e-Bulletin KDP 7-8_2022 by Ondřej Kafka

/Oﬁciální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

7-8/2022

/ROZHOVOR: Jozef Danis, prezident Slovenské komory daňových poradcov /DANĚ Z PŘÍJMŮ: Kdy poplatník v paušálním režimu neuplatní paušální daň? /PODCASTY: Daňové poradenství vyžaduje velkou odvahu /ROZHOVOR: Jiří Žežulka, prezident slovenské ﬁnanční správy

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 6/202 6/2021 21

Provedeme vás světem daní.

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

„Upřímnost vám mnoho přátel nepřinese… ..., ale jsou to ti správní.“ John Lennon Vážené kolegyně a vážení kolegové,

Tento úvodník píši v době, kdy vrcholí období pro zpracování přiznání k daním z příjmů těch subjektů, za které podává přiznání daňový poradce, a také těch, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Před námi jsou prázdniny, spojené často se zaslouženou dovolenou anebo s chvályhodnou snahou zaměřenou na dohánění „restů“ a provádění činností nepopulárních, a proto stále odkládaných. Taky to možná znáte: „Teď si konečně udělám pořádek v archivu…“ „Bude čas setřídit spisy a doplnit AML kontroly…“ „Nejvyšší čas upgradovat program a naučit se, jak se tam správně…“ Snaha, jak jsem uvedl, bezpochyby chvályhodná, leč výsledky diskutabilní :) Ale tomu předchází hektický čas naplněný zpracováním podkladů a dokladů a sestavováním daňových přiznání, jak osob právnických, tak i fyzických. Na začátku bývá situace poměrně přehledná a její vývoj se zdá být odhadnutelný, či dokonce vhodný k modernímu naplánování v rámci digitalizace, vypadá to pak třeba nějak takhle:

Plánovač daňového poradce Zvýrazněné období 45

Seznam klientů

PROCENTO DOKONČENÍ

Klient 1 - OSVČ

100%

Klient X - s.r.o.

100%

Klient 2 - makléř

75%

Klient- solární baron

100%

Klient Y a.s.

25%

Neziskovka 1

60%

Klient Z společnost

100%

Klient 4 - bitcoiny

60%

Doba trvání plánu

Skutečný začátek

% dokončení

KVĚTEN

Skutečnost (nad rámec plánu)

% dokončení (nad rámec plánu)

ČERVEN

OBDOBÍ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

Ovšem každoročně následuje střet s realitou, jejími zákrutami a těžkostmi, včetně nepředvídatelných situací, které jsem do plánovacího diagramu při nejlepší vůli zanést nemohl. Takže se dozvídám například, že: Potvrzení o zdanitelných příjmech jsem určitě v práci dostal, ale snědl mi ho pes, tak jsem si musel požádat o nové, mzdová účetní je teď ale v lázních, ovšem hned jak se vrátí… Penzijní připojištění jsem nikdy neměl… aha… máte pravdu, tak měl, ale asi už nemám… vlastně mám, tak já jim napíšu a potvrzení dodám… Auditoři to už měli v podstatě hotové, ale pak se nějak zvrtly ty inventury, a tak se to protáhlo a auditorka si pak zvrtla kotník a nemůže přijít a…

moje.kdpcr.cz

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Vypořádat se s tím musím, stanovené termíny i pořadí prací se hroutí, ale celou dobu je mi zřejmé, že problém nepředstavuje samotná digitální technologie použitá k plánování, koneckonců někteří z vás jistě plánují a vykazují i v komplikovanějších systémech, než je výše použitý Ganttův diagram. Kamenem úrazu je různorodost a pestrost reálné praxe, která se vzpírá úplné algoritmizaci, resp. by bylo nezbytné vkládat do plánovací aplikace řadu dalších údajů, ale já nejsem ochoten nad jejich zadáváním trávit více času. Patřím ke generaci, která se k internetu připojila až v tzv. zralém věku, ovšem to z toho důvodu, že dříve v Česku prostě neexistoval. Občas se ale přistihnu, že řídím auto podle pokynů mobilní navigace, i když se pohybuji po dobře známých cestách, v takové chvíli navigaci vypínám, nechci být na ní závislý. Taková závislost může vést až do situace, kdy se jeden mladý muž ztratil v kukuřičném poli a bez pomoci technologie se nedokázal z této šlamastyky sám dostat, musela jej „vysvobodit“ hlídka Policie ČR. Ale tím určitě nejsou vinny satelity ani na jejich signálu založené navigace a aplikace pro mobilní zařízení. Jsem si poměrně jist, že si nenechám dobrovolně vpravit pod kůži čip, který by mi umožnil pohodlné bezkontaktní platby, rychlý vstup na některé společenské akce anebo identifikaci vůči přístrojům v chytré domácnosti a časem možná i spoustu dalších vymožeností. To ale neznamená, že technologie založené na kontaktních čipech jsou vadné nebo nepoužitelné. Kam tím směřuji? Technologie nejsou špatné či dobré, ani zlé nebo hodné, je otázkou samotných lidí, jak je budou používat a jak dalece si je vpustí do běžného života. Ano, v naší daňověporadenské praxi jsme nuceni využívat IT, ale i tehdy se můžeme rozhodovat, jestli to bude bráno jako „nutné zlo“, anebo šance na zlepšení a zjednodušení práce. Už tento primární přístup často determinuje, jak dalece nám moderní technologie budou pomáhat, nebo naopak otravovat život. Za neměnný lze považovat fakt, že informační technologie používat budeme, to se nezmění. Důležité je přitom nejen nezabloudit, jako výše uvedený mladík, ale přistupovat k novinkám a změnám jako k šanci, že se něco bude dělat lépe nebo rychleji. A tento přístup dodržovat, i když to někdy v praxi dopadne naopak, ale technologie samy o sobě za to v naprosté většině případů opravdu nemohou. Přeji hezké prázdniny! MVDr. Milan Vodička, daňový poradce č. 1366

https://www.kdpcr.cz/informace/beh2022 2

moje.kdpcr.cz

Obsah

Úvodník

Téma vydání

MVDr. Milan Vodička .............................................................................. 1

Aktuálně Zástupci profesních komor se sešli s premiérem a dalšími členy vlády .............................................................................. 4 Měsíc v kostce .......................................................................................... 5 Limit pro registraci k DPH a využívání paušální daně vzroste na dva miliony .......................................................................... 6 Aktuálně z Finanční správy a účetnictví ........................................ 14

Česko-slovenské daně To nejlepší z česko-slovenských daní .................................................17 Jiří Žežulka, prezident slovenské finanční správy ..........................18 Jozef Danis, prezident Slovenské komory daňových poradcov ...................................................................................................... 22

Koordinační výbory

Aktuálně ze zpráv CFE ........................................................................ 16

Vliv kódu způsobu ochrany nemovitosti dle Památkového zákona na odpisy technického zhodnocení................................. 26

Do právnické síně slávy vstoupil bývalý předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek ................................. 38

Uplatňování daně z přidané hodnoty u předčasného ukončení zpětného finančního leasingu ........................................33

Nejlepší právnickou publikací je komentář k zákonu o obchodních korporacích................................................................. 44

Uplatňování DPH u předčasného ukončení dodávek energie či nedodání smluveného množství ..................................35

Sympozium na téma hromadné žaloby ........................................57

Judikatura Nepřímý celní zástupce a úhrada DPH (Tomáš Brandejs) .......... 8 Správce daně není při použití pomůcek povinen porovnávat povinnosti srovnatelných daňových subjektů....... 10 Otázku ekonomické opodstatněnosti je třeba posuzovat v kontextu celého obchodu................................................................. 11 Poslední den úložní doby se posouvá na nejbližší pracovní den i u doručení do datové schránky.............................. 12 Technický průkaz je veřejnou listinou, na kterou se vztahuje presumpce správnosti .................................................... 13

Daň z příjmů Kdy poplatník v paušálním režimu neuplatní paušální daň? (Ivan Macháček) ...................................................................................... 40

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 29. 6. 2022, datum uzávěrky: 25. 6. 2022. Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o. moje.kdpcr.cz

Ostatní Dvacet společností s mimořádným přínosem do státního rozpočtu .............................................................................39 Daňové poradenství vyžaduje velkou odvahu .............................51 Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí........................................................................................................52

Rozhovor Michal Nohel, advokát a expert na digitální služby ................... 46

Osobní rozvoj Ohlédnutí za aktivitami Komory v oblasti osobního rozvoje a výhled na druhou polovinu roku (Marcela Vaňatková) ................................................................................ 58

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz.

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Zástupci profesních komor se sešli s premiérem a dalšími členy vlády Důsledky války na Ukrajině, příprava nových zákonů, ale třeba i blížící se české předsednictví v Radě Evropské unie byly mezi tématy jednání premiéra Petra Fialy a dalších členů vlády s představiteli profesních komor, které se uskutečnilo ve čtvrtek 2. června 2022 ve Strakově akademii.

istoricky prvního setkání zástupců této vlády s představiteli profesních komor v České republice se kromě předsedy vlády zúčastnili i 1. místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan, ministr financí Zbyněk Stanjura, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ministr pro legislativu Michal Šalomoun a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Za Komoru daňových poradců ČR se setkání zúčastnili prezidentka Komory Petra Pospíšilová a viceprezident Komory Petr Toman.

Za jednacím stolem usedli také například prezident České lékařské komory Milan Kubek, předseda České komory architektů Jan Kasl, předseda České advokátní komory Robert Němec či prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. „S profesními komorami jsme se bavili o dopadech války na Ukrajině na jejich obory, ale také o legislativě, s jejichž přípravou vládě tyto komory nabídly svou pomoc, což oceňujeme, protože kvalita legislativy je zásadní pro její naplňování. Diskutovali jsme také o problémech v oblasti znalců a o přípravách českého předsednictví v Radě EU,“ shrnul průběh jednání premiér Petr Fiala. Zdroj: www.vlada.cz moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Aktuálně

Měsíc v kostce Česko vstupuje do předsednictví EU Česko bude od 1. července do 31. prosince 2022 předsedat Radě Evropské unie. Hlavními prioritami resortu financí bude v rámci českého předsednictví pokračování debaty o reformě fiskálních pravidel a podpora zdravých a udržitelných veřejných financí. „Zaměříme se na pokračování implementace a flexibilní čerpání Národních plánů obnovy s cílem podpořit hospodářskou obnovu Evropy nejen po koronavirové krizi, ale i v kontextu války na Ukrajině,“ avizovalo ministerstvo s tím, že v daňové oblasti se povede diskuze o novele energetické směrnice a implementaci globální dohody OECD týkající se zdanění nadnárodních společností. V neposlední řadě ministerstvo financí povede jednání k rozpočtu EU pro rok 2023.

Loňské prominutí DPH z elektřiny a plynu bylo nezákonné Po provedeném přezkumném řízení bylo ministrem financí zrušeno rozhodnutí o prominutí DPH za dodání elektřiny a plynu v listopadu a prosinci 2021. Rozhodnutí bylo shledáno nezákonným pro rozpor s daňovým řádem i s právem EU. Loňské prominutí daně stálo veřejné rozpočty zhruba 5,4 mld. Kč. Z pohledu daňového řádu nebyla naplněna podmínka mimořádné události předpokládaná daňovým řádem, kdy argument výkyvů cen energií uvedený v generálním pardonu nelze považovat za mimořádnou událost. Za tuto událost jsou vnímány především živelní pohromy jako tornádo na jižní Moravě, covidová a jiné epidemie, válečné konflikty, rozsáhlé průmyslové havárie apod. Skutečnost, že i významný růst cen energií má negativní dopady na poplatníky a plátce DPH, tak sama o sobě nestačí pro naplnění zákonných podmínek prominutí daně prostřednictvím generálního pardonu. Jako druhý důvod pro zrušení generálního pardonu byl shledán rozpor s právem Evropské unie určujícím minimální sazby DPH. Snížená sazba u dodání plynu a elektřiny nemůže být obecně nižší než 5 %, konkrétně v případě České republiky nižší než 10 % (druhá snížená sazba).

Sektorová daň pro energetické ﬁrmy? Většina stran vládní koalice připouští podle zjištění ČT zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Důvodem jsou prudce stoupající ceny energií a rychle rostoucí zisky energetických firem. Téma zvedli Piráti, kteří přišli se třemi variantami. Podle první by ji platily firmy vyrábějící elektřinu z uhlí, podle druhé i firmy vyrábějící elektřinu z jádra a třetí varianta počítá s tím, že by daň byla pro všechny energetické firmy s obratem nad 500 milionů korun ročně. Zavedená by mohla být buď už od října, nebo až od ledna, a to na dva až tři roky. Plán Pirátů až na pětadvacetiprocentní sektorovou daň pro firmy vyrábějící elektřinu podporuje STAN. Lidovci a TOP 09 chtějí jednat o konkrétních detailech návrhu. Pátá koaliční strana, ODS, je ke speciálnímu zdanění zatím spíše skeptická.

Spotřební daň z nafty by mohla být snížena trvale Vláda na začátku letošního června snížila spotřební daň z benzínu a nafty. Učinila tak kvůli dramatickému zdražování paliv. Vláda nyní uvažuje o tom, že by snížení spotřební daně z nafty bylo trvalé. Aktuálně platné opatření končí 30. září. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura. Cílem má být podle slov ministra financí pomoc českým dopravcům. Naopak v případě benzínu by se spotřební daň vrátila na původní hodnotu. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Limit pro registraci k DPH a využívání paušální daně vzroste na dva miliony Vláda schválila návrh zákona Ministerstva financí, kterým se s účinností od 1. ledna 2023 zvýší roční limit pro povinnou registraci k DPH z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Na dvojnásobek od příštího roku vzroste také podmínka limitu ročních příjmů pro vstup do režimu paušální daně. Návrh nyní zamíří do Parlamentu.

ovela zákona o DPH navrhuje zvýšit limit ročního obratu pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč. Aktuální limit ve výši 1 mil. Kč odpovídal částce 35 000 eur, který ČR získala při vstupu do Evropské unie v roce 2004 a který se za 18 let navzdory významnému růstu cenové hladiny nezměnil. Zvýšení limitu až na 85 000 eur podporuje sama EU, která členským zemím umožní implementovat toto navýšení od roku 2025. ČR nicméně bylo na její žádost umožněno zvýšit limit pro plátcovství DPH na 2 mil. Kč už před účinností této směrnice. „Hlavní novinkou daňového balíčku je možnost odhlásit se z plátcovství DPH při ročním obratu až do dvou milionů korun. Na dvojnásobnou částku dvou milionů pak od příštího roku vzroste také podmínka pro využívání paušální daně, tedy placení daní, sociálního i zdravotního pojištění jednou pravidelnou měsíční částkou bez daňových přiznání a bez přehledů pojistného. Očekáváme, že příští rok by se díky tomu mohlo k paušální dani nově přihlásit až 30 tisíc živnostníků,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Tři pásma paušální daně V důsledku zvýšení limitu pro plátcovství DPH se na 2 mil. Kč zvyšuje novelou zákona o daních z příjmů i hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu daně. Z důvodu velmi širokého rozpětí příjmů paušalistů nebude měsíční paušální záloha pro všechny ve stejné výši, ale zavádí se 3 pásma odvozená primárně od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu. „Paušalisté budou podle ročních příjmů rozděleni do tří pásem, která určují výši jejich měsíčních paušálních záloh. Většina bude zařazena v prvním pásmu a nic se pro ně nemění. První pásmo odpovídá dnešní paušální dani a pro příští rok zde bude měsíční záloha činit podle prvních odhadů 6 295 Kč. Určeno je pro živnostníky s ročními příjmy do 1 mil. Kč a pro živnostníky s vyššími příjmy v 60% či 80% výdajovém paušálu,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura. V nové, rozšířené paušální dani pracuje Ministerstvo financí s několika skupinami OSVČ (viz přiložené infografiky) podle výše ročních příjmů a uplatnitelného výdajového paušálu. Pro většinu moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Aktuálně

OSVČ se nic nemění a příští rok budou platit paušální zálohy podle prvních odhadů ve výši 6 295 Kč v závislosti na výši zdravotního a důchodového pojištění dle vývoje průměrné hrubé mzdy v roce 2022 (výše paušální zálohy pro rok 2022 činí 5 994 Kč měsíčně). První pásmo se týká všech OSVČ s ročními příjmy do 1 mil. Kč, dále OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč s uplatnitelným 80% výdajovým paušálem a OSVČ s ročními příjmy do 1,5 mil. Kč s uplatnitelným 60% výdajovým paušálem. Druhé pásmo je určeno zejména pro OSVČ s ročními příjmy do 1,5 mil. Kč, které se z důvodu nižšího výdajového paušálu nevešly do prvního pásma, a také pro OSVČ s ročními příjmy do 2 mil. Kč s uplatnitelným 60% výdajovým paušálem. Třetí pásmo je pak určeno pro ostatní OSVČ s ročními příjmy do 2 mil. Kč, které se nevešly do nižšího pásma. Ve druhém pásmu budou OSVČ příští rok hradit fixní paušální zálohy ve výši 16 000 Kč měsíčně, ve třetím pásmu pak 26 000 Kč měsíčně. „Obecně platí, že paušální daň je nabídka od státu a je zcela na dobrovolném rozhodnutí každého živnostníka, zda ji využije, nebo ne. Návrh tří pásem byl kompromisním řešením mezi zachováním jednoduchosti systému a daňovou spravedlností v tom smyslu, že živnostník s příjmy do 500 tisíc korun ročně logicky nemůže státu odvádět stejně jako podnikatel s dvoumilionovými příjmy ročně,“ dodává k novému nastavení paušální daně Zbyněk Stanjura.

pořízeného v letech 2020–2021 zavedené v důsledku dopadů covidové pandemie na podnikatele. Nadále tedy bude možné majetek zařazený v první odpisové skupině odepsat bez přerušení za 12 měsíců, namísto standardních 3 let, a majetek zařazený ve druhé odpisové skupině bez přerušení za 24 měsíců, namísto standardních 5 let. Prvních 12 měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až do výše 60 % vstupní ceny. V roce 2023 očekává MF dočasný negativní dopad ve výši -6,3 mld. Kč na veřejné rozpočty, tedy -4,1 mld. Kč na státní rozpočet a -2,2 mld. Kč na rozpočty krajů a obcí. V roce 2024 pak odhadujeme dočasný negativní dopad ve výši -9 mld. Kč na veřejné rozpočty a -5,8 mld. Kč na státní rozpočet (tj. -3,2 mld. Kč na rozpočty krajů a obcí). V delším období je nicméně opatření pro veřejné rozpočty neutrální, neboť se jedná pouze o jiné rozložení odpisů v čase.

Výše měsíčních paušálních záloh Letošní výše měsíčních paušálních záloh je stanovena na 5 994 korun. Podmínky pro zapojení se do paušálního režimu by díky této novele mohlo příští rok nově splnit až 60 tisíc OSVČ navíc, přičemž pro zhruba polovinu z nich může být využití paušálního režimu výhodné a mohou tak reálně učinit. Negativní dopad rozšíření paušální daně na veřejné rozpočty je aktuálně odhadován na -600 mil. Kč, tedy zhruba -500 mil. Kč na státní rozpočet ročně. Maximální výpadek na výnosu DPH kvůli zvýšení ročního limitu na 2 mil. Kč by měl činit -10 mld. Kč na veřejné rozpočty, tj. -6,4 mld. Kč na státní rozpočet, -2,6 mld. Kč na rozpočty obcí a -1 mld. Kč na rozpočty krajů. V oblasti paušální daně návrh upravuje také situaci, kdy poplatník v paušálním režimu ukončil na konci zdaňovacího období nebo v jeho průběhu svou činnost, a musel podat standardní daňové přiznání a přehledy povinného pojistného, přestože by jinak splnil ostatní podmínky pro paušální daň. Nově tak poplatník činit nemusí, pokud jeho nevypořádané pohledávky a zásoby spolu s příjmy ze samostatné činnosti nepřekročí hranici rozhodných příjmů (dle pásma 1; 1,5 nebo 2 mil. Kč ročně).

Mimořádné odpisy pro roky 2022 a 2023 Předkládaný návrh zákona prodlouží mimořádné odpisy na majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině pořízený v letech 2022–2023, čímž naváže na mimořádné odpisy majetku moje.kdpcr.cz

Osvobození bezúplatných převodů podílů na bytových domech od daně MF v předkládaném daňovém balíčku dále navrhuje zpětně osvobodit zejména bytová družstva od daně z příjmů z bezúplatného převodu spoluvlastnického podílu na bytových domech z majetku obce. Jedná se o bytové domy, které byly postaveny v letech 1995–2007 za pomoci dotací ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo z programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury a u nichž se obec zavázala bezúplatně nebo za 1 Kč a zpravidla po uplynutí 20 let převést svůj podíl na bytovém domě většinou na bytové družstvo. S ohledem na aktuální tržní ceny nemovitostí by dnes daňová povinnost z toho převodu mohla přesáhnout i hodnotu v minulosti poskytnuté dotace, což by bylo proti smyslu tehdejší podpory dostupného bydlení.

Další navrhované daňové úpravy V novele zákona o DPH dále MF navrhuje parametrické úpravy kontrolního hlášení v oblasti pokut a výzev k podání. Jedná se zejména o snížení pokut za pozdní podání, resp. nepodání kontrolního hlášení pro fyzické osoby, s.r.o. s jediným společníkem fyzickou osobou a osoby, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, a dále prodloužení lhůty pro podání následného kontrolního hlášení na 17 dnů od vyzvání finančního úřadu do datové schránky plátce. Novela daňového řádu dále reaguje na novelu zákona upravujícího datové schránky, jež s účinností od 1. ledna 2023 rozšíří okruh osob, kterým je datová schránka automaticky zřízena ze zákona. Od příštího roku by tak byly nuceny podávat daňové přiznání elektronicky i nepodnikající fyzické osoby, pro které novela daňového řádu tuto povinnost ruší. Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Nepřímý celní zástupce a úhrada DPH Podle aktuálního rozhodnutí Soudního dvora EU je na členských státech, aby pro účely provedení článku 201 směrnice o DPH určily osoby povinné odvést DPH při dovozu na základě dostatečně jasných a přesných vnitrostátních ustanovení. Tomáš Brandejs Daňový poradce, Deloitte

P 8

odle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) musí být článek 77 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, vykládán v tom smyslu, že podle tohoto samotného

ustanovení je nepřímý celní zástupce povinen zaplatit jen cla dlužná za zboží, které uvedl v celním prohlášení, a nikoli navíc daň z přidané hodnoty při dovozu z téhož zboží. Článek 201 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty pak musí být vykládán v tom smyslu, že nepřímý celní zástupce nemůže být v souvislosti s platbou daně z přidané hodnoty při dovozu činěn společně a nerozdílně odpovědný s dovozcem, pokud neexistují vnitrostátní ustanovení, která by jej výslovně a jednoznačně určovala nebo uznávala jako osobu povinnou k odvodu této daně. Společnost U. I. vystupovala před celním úřadem jako nepřímý celní zástupce svých zákazníků, kteří dováželi zboží do EU. Zastupovala rovnež i zákazníka při dovozu zboží, který byl původně považován (na základě prohlášení tohoto zákazníka učiněného před celním úřadem) za dovoz osvobozený od italské DPH. Dodatečně však celní úřad daňovými výměry opravil domoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

vozní prohlášení, stanovil odpovídající částky splatné DPH při dovozu a určil, že společnost U. I. je společně a nerozdílně odpovědná za platbu této daně, a to zejména na základě článku 77 celního kodexu. Na základě tohoto ustanovení je dlužníkem deklarant, přitom v případě nepřímého zastupování je dlužníkem ve vztahu k celnímu dluhu také osoba, na jejíž účet je celní prohlášení činěno. Společnost U. I. uznala, že jakožto nepřímý celní zástupce prováděla na základě plných mocí k zastupování příslušné celní operace svým jménem na účet dovážející společnosti. Tvrdila však, že pravidla celního kodexu, na jejichž základě byly přijaty uvedené daňové výměry, nemohou být použita na DPH. Dodala, že v italském právním řádu žádné ustanovení nestanoví společnou a nerozdílnou odpovědnost nepřímého celního zástupce za zaplacení DPH při dovozu a že uznání takové společné a nerozdílné odpovědnosti je v rozporu s článkem 201 Směrnice o DPH. Soudní dvůr s jejím názorem souhlasil. Připustil, že jak nepřímý celní zástupce jakožto deklarant, tak dovozce, na jehož účet podává toto prohlášení, mají postavení dlužníků ve vztahu k celnímu dluhu. Nicméně pokud jde o pojem celní dluh, ten je definován v čl. 5 bodu 18 celního kodexu jako povinnost zaplatit částku dovozního nebo vývozního cla. Přitom DPH mezi „dovozní cla“ nepatří. Ze znění článku 201 Směrnice o DPH dle Soudu vyplývá, že členské státy mohou stanovit, že dlužníci cla budou rovněž povinni odvést DPH při dovozu a že zejména nepřímý celní zástupce bude společně a nerozdílně odpovědný za zaplacení této DPH spolu s osobou, která mu udělila plnou moc k zastupování. Leč v případě neexistence výslovného ustanovení vnitrostátního práva určujícího (v souladu s článkem 201 Směrnice o DPH) za osoby, které mají povinnost odvést DPH při dovozu, rovněž i nepřímé celní zástupce, nelze dle názoru soudu tuto DPH po společnosti U. I. vyžadovat. Nelze přitom analogicky použít pravidla unijního práva týkající se celních dluhů. Soudní dvůr uzavřel, že je na členských státech, aby pro účely provedení článku 201 směrnice o DPH určily osoby povinné odvést DPH při dovozu na základě dostatečně jasných a přesných vnitrostátních ustanovení (při dodržení zásady právní jistoty). Při pohledu do českého zákona o DPH je však nutno dojít k závěru, že Česká republika jasně a přesně stanovuje dlužníka dovozní DPH jen v určitých situacích. Doměřuje-li celní úřad DPH v situacích nesplnění některé z povinností stanovených v celních předpisech pro vstup zboží na území Evropské unie, pro dočasné uskladnění, pro celní režim tranzitu a podobně, je úprava českého zákona o DPH nejen nepřesná, ale spíše zcela absentující. Jistě v takových situacích nelze nepřímého celního zástupce chápat za osobu, která je zodpovědná za úhradu DPH. Nicméně přesně takovému zástupci je v praxi daň často doměřována. Dané rozhodnutí Soudního dvora by tuto praxi mohlo konečně změnit.

moje.kdpcr.cz

Judikatura

Soudní dvůr uzavřel, že je na členských státech, aby pro účely provedení článku 201 směrnice o DPH určily osoby povinné odvést DPH při dovozu na základě dostatečně jasných a přesných vnitrostátních ustanovení.

Rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 12. května 2022 ve věci C-714/20 U. I. Srl, generální advokát: A. Calot Escobar, vydáno bez jeho stanoviska, http://eur-lex.europa.eu „Daň z přidané hodnoty Směrnice 2006/112/ES – Článek 201 – Osoby povinné odvést daň – DPH při dovozu – Celní kodex Unie – Nařízení (EU) č. 952/2013 – Článek 77 odstavec 3 – Společná a nerozdílná odpovědnost nepřímého celního zástupce a dovážející společnosti – Cla“ Související ustanovení: § 23 a § 108 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) Související rozhodnutí: C-248/09 Pakora Pluss C-226/14 Eurogate Distribution C-26/18 Federal Express Corporation Deutsche Niederlassung

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Správce daně není při použití pomůcek povinen porovnávat povinnosti srovnatelných daňových subjektů Nejvyšší správní soud se zabýval problémem, zda je správce daně povinen porovnávat ekonomické ukazatele srovnatelných daňových subjektů v případě doměření daně podle pomůcek. Daňový subjekt nesouhlasil s postupem správce daně, který k doměření daně využil výdajový paušál ve výši 80 % zdanitelných příjmů.

odle daňového subjektu jde o daň stanovenou dokazováním, a nikoliv pomůckou. Daňový paušál je navíc podle daňového subjektu nejnižší možnou výší nákladů uplatňovanou subjekty působícími na vybraném trhu a došlo tak ke stanovení daně v maximální možné výši. Upozornil, že stanovení daně podle pomůcek má zohlednit specifika subjektu na konkrétním trhu a správce daně má povinnost identifikovat a posoudit ekonomické ukazatele a související daňové povinnosti srovnatelných daňových subjektů. Vybrat má poté variantu výhodnou pro daňový subjekt. Nejvyšší správní soud připomněl, že využití pomůcek je „náhradní“ postup, který i když má vést k dani odpovídající co nejvíce

realitě, není způsobilý stanovit daň zcela přesně. Jedná se tak o výjimku ze zásady materiální pravdy, která ukládá daňovému subjektu povinnost nést následky jeho pochybení v podobě stanovení daně „pouze“ kvalifikovaným odhadem. Uvedl také, že v zákoně je výčet konkrétních pomůcek, ale ten má pouze demonstrativní účel. Podle Nejvyššího správního soudu „pomůckou může být jakýkoliv poznatek, který byl získán v souladu se zákonem a jenž umožní správci daně stanovit kvalifikovaný odhad reálné výše daňové povinnosti (…). Volba, kterou z dostupných a způsobilých pomůcek správce daně pro onen kvalifikovaný odhad použije, je na správci daně. Požadavek stěžovatele, aby správce daně vždy identifikoval a posoudil ekonomické ukazatele srovnatelných daňových subjektů, proto nemá oporu v zákoně.“ Soud tak uzavřel, že volba pomůcky je omezena pouze v tom smyslu, že nesmí dojít k hrubému či jednoznačnému excesu, k čemuž podle všeho v projednávaném případě nedošlo. Nesouhlasil také s námitkou, aby správce daně porovnal výsledky různých pomůcek a pro vyměření daně použil pomůcku pro daňový subjekt nejvýhodnější. Dle Nejvyššího správního soudu je za výhodu považována zákonem nárokovaná položka typu slevy na dani či odčitatelné položky, a nikoliv volba nejvýhodnější pomůcky.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 6 Afs 273/2020, dostupné na www.nssoud.cz

moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Otázku ekonomické opodstatněnosti je třeba posuzovat v kontextu celého obchodu Správce daně doměřil daň z příjmů právnických osob daňovému subjektu, který nakupoval materiál za účelem dalšího prodeje odběratelům a vzniklé pohledávky pak postupoval faktoringovým společnostem. Odběratelé měli materiál dále prodávat společnosti personálně spojené s daňovým subjektem a ta opět daňovému subjektu za cenu zvýšenou o marži.

odle správce daně nedošlo k prokázání faktického uskutečnění obchodních transakcí. Mezi jednotlivými články řetězce bylo předem dohodnuto, že se zboží vrátí daňovému subjektu, přičemž účelem transakcí bylo řešení jeho finanční situace. K obchodům docházelo v rozmezí jednoho až dvou dní a materiál byl po celou dobu skladován na jednom místě. Správce daně upozornil, že obchod lze rozdělit na dvě samostatné skupiny transakcí. Jednu tvoří nákupy a prodeje v dodavatelském řetězci a druhou postupování pohledávek faktoringovým společnostem a inkasování úhrad za tyto postoupené pohledávky. Správce daně výdaje na nákup materiálu nepovažoval za daňově účinné, stejně tak vyloučil i související příjmy z prodeje materiálu odběratelům a tyto transakce se tak staly daňově neutrálními. Současně ale zvýšil základ daně o výnosy z plnění od faktoringových společností a doměřil daň včetně příslušného penále.

Krajský soud však došel k závěru, že transakce fiktivní nebyly. Realizace obchodů může podle něj proběhnout i bez fyzického předání zboží. Ani další okolnosti, kterými jsou například rychlost transakce, účel, pohnutka nebo předem sjednaný další převod zboží, nevylučují uskutečnění obchodu. Samotný účel transakce spočívající ve zvýšení cash flow daňového subjektu pro zajištění finančních prostředků od faktoringových společností předpokládal, že k transakcím dojde. Připomenul také, že plnění v rámci řetězové obchodní transakce nelze uměle izolovat. Otázku ekonomického účelu je třeba posuzovat v kontextu celého obchodu a není vyloučené, že se smysl transakce projeví pouze u některé z propojených osob. Z pohledu daňového subjektu tak podle soudu nelze obchody považovat za neopodstatněné jen proto, že následně nakupovala materiál zvýšený o provizi odběratelů. Cílem subjektu bylo zajistit si finanční prostředky pro provoz své výroby, kterých se mu nedostávalo kvůli dlouhé splatnosti faktur. Daňové orgány však účel transakcí nezpochybnily. Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem krajského soudu a dodal, že hlavní účel transakce převyšuje případné vedlejší účely a je tak možné od nich při zkoumání ekonomického smyslu transakcí odhlédnout. Je pak úkolem daňových orgánů a soudu, aby prokázaly, že tímto hlavním účelem bylo například daňové zvýhodnění. Je proto nutné zkoumat skutečný obsah a význam plnění. Také skutečnost, že došlo k plnění mezi personálně spojenými osobami, sama o sobě nesmí vést k závěru, že se jednalo o fiktivní nebo účelové transakce. V projednávaném případě byly transakce uskutečněny a existovaly také postupované pohledávky. Podle Nejvyššího správního soudu tedy bylo namístě, aby správce daně zohlednil i související náklady, které by snížily základ daně.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 6 Afs 55/2020, dostupné na www.nssoud.cz

Sledujte Komoru daňových poradců ČR na sociální síti Linkedin moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Poslední den úložní doby se posouvá na nejbližší pracovní den i u doručení do datové schránky Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu rozhodl o určení okamžiku doručení fikcí dle „zákona o elektronických úkonech“. Předložena byla otázka, zda se pro okamžik doručení fikcí použije pravidlo daňového řádu, podle kterého se poslední den lhůty posouvá na nejbližší pracovní den, nebo nikoliv.

ejvyšší správní soud vycházel z konkrétní situace, kdy byla daňovému subjektu uložena pokuta za zpožděné doplnění kontrolního hlášení. Subjekt byl vyzván správcem daně, aby provedl úpravu řádně podaného kontrolního hlášení do pěti dní. Tato výzva byla dle správce daně doručena fikcí v neděli 12. června, a proto posledním dnem ke splnění úpravy byl pátek 17. června. Daňový subjekt však následné kontrolní hlášení podal až v pondělí 20. června a byla mu proto uložena pokuta. Podle daňového subjektu k opoždění nedošlo, protože pátý den pro podání následného hlášení připadl na sobotu 18. června a podle § 33 odst. 4 daňového řádu se tímto posunul na nejbližší pracovní den, tedy na pondělí 20. června. OFŘ poté v rámci kasační stížnosti uvedlo, že pravidlo pro počítání času podle § 33 se v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu nepoužije. Podle něj se toto pravidlo týká pouze doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, protože zde není možné ve dnech pracovního klidu zásilku vyzvednout. Pro datové schránky však neplatí, protože adresát má větší prostor k vyzvednutí zásilky. OFŘ mělo také za to, že úprava doručování do datových schránek je obsažená v „zákoně o elektrických úkonech“, a to včetně fikce doručení. Rozšířený senát nejdříve upozornil na skutečnost, že příslušné řády označují interval mezi uložením zásilky a okamžikem fikce doručení pojmem „lhůta“. Právní teorie rozlišuje mezi dobou a lhůtou, i přesto však zákonodárce tyto dva pojmy často zaměňuje. Dobou se rozumí běh času omezující trvání práva

nebo povinnosti. Není tedy třeba, aby někdo právně jednal pro ukončení práva nebo povinnosti. Lhůtou se naopak rozumí běh času omezující trvání možnosti uplatnit právo u druhé strany. Je to tedy časový úsek daný k vykonání práva. Úložní doba, i její elektronický ekvivalent, je dle soudu svou povahou „doba“. Uplyne-li úložní doba marně, doručení nastane fikcí uplynutím úložní doby. Podle senátu není obecně vzato patrný žádný silný důvod, aby skončení úložní doby bylo pojímáno jako lhůta, tedy aby v případě, že poslední den připadne na sobotu, neděli či svátek, byl jejím posledním dnem nejbližší pracovní den. Doručení je sice významné pro následný běh případných lhůt, ty však dle soudu mohou začít běžet bez obtíží i na základě doručení fikcí, které nastalo v den pracovního klidu. Následná lhůta, například pro podání opravného prostředku, pak, v případě potřeby, končí až následující pracovní den. Také není věcný důvod, aby účinky doručení nemohly nastat ve dnech pracovního klidu, protože z pohledu ochrany práv jednotlivce má právní moc doručení neutrální účinky. V některých případech je ve prospěch jednotlivce, aby nastala dříve, v jiných je tomu naopak. Výše uvedené však naráží na problém, kdy zákonodárce v případě úložní doby používá termín „lhůta“, i když se jedná o dobu. Již dříve Nejvyšší správní soud upozornil, že je třeba, s ohledem na požadavek ochrany odůvodněného očekávání jednotlivců, spolehnout se na prostý jazykový výklad. Proto se prodloužení konce doby na nejbližší pracovní den použije i v případě úložní doby. Rozšířený senát shrnul, že judikatura soudů, až na výjimky, s úložní dobou zachází jako s lhůtou, činí tak již dlouho a s vědomím, že k tomu vedla obsahová nejednoznačnost právní úpravy. Proto i nyní dospěl k závěru, že je v daném případě vhodné přiklonit se k zachování a potvrzení letité praxe. Pokud je tedy doručován dokument při správě daní do datové schránky, je pro určení konce rozhodný § 33 daňového řádu, podle kterého v případě, že připadne poslední den na den pracovního klidu, posouvá se na nejbližší pracovní den. Daňový subjekt tak kontrolní hlášení podal včas. Nejvyšší správní soud také dodal, že tento paragraf se použije i u doručování veřejnou vyhláškou nebo vyvěšením na úřední desce.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 4 Afs 264/2018, dostupné na www.nssoud.cz

moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Technický průkaz je veřejnou listinou, na kterou se vztahuje presumpce správnosti Daňovému subjektu byla vyměřena silniční daň odpovídající sazbě pro vozidla s hmotností 12 tun a výše. Správce daně vycházel ze záznamů v technickém průkazu vozidla. Zde však podle něj došlo ke zřejmé chybě, neboť původní povolená hmotnost 17 tun byla v novém průkazu změněna na 8 990 kg. Vozidlo bylo také zařazeno do kategorie N3 zahrnující nákladní vozidla převyšující 12 tun. Správce daně tak i nadále vycházel z vyšší povolené hmotnosti a nepoužil příslušné snížení sazby daně.

by se vycházet i z údajů o povolené hmotnosti. Tento údaj je z pohledu uložení daně významný, protože při nepřekročení 12 tun měla být daňová povinnost daňovému subjektu snížena o 100 %. Nejvyšší správní soud s touto částí argumentace daňového subjektu souhlasil a uvedl, že technický průkaz je na základě předchozí judikatury veřejnou listinou a platí tak pro něj presumpce správnosti, dokud není prokázán opak. Dokud tedy tato správnost nebyla v projednávaném případě vyvrácena, je třeba vycházet z údajů uvedených v technickém průkazu. Upozornil, že do doby právní moci opravného usnesení nebylo možné usoudit, který z rozporných údajů je správný a který chybný. Přisvědčil, že pokud byly správní orgány povinny vycházet z formálního zápisu údajů v technickém průkazu, pak byly povinny zohlednit současně všechny uvedené údaje, a ne pouze některé z nich. Presumpce právnosti se totiž týká všech, ne pouze vybraných údajů. Pokud jsou jednotlivé údaje ve vzájemném rozporu, jak tomu bylo i v tomto případě, pak je není možné dle soudu použít k tíži daňového subjektu, ale k tíži správních orgánů, které z nich vycházejí. Správce daně tak měl do doby opravy údajů rozhodnout ve prospěch daňového subjektu a vycházet z toho, že vozidlo má méně než 12 tun a je tak možné použít 100% snížení sazby daně.

aňový subjekt, vedle dalších námitek, upozornil, že technický průkaz vozidla musí být chápán jako celek. Pokud se tedy při stanovení daně vychází například z některých údajů pro posouzení, zda je vozidlo určeno výlučně k přepravě nákladu, mělo

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 4 Afs 159/2019, dostupné na www.nssoud.cz Zdroj: www.nssoud.cz

Podcast NADANĚ Podcast můžete sledovat nejen na komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify nebo Google Podcast. moje.kdpcr.cz

Aktuá Aktuálně álně ě

e-Bulletin Komory e-Bulletin Komo mory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví Finanční správa zveřejnila informace k novele zákona o dani silniční V reakci na již avizovanou novelu zákona o dani silniční zveřejnil správce daně podrobnější seznam změn týkající se zdaňování vozidel. I když novela nabývá účinnosti v červenci, použije se na celé zdaňovací období 2022 a má tedy zpětnou účinnost již od 1. ledna 2022. Předmětem daně budou nově pouze nákladní vozidla kategorie N2 a N3 nad 3,5 tuny a jejich přípojná vozidla kategorie O3 a O4. Daň se však bude platit až za vybraná nákladní vozidla a jejich přípojná vozidla s nejvyšší povolenou hmotností 12 tun a více. Poplatníkem daně již není zaměstnavatel, neboť osobní automobily a přípojná vozidla nejsou od zdaňovacího období roku 2022 předmětem daně. Dochází také ke zrušení záloh a ke snížení daně. Lhůta pro placení daně a podání daňového přiznání přitom zůstává stejná, tj. do 31. ledna. Ruší se také registrace k dani silniční ze zákona, poplatník nemusí za účelem zrušení registrace činit žádné úkony. V daňovém přiznání se uvede pouze zdanitelné vozidlo, za které je dílčí daň vyšší než 0 Kč, a vozidlo, na které se uplatňuje sleva na dani anebo je osvobozeno, pokud by jinak dílčí daň byla vyšší než 0 Kč. Od 1. ledna 2025 bude také povinnost podávat daňové přiznání pouze elektronicky.

Ministerstvo ﬁnancí upozorňuje na dočasné snížení spotřební daně z benzínu a motorové nafty Od 1. června do 30. září 2022 se dočasně snižuje sazba spotřební daně z benzínu a motorové nafty o 1,50 Kč na litr. Po započtení DPH by měla konečná cena pro řidiče klesnout o 1,80 Kč na litr. MF v tiskové zprávě dále uvádí, že v květnu rozšířilo svůj monitoring cen pohonných hmot na celý distribuční řetězec a prodloužilo cenovou kontrolu až do konce září. Cílem této rozšířené kontroly má být dohled nad distributory pohonných hmot. Shromážděné cenové informace chce Ministerstvo financí analyzovat a vyhodnocovat ve spolupráci s Finanční správou, která má k dispozici údaje o všech transakcích distributorů pohonných hmot. MF má v plánu následně od 8. června na týdenní bázi reportovat údaje o promítnutí snížení spotřební daně do koncové ceny pohonných hmot. V případě nepříznivých výsledků kontroly je MF připraveno zavést cenovou regulaci stanovující maximální marži u distributorů pohonných hmot, kteří jsou v ČR plátci spotřební daně.

Přezkumné řízení prominutí DPH z energií nemá zatím vliv na práva a povinnosti plátců DPH V květnu bylo ministrem financí rozhodnuto o zahájení přezkumného řízení, které může vést ke zrušení generálního pardonu bývalé ministryně financí. Předmětem pardonu bylo prominutí DPH za dodání elektřiny a plynu v listopadu a prosinci 2021. Zahájení přezkumného řízení nemá dle ministerstva žádný vliv na práva a povinnosti dotčených plátců DPH. To znamená, že v tuto chvíli situace nezakládá žádnou povinnost cokoliv zpětně doplácet.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Aktuálně

Přezkoumání rozkladovou komisí je dle ministerstva namířeno zejména na ověření zákonnosti toho, zda lze skokový nárůst cen energií v posledním čtvrtletí loňského roku objektivně vykládat jako mimořádnou událost, která je ze zákona nezbytná k vydání generálního pardonu ministra financí. Připomíná, že k prominutí DPH z dodání elektřiny a plynu došlo 20. října 2021 s cílem reagovat na skokový růst cen energií a pomoci tak plošně domácnostem s rostoucími výdaji na bydlení. Rozhodnutí o prominutí DPH mohlo být podle současného ministra také v rozporu s právem Evropské unie, byť ze strany EU v této věci dosud nebyl učiněn žádný konkrétní akt a obdobná daňová opatření členských států byla v důsledku covidové pandemie Evropskou komisí tolerována.

GFŘ avizuje zaměření pozornosti na nesprávně odvedenou silniční daň u těžších vozidel Finanční správa doporučuje poplatníkům silniční daně, kteří mají povinnost podávat daňové přiznání k nákladním a přípojným vozidlům s největší povolenou hmotností 12 tun a více, aby si ověřili, zda z jejich strany nedošlo za zdaňovací období v letech 2021, 2020 a 2019 k porušení povinnosti přiznat a zaplatit související daň. V současné době Finanční správa analyzuje správnost daňových přiznáních k silniční dani za roky 2019 a 2020 a výsledky analýz podle ní nasvědčují tomu, že někteří poplatníci nepřiznali uvedená vozidla za daná zdaňovací období vůbec, popř. uvedli daň v nesprávné výši. Finanční správa proto plánuje vydávat výzvy poplatníkům, u kterých byla zjištěna nepřiznaná výše daně na uvedená vozidla, a to od září 2022. V případě, že bude mít poplatník jakékoli pochybnosti o správnosti údajů, které uvedl v daňovém přiznání k silniční dani, měl by se obrátit na svého místně příslušného správce daně. Podle Generálního finančního ředitelství se „ze strany Finanční správy nebude jednat o plošnou kontrolu, ale o cílenou komunikaci s konkrétními poplatníky, u kterých jsme na základě analýzy daňových přiznání a údajů z registru silničních vozidel detekovali podezření z nesprávně přiznaných, popřípadě nepřiznaných níže specifikovaných vozidel za uvedená zdaňovací období“.

Nejvyšší soud sjednotil výklad pojmu „nezabavitelná částka“ Nejvyšší soud došel k závěru, že při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy, se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 zvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. Zde jsou uvedeny částky rozdělené podle bytů a počtu osob v rodině. To platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře. Vedla ho k tomu soudní praxe, která doposud nepostupovala jednotně při posuzování otázky, jaké dopady mělo zvýšení částky normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (§ 26a zákona o státní sociální podpoře) na stanovení takzvané nezabavitelné částky, která nesmí být sražena z měsíční mzdy. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu se toto stanovisko bezprostředně dotkne řádově stovek tisíc lidí.

Komora auditorů ČR informovala o výroční ﬁnanční zprávě pro emitenty Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu přináší pro emitenty mimo jiné nový pojem, tzv. výroční finanční zprávu. Tvoří nedílný celek a jejím obsahem je vždy jednak účetní závěrka ověřená auditorem, také výroční zpráva (na výroční finanční zprávu emitenta se hledí jako na výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví) a prohlášení odpovědných osob emitenta, spolu s uvedením jejich jmen a funkcí, že podle jejich nejlepšího vědomí podává účetní závěrka věrný a poctivý obraz o vybraných skutečnostech spolu s popisem hlavních rizik a nejistot, kterým emitent čelí. Emitent je povinen i nadále vyhotovovat výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv (tato povinnost se podle Komory novelou nemění). Novela zákona o auditorech navíc doplňuje do ustanovení upravujícího zprávu auditora obsahující požadavky na ověření výroční finanční zprávy emitenta jednotný elektronický formát pro podávání zpráv. Ten zaprvé stanoví, že na ověření výroční finanční zprávy se obdobně použijí ustanovení zákona o auditorech upravujícího ověření výroční zprávy (případně konsolidované výroční zprávy), a zadruhé se auditor musí vyjádřit, zda je použité značkování v souladu s právními předpisy nebo přímo použitelným předpisy Evropské unie. Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz, www.kacr.cz, www.nsoud.cz

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Aktuálně ze zpráv CFE Profesní regulace daňových poradců v EU: Komise spustí konzultace již v červenci Na základě několika vyjádření a závěrů ze schůzek a jednání proběhlých v minulých týdnech lze usoudit, že Evropská komise nebude navrhovat dodatky k již existující profesní regulaci daňových poradců. S ohledem na komplexnost a rozsáhlou diverzitu profesní regulace napříč členskými státy Evropské unie dojde s největší pravděpodobností pouze k regulaci zprostředkovatelů úsporných daňových schémat navázaných na třetí země. Veřejné konzultace, plánované dle rozvrhu na červenec letošního roku, regulatorní návrhy budou klarifikovat, avšak podle všech dosavadních ukazatelů se naprosté většiny stávajících daňových poradců nedotknou. Jak již zdůraznila CFE ve své nótě Evropskému parlamentu z 25. dubna 2022, původně zvažovaný „one-size-fits-all“ přístup je Tomáš Půček v případě daňových poradců nevhodný a vzhledem k rozdílným kulturám regulace a národním příPrávní oddělení KDP ČR stupům k profesi prakticky neaplikovatelný. CFE upozornila také na skutečnost, že je třeba věnovat pozornost také faktu, že poradce nerovná se jakýkoliv zprostředkovatel, kdy původní hlasy ohledně legislativního návrhu z řad evropské instituce směšovaly daňové poradce a různé zprostředkovatele nelegálních daňových úspor.

Evropské unii se nepodařilo dosáhnout dohody na směrnici o minimální dani Členské státy Evropské unie neuspěly ve svých snahách najít společnou řeč a dosáhnout politického konsenzu na podobě návrhu směrnice o minimální korporátní dani Evropské komise, která si klade za cíl vtělit do práva Evropské unie Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zaštítěný druhý pilíř. Na prozatím posledním zasedání Rady Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) 17. června došlo sice k překonání dosavadního polského veta, své mínění o návrhu, který dosud podporovalo, však změnilo Maďarsko a postavilo se tak proti. Změnu postoje země maďarský ministr financí, Mihály Varga, zdůvodnil vývojem ekonomického a fiskálního klimatu zapříčiněného válkou na Ukrajině a inflací. Proti tomuto zdůvodnění se postavil zastánce návrhu, francouzský ministr financí Bruno Le Maire, který naopak věří, že prosazení druhého pilíře bude pro Evropskou unii ekonomickou pomocí. Francie doufá, že se dohody podaří dosáhnout ještě v posledních dnech jejich předsednictví, pokud se tak však nestane, snahy budou pokračovat pod předsednictvím České republiky, která se jej ujme prvního červencového dne. Přijetí druhého pilíře uvízlo na mrtvém bodě také na druhé straně Atlantiku, kde se prezidentu Bidenovi nedaří prosadit legislativní návrh v Kongresu.

OECD zveřejnila komentáře k daňové jistotě v rámci prvního pilíře připravované směrnice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyzvala na konci května v souladu s inkluzivním rámcem prací k veřejným konzultacím vztahu daňové jistoty a prvního pilíře zamýšleného dvoupilířového systému chystané směrnice, kterou zavede minimální globální korporátní daň. Nyní OECD tyto komentáře zveřejnila na svých webových stránkách.

FISC bude diskutovat studii o regulaci zprostředkovatelů Dne 27. června je plánováno zasedání trvale zřízeného Podvýboru Evropského parlamentu pro daňové záležitosti (FISC). V rámci tohoto jednání budou členové Evropského parlamentu, kteří jsou zároveň členy podvýboru, analyzovat studii provedenou profesorkou Emer Mulliganovou z Národní univerzity Irska v Galway, která se zabývala „Regulacemi zprostředkovatelů, včetně daňových poradců, v členských státech a dobrou praxí v rámci EU i mimo ni“. Na programu je zařazena také diskuze s eurokomisařem Paolem Gentilonim, členem Komise zodpovědným za ekonomii, s nímž bude Podvýbor rozebírat následné politické a legislativní práce FISC, přičemž zároveň se bude zabývat odstraněním daňových překážek jednotného trhu EU, které znesnadňují přeshraniční investice.

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

To nejlepší z česko-slovenských daní Komora daňových poradců ČR uspořádala ve spolupráci se Slovenskou komorou daňových poradců XIII. ročník diskusního semináře Československé fórum. e-Bulletin při té příležitosti přináší dva výjimečné rozhovory, a to s Jozefem Danisem, prezidentem Slovenské komory daňových poradců, a Jiřím Žežulkou, prezidentem Finanční správy SR.

esko-slovenské fórum 2022, diskusní seminář daňových poradců, soudců NSS a zástupců MF a finančních správ z České republiky a Slovenska, se uskutečnilo 19. – 20. května 2022 v brněnském hotelu Continental. Již tradičně bylo příležitostí nejen k diskusi, ale také k navázání profesních i osobních kontaktů. S úvodními slovy vystoupili Ing. Petra Pospíšilová, prezidentka Komory daňových poradců ČR, a Ing. Jozef Danis, prezident Slovenskej komory daňových poradcov. Následoval debatní blok na téma Aktuální stav a vývoj daňové legislativy. V něm vystoupili Ing. Stanislav Kouba, Ph.D., náměstek ministra financí pro daně a cla MF ČR; Ing. Jan Ronovský, zástupce generálního ředitele Generálního finančního ředitelství ČR; JUDr. PhDr. Karel Šimka, Ph.D., LL.M., předseda Nejvyššího správního soudu ČR; Ing. Ľuboš Jančík, štátny tajomník MF SR, a Ing. Jiří Žežulka, prezident Finančnej správy SR. V odpolední části prvního dne semináře se experti zaměřili na DPPO. Tématu „Zdanitelný příjem, co má a nemá podléhat dani – aktuální judikatura a výkladové problémy“ se věnovali Ing. Bc. Jiří Nesrovnal, daňový poradce, člen Prezidia KDP ČR, vedoucí Sekce daň z příjmů právnických osob při Odborném kolegiu KDP ČR, a Ing. Vladimíra Mačuchová, daňová poradkyně, členka metodicko-legislatívnej komisie pre daň z príjmov moje.kdpcr.cz

právnických osôb, člen metodicko-legislatívnej komisie pre DPH SKDP. Tématu „Investice (majetek) vs. náklad – aktuální judikatura a výkladové problémy“ se následně s Jiřím Nesrovnalem věnovali Mag. Branislav Kováč, daňový poradca, člen Prezídia SKDP, vedúci metodicko-legislatívnej komisie pre účtovníctvo, člen metodicko-legislatívnej komisie pre správu daní a miestne dane, člen metodicko-legislatívnej komisie pre daň z príjmov fyzických osôb SKDP, a Ing. Róbert Kalmár, zastupujúci člen MLK pre účtovníctvo SKDP za spoločnosť VGD SLOVAKIA, s. r. o. Druhý programový den byla tématem DPH. Převod práva nakládat jako vlastník debatoval Ing. Stanislav Kryl, daňový poradce, vedoucí Sekce DPH při Odborném kolegiu KDP ČR, spolu s Ing. Petrou Němcovou, daňovou poradkyní, členkou Sekce DPH při Odborném kolegiu KDP ČR, a Ing. Miriam Patiovou, daňovou poradkyní, členkou metodicko-legislatívnej komisie pre daň z príjmov právnických osôb, členkou metodicko-legislatívnej komisie pre DPH SKDP. Praktické problémy spojené s DPH podvody typu missing trader pak společně se Stanislavem Krylem debatovali Ing. Tomáš Hajdušek, daňový poradce, vedoucí Sekce správa daní a poplatků a člen Sekce DPH při Odborném kolegiu KDP ČR, a Ing. Milan Vargan, daňový poradca, vedúci metodicko-legislatívnej komisie pre DPH, člen metodicko-legislatívnej komisie pre správu daní a miestne dane SKDP.

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Rozhovor

Jiří Žežulka: Mám pocit, že je česká Daňová kobra ve stadiu klinické smrti Začátek funkčního období Jiřího Žežulky jako prezidenta slovenské finanční správy byl velmi rychlý a za podmínek koronavirových opatření a omezení. „Už na počátku mého funkčního období bylo potřeba řešit nejen koncepční, ale i operativní problémy. Bylo potřeba vytvořit nový tým lidí a bylo nutné řešit důsledky kriminálních deliktů některých funkcionářů finanční správy,“ říká. Jiří Žežulka by si především přál, aby finanční správa měla dvě tváře – jednu partnerskou, pro poctivé podnikatele, a jednu represivní, pro ty, kteří nehrají podle pravidel. V rozhovoru pro e-Bulletin Komory daňových poradců také popisuje, že chce zlepšit na Slovensku výběr daní a napravit zlé jméno slovenské finanční správy. Vystudoval jste Českou zemědělskou univerzitu v Praze, titul inženýra jste získal na Provozně ekonomické fakultě. Co vás přivedlo zrovna k daním? Byla to vlastně náhoda. Vysokou školu jsem začal studovat při zaměstnání a v březnu 2002 jsme šel náhodně podat daňové přiznání na tehdejší finanční úřad v Žatci, kde právě sháněli pracovníka vyměřovacího oddělení. Ozval jsem se na nabídku a obratem jsem získal termín schůzky s Ing. Radovanem Stroukalem, který působil jako ředitel úřadu. I když nástupní plat představoval asi jednu desetinu toho, co jsem vydělával v zahraničí, nabídku jsem přijal, protože jsem se chtěl seznámit s tím, jak daňová správa funguje. Druhým důvodem byla právě osobnost pana ředitele, který na mne velmi zapůsobil a stal se mým mentorem a průvodcem celého profesního života ve finanční správě. Prezidentem slovenské finanční správy jste od prosince 2020. Jaká byla vaše cesta k tomuto postu? Jak ve státním, tak i v soukromém sektoru jsem měl vždy štěstí na skvělé kolegy, nadřízené a především na zajímavou a různorodou práci. Dělám si občas legraci z toho, že na finančním úřamoje.kdpcr.cz

du jsem mimo majetkových daní dělal snad všechno, počínaje vyměřováním daní přes vymáhání až po kontrolu a boj s daňovými úniky. Rovněž jsem měl možnost působit ve všech řídicích funkcích od vedoucího oddělení na úřadě až po zastupujícího generálního ředitele. Nikdy mě nebavilo udržovat konkrétní útvar „pouze v chodu“, mám rád budování nových věcí a řešení problémů. V roce 2015 jsem pochopil, že ve finanční správě už další progres nebude. Kvůli tomu jste odešel do soukromého sektoru? Ano, byla to pro mne možnost vidět správu daní očima klienta a jeho poradce a musím říct, že mi tato zkušenost hodně otevřela oči a pochopil jsem, že představa manažera finanční správy může být diametrálně odlišná od toho, jak to v praxi funguje. Pohled z druhé strany mne naučil, že věci nejsou černobílé, i když se tak očima státního úředníka a analytiky mohou zdát. Účast na výběrovém řízení na obsazení funkce prezidenta finanční správy na Slovensku byla vlastně vyvolána potřebou dalšího progresu. Bylo výběrové řízení v něčem jiné, nebo se podobalo tomu českému?

Rozhovor

Nemám zkušenost s tím, jak v současné době probíhají výběrová řízení podle služebního zákona v ČR. Pravda je, že výběrové řízení na prezidenta finanční správy bylo unikátní, ať již rozsahem komise, tak i mírou transparentnosti. Komise byla tuším jedenáctičlenná, složená ze zástupců ministerstva financí a finanční správy, předsedy relevantních výborů Národní rady Slovenska, akademiků až po zástupce neziskových organizací. Celý pohovor byl streamován live na sociálních sítích, aby se odborná veřejnost mohla seznámit s jednotlivými kandidáty. Žádné podobné výběrové řízení v ČR jsem nezažil.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Z jakých důvodů? Podle mého názoru z mnoha subjektivních i objektivních. V uplynulých letech došlo k výměně klíčových členů jednotlivých týmů, kteří ne vždy měli stejný pohled a zájem na věci, a zároveň došlo ke zásadním změnám při realizaci daňových úniků. Ty se v současné době musí odehrávat mnohem sofistikovaněji, než tomu bylo v roce 2012 a 2013, kdy se metoda spolupráce začala v praxi uplatňovat. A jak se daří podle vás té slovenské?

V čem je slovenská státní správa jiná? Nemohu mluvit za celou státní správu, ale finanční správa na Slovensku je od té české velmi odlišná. Asi základní rozdíl spočívá v tom, že zahrnuje jak celní, tak daňovou část včetně daňových kriminalistů, kteří mají postavení orgánu činného v trestním řízení. Kompetence jsou tedy velmi široké. Sloučení těchto institucí pod jednu střechu má mnoho výhod, které vyplývají mimo jiné z úspor z rozsahu. Druhá významná odlišnost je v oblasti personální. Až do nedávna se manažerské posty ve finanční správě určovaly podle politického klíče, což je praxe, kterou jsem v ČR nezažil.

Dovolím si použít stejnou terminologii jako ve vztahu k té české. Projekt slovenské Daňové kobry je již po smrti. Nicméně vás mohu ujistit, že přichází čas na její exhumaci. Spolupráce při odhalování daňových úniků a koordinace jednotlivých složek do odhalování zapojených vyžaduje mimo legislativního prostředí také značnou míru důvěry mezi jednotlivými složkami, protože jsou sdíleny mimo jiného i taktické informace, jejichž prozrazení může způsobit zmaření výsledků práce celého týmu. Někteří reprezentanti zapojených složek jsou tady na Slovensku trestně stíhaní, či dokonce již odsouzeni mimo jiné za úniky informací, tedy míra důvěry mezi všemi složkami není velká a je naším úkolem, abychom ji vybudovali znovu.

Má to i nějaká negativa? Má, protože dochází ke spojení civilního světa se světem ozbrojeného sboru, což přináší s sebou zásadní rozdíly firemní kultury. Jaký pro vás byl první rok na tomto postu? Ve zkratce řečeno velmi rychlý. Už na počátku mého funkčního období bylo potřeba řešit nejen koncepční, ale i operativní problémy. Bylo potřeba vytvořit nový tým lidí a bylo nutné řešit důsledky kriminálních deliktů některých funkcionářů finanční správy. To vše za podmínek omezení souvisejících s koronavirovou pandemií . Stanovil jste si při nástupu nějaké cíle? Stanovil jsem si cíle pouze dva. Zlepšení výběru daní a napravení zlého jména finanční správy. Pokud se mi tyto cíle podaří splnit, a já věřím, že ano, budu z funkce odcházet spokojený. Jste také spoluzakladatel takzvané Daňové kobry, týmu specialistů zaměřených na vyšetřování velkých daňových podvodů. Jak nyní hodnotíte její činnost? Nedokážu objektivně zhodnotit, jak nyní funguje Daňová kobra v Česku, protože v ní již několik let nepůsobím, ale z informací, které se ke mně dostanou a z mediálních prezentací týmu Kobra mám pocit, že je ve stadiu klinické smrti.

Kdybyste v tuto chvíli mohl změnit tři věci na slovenské finanční scéně, které by to byly? Trápí mě mnoho věcí a těžko vybrat tři největší. Přál bych si především, aby finanční správa měla dvě tváře – jednu partnerskou, pro poctivé podnikatele, a jednu represivní, pro ty, kteří se rozhodli, že podle pravidel hrát nebudou. Finanční správu v současnosti vede ředitel sekce a zástupce bývalé generální ředitelky Jan Ronovský. Bývalá šéfka finanční správy Tatjana Richterová skončila ve funkci na vlastní žádost 28. března. Kdo by byl podle vás nejvhodnějším kandidátem? To je především na novém ministrovi financí, aby měl v čele finanční správy někoho, komu bude důvěřovat a kdo bude naplňovat vize ministerstva. V každém případě bych doporučoval, aby to byl někdo, kdo s finanční správou má již nějaké zkušenosti. Někdo, kdo se umí rychle zorientovat? Ano, přesně tak. Státní správa obecně a finanční správa zvlášť má mnoho specifik a nový generální ředitel, resp. ředitelka nebude mít podle mého názoru moc časového prostoru na rozkoukání. Proto by bylo dobré, aby novým generálním ředitelem byl někdo, kdo se dokáže velmi rychle zorientovat a reagovat. moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Jaké daňové „zelené“ trendy vás zajímají? Respektuji důležitost ochrany životního prostředí, proto mě v tomto směru těší, že se nám od začátku roku podařilo spustit obousměrnou elektronickou komunikaci pro oblast daňovou, čímž se finanční správa zařadila mezi moderně fungující instituce. Naši klienti tak s námi mohou komunikovat plně elektronicky a minulostí se tak stala oznámení o složení zásilek na poště – tzv. žluté lístky. Jaké další návrhy finanční správa podporuje? Návrhy a implementaci zákona proti byrokracii ve smyslu principu „jedenkrát a dost“ a poskytuje orgánům veřejné moci například přes portál OverSi údaje ze svých informačních systémů o nedoplatcích evidovaných na daňových a celních úřadech. Občané a podnikatelé tak například nemusí předkládat potvrzení o návštěvě školy jako přílohu daňového přiznání k dani z příjmů. Dále jsme od 1. 1. 2021 zjednodušili přístup k získání informace o přiděleném daňovém identifikačním čísle na portálu finanční správy. Rovněž informace o stavu daňového účtu je zpřístupněna v osobní zóně podnikatele. Podnikatelé si nepotřebují tyto informace ověřovat písemně. V oblasti ochrany životního prostředí a tzv. „zeleného zdanění“ se diskutuje také v rámci Rady Evropy a Evropského parlamentu o návrhu mechanismu pro úpravu uhlíkových emisí. Tzv. zelené daně určitě stojí za diskuse. Potřebné je však správné nastavení. Inspirací pro nás mohou být severské země, které s tím mají bohaté zkušenosti.

Vždy jsem měl kolem sebe tým, který se vymykal stereotypu státního úředníka. Lidi, kteří jsou ochotní pracovat na společném cíli bez ohledu na podmínky, pracovní dobu nebo osobní život.

Jiří Žežulka Na co jste během své kariéry pyšný? Asi nejvíce na své kolegy. Vždy jsem měl kolem sebe tým, který se vymykal stereotypu státního úředníka. V minulosti jsem měl a aktuálně i v této pozici mám kolem sebe lidi, kteří jsou ochotní pracovat na společném cíli bez ohledu na podmínky, pracovní dobu nebo osobní život. Jejich elán, nasazení a schopnost hledat řešení tam, kde ostatní vidí jen problém, jsou hodné obdivu. Máme tady jedno již zažité úsloví: „Finančná správa nepozná prekážky“. Co vás na vaší práci nejvíce baví? Různorodost úkolů, které musím s kolegy řešit. Bez ohledu na to, zda se jedná o koncepci nebo běžné provozní věci. A čas od času si sednu společně s kolegy z oddělení boje proti podvodům nebo z kriminálného úradu a diskutujeme o nových trendech v oblasti daňových úniků a snažíme se najít postup, jak těmto novým trendům účinně bránit.

moje.kdpcr.cz

Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, titul inženýra získal na Provozně ekonomické fakultě. Poté nastoupil na Finanční ředitelství v Ústí nad Labem a stal se také ředitelem úřadu v České Lípě. Následně pracoval na Generálním finančním ředitelství jako ředitel sekce řízení rizik při správě daní, později byl zástupcem generálního ředitele a vedl oddělení boje s daňovými úniky. Úřad půl roku dočasně řídil v období po rezignaci Jana Knížka v dubnu 2014. Po odchodu působil na Vrchním státním zastupitelství v Praze jako analytik odboru závažné hospodářské kriminality. Na začátku roku 2016 nastoupil na pozici Tax Policy & Controversy Manager v poradenské skupině APOGEO. Od prosince 2019 působí jako prezident slovenské finanční správy. Jiří Žežulka se v minulosti zabýval strategií a koncepcí Finanční správy ČR, tvorbou metodických a taktických postupů boje s daňovými úniky, koordinoval spolupráci správce daně s orgány činnými v trestním řízení a Finančně-analytickým útvarem MF ČR. Byl také odpovědný za vyšetřování případů nejrozsáhlejších daňových úniků, dále spolupracoval i na tvorbě daňové legislativy. Jiří má také bohatou publikační a přednáškovou činnost v oblasti daňové a finanční kriminality.

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Od nynější slovenské vlády jsme v oblasti daní čekali víc. K našim návrhům přihlížejí jen minimálně, říká Jozef Danis Na Slovensku podle prezidenta Slovenskej komory daňových poradcov Jozefa Danise chybí kvalitní přelomové rozsudky v oblasti daní. „Zaznamenáváme progres, ale hmatatelné výsledky uvidíme až za několik let, musíme být trpěliví,“ říká Jozef Danis. Podle něho Slovensku chybí komplexní revize zákona o dani z příjmů. Daňovou inspiraci slovenští kolegové hledají i v Česku. 22

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Rozhovor

Od roku 2016 jste prezidentem Slovenské komory daňových poradců. Jste zároveň i nejmladším prezidentem v historii SKDP. Proč jste se rozhodl kandidovat na tuto funkci? Hlavný dôvod bol ten, že som chcel svojou troškou pomôcť komunite daňových poradcov, ktorej som sám členom. Dostal som sa k tomu pritom úplnou náhodou, keď ma kolegovia oslovili, aby som predsedal valnému zhromaždeniu SKDP v roku 2015. V rámci prípravy na toto valné zhromaždenie, ale aj na základe jeho priebehu som si uvedomil, že máme pri správe komory priestor na zlepšenie. Oslovil som preto kolegov so svojou víziou, zostavili sme tím, s ktorým sme v apríli 2016 úspešne kandidovali do prezídia SKDP. Jaké byly pro vás první roky v roli prezidenta SKDP? Začiatok bol náročný, kolegovia mi zo začiatku vyčítali, že si na seba toho berieme veľa a robíme zmeny vo viacerých oblastiach naraz. Napriek tomu, že to bolo náročné, spomínam na toto obdobie rád, boli sme plní entuziazmu. Myslím, že sme väčšinu toho, čo sme si predsavzali aj zvládli. Dôkazom toho je, že sme dostali dôveru kolegov aj v ďalších voľbách v roku 2018.

Zdrojom inšpirácie je predovšetkým rozhodovacia činnosť Nejvyššího správního soudu ČR. Na Slovensku nám chýbajú kvalitné prelomové rozsudky v oblasti daní.

Jaké jsou vaše priority během vašeho působení v SKDP? Našou hlavnou prioritou bolo profesionalizovať chod kancelárie komory. Predtým členovia prezídia vykonávali aj denno-dennú agendu. Robili to však popri svojej práci daňových poradcov, čo nebolo vždy úplne efektívne. Naším ďalším cieľom bol a žiaľ stále je nový informačný systém. Ten súčasný splnil svoju funkciu, plynutím času sa však morálne opotreboval, čo je úplne pochopiteľné. Nutne potrebujeme nový, moderný informačný systém. Aktuálne pracujeme na jeho implementácii. Pokud byste měl zhodnotit šest let vašeho vedení SKDP, je něco, na co jste opravdu pyšný? A jsou kromě zmíněných priorit také oblasti, které se vám zatím dotáhnout nepodařilo? Teší ma predovšetkým skutočnosť, že sa nám podarilo zostaviť dobre fungujúci tím v kancelárii SDKP na čele s našou pani tajomníčkou, JUDr. Adrianou Horváthovou. Tento tím poskytuje zázemie nielen pre prezídium, ale poskytuje podporu všetkým daňovým poradcom. Ďalej som spokojný napríklad aj so zmenami v oblasti vzdelávania. Chvíľu sme hľadali ten správny model, nakoniec sme to usporiadali tak, že povinné vzdelávanie, ktoré majú členovia komory zahrnuté v členských príspevkoch, organizuje SKDP a ostatné vzdelávacie podujatia zastrešuje naša 100% dcérska spoločnosť, Akadémia daňových poradcov, s.r.o., už v rámci svojej podnikateľskej činnosti. K tomu čo sa nám nepodarilo, trápime sa s implementáciou nového informačného systému. Verím, že sa nám tento cieľ podarí splniť do najbližších volieb, ktoré máme naplánované na koniec októbra tohto roka. moje.kdpcr.cz

Spolupráce Komory a vlády je velmi důležitá, například během vzniku legislativy. Přihlíží vláda k vašim návrhům, a jak hodnotíte spolupráci s jednotlivými resorty? Musím žiaľ povedať, že vláda na naše návrhy prihliada len minimálne. Väčšinou sa nám dostane na pripomienkovanie finálne znenie návrhu predpisu predkladaného na rokovanie Vlády SR. V tomto štádiu už spravidla nie je priestor na vecnú diskusiu. Od vlády, ktorá je vo funkcii od roku 2020 sme v oblasti daní čakali oveľa viac. Ako daňoví poradcovia dlhodobo voláme po komplexnej novelizácii zákona o dani z príjmov. Ten bol totiž pôvodne postavený na filozofii rovnej dane, keď sa zdaňovala iba produkcia ziskov a nezdaňovala sa ich distribúcia vo forme výplaty dividend. V roku 2016 sa však od tejto koncepcie upustilo, narýchlo, bez rozsiahlejšej diskusie sa od roku 2017 začali dividendy vyplácané fyzickým osobám zdaňovať. Okrem chýbajúcej koncepcie máme v zákone o dani z príjmov hneď niekoľko takých prípadov, v ktorých chceme vyberať daň hoc nedošlo k reálnemu nárastu hodnoty majetku daňovníka. Ďalej, podnikatelia sa vypriadavajú s dôsledkami pandémie, vojny na Ukrajine, rastúcou infláciou a nedostatkom pracovných síl. Myslíme si, že si zaslúžia stimul, a to aj v oblasti dane z príjmov. Dúfame, že sa čoskoro dočkáme zmien aj v tejto oblasti. Nedávno se konal diskusní seminář Česko-slovenské daňové fórum 2022. Jaké diskutované oblasti vás nejvíce zaujaly? Zaujali ma názory českých kolegov na zdaňovanie príjmov z kryptomien, konkrétne to, že zisk z konverzie kryptomeny na peniaze

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Jozef Danis, prezident Slovenskej komory daňových poradcov, a Petra Pospíšilová, prezidentka Komory daňových poradců ČR

by sa mal zdaňovať inak, ako ten, ktorý daňovník realizuje, keď kryptomenu použije na kúpu nejakého iného statku, napríklad nehnuteľnosti. Tým však nechcem povedať, že som sa s týmto názorom stotožnil. Máte v oblasti evropské regulace podobné postoje jako čeští kolegové? Panuje v této oblasti jednotnost? Myslím, že áno, nezaznamenal som žiadne významné názorové rozdiely. Co z českého daňového prostředí je pro Slovensko inspirativní? A co může být naopak pro Česko přínosné z vašeho systému? Zdrojom inšpirácie je predovšetkým rozhodovacia činnosť Nejvyššího správního soudu ČR. Na Slovensku nám chýbajú kvalitné prelomové rozsudky v oblasti daní. Stále sa riešia prevažne rôzne DPH podvody, stratené účtovníctvo a podobne. Od augusta minulého roka však u nás funguje Najvyšší správny súd SR. Nedávno bola schválená reforma správnych súdov nižšieho stupňa. Verím preto, že v tejto oblasti zaznamenáme progres. Niečo hmatateľné však uvidíme až o niekoľko rokov, musíme byť trpezliví.

Jak si vede slovenský daňový systém v oblasti digitalizace? Od januára tohto roka aj finančná správa komunikuje s daňovými subjektami elektronicky. Toto je určite pozitívny krok. Verím, že časom sa dočkáme informačného systému, ktorý bude viac „user friendly.“ Pre mňa osobne je orientácia vo formulároch a „upload“ dokumentov na portál finančnej správy nočnou morou. Daňovou oblastí rezonují „zelené“ trendy. Zajímají i vás jako Komoru? Určite je to oblasť, ktorej sa perspektívne musíme venovať. Predtým by sme však radi prispeli k revízii zákona o dani z príjmov z dôvodov, ktoré som spomínal vyššie. Jak se Slovensko vypořádává s energetickou krizí? Bude to mít vliv na daňovou oblast? Národná rada SR minulý týždeň schválila balík, ktorého cieľom je finančná podpora rodín. Na konkrétne daňové opatrenia, ktoré by mali pomôcť riešiť rastúce ceny energií zatiaľ čakáme.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Rozhovor

Který daňový předpis podle vás ve slovenském právním řádu chybí a proč?

benefitom je to, že pomáhajú týmto spôsobom kultivovať podnikateľské prostredie. Svojimi príspevkami totiž môžu poukázať na rôzne chyby alebo interpretačné nejasnosti v právnych predpisoch, a dať tak impulz na ich odstránenie.

Už som spomenul, chýba mi komplexná revízia zákona o dani z príjmov. Rezervy vidím aj v Daňovom poriadku. Oblasť správy daní je však aj o prístupe daňových úradníkov k daňovým subjektom. Zdrojom inšpirácie v tejto oblasti by mohlo byť napríklad Nemecko alebo Holandsko. Verím, že aj u nás raz bude fungovať horizontálny monitoring a záväzné posúdenia rovnako ako v Holandsku. Spoľahliví daňovníci si zaslúžia korektný, teda normálny ľudský prístup daňových úradníkov. Samozrejme platí to aj opačne.

Co vás na vaší práci nejvíce baví? Daňové poradenstvo je spravidla vnímané ako nudné, stereotypné povolanie. Nezdieľam tento názor, daňové poradenstvo považujem za kreatívnu intelektuálnu prácu. A práve to ma na ňom baví.

Který předpis byste naopak ze slovenského práva nejraději vypustil a proč? Nie som zástancom rôznych výnimiek a osobitných odvodov, takže by som sa pozrel na túto oblasť. Co byste poradil nastávajícím daňovým poradcům? Novým kolegom zvyknem hovoriť, aby sa popri biznise venovali aj publikačnej a prednáškovej činnosti. Má to viaceré benefity. Prinútia sa tým prehĺbiť svojej vedomosti a stávajú sa lepšími expertami na danú oblasť. Okrem toho vyjdú z pracovného stereotypu, oživia si bežnú pracovnú rutinu. Ďalším nezanedbateľným moje.kdpcr.cz

Jozef Danis Vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislave se zaměřením na daně. Za několik let poté ukončil postgraduální studium mezinárodního daňového práva na univerzitě ve Vídni. Poslední získaný titul si zapsal za skončené studium mezinárodních účetních standardů. Většinu své kariéry strávil ve společnosti Penta Investments v pozici General Tax Counsel. Od roku 2016 je prezidentem Slovenské komory daňových poradců.

Koordinační výbory

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Vliv kódu způsobu ochrany nemovitosti dle Památkového zákona na odpisy technického zhodnocení Tento příspěvek si klade za cíl vyjasnit dopady formy ochrany nemovitosti dle Památkového zákona, zejména situace vymazání kódu způsobu ochrany nemovitosti „18“ (nemovitá kulturní památka) a jeho nahrazení jiným způsobem ochrany dle památkového zákona, a to kódem „16“ (památková rezervace – budova, pozemek v památkové rezervaci) na odpisy technického zhodnocení nemovité kulturní památky. Předkladatel: Ing. Petr Mikulica, daňový poradce č. 1240

Východiska Na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 157/2019 – 27 ze dne 13. 11. 2020 bylo rozhodnuto, že památka zapsaná dle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, do státního seznamu kulturních památek po 31. 12. 1987 (u předmětné památky konkrétně až 22. 2. 1988), tzn. za účinnosti

zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, kterým byl zákon č. 22/1958 Sb. zrušen, není kulturní památkou, a dle následných pokynů Ministerstva kultury provedl Národní památkový ústav příslušné změny v Ústředním seznamu kulturních památek, a předmět výpisu již nadále není evidován jako kulturní památka. Kulturními památkami byly všechny věci, které naplňovaly znaky uvedené v § 2 odst. 1 zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, byť nebyly zapsány ve státních seznamech kulturních památek, tyto památky tedy byly kulturními památkami moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Koordinační výbory

v době účinnosti zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, tzn. od 3. 5. 1958 do 31. 12. 1987 včetně. Jako příklad může sloužit městský dům, který byl evidován pod rejstříkovým číslem Ústředního seznamu kulturních památek a byl zapsán podle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, do státního seznamu nemovitých kulturních památek od roku 1988. Uvedená nemovitost se nachází na území městské památkové rezervace, která byla vymezena nařízením vlády ČSR č. 54/1989 Sb. ze dne 19. 4. 1989 o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace. Rezervace je evidována v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejs. č. 1049. Nemovitosti zároveň leží na území s archeologickými nálezy (UAN) I. kategorie, které je evidováno ve Státním archeologickém seznamu ČR (SAS) pod identifikačním číslem 25681 a názvem „Středověká brněnská aglomerace“. Vztahují se na ně proto příslušná ustanovení § 14 a § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Generální ředitelství národního památkové úřadu v roce 2022 podalo Žádost o opravu údajů v katastru nemovitostí, kde uvádí, že na základě § 7 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, a dle ustanovení § 38 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), a její přílohy bod 7, ve které žádá Katastrální úřad o vymazání kódu způsobu ochrany nemovitosti „18“ (nemovitá kulturní památka) u dotčené budovy a o odstranění příslušné mapové značky ochrany nemovitosti z katastrální mapy, pokud je zanesena. Dále bylo požádáno o zanesení kódu způsobu ochrany „16“ (památková rezervace – budova, pozemek v památkové rezervaci).

na zákonem o státní památkové péči (č. 20/1987 Sbírky zákonů České republiky, v platném znění – (dále jen „Památkový zákon“ ) a jeho prováděcí vyhláškou (č. 66/1988 Sbírky zákonů, v platném znění (dále jen Prováděcí vyhláška). Dle ustanovení § 2, odstavce 1 Památkového zákona prohlašuje Ministerstvo kultury České republiky (dále jen „Ministerstvo kultury„) za kulturní památky podle tohoto zákona nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, které: a) jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b) mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.

Zákon o daních z příjmů Problematika technického zhodnocení na nemovité kulturní památce je upravena v ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 6 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP). Problematikou technického zhodnocení na nemovité kulturní památce se zabýval i Koordinační výbor 671/23.06.04 – Technické zhodnocení na nemovité kulturní památce – praktická aplikace ustanovení § 29 odst. 3 zákona o daních z příjmů podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2004. Od 1. 1. 2005 se technické zhodnocení provedené na nemovité kulturní památce odpisuje podle § 30 odst. 6 vždy samostatně s tím, že roční odpis se stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny Žádné z uvedených ustanovení nebo výkladů neřeší výslovně situaci, kdy dojde k vymazání kódu způsobu ochrany nemovitosti „18“ (nemovitá kulturní památka) a jeho nahrazení jiným způsobem ochrany, který je reprezentovaný kódem „16“ (památková rezervace – budova, pozemek v památkové rezervaci).

Právní souvislosti Ochrana kulturního dědictví (tedy i kulturních památek a nemovitostí v památkově chráněných územích) je v České republice upravemoje.kdpcr.cz

Památkový zákon výslovně uvádí, že za podmínek podle § 2, odstavce 1, písm. a) nebo b) lze za kulturní památku samostatně prohlásit stavbu, která není samostatnou věcí, nebo soubor staveb; a i taková kulturní památka se považuje za nemovitou kulturní památku. Dokonce lze za kulturní památku prohlásit soubor věcí nebo staveb, i když některé z nich nevykazují znaky kulturní památky podle odstavce 1. Národní památkový úřad vymezuje Památkově chráněné území jako území historického charakteru s větším či menším počtem kulturních památek a jiných památkově cenných objektů, které bylo za památkově chráněné území prohlášeno. Památkový zákon používá pojmy památková rezervace a památková zóna – přívlastky městská, vesnická, krajinná, archeologická, technická atd. jim přidáváme jen z praktických důvodů, a to podle charakteru zástavby, ne podle právního statusu sídla. Dle ustanovení § 5 Památkového zákona je památkovou rezervací území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může je proto vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Dle ustanovení § 6 Památkového zákona je památkovou zónou území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může je proto Ministerstvo kultury po projednání s krajským úřadem prohlásit opatřením obecné povahy za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany. Pozn.: Každá nemovitá kulturní památka nemusí být jako památka zapsána v katastru nemovitostí, a to ze dvou důvodů: řada kulturních památek z různých příčin nemá z minulosti zaznačenu v listu vlastnictví v katastru nemovitostí památkovou ochranu (tj. nemá v příslušné kolonce zapsáno, že se jedná o nemovitou kulturní památku),

Koordinační výbory

do katastru nemovitostí zpravidla nezapisují drobné stavby, jako jsou např. pomníky, kapličky, boží muka apod. Z uvedených důvodů by neměla mít evidence památkové péče v katastru nemovitostí dopady na uplatnění režimu na nemovité kulturní památce dle ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 6 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP). V této souvislosti je nutné upozornit i na ustanovení § 14 Památkového zákona, který v odstavci 2 až 7 stanoví zvláštní podmínky užívání i pro nemovitost, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny (viz příloha zápisu z Koordinačního výboru zde). Další podmínky a specifika stanoví orgány státní památkové péče, v příloze viz např. Základní zásady uplatňované orgány státní památkové péče na území města Brna pro stavby, jejich změny, opravy a údržbu, písm. A., článek 2 nebo písm. B., článek 2 Zásad. Zápis do katastru nemovitostí může mít buď účinky deklaratorní, nebo konstitutivní s tím, že konstitutivní účinky mají pouze některé zápisy. Pro rozlišení, zda má vklad účinky konstitutivní či deklaratorní, je klíčové zjištění, jakým způsobem zapisované právo vzniká, mění se či zaniká. S ohledem na skutečnost, že za kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury věci nebo stavby správními rozhodnutími za předpokladu, že vykazují hodnoty vymezené v § 2 odst. 1 zákona o státní památkové péči, nejedná se o konstitutivní zápis (tj. zápis, kdy v důsledku tohoto zápisu právo vzniká, mění se nebo zaniká). Dle § 984 odst. 1 NOZ platí, že „není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.“ Související ust. § 980 odst. 2 NOZ stanoví, že „je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje“.

Zápis způsobu ochrany nemovitosti jako nemovité kulturní památky Vkladem s deklaratorními právními účinky se zapisují do katastru nemovitostí práva dle předchozí právní úpravy spadající do záznamového režimu, přičemž pod deklaratorní účinky zápisu do katastru lze zařadit i zásadu materiální publicity těchto zápisů, jež má za následek ochranu dobré víry v pravdivost a úplnost zápisů v katastru. Pozn.: Změny údajů o typu a způsobu ochrany nemovitosti jsou ve smyslu zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrálního zákona), a vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katas-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

trální vyhlášky), změnou jiných údajů katastru nemovitostí, z tohoto důvodu nejsou uplatňována ustanovení § 7, 9, 16 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrálního zákona).

1) Návrh řešení Pro účely klasifikace nemovité kulturní památky je podstatná evidence v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, kterou vede a spravuje Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze. Zápis změny ve způsobu ochrany nemovitosti jako nemovité kulturní památky vymazáním kódu způsobu ochrany nemovitosti „18“ (nemovitá kulturní památka) u dotčené budovy a o odstranění příslušné mapové značky ochrany nemovitosti z katastrální mapy, a zanesení kódu způsobu ochrany „16“ (památková rezervace – budova, pozemek v památkové rezervaci) nepředstavuje faktickou změnu ve významu ochrany památky dle ustanovení § 2, odstavce 1 Památkového zákona. Z výše uvedeného popisu právních souvislostí je také zřejmé, že nemovitostí, u kterých došlo ke změně zápisu údaje „nemovitá kulturní památka“ na „památková rezervace – budova“ se faktický stav nijak nezměnil, tyto nemovitosti podléhají stejným omezením a podmínkám jako nemovitosti, které jsou „nemovitou kulturní památkou“, a jejich vlastníci jsou povinni tato omezení a podmínky nadále dodržovat. Ve smyslu ustanovení § 2, odstavce 1 Památkového zákona se jak v případě jednotlivé stavby nemovité kulturní památky, tak v případě souboru staveb ve formě památkových rezervací a památkových zón jedná o „nemovitou kulturní památku“ i pro účely ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 6 ZDP.

Závěr k bodu 1 Navrhujeme potvrdit a formu pokynu nebo sdělení publikovat, že pro účely klasifikace nemovité kulturní památky je podstatná evidence v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, kterou vede a spravuje Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze. Ve smyslu ustanovení § 2, odstavce 1 Památkového zákona se jak v případě jednotlivé stavby nemovité kulturní památky, tak v případě souboru staveb ve formě památkových rezervací a památkových zón jedná o „nemovitou kulturní památku“ i pro účely ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 6 ZDP a zápis změny ve způsobu ochrany nemovitosti jako nemovité kulturní památky vymazáním kódu způsobu ochrany nemovitosti „18“ (nemovitá kulturní památka) u dotčené budovy a o odstranění příslušné mapové značky ochrany nemovitosti z katastrální mapy, a zanesení kódu způsobu ochrany „16“ (památková rezervace – budova, pozemek v památkové rezervaci) nemají žádný dopad na uplatňování odpisů technického zhodnocení nemovité kulturní památky dle ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 6 ZDP. moje.kdpcr.cz

Koordinační výbory

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Stanovisko GFŘ Nesouhlas se závěrem k bodu 1 ZDP pojem „nemovitá kulturní památka“ neupravuje. Z těchto důvodů je pro účely ZDP rozhodující, zda nemovitá věc byla podle § 2 a § 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o památkové péči“), prohlášena za nemovitou kulturní památku rozhodnutím vydaným Ministerstvem kultury. Ústřední seznam kulturních památek České republiky – § 7 zákona o památkové péči (dále jen „Ústřední seznam“), je pak pouze souborem základních údajů, které určují kulturní památku, je vedený příslušným orgánem a jeho nedílnou součástí je i stejnopis o prohlášení věci za kulturní památku. To jinými slovy znamená, že pokud stavba bude nemovitou kulturní památkou dle zákona o památkové péči, pak se bude jednat i o nemovitou kulturní památku pro účely ZDP a bude možné využít speciální daňový režim pro tento typ staveb. Vzhledem k dikci § 26 odst. 2 písm. c) ZDP nelze pro účely ZDP považovat za nemovitou kulturní památku stavby podléhající ochraně podle zákona o památkové péči ve formě památkové rezervace či památkové zóny. Co se týká změn kvalifikace ochrany nemovitostí provedené v katastru nemovitostí z památkové ochrany „nemovitá kulturní památka“ na památkovou ochranu „památková rezervace“, pak není rozhodující, zda došlo ke změně památkové ochrany, ale pouze skutečnost, zda stavba má/nemá status nemovité kulturní památky dle zákona o památkové péči (viz výše).

2) Návrh řešení V případech, kdy dojde k takové změně zápisu v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, které mají jiný charakter než změny dle bodu 1), tj. například výmazu ze seznamu kulturních památek České republiky a následné změně způsobu ochrany v katastru nemovitostí, lze postupovat následovně: a) S ohledem § 984 odst. 1 NOZ jsou uplatněné odpisy technického zhodnocení na nemovité kulturní památce při zachování principu dobré víry v správnost zápisu v katastru nemovitostí, jakožto veřejného rejstříku, až do dne, kdy byla změna zápisu provedena, v souladu se zákonem o daních z příjmů. Změna způsobu uplatňování odpisů technického zhodnocení na nemovité kulturní památce je možná až ode dne nabytí právní moci vymazání kódu způsobu ochrany nemovitosti. Při uplatňování odpisů v dalších letech navrhujeme o neodepsanou část technického zhodnocení na nemovité kulturní památce zvýšit nabývací cenu nemovité věci, a to ke dni nabytí právní moci vymazání kódu způsobu ochrany nemovitosti. b) Poplatník dotčený změnou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, kdy nemovitost pozbyde ochrany jako nemovitá kulturní památka dle § 2 odstavce 1 Památkomoje.kdpcr.cz

vého zákona má právo vrátit se zpětně do stále otevřených daňových období a zde změnit/upravit výši daňových odpisů mimo režim odpisu kulturní památky (§ 30 odst. 6–8 ZDP) včetně případného pozastavení daňových odpisů. c) Poplatník v postavení nájemce, který odpisoval technické zhodnocení na nemovité kulturní památce, u které dojde ke změně v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, kdy nemovitost pozbyde ochrany jako nemovitá kulturní památka dle § 2 odstavce 1 Památkového zákona, bude postupovat v souladu s Pokynem D-22, části k § 30, tj. obdobně jako při změně užívání stavby z doby dočasné na dobu trvalou. Odpisy technického zhodnocení na bývalé nemovité kulturní památce se u nájemce v dalších letech stanoví tak, že se neodepsaná část vstupní ceny snížená o uplatněné odpisy (tj. zůstatková cena) bude dále odpisovat rovnoměrným způsobem, tj. podle § 31 zákona při použití sazby „v dalších letech odpisování“. Vzhledem k tomu, že doba odpisování trvalých staveb je stanovena v § 30 odst. 1 zákona jako doba minimální, je nutné technické zhodnocení odpisovat minimálně po zákonem stanovenou dobu, tzn. zbývající neodepsanou část dosavadního technického zhodnocení odpisovat minimálně po dobu, která zbývá do počtu let uvedených v § 30 odst. 1 zákona. Zbývající době odpisování by měla být přizpůsobena i roční sazba (poplatník ji může snížit), kterou bude roční odpis vypočítán ze vstupní ceny.

Závěr k bodu 2 Deklaratorní účinky zápisu změny v zápisu způsobu ochrany nemovitosti jako nemovité kulturní památky vymazáním kódu způsobu ochrany nemovitosti a odstranění příslušné mapové značky ochrany nemovitosti z katastrální mapy nastávají ke dni zápisu této změny. Z pohledu odpisování pak navrhujeme postupovat obdobně jako v případě technického zhodnocení dle věty první § 29 odst. 3 zákona o daních z příjmů a zvýšit vstupní cenu v případě rovnoměrného odlisování nebo zůstatkovou cenu v případě zrychlených odpisů dle § 32 u stávající stavby, na které bylo technické zhodnocení provedeno, dále již pokračovat v daňovém odpisování stavby ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny. Dále navrhujeme potvrdit, že poplatník dotčený změnou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, kdy nemovitost pozbyde ochrany jako nemovitá kulturní památka dle § 2 odstavce 1 Památkového zákona má právo vrátit se zpětně do stále otevřených daňových období a zde změnit/upravit výši daňových odpisů mimo režim odpisu kulturní památky, včetně případného pozastavení daňových odpisů. poplatník v postavení nájemce, který odpisoval technické zhodnocení na nemovité kulturní památce, u které dojde k takové změně v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, kdy nemovitost pozbyde ochrany jako nemovitá kulturní památka dle § 2 odstav-

Koordinační výbory

ce 1 Památkového zákona bude postupovat v souladu s Pokynem D-22, části k § 30, tj. obdobně jako při změně užívání stavby z doby dočasné na dobu trvalou.

Stanovisko GFŘ k závěru k bodu 2 Vzhledem k tomu, že pro účely ZDP a stanovení daňového režimu nemovité kulturní památky (i jejího technického zhodnocení) je rozhodující status nemovité kulturní památky dle zákona o památkové péči (viz také stanovisko GFŘ k závěru č. 1), je pro daňové účely irelevantní okamžik vymazání kódu způsobu ochrany v katastru nemovitostí nebo odstranění mapové značky ochrany nemovitostí katastrální mapy, stejně tak i diskuze, zda zápis změny způsobu ochrany má deklaratorní nebo konstitutivní účinky. Vyjdeme-li ze základního předpokladu předkladatele, že tento příspěvek je iniciován rozhodnutím NSS 5 As 157/2019 – 27 ze dne 13. 11. 2020 a týká se tzv. „pozdě zapsaných kulturních památek“ do Ústředního seznamu, tj. takových památek, které sice do 31. 12. 1987 byly nemovitými kulturními památkami dle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, ve znění pozdějších předpisů, a to přímo ze zákona, ale od 1. 1. 1988 nesplnily podmínky stanovené zákonem o památkové péči (zákon č. 20/1987 Sb.), protože nebyly nejpozději k 1. 1. 1988 zapsány v příslušném seznamu jako kulturní památka, pak NSS jednoznačně judikoval, že tyto nemovité kulturní památky s účinností od 1. 1. 1988 nesplňují podmínky pro udělení statusu nemovité kulturní památky. Zároveň NSS vyloučil jakoukoliv úvahu o dobré víře v souvislosti se zápisem nemovitých kulturních památek do Ústředního seznamu. Z výše uvedených důvodu tak nelze reagovat na návrh předkladatele v oblasti daňového odpisování poplatníka a nájemce, protože změna daňového režimu v případě „pozdě zapsaných kulturních památek“, nenastane změnou zápisu ochrany nemovitosti v katastru nemovitostí. Nad rámec tohoto stanoviska uvádíme, že v souvislosti s výše zmíněným rozsudkem připravuje Ministerstvo financí v současné době novelizaci ZDP, která by na tuto situaci reagovala.

AKTUALIZACE: V rámci přechodných ustanovení novely zákona o daních z příjmů je navrhován bod 11 11. Nemovitá věc, která byla kulturní památkou podle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, ve znění účinném dne 31. prosince 1987, nebyla k 31. prosinci 1987 zapsaná do státního seznamu kulturních památek a nebyla prohlášena za kulturní památku podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, se pro účely daní z příjmů považuje za nemovitou kulturní památku, a to i ve zdaňovacích obdobích započatých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

To neplatí, je-li taková nemovitá věc nabyta ve zdaňovacím období započatém od 1. ledna 2022 jiným způsobem než způsobem podle § 30 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Poplatník může v prvním zdaňovacím období započatém od 1. ledna 2022 rozhodnout, že nemovitá věc podle věty první není od tohoto zdaňovacího období pro účely daní z příjmů považována za nemovitou kulturní památku; v takovém případě v daném zdaňovacím období se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýší o úhrn odpisů, které byly uplatněny jako výdaj ve zdaňovacích obdobích předcházejících danému zdaňovacímu období, a sníží se o úhrn odpisů, které by v těchto zdaňovacích obdobích mohly být uplatněny, kdyby věc nebyla považována za nemovitou kulturní památku, a od daného zdaňovacího období se pro účely daní z příjmů zachází s takovou nemovitou věcí, jako by od 1. ledna 1988 nebyla nemovitou kulturní památkou. Pokud poplatník postupoval ve zdaňovacím období započatém před 1. lednem 2022 tak, jako by nemovitá věc uvedená ve větě první nebyla nemovitou kulturní památkou, věta první se nepoužije; v takovém případě poplatník nesmí uplatnit jako výdaj odpisy tak, aby v úhrnné výši přesahovaly vstupní cenu nebo zvýšenou vstupní cenu Návrh textu: Dle důvodové zprávy k novele zákona (Strana 64 – 67) část k čl. III – přechodná ustanovení, k bodu 11 reaguje navrhované ustanovení na situaci vzniklou v důsledku chybné interpretace v oblasti památkové ochrany v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Do 31. prosince 1987 byl účinný zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona byla kulturní památkou každá věc, která naplňovala definici uvedenou v § 2 tohoto zákona. V té době existovaly státní seznamy památek, zápis do nich však měl pouze evidenční charakter a neměl tedy vliv na status věci jako památky, viz § 7 uvedeného zákona, kde je výslovně uvedeno, že chráněny jsou i památky do seznamů nezapsané. Dne 1. ledna 1988 nabyl účinnosti zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, který zrušil zákon č. 22/1958 Sb. a v § 42 odst. 1 obsahoval přechodné ustanovení, podle kterého se za kulturní památky podle tohoto zákona považují kulturní památky zapsané do státních seznamů kulturních památek podle dřívějších právních předpisů. Podle nové právní úpravy už totiž pro získání statusu kulturní památky n stačilo naplnit znaky uvedené v zákoně, ale byl zaveden institut prohlášení za kulturní památku, tedy kulturní památkou se věc stává na základě konstitutivního rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku, viz § 2 a 3 uvedeného zákona. Podle nového zákona tedy může být věc kulturní památkou na základě dvou titulů: (i) na základě přechodného ustanovení uvedeného v § 42 odst. 1 tohoto zákona nebo (ii) na základě rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku podle § 3 tohoto zákona. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

V praxi však toto nebylo v některých případech reflektováno a za kulturní památku byly i po 1. lednu 1988 pokládány některé věci, které byly kulturními památkami před tímto datem, ale nevztahovalo se na ně uvedené přechodné ustanovení, protože nebyly zapsány ve státním seznamu do 31. prosince 1987. V důsledku tohoto omylu byla chybně zapsána památková ochrana některých věcí např. i v katastru nemovitostí a jejich vlastníci s nimi tedy celou dobu zacházeli jako s kulturními památkami. Definitivně byly nejasnosti ohledně tohoto problému vyřešeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 157/2019–27 ze dne 13. listopadu 2020, který potvrdil výše uvedený výklad a tedy to, že věci, které nebyly zapsány do státních seznamů k 31. prosinci 1987, nejsou kulturními památkami podle nové právní úpravy (pokud za ně nebyly prohlášeny podle zákona č. 20/1987 Sb., protože však jde o konstitutivní rozhodnutí, staly by se kulturní památkou až na jeho základě a v období od 1. ledna 1988 do právní moci tohoto rozhodnutí by kulturními památkami nebyly). Uvedený omyl má důsledky i v oblasti daní z příjmů. V případě nemovitých kulturních památek se jedná o odpisování. Kulturní památky jsou uvedeny v příloze č. 1 položce 6-8 zákona o daních z příjmů, jsou tedy zařazeny do šesté odpisové skupiny s dobou odpisování 50 let (viz § 30 odst. 1). Pokud by se nejednalo o kulturní památku, byly by některé nemovité věci zařazeny nikoli do šesté, ale zejména do páté nebo čtvrté odpisové skupiny a mohly by tedy být odepsány za 30 nebo 20 let. Rozdílné je i zacházení s technickým zhodnocením, protože podle § 30 odst. 6 zákona o daních z příjmů se technické zhodnocení nemovité kulturní památky odpisuje samostatně ročními odpisy ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny, zatímco technické zhodnocení ostatních nemovitých věcí zvyšuje podle § 29 odst. 3 zákona o daních z příjmů vstupní nebo zůstatkovou cenu nemovité věci a odpisuje se tak jako její součást. Pro úplnost se dodává, že položka 6-8 v příloze č. 1 zákona o daních z příjmů sice uvádí „kulturní památky“, tedy neomezuje se pouze na nemovité kulturní památky, ale movité kulturní památky jsou podle § 27 písm. e) zákona o daních z příjmů vyloučeny z odpisování a tedy je pro ně zařazení do odpisové skupiny irelevantní; blíže k movitým kulturním památkám viz níže. Pokud se poplatník v době od 1. ledna 1988 domníval, že jeho věc je kulturní památkou, a pro účely daní z příjmů s ní tak zacházel, postupoval v rozporu se zákonem. Ve chvíli, kdy se o svém omylu dověděl, by poplatník měl přepočítat odpisy nemovité věci a jejího technického zhodnocení tak, jak měly být správně od začátku počítány, a podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, za která ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně, ve kterých by odpisy upravil na správnou výši, a i do budoucna postupovat tak, že daná věc kulturní památkou není, což by mohlo v určitých případech mít negativní daňové dopady včetně sankcí. Navrhované přechodné ustanovení poplatníky této povinnosti zbavuje, protože v situaci, kdy byl status daných věcí obecně nejasný a poplatníci postupovali v zásadě v dobré víře, by taková povinnost byla zbytečně zatěžující a případná sankční opatření neúměrně tvrdá. moje.kdpcr.cz

Koordinační výbory

Pokud se poplatník v době od 1. ledna 1988 domníval, že jeho věc je kulturní památkou, a pro účely daní z příjmů s ní tak zacházel, postupoval v rozporu se zákonem.

První věta přechodného ustanovení stanoví, že nemovitá věc, která byla kulturní památkou podle staré právní úpravy a nestala se jí podle nové právní úpravy ani z jednoho z výše uvedených důvodů (tedy nevztahuje se na ni přechodné ustanovení uvedené v § 42 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., ani nebyla podle tohoto zákona prohlášena za kulturní památku), se považuje pro účely daní z příjmů za kulturní památku. Tím se tedy stanoví, že stav, kdy poplatník s danou věcí zacházel jako s kulturní památkou, je pro účely daní z příjmů v souladu s právem a poplatník nemusí měnit odpisy uplatněné v minulosti a může i do budoucna s věcí zacházet stejně. Pokud bylo na věci provedeno technické zhodnocení, vztahuje se na něho tato fikce také v tom smyslu, že bude považováno za technické zhodnocení provedené na nemovité kulturní památce, a to ať se jedná o technické zhodnocení provedené vlastníkem, nebo uživatelem. Stejně tak pokud bude rozhodnuto, že nemovitá věc nebude dále považována za nemovitou kulturní památku (viz níže k větě třetí), ani technické zhodnocení nebude již nadále považováno za technické zhodnocení na nemovité kulturní památce a musí se s ním začít zacházet podle obecných pravidel pro technické zhodnocení. Věta druhá omezuje působnost věty první tak, že neplatí pro nemovité věci, které byly nabyty až ve zdaňovacím období započatém od 1. ledna 2022 (tedy ve zdaňovacím období započatém 1. ledna 2022 nebo později) jinak než způsobem podle § 30 odst. 10 zákona o daních z příjmů. Z toho vyplývá, že se fikce podle věty první uplatní pouze na nemovité věci, které poplatník nabyl ve zdaňovacím období započatém před 1. lednem 2022, a na nemovité věci, které poplatník kdykoli nabyl od takového poplatníka některým ze způsobů uvedených v § 30 odst. 10 zákona o daních z příjmů. Smyslem tohoto ustanovení je omezit uvedenou fikci

Koordinační výbory

na případy, kdy poplatník nabyl věc ještě v době, kdy lze předpokládat, že byl v omylu ohledně statusu nemovité věci, tedy kdy ještě nebyl obecně znám správný výklad právní úpravy v oblasti památkové péče popsaný výše, a tím je odůvodněno jeho nesprávné zacházení s věcí jako s kulturní památkou. Pokud poplatník nabyl nemovitou věc až ve zdaňovacím období započatém od 1. ledna 2022, nepředpokládá se již, že byl v omylu ohledně jejího statusu, a fikce se na něho nepoužije. Z toho je však učiněna výjimka pro poplatníky, kteří věc nabyli od poplatníka, na kterého se fikce vztahuje, způsobem uvedeným v § 30 odst. 10 zákona o daních z příjmů, protože tito poplatníci pokračují v odpisování započatém původním odpisovatelem při zachování způsobu odpisování, tedy v tomto případě existuje přímá vazba na daňové zacházení s věcí před jejím nabytím a je vhodné jej neměnit. Věta třetí dává poplatníkovi možnost v případě, na který dopadá věta první, v prvním zdaňovacím období započatém od 1. ledna 2022 rozhodnout, že od tohoto zdaňovacího období se daná nemovitá věc pro účely daní z příjmů nepovažuje za kulturní památku. To znamená, že s ní od tohoto zdaňovacího období přestane zacházet jako s kulturní památkou (a také s technických zhodnocením na ní provedeném), ale ve vztahu k předchozím zdaňovacím obdobím se nic nemění a stále platí fikce podle věty první. Poplatník tedy bude postupovat tak, že od uvedeného zdaňovacího období bude odpisy počítat tak, jako by věc nikdy nebyla kulturní památkou, tedy musí spočítat zůstatkovou cenu, kterou by nemovitá věc v daném zdaňovacím období měla, kdyby nebyla v předchozích zdaňovacích obdobích považována za kulturní památku. V takovém případě se stanoví povinnost provést úpravu spočívající v tom, že výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se v tomto zdaňovacím období (v prvním zdaňovacím období započatém od 1. ledna 2022) zvýší o úhrn odpisů, které uplatnil v předcházejících zdaňovacích obdobích, a sníží o úhrn odpisů, který by býval mohl uplatnit, kdyby věc nebyla považována za kulturní památku. Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se tedy zvyšuje pouze o ty odpisy, které skutečně uplatnil, pokud mohl uplatnit více odpisů, ale neučinil tak, případně pokud měl odpisování přerušeno, o takové odpisy se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji nezvyšuje. Stejně tak pokud mohl uplatnit pouze poměrnou část odpisů z důvodu, že věc byla jen z části používána k zajištění zdanitelného příjmu, zvyšuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji pouze o uplatněnou část. Pokud se jedná o poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který v některém z uplynulých zdaňovacích období měl daň rovnu paušální dani nebo uplatňoval výdaje paušální částkou podle § 7 nebo 9 zákona o daních z příjmů, v těchto zdaňovacích obdobích se odpisy neuplatňovaly jako výdaj a tedy o odpisy za tato období se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji také nezvyšuje a stejně tak se nesnižuje o výši odpisů, které by mohly být uplatněny, kdyby věc nebyla kulturní památkou, protože ani v takovém případě by odpisy nebyly uplatněny jako výdaj. Vzhledem k tomu, že se ve zdaňovacím období, za které je daň rovna paušální dani nebo za které se výdaje uplatňují paušální částkou,

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

odpisy vedou evidenčně, odpisy v částce, ve které by se evidenčně vedly, kdyby věc nebyly kulturní nemovitou památkou, však sníží vstupní cenu nemovité věci pro účely dalšího odpisování v budoucnu. Díky uvedenému pravidlu se jednorázově upraví základ daně o rozdíl mezi skutečně uplatněnými odpisy a částkou odpisů, která mohla být maximálně uplatněna, kdyby daná nemovitost kulturní památkou nebyla. Tak se dosáhne toho, že poplatník celkově uplatní jako odpis právě vstupní nebo zvýšenou vstupní cenu věci (za předpokladu, že všechny odpisy jsou v celé výši uplatnitelné jako výdaj; samozřejmě pokud bude věc např. z části používána k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů se celkově zahrne pouze část odpisů). V případě, že bylo na věci v předchozích zdaňovacích obdobích provedeno technické zhodnocení, které bylo odepisováno samostatně podle § 30 odst. 6 zákona o daních z příjmů a nově bude odpisováno jako součást nemovité věci, je třeba do odpisů, které byly uplatněny v uplynulých zdaňovacích obdobích, započítat i odpisy samostatného technického zhodnocení. V textu zákona se hovoří pouze o zdaňovacích obdobích, protože tak jsou standardně formulována přechodná ustanovení, vykládána jsou však tak, že se vztahují i na období, za která se podává daňové přiznání. Čtvrtá věta se týká případů, kdy se poplatník dověděl, že jeho nemovitá věc není kulturní památkou, již ve zdaňovacím období započatém před 1. lednem 2022 a již s ní přestal pro účely daní z příjmů zacházet jako s kulturní památkou. V takovém případě poplatník obecně měl postupovat tak, že odpisy dané věci začal nově počítat s ohledem na to, že věc nikdy nebyla kulturní památkou, a na správný stav opravil i uplynulá zdaňovací období, u kterých ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně. V takovém případě postupoval v souladu se zákonem a nelze tento postup rozporovat. Pro takové případy se z důvodu právní jistoty v části věty za středníkem potvrzuje, že platí obecné daňové pravidlo, podle kterého poplatník nesmí uplatnit odpisy jako výdaj tak, aby v úhrnné výši přesahovaly vstupní cenu nebo zvýšenou vstupní cenu (§ 30 odst. 3 zákona o daních z příjmů). Poplatník tedy musí přestat uplatňovat odpisy ve chvíli, kdy jejich úhrn dosáhne příslušné ceny, bez ohledu na to, kolik let byla věc odpisována a zda již dosáhl doby odpisování stanovené pro tuto věc obecnými ustanoveními zákona o daních z příjmů. V případě movitých věcí stanoví zákon o daních z příjmů také některá zvláštní pravidla pro případy, kdy je věc kulturní památkou. Podle § 27 písm. e) zákona o daních z příjmů jsou movité kulturní památky a soubory movitých kulturních památek vyloučeny z odpisování. Vstupní cena movité kulturní se tedy uplatní jako výdaj až při prodeji. Pokud poplatník nyní zjistí, že jeho movitá věc ve skutečnosti není kulturní památkou, a tato věc splňuje kritéria hmotného majetku podle § 26 zákona o daních z příjmů, může ji začít odpisovat. Vzhledem k tomu, že zatím k ní žádné odpisy neuplatňoval, může ji v tomto okamžiku začít odpisovat od začátku z původní vstupní ceny a není třeba provádět žádné úpravy ani jinak reflektovat zacházení s věcí v minulosti. Proto není třeba žádné přechodné ustanovení. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Koordinační výbory

Uplatňování daně z přidané hodnoty u předčasného ukončení zpětného ﬁnančního leasingu Cílem tohoto příspěvku je, v návaznosti na Koordinační výbor 592/23.03.22, vyjasnění uplatňování daně z přidané hodnoty u předčasného ukončení zpětného finančního leasingu ve světle judikatury SDEU a existující praxe v podmínkách České republiky. Tento příspěvek neřeší problematiku daně z příjmů či jiných daní (mimo DPH) a účetní zachycení popisovaných transakcí. Předkladatelé: Ing. Martin Krapinec, daňový poradce č. 4981, a Mgr. Ing. Petr Toman, daňový poradce č. 3466 V rámci Koordinačního výboru 592/23.03.22 byla diskutována situace zpětného leasingu, kdy nájemce (resp. budoucí nájemce) má ve svém vlastnictví a užívá aktivum, které se stane předmětem zpětného (finančního) leasingu. Záměrem nájemce bývá obvykle získání dodatečných „finančních prostředků“ (zvýšení finanční likvidity) tím, že bude aktivum financováno formou finančního moje.kdpcr.cz

leasingu. Leasingová společnost pořizuje aktivum, které je předmětem smlouvy o finančním leasingu, od budoucího nájemce do svého vlastnictví, a ve stejném okamžiku jej pronajímá zpět nájemci formou finančního leasingu. Leasingová společnost předmět leasingu fyzicky nepřejímá. Předmět leasingu je kontinuálně v držení leasingového nájemce (dodavatele) a leasingová společnost nenese žádnou odpovědnost či rizika spojená s předmětem leasingu (například odpovědnost za vady předmětu leasingu, jeho stav či rizika spojená s odpovědností a provozem předmětu

Koordinační výbory

leasingu). Tato zůstávají na straně leasingového nájemce (dodavatele). Uvedený příspěvek tak byl uzavřen, že v případě zpětného (finančního) leasingu popsaného výše nedochází k dodání zboží pro účely DPH z (budoucího) leasingového nájemce na leasingovou společnost a zpět, ale pouze k jedné transakci, kdy leasingová společnost poskytuje leasingovému nájemci službu. V situaci, kdy budoucí leasingový nájemce neplní řádně a včas své závazky (či v jiných smluvně vymezených případech), může dojít k předčasnému ukončení smlouvy. Další postup bude záviset na konkrétním smluvním ujednání. V typických případech má leasingová společnost právo uspokojit své pohledávky odebráním předmětu leasingu. Leasingová společnost nájemci odebírá předmět leasingu a zpravidla následuje jeho zpeněžení (či daný předmět vstoupí do jiné leasingové transakce). V takovém případě následně leasingová společnost svůj závazek z titulu převzatého předmětu leasingu započte se svou splatnou pohledávkou (tj. dlužnou částku z dané leasingové smlouvy). Případný kladný rozdíl mezi obdrženou cenou a nesplacenou výší pohledávky před zápočtem je vyplacen nájemci. V případě záporného rozdílu bude poté po nájemci požadována dodatečná úplata.

Právní stav S ohledem na podstatu zpětného leasingu pro účely DPH, jak je popsána výše, předmět leasingu představuje určitou formu „zajištění “, „záruky“ či jejich obdoby pro situace, kdy dlužník své závazky neplní. Situace je tak ve své podstatě obdobná jako v případech zajišťovacího převodu vlastnického práva v případech poskytnutí úvěru, kdy převod vlastnictví k určité věci na věřitele je zajištěním jeho pohledávky vůči dlužníkovi. S ohledem na závěry Koordinačního výboru 71/31.08.05 – Zajišťovací převod práva při poskytnutí úvěru bankou, se tak bude při odebrání předmětu leasingu z pohledu ZDPH jednat o dodání zboží od nájemce leasingové společnosti a takové dodání bude předmětem DPH. Základ daně bude stanoven v souladu s § 36 ZDPH. V případech, kdy by docházelo ke změně základu daně (například z důvodu budoucího vyrovnání mezi leasingovou společností a leasingovým nájemcem, bude postupováno podle § 42 ZDPH. V souladu s Informací čj. 64930/17/7100-20118-011073 GFŘ (dále jen „Informace“) se režim přenesené daňové povinnosti použije zejména u „institutů zajišťujícího převod práva (§ 2040 až § 2044 občanského zákoníku) a zástavní právo (§ 1309 a násl. občanského zákoníku)“. Účelem tohoto ustanovení je, aby namísto obvykle insolventního dlužníka přiznal DPH příjemce plnění. Podle informace se režim přenesené daňové povinnosti použije tam, kde je jako „záruka“ poskytováno zboží a kde při realizaci této záruky dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. Současně je zde zřejmá přímá vazba mezi dodaným zbožím a obdrženou úplatou. ZDPH v § 92ea písm. a) uvádí, že režim přenesení daňové povinnosti se uplatní při dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky. ZDPH přitom aplikaci přenesené daňové povinnosti oproti Informaci žádným způsobem nepodmiňuje odkazem

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Předmět leasingu představuje určitou formu „zajištění “, „záruky“ či jejich obdoby pro situace, kdy dlužník své závazky neplní.

na jakékoli konkrétní ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Obdobně ani v Informaci není žádný explicitní výčet „zajišťovacích institutů“ uveden – to mimo jiné dosvědčuje také použití termínu „zejména“. Uvedené „zajišťovací instituty“ tak mohou představovat vděčné příklady, ale nejedná se o výčet vyčerpávající. Všechny výše uvedené předpoklady jsou splněny a jsme tedy toho názoru, že se v případě transakcí finančního leasingu jedná o analogickou situaci a režim přenesené daňové povinnosti se použije v situaci, kdy mají nájemce a stejně tak leasingová společnost postavení plátce DPH. Nájemce vůči leasingové společnosti vystaví daňový doklad na částku, kde základ daně bude v obecné rovině stanoven v souladu s § 36 odst. 1 ZDPH, v praxi se bude zpravidla jednat o částku, za kterou byl předmět zajištění zpeněžen, případně vložen do jiné leasingové transakce.

Návrh závěru S ohledem na výše uvedenou analýzu navrhujeme potvrdit závěry uvedené výše pro popsané situace.

Stanovisko GFŘ Souhlas se závěry předkladatelů.

Použité zkratky: SDEU – Soudní dvůr Evropské unie ZDPH – Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění Směrnice o DPH – Směrnice Rady 2006/112/ ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, v platném znění

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Koordinační výbory

Uplatňování DPH u předčasného ukončení dodávek energie či nedodání smluveného množství Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění a sjednocení výkladu ve věci uplatnění DPH v situaci, kdy je předmětem daně kompenzace ze strany poskytovatele či zákazníka při předčasném ukončení smlouvy o dodávce energie na dobu určitou, případně obecněji řečeno při nedodání sjednaného množství energie. Předkladatel: Ing. Stanislav Kryl, daňový poradce č. 3353 Příspěvek č. 408/11.09.13 – Uplatnění DPH u komoditních Futures se zabýval obdobnou problematikou v části 1.2 Futures kontrakty bez fyzického vypořádání podkladového aktiva. Rozdíl je v tom, že u Futures kontraktu se od samého počátku předpokládá, že bude vypořádán pouze finančně (bez dodání podkladového aktiva)1. Nyní projednávaný příspěvek posuzuje situaci, kdy si strany sjednaly a měly v úmyslu uskutečnit fyzické dodání energie, ale k jejímu dodání následně nedojde.

Prosté předčasné ukončení jedné smlouvy či neodebrání sjednaného množství Poskytovatel tepla, elektřiny, plynu atp. (dále jen „Poskytovatel“) zajišťuje pro zákazníka (dále jen „Odběratel“) dodávky těchto komodit (dále jen „Energie“) na základě smluvního závazku za předem určenou fixní cenu dodávky a po předem sjednanou dobu. Poskytovateli tak vzniká povinnost zajistit dostatečné dodávky Energie, aby smlouvě dostál, Odběrateli povinnost hradit tyto dodávky předem dohodnutou částkou. Odběratelem může být finální spotřebitel nebo obchodník, který Energii dále prodává. Následně se Poskytovatel s Odběratelem dohodnou na předčasném ukončení smlouvy. Není podstatné, zda předčasné ukončení iniciuje Poskytovatel nebo Odběratel nebo zda možnost 1 V úvodu příspěvku 408/11.09.13 je uvedeno: „Změna podmínek Futures kontraktu z fyzického vypořádání na finanční vypořádání či naopak za normálních podmínek neprobíhá.“

moje.kdpcr.cz

předčasného ukončení je zakotvena přímo ve smlouvě či je dohodnuta později (např. dodatkem ke smlouvě). Alternativně se může jednat i o situace, kdy Odběratel z jakéhokoliv důvodu neodebere určité sjednané množství Energie. V závislosti na vývoji tržních cen Energie pak bude povinen buď Poskytovatel, nebo Odběratel uhradit druhé smluvní straně náhradu za nedodanou či neodebranou Energii. Náhrada se většinou stanoví jako součin nedodaného množství Energie a rozdílu sjednané ceny a tržní ceny platné v době předčasného ukončení smlouvy.

Příklad 1 – prosté předčasné ukončení Poskytovatel a Odběratel spolu uzavřou smlouvu o dodávce Energií na dobu jednoho kalendářního roku o výkonu 10 MW (tj. každý den bude dodáno 24 hodin x 10 MW = 240 MWh Energie) s fixní cenou 720 Kč za MWh. Smlouva bude vypovězena k 31. srpnu příslušného kalendářního roku. Varianta A – vyšší tržní cena V okamžiku předčasného ukončení smlouvy bude tržní cena Energie 800 Kč za MWh. Do konce roku zbývá 122 dní. Nebude dodáno 29 280 MWh Energie (122 * 240 MWh). Rozdíl cen činí 80 Kč za MWh. Poskytovatel tedy bude povinen uhradit Odběrateli náhradu ve výši 2 342 400 Kč (80 Kč * 29 280 MWh). Varianta B – nižší tržní cena V okamžiku předčasného ukončení smlouvy bude tržní cena Energie 700 Kč za MWh. Množství neodebrané Energie je shodné,

Koordinační výbory

tj. 29 280 MWh. Rozdíl v cenách je 20 Kč za MWh. Odběratel bude povinen uhradit Poskytovateli náhradu ve výši 585 600 Kč (20 Kč * 29 280 MWh).

Příklad 2 – neodebrání sjednaného množství Poskytovatel a Odběratel spolu uzavřou smlouvu o dodávce Energií na dobu jednoho kalendářního roku o výkonu 10 MW s fixní cenou 720 Kč za MWh. Každý měsíc by tedy mělo být podle počtu dnů v měsíci (28 až 31 dní * 24 hod. * 10 MW) dodáno 6 720 nebo 6 960 nebo 7 200 nebo 7 440 MWh Energie. V měsíci dubnu mělo být odebráno 7 200 MWh, ale bude po dohodě skutečně dodáno jen 6 700 MWh Energie, která bude vyúčtována smluvní cenou 720 Kč za MWh. Celkem bude za dodanou Energii fakturováno 4 824 000 Kč (720 Kč * 6 700 MWh). V měsíci dubnu nebude odebráno 500 MWh Energie. Varianta A – vyšší tržní cena Tržní cena Energie v dubnu bude 800 Kč za MWh. Nebude odebráno 500 MWh. Rozdíl cen činí 80 Kč za MWh. Poskytovatel tedy bude povinen uhradit Odběrateli náhradu ve výši 40 000 Kč (80 Kč * 500 MWh). Varianta B – nižší tržní cena Tržní cena Energie v dubnu je 700 Kč za MWh. Množství neodebrané Energie je shodné, tj. 500 MWh. Rozdíl v cenách je 20 Kč za MWh. Odběratel bude povinen uhradit Poskytovateli náhradu ve výši 10 000 Kč (20 Kč * 500 MWh).

Komprese více smluv Stává se, že obchodníci s Energií mezi sebou uzavírají více smluv na dodávku téže komodity v daném regionu, přičemž můžou vystupovat jak v pozici prodávajícího, tak kupujícího. V takovém případě mohou obchodníci čas od času přistoupit k tzv. „kompresi“. Kompresi je nejlépe možné ilustrovat na Příkladu 3.

Příklad 3 – komprese Poskytovatel s Odběratelem uzavře dvě roční smlouvy o prodeji Energie o výkonu 12 MW a fixními cenami 720 Kč a 820 Kč za MWh a zároveň roční smlouvu o koupi Energie o výkonu 14 MW za fixní cenu 750 Kč za MWh. Všechny smlouvy jsou na dodávku v české energetické síti (s místem dodání v takzvaném českém virtuálním bodě). Poskytovatel se s Odběratelem dohodne na kompresi všech smluv k 31. srpnu příslušného kalendářního roku. V rámci komprese se „vyruší“ vzájemná plnění. Poskytovatel měl dodávat Odběrateli každou hodinu 24 MWh (2 * 12 MWh) a odebírat 14 MWh. Lze tedy komprimovat dodávku 14 MWh a nákup 14 MWh. Do konce roku zbývá 2 928 hodin (24 * 122). Odběratel měl za Energii, která nebude v rámci komprese dodána, zaplatit následující částky:

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

12 MWh za 820 Kč po dobu 2 928 hodin, tj. 28 811 520 Kč. 2 MWh za 720 Kč po dobu 2 928 hodin, tj. 4 216 320 Kč. Odběratel měl zároveň inkasovat za dodávku Energie, která nebude realizována, následující částku: 14 MWh za 750 Kč po dobu 2 928 hodin, tj. 30 744 000 Kč. Odběratel tedy zaplatí Poskytovateli v rámci komprese částku 2 283 840 Kč (tj. 28 811 520 + 4 216 320 – 30 744 000). Po kompresi zůstane pouze závazek dodat Odběrateli každou hodinu až do konce roku 10 MWh Energie ve fixní ceně 720 Kč. Dodavatel následně toto množství Energie v souladu se smlouvou Odběrateli dodá. Provedení komprese nebývá obvyklou opakující se transakcí. Ke kompresi se přistupuje spíše ad hoc, pokud obchodníci chtějí mezi sebou zjednodušit (zredukovat) smluvní nastavení. Ke kompresi se přistupuje také v situacích, kdy obchodníci předčasně ukončují svoji spolupráci. Pokud by tedy současně došlo k předčasnému ukončení smlouvy na dodávku zbývajícího množství Energie (tj. v našem příkladu 10 MWh za cenu 720 Kč do konce roku), postupovalo by se naprosto shodně, jak je uvedeno v Příkladu 1.

Argumentace: Předčasné ukončení či nedodání Energie Předmětem daně je dle § 2 ZDPH dodání zboží či poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková. Na základě konsenzu smluvních stran k dodání zboží (Energie) nedojde. V souladu s ustanovením § 14 odst. 1 zákona o DPH je tedy třeba kvalifikovat náhradu za nedodání Energie za poskytnutí služby (službou je každé plnění, které není dodáním zboží). Poskytovatel se smluvně zavazuje dodat Energii, Odběratel se smluvně zavazuje odebrat Energii a uhradit za tyto Energie předem stanovenou fixní cenu. V případě předčasného ukončení smlouvy buď Poskytovatel strpí za úplatu, že Odběratel Energie neodebere, nebo Odběratel za úplatu strpí, že Poskytovatel Energie nedodá. Jedná se tedy o poskytnutí služby podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. d) ZDPH, podle kterého se za službu považuje také zavázání se k povinnosti zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci. V případě (částečného) nedodání Energie službu „strpění“ poskytují obě strany. Předmětem daně je však jen ta služba, která je poskytnuta za úplatu. Zdanitelné plnění tedy poskytuje buď Poskytovatel, nebo Odběratel v závislosti na tom, zda obdrží úplatu ve formě náhrady. Služba je předmětem základní sazby DPH a režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní. Uvedený závěr není v rozporu se závěry Soudního dvora EU v případech C-295/17 MEO či C-43/19 Vodafone Portugal. V těchto případech soud došel k závěru, že kompenzaci je třeba považovat za součást odměny obdržené tímto hospodářským subjektem za uvedené (rozuměno již poskytnuté) služby2. 2 Viz bod 42 případu C-43/19 Vodafone Portugal

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Soudní dvůr EU opíral tento závěr o následující úvahu: „... z hlediska hospodářské reality, která je základním kritériem pro použití společného systému DPH, má částka splatná v případě předčasného ukončení smlouvy výpovědí zaručit hospodářskému subjektu smluvně stanovenou minimální odměnu za uskutečněné plnění (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. listopadu 2018, MEO – Serviços de Comunicações e Multimédia, C-295/17)“3. V případě nedodané Energie kompenzace žádnou minimální odměnu negarantuje. Naopak, v případě vyšší tržní ceny se celková částka (tj. součet ceny dodané Energie a kompenzace za nedodanou Energii), kterou obdrží Poskytovatel, snižuje. Při velkém pohybu cen může být celková částka dokonce záporná.

Argumentace: Komprese V případě komprese, kdy je mezi Poskytovatelem a Odběratelem uzavřeno několik smluv o prodeji a koupi Energie, lze při jejich předčasném ukončení přistoupit k vzájemnému započtení pohledávek dle ustanovení § 1982 OZ (dodání Energie lze v právním smyslu považovat za pohledávku). Pohledávky tak budou zrušeny v rozsahu, ve kterém se vzájemně kryjí, přičemž náhradu pak bude představovat pouze částka rozdílu mezi pohledávkami obou smluvních stran. Přitom se samostatně započte dodávka Energie a samostatně finanční pohledávka, která se vztahuje k dodávce Energie, která bude započtena. V Příkladu 3 byly započteny pohledávky na dodání 14 MWh Energie. V tomto rozsahu tedy nemá ani jedna strana závazek dodat Energii. Tyto závazky zanikly započtením. Ani jedna strana v tomto rozsahu tedy neposkytuje žádné plnění. Finanční pohledávky, které se vztahují k dodání Energie, které byly započteny, se vzájemně nekryjí. V Příkladu 3 je tedy možné započíst pouze částku 30 744 000 Kč. Rozdíl není započten a Odběratel je povinen zaplatit Poskytovateli kompenzaci ve výši 2 283 840 Kč. Platba této částky se však nevztahuje k žádnému závazku (plnění) druhé strany. Důvodem je, že zápočtem dodávky Energie došlo ze zákona k zániku pohledávky (povinnosti dodat či odebrat Energii). Platba kompenzace není platbou za žádné zdanitelné plnění. Jedná se tedy o finanční plnění nepodléhající DPH. Analogii pro tento závěr je možné hledat v případu C-201/18 Mydibel. V tomto případu Soudní dvůr EU nepovažoval dva vzájemné prodeje nemovitosti za dodání nemovitosti leasingové společnosti a současné dodání zpět původnímu vlastníku. Na rozdíl od případu Mydibel ale v posuzovaných případech nedochází k financování (poskytnutí úvěru). Poskytovatel a Odběratel si mezi sebou nehradí jistinu (hodnotu Energie), ale pouze rozdíl mezi tržní a sjednanou cenou.

Závěr Navrhuji přijmout sjednocující výklad ve smyslu výše uvedeného, dle kterého je náhrada placená při nedodání Energie předmě-

Koordinační výbory

Náhrada placená při nedodání Energie je předmětem daně, a to jako služba podléhající základní sazbě DPH, kterou poskytuje strana, která má nárok na náhradu. Režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní.

tem daně, a to jako služba podléhající základní sazbě DPH, kterou poskytuje strana, která má nárok na náhradu. Režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní. Komprese je vzájemný zápočet pohledávek na dodání Energie (ve stejném rozsahu, místě i čase), které zanikají. Případný rozdíl v zápočtu finančních pohledávek, které se vztahují k započtené dodávce Energie, není předmětem DPH.

Stanovisko GFŘ Částečný souhlas se závěrem předkladatele. S předkladatelem souhlas se závěry uvedenými v bodě 2.1. S předkladatelem nesouhlasíme se závěrem uvedeným v bodě 3.2. Komprese. Dle popsaných okolností je komprese svým charakterem spíše ukončením smluv o dodávkách Energií či jejich modifikací. Z popsaných okolností totiž plyne, že ukončením smluv o dodávkách Energií dochází k zániku smluv o dodání Energií, případně jejich modifikací se změnou objemu dodání Energií, přičemž se Poskytovatel i Odběratel v zásadě dohodnou na tom, že jednomu z nich náleží odměna. Za takovýchto skutkových okolností se má za to, že zde existuje přímá vazba mezi poskytnutou službou a protiplněním, čímž je takováto komprese považována za poskytnutí služby za úplatu ve smyslu § 14 odst. 1 písm. d) ZDPH, a tedy předmětem ZDPH. Základ daně u takovéto služby je nutné stanovit v souladu s § 36 ZDPH, tj. v posuzovaném případě částku 2 283 840 Kč (tj. 28 811 520 + 4 216 320 – 30 744 000).

3 Viz bod 42 případu C-43/19 Vodafone Portugal

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Do právnické síně slávy vstoupil advokát a dlouholetý bývalý předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek Česká advokátní komora a mediální a vzdělávací skupina EPRAVO.CZ uspořádaly po více než dvouleté odmlce způsobené koronavirovou pandemií 16. ročník soutěže Právník roku 20/21. Během slavnostního galavečera si celkem 10 právníků z různých oblastí práva převzalo skleněnou plastiku sv. Yva, patrona právnických profesí.

ro soutěžní ročník 20/21 bylo stanoveno celkem 8 soutěžních kategorií: pět odborných – občanské právo, trestní právo, správní právo, IT právo a pracovní právo, tři speciální – Pro Bono Talent roku a Právnická síň slávy. V kategorii Občanské právo zvítězil JUDr. Petr Šuk, místopředseda Nejvyššího soudu v Brně. V kategorii Trestní právo JUDr. Adam Bašný, státní zástupce VSZ v Praze, evropský pověřený žalobce Úřadu evropského veřejného žalobce v Lucemburku. Cenu za Správní právo si odnesla JUDr. Miluše Došková, soudkyně Nejvyššího správního soudu v Brně, a za IT právo JUDr. Jiří Novák ml., advokát AK Brož & Sokol & Novák. Právníkem roku v kategorii Pracovní právo se stala Mgr. Marie Janšová, advokátka AK Legalité. Talentem roku je JUDr. Martin Hobza, Ph.D., advokát AK Hobza Legal z Prahy. Titul Právník roku si však letos odneslo celkem 10 osobností práva, protože byla navíc i mimořádně udělena Zvláštní cena sv. Yva, která je určena pro významné příležitosti. Tu získal Dr. Rupert Wolff, advokát v Salcburku, prezident Rakouské advokátní komory, bývalý prezident CCBE. A aby počty byly úplné, poprvé v historii celojustiční soutěže Právník roku byly v kategorii PRO BONO, která oceňuje právníky, již bezplatně pomáhají slabším a zranitelným, uděleny ceny hned dvě. Donátor této kategorie, JUDr. Gerhardt Bubník, LL.M., vážený člen advokátního stavu, který se v roce 2019 rozhodl každoročně oceňovat výherce této kategorie částkou 50 tisíc korun, v tomto dvojročníku finanční odměnu proto zdvojnásobil. Oceněni tak za léta 20/21 mohli být dva právníci, kteří nezištně pomáhali v době covidové, po ničivém tornádu a nyní i v současné době válečné – Mgr. Ondřej Mánek a Mgr. Miroslav Kučerka. Vrcholem každého galavečera Právníka roku je, a i tentokrát byla, právnická síň slávy, do které je každoročně uváděna významná osobnost z právnického světa, která je tím oceněna za celoživotní přínos českému právu. Je to nejvyšší pocta, kterou právnická veřejnost může udělit osobnosti práva ze svého středu.

Do právnické síně slávy v minulosti vstoupili například JUDr. Pavel Rychetský, JUDr. Otakar Motejl, expremiér doc. JUDr. Petr Pitahrt či JUDr. Dagmar Burešová. Letos její řady rozšířil ostravský advokát a dlouholetý, dnes již bývalý, předseda České advokátní komory JUDr. Vladimír Jirousek. „Jestli někdo někdy hájil zájmy advokacie a justice až do téměř fyzického roztrhání těla, tak je to právě on. Díky jeho osobnosti se česká advokacie stala a nadále zůstává silnou a sebevědomou samosprávou, která aktivně přispívá k řešení problémů v celé justici a právním státě vůbec. Jsem velmi hrdý, že mohu pokračovat v jeho práci,“ uvedl předseda ČAK JUDr. Robert Němec, LL.M. „Advokacie pod jeho vedením chránila právní stát, vyjadřovala se k otázkám demokracie, solidarity a samozřejmě také hájila velice tvrdě tradiční advokátní hodnoty. Do síně slávy byl uveden advokát, který si to plně a rozhodně zaslouží,“ doplnil i bývalý předseda ČAK a nyní děkan Fakulty právnické Západočeské univerzity JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. S celojustiční soutěží Právník roku je již od samého počátku spjatá dobročinnost, proto i letošní galavečer byl významně charitativní. Předseda ČAK JUDr. Robert Němec, LL.M., poděkoval všem advokátům, kteří přispěli na transparentní účet ČAK „Advokáti Ukrajině“, z něhož byla na pomoc ukrajinským advokátům poskytnuta částka 2 miliony korun. Přímo v sále pak byl předán šek na další 1 milion korun, který na Ukrajinu zamíří prostřednictvím Českého červeného kříže. Dalších 300 tisíc korun obdrží z peněz advokátů v nadcházejících dnech i univerzitní nemocnice v Užhorodu na nákup zdravotnického a neurochirurgického materiálu a léků. Pozadu nezůstal ani tradiční dárce – advokátní kancelář Havel & Partners, který při příležitostech galavečera vždy posílá významnou částku na charitu. Sumu ve výši 150 tisíc korun tentokrát věnoval obecně prospěšné společnosti Dobrá rodina na podporu náhradní rodinné péče. Zdroj: Právník roku moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Dvacet společností s mimořádným přínosem do státního rozpočtu Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v prostorách Břevnovského kláštera uspořádaly jubilejní dvacátý ročník vyhlášení nejvýznamnějších plátců daně z příjmů právnických osob. Zástupci oceněných společností převzali z rukou ministra financí Zbyňka Stanjury a zástupce generálního ředitele Finanční správy Jana Ronovského broušenou skleněnou plaketu.

o roční pauze se opět nejvýznamnějším plátcem daně stala Škoda Auto (4,5 miliardy korun), která na druhou příčku odsunula Českou spořitelnu (3,1 miliardy korun) a na třetím místě se umístila Generali Česká pojišťovna (2,5 miliardy korun). „Českou ekonomiku letos v únoru stihla další rána v podobě ruské agrese na Ukrajině. V jejím důsledku klesl odhadovaný růst naší ekonomiky zhruba na jedno procento a významně narostla potřeba dodatečných výdajů státu. Jsme si dobře vědomi, že realizovat je můžeme jen díky daňové morálce a firemní kultuře v České republice. Ti největší plátci daně za uplynulý rok jsou tu dnes s námi a já jim děkuji,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura a dodal: „Jako ministr financí se budu snažit o co možná nejvíce partnerský vztah Finanční správy a podnikatelů. Ten by měl být založen na důvěře ze strany státu a vstřícnosti v případě drobných pochybení, ale i přísných sankcích pro ty, kteří se pokouší své daňové povinnosti úmyslně obcházet.“ moje.kdpcr.cz

Žebříček oceněných společností byl sestaven podle výše plateb provedených na účet daně z příjmů právnických osob v průběhu roku 2021 do veřejných rozpočtů. „Mezi oceněnými jsou již tradičně zástupci domácích společností, jako jsou Škoda, Plzeňský Prazdroj nebo ČEZ. Mezi oceněnými nechybí ani banky, pojišťovny a mobilní operátoři. Přínos všech dnes oceněných společností na dani z příjmů právnických osob je téměř 30 miliard korun. Všem společnostem proto děkujeme za poctivý a příkladný přístup k plnění svých daňových povinností,“ dodal zástupce generálního ředitele Finanční správy Jan Ronovský. První dvacítka vzešla z kompletního seznamu Top 100 plátců daně z příjmů právnických osob v roce 2021. Seznam, který je dostupný zde, je seřazen sestupně v pořadí podle výše uhrazené daně a jmenovitě jsou v něm uvedeny pouze ty subjekty, které ke zveřejnění daly souhlas.

Daň z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Kdy poplatník v paušálním režimu neuplatní paušální daň? Příspěvek se zaměřuje na objasnění rozdílu mezi pojmy „poplatník v paušálním režimu“ dle § 2a ZDP a „daň je rovna paušální dani po skončení zdaňovacího období“ dle § 7a ZDP. I když se podnikatel s příjmy zdaňovanými dle § 7 ZDP rozhodne, že je pro něho výhodné vstoupit do paušálního režimu a v průběhu zdaňovacího období platí měsíční paušální zálohy, může dojít k situaci, že po skončení zdaňovacího období nebude u něho daň rovna paušální dani a podnikatel bude muset podat daňové přiznání a vyčíslit a odvést daň vypočtenou v daňovém přiznání, a to včetně podání přehledu sociálního a zdravotního pojištění a odvedení příslušného pojistného. Ivan Macháček Daňový poradce

činnosti, stal se plátcem DPH nebo společníkem v.o.s.), je třeba vést evidence potřebné pro správné stanovení daně v rámci daňového přiznání (lze navázat na evidence, které byly poplatníkem doposud vedeny). Rovněž je poplatník povinen doložit správnost úprav prováděných dle § 23 odst. 8 ZDP při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, a naopak.

Oznámení o ukončení paušálního režimu Doporučení vést evidenci v paušálním režimu Podmínky pro vstup poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP do paušálního režimu jsou stanoveny v § 2a odst. 1 a odst. 2 ZDP. V § 2a odst. 4 ZDP pak nalezneme případy, kdy poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu. V souvislosti s paušálním režimem nevyplývá přímo ze zákona o daních z příjmů poplatníkovi povinnost vést jakékoliv konkrétní evidence. Vzhledem k tomu, že však může dojít např. k situaci, že poplatník bude povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (např. proto, že daň poplatníka nebude rovna paušální dani, neboť jeho příjmy ze samostatné činnosti převýšily 1 000 000 Kč nebo poplatník obdržel příjmy ze závislé

Pokud nastane některá ze skutečností uvedených v § 2a odst. 4 ZDP, dochází k situaci, že poplatník přestane (ať již ke konci zdaňovacího období, nebo ke konci kalendářního měsíce) být v paušálním režimu. V § 38lg odst. 1 ZDP se uvádí, že nastala-li skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala. Pokud poplatník vstoupí do paušálního režimu, má tedy povinnost sledovat, zda nenastala některá ze skutečností ukončujících účast v paušálním režimu, a případně o tom správce daně informovat. Pokud poplatník oznámení ve stanovené lhůtě nepodá, bude se jednat o nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, za které může být uložena pokuta podle § 247a DŘ. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Daň z příjmů

Paušální zálohy v roce 2022 Poplatník, který je v paušálním režimu, platí paušální zálohy na zálohová období, přičemž zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc. Paušální záloha se skládá ze: a) zálohy poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů, b) zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a c) zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Výše paušální zálohy pro rok 2022 je odvozena z nařízení vlády č. 356/2021 Sb.: minimální pojistné na zdravotní pojištění činí 2 627 Kč minimální pojistné na sociální pojištění navýšené o 15 % činí 3 267 Kč záloha na daň z příjmů fyzických osob činí 100 Kč (zůstává dle nezměněného znění § 38lk odst. 7 ZDP stejná jako v roce 2021)

Podmínky pro skutečnost, aby poplatník, který je na konci zdaňovacího období v paušálním režimu, měl daň rovnu paušální dani, jsou vymezeny v § 7a odst. 1 ZDP.

Celková výše paušální zálohy pro rok 2022 činí 5 994 Kč měsíčně a zvýšila se oproti roku 2021 o 525 Kč.

Zdaňovací období

2021

2022

Záloha na daň z příjmů

100

Záloha na pojistné na zdravotní pojištění

2 393

2 627

Záloha na pojistné na sociální pojištění

2 976

3 267

Paušální záloha za měsíc

5 469

5 994

Pro rok 2022 výše minimální měsíční zálohy OSVČ na sociální pojištění vychází z nařízení vlády č. 356/2021 Sb. Zde je uveden všeobecný vyměřovací základ 36 119 Kč a přepočítací koeficient 1,0773, takže průměrná mzda pro rok 2022 činí 38 911 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ na sociální pojištění činí čtvrtinu průměrné mzdy, tedy 9 728 Kč. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění tak vychází 9 728 Kč x 29,2 % = 2 841 Kč. Při uplatnění paušální daně je pojistné na sociální pojištění na úrovni 115 % minimálního vyměřovacího základu, tedy ve výši 2 841 Kč x 1,15 = 3 267 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ na zdravotní pojištění činí polovinu průměrné mzdy, tedy 19 456 Kč. Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění tak vychází 19 456 Kč x 0,135 = 2 627 Kč. moje.kdpcr.cz

Kdy není daň poplatníka v paušálním režimu ke konci zdaňovacího období rovna paušální dani? Podmínky pro skutečnost, aby poplatník, který je na konci zdaňovacího období v paušálním režimu, měl daň rovnu paušální dani, jsou vymezeny v § 7a odst. 1 ZDP. Zde se uvádí, že daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období a) má pouze příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč,

Daň z příjmů

b) není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a c) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti. Pokud poplatník nesplní některou z výše uvedených podmínek, bude jeho daň za zdaňovací období stanovena v obecném režimu, to znamená, že musí podat za dané zdaňovací období daňové přiznání (nevztáhne se na něho fikce podání daňového přiznání zakotvená v § 38lh odst. 1 ZDP) a v něm vyčíslit svou daň podle obecných pravidel (tedy jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, vycházet z výsledku hospodaření, případně využít výdaje v paušální výši podle § 7 odst. 7 ZDP).

Dobrovolné vystoupení z paušálního režimu Z § 38le ZDP vyplývá, že poplatník může z paušálního režimu dobrovolně vystoupit vždy ke konci zdaňovacího období, v průběhu zdaňovacího období tedy z paušálního režimu dobrovolně vystoupit nelze. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. Začátek lhůty pro podání oznámení přitom není dán, poplatník jej tedy může podat už v průběhu zdaňovacího období, k jehož konci chce z paušálního režimu vystoupit. Chce-li tedy poplatník v paušálním režimu v roce 2022 dobrovolně vystoupit z paušálního režimu od 1. 1. 2023, musí tak učinit oznámením správci daně nejpozději do 10. 1. 2023. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu podané po této lhůtě je neúčinné.

Příklad 1 Podnikatel je od 1. 1. 2021 v paušálním režimu a platí měsíční paušální zálohy (v roce 2021 ve výši 5 469 Kč a v roce 2022 ve výši 5 994 Kč). V dubnu 2022 se manželce narodilo první dítě a podnikatel hodlá uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti. Podnikatel splňuje v průběhu roku 2022 podmínky obsažené v § 2a ZDP a zůstává stále v paušálním režimu, protože u něho nedochází k situaci uvedené v § 2a odst. 4 ZDP. Musí stále platit měsíční paušální zálohy, za zdaňovací období 2022 nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud chce poplatník uplatňovat daňové zvýhodnění na narozené dítě, je jediným řešením dobrovolně vystoupit z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník musí podat správci daně do desátého dne zdaňovací-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

ho období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. V oznámení pak poplatník uvede zdaňovací období 2022, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v paušálním režimu (tedy počínaje zdaňovacím obdobím 2023). Daňové zvýhodnění na dítě tak může uplatnit až za rok 2023, kdy již není v paušálním režimu, neplatí paušální zálohy a za rok 2023 podává řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně příslušných přehledů na pojištění.

Příklad 2 Podnikatel zahájil podnikání od 1. 4. 2022 a rozhodl se k tomuto datu vstoupit do paušálního režimu, neboť splňoval podmínky paušálního režimu dle § 2a odst. 1 ZDP. Od října 2022 uzavřel dohodu o provedení práce do 31. 12. 2022, na základě které obdržel za každý měsíc odměnu z dohody v rozmezí 9 000 Kč až 10 000 Kč. U zaměstnavatele poplatník neučinil prohlášení k dani a zaměstnavatel mu proto dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP zdanil příjmy z dohody srážkou podle zvláštní sazby daně 15 % [dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP]. Vzhledem k tomu, že dle § 7a odst. 1 písm. a) bod 4 ZDP není na překážku pro uplatnění paušální daně situace, kdy poplatník má ve zdaňovacím období, kdy je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, bude se daň za zdaňovací období 2022 u poplatníka rovnat paušální dani, tedy částce 5 994 Kč x 9 měsíců = 53 946 Kč. Podnikatel s příjmy z podnikání a s příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 odst. 4 ZDP tak nemusí podávat daňové přiznání za rok 2022 ani příslušné přehledy na pojištění, a i pro zdaňovací období 2023 zůstává v paušálním režimu.

Příklad 3 Podnikatel vstoupil od 1. 1. 2021 do paušálního režimu dle § 2a odst. 1 ZDP a platí měsíční paušální zálohy. Od 1. 9. 2022 má poplatník kromě příjmů z podnikání i příjmy ze závislé činnosti a u zaměstnavatele, se kterým uzavřel pracovní poměr, učinil prohlášení k dani na rok 2022. Vzhledem k tomu, že se v daném případě nejedná o příjmy ze závislé činnosti zdaňované srážkou podle zvláštní sazby daně, ale o příjmy zdaňované zaměstnavatelem měsíční zálohou na daň včetně odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění, nejsou splněny u poplatníka podmínky pro stanovení paušální daně dle § 7a odst. 1 ZDP a daň poplatníka na konci zdaňovacího období 2022 není rovna paušální dani. Poplatník sice zůstává v paušálním režimu a má povinnost i nadále v roce 2022 platit měsíční paušální zálohy, ale za zdaňovací období 2022 je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede veškeré zdanitelné příjmy (ze závislé činnosti i ze samostatné činnosti) a na vypočtenou skutečnou daň se započtou jak zaplacené moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Daň z příjmů

paušální zálohy na daň (100 Kč x 12 = 1 200 Kč), tak sražené zálohy ze závislé činnosti zaměstnavatelem. Obdobně bude postupovat poplatník i v rámci podání přehledu o příjmech a výdajích a výpočtu odvodu na sociální a zdravotní pojištění za rok 2022, se započtením paušálních záloh na pojistné na sociální pojištění (3 267 Kč x 12 = 39 204 Kč) a na zdravotní pojištění (2 627 Kč x 12 = 31 524 Kč). Poplatník může v daňovém přiznání uplatnit veškeré odpočty od základu daně (např. zaplacené příspěvky na své doplňkové penzijní spoření) a rovněž příslušné slevy na dani (např. základní slevu na dani na poplatníka, daňové zvýhodnění na vyživované dítě), což v případě uplatnění paušální daně nemohl. Pokud hodlá podnikatel pokračovat v závislé činnosti i po 1. 1. 2023, může dobrovolně vystoupit z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník musí podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. V oznámení pak poplatník uvede zdaňovací období 2022, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v paušálním režimu (tedy počínaje zdaňovacím obdobím 2023).

37 524 Kč. Aby napravil své pochybení, uzavřel dohodu o provedení práce na 2 měsíce, přičemž u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani. Odměna z dohody tak nepodléhá srážkové dani, ale je u zaměstnavatele zdaněna měsíční zálohou na daň. U poplatníka tak dojde k porušení podmínek pro to, aby daň byla rovna paušální dani, a podnikatel musí podat za rok 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (včetně přehledů na sociální a zdravotní pojištění) a v daňovém přiznání si uplatní jak základní slevu na dani na poplatníka 30 840 Kč, tak daňové zvýhodnění na dvě děti 37 524 Kč. Poplatník zůstává však i nadále v paušálním režimu, přičemž poplatník může dobrovolně vystoupit od 1. 1. 2023 z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP, a to oznámením o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, které musí podat správci daně do 10. ledna 2023.

Příklad 4 Podnikatel je od 1. 1. 2022 v paušálním režimu a hradí měsíčně paušální zálohu 5 994 Kč. V červnu 2022 prodal výhodně se značným ziskem na burze akcie společnosti ČEZ, které vlastnil dva roky, a to za částku 428 000 Kč. Poplatník nesplnil podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. w) a x) ZDP, a proto je tento příjem zahrnut ke zdanění dle § 10 ZDP. Tím poplatník nesplnil podmínku stanovenou v § 7a ZDP, že celková výše příjmů poplatníka z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) nepřesahuje částku 15 000 Kč. Z toho vyplývá, že jeho daň není za rok 2022 rovna paušální dani, a poplatník musí podat za rok 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně přehledů na OSSZ a zdravotní pojišťovnu. Zaplacené zálohy na daň a na pojistné v rámci platby měsíční paušální zálohy se započtou na výši výsledné daně z příjmů a výsledné výši pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Poplatník však zůstává v roce 2023 v paušálním režimu.

Příklad 6 Podnikatel je od 1. 1. 2021 v paušálním režimu a hradí v roce 2021 i 2022 měsíčně paušální zálohu. V roce 2022 zakoupil byt, který od prosince 2022 začne pronajímat a příjmy z nájmu zdaňovat dle § 9 ZDP. Za rok 2022 činí výše přijatých příjmů z nájmu za měsíc prosinec 18 000 Kč, přičemž s ohledem na uplatněné odpisy je u nájmu ve ztrátě (dílčí základ daně dle § 9 ZDP je nižší než nula). I když dílčí základ daně dle § 9 ZDP je nižší než nula, hodnotí se ke splnění podmínek uplatnění paušální daně ke konci zdaňovacího období výše příjmů. Poplatník nesplnil podmínku stanovenou v § 7a ZDP, že celková výše příjmů poplatníka z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) nepřesahuje částku 15 000 Kč. Z toho vyplývá, že jeho daň není za rok 2022 rovna paušální dani, a poplatník musí podat za rok 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně přehledů na OSSZ a zdravotní pojišťovnu. Zaplacené zálohy na daň a na pojistné v rámci platby měsíční paušální zálohy se započtou na výši výsledné daně z příjmů a výsledné výši pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Poplatník však zůstává v roce 2023 v paušálním režimu. Vzhledem k tomu, že poplatník hodlá i nadále byt pronajímat, vystoupí z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP, a to oznámením o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, které musí podat správci daně do 10. ledna 2023.

Příklad 5 Podnikatel vede daňovou evidenci a rozhodl se od 1. 1. 2022 vstoupit do paušálního režimu. V roce 2021 jeho manželka zemřela a poplatník žije sám se dvěma nezletilými dětmi. V průběhu roku 2022 si podnikatel uvědomil svou chybu, protože v paušálním režimu nemůže uplatnit formou slevy na dani daňové zvýhodnění na obě děti ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč = moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Nejlepší právnickou publikací je komentář k zákonu o obchodních korporacích. Časopisem roku jsou Bulletin advokacie a Advokátní deník Ve dnech 16. až 18. června 2022 se uskutečnil již XXIX. ročník Karlovarských právnických dnů. Na slavnostní recepci konané 17. června večer byly předány již tradiční prestižní ceny.

restižní cenu za nejlepší právnický časopis získala v konkurenci 36 odborných periodik společně média České advokátní komory Bulletin advokacie a Advokátní deník. Cenu převzala na recepci pořádané konferencí Karlovarské právnické dny – KJT šéfredaktorka obou redakcí JUDr. Hana Rýdlová. Autorská cena ČR za nejpřínosnější právnickou publikaci má také své majitele. Nominátoři tentokrát zvolili Komentář: Zákon o obchodních korporacích, Jan Lasák, Jan Dědič, Jarmila Pokorná, Zdeněk Čáp, kolektiv 2. vydání, z nakladatelství Wolters Kluwer. Za autorský kolektiv převzal cenu JUDr. Jan Lasák, Ph.D., LL.M. Druhé vydání úspěšného komentáře zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. doplňuje a podstatně aktualizuje vydání první. Výklad reflektuje veškeré změny, k nimž v komentované oblasti došlo, a reaguje na rozsáhlou novelu č. 33/2020 Sb., účinnou od 1. 1. 2021, a na novelu č. 163/2020 Sb., týkající se úpravy družstev, jež je účinná od 1. 7. 2020. Autorský kolektiv (v částečně obměněném složení, kdy se podařilo získat ke spolupráci Prof. JUDr. Jana Dědiče) svůj odborný výklad doplňuje o nejnovější a nejaktuálnější judikaturu i literaturu ke komentované problematice. Zároveň je výklad obohacen o související účetní a daňový komentář. Těsně za komentářem k ZOK se umístila publikace kolegů Filipa Melzera a Petra Tégla Občanský zákoník § 2716–2893, velký komentář nakladatelství C. H. Beck, následovaná Komentářem k trestnímu zákoníku kolektivu F. Ščerby a publikací nakladatelství Leges Dědické právo. Kompletní pohled na dědění z hlediska hmotněprávního, procesního a mezinárodního autorů Martina Šešiny, Ladislava Muzikáře a Petra Dobiáše.

Cenu za nejlepší judikát získalo rozhodnutí Pl. ÚS 5/19 ze dne 1. 10. 2019, na dalších pozicích se umístil judikát 15 Tdo 110/2021 ze dne 16. 3. 2021 a 31 ICdo 36/2020 ze dne 10. 6. 2020. V rámci letošního ročníku Karlovarských právnických dnů vystoupili se svým příspěvkem například Prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš (Úvahy nad právem a jeho ohýbáním), Doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M. (Condictio ob rem v českém právu), Doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D. (Vybrané problémy týkající se vztahů mezi spoluvlastníky a vztahů spoluvlastníků vůči třetím osobám), nebo JUDr. Robert Pelikán, PhD. (Relativní neplatnost v novém českém právu). Dopad covidu-19 do právních vztahů pak popsali dva zahraniční právníci, a to Hon.-Prof. PD Dr. Jürgen Rassi z OGH Wien a Dr. Michael Wukoschitz, vídeňský advokát. Zdroj: www.kjt.ct, Advokátní deník

moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny A Aktuálně kt ktuálně ktu ktuá Ostatní O Anketa u uálně Téma tálně ltní lně ě KDP ČR.

e-Bulletin Komoryporadce. daňových poradců ČR / 7-8/2022 * Nakupujte pro daňové v e-shopu

Bytové domy – zdroj příjmů i povinnosti správa nemovitosti v daňových a právních souvislostech, kapitola daní zpracována komplexněji, k nemovitostem jako takovým

moje.kdpcr.cz moje mo j .k je .kdp pcr.cz .c cz

Daně účetnictví Daně ěvú četni čet tnict ictví t ví v teorii i praxi: vč. vlivu cizích měn v účetnictví, daňových souvislostí prodeje a vkladu obchodního závodu, daňového posuzování fúzí nebo rozdělení

zvýhodněná cena pro DP 341 Kč běžná cena 379 Kč zvýhodněná cena pro DP 1251 Kč běžná cena 1390 Kč

zvýhodněná cena pro DP 495 Kč běžná cena 550 Kč Praktický komentář zákoníku práce a souvisejících ustanovení občanského zákoníku s příklady úzké sepětí ZP a OZ, víc než 200 příkladů

Svěřenské fondy řešení pro komplikované rodinné vztahy, právní nástroj vhodný k ochraně majetku

Vzory podání a smluv s vysvětlivkami 331 vzorů (i elektronicky) z oblasti věcných práv, nájemního bydlení, spoluvlastnictví či závazků, vzory smluv příkazního typu, dokumentů korporací, žalob aj.

zvýhodněná cena pro DP 545 Kč běžná cena 605 Kč

zvýhodněná cena pro DP 980 Kč běžná cena 1089 Kč

Nájemní a družstevní bydlení podle OZ a zákona o obch. korporacích komplexní pohled na problematiku bydlení v nájmu a v bytovém družstvu

Likvidace obchodních společností komplexní pohled na problematiku likvidací doplněn o účetní a daňové souvislosti

zvýhodněná cena pro DP 1791 Kč běžná cena 1990 Kč

zvýhodněná cena pro DP 387 Kč běžná cena 430 Kč

Průvodce daňovým řízením se vzory podání řešení obvyklých situací vzešlých jak z iniciativy správce daně, tak daňového subjektu

zvýhodněná cena pro DP 314 Kč běžná cena 349 Kč

zvýhodněná cena pro DP 531 Kč běžná cena 590 Kč

Z novinek vybíráme:

Převody obchodních podílů a akcií z pohledu práva korporačního, spolkového, soutěžního, exekučního či daňového

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce 45 kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Michal Nohel

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Rozhovor

Myšlenku digitální daně silně podporuji Podle experta na digitální služby advokáta Michala Nohela je jednou z nejzásadnějších otázek v oblasti digitálních daní, z čeho konkrétně je počítat, jak je počítat a v jaké výši daň platit. „Globální měřítko, společný tlak států a precizní a masivní analytická a kontrolní činnost zvenčí, která bude komparativně pracovat s daty z jednotlivých zemí, mohou pomoct tomu, aby výše daně, ať už dané číslo bude jakékoliv, byla počítána ze skutečně reálných částek, které mají relevantní vypovídající hodnotu,“ říká v rozhovoru pro e-Bulletin Komory daňových poradců. Nedávno jste během kongresu Právní prostor shrnul právní předpisy, které nás v rámci Evropy čekají. Čekají nás v oblasti digitálních služeb zásadní změny? Spíše než zásadní změny, ve smyslu revoluce či úplného digitálního zemětřesení, očekávám chtěnou evoluci. Ačkoliv nám řada požadavků kladených na digitální služby zní logicky, nebyly nikde výslovně upraveny, nevyplývaly z žádného právního předpisu, a tak mnohdy nebyly dodržovány. Jde konkrétně o Digital Services Act, Digital Markets Act a nařízení o umělé inteligenci. Ano, toto jsou základní legislativní počiny Evropy v oblasti digitálního průmyslu. Akt o digitálních službách a Akt o digitálních trzích lze považovat za ty klíčové. Ještě bych doplnil nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (což je opravdu výborný a snadno zapamatovatelný název právního předpisu, zkráceně tedy tzv. platform to business nařízení nebo P2B). Akt o umělé inteligenci je obsahově také zajímavý, k jeho přijetí jsme však zatím nejdál. Co je jejich hlavní nosnou myšlenkou? Chystané normy, jejich preambule, s tím související politická a právní debata i odborné texty na toto téma pracují s kategoriemi, jako je spravedlnost, odpovědnost, otevřenost, ochrana slabší strany, bezpečnost, konkurenceschopnost, inovace, přístupnost, právní jistota nebo rovnost. Kdo by tyto hodnoty nechtěl chránit? moje.kdpcr.cz

Na celou problematiku lze, mimo samotných hodnot hodných ochrany, nahlížet také optikou subjektů, které chceme chránit. Chceme jako Evropa chránit uživatele digitálních služeb? Pokud ano, pak spíše ty uživatele, kteří digitální služby užívají volnočasově, nebo primárně ty, kteří je užívají v rámci svého podnikání, jako svůj marketingový kanál? Nebo naopak chceme více chránit držitele autorských práv k dílům, která jsou v mnoha případech „palivem“ digitálních služeb? Co například ochrana malých a středních poskytovatelů digitálních služeb vůči jejich velkým a zavedeným konkurentům? Nezaslouží si ochranu a podporu také samotní vývojáři aplikací, kteří je potencionálním uživatelům potřebují distribuovat prostřednictvím zavedených obchodů s aplikacemi, které, světe, div se, provozují právě ti velcí? Nemáme vlastně chránit celý trh? Jde ochrana jedněch na úrok jiných? Evropa se viditelně rozhodla chránit všechny, čemuž průřezově odpovídají témata výše uvedených norem. Transparentní, srozumitelné a dostupné smluvní (obchodní) podmínky digitálních služeb, pravidla jejich budoucích změn i zákaz změn s retroaktivními účinky. Povinnost platforem a služeb řádně odůvodňovat svá rozhodnutí dotýkající se uživatele, typicky pokud jde o omezení, pozastavení nebo ukončení užívání služby nebo v případě odstranění (ne)zákonného obsahu konkrétního uživatele, který tento obsah na službu vložil. Povinnost zveřejňovat základní principy, na základě nichž jsou na službách řazeny konkrétní výsledky vyhledávání či konkrétní nabídky produktů a služeb. Zákaz netransparentního nebo skrytého upřednostňování vlastních služeb na úkor přímé konkurence. Právo uživatele na přístup k vlastním datům a údajům, které užíváním služeb generuje. Interní systémy

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

pro vyřizování stížností a nahlašování nezákonného obsahu a povinnost tyto stížnosti efektivně vyřizovat. Podmíněná odpovědnost digitálních služeb za nezákonný obsah a zákaz vynuceného plošného monitoringu proudících dat. Snadná dostupnost zahraničních provozovatelů digitálních služeb. Transparentnost online reklamy. Zákaz tvorby uzavřených digitálních ekosystémů ze strany technologických gigantů a povinnost otevřít se konkurenci. Zákaz nekontrolovaného a mnohdy skrytého kombinování osobních údajů napříč službami nebo zákaz automatického a nevyžádaného přihlašování uživatele na všechny tyto služby. Požadavek na to, aby odhlášení ze služby bylo stejně snadné jako přihlášení na ni. Toto jsou všechno velmi racionální požadavky, které bude Evropa na velké technologické společnosti klást.

Co potřebuje ještě více? Vytvořit návyk (zvyk) uživatele. Návyk uživatele jednak snižuje šanci, že uživatel začne užívat konkurenční aplikaci, a dále garantuje stabilní užívání dané digitální aplikace na denní bázi. Denní užívání znamená obrovské množství dat, které uživateli umožňuje lépe profilovat. Přesný profil uživatele pak umožňuje dokonalejší cílení reklamy. A behaviorální, cílená reklama se prodává mnohem dráže než ta obyčejná. Cílem je tedy získat pozornost uživatele a udržet ji za každou cenu. Jak píše James Clear ve své knize Atomové návyky, kvalitní, stabilní a udržitelné návyky musí být nápadné, přitažlivé, snadné a uspokojivé.

Pod tím vším se také nachází do značné míry nepříjemné uvědomění si, že jsme jako společnost dospěli do fáze, že digitální služby potřebujeme. Že se bez nich v nejrůznějších kontextech neobejdeme. Nepříjemné je toto zjištění zejména proto, že jakákoliv závislost, dosáhne-li určité intenzity, není zdravá. A také proto, že drtivou většinu těchto digitálních služeb provozuje několik málo neevropských společností, které této závislosti dokážou využít a dlouhou dobu nepodléhaly de facto žádným pravidlům, případně minimální regulaci. Dalo se s trochou nadsázky tvrdit, že svět se stal rukojmím tzv. Big Tech neboli Technologických gigantů (Tech Giants nebo Big Five, tedy Google, Facebook, Amazon, Apple a Microsoft). Každá z těchto společností má vlastní kostlivce ve skříni. Google měl problémy s vlastním vyhledáváním a upřednostňováním vlastních služeb ve výsledcích tohoto vyhledávání nebo s agresivním obchodním modelem, pokud jde o android systémy nainstalované na většině mobilních telefonů světa. Pak je zde Facebook a jeho masivní porušování v oblasti data privacy nebo ovlivňování veřejného mínění. Apple řešil problémy s Apple Music a monopolem na operačních systémech od stejné společnosti. Microsoft byl znám pro jeho letitý boj o předinstalace jeho webového prohlížeče Microsoft Explorer do operačních systémů Windows.

My právníci už dávno víme, že věci nejsou černobílé. A pro digitální služby to platí dvojnásob. Dělají tolik skvělých věcí. Ale také celou řadu těch negativních.

Mimo regulaci, byť se tomuto dá rozumět, pak zůstávají psychologické či sociologické dopady na jednotlivce i společnost, které se zásadněji projeví v dlouhodobém horizontu. Jedním z důvodů výše popsané závislosti jsou samotné esenciální vlastnosti digitálních služeb, tedy jejich snadná dostupnost, uživatelská jednoduchost, relativní nezbytnost a mnohokrát diskutovaný dopaminový efekt (hormon štěstí, který je důležitou součástí systému odměňování a potěšení člověka) a všechny nám tak dobře známé lajky, sdílení a srdíčka vytvářející pocity štěstí, ale také pocity smutku při absenci těchto lajků či pocity úzkosti, pokud nejsme on-line a jsme v obavě, že nám něco podstatného uteče. A tomuto je podřízena dokonale vymyšlená smyčka založená na těchto vlastnostech, kterou si nadnárodní giganty uvědomují. Co poskytovatel služby nezbytně potřebuje? Uživatele.

Proč téma digitálních služeb v rámci evropské legislativy takto rezonuje?

Důvodů, proč toto téma tolik rezonuje, je celá řada. Byť jako zastánce evropské myšlenky mohu mít k fungování bruselských institucí řadu výhrad, nelze přehlížet také řadu výhod a pozitivních efektů. Ať už těch přímých nebo těch sekundárních, navazujících. Jednou z výhod je bezesporu i to, že se na jednom místě koncentrují skutečné (a bohužel i ty neskutečné) problémy z řady oblastí lidského života, které tento evropský aparát identifikuje a které chce následně s různou intenzitou normativně řešit. Masivní evropský aparát na jednu stranu představuje masivní ekonomické náklady, na druhou stranu dokáže být až maniakálně precizní, pokud jde o nalezení a identifikaci těchto problémů, jejich skutečně podrobný popis, analýzu založenou na velmi důkladné diskusi a následné řešení. Evropa si přiznává, že žijeme v informační společnosti a digitální průmysl tvoří a bude tvořit zásadní pilíř evropské i světové ekonomiky. A začíná velmi důsledně identifikovat „patologické“ praktiky velkých technologických společností. A v neposlední řadě bude z pohledu aktivního advokáta zajímavé sledovat vývoj v oblasti vymáhání celého katalogu nových subjektivních práv uživatelů digitálních služeb vůči jejich provozovatelům. Zejména ve smyslu případných nároků na náhradu škody, ušlého zisku apod. Velkým tématem je také otázka digitální daně. Jaký je váš názor na ni? Tuto myšlenku silně podporuji. Je potřeba si uvědomit, že velké technologické společnosti generují obrovské inzertní zisky na uživatelích de facto všech zemí evropské unie. A pak je do jisté míry absurdní, pokud má daný technologický gigant v dané zemi pouze několik obchodních zástupců a obsluhu na recepci. Přitom je evidentní, že pro velké digitální společnosti a zejména pro jejich inzerenty je Evropa extrémně moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

zajímavé místo. Máme tradici, jsme bohatý region, pro mnoho inzerentů jsme primárním trhem. A byť čas od času slýcháme výhrůžky představitelů těchto technologických gigantů a vzkazy o tom, že své služby v Evropě ukončí, nemyslím si, že si Evropu nechají skutečně ujít. Proč je podle vás dohoda na společné digitální dani složitá? Velké množství států, na první pohled složitá problematika, hrozba odvetných opatření ze strany USA, silný lobbing, jiné priority či netrpělivost některých zemí. Do jisté míry je také pravda, že téma digitální daně a zdanění velkých technologických společností není zrovna politicky přitažlivé a pro společnost zajímavé téma, do něhož by politikové byli ochotni investovat značnou část svého politického potenciálu. Jedny z nejzásadnějších otázek zní, z čeho konkrétně digitální daň počítat, jak ji počítat a v jaké výši daň platit. Poskytovatelé online reklamy často zmiňují, že na internetu, oproti například televiznímu či rozhlasovému vysílání, lze měřit všechno a pořád. A ona je to pravda, jelikož data o reklamních kampaních jsou velmi přesná a velmi rozsáhlá. Stejná data jsou ale často cenným obchodním tajemstvím. Jsem ale poměrně skeptický k představě, že si dotčené subjekty budou určovat daňový základ samy, na základě vlastních dat nebo bude daň určována na základě dat reportovaných pouze těmito společnostmi. Excelovská tabulka a různé typy reportingu dokážou divy. Český zákon o digitální dani pracoval se třemi okruhy činností, a to s cílenou reklamou, s poskytováním digitální zprostředkovatelské služby a s prodejem dat o uživatelích. Zejména u třetího okruhu jsem si říkal, nakolik společnosti vůbec veřejně přiznávají, že k něčemu takovému dochází, natož aby za tyto činnosti chtěly platit daně. Některé země se pustily do vyššího zdanění streamovacích a dalších digitálních služeb. Dávají vám podobné zásahy smysl? Rozumím tomu, že některé státy byly netrpělivé. Na druhou stranu oceňuji odklon od národních řešení a snahu hledat řešení na globální úrovni. Na podzim minulého roku proběhla médii řada zpráv o tom, že Británie, Francie, Itálie, Španělsko či Spojené státy americké opouští myšlenku národních digitálních daní a přechází ke globální daňové dohodě. Na platformě OECD se na nových pravidlech digitálního zdanění shodlo více než 140 zemí. A to je dle mého názoru správná a jediná možná cesta. A pokud bych se ještě mohl vrátit k otázce výše. Právě globální měřítko, společný tlak států a precizní a masivní analytická a kontrolní činnost zvenčí, která bude komparativně pracovat s daty z jednotlivých zemí, mohou pomoct tomu, aby výše daně, ať už dané číslo bude jakékoliv, byla počítána ze skutečně reálných částek, které mají relevantní vypovídací hodnotu. moje.kdpcr.cz

Rozhovor

Téma digitální daně a zdanění velkých technologických společností není zrovna politicky přitažlivé a pro společnost zajímavé téma, do něhož by politikové byli ochotni investovat značnou část svého politického potenciálu.

Česko plánovalo zavést svou vlastní digitální daň. Vláda si od ní slibovala roční výnos ve výši 5 miliard korun. Potřebuje Česko podobný krok? Abych byl upřímný, začínám se v těch číslech pomalu ztrácet, ale plánovaný schodek veřejných financí České republiky má být 280 miliard, s výhledem na 300 miliard? Na jednu stranu tedy potřebujeme každou korunu, na stranu druhou jde, čistě z pohledu čísel, o zcela marginální příjem. Na danou problematiku tak dle mého názoru nelze nahlížet optikou jednorázové číslovky. Potřeba digitální daně je mnohem hlubší. Jde o nalezení trvalého a udržitelného systému, který přiblíží světy off-line a on-line danění. A znovu bych se vrátil k myšlence uvedené výše, a to, že tento systém, aby dával smysl, musí mít celosvětový formát. Spolu s digitálním prostorem se velmi často zmiňují také dezinformace. Dává právo digitálním platformám nějaké nástroje. Většina právní regulace byla postavena na kategorii protiprávnosti. Na protiprávnost jsou v mnoha případech vázány konkrétní práva a povinnosti. Dezinformace jsou kategorií, s níž Evropa a členské státy stále více pracují. Ruská invaze, covid-19 či uprchlické krize tento trend jen akcelerují. Máme řadu doporučení Evropské komise i evropský kodex zásad boje proti šíření dezinformací, jehož novou a aktuální podobu nyní Evro-

Rozhovor

pa intenzivně řeší. Je to jedno z klíčových témat Evy Jourové. Řada platforem se k boji proti dezinformacím hlásí dobrovolně. Otázkou je, nakolik upřímně to některé z nich myslí a nakolik jsou dezinformace a jejich šíření zlatým inzertním dolem, který jednoduše nechtějí zavřít. Je samozřejmě otázkou, zdali samoregulace, kodexy nebo doporučení Komise založené na prvku dobrovolnosti jsou dostatečně účinné a efektivní nebo stejně nakonec skončíme u standardní regulace na úrovni nařízení či směrnic. Akt o digitálních službách s pojmem „dezinformace“ pracuje také a bude provázán právě s novým dezinformačním kodexem. Typicky ve vztahu k velkým online platformám, jako jsou Facebook, Twitter či Google. Stále mám za to, že nejefektivnější systém proti boji s dezinformacemi je vlastní kritické myšlení. Kritické myšlení jako součást vzdělávacího systému. Na právní regulaci bychom se pak měli spoléhat až následně. Současně si ale uvědomuji, jak sofistikovaní dnešní dezinformátoři umí být a jak efektivně umí zaměňovat fakta za názory. Hranice mezi zřejmou a cílenou dezinformací a alternativním světonázorem je velmi tenká a já si jen mohu přát, abychom tuto hranici v Evropě určili správně.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Určitě jsem pro, aby stát identifikoval základní katalog dat o člověku nebo právnické osobě, která již ve svých informačních systémech má a která už tyto subjekty nikdy nebudou nuceny vypisovat na jakýkoliv formulář. Otázka, jestli chceme, aby stát měl všechny informace o občanovi na jednom místě, je pak do jisté míry filozoficko-ideologická a její zodpovězení není vůbec jednoduché.

Česko se v digitalizaci veřejné správy i soukromých firem stále drží pod průměrem Evropské unie. Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti jsme na 18. místě, zhruba tři body pod průměrem EU. Jak hodnotíte úroveň digitalizace v Česku vy? Určitě i v tomto případě platí, že by bylo skvělé, pokud by řada věcí probíhala rychleji, se širším záběrem nebo promyšleněji. Téma digitalizace, ať už si pod tím každý z nás představuje cokoliv, je prostě sexy a často zaznívá, že je potřeba digitalizovat všechno, všechny a všude a automaticky tím vyřešíme všechny problémy České republiky. A ačkoliv se určitě najde celá řada oblastí, v nichž je potřeba v oblasti digitalizace zabrat, obecně situaci České republiky nevidím tak černě. Například řada veřejných rejstříků funguje spolehlivě. Daně také platím ze svého obývacího pokoje. Pro řidičský průkaz jsem ale musel osobně na úřad a velmi se těším na digitální soudní spis. Digitální justice by byla skvělá. Lidé také v mnoha případech volají po digitalizaci i v případech, kdy jejich konkrétní potřebu již nějakou dobu digitálně vyřešit lze, jen tomu tito lidé nechtějí jít naproti, nechtějí si zřídit datovou schránku, nechtějí si zařídit digitální podpis apod. Digitalizaci určitě hodně napomohl covid, kdy jsme si mohli všichni vyzkoušet, že fungovat online lze. Například banky a další subjekty soukromého sektoru digitalizaci zvládají na jedničku. Ona se samozřejmě nabízí otázka, jestli digitalizací máme na mysli pouze přesun od papírové formy komunikace k té digitální nebo jestli do této oblasti spadá i celková změna v myšlení (digitální dokument ideálně na úřadě netisknout a nezakládat do šanonu) a celková změna v přístupu ve vztahu občan–stát (stát jako kvalitní služba).

Michal Nohel Michal Nohel je advokátem v advokátní kanceláři GHS Legal. Před advokacií vedl právní tým Českého rozhlasu a následně téměř pět let působil jako vedoucí právního oddělení společnosti Seznam.cz, a.s., a přímo odpovídal za zajištění právní podpory skupiny Seznam.cz a jejích strategických aktivit. Ve své právní praxi se zaměřuje zejména na právo duševního vlastnictví v oblasti informačních technologií a licencování autorských děl. Jako člen komise Public Affairs v rámci Sdružení pro internetový rozvoj se zabýval otázkami regulace online platforem, včetně problematiky GDPR, ePrivacy a regulace reklamy. Osobně se v rámci právního poradenství podílel na řadě významných digitálních služeb českého internetového trhu. Významnou součást jeho právní praxe tvoří vedení sporové agendy společnosti Seznam.cz, do níž náleží zejména spory z titulu ochrany osobnosti, resp. ochrany dobré pověsti právnické osoby ve vztahu ke zpravodajskému a publicistickému obsahu zpřístupňovanému online. V oblasti televizního a rozhlasového vysílání se podílel na vzniku televize Seznam. cz TV a akvizicích rádií Expres FM a Classic Praha. Je vášnivým hráčem videoher a zajímá jej také právo z této oblasti.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Ostatní

Daňové poradenství vyžaduje velkou odvahu Jaká je profesní dráha Víta Křivánka? Proč Lenka Požárová skončila s daňovým poradenstvím? Proč Gabriela Hrachovinková odešla z korporátu do soukromé kanceláře? Je Martin Tuček fanoušek digitálních procesů? Moderátor Matěj Nešleha si do své podcastové série NADANĚ pozval další hosty – Víta Křivánka, daňového poradce společnosti BDO Česká republika, Lenku Požárkovou, autorku kuchařek, Gabrielu Hrachovinovou, daňovou poradkyni a soudní znalkyni, a Martina Tučka, bývalého prezidenta KDP ČR.

ako většina daňových poradců, tak i Vít Křivánek se k daním dostal díky vysoké škole. „Rozhodoval jsem se mezi daněmi a podnikovým právem. Po škole jsem dostal nabídku práce na Ministerstvu financí a řekl jsem si proč ne. Nakonec jsem tam působil dva roky, v pozitivním slova smyslu to pro mě byla velká a užitečná škola,“ říká. Poté se vrátil zpátky do svého rodného města – Brna, kde oslovil společnost BDO Česká republika a pracuje zde dodneška. Vít je nejen daňovým poradcem, ale nedávno také složil advokátní zkoušky. „Chtěl jsem klientům poskytovat ke své práci i právní ochranu, kterou nyní s advokátními zkouškami budu mít větší, než jsem měl jen jako daňový poradce,“ vysvětluje Vít. Dodává, že by se chtěl i díky svým zkušenostem zaměřit na jednu daňovou oblast a sepsat o ní krátkou knihu. V řadě osmým hostem podcastu NaDaně byla Lenka Požárková, která původně pracovala jako daňová poradkyně. Po intenzivním pracovním tempu prošla syndromem vyhoření a rozhodla se obrátit svoji kariéru do oblasti gastronomie a kreativity. „Mohl za to můj tehdejší klient, který mi svým přístupem práci daňového poradce znechutil. Pro mě bylo jediné řešení, a to změnit obor, změna zaměstnavatele by nestačila,“ vysvětluje Lenka, která po této zkušenosti zkusila psát kuchařky. Nyní má na kontě 22 knih, z toho 14 kuchařek ze série Což takhle dát si… „Můj život je plný změn. Po období psaní knížek jsem se odstěhovala do Norska a pak do Londýna. Když jsem se vrátila, podlehla jsem kouzlu psaní reportáží a rozhovorů pro noviny. Nyní pracuji na knížce plné rozhovorů, které jsem sbírala posledních pár let,“ říká Lenka. Únik z pracovního oboru si žádá velkou odvahu. Ani Gabriele Hrachovinové odvaha, a to během odchodu z korporátního světa do života na vlastní noze, nechyběla. Jak popisuje v dalším díle podcastu, získala tak možnost rozvoje osobní svobody. „V rámci korporátu člověk ztrácí identitu. Pokud je daňový poradce v korporátu, tak má výhodu, že se může dostat daleko, a to podle rozsahu firmy. Pokud člověk pracuje sám na sebe, tak si musí zvyknout,

moje.kdpcr.cz

že je za vším jen on sám. Musím přiznat, že mi občas chybí týmovost,“ přiznává Gabriela. Dodává, že do budoucna by nechtěla mít kolem sebe jen klienty a jejich účetní, ale chtěla by přijmout alespoň asistentku daňového poradce. „V současné době více zaměstnanců neplánuji. Budu dělat pouze čisté daně a čisté daňové soudnictví, žádné účetnictví,“ říká Gabriela. Gabriela je také považována za zakladatelku seminářů Komory daňových poradců, které se věnují osobnímu rozvoji. Rozvoj soft skills je podle ní velmi důležitý. „S myšlenkou těchto seminářů jsem přišla před čtyřmi ro k y. Přinesla jsem si to z jedné velké firmy, pro kterou jsem pracovala. Během Kurzu efektivní komunikace chceme dosáhnout toho, abychom jsme se vnímali více jako lidé a nesoustředili se jen a pouze na byznys. Rok 2022 máme už naplánovaný, ale v roce 2023 se určitě ozveme s novinkami,“ slibuje Gabriela. Desátým hostem podcastu byl Martin Tuček, bývalý prezident Komory daňových poradců ČR. Nyní se Martin věnuje daňovému poradenství o něco méně, protože jeho druhou a hlavní profesí se stal audit. „Ve své kanceláři jsem dostal volnost, jakou oblast si zvolit. Můj syn plnohodnotně převzal daňové poradenství a na mě tak trošku zbyl audit, ale nestěžuji si. Tyto dvě profese pro mě měly vždy nějaký průnik a bavily mě obě. Profesionálně se ale nedají zvládat najednou,“ vysvětluje. Vidí Martin Tuček v daňovém poradenství nějaké rozdíly od doby, kdy začínal? „Na změny má od mých začátků, třicet let zpátky, velký vliv digitalizace, které jsem velkým fanouškem. Všiml jsem si, že u nás daňových poradců probíhá mnohem rychleji než u klientů. Viditelnému posunu pomohl i covid, kdy jsme se díky online komunikaci rychle adaptovali a učíme to i naše klienty,“ říká a dodává že ho stále udivuje, že Martina i přes dlouholetou praxi klienti stále překvapují s novými otázkami, na které občas nezná odpověď. Záznamy podcastů naleznete zde.

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Novinky z oblasti české a evropské regulace ﬁnančních institucí Přinášíme výběr z květnového regulatorního žurnálu, který připravili experti z advokátní kanceláře Schönherr. Popisuje například novelizaci zákonů související s tzv. unií kapitálových trhů nebo pokyny k rizikům a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti v oblasti řízení investic. Ondřej Havlíček

Matěj Šarapatka

Schönherr

Novinky v oblasti ﬁnanční regulatoriky související s válkou na Ukrajině V současné době je připravován již šestý sankční balíček vůči Ruské federaci, který má dle dostupných informací znatelně oslabit pozici největší ruské banky Sberbank. Ta by na základě připravovaných sankcí měla být vyloučena z platebního systému SWIFT. Vzhledem ke stále probíhajícím diskuzím ohledně finální podoby tohoto sankčního balíčku však stále ještě není jasná jeho finální podoba. Mimo jednání o sankčním balíčku vypracovala EBA na žádost EK vzorový dokument pro hlášení informací o vkladech, které podléhají ekonomickému sankčnímu režimu uplatňovanému vůči Rusku a Bělorusku. Použití tohoto vzoru je dobrovolné a je určen především příslušným národním orgánům a samotné EK. Dokument včetně bližších informací je ke stažení zde. EK dále představila návrhy týkající se porušování sankčních opatření a konfiskace majetku, které jsou výsledkem pracovní skupiny „Freeze and seize“, zřízené v březnu tohoto roku v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Jejím účelem je především celoevropská koordinace provádění sankcí vůči ruským a běloruským oligarchům. Konkrétně se jedná o: (i) návrh rozhodnutí Rady na doplnění porušování omezujících opatření EU v oblasti trestné činnosti stanovených v čl. 83 odst. 1 smlouvy o fungování Evropské unie, díky čemuž

by bylo možné stanovit společnou základní normu ohledně trestných činů a trestů v rámci celé EU; spolu s návrhem zveřejnila EK sdělení adresované EP a Radě, ve kterém předkládá návrhy podoby případné směrnice o trestních sankcích; a (ii) návrh směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku, na základě které by bylo možné kriminální živly připravit o neoprávněně nabyté zisky a zabránit jim v páchání další trestné činnosti, přičemž navrhovaná pravidla by se měla vztahovat také na porušení omezujících opatření za současného zajištění účinného vyhledání, zmrazení, správy a konfiskace výnosů pocházejících z porušování omezujících opatření. EK rovněž vypracovala seznam otázek a odpovědí týkajících se těchto návrhů (k dispozici pod tímto odkazem). V neposlední řadě na aktuální situaci reagovala také ESMA, která vypracovala následující stanoviska: 1. veřejné stanovisko k dopadům ruské invaze na Ukrajinu na pololetní finanční zprávy, v rámci kterého připomíná především emitentům a auditorům, čemu by, mimo jiné, měli věnovat zvýšenou pozornost: a. požadavky IFRS, které se mohou uplatnit v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu (snížení hodnoty nefinančních a finančních aktiv a ztráta kontroly); b. očekávání orgánu ESMA ohledně vykazování informací týkajících se učiněných rozhodnutí, významných nejistot moje.kdpcr.cz

Ostatní

a rizik souvisejících s pokračováním činnosti podniku v kontextu ruské invaze na Ukrajinu; c. očekávání orgánu ESMA ohledně zveřejňování informací v průběžných zprávách o vedení, např. přímý a nepřímý dopad ruské invaze na Ukrajinu a uvalených sankcí na strategickou orientaci a cíle emitentů, jejich činnost, finanční výkonnost, finanční pozici a peněžní toky, opatření přijatá ke zmírnění dopadů a rizika kybernetické bezpečnosti; a d. vysvětlení ohledně ztráty kontroly, společné kontroly nebo schopnosti vykonávat podstatný vliv. 2. veřejné stanovisko k dopadům ruské invaze na Ukrajinu na portfolia investičních fondů, v rámci kterého ESMA předkládá pokyny týkající se: a. vhodných opatření v případě expozic vůči ruským, běloruským a ukrajinským aktivům zejména vzhledem k nejistotě ohledně jejich valuací a likvidity; b. postupu, který by měli správci fondů dodržovat při valuaci těchto aktiv; a c. zvážení využití tzv. side pocket (účtu určeného k separaci rizikovějších a nelikvidních aktiv od ostatních aktiv), pokud to situace umožňuje, nebo podobného opatření k oddělení těchto aktiv. O dalším vývoji opatření s dopadem do finančního sektoru a jeho regulacích souvisejících s válkou na Ukrajině vás budeme i nadále informovat.

Aktuální informace k selhání banky Sberbank CZ V posledním čísle našeho newsletteru jsme vás informovali o rozhodnutí ČNB o odebrání bankovní licence Sberbank CZ, které nabylo účinnosti k 30/04/2022. Již 02/05/2022 byla na návrh ČNB Městským soudem v Praze jmenována likvidátorka se zkušeností s likvidací jiné původem ruské banky, ERB bank, a.s. (momentálně stále v konkurzu). Ve dnech 16/05/2022 a 30/05/2022 vyšla v obchodním věstníku oznámení o vstupu Sberbank CZ do likvidace doprovázená výzvou věřitelům k přihlášení jejich pohledávek do 09/09/2022. Dle prohlášení likvidátorky v médiích momentálně probíhá hloubkový audit a přípravy mimořádné účetní uzávěrky. Vzhledem k tomu, že až do konce února byla Sberbank CZ zdravou a stabilní bankou s nízkým počtem klasifikovaných úvěrů, existuje dle likvidátorky možnost, že by v důsledku prodeje veškerých aktiv Sberbank CZ mohly být uspokojeny pohledávky všech věřitelů a teoreticky by tak bylo možné se vyhnout insolvenčnímu řízení. Dle dostupných informací probíhají vyjednávání o možném prodeji aktiv Sberbank CZ s několika zájemci z řad finančních institucí. Likvidátorka současně očekává, že o aktiva Sberbank CZ bude zájem, přičemž upřednostňován je prodej celého balíku aktiv banky a až v případě neúspěchu by bylo přistoupeno k prodeji po částech. Upozorňujeme, že i přes jistý optimismus si věřitelé Sberbank CZ, kteří nebyli plně uspokojeni Garančním systémem pojištění vkladů, zcela jistě ještě nějaký čas budou muset na své peníze počkat. moje.kdpcr.cz

Regulace s působností napříč sektory 29/05: PS – Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu – Dne 29/05/2022 nabyl účinnosti zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu, mezi nimi, mimo jiné, zákon o bankách, zákon o podnikání na kapitálovém trhu či zákon o dluhopisech. Novelizace příslušných zákonů souvisí s tzv. unií kapitálových trhů, projektem EU, na základě kterého má dojít k lepší integraci kapitálových trhů členských států EU. Mezi nejvýznamnější novinky patří: 1. úprava požadavků na řídicí a kontrolní systém obchodníků s cennými papíry, aby se lépe odlišily požadavky vyplývající ze směrnice MiFID II a směrnice IFD; 2. úpravy s ohledem na rozšíření definice úvěrové instituce dle nařízení CRR; 3. úprava a specifikace otázky předběžného nabízení (pre-marketing) investičních fondů v oblasti jejich přeshraničního nabízení, a to jak před jejich vznikem, tak před skutečným nabízením; 4. vypouští se česká úprava poskytovatelů služeb hlášení údajů z důvodu přesunu úpravy ze směrnice MiFID II do nařízení MiFIR, přičemž nově bude za dohled nad těmito subjekty zodpovědný orgán ESMA; a 5. navrhují se další změny, mimo jiné, v úpravě zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v oblasti financí a pojišťovnictví. 20/05: ESMA – Aktualizace seznamů Q&As – ESMA aktualizovala následující seznamy Q&As: 1. AIFMD – aktualizace otázek a odpovědí v sekci XV – Pokyny orgánu ESMA k výkonnostním poplatkům v SKIPCP a některých typech AIF; 2. SKIPCP – aktualizace otázek a odpovědí v sekci XI – Pokyny orgánu ESMA k výkonnostním poplatkům v SKIPCP a některých typech AIF; 3. CSDR – v části II. byla přidána nová otázka č. 11 (přezkum a hodnocení); 4. Nařízení ECSP – aktualizace několika otázek ve třetí části (obecná ustanovení) a v části páté (ustanovení o ochraně investorů); 5. Transparentnost podle MiFID II/MiFIR – aktualizace otázek v sekci Transparentnost pro nekapitálové nástroje. 11/05: EK – Q&A týkající se daňového zvýhodňování dluhového financování v porovnání s financováním pomocí vlastního kapitálu – EK vypracovala seznam otázek a odpovědí k návrhu směrnice DEBRA týkající se daňového zvýhodňování dluhového financování a z toho plynoucí větší atraktivity oproti financování pomocí vlastního kapitálu (tzv. debt-equity bias). Dle EK společnosti ve většině případů volí dluhové financování především z daňových, nikoliv komerčních důvodů, a proto by měly být na základě směrnice DEBRA vytvořeny rovné podmínky pro dluhový a vlastní kapitál, čímž se odstraní zdanění jako faktor, který může

Ostatní

ovlivňovat rozhodování společností o způsobu financování. Návrh by umožnil daňovou odečitatelnost nového vlastního kapitálu, stejně jako je tomu v současnosti u dluhu. 11/05: EK – Nová pravidla pro smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku – EK představila v podobě návrhu směrnice o smlouvách o finančních službách uzavřených na dálku nová pravidla týkající se tohoto typu smluv, díky kterému by měla být posílena práva a ochrana spotřebitelů, včetně podpory přeshraničního poskytování finančních služeb v rámci jednotného trhu. Nová směrnice současně ruší směrnici o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku z roku 2002. Nová opatření zahrnují, mimo jiné: 1. zvýšenou ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv online, konkrétně se jedná např. o vyšší nároky na transparentnost; 2. přísnější úpravu pravidel pro informování o možnosti odstoupit od smlouvy do 14 dnů, dle kterých budou muset obchodníci zajistit při elektronickém prodeji tlačítko pro odstoupení od smlouvy; 3. podrobnější úpravu pravidel pro poskytování předsmluvních informací a 4. posílení pravomocí příslušných orgánů dohledu.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

nosti textu za následek ztíženou schopnost retailových investorů danému produktu porozumět. Mezi adresované problémy, které ESAS opakovaně identifikovaly, patří: 1. problém s (ne)srozumitelností jazyka a celkově špatné uspořádání textu; 2. automatizovaný proces přípravy klíčového informačního dokumentu (KID), jehož výsledkem jsou příliš obecné informace; 3. nedostatečné informace týkající se ochrany kapitálu a možných ztrát; 4. nedostatečné informace týkající se automatické uplatnitelnosti (autocall) a předčasného ukončení v důsledku extrémních tržních událostí; 5. nedostatečný popis frekventovanosti a načasování výplaty kuponových výnosů; 6. nedostatek informací týkajících se podkladových aktiv; 7. nedostatečný popis pákových faktorů a s nimi souvisejících rizik a 8. příliš abstraktní a nesrozumitelný popis cílových retailových investorů. 04/05: EBA – Zpráva ohledně nebankovních poskytovatelů úvěrů – V reakci na žádost o radu EK vypracovala EBA zprávu týkající se rizik souvisejících s nebankovním poskytováním úvěrů, v rámci které adresuje jednotlivá rizika v této oblasti a předkládá EK návrhy k jejich řešení. Dle názoru orgánu EBA chybí v EU především potřebná harmonizace v oblasti nebankovního poskytování úvěrů, která je i přes stále většinové zastoupení bank na poli poskytování úvěrů žádoucí. EBA se v rámci předkládaných návrhů soustředí především na: 1. obezřetnostní dohled; 2. ochranu spotřebitele a řádný výkon činnosti; 3. problematiku boje proti praní peněz a financování terorismu a 4. makro- a mikroobezřetnostní rizika.

11/05: Rada EU/EP – Dohoda o návrhu nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (DORA) – Rada EU se spolu s EP provizorně dohodla na znění návrhu nařízení DORA, který byl představen EK již v roce 2020 a dle kterého by měla být zajištěna schopnost udržet odolnost operací na finančním trhu EU i v případě vážného narušení provozu. Podle provizorní dohody budou nová pravidla představovat pevný rámec, který zvýší bezpečnost IT ve finančním sektoru, přičemž tato pravidla budou platit pro skoro všechny druhy finančních institucí (ve stávajícím znění se DORA nebude vztahovat na auditory). Mezi představená pravidla patří například povinnost pro kritické poskytovatele ICT (informační komunikační technologie) služeb ze třetích zemí pro finanční subjekty v EU zřídit dceřinou společnost v EU, aby byl umožněn řádný dohled nad těmito entitami, nebo vytvoření další společné sítě dohledu, která posílí koordinaci mezi evropskými orgány dohledu v této meziodvětvové oblasti. Kombinace směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS) a nařízení DORA by měla finančním subjektům objasnit pravidla digitální provozní odolnosti a jak je řádně dodržovat.

03/05: EBA – Finální návrh implementačních technických standardů (ITS) pro přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur pro účely sekuritizace – EBA zveřejnila finální návrh ITS k doplnění prováděcího nařízení o přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur pro účely sekuritizace. Poslední provedené změny odrážejí příslušné změny zavedené novým sekuritizačním rámcem a také přiřazování pro tři externí ratingové agentury, které rozšířily své úvěrové hodnocení o sekuritizace.

10/05: ESAS – Stanovisko ke zlepšení popisu produktů určených retailovým investorům – ESAS (ESMA, EBA, EIOPA) prostřednictvím společného stanoviska předkládají návrhy, dle kterých by měla být zlepšena kvalita informací poskytovaných v rámci kategorie „O jaký produkt se jedná?“ u strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (PRIIPs) dle nařízení PRIIPs. ESAS identifikovaly řadu vadných postupů a praktik tvůrců PRIIPs v případě popisu produktů ve výše zmíněné kategorii, což má především v případě obecné nejas-

02/05: ESAS – Doporučení ohledně revize nařízení PRIIPs – ESAS (ESMA, EBA, EIOPA) vypracovaly společné doporučení adresované EK týkající se revize nařízení PRIIPs, které má sloužit EK k vývoji její retailové investiční strategie. V rámci doporučení navrhují ESAS: 1. využít možnosti digitálního zveřejňování informací; 2. nerozšiřovat oblast působnosti na další finanční produkty, ale dále upřesnit tu stávající; 3. umožnit různé přístupy u různých druhů produktů, aby bylo zajištěno lepší porozumění retailových investorů;

moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

4. umožnit větší flexibilitu u informací poskytovaných v rámci výkonnostní sekce KID (Key Information Documents); 5. změnu pravidel pro pojistné produkty s více možnostmi tak, aby bylo možné lépe porovnávat různé investice; a 6. zavedení nové sekce v rámci KID týkající se udržitelnosti.

Investiční společnosti a fondy 31/05: ESMA – Pokyny k rizikům a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti v oblasti řízení investic – Z důvodu zlepšení konvergence v oblasti dohledu nad investičními fondy se zaměřením na udržitelnost vypracovala ESMA pokyny týkající se rizik a zveřejňování informací v oblasti udržitelnosti, které kromě zmíněné konvergence v oblasti dohledu cílí na boj proti tzv. greenwashingu (šíření či prezentování nepravdivých informací o udržitelné politice finanční instituce). Dokument je primárně určený pro příslušné národní orgány dohledu a je rozdělen na následující sekce: 1. pokyny pro dohled týkající se dokumentace fondů a marketingových materiálů; 2. integrace rizik souvisejících s udržitelností správci AIF a SKIPCP a 3. regulatorní intervence v případech porušení. 02/05: PS – Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) – MF předložilo vládě novelu zákona ZISIF, přičemž navrhované změny slouží především jako transpozice pravidla, podle něhož bude sdělení klíčových informací splňující požadavky podle nařízení PRIIPs považováno za splňující požadavky rovněž podle směrnice SKIPCP. V případě schválení v rámci legislativního procesu je účinnost navrhována k 01/01/2023.

Kapitálový trh 19/05: ESMA – Finální zpráva k vysoce likvidním finančním nástrojům pro investiční politiky ústředních protistran (CCP) – ESMA zveřejnila finální zprávu týkající se vysoce likvidních finančních nástrojů pro investiční politiky CCP podle nařízení EMIR, v rámci které se ESMA zabývá posouzením, zda by měl být rozšířen rozsah vysoce likvidních finančních nástrojů s minimálním tržním a úvěrovým rizikem pro reinvestice peněžních prostředků CCP a zda by takový seznam měl zahrnovat některé nebo všechny fondy peněžního trhu povolené podle nařízení MMFR. Zpráva je rozdělena do následujících sekcí: 1. přehled stávajících mezinárodních a evropských požadavků na investiční politiky CCP; 2. stručný přehled investičních kompromisů, požadavků a postupů CCP napříč zeměmi z celého světa; 3. zpětná vazba obdržená v rámci konzultace a názory orgánu ESMA na potenciální rozšíření seznamu finančních nástrojů považovaných za vysoce likvidní pro investice CCP, včetně fondů peněžního trhu; a 4. zpětná vazba k hotovostním rezervám CCP obdržená od zúčastněných stran. moje.kdpcr.cz

Subjekty vykonávající bankovní činnosti nebo služby, které byly povoleny a podléhají dohledu v souladu s obezřetnostním rámcem EU, se nebudou považovat za stínové bankovní subjekty.

19/05: ESMA – Finální zpráva k prodloužení přechodného období stanoveného v čl. 48 nařízení o skupinovém financování (CR) – ESMA vypracovala zprávu pro EK, v rámci které EK doporučuje prodloužit přechodné období podle čl. 48 nařízení CR týkající se služeb skupinového financování poskytovaných v souladu s vnitrostátním právem. Dle ESMA by neprodloužení tohoto období mohlo mít negativní vliv na některé národní trhy skupinového financování, současně by se však mělo předejít tomu, aby jakékoli takovéto prodloužení zbytečně zdrželo přechod na nařízení CR. ESMA proto navrhuje EK, aby zvážila možnost uplatnit toto prodloužení na poskytovatele služeb skupinového financování, kteří v současnosti působí pouze na vnitrostátní úrovni a kteří řádně požádali o povolení před 01/10/2022. ESMA současně doporučuje, aby tito poskytovatelé urychlili svůj přechod na režim vyplývající z nařízení CR a co nejdříve podali žádosti o povolení příslušnému vnitrostátnímu orgánu. 13/05: EBA – Finální návrh regulačních technických standardů (RTS) ohledně informací poskytovaných poskytovateli služeb skupinového financování – EBA publikovala finální návrh RTS konkretizující informace, které by měli poskytovatelé služeb skupinového financování poskytovat investorům o výpočtu úvěrového hodnocení a cen nabídek skupinového financování. Návrh také stanovuje minimální společné standardy, pokud jde o hodnocení úvěrového rizika, správu a řízení rizik.

Banky 23/05: EBA – Finální návrh regulačních technických standardů (RTS) k identifikaci subjektů stínového bankovnictví – EBA zveřej-

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

nila finální návrh RTS, které upřesňují kritéria pro identifikaci subjektů stínového bankovnictví pro účely vykazování významných expozic. Dle návrhu se subjekty vykonávající bankovní činnosti nebo služby, které byly povoleny a podléhají dohledu v souladu s obezřetnostním rámcem EU, nebudou považovat za stínové bankovní subjekty. V rámci návrhu se EBA soustředí na následující témata: 1. kritéria pro identifikaci subjektů stínového bankovnictví; 2. definice bankovních aktivit a služeb a 3. kritéria pro vyloučení subjektů usazených ve třetích zemích z toho, aby byly považovány za subjekty stínového bankovnictví. 18/05: EBA – Rozhodnutí o reportingu v rámci dohledu pro sledování prahových hodnot zprostředkujících mateřských podniků v EU (IPU) – EBA vydala rozhodnutí o reportingu sledování prahových hodnot IPU dle čl. 21b CRD IV patřících do skupin ze třetích zemí, dle kterého mají příslušné orgány orgánu EBA vykazovat informace o celkové hodnotě aktiv držených těmito subjekty v rámci jejich jurisdikce. Přílohy obsahující konkrétní instrukce a vzorové šablony pro reporting jsou ke stažení zde.

Platební služby 30/05: ČBA/ČNB – Příprava tzv. plateb na kontakt – ČBA ve spolupráci s ČNB připravuje tzv. platbu na kontakt, novou službu,

díky které bude umožněno posílat platby na cizí účet pouze na základě zadání telefonního čísla příjemce. To bude možné díky registru čísel účtů spárovaných s mobilními čísly jejich majitelů. Testování této funkce začne během letních měsíců letošního roku s tím, že v případě hladkého průběhu by služba mohla být spuštěna počátkem roku 2023. Momentálně je do realizace projektu přihlášeno devět bank.

Pojišťovny 13/05: ESMA – Veřejné stanovisko týkající se implementace IFRS 17 Pojistné smlouvy – ESMA publikovala veřejné stanovisko týkající se transparentnosti u implementace mezinárodního účetního standardu IFRS 17 Pojistné smlouvy s cílem zajistit konzistentní aplikaci a kvalitní implementaci tohoto standardu příslušnými emitenty. Díky očekávanému dopadu a významu IFRS 17 především pro pojišťovny a finanční konglomeráty ESMA zdůrazňuje, že je potřeba, aby emitenti poskytovali relevantní a spolehlivé informace o svém podnikání ve svých účetních závěrkách, které uživatelům umožní posoudit možný dopad, který bude mít tento standard v období počáteční aplikace. Dle stanoviska by členové vedoucích a dozorčích orgánů a auditoři měli zohlednit ve stanovisku předkládaná doporučení při plnění svých povinností týkajících se mezitímní a roční účetní závěrky emitenta za rok 2022.

PŘÍPRAVNÉ KURZY

KE ZKOUŠCE QD GDĊRY«KR SRUDGFH

TERMÍNY KURZŮ

březen podzim2022 2022 KONTAKT

ricna@kdpcr.cz

ĢSLÏNRY¯ OHNWRěL

7HRULH GDQÝ ] Sě¯MPı

0RŀQRVW VOHGRYDW RQ OLQH

7HRULH '3+

3UH]HQÏQÝ Y %UQÝ D Y 3UD]H

3RÏ¯W£Q¯ Sě¯NODGı

Komplexní průřezová školení k vybraným daňovým zákonům. Vhodné pro všechny zájemce se specializací na daně, kurzy nejsou určeny pro začátečníky. www.kdpcr.cz/nabidka-skoleni-a-kurzu

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Sympozium na téma hromadné žaloby Na 60 účastníků sympozia Stálé konference českého práva (SKČP) se 10. června 2022 sešlo ve Vlasteneckém sále Karolina k debatě o hromadných žalobách. Podle advokáta Jaromíra Císaře musí vláda předložit řešení, jinak hrozí žaloby iniciativ.

akladatel SKČP a moderátor sympozia JUDr. Karel Havlíček v úvodu uvedl: „Politická reprezentace se zatím na podobě zákona o hromadných žalobách neshodla.“ Hlavním řečníkem setkání byl advokát JUDr. Jaromír Císař. Ten se věnoval poměrně krátké historii hromadných žalob v ČR. Podobné žaloby mají v českém právním řádu charakter spíše živelných akcí. Záměr prosadit hromadné žaloby byl v ČR inspirován americkou právní zkušeností, kde bývá profesionální hromadný žalobce motivován vysokým podílem na výsledku sporu. Na legislativě hromadných žalob pracovala, jak dále uvedl Císař, už minulá vládní koalice, ale návrh u poslanců neuspěl a současná vláda ho v letošním roce stáhla z programu sněmovny: „Koalice zastává ideu minimalistické úpravy hromadných žalob.“ Podle Císaře by úprava zákona po vzoru USA nebyla dobrá: „Kdybychom to přijali, vypustili bychom džina z lahve.“ Za Ministerstvo spravedlnosti, které má přípravu zákona v gesci, vystoupil náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Michal Franěk. Ten v zákoně považuje za kontroverzní „zpřístupnění důkazních prostředků“ podle evropské směrnice. Docent Právnické fakulty UK Jan Tryzna se věnoval ústavním aspektům hromadných žalob: „Právní úprava musí dávat prostor spotřebitelům, aby se rozhodli o vstupu do hromadné žaloby.“ Místopředseda Krajského soudu v Praze JUDr. Jiří Grygar přinesl pohled soudce: „Existuje vědomí jako by v české společnosti byly rozesety střípky nespravedlnosti a hromadný žalobce je magnetem, který je má spojit.“ Pohled z praxe přidal advokát Mgr. Miroslav Krutina, který upozornil na nutnost kvalifikovaného žalobce: „Může se stát, že nekvalitním přístupem žalobce, např. v podobě neziskové organizace, by celá skupina žalobců ztratila možnost domáhat se svých práv.“ Slovo dostal i zástupce spotřebitelů Mgr. Kryštof Kruliš, předseda Spotřebitelského fóra: „Hromadné žaloby je institut, který může být zneužit buď skupinovými, nebo konkurenčními zájmy. My si myslíme, že spotřebitelské organizace mohou působit jako pojistka proti tomuto zneužití.“ „Je třeba jednat a předložit návrh vyváženého zákonného řešení hromadných žalob. ČR by totiž měla do konce roku implementovat směrnici o zástupných žalobách. Jinak hrozí, že se iniciativy začnou domáhat účinku evropské směrnice u soudů,“ moje.kdpcr.cz

varoval pak na sympoziu společník advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný Jaromír Císař a připomněl, že po deseti letech diskuzí o hromadných žalobách na stole stále není legislativní návrh, který by mohla schválit Poslanecká sněmovna. Zdroj: Brainteam

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Lektoři Ondřej Choc a Lenka Mrázová

Ohlédnutí za aktivitami Komory v oblasti osobního rozvoje a výhled na druhou polovinu roku V prvním pololetí Komora připravila pro daňové poradce vzdělávací program „Efektivní komunikace“, online kurzy zaměřené na psychickou odolnost a dále pět online setkání „Občerstvení pro Váš osobní rozvoj“. Proběhla také mimořádně ochutnávka témat osobního rozvoje pro odbornou sekci neziskových organizací. K dalším aktivitám v oblasti osobního rozvoje patří také vybrané příspěvky v podcastu naDANĚ a pravidelné příspěvky do e-Bulletinu KDP ČR.

jarních měsících Komora uspořádala vzdělávací program „Efektivní komunikace pro daňové poradce“ pod vedením lektorek Hany Vykoupilové a Lenky Mrázové. Kurzy byly původně naplánovány jako prezenční, ale vzhledem k postupnému rozvolňování pandemických opatření jsme nakonec kurzy uspořádali online formou, a tím pádem i formát uzpůsobili adekvátně formě.

Účastníci absolvovali v rámci programu kurzy zaměřené na téma vedení lidí, vyjednávání a time management. Ukázalo se, že účastníci velmi oceňovali možnost zapojit se do kurzu z pohodlí a bezpečí své kanceláře a že jim vyhovovalo rozložení náplně semináře do delšího časového úseku. „Kurz se mi moc líbil a dal mi spoustu nových užitečných informací. Online forma nebyla vůbec na závadu, ve svém moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Osobní rozvoj

Vzájemné sdílení názorů a náhledů na problémy je nesmírně obohacující / rozhovor s Ditou Michnovou a Janou Pavlisovou / e-Bulletin KDP ČR, červen 2022 V prvním pololetí měli daňoví poradci dále možnost se připojit do oblíbeného online setkání „Občerstvení pro Váš osobní rozvoj“. Ve třech setkáních diskutovali s účastníky lektoři Lenka Mrázová a Ondřej Choc na téma rozvoje podnikání a dávali tipy, jak postavit firmu a sebe na (prosperující) nohy. Další diskusní téma připravila lektorská dvojice Hana Vykoupilová a Peter Chrenko. Téma „Uvízli jste na mrtvém bodě? Změňte perspektivu!“ nabídlo účastníkům zajímavou inspiraci, jak rozhýbat své uvažování a odhodlat se k akci. Od února 2022 Komora začala vydávat epizody podcastu naDANĚ. Rozhovory se zajímavými osobnostmi ze světa daní doplňují audiočlánky, které se věnují odborným tématům, životu v Komoře, a v neposlední řadě také osobnímu rozvoji.

prostředí jsem se cítila lépe. Vyhovovalo mi i rozdělení do 4 dnů, nálož informací se rozdělila do více dnů a bylo více času na vstřebání informací.“ Lucie Štastná, daňová poradkyně Kurzy psychické odolnosti s lektorkami Anitou Crkalovou a Hanou Vykoupilovou probíhají nadále online formou. 90minutové lekce se konají zpravidla jednou za měsíc. Účastníci oceňují zejména práci v malých skupinkách, ve kterých je prostor pro sdílení zkušeností. Atmosféru kurzů dobře vystihují rozhovory s kolegy, kteří komorové kurzy osobního rozvoje absolvovali: Nejen odbornost je důležitá, ale i to, jak ji umím komunikovat / rozhovor s Jaromírem Adamcem a Josefem Janatou / e-Bulletin KDP ČR, únor 2022

Dostupné k poslechu jsou tyto články: Nejcennější dopis klientovi je naše faktura Jak využít lhůty pro svůj osobní rozvoj Motivace, to je síla! Psychická odolnost – základní výbava do dnešní doby Inspirace pro řečníky v online prostředí V letošních číslech e-Bulletinu KDP ČR se dále můžete začíst do těchto článků: Účinná obrana proti manipulaci? Máte ji k dispozici! / autorka Hana Vykoupilová, květen 2022 Moje firma, moje zahrada / autorka Lenka Mrázová, duben 2022 Co děláme s rodinným stříbrem? / autor Ondřej Choc, březen 2022

Lektoři Hana Vykoupilová a Peter Chrenko

moje.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

Nepřeceňovat síly / autor Vlastimil Sojka / e-Bulletin KDP ČR, březen 2022 „Šťastný nový rok!“ / autor Peter Chrenko / e-Bulletin KDP ČR, leden 2022 Dne 21. června 2022 Komora ve spolupráci se sekcí neziskových organizací uspořádala jednodenní workshop „Ochutnávka témat osobního rozvoje“, který předcházel výjezdnímu zasedání odborné sekce. V druhé polovině roku bychom vás chtěli pozvat na následující workshopy: Řízení týmu a vedení konzultací s klienty / Brno, 6.–7. září 2022 Vyjednávání a řešení obtížných komunikačních situací / Brno, 18.–19. října 2022 Time & Energy Management / Brno, 29.–30. listopadu 2022 Psychická odolnost aneb jak si uchovat energii a nevyhořet / Medličky, 13.–14. října 2022 Psychická odolnost aneb jak si uchovat energii a nevyhořet / základní online kurz – 5 lekcí úvodní lekce 30. září 2022

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

Zasedací místnost v Medličkách

„Daňový poradce se musí naučit naslouchat klientovi, aby dokázal správně pochopit, co potřebuje, a svoji radu mu předat tak, aby ji klient uměl přijmout,“ říká Petra Pospíšilová, prezidentka KDP ČR. / Podcast Pro(fi) účetní / 21. 12. 2021 Těšíme se na setkání! Marcela Vaňatková, vedoucí oddělení vzdělávání KDP ČR moje.kdpcr.cz/odborne/vzdelavani/osobni-a-profesni-rozvoj www.facebook.com/groups/kdpcrosobnirozvoj

Efektivní komunikace pro DP

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2022

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz