety.

Zlomky litinové konstrukce zříceného Luisina mostu (obr. 4) uchovává ve svých sbírkách Rollettmuseum- Stadtarchiv v Badenu.

Přesto se projekt litinového mostu, toto pečlivě plánované rakouské prvenství, které vyústilo ve velmi nešťastnou událost, nedá vymazat ani z historie mostního stavitelství, ani dějin českého železářství. I když většina informací o něm časem upadla v zapomnění, zůstávají zprávy o jeho přípravě, stavbě a zkáze neobyčejně živé a emotivní na stránkách denního tisku z let 1813 až 1815 a memoárech přímých účastníků.

I přes trpkou příchuť tohoto neúspěchu

17

WEISS, Franz. Lehrbuch der Baukunst zum Gebrauche der k. k. Ingenieurs=Akademie. II. Band, Wien 1830, s. 133.

19

Matrika uvádí, že byla kuchařkou.

20

18

Most je uváděn také pod názvem Löwenbrücke.

Jedním z jejích kmotrů byl Ferdinand Hofmann (1757–1829), přední vídeňský výrobce klavírů a varhan.

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 185

Z HISTORIE

se uvádělo, že dělníci při silném utahování šroubů na spojení žeber způsobili údajně trhliny a ty pak přetřeli dehtem, aniž by poškozená místa označili. To prý ostatně ukázaly po zřícení mostu „špinavé“ lomové plochy, které by jinak měly být zrnité a třpytivé.17 Komise konstatovala, že tyto skutečnosti byly pravděpodobně hlavními příčinami zřícení mostu a shodla se na tom, že litina odlité konstrukce byla bezvadná. Podle všeho se tedy nejednalo o vadu materiálu. Anton Egger možná chybně odhadl parametry a snad přecenil i vlastní schopnosti konstruktéra, neboť do té doby měl zkušenost pouze s mostem dřevěným. Roli hrálo jistě i to, že již nemohl být při montáži mostu přítomen, aby práce řídil.

Konstruktér Anton Egger, který zemřel rok před touto katastrofou, byl vlastně ušetřen obrovského zklamání a také možná nepříjemných důsledků, které by na něho tato událost přivolala.

V pozdějších pramenech a literatuře k činnosti železáren v Komárově se zcela a možná i záměrně vytratila informace o odlití konstrukce tohoto mostu.

Není zmíněn ani v nekrologu, který po smrti hraběte Vrbny v roce 1823 sepsal František Gerstner. V pozdější literatuře k dějinám železářství je sice v kapitolách o stavitelství litinových mostů zmiňován most v Badenu z roku 1815, ale již bez informace, kdo jej navrhl a kde

Dovětek Na závěr je třeba připojit ještě malý dovětek k osobnosti konstruktéra mostu Antona Eggera. Kromě zpráv o jeho činnosti v zavádění dřevěných lamelových krovů a kovových střech, uvedených v tisku z let 1810 až 1814, jsou záznamy o něm zachovány v matrikách.

Ačkoli jeho současníci nejednotně uváděli místo, odkud pochází, v roce 1803 je zapsáno jeho jméno a místo narození Immenberg v Bavorsku v matrice oddaných dómu sv. Štěpána ve Vídni, kde si jako 30letý vzal za manželku o 8 let starší dceru sladovnického mistra Crescentii Hessovou.19 V roce 1805 se jim narodila dcera Barbora.20 Když v roce 1814 již jako vdovec zemřel, bylo dívce 9 let, ale již v 17 letech je Barbora zapsána v matrice oddaných kostela Panny Marie Vítězné v Praze na Újezdě, kde se provdala za podstatně staršího Ondřeje Barvitiuse, pokladníka hraběte Buquoye. Z jejich manželství se narodilo několik dětí – vnuků Antona Eggera, z nichž prvorozený syn Antonín Viktor Barvitius (1823–1901), budoucí architekt kostela sv. Václava v Praze na Smíchově, dostal jméno po arcivévodovi Antonu Viktorovi, u kterého byl Anton Egger dvorním mechanikem. Arcivévoda šel za kmotra i dalším Eggerovým vnukům, z nichž nejmladší – Viktor Jiří Barvitius (1834–1902) – se stal později významným českým malířem. Zdálo by se tedy, že se alespoň dva Eggerovi vnuci významně zapsali do dějin české architektury a malířství. Záležitost má ale poněkud pikantní pointu, neboť v literatuře o architektonickém díle Antonína Viktora Barvitiuse a jeho

Z HISTORIE

Irena Laboutková

švagra architekta Ullmanna se uvádí, na základě zpracování písemných pozůstalostí rodiny, že otcem Barvitiusovy matky Barbory, rozené Eggerové, nebyl konstruktér litinového mostu Anton Egger, ale ve skutečnosti sám arcivévoda Anton Viktor 21, ačkoliv je Anton Egger uveden v matrice jako Barbořin vlastní otec. Těžko říci, zda by jeho náhlá kariéra, kdy se od narození dcery za čtyři roky stal z truhlářského tovaryše dvorním mechanikem arcivévody Antona Viktora, mohla s touto záležitostí souviset. Jeho manželce bylo v době narození Barbory už 40 let, Eggerovi bylo 32, arcivévodovi Antonu Viktorovi bylo tehdy pouhých 26 let. Nikdy se neoženil a neměl žádné legitimní děti. Je možná i trochu zvláštní, aby šel za kmotra dětem pokladníka hraběte Buquoye, pokud by to ovšem nebyli ve skutečnosti jeho vlastní vnuci. Tyto spekulace snad může potvrdit nebo vyvrátit prozkoumání zachované rodinné pozůstalosti, ale je možné, že tato věc zůstane neobjasněna.

Literatura a prameny: BECK, Ludwig. Die Geschichte des Eisens. Das XIX. Jahrhundert von 1801 bis 1860. Bd. 4, Braunschweig 1899, s. 139.

Die Löwenbrücke als erste eiserne Brücke in Oesterreich, Badener Bote, 1910, 43. Nr. 49.

EGGER, Anton. Einladung zu einer Pränumeration auf Modelle von Bohlendächern, Belehrung und Unterhaltung für die Bewohner des österreichischen Staats. Zweiter Band, Stück 4–6. Brünn 1810, s. 385–387.

Eiserne Brücken. Neue allgemeine Wiener Handlung=und Industrie=Zeitung. 1828, I., Nr. 3, s. 9–11.

Eiserne Brücke zu Baden. Hesperus. Ein Nationalblatt für gebildete Leser, 1816, č. 19, s. 248.

Friedensblätter. Eine Zeitschrift für Leben, Literatur und Kunst, 1815, 74, s. 296.

FUCHS, H.: Beitrag zur Geschichte der Eisenbrücken in Ungarn. In: Beiträge zur Geschichte der Technik und Industrie.

21 Informaci o tom, že otcem Barbory Barvitiusové, rozené Eggerové byl sám arcivévoda Anton Viktor, publikoval J. Wagner, který pořádal rodinnou pozůstalost architekta Ullmanna, který byl švagrem A. V. Barvitiuse. Pozůstalost obsahuje různé doklady a korespondenci, mimo jiné i jeho tchýně Barbory rozené Eggerové. Pozůstalost je dnes uložena v Památníku národního písemnictví v Praze. Viz WAGNER, Jan. Ignác Vojtěch Ullmann (1822–1897), literární pozůstalost. Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze, Praha 1974. s. 1.

Jahrbuch der Vereines deutscher Ingenieure, Sv. 7, Berlin-Heidelberg 1917, s. 81–83.

FUCHS, H.: Die erste Eisenbrücke in Österreich, Technische Blätter. Vierteljahrschrift des Deutschen polytechnischen Vereins in Böhmen, 1911, XXXXIII., s. 38–45.

GAGERN, H. Ch.: Mein Anteil an der Politik. V. Der zweite Pariser Frieden. I., Leipzig 1845, s. 65.

Historische und topographische Darstellung der Pfarren, Stifte, Klöster, milden Stiftungen un Denkmähler im Erzherzogthume Oesterreich. Vierter Band, Wien 1825, s. 102–104.

KEESS, S., Ritter von: Systematische Darstellung der neusten Fortschritte in den Gewerben und Manufakturen. Zweyter Band, Wien 1830, s. 356.

LENZ, F.: Hüttenwerke zu Horžowitz in Böhmen. Hesperus. Ein Nationalblatt für gebildete Leser, 1814, Nr. 19, s. 148.

POKORNÁ, T.: Viktor Metternich. Syn velkého kancléře a rodina Metternichů ve světle Viktorovy korespondence s otcem. Diplomová práce, FF UK Praha, Katedra pomocných věd historických a archivního studia, Praha 2014, s. 43–44. Dostupné on-line: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/139788/ [cit. 2019-06-17].

Politische Nachrichten. Oesterreich. Der Korrespondent von und für Deutschland, 1813, Num. 221, s. 921.

ROLLETT, C.: Baden in Österreich, seine reichlichen Quellen und deren heilende Kräfte, seine vorzüglichen Merkwürdigkeiten und malerischen Umgebungen. Wien 1838, s. 37–39.

RUPPRECHT, J.: Probeausstellung der eisernen Luisens=Brücke zu Baden. Vaterlandische Blätter für den österreichischen Kaiserstaat, 1814, 80, s. 473–474.

SLÁDEČEK, P.: Kostel svatého Václava na Smíchově. Bakalářská práce. Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, Praha 2008. Dostupné on-line https://docplayer.cz/108359916-Univerzita-karlova-v-praze-katolicka-teologicka-fakulta-ustav-dejin-krestanskeho-umeni-dejiny-krestanskeho-umeni-kostel-svateho-vaclava-na-smichove.html [cit.

2019-06-18], s. 23.

STELZHAMMER, J. Ch.: Eggers Modelle von Bohlendächern, Vaterlandische Blätter für den oesterreichischen Kaiserstaat, 1810, Nr. LXXI, LXXI, LXXIII, s. 395.

THÜRHEIM, L.: Mein Leben; Erinnerungen aus Österreichs grosser Welt. 1788–1819.

Zweiter Band München 1913, s. 134–135.

UNGER, J. C.: Nachricht von der ersten eisernen Brücke im österreichischen Kaiserstaate. Vaterlandische Blätter für den österreichischen Kaiserstaat, 1814, 6, s. 29–30.

186 Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6

UNGER, J. C.: Ueber Herrn Eggers eisernes Dach und eiserne Brücke zu Baden. Vaterländischer Blätter für den oesterreichischen Kaiserstaat. 1813, 60, s. 353–355.

VYBÍRAL, J.: Ignác Vojtěch (1822–1897), Praha 1994.

Ullmann

WAGNER, J.: Ignác Vojtěch Ullmann (1822–1897), literární pozůstalost. Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze, Praha 1974. s. 1.

WEIKERT, J. C.: Fortsetzung von J. Picots chronologischen Tabellen der allgemeinen Weltgeschichte in den Jahren 1808–1815.

Ersten Bandes dritte Abtheilung. Jahr 1814 und 1815. Leipzig 1816, s. 541.

WEISS, F.: Lehrbuch der Baukunst zum Gebrauche der k. k. Ingenieurs=Akademie.

II. Band, Wien 1830, s. 133.

Matriky: Matriční záznam o svatbě Antona Eggera: Wien, rk. Erzdiözese (östl. Niederösterreich und Wien), 01., St. Stephan, Signatur 02080, Trauungsbuch, 1800–1803. Dostupný on-line: http://data.matricula-online.eu/de/ oesterreich/wien/01-st-stephan/02-080/?pg=301 [cit. 2019-06-19].

Matriční záznam o narození Barbory Eggerové: Wien, rk. Erzdiözese (östl. Niederösterreich und Wien), 08., Rossau, Signatur 01-04, Taufbuch, 1804–1814. Dostupný on-line: http://data.matricula-online.eu/de/ oesterreich/wien/09-rossau/01-04/?pg=29 [cit. 2019-06-19].

Matriční zápis o svatbě Barbory Eggerové: Archivní katalog, Matriky, Praha-Malá Strana, kostel P. Marie Vítězné, Signatura PMV 02, 1819–1845. Dostupný on-line: http:// katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=98687941E59045F99782D80762E738E1&scan=42#scan42 [cit. 2019-06-19].

Matriční záznam o úmrtí Antona Eggera: Archivní katalog, Matriky, Praha 2 Nové Město, kostel sv. Apolináře, Signatura AP Z7, 1813–1827. Dostupný on-line: http:// katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink? xid=E24FEBD0AFB741B39C98256C262 F2644&scan=51#scan51 [cit. 2019-06-19].

Richard Večeřa | Ivo Lána, Vladimír Bláha

Po stopách bratří Uxů: Slévárenské písky Richard Večeřa UXA, spol. s r. o., Brno

V 18. století se formovalo a odlévalo do hliněných forem. Začátkem druhé poloviny tohoto století se začalo ve Zbirožských železárnách s formováním a odléváním do vhodných slévárenských písků a formovacích rámů, a to zásluhou tehdejšího ředitele železáren Petra Josefa Gouviera, který v roce 1750 pozval do železáren několik francouzských slévačů, aby zaučili české slévače ve formování a odlévání do slévárenských písků. Nový způsob

různých hlín, upravovaných přísadou drceného prachového dřevěného uhlí nebo i grafitu. I zde se začaly používat slévárenské písky až po 1. světové válce, a to písky kobyliské, rájecké, spešovské, zákřanské, hovoranské, čejčské a písek „vídeňský“. Modelové písky, kterými se modely bezprostředně obkládaly, i písky výplňové se připravovaly ručně tím nejprimitivnějším způsobem: lopata – hrubé síto – jemné síto, a to až do roku 1942, kdy firma A. Statz Stuttgart ve slévárně bratří Uxů postavila přípravnu modelových formovacích směsí s výkonem 5 m3 za hodinu. Slévači ze slévárny si museli potřebnou směs dovážet na kolečkách.

Bylo to výhodné, neboť si brali jen tolik směsi, kolik spotřebovali. Modelovou směsí se tak neplýtvalo.

Majitelé měli malý zájem o režijní pracovníky a mnohdy svěřovali přípravu formovacích směsí učňům. Formovalo se do formovacích rámů i „do země“.

Některé formy se musely před odléváním sušit. Používalo se k tomu dřevěné uhlí a formy se sušily přímo na místě.

Teprve později se začala používat přenosná sušicí koksová kamna. V roce 1920 byla ve slévárně LLG (šedé litiny) postavena komorová suška forem i velkých jader, obsluhovaná jeřábem.

Pramen: Vlastimil Červinka

28. seminář Ekologie a slévárenství – Hradec Králové 29. října 2020 Ing. Ivo Lána, Ph.D. Ing. Vladimír Bláha za přípravný výbor semináře

Ochrana životního prostředí a zdraví v současné době opět získává poněkud ztracenou pozici. Náprava ekologických škod a zlepšování pracovních podmínek je mnohem důležitější než globalistické tlaky a generování maximálního zisku s vědomým dopadem na zdraví zaměstnanců nebo devastaci životního prostředí.

Situace se mění a renezance „ekopřístupu“ se stává preferencí. Stále více lidí chce znát, co jí, co dýchá, co pije, a to i v zaměstnání.

Nezadržitelná cesta společnosti směřující ke snižování emisí CO2 oběhovým hospodářstvím s minimalizací vznikajících odpadů s maximálním využitím recyklací je v současnosti rozhodně velmi aktuální. Tak si i management českých podniků musí uvědomit, že pokud bude dbát na ochranu zdraví a okolního prostředí, bude mít loajální zaměstnance, zlepší stav environmentu a v rámci svých možností udělá něco pro naši planetu. Takže, přispějme všichni alespoň malým dílem k ochraně naší jedinečné planety, chraňme zdraví své i ostatních tak, abychom naše životy mohli kvalitně prožívat.

Srdečně zveme všechny, kteří mají zájem se o ochraně zdraví a inovacích při ochraně životního prostředí dozvědět užitečné informace a diskutovat o aktuálních environmentálních otázkách.

Náš 28. seminář Ekologie a slévárenství se koná v RegioCentru Nový Pivovar v Hradci Králové dne 29. října 2020.

Staňte se aktivními členy pracovní skupiny OK10 pro životní prostředí a inspirujte nás novými pohledy, nebo se alespoň nad touto aktuální tematikou společně s námi zamyslete.

Slévárenství ∙ 68 ∙ květen–červen 2020 ∙ 5–6 187

Z HISTORIE | ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Abraham Darby

formování byl jednodušší, hospodárnější, rychlejší, a tedy i výhodnější. Vynálezcem tohoto způsobu výroby je Angličan Abraham Darby (1677–1717).

Dne 18. 4. 1707 mu byl přiznán patent č. 380 s názvem Písková formovací směs bez hlíny. Z Anglie se jeho patent postupně rozšířil do Německa i do Francie. Čeští slévači zbirožských železáren se zapracovali velmi rychle. Pokud metodu formování ovládali velmi dobře, mohli po roce 1762 se souhlasem Dvorské komory odejít za prací i do jiných železáren. Této možnosti slévači využili a pomáhali novou metodu formování a odlévání postupně šířit i v jiných železárnách. Vše šlo pomalu, a tak český slévárenský odborník Martin Svoboda ze železáren v Hýskově u Berouna (Komárov u Hořovic) navštívil kolem roku 1780 německé železárny ve Wasserelfingenu ve Würtembersku. Tam se s novou metodou podrobně seznámil, a když se v roce 1791 vrátil, začal ji uplatňovat i v hýskovských železárnách. Šíření nové metody přesto nebylo jednoduché. Například ve slévárně firmy Ignác Storek v Brně (později Šmeralovy závody) se začalo s formováním a odléváním do slévárenských písků až po 1. světové válce. Nejinak tomu bylo i ve slévárně bratří Uxů. Od zahájení výroby se formovalo a odlévalo do směsí

2020 EDIČNÍ PLÁN | SCHEDULE OF EDITIONS uzávěrka | deadline číslo Issue No

1–2

odborné články specialized articles

rubriky + reklama sections + adverts

datum vydání publication date

27.11.2019

02.01.2020

20.02.2020

tematické zaměření a odborná garance special topic and expert guarantee

související akce related events

Slitiny hliníku Al alloys prof. Ing. Dana Bolibruchová, Ph.D.

3–4

13.02.2020

03.03.2020

23.04.2020

Odlitky ze slitin železa Fe alloys castings doc. Ing. Antonín Mores, CSc., doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc.

5–6

09.04.2020

30.04.2020

22.07.2020

Výroba modelů Manufacture of patterns Ing. Rostislav Martinák

7–8

11.06.2020

01.07.2020

25.08.2020

24. celostátní konference Výroba a vlastnosti oceli na ingoty a odlitky (02.–04.09.2020) Valná hromada ČSS (24.09.2020)

Informační technologie ve slévárenství IT in foundry industry Mgr. Ing. Tomáš Tykva

9–10

14.08.2020

01.09.2020

22.10.2020

57. slévárenské dny® + Slévárenská ročenka® 2020 57th Foundry Days + Foundry Yearbook 2020 ČSS | Czech Foundrymen Society

11–12

01.10.2020

15.10.2020

10.12.2020

57. slévárenské dny® (10.–11.11.2020)

Technologičnost konstrukce odlitků a vliv na jejich vady Technological design of castings and influence on their defects Ing. Ladislav Tomek, prof. Ing. Milan Horáček, CSc.

ROZMĚRY | PARAMETERS

CENÍK INZERCE | RATE CARD OF ADVERTISEMENTS

1. strana | 1st page

2. strana | 2nd page

3. strana | 3rd page

4. strana | 4th page

27 000 Kč ∙ 1 500 €

24 000 Kč ∙ 1 300 €

22 000 Kč ∙ 1 200 €

25 000 Kč ∙ 1 400 €

297 + 3 mm spad 265 mm

OBÁLKA | COVER

čistý formát net format zrcadlo type page

30 000 Kč ∙ 1 500 €

UVNITŘ – celobarevný tisk | INSIDE—full colour 1/3 A4

1/2 A4

10 000 Kč ∙ 700 €

1/4 A4

85 mm 100 + 3 mm spad

7 000 Kč ∙ 500 € 5 000 Kč ∙ 350 €

1 A4 před obsahem = 1. s. uvnitř časopisu | 1st page inside

20 000 Kč ∙ 1 100 €

1 A4 za obsahem = 4. s. uvnitř časopisu | 4th page inside

20 000 Kč ∙ 1 100 €

JINÉ | OTHERS

174 mm 210 + 3 mm spad

55 mm 70 + 3 mm spad

1/3 174 mm 210 + 3 mm spad

20 000 Kč ∙ 1 100 € 125 mm

1 A4 inzerce + 1 A4 PR článek na protilehlých stranách, umístění v sekci Firemní prezentace, sazba PR článku dle layoutu časopisu v grafickém studiu vydavatele 1 A4 advert + 1 A4 advertorial placed on opposite pages in the section Presentations of companies, make up in publisher’s DTP studio

1/3

1/2

1 A4 PR článek – max. 5500 znaků, umístění v sekci Firemní prezentace, sazba dle layoutu časopisu v grafickém studiu vydavatele 1 A4 advertorial—max. 5,500 characters, placed in the section Presentations of companies, make up in publisher’s DTP studio

15 000 Kč ∙ 900 €

každá další tisková strana PR článku navíc (max. celkem 3 s.) each extra page of advertorial (max. 3 pages)

7 000 Kč ∙ 500 €

1/4 85 mm

500 Kč ∙ 30 € 3 000 Kč ∙ 200 €

www.casopis-slevarenstvi.cz

PR článek

75 + 3 mm spad 60 mm

15 000 Kč ∙ 900 €

297 + 3 mm spad 265 mm

1 A4

1/2

145 + 3 mm spad 125 mm

3. s. obálky + poslední strana uvnitř časopisu = celková plocha A3 3rd cover page + the last page inside = total format A3

99 + 3 mm spad 83 mm

35 000 Kč ∙ 1 700 €

297 + 3 mm spad 265 mm

2. s. obálky + 1. s. uvnitř časopisu = celková plocha A3 2nd cover page + 1st page inside = total format A3

grafické zpracování reklamy v DTP studiu vydavatele creation of the advert in publisher’s DTP studio

1/1

174 mm 210 + 3 mm spad

SPECIÁLNÍ NABÍDKA | SPECIAL OFFER

překlad (1 normostrana) | translation (1 standard page)

spad 3 mm 3 mm bleed

1/4 174 mm 210 + 3 mm spad

1/1