e-Bulletin KDP 9_2021 by Ondřej Kafka

/Oﬁciální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR /ROZHOVOR: Petra Dolejšová o daních bez paragrafů /DANĚ Z PŘÍJMŮ: Zdravotní beneﬁty a jejich daňové řešení /JUDIKATURA: Důkazní břemeno v daňovém řízení /ÚČETNICTVÍ: Problematika oceňování majetku

9/2021

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 6/202 6/2021 21

Provedeme vás světem daní.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Úvodník

Snad se již brzy vrátíme do normálu. Všechno zlé je ale pro něco dobré… Vážené kolegyně, vážení kolegové,

už je to více než rok a půl, co se pohybujeme v temných vodách pandemie koronaviru. Pevně věřím, že se snad schyluje ke konci této nelehké doby a vše se v dobré obrátí. Nesnadná doba klade na nás, daňové poradce, zvýšené nároky. Museli jsme se přizpůsobit novým podmínkám tak, abychom byli nadále schopni poskytovat svým klientům kvalitní služby. Jedním ze znaků této doby byl také nebývalý legislativní kvas. V rychlém sledu vznikla spousta nových právních předpisů, které se snažily na zcela novou situaci reagovat tu více, tu méně úspěšně. Jak jsem již uváděl v minulém roce, v této věci jsme od počátku postupovali tak, abychom to kolegyním a kolegům pokud možno co nejvíce ulehčili. Od začátku jsme velmi aktivně postupovali ku prospěchu daňových poradců a jejich klientů a nepolevujeme v tomto úsilí ani nyní. Naši odbornou ou pomoc jsme zdarma nana bízeli a nadále nabízíme nejen všem ministerstvům, ale i všem politickým stranám a politikům. Tato snaha přinesla kýžené ovoce. V rámci úzké pracovní skupiny jsme spolu s Tomášem Hajduškem a také s využitím pomoci a konzultace členů odborného kolegia i jednotlivých daňových poradců měli a nadále máme možnost mnohdy v šibeničních termínech několika hodin připomínkovat návrhy Ministerstva financí. Z tohoto hlediska jsme byli v mnoha případech úspěšní. Například se nám podařilo odladit kompenzační bonus tak, že šlo o jeden z mála funkčních programů skutečně pomáhajících podnikatelům. Podařilo se nám také v mnoha případech dopracovat liberační balíčky (např. návaznost na pojistné, „posunutí“ termínů pro podání přiznání formou prominutí sankcí především za rok 2019, zohlednění všech případů a podobně). Využívali jsme i podnětů od kolegů, které jsme následně řešili s GFŘ a MF ČR, ať již formou výkladů či změn v legislativě. V rámci interního webu pak byla zřízena speciální část, kde je možné najít jak tyto podměty a otázky, tak reakce MF ČR a GFŘ na ně včetně dopisů na jednotlivé ministry a reakce na ně. Podařilo se nám také prosadit zásadní připomínky k novele zákona o daních z příjmů umožňující zpětné uplatnění daňové ztráty. Tuto systémovou, logickou a správnou změnu jsme dlouho prosazovali. Po zohlednění našich zásadních připomínek je výsledkem ekonomicky logické řešení, které může pomoci podnikatelům nejenom v době pandemie, ale i v jiných podobných situacích. Jako významnou součást této změny bych připomněl možnost rozhodnutím poplatníka omezit délku prekluzivní lhůty v případě vzniku daňové ztráty. Sporné otázky týkající se této novinky jsme následně rychle vyřešili v rámci příspěvku projednaném na Koordinačním výboru. Pracovali jsme také na pozitivních změnách v oblasti majetku, ať již jde o zvýšení limitu pro majetek a technické zhodnocení či vypuštění kategorie nehmotného majetku ze zákona o daních z příjmů a plné převzetí účetního řešení. V této věci jsme po schválení příslušné novely ZDP (zákon č. 609/2020 Sb.) následně ihned jednali s GFŘ kvůli sporným výkladům týkajícím se těchto změn. O výsledcích jsme poté promptně informovali kolegy, daňové poradce. Nesložili jsme ruce v klín ani v případech, kdy nové právní předpisy vznikaly bez možnosti je dopředu připomínkovat. Snažili jsme se pak v těchto případech ovlivňovat vznikající legislativu v průběhu projednávání v Parlamentu a Senátu ČR. Jestliže nebylo možné přepisy dopředu připomínkovat, využili jsme také spolupráci s médii, například formou tiskových zpráv. V této souvislosti se také ukazuje přínos spolupráce s ostatními zástupci podnikatelské veřejnosti, především Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a obchodu a nově také Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. Když spojíme síly, je váha našich hlasů daleko silnější a máme možnost věci více ovlivnit. Jako příklad působení těchto nových prostředků na vývoj legislativy lze uvést odvrácení nesmymoje.kdpcr.cz

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

slného záměru MPSV hlásit a odhlašovat zaměstnance do druhého pracovního dne. Obdobně se nám podařilo odvrátit další nesmyslný záměr stejného ministerstva uložit zaměstnavatelům povinnost vést podrobné evidence dohod o provedení práce a dohod o provedení pracovní činnosti provázané s drakonickými sankcemi a povinnost hlásit nová a uvolněná pracovní místa. V poslední době se ukazuje, jaký má pro úspěšnost naší legislativní činnosti význam přímá komunikace se senátory a poslanci. Na základě ní se nám např. v nedávné době podařilo zamezit tomu, aby navýšená sleva na děti nebyla dělitelná beze zbytku dvanácti, což by zbytečně zkomplikovalo a prodražilo mzdovou evidenci. O naší legislativní činnosti pak informujeme nejenom kolegy, ale i širokou veřejnost a novináře (ať již prostřednictvím tiskových zpráv nebo informací či přímou komunikací s novináři), kdy se snažíme tímto vyvracet nepravdivé teze, že jsou to daňoví poradci, kvůli nimž jsou právní předpisy složité a nejednoznačné. Jak jsem uvedl v úvodu, doufám, že se snad již brzy vrátíme do normálu. Všechno zlé je ale pro něco dobré. Vyzkoušeli jsme si v oblasti legislativy nové přístupy a postupy, které se ukazují být efektivní, jako je např. výše zmíněná spolupráce s ostatními zástupci podnikatelských subjektů, informování medií prostřednictvím společných tiskových zpráv či přímé oslovování poslanců, senátorů či zástupců všech politických stran. Jsou to nástroje, které budeme rádi využívat i v dobách „mírových“, abychom měli možnost působit na legislativu ku prospěchu daňových poradců a jejich klientů. Vážené kolegyně a vážení kolegové, přeji vám do dalších dnů především pevné zdraví, co nejméně covidu v jakékoliv podobě a co nejvíce normálního života. Všem nám pak co nejméně předpisů, které život komplikují, a naopak co nejvíce těch, které pomáhají a život ulehčují. I když to nebylo, není a nebude snadné, budeme se snažit, aby těch co pomáhají a život ulehčují, bylo co nejvíce. Ing. Bc. Jiří Nesrovnal daňový poradce, č. osvědčení 1757 člen Prezidia KDP ČR, vedoucí Sekce DPPO

Zapojte se do obsahu e-Bulletinu! /Oﬁciální elektronický

měsíčník Komo

ry daňových

poradců České

republiky

/Ke stažení na https://

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR u globálních

Daně ze zisk

7-8/2021

Máte připomínky a postřehy k obsahu? Chcete s námi sdílet své klientské newslettery a novinky?

ﬁrem

/TÉMA VYDÁNÍ: poslanec Luděk Niedermayer ou celek s budov /ROZHOVOR: Euro: Problematika zařízení (ne)tvořící funkční /DANĚ Z PŘÍJMŮ ádání účetních závěrek do sbírky listin /ÚČETNICTVÍ: Zakl

C Chcete se aktivně podílet na přípravě našeho měsíčníku? n

Pište na ebulletin@impax.cz moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

ří 17.–19. zá

pohovka IAGO, Natuzzi Design Center

moje.kdpcr.cz

Inspirujte se středomořským stylem italského nábytku Natuzzi Italia. S kuponem Dny Marianne navíc ušetříte 20 % na veškerý sortiment a 25 % při nákupu pohovky spolu s postelí a matrací! Slevy nelze sčítat ani jinak kombinovat.

V Jámě 3, Praha 1 Rohanské nábřeží 25, Praha 8 Svratecká 989, Modřice Příkop 4, Brno centrum www.natuzzi.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Úvodník

Téma vydání

Ing. Bc. Jiří Nesrovnal ............................................................................. 1

Aktuálně Měsíc v kostce .......................................................................................... 5 Valná hromada KDP ČR 12. 11. 2021 ................................................... 11 Příjmy z Airbnb se podle soudu daní jako příjmy z podnikání ............................................................................................. 12 Kompenzační bonus končí: 2,4 milionu žádostí za téměř 44 miliard korun ..................................................................................... 12 Rozpočtová rada zveřejnila kalkulačku veřejných příjmů, počítá dopady změn daní .................................................................. 13 Prominutí DPH na respirátory skončilo.......................................... 13 FAU uložil pokutu podle AML ........................................................... 13 Nová pravidla daňové transparentnosti pro digitální platformy ................................................................................................. 22 Aktuálně z účetnictví............................................................................. 24 Aktuálně z Finanční správy ................................................................ 26 Aktuálně ze zpráv CFE ........................................................................ 27

Daně v minulosti Víte, že… aneb historie našich daní do roku 1918........................ 14 Daň z vousů nebo plynatosti krav. Svět není v originálních daních pozadu .......................................................................................16

Rozhovor Petra Dolejšová, advokátka.................................................................. 18

Ostatní Jak na kryptodaně? (Hana Erbsová).................................................. 21 Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Matěj Šarapatka) .................................. 40

Účetnictví Problematika oceňování majetku zejména při nabytí více než jedné složky majetku z hlediska účetních a daňových předpisů (Petr Koubovský) .......................................... 28

Aktuálně ze světa ................................................................................... 33 Olomouc chce ztrojnásobit daň z nemovitosti ............................. 39 Odborný seminář Národní účetní rady – pozvánka ......................52

Judikatura Prodej prodloužené záruky na zakoupené zboží má podobu pojistné smlouvy (Tomáš Brandejs) ..................................................................................... 6 Lhůta dle § 148 odst. 3 daňového řádu má přednost před obecnou úpravou .......................................................................... 8 Při osvobození pozemků státního podniku je rozhodující jejich skutečný způsob využití ............................................................. 9 Dle NSS může být nárok na daňový odpočet i po ex offo registraci ................................................................................. 9 Složení zálohy do advokátní úschovy nemusí být přijetím úplaty za zdanitelné plnění ............................................... 10

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 8. 9. 2021, datum uzávěrky: 5. 9. 2021.

Daně z příjmů Zdravotní benefity (nejen v období pandemie) (Ivan Macháček) ..................................................................................... 34

Trestní právo daňové Vybrané aspekty identifikace a kontroly klienta dle AML zákona (Daniel Fridrich)....................................................... 46

Daňový řád Důkazní břemeno v daňovém řízení ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu (Lenka Droscová, Michal Gola) ...... 48

Osobní rozvoj Motivace, to je síla! (Hana Vykoupilová) ........................................... 54

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o. Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Měsíc v kostce Ministerstvo ﬁnancí předkládá státní rozpočet na rok 2022 s rekordním schodkem 376,6 miliard korun Ministerstvo financí předložilo vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022. Předpokládaný deficit státního rozpočtu v roce 2022 bude 376,6 mld. Kč, tedy meziročně o 123,4 mld. Kč méně. Prezident Miloš Zeman současně avizoval, že by bez patřičných úspor a investic zvažoval vetování rozpočtu. Po finálním projednání pošle vláda Sněmovně rozpočet do konce září. Projedná ho ovšem až příští Sněmovna zvolená v říjnových volbách.

Elektronizace v oblasti spotřebních daní a efektivnější boj s daňovými úniky Ministerstvo financí předložilo do vnějšího připomínkového řízení novelu zákona o spotřebních daních. Jedná se o implementaci evropské směrnice, která nastavuje společná pravidla v oblasti spotřebních daní v rámci Evropské unie. Účinnost novely je navržena k 1. 11. 2022 a k 13. 2. 2023. Mezi hlavní úpravy novely patří efektivnější propojení celních režimů pro oblast spotřebních daní se systémem daňovým. Z hlediska správy daně a cla tak dojde k jednotnému přístupu mezi členskými státy Evropské unie, což přispěje k eliminaci potenciálních daňových úniků. Druhou významnou úpravou, kterou implementace evropské směrnice zavádí, je vytvoření celoevropského elektronického systému e-VDO určeného pro sledování pohybu výrobků podléhajících spotřební dani ve volném daňovém oběhu.

Hospodářská komora navrhuje zvýšit limit u DPP na 15 tisíc Kč měsíčně Z dohod o provedení práce by lidé až do 15 tisíc korun měsíčně nemuseli odvádět sociální a zdravotní pojištění. Dnes je tento limit nastaven na 10 tisíc. Navrhuje to Hospodářská komora České republiky, podle které by vyšší hranice umožnila lidem přivydělat si více peněz k zaměstnání, studiu, rodičovské nebo důchodu. Výhodnější podmínky pro brigády by uvítali i zaměstnavatelé, kterým by více brigádníků pomohlo plnit zakázky.

Noví daňoví poradci Na základě úspěšného složení kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejíž ústní část proběhla dne 24. 6. 2021, zapsala k 19. 7. 2021 Komora daňových poradců ČR do seznamu daňových poradců 8 nových členů. 05744 Ing. Jaroslav Kantorek 05746 Ing. Romana Konečná 05748 Ing. Lucie Nováková 05742 Ing. Eva Jurková 05745 Ing. Hana Kolaříková 05747 Ing. Lucie Krupicová 05749 Ing. David Vaňhara 05743 Ing. Tereza Kalinová

 Smuteční oznámení S lítostí Vám oznamujeme, že zemřeli pan Ing. Oldřich Podivinský, daňový poradce č. 763, ve věku 73 let a pan Ing. Petr Koplík, daňový poradce č. 2525, ve věku 61 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast. Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Prodej prodloužené záruky na zakoupené zboží má podobu pojistné smlouvy Soudní dvůr EU se věnoval otázce prodloužené záruky na zboží jako možné vedlejší finanční činnosti nevstupující do koeficientu pro stanovení odpočitatelného podílu vstupní ceny. Tomáš Brandejs Daňový poradce, Deloitte

Č 6

lánek 174 odst. 2 písm. b) a c) směrnice rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále též jen „EU DPH směrnice“), ve spojení s čl. 135 odst. 1 této směrnice, musí být vykládán v tom

smyslu, že se nevztahuje na operace zprostředkování prodeje prodloužené záruky uskutečňované osobou povinnou k dani v rámci její hlavní činnosti, která spočívá v prodeji domácích spotřebičů a jiných předmětů z oblasti výpočetní techniky a telekomunikací spotřebitelům, takže výše obratu vztahující se k těmto operacím nesmí být vyloučena ze jmenovatele zlomku sloužícího k výpočtu odpočitatelného podílu uvedeného v čl. 174 odst. 1 této směrnice. Portugalská společnost Rádio Popular (dále jen „RP“) provozovala mimo jiné obchod s domácími spotřebiči, výpočetní technikou a telefony. Na zakoupené zboží se vztahovala základní zákonná záruční doba, případně základní víceletá záruka poskytnutá výrobcem (v ČR by šlo primárně o dvouletou záruku, z popisu případu nelze vyčíst podrobnosti o aplikovatelné základní záruční době v Portugalsku). Společnost RP navíc nabízela zákazníkům možnost získat další prodlouženou záruku na zakoupené zboží. Neposkytovala prodloužené záruky sama, ale spolupracovala za tím účelem s externí pojišťovmoje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

nou. Prodloužení tak vyplývalo z pojistné smlouvy uzavřené přímo mezi pojišťovnou a kupujícími zboží, kterou se pojišťovna (tj. nikoli společnost RP či výrobce) zaručovala kupujícímu v případě pojistné události provést opravu zakoupeného zboží nebo případně jeho výměnu, a to po dobu delší, než je doba, na kterou se vztahovala základní záruka. Jde tak o standardní věc, kterou známe především ze stránek e-shopů. Rozhodně však nejde o nic, co by bylo obchodníky jednotně řešeno v praxi. Prodejci často tápou v tom, jaký DPH režim mají u záruk zvolit a zda prodej prodloužených záruk nezpůsobuje povinnost redukovat související odpočty DPH na vstupu. Společnost RP prodeje prodloužených záruk považovala za pojišťovací činnosti osvobozené od DPH, neúčtovala DPH vztahující se k těmto prodejům, avšak odečetla v plné výši veškerou DPH na vstupu ze všech svých nákladů. Správce daně s postupem nesouhlasil v případě odpočtů DPH. Podle něj vstupovaly částky osvobozeného plnění do koeficientu pro krácení odpočtu daně v případě veškerých režijních nákladů a společnost RP tak měla nároky na odpočet krátit. Na to společnost RP namítala, že prodej prodloužených záruk je v principu vedlejším finančním plněním, jehož hodnota by měla být z výpočtu koeficientu vyjmuta. Soudní dvůr nejprve prověřil, zda je vůbec možné aplikovat osvobození. Vycházel přitom z popisu případu tak, jak mu jej předložil národní soud (společnost RP coby zprostředkovatel při prodeji pojistných produktů účtuje zákazníkovi jako protihodnotu za sjednané prodloužení záruky částku, která se připočte k ceně zakoupeného zboží), a odmítl, že by společnost RP sama poskytovala pojištění. Odůvodnil to tím, že smlouva není uzavřena mezi společností RP a zákazníkem. Nicméně shledal, že společnost RP zprostředkováním takového pojištění vykonává činnosti pojišťovacího agenta. Služby společnosti RP tak vnímá i Soudní dvůr jako osvobozené od DPH. Nepřijal však výklad společnosti RP, že by její služby bylo možné chápat jako „finanční činnosti“. Nejde tak i dle názoru Soudního dvora jejich hodnotu vyloučit z výpočtu koeficientu pro krácení odpočtu daně. Rozhodnutí Soudního dvora v případu společnosti Rádio Popular obsahuje řadu důležitých bodů. Mohlo vést ke sjednocení postupů v praxi a jejich uvedení do souladu s pravidly vyplývajícími z DPH legislativy. Nicméně dle mého názoru nepovede, možná tomu bude právě naopak, možná dojde k posunu zcela chybným směrem. S ohledem na to, jak nedostatečně byly Soudnímu dvoru okolnosti případu vysvětleny, obávám se, že dané rozhodnutí Soudního dvora je naopak matoucí a způsobí v problematice výpočtu koeficientu pro krácení odpočtu DPH řadu nedorozumění a sporů. To, že společnost RP dokonce měla daný spor možná i vyhrát, pokud by bylo Soudnímu dvoru vysvětleno vše precizněji, může trápit především ji. Ale návazné dopady může nést mnoho subjektů.

moje.kdpcr.cz

Rozhodnutí nakonec nepovede ke sjednocení postupů v praxi a jejich uvedení do souladu s pravidly vyplývajícími z DPH legislativy. Možná dojde dokonce k posunu zcela chybným směrem.

Rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 8. července 2021 ve věci C-695/19 Rádio Popular – Electrodomésticos SA, generální advokát: H. Saugmandsgaard, rozhodnuto bez jeho stanoviska, http://eur-lex.europa.eu „Daň z přidané hodnoty – Směrnice 2006/112/ES – Pořízení zboží uvnitř společenství – Odpočet daně na vstupu splatné při takovém pořízení – Formální požadavky – Hmotněprávní požadavky – Lhůta pro podání daňového přiznání – Zásady daňové neutrality a proporcionality“ Související ustanovení: § 55 a § 76 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) Související rozhodnutí: C-584/13 Mapfre Warranty C-907/19 Q-GmbH C-40/15 Aspiro

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Lhůta dle § 148 odst. 3 daňového řádu má přednost před obecnou úpravou V nedávném sporu se Nejvyšší správní soud zabýval vztahem § 148 a § 33 daňového řádu při určení počátku běhu tříleté lhůty pro stanovení daně.

ezi daňovým subjektem a správcem daně vznikl konflikt, podle kterého z uvedených paragrafů bude určen běh tříleté lhůty, jejíž počátek byl posunut z důvodu daňové kontroly. Nejvyšší správní soud se zde opřel o své původní rozsudky a připomněl, jakým způsobem je třeba přistupovat k jednotlivým paragrafům. Dle něj je třeba chápat § 148 odst. 3 jako speciální pravidlo pro počítání počátku běhu „nové“ lhůty. Tato lhůta je navíc zákonná, hmotněprávní a propadná. Zato § 33 se vztahuje na procesní lhůty stanovené správcem daně, které tíží

osobu zúčastněnou na správě daní, nikoli samotného správce, a zákonodárce ji určil tak, aby daňové subjekty nebyly kráceny na svých právech. Do běhu lhůty se tak nepočítá den, kdy zpravidla daňový subjekt převzal písemnost, a stejně tak se zohledňuje skutečnost, jestli poslední den lhůty připadne na víkend či svátek. Lhůta dle § 148 daňového řádu je tak lex specialis k § 33 odst. 1 daňového řádu, tzn. že se § 33 nepoužije z důvodu přednosti zvláštní úpravy před obecnější. V konkrétním sporu tak správce daně nepostupoval správně, kdy za počátek běhu lhůty považoval až den následující po zahájení daňové kontroly, nikoli den, ve kterém byla kontrola zahájena. Navíc, jelikož se jedná o lhůtu hmotněprávní a propadnou, možnost vyměřit daň skončila správci daně uplynutím posledního dne lhůty, i kdyby připadl na víkend či svátek. VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2021, sp. zn. 9 Afs 168/2019, dostupné na www.nssoud.cz

moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Při osvobození pozemků státního podniku je rozhodující jejich skutečný způsob využití Během řízení mezi správcem daně a státním podnikem se Nejvyšší správní soud vyjádřil k osvobození pozemků státu.

dvolací finanční ředitelství k případu uvedlo, že osvobození od daně se vztahuje na ty nemovité věci, na kterých stát vykonává implicitně předpokládanou veřejně prospěšnou činnost, která negeneruje zisk. Poukázal zároveň na fakt, že účelem uvedeného státního podniku je podnikání a vytváření zisku. Je zapsán v obchodním rejstříku a byl by podnikatelem, i kdyby nevytvářel zisk či byl ve ztrátě, a nic na tom nemění ani fakt, že je podnik v likvidaci. Současně upozornil, že pro osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) je vázáno na subjekt a má tak osobní povahu a státnímu podniku tak nenáleží. Podnik se bránil nálezem Ústavního soudu, ze kterého vyplývá, že u věci ve vlastnictví státu je třeba posuzovat, jak se s ní nakládá, a je tedy rozhodující skutečný účel využití pozemků.

Nejvyšší správní soud zde nejdříve nesouhlasil s výkladem Odvolacího finančního ředitelství, že osvobození dle § 4 odst. 1 má osobní povahu, protože to je vázáno na osobu poplatníka. Argumentuje tím, že „… uvedené ustanovení osvobozuje od daně některé pozemky, nikoli některé poplatníky. (…) Osvobozené pozemky jsou zde sice vymezeny prostřednictvím osoby vlastníka, to však z osvobození zakotveného v tomto ustanovení nedělá osvobození osobní“. Ke konkrétnímu případu osvobození pak uvádí, že zákon o dani z nemovitých věcí nestanoví, že se osvobození od daně nevztahuje na pozemky ve vlastnictví státu, s nimiž hospodaří podnikatel. Z osvobození vylučuje pouze pozemky, které jsou užívány k podnikání, bez ohledu na to, který subjekt je užívá. Zároveň Nejvyšší správní soud připouští, „… že právo hospodaření k pozemkům ve prospěch státního podniku, který podle zákona provozuje podnikatelskou činnost, je silnou indicií vedoucí k závěru, že jsou tyto pozemky užívány k podnikání, to však neznamená, že je vyloučen závěr opačný“. Rozhodující proto bude skutečný způsob využití pozemku. VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. 6 Afs 109/2021, dostupné na www.nssoud.cz

Dle NSS může být nárok na daňový odpočet i po ex offo registraci V dalším nedávném rozsudku se Nejvyšší správní soud věnoval uplatněním odpočtu DPH z plnění v obdobích, kdy daňový subjekt sice nebyl registrovaný k DPH, ale jednalo se již o období po ex offo registraci. moje.kdpcr.cz

platnění tohoto odpočtu je dle správce daně v rozporu se zákonem o DPH. Krajský soud zde přisvědčil správci daně a uvedl, že náhradní způsob stanovení daně zde nemělo pouze kompenzační charakter, ale je i jakousi sankcí za nesplnění zákonem stanovené povinnosti registrace k DPH. Daňový subjekt se v rámci kasační stížnosti bránil těmto závěrům principem neutrality DPH a za stěžejní považoval splnění hmotněprávních podmínek souvisejících s přijatými zdanitelnými plněními, nikoli splnění registrační povinnosti. Odvola-

Judikatura

cí finanční ředitelství však nesplnění registrační povinnosti ve svém vyjádření za nesplnění hmotněprávních podmínek považovalo. Nejvyšší správní soud nejprve uvedl, že i když krajský soud považoval náhradní způsob stanovení daně za pouhou sankci, nemohl současně touto sankcí odůvodnit ztrátu nároku na odpočet daně. Navíc, za splnění hmotněprávních podmínek je třeba považovat skutečnost, že dotčené služby či dodání zboží uskutečnil plátce nacházející se na vstupu a uvedené služby či zboží byly využity nárokujícím subjektem na výstupu pro potřeby jeho zdanitelných plnění.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Neplnění registrační povinnosti je pak dle NSS naopak považováno za nesplnění formálních, nikoli hmotněprávních podmínek pro uplatnění odpočtu. Daňový subjekt tak mohl daňový odpočet uplatnit i za sporné období.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 5 Afs 230/2018, dostupné na www.nssoud.cz

Složení zálohy do advokátní úschovy nemusí být přijetím úplaty za zdanitelné plnění Odvolací finanční ředitelství v jednom z aktuálních sporů uvedlo, že uložení peněžních prostředků do úschovy na základě „svěřenské“ smlouvy, kterou se kupující zavazuje uhradit kupní cenu nemovitosti do advokátní úschovy, představuje přijetí úplaty ve smyslu § 21 zákona o DPH a plátce je zde povinen přiznat DPH. Nejvyšší správní soud toto odmítl.

ejvyšší správní soud nejprve připomněl, že dle § 21 je plátce povinen daň přiznat ke dni uskutečněného zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Úplatou se podle zákona o DPH rozumí částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžního plnění, které jsou poskytnuty v souvislosti s předmětem daně. Nejvyšší správní soud se neztotožňuje s názorem Odvolacího finančního ředitelství, že složením částky odpovídající

kupní ceně na účet svěřenského správce přijal daňový subjekt úplatu za zdanitelné plnění, neboť peněžní prostředky přijala třetí osoba. Dle Nejvyššího správního soudu se přijetím úplaty rozumí přijetí úplaty plátcem daně, nikoli třetí osobou. Schovatel není příjemcem ani poskytovatelem zdanitelného plnění. Úplatou za zdanitelné plnění se částka v úschově stává až tehdy, kdy nastanou smluvní podmínky k tomu, aby ji schovatel vyplatil prodávajícímu a k okamžiku přijetí úplaty tak dojde až skutečným vyplacením částky prodávajícímu. Závěrem soud dodává: „Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že obecně jsou zálohové platby (…) ustáleně posuzovány jako úplata za zdanitelné plnění, s jejímž přijetím se pojí vznik povinnosti poskytovatele zdanitelného plnění přiznat daň (…). I pokud by však Nejvyšší správní soud odhlédl od určitých pochybností stran toho, zda vůbec lze složení kupní ceny do úschovy u třetí osoby kvalifikovat jako zálohovou platbu, musel by opět uzavřít, že v okamžiku složení kupní ceny do úschovy nelze hovořit o přijetí úplaty plátcem daně; stále by totiž platilo, že příjemcem je schovatel, nikoli poskytovatel zdanitelného plnění.“

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 8. 2021, sp. zn. 2 Afs 274/2020, dostupné na www.nssoud.cz

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Aktuálně

Valná hromada KDP ČR 12. 11 . 2021 Vážení daňoví poradci, daňových poradců ČR se letos e-Bulletinu, valná hromada Komory ní vydá vém rvno v če i oval aviz jak jsme á hromada se bude srpnovém zasedání rozhodlo, že valn vém na s ory kom idium Prez u. pad uskuteční 12. listo Žofín, Slovansk ý ostrov 226. konat prezenčně, a to v Praze v Paláci e od 13. září na internetových vč. podkladových materiálů, naleznet Pozvánku na jednání valné hromady, stránkách komory moje.kdpcr.cz. viduální kód pro prezenci, vé schránky daňového poradce indi dato vé do s ržíte obd adu hrom ou Pro tuto valn hlasování a volby. nebo oznámíte svoji neúčast, nebo přihlásit k účasti na valné hromadě, Pomocí tohoto kódu se buď můžete případě je však vhodné si udělení i některému ze svých kolegů. V tomto moc plné lení udě pro ít využ ete jej můž žitá i jeho akceptace. Letos ož je pro platnost zplnomocnění důle jelik out, odn doh em před u lego plné moci s ko třednictvím webových stránek koence na místě, ale nově předem pros nebude probíhat klasická osobní prez valné hromady zúčastnit. webové stránky se nebude možné mor y. Bez prvotního přihlášení přes í valné hromady, a to prostřednictvím ete provádět od 13. září až do konán můž í cněn omo zpln či ti účas enci Evid sla pro vstup na ty to stránse přihlásíte pomocí svého jména a he kam z, pcr.c e.kd moj ory kom ek lní webových strán potřebovat výše zmíněný individuá y. Následně pro další úkony budete ím pros ky, které vám byly v minulosti přidělen tedy žijte Vyu Edge a Chrome. porované internetové prohlížeče jsou ory. kom kód. Rádi bychom upozornili, že pod kontaktujte prosím kancelář lížečů. V případě technick ých obtíží pro přihlašování jeden z těchto proh moci využívat také pro kromě evidence účasti či udělení plné ete bud adu hrom ou valn pro kód Individuální i volit pomocí SMS zpráv. Pro kom hromady, na které se bude hlasovat e, Stor App hlasování a volby v průběhu valné , Play ogle dostupnou v Go využít jednoduchou mobilní aplikaci fortnější hlasování a volby lze také ady účastnit, připravte si prosím hrom é Volby“. Kdo se bude tedy valn SMS P „KD em názv pod e Stor t Microsof í a volby předem registrovat nutné telefonní číslo pro hlasován nově je s Leto fon. tele ilní mob na jednání svůj hromadě). Z jiného než registrovakomory při přihlášení k účasti na valné (prostřednictvím webových stránek možné. ného čísla nebude hlasování a volby účastníků, jsou-li daňovými poradci hromady pak bude probíhat kontrola é valn ní koná ísto na m odu přích Při vyloučit zavedení protiepidení. V listopadovém období nelze ani láše přih ady hrom é valn ní dná a jsou-li na je vyžadováno například potvrzení o oč ronavirem, může být tedy při vstupu mick ých opatření v souvislosti s ko . zení lních vládních naří apod. Vše se bude odvíjet od aktuá kování proti covidu-19, negativní test býval po konání valné hromady orga ý kter Komory daňových poradců, ples iční trad ován plán í nen tak ání s Leto setkání ihned po ukončení jedn je však plánováno krátké společenské nizován. Pro účastník y valné hromady valné hromady. se bude moci uskutečnit. a jednání valné hromady na Žofíně Doufáme, že situace bude příznivá se bude konat 30. září 2021 od 10:00 elorepublikový on-line klub, kter ý na c ili zorn upo ještě om bych i Rád ady komory. informace týkající se letošní valné hrom a mimo jiné tam budou prezentovány Jaromír Papírník nizaci valné hromady kancelář KDP ČR, manažer pro orga

moje.kdpcr.cz j kd

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Příjmy z Airbnb se podle soudu daní jako příjmy z podnikání Provozovatelka krátkodobého pronájmu skrze Airbnb neuspěla u pražského soudu ohledně sporu s finanční správou, jak má správně danit příjmy. Městský soud v Praze se ve sporu o charakter příjmů skrze platformu přiklonil na stranu finančního úřadu. Ten provozovatelce krátkodobého pronájmu doměřil daň z příjmů za rok 2017, jelikož podle něj chybně zdanila příjmy podle § 9 zákona o daních z příjmů (příjmy z pronájmu) a nikoli jako příjmy podle § 7 (příjmy ze samostatné činnost, konkrétně z podnikání).

rovozovatelka argumentovala tím, že se v jejím případě o příjmy dle § 7 zákona o daních z příjmu nejedná, neboť nájem byl poskytnut bez doplňkových služeb. Dále uvedla, že důkazní břemeno ohledně tvrzení, že poskytovala ubytovací služby, a proto by její příjem měl být zdaněn podle § 7 zákona o daních z příjmů, nese správce daně. Úřad podle ní navíc rozhodl o zařazení pří-

jmů do § 7 jen dle toho, že pronajímala skrze Airbnb. Žalobkyni dále vadilo, že finanční úřad nespecifikoval, co znamená pojem „dlouhodobý“ a proč délku trvání nájmu ověřoval pomocí příchozích plateb na bankovní účet žalobkyně. Provozovatelka rovněž tvrdila, že výslech svědka nebyl veden objektivně a že z něj vyplývalo, i když samotnou nemovitost nenavštěvuje, že neposkytuje ubytovací služby, nýbrž nájem.

Kompenzační bonus končí: 2,4 milionu žádostí za téměř 44 miliard korun Začátkem srpna skončil termín pro podávání žádostí o kompenzační bonus. Od jeho spuštění v roce 2020 vyřídila Finanční správa více než jeden milion žádostí za jarní a 834 tisíc žádostí za podzimní bonusové období a v roce 2021 pak téměř 577 tisíc žádostí o nový kompenzační bonus.

rogram byl určen živnostníkům, společníkům malých s. r. o. a „dohodářům“, kterým Finanční správa vyplatila bonusy ve výši necelých 44 miliard korun. Kompenzační bonus se tak stal jednou z nejefektivnějších státních podpor a pomohl drobným podnikatelům překonat náročné období. S příchodem první vlny epidemie koronaviru v roce 2020 začala Finanční správa vyplácet živnostníkům a dalším podnikatelům kompenzační bonus ve výši 500 Kč za kalendářní den, kdy bylo jejich podnikání omezeno či zakázáno vládními opatřeními. Na podzim 2020 pak postihla Českou republiku druhá vlna pandemie a Ministerstvo financí připravilo pro podnikatele další pomoc ve stejné výši. V únoru 2021 byla schválena nová podoba kompenzačního bonusu, kterou se bonus navýšil až na 1 000 Kč za kalendářní den. „Během epidemie jsme museli přeřadit a zaškolit stovky zaměstnanců na zpracovávání žádostí a vyplácení bonusů.

Kompenzační bonus se během pandemie stal nepostradatelnou podporou pro podnikatele a živnostníky, což dokazují nejenom statistiky zpracovaných žádostí a vyplacených prostředků, ale i hodnocení od Hospodářské komory, která kompenzační bonus vyhodnotila společně s programem Antivirus za nejúspěšnější formu státní podpory během prvních dvou vln epidemie,“ uvádí generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová. Žádosti o kompenzační bonus bylo možné podávat e-mailem, datovou schránkou, poštou či osobně na podatelně. Pro tuto příležitost byla i speciálně vytvořena webová aplikace, jejíž využití urychlilo zpracování i následné vyplacení bonusu a umožňovalo automatický výpočet nároku na bonus. Novinkou v letošním roce pak bylo odeslání online žádosti prostřednictvím nově spuštěného Online finančního úřadu dostupného ze stránky mojedane.cz

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Rozpočtová rada zveřejnila kalkulačku veřejných příjmů, počítá dopady změn daní Národní rozpočtová rada zveřejnila na svých internetových stránkách kalkulačku veřejných příjmů. Umožňuje rámcově simulovat očekávané rozpočtové dopady změn v nastavení hlavních parametrů nejvýznamnějších daní a pojistného v ČR. Rada o tom informovala v tiskové zprávě. Cílem kalkulačky je přispět k racionalizaci debaty o případných úpravách nastavení daňového systému v Česku, kterou si vysoké deficity veřejných financí podle rady pravděpodobně vyžádají. „Nástroj není učen k přesné predikci příjmů při alternativním nastavení daňového mixu, nýbrž k ilustraci potenciálu změn v daňových/pojistných sazbách řešit současnou fiskální nerovnováhu. Z tohoto důvodu také kalkulačka obsahuje řada modelových zjednodušení,“ uvedla rada. Například změny v daňových výnosech jsou vypočítávány staticky a nezohledňují případné reakce ekonomických subjektů. Dále výnos spotřební daně z minerálních olejů je tvořen především výnosy spotřební daně z pohonných hmot. Proto je také podle rady tato položka modelována na základě efektivní sazby daně z benzínu a motorové nafty. Základní nastavení kalkulačky podle rady vychází z platné legislativy a plánovaných příjmů sektoru vládních institucí pro rok 2021. Zdrojová data jsou převzata z ministerstva financí a Českého statistického úřadu.

Ze srpnové prognózy MF vyplývá, že veřejné finance letos skončí ve schodku 7,7 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Klesat by měl i v dalších letech, a to až na 4,1 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 6,1 procenta HDP. Podle nejnovější makroekonomické prognózy MF počítá se snižování strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Radě předsedá ekonomka Eva Zamrazilová.

Prominutí DPH na respirátory skončilo Prominutí DPH na dodání filtračních masek a respirátorů skončilo k 31. srpnu 2021 (včetně pořízení tohoto zboží z EU a dovozu). Plátci DPH by tak měli být připraveni začít dodávky zdaňovat. Platí také, že zálohy přijaté do konce srpna mohou podléhat DPH, pokud k samotnému dodání zboží dojde až v září nebo později (za předpokladu, že prominutí nebude prodlouženo).

FAU uložil pokutu podle AML Finanční analytický úřad (FAÚ) provádí řadu kontrol od doby, kdy nabyla účinnosti novela zákona proti praní špinavých peněž (tzv. AML zákon). Při kontrolách FAÚ prověřuje dodržování povinností dle AML zákona, zejména provádění identifikace a kontroly klientů. Za nedodržení těchto povinností mohou být uděleny značné pokuty. Právě za nedodržení povinnosti provést kontrolu klientů byla v červnu jedné z pražských realitních kanceláří udělena velmi citelná pokuta ve výši 750 tisíc korun. Realitní kancelář se konkrétně provinila tím, že nepřezkoumávala zdroje peněžních prostředků použitých pří jednotlivých obchodech a nezjišťovala skutečné majitele svých klientů. Zdroj: Finanční správa ČR, Národní rozpočtová rada

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Téma: Víte, že… aneb historie našich daní do roku 1918 O tom, že jsou počátky berní soustavy na našem území viditelné od 18. století, a to zejména díky reformám Marie Terezie a Josefa II., má asi řada dnešních daňových poradců dobré povědomí. Víte ale, že první zmínky o daních se datují až do období 10. století. A že Morava měla pověst špatné platební morálky?

istoricky je vznik daní spojen se vznikem a rozvojem státních útvarů, s předchůdci dnešních daní se setkáváme již ve Starém Řecku a Římě. Původně měly daně sloužit jako zdroj financování válečných akcí a potřeb panovnického dvora, později rovněž na utlumení následků přírodních kalamit. Zpočátku byly dominujícími příjmy výnosy z panovníkova majetku zvané domény a poplatky za propůjčení práv (právo lovu či těžby, právo vařit pivo, razit mince) zvané regály, na které postupně navazoval nepravidelný výběr daní naturální povahy v důsledku nerozvinutosti peněžního hospodářství a později pak povahy peněžní. V období feudalismu dochází k postupnému upevňování jed-

notlivých státních útvarů a peněžního hospodářství. Kromě státních daní se tak začínají vybírat rovněž daně církevní i daně vypisované feudálními městy jako odraz růstu jejich mocenského postavení. V nich lze spatřovat zárodky dnešních daní. V pozdním feudalismu dochází k oddělení hospodaření panovníka od ekonomiky státu a výběr daní se stává již pravidlem. Stát, ať už byl reprezentován kýmkoliv, měl vždy potřebu zabezpečovat, resp. financovat určité potřeby, např. obranu země, provoz panovníkova dvora, vytvářet rezervy na „horší časy“ (neúroda, války, povodně, epidemie apod.). To nešlo zabezpečovat, aniž by bylo vymezeno, kdo, kdy a kolik přispěje do společné pokladny moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Počátky daní na českém území První zmínky o celním regálu pochází v českých zemí z 10. století, a to z období vlády knížete Václava. Do té doby panovník představoval jednu stranu daňově právních vztahů a všichni obyvatelé mu byli podřízeni. Za vlády Přemyslovců se nedá mluvit o daňové soustavě postavené na pevných základech. Vše se odvíjelo od expanzivní politiky. Za Václava byly daně pouze dobrovolnými naturálními platbami svobodných občanů. Boleslav I. pak zavádí „daň z míru“ a právo ražby mincí se postupuje za pravidelný odvod. Ve 12. století existují již první majetkové (generální berně, lenní poplatek) i výnosové daně. Šlechta s církví však daně neplatila. Cla a mýta v tu dobu byla odsunuta do pozadí. V dalším období se pak zavádějí majetkové daně z pozemků a městských domů i výnosové daně pro měšťany. Husitská revoluce v 15. století přispěla k emancipaci královských měst a sekularizaci majetku klášterů. Stále obecná daň byla základem, ale přidala se do ní daň z hlavy. Roku 1517 byla provedena na českém území daňová reforma (předpis stavovského sněmu). Novinkou se stala berně ze jmění (daň z výnosu kapitálu). Nástupem Habsburků přibyla řada jiných daní – berně domovní, berně z komínů, berně z obchodů a prodeje. Za Ferdinanda I. došlo k zásadnímu obnovení a zřízení nových královských regálů. Byl vybudován i nejvyšší berní úřad.

Od třicetileté války po rozsáhlé úpravy daňové soustavy Rozvrat hospodářství byl viditelný za třicetileté války. Kromě cel existovaly nepřímé daně za nápoje, ryby a dobytek (daň z masa). Tyto daně se celkově týkaly předmětů, u kterých lze snadno daň vybírat a kontrolovat. Důležitost soustavy nepřímých daní zůstala v tom, že se stala trvalým základem pro připojení dalších daní a jim podobných dávek. V první polovině 18. století měly země spojené pod vládou Habsburků odlišné právo i vlastní soustavy daní. Teprve v období osvícenského absolutismu Marie Terezie a Josefa II. došlo k postupnému odstraňování těchto rozdílností. Za tereziánských reforem došlo k sestavování prvních seznamů katastrů (Rustikální katastr). Velkou reformou za Josefa II. prošla pozemková daň, kdy se daňovou jednotkou stal pozemek (parcela) a šlechtě s církví bylo odebráno právo neplatit daň. Zřízením ministerstva financí roku 1848 byla odstartována další reforma prokázaná patenty. Daň pozemková byla změněna v daňové kvótní, činžovní sazba byla snížena. Osobní daň z příjmu postihovala jen fyzické osoby a byla rozdělena do čtyř tříd, které se od sebe lišily sazbou. V první třídě byla daň z hlavy za osoby starších 16 let, ve druhé třídě podléhali dani majitelé domů a pozemků. Třetí třída představovala výdělkovou daň o pevné sazbě z čistého výnosu obchodníků, živnostníků, průmyslníků a příslušníků svobodných povolání. Zaměstnanci s platem převyšujícím stanovenou hranici byli spojeni do čtvrtých tříd s progresivní sazmoje.kdpcr.cz

bou ze služebních platů. Poprvé začalo na území českých zemí platit principem obecné daňové povinnosti. V roce 1850 pak vznikly první berní úřady. Roku 1896 byla provedena poslední úprava daňové soustavy v monarchii pod vedením významného národohospodáře a ministra financí Eugena Böhm – Bawerka. „Zákon č. 220/1896, o osobních daních přímých“ spojil přímé daně v ucelenou soustavu daní výnosových společně s daněmi důchodovou, nazývanou „osobní daně z příjmu“. Předmětem daně byl čistý důchod, jako úhrn všech příjmů, od kterého bylo možné odečíst přípustné srážky (výdaje). Dani z příjmu podléhal důchod až od určitých hranic a sazba byla progresivní od 0,6 % do 5 %. Tento zákon byl nejvýznamnější daňový zákon až do roku 1927 a byl považován za přelom v právní úpravě daňové soustavy. Vyznačoval se svou přehledností, jasností a srozumitelností. Znamenal především spravedlivější rozvržení daňového břemene. Během první světové války pak nebylo nutné přistupovat k výraznějším změnám daňové soustavy. V roce 1916 se zavedla válečná daň a k některým akcím byly v průběhu války zavedeny přirážky, které byly později zavedeny ke všem přímým daním. Klíčová etapa ve vývoji daní nastala až se vznikem Československa.

Víte, že… …daňová soustava v období středověku měla v českých zemích podobný vývoj jako v ostatních evropských zemích. V raném středověku byl výběr daní plně v moci právě vládnoucího panovníka. Od 13. století se do daňové politiky začíná pomalu ale jistě vměšovat šlechta. …za vlády Karla IV. zažívali lidé zlatý věk. Jednou z možných daňových úlev bylo například neplacení daní z nově založených vinic po dobu dvanácti let. Šťastné časy ovšem nezažívali všichni. Například Židé byli povinni platit každoročně speciální židovskou daň. Šlo o zvláštní daň za užívání země a poskytování určité formy ochrany od krále, často ovšem velmi nestabilní. …výše daňové povinnosti Židů byla mnohdy dvojnásobná oproti daňové povinnosti ostatního obyvatelstva. Kromě toho platili vysokou daň i za to, že mohli za úrok půjčovat peníze. Odtud pochází i ustálené slovní spojení „nekřesťanský úrok“. Přitom úrok se tehdy pohyboval ve výši maximálně 15 %. …samostatnou kapitolou byla daň z piva, tzv. „posudné“, vybírané v Čechách a na Moravě od roku 1546. A proč posudné? Název byl odvozen od výchozí berní jednotky – prodaného či vyšenkovaného sudu piva. S výnosem z této daně mohl disponovat výlučně panovník. Částka odváděná z jednoho sudu piva postupně od 16. století narůstala.

Zdroj: Irena Kuckirová, Vývoj daňové soustavy České Republiky

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Daň z vousů nebo plynatosti krav. Svět není v originálních daních pozadu

Daně se v historii zasloužily o celou řadu stávek, povstání a politických změn. Kdo na ně doplatil svým životem? A kde vybírali daň za vousy?

aně nebyly v minulosti jednoduchou oblastí. Příkladem je povstání Frísů proti Římské říši kvůli nespravedlivým daním roku 28, v jehož důsledku Římané museli opustit většinu dnešního Nizozemska. Historici rádi připomínají také boj židovských zélótů proti daním symbolizujícím římskou hegemonii, nebo Bostonský čajový dýchánek jako jeden z kroků vedoucí k americké revoluci. Na výběru daní ve světě se v průběhu historie podepisovala značná nepřehlednost, nerovné a nespravedlivé daňové zatížení nebo libovůle úředníků. Výběr daně se mnohdy podobal loupežnému přepadení – bez varování a nepravidelně se ve vesnici

objevil oddíl vojáků vedený výběrčím, zabavil, co mohl, a zase zmizel. Jinde byla zase daňová soustava až překvapivě podobná té dnešní. Třeba ve Starověkém Římě musel poplatník jednou za rok vyplnit daňové přiznání, dojít na příslušný úřad a peníze odevzdat. Jindy jsme si ale na klíčovou změnu museli počkat. Například se zálohovými platbami přišel až poradce prezidenta Roosevelta Beardsley Ruml v roce 1942. Umožnil tak zvýšit objem vybraných daní i po značném nárůstu na válečné účely bez velkých protestů obyvatelstva.

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Starověké Řecko Ve starověkém Řecku bylo placení daní považováno za etickou záležitost. Daně byly vybírány na dobrovolné bázi a šlo zejména o příjmy z pronájmu či používání královského jmění. Dále byly vybírány nejrůznější poplatky, ať už například z vlastnictví domu, držení dobytka nebo za narození syna.

Anglie a Francie Ve Francii a také Anglii se už ve 14. století začala objevovat daň z krbů a ohnišť. Aby tuto daň lidé nemuseli platit, raději trpěli zimou a krby zakrývali cihlami. Podobný osud jako krby stihl v roce 1696 také okna. Angličané nadto v 16. století zdanili hrací karty, čímž zapříčinili jejich rozsáhlé padělání. Daň byla uvalena také na klobouky, takže kloboučníci přestali své výrobky takto nazývat, a to vedlo k zavedení daně z jakékoliv pokrývky hlavy.

Starověký Egypt Rusko Ve starověkém Egyptě jsou první náznaky daňového systému známy již kolem roku 3 000 až 2 800 před naším letopočtem. Tento systém tvořili dva pilíře: vybírání desátků a nucené práce chudých, nemajetných. Chudí občané museli pracovat ve prospěch faraóna či jeho nejbližších spolupracovníků. Podle dochovaných záznamů podnikali faraónovi zástupci každé dva roky cestu po Egyptě a shromažďovali desátky pro faraónovu pokladnici. Ostatně doklady o výběru daní podává také Bible, kniha Genesis, v níž Josef vysvětluje, jak dělit úrodu: „Josef tenkrát lidu řekl: ´K dnešnímu dni jsem vás i s vaší půdou koupil pro faraona. Zde máte osivo a osejte půdu! Až bude úroda, odevzdáte pětinu faraonovi. Čtyři díly si necháte na osivo pro pole a na jídlo pro sebe, své rodiny a své děti.´ Tehdy zvolali: ´Zachránil jsi nám život, pane! Prokazuješ nám laskavost, že smíme být faraonovými otroky!´“

Starověký Řím Starověký Řím byl z hlediska daní ke svým občanům poměrně velkorysý, alespoň zpočátku. Na občany přímo dopadaly jen mimořádné daně například na vedení války, nazývané jako tzv. berně. Byly placeny nepravidelně a občané měli určitou naději na jejich vrácení díky získání válečné kořisti. Za vlády Diokleciána (284–305) byl daňový systém významně reformován. Daňová povinnost se týkala všech vyjma žen, sirotků a nemajetných občanů. Postupně byla zavedena daň živnostenská, pozemková, daň z vydržování koně a podobně. Kromě toho byl vytvořen jednotný systém pozemkových daní. Většina daní byla každoročně splatná 1. září a jejich vymáhání bylo uloženo tzv. dekurionům, kteří byli za výběr daní osobně odpovědni. Stejně jako dnes musel daňový poplatník ve starověkém Římě jednou za rok vyplnit daňové přiznání, donést jej na příslušný úřad a nakonec odevzdat peníze. Zálohové platby tehdy ještě neexistovaly. Další římský císař, Vespasián (9 – 79), se snažil všemožně zvýšit příjmy státní poklady po válce, a tak zavedl daň na distribuci moči z veřejných pisoárů. Moč se tehdy prodávala jako přísada používaná v celé řadě chemických procesů, například při činění kůží, výrobě vlny nebo čištění a bělení tóg. Ve starověkém Římě také platila povinnost zaplatit daň za svobodu v případě, že pán propustil otroka ze svých služeb moje.kdpcr.cz

Ruský car Petr I. Veliký (1672 – 1725) uvalil daň na vousy, čímž chtěl dosáhnout elegantního vzhledu u mužů, s jakým se setkal na svých cestách po Evropě. Zajímavostí je, že daň byla odlišná u bohatých obchodníků a obyčejných měšťanů.

Dnešní zajímavé daně Až do roku 2009 platila v Tennessee daň z drog. Dealeři byli povinni anonymně platit určitou částku z každého gramu prodané drogy. V Arkansasu zase musíte zaplatit přirážku ve výši 6 % k tetování či piercingu a v Maine zaplatíte daň z pěstování, sbírání a prodeje borůvek. V Kalifornii zase získalo v devadesátých letech zdanění sportovců nový rozměr. V roce 1991 poprvé uložila takzvanou Jock Tax poté, co basketbalový tým Chicago Bulls ve finále porazil LA Lakers. Peníze, které chicagský tým od té doby na kalifornském hřišti vydělal, byly oficiálně podrobeny tamní státní dani z příjmu. Od té doby už polovina amerických států přijala stejnou daň. Chicago si pak připsalo prvenství za „bonbónovou daň“. Například bonbóny připravené z mouky (jako čokolády a zmrzlina) se totiž považují za „jídlo“, a proto se běžně zdaňují. Cukrovinky připravené bez mouky (jako jsou tvrdé bonbóny a přísavky) jsou označeny jako „bonbóny“, a proto jsou zdaněny dodatečnou sazbou 5,25 procent za zboží. Podobné pravidlo platí i pro nealkoholické nápoje. Pro zajímavé daně ale nemusíme chodit tak daleko. Irsko a Dánsko spolu s dalšími zeměmi Evropské unie zavedly zdanění majitelů skotu z plynatosti krav. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN jsou „vedlejší produkty“ krav a podobných hospodářských zvířat zodpovědné za přibližně 18 procent skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování. Zdroj: Alena Haas Kubátová, Pohoda / Tereza Dědinová, Finance.cz / Turbotax

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Petra Dolejšová 18

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

„Pokud něco nedokážete vysvětlit jednoduše, pak tomu buď nerozumíte, nebo si hrajete na důležitého.“ Advokátka Petra Dolejšová boří mýty o nudných právnících. Právo se podle ní dá pojmout prakticky a bez paragrafů. Jak to ale funguje u daňových poradců? „Daně jsou snad ta nejkomplikovanější a nejbyrokratičtější část práva. O to větší prostor pro vyniknutí tady ale je,“ říká v rozhovoru pro e-Bulletin Komory daňových poradců. Petro, vaším dlouhodobým cílem je přiblížit právo lidem. Proč? Protože mám pocit, že není fér po lidech chtít, aby dodržovali zákony, a přitom jim je servírovat pro smrtelníky zcela neuchopitelnou formou. Máme tady pravidlo, že neznalost zákona neomlouvá. Což je fajn, ale pak by bylo fér neomlouvat ani to, že si právníci nebo zákonodárci vytvořili svůj vlastní jazyk. Moje heslo zní: pokud něco nedokážeš vysvětlit jednoduše, pak tomu buď nerozumíš, nebo si hraješ na důležitého. Obojí je pro mě tak trochu znakem neprofesionality. Dovedete si představit svět bez paragrafů i v daních? Dovedu. Ale já mám obecně hodně velkou představivost. Mezi moje oblíbené žánry patří fantasy :) Jak se vlastně právníci, se kterými se setkáte, na váš přístup dívají? Myslím, že právníci vnímají tento styl jako „trendy“. Vidí, že mi v budování mé značky funguje, a tak se s ním snaží sžít buď z toho důvodu, že s ním (snad) i souhlasí, nebo s vidinou, že to marketingově funguje, a tak to přece určitě „přinese zakázky“. Za mě: ať už se jím nechávají inspirovat z jakéhokoliv důvodu, jsem ráda. Protože ten náš naprosto zbytečně komplikovaný právní svět mě ubíjí. moje.kdpcr.cz

Kdyby šel dát jednoduchý návod, jak právní texty efektivně „překládat“ klientům, jaký by byl? Na co nezapomenout a čeho se vyvarovat? Poslouchejte se ušima vašeho klienta. Co dělá? Čemu rozumí? A teď mu ušetřete čas a v pár větách mu „jazykem jeho kmene“ řekněte „co a jak“. Na příkladech, které jsou z jeho světa. Ne z toho vašeho. Je na to nějaké jednoduché cvičení? Představte si, že svému náctiletému sourozenci vysvětlujete právní zapeklitost. Vůbec netuší, co je to společné jmění manželů, odstoupení od smlouvy a určitě ho nebudou zajímat dlouhá teoretická souvětí. Nemá čas, zato je zvídavý, a pokud ho zaujmete, odnese si přesně to, co má. To je ale váš úkol, vaše vizitka. Vy jste tady profíci. S ne úplně zanedbatelnou hodinovkou. V její ceně je i schopnost předat tu hodnotnou informaci. Svým přístupem se snažíte bořit mýty o nudných právnících. Jak jsou na tom vlastně daňoví poradci? Mají kolem sebe podobné mýty? No jéje! Já teda musím říct, že všechny profíky z této oblasti bezmezně obdivuji. Za mě je to snad ta nejkomplikovanější a nejbyrokratičtější část práva a osobně bych se probodla kružítkem, pokud

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Nebojte se vystoupit z davu a dát do toho sebe. Příliš často lpíme na tom, oddělovat „profesionála“ a „člověka“. Vždyť se to dá spojit – jsme to pořád my. by mě někdo nutil v téhle oblasti poskytovat služby. Plakala bych a hlasitě lomila rukama! O to větší prostor pro vyniknutí tady ale je! Často se vás v rozhovorech ptají, jestli mohou právníci mít opravdu lidskou tvář. Jak je to podle vás s daňaři? Stejně jako s právníky. Je to o tom, vystoupit z davu, dát do toho sebe a nebát se toho. Příliš často lpíme na tom, oddělovat „profesionála“ a „člověka“. Vždyť se to dá spojit – jsme to pořád my.

Párkrát jsem školila právníky, „jak školit“. Byly to krušné chvíle, ale myslím, že se vyplatily :) Byla jsem neprávnickým publikem a dávala zpětnou vazbu, kdykoliv jsem „nerozuměla, co se mi snaží říct“, nebo umírala nudou či touhou se oběsit na tkaničce od bot. Máme znalosti, ale vůbec je neumíme předávat. A přitom to není tak složité – chce to osvojit si pár základních principů a předávání know-how může být nejen skvělou vizitkou, ale i neskutečnou jízdou! Často dost návykovou! :) Jak jste na tom vlastně s daněmi vy osobně?

Velmi často školíte začínající podnikatele, a to zejména v oblasti autorských práv. Myslíte, že mají problémy i s oblastí daní? Mají. Protože – i když svou práci milujeme, vždycky je to pro nás primárně příjem. A jak se jedná o příjem, je to spojeno s otázkami kolem daní a účetnictví. A tyhle věci mé klienty trápí častěji než právo. Když klientům konzultuji nějaký projekt, často si k práci volám na pomoc právě kolegy z oblasti daní – protože je pěkné, že něco funguje právně správně, ale na rovinu: ono to musí fungovat hlavně finančně. A na to jsem moc malý kouzelník. Navíc mám pocit, že jestli je právo labyrint, tak oblast kolem financí je pro labyrintové labužníky. Smekám před všemi, kteří se v tom orientují, a ještě to umí laikům vysvětlit. Pokud byste měla možnost udělat školení pro všechny daňové poradce, co by bylo jeho obsahem?

Úplně jednoduše – čím jsem starší, tím víc vím, že něco nevím, a přenechávám to profíkům kolem sebe. Takže moje daně a účetnictví jsem svěřila mistrům. Občas jim přitom koukám pod ruce a učím se.

Petra Dolejšová Petra je advokátka, která se specializuje na právo v oblasti e-commerce, marketingu, ochranu osobních údajů a značky. Často a ráda předává své know how na školeních, ze kterých vynechává paragrafy, na jejich místo sází příklady z praxe, lehkost a vtip. Hledá cesty, kudy jít, ne důvody, proč se zastavit.

moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Jak na kryptodaně? Hana Erbsová Advokátka v ARROWS advisory group

Svůj poslední příspěvek pod značkou ARROWS bych chtěla věnovat fenoménu dnešní doby čili „historkám o kryptu“. Každý, kdo aspoň trochu rozumí daním, už nejspíš dostal otázku, jestli vůbec a jak se mají ty kryptoměny danit.

dpověď není úplně jednoduchá, a proto v tomto článku zmíním zatím jen dvě z problematických míst. Obecně se mezi „lidmi od krypta“ tradují dva pevně zakořeněné mýty, a to že „u kryptoměn se neřeší DPH“ a „kryptoměny jsou zásoby“. Pachatel je v obou případech známý. V prvním tvrzení rezonuje dosud ojedinělý rozsudek Soudního dvora EU („SDEU“) ve věci C–264/14 (Hedqvist), ve druhém pak sdělení Ministerstva financí k účtování a vykazování digitálních měn z roku 2018. Ve věci Hedqvist soud vyslovil názor, že směnárenská činnost, při níž dochází za provizi ke směně virtuální měny za zákonné měny a naopak, je finanční činností osvobozenou od DPH, jakožto činnost, která se týká oběživa (peněz). Vnímavý čtenář si však všimne, jaké úsilí SDEU věnoval tomu, aby v odůvodnění rozsudku zdůraznil, že jeho závěry se vztahují pouze na takovou virtuální měnu, která nemá jiný účel než účel platidla a je za tímto účelem jako alternativní platidlo k zákonné měně akceptována určitým okruhem osob. Od doby vydání tohoto rozhodnutí se však jako houby po dešti objevily emise kryptoměn (virtuálních aktiv), vydávané za nejrůznějšími účely, které mají

moje.kdpcr.cz

k alternativnímu platidlu, jak jej pojal SDEU, značně daleko. Často mají výrazně hybridní funkci, kdy jsou primárně spojeny s určitou užitkovou hodnotou (např. s přístupem k určité službě v prostředí blockchain sítě, s možností ovlivnit funkcionality sítě, exkluzivním členstvím v komunitě), a jejich platební funkce je buď pouze sekundární a minoritní, anebo platební funkci vůbec plnit nemohou, protože zatím neexistuje dostatečně velký okruh subjektů, který by je jako platidlo za zboží či služby přijímal. Zde můžeme potencionálně podle konkrétních okolností hovořit nanejvýš o jednoúčelovém či víceúčelovém poukazu v elektronické formě, půjde-li vůbec o předmět DPH, těžko však se bude možné dovolávat osvobození transakcí od DPH s odkazem na alternativní platidlo srovnatelné se zákonnou měnou. Hraničním případem může být také obchodování s kryptoměnou, kterou sám obchodník takzvaně vytěží nebo jinak primárně získá anebo ji sám emituje. Na jednu stranu platí zásada, že i činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu je ekonomickou činností pro účely DPH (a pozor, zisk není podmínkou!). Typicky tedy i těžba či emise kryptoměny za účelem jejího pravidelného prodeje naplňuje znaky ekonomické činnosti a může podléhat DPH. Ledaže by se jednalo o činnost osvobozenou, typicky tedy o finanční činnost. Tato možnost je však, jak zmiňuji výše, podmíněna tím, že daná kryptoměna je buď schopna fungovat jako alternativní platidlo k zákonné měně, nebo je investičním nástrojem (což je dle stanoviska ČNB možné), případně ji lze podřadit – podobnou logikou, jakou použil SDEU – pod devizové prostředky a obchodování s nimi (viz § 54 zákona o DPH). Rozhodně tedy není pravidlem, že transakce s kryptoměnou nemohou být nikdy zatíženy DPH. A připomeňme pro jistotu, že pozbytí kryptoměny coby nehmotné věci je pro účely DPH pokládáno za službu. O kryptoměnách se taky často doslechnete, že „jsou to zásoby“. Inu, proč ne? Stanovisko MF, které doporučilo, aby byly takto účtovány a evidovány, nepostrádá jistou logiku. Na druhou stranu je otázkou, zda doporučený způsob účtování z této majetkové hodnoty skutečně také dělá zásobu. Jinými slovy: je kryptoměna skutečně za všech okolností zásobou, anebo se o ní tak pouze – z nedostatku vhodnějších postupů – má účelově účtovat? S konstatováním, že „kryptoměna je zásobou“, je totiž u obchodních společností a dalších účetních jednotek spojen ten následek, že náklady na pořízení těchto zásob se stanou daňově uznatelnými až v okamžiku jejich „spotřeby“ či „vyskladnění“ k dosažení zranitelného příjmu. To může být poměrně problematické zejména v případě emisí virtuálních aktiv (ICO), jejichž „upisování“ probíhá dlouhodobě, případně se dokonce větší část emise vůbec „upsat“ nepodaří.

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Nová pravidla daňové transparentnosti pro digitální platformy Do meziresortního připomínkového řízení míří balíček novel zákonů na posílení mezinárodní spolupráce při potírání daňových úniků. Právě boj proti daňovým únikům dlouhodobě patří mezi klíčové priority Ministerstva financí.

ředložený návrh implementuje novelu směrnice o správní daňové spolupráci (tzv. směrnici DAC 7). Díky návrhu z dílny Ministerstva financí získá správce daně informace o příjmech dosažených v rámci sdílené ekonomiky. „Novela zavádí pravidla pro posílení transparentnosti ve vztahu k digitálním platformám, které budou nově oznamovat své příjmy tak, aby některé nezůstávaly nenahlášeny a tedy i nezdaněny. Týká se to zejména případů, kdy digitální platformy působí ve více zemích současně. Členské státy tím přichází o daňové příjmy a obchodníci na digitálních platformách získávají nad tradičními podniky neospravedlnitelnou výhodu,“ uvádí ministryně financí Alena Schillerová. Klíčovou částí návrhu je rozšíření stávajícího rámce mezinárodní automatické výměny informací o oblast digitální ekonomiky. Správce daně bude díky tomu pravidelně získávat informace o prodejcích digitálních platforem, kteří na nich dosahují příjmů z pronájmu nebo jiného poskytnutí nemovitostí nebo dopravních prostředků, poskytnutí osobní služby nebo prodeje zboží. Pokryty jsou mimo jiné například ubytovací nebo přepravní služby. Domácí i zahraniční provozovatelé budou vybrané informace oznamovat jednou ročně Specializovanému finančnímu úřadu, a to do 31. ledna za uplynulý kalendářní rok. Konkrétně se jedná o údaje týkající se identifikace daného prodejce a informace o celkových příjmech a výdajích vygenerovaných prostřednictvím digitální platformy. Součástí novely je rozšíření institutu kontrolních nákupů i na oblast digitální ekonomiky. „Oznamovací povinnost se nebude týkat prodejců zboží malého rozsahu, kteří nepřekročí 30 transakcí ročně nebo částku ve výši zhruba 50 000 Kč. A samozřejmě se nebude vztahovat na zákazníky těchto digitálních platforem,“ doplňuje ministryně financí. Předloha také umožní Finanční správě získat informace týkající se českých i zahraničních rezidentů a pronajímaných nemovitostí nacházejících se v Česku. Díky tomu se

Klíčovou částí návrhu je rozšíření stávajícího rámce mezinárodní automatické výměny informací o oblast digitální ekonomiky. zlepší pozice obcí jako správců místního poplatku z pobytu při kontrolních činnostech zaměřených na řádný výběr a odvádění těchto poplatků. Návrh dále obsahuje vylepšení stávajících institutů mezinárodní spolupráce. Jedná se například o vyjasnění podmínek hromadné žádosti o informace. Novela upřesňuje, že lze požadovat informace týkající se skupiny daňových poplatníků, které nelze jednotlivě určit. Předloha dále umožní příslušným daňovým orgánům dvou nebo více členských států EU provádět společné daňové kontroly. Vyjasnění podmínek účasti úředních osob jednoho členského státu na území jiného členského státu během kontroly zajistí, že kontroloři budou moci přímo pokládat otázky jednotlivým osobám a nahlížet do záznamů. To zjednoduší řešení některých situací a přispěje rovněž k efektivnější správě daní. Nová pravidla mají nabýt účinnosti 1. ledna 2023, ustanovení o společné daňové kontrole o rok později, a to 1. ledna 2024. Zdroj: Ministerstvo financí ČR moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněnéAnk ceny Anketa nketa Téma t * pro daňové poradce. Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

Zákoník práce komentář s judikaturou podle stavu k 7. květnu 2021, bohaté citace z použitelné judikatury

moje.kdpcr.cz moje mo j .k je .kdp pcr.cz .c cz

Jak psát, aby se to dalo číst příručka přístupného psaní, jak psát rychle a srozumitelně

zvýhodněná cena pro DP 1881 Kč běžná cena 2090 Kč zvýhodněná cena pro DP 261 Kč běžná cena 290 Kč

zvýhodněná cena pro DP 391 Kč běžná cena 435 Kč Účetní a daňové případy řešené v s.r.o. praktické zaměření, zpracování formou rad a návodů, jakých chyb se vyvarovat, a tipů na daňovou optimalizaci

Daňový řád. Komentář, 4. vydání právní stav a judikatura k 30. 4. 2021, podstatně přepracované vydání, celá řada rozhodnutí NSS

Ekonomická kriminalita očima policejního orgánu trestní odpovědnost právnických osob, „tunelování“ obchodních společností, daňová kriminalita, úvěrové podvody zvýhodněná cena pro DP 299 Kč běžná cena 333 Kč

zvýhodněná cena pro DP 1611 Kč běžná cena 790 Kč

Daně z příjmů, zákon s poznámkami a judikaturou aktuální znění zákona o daních z příjmů pro zdaňovací období let 2020 a 2021

Nejčastější chyby a omyly účetních přehled nejčastějších případů účetních chyb s návodem na jejich odstranění a uvedením správného řešení

zvýhodněná cena pro DP 287 Kč běžná cena 319 Kč

zvýhodněná cena pro DP 1071 Kč běžná cena 1190 Kč

Opatření AML v dohledu nad kapitálovým trhem opatření AML z pohledu povinných osob a jejich klientů

zvýhodněná cena pro DP 234 Kč běžná cena 260 Kč

zvýhodněná cena pro DP 288 Kč běžná cena 320 Kč

Z novinek vybíráme:

Průvodce synchronicitou a synchronicita průvodcem potkávají vás neuvěřitelné náhody nejen v daňových řízeních? Nabízíme Vám lexikon synchronicity od Jiřího Duška

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce 23 kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Aktuálně z účetnictví NÚR k účetnímu řešení uvolněného a vypořádacího podílu v s.r.o. a družstvu Aktuální interpretace Národní účetní rady řeší problém chybějící úpravy řešení uvolněného a vypořádacího podílu ve společnosti s ručením omezeným a v družstvu v účetních předpisech. Interpretace nejprve nabízí řešení při vypořádání prostřednictvím uspokojení z výtěžku z prodeje uvolněného podílu. V případě postupu dle § 213 se o zániku účasti společníka ve společnosti neúčtuje. Dluh vůči společníkovi se zaúčtuje až v okamžiku prodeje uvolněného podílu ve výši výtěžku z prodeje sníženého o náklady a započtené pohledávky, pokud k tomuto snížení dojde. Je-li společníkovi určena k vyplacení jiná částka než dle odst. 6, rozdíl se zaúčtuje proti vlastnímu kapitálu, a nikoliv jako výnos nebo náklad běžného období. Je tomu tak proto, že dluh se v účetnictví vykáže až poté, co je dosažen výtěžek z prodeje, ne dříve. V interpretaci je zdůrazněno, že společnost nenabývá uvolněný podíl, ten je totiž nadále v majetku společníka, který s ním však nemůže disponovat a společnost jej prodává jako zástupce. Do okamžiku prodeje společnost nemůže společníkovi, jehož účast již zanikla, dlužit z titulu vypořádání jeho účasti. NÚR poukazuje na fakt, že ani z ekonomického hlediska není možné, aby zároveň existoval podíl (i když nelze vykonávat práva s ním spojená) a dluh vyvolaný zánikem tohoto podílu, i když je dle právního předpisu možná existence uvolněného podílu vedle vypořádacího. Účetní řešení musí respektovat, že podíl stále existuje, byť jako uvolněný, a že účetní jednotka tento uvolněný podíl nenabyla a je tak vyloučeno vykázání tohoto podílu v aktivech nebo jako snížení vlastního kapitálu. Pohledávka z prodeje uvolněného podílu tak může vniknout až v momentě, kdy se takový prodej uskuteční, protože dřívější vykázání prakticky neexistující pohledávky není v účetnictví možné. Dále se interpretace věnuje vypořádání bez prodeje uvolněného podílu. Pokud účetní jednotka postupuje dle § 213, okamžikem marného uplynutí lhůty v § 214 společnost vykáže dluh z vypořádacího podílu a ve stejné výši vykáže vlastní podíl jako snížení vlastního kapitálu. Pokud je postupováno rovnou dle § 214, účtuje se tímto způsobem už k datu zániku společníka. Na rozdíl od postupu dle § 213, postup dle § 214 vede k vykázání dluhu z vypořádacího podílu, neboť se jedná o již vymahatelný dluh s jasnou splatností. Ekonomicky vzato se tak majitelem podílu stává společnost, i když zákon stále hovoří o uvolněném podílu. V případě přechodu uvolněného podílu na zbývající společníky dle § 215 je odúčtován vlastní podíl představovaný nabytým uvolněným podílem a zaznamená pohledávky za společníky. Mají-li společníci uhradit společnosti více, než je účetní hodnota podílu, vykáže se přeplatek jako ážio, neboť se jedná o analogii vkladu do společnosti a není možné ho vykázat jako výnos. Při zániku uvolněného podílu, který nebyl převeden na zbývající společníky a který nikdo nekoupil, je snížen základní kapitál o vklad společníka, jemuž zanikla účast. Případná zbývající účetní hodnota uvolněného podílu, o kterou nebylo možné snížit základní kapitál, sníží položky vlastního kapitálu, které takto snížit lze. Interpretace nabízí konkrétní přehled, u kterých položek je toto snížení možné a u kterých nikoli. Zánik uvolněného podílu však nesmí být vykázán jako náklad běžného období. Pokud budou vyčerpány všechny dostupné položky vlastního kapitálu, zbývající částka se vykáže jako ztráta minulých let. Konečně, pokud dojde k nahrazení společníka novým společníkem, účetní jednotka poté, co podíl zanikne, poníží položku vlastního podílu pouze o snižovaný základní kapitál, případně pak další fondy ve vlastním kapitálu, pokud to vyžadují stanovy, a zbytek ponechá nezkompenzovaný, tzn. neponíží o něj zbývající položky vlastního kapitálu. Následné zvýšení vlastního kapitálu po přistoupení nového společníka se promítne do zvýšení základního kapitálu, případně dalších fondů, a zbytek jako eliminace nezkompenzované části zaniklého vlastního podílu. Tento postup je možný v případě, že se celá transakce uskuteční v rámci jednoho účetního období. V opačném případě je takto možné postupovat pouze tehdy, byl-li již započat proces nahrazení společníka a pokud do sestavení účetní závěrky nový společník skutečně přistoupil ke své vkladové povinnosti. Vedle postupu pro běžné účetní jednotky je v interpretaci možné dále nalézt vodítko pro postupy, které volí družstva, a jejich podrobné zdůvodnění.

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory Komo mory ry d daňových aňových poradců poradc ců ČR / 9/2021

Novela v digitalizaci notářské činnosti přináší nové možnosti při zakládání a správě společností Od září tohoto roku je účinná novela upravující digitalizaci notářské činnosti. Novela navazuje na zákon o právu na digitální služby, který přiznává právo řešit úřední věci v elektronické podobě. Úřední razítko a podpis notáře budou mít elektronickou podobu a notáři budou moci zároveň ověřovat pravost některých elektronických dokumentů. Nově tak bude možné například zakládání obchodních společností on-line a řešit tímto způsobem i další potřebnou administrativu související s fungováním firem. Notářská komora má nově zřízenou Evidenci ověřených podpisů a Sbírku dokumentů, kde je možné dohledat jednotlivé údaje o zápisech a ověřit si zde pravost ověřovací doložky nebo notářského zápisu.

Senát schválil novelu zákona o nemocenském pojištění V srpnu byla schválena novela zákona o nemocenském pojištění, nyní čeká na podpis prezidenta. Novela by měla dle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí přinést snazší přístup k dlouhodobému ošetřovnému a ošetřovnému pro ty, co pečují o své blízké včetně delší a pružnější otcovské poporodní péče. Cílem novely je v rámci dlouhodobého ošetřovného rozšířit možnosti pobytu v domácím prostředí i v ostatních případech dlouhodobé péče. Proto bude o dlouhodobé ošetřovné možné požádat už tehdy, kdy nemocný pobýval v zařízení lůžkové péče nejméně čtyři kalendářní dny místo dosavadních sedmi. Novela také rozšiřuje okruh lidí, kteří mohou ošetřovné čerpat. Nově se jedná o osoby i mimo společnou domácnost, například o prarodiče. Otcovská poporodní péče se prodlouží z jednoho na dva týdny a zároveň se prodlouží i období, v němž může být dávka poskytována v případě, kdy dítě muselo zůstat v nemocnici v období prvních 6 týdnů života, a to o dobu hospitalizace. Úplné znění novely lze nalézt na stránkách ministerstva.

Zdroj: www.mpsv.cz, www.nur.cz, www.nkcr.cz

moje.kdpcr.cz moje.kdpcr.cz

inzerce

>> Zde Vám pan Novák poví něco o BMD 25

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Aktuálně z Finanční správy CEDR III je nahrazen novým Registrem dotací Finanční správa nahradila Centrální evidenci dotací z rozpočtu (CEDR III) novým Registrem dotací, který je veřejnosti k dispozici od začátku srpna. Nová databáze obsahuje dle Finanční správy údaje o dotacích, návratných finančních výpomocích a dalších podobných transferech poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, státních finančních aktiv a Národního fondu a jejich příjemcích. Registr má mít za úkol snadné zobrazování údajů o příjemcích a poskytnutých dotacích. Systém obsahuje údaje od roku 1999, maximálně však 20 let od 1. ledna následujícího roku od uvolnění poslední částky v daném projektu. Generální finanční ředitelství zároveň upozorňuje, že neodpovídá za věcnou správnost dat převzatých od poskytovatelů dotací. Ze zákona je povinnost zaznamenávat údaje do tohoto registru dána poskytovatelům veřejných prostředků, a proto jsou tito poskytovatelé také odpovědní za to, aby údaje byly správné, přesné a úplné.

Finanční správa nabízí veřejnosti přístupnější podobu svých dat V rámci agendy Otevřených dat Ministerstva financí zveřejnila Finanční správa na svých stránkách vlastní vizualizované statistiky. Výběr datových sad ke zveřejnění a následné vizualizaci vznikal průběžnou analýzou dotazů z řad novinářů, akademické obce a občanů. Zveřejněná statistická data v přehlednější formě se týkají například počtu daňových přiznání u jednotlivých daní, evidovaných a aktivních daňových subjektů, přehledu inkasa a nedoplatků, daňových kontrol, vymáhání, zajišťovacích příkazů a dalších. Dle Finanční správy je postupné rozšiřování zveřejněných datových sad trendem posledních let, ve kterém se Finanční správa snaží o maximální otevřenost do té míry, do jaké to umožňuje zákon.

Novela zákona o spotřebních daních jde do připomínkového řízení Ministerstvo financí na svých stránkách informuje o předložení novely zákona o spotřebních daních do vnějšího připomínkového řízení. Novela je zpracována jako implementace evropské směrnice upravující společná pravidla v oblasti spotřebních daní v rámci Evropské unie. Podle tiskové zprávy jde především o efektivnější propojení celních režimů pro oblast spotřebních daní se systémem daňovým. Z hlediska správy daně a cla tak dojde k jednotnému přístupu mezi členskými státy Evropské unie, což má přispět k eliminaci potenciálních daňových úniků. Zároveň má za cíl vytvoření celoevropského elektronického systému e-VDO určeného pro sledování pohybu výrobků podléhajících spotřební dani ve volném daňovém oběhu. Dle ministerstva by tato novela měla dotčeným daňovým subjektům přinést významnou eliminaci dosavadních administrativně náročných postupů a pro správce daně efektivnější správu a kontrolu pohybu dotčených výrobků, čímž má být zajištěno snížení daňových úniků při dopravě výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými zeměmi Evropské unie. Účinnost novely je navržena k 1. 11. 2022 a k 13. 2. 2023. Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mf.cz

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daň daňových ňových h poradců ů ČR / 9/2021

Aktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE Vznik panevropské AML autority Evropská komise v rámci předkládaných legislativních návrhů učinila první krok k ustavení nadnárodního dozorového orgánu nad problematikou praní špinavých peněz a financování terorismu (AML), o kterém je v současné době uvažováno pod názvem Anti-Money Laundering Authority (zkráceně AMLA). Tato by měla začít svou činnost vykonávat od roku 2024, přičemž její personální kapacity v prvotní fázi obsadí až 350 zaměstnanců. Mezi některé uvažované pravomoci AMLA by měla spadat koordinace a úzká spolupráce s národními útvary (FIUs, v ČR Finanční analytický úřad, tzv. FAÚ), přímá dozorčí pravomoc v nejrizikovějších oblastech AML.

Tomáš Půček Právní oddělení KDP ČR

Irská centrální banka nemá obavy z globální korporátní daně

Guvernér Centrální banky Irska Gabriel Makhlouf uvedl, že zavedení jednotné globální korporátní daně není pro Irsko ani hrozbou, ani zdrojem vážných obav. Dodává, že vzhledem k dlouhodobému usazení velkých společností ve státě nepředpokládá, že by zavedení daně vedlo k jejich okamžitému odchodu. Věří, že si zvolily Irsko nejen kvůli daňovým povinnostem, ale také díky kvalitní pracovní síle a politickému zázemí. V tomto ohledu se však Makhlouf rozchází s míněním většiny irských politiků, kteří jsou naopak hlasitými odpůrci globální daně. Odhady irského ministerstva financí, zveřejněné 14. dubna 2021, se dokonce blíží poklesu příjmů ve výši dvou miliard eur do konce roku 2025. Tyto odhady se nicméně zakládaly na původně navrhované sazbě ve výši 21 %, která byla následně odsouhlasena ve výši 15 %, která již není sazbou dramaticky odlišnou od irských 12,5 %. Přesto Irsko nadále zůstává jedním ze tří států, které vůči návrhu zůstávají v opozici (společně s ním se jedná o Maďarsko a Estonsko).

OECD: Výše daňových sazeb korporátních daní klesají Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila tzv. korporátní daňové statistiky, které potvrzují predikci, že výše sazby korporátní daně (procentuálně vyjádřené) celosvětově klesají. Z průměrné výše 28,3 % v roce 2000 došlo k poklesu na 20 % v letošním roce. Napříč 111 státy, které byly předmětem průzkumu, došlo ke snížení daňových sazeb hned u 94 z nich. Třináct států sazbu ponechalo ve stejné výši, pouze 4 státy pak daňovou sazbu navýšily. Kromě toho data také potvrzují, že příjem z korporátní daně je podstatným zdrojem pro ekonomiky především rozvojových zemí či rozvíjející se ekonomiky, kdy v Africe se podíl státních příjmů z této daně pohybuje okolo 19 %, v Latinské Americe s průměrnou výší 15,6 %, zatímco ve státech OECD se průměr ustálil na 10 %.

CFE zveřejnila Tax Policy Report 2021 CFE Tax Advisers Europe publikovala na svém webu svůj Tax Policy Report Evropské unie. Jedná se o publikaci shrnující to nejpodstatnější dění v evropském daňovém prostředí během prvního pololetí letošního roku, stejně tak obsahuje materiál detailní analýzy významných předpisů primárního práva s ohledem na zájmy daňových poradců působících napříč Evropou. Kromě toho lze v reportu nalézt také vybraná soudní rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie.

moje.kdpcr.cz

Účetnictví

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Problematika oceňování majetku zejména při nabytí více než jedné složky majetku z hlediska účetních a daňových předpisů Vzhledem k mé již několikaleté praxi v oblasti daňového poradenství si dovoluji konstatovat, že oblast oceňování majetku je klíčový a velmi složitý problém, a to nejen z hlediska správně vedeného účetnictví, ale bohužel i se zásadním přesahem do oblasti daní. Petr Koubovský Daňový poradce, Rödl & Partner Tax

kdy daňový poplatník / účetní jednotka pořizuje nemovité věci (konkrétně pozemek, jehož součástí jsou stavby budovy či zařízení, které s budovou nebo se stavbou ne/tvoří jeden funkční celek, přestože jsou s ní pevně spojeny). K provedení analýzy dále využijeme těchto právních předpisů:

eustále se setkávám s nesprávným či chybným postupem, např. již při uzavírání kupní smlouvy, kdy si její tvůrce či smluvní strany samotné plně neuvědomují dopady svých ujednání.1 Protože existuje více možností, jak majetek a závazky oceňovat, je nutné na tuto oblast zaměřit svou pozornost. Na správném posouzení totiž závisí obsah a vypovídací schopnost účetnictví, resp. účetních výkazů, a v neposlední řadě i správné stanovení výše daňové povinnosti. Předmětem tohoto článku je seznámit čtenáře s některými obecnými pravidly v oblasti oceňování jednotlivých složek majetku a jejich následnými dopady do daňové oblasti na příkladu,

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ“) zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“) vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPÚ“) ČÚS pro podnikatele č. 013 – dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek (dále jen „ČÚS“) pokyn GFŘ D–22 interpretace Národní účetní rady (dále jen „interpretace NÚR“) zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOM“) zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“)

1 Blíže např. článek v e-Bulletinu č. 11/2019, P. Koubovský, „Smlouvy aneb na co si dát pozor z hlediska daní“.

moje.kdpcr.cz

Účetnictví

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Účetní hledisko Základní způsoby oceňování v účetnictví v současných podmínkách ČR jsou zakotveny ve výše uvedených právních předpisech. Účetní jednotky oceňují jednak závazky, ale i majetek, na který primárně zaměříme naši pozornost v rámci tohoto článku. Ocenění majetku se provádí: a) k okamžiku uskutečnění účetního případu (§ 25 ZoÚ) b) ke konci rozvahového dne (nebo k jinému okamžiku, ke kterému se účetní závěrka sestavuje) (§ 27 ZoÚ) Z jednotlivých vybraných složek majetku se oceňují tyto: a) hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami, b) hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady, c) zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami, d) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady, f) podíly, cenné papíry a deriváty vytvořené vlastní činností pořizovacími cenami, h) nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami, i) nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady Dle § 24 odst. 5 ZoÚ se rozumí pořizovací cenou cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související, kdežto reprodukční pořizovací cenou je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Vlastními náklady u zásob se myslí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti (do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností). V praxi bohužel není neobvyklé setkat se se situací, kdy dochází k nabytí více než jedné složky majetku, a to v rámci jednoho právního aktu / kupní smlouvy. Typickým příkladem budiž nabytí pozemku jakožto nemovité věci, jehož součástí je stavba. V dalším textu se tedy zaměříme právě na tyto případy, a nikoliv na nabytí souboru movitých věcí sloužících jednomu účelu. Pokud nelze jednotlivé složky majetku ocenit postupem uvedeným v ustanovení § 25 ZoÚ, viz výše, je nutné ocenit jednotlivé složky nabývaného majetku v souladu s § 24 odst. 3 ZoÚ:

moje.kdpcr.cz

a) při nabytí podniku či jeho části tvořící samostatnou organizační složku, a to i při přeměně obchodní korporace s výjimkou změny právní formy 1. oceněním jednotlivých složek majetku vedeného v účetnictví účetní jednotky, ze které bylo právo k podniku převedeno nebo přešlo, nebo 2. oceněním jednotlivých složek majetku podle zvláštního právního předpisu, b) v ostatních případech poměrným rozúčtováním celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny, metoda ocenění je pro takovýto případ vymezena § 61a VPÚ Tato metoda stanoví, že při nákupu více složek majetku (dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, zásob, případně i finančního majetku, pohledávek apod.) za jednu kupní cenu je nutno: 1. individuálně přecenit jednotlivý nabytý majetek, 2. od celkového součtu individuálně přeceněného majetku odečíst případné převzaté závazky, 3. vypočítat rozdíl (kupní cena – bod 2) = základ pro poměrné rozúčtování Teoreticky tedy může být základ pro poměrné rozúčtování roven nule, kladný anebo záporný. Pokud je základ roven nule, potom se jednotlivý majetek zaúčtuje podle individuálního ocenění. Při kladném základu je nutné poměrně zvýšit individuální ocenění majetku, s výjimkou finančního majetku oceňovaného jmenovitou hodnotou (peněžní prostředky, ceniny) a naopak při záporném základu následuje poměrné snížení individuálního ocenění majetku, opět s výjimkou finančního majetku oceňovaného jmenovitou hodnotou (peněžní prostředky, ceniny). Dále je umožněno pro případ, kdy součástí nabytého majetku nejsou dluhy a odhad znalce by byl neúměrný významu ocenění, provést individuální ocenění kvalifikovaným odhadem, který však musí být přiměřený tržní hodnotě majetku. Je zde také namístě upozornit, že při poměrném rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční ceny (podle výše uvedených pravidel) se také vychází z ocenění všech složek majetku znalcem nebo kvalifikovaným odhadem.

Příklad Společnost A uzavřela se společností B kupní smlouvu, jejímž předmětem je více než jedna složka majetku, konkrétně jde o několik parcelních čísel pozemků, některé zastavěné, jiné nikoliv, všechny tvořící funkční celek výrobního areálu. Celková kupní cena majetku včetně závazků (nejedná se o nákup závodu ani jeho části) je 100 000 000 Kč. Jednotlivé složky majetku (doložené inventarizačním zápisem prodávajícího) jsou dále uvedeny v tabulce. Kupující

Účetnictví

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

provedl individuální přecenění majetku (doložené znaleckým posudkem):

Majetek/ závazky

Přecenění

Přeceněný majetek x 0,0899

Výsledná hodnota ocenění složky majetku

Stroje

4 000 000

359 600

4 359 600

Pozemky

20 000 000

1 798 000

21 798 000

Stavby

65 000 000

5 843 500

70 843 500

Peníze

1 000 000

Majetek celkem

90 000 000

8 001 100

98 001 100

Závazky

– 2 000 000

Celkem

88 000 000

96 001 100

Výpočet: kupní cena – (přeceněný majetek – závazky) = základ pro poměrné rozúčtování, tj. 100 000 000 – (90 000 000 – 2 000 000) = 8 000 000 Kč stroje (4 000 000) + pozemky (20 000 000) + stavby (65 000 000) = 89 000 000 Kč Z majetku jsou pro poměrné rozúčtování vyloučeny peníze (které se nepřeceňují). 8 000 000 : 89 000 000 = 0,0899 Rozdíl mezi kupní cenou a cenou přeceněného majetku po odpočtu dluhů pak představuje goodwill.

Jestliže zjištěný základ pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny není nulový, rozdělí se a přičte v poměru k cenám jednotlivého pořizovaného majetku (tj. dlouhodobého hmotného majetku, dlouhodobého nehmotného majetku, zásob a finančního majetku), s výjimkou dalších složek majetku, u kterých nedojde jejich úpravou ke zkreslení věrného obrazu předmětu účetnictví. Pokud by nebyly součástí pořizovaného majetku i dluhy, lze přecenit jednotlivé složky majetku i na základě kvalifikovaného odhadu. Znalecké posudky nebo kvalifikované odhady složek majetku musí být stanoveny pro všechny složky majetku.2

2 § 61a odst. 3 VPÚ (až s účinností od 1. 1. 2014). 3 § 4 odst. 2 písm. d) bod 1 ZDPH. 4 Interpretace NUR I-5 – Stanovení okamžiku zahájení účtování souvisejících nákladů spojených s pořízením dlouhodobého majetku. 5 Interpretace NUR I-33 – Určení okamžiku zařazení dlouhodobého hmotného majetku do užívání. 6 § 26 odst. 10 ZDP. 7 § 29 ZDP. 8 § 2128 a následující NOZ.

Výše popsanou metodiku je možné aplikovat i při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem podle § 24 odst. 3 písm. b) ZoÚ, resp. i obdobně pro nabytí více než jedné části majetku.

Daňové hledisko Jak jsme si výše ukázali správné ocenění dlouhodobého majetku, je ve vztahu k tomuto majetku jedním z nejvýznamnějších úkonů účetní jednoty. Při pořízení dlouhodobého majetku koupí musí účetní jednotky správně určit nejen okamžik zahájení pořízení, ale i okamžik ukončení pořízení dlouhodobého majetku a jeho následné zařazení do používání. Hned úvodem je nutné si uvědomit, že pro daňové účely (ZDP) se primárně vychází ze správně vedeného účetnictví. Daňové předpisy, konkrétně ZDP, definují možnosti ocenění majetků pro daňové potřeby v ustanovení § 26 a následujících, přičemž se používá toliko pojem hmotný majetek (nikoliv dlouhodobý). ZDPH pak definuje dlouhodobý hmotný majetek jako hmotný majetek podle zákona upravujícího daně z příjmů. 3 Správné určení období, po které se majetek nachází ve fázi pořizování, je klíčové pro správné vyčíslení nákladů spojených s pořizovaným majetkem, což velmi úzce souvisí se stanovením pořizovací ceny majetku při jeho zařazení do používání a dále pak i vyčíslením souvisejících daňových odpisů. Stanovení okamžiku zahájení účtování souvisejících nákladů spojených s pořízením dlouhodobého majetku je detailněji upraveno i Intepretací NUR.4 Okamžik zařazení dlouhodobého majetku do používání je upraven VPÚ a dále také opět interpretací NUR.5 Pro potřeby ZDP se dlouhodobým hmotným majetkem stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterými se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu),6 což například při dovozu dopravního prostředku bude až v okamžiku, kdy budou zajištěna veškerá osvědčení, která umožní toto vozidlo používat na veřejných komunikacích. Dlouhodobý hmotný majetek (dříve investiční majetek) se ocení dle § 29 ZDP. Většinou se bude jednat o cenu pořízení, u plátců DPH sníženou o DPH. Pokud majetek vložíme do podnikání později než při nákupu, většinou se pak bude odpisovat z ceny reprodukční (například u auta, které jsme koupili déle než jeden rok před vložením do obchodního majetku). Reprodukční cena se stanoví podle ZoOM. V tomto ohledu bych rád upozornil na skutečnost, že jednou ze změn, kterou přinesl daňový balíček pro rok 2021, je zvýšení vstupní ceny dlouhodobého hmotného majetku a jeho technického zhodnocení. ZDP nově od 1. ledna 2021 definuje hmotný majetek, konkrétně potom samostatné hmotné movité věci, případně jejich soubory, jako „věci se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena7 je vyšší než 80 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok“. Oproti původnímu znění ZDP se tedy zvýšila hranice pro určemoje.kdpcr.cz

Účetnictví

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

ní vstupní ceny samostatných movitých věcí a jejich souborů ze 40 000 Kč právě na 80 000 Kč. Tuto změnu dle mého názoru uvítá většina podnikatelů, protože se jim rozšiřuje možnost uplatňování výdajů na pořízení dlouhodobého majetku rovnou jako daňově uznatelného nákladu. Zvýšení hranice se týká také technického zhodnocení hmotného majetku. Tuto změnu šlo/ lze (dobrovolně) aplikovat zpětně již pro rok 2020 na majetek pořízený od 1. 1. 2020. ZoÚ vymezuje jako dlouhodobý majetek takový majetek, kde je předpokládaná doba použitelnosti delší než jeden rok a na rozdíl od ZDP nestanovuje minimální hodnotu pro zatřídění majetku. Stanovení ceny pro zatřídění dlouhodobého majetku si tedy určuje účetní jednotka sama vnitřními předpisy. Je nepsaným pravidlem, v praxi nejvíce frekventovaným, že většina účetních jednotek si pro zjednodušení stanovuje vstupní cenu pro zařazení do hmotného majetku na takové hranici, která kopíruje/kopírovala ZDP, tedy 40 000 Kč. Pokud by se účetní jednotka rozhodla zvýšit hranici pro zařazení do hmotného majetku v návaznosti na výše uvedenou novelu ZDP, je třeba tuto změnu promítnout do interních předpisů účetní jednotky tak, aby byla zachována vypovídací schopnost účetní závěrky a její ne/srovnatelnost v čase. Změny a dopady do účetnictví jsou pak detailněji řešeny interpretacemi NÚR č. I-29 a I-30, které se věnují mimo jiné změnám účetních metod a dále srovnatelnosti hodnotových údajů v čase. V neposlední řadě je nutné upozornit na ČÚS č. 017, který se věnuje zúčtovacím vztahům. Součástí standardu jsou totiž ustanovení o účtování na účtech časového rozlišení nákladů a výnosů, kdy účet „nákladů příštích období“ řeší mimo jiné drobný dlouhodobý majetek. Na účet nákladů příštích období se dle standardu zaúčtují výdaje běžného účetního období, které se týkají nákladů příštích období, ale také zařazení většího rozsahu drobného dlouhodobého majetku do používání. ČÚS jsou na rozdíl od interpretací NÚR závazné. Také další novinka týkající se nehmotného majetku je zcela zásadní. S účinností od 1. 1. 2021 byl totiž nehmotný majetek pro daňové účely zcela zrušen a pro účely daně z příjmů se s tímto majetkem a jeho technickým zhodnocením bude zacházet jako s drobným majetkem, pokud jeho pořizovací cena překročí účetní hranici, tj. hranici stanovenou účetní jednotkou pro zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku. Pro stanovení základu daně tak daňový poplatník převezme účetní odpisy.

Právní hledisko Účetnictví, daně a právo jsou velmi úzce propojeny. V případě nabývání různých forem majetku tomu není jinak. Pokud se zaměříme pouze na úplatné pořízení majetku, může mít kupní smlouva ústní či písemnou formu. Na rozdíl od koupě zeleniny na městském tržišti, kde je postačující i ústní forma, v případě nemovitostí musí být však smlouva uzavřena vždy písemně. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo moje.kdpcr.cz

k ní. Kupující se oproti tomu zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8 V případě nabytí vlastnického práva k nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu pouze písemnou,9 přičemž konkrétní úprava je v § 2129 NOZ a následujících. Jednou ze základních náležitostí kupní smlouvy je, jak již ostatně samotné téma článku naznačuje, i vymezení, resp. definování předmětu koupě. Protože se NOZ navrací k zásadě superficies solo cedit, povrch ustupuje pozemku, což jinak řečeno z právního hlediska znamená, že stavba je součástí pozemku. V praxi tedy není vůbec výjimkou, že prodávající při prodeji například rodinného domu nabídne k podpisu kupní smlouvu, která bude obsahovat jen převod pozemku. Pokud je prodávající vlastníkem stavby i pozemku, bude taková úprava z právního hlediska správná. Každopádně v tomto ohledu doporučuji velmi zpozornět. Specifikace předmětu prodeje – věci hlavní, např. nemovité věci, a to vč. všech jeho součástí a příslušenství. Nápomocné mohou třeba být i údaje o stáří, popř. kolaudaci nemovitosti, atd. Ve výše uvedených souvislostech je tedy nesmírně důležité zejména pro účely dalších daňových konsekvencí uvědomit si a vypořádat se se správným stanovením jednotlivých složek předmětu koupě ve vztahu ke kupní ceně samotné. Rozlišení kupní ceny například mezi p. č. pozemku a stavby na něm stojící bude mít za následek, zejména pro podnikatelské subjekty, možnost následného uplatnění daňových odpisů u odepisovatelného majetku (zde stavby). Může se však jednat i o další složky majetků, jako např. potrubní vedení, osvětlení, apod. V tomto případě podotýkám, že pozemek nelze pro daňové účely odepisovat.10 Přestože by tedy textace kupní smlouvy na prodej pozemku a stavby na něm stojící byla z hlediska právního správná (tj. text pouze na „prodej pozemku“), pro účely daňové a účetní je naprosto nedostačující.

Příklad Společnost A uzavřela se společností B kupní smlouvu, jejímž předmětem je více než jedna složka majetku. Jedná se o prodej celého jejího výrobního areálu, který představuje: velké množství p. č. pozemků (zastavěné i nezastavěné) stavby výrobních a skladovacích hal další movité věci tvořící příslušenství Kupní smlouva je právními poradci koncipována tak, že předmětem je toliko výčet všech p. č. pozemků, případně zastavěných blíže specifikovanými stavbami. Příslušenstvím předmětu koupě je pak i položkový výčet složek movitého majetku v příloze kupní smlouvy. Kupní cena je stanovena jako celková ve výši 100 000 000 Kč. DPH je řešena dohodou smluv-

9 § 560 NOZ. 10 § 27 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).

Účetnictví

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

ních stran a aplikací přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge mechanismus) dle § 56 odst. 6 ZDPH. Předmětem koupě nejsou žádné závazky a nejedná se o koupě obchodního závodu či jeho části.11 Bohužel je nutné dle mého názoru konstatovat, že za těchto okolností – vstupních údajů a parametrů kupní smlouvy, přestože se tato ujednání mohou zdát a s určitou mírou jistoty i jsou právně bezvadné, pro účely daňové a účetní je taktového znění kupní smlouvy naprosto nevyhovující, zejména pak pro kupujícího. Níže si dovolím nastínit možná řešení této situace v porovnání administrativní náročnosti, míry správnosti a jistoty následného unesení důkazního břemene v ocenění majetku před správcem daně.

Administrativní a finanční náročnost

Popis návrhu řešení/ doporučení

samostatné rozdělení celkové kupní ceny kupujícím, např. na základě účetních podkladů ze strany prodávajícího zpracování separátní excelové přílohy s bližší specifikací (případně signované smluvními stranami) zpracování dodatku ke kupní smlouvě ve formě excelové přílohy, jakožto nedílná součást kupní smlouvy, s detailní identifikací částí kupní ceny ve vazbě na jednotlivé složky předmětu koupě; tj. vč. provedení vkladu do katastru nemovitostí dle právních možností zpětvzetí již uzavřené kupní smlouvy a uzavření nové upravené obsahující již detailní specifikaci kupní ceny jednotlivých složek majetku – předmětu koupě zpracování znaleckého posudku dle ZoOM ve smyslu § 61a VPÚ

Míra jistoty důkazního prostředku před správcem daně

Bohužel správné ocenění jednotlivých složek majetků je zásadním předpokladem pro následné správné stanovení a uplatnění daňových odpisů. V tomto ohledu dále upozorňuji ještě i na další vedlejší výdaje související s pořízením majetku, které jsou taktéž součástí ocenění pořizovaného majetku, např. výdaje na právní poradenství, provize realitní kanceláři apod.12 Výše popsaná problematika ještě nabývá na významu v případě, pokud je kupující společnost nositelem příslibu investičních pobídek. V tomto případě je určitě namístě pečlivé zvážení takovýchto typů transakcí, resp. správná textace smluvních ujednání. Pokud by smluvní strany byly považovány za tzv. spojené osoby dle § 23 odst. 7 ZDP, je opět namístě zvážení zpracování znaleckého posudku.13 Správné rozdělení, popis a specifikace předmětu prodeje může mít zásadní dopady i do oblasti DPH. Dle § 56 ZDPH je totiž od DPH osvobozeno dodání pozemku, které netvoří funkční celek se stavbou spojenou se zemí pevným základem a není stavebním pozemkem. Dodání vybrané nemovité věci dle § 56 ZDPH je osvobozeno od DPH, a to po uplynutí 5 let od prvního kolaudačního souhlasu, resp. ode dne, kdy bylo započato první užívání vybrané nemovité věci. Neméně důležitou informací může být také výměra bytové jednotky či rodinného domu, a to zejména ve vazbě na správné aplikování případné sazby DPH. Snížená sazba DPH se totiž uplatní pouze u tzv. sociálního bydlení, kterým se rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2, a dále rodinný dům o maximální celkové podlahové ploše 350 m2. Podlahová plocha bytu zahrnuje plochu místností bytu, včetně místností, které jsou příslušenstvím bytu, naproti tomu se nezapočítávají plochy prostorů, které nejsou místností (balkony, terasy, lodžie). U rodinného domu se celkovou podlahovou plochou14 rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu, kde místností se chápe místně a prostorově uzavřená část stavby vymezená podlahovou plochou, stropem a pevnými stěnami. Místností tak zpravidla není například půda a sklepní kóje s nepevnými stěnami. Kromě v tomto článku rozebírané problematiky rozdělení kupní ceny na jednotlivé složky pořizovaného majetku je dalším zásadním parametrem též i samotná specifikace kupní ceny ve vztahu k DPH, která je například detailněji popsaná v článku „Smlouvy aneb na co si dát pozor z hlediska daní“ v e-Bulletinu č. 11/2019. Doufám, že jsem tímto svým článkem a jeho obsahem přispěl k objasnění, resp. upozornil na výše popsanou problematiku tak, aby se jí kolegové daňoví poradci, právníci či jen přímo daňové subjekty mohli vyvarovat a eliminovat tak případné negativní konsekvence.

11 12 13 14

§ 2175 NOZ. § 47 VPÚ. § 61a VPÚ. § 48 ZDPH.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Aktuálně

Aktuálně ze světa Google loni v Česku opět nezaplatil skoro žádné daně Google loni v České republice opět zaplatil minimální daně z příjmu, píše server Lupa.cz. Účetní závěrka za rok 2020 ukazuje, že státu odvedl částku 7,5 milionu korun. Je o něco nižší než rok předtím, kdy americký kolos zaplatil 9,6 milionu. Odhady přitom mluví o tom, že Google na našem trhu vygeneruje tržby ve vyšších miliardách korun. Google u nás v loňském roce oficiálně utržil 311,2 milionu korun se ziskem 16,4 milionu. Zbytek peněz teče přes Irsko. Google je zároveň největším evropským investorem do lobbingu v digitální ekonomice. Naposledy takto vložil 5,8 milionu eur. Ukazuje to studie Corporate Europe Observatory a LobbyControl (více níže)

Biden naráží na nejbohatší Prezident USA Joe Biden představil na konci dubna plán podpory rodin, který by měl v příští dekádě stát státní kasu celkem 1,8 bilionu dolarů (38,5 bilionu korun). Plán pro rodiny počítá v následujících deseti letech s investicemi do vzdělávacího systému, péče o děti nebo placených rodičovských dovolených v hodnotě jednoho bilionu dolarů. Dalších 800 miliard pak mají stát daňové úlevy pro americké zaměstnance a jejich rodiny. Výpadek ve státní kase má pokrýt chystané zvýšení daní pro nejbohatší obyvatele USA. Američanům s ročním příjmem přes milion dolarů (21,4 milionu korun) Biden hodlá zvednout daň z kapitálových zisků a dividend. Na federální úrovni chystá také zvýšení daně z příjmu. Její nejvyšší sazba by tak vzrostla z dnešních 37 procent na 39,6 procenta. Do této kategorie spadá zhruba jedno procento Američanů. V kombinaci s dalším zvedáním daní, například pro firmy, by měly příjmy amerického rozpočtu v příští dekádě nabobtnat o 1,8 bilionu dolarů. Jenže ve světle očekáváného zvedání daní mezi nejbohatšími Američany značně stoupl zájem o soukromé životní pojištění. Téma finančního produktu s označením PPLI (private placement life insurance) podle poradců dominuje rozhovorům s klienty z nejvyšší příjmové skupiny, informuje agentura Bloomberg. Pokud jsou totiž aktiva uložená v pojistce tohoto typu, zdanění se jich netýká.

Talibánské daně Radikální islamistické hnutí Tálibán není jen sdružení zuřivých bojovníků, kteří v rekordně krátké době získali nadvládu nad rozsáhlým Afghánistánem. Svými finančními operacemi navíc během posledních let získalo miliardy dolarů, píše agentura RIA Novosti. Obrovské příjmy plynou především z obchodu s opiem a heroinem. Není to ale jediný zdroj příjmů. Jsou to speciální daně, zvláštní poplatky uvalené na mobilní operátory a mezinárodní dopravní společnosti, ale také těžba nerostů.

Digitální giganti a lobby v Evropě Nejvíce peněz na lobbing v Evropě vynakládají američtí technologičtí giganti Google, Facebook a Microsoft. Ukázala to studie organizací Corporate Europe Observatory a LobbyControl. Firmy vydávají vysoké částky v době, kdy se EU snaží prosadit přísnější zákony, jejichž cílem je moc těchto firem omezit. Studie uvádí, že 612 firem, skupin a svazů vynaloží ročně více než 97 milionů eur (2,5 miliardy korun) za lobbing v oblasti digitální ekonomiky. Studie vychází z údajů, které firmy do poloviny června vložily do registru transparentnosti EU. Nejvíce peněz vydal Google, a to 5,75 milionu eur. Následoval Facebook, jehož výdaje na lobbing činily 5,5 milionu eur. Microsoft na stejný účel vynaložil 5,25 milionu, Apple 3,5 milionu, Huawei tři miliony a Amazon 2,75 milionu eur. Technologický lobbing se zaměřuje na dva hlavní právní předpisy. Zákon o digitálních trzích a zákon o digitálních službách. Ty platformám stanovují pravidla a vyžadují, aby více sledovaly obsah, poznamenala agentura Reuters. moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

Zdravotní beneﬁty (nejen v období pandemie) V současném období trvání pandemie covidu-19 poskytují zaměstnavatelé svým zaměstnancům v rámci zaměstnaneckých benefitů stále častěji i cílené zdravotní benefity. Jaké je ale daňové řešení těchto zdravotních benefitů a na správnou aplikaci § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, obsahujícího podmínky pro osvobození vymezených nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci nebo rodinnému příslušníkovi, se zaměřuje následující text. Ivan Macháček Daňový poradce

dovolenou. S postupným vracením se do normálního života jde opět o poskytování poukazů do sauny nebo na masáže a poskytování benefitů souvisejících se sportovními aktivitami zaměstnanců.

Daňové řešení beneﬁtů v nepeněžní formě u zaměstnance

P 34

okud hovoříme o zdravotních benefitech, jedná se například o rehabilitační, rekondiční a preventivní zdravotní programy, příspěvky na vitaminy, očkování proti chřipce, testování covidu, nadstandardní zdravotní prohlídky, sick days či delší než zákonem stanovenou

Daňové řešení u zaměstnance vyplývá z § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Zde se uvádí, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve formě: moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, 2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení, 3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce, 4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy Dle bodu 1 dochází k osvobození nepeněžního plnění formou pořízení zboží nebo služeb od zdravotnických zařízení. Použití zdravotnických zařízení zahrnuje vedle různých lékařských ošetření prováděných v těchto zařízeních, která nejsou hrazena zdravotní pojišťovnou, i nákup všech jiných služeb a zboží, které mají zdravotní, léčebný, hygienický či obdobný charakter, tedy např. úhradu rehabilitace nebo nákup léků s doplatkem nebo vitaminových prostředků. Dále se do osvobození zahrnuje i pořízení zdravotnických prostředků, např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi, a to na lékařský předpis a bez ohledu na to, zda jsou nakupovány ve zdravotnickém zařízení či v jiném obchodním zařízení.

Ze znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP vyplývá, že osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti se vztahuje u zaměstnance výhradně na nepeněžní plnění zaměstnavatele. Půjde tedy o případ, kdy zaměstnavatel sám uhradí příslušné výdaje a zaměstnanci předá poukazy, vstupenky, průkazky, čipy nebo permanentky. Přitom další podmínkou pro osvobození tohoto plnění zaměstnanci od daně z příjmů ze závislé činnosti je, že toto nepeněžní plnění je poskytováno zaměstnavatelem z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo jako nedaňový výdaj. Prokázání splnění zákonných podmínek pro osvobození dle § 6 odst. 9 ZDP je plně na straně zaměstnavatele.

Problematika osvobození nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP byla projednávána již v rámci KOOV pod číslem 525/20.06.18. Ze stanoviska GFŘ vyplývá, že na danou problematiku je třeba aplikovat ustanovení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen ZZS), protože ZDP pojem zdravotnické zařízení nedefinuje. Podle §4 odst. 1 ZZS se zdravotnickým zařízením rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb a tyto prostory pak slouží poskytovateli zdravotních služeb pro poskytování služeb definovaných v § 2 odst. 2 ZZS. Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstmoje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

nance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb (blíže § 74 a § 75 ZZS). GFŘ ve svém stanovisku rovněž uvádí, že je i nadále využitelný příspěvek KOOV č. 06/26.01.05, z něhož vyplývá, že pokud zaměstnavatel uhradí toto zboží a služby, případně poskytne poukázku směnitelnou za toto zboží a služby, jedná se o poskytnutí možnosti použít zdravotnické zařízení zaměstnanci v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a hodnota úhrady či poukázky bude na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti. Zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 9 písm. d) limituje pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pouze nepeněžní plnění zaměstnavatele v souvislosti s poskytnutím příspěvku na tuzemskou a zahraniční rekreaci či zájezd, kdy u zaměstnance je z hodnoty tohoto nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období. U ostatních druhů nepeněžního plnění dle tohoto ustanovení zákona není výše nepeněžního plnění zaměstnavatele pro účely jeho osvobození od daně z příjmů u zaměstnance limitována. Ve smyslu znění § 6 odst. 3 ZDP se příjmem zaměstnance rozumí i plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) a písm. e) ZDP poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. V pokynu GFŘ č. D-22 k § 6 odst. 9 písm. d) a e) ZDP se uvádí, že plnění pro rodinné příslušníky pro daňové účely může zaměstnavatel založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky o FKSP). Pokud nepeněžní plnění zaměstnavatele nesplní podmínku pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance a dojde ke zdanění plnění zaměstnavatele u zaměstnance, bude nepeněžní příjem zaměstnance rovněž zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Daňové řešení beneﬁtů v nepeněžní formě u zaměstnavatele Daňové řešení u zaměstnavatele vychází z § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. Podle tohoto ustanovení jsou daňově neuznatelnými výdaji (náklady) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě 1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy, 2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 až 3 ZDP. Zaměstnavatel nemůže v tomto případě využít § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, protože ustanovení § 25 odst. 1 písm. h)

Daně z příjmů

ZDP je specifickým ustanovením vůči obecnému ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Výjimkou dle výše uvedeného § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 až 3 ZDP jsou výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na: bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť; výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy, pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a nehrazené zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Příklad 1 Zaměstnavatel uhradí prodejně GrandOptical částku za dioptrické brýle pořizované zaměstnanci na základě lékařského předpisu oční kliniky. Nepeněžní plnění zaměstnavatele je u zaměstnanců osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP. U zaměstnavatele nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP o daňový výdaj a úhradu je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.

Příklad 2 Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům poukázky Flexi pass, které zaměstnanci mohou používat k úhradě svých sportovních aktivit (návštěva fitness centra, plaveckého bazénu, fotbalového utkání apod). Jedná se o nepeněžní plnění zaměstnavatele, které bude u zaměstnanců osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, a to bez ohledu na výši hodnoty této poukázky. Poukázku může využít i rodinný příslušník. U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňový výdaj a zakoupení poukázek je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.

Příklad 3 Společnost s r.o. zakoupila permanentky do plaveckého bazénu a sauny a poskytuje je jak svým zaměstnancům, tak společníkům a jednateli k využití pro celou rodinu. Společník pobírá příjem za práci pro společnost, jednatel pobírá odměnu jako člen orgánu právnické osoby. Společník i jednatel společnosti s r. o. pracující pro společnost jsou pro účely daně z příjmů považováni za zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) a c) ZDP. Proto jak u zaměstnan-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

ců, tak u jednatele a společníků bude poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele ve formě poskytnutí permanentek osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. U zaměstnavatele nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP o daňový výdaj a zakoupení permanentek je nutno hradit ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.

Speciﬁka daňového řešení masáží Masáž slouží k upevnění tělesného a duševního zdraví, k posílení organismu, přispívá ke zlepšení tělesné kondice, odstraňuje únavu, uvolňuje zatuhlé svaly, má pozitivní vliv na krevní oběh a látkovou výměnu, přispívá ke zlepšení funkce kloubů. Může rovněž sehrát významnou pomoc při poúrazových stavech. Na příkladech si ukážeme, kdy bude příspěvek zaměstnavatele na masáže osvobozen u zaměstnance od daně z příjmů a kdy naopak bude podléhat zdanění i zahrnutí do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příklad 4 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci poukazy na masáže, které jsou zdravotního nebo léčebného charakteru a jejich provedení je zajištěno u poskytovatele zdravotních služeb. Půjde např. o lymfatickou masáž. Z § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP vyplývá, že nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb dle § 74 a § 75 ZZS. V našem případě jde o pořízení služeb zdravotního a léčebného charakteru od zdravotnických zařízení, a proto bude nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnanci ve formě poskytnutého poukazu na masáž od daně z příjmů osvobozeno ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP.

Příklad 5 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci týdenní rekreační poukaz na pobyt v Krkonoších v ceně 16 000 Kč pro dvě osoby a k němu ještě poukaz na masáže dle výběru pro dvě osoby v příslušném hotelu v ceně 4 000 Kč. Vzhledem k tomu, že jde o poskytnuté nepeněžní plnění ve formě rekreačního balíčku s poukazem na masáže, jehož výše je rovna 20 000 Kč, bude nepeněžní plnění zaměstnavatele u zaměstnance od daně z příjmů osvobozeno ve smyslu § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Příklad 6 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně poukaz na celodenní návštěvu akvaparku (včetně rodinných příslušníků), jehož součástí je i provedení masáže dle výběru (akvapark nabízí klasickou masáž, rehabilitační masáž, čokoládovou masáž a masáž lávovými kameny). Vzhledem k tomu, že jde o poukaz na masáž v rámci použití sportovního zařízení, je toto nepeněžní plnění ve formě poskytnutého poukazu na pobyt v akvaparku a na masáž u zaměstnance od daně z příjmů osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP.

Příklad 7 Zaměstnavatel pořádá pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky sportovní sobotní odpoledne. Součástí je i možnost vybrat si ze tří druhů masáží jak pro zúčastněné zaměstnance, tak pro rodinné příslušníky. Vzhledem k tomu, že jde o poukaz na masáž v rámci konané sportovní akce, je toto nepeněžní plnění ve formě poskytnuté masáže zaměstnanci včetně rodinných příslušníků od daně z příjmů u zaměstnance osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 3 ZDP.

Příklad 8 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně dva poukazy na masáž vždy každý měsíc, přičemž zaměstnanec si při návštěvě masážního salonu dohodne dle doporučení maséra příslušný druh masáže. Jde o nepeněžní příspěvky zaměstnavatele na různé druhy masáží zajišťované v kosmetickém salonu nebo v masážním studiu. Jedná se o masáže, které provádí fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění pro tuto činnost, která však není registrována jako poskytovatel zdravotních služeb. Na toto nepeněžní plnění nelze aplikovat znění § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 až 3 ZDP, a proto bude u zaměstnance zdanitelným příjmem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP cena poukazu na masáž ve výši ceny obvyklé a současně bude tento příjem zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance.

Sick days a jejich daňové řešení K současným oblíbeným zaměstnaneckým benefitům patří i poskytování volna ve formě tzv. sick days. Účelem sick days je poskytnout zaměstnanci pracovní volno zaměstnavatelem po dobu krátkodobých zdravotních problémů zaměstnance, a to bez nutnosti dokladovat zaměstnavateli zdravotní stav zaměstnance potvrzením ošetřujícího lékaře. moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

Účelem sick days je poskytnout zaměstnanci pracovní volno zaměstnavatelem po dobu krátkodobých zdravotních problémů zaměstnance, a to bez nutnosti dokladovat zaměstnavateli zdravotní stav zaměstnance potvrzením ošetřujícího lékaře.

Výhodou pro zaměstnance je, že má poskytnuté pracovní volno zaměstnavatelem k vyléčení, aniž by musel navštívit ošetřujícího lékaře, trávit tam určitý čas a doložit svému zaměstnavateli potvrzení o pracovní neschopnosti. V daném případě postačí zaměstnavateli pouhé oznámení zaměstnancem o jeho nemoci. Pro zaměstnavatele zavedení sick days znamená sice dodatečný náklad, který je však kompenzován tím, že pokud by zaměstnanec navštívil lékaře a doložil potvrzení ošetřujícího lékaře, zůstal by obvykle mimo práci delší dobu než při využití formy sick days; absence zaměstnance v práci při čerpání tohoto benefitu bude zpravidla kratší. Poskytnutí tohoto pracovního volna není upraveno v zákoníku práce ani v prováděcích předpisech. Poskytování sick days lze proto sjednat s bližšími podmínkami pro jejich čerpání, např. v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo v individuální dohodě uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Sick days patří mezi jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance. Možnost jejich sjednání vyplývá z dispozitivní povahy zákoníku práce (co není zakázáno, je povoleno). Pracovní volno v rámci sick days je obvykle poskytováno v rozsahu 3 až 5 dnů v kalendářním roce. Za dobu čerpání sick days může být zaměstnanci poskytnuta zaměstnavatelem náhrada mzdy nebo platu a stanovení její výše je v kompetenci zaměstnavatele. Z hlediska postupu zaměstnavatele přichází dvě základní řešení, jak umožnit čerpat sick days – umožnit čerpání sick days pouze na základě oznámení zaměstnance nebo toto čerpání podmínit

Daně z příjmů

souhlasem zaměstnavatele, a to zejména tam, kde se zaměstnavatel potýká s jeho zneužíváním. Vhodné je i přesně formulovat v příslušném pracovněprávním předpisu, jakým způsobem je třeba oznámení (žádost) o čerpání sick days formulovat (telefonicky, formou SMS nebo např. e-mailem), komu je třeba oznámení (žádost) adresovat (nadřízenému zaměstnance nebo personálnímu oddělení) a zda toto oznámení má být určitým způsobem odůvodněné. Otázkou poskytnutí zdravotního volna (sick days) a práva zaměstnance na dovolenou se zabývá výkladové stanovisko AKV přijaté na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 9. a 10. 11. 2018. V tomto stanovisku se uvádí, že zákoník práce vychází z toho, že vedle skutečného výkonu práce se za výkon práce považují pro účely dovolené též doby uvedené v jeho ustanovení § 348 odst. 1 ZP s korekcí podle ustanovení § 216 odst. 2 ZP. Za odpracovanou nelze v tomto smyslu považovat ale dobu, kdy zaměstnanec nepracuje pro osobní překážky v práci na své straně, s výjimkou překážek v práci, jež jsou uvedeny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Poskytnutí zdravotního volna takovou překážkou v práci není, výše uvedené nařízení vlády s tímto volnem nepočítá. Proto se nebude započítávat mezi odpracované dny pro posouzení vzniku práva na dovolenou. Mzda, resp. náhrada mzdy poskytnutá za dny čerpání sick days, je zdaněna současně se mzdou (platem) zaměstnance dle § 6 ZDP jako příjem ze závislé činnosti, protože se na tento příjem nevztahuje žádný z bodů týkajících se osvobození od daně ve smyslu § 6 odst. 9 ZDP. Tento příjem rovněž podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele je poskytnuté plnění v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP daňově uznatelným nákladem.

Daňové řešení beneﬁtů ve formě peněžního plnění U zaměstnance se osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nevztahuje na peněžní plnění vyplacené zaměstnavatelem přímo zaměstnanci. Bez ohledu na výši peněžní úhrady zaměstnavatelem se jedná o zdanitelný příjem na straně zaměstnance s jeho zahrnutím do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Protože § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se vztahuje u zaměstnavatele výlučně na nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci na výše uvedené účely, pak v případě peněžního plnění zaměstnavatele bude postupováno nikoliv dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, ale zaměstnavatel může využít § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. V tomto ustanovení se uvádí, že daňovými výdaji (náklady) jsou výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřní-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

ho předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Pokud tedy zaměstnavatel poskytne peněžní příspěvek na tuzemský nebo zahraniční zájezd zaměstnanci nebo uhradí zaměstnanci předložené vstupenky na kulturní nebo sportovní akce, bude se bez ohledu na výši úhrady jednat u zaměstnavatele o jeho daňový výdaj (náklad), pokud bude splněna podmínka § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.

Příklad 9 Podle kolektivní smlouvy poskytuje zaměstnavatel peněžní příspěvek všem zaměstnancům ve výši 2 000 Kč ročně na nákup vitaminů a dalších zdravotnických produktů dle volby a výběru zaměstnance. Protože se jedná o peněžní plnění zaměstnavatele poskytované přímo zaměstnancům, půjde na straně zaměstnance o zdanitelný příjem v plné výši 2 000 Kč, a to v měsíci jeho vyplacení, který se rovněž zahrne do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel může uplatnit daňový režim dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP a zahrne peněžní plnění poskytnuté zaměstnanci do daňově uznatelných nákladů. Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z peněžního příjmu zaměstnance 2 000 Kč lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad zaměstnavatele.

Komoru daňových poradců České republiky najdete i na sociálních sítích

a Twitter

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Aktuálně

Olomouc chce ztrojnásobit daň z nemovitosti Olomoucká radnice plánuje příští rok až ztrojnásobit daň z nemovitosti, což by ročně zvýšilo příjmy městského rozpočtu o 173 milionů korun. Pokud návrh radních schválí na začátku září zastupitelstvo, zaplatí majitelé bytů a rodinných domů v Olomouci na této dani o 1288 korun až 3990 korun víc. Zvýší se také daň z rekreačních staveb, garáží a staveb k podnikatelské činnosti.

aň z nemovitosti se v Olomouci neměnila deset let, naposledy v roce 2010 byl zaveden místní koeficient dva, který sazbu zdvojnásobil. O rok později byl ale zrušen.

Zvýšení o 173 milionů Radní zastupitelům v pondělí 6. září předloží pět variant zvýšení daně z nemovitosti, přičemž doporučí schválit zavedení místního koeficientu tři, kterým se vynásobí nyní placená daň z nemovitosti stanovená podle počtu obyvatel města. Například u bytu s rozlohou 75 metrů čtverečních by tato daň měla v Olomouci od 1. ledna příštího roku vzrůst ze současných 644 korun na 1932 korun a u velkého bytu s plochou 150 metrů čtverečních z 1281 korun na 3843 korun. Majitelé přízemních rodinných domů s plochou 120 metrů čtverečních by v případě schválení místního koeficientu tři měli v roce 2022 zaplatit městu 2520 korun místo dosavadních 840 korun. U jednopodlažního rodinného domu by pak daň z nemovitosti vzrostla z 1995 korun na 5985 korun. Nyní radnice na dani z nemovitosti ročně inkasuje zhruba 85 milionů korun. Pokud návrh na zavedení místního koeficientu tři zastupitelstvem projde, tak se tyto příjmy města zvýší o 173 milionů korun. Mezi předkládanými variantami je i zavedení místního koeficientu dva, což by pro městský rozpočet znamenalo 87 milionů korun navíc.

Doporučení ministryně Radní návrh na zvýšení daně z nemovitosti zdůvodnili tím, že s úpravou místního koeficientu na hodnotu tři počítá schválený střednědobý výhled rozpočtu Olomouce. V pokladech pro zastupitele je zmíněno doporučení ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Města, která potřebují posílit příjmy rozpočtu, mají podle ministryně zvýšit daň z nemovitosti. moje.kdpcr.cz

Radní upozornili, že město od roku 2011 vybudovalo a předalo občanům do užívání majetek v celkové hodnotě 4,8 miliardy korun. Značnou část nákladů pokryly dotace a radnice si vzala investiční úvěr 1,5 miliardy korun, který postupně splácí. Město zároveň musí investovat desítky milionů korun do údržby a oprav majetku. Na konci loňského roku Olomouc dlužila 1,67 miliardy korun a celkové roční splátky úvěrů obnášely bezmála 138 milionů korun. Příjmy a výdaje rozpočtu Olomouce i letos poznamenají dopady pandemie koronaviru na tuzemskou ekonomiku. Stotisícové město hospodaří s příjmy 2,554 miliardy korun, ve srovnání se schváleným rozpočtem na loňský rok je to o 173 milionů korun méně. Výdaje Olomouce mají podle odsouhlaseného návrhu rozpočtu klesnou meziročně o 103 milionů korun na 2,778 miliardy korun. Schodek 224 milionů korun pokryje město pomocí převodu 20 milionů korun z letoška a z úvěrů. Zdroj: olomoucky.denik.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Novinky z oblasti české a evropské regulace ﬁnančních institucí Přinášíme výběr z letního regulatorního žurnálu, který připravili experti z advokátní kanceláře Schönherr. Popisuje například nový návrh směrnice o spotřebitelském úvěru, strategii ke zvýšení udržitelnosti finančního systému EU nebo rozsáhlý balíček legislativních návrhů v oblasti AML/CFT a Q&A k nim, vše z pera Evropské komise. Ondřej Havlíček

Matěj Šarapatka

Schönherr

Regulace s působností napříč sektory 28/07: EK – Návrh směrnice o spotřebitelském úvěru – EK schválila návrh směrnice o spotřebitelském úvěru, který má nahradit stávající směrnici o smlouvách o spotřebitelském úvěru

(2008/48). Návrh je momentálně projednáván v Radě EU a EP, přičemž vyjednávání o podobě nového předpisu mezi jednotlivými členskými státy a EK by mělo začít v září letošního roku. 20/07: ESMA – Aktualizace seznamů Q&A – ESMA aktualizovala seznamy Q&A v těchto oblastech: moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

1. AIFMD (sekce XV – pokyny k výkonnostním poplatkům u SKIPCP a některých typů AIF); 2. Aplikace směrnice SKIPCP (sekce XI – pokyny k výkonnostním poplatkům u SKIPCP a některých typů AIF); 3.Poskytování informací podle MiFIR (Q2 – Identifikátor právnické osoby emitenta LEI); 4. Nařízení o prospektu; a 5.Nařízení o referenčních hodnotách (působnost BMR nařízení a Referenční hodnoty EU související se změnou klimatu, referenční hodnoty EU harmonizované s Pařížskou dohodou a zveřejňování referenční hodnot souvisejících s udržitelností). 14/07: ECB – Spuštění projektu digitálního eura – Eurosystém spustil v rámci projektu digitálního eura dvouletou zkušební fázi, s cílem zanalyzovat klíčové problémy týkající se designu projektu a distribuce digitální měny. Tato fáze navazuje na devět měsíců trvající experimentální fázi, která následovala po zveřejnění projektu digitálního eura a během které nebyly identifikovány žádné zásadní technické překážky. Výsledný design fungování tohoto projektu by měl reflektovat preference uživatelů a technická doporučení ze strany obchodníků i prostředníků. 06/07: EK – Nová strategie zvýšení udržitelnosti finančního systému EU a související seznam Q&A – Následující opatření byla přijata EU v souvislosti s udržitelným financováním: 1. nová strategie udržitelného financování, zahrnující šest okruhů: rozšíření stávajícího souboru nástrojů pro udržitelné financování, větší zapojení malých a středních podniků a spotřebitelů skrze poskytnutí vhodných nástrojů a pobídek k získání přístupu k financování transformace k udržitelné ekonomice, posílení odolnosti hospodářského a finančního systému vůči rizikům v oblasti udržitelnosti, navýšení příspěvku finančního sektoru na podporu udržitelnosti, zajištění integrity finančního systému EU a sledování jeho přechodu k udržitelnosti, a rozvíjení mezinárodních iniciativ a norem v oblasti udržitelného financování a podpora pro partnerské země EU; 2. návrh standardu EU pro zelené dluhopisy (EUGBS), na jehož základě má být vytvořen dobrovolný standard pro všechny emitenty dluhopisů za účelem financování udržitelných investic; a 3. akt v přenesené pravomoci doplňující článek 8 taxonomického nařízení, který vyžaduje, aby finanční i nefinanční společnosti poskytovaly investorům informace o vlivu svých aktiv a ekonomických činností na životní prostředí; akt stanovuje obsah, metodiku a podobu předkládání informací, které mají velké finanční a nefinanční společnosti zveřejňovat o velikosti obchodních, investičních nebo úvěrových činností. moje.kdpcr.cz

Ostatní

02/07: ESMA/EBA – Aktualizace společných pokynů k posouzení vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob zastávajících klíčové funkce a finální pokyny k vnitřní správě a řízení podle směrnice 2013/36/EU (CRD V) – ESMA a EBA vydaly: 1. finální zprávu k revidovaným pokynům k posouzení vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob zastávajících klíčové funkce podle směrnice CRR a MiFID II, a 2. pokyny k vnitřní správě a řízení, zrevidované v souvislosti se změnami, které představila směrnice CRD V a směrnice o investičních podnicích (IFD)a to především v souvislosti s riziky praní špinavých peněz, financování terorismu a genderové vyváženosti. Finální pokyny budou aplikovatelné od 31/12/2021. 24/08: EBA – Vzájemné zhodnocení obezřetnostního posuzování nabývání kvalifikovaných účastí – EBA zveřejnila zprávu o vzájemném zhodnocení společných pokynů evropských orgánů dohledu (ESAs) ohledně obezřetnostního posuzování nabývání kvalifikovaných účastí. Závěry ad hoc ustanoveného hodnotícího výboru EBA obsažené v této zprávě vycházejí ze sebehodnocení dohledových orgánů států EU ohledně způsobu uplatňování vybraných oblastí pokynů k obezřetnostnímu posuzování nabývání kvalifikovaných účastí, zejména pak pojmu jednání ve shodě, významného vlivu, nepřímé kvalifikované účasti, posouzení úplnosti oznámení a lhůt, finančního stavu, pověsti nabyvatele a vybraných aspektů týkajících se posuzování rizika v oblasti AML/CFT. Uvedená zpráva může mít významný vliv na případné budoucí změny v přístupu národních regulátorů k poměrně administrativně náročným řízením o nabývání kvalifikovaných účastí a může vést k žádoucímu sjednocení výkladu u tohoto typu řízení napříč orgány dohledu v rámci EU. 14/08: PSP – Novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu – Dne 14/08 nabyl účinnosti zákon č. 298/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, implementující ustanovení ze směrnice BRRDII, který: posiluje pravomoci ČNB, konkrétně: a. možnost nařídit povinné osobě (finanční instituci, finanční holdingové osobě, smíšené finanční holdingové osobě či smíšené holdingové osobě ve smyslu čl. 4 nařízení č. 575/2013) pozastavit platby a plnění závazků na nezbytně nutnou dobu (max. dva dny) za účelem zabránění dalšímu zhoršení její finanční situace; b. stanovení minimálního a vnitřního minimálního požadavku (viz níže); 2. vymezuje osoby a skupiny podléhající řešení krize v souladu se standardem TLAC (Total loss-absorbing capacity); 3. stanovuje pravidla týkající se minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL) a vnitřního minimálního požadavku (rozumí se jimi požadovaný poměr součtu kapitálu a způsobilých závazků vyjádřený jako procentní podíl na celkovém objemu); a

Ostatní

4. upravuje problematiku prodeje podřízených způsobilých závazků neprofesionálním zákazníkům. 03/08: EBA – Návrh prováděcích technických standardů (ITS) k poskytování informací pro účely plánů řešení krize v kontextu BRRD2 – EBA zveřejnila zprávu k návrhu dodatků k ITS ohledně poskytování informací pro účely plánů řešení krize dle prováděcího nařízení č. 2018/1624. Cílem představených změn je sladit standardy s ustanoveními směrnice o ozdravných postupech a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD) v návaznosti na změny minimálního požadavku na vlastní kapitál a způsobilé závazky (MREL) zavedené v revidované BRRD2, jakož i odstranění některých zjištěných nesrovnalostí technického charakteru, které brání dodržování požadavků uvedených v těchto ITS. Standardy dále obsahují aktualizovaný seznam systémů pojištění vkladů.

Platební služby 30/07: EBA – Objasnění šestého souboru otázek ohledně rozhraní pro programování aplikací (Application Programming Interface) – EBA zveřejnila vysvětlení k souboru otázek, který vznesli účastníci její pracovní skupiny pro programovací rozhraní aplikací podle směrnice o platebních službách (PSD2). Vysvětlení reaguje na otázky ohledně ověřování pomocí elektronických podpisů, biometrie a ověřování v mobilních aplikacích, prevence podvodů v souvislosti se sociálním inženýrstvím, možností poskytovatelů služeb provádění platby odmítnout pokyn plátce k provedení platební transakce a složitosti procesu ověřování. 15/07: EBA – Konzultace k návrhu pokynů k vynětí omezené sítě z oblasti působnosti podle směrnice o platebních službách (PSD2) – EBA vydala konzultační dokument týkající se pokynů, které mají za cíl objasnit aplikaci požadavků na definici služeb založených na specifických platebních prostředcích, které lze použít pouze omezeným způsobem dle čl. 3 písm. k) PSD2 z působnosti PSD2. Mezi tyto prostředky patří např. kupony a věrnostní karty do obchodů, palivové karty, průkazy veřejné dopravy či stravenky a jiné jídelní vouchery.

Investiční společnosti a fondy 01/07: ESMA – První zpráva o marketingových požadavcích a propagačních sděleních podle nařízení o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování (2019/1156) – ESMA zveřejnila první zprávu týkající se vnitrostátních pravidel regulujících marketing investičních fondů podle nařízení o fondech kolektivního investování. ESMA v dokumentu předkládá obecný přehled o marketingových požadavcích napříč členskými státy a analyzuje účinky vnitrostátních zákonů, regulací a správních předpisů upravujících marketing investičních fondů. 02/08: EK – Návrh legislativního balíčku měnícího nařízení č. 1286/2014 (PRIIPS-KID) – EK zveřejnila návrh legislativního ba-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

líčku, který mění stávající úpravu poskytování sdělení klíčových informací podle nařízení PRIIPS- KID v situacích, kdy investiční službu poskytují subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP/UCITS fondy). Balíček obsahuje: 1. návrh nařízení, kterým se mění nařízení PRIIPS-KID – týká se prodloužení přechodného opatření pro správcovské společnosti, investiční společnosti a osoby, které poskytují poradenství týkající se podílo- vých listů SKIPCP, jiných subjektů než SKIPCP nebo tyto podílové listy prodávají, podle kterého jsou dočasně osvobozeny od požadavku poskytovat retailovým investorům sdělení klíčových informací (KID). Platnost přechodného opatření bude prodloužena do 30/06/2022; a 2. návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2009/65/ES – týká se používání sdělení klíčových informací správcovskými společnostmi SKIPCP, přičemž tento návrh zavádí pravidlo, podle kterého bude splnění povinnosti předat klíčové informace podle nařízení PRIIPS-KID od 01/07/2022 v souladu s požadavky na předávání klíčových informací i splnění povinnosti podle směrnice SKIPCP (2009/65/ES). Retailovým investorům tak nebude potřeba duplicitně poskytovat dva různé předsmluvní informační dokumenty týkající se téhož SKIPCP.

Kapitálový trh 15/07: ESMA – Prohlášení ke zveřejňování prospektu a k ochraně investorů ve vztahu ke společnostem založeným za účelem akvizice (Special Purpose Acquisition Companies – SPACs) – ESMA vydala veřejné prohlášení, ve kterém formuluje svou představu o způsobu, jakým by měli emitenti splnit zvláštní požadavky na zveřejňování informací podle nařízení o prospektu, aby se zvýšila srozumitelnost prospektu SPACů. ESMA dále upozorňuje, že investice do SPACů nemusí být pro každého investora vhodnou investicí kvůli rizikům spojeným s rozředěním podílu, střetem zájmů v souvislosti s pobídkami sponzorů a nejistotou ohledně identifikace a evaluace cílové společnosti, přičemž zdůrazňuje význam správného uplatňování pravidel pro správu a řízení produktů podle směrnice MiFID II a jejich úlohu při zajišťování ochrany investorů. 13/07: ESMA – Metodika k posuzování ústřední protistrany ze třetí země podle čl. 25(2c) EMIR – ESMA zveřejnila metodiku k posuzování, zda určité ústřední protistrany ze třetích zemí a některé jejich clearingové služby nejsou takového systémového významu, že by tyto protistrany neměly mít možnost poskytovat clearingové služby v rámci EU. 13/07: ESMA – Varování pro podniky a investory ohledně rizik spojených s poplatky za order flow (tok realizovaných pokynů) – ESMA vydala veřejné prohlášení, ve kterém varuje podniky a investory před riziky vznikajícími v souvislosti s platbami za order flow a z určitých praktik makléřů neúčtující transakční poplatky (např. Robinhood či eToro). ESMA v prohlášení upozorňuje mimo jiné na to, že by podniky měly zvážit, zda jsou po přijetí plateb za order flow schopny splnit příslušné požadavky MiFID II, zejmémoje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

na pak požadavky týkající se best execution (provedení pokynu za nejlepších podmínek), střetu zájmů, pobídek a transparentnosti nákladů. 05/07: EBA – Finální návrhy technických standardů ke zlepšení spolupráce v oblasti dohledu nad investičními podniky – EBA vydala finální návrh regulačních technických standardů (RTS) a prováděcích technických standardů (ITS) ke zlepšení spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány zapojenými do obezřetnostního dohledu nad investičními podniky. Návrh RTS týkajících se kolegií orgánů dohledu nad skupinou investičního podniku konkretizují podmínky, na základě kterých kolegia orgánů dohledu vykonávají své úkoly. Návrh RTS a ITS týkajících se výměny informací mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského státu doplňuje výše zmíněný návrh o kolegiích a zabývá se situacemi, kdy investiční podniky působí v jiném členském státě prostřednictvím pobočky nebo na základě volného pohybu služeb, kde kolegia být zřízena nemusí. 01/07: EBA – Stanovisko k vhodným postupům při dohledu a aplikaci donucovacích opatření při licenčních řízeních u investičních podniků jako úvěrových institucí dle čl. 8a CRR – EBA zveřejnila stanovisko k usnadnění implementace nařízení o investičních podnicích (IFR) a směrnice o investičních podnicích (IFD). IFR a IFD klasifikují investiční podniky podle jejich obchodního modelu a velikosti, přičemž velikost investičních podniků se posuzuje podle rozličných prahových hodnot. Stanovisko pak poskytuje pokyny, jak by měly investiční podniky postupovat v případě, že panuje nejistota ohledně žádostí o licenci pro úvěrovou instituci v situaci, kdy stále ještě nebyl vydán akt v přenesené působnosti stanovující metodiku pro výpočet nejvyšší prahové hodnoty (prahová hodnota 30 miliard EUR). 24/06: ESMA – Konzultace k návrhu regulačních technických standardů (RTS) k posouzení vhodnosti členů řídících orgánů poskytovatelů služeb vykazování údajů (Data Reporting Services Provider – DRSP) – ESMA zveřejnila konzultační dokument k návrhu RTS k posuzování vhodnosti členů řídících orgánů DRSP podle nařízení MiFIR vycházející z pokynů ohledně řídících orgánů organizátorů trhu a DRSP. ESMA doporučuje zavést příslušná kritéria na vedoucí orgán v následujících oblastech: 1. reputace, poctivost a integrita; 2. adekvátní časová alokace na výkon funkce; 3. vědomosti, schopnosti a zkušenosti; 4. nezávislost; 5. školení a průběžné vzdělávání; 6. diverzita; a 7. uchovávání záznamů. 06/08: ESMA – Zpráva o používání FinTech (a zejména DLT) centrálními depozitáři cenných papírů – ESMA vydala zprávu určenou EK ohledně používání FinTech (tedy inovativní technologie v rámci finančního sektoru) centrálními depozitáři. Zpráva obsahuje, mimo jiné, informace od příslušných vnitrostátních orgánů dohledu a účastníků trhu o jejich zkušenostech s FinTech, respektive s technologií distribuované účetní knihy (Distributed Ledger moje.kdpcr.cz

Technology – DLT), a o jejich plánovaném budoucím využití a zda pro ně současný regulatorní rámec představuje překážku při realizaci projektů zahrnujících DLT. Na základě obdržených informací se ESMA doporučuje zaměřit na tyto oblasti: 1. otázky týkající se účtů cenných papírů, přečerpání účtů cenných papírů, debetních zůstatků, požadavků na oddělení (dle čl. 38 CSDR) a požadavků na rekonciliaci (dle čl. 37 CSDR); 2. operační požadavky (za účelem rozšíření komunikačních možností nad rámec ustanovení čl. 35 nařízení CSDR; 3. vypořádání cenných papírů a hotovosti v prostředí DLT; a 4. neodvolatelnost vypořádání. 30/07: MF – Návrh nařízení vlády měnící nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování – MF předložilo do mezirezortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády, který mění nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování („Nařízení“), jenž je předkládán především v souvislosti s potřebou reagovat na změnu navrhovanou v § 633 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech („ZISIF“). Novinky by měly obnášet zejména: 1. z důvodu nesouladu se navrhuje, aby byl pojem „majetek“ v § 633 odst. 1 ZISIF změněn na „aktiva“ v souladu s mezinárodními účetními standardy (IFRS); 2. snížení likviditní rezervy u fondu nemovitostí podle § 70 odst. 4 Nařízení z 20 % na 10 %, přičemž by tato likviditní rezerva mohla být držena i v likvidních investičních cenných papírech podle § 3 tamtéž.

Banky 28/07: EBA – Pokyny k monitorování prahových hodnot ke zřízení zprostředkujícího mateřského podniku v EU – EBA zveřejnila finální podobu pokynů k monitorování prahových hodnot a dalších procedurálních aspektů ke zřízení zprostředkujícího mateřského podniku v EU dle čl. 21b směrnice o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi (2013/36), které upřesňují, jak by měly skupiny ze třetích zemí vypočítávat a sledovat celkovou hodnotu svých aktiv v EU, aby bylo zajištěno včasné uplatnění požadavků na zprostředkující mateřský podnik. 26/07: ČNB – Přístup k hodnocení způsobilosti k řešení krize – ČNB vydala svůj přístup k hodnocení způsobilosti k řešení krize institucí (potažmo jejich skupin), s cílem dosáhnout důvěryhodnosti a proveditelnosti strategií řešení případného selhání instituce (nebo její skupiny) prostřednictvím implementace některého z nástrojů pro řešení krize dle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (ZOPRK). Přijetím tohoto přístupu ČNB přijala přístup Jednotného výboru pro řešení krizí (Single Resolution Board – SRB) definovaný v rámci dokumentu Expectations for Banks (EfB). Dokument EfB představuje sedm rozměrů pro hodnocení způsobilosti k řešení krize, které jsou ČNB postupně

Ostatní

analyzovány a v případě potřeby i doplněny o vhodný výklad či bližší specifikaci odpovídající českým reáliím. 21/07: EBA – Metodika k mystery shoppingu – EBA vydala metodickou příručku k mystery shoppingu (technika sběru dat, v rámci které osoba provádějící průzkum vystupuje jako normální zákazník s cílem získávat informace o produktech a službách a jejich kvalitě). Tato příručka byla vypracována na základě zjištění a postupů uvedených ve zprávě EBA o činnostech příslušných národních orgánů zveřejněná na začátku tohoto roku. Příručka v sedmi krocích uvádí, jak mohou být činnosti v rámci mystery shoppingu koncipovány a prováděny, jak mohou příslušné národní orgány používat tuto příručku jako doplněk k jiným stávajícím nástrojům dohledu a jak tyto činnosti přizpůsobit konkrétním okolnostem, cílům a pravomocím v rámci mystery shoppingu svěřených příslušným orgánům podle vnitrostátního práva a/nebo práva EU. Užití této příručky není povinné. 13/07: EBA – Finální pokyny týkající se užívání datových vstupů v rámci rizikového ukazatele očekávaného deficitu – EBA uveřejnila finální zprávu k pokynům týkajícím se užívání datových vstupů v rámci rizikového ukazatele očekávaného deficitu na základě přístupu interního modelu (Internal Model Approach). Pokyny mimo jiné objasňují požadavky, které by měly splňovat datové vstupy používané pro stanovení scénářů budoucích šoků uplatňovaných na modelovatelné rizikové faktory. Pokyny budou aplikovatelné od 01/01/2022. 08/07: ČNB – Standardizovaný způsob vykazování pořadí pohledávek – ČNB zveřejnila standardizovaný způsob vykazování pořadí pohledávek podle insolvenčního zákona pro účely plnění požadavků plynoucích z nařízení CRR a směrnice BRRD s ohledem na podávání zpráv pro účely dohledu a zveřejňování minimálních požadavků na kapitál a způsobilé závazky. 02/07: EBA – Pokyny k zásadám řádného odměňování – EBA zveřejnila aktualizované znění pokynůk zásadám řádného odměňování, revidované na základě ustanovení CRD V, především pak ustanovení o genderové neutralitě v rámci řádného odměňování. Konečné znění pokynů rovněž zohledňuje postupy dohledu a objasňuje některé aspekty bonusů za udržení v zaměstnání a odstupného. Pokyny budou aplikovatelné od 31/12/2021. 26/08: ČNB – Opatření obecné povahy ke stanovení proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku – ČNB vydala opatření obecné povahy č. III/2021 ke stanovení proticyklické kapitálové rezervy, na základě kterého: 1. se sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle § 12o odst. 3 zákona o bankách a § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech stanovuje ve výši 1,50 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení EU č. 575/2013; a 2. banky a spořitelní a úvěrní družstva jsou povinny používat sazbu podle předchozího bodu pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 01/10/2022. 19/08: EBA – Aktualizace údajů používaných v rámci identi-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

fikace institucí s globálním systémovým významem (Global Systemically Important Institutions, G-SIIs) – V souladu s pokyny ke zveřejňování G-IIs a nařízením č. 2021/539 zveřejnila EBA 12 ukazatelů a aktualizovala podkladové údaje od 31 největších institucí v EU. Tyto údaje z konce roku 2020 poslouží jako vstupy pro mezinárodní standardy, na jejichž základě bude menší podskupina bank označena jako G-SIIs poté, co o tom rozhodne Basilejský výbor pro bankovní dohled a Rada pro finanční stabilitu. Příslušné dokumenty jsou ke stažení zde. 11/08: ČNB – Zjednodušený proces implementace nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů (bail-in) – ČNB zveřejnila zjednodušený proces implementace nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů určeného k řešení potenciálního selhání finanční instituce dle § 75 zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu („ZOPRK“). Řešení krize pomocí nástroje bail-in spočívá v odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků, které nejsou vyloučeny dle § 122 ZOPRK, a to v rozsahu dostatečném pro obnovu regulatorního kapitálu na úroveň nezbytnou pro pokračování v činnostech, pro něž má instituce povolení a pro udržení dostatečné důvěry trhu. Detailní popis procesu implementace tohoto nástroje (včetně praktické infografiky) je dostupný zde. 01/08: PSP – Účinnost novely zákona o ČNB – Dne 01/08 nabyl účinnosti zákon č. 219/2021 Sb., který novelizoval zákon č. 6/1993 Sb., o ČNB. Novela přináší, mimo jiné, následující změny: 1. nová pravomoc ČNB stanovit právně závaznou formou makroobezřetnostní limity v oblasti hypotečních úvěrů, pokud se objeví systémová rizika pro finanční stabilitu v oblasti poskytování hypoték; 2. rozšíření operačního rámce ČNB pro provádění obchodů na volném trhu, které jsou nezbytné pro efektivní výkon měnové politiky a které mohla ČNB původně provádět pouze do 31/12/2021 (kromě obchodování s cennými papíry se jedná o devizové hodnoty, drahé kovy, pohledávky a další aktiva, a to formou nákupů a prodejů, repo obchodů, vkladů, výpůjček nebo zápůjček či termínovaných obchodů); a 3. nově jsou stanoveny mírnější limity pro žadatele o hypotéku do 36 let.

Pojišťovny 12/07: EIOPA – Stanovisko k používání technik ke snižování rizik pojišťovnami a zajišťovnami – EIOPA vydala stanovisko k používání technik ke snižování rizik pojišťovnami a zajišťovnami, které mimo jiné obsahuje soubor doporučení určených příslušným vnitrostátním orgánům (NCA) s cílem zajistit sbližování dohledu. 12/07: EIOPA – Stanovisko k postupům v oblasti dohledu a očekávání v případě porušení kapitálového požadavku na solventnost – EIOPA zveřejnila stanovisko k postupům v oblasti dohledu a očekávání v případě porušení kapitálového požamoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

davku na solventnost, jež má za cíl podpořit sbližování dohledu v situacích, kdy pojišťovny a zajišťovny poruší svůj kapitálový požadavek, zejména pokud jde o požadovaný ozdravný plán. Postupy dohledu musí být v takových situacích flexibilní a měly by zohledňovat konkrétní situaci dané pojišťovny či zajišťovny. 08/07: EIOPA – Tři nové publikace týkající se udržitelného financování – EIOPA v rámci své podpory boje proti rizikům souvisejících s klimatickými změnami zveřejnila následující dokumenty: 1. zprávu o upisování a oceňování neživotního pojištění s ohledem na změnu klimatu, která se zaměřuje na problémy pojišťování v souvislosti s častějším výskytem a vážností přírodních katastrof v důsledku klimatických změn; 2. metodický dokument o možném zahrnutí změny klimatu do standardního vzorce Nat Cat (natural catastrophes); a 3. pilotní informační panel o nedostatku pojistné ochrany v případě přírodních katastrof.

AML 20/07: EK – Balíček zákonných návrhů v oblasti AML/CFT a Q&A k nim – EK představila nový balíček legislativních návrhů v oblasti AML/CFT, včetně návrhu na vytvoření nového samostatného orgánu pro boj s praním špinavých peněz (AMLA). Cílem tohoto balíčku je zlepšit odhalování podezřelých transakcí a činností a odstranit mezery využívané k praní špinavých peněz nebo financování teroristických aktivit prostřednictvím finančního systému. Mezi představené legislativní návrhy patří: 1. nařízení zřizující nový evropský orgán pro AML, zodpovědný za: dodržování pravidel a požadavků jednotlivých evropských směrnic a nařízení v oblasti AML; kooperaci mezi jednotlivými finančními analytickými úřady; periodická hodnocení orgánů dohledu na poli financí a vzájemná hodnocení (peer reviews) nefinančních dohlížitelů; vydávání regulačních technických standardů a prováděcích technických standardů (včetně pokynů a doporučení) v rámci výše zmíněných oblastí; 2. nařízení AML/CFT, obsahující, mimo jiné, úpravu: due diligence zákazníků a skutečných majitelů; propojení národních registrů bankovních účtů, díky kterému budou mít jednotlivé finanční analytické úřady k těmto účtům rychlejší přístup; podmínek, které se vztahují na zpracování osobních údajů citlivější povahy povinnými osobami; a zpřesnění požadavků na povinné osoby týkajících se povinnosti zavést směrnice k identifikaci a hodnocení rizik v oblasti AML/CFT na základě přístupu založenému na riziku (risk-based apporach); moje.kdpcr.cz

Ostatní

3. 6. AML směrnice, zavádějící, mimo jiné: úpravu registrů a mechanismů skutečných majitelů, bankovních účtů a nemovitostí; nová ustanovení týkající se finančních analytických úřadů, správních opatření a sankcí a dohledových orgánů; 4. revize nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (2015/847), na základě které by mělo být možné sledovat transfery virtuálních aktiv. 05/07: FATF – Hodnocení implementace revidovaných standardů pro virtuální aktiva a poskytovatele služeb spojených s virtuálním aktivem – FATF zveřejnil dvanáctiměsíční hodnoceníimplementace standardů pro virtuální aktiva a poskytovatele služeb spojených s virtuálním aktivem. FATF se v hodnocení zabývá, jak jednotlivé jurisdikce a soukromý sektor implementovaly revidované standardy v období od prvního hodnocení těchto standardů, a též změnami v typologii, rizicích a tržní struktuře sektoru virtuálních aktiv. 01/07: ČNB – Vyhláška č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu – ČNB zveřejnila aktualizované znění vyhlášky č. 67/2018 Sb. s účinností od 01/07/2021. 02/08: EBA – Konzultace k novým pokynům ohledně role, úkolů a odpovědnosti vedoucího pracovníka pro kontrolu dodržování předpisů v oblasti AML/CFT – EBA zveřejnila konzultační dokument k novým pokynům ohledně role, úkolů a odpovědnosti vedoucích pracovníků v oblasti AML/CFT (Compliance Officer), aplikovaných v rámci působnosti AML směrnice. Pokyny, mimo jiné, obsahují: 1. úpravu struktury celého managementu v oblasti AML/CFT (jak role, úkoly a odpovědnost příslušných vedoucích pracovníků, tak celého managementu a jejich vzájemné komunikace, včetně interakce na úrovni skupiny); 2. upřesnění úkolů a role člena správní rady/představenstva (nebo vedoucího pracovníka v případě, že takové orgány nebyly zřízeny), který je zodpovědný za AML/CFT, včetně role osob odpovědných za dodržování AML/CFT v rámci celé skupiny; 3. upřesnění informací, které by měly být poskytovány vedoucím pracovníkem pro AML/CFT řídícímu orgánu; a 4. ustanovení o jmenování vedoucího pracovníka v mateřské společnosti pro dodržování předpisů v oblasti AML/CFT v rámci celé skupiny, který bude mít za úkol zajistit zavedení a provádění účinných politik a postupů v oblasti AML/CFT napříč skupinou a účinné řešení případných nedostatků ve vztahu k celé skupině nebo její velké části. Pokyny se po svém dokončení mají vztahovat na všechny podniky poskytující finanční služby pod dohledem ČNB.

Trestní právo daňové

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Vybrané aspekty identiﬁkace a kontroly klienta dle AML zákona AML zákonu se v poslední době dostává zvýšené pozornosti díky jeho letošní novele. Ta mění mnohé. Její změny se prolínají celým AML zákonem, počínaje vymezením okruhu tzv. povinných osob – osob, které se při svých činnostech musí AML zákonem řídit. Daniel Fridrich Advokátní koncipient, Z/C/H Legal

ákon č. 527/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “AML zákon”), a další související zákony, zákony související s přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů a zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “novela AML zákona” nebo “novela”) nabyl z velké části účinnosti k 1. lednu 2021, některá jeho ustanovení budou dále nabývat účinnosti v průběhu letošního roku. Novela mění mnohé, počínaje vymezením okruhu tzv. povinných osob, které se při svých činnostech musí AML zákonem řídit. Novela okruh povinných osob rozšířila a zároveň zpřesnila vymezení jejich dosavadního výčtu. Dále došlo k provázání AML zákona se zákonem č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Nově, pokud povinná osoba při jednání s klientem zjistí, že klientovy

1 Finanční analytický úřad zveřejňuje v souladu s § 53 odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (AML zákon), výrokovou část jednotlivých rozhodnutí o přestupku podle § 43 až 48a, § 49 odst. 2 až 4 nebo § 50a AML zákona. Rozhodnutí budou zveřejněna po dobu 5 let od okamžiku, kdy se stala pravomocnými. 2 Rozhodnutí Finančního analytického úřadu, Sp. zn. A2021/00002, ze dne 12.03.2021. Dostupné zde.

údaje zapsané v evidenci neodpovídají skutečnosti, musí s klientem tuto skutečnost, tzv. nesrovnalost, řešit. Nejprve má klientovi sdělit, aby údaje v evidenci skutečných majitelů napravil nebo nesrovnalost vyvrátil. Pakliže tak klient neučiní, musí se povinná osoba obrátit na soud v souladu se zákonem o evidenci skutečných majitelů. V důsledku novely také došlo k citelnému zvýšení pokut, kterými je stiženo neplnění povinností dle AML zákona. Nejdůležitější oblastí AML zákona i nadále zůstávají povinnosti identifikace a kontroly klientů. Toto ostatně v poslední době prokázal i sám Finanční analytický úřad (dále jen “FAÚ”), který za porušení těchto povinností v první polovině roku 2021 udělil relativně velké množství pokut. Proto se v následující části článku zaměřím na podstatné aspekty těchto dvou povinností, a to i ve světle některých rozhodnutí FAÚ.1 AML zákon sice hovoří zvlášť o povinnosti identifikace a povinnosti kontroly, v praxi se však jedná o ucelený proces poznání klienta a okolností obchodu. AML zákon ukládá povinným osobám povinnost identifikovat jejich klienty. Je v něm uveden výčet situací, kdy je nutno identifikaci klienta provést. Nejpodstatnější je, že povinná osoba musí identifikovat klienta vždy v případě, že hodnota obchodu dosáhne 1 000 EUR a více. Podstatou identifikace klienta je, aby povinná osoba zjistila, zaznamenala a ověřila identifikační údaje svého klienta. Tyto údaje je tedy potřeba od klienta nejprve zjistit a zaznamenat je – to se v praxi často děje pomocí různých formulářů a čestných prohlášení. Následně si zjištěné údaje musí povinná osoba ověřit – u fyzických osob jejich kontrolou z dokladu totožnosti a u právnických osob nahlédnutím do veřejných rejstříků. Výčet identifikačních údajů se po novele nezměnil a lze ho nalézt v § 5 AML zákona. Neprovedení identifikace, ale také nezjištění všech zákonem stanovených údajů, může být FAÚ posouzeno jako přestupek.2 Platí také, že identifikace by měla v zásadě probíhat tváří v tvář, tedy za fyzické přítomnosti klienta. Zároveň lze říci, že povinná osoba musí vždy identifikovat konkrétního člověka a ověřit jeho podobu z průkazu totožnosti, a to bez ohledu na to, jestli je klient člověk nebo společnost. Je-li klientem společnost, povinná osoba moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

musí provést identifikaci této společnosti a zároveň také identifikaci člověka, který společnost zastupuje. Uplatní se to i v případě, že je klient zastoupen na základě plné moci. Pokud by povinná osoba neidentifikovala oba tyto subjekty, nebyla by identifikace úplná. FAÚ ve svém rozhodnutí ze dne 21.4.2021 jako přestupek mimo jiné posoudil situaci, kdy povinná osoba provedla pouze identifikaci fyzické osoby, ačkoliv byla fakticky klientem společnost, a za to udělil povinné osobě znatelnou pokutu.3 Druhou povinností, která je velmi úzce spojena s identifikací, je kontrola klienta. Zatímco v rámci identifikace povinná osoba pomocí identifikačních údajů zjistí, s kým vlastně jedná, v rámci kontroly se povinná osoba musí zaměřit na klientovo podnikání i majetek a ověřit existenci rizikových faktorů klienta a obchodu. Podobně jako u identifikace AML zákon uvádí několik situací, kdy je potřeba kontrolu klienta provést. Nejdůležitější však je, že povinná osoba musí kontrolu provést vždy, pokud hodnota obchodu dosáhne 15 000 EUR nebo více. V rámci procesu kontroly a identifikace je třeba zjistit skutečného majitele právnické osoby a také osoby v její vlastnické a řídící struktuře. Je zde patrná snaha odhalit fyzické osoby, které se na chodu právnické osoby účastní. Pouze fyzická osoba však může být politicky exponovanou osobou (dále jen “PEP”). Politická exponovanost je další údaj, který je potřeba v rámci kontroly a identifikace zjistit. Zjišťuje se u klienta, fyzické osoby jednající za klienta a u klientova skutečného majitele. Na závěr je nutno zjistit, zda nejsou uplatňovány mezinárodní sankce proti klientovi, fyzické osobě jednající za klienta, skutečnému majiteli klienta a osobě ve vlastnické nebo řídící struktuře klienta. PEP a mezinárodní sankce totiž zvyšují rizikovost obchodu. Samotná kontrola zejména spočívá ve (i) zjištění účelu a zamýšlené povahy obchodu, (ii) získání informací o povaze podnikání klienta a (iii) přezkoumání peněžních prostředků nebo jiného majetku, který je předmětem obchodu. Za tímto účelem je povinná osoba oprávněna po klientovi požadovat součinnost (např. předložení různých podkladů). Pozastavil bych se u výše zmíněného přezkoumávání peněžních prostředků nebo jiného majetku. AML zákon neuvádí, co přesně si pod tímto přezkumem představit. Provádění kontroly se však týkají i některá rozhodnutí FAÚ.4 Jako návod může posloužit právě jedno z nich. Rozhodnutí ze dne 19.03.2021 se dotklo právě této problematiky. FAÚ v něm povinné osobě – realitní kanceláři – vytkl, že “nepřezkoumávala zdroje majetku, kterého se obchod týkal, neboť se vůbec nezabývala kontrolou nabývacího titulu nemovitosti, ani nezkoumala, zda nemovitost není převáděna krátce poté, co byla prodávajícími nabyta, nebo zda nebyla nabyta za nápadně vyšší nebo nižší cenu”.5 Toto rozhodnutí by se bezpochyby dalo aplikovat i na situace, kdy klient prodává jiný majetek než nemovitosti a lze ho vztáhnout i na ostatní povinné osoby. V jiné části tohoto rozhodnutí se FAÚ na druhou stranu vyjadřuje ke kontrole při koupi nemovitosti. Přestupek shledal také v tom, že realitní kancelář “nepřezkoumávala peněžní prostředky použité v rámci obchodu, neboť se spokojila pouze s informací, že klienti (kupující) mají peněžní prostředky na koupi nemovitosti z vlastních zdrojů a nevyžamoje.kdpcr.cz

Trestní právo daňové

Povinným osobám lze jen doporučit, aby AML zákonu věnovaly pozornost, protože postihy za jeho nedodržení mohou být velmi výrazné. Navíc je ze zmíněných rozhodnutí patrné, že FAÚ dodržování AML zákona skutečně kontroluje.

dovala konkrétnější informace o způsobu jejich nabytí”.6 I tato část rozhodnutí je aplikovatelná na jiné typy věcí a povinných osob. Z výše uvedeného vyplývá, že povinná osoba by se měla při kontrole zabývat okolnostmi, za kterých byl předmětný majetek původně nabyt a následně je porovnat s parametry obchodu, který pro klienta provádí. Zároveň je však potřeba mít na paměti, že ke každému případu je nutno přistupovat individuálně a přizpůsobit hloubku kontroly konkrétním okolnostem. Účelem identifikace a kontroly totiž je, aby povinná osoba zjistila, s kým konkrétně v daném případě jedná, a aby získala dostatek informací pro posouzení toho, zda konkrétní klient, resp. obchod představuje riziko praní peněz. AML zákon ukládá povinným osobám i mnohé další povinnosti. Výše jsem zmínil výseč z toho, co v úpravě AML zákona považuji za to nejpodstatnější. Povinným osobám lze jen doporučit, aby AML zákonu věnovaly pozornost, protože postihy za jeho nedodržení mohou být velmi výrazné. Navíc je ze zmíněných rozhodnutí patrné, že FAÚ dodržování AML zákona skutečně kontroluje. Článek vyšel původně na serveru Epravo.cz, dostupný je zde.

3 Rozhodnutí Finančního analytického úřadu, Sp. zn. A2021/00010, ze dne 21.04.2021. Dostupné zde. 4 Rozhodnutí Finančního analytického úřadu, Sp. zn. A2021/00014, ze dne 24.05.2021 nebo rozhodnutí Finančního analytického úřadu, Sp. zn. A2021/00009, ze dne 19.03.2021. Dostupné zde. 5 Rozhodnutí Finančního analytického úřadu, Sp. zn. A2021/00009, ze dne 19.03.2021. Dostupné zde. 6 Tamtéž.

Daňový řád

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Důkazní břemeno v daňovém řízení ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu Daňový subjekt prokazuje pouze to, co sám tvrdí. Vzniknou-li správci daně o těchto tvrzeních pochybnosti, je již povinností správce daně, aby svá tvrzení náležitě prokázal. Daňový subjekt tak konkrétně tíží důkazní břemeno ohledně existence, předmětu a rozsahu zdanitelného plnění, naopak prokázání pochybností či nevěrohodnosti předložených důkazních prostředků je již povinností správce daně. Lenka Droscová

Michal Gola

Advokátka, act Řanda Havel Legal

Advokátní koncipient, act Řanda Havel Legal

odle platné konstrukce důkazního břemene v daňovém řízení daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení a dalších podáních. Toto je explicitně zakotveno v ust. § 92 odst. 3 daňového řádu, čímž je stanoven základní rozsah důkazního břemene daňového subjektu v daňovém řízení. Důkazní břemeno ve smyslu citovaného ustanovení ovšem není postaveno na prokázání všeho, ale pouze na tom, co daňový subjekt uvádí.1 Tato specifická koncepce dokazování přímo navazuje na podstatu daňového řízení, v němž je skut-

1 Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2008 (sp. zn. 2 Afs 24/2007). 2 Matyášová, L., Grossová, M., E. Daňový řád s komentářem a judikaturou – 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Nakladatelství Leges, s.r.o., 2015. Komentář k § 92. 3 Viz ust. § 92 odst. 3 daňového řádu

kovým základem tvrzení daňového subjektu o jeho daňové povinnosti. 2 Nicméně daňový subjekt není jediný, koho v daňovém řízení tíží důkazní břemeno. Obdobně (byť modifikovaně) je vázán také správce daně, jehož důkazní břemeno vychází z ust. § 92 odst. 5 daňového řádu. To stanoví výčet celkem pěti skutečností, jejichž prokázání tíží právě správce daně (např. oznámení vlastních písemností; k těmto skutečnostem dále níže).

Předpoklady pro vznik důkazního břemene v daňovém řízení Jak již bylo uvedeno výše, daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení (řádném či mimořádném) a dalších podáních. 3 Aby však daňovému subjektu vznikla důkazní povinnost, je nutné naplnit určité předpoklady. Zaprvé musí existovat zákonem založená povinnost daňového subjektu uvádět příslušné skutečnosti moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

(tzv. povinnost tvrzení). Jinými slovy musí existovat zákonná povinnost daň přiznat, k čemuž slouží právě daňové tvrzení.4 Zadruhé je pak nezbytná existence nalézacího řízení podle ust. § 134 odst. 3 daňového řádu. Jakmile jsou výše uvedené předpoklady naplněny, vzniká daňovému subjektu důkazní povinnost k prokázání jím tvrzených skutečností, a to bez ohledu na to, zda je k tomu vyzván správcem daně. Důkazní povinnost daňového subjektu tudíž není spojená s vydáním výzvy správce daně podle § 92 odst. 4 daňového řádu (obecně známá jako výzva k prokázání skutečností), nýbrž vzniká zahájením daňového řízení a trvá po celou dobu až do jeho konce. 5 Daňový subjekt tak automaticky (primárně) nese důkazní břemeno v rámci daňového řízení. Oproti tomu vznik důkazního břemene správce daně je podmíněn existencí nalézacího řízení podle ust. § 134 odst. 3 daňového řádu a existencí skutečností uvedených v § 92 odst. 5 daňového řádu. V porovnání s daňovým subjektem se pro vznik důkazního břemene správce daně neuplatní předpoklad v podobě povinnosti tvrzení. V praxi pak bude důkazní břemeno správce daně zpravidla ad hoc navázáno na pochybnosti vyjádřené správcem daně o důkazních prostředcích předložených daňovým subjektem.

Daňový řád

Daňový subjekt tíží důkazní břemeno ohledně existence, předmětu a rozsahu (výše) zdanitelného plnění. To je ale nutno aplikovat v zákonných mezích; důkazní břemeno nelze pojímat extenzivně a rozšiřovat jej na prokázání všech, resp. jakýchkoli skutečností.

Rozsah důkazního břemene daňového subjektu Nejvyšší správní soud již několikrát vyslovil, že „daňové řízení je postaveno na zásadě, že daňový subjekt má jednak povinnost daň přiznat (břemeno tvrzení) a jednak povinnost toto své tvrzení prokázat (břemeno důkazní)“.6 Daňový subjekt je tak v rámci daňového řízení povinen prokázat, že „k uskutečnění zdanitelného plnění fakticky došlo právě tak, jak je uvedeno v dokladech předložených daňovým subjektem.“7 Jinými slovy daňový subjekt tíží důkazní břemeno ohledně existence, předmětu a rozsahu (výše) zdanitelného plnění. Důkazní břemeno daňového subjektu je ale nutno aplikovat v zákonných mezích; důkazní břemeno nelze pojímat extenzivně a rozšiřovat jej na prokázání všech, resp. jakýchkoli skutečností, tj. včetně těch, ohledně kterých taková povinnost stíhá odlišný subjekt. 8 Do rozsahu důkazního břemene daňového subjektu potom nepatří zejména „skutečnosti, jež jsou zcela mimo sféru jeho vlivu a jež nemůže, ať již z důvodu zákonných překážek, anebo z důvodu faktického stavu věcí, zjistit a ověřit.“ 9 Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, potažmo i ze závěrů vyjádřených Ústavním soudem pak dále vyplývá, že „prokazování uskutečnění zdanitelného plnění je prvotně záležitostí dokladovou“10, přičemž k prokázání uskutečnění zdanitelného plnění bude daňový subjekt zpravidla nejprve předkládat příslušné daňové doklady. Pro prokázání zdanitelného plnění nicméně nejsou rozhodné formální náležitosti takto předloženého a řádně zaúčtovaného daňového dokladu, nýbrž stav fakmoje.kdpcr.cz

tický.11 To znamená, že ani „formálně perfektní účetní doklady se všemi požadovanými náležitostmi nestačí k prokázání uskutečnění transakce v nich deklarované, není-li jimi věrohodně prokázáno, že k jejímu uskutečnění fakticky došlo“.12

4 Srov. ust. § 135 odst. 1 daňového řádu. 5 Lichnovský, O., Ondrýsek, R. a kol. Daňový řád. Komentář. 3. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2016. Komentář k § 92. 6 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2017 (sp. zn. 7 Afs 200/2016), rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2018 (sp. zn. 7 Afs 219/2017), rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 12. 3. 2020, sp. zn. 7 Afs 523/2018. 7 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 12. 3. 2020 (sp. zn. 7 Afs 523/2018). Obdobně také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2007 (sp. zn. 2 Afs 148/2006) a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004 (sp. zn. 2 Afs 6/2004). 8 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2016 (sp. zn. 2 Afs 55/2016). Obdobně též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2005 (sp. zn. 5 Afs 131/2004) a nález Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2001 (sp. zn. IV. ÚS 402/99). 9 Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2016 (sp. zn. 2 Afs 55/2016). 10 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2019 (sp. zn. 3 Afs 291/2017). Obdobně také nález Ústavního soudu ze dne 18. 4. 2006 (sp. zn. II. ÚS 664/04). 11 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2007 (sp. zn. 9 Afs 81/2007). 12 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2011 (sp. zn. 5 Afs 79/2010).

Daňový řád

Může tedy nastat situace, kdy v důsledku nedostatků v obsahu účetních dokladů zpochybní správce daně uplatněný nárok daňového subjektu, např. nárok na odpočet daně podle zákona o DPH13. Nedostatky v obsahu účetních dokladů je přesto možno dodatečně zhojit, a to „pokud daňový subjekt jednoznačně prokáže, že deklarovaný výdaj skutečně nastal, byť za jiných okolností, nežli je uvedeno na daňovém dokladu“.14 K tomuto Nejvyšší správní soud dále uvedl, že „chce-li daňový subjekt eliminovat důsledky svého pochybení, musí vynaložené výdaje prokázat jednoznačným, transparentním způsobem, tedy uvést a dokázat veškeré skutečné okolnosti týkající se předmětného výdaje, které budou v souladu s ostatními zjištěnými údaji a budou vytvářet přehledný a důvěryhodný obraz o celé transakci. Součástí takového objasnění skutečného stavu věci je i logické vysvětlení, z jakých důvodů došlo k mylnému uvedení některé z podstatných náležitostí účetního dokladu.“15 Uvedený postup je toliko postupem ultima ratio, tedy pokud standardní zákonem předpokládaný způsob uplatnění daňového odpočtu nebyl daňovým subjektem dodržen.16 Pokud ale daňový subjekt v daňovém řízení neunese důkazní břemeno, které jej stíhá, není možné nadále vycházet z jím tvrzených skutečností, „přičemž tato okolnost umožňuje správci daně uložit [daňovému subjektu] povinnost zaplatit daň ve vyšší částce, než by odpovídalo údajům jím uvedeným v daňovém přiznání.“17 Je proto zcela na daňovém subjektu, který se domáhá svého nároku v jím tvrzené výši, aby svůj nárok náležitě prokázal.18

13 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 14 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2011 (sp. zn. 5 Afs 24/2010) nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2007 (sp. zn. 9 Afs 30/2007). 15 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. září 2019 (sp. zn. 3 Afs 291/2017). 16 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. září 2019 (sp. zn. 3 Afs 291/2017). 17 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2007 (sp. zn. 9 Afs 81/2007). 18 Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2007 (sp. zn. 9 Afs 81/2007). 19 Viz § 92 odst. 5 daňového řádu. 20 Rozehnal, T. Daňový řád. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2021. Komentář k § 92. 21 Viz Lichnovský, O., Ondrýsek, R. a kol. Daňový řád. Komentář. 3. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2016. Komentář k § 92. Obdobně také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2016 (sp. zn. 6 Afs 147/2016). 22 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. září 2019 (sp. zn. 3 Afs 291/2017). Obdobně také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 7. 2010 (sp. zn. 1 Afs 39/2010). 23 Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. září 2019 (sp. zn. 3 Afs 291/2017). 24 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2016 (sp. zn. 6 Afs 147/2016).

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Rozsah důkazního břemene správce daně Důkazní břemeno správce daně je v daňovém řádu tvořeno toliko výčtem pěti skutečností, které musí prokazovat.19 Jedná se o tzv. obrácené důkazní břemeno, neboť z pravidla, že daňový subjekt automaticky nese důkazní břemeno, platí výjimky dané v ust. § 92 odst. 5 daňového řádu, které naopak stanoví, že v určitých případech je to správce daně, který je povinen důkazní břemeno primárně unést. 20 Tato výjimka se uplatní v prokazování zejména oznámení písemností správce daně, skutečnosti rozhodné pro užití právní domněnky nebo právní fikce či skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost důkazních prostředků uplatněných daňovým subjektem. Uvedený výčet skutečností (a ani ten zákonný) však není výčtem taxativním, neboť existují i skutečnosti v zákoně neuvedené, které je správce daně přesto povinen prokázat. Typicky se bude jednat o prokázání účasti daňového subjektu na daňovém podvodu na DPH. 21 V praxi se důkazní břemeno správce daně uplatní např. tehdy, předloží-li daňový subjekt správci daně podklady na podporu svých tvrzení, načež správce daně vyjádří „důvodné pochybnosti ohledně věrohodnosti, průkaznosti, správnosti či úplnosti dokladů zachycených v účetnictví, či jiných povinných záznamů“. 22 Učiní-li správce daně, vzniká mu současně povinnost prokázat důvodnost svých pochybností dle ust. § 92 odst. 5 písm. c) daňového řádu. 23 Správce daně už ale není povinen „prokázat, že údaje o určitém účetním případu jsou v účetnictví daňového subjektu zaznamenány v rozporu se skutečností, je však povinen prokázat, že o souladu se skutečností existují natolik vážné a důvodné pochyby, že činí účetnictví nevěrohodným, neúplným, neprůkazným nebo nesprávným“. 24

Závěr Je zjevné, že právní úprava rozložení důkazního břemene mezi daňový subjekt a správce daně obsažená v daňovém řádu je velmi stručná, když každému je v zákoně věnován pouze jeden odstavec. Přitom správné rozlišení toho, co kdo v daňovém řízení prokazuje, je naprosto zásadní pro výsledek daňového řízení. Je proto důležité mít na paměti, že daňový subjekt prokazuje pouze to, co sám tvrdí a vzniknou-li správci daně o těchto skutečnostech pochybnosti, je již povinností správce daně, aby svá tvrzení náležitě prokázal. Důkazní břemeno se tak obvykle přesouvá mezi daňovým subjektem a správcem daně. Jelikož však rozbor problematiky přenášení důkazního břemene ze správce daně na daňový subjekt značně přesahuje rozsah tohoto článku, bude této problematice věnován samostatný příspěvek. Příspěvek byl původně uveřejněn na www.epravo.cz moje.kdpcr.cz

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Národní účetní rada Vás zve na

12. ročník odborného semináře, který se koná v pátek 3. prosince 2021 v době od 900 do 1600 hodin ve Vencovského aule Vysoké školy ekonomické v Praze, nám. W. Churchilla (účast na semináři je možná i on-line) Dovolujeme si Vás pozvat již na 12. ročník tradičního odborného semináře pořádaného Národní účetní radou. Hlavním tématem letošního semináře bude upozornění na novinky a na časté chyby v účetnictví a zároveň doporučení, jak správně postupovat při řešení vybraných problémů v účetnictví, auditu a daních. Stejně jako i v minulých letech budou představeny nové interpretace účetních předpisů připravené Národní účetní radou v uplynulém roce. Seminář je určen pro účetní, auditory, daňové poradce, finanční ředitele, zaměstnance Finanční správy, studenty vysokých škol a další odbornou veřejnost. Účast na semináři se daňovým poradcům, auditorům a certifikovaným účetním započítává do plnění kontinuálního profesního vzdělávání ve výši 6 hodin. 800–900

Prezence

Přednášející

900–915

Zahájení semináře NÚR

Ing. Petra Pospíšilová prezidentka KDP ČR a úřadující předsedkyně NÚR

915–1000

Novinky v daních a účetnictví

Ing. Mgr. Stanislav Kouba, Ph.D. náměstek ministryně financí pro daně a cla

1000–1030

Evidence skutečných majitelů – nové povinnosti (i sankce) jak pro auditory, daňové poradce a účetní tak i jejich klienty

JUDr. Petr Čech, Ph.D. LL.M. odborný asistent na katedře obchodního práva Právnické fakulty UK, spolupracovník advokátní kanceláře Glatzová & Co., lektor Justiční akademie

1030–1100

Přestávka

Jak se vyvarovat chyb 1100–1130 Jak předcházet podvodům v účetnictví

doc. Ing. Ladislav Mejzlík, Ph.D. děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze

1130–1200

Bilanční testy pro výplatu vlastního kapitálu dle zákona o obchodních korporacích

doc. Ing. Jana Skálová, Ph.D. katedra finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze, členka prezidia KDP ČR, partner TPA

1200–1230

Využitelnost výstupů vnitropodnikového účetnictví do daní a finančního účetnictví

Ing. Zdeněk Urban vedoucí Sekce účetnictví KDP ČR

1230–1400

Oběd

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Nové interpretace Národní účetní rady 1400–1430

Goodwill nebo oceňovací rozdíl k nabytému majetku?

Ing. Alice Šrámková Komora certifikovaných účetních

1430–1500 Přijaté zálohy v cizí měně

Ing. Libor Vašek, Ph.D. katedra finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze, předseda Komory certifikovaných účetních

1500–1530 Zahajovací rozvaha

Ing. Jiří Pelák, Ph.D. katedra finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze, první viceprezident KA ČR

1530 –1600 Diskuse 1600

Závěr semináře Účastnický poplatek pro prezenční i on-line účast

při včasné registraci - při registraci na seminář po 13. 11. 2021 - při platbě v hotovosti až při prezenci

2 200 Kč bez DPH (2 662 Kč včetně DPH) 2 600 Kč bez DPH (3 146 Kč včetně DPH) 3 000 Kč bez DPH (3 630 Kč včetně DPH)

pro zaměstnance Finanční správy při včasné registraci - při registraci na seminář po 13. 11. 2021

1 800 Kč bez DPH (2 178 Kč včetně DPH) 2 000 Kč bez DPH (2 420 Kč včetně DPH)

pro studenty VŠ omezený počet zvýhodněných míst - při platbě v hotovosti až při prezenci

300 Kč bez DPH (363 Kč včetně DPH) 600 Kč bez DPH (726 Kč včetně DPH)

Organizační podmínky Přihlašování Organizační zabezpečení semináře NÚR zajišťuje Komora daňových poradců ČR. Na seminář se můžete přihlásit pouze prostřednictvím e-shopu KDP ČR na webových stránkách KDP ČR www.kdpcr.cz/nur. Při přihlašování můžete volit mezi prezenční účastí nebo účastí online. Prezenční účastníci semináře musí splňovat protiepidemická opatření platná v době konání semináře. Počet prezenčních účastníků semináře je dán nejen kapacitou Vencovského auly, ale rovněž případnými protiepidemickými omezeními. Při zhoršené epidemiologické situaci, znemožňující konání semináře prezenčně, budou všichni prezenčně přihlášení účastníci automaticky převedeni na online účast. Kontaktní osobou je pan Vít Šelešovský, telefon: 542 422 317, e-mail: selesovsky@kdpcr.cz. Úhrada účastnického poplatku Účastnický poplatek bude možné uhradit na základě výzvy k úhradě, která vám bude zaslána e-mailem. Daňový doklad obdr-

žíte po zaplacení. Účastnický poplatek zahrnuje školicí den, podkladové materiály, občerstvení v průběhu semináře a oběd a nelze ho nijak krátit. V případě neúčasti na semináři bez včasné písemné omluvy (viz storno podmínky) se účastnický poplatek nevrací. Prezenční účast je možno převést na online účast do dne 30. 11. 2021. Organizační pokyny Podmínkou zařazení na seminář je uhrazení zálohové platby. Podkladové materiály účastníci obdrží na místě při prezenci. Pro uplatnění zvýhodněné ceny pro zaměstnance Finanční správy je nutné přihlásit se na seminář prostřednictvím svého zaměstnavatele a uhradit účastnický poplatek na účet KDP ČR na základě zaslané výzvy k úhradě. Pro uplatnění zvýhodněné ceny pro studenty je nutné se při prezenci prokázat průkazem studenta nebo obdobným typem dokladu. Studentům nebude hrazen oběd. Storno podmínky Bezplatné storno na základě písemné omluvy přijímáme nejpozději do 26. 11. 2021. Pozdější storno nemůže být přijato a objednateli bude účtován storno poplatek ve výši 100 % ceny semináře.

Na seminář se můžete přihlásit pouze on-line na následujících webových stránkách:

www.kdpcr.cz/nur

moje.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Motivace, to je síla! Co se vám vybaví, když se řekne motivace? Je to pro vás slovo, které vykukuje ze všech časopisů a postů věnovaných vedení lidí, slovo, jehož používání se může zdát někdy nadhodnocené, nebo je to pro vás synonymum pro to, co vás jednoduše baví? Hana Vykoupilová Koučka a konzultantka

nih o tom, co nás motivuje, byla napsána spousta. Jednou z nejznámějších je kniha Daniela Pinka nazvaná Pohon (v originále Drive), která čtenáře přehledně seznamuje s rozlišováním motivace na vnitřní a vnější. Přemýšleli jste někdy o tom, co vás motivuje „uvnitř“ a co „vně“? Vnější motivací je myšlena taková motivace, která je postavena na vnější „odměně“, ať už jí myslíme cokoli. Ve škole jsou to nejčastěji známky či pochvaly, v pracovním životě to mohou být bonusy, zvýšení platu nebo veřejné uznání. Víte, co z toho motivuje právě vás? Pokud jste kdy vedli jakýkoli tým lidí nebo jste se nad motivací zamýšleli v roli rodičů, pak víte, že vnější motivace nemá dlouhého trvání. Jednoduše, člověk je motivovaný pouze tak dlouho, dokud je pro něj zajímavý vnější stimul. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 9/2021

Pokud tedy dojde například ke zvýšení platu, je to jistě milý stimul vnější motivace, avšak v momentě, kdy se výše nového platu stane „normální“, pak se vyprazdňuje efekt tohoto motivátoru. Pojďme se proto nyní zastavit u toho, co nás motivuje „uvnitř“, tedy u vnitřní motivace. Ta je dlouhodobá a je tím skutečným motorem našeho konání právě proto, že je „naše“, nepřichází zvenčí. Co vás skutečně motivuje? Co jsou vaše vnitřní motivátory? Co děláte rádi natolik, že vás těší činnost samotná, že je vám v ní tak dobře, že se stáváte „součástí“ toho, co děláte, a dostáváte se do stavu v psychologii nazývaného jako flow? Pro někoho to může být samo nalézání řešení náročného a zapeklitého pracovního případu, pro někoho to může být učení se něčemu novému, pro jiného to může být tanec nebo výšlap na nejvyšší kopec na kontinentu. Ať tak či tak, je to něco, do čeho vás nikdo nenutí, co děláte rádi sami, kdy pomyslnou „odměnou“ je vám samotná činnost a radost z ní. Zamýšleli jste se někdy nad tím, jaké jsou společné rysy toho, co nás vnitřně motivuje? Vnitřní motivace je postavena na třech základních pilířích. Jednak je to smysl samotné činnosti, kdy známe svoji odpověď na otázku PROČ. Proč dělám to, co dělám? Jaký to má smysl? K čemu je to dobré? Případně jaké to má souvislosti? Bez znalosti odpovědi na tuto klíčovou otázku budeme motivováni k nějaké činnosti jen stěží. Druhým pilířem je autonomie, nezávislost, možnost činit vlastní volby. Zaznamenali jste, že v momentě, kdy se můžete sami rozhodnout, jak budete postupovat, jste sami nejen více motivováni, ale také přebíráte zodpovědnost za svůj postup spíše, než když vám někdo jiný řekne, co a jak máte udělat? A konečně třetím pilířem vnitřní motivace je mistrovství, tedy přirozená touha využívat všechny své schopnosti k tomu, co právě děláte, a dokonce je zlepšovat a posouvat své vlastní hranice kousek dál. Pokud jste skvělí lyžaři, pak vás malý kopec za horskou chatou jistě nebude motivovat k lyžování a vyberete si náročnou černou sjezdovku, na které budete trénovat a zlepšovat svůj lyžařský um. Pokud jste se naopak na horách ocitli „náhodou“ a lyžování vás dosud nezajímalo, pak kopec za chatou může být tím pravým místem, kde vyzkoušíte nasazení lyží a první sjezd dolů. Pokud víme, jak obrovským motorem našeho konání je naše vnitřní motivace, jak ji tedy můžeme trénovat, pěstovat, jak o ni pečovat? Prvním dobrým krokem je znát, co nás skutečně motivuje. Co jsou naše vnitřní „motivátory“, co nás skutečně baví a těší a proč? Pokud známe svoji odpověď na tuto otázku, pak druhým krokem je hledat a nalézat tyto motivátory v tom, co právě děláme, nebo v tom, co bychom měli dělat a do čeho se nám třeba právě teď nechce. Zkrátka vědomě využívat náš vnitřní motor pro jakoukoli činnost, která je před námi. Nemusí to být vždycky lehké, ale stojí za to se o to pokoušet. Protože všechno to, co děláme přirozeně motivováni, děláme s větší radostí, chutí, inspirací pro ostatní a stojí nás to podstatně méně energie, než když se do věcí pouštíme s nechutí či odpomoje.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

Vnitřní motivace je postavena na třech základních pilířích. Jednak je to smysl samotné činnosti, kdy známe svoji odpověď na otázku PROČ. Druhým pilířem je autonomie, nezávislost, možnost činit vlastní volby. Třetím pilířem vnitřní motivace je mistrovství.

rem. Pokud jste navíc v pozici, kdy vedete týmy lidí, pak umění sebemotivace i motivace druhých prostřednictvím vnitřních zdrojů je klíčové. Umíte-li otevřít svým týmovým kolegyním a kolegům oči v tom, jak se jejich vnitřní motivátory – tedy to, co jim skutečně přináší radost – propojují s tím, na jakém úkolu právě pracují nebo by měli pracovat, pak doslova dostáváte „motor“ do vysokých otáček. Práce v takto motivovaném týmu je pak radostí a inspirací pro všechny.

Mgr. Hana Vykoupilová, Ph.D., PCC Mezinárodně certifikovaná koučka (PCC), architektka firemních programů vzdělávání a rozvoje, školitelka měkkých dovedností a konzultantka v oblasti lidského kapitálu (CIPD, Velká Británie). Ve své praxi využívá celostní přístup k rozvoji potenciálu a posílení vnitřní moudrosti každého člověka.

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz