Issuu

/Oﬁciální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

7-8/2021

/TÉMA VYDÁNÍ: Daně ze zisku globálních ﬁrem /ROZHOVOR: Europoslanec Luděk Niedermayer /DANĚ Z PŘÍJMŮ: Problematika zařízení (ne)tvořící funkční celek s budovou /ÚČETNICTVÍ: Zakládání účetních závěrek do sbírky listin

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 6/202 6/2021 21

Provedeme vás světem daní.

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Život se přesunul do digitálu. I naše Komora poskočila Vážení příznivci daňové profese,

loňský úvodník jsem psal v březnu při vypuknutí pandemie covidu-19. Končil jsem zamyšlením o tom, zda procházíme testem odolnosti či kolapsem, po jehož odeznění následuje něco nového. Často převratně či skokově nového. Myslím, že tato teze se potvrdila. Rok a půl poté jsem svědkem života přesunutého do digitálu. Vývoj, který by trval roky či desítky let, se urychlil. I naše Komora poskočila. Školení a semináře fungují digitálně. Profesní zkoušky kombinují prvky prezenční a digitální. Úspěšně jsme hlasovali pomocí datových schránek. Máme připravené interní předpisy umožňující v případě potřeby online jednání našeho nejvyššího orgánu – valné hromady. Ne jinak je tomu v oblasti daní. Stejně jako globální krize roku 2008, označovaná za černou labuť, byla impulzem pro vznik 15 akcí projektu BEPS, dala i současná, snad doznívající globální pandemie vznik dalšímu skokovému posunu. Tentokrát v oblasti korporátních daní. Ta sice v zemích OECD zpravidla tvoří v průměru asi jen 9 % celkových daňových příjmů, přesto je mnohými považována za důležitou položku v debatě „kdo platí“ a zda platí „spravedlivý podíl“. Po zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G7 bylo 5. června 2021 vydáno komuniké, podle nějž se státy G7 zavážou ke dvěma průlomovým pilířům v oblasti korporátních daní. V rámci pilíře 1 k dosažení spravedlivého řešení v otázce rozložení práv zdanění. Zemím trhu (tj., ve kterých se zboží prodává) byla přiznána práva ke zdanění minimálně 20 % zisků překračujících 10% marži velkých nadnárodních podniků. V rámci pilíře 2 k navržení systému, který zajistí, aby velké nadnárodní podniky platily minimální daň ze svých zisků. Minimální sazba daně v jednotlivých zemích by měla činit alespoň 15 %. Dále se země G7 shodly na důležitosti dalšího prosazování dohody současně pro oba pilíře a získání podpory na úrovni OECD a na červencovém zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G20. Zatímco komplexnost navrhovaných změn nezbytně přinese řadu výzev, lze přivítat vývoj, který přináší stabilitu mezinárodnímu daňovému systému, a doufám, že dohoda G7 přispěje k dlouhodobé stabilitě. Věřím, že letošní rok nám také již přinese více stability a po odevzdání daňových přiznání se s chutí „zakousnete“ do tohoto letního dvojčísla, kde se dozvíte více nejen o „globální“ dani, ale nabídne pohled na lednové daňové změny, zajímavé rozhovory a názory odborníků i řadu dalšího. Léto je tu, tak si jej co nejvíce užijme na vzduchu provoněném sluncem.

Ing. Tomáš Urbášek, LL.M. člen Prezidia KDP ČR

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Úvodník Tomáš Urbášek ......................................................................................... 1

Aktuálně Měsíc v kostce .......................................................................................... 3 Daňové úlevy, dotace i půjčky. Stát hledá cestu, jak pomoci Jižní Moravě ......................................................................... 4 Ani Daňová kobra není Kobra 11 (Hana Erbsová) ....................... 11 První online veletrh služeb a technologií pro daňové poradce (Radek Neužil) ....................................................................... 12 Aktuálně ze zpráv CFE ........................................................................ 25 Finanční správa doměřila v loňském roce 1,4 miliardy v rámci kontrol převodních cen......................................................... 38 Společenství vlastníků jednotek jako plátce DPH ........................ 38 Ecofin: Ministři financí jednali o úpravách systému DPH a plánech obnovy .................................................................................. 39 Pravidla při poskytování stravenkového paušálu ........................ 39 Aktuálně z Finanční správy ................................................................ 43 Účetní závěrky se zaměřením na mezitímní závěrky (Jarmila Rázková)................................................................................... 44 Aktuálně z účetnictví............................................................................. 47 Aktuálně ze světa ................................................................................... 48

Judikatura Odpovědnost ručitele za příslušenství daně pohledem SDEU (Alena Wágner Dugová) ...................................... 6 Nerezident může žádat o daňové zvýhodnění i dodatečně bez hrozby pokuty za nepodání daňového přiznání .................................................................................. 8 Žalobu domáhající se nicotnosti rozhodnutí správce daně lze podat až po vyčerpání všech opravných prostředků ............................................................................ 9 Nejvyšší správní soud k určení nákladů jako součásti pořizovací ceny majetku ......................................................................... 9

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 30. 6. 2021, datum uzávěrky: 27. 6. 2021.

Během činnosti profesionálního sportovce bez živnostenského oprávnění lze uplatnit pouze nižší paušální výdaj.................................................................. 10

Téma vydání Daně ze zisku globálních ﬁrem Daňové ráje mají červenou, rozhodla skupina G7........................ 14 Rozhovor: Luděk Niedermayer .........................................................16 Přes 20 zemí světa daní firmy méně než 15 procenty ............... 20

DPH Novela DPH 2021: Klíčové změny v e-commerce (Kateřina Klepalová, Petra Němcová) ...............................................22

Ostatní Problematika zařízení (ne)tvořící funkční celek s budovou (Petr Koubovský) .................................................................................... 26 Veřejné výzvy programů RES+ a GAMA 2 ...................................... 34 Kdo platí nejvyšší firemní daně v Česku? ........................................ 35 Určitost předmětu podnikání (činnosti) obchodní korporace dle aktuální judikatury Nejvyššího soudu (Jakub Málek, Kateřina Roučková) .................................................... 36

Účetnictví Zakládání účetních závěrek do sbírky listin – nové sankce a požadavky (Štěpánka Vajdová, Jakub Málek) ............................ 40

Osobní rozvoj Psychická odolnost – základní výbava do dnešní doby (Anita Crkalová).......................................................................................... 50

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o. Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Měsíc v kostce Stát prodlouží nulové DPH na respirátory Stát prodlouží zrušení daně z přidané hodnoty (DPH) na respirátory kategorie FFP2 a vyšší. Nulová sazba by měla platit zřejmě po celé letní prázdniny. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Počítá s povinným nošením respirátorů během léta. Dočasné zrušení 21procentní daně vláda zavedla na začátku února. Chtěla tím podpořit snížení cen respirátorů při jejich povinném zavádění.

Postup v rámci e-commerce před účinností novely Generální finanční ředitelství vydalo informaci upřesňující situaci okolo účinnosti novely zákona o DPH, která je momentálně v prodlevě kvůli zpoždění v legislativním procesu. Podle informace může daňový subjekt od 1. 7. 2021 do dne předcházejícího dni účinnosti novely postupovat dle přímého účinku dané směrnice zavádějící novinky v prodeji zboží na dálku, ve zvláštním režimu jednoho správního místa, v dovozu zboží nízké hodnoty a v obchodování přes elektronické rozhraní. GFŘ ale zároveň upozorňuje, že je třeba plnit i veškeré související podmínky a povinnosti vyplývající zejména z prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 a jeho novelizace. Je důležité upozornit, že bez ohledu na účinnost novely dochází například ke zrušení prahových hodnot platných do 1. 7. 2021, včetně navazujících pravidel pro stanovení místa plnění, a je již nutné při sledování tohoto limitu (u prodeje zboží na dálku) postupovat podle nových pravidel. Do očekávané účinnosti novely zůstává v platnosti osvobození dovozu zboží do 22 eur a Celní správa ČR nebude, dle svého prohlášení, zatím DPH vybírat.

Volební programy V souvislosti s podzimními volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR začínají politické strany představovat své volební programy. Ty se mnohdy týkají také daní. Například ČSSD plánuje zavést zvláštní roční daň ve výši jednoho procenta z velkých majetků, zrušení daňových výjimek pro korporace a bankovní daň. Socialisté by také zavedli progresivní zdanění příjmů fyzických osob nad trojnásobek průměrné mzdy nebo progresivní dědickou daň u majetků, jejichž hodnota převyšuje 50 milionů korun. Současně strana slíbila snížení DPH na potraviny či návrat k progresivnímu zdanění. Více k tématu předvolebních daňových plánů přineseme v příštím vydání e-Bulletinu Komory daňových poradců.

 Smuteční oznámení S lítostí Vám oznamujeme, že zemřela paní Ing. Blanka Budařová, daňová poradkyně č. 1821, ve věku 63 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast. Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Daňové úlevy, dotace i půjčky. Stát hledá cestu, jak pomoci jižní Moravě Občané a firmy v regionech, které zasáhlo na konci června ničivé tornádo, získají daňové úlevy. Společný postup připravilo Ministerstvo financí a Finanční správa. Občané a firmy budou také moci využít dotačního programu „Živel“, který připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj.

inisterstvo financí v souvislosti s vyhlášením stavu nebezpečí v regionech Břeclav a Hodonín připravilo úlevy v daňové oblasti, které pomohou poškozeným občanům a firmám zvládnout nelehkou situaci způsobenou živelní katastrofou z konce června. Faktickým důsledkem generálního pardonu, který Ministerstvo financí neprodleně vyhlásí ve Finančním zpravodaji (pozn. stav k uzávěrce e-Bulletinu Komory daňových poradců), je posunutí splatnosti daně z příjmů fyzických i právnických osob z konce června do konce srpna, posunutí podání daňového přiznání, kontrolního hlášení a platby DPH za měsíc květen o jeden měsíc a prominutí zálohy na silniční daň, která je splatná 15. července. Prominutí se bude automaticky vztahovat na daňové subjekty, které mají sídlo či pobyt na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Břeclav a Hodonín, pro něž byl s ohledem na mimořádnou událost – řádění tornáda – hejtmanem Jihomoravského kraje vyhlášen stav nebezpečí, nebo které vykonávají převážnou část své činnosti na území těchto správních obvodů. Sídlo a bydliště se dokládat nijak nemusí, případný převažující výkon činnosti se dokládá oznámením. Občané a firmy, kteří byli živlem postiženi, ale jsou mimo katastry nejvíce dotčených obcí, mohou o příslušná posunutí žádat individuálně. Finanční správa bude vůči poškozeným postupovat s maximální vstřícností, kterou jí zákon umožňuje. Zároveň bude přednostně vyřizovat případné individuální žádosti poškozených

subjektů o snižování záloh daně a případné s tím související vracení záloh v červnu již dříve zaplacených. „Využila jsem této mimořádné pravomoci ministra financí, protože nemůžeme dopustit, aby místní obyvatele kromě starostí s napáchanými škodami stresovaly ještě daně,“ zdůvodňuje generální pardon ministryně financí Alena Schillerová.

Osvobození od správních poplatků Ministerstvo financí také uvedlo, že zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, počítá s osvobozením pro případy živelních pohrom. Na základě osvobození obsaženého v ustanovení § 8 odst. 2 písmeno i) jsou moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Aktuálně

od správních poplatků osvobozeny úkony, prováděné v důsledku živelní pohromy na území České republiky. Do výčtu situací, které jsou považovány za živelní pohromy, patří mimo jiné i „rychlost větru nad 75 km/h“. Vzhledem k tomu, že tornádo, které postihlo část Jihomoravského kraje, dosahovalo rychlosti přes 200 km/h, jsou splněny podmínky pro přiznání výše uvedeného osvobození. Osvobození se přiznává všem úkonům prováděným v souvislosti s výše uvedenou živelní pohromou. Pro doklady sloužící pro prokázání souvislosti s touto událostí není předepsána žádná forma, postačí, aby doklad měl vypovídající hodnotu a byl důvěryhodný. Osvobození se týká správních poplatků za úkony v různých oblastech státní správy, například: položka 1 – žádosti o úlevy např. podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů položka 2 – údaje o místu trvalého pobytu položka 3 – vydání stejnopisů, opisů, kopií, fotokopií; stejnopisy matričních dokladů položka 4 – úkony na úseku ověřování stejnopisů, opisů, kopií položka 5 – ověření podpisu nebo otisku razítka položka 8 – občanské průkazy položka 13 – vydání loveckých lístků položka 14 – vydání rybářských lístků položka 16 – vydání duplikátů (tam, kde zákon vydání duplikátu umožňuje) položka 18 – úkony na úseku stavebního řízení položka 20 – místní šetření položka 26 – úkony na úseku registrace vozidel a řidičských průkazů položka 115 – úkony na úseku cestovních dokladů Tento výčet není vyčerpávající, slouží pouze jako příklad možných úkonů z různých oblastí státní správy, u kterých lze očekávat souvislost s živelní pohromou. Osvobození je časově neomezené, zejména u stavebních řízení se mohou požadavky objevit i třeba po několika letech.

Tato pohroma je v českém prostředí naprosto nevídaná a zejména nečekaná, uděláme vše pro to, abychom zasaženým maximálně pomohli a ulehčili jim nadcházející měsíce, během kterých se budou vracet k normálnímu životu,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. První z výše zmíněných programů, který dnes schválila vláda, je program Živel. Ten připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci se Státním fondem podpory investic. Díky tomuto programu mohou lidé získat dotaci až dva miliony korun a další až tři miliony formou výhodného úvěru úročeného 1 % až na max. 30 let. Lidé mohou tyto peníze využít na opravy, demolice, výstavbu či pořízení jiné nemovitosti v případě, že poškozený dům musí být odstraněn. Žádosti začne přijímat Státní fond podpory investic v řádu jednotek dní. Dotační program Obnova obecního a krajského majetku je pak určen na opravu majetku obcí a krajů poškozených živelní pohromou. Opraveny tak mohou být místní komunikace, chodníky, mosty, lávky, kulturní domy, školy, školky, sportoviště a veškerá další obecní či krajská infrastruktura. V případě, že oprava není možná, lze dotaci využít i na pořízení nového majetku. Ministerstvo má pro žadatele připraveno 420 milionů korun.

Dotace až dva miliony korun, půjčka až pět milionů Vláda také schválila pomoc pro obce a jejich občany, které zastihla ničivá živelní pohroma na jižní Moravě. Program „Živel“ pomůže lidem s financováním rekonstrukcí a obnovou obydlí, kdy mohou kombinací dotace s úvěrem (až na max. 30 let) získat až pět milionů korun. Vláda zároveň také vzala na vědomí dotační program pro obce, který umožní opravy obecního majetku do původního stavu. „S konkrétní podobou obou programů teď můžeme vyslat mobilní týmy, které budou přímo na místě pomáhat lidem s vyplněním žádostí o finanční pomoc. Nemůžeme v těchto chvílích chtít, aby lidé chodili na úřady vyplňovat žádosti. Kolegové budou na místě a pomohou s veškerou potřebnou administrativou. moje.kdpcr.cz

Komora přispěla na pomoc postiženým tornádem

a účet Červeného kříže odeslala Komora 50 000 Kč jako příspěvek na bezprostřední pomoc postiženým tornádem, přičemž Červený kříž deklaruje, že v závislosti na výtěžku sbírky nabídne i následnou pomoc při obnově postižených oblastí a osob. Pomoc je koordinovaná s krizovým štábem Jihomoravského kraje a dalšími složkami záchranných systémů a samosprávou. Věříme, že se tak rychle a účelně dostane k potřebným příjemcům. Tajemník Komory se spojil s kolegy daňovými poradci ze zasažených obcí a zdá se, že jsou všichni v pořádku. V každém případě přejeme všem postiženým, aby se co nejdříve vše vrátilo do normálních kolejí.

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Odpovědnost ručitele za příslušenství daně pohledem SDEU Soudní dvůr EU se věnoval otázce, zda lze uložit úroky z prodlení v situaci ručení za DPH, kdy příjemce plnění musí z vymezených důvodů uhradit dlužnou daň za svého dodavatele. Alena Wágner Dugová Daňová poradkyně, Deloitte

lánek 205 směrnice rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být ve spojení se zásadou proporcionality vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které je osoba, která společně a nerozdílně ručí ve smyslu tohoto článku, povinna uhradit kromě částky daně z přidané hodnoty (DPH), která nebyla odvedena osobou, která měla povinnost tak učinit, i úroky z prodlení, které dluží osoba povinná tuto daň odvést, pokud je prokázáno, že tato osoba, která sama uplatnila nárok na odpočet daně, věděla nebo měla vědět, že uvedená osoba povinná odvést daň uvedenou daň neodvede.

Předmětem tohoto rozsudku byla otázka, zda lze uložit úroky z prodlení v situaci ručení za DPH, kdy příjemce plnění musí z vymezených důvodů uhradit dlužnou daň za svého dodavatele. V daném případě šlo o situaci, kdy plátce měl vědět, že daň nebude odvedena. Proč stojí za to tento rozsudek brát v potaz? Tento rozsudek může být relevantní v různých situacích, kdy je stanoveno českému plátci DPH také příslušenství v oblasti ručení za nezaplacenou DPH podle § 109 zákona o DPH. Český zákon o DPH v § 109 zákona o DPH vymezuje ručení za nezaplacenou daň z tohoto plnění vlastním způsobem právě jako „ručení za nezaplacenou daň z tohoto plnění“, ale nejen z důvodu „měl a mohl vědět“, ale i například v případě úhrady na zahraniční bankovní účet (kde je ovšem namístě posuzovat, zda takové ručení je vůbec vhodné), anebo potenciálně v širším kontextu i v situaci ukládání úroků z prodlení z titulu odepření nároku na odpočet v situacích podvodů na DPH. V daných situacích by měl plátce DPH měl mít na paměti, že nemusí jít pouze o výši nezaplacené daně, ale také o příslušenství. Otázka, zda má být příjemce plnění povinen kromě úhrady DPH hradit také úrok z prodlení, může být stěžejní, protože u starších doměrků kvůli délce kontroly a navazujícího odvolacího řízení pak může být úrok z prodlení potenciálně i vyšší než samotná DPH (navíc jde o nedaňový náklad). Jak to tedy v tomto případě bylo? Společnost ALTI nakoupila kombajn a traktor s vlečkou, obdržela faktury, které uhradila moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

a uplatnila si nárok na odpočet DPH. Dodavatel však téměř celou DPH neodvedl. Bulharský správce daně však tvrdil, že společnost ALTI sama organizovala pořízení zemědělské techniky, aby neoprávněně uplatnila DPH, tedy že společnost musela vědět, že DPH nebude odvedena, a proto byla uplatněna solidární odpovědnost za nezaplacenou DPH formou ručení, což umožňuje bulharská legislativa. Bulharský správce daně však kromě nezaplacené DPH požadoval také uhradit úroky z prodlení podle procesního předpisu ke správě daní. Bulharský soud se pak dotázal SDEU formou předběžné otázky, zda v rámci zásady proporcionality může být také uložen úrok z prodlení v situaci ručení za neodvedenou DPH. SDEU nejprve shrnul, že členským státům přísluší, aby si samy stanovily podmínky a způsoby uplatnění solidární odpovědnosti, ale zároveň připomněl, že členské státy musí při výkonu této pravomoci dodržovat obecné právní zásady, které jsou součástí unijního právního řádu, jako jsou zejména zásady právní jistoty a proporcionality, a je sice legitimní, že se opatření přijatá členským státem snaží o co nejúčinnější ochranu plateb do veřejného rozpočtu, avšak tato opatření nesmějí přesahovat rámec toho, co je k dosažení tohoto účelu nezbytné. SDEU pak v rozhodnutí mimo jiné uvedl: „V této souvislosti je třeba uvést, že i když se podle znění článku 205 směrnice DPH společná a nerozdílná odpovědnost stanovená v tomto článku vztahuje pouze na odvod DPH, toto znění nevylučuje, že členské státy mohou uložit solidárnímu dlužníkovi odpovědnost za veškeré příslušenství této daně, jako jsou úroky z prodlení dlužné z důvodu nezaplacení uvedené daně osobou povinnou tuto daň odvést. Je však třeba upřesnit, že členské státy mohou rozšířit režim solidární odpovědnosti tak, aby zahrnoval takovéto prvky pouze tehdy, je-li takové rozšíření odůvodněno s ohledem na cíle sledované článkem 205 směrnice DPH a je-li v souladu se zásadami právní jistoty a proporcionality. V této souvislosti je nutno konstatovat, že vzhledem k tomu, že vnitrostátní právní norma ukládající solidárnímu dlužníkovi povinnost zaplatit úroky z prodlení spojené s hlavním dluhem umožňuje bojovat proti zneužívání v oblasti DPH, přispívá k dosažení cíle zajistit správci daně účinný výběr DPH, který sleduje článek 205 směrnice DPH. Dále vzhledem k tomu, že použití takovéhoto pravidla předpokládá, že je prokázáno, že smluvní partner osoby povinné odvést daň věděl nebo měl vědět, že tato posledně uvedená osoba tuto daň neodvede, přičemž sám uplatnil nárok na odpočet, se povinnost tohoto smluvního partnera, který se z důvodu dobrovolné účasti na zneužití systému DPH považuje za osobu, která od začátku podporovala protiprávní úmysl této osoby povinné odvést daň tuto daň nezaplatit, nést odpovědnost za důsledky spojené s opožděným zaplacením této daně, za které i on částečně odpovídá, jeví jako přiměřená a v souladu se zásadou právní jistoty”. Jinými slovy úprava ve směrnici o DPH nevylučuje možnost uložit ručiteli odpovědnost za veškeré příslušenství daně, ale pouze za splnění podmínky, že ručitel věděl nebo měl vědět, že daný poskytovatel plnění uvedenou daň neodvede. moje.kdpcr.cz

Judikatura

Úprava ve Směrnici o DPH nevylučuje možnost uložit ručiteli odpovědnost za veškeré příslušenství daně.

Rozsudek Soudního dvora EU („SDEU“ nebo „soudní dvůr“) ze dne 20. května 2021 ve věci C-4/20 „ALTI“ OOD proti Direktor na Direkcia „Obžalvane i danačno-osiguritelna praktika“ Plovdiv pri Centralno upravlenie na Natsionalnata agencia za prichodite, http://eur-lex.europa.eu „Řízení o předběžné otázce – Daně – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES (dále jen „Směrnice DPH“) – Článek 205 – Osoby povinné odvést DPH správci daně – Solidární odpovědnost příjemce zdanitelného plnění, který uplatnil svůj nárok na odpočet DPH, přičemž věděl, že osoba povinná odvést tuto daň tak neučiní – Povinnost takovéhoto příjemce zaplatit DPH, kterou tato osoba povinná odvést daň neodvedla, jakož i úroky z prodlení dlužné z důvodu nezaplacení uvedené daně povinnou osobou“ Související ustanovení: § 109 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) Související rozhodnutí: C-499/10 - Vlaamse Oliemaatschappij C-653/11 - Newey C-384/04 - Federation of Technological Industries e.a.

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Nerezident může žádat o daňové zvýhodnění i dodatečně bez hrozby pokuty za nepodání daňového přiznání Nejvyšší správní soud společně se soudem prvního stupně upozornily, že daňové zvýhodnění může nerezident uplatnit i v rámci dodatečně podaného daňového přiznání, aniž by mu hrozila pokuta za opožděné tvrzení daně.

projednávaném sporu daňový nerezident za dvě zúčtovací období vypořádal svou daňovou povinnost prostřednictvím ročního zúčtování záloh a poté podal přiznání k dani z příjmů za tatáž zdaňovací období. Zároveň požádal správce daně o vrácení přeplatků, které vznikly v důsledku uplatnění zvýhodnění. Správce daně vrátil přeplatek, ale zároveň daňovému subjektu vyměřil pokutu za opožděné tvrzení daně s odůvodněním, že přiznání byla podána po 764 dnech u prvního přiznání a 399 dnech u druhého. S tím daňový subjekt nesouhlasil a obrátil se na soud.

Nejvyšší správní soud k tomuto připomněl, že nevznikla povinnost podat daňové přiznání, protože ve lhůtě pro jeho podání daňový subjekt neuplatňoval daňové zvýhodnění. Daňový subjekt nebyl povinen uplatnit své právo na zvýhodnění, jedná se totiž pouze o možnost danou zákonem. Z tohoto důvodu nemohl být v prodlení a svou daňovou povinnost, i když bez uplatnění zvýhodnění, vypořádal formou ročního zúčtování. Zvýhodnění uplatnil až posléze formou daňového přiznání a na tuto situaci se má, dle soudu, nahlížet jako na obdobu dodatečného daňového přiznání. Podle Nejvyššího správního soudu „... účelem takového přiznání je správně zjistit a stanovit daň, neboť stát má nárok jen na správnou výši daně“. Zároveň se tak neztotožnil s názorem správce daně, že daňové zvýhodnění lze uplatnit pouze ve lhůtě pro podání daňového přiznání, neboť by to zároveň odporovalo i faktu, že sám správce daně původně uznal dodatečné uplatnění daňového zvýhodnění a jeho částku vyplatil. VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. 10 Afs 341/2019, dostupné na www.nssoud.cz

moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Žalobu domáhající se nicotnosti rozhodnutí správce daně lze podat až po vyčerpání všech opravných prostředků Daňový subjekt podal žalobu, ve které se domáhal vyslovení nicotnosti rozhodnutí správce daně, i když proti němu zároveň uplatnil odvolání, o kterém v době podání žaloby nebylo ještě rozhodnuto.

rajský soud tuto žalobu označil za nepřípustnou s tím, že daňový subjekt nevyčerpal v řízení před správními orgány všechny řádné opravné prostředky. Daňový subjekt se tomuto rozhodnutí bránil v rámci kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu s odůvodněním, že krajský soud nepřípustně rozšířil aplikovatelnost usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, přestože ten výslovně upozornil na to, že právní úprava daňového řádu a správního řádu je odlišná. Nejvyšší správní soud však připomněl, že „... právě z hlediska odlišnosti právních úprav jsou závěry

rozšířeného senátu, zejména v otázce kompetence odvolacího (správního) orgánu prohlásit nicotnost z jiných důvodů než pro absolutní věcnou nepříslušnost, pro ‚daňovou nicotnost‘ přiléhavější.“ Rozšířený senát tak připustil, aby otázku nicotnosti vyřešil odvolací správní orgán v rámci odvolání, a není důvod, aby tomu v daňových řízeních bylo jinak. U žaloby podané z důvodu tvrzení nicotnosti rozhodnutí správce daně je podmínkou její přípustnosti vyčerpání všech řádných opravných prostředků. Nejvyšší správní soud zároveň dodává, že důvody nicotnosti představují rozpor rozhodnutí s právními předpisy a odvolání je nástroj k nápravě všech vad rozhodnutí prvního stupně i předcházejících řízení. Je-li tedy odvolání určeno k odstranění veškerých možných pochybení, lze v rámci něj napravit i rozhodnutí, na které pro jeho těžké vady nelze nahlížet jako na existující správní akt a jež je z tohoto důvodu nicotné. Žaloba daňového subjektu podaná před rozhodnutím o odvolání je v tomto případě nepřípustná. VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2021, sp. zn. 6 Afs 282/2020, dostupné na www.nssoud.cz

Nejvyšší správní soud k určení nákladů jako součásti pořizovací ceny majetku Daňový subjekt se obrátil na soud poté, co finanční úřad snížil jeho daňovou ztrátu po neuznání částí nákladu, které dle úřadu patřily do pořizovací ceny hmotného majetku, a nebylo tak o ně možné snížit výsledek hospodaření. moje.kdpcr.cz

dvolací finanční ředitelství argumentovalo tím, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno a v době, kdy vynaložil náklady na demolici starého hmotného majetku, s touto demolicí již počítal při realizaci projektu nového. Daňový subjekt se bránil tím, že odstranění původního majetku se uskutečnilo z bezpečnostních a ekologických důvodů. Nejvyšší správní soud nejprve připomněl, že účetní předpisy blíže nespecifikují souvislost mezi náklady a pořizovaným majetkem a je třeba postupovat podle jeho dřívější judikatury, která říká, že „... vždy bude namístě zkoumat souvislost daného nákladu

Judikatura

s pořizovaným hmotným majetkem, a to bez ohledu na to, zda, popř. kdy daňový subjekt o pořízení daného hmotného majetku (investici) formálně rozhodl. (...) Vynaložené náklady získávají povahu investičních nákladů již od okamžiku, kdy se daňový subjekt fakticky rozhodl řešit určitou hospodářskou potřebu pořízením nové investice a započal je za tímto účelem vynakládat.“ Zároveň zdůraznil, že mezi vynaložením nákladů a pořízením hmotného majetku musí existovat přímá příčinná souvislost, která musí být jednoznačná. V tomto konkrétním případě však z dokumentace vyplynulo, že původní majetek byl po splnění svého úkolu (kdy nahrazoval činnost totožných zařízení, u kterých probíhala

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

modernizace) odstaven a demontován, a to z bezpečnostních a technologických důvodů. Demolice se uskutečnila nezávisle na dalším investičním záměru a nebyla zde prokázána jednoznačná přímá příčinná souvislost. Náklady tak lze uznat jako daňově účinné a může o ně být snížen výsledek hospodaření.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2021, sp. zn. 10 Afs 346/2020, dostupné na www.nssoud.cz

Během činnosti profesionálního sportovce bez živnostenského oprávnění lze uplatnit pouze nižší paušální výdaj V nedávném rozsudku Nejvyšší správní soud opět připomněl, že při výkonu činnosti profesionálního sportovce bez živnostenského oprávnění je třeba z daňového hlediska pohlížet na danou činnost jako na nezávislé povolání a při uplatnění paušálních výdajů je nutno postupovat podle § 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů s uplatněním výdajů ve výši 40 % příjmů.

N 10

ejvyšší správní soud svým rozsudkem nedal za pravdu krajskému soudu, který v projednávaném případu argumentoval, že z daňového hlediska je nepodstatné, zda byl daňový subjekt v rozhodné době držitelem živnostenského

oprávnění, ale je podstatný charakter vykonávané činnosti. Podle něj tak daňový subjekt, který vykonával výše zmiňovanou profesi bez příslušného oprávnění, byl oprávněn využít uplatnění výdajů ve výši 60 %. Nejvyšší správní soud uvedl, že je sice dle jeho dřívějších vyjádření „... možné činnost profesionálního sportovce vykonávat buďto jako živnostenské podnikání, nebo jako nezávislé povolání. Daňový subjekt nelze nutit, aby zvolil ten způsob, který je vhodnější z hlediska fiskálních zájmů státu“. Zároveň ale dodává, že „...vůlí daňového subjektu je v takovém případě vykonávat sportovní činnost v souladu s objektivním právem jako nezávislé povolání, a nikoliv protiprávně jako neoprávněné podnikání bez příslušného živnostenského oprávnění“. Z výše uvedeného plyne, že daňový subjekt v tomto případě byl oprávněn uplatnit paušální výdaje pouze ve výši 40 % odpovídající kategorii jiného podnikání.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2021, sp. zn. 6 Afs 95/2020, dostupné na www.nssoud.cz

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Ani Daňová kobra není Kobra 11 Hana Erbsová Advokátka v ARROWS advisory group

Každý, kdo někdy zažil daňovou kontrolu, si asi dovede představit, jak je pro berní úředníky těžké odolat pokušení použít v daňovém řízení důkazy shromážděné v trestním řízení, které se přímo týká předmětu kontroly, anebo s ním souvisí (a které nezřídka správce daně i sám podnítil). V trestním řízení, na rozdíl od daňového, leží důkazní břemeno plně na orgánech vedoucích řízení a tomu pak často odpovídá kvalita a pádnost získaných důkazů a zjištění, které správci daní mohou často jen tiše závidět.

aštěstí správní soudy za posledních několik let svými rozhodnutími vytrvale a přesvědčivě vymezily prostor, v němž se může legálně pohybovat správce daně, který hodlá v daňovém řízení použít důkazy z řízení trestního. Z této legální synergie poměrně úspěšně těží takzvaná Daňová kobra, nicméně stále se ještě vyskytují případy, kdy správce daně neví, anebo nedbá, že dokazování v daňovém řízení má jasná pravidla a meze a že účel (jenž často mylně spatřuje v „dopadení a ztrestání daňového podvodníka“) zásadně nesvětí prostředky. Základní pravidlo zní, že důkazy získané v řízení trestním nemohou být jedinými a hlavními důkazy, na nichž jsou založeny závěry daňového řízení, a že jako důkaz v daňovém řízení

moje.kdpcr.cz

lze obecně použít pouze takový nosič informace, který může být připuštěn jako důkaz i v řízení trestním, s výjimkou mimořádného případu, kdy již nelze odpovídající důkaz – který byl ovšem v trestním řízení získán legálním postupem – v řízení daňovém opatřit (NSS 2 Afs 45/2012-62). Výslech svědka provedený v trestním řízení může tedy být v zásadě použit jako důkaz v řízení daňovém pouze pod podmínkou, že svědka již nelze v daňovém řízení vyslechnout, kdy např. odmítá vypovídat, vyhýbá se výslechu, není dosažitelný (NSS 1 Afs 19/2009-57, 2 Afs 45/2012-62, 4 Afs 58/2017-78). Jde-li o výpověď obviněného, může být její důkazní hodnota pro daňové řízení zpochybněna skutečností, že se jedná také o prostředek jeho obhajoby a že není povinen vypovídat pravdivě (NSS 2 Afs 45/2012-62). Úřední záznam o vysvětlení podaném v trestním řízení v rámci prověřování podezření na spáchání trestného činu dle § 158 trestního řádu může být jako důkaz v daňovém řízení připuštěn opět pouze za podmínky, že jej nelze opakovat formou výslechu v řízení daňovém a že nepůjde o důkaz stěžejního významu pro toto řízení (NSS 4 Afs 58/2017-78, 1 Afs 19/2009-57). Použití obsahu odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu pořízených v trestním řízení je v daňovém dokazování absolutně vyloučeno (NSS 2 Afs 45/2012-62 a 1 Afs 186/2018– 45). Existuje-li důvodné podezření, že důkaz byl v trestním či jiném řízení získán účelově, „na objednávku správce daně“, je takový důkaz rovněž v daňovém řízení nepoužitelný; použít nelze ani důkaz, který byl v jiném řízení získán v rozporu s právními předpisy, podle nichž bylo vedeno, anebo se do dispozice správce daně dostal způsobem, který zákon nepřipouští, a to i když jde o důkaz v daňovém řízení již neopakovatelný (NSS 2 Afs 24/2007–119). V této souvislosti si pro úplnost zaslouží zmínku i stále se objevující mylné přesvědčení některých správců daně, že čestné prohlášení učiněné potencionálním svědkem nemůže být důkazem v daňovém řízení (NSS 2 Afs 71/2017-28, 9 Afs 139/2013-30, 2 Afs 11/2013-37) a že svědek je povinen prokazovat pravdivost své výpovědi dalšími důkazy (NSS 5 Afs 78/2009-100). Nepominutelným právem svědka, byť stále někdy opomíjeným, rovněž je být k podání výpovědi řádně předvolán, a to tak, aby se mohl na výslech řádně připravit a případně uplatnit své právo na právní pomoc (NSS 1 Afs 296/2019-68). Závěrem připomeňme, že smyslem a účelem důkazního řízení není daňový subjekt „nachytat“ na nejasnostech, jež se v daňovém řízení objeví, nýbrž zjistit v potřebné míře rozhodné skutečnosti a případné nejasnosti odstranit, je-li to rozumně možné (NSS 2 Afs 24/2007-119).

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

První online veletrh služeb a technologií pro daňové poradce Radek Neužil Tajemník KDP ČR

První online veletrh produktů pro kanceláře daňových poradců a účetních se uskutečnil 8. června v prostředí Microsoft Teams. Organizátory akce byla Komora daňových poradců ČR a Komora certifikovaných účetních za účasti více než stovky účastníků z řad členů obou pořádajících institucí.

kce nebyla určena pro veřejnost, cílem bylo představit vybraná zajímavá řešení pouze daňovým poradcům a účetním sdruženým pod KDP ČR a KCÚ. Po dohodě s prezentujícími firmami byl z akce pořízen záznam s tím, že tento bude do 11. 7. 2021 k dispozici na interních webových stránkách obou komor. Účastníci se tak mohou ke zhlédnutým prezentacím vrátit, stejně tak se mohou na záznam akce podívat všichni členové komor, kteří se online živého přenosu nemohli zúčastnit. Digitalizace, automatizace a robotizace už delší dobu rezonuje i v kontextu služeb včetně daňového a účetního poradenství. Řada daňových poradců vnímá, že je potřeba něco udělat i v jejich profesní praxi, možná ale neví úplně přesně co. Veletrh byl příležitostí seznámit se s možnostmi nabízených řešení, u řady kolegů byl pak možná i iniciačním impulzem k nastartování procesu digitalizace a automatizace v jejich kancelářích.

Záměrem akce nebylo teoretizovat o vizích a IT trendech v obecném smyslu, cílem bylo ukázat konkrétní řešení vybraných firem, která jsou přímo využitelná v kancelářích daňových poradců. Využití vhodných technologií často vede jak k úspoře nákladů, tak k efektivnější organizaci práce nebo nastavení kontrolních mechanismů, především je ale nasazení technologií příležitostí k dodání přidané hodnoty klientům a odlišení se o konkurence. Může se přitom jednat o zautomatizování komunikace, nabídnutí výhod využití nástrojů a prostředí daňového poradce bez nutnosti věc řešit na straně klienta, transparentní vykazování práce a v neposlední řadě zpracování analýz účetních dat způsobem, kterému bude klient rozumět a bude moci je využívat ke svým podnikatelským rozhodnutím. Automatizace a digitalizace prostředí služeb je realita, v účetních a daňových kancelářích to minimálně znamená zrychlení práce, snížení nákladů na úkon, možnost zvládnutí více zakázek, nabídnutí nadstavbového poradenství, eliminace osobního předávání dokladů a zpřístupnění výstupů práce daňového poradce v online čase. Ne všechna řešení jsou ideální pro všechny, není reálné si myslet, že technologie vše spasí, často je také potřeba udělat „domácí úkol“ na straně daňového poradce a dobře zanalyzovat vlastní potřeby a definovat zadání. Online veletrh byl snad dobým impulzem si tohle všechno uvědomit, zmapovat možnosti a nastartovat potřebné změny k posunu k využití moderních technologií v daňovém poradenství a účetnictví.

Prezentující ﬁrmy a produkty – o čem veletrh také byl: iPodnik Tématem prezentace byla reálná rizika vlastního účetního serveru, zvýšení efektivity práce díky cloudu a praktické ukázky rizik vlastního účetního serveru. Majitelé firem mnohdy argumentují, že vlastní server znamená, že mají data a vše pod kontrolou. Praxe však ukazuje něco jiného. V prezentaci byla popsána automatizace procesů a zvýšení efektivity, ukázané prostřednictvím postřehů z praxe daňové kanceláře při přechodu na cloud včetně praktických výhod a představení možností automatizace procesů, které umožní pracovat rychleji a efektivněji. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

od roku 1945 a mezinárodních smluv provázané s judikaturou našich soudů. Mezi její další benefity patří také zasílání personalizovaných oznámení o chystaných událostech v legislativě či možnost porovnávat a vybírat relevantní pasáže tuzemských předpisů od roku 1945 do současnosti, připojovat k nim komentáře a sdílet je.

BMD software S pomocí BMD software lze jednoduše digitalizovat procesy v kanceláři daňového poradce. Základem je CRM, na které navazují ostatní neméně důležité moduly, jako je digitální archiv, evidence výkonů. Praktické využití robotické automatizace (RPA) v účetní a daňové praxi.

K-systém, Datarios Digitalizace účetní agendy od A do Z. Současné možnosti a stav digitalizace účetnictví – co je možné si pod tímto pojmem představit, jaké jsou možnosti a přístupy. Digitalizace z pohledu Datarios, práce s daty, jejich získávání a schvalování, automatizace a integrace do účetních a ERP systémů. Různé úrovně vnímání digitalizace a jejich možností – jak začít a na co se připravit.

GRiT, iNVOiCE FLOW Automatizace už dávno neznamená pouze robota na výrobní lince, ale přesunuje se do všech oblastí fungování společností, účetnictví nevyjímaje. Nové technologie včetně umělé inteligence šetří účetním čas, zbavují je stále se opakujících monotónních činností a pomáhají nad doklady ve firmě udržet lepší přehled. Které účetní procesy můžete dnes přenechat levnějším „robotům“ a jak takové nástroje v praxi vypadají, předvedla Kateřina Líbalová ze společnosti GRiT.

Handybot Handybot je dodavatelem robotické automatizace procesů pro mnoho společností poskytujících klientské účetnictví. Prezentace ukázala, jak využít RPA v prostředí účetních a dalších propojených aplikacích, účetní legislativě ČR, a také jak začít s automatizací s vlastními interními personálními zdroji.

Gimmedata, REKAP Reportingový nástroj pro prezentaci účetnictví klientům, který zobrazuje účetnictví z pohledu účetní firmy a klienta. REKAP dokáže z účetnictví získat celou řadu běžně nedostupných informací, poskládat je do analýz a časových řad a srozumitelně a graficky je zobrazit. Současně umožňuje rychlou analýzu a kontrolu účetnictví. REKAP umožňuje zvýšit zájem klientů o účetní informace, dodává manažerský reporting a účetnictví v jednom a eliminuje excelové tabulky, tiskové sestavy a maily.

Wﬂow Nástroj umožňující snadnou práci s doklady, automatický sběr a oběh dokumentů, online schvalování včetně rozpadu na položky a přiřazení nákladových objektů. Wflow umožňuje důvěryhodnou dlouhodobou archivaci dokladů podle eIDAS a GDPR, správu objednávek, smluv a dalších dokumentů.

Zákony pro lidi Zákony pro lidi jsou nejnavštěvovanější právní informační systém v ČR. Ročně je využije více než 2 miliony uživatelů, kteří si zde zobrazí přibližně 25 milionů zákonů. Prémiová služba Zákony pro lidi PLUS, která je určena právním profesionálům, obsahuje všechny předpisy tuzemské Sbírky zákonů moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Téma: Daňové ráje mají červenou, rozhodla skupina G7 Členové skupiny G7 se dohodli na zavedení společné daně ze zisku globálních firem. Nejvyspělejší státy se shodly na minimální výši 15 procent. Cílem celé myšlenky je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění. Jedná se o návrh amerického prezidenta Joea Bidena a ministryně financí Janet Yellenové. „Společně můžeme globální minimální daň využít k tomu, aby světová ekonomika na základě rovnějších podmínek v oblasti zdanění nadnárodních korporací prosperovala, podněcovala inovace a růst,“ uvedla Yellenová.

etkání ministrů financí skupiny G7, která zahrnuje Spojené státy americké, Kanadu, Japonsko, Velkou Británii, Německo, Itálii a Francii, přispělo k uzavření dohody o výběru daní od nadnárodních korporací a velkých technologických firem. Bohaté země se snažily bez úspěchu na této dani dohodnout řadu let, podařilo se jim to až tento rok v Londýně. Návrh daně ze zisku korporací by měl vést k reformě daňového systému, zvýšit daňovou spravedlnost a solidaritu. „Je to dobrá zpráva pro

daňovou spravedlnost a solidaritu a špatná zpráva pro daňové ráje po celém světě,“ uvádí německý ministr financí Olaf Scholz. Reforma by měla hlavně vést k tomu, že „správné firmy budou platit správné daně na správném místě“. Současně jde o historický průlom v tom, že se skupina G7 dohodla na společném zavedení minimální globální daně. Dohodu je ale ještě nutné prodiskutovat s dalšími partnery Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a se skupinou největších ekonomik G20. moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Základ dohody Celá dohoda má dvě hlavní části. Ta první umožnuje zemím zdaňovat zisky největších světových firem, které nemají v zemích fyzické sídlo, ale mají tam podstatné příjmy. Tím je myšlena například digitální reklama. Druhá část se vztahuje na firmy, které mají v zemi fyzické sídlo a jsou tedy vázány platit daň v minimální výši 15 procent. Hlavními cíli současné dohody na úrovni G7 jsou daňové ráje a korporace. Firmy nemíří do daňových rájů jen pro ušetření na daních, ale také je láká stabilnější právní prostředí. Ekonomka Helena Horská uvedla, že minimální korporátní daň by měla odradit mnoho firem od využívání daňových rájů. Podle International Centre for Tax and Development tak světovým ekonomikám uniká zhruba trilion dolarů ročně. Americký prezident Joe Biden je i kvůli tomu zastáncem toho, aby daň byla větší než uvedených 15 procent. Přesto se G7 právě na této výši shodla. Největší dopad pocítí velké nadnárodní firmy jako Apple, Google, Amazon, jelikož jim reforma znemožnila danit zisky v daňových rájích, a budou tak muset odvádět zisky ve státech, kde opravdu působí. Řada těchto „velikánů“ je obviňována právě z toho, že se vyhýbají placení daní v evropských zemích. Nadnárodní společnosti navrženou daň podporují a vítají. Společnost Amazon v čele s nejbohatším mužem světa Jeffem Bezosem dohodu označila jako kladný krok vpřed a věří, že jednání budou pokračovat i se skupinou G20. Diskusi podpořila i firma Facebook. „Chceme, aby mezinárodní daňová reforma pokračovala a uspěla, přičemž si uvědomujeme, že to pro Facebook může znamenat placení více daní na různých místech,“ řekl viceprezident firmy Nick Clegg. „Je to první krok k jistotě pro podniky a k posílení důvěry veřejnosti v globální daňový systém,“ dodal. V pozadí se svými reakcemi nezůstává ani společnost Google, která modernizaci mezinárodních daňových pravidel také podporuje a podle slov mluvčí české pobočky Alžběty Houzarové doufá v jejich brzké dokončení.

Digitální daň v Česku a Evropě Snaha zavést jednotnou daň trvá už řadu let, dříve EU chtěla zavést daň pro digitální firmy, ale později usoudila, že je pro Evropu lepší být součástí celosvětového řešení. Je ale otázkou, zda státy mimo G7 nebo G20 daň podpoří. Například Irsko s daní na celosvětové úrovni nesouhlasí, jelikož se podle nich vytratí legitimní daňová konkurence. Pozice Česka, kterému by nová daň mohla přinést několik miliard korun, je v této oblasti v půli cesty. V české sněmovně ale podobný návrh již proběhl. V polovině května byl do závěrečného čtení vpuštěn návrh na zavedení této daně, a to ve výši 5 procent. Česká daň by se vztahovala na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur, které mají roční obrat na našem území za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. moje.kdpcr.cz

Pokud ale bude domluvena daň na celosvětové úrovni, je ochotno ministerstvo financí tuto národní digitální daň zrušit a držet se té celosvětové podle OECD. K celé reformě se vyjádřila i ministryně financí Alena Schillerová: „Je spravedlivé, aby firmy platily daně v zemích, ve kterých podnikají a vytváří zisky.“ K návrhu amerického prezidenta Bidena je nakloněna i Pirátská strana. „Nám tato myšlenka amerického prezidenta v oblasti boje proti daňovým rájům dává celkem smysl a vidíme tam víc pozitiv než negativ,“ řekl pirátský poslanec Martin Jiránek. Reformu zdanění nadnárodních společností podporuje i ministr kultury Lubomír Zaorálek, který je názoru, že internetové giganty by měly zaplatit za ztráty způsobené pandemií, když na ní mocně vydělaly.

20 nejhodnotnějších ﬁrem světa podle amerického Forbesu (2020)

Pořadí Značka

Hodnota značky Odvětví (v mld. dolarů)

Apple

241,2

technologie

Google

207,5

technologie

Microsoft

162,9

technologie

Amazon

135,4

technologie

Facebook

70,3

technologie

Coca-Cola

64,4

nápoje

Disney

61,3

zábava

Samsung

50,4

technologie

Louis Vuitton 47,2

luxus

10.

McDonald’s

46,1

restaurace

11.

Toyota

41,5

automobily

12.

Intel

39,5

technologie

13.

Nike

39,1

móda

14.

AT&T

37,3

telekomunikace

15.

Cisco

technologie

16.

Oracle

35,7

technologie

17.

Verizon

32,3

telekomunikace

18.

Visa

31,8

finančnictví

19.

Walmart

29,5

maloobchod

20.

29,5

energetika

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Luděk Niedermayer 16

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin e-Bu eBullllet e in Komory Komo Ko moryy daňových poradců pora radc d ů ČR / 7-8/20 dc 7-8/2021 2021 2

„Zdanění Facebooku nás z obřího deﬁcitu nezachrání“ Europoslanec Luděk Niedermayer vítá dohodu zemí G7 na principu minimálního zdanění a vítá také snahy o zdanění takzvaných digitálních gigantů. „Myslím si, že je to pro nás plus jak strategicky, tak finančně,“ říká v rozhovoru pro e-Bulletin Komory daňových poradců. Dodává ale, že s daňovými ráji bude těžké zatočit. „Kreativita těch, které se snaží daně obcházet nebo krátit, je vždy v předstihu se snahou díry zalepit,“ dodává. Členové skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 se dohodli, že podpoří stanovení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Jaký máte názor na současnou shodu?

Dalším krokem bude prodiskutovat dohodu skupiny s větším množstvím partnerů v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Je dobře, že státy EU nechávají dohodu právě na OECD?

Je třeba říct, že dohoda G7, která vychází z jednání OECD, které G7 uložilo pokračování v celosvětových strategiích pro férovější a efektivnější výběr daní, má dvě součásti. Jedna z nich je cesta k dohodě zdanění velkých nadnárodních firem, které podnikají zejména v oblastech, které komplikují určení daně. Tedy často bez stálé provozovny. Druhou částí konceptu je princip minimálního zdanění, jehož cílem je naopak snížit riziko, že různé jurisdikce známé jako daňové ráje vedou k neefektivní alokaci kapitálu a také ke snížení daňových příjmů.

Ano. Diskuse o tom bude na úrovni OECD, ale myslím si, že neméně vzrušená bude i diskuse uvnitř Evropské unie. Bezesporu budou země, kterým se tento koncept nebude líbit. Platí, že ve spoustě velkých daňových otázek existuje pouze možnost řešit je na globální úrovni. Například je zhola nemožné, aby Evropská unie sama zavedla princip zdanění digitálních firem, který bude férovější. A to s ohledem na to, že dané firmy nepůsobí na jejím území. OECD se ukazuje jako nejvíce akceschopná a intelektuálně dostatečně silná instituce na to, aby si s tím poradila. Je správné, že Evropská unie na OECD obrazně řečeno sází. Samozřejmě je také s experty OECD ve velmi intenzivním dialogu.

Proč jde vlastně o dvě iniciativy? Některé země podporují jednu z nich, například digitální daň, což je případ Evropské unie. V případě Spojených států, které zavedly systém minimálním zdaněním, je zájem jiný. Aby vznikl celosvětový koncept minimálního zdanění. A pokud jde o váš pohled na současnou dohodu? Jde do jisté míry o politický kompromis. Obě iniciativy jednoznačně přispívají k tomu, aby architektura světového daňového systému více odpovídala situaci jednadvacátého století a zároveň aby zajistila férovější výběr daní jednotlivými zeměmi. moje.kdpcr.cz moje .kdp kdpcr.cz

Některé evropské země jsou současně rozhodnuty pro samostatné řešení. Neudělá to EU čáru přes rozpočet? Nejde spíše o politické konflikty než ty ekonomické? Některé země v Evropské unii se opravdu pokouší zavádět koncept digitální daně. Země jako Francie ale počítají s tím, že jejich koncept zanikne v okamžiku, kdy vznikne řešení na úrovni EU. To řešení je s tím konzistentní. Má to samozřejmě spoustu jiných problémů...

Rozhovor

Jako například? Může docházet k obchodním konfliktům kvůli tomu, že některá z evropských zemí přijme něco, co je pro naše obchodní partnery v USA negativní. Většina zemí ale skutečně postupuje tím způsobem, aby byly konzistentní s možností, že vznikne unijní řešení.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

digitálních firem poté, co bude například České republice „přidělena“ ke zdanění určitá část zisku velké globální firmy, použijeme naši daňovou sazbu. A nikoliv patnáctiprocentní. Tu naopak využijeme v případě, kdy česká firma využije „pohostinnosti“ některého daňového ráje a chtěla by tam z hlediska nižšího zdanění přesouvat zisky. V takovém případě dodaníme tyto zisky do patnácti procent.

Přijde vám zdanění digitálních gigantů minimálně patnácti procenty férové? Nebo by se sazba daně měla pohybovat jinak?

Pomůže daňová reforma evropské ekonomice? Nebo klady připadnou spíše té americké?

Tady se jedná trochu o nedorozumění. Návrhy jsou dva. První je princip danění digitální ekonomiky a Spojené státy naléhají, aby šlo o velké globální firmy, u kterých přidělování daňového základu do jednotlivých zemí může vyvolávat otázky ohledně férovosti. No a druhý koncept je minimální daň. Zatímco v prvním konceptu se debatuje, aby i země, kde například Facebook nemá provozovnu a současně tam díky účasti na trhu vydělává peníze, dostaly právo danit určitou část jeho zisku. V patnáctiprocentním konceptu jde spíše o to, jakým způsobem reagovat na to, že některé země některé zisky nedaní. Předpokládám, že v případě

Především myslím, že je lepší nastavení daňového systému, které je ku prospěchu všech. Kdybych se na to podíval z velmi krátkého hlediska, evropským státním pokladnám a také férovosti soutěže na našem trhu by prospělo zavedení konceptu danění velkých firem včetně těch digitálních. Na ně jsme obrazně řečeno tak trochu krátcí. Amerika má zejména zájem o to, aby jejich koncept dodaňování zisků ze zemí, kde je velmi nízká daňová sazba, byl zaveden ve světě šířeji. Každá z těch rozhodujících demokratických světových ekonomik za návrhem vidí tu část, která je pro ni atraktivní. To by mohlo vytvořit dobré podmínky pro to, aby padla dohoda.

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Český rozpočet by si měl ročně polepšit o dvě miliardy korun. Mohla by nám tedy tato daň pomoci ke zlepšení schodku státního rozpočtu? Případně vidíte jiné cesty? Já doufám, že kdyby byly koncepty dobře zavedeny, tak bude peněz více. Ale bohužel problém, který za sebou současná česká vláda zanechá, je v řádu 250 miliard korun. Jakkoliv je vše, co pomůže zlepšit situaci vítáno, tak zde bohužel čelíme řádovému rozdílu. Je zcela naivní myslet si, že například i pro Českou republiku velmi příznivé schválení těchto konceptů by vyřešilo náš fiskální problém. Zdanění Facebooku nás opravdu z tohoto pohledu nezachrání. Může mít daň z nadnárodních společností i negativní dopad na českou ekonomiku?

Kreativita těch, které se snaží daně obcházet nebo krátit, je vždy v předstihu se snahou díry zalepit.

Česko je země, která ze světového chaosu plného různých zvýhodnění, daňových rájů a nekonzistencí netěží. Spíše to jde k naší tíži. Odpovídá to i ekonomickým analýzám, které se to snaží odhadnout. Myslím si, že je to pro nás plus jak strategicky, tak finančně. Je podle vás současný návrh schopen skutečně zatočit s daňovými ráji? Zatočit asi ne. Kreativita těch, které se snaží daně obcházet nebo krátit, je vždy v předstihu se snahou díry zalepit. Myslím si, že koncept minimálního zdanění, zejména poté, co by byl přijat většinou významných hráčů na globálním poli, má opravdu potenciál zde dosáhnout výrazného zlepšení. I proto si myslím, že je to dobrý nápad. Britský viceprezident Nick Clegg uvedl, že by tento krok mohl vést k lepší důvěře veřejnosti v globální daňový systém. Bude tomu tak? S panem Cleggem zde musím souhlasit. Mám pocit, že pro stále více lidí je těžko přijatelný koncept, že zatímco jejich příjmy jsou daněny výrazně a také jejich spotřeba je citelně daněná, tak dnes a denně se dočtou v médiích, že některé firmy daně neplatí nebo někteří bohatí lidé platí velmi nízké daně. To opravdu zvyšuje nedůvěru v daňový systém. A to nejenom globální, ale také v daňové systémy jednotlivých zemí. Lidé si legitimně kladou otázku: proč já, když oni ne? Tyto změny jsou potřeba nejenom kvůli tomu, aby země férověji vybíraly daně z aktivity, která se odehrává na jejich území, ale také pro to, aby veřejnost získala větší důvěru ve fungování a spravedlnost daňového systému. A to i globálně. Pokud se bavíme o velmi velkých nadnárodních firmách a velmi bohatých jednotlivcích, problém opravdu nelze řešit na úrovni jednotlivých zemí. red.

moje.kdpcr.cz

Luděk Niedermayer Poslanec Evropského parlamentu za TOP 09/STAN od roku 2014. V Evropském parlamentu náleží do poslaneckého klubu Evropské lidové strany (ELS). Je místopředsedou Hospodářského a měnového výboru (ECON) a jako náhradník působí ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a nově ve Výboru pro dopravu a turismus (TRAN). Byl členem Zvláštního výboru pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (TAXE a TAXE 2) a Vyšetřovacího výboru pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky (PANA). Na práci těchto tří výborů navazuje další Zvláštní výbor pro finanční kriminalitu, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3), kterého byl od března 2018 členem a spoluzpravodajem závěrečné zprávy. Působí také v delegaci pro vztahy se Spojenými státy a je náhradníkem v delegaci pro Korejský poloostrov. Před svým vstupem do politiky pracoval jako ředitel v Deloitte ČR (2008–2014) a jako zaměstnanec České národní banky (1991–2008), kde byl členem bankovní rady (1996–2008) a viceguvernérem od prosince 2000. Vystudoval operační výzkum a teorii systémů na brněnské Masarykově univerzitě (dříve UJEP).

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Přes 20 zemí světa daní ﬁrmy méně než 15 procenty Společnost KPMG sestavuje každoročně sestavuje celosvětový přehled sazeb daně z příjmu právnických osob. Vybrali jsme země s nejvyššími i nejnižšími odvody. Stejně tak země, které již dnes daní navrhovanou minimální patnáctiprocentní daní. Zemí s daní z příjmů právnických osob nad 30 % až 55 % Spojené Arabské Emiráty 36 % Surinam 35 % Irák 35 % Malta 35 % Svatý Martin 35 % Súdán 35 % Zambie 34 % Brazílie 34 % Venezuela 33 % Kamerun 33 % Monako 33 % Svatý Kryštof a Nevis 32,5 % Bangladéš 32 % Namibie 32 % Mosambik 31 % Kolumbie 31 % Maroko 30,62 % Japonsko

Země s daní z příjmů Země s daní z příjmů právnických osob pod právnických osob 15 % 15 % 14,93 % Švýcarsko 12,50 % Kypr 12,50 % Irsko 12,50 % Lichtenštejnsko 12 % Macao 12 % Moldávie 10 % Andorra 10 % Bosna a Hercegovina 10 % Bulharsko 10 % Gibraltar 10 % Kyrgyzstán 10 % Makedonie 10 % Paraguay 10 % Katar 9 % Maďarsko 9 % Černá Hora 7,50 % Uzbekistán 5,50 % Barbados

Albánie Gruzie Kuvajt Litva Mauricius Omán Palestina Srbsko Tunisko

Daňové ráje Bahamy Bahrajn Bermudy Kajmanské ostrovy Guernsey Vanuatu ostrovy Turks a Caicos Jersey ostrov Man red.

moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněnéAnk ceny Anketa nketa Téma t * pro daňové poradce. Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

Vnitřní směrnice pro podnikatele směrnice doplněny komentáři, vzory účetních dokladů, vč. programu s databázi všech uváděných směrnic

moje.kdpcr.cz moje mo j .k je .kdp pcr.cz .c cz

Jak psát, aby se to dalo číst příručka přístupného psaní, jak psát rychle a srozumitelně

zvýhodněná cena pro DP 859 Kč běžná cena 955 Kč zvýhodněná cena pro DP 261 Kč běžná cena 290 Kč

zvýhodněná cena pro DP 391 Kč běžná cena 435 Kč Průvodce zákonem o daních z příjmů pro OSVČ a další poplatníky s dílčím základem v § 7 s důrazem na změny roku 2021

Daňový řád jednotlivé instituty daňového řádu ve vzájemných souvislostech se zaměřením na reálné potřeby uživatele, právní stav k 1. 3. 2021

Ekonomická kriminalita očima policejního orgánu trestní odpovědnost právnických osob, „tunelování“ obchodních společností, daňová kriminalita, úvěrové podvody p zvýhodněná cena pro DP 179 Kč běžná cena 199 Kč

zvýhodněná cena pro DP 539 Kč běžná cena 599 Kč

Daně z příjmů, zákon s poznámkami a judikaturou aktuální znění zákona o daních z příjmů pro zdaňovací období let 2020 a 2021

Nejčastější chyby a omyly účetních přehled nejčastějších případů účetních chyb s návodem na jejich odstranění a uvedením správného řešení

zvýhodněná cena pro DP 350 Kč běžná cena 389 Kč

zvýhodněná cena pro DP 1071 Kč běžná cena 1190 Kč

Náklady na výzkum a vývoj jako položka odčitatelná od základu daně komplexní pohled na úpravu podpory výzkumu a vývoje obsaženou v zákoně o daních z příjmů

zvýhodněná cena pro DP 234 Kč běžná cena 260 Kč

zvýhodněná cena pro DP 261 Kč běžná cena 290 Kč

Z novinek vybíráme:

Vymazlené vraždy detektivní román Milana Skály

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce 21 kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

DPH

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Novela DPH 2021: Klíčové změny v e-commerce Od 1. července dochází k významným změnám v oblasti DPH u přeshraničního prodeje zboží přes internet, a to jak v rámci EU, tak při dovozu ze třetích zemí. Místem zdanění bude obecně stát příjemce. Ruší se limity jednotlivých států pro zasílání zboží, což může vést k mnohačetným registracím k DPH. Alternativou je využití zvláštního režimu jednoho správního místa, kde prodávající spravuje své daně z přidané hodnoty z jednoho portálu (jedné země). Kateřina Klepalová Tax Associate Manager, KPMG Česká republika

Novela se dotýká následujících oblastí: Prodej zboží na dálku Rozšíření působnosti režimu jednoho správního místa (JSM, One-Stop-Shop, OSS) Prodej dovezeného zboží na dálku Internetové platformy

Prodej zboží na dálku

Petra Němcová Senior Tax Consultant, KPMG Česká republika

egistrace zvláštního režimu jednoho správního místa (JSM, One-Stop-Shop, OSS) jsou již otevřené, mohou je využít i subjekty usazené mimo EU s využitím zprostředkovatele. Do režimu JSM se mohou registrovat i internetové platformy, jestliže se dostanou do pozice domnělého dodavatele pro účely DPH. Novela českého zákona o DPH týkající se přeshraničního elektronického obchodování (tzv. e-commerce) vychází z daňového balíčku Rady Evropské unie, který bude účinný od 1. července 2021 v celé Evropské unii. Cílem je harmonizace, boj proti daňovým podvodům a narovnání konkurence mezi dodavateli zboží z EU a třetích zemí.

Pro zásilkový prodej se zavádí termín „prodej zboží na dálku“ a přidává se termín „prodej dovezeného zboží na dálku“. Prodej zboží konečným spotřebitelům na dálku (přes internet) bude obecně daněn v zemi spotřebitele. Ruší se limity jednotlivých států pro zasílání zboží. Výjimku budou mít jen malé podniky usazené v jednom členském státě EU, které nepřekročí souhrnnou roční prahovou hodnotu 10 tisíc eur. Tato hodnota zahrnuje nejen prodej zboží na dálku, ale i poskytování služeb, a to do všech členských států EU (rozhodný není obrat ve státě usazení). Podniky splňující nově nastavené parametry mohou využít zjednodušení a prodej zboží danit ve státě odeslání.

Režim jednoho správního místa (JSM) Na výše uvedenou změnu reaguje významné rozšíření režimu jednoho správního místa (JSM). Provozovatelé e-shopů, kteří zasílají zboží konečným spotřebitelům (tj. osobám nepovinným k dani) do ostatních členských států EU, by se bez použití JSM museli registrovat k DPH ve všech členských státech EU, do kterých budou své zboží zasílat. Zjednodušením je právě využití režimu JSM, v rámci kterého bude možné výběr DPH, která je splatná v jiném členském státě (členském státě spotřeby), spravovat z jednoho místa. moje.kdpcr.cz

DPH

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Jedná se o elektronický systém, speciální aplikaci, do kterého se plátce registruje/identifikuje v zemi svého usazení a díky kterému deklaruje a vypořádá své celoevropské DPH povinnosti z vybraných plnění. Režim JSM není úplnou novinkou. Již dnes se s ním setkáváme v určité „mini“ podobě, odtud také termín Mini-One-Stop-Shop, MOSS. MOSS se v současné době využívá pro velmi omezený okruh plnění v podobě elektronicky poskytovaných služeb, telekomunikačních služeb a služeb rozhlasového a televizního vysílání. Nově bude režim JSM aplikovatelný nejen na již zmiňované prodeje zboží na dálku, ale také vybrané prodeje dovezeného zboží na dálku a obecně služby poskytované evropským konečným spotřebitelům s místem zdanění v jiném členském státě EU. Do kategorie posledně zmiňovaných plnění patří například prodeje vstupenek na akce konané v ostatních státech EU, služby související s nemovitostí či nájem dopravního prostředku. V případě prodeje dovezeného zboží na dálku bude režim JSM aplikovatelný pro zásilky vlastní hodnoty do 150 eur nepodléhající spotřební dani (detaily jejich dovozu níže). Režim JSM bude operovat v několika modulech/režimech, kterými jsou: režim unie, režim mimo unii a nově doplněný dovozní režim (Import One Stop Shop – IOSS). Jedná se o separátní moduly, které mají vlastní registraci, samostatná daňová přiznání, včetně odlišných termínů pro podávání těchto přiznání. Zde je důležité a zajímavé zmínit, že do budoucna se má využitelnost JSM dále rozšiřovat i na přeshraniční dodávky zboží mezi podnikatelskými subjekty v návaznosti na zavedení konečného DPH režimu. Přestože samotná registrace do JSM je dobrovolná, následné využití režimu JSM pro všechna vybraná plnění podléhající předmětnému modulu je povinné. Novela explicitně stanovuje, jaká plnění jsou předmětem jednotlivých modulů. Stejně tak jsou specifikovány kategorie poskytovatelů, na které jednotlivé moduly dopadají.

Režim unie Režim unie se obecně použije pro prodeje zboží na dálku. V případě osob usazených v EU i pro poskytování služeb konečným příjemcům v EU (s výjimkou případů, kdy má poskytovatel provozovnu ve státě spotřeby). Režim unie je dále aplikovatelný i na lokální dodávky zboží konečným spotřebitelům, jestliže jejich prodej usnadňují internetové platformy a tyto se dostanou do pozice domnělého dodavatele (detail k internetovým platformám uvádíme níže).

Režim mimo unii Režim mimo unii naopak použijí subjekty neusazené v EU pro všechny služby poskytované evropským konečným spotřebitelům. V pozici poskytovatele služeb se tak například nebudou muset registrovat k DPH v místě konání sportovních, kulturních či jiných vzdělávacích akcí, jako jsou různé veletrhy, výstavy či koncerty pro konečné spotřebitele. Využití režimu JSM tak pro ně může představovat významné administrativní zjednodušení. moje.kdpcr.cz

Rozšíření režimu jednoho správního místa umožní odvod celoevropské DPH z vybraných plnění v rámci jednoho tuzemského portálu. Do budoucna je s tímto režimem počítáno i pro vypořádání DPH z intra-komunitárních prodejů zboží mezi podnikateli.

Dovozní režim Modul dovozního režimu JSM je aplikovatelný na odvod daně při prodeji dovezeného zboží na dálku u zásilek vlastní hodnoty do 150 eur, které nepodléhají spotřební dani. Prodávající se zaregistruje do daného modulu a získá daňové evidenční číslo (DEČ) pro účely dovozu. Pokud není dodavatel usazený v Evropské unii, je povinen si zajistit zprostředkovatele. Předmětné DEČ předloží (většinou prostřednictvím přepravce) zástupcům celní správy při dovozu zboží do Evropské unie. Daň z titulu dovozu pak neuhradí na celnici, ale deklaruje a odvede ji na základě daňového přiznání podávaného v rámci JSM. Podmínky pro využití jednotlivých modulů se na první pohled nemusí zdát jednoduché. Například subjekty neusazené v EU se mohou de facto registrovat do všech výše uvedených modulů v závislosti na druhu poskytovaného plnění.

Daňová přiznání a platba daně v režimu JSM Veškerá DPH z plnění v rámci daného modulu je deklarována v jednom daňovém přiznání a hrazena v eurech na účet státu identifikace (registrace). Členský stát identifikace dále rozesílá daňové přiznání a daň do příslušných členských států spotřeby. Daňové přiznání se podává za kalendářní čtvrtletí (v modulu Dovozního režimu za kalendářní měsíc), a to do konce následujícího kalendářního měsíce. Daň se vyčíslí v eurech za použití směnného kurzu posledního dne zdaňovacího období a je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. V rámci daňových přiznání v režimu JSM se uvádí „pouze“ částka daně. Pokud za příslušné zdaňovací období poplatník neuskuteční žádné vybrané plnění, je povinen podat nulové daňové přiznání.

DPH

Případné opravy je možné provést do tří let v daňovém přiznání za období, ve kterém vznikl důvod pro opravu. Zde bude využit speciální modul oprav. Pokud to umožní vnitrostátní právní úprava státu spotřeby, bude po uplynutí tříleté lhůty možné opravit přiznání přímo ve státě spotřeby, nikoli v rámci JSM. Do JSM je možné se již zaregistrovat. Žádost v ČR mohou podat subjekty, které jsou plátci DPH, nebo osoby identifikované k dani. Místně příslušným je Finanční úřad pro Jihomoravský kraj. Registrace je účinná ode dne uskutečnění plnění uvedeného v přihlášce nebo od prvního dne měsíce následujícího po podání přihlášky k registraci, nejdříve však od 1. července 2021. Identifikátorem v režimu EU bude DIČ. JSM představuje výrazné zjednodušení pro subjekty, které by jinak čelily nezanedbatelným administrativním nákladům spojeným s četnými registracemi k DPH v různých státech.

Prodej dovezeného zboží na dálku S účinností od 1. července 2021 dále dochází ke zrušení osvobození od DPH na dovoz zásilek malé hodnoty (dnes aplikováno na zásilky do 22 eur), které bylo diskriminační vůči prodejům zboží v rámci EU. Nově tak budou veškeré zásilky dovážené ze zahraniční podléhat DPH bez ohledu na jejich hodnotu, což si opět vyžádalo zavedení zjednodušujících mechanismů v oblasti odvodu této daně. Prvním zjednodušením je výše zmíněný modul Dovozního režimu v rámci JSM. Druhým zjednodušením je zavedení zcela nového zvláštního režimu pro dovoz zboží nízké hodnoty. Díky němu budou moci držitelé příslušného povolení (většinou dopravci) za dovozce odvádět DPH z dovozu zásilek nízké hodnoty souhrnně za kalendářní měsíc v rámci doplňkového celního prohlášení. Obě zjednodušení jsou aplikovatelná na odvod daně z dovozu zásilek do vlastní hodnoty 150 eur, které nepodléhají spotřební dani. Rozdíl mezi výše uvedenými je zejména v tom, zda DPH z dovážené zásilky odvede prodávající, nebo kupující. Při nákupu zboží ze zahraniční přes e-shop tak bude třeba posoudit, zda je cena zboží uvedena včetně daně, či nikoli. Zákazníci by měli do budoucna o to bedlivěji sledovat, za jakých podmínek zboží na e-shopech ze zahraničí nakupují. V případě, že DPH z dovezené zásilky odvede prodávající, může tak učinit přes JSM, modul Dovozního režimu, jak jsme již uvedli výše. Naopak v případě, že cena zboží nakupovaného na e-shopu nebude představovat cenu „all-inclusive“ ve smyslu zahrnutí dovozní DPH, bude za odvod DPH zodpovědný konečný zákazník. Zjednodušení v odvodu DPH z dovozu bude možné v případě, že přepravu zboží zajistí subjekt, který získal speciální povolení na zvláštní celní režim pro dovoz zboží. Přepravce vybere příslušnou DPH od konečného zákazníka. Ten se tak nemusí potýkat se standardním celním řízením a nemusí si sám zajišťovat celní odbavení zásilky. Prodejci zboží ze zahraničí by tedy měli promyslet všechny možné varianty a najít optimální způsob výběru DPH z titulu dovozu zboží, a to jak pro sebe, tak pro své zákazníky.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Internetové platformy Změny vyplývající z e-commerce novely se v neposlední řadě významně dotknou i provozovatelů elektronických rozhraní (platforem, e-shopů). Nově i ty e-shopy, které neprodávají „vlastní“ zboží, ale „pouze“ usnadňují jeho prodej, budou muset posuzovat, zda se dostaly do pozice domnělého dodavatele pro účely DPH, či nikoli. Do pozice domnělého dodavatele se platformy mohou dostat v případě usnadnění následujících prodejů: Prodej zboží na dálku zahraniční osobou v rámci EU. Prodej dovezeného zboží na dálku do hodnoty 150 eur. Rozhodující tedy budou parametry dané platformy, status původního dodavatele a lokalita, ze které je zboží odesláno. Stěžejní je určit, zda platforma usnadňuje vybrané prodeje, či nikoli. Nařízení Rady EU ke směrnici DPH negativně vymezuje platformy, které usnadňují prodej zboží a které se mohou stát domnělými dodavateli. Konkrétně pouze taková platforma, která současně splní všechny tři níže uvedené podmínky, se u vybraných prodejů nestane domnělým dodavatelem: Nestanoví přímo či nepřímo žádnou z podmínek, za kterých se prodej uskutečňuje. Nepodílí se přímo nebo nepřímo na schvalování účtování poplatku. Nepodílí se přímo nebo nepřímo na objednání či doručení zboží. Domnělým dodavatelem dále nebude taková platforma, která pouze zpracovává platby nebo dané zboží jen inzeruje či přesměrovává zájemce o zboží na jiná elektronická rozhraní. Výše uvedené parametry jsou podrobněji specifikovány ve Vysvětlivkách Evropské komise. I přes výčet jednotlivých případů nemusí být rozhodnutí o tom, zda platforma usnadňuje daný prodej, jednoduché. Jestliže platforma splní výše uvedené parametry a stane se tedy domnělým dodavatelem pro účely DPH, bude řešit, jak příslušnou DPH vypořádat. Možností je opět registrace platformy do režimu JSM, příslušného modulu dle konkrétního plnění. V návaznosti na výše zmíněnou fikci vznikají provozovatelům platforem další povinnosti než „jen“ odpovědnost za odvod DPH z předmětné transakce, například vedení záznamů a DPH evidence. Případné omezení odpovědnosti dané platformy bude podléhat přísným kritériím a bude se vztahovat jen na potenciální rozdíl mezi odvedenou a zákonem stanovenou částkou daňové povinnosti. Detailnější rozbor nové úpravy DPH pro elektronické obchodování lze nalézt ve Vysvětlivkách Evropské komise.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daň daňových ňových h poradců ů ČR / 7-8/2021

Aktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE G7 dosáhla shody na výši globální korporátní daně Ve dnech 5. a 6. června 2021 proběhla v Londýně jednání G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Velká Británie a Spojené státy americké) ve věci uvažovaného zavedení globální korporátní daně. K ministrům financí z uvedených zemí se připojili také zástupci Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, euroskupiny a Rady pro finanční stabilitu. Jak bylo avizováno v komuniké, dohodli se představitelé na sazbě globální korporátní daně ve výši 15 %. Ministryně financí Spojených států amerických, Janet Yellenová, uvedla: „G7 učinila obrovský pokrok a závazek vstříc dosažení společné korporátní daně. Tato daň zajistí celosvětový ekonomický růst, jelikož sjednotí pravidla hry.“ Německý ministr financí, Olaf Scholz, s jejími slovy souzní: „Sedm z hlediska průmyslu nejvýznamnějších státu podpořilo koncept minimálního zdaněTomáš Půček ní pro společnosti. Jedná se o skvělé zprávy s ohledem na daňovou spravedlnost a solidaritu, naopak Právní oddělení KDP ČR jde pak o příšerné zprávy pro daňové ráje napříč světem. Francouzský ministr, Bruno Le Maire, označil dohodu za výchozí bod s tím, že doufá v pozdější nárůst sazby, ostatně jak původně navrhoval kabinet amerického prezidenta Joea Bidena (ten původně navrhoval výši 21 %). Naproti tomu například Oxfam dohodu kritizuje s tím, že se politici nechali opít vlastním úspěchem a těžko lze současnou podobu považovat v jakémkoliv smyslu za průlomovou. Uvádí, že co se týče sazby, je z jejich pohledu laťka nastavena příliš nízko, když je v podstatě srovnatelná se sazbami existujícími v Irsku, Švýcarsku a Singapuru. V Irsku je v současnosti uzákoněná korporátní daň ve výši 12,5 %, čímž se řadí mezi přední daňové ráje. Tato politika na irské území láká technologické giganty, jakými jsou Apple či Google (v případě Applu však Evropská komise již v roce 2016 rozhodla, že Apple samotný získal v Irsku neoprávněné daňové výhody ve výši 13 mld. eur. Společnost i Irsko samotné toto rozhodnutí rozporují. S jistotou lze dnes říci, že další jednání budou ještě složitá. Systém přepočítávání platby části zisků společností v zemích, kde realizují své tržby, je podle některých kritiků již dnes poměrně nepřehledný, přičemž některé státy již avizovaly, že budou pro své společnosti žádat výjimku. Tak se stalo například v případě Velké Británie a finančního sektoru. Ve vztahu k Velké Británii je namístě také zmínit odhad think-tanku TaxWatch, který předpovídá, že globální korporátní daň sníží státní příjmy oproti britské digitální dani, která by právě celosvětovou korporátní daní mohla být nahrazena. Ostatně na to spoléhají i technologické společnosti, které tak, dle dostupných vyjádření, celosvětovou korporátní daň přivítaly veskrze pozitivně. Předpokládají, že tím bude ze hry vyřazena digitální daň z tržeb, kterou již některé země zavedly, kdy v tomto duchu k věci přistupuje i americká administrativa. Naproti tomu Evropská unie hodlá v přípravě jednotné digitální daně pokračovat.

Komise zveřejnila červnový infringement package Evropská komise nedávno publikovala tzv. infringement package, tedy souhrn právních kroků, které byly komisí podniknuty vůči různým členským státům v návaznosti na nesoulad právního stavu v těchto státech se závazky, které plynou z práva Evropské unie. Formální výtka byla zaslána například Bulharsku, které dosud nesplnilo všechny podmínky vyžadované v souvislosti s transpozicí směrnice ATAD (Anti-Tax Avoidance Directive). Ke stejné problematice se váže také upozornění Německa na nedostatečné oznámení všech požadovaných kroků podniknutých k implementaci směrnic ATAD1 a ATAD2. Pakliže Německo v této oblasti nepokročí, hrozí mu komise žalobou. Maďarsko, Nizozemsko a Polsko se naproti tomu potýkají s problémy ohledně plné implementace páté AML směrnice do vnitrostátního práva, ačkoliv lhůta pro implementaci uběhla 10. ledna 2020. Státům je v tomto případě poskytnuta dvouměsíční lhůta k nápravě (tj. pro zmiňovanou implementaci), v případě jejíhož marného uplynutí může věc komise předložit Soudnímu dvoru Evropské unie.

Discussion paper CFE: „Legální znamená přijatelné?“ Souběžně s kroky vládních činitelů a zákonodárců, shody G7 na globální korporátní dani nebo iniciativ Evropské unie k zamezení daňovým únikům zveřejnila CFE discussion paper, který se týká vysokých profesních nároků v daňově poradenské oblasti, přičemž centrálním bodem dokumentu je pak apel na otázku z titulku, tedy na rozdíl mezi legálním a akceptovatelným. Účelem zveřejnění je rozproudit na téma profesní etiky debatu (v rámci níž CFE ocení aktivní zpětnou vazbu) nejen mezi daňovými specialisty, ale i mezi těmi, kdo jejich služby využívají či se zajímají o funkčnost daňového systému v Evropě. Již teď je totiž zřejmě, že daňoví poradci budou hrát jednu z klíčových rolí v nápravě ekonomických dopadů pandemické krize, stejně tak jako v současném rostoucím propojení technologie a byznysu. moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Problematika zařízení (ne)tvořící funkční celek s budovou Předmětem příspěvku je problematika posouzení různých zařízení z hlediska jejich účetních a daňových předpisů ve vazbě na samostatné technické a technologické určení, eventuálně jako součást funkčního celku stavby budov, a to včetně souvisejících soudních rozsudků. Petr Koubovský Daňový poradce, Rödl & Partner Tax

ýrobní zařízení, zařízení a předměty sloužícími k provozování služeb či účelová zařízení a předměty různého druhu jsou nedílnou součástí podnikatelských aktivit. Otázky však začínají vznikat v případech, kdy předmětná zařízení s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, přestože jsou s ní pevně spojeny a představují tak samostatné movité věci, které jsou samostatně odpisovány. Obdobné otázky pak samozřejmě přicházejí i v opačných případech, tj. u zařízení, která naopak pevné spojení s budovou či stavbou nevykazují, ale přesto jsou jejich součástí a odepisovány tedy v rámci jejich ocenění. Budiž důkazem úvodní krátký a jednoduchý příklad. Příklad Společnost si nechá ve svém objektu výrobní haly zřídit technologický výtah pro přepravu materiálu mezi poschodími předmětného objektu. Technologický výtah je logicky pevně spojen se stavbou. Pořizovací cena činí 1 500 000 Kč. Otázka je nasnadě – je tento výtah součástí stavby, a tedy jejím technickým zhodnocením, nebo se jedná o samostatnou movitou věc?

Pokud se budeme řídit pokynem Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) D-22, potom se bude jednat o samostatnou movitou věc, protože v části pokynu k § 26 ZDP jsou jako příklady samostatných movitých věcí uvedeny právě i technologické výtahy, zdvihadla, eskalátory a pohyblivé chodníky. Tyto lze tedy považovat za samostatnou movitou věc a odpisovat samostatně, nezávisle na stavbě výrobní haly. Zpravidla budou výtahy zařazeny ve III. odpisové skupině. V praxi se však lze setkat s celou řadou případů, kde už k tak jednoznačnému závěru nebude snadné dospět. Co si lze například představit pod účelovými zařízeními pro školství, vzdělání, kulturu, sport a účelovými zařízeními zdravotnických pracovišť či strojním zařízením kin, divadel, kulturních domů a zařízení, knihoven, archivů, lázní, koupališť, stadionů a krematorií a řadou dalších podobných příkladů? Bohužel v řadě případů budeme bojovat jen s velmi obecným vymezením tohoto výkladu, který, podle mého názoru, daný problém moc neřeší. Na co se tedy spoléhat v takovýchto případech, co nám může být nápomocno k identifikaci správného posouzení dané věci? Osobně se domnívám, že lze čerpat z těchto dostupných a podpůrných zdrojů: i. Právní úprava soukromého práva ii. Stanovisko KANCL1 č. 17 – k pojmu součást věci – stroje; výhrada vlastnictví dle § 508 NOZ iii. Právní úprava daňového práva iv. Výklady GFŘ obsažené v pokynu GFŘ D-22 v. Známá a publikovaná stanoviska a sdělení MF ČR vi. Závěry soudních rozsudků k dané problematice

1 Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti (dále jen „KANCL“)

moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

V dalším textu tohoto článku bych se rád podrobněji pozastavil právě nad výše uvedenými zdroji a jejich bližším zkoumáním a rozborem pomohl přispět alespoň k částečnému objasnění uvedené problematiky, resp. získání prostředků, jak se s ní vypořádat.

I. Soukromoprávní úprava Český právní systém definuje věc (latinsky res) v ustanovení § 489 a následujících občanského zákoníku,2 dle kterého: „Věc v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.“ Dle citovaného ustanovení NOZ dále dělí věci na movité a nemovité. Význam rozdělení věcí na movité a nemovité se projevuje například v podobě rozdílných náležitostí, které se vyžadují při jejich převodu. Ve shodě s dosavadní právní úpravou tak nový občanský zákoník požaduje písemnou formu pro právní jednání, na jejichž základě se nemovité věci převádějí.3 Dalším případem odlišného vnímání právního režimu movitých a nemovitých věcí je skutečnost samotného nabytí movité věci, kdy u movité věci je to zpravidla dříve odevzdáním, dle § 1099 NOZ již dokonce samotnou účinností smlouvy,4 zatímco nemovité věci se nabývají až vkladem do katastru nemovitostí, tedy pokud této evidenci podléhají. NOZ také rozlišuje pojmy součást a příslušenství věci, kde součástí věci je vše, co k dané věci podle její povahy náleží a nemůže být od věci odděleno, aniž by se tím daná věc (věc hlavní) znehodnotila. Znehodnocením se rozumí zničení nebo poškození jak faktické, tak funkční, jde tedy o ztrátu jejího funkčního určení, resp. hospodářského účelu. Součást věci tedy tvoří s hlavní věcí celek a není v právním smyslu samostatnou věcí, proto právní jednání, která se týkají hlavní věci, se týkají i její součásti. Při koupi věci hlavní tedy přechází na kupujícího i vlastnické právo k její součásti bez ohledu na to, zda to bude uvedeno ve smlouvě, či nikoli. Ustanovení § 509 NOZ pak speciálně upravuje definice vodovodů, kanalizací nebo energetických či jiných vedení, která svou povahou zasahují do více pozemků a nejsou jejich součástí, neboť patří vlastníkovi dané věci. Jednou ze zásadních otázek, které je třeba řešit, je odpovědět si a nalézt rozdíl mezi slovy připevněný anebo upevněný. Stěžejní může být toto rozlišení zejména v případech zařízení (stroje), které se následně umisťuje do pronajatých prostor. Součástí nemovité věci není upevněné zařízení, které je zapsané do veřejného seznamu, byla-li se souhlasem vlastníka nemovité věci zapsána výhrada, že stroj jeho vlastnictvím není.5 Jde o výjimku z ustanovení § 505 NOZ. Obecně však platí, že pouze ty stroje a zařízení, které jsou upevněné k nemovité věci, se mohou stát její součástí, pokud takovému důsledku vlastník nemovitosti a vlastník stroje nezabrání učiněním výhrady. V praxi je bohužel mnohdy velmi obtížné rozlišit mezi trvalým upevněním zařízení či jen připevněním. A právě pro tyto případy je zde dána možnost, a já tuto možnost jen doporučuji, učinit výhradu. V této souvislosti nutno poznamenat, že katastrální úřad povahu zařízení/stroje ve smyslu jeho pevnosti spojení s nemovitou věcí vůbec nezkoumá. Výhrada je tedy zapsána, bez ohledu na reálnost výhrady samotné nebo nadbytečnou informaci vykazovanou moje.kdpcr.cz

u nemovitosti. Zápis výhrady je v evidenci katastru nemovitostí proveden formou vkladu (dříve poznámky). Návrh je podán původním vlastníkem zařízení/stroje, a to se souhlasem vlastníka nemovitosti. Účinky zápisu výhrady jsou konstitutivní. V těchto případech pak tedy dle mého názoru existuje pouze jediný možný negativní důsledek, a to jsou související konsekvence vyplývající z uvedení nepravdivých informací vůči orgánu státní správy. Příslušenství věci bylo před účinností NOZ dáno zejména subjektivním náhledem vlastníka samotného, např. i z estetických či jiných důvodů (např. snubní prsten a jeho pouzdro).6 NOZ však přichází ve svém ustanovení § 510 odst. 1 věta prvá7 s vymezením příslušenství, které potlačuje subjektivní kritérium vlastníkova určení vedlejší věci za příslušenství věci hlavní a přiklání se spíše k objektivnímu vymezení příslušenství, u něhož je rozhodující hospodářské určení vedlejší věci ve vztahu k věci hlavní.8 Níže uvádím typické příklady součásti a příslušenství nemovité věci: Součást věci

Příslušenství věci

rostlinstvo vysazené na pozemku

sklep či komora umístěná mimo byt

stavby stojící na pozemku (s vyj. dočasné stavby)

studny rodinných domů

podlahové krytiny bytů

septiky a žumpy

vytápění

oplocení

vnitřní instalace

kůlny a stodoly

II. Stanovisko expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy (KANCL) Expertní skupina Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti působí od září 2012 a je stálým

2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ”). 3 § 560 NOZ. 4 § 1099 NOZ: „Vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.“ 5 § 508 NOZ. 6 Spáčil, J.: Sporné otázky institutu „příslušenství věci“. Právní rádce, 2010, č. 2, str. 43: „Podle platného právního stavu je příslušenstvím nejen příslušenství přirozené, ale i umělé, tedy takové, které bylo jako příslušenství určeno vlastníkem, ač společné užívání příslušenství s věcí hlavní není hospodářskou nezbytností.“ Podobně srov. Eliáš, K.: Součást věci a její příslušenství. Ad notam, 2007, č. 4, str. 106. 7 § 510NOZ: „Příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím.“ 8 Srov. Eliáš, K., Havel, B.: opt. cit., sub 2, s. 301, komentář k ustanovením § 481 až 484.

Ostatní

poradním orgánem ministra spravedlnosti v oblasti nového soukromého práva. Základním úkolem této skupiny je právě podávání a sjednocování výkladu otázek nového soukromého práva, podílení se na tvorbě doprovodné legislativy, vzdělávání a předkládání návrhů a doporučení v této oblasti. Členy jsou totiž zejména zástupci justiční sféry, profesních komor, akademické obce a Ministerstva spravedlnosti. Podle stanoviska č. 179 KANCL pod pojmem upevnění rozumí takové spojení, které by v případě odejmutí předmětného zařízení znamenalo znehodnocení nemovitosti. Nutno však zmínit, že pevné spojení s nemovitostí však není jediným kritériem. Dalším kritériem je totiž například funkční spojení zařízení s nemovitostí, které bude zřejmé například u zařízení typu osobních výtahů, transformátorů, výtopových systémů, vzduchotechniky atd. I judikatura Nejvyššího soudu z dvacátých let dvacátého století došla k obdobným závěrům.10 Obecně je vše, co je zapuštěno nebo upevněno ve zdech, součástí věci.11 Stroj spojený „pevným základem“ s nemovitou věcí je tedy její součástí. Výjimka je pak dána pouze díky ustanovení § 508 odst. 1 NOZ, tj. zápisu věci do veřejného seznamu. Je navíc nutné upozornit i na to, že katastrální úřad nebude jako podmínku zápisu zkoumat, zda stroj skutečně je součástí nemovité věci.12 Výhrada podle ustanovení § 508 odst. 1 NOZ je tak způsobilá řešit i ty hraniční případy, kdy není na první pohled zřejmé, zda stroj je či není součástí nemovité věci. V praxi se lze běžně nejvíce setkat například s přibetonováním zařízení/stroje k podlaze. S přihlédnutím k testu funkčnosti (zpravidla dle povahy stroj nebude náležet k budově) a dále vzhledem ke skutečnosti, že případné odejmutí stroje bude znamenat sice poškození betonu, avšak nikoliv budovy jako celku, pravděpodobně i drobné poškození stroje samotného (např. odřeniny), stroj však je samostatnou věcí v právním smyslu a není nutné zapisovat výhradu do katastru nemovitostí.

III. Právní úprava daňového práva Primárně naši pozornost zaměříme samozřejmě na zákon o daních z příjmů13, neboť toto posouzení má zásadní význam při stanovení základu daně z příjmů. Jestliže totiž technologie bude součástí budovy, bude se pro daňové účely odpisovat společně s budovou 30 resp. 50 let. Pakliže však bude technologie posouzena jako samostatný hmotný majetek, doba odpisování bude výrazně kratší, v případě druhé odpisové skupiny dokonce jen 5 let.

9 http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/Stanovisko-17-508_ NOZ.pdf. 10 RV II 244/28 ze dne 27. prosince 1928 a RV II 188/23 ze dne 3. 7. 1923. 11 § 506 odst. 1 NOZ. 12 § 23 odst. 1 písm. p) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí („katastrální zákon“). 13 zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). 14 § 26 odst. 2 ZDP. 15 Příloha č. 1 pod odkazem +++++) k ZDP.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Přestože se i v daních v obecné rovině vychází ze soukromého práva, tj. NOZ, ZDP má k této problematice svou vlastní, tedy speciální úpravu, a to v následujících ustanoveních: „Za samostatné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, které s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny.“14 „Nedílnou součástí domů, budov a staveb (stavebních děl) jsou zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla umožňují jeho funkci a účel, ke kterému je určeno. Takováto zařízení a předměty musí být se stavebním dílem pevně spojena a nelze je demontovat, aniž by došlo ke znehodnocení funkce a účelu stavebního díla, a jsou zpravidla součástí celkové dodávky stavebního díla.“15 V daném případě se domnívám, že platí obecné právní principy, zde „lex specialis derogat generali“ (zvláštní zákon ruší obecný) neboli jinak řečeno, že zvláštní úprava, má přednost před úpravou obecnou, např. vztah ZDP (zvláštní úprava, lex specialis) a NOZ (obecná úprava, lex generalis). Ještě si dovoluji upozornit na skutečnost, že výše komentovaná speciální právní úprava v ZDP se vztahuje pouze ke stavbám a nelze ji tedy použít u movitých věcí. Z citované věty ustanovení § 26 odst. 2 ZDP je pak zcela zjevné, že zásadním kritériem, zdali je technologie samostatná či součástí stavby, je funkce a účel, ke kterému byla stavba určena a zkolaudována. Proto je nutné vždy primárně u stavby posoudit její funkční a účelové hledisko a posléze zaměřit pozornost na to, co ten který účel stavby umožňuje.

Příklad Zřízení klimatizace v administrativní budově: a) Společnost provádí výstavbu administrativní budovy, přičemž v projektové dokumentaci ke stavebnímu dílu je uvedeno, že budova nemá přirozené větrání, a proto že větrání bude zajištěno klimatizačními jednotkami. = > v tomto případě je klimatizace součástí budovy, bez ní by totiž nebyla budova vůbec zkolaudována a nemohla by plnit svoji funkci a účel. b) Společnost se rozhodla v administrativní budově k instalaci klimatizačních jednotek. Administrativní budova, která je již užívána v souladu se stavebními předpisy (a to i před dodáním klimatizace). = > v tomto případě není klimatizace součástí budovy, neboť dodávka a instalace klimatizace v tomto případě nemá vliv na funkci a účel užívání budovy a je samostatným hmotným majetkem.

Pokyn D-22 v části „K Příloze ZDP“ dokonce uvádí již konkrétní příklady technických vybavení, která jsou chápána jako nedílná součást stavebních děl, jedná se například o: vnitřní rozvody studené a teplé vody (včetně rozvodů pro ústřední vytápění), páry a související regulační a měřicí technika (s výjimkou výměníkových stanic uvedených dále u samostatných movitých věcí), moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Ostatní

vnitřní rozvody kanalizace, vnitřní odpadové šachty, vnitřní rozvody elektroinstalace včetně nástropních a nástěnných svítidel a příslušných rozvodných skříní a rozvaděčů, slaboproudá a sdělovací vnitřní vedení, včetně rozvodů zabezpečovacích a bezpečnostních zařízení, rozvody datových sítí, hromosvody, venkovní osvětlení stavebních děl (s výjimkou osvětlení výrobních nebo provozních zařízení, osvětlení výškových objektů), vnitřní rozvody vzduchu (klimatizace a vzduchotechnika) a plynů, lokální a ústřední vytápění včetně kotlů a výměníkových stanic pro dům (budovu), resp. pro několik domů (blok) v domech a budovách bez ohledu na druh topného média (kromě kotlů a výměníkových stanic v samostatných budovách výtopen a energetických stavebních děl), základní armatury a vybavení spojené se stavebním dílem (klozety, vany, umyvadla, dřezy, baterie, kuchyňské sporáky, kuchyňské odsávače par, karmy, boilery, osušovače rukou), prefabrikovaná jádra, vestavěný nábytek, osobní výtahy a nákladní výtahy (kromě technologických nákladních výtahů uvedených dále u samostatných movitých věcí), zabudované konstrukce (kovové atd.), sloužící k upevňování účelových zařízení a předmětů, zabudovaná umělecká díla v domech a budovách, obklady stěn a stropů včetně zavěšených stropů (např. kazetových), protipožární zařízení včetně rozvodů a hasicích přístrojů (kromě požárně bezpečnostních zařízení, která jsou instalována na technologických zařízeních a zabezpečovacích zařízeních, a požární signalizace v domech a budovách uvedených dále u samostatných movitých věcí), stavební konstrukce jeřábových drah včetně pojezdových kolejnic a sběračů, izolace stavebních děl všeho druhu, okenice, mříže, rolety, žaluzie, markýzy, dopravní značky a dopravní značení.

uvedené jsou vyvolány reakcí na rekodifikaci práva a mnohé změny jsou tak pouze terminologické. Je namístě si však hned na počátku uvědomit, že tento pokyn není nejen na úrovni zákona, ale dokonce ani součástí právních předpisů, nevychází totiž ani ve Sbírce zákonů, nejedná se ani o vyhlášku publikovanou ve Sbírce zákonů. Tedy z právního hlediska je právně nezávazný. Na druhé straně je však zcela zjevné, a praxe z minulých let to jen potvrzuje, že pokyny státní správa dává najevo své názory na problematická nebo mnohdy také nejednoznačná ustanovení ZDP. Poplatníci tedy mají takříkajíc jednoznačnou zpětnou názorovou vazbu správce daně při případných daňových kontrolách. Nelze jistě očekávat, že by se Odvolací finanční ředitelství při řešení opravných prostředků nedrželo textu pokynu, a tak nelze vyloučit, že se spor dostane až k soudu, jehož výsledný rozsudek možná ovlivní výklad ZDP, resp. není ani výjimkou, že právě až na základě soudních rozsudků dojde ke zpětné změně i výše uvedených pokynů. Kromě již výše v textu uvedených konkrétních příkladů technických vybavení, která jsou v rámci pokynu D-22 chápána jako nedílná součást stavebních děl, je zde uvedený příklad samostatných movitých věcí sledujících daňově samostatný osud bez ohledu na své pevné zabudování do stavby, které je nutno vnímat ve vazbě na vysvětlivku „+++++” k odpisové skupině 4 až 6 v Příloze č. 1 k ZDP. Jedná se například o: zařízení výtopen – kotelen (středotlakých, vysokotlakých, parních, horkovodních) a výměníkových stanic pro průmyslovou výrobu tepla a dále výměníkových stanic uvedených v bodě 2., strojní zařízení čerpacích stanic včetně jejich podzemních a nadzemních nádrží, stanic ropných produktů, strojní zařízení přečerpávacích a čisticích stanic úpraven vod, čisticích a redukčních stanic a zařízení na čištění odpadů včetně měření, regulace, dálkového ovládání, požárně bezpečnostní zařízení a ochranné systémy, které slouží pro protipožární zabezpečení technologických zařízení, zabezpečovací zařízení a bezpečnostní zařízení včetně jejich signalizace v domech a budovách (kromě rozvodů uvedených ve vysvětlivkách k příloze zákona obsažené v tomto pokynu), technologické výtahy, zdvihadla, eskalátory a pohyblivé chodníky, zařízení mostových kolejových vah a mechanizovaných výsypek, skladová a úložná zařízení pro mechanizované ukládání včetně manipulačních zařízení a regálů, rozvodná zařízení a osvětlení technologických zařízení včetně přestavitelných nosných konstrukcí technologických rozvodů k výrobním zařízením, jejichž dispoziční uspořádání je přímo závislé na dispozičním uspořádání výrobní linky,

IV. Výklady GFŘ obsažené v pokynu GFŘ D-22 Zákony bývají mnohdy složité, daňové nevyjímaje. ZDP (ve srovnání kupříkladu s účetními předpisy) není „prováděn“, tedy rozpracován a vysvětlován prostřednictvím prováděcích vyhlášek. GFŘ dříve pak Ministerstvem financí jsou v zájmu uplatňování jednotného postupu v ne vždy zcela jasných ustanoveních zákona (zde myšleno ZDP) vydávány pokyny řady D. Jedním z „celoplošných a širokospektrálních“ pokynů, protože se týká mnoha částí celého ZDP, je nový pokyn D-22.16 Tento pokyn je sice relativně nový, ale přibližně v polovině ustanovení kopíruje řešení stanovená původním pokynem D-6 (D-300, D-190), změny v něm moje.kdpcr.cz

16 Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, čj. 5606/15/7100-10 ze dne 6. 2. 2015 (dále jen „pokyn D-22“).

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

strojní zařízení transformoven, měníren, spínacích stanic, náhradní zdroje elektrické energie včetně automatiky a akumulátorů, zařízení kuchyní a vývařoven pro veřejné stravování včetně chladírenského a mrazírenského vybavení, přístroje a zařízení pro klimatizaci a vzduchotechniku, informační, reklamní a propagační zařízení (světelná a nesvětelná), kromě trvale zabudovaných nosných konstrukcí a elektroinstalace, antény včetně satelitních.

Informace k uplatňování zákona o DPH u výstavby po 1. 1. 200817 V rámci této informace MFČR mimo jiné příkladně vymezilo příslušenství rodinného domu a bytového domu, a to například: garáže, zahradní altány, kůlny, skladové prostory pro dům; podzemní stavby, například jímky, jámy pro měřicí zařízení, čističky odpadních vod sloužící domu, vinné sklepy, stavby pro tepelná čerpadla; oplocení; přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizace, které jsou ve vlastnictví majitele rodinného domu nebo bytového domu; připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní (liniové stavby sloužící domu); studny; bazény.

Příklad Společnost si nechá v rámci svého areálu zřídit plynovodní přípojku do své výrobní haly. Plynovodní přípojka bude financována z vlastních finančních zdrojů. Otázkou je, zda-li předmětná plynovodní přípojka bude představovat samostatný hmotný majetek, či se stane součástí stavby budovy výrobní haly. Pokud se budeme řídit pokynem D-22, potom se bude jednat o samostatnou movitou věc, protože v části pokynu k § 26 ZDP jsou jako příklady uvedeny pod bodem 6. „Elektrické přípojky, plynovodní přípojky a tepelné přípojky podle energetického zákona, které odběratel zřizuje na svůj náklad, jsou pro odběratele pořízením hmotného majetku.“ Pro účely daňových odpisů se zatřídí předmětná přípojka do IV. odpisové skupiny. Samostatnou věcí tak typicky budou dále např. výrobní prostředky, které mají vlastní funkci (např. soustruh, fréza, kolejový jeřáb ve skladišti apod.), jakkoli jsou pevně spojené se stavbou. I když to tak přímo nevypadá, GFŘ dále rozebírá i příslušenství budov a staveb. Již od roku 2010 přináší Ministerstvo financí další pohled na příslušenství skrze rozdělení majetku, který je stavbou, bytem, nebytovým prostorem, samostatnou movitou věcí či souborem movitých věcí na komponenty. Jak si dále v textu tohoto příspěvku ukážeme, NSS mimo jiné konstatoval, že pokyn v části upravující problematiku součásti stavby „... vyjadřuje sice záměr, ale neodpovídá textu zákona“. Dle pokynu totiž např. klimatizační jednotka je samostatným hmotným majetkem, ale rozvody jsou součástí budovy. Toto tvrzení je příliš zevšeobecňující a nemá oporu v zákoně.

V. Některá známá publikovaná stanoviska a sdělení MF ČR V minulosti dávné i nedávné lze nalézt i méně či více oficiální vyjádření ze strany Ministerstva financí či GFŘ. Jen namátkou si přiblížíme některá z nich. 17 https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridanehodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/dph-u-sc-pri-prvodu-anaj-ne-a-byt-druz/informace-k-uplatnovani-zakona-o-dph-1646. 18 Zápis z jednání koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 29. 5. 2014 č. 411/13.11.13 – Problematika zařazení kogeneračních jednotek pro účely daně z příjmů.

Informace GFŘ vydaná ve spolupráci s ČSÚ k některým otázkám zatřídění stavebních prací dle oddílů 41 až 43 klasiﬁkace CZCPA ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví na DPH Pro potřeby veřejnosti GFŘ vydalo v oblasti režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví již celou řadu informací, stanovisek odpovědí na nejčastější dotazy atd., které uveřejňuje na webu České daňové správy mimo jiné práce typu instalace, opravy či údržby různých zařízení pevně spojených s budovou. Tento dokument obsahuje závěry v podobě obecných zásad k dotčeným otázkám tak, jak byly projednány GFŘ a ČSÚ.

KOOV č. 411/13.11.13 – Problematika zařazení kogeneračních jednotek pro účely daně z příjmů18 Tento příspěvek se zabýval otázkou povahy technologií kogeneračních jednotek z hlediska jejich zařazení do odpisové skupiny pro účely daně z příjmů, a to vzhledem k povaze a účelu těchto zařízení. S rozvojem různých energetických projektů dochází totiž k instalaci kogenerační jednotky (či jiného obdobného zařízení) do již existujících objektů nebo vně těchto objektů s tím, že toto zařízení buďto nahradí, nebo doplňuje stávající zdroj vytápění těchto objektů. Technologie kogenerační jednotky zpravidla obsahuje kogenerační jednotku jako takovou, protihlukovou kapotu, spalinový výměník, tlumič výfuku, technologický chladič umístěný vně objektu, vzduchotechniku, trafostanici a akumulátor na teplou vodu. Jedním ze základních charakteristických parametrů technologie kogenerační jednotky je výroba elektřiny a její prodej na trhu s elektřinou a dále její životnost dle typu 6 až 12 let. Technologie kogenerační jednotky totiž vedle případného vytápění objektu, v němž je instalována, naplňuje také svůj vlastní účel právě ve formě výroby elektřiny dodávané do distribuční sítě. V obecné rovině lze předpokládat, že přítomnost této konkrétní technologie nebude podmínkou vydání kolaudačního souhlasu pro danou stavbu. Pokud však technologie kogenerační moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Ostatní

jednotky bude jediným zdrojem tepla pro objekt, v němž je umístěna, může být ve smyslu soudních rozsudků19 považována za technologii nezbytnou pro funkci a účel stavby. Dle mého názoru pak bude s ohledem na funkčnost kogeneračních jednotek z hlediska výroby tepla rozhodující zejména: zda objekt, ve kterém je tato jednotka umístěna, vyžaduje dle stavebních předpisů vytápění, zda kogenerační jednotka představuje jediný zdroj tepla pro daný objekt a zda vlastník kogenerační jednotky je shodný s vlastníkem objektu, v němž je kogenerační jednotka umístěna. Výše uvedená problematika kogeneračních jednotek se však může týkat i např. klimatizačních jednotek, tepelných čerpadel, solárních systémů. Vzhledem k upravenému návětí bodu 1. k § 26 ZPD, pokynu D-22 a také vazbě na vymezení součásti staveb v +++++ v příloze č. 1 k ZDP lze dospět k závěru, že technologie zpravidla bude samostatnou movitou věcí ve smyslu § 26 ZDP, pokud nebude umožňovat právě funkci a účel stavby (a priori se vychází z funkčního určení), i když s ní bude pevně spojena. Pokud bude technologie umožňovat funkci a účel stavby, bude pevně spojena se stavbou a její demontáží dojde k funkčnímu a účelovému znehodnocení stavby, bude se jednat o nedílnou součást stavby. V daných případech lze mimo jiné vycházet z povinné projektové dokumentace staveb, z povinných prvků staveb, které stanovuje stavební zákon a prováděcí předpisy, z účelu a funkce, ke kterému byly stavby zkolaudovány atd.20 Jestliže by v daném případě představovala technologie samostatnou věc ve vlastnictví jiného subjektu, než je vlastník nemovitosti z pohledu právního (tedy občanského zákona), pak tato skutečnost nebude mít vliv na daňové posouzení tohoto majetku.

na vzájemné sounáležitosti věcí – jde spíše o subjektivní hledisko, neboť „to, co k věci podle její povahy náleží,” se určuje do značné míry podle lidských zvyklostí, zkušeností a norem vztahujících se ke konkrétní věci, na míře jejich oddělitelnosti – jde spíše o objektivní hledisko, které sleduje spojení věcí především ve smyslu fyzickém. V účetních a daňových předpisech se dle NSS obecně uplatní právě právní úprava soukromoprávní. NSS dále při posouzení významu § 26 odst. 2 ZDP uvádí: „Zásadní pro posouzení věci – součásti stavby – ve vymezení podle ZDP je umožnění funkce a určeného účelu stavby, pevné spojení se stavbou, jakož i to, zda demontáží součásti (ne)dojde ke znehodnocení funkce a účelu stavby. Zpravidla (tj. nikoli nutně) se jedná o součást celkové dodávky stavby. Za samostatné věci, tedy nikoli součást věci, se považují dle zákona o daních z příjmů zařízení a předměty, které se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou se stavbou pevně spojeny.“ NSS dospěl k závěru, že případné oddělení (zde klimatizační jednotky) od stavby by znamenalo její funkční a účelové znehodnocení, neboť tato byla svým charakterem trvale určena k výrobě, kterou by bez nich nebylo možno provozovat. Tato zařízení nadto nebyla využívána i k jiným účelům, předmětná technologická zařízení slouží jen věci, jejíž jsou součástí. NSS se také vyjádřil k pokynům řady D, kde konstatoval, že pokyn v části upravující problematiku součásti stavby „... vyjadřuje sice záměr, ale neodpovídá textu zákona“. Dle pokynu totiž např. klimatizační jednotka je samostatným hmotným majetkem, ale rozvody jsou součástí budovy. Toto tvrzení je příliš zevšeobecňující a nemá oporu v zákoně. Domnívám se a ohlasy s kruhu odborné veřejnosti mi dávají za pravdu, že právě tento rozsudek lze považovat za možný návod, jak v těchto sporných případech postupovat a pro svůj postup mít i nějakou solidní právní oporu. Lze tedy uzavřít, že zásadním kritériem pro určení, zda je technologie samostatná či součástí stavby, je funkce a účel, ke kterému byla stavba určena a zkolaudována!

VI. Soudní rozsudky k dané problematice Pokud má poplatník pochybnosti, nachází se v legislativní či výkladové nouzi, může se s důvěrou obrátit na související judikaturu. Bohužel i nadále platí, že v tomto ohledu se závěry našich soudů vážou především k právní úpravě před rekodifikací soukromého práva. Bez ohledu na tento fakt lze dle mého názoru na některé závěry přesto spoléhat a aplikovat je i na současnou právní úpravu.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR (dále „NSS“) sp. zn. 5 Afs 3/2010 – 144 ze dne 17. 10. 2010 Jedním z nejznámějších a průlomových rozsudků je právě tento rozsudek. NSS zde totiž konstatuje, co se rozumí movitou věcí. Pojem „samostatná movitá věc” účetní a daňové předpisy nikterak nevymezují. Lze uzavřít, že pojem „samostatná (movitá) věc” je pojmem právní nauky a judikatury. Dále názoru NSS je dle § 120 odst. 1 občanského zákona součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Občanský zákon staví samostatnost věci ve vztahu k věci jiné na dvou kritériích: moje.kdpcr.cz

Rozsudek sp. zn. 3 Afs 229/2017-29 ze dne 22. 11. 2018 V tomto svém dalším rozsudku se NSS zabýval otázkou týkající se nákladů na výměnu klimatizace a vzduchotechniky instalované v nemovitosti. Zde proti sobě stály názory daňové správy (klimatizace a vzduchotechnika představuje samostatný hmotný majetek a v případě jejich výměny se jedná o náklady na pořízení nového hmotného majetku) a dále názor poplatníka, že se jedná o součást budovy, která byla tímto způsobem opravena. NSS v souladu se svojí předchozí judikaturou uzavřel, že stav účetnictví (klimatizace nebyla evidována samostatně) – i když by byl

19 Např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 Afs 3/2010-144 ze dne 17. 9. 2010. 20 Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, kde se v § 38 výslovně vyžaduje pro samotný provoz stavby i vytápění.

Ostatní

v rozporu se skutečností – nelze považovat za zásadní, bez níž daňový subjekt nemůže unést své důkazní břemeno. K otázce samostatnosti klimatizace soud zdůraznil, že je mj. třeba posoudit zachování technických parametrů daných zařízení, a dále mimo jiné potvrdil, že za opravu lze považovat též výměnu původního zařízení za nové při zachování jeho funkčnosti – tzv. oprava v podobě výměny.

Rozsudek sp. zn. 7 Afs 136/2018 – 24 ze dne 3. 7. 2018 Přestože se v daném rozsudku jednalo primárně o problematiku daně z převodu nemovitostí, lze i zde čerpat určité závěry k výše popsané problematice. Konkrétně se jednalo o zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem, jehož součástí byla vložená nemovitost, včetně součástí, příslušenství, vedlejších objektů a zabudovaného technologického zařízení. Z protokolu o místním šetření mimo jiné vyplývalo, že se předmětná technologie skládá z následujícího: „Zařízení na odstopkování umístěné pod násypným otvorem v obvodové konstrukci stavby. Dále navazuje zařízení lisu, obě zařízení jsou mobilní a na kolečkách. Propojení mezi těmito zařízeními je zprostředkováno hadicemi a přenosnými čerpadly. Stejným způsobem se napojují i výrobní nerezové tanky. Tanky jsou napojeny na chladicí zařízení používané dle potřeby. V navazující místnosti je umístěna plnicí a etiketovací linka. Propojení linky s tanky je provedeno opět přes hadice a mobilní čerpadla. Linka není ukotvena do podlahy a je napojena na vlastní rozvaděč elektrické energie. Tanky jsou v rámci provozu přemisťovány podle potřeby provozu za použití vysokozdvižného vozíku. V hale se nachází i mobilní zařízení pro filtrování vína.“ Dle § 20 odst. 6 písm. e) tehdy účinného zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, platilo, že od daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny pouze samotné vklady vložené do základního kapitálu obchodní společnosti. Dle názoru poplatníka se při vkladu haly jednalo o vzájemně funkčně propojený komplex stavby a technologie, jejíž některé části jsou spojeny se zemí pevným základem, a pokud by byla technologická část výroby vína oddělena, došlo by ke znehodnocení věci a zmaření účelu, pro který byla vybudována. Technologické zařízení tak bylo podle žalovaného součástí stavby ve smyslu § 120 odst. 1 tehdy účinného zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, takže celý tento komplex byl předmětem daně z převodu nemovitostí. Samotná skutečnost, že stroje nejsou pevně spojeny se zemí, nehraje v dané věci významnější roli, protože pevné spojení se stavbou je třeba vnímat jako funkční a hospodářskou vazbu se stavbou. NSS dále konstatoval, že „... u příslušenství věci se tedy jedná o podstatně volnější spojení s věcí hlavní. Sem by bylo možno řadit technologické či jiné zařízení, které sice není součástí věci hlavní, ovšem bez jeho existence by věc hlavní nebyla schopna plnit svůj účel, k němuž byla kolaudována a určena, a proto by pozbyla plně či zčásti hodnoty. Jiná je ovšem situace u věcí movitých, které jsou volně zcizitelné,

21 Rozsudek sp. zn. 2 Afs 24/2005-44 ze dne 14. 7. 2005.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

samostatně využitelné a nahraditelné“. „Věci movité, byť pro činnost věci hlavní využitelné či v ní umístěné, nelze označit za příslušenství věci ve smyslu § 121 o. z. a z jejich kupní ceny vycházet při určení daně z převodu nemovitostí, pokud tu není dán vztah nezbytnosti pro využití věci hlavní...“ A za této skutkové situace se NSS přiklonil na rozdíl od krajského soudu k názoru, že převáděné technologie nejsou součástí nemovitosti, nýbrž že jde o samostatné věci, které společně se samotným areálem vinařství vytvářejí „věc hromadnou“ ve smyslu rozsudku sp. zn. 5 Afs 52/2007 – 100.

Rozsudek sp. zn. 7 Afs 82/2008 – 85 ze dne 30. 4. 2009 Nejvyšší správní soud zde v rozsudku připomněl: „Při stanovování základu daně z převodu nemovitostí je tedy nutno důsledně trvat na rozlišování mezi součástmi věci hlavní, příslušenstvím k této věci a dalšími věcmi, které však nelze zařadit ani do jedné ze zmíněných kategorií...“ (obdobně pak i závěry v rozsudku sp. zn. 5 Afs 52/2007 – 100 ze dne 21. 10. 2008).

Rozsudek Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) sp. zn. 25 Cdo 770/98 ze dne 29. 7. 1999 Tento rozsudek se zabýval otázkou formulace „nemůže být oddělena, aniž by se tím věc znehodnotila“. V této souvislosti pak Nejvyšší soud odkázal i na svůj další rozsudek ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 25 Cdo 770/98: „Charakter oddělení zákon nestanoví, a tedy nutně tento pojem musí zahrnovat celou škálu způsobů od přímých zásahů do hmotné podstaty věci (např. vybourání vestavěných oken domu) přes manipulaci neničící podstatu věci (např. odmontování kola automobilu) po pouhé volně proveditelné odnětí věci (např. odnesení bezdrátového sluchátka od telefonního aparátu). Definici součásti věci pak z tohoto pohledu vyhovují ty případy, kdy oddělení kterýmkoliv z uvedených způsobů znamená pro věc hlavní (nikoliv též pro její oddělovanou součást) újmu na její hodnotě. Znehodnocením nemusí být ovšem jen ztráta hodnoty peněžní (byť ta bývá zpravidla výsledným odrazem ztráty jakýchkoliv jiných hodnot), nýbrž může jít i o znehodnocení funkční, estetické či jiné. Jinými slovy řečeno, se znehodnocením míní stav, kdy hlavní věc v porovnání se stavem před oddělením její součásti slouží svému původnímu účelu méně kvalitně nebo mu nemůže sloužit vůbec. Teprve faktické oddělení součásti doprovázené znehodnocením věci hlavní přináší právní důsledek, že dřívější součást se stává věcí samostatnou a na dosavadní hlavní věci nezávislou.“

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2369/99 ze dne 31. 10. 2001 I zde se Nejvyšší soud vyjádřil k oddělitelnosti, a to následovně: „Oddělitelnost věci může spočívat v zásahu do hmotné podstaty věci, ale i v zásahu do některé vedlejší kvality. Znehodnocení musí být cenově (hodnotově) vyjádřitelné, může být kvantitativní, kvalitativní, funkční, estetické apod.“ moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2250/99 ze dne 19. 6. 2001 V tomto rozsudku Nejvyšší soud dokonce označil za součást domu i nábytek, ovšem za situace, kdy s jeho odstraněním poklesla estetická hodnota domu a byly nutné následné úpravy. Jednalo se o knihovnu původně pevně zabudovanou do dřevěného obložení pracovny, botník do obložení v předsíni a rohovou skříň s kompletní skříňkou, které tvořily s knihovnou soubor.

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Odo 351/2002-88, ze dne 30. 7. 2003 Dle názoru Nejvyššího soudu je součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Znehodnocením nemusí být jen ztráta hodnoty peněžní, nýbrž může jít i o znehodnocení funkční, estetické či jiné. Znehodnocením se míní stav, kdy hlavní věc v porovnání se stavem před oddělením její součásti slouží svému původnímu účelu méně kvalitně nebo mu nemůže sloužit vůbec. Součástí věci se může stát i původně samostatná věc, je-li spojena s jinou věcí. Zpravidla půjde o fyzické spojení, nelze však zcela vyloučit, že jedinou věcí v právním smyslu mohou být věci, které takto spojeny nebudou. Nutnou podmínkou pro to, aby původně samostatná věc mohla být v případě volnějšího spojení s jinou věcí považována za součást věci, je, aby nadále byla v samostatných funkčních vazbách pouze s touto jedinou věcí. V daném případě se jednalo o váhu, zabudovanou pevně do betonové podlahy v prodejně potravin, kterou není možno bez zničení betonové podlahy od nemovitosti oddělit. Nejvyšší soud přesto dospěl k závěru, že předmětná váha ocelová do 500 kg není s nemovitostí, v níž se nachází, natolik funkčně spjata, že by byla její součástí.

Rozsudek sp. zn. 1 Afs 33/2011 – 99 ze dne 24. 8. 2011

Rozsudek sp. zn. 20 Cdo 2736/2016 ze dne 1. 9. 2016 Z novější judikatury NS pak stojí za zmínku tento rozsudek, kde soud seznal jako součást stavby, bytu – zabudovaný plynový kotel, provozní zařízení – vodní elektrárny, zabudovaná zařízení pěstitelské pálenice – pěstitelské pálenice, jakožto věci hlavní. Jejich oddělením by totiž došlo k znemožnění užívání primární hlavní stavby k jejímu účelu, došlo by ke znehodnocení stavby, neboť by se významně snížila její užitná hodnota i její cena. Součást věci od věci hlavní nelze oddělit pouhým projevem vůle, a to bez ohledu na skutečnost, jestli jde o projev jednorázový nebo opakovaný.

Rozsudek NS sp. zn. 24 Cdo 1212/2020-861 ze dne 26. 8. 2020 V posuzované věci se NS zabýval otázkou vlastnického práva ke garážím, kteréžto měly tvořit součást vydražené provozní jednotky, resp. zda se jednalo o příslušenství věci hlavní – zde provozovny, případně o věc samostatnou. Odvolací soud vyloučil, že by předmětné garáže byly příslušenstvím věci hlavní, relevantně se však – stejně jako soud prvního stupně – nezabýval otázkou, zda tyto garáže splňují charakter součásti zmíněné provozní jednotky. Osobně se domnívám, že obor daňového práva by měl reflektovat určité základní principy, kterými jsou zejména princip právní jistoty a princip předvídatelnosti právní regulace, z kterých pak následně plyne zákaz analogie v neprospěch daňového subjektu. Dále by měla platit zásada, že v případě, že daňový zákon z důvodu své nejasnosti, nesrozumitelnosti či nepřesnosti nebo „mezery v zákoně“ umožňuje vícero rovnocenně přesvědčivých výkladů, je nutno použít takový z nich, který je vůči daňovému subjektu mírnější (neboť je věcí státu, aby formuloval své daňové zákony natolik jednoznačně, srozumitelně, přesně a úplně, aby minimalizoval výkladové nejasnosti; v opačném případě by se jednalo o nepřípustnou libovůli zákonodárce). 21

Závěr I v tomto rozsudku se NSS zabýval předmětem daně z převodu ne/movitých věcí, zde konkrétně posouzení Francisovy turbíny, synchronního generátoru, fázového rozvaděče a dalších zařízení nacházejících se v malé vodní elektrárně. „... minulým i dnešním účelem využití nemovitosti je, podle vůle vlastníka, (také) provoz MVE, ke kterému specifikovaná zařízení být musí. Pokud by byla odstraněna (přemístění mimo budovu není odstraněním ve funkčním smyslu, na podstatě sounáležitosti věci hlavní a její součásti by to nic nezměnilo a s úvahou o základu daně z převodu nemovitostí to nijak nesouvisí), nebylo by možné v provozu MVE pokračovat a hodnota majetku by v nějakém smyslu jistě doznala změny. Uvedený účel součásti věci podtrhuje skutečnost, že zařízení MVE bylo sice prodáno spolu s budovami, nebylo však odstraněno a používáno k témuž účelu (provoz MVE) bylo i po prodeji.“ moje.kdpcr.cz

Jak ostatně vidno z výše uvedeného příspěvku, nejedná se v praxi bohužel v dané problematice vůbec o jednoduchou záležitost. Zejména pak daňové poradce a účetní tedy čeká v daných případech celkem složitá anabáze spočívající v detailním posouzení všech skutečností a okolností, mimo jiné nalézt odpovědi na otázky funkčního a účelového propojení předmětného zařízení s nemovitou věcí, stejně jakož i posouzení případného spojení s nemovitou věcí, resp. jejích znehodnocení při jeho odstranění či demontáži. Doufám, že jsem výše uvedeným příspěvkem pomohl vnést alespoň trochu světla do vašich chmurných tváří a případně i objasnil či minimálně zčásti poskytl možné zdroje k vašemu správnému posouzení v praxi tolik frekventovaných případů.

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Veřejné výzvy programů RES+ a GAMA 2 V Modernizačním fondu byly vyhlášeny první takzvané ostré výzvy v programu RES+, zaměřeném na podporu instalace nových a modernizaci stávajících obnovitelných zdrojů energie (OZE) a prvků aktivního energetického hospodářství. Technologická agentura České republiky (TAČR) také vyhlásila veřejnou výzvu, konkrétně zaměřenou na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA 2 v podprogramu 2.

ílem Modernizačního fondu je pomoci zemím, které zaostávají za ekonomickým výkonem vyspělých evropských států, se zvýšením podílu využívání čistých ekologických zdrojů a snižováním energetické spotřeby a skleníkových plynů. Jak uvedl Státní fond životního prostředí. Česká republika zahajuje jako jedna z prvních v EU čerpání peněz z Modernizačního fondu. Investice ve výši min. 150 miliard korun půjdou v následujících deseti letech na zelené projekty, které výrazně sníží závislost Česka na spalování uhlí a urychlí přechod k čistým zdrojům energie. Dotaci je možné v rámci fondu získat v 9 programech na řadu opatření k úspoře energií – od modernizace veřejného osvětlení, pořízení elektrobusů, energetických úpor v budovách, snižování emisí v průmyslu a energetice až po výstavbu fotovoltaických elektráren či větrníků. Podpora z programu RES+ je v rámci aktuálních výzev poskytována na dva typy projektů zaměřené na fotovoltaické elektrárny (FVE). Jedná se konkrétně o fotovoltaické elektrárny do 1 MWp a nad 1 MWp. Do letošního 1. února bylo možné podávat předběžné registrační žádosti, na jejichž základě bude nyní možné podávat žádosti plné v rámci aktuálně vyhlášené výzvy. Uchazečem mohou být stávající nebo budoucí držitelé licence pro podnikání v energetických odvětvích (výroba elektřiny) a společenství pro obnovitelné zdroje. Dotace se vztahuje na přímé realizační náklady a náklady na odborný technický a autorský dozor a BOZP. Více informací je k dispozici zde. Vyhlášení veřejné výzvy programu GAMA 2 podporuje komercializaci významných inovačních řešení, růst a také rozvoj malých a středních podniků a startupů. Dále je v rámci veřejné soutěže podporováno ověření výstupů a výsledků aplikovaného výzkumu, a to s cílem jejich dalšího praktického či komerčního uplatnění či uplatnění v rámci společnosti. Uchazečem veřejné soutěže mohou být malé a střední podniky a nutným předpokladem

Vyhlášení veřejné výzvy programu GAMA 2 podporuje komercializaci významných inovačních řešení, růst a také rozvoj malých a středních podniků a startupů. projektů při předložení návrhu je dosažená úroveň připravenosti technologie minimálně na stupnici. Soutěžní lhůta programu začala 3. června v 9:00 hodin a končí dnem 21. července 2021 v níže uvedené hodin. Současně byl začátkem června Technologickou agenturou České republiky uspořádán webinář k 3. veřejné soutěži programu GAMA 2, podprogram 2, jehož záznam je dostupný zde. Více informací je možné získat na stránkách Technologické agentury České republiky zde. Zdroj: dReport moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Kdo platí nejvyšší ﬁremní daně v Česku? Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství uspořádaly devatenáctý ročník vyhlášení nejvýznamnějších plátců daně z příjmů právnických osob. Jedničkou za loňský rok je Česká spořitelna, která usedla na trůn v této kategorii znovu po pěti letech. „Jsem velice ráda, že jsme se letos mohli se zástupci oceněných společností setkat osobně v reprezentačních prostorách Břevnovského kláštera a v souladu s veškerými protiepidemickými opatřeními jim poděkovat za velký přínos do veřejných rozpočtů, ačkoliv byla ekonomika za poslední rok zásadním způsobem omezena,“ dodala generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Seznam oceněných plátců 2020

ebříček oceněných společností byl sestaven podle výše plateb provedených na účet daně z příjmů právnických osob v průběhu roku 2020 do veřejných rozpočtů. Ve finálním seznamu jsou uvedeny pouze ty subjekty, které ke zveřejnění daly souhlas. Zástupci oceněných společností převzali z rukou ministryně financí Aleny Schillerové a generální ředitelky Finanční správy Tatjany Richterové broušenou skleněnou plaketu. „Všem, kteří řádně plní své daňové povinnosti, patří velké poděkování. Bez nich by žádná země na světě svůj nákladný boj s pandemií, natož následné zotavení, ekonomicky nezvládla. Uvědomujeme si, že za odolnost tuzemské ekonomiky vděčíme robustnosti a kultuře tuzemského firemního prostředí. Během enormně náročného roku 2020 jsme se přesvědčili, na jak vysoké úrovni je daňová morálka v České republice,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová. moje.kdpcr.cz

Společnost _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Částka uhrazené daně (Kč) 1. Česká spořitelna, a.s. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4 381 158 810 Kč 2. Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4 035 987 016 Kč 3. Komerční banka, a.s. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 3 103 249 977 Kč 4. ŠKODA AUTO a.s. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 2 102 158 587 5. Československá obchodní banka, a. s. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 2 049 239 459 Kč 6. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 2 032 262 820 Kč 7. T-Mobile Czech Republic a.s. _ _ _ _ _ _ _ 1 697 858 171 Kč 8. ČEZ Distribuce, a. s. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1 575 462 020 Kč 9. Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1 543 032 625 Kč 10. Avast Software s.r.o. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1 095 280 844 Kč 11. C E - Beteiligungs-GmbH _ _ _ _ _ _ _ _ 1 048 064 343 Kč 12. NET4GAS, s.r.o. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1 036 118 040 Kč 13. Pojišťovna Patricie a.s._ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1 034 013 916 Kč 14. Raiffeisenbank a.s. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1 014 685 801 Kč 15. ČEZ, a. s. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 934 049 420 Kč 16. Plzeňský Prazdroj, a. s. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 881 252 742 Kč 17. Philip Morris ČR a.s. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 860 057 740 Kč 18. ČEPS, a.s. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 765 874 600 Kč 19. MONETA Money Bank, a.s. _ _ _ _ _ _ _ _ _ 762 388 830 Kč 20. Teva Czech Industries s.r.o. _ _ _ _ _ _ _ _ 667 742 150 Kč

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Určitost předmětu podnikání (činnosti) obchodní korporace dle aktuální judikatury Nejvyššího soudu Nejvyšší soud zaujal převratné stanovisko ohledně určení předmětu podnikání obchodních korporací. Společenská smlouva podle soudu nemůže jako předmět podnikání uvádět pouze název volné živnosti, tedy „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Jakub Málek Partner, PEYTON legal

uvedený také ve společenské smlouvě (stanovách). Nejvyšší soud však rozhodl, že tato praxe je v rozporu s platnou právní úpravou z důvodu její nedostatečné určitosti.

Předmět podnikání nebo činnosti

Kateřina Roučková Právní asistentka, PEYTON legal

ne 12. května 2021 vydal Nejvyšší soud České republiky rozhodnutí pod sp. zn. 27 Cdo 3549/2020, (dále jen „rozhodnutí“), které se zabývá nutnou určitostí zápisu předmětu podnikání nebo činnosti v obchodním rejstříku. Běžnou praxí do vydání tohoto rozhodnutí bylo, že obchodní korporace do obchodního rejstříku zapisovaly předmět podnikání (činnosti) ve znění „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a tento předmět měly

Předmět podnikání nebo činnosti obchodní korporace je jednou z obligatorních obsahových náležitostí společenské smlouvy (stanov), která je zároveň skutečností zapisovanou do obchodního rejstříku. Účelem ujednání společenské smlouvy (stanov) o předmětu podnikání (činnosti) obchodní korporace je zajistit, aby obchodní korporace vykonávala výlučně činnosti, které jí její společníci či členové určili. Tímto způsobem společníci v obecné rovině realizují právo rozhodovat o základním směřování obchodní korporace. V případě změny předmětu podnikání nebo činnosti v obchodní korporaci je nutné postupovat změnou příslušných ujednání její společenské smlouvy (stanov). Společenská smlouva (stanovy) je veřejnou listinou, která se při zápisu předmětu podnikání (činnosti) dokládá k návrhu. Rejstříkový soud poté při posuzování důvodnosti návrhu na zápis do veřejného rejstříku předloženou listinu interpretuje za účelem zjištění, zda z ní vyplývá zapisovaný údaj.

Živnostenské podnikání Veřejnoprávní podmínky pro živnostenské podnikání upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen „živnostenský zákon“). Tyto podmínky obsahují předpoklady, které musí osoba splnit, aby jí bylo uděleno veřejnoprávní oprávnění k živnostenskému podnikání. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Ostatní

Pro získání jakéhokoliv živnostenského oprávnění musí osoba splnit vždy všeobecné podmínky podnikání vymezené v § 6 živnostenského zákona. V případech ohlašovací živnosti řemeslné a vázané a v případech koncesované živnosti je nutné splnit také zvláštní podmínky, které u každého případu živnostenský zákon specifikuje. Splnit pouze všeobecné podmínky je dostačující v případě volné živnosti, která je v § 25 živnostenského zákona vymezena negativně. Volná živnost zahrnuje předem neohraničený okruh činností – spadá do ní tedy vše, co není zahrnuto do ostatních živností. Systematika živnostenského zákona nemá dle rozhodnutí Nejvyššího soudu žádný význam při vymezování předmětu podnikání (činnosti) ve společenské smlouvě (stanovách). Předmět podnikání nemusí doslovně odpovídat vymezení jednotlivých živností dle živnostenského zákona, může být vymezen i odlišně. Poté je věcí živnostenského úřadu, aby předmět podnikání určitě a srozumitelně vymezený ve společenské smlouvě (stanovách) podřadil pod příslušnou živnost uvedenou v živnostenském zákoně a určil, zda k takto vymezenému předmětu podnikání postačí splnit všeobecné podmínky podnikání (v případech, kdy jde o živnost volnou), anebo zda jde o živnost vázanou, řemeslnou či koncesovanou a společnost musí splnit i další podmínky určené zákonem.

a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ je tedy dle rozhodnutí Nejvyššího soudu v rozporu s platnou právní úpravou a pro neurčitost obsahu se jedná o ujednání zdánlivé dle § 553 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ”občanský zákoník”), ke kterému se dle § 544 občanského zákoníku nepřihlíží. Na základě takového znění společenské smlouvy (stanov) tudíž není možné předmět podnikání do obchodního rejstříku zapsat. Z výše uvedeného plyne, že se podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 304/2012 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „zákon o veřejných rejstřících), do obchodního rejstříku zapisuje předmět podnikání nebo činnosti obchodní korporace, nikoli označení živnosti. Společníci či členové obchodní korporace by tedy v případě volné živnosti měli ve společenské smlouvě (stanovách) určit předmět podnikání společnosti, který odpovídá skutečnosti, zpravidla výčtem některých oborů činností uvedených v příloze č. 4 živnostenského zákona. Ty budou poté do obchodního rejstříku zapsány jako předmět podnikání nebo činnosti obchodní korporace. V případě, že je ve společenské smlouvě (stanovách) uveden a případně i zapsán do obchodního rejstříku předmět podnikání ve znění „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, odporuje tento zápis § 25 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných rejstřících a je třeba zjednat nápravu. Protože se jedná o zápis ve veřejném rejstříku, který odporuje donucujícímu ustanovení zákona, bude náprava zjednána postupem dle § 9 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících. Pokud nebude možné dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy, a pokud právnická osoba ve stanovené lhůtě nápravu nezjedná, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací.

Požadavek na určitost podnikání nebo činnosti Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ujednání společenské smlouvy (stanov), podle něhož je předmět podnikání obchodní korporace ve znění „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem. Obory činností volné živnosti, která je označována jako „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ jsou uvedeny v příloze č. 4 živnostenského zákona a obsahují celkem 82 různých oborů činností včetně tzv. zbytkové kategorie v bodě 82, která je označena jako výroba, obchod a služby jinde nezařazené. Dle argumentace Nejvyššího soudu není možné výkladem dovozovat, že by v tomto případě předmětem podnikání společnosti byly veškeré obory činností přílohy č. 4 živnostenského zákona pod body 1 až 81 z důvodu, že by žádná rozumná osoba v postavení společníka či člena obchodní korporace nemohla usuzovat, že vůlí společníků bylo podnikat ve všech výslovně vypočtených činnostech, a zároveň protože takto vymezeným předmětem podnikání se odkazuje i na bod 82 přílohy č. 4 živnostenského zákona, a tedy se sjednává, že předmětem podnikání bude předem nevymezený okruh činností.

Neurčité označení předmětu podnikání (činnosti) a možné následky Předmět podnikání nebo činnosti obchodní korporace určený společenskou smlouvou nebo stanovami jako „výroba, obchod moje.kdpcr.cz

Závěr Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3549/2020 potvrdilo, že předmět podnikání (činnosti) obchodní korporace by měl odpovídat skutečnosti, což pro řadu obchodních korporací, které mají v současné době svůj předmět podnikání (činnosti) určen nejednoznačně, bude znamenat nutnou změnu společenské smlouvy (stanov) a následnou změnu v obchodním rejstříku. Pokud má vaše obchodní korporace v obchodním rejstříku předmět podnikání (činnosti) zapsán ve znění „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, případně v jiném neurčitém znění, doporučujeme se řídit rozhodnutím Nejvyššího soudu a co nejdříve sjednat nápravu změnou společenské smlouvy (stanov) a následnou změnou předmětu podnikání (činnosti) v obchodním rejstříku, aby nedošlo v krajním případě (po nedodržení lhůty stanovené rejstříkovým soudem) ke zrušení obchodní korporace s likvidací. Článek byl publikován na blogu PEYTON legal.

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Finanční správa doměřila v loňském roce 1,4 miliardy v rámci kontrol převodních cen Finanční správa v roce 2020 provedla 249 kontrol zaměřených na převodní ceny mezi spojenými osobami, což přineslo dodatečné doměření daně z příjmů ve výši 1,4 miliardy korun a zvýšení daňového základu kontrolovaných subjektů o 7,9 miliard. Celkem mezi lety 2014-2020 proběhlo už 2 431 kontrol, na jejichž základě byla doměřena daň ve výši 4,5 miliardy korun a byl zvýšen daňový základ o 46,9 miliard. „Během sedmi let, kdy se resort financí aktivně věnuje daňovému zneužívání nadnárodních struktur, jsme dosáhli významných příjmů do státního rozpočtu v řádu miliard korun. Rok 2020 se přitom na těchto příjmech výrazně podílel doměřenou daní ve výši téměř půl druhé miliardy korun,“ říká ministryně financí Alena Schillerová a dodává: „Vedle toho jsme ale také docílili důležitého preventivního efektu. Mezinárodní korporace fungující v České republice už vědí, že tuzemská Finanční správa je jim v transfer pricingu důstojným partnerem.“ Transfer pricing spočívá v odlišném nastavení cen zpravidla mezi mateřskou a dceřinou společností za prodej zboží, služeb, nehmotného i hmotného majetku, než jaké by si nastavily nezávislé společnosti podle tržních podmínek. Příkladně mateřská společnost sídlící v daňovém ráji fakturuje své dceřiné společnosti poradenské

služby, které jsou buďto předražené, nejsou ve skutečnosti vůbec poskytovány, nebo jsou poskytovány bez reálné přidané hodnoty (např. duplikované služby). Jiným příkladem chybně nastaveného transfer pricingu může být dceřiná společnost vyrábějící na zakázku pro svou mateřskou firmu, přičemž o cenách produktu nebo odběratelích reálně rozhoduje právě mateřská společnost. Dceřiná firma přitom nese ztrátu za špatně nastavenou cenotvorbu či jinak zvolenou obchodní strategii mateřskou společností. Základním pravidlem v oblasti transfer pricingu přitom je, že kdo dělá rozhodnutí, musí nést také rizika s ním spojená. Problematika transferových cen je celosvětově vnímána jako vysoce riziková oblast, která bývá nadnárodními skupinami využívána k agresivnímu daňovému plánování a často i k daňovým únikům.

Společenství vlastníků jednotek jako plátce DPH V českém prostředí nebyla společenství vlastníků jednotek („SVJ“) Finanční správou dlouhodobě považována za osoby povinné k dani. Finanční správa zastávala názor, že SVJ vystupují vůči vlastníkům jako správci majetku, a nevykonávají tak samostatně ekonomickou činnost. Následně jim nebylo umožněno registrovat se jako plátci DPH a odpočíst DPH u přijatých plnění. Jak uvedla ve svých Tax Alerts společnost EY, rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-449/19 WEG Tevesstrasse pomáhá tuto správní praxi změnit. Nedávno se tak expertům EY podařilo úspěšně zaregistrovat SVJ jako plátce DPH. „Registrace SVJ k DPH obnovuje neutralitu daně, která byla dosavadní správní praxí porušována. Až doteď vlastníci jednotek, kteří používali

předmětné prostory k podnikání, nemohli nárokovat odpočet DPH ze vstupů, která pro ně SVJ zajišťovala,“ stojí v krátkém souhrnu, který je dostupný zde.

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Ecoﬁn: Ministři ﬁnancí jednali o úpravách systému DPH a plánech obnovy Na jednání Rady Ecofin v Lucemburku diskutovali ministři financí členských zemí Evropské unie včetně ministryně financí Aleny Schillerové o rovném zacházení mezi členskými státy v daňových otázkách a o hospodářské obnově evropských ekonomik prostřednictvím národních plánů obnovy. Jednalo se o poslední zasedání v rámci portugalského předsednictví, v Radě EU ho vystřídá Slovinsko. Ministři financí úvodem projednávali úpravy v systému DPH tak, aby lépe zajišťoval rovné podmínky všem členským zemím při aplikaci snížených sazeb. Česká republika usiluje o odstranění nerovného zacházení v evropském systému DPH dlouhodobě. „Jsem ráda, že se podařilo prosadit, aby ČR mohla aplikovat všechny výjimky v sazbách DPH dosud určené pouze některým státům. Můžeme tím získat třeba možnost stanovit si výši sazeb DPH nejen při podpoře rodin s dětmi, ale i v boji proti pandemiím,“ uvedla na plénu ministryně financí Alena Schillerová. Tématem diskuze v oblasti DPH bylo také umožnění osvobodit nákupy EU během krizových událostí. „Jedná se o naléhavé opatření pro účinný boj s pandemií, které by mělo přispět k překonání důsledků současné krize,“ dodala Alena Schillerová.

Dalším tématem na programu jednání byla již tradičně hospodářská obnova evropských ekonomik a Nástroj pro oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility – RRF). Ten je klíčovou součástí strategie hospodářské obnovy EU, jehož cílem je podpořit členské státy v provádění strukturálních reforem a veřejných investic. Ty mají posílit odolnost členských zemí EU, zmírnit dopady krize a přispět k obnově růstového potenciálu a tvorbě pracovních míst. „Realizace investičních a reformních projektů obsažených v národních plánech obnovy jsou klíčové pro rychlý návrat do normálu po covidové epidemii. Česká republika se 1. června oficiálně připojila mezi země s odevzdaným národním plánem obnovy Evropské komisi. Získat bychom v rámci něj měli zhruba 180 miliard korun, které půjdou na investice v oblasti digitální a zelené transformace, vzdělávání, vývoje a inovací,“ uzavřela Alena Schillerová.

Pravidla při poskytování stravenkového paušálu Od 1. ledna mohou zaměstnavatelé využít nové formy příspěvku na stravování dle novely zákona o daních z příjmů, tzv. stravenkového paušálu. Jak informovaly Daňové a právní aktuality společnosti KPMG, Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo Informaci, ve které odpovídá na některé z dotazů zaměstnavatelů i odborné veřejnosti týkající se daňové uznatelnosti stravenkového paušálu na straně zaměstnavatele nebo osvobození od daně na straně zaměstnance. V Informaci odpovídá GFŘ na šest nejčastějších dotazů. Tématem je například úprava, kdy stravenkový paušál není na rozdíl od klasických stravenek u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti neomezeně. Informace potvrzuje, že nový příspěvek na stravování může být osvobozen pouze do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě moje.kdpcr.cz

trvající 5 až 12 hodin (75,6 Kč pro rok 2021). Tento limit platí pro směnu jakékoliv délky. Pro osvobození není důležité, kolik hodin zaměstnanec na směně skutečně odpracuje. Osvobození od daně se uplatní, i pokud by zaměstnanec v rámci směny odpracoval např. pouze dvě hodiny. Kompletní zprávu můžete nalézt zde.

Účetnictví

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Zakládání účetních závěrek do sbírky listin – nové sankce a požadavky Společně s novelou zákona o obchodních korporacích došlo zároveň k relativně významné a zásadní novele rejstříkového zákona, která nabyla účinnosti rovněž 1. 1. 2021. Nezakládáte-li účetní závěrky pravidelně do sbírky listin, pak určitě doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost níže uvedeným informacím. Štěpánka Vajdová Advokátka, PEYTON legal

Jakub Málek Partner, PEYTON legal

ovela zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rejstříkový zákon“) s sebou přináší novou přísnější úpravu pro případy nezveřejňování účetních závěrek obchodními společnostmi ve sbírce listin, kdy nově umožňuje jako sankci za určitých podmínek i přímo zrušení společnosti bez likvidace.

Důvody novelizace Novela rejstříkového zákona si klade zejména za cíl odhalit tzv. neaktivní společnosti, které nevyvíjí žádnou ekonomickou

činnost, existují pouze formálně, ale jsou zapsané v obchodním rejstříku. Zákonodárce argumentuje, že nová opatření zavedená novelou rejstříkového zákona mají vést ke snížení počtu finančních a daňových podvodů, v nichž právě neaktivní společnosti fungují jako tzv. bílý kůň. Dle důvodové zprávy je dalším motivem pro zavedení přísnější úpravy i zajištění „vyčištění“ obchodního rejstříku od neaktivních společností a zajištění, aby společnosti dokumenty do sbírky listin zakládaly či doplnily, jelikož v současné době spoustu společností i přes dosavadní hrozící sankce předepsané dokumenty do sbírky listin nezakládá.

Nová právní úprava – podmínky, sankce, zrušení společnosti bez likvidace Na základě novely rejstříkového zákona je nově možné zrušit neaktivní obchodní společnosti i bez nutnosti provádět jejich likvidaci. Novela stanovuje dvě kritéria, za jejichž současného splnění je možné společnost zrušit i bez likvidace. Prvním kritériem je nesplnění povinnosti založit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin po dobu nejméně dvou (2) po sobě jdoucích účetních obdobích a druhým kritériem je nemožnost kontaktovat obchodní korporaci. Výše uvedené vychází z ustanovení § 105a rejstříkového zákona, který výslovně zcela nově stanovuje, že nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně dvě (2) po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin, vyzve ji rejstříkový soud, aby ve lhůtě jednoho (1) měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky k založení do sbírky listin, jinak bude postupovat podle § 104 rejstříkového zákona (tj. může uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč). Nepodaří-li se však výzvu podle výše uvedeného obchodní korporaci doručit, zahájí rejstříkový soud řízení o jejím moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

zrušení; údaj o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace zapíše rejstříkový soud bez řízení do veřejného rejstříku. Postihnout neaktivní společnost bude tedy s ohledem na výše uvedené možné pouze za splnění dvou kumulativních podmínek, kterými jsou: i) porušení povinnosti předložit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně dvě (2) po sobě jdoucí účetní období do sbírky listin a ii) nemožnost kontaktovat společnost.

Povinnost předložit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku Povinnost zakládat řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin vyplývá společnostem z ustanovení § 66 písm. c) rejstříkového zákona a § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, přičemž tato povinnost je splněna i v případě, že je založena do sbírky listin výroční zpráva, jejíž je účetní závěrka součástí. Novela rejstříkového zákona stanovuje pro případ porušení zákona, aby řádná nebo mimořádná účetní závěrka nebyla do sbírky listin založena za nejméně dvě (2) po sobě jdoucí účetní období, tzn. že pokud by například společnost nezakládala do sbírky listin účetní závěrky každé druhé účetní období, tak by tím nedošlo k naplnění výše stanovené podmínky a soud by v takovém případě mohl využít pouze stávajících donucovacích institutů, tj. uložit v souladu s ustanovením § 104 rejstříkového zákona pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč nebo výjimečně přistoupit ke zrušení společnosti s likvidací v souladu s ustanovením § 105 rejstříkového zákona.

Nemožnost kontaktovat společnost Rejstříkový zákon stanovuje, že výzva k předložení chybějících účetních závěrek se doručuje obchodní korporaci do vlastních rukou, přičemž náhradní doručení je vyloučeno. V tomto případě se použijí předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení obdobně. Primárně bude tedy rejstříkový soud doručovat společnosti prostřednictvím datové schránky. Fikce doručení v případě nepřihlášení se společnosti do datové schránky ve lhůtě deseti (10) dnů se v tomto případě neuplatní, jelikož náhradní doručení tímto způsobem je vyloučeno. Rejstříkový soud tedy bude muset využít jiné způsoby doručování stanovené občanským soudním řádem za účelem doručení výzvy společnosti do vlastních rukou, přičemž posledním způsobem doručování bude doručování provozovatelem poštovních služeb. Pokud není v poslední řadě možné doručit společnosti ani prostřednictvím doručovatele poštovních služeb, je splněna i druhá podmínka, a to nekontaktovatelnost společnosti. V takovém případě a za předpokladu kumulativního splnění obou výše uvedených podmínek bude rejstříkovým soudem bez návrhu zahájeno soudní řízení o zrušení obchodní korporace bez likvidace. moje.kdpcr.cz

Účetnictví

Rejstříkový zákon stanovuje, že výzva k předložení chybějících účetních závěrek se doručuje obchodní korporaci do vlastních rukou, přičemž náhradní doručení je vyloučeno.

Touto podmínkou si zákonodárce slibuje, že dojde k odhalení společností, které jsou opravdu neaktivní a existují jen formálně a nelze je nijak kontaktovat. V této souvislosti je třeba zmínit, že spoustu společností nesplňuje zákonnou povinnost a nezakládá účetní závěrky do sbírky listin, to však neznamená, že nejsou aktivní a nevykonávají ekonomickou činnost. Obvykle tyto společnosti pouze neplní svou zákonnou povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin. Dle našeho názoru lze konstatovat, že těmto společnostem pro případ, že na výzvu soudu předloží chybějící účetní závěrky a tyto založí do sbírky listin, kromě uložení pořádkové pokuty do výše 100 000 Kč, která může být uložena i opakovaně, zrušení společnosti podle ustanovení § 105a rejstříkového zákona nehrozí.

Rozhodnutí o zrušení společnosti bez likvidace Jak již bylo popsáno a uvedeno výše, pokud dojde ke splnění obou výše uvedených podmínek, zahájí rejstříkový soud bez návrhu řízení o zrušení obchodní korporace. Údaj o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace zapíše rejstříkový soud bez řízení do veřejného rejstříku. Rejstříkový soud může vydat rozhodnutí o zrušení obchodní korporace bez likvidace nejdříve po uplynutí jednoho (1) roku ode dne zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace do veřejného rejstříku. Rejstříkový soud

Účetnictví

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

o zrušení obchodní korporace nerozhodne, jestliže v době jeho rozhodování probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek obchodní korporace. Výše uvedená lhůta jednoho (1) roku slouží především k tomu, aby mohlo být případně rejstříkovému soudu doloženo, že společnost má majetek. Ukáže-li se v průběhu řízení, že společnost má majetek, který postačuje alespoň na úhradu nákladů likvidace, tak rejstříkový soud rozhodne, pokud by tím nebylo podstatně zasaženo do práv třetích osob, o zrušení obchodní korporace bez likvidace. V opačném případě, tj. pokud by se ukázalo, že společnost má majetek, který převyšuje náklady spojené s provedením likvidace, rozhodne soud o zrušení společnosti s likvidací. Výmaz společnosti z obchodního rejstříku provede rejstříkový soud na základě rozhodnutí o likvidaci společnosti.

Závěr S ohledem na výše uvedené zpřísnění právní úpravy a zavedení nových požadavků a zejména nové sankce v podobě možnosti rejstříkového soudu (bez návrhu) rozhodnout o zrušení společnosti bez likvidace, je patrný dlouhodobý trend a záměr zákonodárce zajistit ztransparentnění a stále více dohlížet na plnění povinnosti společností zakládat řádné i mimořádné účetní závěrky do sbírky listin.

Ve světle těchto právních změn lze doporučit, aby společnosti dbaly na dodržování povinnosti a účetní závěrky do sbírky listin zakládaly a tím se vyhnuly možným postihům ze strany rejstříkového soudu, ať už v podobě pořádkových pokut či při nejhorším v podobě samotného rozhodnutí o zrušení společnosti. Zbystřit by taktéž měly zejména obchodní korporace, které momentálně nemají založeny více než dvě (2) po sobě jdoucí účetní závěrky ve sbírce listin a jimž lze doporučit zajištění nápravy tohoto stavu a dokumentaci do sbírky listin založit. Rovněž v souvislosti s transakcemi lze doporučit, aby zejména ze strany kupujícího bylo požadováno založení veškeré zákonem stanovené dokumentace do sbírky listin, aby tak následně kupující nemusel čelit výše uvedeným sankcím dle novely rejstříkového zákona. Závěrem lze doporučit, aby společnosti vždy reagovaly na jakékoliv výzvy rejstříkového soudu, a to zejména právě s ohledem na nové znění a požadavky rejstříkového zákona, kdy nemožnost doručení společnosti (nekontaktovatelnost společnosti) může právě vést při současném splnění podmínky nezaložení účetních závěrek za alespoň dvě (2) po sobě jdoucích účetní období do sbírky listin až k výmazu společnosti bez likvidace. Článek vyšel původně na portálu Epravo.cz (zde)

Zapojte se do obsahu e-Bulletinu! /Oﬁciální elektronický

měsíčník Komo

ry daňových

poradců České

republiky

/Ke stažení na https://

moje.kdpcr.cz

C Chcete se aktivně podílet na přípravě našeho měsíčníku? n

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

6/2021

Máte připomínky a postřehy k obsahu? Chcete s námi sdílet své klientské newslettery a novinky?

ové Kobry

Sedm let Daň

/TÉMA VYDÁNÍ: al Bobek, generální advokát SDEU /ROZHOVOR: Mich rané otázky DAC6 Vyb /SPRÁVA DANÍ: rmace ze zasedání CFE /AKTUÁLNĚ: Info

Pište na ebulletin@impax.cz moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory d daňových aňovýc ých poradců pora adc dců ČR / 7-8/2021 21

Aktuálně z Finanční správy DPH při dodání respirátorů se promíjí až do konce června Ministerstvo financí ve svém zpravodaji prodloužilo období, za které je prominuta daň z přidané hodnoty při dodání respirátorů, a to i z přijatých záloh, při pořízení zboží z jiných členských států a při jejich dovozu. Jedná se tak o prominutí daně u zdanitelných plnění uskutečněných od 4. 6. 2021 do 30. 6. 2021. Zdůvodněním je nadále přetrvávající povinnost užívat v některých situacích ochranné prostředky dýchacích cest s vyšší filtrační účinností a uvedené prominutí má zajistit cenově dostupnější přístup k obličejovým maskám splňujícím příslušné parametry. Jedná se o filtrační polomasky a respirátory určené výrobcem k ochraně uživatele, které zároveň splňují další podrobné podmínky uvedené ve zmiňovaném zpravodaji. Prominutí DPH se týká i filtrů a dalšího příslušenství, které náleží k těmto ochranným pomůckám.

Daňová kobra k čtvrtmiliardovému krácení daně Finanční správa na svých stránkách upozorňuje na případ tzv. karuselového podvodu, který odhalila Národní centrála proti organizovanému zločinu v rámci Daňové kobry a který měl probíhat v roce 2013. Obviněné osoby měly zapojit jimi ovládané obchodní společnosti do podvodu při obchodech s pohonnými hmotami, které dovážely ze Slovenska. V rámci řetězce mělo být pořízeno a obratem prodáno 75 cisternových vlakových souprav pohonných hmot. Odběratelé si poté uplatnili nárok na odpočet u DPH, která ale nebyla odvedena. Do trestných činů mělo být zapojeno 16 fyzických a 2 právnické osoby. Škoda je odhadována na cca 251 milionů korun. Obvinění proti všem osobám bylo podáno v červnu a v případě pravomocného rozsudku jim hrozí trest odnětí svobody až na 10 let, v případě prokázání spáchání trestného činu ve prospěch organizované zločinecké skupiny se horní hranice této trestní sazby zvyšuje o jednu třetinu.

Finanční správa aktualizovala statistiku o zajišťovacích příkazech Na stránkách Finanční správy lze sledovat stav vydaných zajišťovacích příkazů k poslednímu květnu. Z uvedených dat je patrno, že počet zajišťovacích příkazů je oproti loňskému roku zatím nižší a odpovídá průměru roku 2019, který nebyl v porovnání s ostatními roky na množství vydaných příkazů tolik štědrý. Celková zajištěná částka od roku 2016 významně klesá a tento trend je zřejmý i v letošním roce. Co se týče poměru mezi zajištěnou částkou a její úhradou z tohoto zajištění, ten momentálně činí 42,5 %, jedná se tak o nižší částku oproti loňskému roku, kdy poměr představoval necelých 64 procent, a v roce 2019 dokonce 85,4 %. Jak si Finanční správa vede při vydávání a odůvodnění těchto zajišťovacích příkazů, bude možné částečně zjistit z podrobné analýzy více případů, faktem ale zůstává, že průměrný počet příkazů i objem částek, kterých se týkají, od loňského roku zatím klesá. Zdroj: www.financnisprava.cz, www.policie.cz

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Účetní závěrky se zaměřením na mezitímní závěrky Účetní závěrka je soubor účetních výkazů, který sestavuje účetní jednotka za účetní období k rozvahovému dni. Rozlišujeme tři druhy účetních závěrek: řádnou, mimořádnou a mezitímní. V následujícím článku se blíže podíváme především na tu třetí z nich. Kdy se mezitímní závěrka provádí a jaká jsou její specifika? Jarmila Rázková Manager, Deloitte Audit s.r.o.

a ve zkráceném rozsahu. Při vykazování ve zkráceném rozsahu není nutné sestavovat přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled peněžních toků. Zároveň se také liší obsah a rozsah přílohy. Účetní závěrku ve zkráceném rozsahu mohou sestavovat pouze účetní jednotky, které nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem.

Druhy účetních závěrek

ásadním výstupem účetních prací každé účetní jednotky je účetní závěrka. Co je obsahem účetní závěrky, stanoví zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Účetní závěrka je celek, který tvoří: Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Příloha, která vysvětluje a doplňuje údaje obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Přehled o peněžních tocích, který informuje o peněžních tocích ve společnosti a současně peněžní toky rozděluje do tří kategorií dle činnosti na provozní, investiční a finanční. Přehled o změnách vlastního kapitálu, který obsahuje přehled položek vlastního kapitálu včetně jejich změn, ke kterým došlo v průběhu účetního období.

Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu nesestavují malé a mikro účetní jednotky nebo vybrané účetní jednotky, pokud nedosahují limitů stanovených zákonem o účetnictví. Přehled o peněžních tocích nesestavují také některé ze subjektů veřejného zájmu (banky, pojišťovny, zajišťovny a penzijní společnosti). Účetní závěrky jednotlivých společností se mohou lišit v závislosti na jejich rozsahu – rozlišujeme účetní závěrku v plném

Zákon o účetnictví rozlišuje tři druhy účetních závěrek: Řádná – sestavuje se k poslednímu dni účetního období Mimořádná – sestavuje se k jinému než poslednímu dni účetního období, např. ke dni zániku povinnosti vést účetnictví před vstupem společnosti do likvidace nebo do konkurzu. Mezitímní – sestavuje se v průběhu účetního období tehdy, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne. Na rozdíl od předchozích dvou druhů účetních závěrek mezitímní účetní závěrce předchází obvykle jen omezená inventarizace a mezitímní účetní závěrka nevede k uzavření účetních knih. Dále se detailněji zaměříme na mezitímní účetní závěrku.

Kdy je vyžadována mezitímní účetní závěrka Nejčastěji se mezitímní účetní závěrka vyžaduje v následujících situacích:

1. Přeměny V případě, že ode dne, k němuž byla sestavena poslední řádná nebo mimořádná účetní závěrka, do dne vyhotovení moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

projektu uplynulo víc než 6 měsíců, sestavuje se mezitímní účetní závěrka. Je tomu tak především z toho důvodu, aby společníci osob zúčastněných na přeměně měli aktuální představu o ekonomické situaci těchto osob. Doba mezi dnem, k němuž je vyhotovena mezitímní účetní závěrka, a dnem vyhotovení projektu fúze, rozdělení či převodu jmění na společníka nesmí přesáhnout více než 3 měsíce. Tato lhůta je rovněž stanovena z důvodu ochrany společníků osob zúčastněných na přeměně v § 11 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (dále ZOP). Společníci všech osob zúčastněných na přeměně mohou vyslovit souhlas s tím, že mezitímní účetní závěrka nebude vyhotovována, ačkoli uběhla výše uvedená lhůta 6 měsíců. Tato možnost je v praxi hojně využívána pro zjednodušení celého procesu přeměny a velmi často v účetních jednotkách s jediným společníkem (§ 11a ZOP). Mezitímní závěrka se také nevyžaduje u účetních jednotek zúčastněných na přeměně, jestliže zveřejňují pololetní finanční zprávu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a zpřístupňují-li ji společníkům nebo členům předepsaným způsobem (§ 11a ZOP). Společnost nebo družstvo je povinno sestavit ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, mezitímní účetní závěrku, není-li tento den rozvahovým dnem (§ 365 ZOP). Další povinností obchodní společnosti je dle § 366 ZOP povinnost sestavit konečnou účetní závěrku ke dni předcházejícímu dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku. Tuto povinnost má pouze veřejná obchodní společnost a dále společnosti a družstva, které ke dni předcházejícímu dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku podávají daňové přiznání. V ostatních případech se sestavuje pouze mezitímní účetní závěrka ke dni předcházejícímu dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku. „Obecným principem je, že při změně právní formy kapitálové společnosti nebo družstva na jinou kapitálovou společnost nebo na družstvo povinnost sestavovat konečnou účetní závěrku nevzniká, zatímco při změně právní formy z osobní obchodní společnosti na kapitálovou obchodní společnost nebo družstvo naopak vzniká.“ (Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev: komentář. V Praze: C. H. Beck, 2010. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-0560, s. 1050–1051.) V souvislosti s podáním návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku je třeba dodat, že v případě změny právní formy společnosti ZOP nestanoví maximální dobu ode dne, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, ve které je obchodní společnost povinna podat návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku. Naproti tomu v případě ostatních forem přeměn (fúze, rozdělení nebo převod jmění na společníka) se projekt přeměny v souladu s § 15b ZOP ruší dnem, kdy uplyne lhůta 12 měsíců od rozhodného dne, pokud v tomto období nebude podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku.

moje.kdpcr.cz

Aktuálně 2. Výplata zálohy podílu na zisku Zákon o obchodních korporacích stanoví, že zálohu na podíl na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. Pro stanovení záloh ZOP stanoví pravidla, na jejichž základě lze zálohy na podíl na zisku vyplácet: Součet záloh na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období a výsledku hospodaření minulých let. Případně, pokud s. r. o. tvoří dle své společenské smlouvy fondy, ještě k částkám výsledků hospodaření přičteme stavy těchto fondů a odečteme příděly do nich. I v případě záloh platí, že s. r. o. nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek. Záloha na podíl na zisku se vrací do tří měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena, ledaže částka zisku k rozdělení vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky dosahuje alespoň součtu záloh na podíl na zisku vyplacených v souladu se zákonem a valná hromada nebo jediný společník rozhodl o rozdělení této částky.

3. Stanovení vypořádacího podílu společníka Při zániku účasti společníka v obchodní korporaci za jejího trvání bez právního nástupce vzniká právo na vypořádání. Neurčí-li společenská smlouva jiný vhodný způsob určení výše vypořádacího podílu, stanoví se vypořádací podíl ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci, a to z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci. To neplatí, liší-li se podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví. V takovém případě se při určení vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce (§ 36). Mezitímní závěrky z povahy situací, pro které se sestavují, přicházejí na přetřes právě v tento čas. Účetní jednotky řeší změnu právní formy, výplatu podílů na zisku a jiné nerutinní nebo i rutinní události. Pojďme si tedy říci, v čem je mezitímní závěrka specifická.

Speciﬁka mezitímní účetní závěrky Mezitímní účetní výkaznictví, které svým rozsahem odpovídá účetní závěrce, tj. obsahuje veškeré standardní součásti účetní závěrky stanovené zákonem o účetnictví (účetní výkazy a příloha) a které se pravidelně (např. pololetně, čtvrtletně, měsíčně) opakuje, podléhá obecně stejným účetním pravidlům jako sestavení řádné účetní závěrky.

Aktuálně

V případech sestavování mezitímní účetní závěrky účetní jednotky mimo to, že neuzavírají účetní knihy, provádí všechny ostatní závěrkové operace: inventarizace se vyžaduje jen omezeně pro naplnění zásady opatrnosti a zohlednění znehodnocení aktiv (§ 25 odst. 3 zákona) časové rozlišení nákladů a výnosů dohadné položky zaúčtování odpisů (ne daňové odpisy) opravné položky rezervy nerealizované kurzové rozdíly přecenění na reálnou hodnotu (např. cenné papíry) odložená daň splatná daň z příjmů nebo rezerva na daň z příjmů (nesestavuje se přiznání k dani z příjmů) S ohledem na omezenou inventarizaci účetní jednotky obvykle neprovádějí fyzickou inventuru k rozvahovému dni mezitímní závěrky. Je-li však mezitímní závěrka ověřována auditorem, auditor obvykle testuje existenci zásob. Samostatný komentář si zasluhuje splatná a odložená daň. V praxi často nastávají komplikace s výpočtem odhadované daně za období, které mezitímní závěrka pokrývá. Softwary neumějí simulovat daňové odpisy a daňové zůstatkové ceny na měsíční bázi, často jen na bázi celého zdaňovacího období. Proto účetní profesionál musí provést často simulaci dopočtem tzv. v Excelu, aby měl vstupy pro odhad splatné daně a výpočet odložené daně. Národní účetní rada vydala v roce 2014 interpretaci, která poskytuje metodickou pomoc při tvorbě účetní závěrky. Kromě jiného obsahuje i doporučení, jaké srovnatelné informace mají být zveřejněny v mezitímní závěrce: srovnávacím obdobím pro stavové veličiny rozvahových položek ke konci všech mezitímních účetních období je vždy stav k poslednímu rozvahovému dni z řádné účetní závěrky; srovnávacím obdobím pro tokové veličiny výkazu zisku a ztráty, výkazu o peněžních tocích či výkazu o změnách o vlastním kapitálu je vždy stejné mezitímní období minulého účetního období; mezitímní výkaz zisku a ztráty se vykazuje vždy jak za dané mezitímní účetní období, tak i od počátku účetního období kumulovaně (například za druhé čtvrtletí a zároveň za první pololetí). Stanovení pravidel pro mezitímní účetní výkaznictví je důležité proto, že je používáno k průběžnému informování o aktuálním vývoji výkonnosti a finanční situace účetní jednotky, podle kterého činí zásadní rozhodnutí řada uživatelů (investoři na kapitálovém trhu, poskytovatelé úvěrů apod.). Vzhledem k absenci účetních právních předpisů upravujících obsah takových závěrek a vzhledem ke skutečnosti, že ne vždy bývá povinnost jej ověřit

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

auditorem (viz dále), mohou být takové informace při nesprávném postupu při jejich sestavení zavádějící. Jak je to tedy s povinností auditu mezitímní závěrky?

Audit mezitímní účetní závěrky Povinnost auditu při naplnění předepsaných kritérií přímo ukládá § 20 ZoU pouze v případě řádné a mimořádné účetní závěrky, nikoliv mezitímní účetní závěrky. Ze zákona o účetnictví nelze tedy přímo dovodit povinnost nechat mezitímní účetní závěrku ověřit auditorem. Z úvodu druhé věty § 19 odst. 3 ZoU je možné dovodit, že odkaz na obdobné použití ustanovení týkající se účetní závěrky se vztahuje pouze na sestavování mezitímní účetní závěrky. I při sestavování mezitímní účetní závěrky tak mají být respektovány stejné účetní zásady a postupy jako při sestavování řádné či mimořádné účetní závěrky, ale nevzniká povinnost auditu. Povinnost ověření mezitímní účetní závěrky auditorem musí být stanovena jiným právním předpisem. Je tedy nutno vždy posoudit, z jakého titulu je mezitímní účetní závěrka sestavována, resp. který právní předpis její sestavení ukládá a zda zároveň neukládá povinnost ji auditovat. Povinnost ověření mezitímní účetní závěrky auditorem výslovně stanoví pro určité případy zákon o přeměnách (např. v § 12). Tuto povinnost lze z textu zákona dovodit rovněž v případě zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů (§ 227 odst. 1 ve spojení s § 231 odst. 1 a 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, dále ZOK, pro společnosti s ručením omezeným a § 495 odst. 1 ve spojení s § 497 ZOK pro akciové společnosti).

Kdy musí být účetní závěrka zveřejněna Sestavením účetní závěrky celý proces nekončí, protože účetní závěrka musí být ještě projednána valnou hromadou do 6 měsíců od konce účetního období. Po schválení účetní závěrky a ověření auditorem (u společností, kterým vzniká tato povinnost) musí do 30 dnů od splnění těchto podmínek dojít ke zveřejnění v obchodním rejstříku. Nejpozději však do 12 měsíců od konce účetního období. I v případě, že společnost nemá ověřenou nebo schválenou účetní závěrku, musí stejně dojít ke zveřejnění. Účetní závěrka je zveřejněna ve stejném rozsahu, v jakém je sestavena, pouze malé a mikro účetní jednotky bez povinnosti ověření účetní závěrky auditorem nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Za nezveřejnění, nedodržení předepsaných náležitostí, neověření auditorem nebo neuchování účetní závěrky může být uložena pokuta až do výše 3 % aktiv společnosti, doporučujeme tedy plnit zákonné povinnosti řádně a včas. Článek vyšel původně na webu dReport (zde)

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory d daňových aň ých poradců aňovýc pora adc dců ČR / 7-8/2021

Aktuálně z účetnictví Senát schválil novelu o kurzarbeitu Ministerstvo práce a sociálních věcí upozornilo, že novela zákona o zaměstnanosti přinášející kurzarbeit má podporu Senátu. Do budoucna by tak bylo možné zaměstnavatelům částečně kompenzovat vyplacené náhrady mzdy v situaci, kdy zaměstnancům nebude možné z objektivních důvodů přidělit práci. Zaměstnavatel je v případě kurzarbeitu povinen vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy v minimální výši 80 % jeho průměrného výdělku. Na kompenzaci těchto nákladů obdrží zaměstnavatel příspěvek ve výši 80 % nákladů. Stropem pro příspěvek bude 1,5násobek celostátní průměrné mzdy. Podmínkou je, že zaměstnavatel bude zaměstnancům přidělovat práci jen v rozsahu 20–80 %. Ministerstvo si od novely slibuje nastavení vhodných podmínek pro pozdější hospodářský růst, posílení konkurenceschopnosti podniků a ochranu zaměstnanců během kritických období.

Od 28. června je možné žádat o další podporu z programu Covid – nepokryté náklady Tato podpora se týká podnikatelů, kterým v rozhodném období poklesl obrat alespoň o 50 % oproti stejnému období roku 2019. Žádat je možné od 28. června do 13. září. Rozhodnou dobou je nyní období od 1. dubna až 31. května 2021. Výše podpory za oba měsíce může činit maximálně 25 milionů Kč na jednoho žadatele, v případě jednoměsíčního rozhodného období půjde o 15 milionů Kč. Ministerstvo průmyslu a obchodu připomíná nadále trvající podmínku, že všichni podnikatelé bez ohledu na sektor, mohou žádat o 60 % nepokrytých nákladů za rozhodné období, respektive 40 % nepokrytých nákladů pro podnikatele s majetkovou účastí státu nebo samosprávy. Pokud o tuto podporu podnikatelé již žádali v rámci první výzvy, nemusí se nově registrovat a žádost bude o něco jednodušší. Jestliže žadatel čerpal kompenzační bonus, má v případě schválení žádosti z programu Covid – nepokryté náklady povinnost odpovídající část dotace vrátit. Kombinovat naopak lze Covid – nepokryté náklady s už ukončeným programem COVID – 2021. Cílem tohoto programu je dle ministerstva zabránění zhoršení kapitálové situace podnikatelů, zvýšení likvidity jejich podniků a podpora zotavení v souvislosti s negativním dopadem řešení současné krize.

Ústavní soud zamítl zrušení zdanění technických rezerv v pojišťovnictví Ústavní soud koncem května zamítl návrh na zrušení zákona č. 364/2019 Sb., kterým došlo ke změně metody tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv u pojišťoven a zajišťoven. Po zmiňované novele se od loňského 1. ledna řídí tvorba technických rezerv v pojišťovnictví podle směrnice Solventnost II. Od tohoto data tak technické rezervy vytvořené podle účetních předpisů již nejsou považovány za daňově uznatelný náklad, jak tomu bylo podle předchozí právní úpravy. Rozdíl mezi výší rezerv vyčíslených v účetnictví a podle směrnice Solventnost II je dle přechodných ustanovení k zákonu předmětem jednorázového zdanění přes mimoúčetní úpravu základu daně s možností rozložit daňovou zátěž na dvě zdaňovací období. Podle Ústavního soudu měla opozice možnost se s novelou dostatečně seznámit a také se k ní případně vyjádřit. Ústavní soud dále neshledal rdousící účinek zdanění ani porušení principu rovnosti. Podle Ústavního soudu totiž novela nezpůsobí plošné zvýšení daňové povinnosti u všech pojišťoven, ale pouze u těch, které si v minulosti natvořily vyšší daňově uznatelné rezervy, a proto si zdanění odsunuly do budoucna. Naopak u těch, které si v minulosti netvořily tak vysoké daňově uznatelné rezervy, a tím pádem v minulosti odváděly vyšší daně, se daňová povinnost prakticky nezvýší. Zdroj: www.mpsv.cz, www.mpo.cz, www.dreport.cz

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Aktuálně ze světa Ve světě sílí volání po solidární dani V západních zemích se podle deníku E15 čím dál tím intenzivněji hovoří o zavedení takzvané solidární daně. Nejbohatší jedinci a korporace, které prosperují i během současné pandemie, mají výrazněji přispívat na dluhy a škody napáchané koronakrizí. Zda je alespoň dočasné vyšší zdanění bohatých dobrý nápad, se však ekonomové neshodují. Například Mezinárodní měnový fond (MMF) ale vyzval politiky, aby pandemičtí vítězové dočasně odváděli zvláštní daň. Získané peníze by se následně použily na zmírnění sociální nerovnosti ve světě a na pomoc firmám a lidem, které koronakrize postihla nejhůře. Podle šéfa finančního úseku MMF Vítora Gaspara by měly státy zvážit alespoň symbolické zdanění nejmajetnějších vrstev, i když to jejich pokladny nepotřebují. „Občané budou mít pocit, že všichni přispívají k hospodářskému zotavení z pandemie,“ uvedl Gaspar pro Financial Times.

Polovina irských daňových poplatníků neví o osobních daňových povinnostech Více než milion irských daňových poplatníků – dokonce polovina zaměstnanců státu – nezná své osobní daňové povinnosti, uvedl průzkum provedený skupinou daňových poradců Taxback.com. Studie odhalila, že více než polovina irských daňových poplatníků (54 procent) si buď není jistá, nebo neví, jaké jsou jejich daňové povinnosti. Vzhledem k tomu, že v Irsku podle nejnovějších odhadů pracuje přibližně 1,9 milionu lidí, skupina uvedla, že tu je něco málo přes jeden milion pracovníků, kteří si nejsou vědomi svých povinností, pokud jde o daně. Průzkum mezi 1 500 daňovými poplatníky také odhalil rozsáhlý zmatek ohledně požadavků na podávání daňových přiznání. „Je překvapením, když se dozvídáme, že tak málo (22 procent) si je vědomo toho, že ti, kdo mají vedlejší příjmy, například prostřednictvím nájmu, investic nebo samostatné výdělečné činnosti, jsou povinni podat roční daňové přiznání,“ řekla Joanna Murphy ze společnosti Taxback.com.

Brazílie navrhuje snížení daní pro fyzické osoby a společnosti Brazilská vláda představila druhou fázi široké daňové reformy, jejímž cílem je snížit daň z příjmů až pro 30 milionů pracovníků, snížit daň ze zisku právnických osob a zvýšit odvody ze zisků a aktivit na finančních trzích. Brazilský daňový systém je obecně považován za jeden z nejsložitějších na světě. Vláda proto trvá na tom, že jeho zjednodušení a snížení celkového daňového zatížení je zásadní pro podporu udržitelných, dlouhodobých investic a hospodářského růstu. V prezentaci zveřejněné ministerstvem hospodářství vláda navrhla 20% daň z dividend. Úředníci finanční správy odhadují, že zvýšení daní z dividend posílí státní pokladnu v příštím roce přibližně o 18,5 miliardy brazilských realů (asi 80 miliard korun), což v roce 2023 vzroste na 54,9 miliardy realů a v roce 2024 až na 58,2 miliardy realů. Návrhy rovněž zahrnují 15% daň ze všech transakcí na trzích s akciemi, která se počítá čtvrtletně namísto měsíčně, jak je tomu v současnosti. Návrh zákona předpokládá, že daně ze zisku právnických osob budou v příštím roce sníženy na 12,5 % ze současných 15 %, poté budou od roku 2023 sníženy na 10 %.

moje.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Psychická odolnost – základní výbava do dnešní doby Psychická odolnost se často definuje jako schopnost dobře zvládat změny a zátěžové situace. A to je zvlášť potřebné právě v současné době. Ne nadarmo se říká, že jedinou jistotou je změna. Anita Crkalová Lektorka a koučka

otřebujeme se vypořádat s pracovními nároky, stanovenými termíny, věnovat se rodině a svému zdraví, a to vše ve velmi intenzivní době, kdy se učíme spoustu věcí doslova za pochodu. Ačkoliv dovednosti psychické odolnosti potřebujeme jako základní výbavu do života, nejsou bohužel ve vzdělávání akcentovány. A tak se je pak učíme v každodenní praxi. Ústředním tématem pro psychickou a fyzickou sílu je zaměření na naši energii a její vyvažování. Jak se úplně nevyčerpat a nevydávat více energie, než přijímáme? moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 7-8/2021

Představte si, že máte jakýsi svůj kotel energie, a přemýšlejte o tom, čím do něj energii dostáváte a kdy naopak energie rychle z kotle odtéká. Tento první krok – uvědomit si své zdroje energie – pak může být odrazovým můstkem k naší další práci. To znamená vědomě zvyšovat přítok energie a odpovědět si na otázku: Jak mohu získat více energie? Co jsem pro to dělal dříve a teď už nedělám? Jak to mohu změnit? Čím ještě mohu získat další energii? Zároveň se zamysleme na tím, jak se vypořádat s negativními faktory: Čím mohu snížit odliv energie? Co mohu (a chci!) udělat pro to, abych tolik energie zbytečně neztrácel? Upřímně – i když to zpočátku třeba tak nevypadá – po hlubším zamyšlení najdete nápady, jak snížit negativní faktory. A když nemůžete změnit vnější objektivní situaci, tak můžete totiž pracovat se svým vnitřním prožíváním situace a přemýšlením o ní! „Není svobodný ten, kdo není pánem své mysli“, řekl již v dávných dobách Epictecus. K dovednosti ovládání svých myšlenek patří naslouchat své vnitřní řeči a pozitivně ji přeformulovávat. Například namísto „Tohle nemůžu zvládnout, je toho strašně moc!“ si říct „Mám hodně práce a já to zvládnu. Zvládl jsem to při minulém termínu také.“ Přílišné zaobírání se minulostí, nekonečné zvažování „co by bylo, kdyby bylo“ nebo naopak strachování se o vývoj v budoucnosti, vytváření katastrofických scénářů – to je něco, co energii výrazně ubírá a naši mysl zatěžuje. Řešením je cíleně se více zaměřovat na prožívání přítomné chvíle. A podobně jako když uklízíme svůj stůl a cítíme úlevu, tak si uklidíme ve své hlavě. S tím souvisí i schopnost a odvaha dát si občas „mediální dietu“ a nenechat se tolik rozptylovat okolními vlivy. A jaký to má užitek? Když trénujeme svou dovednost udržet si konstruktivní a pozitivní přístup a nadhled, zaměřovat se na přítomnost, tak vnímáme více energie, inspirace, spokojenosti a naše práce je efektivnější. „Minulost je historií, budoucnost je neznámá a přítomnost je dar“. Pro psychickou odolnost a zvládání stresu jsou také důležité schůzky se sebou. Není to ztráta času! Naopak. moje.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

Pro psychickou odolnost a zvládání stresu jsou také důležité schůzky se sebou. Není to ztráta času! Naopak.

Rezervujeme-li si čas pro sebe, dočerpáváme svou energii. Někdy se tomu říká „čas na broušení pily“. Traduje se příběh o dřevorubci, který těžce pracoval a řezal dříví, až do úplného vysílení. Na otázku „Tvoje pila je úplně tupá, proč si ji nenabrousíš?“ odpověděl: „Nemám čas, musím řezat dříví.“ Jak často jsme podobni tomuto dřevorubci? Na závěr otázka pro vás: Co mohu udělat právě teď pro zvýšení své energie? Uděláte to? Přeji vám hodně energie a spokojenosti.

PhDr. Anita Crkalová Specializuje se především na oblast sebepoznání, zdroje energie, na koučování a tvořivost v každodenním životě. Je lektorkou soft-skills, akreditovanou koučkou a supervizorkou koučovacích výcviků, zabývá se také publikační činností. Zajímá ji téma „stabilita v pohybu“ – téma, které právě v dnešní době získává na důležitosti. Zaměřuje se na souvislosti mezi myšlením, chováním a prožíváním. Lektorské a koučovací činnosti se věnuje více než 25 let. Absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jejím mottem je citát Marcela Prousta: „Skutečný objev – to není najít nové země, ale dívat se na svět novýma očima.“

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz