e-Bulletin KDP 6_2022

/Oficiální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR /JUDIKATURA: Vývoj správní praxe u palivových karet /DAŇ Z PŘÍJMŮ: Lze uplatnit mimořádné odpisy i v roce 2022? /KOMENTÁŘ: Právní filosof Karel Havlíček o inflaci a deflaci práva /OSOBNÍ ROZVOJ: Rozhovor s Janou Pavlisovou a Ditou Michnovou

6/2022

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 6/202 6/2021 21

Provedeme vás světem daní.

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Rozvoj digitalizace nabral s covidem obrátky Milé kolegyně, milí kolegové,

začaly nám krásné májové dny, venku je (často) teplo a slunečno a začíná se také přihřívat „pod kotli““ daňového poradenství s blížícím se termínem pro podání daňových přiznání spolu se začátkem letních prázdnin. Ale protože před tímto hektickým vrcholem našich každoročních činností máme ještě chvíli času, tak se přece jen od tohoto tématu odchýlím a dovolím si pro vás odprezentovat alespoň základníí plány pro činnost Prezidia, které vzešlo z voleb na Valné hromadě 2021.

S kolegy v Prezidiu jsme diskutovali otázku, nakolik se mění priority Prezidia oproti předchozímu období (pro ty zvídavé, najdete je stále ještě zde). Dospěli jsme k závěru, že jsou pořád aktuální a budee tedy rozumnější se pobavit o tom, jak se budeme snažit je v následujících třech (teď už vlastně jen dvou a půl) letech nějak smysluplně naplnit.

Určitě je důležité nadále propagovat daňové poradenství a dobré jméno daňového poradce. V této obecné rovině je to něco, co stěží bude dělat daňový poradce sám, ale my to děláme v dobré víře, že to nám všem prospěje. Je důležité, aby zejména naši potenciální klienti věděli, kdo je daňový poradce a proč je rozumné, ekonomické a efektivní použít jeho služby (předpokládám, že naši stávající klienti to už vědí…:o). Zaměřujeme se na to v komorové komunikaci s médii, na sociálních sítích a podobných kanálech. Budeme se i nadále snažit o rozvíjení komunikace s těmi skupinami, které ovlivňují daňové prostředí, od Ministerstva financí přes daňovou správu až po Parlament.

Covidová doba změnila mnohé. Promítá se to i do činnosti Komory, a digitalizace je oblast, jejíž rozvoj s covidem nabral obrátky.

Počítáme s tím, že se digitalizace, elektronizace a on-line komunikace budou dotýkat mnoha aspektů činnosti Komory. Týká se to například vzdělávání, kdy sice od kolegů často slyšíme, že už se nemůžou dočkat osobního setkání na vzdělávacích akcích, ale na druhou stranu vidíme, že když takovou akci uspořádáme, je zájem o ni výrazně menší než v době předcovidové. Je jasné, že jedním z aspektů je skutečnost, že (někteří) kolegové preferují on-line akce, protože úsporu času i nákladů (minimálně na cestování) vidí jako důležitější aspekt než osobní kontakt s kolegy nebo přednášejícími. Budeme muset hledat vyvážený přístup k pořádání těchto akcí, abychom rozumně uspokojili potřeby vás i vašich kolegů z kanceláří.

Další oblastí pro digitalizační úsilí je i samotná činnost Komory. Bavíme se o tom, které činnosti Komory má smysl digitalizovat, jak zajistit rozumnou míru elektronické komunikace mezi vámi a kanceláří, ale taky mezi Komorou a dalšími skupinami osob, ať už se jedná o další účastníky našich vzdělávacích akcí, uchazeče o zkoušky na daňového poradce, studenty atd. V neposlední řadě se také bavíme o tom, jak zmodernizovat konání zkoušek pro uchazeče o profesi. V podstatě po celou dobu existence Komory je způsob prakticky stejný: tužka, papír, kalkulačka. Je zjevné, že si to nějakou formu modernizace zaslouží, daňové poradenství tímto způsobem snad už dnes nevykonává nikdo, a tak i zkoušky by měly svým formátem lépe odpovídat situaci, v jaké daňový poradce pracuje.

Další oblastí, které bychom se chtěli věnovat, jsou etické aspekty výkonu daňového poradenství. Když se dívám na náš stávající etický kodex a srovnám jeho obsah s podobnými dokumenty ať už jiných profesních komor nebo zahraničních kodexů, je mi celkem jasné, že si zaslouží určitý „upgrade“. Možná někteří z vás namítnou, že etický kodex je něco, co v podstatě nepotřebujeme, způsob naší práce vymezuje zákon, který říká, jak má daňový poradce jednat. Má povinnost chránit práva a oprávněné zájmy svých klientů, jednat čestně a svědomitě atd. To je pravda. Co ale přesně znamená v konkrétním případě „jednat čestně a svědomitě“? To je otázka, na kterou by etický kodex v rámci mantinelů vymezených „naším“ zákonem mohl poskytovat odpověď. Vidíme, že daňové poradenství je v hledáčku mnoha regulátorů, zejména pak daňových správ, a čelí velké nedůvěře ohledně otázek, zda nenapomáhá svým klientům platit méně daní, než ukládají předpisy. I z tohoto důvodu vidíme nápor požadavků na poskytování různých informací klientů nebo o klientech ze strany daňových správ. Tvářit se tak, že se nás to netýká, je z mého pohledu strkání hlavy do písku, a nechceme-li čelit dalšímu náporu na regulaci ze strany daňových správ, domnívám se, že je rozumné deklarovat otevřeně, jak si sami představujeme, že by daňové poradenství mělo být vykonáváno, a podle toho se také chovat.

Možná vám tyto činnosti připadají trochu odtržené od vaší každodenní reality. Snažíme se o tyto oblasti starat právě proto, abyste to vy nemuseli dělat. Pokud však chcete slyšet o něčem, co by vám mohlo být bližší, tak tu přece jen mám něco i pro vás. V příštím roce to bude 30 let existence Komory, což je výročí, které stojí za oslavu! Tuto pro vás také připravujeme a budeme se těšit, že se s vámi při této příležitosti prakticky do roka a do dne uvidíme.

Těším se na vás!

moje.kdpcr.cz

Ing. Petra Pospíšilová, prezidentka Komory daňových poradců, daňový poradce č. 2309

1

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Úvodník Ing. Petra Pospíšilová ............................................................................. 1

Aktuálně Měsíc v kostce .......................................................................................... 3 ECOFIN: Ministři financí EU schválili ČR navýšení limitu pro registraci k DPH ............................................................................... 4 Aktuálně z Finanční správy a účetnictví ........................................ 12 Mezi nejvlivnějšími ženami finančního světa jsou Marcela Zárybnická Žárová nebo Monika Marečková .............. 14 Aktuálně ze zpráv CFE ........................................................................ 15 Česko-slovenské daňové fórum 2022 ve fotografiích ............... 16 Hospodské bitky o „plošnost“ a „zacílenost“.

Ohrožuje nás inflace a deflace práva (Karel Havlíček) ............... 18 Aktuálně ze světa ................................................................................. 30 Krátké zprávy .......................................................................................... 40

Judikatura Daňové správy se v rámci svých kontrolních postupů soustřeďují i na oblast vzdělávání (Alena Wágner Dugová)........................................................................ 6 Prekluzivní lhůta pro registraci z moci úřední běží od okamžiku zániku registračních důvodů ...................................... 8 NSS připomněl, v jakých případech lze stanovit cenu obvyklou konkrétní částkou bez cenového rozpětí .............. 9 Zvolená účetní metoda nemůže definovat reálné ekonomické vztahy ................................................................................. 10

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 1. 6. 2022, datum uzávěrky: 29. 5. 2022.

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

2

Daň z příjmů Lze uplatnit mimořádné odpisy i v roce 2022?

(Ivan Macháček) .......................................................................................22

DPH Otazníky kolem režimu DPH při organizaci propagační akce (Tomáš Havel, Zuzana Černá) ............................................................... 25 Vývoj správní praxe u palivových karet (Tomáš Havel, David Dobrovolný) ....................................................29 Zpětný leasing a DPH (David Krch, Martina Sumerauerová, Kristýna Šlehoferová) ............................43 Otázka prokázání deklarovaného dodavatele v aktuální judikatuře SD EU a NSS (Tomáš Munzar) .....................................................................................44

Ostatní Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?

(Hana Treutlerová) ...................................................................................26 Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Matěj Šarapatka) ............32 Česká národní banka otevřela nové návštěvnické centrum .....37 Novela zákona o významné tržní síle bude nově regulovat již odběratele od obratu 50 milionů korun (Lenka Sklenářová) ..................................................................................38

Osobní rozvoj Vzájemné sdílení názorů a náhledů na problémy je nesmírně obohacující ......................................................................... 46

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak.

Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953.

Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Měsíc v kostce Noví daňoví poradci Na základě úspěšného složení kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejíž ústní část proběhla ve dnech 27.–28. 4. 2022, zapsala k 25. 5. 2022 Komora daňových poradců ČR do seznamu daňových poradců 46 nových členů.

05810 05811 05812 05813 05814 05815 05816 05817 05818 05819 05820 05821 05822 05823 05824 05825

Bc. Ondřej Behina Ing. Monika Benešová Ing. Jana Beranová Ing. Jitka Bretová Ing. Adéla Burešová Bc. Kristián Červinka Ing. Tomáš Dejdar Ing. Jakub Dusík Ing. Klára Havala Ing. Ilona Hlaváčová Ing. Štěpánka Hlúbiková Ing. Alžběta Holá Ing. Ondřej Homolka Ing. Barbora Homolová Ing. Michaela Hudečková Mgr. Alice Hypšová

05826 05827 05828 05829 05830 05831 05832 05833 05834 05835 05836 05837 05838 05839 05840 05841

Bc. Ilona Kadečková Ing. Matěj Konvalina Ing. Lucie Koppová Ing. Petr Kovář Ing. Martin Kučera Bc. Ondřej Kunc Ing. Blanka Kuzmická Ing. Miroslav Kysilka Ing. Juraj Lauko Ing. Nikola Leinweber Ing. Lenka Lopatová Ing. Zdeněk Mensa Ing. Zuzana Menšíková Ing. Lenka Minaříková Ing. Martina Nýčová JUDr. Filip Oudes

05842 05843 05844 05845 05846 05847 05848 05849 05850 05851 05852 05853 05854 05855

Ing. Lukáš Pernička Bc. Tereza Pišťáková Ing. Monika Procházková Ing. Michaela Prošková Ing. Andrea Řepková Ing. Zuzana Svitáková Bc. Jiří Švec Ing. Eliška Švecová Ing. Marika Táboříková Ing. Tereza Vágnerová Ing. Kateřina Vlachová Ing. Michaela Vrábľová Ing. Martina Zbončaková Ing. Vojtěch Zítko

 Smuteční oznámení S lítostí Vám oznamujeme, že zemřel pan Ing. Jaroslav Šimek, daňový poradce č. 1225, ve věku 76 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník

S daňovým poradcem vás daně nedoběhnou Zveme vás na 6. ročník běhu Komory daňových poradců, tedy sportovní dopoledne pro celou rodinu, které se bude konat v sobotu 17. září od 10 do 13 hodin v Mariánském údolí v Brně. Můžete se těšit na příjemnou atmosféru závodu i bohatý doprovodný program. Akce je určena nejen pro daňové poradce, ale i pro širokou veřejnost. Přijďte změřit své běžecké síly s kolegy a přáteli.

V letošním roce mohou závodit opět také děti, pro které je připraven dětský běžecký závod. Více informací naleznete na webu zde.

moje.kdpcr.cz

3

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

ECOFIN: Ministři financí EU schválili ČR navýšení limitu pro registraci k DPH V úterý 24. května 2022 se v Bruselu konalo zasedání Rady ECOFIN, kde ČR reprezentoval ministr financí Zbyněk Stanjura. Hlavními tématy byly ekonomické dopady války na Ukrajině, další zpřísňování sankcí proti Rusku, ale také umožnění ČR aplikovat zvýšený limit pro povinnou registraci k DPH.

M

ezi prvními projednanými body bylo přijetí rozhodnutí Rady schválit loňskou žádost České republiky o možnost zvýšit hranici obratu pro osvobození od DPH až na 85 000 eur dříve než od 1. ledna 2025, jak předpokládá novela evropské směrnice o DPH. „Rada EU vyhověla naší žádosti o výjimku aplikovat dříve vyšší limit pro povinnou registraci k DPH. Česká legislativa zvyšující tento roční limit na dva miliony korun už prošla mezirezortním připomínkovým řízením a nyní ho projedná vláda. Na dvojnásobek podle našeho návrhu vzroste od příštího roku také limit pro využívání paušální daně,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. Stávající limit pro plátcovství DPH ve výši 1 mil.

Kč ročně vychází z částky 35 000 eur vyjednané při našem vstupu do EU v roce 2004 a nezměnil se už 18 let navzdory významnému růstu cenové hladiny. MF předpokládá, že se osvobození od DPH nově dotkne zhruba 105 tisíc poplatníků, až 80 tisíc z nich by se mohlo ze systému DPH reálně odhlásit.

Hlavním tématem diskuze byly hospodářské dopady války na Ukrajině. ČR podporuje iniciativu deseti členských zemí, které v koordinaci Estonska připravily společný dopis volající po větší flexibilitě kohezní politiky EU. „Podporuji estonskou iniciativu na flexibilnější čerpání peněz z kohezních fondů. Stejně tak věřím ve vstřícný přístup Komise při úpravách našich národních plánů obnovy, abychom mohli část peněz přesunout na pokrytí nákladů na integraci uprchlíků. S téměř 350 tisíci uprchlíky jsme jednou z nejvíce zasažených zemí a musíme se postarat o jejich začlenění do společnosti, do vzdělávacího systému a na trh práce. V České republice už našlo práci více než 50 tisíc převážně ukrajinských žen,“ řekl Zbyněk Stanjura. Migranti mohou přispět hostitelským ekonomikám tím, že zmírní úbytek obyvatelstva v produktivním věku, vyplní mezery zejména v profesích s nižší kvalifikací a po úspěšné integraci podpoří systém zdravotního a důchodového systému.

4

Evropská komise v otázce fiskální odpovědnosti aktuálně doporučila v důsledku války na Ukrajině a s cílem podpořit ekonomický růst prodloužení únikové doložky z pravidel Paktu o stabilitě a růstu. Fakticky tak Komise nebude zahajovat řízení při porušení fiskálního pravidla, tedy kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu nad 3 % HDP, ani v roce 2023. ČR souhlasí s doporučením Komise, že vlády členských zemí EU musí přistoupit ke snižování schodků veřejných financí ambiciózněji, než určují mantinely stanovené zákonem. „Bez ohledu na dopady Putinovy války na Ukrajině se Evropa i Česká republika musí vrátit k rozpočtově odpovědné politice, byť tempo konsolidace nakonec nebude tak rychlé, jak jsme si mysleli před 24. únorem,“ dodal Zbyněk Stanjura.

Ministři financí debatovali také o ekonomických dopadech projednávaného šestého balíčku sankcí proti Rusku navrhujícího dále omezit fungování ruského bankovního sektoru, ruských médií či prodejů nemovitostí osobám z Ruska. Evropská komise v balíčku navrhla také zákaz dovozu ruské ropy do EU. „Česká republika jednoznačně podporuje další zpřísnění sankcí proti Putinovu Rusku včetně navrženého odstřihnutí od ruské ropy. Podmínkou naší podpory je vyjednaná výjimka prodlužující termín platnosti pro ČR do 30. června 2024 nebo do rozšíření kapacit ropovodu TAL,“ doplnil Zbyněk Stanjura.

Zbyněk Stanjura absolvoval v Bruselu také celkem 6 bilaterálních schůzek s ministerskými protějšky, kterými byli Annika Saarikko (FIN), Christos Staikouras (GRE), Zdravko Marić (HR), Magdalena Rzeczkowska (POL), Christian Lindner (GER) a Daniele Franco (IT). Debatovali zejména o prioritách českého předsednictví, zbavení se závislosti na ruské ropě a plynu, diverzifikaci energetických zdrojů, řešení a financování uprchlické krize, rozšíření NATO o Finsko a Švédsko či pomoci domácnostem a firmám s vysokou inflací.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Aktuálně

Zveme Vás na XIII. ročník golfového turnaje Golfový turnaj daňových poradců pořádaný za podpory Komory daňových poradců se koná dne 3. října 2022 Golf resort Panorama – Kácov Akce je určena pro členy KDP ČR – daňové poradce – golfisty a jejich partnery.

Více informací Vám v kanceláři KDP ČR poskytne Kamila Stehnová, tel. číslo 542 422 336, e-mail: stehnova@kdpcr.cz.

Srdečně zve Martin Fibich vítěz XII. ročníku golfového turnaje

moje.kdpcr.cz

5

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Daňové správy se v rámci svých kontrolních postupů soustřeďují i na oblast vzdělávání Aktuální rozhodnutí Soudního dvora EU vede subjekty působící v oblasti vzdělávání k pečlivé analýze, zda naplňují podmínky pro aplikaci osvobození, které je třeba vykládat restriktivně.

Alena Wágner Dugová Daňová poradkyně, Deloitte

P

odle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) musí být článek 132 odst. 1 písm. i) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že pod pojem „subjekt uznaný za subjekt, který má podobné cíle“ jako veřejnoprávní vzdělávací subjekt ve smyslu tohoto ustanovení, nespadá soukromý subjekt, který vykonává vzdělávací činnosti ve veřejném zájmu, které

6

spočívají zejména v organizaci činností doplňujících školní osnovy, jako jsou kurzy pomáhající při plnění domácích úkolů, vzdělávací programy, kurzy cizích jazyků, a získal povolení od národního úřadu vedoucího obchodní rejstřík formou přidělení kódu CAEN 8559 – „Ostatní vzdělávání“ podle klasifikace vnitrostátních hospodářských činností, pokud tento podnik v každém případě nesplňuje podmínky, které pro toto uznání stanoví vnitrostátní právo.

Výchova a vzdělávání patří bezesporu mezi nejdůležitější oblasti v rámci lidského života, ale z pohledu DPH bývá toto téma často podceňovanou oblastí z hlediska správnosti uplatňovaného režimu DPH. Ustanovení § 57 zákona o DPH stanovující rámec pro aplikaci osvobození od DPH u služeb výchovy a vzdělávání patří přitom mezi poměrně složitá ustanovení obsahující řadu podmínek, které musí být osobou povinnou k dani naplněny, aby mohlo dojít k aplikaci tohoto osvobození. Právě tyto podmínky mohou být osobou povinnou k dani mylně vyloženy a do důsledku nesplněny, což pak může znamenat dodanění veškerých poskytovaných služeb. Případ posuzovaný Soudním dvorem EU (dále jen „SDEU“) tak může být jisté ponaučení, že není radno tuto oblast neřešit či podcenit, moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

jelikož daňové správy se soustřeďují i na daňové kontroly v oblasti uplatnění DPH v oblasti školství a vzdělávání.

V daném případě šlo o to, že společnost Happy Education (dále jen „Společnost“) v Rumunsku poskytuje vzdělávací služby spočívající v organizaci činností doplňujících školní osnovy, jako jsou kurzy pomáhající při plnění domácích úkolů, vzdělávací programy, kurzy cizích jazyků a výtvarné výchovy, sportovní aktivity, vyzvedávání dětí ze školních zařízení a zajištění stravování po skončení školních aktivit. Jednalo se tedy o služby zařazené jako ostatní vzdělávání. Děti, které se těchto činností účastní, jsou zapsány do různých školních zařízení.

Finanční úřad však u vzdělávacích služeb doměřil DPH, jelikož nebyly naplněny podmínky pro uplatnění osvobození od DPH u vzdělávacích služeb. Následně se Společnost proti doměrku na DPH bránila dostupnými prostředky obrany.

Rumunský soud uvedl, že dle rumunského pravá nejsou služby nabízené společností Happy Education osvobozeny od daně, protože tato společnost neprokázala sjednání spolupráce s některým ze vzdělávacích zařízení za účelem realizace projektu v rámci programu Škola po škole, ale soud měl za to, že se Společnost se může dovolávat čl. 132 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112, tedy že činnost spadá pod pojem „školské nebo vysokoškolské vzdělávání“, ale soud měl pochybnosti o tom, zda společnost splňuje ostatní kritéria stanovená v tomto ustanovení, neboť není jisté, zda může být považována za subjekt, jehož cíle se uznávají za podobné cílům veřejnoprávních subjektů. Proto byly podány rumunským soudem předběžné otázky.

SDEU tedy posuzoval, zda pod pojem „subjekt uznaný za subjekt, který má podobné cíle“ jako veřejnoprávní vzdělávací subjekt spadá soukromý subjekt, který vykonává vzdělávací činnosti ve veřejném zájmu, které spočívají zejména v organizaci činností doplňujících školní osnovy, jako jsou kurzy pomáhající při plnění domácích úkolů, vzdělávací programy, kurzy cizích jazyků, a dostal povolení od národního úřadu vedoucího obchodní rejstřík formou přidělení kódu CAEN 8559 – „Ostatní vzdělávání“ podle klasifikace vnitrostátních hospodářských činností.

SDEU konstatoval, že „v projednávané věci z informací poskytnutých předkládajícím soudem vyplývá, že toto uznání za subjekt, který má podobné cíle jako veřejnoprávní vzdělávací subjekt ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112, se podle rumunského práva, pokud jde o takové soukromé subjekty, jako je společnost Happy Education, které nabízí vzdělávací činnosti typu Škola po škole, provádí podle článku 58 zákona o národním vzdělávání a metodiky organizace programu Škola po škole v zásadě sjednáním spolupráce se vzdělávacím zařízením v rámci programu Škola po škole.“ SDEU dovodil, že „z informací předložených předkládajícím soudem přitom vyplývá, že společnost Happy Education si takovouto spolupráci nesjednala, a nemá tedy uznání nebo schválení, které je za tímto účelem vyžadováno rumunským právem“. moje.kdpcr.cz

Subjekt působící v oblasti vzdělávání by měl pečlivě analyzovat, zda naplňuje podmínky pro aplikaci osvobození, které je třeba vykládat restriktivně.

Proč stojí za to tento rozsudek přečíst a brát v potaz? Subjekt působící v oblasti vzdělávání by měl pečlivě analyzovat, zda naplňuje podmínky pro aplikaci osvobození, které je třeba vykládat restriktivně, protože i na oblast vzdělání se daňové správy v rámci svých kontrolních postupů soustřeďují.

Rozsudek Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“ nebo „Soudní dvůr“) ze dne 28. dubna 2022 ve věci C-612/20 Happy Education SRL http://eur-lex.europa.eu „Řízení o předběžné otázce – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Článek 132 odst. 1 písm. i) – Osvobození některých činností od daně ve veřejném zájmu – Osvobození od daně související s výchovou dětí a mládeže a školským nebo vysokoškolským vzděláváním – Poskytování vzdělávacích služeb doplňujících školní osnovy – Soukromoprávní subjekt poskytující tyto služby za komerčním účelem“ Související ustanovení: § 57 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty („zákon o DPH“) Související rozhodnutí: C-319/12 – MDDP C-699/15 – Brockenhurst College C-373/19 – Dubrovin & Tröger – Aquatics

7

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Prekluzivní lhůta pro registraci z moci úřední běží od okamžiku zániku registračních důvodů Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou, zda byly daňové orgány oprávněny registrovat organizační složku zahraniční společnosti jako plátce DPH z moci úřední a zda toto právo nezaniklo uplynutím prekluzivní lhůty.

D

aňovým subjektem byla organizační složka poskytující služby v oblasti připojení k internetu, zapsaná v obchodním rejstříku ČR od roku 2009, mající však sídlo v USA. Správce daně ji v roce 2018 registroval k DPH se zpětnou účinností právě od roku 2009. Daňové orgány a později i krajský soud dospěly k závěru, že registrace k DPH byla oprávněná, protože zahraniční společnost neuskutečňovala zdanitelná plnění samostatně, ale pouze ve spolupráci s českou společností, se kterou byla spojena mimo jiné i personálně. Společnost tak měla povinnost registrovat se jako plátce DPH, protože byla se společností propojena minimálně ještě v roce 2014. Podle správních orgánů pravomoc registrovat společnost k DPH správci daně nezanikla ani uplynutím lhůty pro stanovení daně.

Zahraniční společnost v rámci kasační stížnosti zpochybňovala jednak sdružení s další společností a současně den, kdy toto sdružení údajně vzniklo. Podle ní zde chyběla vůle stran a její organizační složka zapsaná v ČR neměla právní osobnost, a proto nemohla uzavřít smlouvu o sdružení. Česká společnost jí sice přenechala část své infrastruktury, to však podle zahraniční

8

společnosti není znakem sdružení, ale jde o běžný jev, který je v dotčeném odvětví obvyklý.

Upozornila také na skutečnost, že k zápisu do rejstříku došlo v roce 2009, nejednalo se však o den, kdy začala skutečně podnikat, a nemohla tak ani konkludentně uzavřít smlouvu o sdružení. Pokud by i přesto sdružení vzniklo v roce 2009, registrační právo správce daně by zaniklo tři roky od vzniku registračního důvodu, tedy už v roce 2012. Správce daně však k registraci přistoupil až v roce 2018, tato registrace dle společnosti nebyla možná a vyplývá to také z dřívější judikatury Nejvyššího správního soudu. Odvolací finanční ředitelství však v kasační stížnosti argumentovalo mimo jiné tím, že registrační povinnost nezanikla, protože v době registrace stále trval její důvod – společnost byla ve sdružení, a proto prekluzivní lhůta ještě nezačala běžet.

Zmiňovaná judikatura se podle OFŘ na tento případ nepoužije, protože se vztahovala k jednorázovému překročení zákonného obratu.

Nejvyšší správní soud nejdříve přisvědčil, že činnost společnosti naplňuje podmínky smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy. Ze spisu je totiž patrné, že obě společnosti jednají ve vzájemné shodě a jsou financovány českou společností. Obě ovládá stejná osoba, zahraniční složka nemá vlastní zaměstnance, nevlastní ani si nepronajímá žádný majetek atd.

Protože došlo ke sdružení, byla organizační složka zahraniční společnosti povinna registrovat se jako plátce DPH. Protože tak neučinila, mohl její registraci rozhodnout správce daně z moci úřední. K otázce zániku tohoto registračního práva NSS uvedl, že ji lze rozdělit na dvě části: Kdy začne plynout prekluzivní lhůta registrace z moci úřední a uplynula tato lhůta v době registrace daňového subjektu? A má prekluzivní lhůta vliv na den, k němuž se subjekt stává plátcem DPH a k němuž jej lze registrovat?

Upozornil, že v již zmiňované judikatuře rozhodoval o regismoje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

traci daňového subjektu, který jednorázově překročil zákonný obrat a správce daně jej registroval až poté, co odpadl důvod pro registraci a současně uplynula tříletá prekluzivní lhůta. Registrační právo správce daně v tomto případě zaniklo. Lhůta k provedení registrace z moci úřední běží totiž od prvního okamžiku, kdy nastal registrační důvod. Pokud důvody k registraci trvají ve více obdobích, tříletá lhůta se v každém z nich přeruší a začne běžet znova. K zániku registračního práva tak dojde až s koncem té lhůty, která začne běžet ve chvíli, kdy došlo k důvodům naposledy. NSS tak nesouhlasil s organizační složkou zahraniční společnosti, že registrační právo zanikne do tří let od vzniku registračního důvodu. Ve skutečnosti je třeba zaměřit pozornost až na zánik tohoto důvodu. Teprve poté běží tříletá lhůta. Pokud by tomu bylo opačně, došlo by k nespravedlnosti, která by zvýhodňovala ten subjekt, který bude vznik registračního důvodu tři roky skrývat a pak bude navždy od této povinnosti „osvobozen“.

Nejvyšší správní soud se tak ve svém rozhodnutí zaměřil na to, kdy začala plynout prekluzivní lhůta v tomto konkrétním případě. Vzhledem k tomu, že daňové orgány prokázaly sdružení pouze do roku 2014, uplynula lhůta již v roce 2017 a registrace v následujícím roce 2018 tak nebyla oprávněná. Správce daně nyní musí prokázat, že toto spojení trvalo i po roce 2017. Nejvyšší správní soud současně zodpověděl druhou část předešlé otázky, a sice že prekluzivní lhůta, v níž lze rozhodnout o registraci, nemá vliv na určení dne, odkdy má být osoba registrována jako plátce. Pokud by tedy správce daně registroval subjekt nejpozději v roce 2017, mohl tak učinit i zpětně od roku 2009.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 10 Afs 137/2020, dostupné na www.nssoud.cz

NSS připomněl, v jakých případech lze stanovit cenu obvyklou konkrétní částkou bez cenového rozpětí Správce daně doměřil daňovému subjektu daň z příjmů právnických osob v souvislosti s obstaráním televizní reklamy v České televizi.

Správce daně měl pochybnosti o účelu obchodních transakcí realizovaných mezi daňovým subjektem a společností, která reklamu zprostředkovávala.

S

právce daně subjekt vyzval, aby doložil a vysvětlil rozdíl mezi cenami, které uhradil zprostředkovatelské společnosti, a cenami, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích. Správce daně přitom vycházel z cen stanovených ceníkem, který používala samotná televizní stanice při přímém

moje.kdpcr.cz

prodeji reklamního prostoru. Seznámil také daňový subjekt se zjištěním, že se na poskytnutých reklamních službách podílely dva řetězce obchodních společností.

Daňový subjekt tento rozdíl vysvětlil tím, že mu zprostředkovatelská společnost poskytla další služby a komplexní servis, který měl pozitivní vliv na růst jeho tržeb a zisku. Správce daně podle něj určil cenu obvyklou chybně, protože zohlednil pouze cenu za službu, která nebyla takto komplexní. Daňové orgány měly dle jeho názoru vycházet z intervalu nejčastěji realizovaných cen, jak uvedl NSS v jednom ze svých dřívějších rozsudků. Správce daně však vysvětlení daňového subjektu považoval za neuspokojivé a daň doměřil. Nebylo totiž zjištěno, že by zprostředkovatelská společnost skutečně poskytla další služby.

Daňový subjekt v kasační stížnosti položil otázku, proč správce daně nepostihl také televizní stanici coby prokazatelnou účastnici podvodného řetězce a zda ona neprodávala svůj reklamní prostor pod obvyklou cenou, čímž snížila svůj daňový základ a povinnost. Vedle námitky, že rozdíl v cenách byl z jeho strany uspokojivě vysvětlen, namítal také již zmíněnou potřebu vycházet z intervalu nejčastěji realizovaných cen. Podle něj cenu nelze absolutizovat jediným číslem a cenou obvyklou je třeba rozumět

9

Judikatura

cenu na „nedeformovaném trhu služeb“. Trh reklamních služeb ČT je podle subjektu deformovaný, protože v důsledku jeho regulace zákonem je prostor této televizní stanice „nedostatkovým zbožím“.

Nejvyšší správní soud připomněl, že aby správce daně mohl upravit základ daně, musí nejdříve prokázat, že se ve věci jedná o spojené osoby ve smyslu ZDP, a zjistit, že se sjednané ceny liší od cen obvyklých. Zde nese břemeno dokazování správce daně.

Pokud zjistí, že se jedná o spojené osoby, které si mezi sebou sjednaly ceny odlišné od těch obvyklých, nemůže ještě automaticky upravit základ daně. Musí totiž poskytnout prostor daňovému subjektu, aby zjištěný rozdíl mezi cenami uspokojivě vysvětlil.

V této fázi tedy přechází důkazní břemeno na daňový subjekt. Pokud nebude rozdíl dostatečně doložen, teprve poté bude možné základ daně upravit.

Nejvyšší správní soud dále upozornil, že v projednávaném případě neměl správce daně žádný prostor pro úvahu, kterému ze zúčastněných subjektů zvýší základ daně, neboť tato úprava přichází v úvahu pouze u toho subjektu, který si náklady za služby odečte jako odběratel od svých příjmů. Správce daně tedy neměl důvod České televizi jako počátečnímu článku řetězce upravovat základ daně. Nejvyšší správní soud nesouhlasil ani s námitkou týkající se intervalu nejčastěji realizovaných cen.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Již dříve rozhodl, že cenu obvyklou lze stanovit i určitou částkou v případech, kdy je hodnocena konkrétní vymezená věc nebo služba. Podle soudu je logické, že v případech, kdy je třeba určit cenu obvyklou, za kterou konkrétní dodavatel poskytuje konkrétně vymezenou službu, a správce daně má k dispozici veřejně poskytovaný ceník služeb tohoto dodavatele, vychází při určení obvyklé ceny právě z něj. V tomto případě tak nemá smysl konstruovat cenové rozpětí. Právě tak tomu je podle NSS v projednávaném případě.

Soud se vyjádřil také k námitce daňového subjektu, že rozdíl byl adekvátně doložen, protože se jedná o „nedostatkové zboží“. Tento argument považuje Nejvyšší správní soud za nepřesvědčivý, protože skutečnost, že Česká televize disponuje limitovaným množstvím reklamního prostoru, ovlivňuje cenu, za kterou toto zboží prodává právě sama televize, nejedná se však o okolnost, která by odůvodnila navýšení ceny u následných přeprodejců. Kasační stížnost daňového subjektu proto zamítl.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 3 Afs 427/2019, dostupné na www.nssoud.cz

Zvolená účetní metoda nemůže definovat reálné ekonomické vztahy Daňový subjekt v přiznání k dani z příjmů právnických osob uplatnil částku snižující výsledek hospodaření v důsledku změny účetní metody.

Změna spočívala v tom, že vratné lahve, které daňový subjekt dosud evidoval jako zásoby, začal nově evidovat jako dlouhodobý majetek.

P 10

oložka, která snížila výsledek hospodaření, představovala výdaje vynaložené na pořízení vratných lahví, pokud by o nich bylo od začátku účtováno jako o dlouhodobém majetku. Správce daně však tento postup nepřijal a vyměřil daňovému subjektu vyšší daň z příjmů.

Odvolací finanční ředitelství vysvětlilo, že si daňový subjekt změnu účetní metody vykládá způsobem jdoucím proti smyslu účetních předpisů i zákona o daních z příjmů. Uvedl, že je zcela na daňovém subjektu, jestli bude lahve účtovat jako dlouhodobý majetek nebo zásoby. Pro posouzení, zda se jednalo o změnu účetní metody, je rozhodující, jestli se změnila ekonomická realita. OFŘ poukázalo na to, že subjekt nejdříve využíval tzv. otevřený systém opakovaně použitelných obalů, ve kterém vlastnictví obalu přechází z dodavatele na odběratele. Poté přešel na uzavřený systém, v němž zůstává vlastníkem obalů daňový subjekt.

Upozornil, že nemůže být v důsledku změny interní metodiky změněn přístup k vlastnictví lahví bez současné změny smluvních vztahů s odběrateli. Daňový subjekt může účetní metodu změnit do budoucna, ovšem za předpokladu, že upraví smlouvy s odběrateli. Pokud měl daňový subjekt za to, že lahve po celou dobu uváděl na trh v uzavřeném systému a původně o nich tedy účtoval špatně, měl správně podat dodatečná daňová přiznání.

Zároveň OFŘ zdůraznilo, že reklasifikace zásob na dlouhodobý majetek jednoznačně představuje změnu ekonomické reality. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Krajský soud následnou žalobu daňového subjektu zamítl.

Přijal argumentaci OFŘ a uvedl, že postup daňového subjektu byl v rozporu s ekonomickou realitou, proto nelze hovořit o tom, že by vedl účetnictví tak, aby účetní závěrka podávala věrný a poctiví obraz hospodaření.

Daňový subjekt poté v kasační stížnosti namítal, že zákon o obalech nijak neupravuje související účetní postupy. Dle něj nebylo zohledněno to, že je v ekonomicky odlišné situaci oproti té, kdy dochází ke standardnímu prodeji majetku. Odběratel totiž poptává produkt, zde pivo, nikoliv lahve. Pro odběratele je ekonomicky nejvýhodnější vrátit lahve daňovému subjektu a inkasovat vratnou zálohu. Subjekt se nemůže svobodně rozhodnout, zda lahve od odběratele koupí zpět, protože mu to ukládá zákon. Daňový subjekt porovnal nežádoucí dopady účtování lahví v zásobách a porovnal je s přínosy účtování dlouhodobého majetku. Ke změně účetní metody tak nedošlo na základě změny ekonomické reality, ale na základě změny vlastní účetní metodiky, která vedla také ke zlepšení vypovídací schopnosti účetní závěrky. Toto potvrdil také nezávislý auditor.

Nejvyšší správní soud připomněl, že výsledek hospodaření se snižuje mimo jiné o částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která snížila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně metody účtováno. V projednávaném případě není sporné, že postup daňového subjektu vedl ke snížení vlastního kapitálu, zůstává zde ale otázka, zda tento postup naplnil znaky změny účetní metody ve smyslu příslušného zákona. Účastníci řízení při výkladu pojmu „změna účetní metody“ shodně vycházeli z interpretace Národní účetní rady I–29 Opravy chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách. Podle interpretace se změnou metody „… rozumí, když účetní jednotka začne vykazovat, oceňovat nebo zveřejňovat jednotlivé prvky účetní závěrky jiným způsobem než doposud. Změna metody nevyplývá z nových informací či z nového skutečného stavu; účetní jednotka pouze v důsledku změny účetních předpisů nebo vlastní metodiky zachycuje ekonomickou realitu jiným způsobem. Ke změně účetní metody na základě vlastního rozhodnutí účetní jednotka přistupuje pouze v případě, že po změně metody dojde ke zlepšení vypovídací schopnosti účetní závěrky“. Změnou metody se tak rozumí situace, kdy účetní jednotka začne vykazovat, oceňovat nebo zveřejňovat jednotlivé prvky účetní závěrky jiným způsobem než doposud. Změna tak nevyplývá z nových informací či nového stavu. Účetní jednotka pouze zachycuje totožnou ekonomickou realitu jiným způsobem. Ke změně účetní metody lze současně přistoupit pouze v případě, kdy dojde ke zlepšení její vypovídací schopnosti. NSS také doplnil, že zákon podmíněnost

Judikatura

změny účetní metody změnou ekonomických vztahů daňového subjektu nestanoví.

Podle soudu je pro snížení výsledku hospodaření nezbytné splnit dva předpoklady. Za prvé se musí jednat o změnu způsobu, jakým daňový subjekt účtuje a který není vyvolán změnou skutkového stavu. Musí jít tedy čistě o změnu metodiky.

Za druhé je nutné, aby nová účetní metoda zlepšovala vypovídací schopnost účetní závěrky. Nejvyšší správní soud však nemohl splnění těchto podmínek rozhodnout pro nesrozumitelnost. OFŘ totiž uvedlo, že reklasifikace lahví do dlouhodobého majetku jednoznačně představuje změnu ekonomické reality. Tato změna je podle ředitelství zásadní a je obvykle podmíněna změnou smluvních podmínek a nemůže být vyvolána pouze změnou metodiky. Není-li však změna účetní metody odvozená od změny ekonomické reality, logicky nelze pouze ze změny metodiky usuzovat, že došlo ke změně ekonomické reality. OFŘ však došlo k tomu, že změna ekonomické reality nastala právě kvůli převedení zásob do dlouhodobého majetku, tedy kvůli změně účetní metody. Odvolací finanční ředitelství navíc dovozovalo, že daňový subjekt používal otevřený systém pouze ze způsobů, jakým do tohoto data o obalech účtoval. Zvolená účetní metoda však nemůže definovat reálné ekonomické vztahy. Tato nejednotnost závěrů Odvolacího finančního ředitelství se pak odrazila také v rozhodnutí krajského soudu, který došel k závěru, že se účetnictví daňového subjektu dostalo do přímého rozporu s ekonomickou realitou.

Podle Nejvyššího správního soudu bude OFŘ v dalším řízení povinno nejprve náležitě zjistit, v jakém systému daňový subjekt skutečně zajišťoval opakované použití obalů. Jako důkazní prostředky by měly sloužit například smlouvy s odběrateli a další dokumentace, z níž bude možno zjistit, zda lahve byly součástí otevřeného či uzavřeného systému. Pokud se ukáže, že daňový subjekt před změnou účetní metody používal jiný systém vracení obalů než po této změně, teprve tehdy obstojí závěr OFŘ, že došlo ke změně ekonomické reality. V opačném případě bude namístě zabývat se tím, zda nová účetní metoda skutečně vedla ke zlepšení vypovídací hodnoty účetní závěrky. Od toho se pak může odvíjet závěr, zda v daném případě bylo možné snížit výsledek hospodaření v souladu se zákonem o daních z příjmů.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 6 Afs 30/2021, dostupné na www.nssoud.cz Zdroj: www.nssoud.cz

Sledujte Komoru daňových poradců ČR na sociální síti Linkedin moje.kdpcr.cz

11

Aktuá Aktuálně álně ě

e-Bulletin Komory Kom Ko mory daňových poradců ČR / 6/2022

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví Limit pro plátcovství DPH by měl stoupnout na dvojnásobek Ministerstvo financí plánuje zvýšit roční limit pro povinnou registraci k DPH z 1 milionu Kč na 2 miliony od 1. ledna 2023. Nyní je potřebný návrh na změnu zákona předložen do vnějšího připomínkového řízení. Návrh zvyšuje také na dvojnásobek limit ročních příjmů pro vstup do režimu paušální daně.

Ministerstvo financí tímto krokem reaguje na skutečnost, že za posledních 18 let navzdory významnému růstu cenové hladiny se limit pro plátcovství DPH nezměnil. Ministerstvo také připomíná, že zvýšení limitů až na 85 000 eur podporuje sama Evropská unie, která členským zemím umožní implementovat toto navýšení od roku 2025. Česká republika nicméně požádala o možnost zvýšit limit už před účinností této směrnice. Ministerstvo financí předpokládá, že žádost bude schválena nejpozději letos v červnu.

Hlavní novinkou daňového balíčku by měla být možnost odhlásit se z plátcovství DPH při ročním obratu až do 2 milionů korun. Jak již bylo zmíněno, na dvojnásobnou částku by od příštího roku vzrostla také podmínka pro využívání paušální daně. Ministerstvo si od tohoto navýšení slibuje až 30 000 nově přihlášených živnostníků. Z důvodu velmi širokého rozpětí příjmů zúčastněných daňových subjektů nebude měsíční paušální záloha již pro všechny ve stejné výši, ale nově by měla být zavedena tři pásma odvozená primárně od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu.

První pásmo by se mělo týkat ročních příjmů do 1 milionu Kč, bez ohledu na typ samostatné činnosti, a dále příjmů do 1,5 milionu Kč ročně, pokud alespoň u 75 % z nich lze uplatnit 80% či 60% výdajový paušál. Do prvního pásma by mělo být možné zařadit také příjmy do 2 milionů Kč, pokud alespoň u 75 % z nich lze uplatnit 80% výdajový paušál. Druhé pásmo se týká podnikatelů s ročními příjmy do 1,5 mil. Kč bez ohledu na typ jejich činnosti a dále podnikatelů s příjmy do 2 mil. Kč, pokud alespoň u 75 % z nich lze

12

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

uplatnit 80% či 60% výdajový paušál. Třetí pásmo pak bude pro podnikatele s ročními příjmy do 2 milionů Kč, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti. Výše uplatňovaného výdajového paušálu však může dostat poplatníka do nižšího pásma paušální daně s nižší měsíční platbou.

Ministerstvo financí odhaduje, že dopad rozšíření paušální daně na veřejné rozpočty by měl být zhruba 500 mil. Kč ročně. Maximální výpadek na výnosu DPH kvůli zvýšení ročního limitu na 2 mil. Kč by pak měl vyjít na zhruba 10 miliard Kč.

Vláda schválila novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní Návrh zákona implementuje směrnice Rady EU o správní spolupráci v oblasti daní, tzv. DAC 7, která má reagovat na měnící se podmínky v oblasti digitálních platforem. Podle tiskové zprávy Ministerstva financí nastavuje novela užší mezinárodní spolupráci a možnost provádět společné daňové kontroly za účasti daňových orgánů více členských států. Má současně zmodernizovat a zefektivnit mezinárodní spolupráci při správě daní především v kontextu posilování role sdílených platforem a digitalizace ekonomiky. Podle ministerstva orgány daňové správy jednotlivých členských států v současnosti nemají dostatek informací k tomu, aby mohly správně vyměřit daň z příjmů dosažených obchodní činností právě prostřednictvím digitálních platforem, jako jsou například Liftago, Airbnb, Uber, Bolt a další.

Směrnice postihuje čtyři konkrétní oblasti digitálního podnikání. Jsou jimi poskytnutí nemovité věci, poskytnutí dopravního prostředku, poskytnutí osobní služby či prodej zboží. Novela přináší také povinnost vždy do 31. ledna oznamovat vybrané informace za uplynulý kalendářní rok, například identifikaci prodejce, jimiž jsou uživatelé platforem a jejich příjmy a výdaje, kterých dosahují v souvislosti s používáním dané platformy.

Finanční správa se zaměřila na hazardní hry Specializovaný finanční úřad podle své tiskové zprávy provedl úspěšnou exekuční akci a zajistil prostředky k úhradě daňových nedoplatků u nelegálních provozovatelů hazardních her. Jednalo se o dvě exekuční akce zaměřené na vymožení neuhrazených daní dlužníky, kteří provozovali hazardní hry bez povolení. Zabavit se podařilo finanční prostředky ve výši téměř 200 000 Kč.

Podle Specializovaného finančního úřadu jde o úspěšné pokračování v boji proti nelegálnímu hazardu pomocí kontrolních úkonů a navazujících exekučních akcí. Úřad má v úmyslu v podobných akcích pro potírání provozovatelů nelegálního hazardu pokračovat i v budoucnu.

Dočasný rámec státní podpory v souvislosti s covidem-19 končí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže připomíná, že Evropská komise postupně ukončí dočasný rámec státní podpory v souvislosti s proticovidovými opatřeními přijatý 19. 3. 2020, který měl členským zemím kompenzovat vážné narušení ekonomiky. Platnost tohoto dočasného rámce má uplynout 30. 6. 2022 a nemá být již nadále prodloužen. Členské státy mají i nadále možnost přijímat zvláštní opatření na podporu investic do 31. 12. 2022 a také zvláštní opatření na podporu solventnosti do 31. 12. 2023.

Podle místopředsedkyně Evropské komise by mělo postupné ukončení opatření probíhat pozvolna a koordinovaně a dotčené podniky by tak neměly být náhle odstřiženy od potřebné podpory. Týká se to zejména převedení a restrukturalizace dluhových nástrojů na jiné formy podpory, jako jsou přímé granty, a to s poskytnutím jasných záruk. Evropská komise také připomněla, že již přijala zvláštní předpis zabývající se krizí na Ukrajině, který má poskytovat potřebné nástroje a obdobný dočasný rámec.

V plánu je prodloužení mimořádných odpisů Již zmiňovaný návrh zákona Ministerstva financí přináší prodloužení mimořádných zrychlených odpisů na majetek zařazený v 1. a 2. odpisové skupině pořízený v letech 2022 až 2023, čímž naváže na zrychlené odpisy majetku pořízeného v letech 2020 až 2021, zavedené v důsledku dopadů proticovidových opatření. Nadále tedy bude podle návrhu možné majetek zařazený v 1. odpisové skupině odepsat bez přerušení za 12 měsíců namísto běžných 3 let, a majetek zařazený ve 2. odpisové skupině bez přerušení za 24 měsíců namísto standardních 5 let. Prvních 12 měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až do výše 60 % vstupní ceny.

I zde ministerstvo financí předběžně vyčíslilo negativní dopad na veřejný rozpočet. V roce 2023 očekává dopad ve výši 6,3 mld. Kč, v roce 2024 pak ve výši 9 mld. Kč. Současně však odhaduje, že v delším období jsou opatření pro veřejné rozpočty neutrální, protože se jedná pouze o jiné rozložení odpisů v čase.

Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz, www.uohs.cz moje.kdpcr.cz

13

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Mezi nejvlivnějšími ženami finančního světa jsou Marcela Zárybnická Žárová nebo Monika Marečková Projekt #FinŽeny zařadil do své síně slávy 53 dam, které patří dlouhodobě mezi nejviditelnější a nejvlivnější osobnosti finančního světa. Cílem tohoto přehledu je ocenění žen, které zanechávají v českém finančním segmentu výraznou stopu.

V přehledu nechybí ani uznávaná expertka v oblasti účetnictví Marcela Zárybnická Žárová nebo šéfky předních poradenských společností.

P

o absolvování oboru účetnictví na VŠE v Praze působila Marcela Zárybnická Žárová na katedře finančního účetnictví a auditingu, nejprve jako odborná asistentka, od roku 2006 jako docentka. V letech 2000–2002 pracovala na Ministerstvu financí ČR jako zástupkyně ředitele odboru účetnictví a byla odpovědná za oblast účetnictví a auditu v ČR v přístupových jednáních k EU. Od roku 1998 je členkou Evropské účetní asociace (EAA – European Accounting Association), v letech 2005–2017 byla zároveň členkou výboru pro řízení EAA kongresů a národní reprezentantkou ČR v Radě EAA. V období 2006–2009 vykonávala funkci poradkyně děkana Fakulty financí a účetnictví, od roku 2009 je proděkankou pro Monika Marečková Marcela Zárybnická Žárová zahraniční vztahy a tuto funkci zastává dosud. V letech 2014–2022 byla také statutární zástupkyní děkana. Od roku 2002 zastupuje Fakultu financí a účetnictví VŠE v Praze v Národní účetní radě.

Je garantkou magisterského programu Finance and Accounting, který je vyučován v angličtině. Přednáší anglickou účetní terminologii a specializuje se na regulaci finančního účetnictví v Evropě.

Mezi třiapadesátkou oceněných dam jsou kromě Marcely Zárybnické Žárové například také předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, ředitelka Sekce dohledu nad finančním trhem České národní banky Zuzana Silberová, prorektorka Vysoké školy ekonomické Hana Machková nebo řídící partnerky předních poradenských společností.

Přehled nemá podle organizátorů za cíl být vyčerpávajícím uzavřeným výčtem a neslouží ani jako žebříček. Dámy jsou uvedeny abecedně, a to jak z řad aktivních topmanažerek, tak významných manažerek z předchozích dekád. „Naším cílem je, aby sloužil jako inspirace a připomínka úspěchů výjimečných dam českého finančního segmentu,“ říká Kristýna Rabiňáková z agentury Cover Story, která projekt #FinŽeny organizuje.

Již během příprav projektu #FinŽeny, tedy od března 2021, sbíral tým Cover Story doporučení na dámy, které dlouhodobě úspěšně působí v českém finančním světě a patří tak mezi nejviditelnější a nejvlivnější osobnosti tohoto segmentu. A to například od nejvyšších představitelů českých finančních institucí, zástupců novinářské, akademické a odborné obce. Současně tým Cover Story mapoval významné české žebříčky, například magazínu Forbes nebo Hospodářských novin. Finální přehled následně sestavili zástupci projektu #FinŽeny na základě dostupných referencí či doporučení a současně ho konzultovali s ekonomickými novináři napříč mediálními domy a vybranými experty na trhu.

V letošním přehledu jsou uvedeny pouze dámy, které se zařazením vyslovily souhlas.

14

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Aktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE Ocenění CFE – medaile Alberta J. Rädlera za akademickou výjimečnost Již od roku 2013 je Cena Alberta J. Rädlera, nazývající se po jednom ze zakladatelů CFE ECJ Task Force, udělována studentům zabývajícím se ve svých akademických pracích evropskou daňovou problematikou. V rámci ceremoniálu, který se konal 12. května 2022 v Bruselu, byla udělena medaile nikoliv pouze za rok 2021, ale také za dva roky předchozí, jelikož během nich nebylo možno, vlivem pandemických restrikcí, medaile osobně předat. Komise, sestávající z profesora Pasquala Pistoneho, profesora Michaela Langa a doktora Otmara Thömmese, ocenila následující práce. Za rok 2021 se stala vítězkou Victoria Turpinová z Maastrichtské univerzity, která se ve své práci zabývala analýzou DAC6 z neotřelé perspektivy, kdy tuto technickou záležitost konfrontovala s lidskoprávníTomáš Půček mi aspekty a obecnými principy práva Evropské unie. Vítězem ročníku 2020 se stal Pieter Bernsen Právní oddělení KDP ČR z King’s College na Londýnské univerzitě, který se zaměřil na předmět a dvakrát účel transakce v daňových dohodách. Medaili za rok 2019 pak převzal William Criminisi z Bocconiho univerzity v Miláně s prací na téma hybridních uspořádání v rámci agresivního daňového plánování prostřednictvím komparativní právní analýzy. O možnosti přihlásit akademickou práci do dalšího ročníku Ceny Alberta J. Rädlera vás budeme informovat.

Opinion Statement CFE: Komise proti Španělsku CFE Tax Advisers Europe na svém webu zveřejnila Opinion Statement k rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z 27. ledna 2022 v případu C-788/19, Evropská komise proti Španělskému království. Případ je zajímavý zejména z hlediska uplatňování principu proporcionality, vztahu práva odvozovaného z práva unijního a limitace diskrece, vztahu širokých práv administrativy členského státu v boji s daňovými úniky a základních práv a svobod daňového poplatníka.

Konference o budoucnosti Evropy uzavřela své působení V Den Evropy, 9. května, uzavřela ve Štrasburku předáním své závěrečné zprávy, za přítomnosti předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jakožto zástupce francouzského předsednictví a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, své působení Konference o budoucnosti Evropy. Konference během svého ročního působení shromáždila v rámci debat mezi občany Evropské unie a evropskými politiky kolem padesáti návrhů a více než tří stovek dalších prostředků, jimiž by se Unie měla dále inspirovat a zabývat. Ve vztahu k daním se jedná především o návrh odstranění dosud uplatňovaného jednomyslného hlasování v daňových záležitostech, přičemž by mělo být nahrazeno kvalifikovanou většinou. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak, za podpory Německa, vystoupil s návrhem vytvoření Evropské politické komunity (společenství), která by sdružovala v evropský kooperační projekt nečlenské země, jako jsou například Spojené království Velké Británie a Severního Irska nebo Ukrajina.

Veřejná konzultace OECD ohledně oznamování kryptomajetku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) 23. května uspořádala veřejnou konzultaci zaměřenou na rámec oznamování kryptomajetku a dodatky ke společnému standardu pro oznamování (CRS – Common Reporting Standard). CFE už v této věci dříve zveřejnila vlastní Opinion Statement, ve kterém shrnuje, že rozumí nutnosti reagovat na výzvy spojené s „kryptorevolucí“, pročež podporuje snahy OECD v nastavení globální transparentnosti, nicméně je přesvědčena, že je nutno se soustředit, jakým způsobem bude takový rámec implementován, kdy věří, že vytvoření systému výměny informací by mělo předcházet vytvoření daňového rámce pro takový e-majetek. CFE věří, že současná daňová legislativa obsahuje dostatečné principiální základy, které jsou schopné funkčně postihnout kryptomajetek, avšak co je nutné vymezit, je konvertibilita. Celý Opinion Statement CFE je dostupný na tomto odkaze.

moje.kdpcr.cz

15

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Česko-slovenské daňové fórum 2022 ve fotografiích

V

16

e dnech 19.–20. května 2022 uspořádala v hotelu Continental v Brně Komora daňových poradců ČR a Slovenská komora daňových poradcov diskusní seminář Česko-slovenské daňové fórum 2022. Diskutujícími byli daňoví poradci, soudci Nejvyššího správního soudu a zástupci Ministerstva financí a Finanční správy z České republiky a Slovenska. Akce se dohromady zúčastnilo bezmála 100 účastníků. Níže si můžete prohlédnout fotogalerii z akce.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

17

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Hospodské bitky o „plošnost“ a „zacílenost“. Ohrožuje nás inflace a deflace práva, píše Karel Havlíček Čas od času se vynoří nějaké slůvko, které by hnedle mohlo aspirovat na titul „slovo roku“.

Kdyby se taková anketa uskutečnila v těchto dnech, třeba by vyhrál pojem „plošný“.

Kde se historicky vzalo toto přenesení terminologického významu, byla by nejspíš otázka na profesora Olivu, jemuž do řemesla fušovat nemíním.

Karel Havlíček Zabývá se filozofií práva a právnickým nakladatelstvím.

Je zakladatelem Stálé konference českého práva.

18

P

lošina je platforma, rovné ploché prostředí. Takže když je pojem používán pro vyjádření všeobecnosti, mohlo by se zdát, že plošná opatření či plošné dávky se horalů nedotknou (leda těch z náhorních plošin) – občané jihlavští, liberečtí či třeba vsetínští by pak mohli mluvit o štěstí, nebo naopak hromovat nad tou nespravedlností, která nahrává lenochům z placatých nížin. Zajímavé je, že v Americe 19. století užíval se název „platforma“ v souvislosti s volbami: tahle „plošina“ znamenala volební řečnickou tribunu a také delegáty odhlasovaný program politické strany. A to už bychom mohli být doma. Z tuzemských partajních „plošin“ se programy zrovna masově nerodí (programů je v naší politice jak šafránu, ačkoliv jsou tacitně dokonce ústavou předpokládány moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

jako povinné – na základě čeho jiného by se kdejaká partička mohla vyhlašovat za politickou stranu program nemajíc a o čem by se vedl demokratický politický boj? – inu, o ničem – byli jsme toho svědky při volbách sněmovních a budeme opět při těch nadcházejících), zato plošná opatření všeho druhu jsou předmětem půtek každodenně.

Mohli bychom též říci, že plošnost se (z nedostatku jiných markant) stala jakýmsi identifikátorem příslušnosti k té „správné“ nebo „špatné“ straně politické skládačky. Doplněna o šikovné, samozřejmě z angličtiny přejaté adjektivum (česky snad „vrtulníkové“) a spojena s rozhazováním peněz do davu znamenala před minulými volbami inklinaci k babišovskému populismu a současnou vládní koalicí byla vytěsněna do temných chodeb, jimiž se pohybují živly zemi škodící. „Plošnost“ byla tedy ruče nahrazena „zacíleností“. Jeden má dvě krávy, druhý nemá žádnou. V průměru má tedy každý občan jednu krávu. Tomu bez krávy jednu přidáme. Ajta!

Z hlediska občanského průměru zdá se být teď ten druhý na tom lépe: v průměru už jednu měl a jednu jsme mu přidali. Stačí mu ovšem jednu ubrat a budou na tom oba stejně. Tak nějak vypadala vládní matematika v dobách nedávno minulých, kdy se rozpovídal ministr práce a sociálních věcí o milionových příjmech rodin, jimž je zapotřebí pětitisícového bonusu ke vstupu do nirvány. „Zacílenost“ má ovšem hloupé stránky. Musíte znát cíl. Musíte se do něj strefit. A používáte-li ji za účelem prolomení normativní rovnoprávnosti ve společenských vztazích, musíte počítat s tím, že to nejde jinak než rozhodnout se, jak naděláte z občanů dvě kategorie bytostí. A jelikož občan není hlupák, začne ten druhokategorijní brzy křičet. To ubírá body. Je třeba něco poupravit (třeba čistý příjem na hrubý). Nestačí? Sáhneme na právě získanou výhodu kategorii první? Pak ale začne řvát ona jako tur. Body by opět klesaly. A tak to ne! Všem stejně! Jen tomu nebudeme říkat „plošnost“, nýbrž „rovnost“. Ne, rovnost ještě ne. Radši třeba Deštník proti drahotě.

Hrátky takto vedené mají možná smysl v paradigmatu zdejší politiky, která se bohužel naprosto odvrátila od významu slov a přimkla se prakticky jen k otázce, kolik hlasů to či ono opatření hodí. Každému aktéru takto vedené hospodské bitky je ve skutečnosti úplně jedno, je-li jeho přístup „zacílený“, nebo „plošný“.

To, že je tímto entropickým způsobem pokrucováno právo, je tragédie, jejíž dopady zřejmě zatím nikdo nedohlíží. I kdybychom se mohli (jako že nemůžeme) opájet utopickým optimismem, že jednou se z toho všeho vylížeme (zřejmě v očekávání nějaké

Aktuálně

Právo je tvrdě zasaženo inflací, ba hyperinflací předpisů. Zároveň – a to je jen zdánlivý paradox – rychle postupující deflací efektivity (čili vymahatelnosti).

velké světové hospodářské konjunktury, která nás zasáhne, i kdybychom nechtěli), škody spáchané voluntaristickými právními úpravami (každá z těch věcí je totiž neprodleně přetavena v nějakou právní regulaci) budou tak hluboké, že v současné formě státu nepůjdou napravit. Právo je tvrdě zasaženo inflací, ba hyperinflací předpisů. Zároveň – a to je jen zdánlivý paradox – rychle postupující deflací efektivity (čili vymahatelnosti). Hrubé látání děr, které v dříve kompaktní látce soukromoprávního světa způsobily pokřivené nůžky novodobých veřejnoprávních krejčíků, ničemu nepomůže.

Jestliže mnozí měli pocit, že pandemie omezuje svobodu, nutno podotknout, že nedojdeme nápravy, dokud si nezačneme být vědomi toho, že teď už je dávno ve vážném ohrožení i rovnost. „Zacílení“, nebo „plošnost“ – všechno jedno, pokud bude chybět rozum a odpovědnost. O tom by se mělo mluvit z volebních platforem.

Informace o posuzování minimální výše vlastních zdrojů Ministerstvo financí informuje o změně správní praxe při posuzování minimální výše vlastních zdrojů podle § 6 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů, u právnické osoby jako provozovatele hazardní hry, resp. Žadatele o vydání základního povolení. Ministerstvo financí přistupuje ke změně správní praxe z důvodu zajištění větší stability provozovatelů hazardních her a schopnosti provozovatelů hazardních her dostát svým povinnostem a závazkům vyplývajícím z provozování hazardních her, a tedy k zajištění účelu zmíněného ustanovení.

moje.kdpcr.cz

19

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Daně a pojistné na jednom místě navrhuje Hospodářská komora Po vzoru paušální daně pro živnostníky by stát měl umožnit platit daně, zdravotní a sociální pojištění zjednodušeně na jeden účet i zaměstnavatelům. Vznik jednoho výběrního místa pro daně a pojistné navrhla Hospodářská komora České republiky na svém celostátním sněmu v Olomouci. „Iniciovali jsme zavedení paušální daně pro živnostníky, aby místo vyplňování tří různých formulářů, komunikace s různými institucemi a odesílání peněz na různé účty řešili pouze jednu platbu finančnímu úřadu. Ten částku přerozděluje mezi další instituce – tedy správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Nic nebrání tomu, aby se stejné snížení administrativní zátěže zavedlo i pro zaměstnavatele,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

S paušální daní pro drobné podnikatele přišla Hospodářská komora před šesti lety rovněž na sněmu v Olomouci. Návrh Hospodářské komory na zjednodušení inkasa daní a sociálního pojištění si do volebních programů zanesla ODS i hnutí ANO. Paušální daň začala platit v roce 2021. V režimu paušální daně platí státu daně a pojistné zhruba 80 tisíc živnostníků. „Jedno výběrní místo by fungovalo obdobně, zaměstnavatel by jednou měsíčně odváděl na účet finančního úřadu částku, která by zahrnovala jak daň z mezd jeho zaměstnanců, tak povinné sociální a zdravotní pojistné za tyto zaměstnance i pojistné odvody za samotného zaměstnavatele. Přerozdělení vyinkasované částky by probíhalo stejně jako u paušální daně. Následně by pak zaměstnavatel už nečelil separátním kontrolám tří institucí, ale případné jedné integrované kontrole,“ dodal Dlouhý.

Náklady správců daně i povinného pojistného na administraci veřejných příjmů, ale i další náklady samotných daňových poplatníků spojené s plněním odvodových povinností (nad rámec vlastního odvodu) přitom v současnosti nejsou zanedbatelné. „Převedením této agendy a kompetencí pod jednu střechu a díky elektronizaci, digitalizaci a automatizaci administrativy svázané s procesy spojenými s inkasem by došlo i k nemalé úspoře na straně státu,“ potvrdil prezident ICT Unie a viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Ten je jednou z klí-

20

čových postav digitalizace, jako průkopník digitalizace státní správy se svým týmem vytvořil systém Czech POINT, Datové schránky a Základní registry.

Hospodářská komora si od zjednodušení inkasa daní a pojistného slibuje také to, že by se uvolnila část personálních kapacit na úřadech, které by v době nedostatku pracovních sil mohly využít podniky v soukromém sektoru. Podobný koncept sloučení do jednoho místa pro výběr daní, cla a pojistných stát už v minulosti zamýšlel v rámci širší daňové reformy. Kvůli kompetenčním sporům a střídání vlád ale k zavedení tzv. jednoho inkasního místa nedošlo.

Hospodářská komora také doporučila vládě, aby zaměstnavatelům plošně o dva procentní body snížila sociální pojistné kvůli tomu, že ČR má jedno z nejvyšších zatížení práce v EU i v OECD, tvořené především vysokými odvody na sociální zabezpečení.

Požaduje také zatraktivnění částečných úvazků zrušením doplatku do minimálního pojistného, zvýšení limitu pro dohody o provedení práce z 10 tis. na 15 tis. Kč měsíčně, uzákonění elektronizace pracovněprávních vztahů a zrychlení odpisů i pro stroje a zařízení, tedy pro majetek zařazený ve třetí odpisové skupině. Hospodářská komora kvituje, že se pokračuje v realizaci jejích návrhů, aby se živnostníkům zvýšil limit pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. korun a rozšířila se až do téže hranice příjmů také možnost využít paušální daň.

Doporučení vládě Hospodářská komora formulovala v dokumentu Cesta ke svobodnému podnikání a prosperitě loni.

Zdroj: Hospodářská komora ČR

moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny A Aktuálně kt ktuálně ktu ktuá Ostatní O Anketa u uálně Téma tálně ltní lně ě KDP ČR.

e-Bulletin Komoryporadce. daňových poradců ČR / 6/2022 * Nakupujte pro daňové v e-shopu

Bytové domy – zdroj příjmů i povinnosti správa nemovitosti v daňových a právních souvislostech, kapitola daní zpracována komplexněji, k nemovitostem jako takovým

moje.kdpcr.cz moje mo j .k je .kdp pcr.cz .c cz

Tabulky a informace pro daně a podnikání přehled nejdůležitějších pojmů, sazeb, postupů a údajů z daňových zákonů pro rok 2022

zvýhodněná cena pro DP 341 Kč běžná cena 379 Kč zvýhodněná cena pro DP 2663 Kč běžná cena 2959 Kč

zvýhodněná cena pro DP 495 Kč běžná cena 550 Kč Praktický komentář zákoníku práce a souvisejících ustanovení občanského zákoníku s příklady úzké sepětí ZP a OZ, víc než 200 příkladů

Svěřenské fondy řešení pro komplikované rodinné vztahy, právní nástroj vhodný k ochraně majetku

Daň z příjmů – vyřešené příklady 2022 7 příkladů na DPPO, 23 na DPFO, komentované řádky daňového přiznání

zvýhodněná cena pro DP 1791 Kč běžná cena 1990 Kč

zvýhodněná cena pro DP 980 Kč běžná cena 1089 Kč

Oceňování nemovitostí v praxi návody na vypracování nejvíce frekventovaných typů ocenění, úvod do oceňování pro daňové účely – praktické příklady

Likvidace obchodních společností komplexní pohled na problematiku likvidací doplněn o účetní a daňové souvislosti zvýhodněná cena pro DP 1791 Kč běžná cena 1990 Kč

zvýhodněná cena pro DP 297 Kč běžná cena 330 Kč

Průvodce daňovým řízením se vzory podání řešení obvyklých situací vzešlých jak z iniciativy správce daně, tak daňového subjektu

zvýhodněná cena pro DP 315 Kč běžná cena 350 Kč

zvýhodněná cena pro DP 531 Kč běžná cena 590 Kč

Z novinek vybíráme:

Manuál k daňovému řádu komentáře ke všem ustanovením DŘ, zásadní pasáže z několika set rozsudků správních soudů a ÚS, více než sto příkladů

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce 21 kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Daň z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Lze uplatnit mimořádné odpisy i v roce 2022?

Pokud očekával poplatník daně z příjmů za zdaňovací období 2021 vyšší základ daně z příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP a v roce 2021 pořídil nový hmotný majetek, mohl využít k daňové optimalizaci uplatnění mimořádných odpisů.

Rozhodnutí o uplatnění mimořádných odpisů u nově pořízeného hmotného majetku zařazeného do 1. a 2. odpisové skupiny mohl učinit poplatník i v rámci přípravy daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2021, a to v návaznosti na vypočtený základ daně z příjmů. Ukážeme si, jak lze této možnosti využít ještě i v roce 2022.

Ivan Macháček Daňový poradce

U

hmotného majetku zařazeného v 1. a 2. odpisové skupině, který je pořízen v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021, mohl a může poplatník v souladu se zákonem č. 609/2020 Sb. využít uplatnění mimořádných odpisů na základě novelizovaného původního znění § 30a ZDP, a to následovně: hmotný majetek zařazený v 1. odpisové skupině, pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021, může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců; hmotný majetek zařazený v 2. odpisové skupině, pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021, může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přičemž za prvních 12 měsíců bude moci poplatník uplatnit odpisy rovnoměrně až do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.

22

Výše mimořádných odpisů se dle § 30a odst. 3 ZDP stanoví s přesností na celé měsíce, přičemž poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Znamená to, že i když poplatník pořídí hmotný majetek prvního nebo posledního dne v měsíci a uvede jej v tomto měsíci do užívání, uplatní první měsíční odpis tohoto hmotného majetku až v následujícím měsíci. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Pokud se poplatník rozhodl pro uplatnění mimořádných odpisů pořízeného hmotného majetku zařazeného do 1. a 2. odpisové skupiny, nemůže poplatník využít znění § 26 odst. 8 ZDP, tedy nemůže odpisování hmotného majetku přerušit.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud poplatník pořídil hmotný majetek zařazený ve 2. odpisové skupině v roce 2020 a rozhodl se uplatnit u tohoto hmotného majetku mimořádné odpisy, musí poplatník uplatňovat odpisy ve formě mimořádných odpisů i v roce 2021 (resp. 2022), i když by v roce 2021 (2022) nedosáhl takového základu daně z příjmů, který mu při uplatnění mimořádných odpisů umožní uplatnit veškeré nezdanitelné části od základu daně dle § 5 ZDP a veškeré slevy na dani.

Obdobně to platí i pro hmotný majetek zařazený do 1. nebo 2. skupiny pořízený v roce 2021, u kterého poplatník uplatňuje mimořádné odpisy – poplatník musí pokračovat v uplatnění mimořádných odpisů i v roce 2022 a nemůže přerušit toto odpisování, i když to pro něho není výhodné z důvodu dosažení nízkého základu daně v roce 2022.

moje.kdpcr.cz

Daň z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Příklad 1 Podnikatel zakoupil v listopadu 2021 osobní automobil o vstupní ceně 550 000 Kč a uvedl jej do užívání v listopadu 2021. Automobil poplatník vložil do svého obchodního majetku a používá ho výhradně k podnikatelským účelům. Uveďme si níže porovnání výše odpisů při uplatnění rovnoměrných odpisů, zrychlených odpisů a mimořádných odpisů.

Výše rovnoměrných odpisů dle § 31 ZDP Zdaňovací období

Výpočet odpisů v Kč

2021

550 000 x 11 : 100 = 60 500

2022 až 2025

550 000 x 22,25 : 100 = 122 375

Výše zrychlených odpisů dle § 32 ZDP Zdaňovací období

Výpočet odpisů v Kč

2021

550 000 : 5 = 110 000

2022

2 x 440 000 : (6 – 1) = 176 000

2023

2 x 264 000 : (6 – 2) = 132 000

2024

2 x 132 000 : (6 – 3) = 88 000

2025

2 x 44 000 : (6 – 4) = 44 000

Výše mimořádných odpisů dle § 30a ZDP Za prvních 12 měsíců lze uplatnit 60 % vstupní ceny, tedy částku 330 000 Kč, tj. 27 500 Kč měsíčně. Za dalších 12 měsíců lze uplatnit 40 % vstupní ceny, tedy částku 220 000 Kč, tj. 18 333,33 Kč měsíčně.

Zdaňovací období

Výpočet odpisů v Kč

2021

27 500 x 1 měsíc = 27 500

2022

27 500 x 11 měsíců + 18 333,33 x 1 měsíc = 320 834

2023

18 333,33 x 11 měsíců = 201 666

Zahájení uplatnění měsíčních mimořádných odpisů počíná prosincem 2021 a trvá 24 měsíců. Z výpočtů vidíme, že tím, že poplatník zakoupil automobil až v závěru roku 2021 a rozhodl se uplatnit u tohoto hmotného majetku mimořádné odpisy, těžiště částky těchto mimořádných odpisů se promítá v roce 2022, kdy v našem případě činí výše mimořádných odpisů 320 834 Kč, zatímco u rovnoměrných odpisů by činila výše 122 375 Kč a v případě zrychlených odpisů 176 000 Kč. Zatímco u rovnoměrných nebo zrychlených odpisů může moje.kdpcr.cz

I když poplatník pořídí hmotný majetek prvního nebo posledního dne v měsíci a uvede jej v tomto měsíci do užívání, uplatní první měsíční odpis tohoto hmotného majetku až v následujícím měsíci.

poplatník odpisování přerušit, u mimořádných odpisů jejich odpisování přerušit nelze. Podnikatel tak v roce 2021 vzal na sebe riziko, že se mu bude v roce 2022 a 2023 dobře dařit v podnikání a uplatněná výše mimořádných odpisů mu v daňovém přiznání za rok 2022 (2023) neznemožní uplatnit příslušné nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP (např. odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření, odpočet pojistného na soukromé životní pojištění, odpočet darů, odpočet úroků z hypotečního úvěru).

Příklad 2 Podnikatel zakoupil v únoru 2021 osobní automobil o vstupní ceně 540 000 Kč a uvedl jej do užívání rovněž v únoru 2021.

Automobil poplatník vložil do svého obchodního majetku a používá ho výhradně k podnikatelským účelům. Uveďme si níže porovnání výše odpisů při uplatnění rovnoměrných odpisů, zrychlených odpisů a mimořádných odpisů.

Výše rovnoměrných odpisů dle § 31 ZDP Zdaňovací období

Výpočet odpisů v Kč

2021

540 000 x 11 : 100 = 59 400

2022 až 2025

540 000 x 22,25 : 100 = 120 150

23

Daň z příjmů

Výše zrychlených odpisů dle § 32 ZDP Zdaňovací období

Výpočet odpisů Kč

2021

540 000 : 5 = 108 000

2022

2 x 432 000 : (6 – 1) = 172 800

2023

2 x 259 200 : (6 – 2) = 129 600

2024

2 x 129 600 : (6 – 3) = 86 400

2025

2 x 43 200 : (6 – 4) = 43 200

Výše mimořádných odpisů dle § 30a ZDP Za prvních 12 měsíců lze uplatnit 60 % vstupní ceny, tedy částku 324 000 Kč, tj. 27 000 Kč měsíčně. Za dalších 12 měsíců lze uplatnit 40 % vstupní ceny, tedy částku 216 000 Kč, tj. 18 000 Kč měsíčně.

Zdaňovací období

Výpočet odpisů v Kč

2021

27 000 x 10 měsíců = 270 000

2022

27 000 x 2 měsíce + 18 000 x 10 měsíců = 234 000

2023

18 000 x 2 měsíce = 36 000

Zahájení uplatnění měsíčních mimořádných odpisů počíná březnem 2021 a trvá 24 měsíců. V tomto případě se těžiště částky mimořádných odpisů promítá v roce 2021, kdy v našem případě činí výše mimořádných odpisů 270 000 Kč.

Technické zhodnocení na hmotném majetku odpisovaném formou mimořádných odpisů Pokud je na hmotném majetku, který je odpisován formou mimořádných odpisů, provedeno technické zhodnocení, tak podle znění § 30a odst. 5 ZDP toto technické zhodnocení nezvyšuje vstupní cenu hmotného majetku. Ukončené technické zhodnocení se zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn hmotný majetek, na kterém je technické zhodnocení provedeno, a odpisuje se jako hmotný majetek podle § 26 až 30 a § 31 až 33 ZDP, tedy se odpisuje jako samostatný hmotný majetek.

Příklad 3 Podnikatel zakoupil v únoru 2020 nákladní automobil za cenu ve výši 690 000 Kč a rozhodl se u vozidla uplatňovat mimořádné odpisy. Automobil uvedl do užívání rovněž v únoru 2020 a vložil ho do svého obchodního majetku. V roce 2022

24

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

provede na vozidle dvě technická zhodnocení, a to v březnu ve výši 82 000 Kč a v prosinci další technické zhodnocení ve výši 84 000 Kč.

Výše mimořádných odpisů Za prvních 12 měsíců lze uplatnit 60 % vstupní ceny, tedy částku 414 000 Kč, tj. 34 500 Kč měsíčně. Za dalších 12 měsíců lze uplatnit 40 % vstupní ceny, tedy částku 276 000 Kč, tj. 23 000 Kč měsíčně.

Zdaňovací období

Výpočet odpisů v Kč

2020

34 500 x 10 měsíců = 345 000

2021

34 500 x 2 měsíce + 23 000 x 10 měsíců = 299 000

2022

23 000 x 2 měsíce = 46 000

Zahájení uplatnění měsíčních mimořádných odpisů počíná březnem 2020 a trvá 24 měsíců.

Odpisování technického zhodnocení Technické zhodnocení provedené v roce 2022, uskutečněné na vozidle s uplatňovanými mimořádnými odpisy, nezvyšuje dle § 30a odst. 5 ZDP vstupní cenu vozidla, ale bude odpisováno jako jiný majetek dle § 26 odst. 3 písm. a) ZDP. Vznik hmotného majetku ve formě jiného majetku se objeví již v březnu 2022, protože výdaje na technické zhodnocení převýšily částku 80 000 Kč. Druhé technické zhodnocení v částce 84 000 Kč provedené v prosinci 2022 je technickým zhodnocením provedeným v prvním roce odpisování a ve smyslu § 29 odst. 1 ZDP zvyšuje vstupní cenu majetku. Pokud se podnikatel rozhodne, že bude technické zhodnocení odpisovat zrychleným způsobem, může uplatnit odpisy následovně: Zdaňovací období

Výpočet odpisů Kč

2022

166 000 : 5 = 33 200

2023

2 x 132 800 : (6 – 1) = 53 120

2024

2 x 79 680 : (6 – 2) = 39 840

2025

2 x 39 840 : (6 – 3) = 26 560

2026

2 x 13 280 : (6 – 4) = 13 280

Z výše uvedeného vidíme, že zatímco nákladní automobil odpisuje podnikatel formou mimořádných odpisů 24 měsíců a automobil je v roce 2022 již odepsán, technické zhodnocení na tomto vozidle provedené v roce 2022 se bude odpisovat po dobu 5 let až do roku 2026 včetně.

moje.kdpcr.cz

DPH

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Otazníky kolem režimu DPH při organizaci propagační akce Nejvyšší správní soud v nedávném rozsudku (10 Afs 179/2020-56) dospěl k závěru, že společnost, která organizovala propagační akci, nemá u přijatých subdodavatelských plnění nárok na vrácení DPH na vstupu. Podle soudu se totiž jednalo o poskytnutí cestovní služby.

Tomáš Havel KPMG Česká republika

Zuzana Černá KPMG Česká republika

P

ořadatelská agentura, která byla registrovaná k dani v Německu, zajišťovala pro své zákazníky komplexní organizaci akcí. V období od března do července 2014 pořádala pro německého zákazníka propagační akci v České republice. Organizace spočívala v zajištění komplexních služeb, tedy dopravy, ubytování, stravování, služby tlumočníka, zážitkový program apod. Některé služby poskytla agentura sama, jiné pořídila od českých subdodavatelů. Následně požádala o vrácení DPH zaplacené v ČR z těchto subdodavatelských plnění. Správce daně žádost zamítl s odůvodněním, že organizaci propagační akce je třeba považovat za cestovní službu, u níž není nárok na vrácení DPH. K tomuto závěru se následně přiklonil i Nejvyšší správní soud. Ten jednoznačně uzavřel, že pokud organizátor propagační akce zajišťuje moje.kdpcr.cz

NSS se v rozsudku také vyjádřil k zásadě legitimního očekávání, podle které je třeba ve shodných nebo podobných případech rozhodovat tak, aby nevznikaly nedůvodné rozdíly. dílčí služby cestovního ruchu jako dopravu, ubytování nebo stravování, které pořídil od subdodavatelů, jedná se o poskytnutí cestovní služby. V takovém případě je podle NSS nutné použít zvláštní režim zdanění pro cestovní službu a organizátorovi nevznikne nárok na vrácení DPH zaplacené v jiném členském státě navzdory tomu, že není běžnou cestovní kanceláří a nemá potřebná živnostenská oprávnění. Stěžejní je totiž skutečná povaha poskytnutých služeb.

NSS se v rozsudku také vyjádřil k zásadě legitimního očekávání, podle které je třeba ve shodných nebo podobných případech rozhodovat tak, aby nevznikaly nedůvodné rozdíly. Tato povinnost není podle soudu neomezená. Závažným důvodem, kdy je možné se od ní odchýlit, je nesoulad předchozího správního rozhodnutí s právními předpisy.

V návaznosti na tento judikát doporučujeme společnostem, které pořádají obdobné typy akcí (marketingové, propagační, pořádání školení apod.), aby problematice věnovaly zvýšenou pozornost. Vyhnou se tak riziku, že jim následně správce daně odepře nárok na odpočet DPH z přijatých subdodavatelských plnění a doměří případné sankce.

25

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

s.r.o.

Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?

Následující článek se zabývá povahou podílu ve společnosti s ručením omezeným nevtěleného do kmenového listu („podíl“) s cílem zjistit, zda může být podíl považován za věc v právním smyslu.

Hana Treutlerová Aegis Law

V

ymezení podílu jako předmětu práva je důležité například pro zjištění, zda na něj mohou být aplikována ustanovení OZ1 o věcných právech. Definici podílu jako předmětu práva (tedy předmětu právních vztahů) v zákoně nenalezneme. S rozšířením definice věci v OZ i na věci nehmotné se otevřely debaty týkající se povahy podílu jako předmětu práva. Dosavadní judikatura, která

26

podíl definovala jako jinou majetkovou hodnotu, se již neaplikuje, protože pojem jiné majetkové hodnoty v rámci definice věci v právním smyslu OZ nepřevzal.

OZ pojímá a definuje věc v širokém slova smyslu. Věcí je „vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí“.2 Jedná se o souhrn negativního a pozitivního vymezení věci. Negativní vymezení rozumí věcí vše, co je rozdílné od osoby. Pozitivní vymezení určuje znak věci, a to službu potřebě lidí. Věc tedy musí být užitečná a musí být určitým způsobem ovladatelná, aby k takové potřebě mohla sloužit. OZ tak inspiračně navazuje na úpravu věci dle ABGB.3 V odborné literatuře se v souvislosti s pojetím podílu jako předmětu práva vyskytují dva názorové proudy. Za věc v právním smyslu považují podíl P. Čech a P. Šuk,4 dle kterých je podíl

1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“) 2 § 489 OZ 3 Všeobecný zákoník občanský z roku 1811 (JGS Nr. 946/1811) („ABGB“)

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

nehmotnou věcí, neboť je odlišný od osoby, slouží potřebě lidí a nemá hmotnou podstatu. Shodného názoru je B. Havel,5 dle kterého „z nového chápání věci v občanském zákoníku (§ 489 NObčZ) totiž jednoznačně plyne, že podíl je nehmotnou věcí (§ 496 odst. 2 NObčZ) v právním smyslu slova, nikoliv jinou majetkovou hodnotou“. K tomuto závěru se přiklonil i Nejvyšší soud ČR, který vyslovil, že „podíl představuje účast společníka ve společnosti s ručením omezeným a práva a povinnosti z této účasti plynoucí (§ 31 z. o. k.). Jelikož slouží potřebě lidí a je rozdílný od osoby, je věcí v právním smyslu (§ 489 o. z.), a to věcí nehmotnou (§ 496 odst. 2 o. z.) a movitou (§ 498 o. z.)“.6 Podíl za věc nehmotnou označují také D. Fyrbach a V. Filip7 nebo T. Dvořák.8 Vyskytují se však i názory opačné, byť poměrně zřídka. Dle A. Thöndela s M. Zuklínové9 nelze podíl považovat za věc v právním smyslu, pouze mu lze povahu věci v některých případech přiznávat.

Argument užitečností První argument pro pojetí podílu jako věci v právním smyslu vychází z pozitivního definičního znaku věci, kterým je zmíněná užitečnost. Důvodová zpráva OZ k § 489 uvádí, že „užitečností se nerozumí jen faktické přinášení užitku jednotlivým předmětem konkrétnímu vlastníkovi, ale objektivní způsobilost přinášet hospodářský užitek (čímž nevylučuje užitek estetický či jiný).

Užitečné je, co je prospěšné pro život člověka, a tedy má i hodnotu (…) O tom, co je užitečné, a co tedy je vzhledem k tomu věcí, rozhodují lidská vůle a poznání i schopnost člověka.“ Takto užitečnost vnímali i F. Rouček a J. Sedláček10, kteří zastávali názor, že „se vyžaduje, aby šlo o něco, co slouží k užívání lidí.

To znamená, že tu jest aspoň možnost, aby dotčený předmět sloužil k užívání lidí, tudíž musí býti dostupný lidskému panství“, a dodávali, že „onen předmět musí býti s to sloužiti užívání hospodářskému, tj. k takovému užívání, které směřuje k zachování člověka při životě“. Obdobného názoru je i K. Eliáš, dle kterého je při pojetí věci ve smyslu ustanovení § 489 OZ za věc chápána jakákoli majetková hodnota způsobilá spoluvytvářet majetek osoby.11 K. Eliáš v souvislosti s širokým pojetím věci v OZ podotýká, že „nehmotné věci sice existují ‚jen‘ právně (...), leč to nebrání, aby někomu patřily, aby s nimi vlastnicky nakládal“.12 Jako příklad uvádí pohledávku, o které uvádí, že je jako majetkový objekt a věcí v právním smyslu součástí věřitelova jmění, tedy i objekt jeho vlastnictví. Podíl jistě nelze ztotožňovat s pohledávkou, protože pohledávka je právem věřitele na plnění, kdežto podíl představuje účast společníka na společnosti a obsahuje jak práva, tak povinnosti z toho plynoucí. Z povahy podílu lze však dle mého názoru usuzovat, že je majetkovým objektem.

Podíl má kvalitativní a kvantitativní stránku. Kvalitativní stránka podílu přitom představuje souhrn práv (včetně práv majetkových) a povinností společníka, které plynou z účasti na společnosti. Nejvýznamnějším majetkovým právem je pak právo na podíl na zisku. Kvantitativní stránka je pak určena moje.kdpcr.cz

Ostatní

Kvalitativní stránka podílu představuje souhrn práv (včetně práv majetkových) a povinností společníka, které plynou z účasti na společnosti.

Nejvýznamnějším majetkovým právem je pak právo na podíl na zisku.

4 ČECH, Petr a ŠUK, Petr. Právo obchodních společností: v praxi a pro praxi (nejen soudní). Vydání I. Praha: Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2016, str. 234. Srov. též ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 73.

5 HAVEL, Bohumil. § 31. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 73. Srov. též POKORNÁ, J. § 212. In: ČÁP, Zděněk a kol.

Komentář k Zákonu o obchodních korporacích. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014.

6 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5719/2016.

7 FILIP, Václav, FYRBACH, David. Společnost s ručením omezeným.

Praha: Wolters Kluwer, 2016. Právo prakticky, s. 78, 80.

8 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Vědecké monografie (Wolters Kluwer ČR), str. 108.

9 DVOŘÁK, Jan, ŠVESTKA, Jiří, ZUKLÍNOVÁ, Michaela. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer, 2013. s. 373, 374.

10 ROUČEK, František, SEDLÁČEK, Jaromír. § 285. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Praha: CODEX Bohemia, s.r.o., 1935-1937. s. 7.

11 ELIÁŠ, Karel. Pojetí věci v právním smyslu v návrhu občanského zákoníku (srovnávací studie). In: KNAPPOVÁ, Marta a kol. Pocta Martě Knappové k 80. narozeninám. Praha: ASPI, 2005. str. 63.

12 ELIÁŠ, Karel. Objekt vlastnického práva a návrh občanského zákoníku (Také o abstrakci v juristickém myšlení). Právní rozhledy. 2011, č. 11, s. 410-412.

27

Ostatní

dvěma složkami, a to výší podílu a jeho hodnotou. Z uvedeného lze dle mého názoru dospět k závěru, že podíl je majetkovým objektem. Zároveň je podíl součástí věřitelova jmění. To, zda je „něco“ objektem vlastnictví, slouží dle D. Szostoka13 jako vodítko při posouzení věcností či nevěcností určitého statku jako věci v právním smyslu.14 Podíl tak má hospodářské využití, ba dokonce je nabýván za účelem hospodářského užitku či majetkového prospěchu osoby, kterou k němu váže náležité vlastnické právo.

Argument vydržením Druhou argumentační linii lze hledat u úpravy vydržení. Dle § 979 OZ se ustanovení o věcných právech použijí na věci hmotné i nehmotné, na práva však jen potud, připouští-li to jejich povaha a neplyne-li ze zákona něco jiného. Vydržení je zároveň systematicky řazeno (společně s vlastnictvím a nabytím od neoprávněného) právě do věcných práv. Již před rekodifikací soukromého pravá se soudní praxe zabývala otázkou, zda lze vydržet vlastnické právo k podílu v obchodní korporaci (dříve obchodní podíl). Obchodní podíl byl považován za tzv. jinou majetkovou hodnotu, a nikoliv za věc nebo právo ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1 SOZ. Předmětem držby mohly být dle § 129 odst. 2 SOZ15 věci i práva, která připouštěla trvalý nebo opětovný výkon, nicméně s ohledem na povahu obchodního podílu jako předmětu práva na něj nemohla být ustanovení o vydržení přímo aplikovatelná.

K možnosti vydržení obchodního podílu se poprvé vyjádřil Nejvyšší soud ČR16, který se zabýval povahou obchodního podílu a dle kterého „na obchodní podíl se musí hledět nikoli pouze jako na souhrn práv a povinností společníka ve vztahu ke společnosti, jak jej vymezil odvolací soud, ale také jako na majetkovou hodnotu, se kterou lze disponovat.“ Zároveň uvedl, že s podílem jsou spojena stejná práva a povinnosti společníka

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

jako je tomu u akcií akciové společnosti, na které se vztahovalo ustanovení o věcech movitých, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.17 Nejvyšší soud ČR dodal, že „akcii, jako cenný papír, lze vydržet podle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. jako věc movitou“, a uzavřel, že „za situace, kdy o možnosti vydržet akcii (jako věc movitou) nelze podle platné právní úpravy mít – přesto, že i akcie představuje souhrn práv a povinností akcionáře, tak jako obchodní podíl představuje souhrn práv a povinností společníka společnosti s ručením omezeným – žádné pochybnosti, by byl závěr, že obchodní podíl vydržet nelze, zcela nelogický “. Soud tak na základě analogické aplikace zákona vyslovil, že lze vydržet obchodní podíl, přestože není věcí v právním smyslu.

Vydržení obchodního podílu bylo tedy dle SOZ možné za analogického užití úpravy vydržení věcí movitých. Nejvyšší soud ČR se k možnosti vydržení vyjádřil také v několika dalších rozhodnutích.18 Pokud vezmeme v úvahu skutečnost, že SOZ pojímal věc v úzkém smyslu a rozuměl jí jen věci hmotné a ovladatelné přírodní síly19, a přesto judikatura dospěla k závěru, že podíl lze vydržet jako věc movitou, jsou zcela jistě s rozšířením pojetí věci dle OZ závěry o vydržení podílu aplikovatelné. Zároveň, pokud lze podíl vydržet a věcmi jsou dle OZ i věci nehmotné, lze tím spíše argumentem a minori ad maius dojít k závěru, že odpadá potřeba analogického užití ustanovení o věcech a podíl je považován za věc v právním smyslu, a to věc nehmotnou.

Podíl jako nehmotná věc Zbývá podíl definovat z hlediska toho, zda jde o věc movitou nebo nemovitou. S ohledem na taxativní výčet věcí nemovitých v § 498 odst. 1 OZ je podíl věcí movitou.

Závěr 13 SZOSTOK, David. Pohledávka jako věc v právním smyslu.

Jurisprudence (Wolters Kluwer). Praha: ASPI, 2016. str. 39.

14 D. Szostok je toho názoru, že „pokud je určitý statek způsobilý být majetkem určitého subjektu – je statkem, který přináší svému vlastníku prospěch, ať už se jedná o živnostenské oprávnění či např. právo na výživné, ač doposud nezažalované, ale přesto způsobilé přinést subjektu třeba i v budoucnu majetkový prospěch –, bude se jednat o věc v právním smyslu“.

15 Zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník („SOZ“) 16 Usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 29. 8. 2007, sp. zn.

29 Odo 1216/2005.

17 Srov. § 1 odst. 2 zákona č. 591/1992 Sb, o cenných papírech, ve znění účinném od 1. 1. 2001.

18 Např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 12. 2007, sp. zn.

29 Odo 346/2006, ve kterém Nejvyšší soud ČR konstatoval, že „odmítnutí možnosti vydržení obchodního podílu osobami, které byly v dobré víře, že se staly společníky, by znamenalo poskytnutí menší ochrany a menší míru právní jistoty než osobám, které jsou v dobré víře o tom, že jsou vlastníky akcií“.

19 KINDL, Milan. § 118. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Komentář.

Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2009

28

Výše uvedené vede k závěru, že podíl je věcí nehmotnou movitou, neboť (i) OZ navazuje koncepčně na ABGB a rozšiřuje pojem věci i na věci nehmotné, (ii) je rozdílný od osoby a slouží potřebě lidí, tedy slouží osobám k nakládání s jejich účastí v obchodní korporaci a z ní vyplývajícími právy a povinnostmi; zároveň je majetkovým objektem a slouží k hospodářskému užívání, (iii) lze jej vydržet jako věc movitou.

Příspěvek byl původně uveřejněn na www.epravo.cz.

moje.kdpcr.cz

DPH

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Vývoj správní praxe u palivových karet Problematika uplatnění DPH u palivových karet je sledované téma. Karty nezřídka využívají provozovatelé automobilů k čerpání pohonných hmot, přesto zákon o DPH nenabízí bližší vodítko pro správné uplatnění daně. Vždy se vycházelo z obecných principů a souvisejících výkladů mezinárodní judikatury. V nedávné době se k tomuto tématu vyjádřila Expertní skupina Evropské komise k DPH (tzv. VAT Expert Group).

Tomáš Havel KPMG Česká republika

David Dobrovolný KPMG Česká republika

N

ejčastěji se využívá obchodní model tzv. buy/ sell: provozovatel vozidla při tankování pohonných hmot pořizuje palivo od provozovatele čerpací stanice jménem a na účet poskytovatele tankovací karty. Celkem jsou tedy součástí obchodu tři strany – provozovatel čerpací stanice, vydavatel karty a provozovatel vozidla. Z pohledu DPH se pak tankování posuzuje jako dvě navazující dodání zboží (pohonných hmot) – provozovatel čerpací stanice dodává vydavateli karty a vydavatel karty dodává provozovateli vozidla. Fyzicky odebírá od provozovatele čerpací stanice přímo provozovatel vozidla. V praxi se využívá i tzv. komisionářská struktura, která má ovšem z pohledu DPH shodný režim jako zmíněný model buy/sell.

moje.kdpcr.cz

Uvedený postup k uplatnění DPH byl (a v tuto chvíli stále ještě je) akceptován i finanční správou. Alternativní pohled nabídl zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-235/18 Vega.

Rozsudek se ovšem týkal méně obvyklé situace, kdy vlastník tankovací karty (mateřská společnost) poskytl kartu své dceřiné společnosti, plnící roli subdodavatele pro potřeby mateřské společnosti. Soudní dvůr transakci mezi mateřskou a dceřinou společností posoudil jako finanční službu osvobozenou od DPH (tj. nikoliv coby dodání zboží – pohonných hmot).

K uvedenému rozsudku Soudního dvora sestavila Expertní skupina podrobnou analýzu zohledňující specifika trhu s tankovacími kartami. Dle ní je nutno případ Vega vnímat izolovaně jako specifickou situaci a související závěry soudu je potřeba vykládat úzce. Expertní skupina se domnívá, že široký výklad rozsudku by měl nepříznivý dopad na trh s tankovacími kartami.

Komentář Expertní skupiny byl nyní předložen Výboru Evropské komise pro DPH. Podle námi dostupných informací bude navazující postoj Výboru zásadní i pro tuzemskou finanční správu, která s největší pravděpodobností bude vydané závěry respektovat.

Text vyšel původně na portálu danovky.cz (Daňové a právní aktuality)

29

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Aktuálně ze světa Maďarsko zavádí nové daně. Dopadnou na banky nebo letecké společnosti Maďarsko uvalí novou daň z úroků, poplatků a provizí bank. Kromě bank vláda nově dodaní mimo jiné i energetické firmy, pojišťovny, letecké společnosti a maloobchodní řetězce. Podle agentury Reuters to oznámil nový ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy.

Budapešť peníze potřebuje na snížení rozpočtového deficitu.

Vláda předpokládá, že jí díky novým daním přibude v rozpočtu ročně 800 miliard forintů (50,7 miliardy korun). Vybírat se nové daně kabinet chystá tento a příští rok, o svých přesných plánech ale kvůli současné nejistotě rozhodne až příští rok, řekl ministr a zdůraznil, že opatření není daní ze zisku, ale z extra zisku firem a že se nedotkne spotřebitelů.

Nagy uvedl, že bankovní sektor bude muset přispívat 300 miliardami forintů ročně nad rámec stávajících daní. Hlavní břemeno by měly nést energetické firmy, většinově tedy maďarská energetická skupina MOL, které zaplatí také 300 miliard forintů. Padesát miliard forintů získá vláda od pojišťoven, 60 miliard od maloobchodníků, 40 miliard od telekomunikačních společností, 30 miliard od leteckých firem a 20 miliard od společností z farmaceutického sektoru. Kabinet také od roku 2023 znovu zavede daň z reklamy, což podle ministra znamená zvýšení rozpočtových příjmů o 15 miliard forintů. Ministr rovněž řekl, že nová letecká daň se bude vztahovat na pasažéry všech aerolinek, které létají z Budapešti.

Británie zavede 25procentní daň na zisky energetických firem Británie zavede mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností, oznámil ve čtvrtek v parlamentu ministr financí Rishi Sunak. Sektor teď podle něj dosahuje velmi vysokých zisků kvůli prudkému růstu cen surovin na světových trzích, který je částečně způsoben válkou na Ukrajině. Získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku, informovala BBC. „Zavedeme dočasnou a cílenou daň ze zisků energetických firem. Do nové daně jsme zabudovali investiční příspěvek, takže firmy budou mít významnou motivaci k reinvestování svých zisků,” řekl Sunak. Daň bude zrušena, až se ceny vrátí na běžnější úroveň, řekl ministr. Čím více budou společnosti investovat, tím nižší daň budou odvádět.

Podle expertů je možné, že se vláda zaměří i na jiné sektory. „A to vzhledem k tomu, jak velkému tlaku je ministr vystaven, aby pomohl spotřebitelům, kteří se potýkají s problémy,“ řekla podle portálu Patria Finance Alexandra Jacksonová, manažerka Rathbone UK Opportunities Fund, a dodala: „Minulý rok byly cílem nečekané daně supermarkety kvůli domnělým nadměrným výdělkům během pandemie. Ale vláda nebude mít zájem na tom, aby se z toho stal jasný vzorec.“ Zhruba osm milionů britských domácností s nejnižšími příjmy dostane jednorázový příspěvek 650 liber (18 800 korun). Domácnosti dosud mohly žádat o půjčku až 200 liber (5 800 korun) na úhradu faktur za energie. Půjčky se rozhodnutím vlády změní na granty, které nebude potřeba splácet. Jejich výše stoupne na 400 liber (11 600 korun). Na podzim dostane osm milionů domácností seniorů příspěvek 300 liber (8 700 Kč) na pohonné hmoty. Lidé s postižením budou inkasovat 150 liber (4 300 korun) jako další příspěvek na bydlení, oznámil rovněž Sunak.

30

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Aktuálně

Portugalský parlament zamítl návrhy týkající se bitcoinové a kryptoměnové daně Portugalský parlament Assembleia da República odmítl podle portálu FX Street dva různé návrhy na zdanění bitcoinu a dalších kryptoměn, které vzešly z politických skupin v menšině. Návrhy předložily zejména levicově orientované strany Bloco de Esquerda a Livre a podle zprávy zveřejněné v portugalském ekonomickém týdeníku ECO byly oba zamítnuty koncem května během hlasování o rozpočtu na rok 2022.

Socialistická strana, která je nyní u moci a ovládá v Portugalsku většinu parlamentního shromáždění, zatím podle FX Street žádné návrhy zákonů nepředložila. Navzdory tomu existuje možnost, že Portugalsko už v blízké budoucnosti nebude kryptoměny ze zdanění vylučovat. Například na začátku května tamní ministr financí Fernando Medina prohlásil, že vláda začne kryptoměny zdaňovat. Uvedl také, že vláda bude pracovat na předpisovém rámci, ale nestanovil časový rámec, kdy k tomu dojde. „Mnoho zemí už systémy má, řada zemí v souvislosti s tímto tématem buduje své modely a my si vybudujeme vlastní,“ řekl ministr a uvedl, že by v daňovém řádu neměly být žádné „mezery“, které by vedly k tomu, že některé příjmy nebudou podléhat zdanění v zemi.

OECD nastiňuje rámec řešení sporů z dohody o globální minimální dani OECD žádá o zpětnou vazbu ohledně opatření k předcházení a řešení sporů pro společnosti ovlivněné novými mezinárodními daňovými pravidly. Na těch se shodla mezinárodní komunita a zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent.

Organizace OECD se sídlem v Paříži vyjednávala dohodu čtyři roky. Ze 140 zemí zapojených do vyjednávání, jež podle OECD zastupují 90 procent světového HDP, k dohodě zatím přistoupilo 137 států. Někteří signatáři nicméně pochybují, že systém bude zaveden do roku 2023. Za nereálné toto datum považuje švýcarské ministerstvo financí, které nadto žádá vyšší zohlednění zájmů malých ekonomik.

Pochyby vyjádřila i organizace Oxfam, podle níž daňové ráje nezmizí. „Co se týče daní, ďábel se skrývá v detailech, například v husté síti výjimek,“ uvedla Susana Ruizová, která se v organizaci soustřeďuje na daňovou problematiku.

Filipíny zvažují zdanění streamovacích služeb Nastupující filipínský ministr financí Benjamin Diokno zvažuje podle Bloombergu a GMA News zdanění digitálních transakcí a streamovacích služeb, jako je předplatné Netflixu. Digitální transakce mají podle něj tendenci „vyhýbat se“ daním, na rozdíl od nákupů uskutečněných v kamenných obchodech. Mezi těmito digitálními transakcemi jsou služby založené na předplatném, jako je streamování videa a zvuku.

Nově zvolený filipínský prezident Ferdinand Marcos Jr. a jeho ekonomický tým čelí tlaku na zvýšení příjmů, aby omezili státní deficit, který se kvůli pandemii prohloubil. Odcházející úředníci varovali před financováním dluhu dalšími výpůjčkami. „Digitální giganty jsou schopny vyhýbat se daním, tak proč je nezdanit,“ prohlásil Benjamin Diokno s tím, že si takovou službu v zemi mohou dovolit obyvatelé, kteří nejsou chudí.

Zavedení daně za mobilní platby v Africe podráží nohy rozvoji a nejchudším Některé africké země nově zavádějí poplatek z mobilních peněžních transakcí, aby zvýšily příjmy do státní kasy. O novém trendu píše portál iDnes.cz, podle kterého hrozí, že krok poškodí ty nejchudší obyvatele, kterým se kvůli opatření zvýší životní náklady. Zároveň poplatky pravděpodobně zvrátí pokroky dosažené ekonomickou inkluzí. Díky ní měli lidé a podniky přístup k bezpečným a cenově dostupným platbám.

Angela Wamolová, vedoucí subsaharské Afriky v organizaci telekomunikačního průmyslu GSMA, podle iDnes.cz tvrdí, že daň v době vysoké inflace jako první z digitální ekonomiky vytlačí právě chudé obyvatele. Například v Tanzanii, která zavedla daň z mobilních peněz loni v červenci, klesl počet peer-to-peer transakcí o 38 procent z 30 milionů na 18 milionů měsíčně, zjistila studie GSMA. John Kumah, jeden z náměstků ghanského ministra financí, ale kritiku odmítá. „Elektronický poplatek nebude pro chudé obyvatele představovat zátěž. Je to změna hry, která spíše přinese rozvoj. Daně použijeme na výstavbu dalších škol, nemocnic a silnic. Budou použity na vytváření pracovních míst. Ghaňané to sami uvidí a budou si užívat výhod v příštích letech,“ řekl nadaci Thomson Reuters Foundation. moje.kdpcr.cz

31

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí Přinášíme výběr z lednového regulatorního žurnálu, který připravili experti z advokátní kanceláře Schönherr. Popisuje například vývoj v oblasti sankcí proti Ruské federaci a Bělorusku v souvislosti s invazí na Ukrajinu a novinky týkající se selhání banky Sberbank CZ, a.s.

Ondřej Havlíček

Matěj Šarapatka

Schönherr

Schönherr

Novinky v oblasti finančních sankcí uvalených vůči Ruské federaci a Bělorusku v souvislosti s válkou na Ukrajině V uplynulém měsíci přijala Rada EU již pátý balíček sankcí vypracovaný na základě nařízení Rady (EU) 2022/576 ze dne 08/04/2022. Současně byla potvrzena i příprava šestého sankčního balíčku, který by měl být namířen, mimo jiné, i vůči Sberbank.

Přijatý balíček se skládá z šesti částí, přičemž finanční opatření se dotknou zejména čtyř ruských bank: (i) VTB Bank, (ii) Novikombank, (iii) Sovcombank a (iv) Otkritie FC Bank, na které se nyní vztahuje (mimo jejich dřívějšího vyloučení ze systému SWIFT) i úplný zákaz jakýchkoliv transakcí, a to ve formě zmrazení majetku a zákazu poskytovat těmto subjektům jakékoliv finanční prostředky, čímž by mělo být docíleno jejich úplného odříznutí od evropských trhů.

Součástí finančních opatření jsou dále následující zákazy a omezení: rozšíření zákazu přijímání vkladů i na peněženky s kryptoaktivy, účty s kryptoaktivy nebo jejich úschovu, pokud celková hodnota kryptoaktiv jedné fyzické nebo právnické osoby na jednoho poskytovatele peněženky, účtu nebo úschovy přesahuje 10 000 eur; rozšíření zákazu vývozu eurobankovek na veškeré bankovky

32

v měnách členských států EU do Ruské federace a Běloruska nebo jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu na území Ruské federace či Běloruska; zákaz prodávat převoditelné cenné papíry denominované v jakékoli úřední měně členského státu EU vydané po 12/04/2022 nebo podílové listy či investiční akcie subjektů kolektivního investování s expozicí vůči těmto cenným papírům do Ruska a Běloruska nebo jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Rusku či Bělorusku; všeobecný unijní zákaz účasti ruských společností na veřejných zakázkách v členských státech EU a vyloučení veškeré finanční podpory ruským veřejným orgánům.

K případným dotazům ohledně pátého sankčního balíčku vydala EK seznam otázek a odpovědí (k dispozici pod tímto odkazem).

Kromě nového sankčního balíčku bylo také zveřejněno prohlášení orgánu EBA adresované finančním institucím a orgánům dohledu, které by dle orgánu EBA měly vynaložit veškeré úsilí k zajištění přístupu ukrajinských uprchlíků alespoň k základním finančním produktům a službám. EBA v rámci prohlášení dále uvádí, jak se její obecné pokyny pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) uplatňují v současném kontextu a jak mohou finanční instituce přizpůsobit svá AML/CFT opatření, aby mohly adekvátně na nynější situaci reagovat. EBA dále objasmoje.kdpcr.cz

Ostatní

ňuje, co mohou finanční instituce a orgány dohledu udělat pro ochranu zranitelných osob před zneužitím ze strany různých kriminálních živlů.

Aktuální informace k selhání banky Sberbank CZ Dne 30/04/2022 nabylo právní moci rozhodnutí ČNB o odejmutí bankovní licence Sberbank CZ, vzhledem k tomu, že Sberbank CZ nevyužila možnost podat rozklad proti tomuto rozhodnutí v zákonné lhůtě 15 dnů (více o důvodech pro nepodání rozkladu zde). Z toho důvodu nesmí od 30/04/2022 Sberbank CZ přijímat vklady, poskytovat úvěry a vykonávat další činnosti s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků.

Dle informací z médií již ČNB oslovila první potenciální likvidátory. Likvidátor po svém jmenování zjistí stav majetku společnosti, a pokud by došel k závěru, že aktiva banky nebudou dostatečná k uspokojení všech pohledávek, respektive k jejich uspokojení v plné výši, podá insolvenční návrh; jednotliví věřitelé pak budou muset přihlásit své pohledávky do insolvenčního řízení.

Sberbank CZ ujistila, že všechny smlouvy a dohody mezi bankou a jejími klienty zůstávají nadále účinné s tím, že dle jejího očekávání budou závazky klientů splněny. Závazky z těchto smluv a dohod však nemohou být předmětem (i) jednostranného zápočtu, či (ii) dohody o zápočtu, jak jsme již informovali v březnovém vydání našeho newsletteru. Banka současně ani nadále není oprávněna vyplácet většinu svých peněžitých závazků. Sberbank CZ dále uvedla, že nebude klientům za měsíc březen účtovat úroky z prodlení z opožděně hrazených splátek za měsíc březen, a to za předpokladu, že budou doplaceny v průběhu měsíce dubna.

Sberbank CZ informovala také o postupu ohledně uzavřených derivátových obchodů. Klienti, kteří mají tyto obchody sjednané, měli obdržet instrukce související s konkrétní transakcí. To se týká derivátových obchodů se splatností k 01/03/2022 a pozdější.

Garanční systém finančního trhu („GSFT“), který je zodpovědný za vyplácení náhrad vkladů, zahájil dne 22/04/2022 výplatu tzv. institucionálních náhrad pohledávek z vkladů institucionálním klientům Sberbank CZ, mezi které patří: platební instituce; poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu; instituce elektronických peněz; vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu; obchodníci s cennými papíry, na jejichž účtech jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu; a soudní exekutoři, na jejichž účtech jsou deponovány prostředky pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu.

Základní podmínkou výplaty je, že na účtech institucionálních klientů vedených u Sberbank CZ byly evidovány prostředky ke dni 28/02/2022. Limitem vyplacení náhrady vkladů je částka 2 499 500 CZK (či 100 000 eur) na jednoho klienta. K vyzvednutí náhrady je nezbytné: (i) navštívit jednu ze seznamu poboček Komerční banky, a.s., která je určena k výplatě náhrad vkladů; moje.kdpcr.cz

(ii) prokázat nároky originálem, úředně ověřenou kopií nebo elektronicky podepsaným platným výpisem z obchodního/ jiného veřejného rejstříku ne starším než 3 měsíce; (iii) předložit průkaz totožnosti osoby, která je zástupcem právnické osoby, případně i jiné zmocněné osoby, a to úředně ověřenou plnou mocí, která bude znít výlučně na výplatu náhrady vkladu (vzor je k dispozici zde); a (iv) náhradu je třeba vyzvednout nejpozději do 22/04/2025.

Regulace s působností napříč sektory 13/04: ESAS – Zpráva smíšeného výboru ohledně rizik a zranitelnosti v rámci finančního systému EU – Smíšený výbor (Joint Committee) ESAS (ESMA, EBA, EIOPA) zveřejnil první společnou zprávu za rok 2022 týkající se rizik a zranitelnosti v rámci finančního systému EU, ve které se kromě zvýšené zranitelnosti finančního sektoru věnuje i vzestupu environmentálních a kybernetických rizik. I přes relativně pozitivní ekonomické vyhlídky na zotavení se finančního trhu po krizi způsobené pandemií covidu-19 výbor varuje, že se situace opět zhoršila v důsledku, mimo jiné, ruské invaze na Ukrajinu, hrozby rostoucí inflace či nových variant covidu-19 a stoupajících cen nemovitostí. S ohledem na tyto hrozby výbor finančním institucím, příslušným národním orgánům a účastníkům trhu doporučuje následující: 1. v souvislosti s probíhajícím geopolitickým vývojem by finanční instituce měly být připraveny na možné další negativní dopady, především by pak měly zajistit dodržování sankčních režimů zavedených jak na evropské, tak na celosvětové úrovni; 2. finanční instituce a orgány dohledu by měly být i nadále připraveny na možné zhoršení stavu aktiv; 3. případné další zvyšování výnosů a náhlé zvraty v risk reversal prémiích by měly být pečlivě sledovány z hlediska jejich dopadů na finanční instituce i na investory; 4. měla by být věnována zvýšená pozornost retailovým investorům; 5. finanční instituce by měly do svých obchodních strategií a řídicích struktur dále začleňovat aspekty ESG (Environmental, Social and Corporate Governance) a 6. finanční instituce by měly posílit opatření v rámci kybernetické odolnosti a připravit se na možný budoucí nárůst kybernetických útoků a jejich následků.

01/04: ESMA – Aktualizace seznamů Q&As – ESMA aktualizovala následující seznamy Q&As: 1. BMR – otázka č. 10.6 zabývající se zveřejňováním informací o referenčních hodnotách týkajících se ESG byla doplněna; 2. Pokyny ohledně alternativních měřítek výkonu (APMs) – aktualizované otázky se týkají (i) aplikace pokynů u záležitostí souvisejících s ESG (otázka č. 19) a (ii) označení používaných emitenty u finančních ukazatelů ESG (otázka č. 20); 3. MiFIR (hlášení údajů) – byly přidány následující či doplněny tyto otázky: a. LEI identifikátor emitenta – emitent depozitních certifikátů (2/otázka č. 7),

33

Ostatní

b. identifikační kód nástroje a kód podkladového nástroje – časový rozvrh pro získání ISIN (4/otázka č. 1) a c. vykazování nominální hodnoty na jednotku a minimální obchodované hodnoty (21/otázka č. 1); 4. SFTR (hlášení údajů) – doplněna otázka č. 12 (Currency for the Overview report).

Kapitálový trh 29/04: ESMA – Doporučení pro EK ohledně zlepšení ochrany investorů – ESMA zveřejnila doporučení adresované EK týkající se zlepšení ochrany investorů, v rámci kterého předkládá návrhy, které investorům usnadní získávání klíčových informací potřebných k přijímání informovaných investičních rozhodnutí s cílem je ochránit před agresivními marketingovými technikami a škodlivými praktikami. Zpráva obsahuje technická doporučení týkající se některých témat ochrany investorů podle směrnice MiFID II, přičemž se soustřeďuje na následující oblasti: 1. sdělení (disclosures); 2. digitální sdělení (digital disclosures) a 3. digitální nástroje a kanály (digital tools and channels).

13/04: Rada EU – Mandát k jednání o nařízení o evropských zelených dluhopisech – Stálí zástupci při EU schválili postoj Rady k návrhu nařízení o evropských zelených dluhopisech (EGBR), které stanovuje jednotné požadavky pro ty emitenty dluhopisů, kteří chtějí pro své environmentálně udržitelné dluhopisy nabízené investorům v rámci EU používat označení „evropský zelený dluhopis“ (EuGB), a zavádí systém registrace a rámec dohledu pro externí hodnotitele evropských zelených dluhopisů. Rada má nyní mandát k jednání s EP o finální podobě návrhu EGBR. 05/04: ESMA – Reakce na konzultaci EK o cíleném přezkumu nařízení EMIR týkající se rámce pro centrální clearing EU – Jako reakci (tzv. high-level response) na konzultaci EK ohledně cíleného přezkumu nařízení EMIR týkajícího se rámce pro centrální clearing EU (central clearing framework) poslala ESMA komisi dopis obsahující sadu doporučení týkající se této problematiky. Doporučení jsou rozdělena na následující sekce: 1. opatření ke snížení expozice vůči ústředním protistranám Tier 2 (ústřední protistrany ze třetích zemí) a zvýšení atraktivity clearingového ekosystému EU: a. clearingové obligace, b. opatření vůči účastníkům clearingu v EU, c. opatření vůči ústředním protistranám z EU, 2. opatření k zefektivnění dohledu EU a 3. opatření ke zmírnění zbývajících rizik u ústředních protistran Tier 2: a. pravomoci nad Tier 2 a vazby na obnovu a řešení problémů ústředních protistran, b. srovnatelnost předpisů a c. další problémy týkající se všech ústředních protistran ze tře-

34

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

tích zemí.

04/04: ESMA – Finální zpráva k přezkumu nařízení o krátkém prodeji (SSR) – ESMA vypracovala finální zprávu k přezkumu nařízení SSR, v rámci které navrhuje změny zaměřené na vyjasnění postupů pro vydávání krátkodobých a dlouhodobých zákazů, intervenčních pravomocí orgánu ESMA, zákazu nekrytých krátkých prodejů a výpočtu čistých krátkých pozic (NSP) a jejich zveřejňování. Zpráva je rozdělena do následujících oblastí: 1. mimořádná opatření přijatá podle SSR; 2. přezkum SSR týkající se požadavků na NSP, „locate“ rule a seznam vyňatých akcií; 3. transparentnost NSP a 4. zastaralé odkazy.

04/04: EK – Rozhodnutí o rovnocennosti pro americké burzy – Na základě rozhodnutí EK byla řada amerických burz, nad kterými vykonává dohled americká Komise pro cenné papíry (SEC), prohlášena za rovnocenné regulovaným trhům EU. EK dále změnila svoje dřívější rozhodnutí ohledně rovnocennosti týkající se ústředních protistran z USA s tím, že se teď bude vztahovat na určité produkty. Po úspěšném dokončení procesu uznávání budou ústřední protistrany z USA moci poskytovat v EU služby centrálního clearingu členům clearingového systému a obchodním systémům EU. Díky těmto rozhodnutím by mělo dojít, mimo jiné, k lepšímu propojení evropských kapitálových trhů s těmi mezinárodními.

Banky 29/04: EBA – Doporučení pro EK ohledně zjednodušení a zlepšení makroobezřetnostního rámce – EBA vydala sadu doporučení adresovaných EK týkajících se přezkumu makroobezřetnostního rámce, obsahující návrhy ke zjednodušení postupů u některých stávajících makroobezřetnostních nástrojů a k současnému zvýšení stupně harmonizace u jiných.

EBA doporučuje, mimo jiné, (i) vytvořit systém dohledu a monitorování nebankovních věřitelů a rozšířit rozsah makroobezřetnostního rámce tak, aby zahrnoval i nebankovní věřitele, nebo (ii) zahrnout do směrnice o kapitálových požadavcích (CRD) právní mandát k vypracování metodik zahrnujících jak identifikaci ostatních systémově významných institucí (O-SII), tak i stanovení sazeb kapitálových rezerv. Jádro zprávy a příslušných doporučení je dle žádosti o doporučení EK rozděleno do těchto čtyř okruhů: 1. celková koncepce a fungování nárazníkového rámce pro kapitálové rezervy; 2. chybějící nebo zastaralé dokumenty; 3. posuzování a hodnocení vnitřního trhu a 4. globální rizika.

12/04: EBA – Finální návrh regulačních technických standardů (RTS) k požadavkům na ponechání si rizika u sekuritizací – EBA zveřejnila finální návrh RTS týkajících se požadavků na původce, sponzory nebo původní věřitele ohledně ponemoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

chání si rizika u sekuritizací podle sekuritizačního nařízení (SECR), doplněného nařízením č. 2021/557 v rámci tzv. balíčku pro obnovu kapitálových trhů (Capital Markets Recovery Package, CMRP), jejichž cílem je tyto požadavky vyjasnit a tím dále přispět k rozvoji zdravého, bezpečného a robustního sekuritizačního trhu v EU. Úpravy uvedené CMRP se zaměřují na způsoby ponechání si rizika při sekuritizaci nevýkonných expozic (NPE) a dopad poplatků placených držitelům na požadavek ponechání si rizika. Kromě toho RTS dále vyjasňují způsoby uplatňování požadavku na ponechání si rizika na resekuritizace a zacházení se syntetickým nadměrným rozpětím jako možnou formou splnění požadavku. Nové RTS mají současně nahradit platné nařízení č. 625/2014.

Platební služby 05/04: EBA – Finální zpráva ke změnám regulačních technických standardů (RTS) ohledně výjimky ze silné autentizace zákazníka (SCA) pro přístup k účtu – EBA zveřejnila finální zprávu ke změnám RTS týkajících se SCA a bezpečné komunikace, vydaných na základě směrnice PSD2. Navrhované změny se týkají výjimky z SCA pro přístup k účtu, přičemž: 1. zavádí novou povinnou výjimku z SCA, a to pouze pro specifické případy, kdy přístup probíhá prostřednictvím poskytovatele služeb informování o účtu (AISP), a to pouze v případě, že jsou splněny určité podmínky stanovené v pozměňujícím návrhu; 2. omezují rozsah dobrovolné výjimky podle čl. 10 RTS na případy, kdy zákazník přistupuje k informacím o účtu přímo skrze poskytovatele platebních služeb, který vede účet (ASPSP); a 3. prodlužují lhůtu pro obnovení SCA z každých 90 dnů na každých 180 dnů, ať už jsou informace zpřístupněny prostřednictvím AISP nebo přímo zákazníkem.

Pojišťovny 29/04: EIOPA – Doporučení ohledně ochrany retailových investorů – EIOPA zveřejnila finální zprávu obsahující řadu doporučení adresovaných EK týkajících se ochrany retailových investorů v souvislosti s prodejem pojistných produktů s investiční složkou, kterou reaguje na žádost o doporučení EK. Zpráva je rozdělena do následujících oblastí: 1. zapojení investorů do zveřejňování informací a zdůraznění přínosů digitálního zveřejňování informací; 2. posouzení rizik a příležitostí, které představují nové digitální nástroje a kanály; 3. řešení škodlivých střetů zájmů v rámci procesu prodeje; 4. podpora cenově dostupného a efektivního procesu prodeje a 5. posouzení dopadu složitosti na trhu retailových investičních produktů.

21/04: EIOPA – Finální zprávy k revizi pokynů k oceňování moje.kdpcr.cz

Ostatní

Úvěrové instituce musí poskytovat FAÚ a současně aktualizovat seznam vkladů nad 100 000 eur držených ruskými státními příslušníky nebo fyzickými osobami, právnickými osobami či orgány s bydlištěm/sídlem v Rusku.

technických rezerv a k uplatňování hranic smluv – EIOPA vypracovala dvě finální zprávy k revizi pokynů k uplatňování hranic smluv a obecných pokynů k oceňování technických rezerv. Mezi revidované oblasti patří, mimo jiné, modelování biometrických faktorů, rozdělení nákladů, změny v nákladech, předpoklady používané pro výpočet očekávaných zisků v budoucím pojistném a rozdělení (unbundling) smluv. Obě zprávy včetně adresovaných připomínek z veřejné konzultace k oběma souborům pokynů jsou ke stažení zde.

12/04: EIOPA – Stanovisko ke zveřejňování jednotlivých výsledků v souvislosti se zátěžovými testy pojišťoven – EIOPA vydala stanovisko ke zveřejňování individuálních výsledků v souvislosti se zátěžovými testy pojišťoven, v rámci kterého předkládá důvody, proč by důsledné a disciplinované sdělování individuálních výsledků zátěžových testů posílilo tržní disciplínu, zvýšilo angažovanost účastníků a přispělo k rovným podmínkám mezi pojistiteli v rámci celého finančního sektoru. Jelikož většina pojišťoven i zajišťoven dle EIOPA stále projevuje neochotu k tomuto individuálnímu zveřejňování, je EIOPA přesvědčena, že změna právního rámce umožňující jí zveřejňovat výsledky jednotlivých podniků je jediným způsobem, jak zveřejňování individuálních informací dosáhnout.

07/04: EIOPA – Dohledové stanovisko o dohledu nad tzv. run-off podniky – EIOPA vypracovala stanovisko o dohledu nad tzv. run-off pojišťovnami či zajišťovnami (podniky, které nepřijímají nové klienty, ale pouze zajišťují servis již existujícího pojistného portfolia), jehož cílem je zajistit, aby se na run-off podniky a portfolia uplatňoval vysoce kvalitní a konvergentní dohled za současného zohlednění jejich specifické povahy

35

Ostatní

a rizik, zásady proporcionality a zásady obezřetnosti. Výše zmíněné cíle považuje EIOPA za důležité z toho důvodu, že v posledních letech zaznamenala řadu problémů v oblasti dohledu nad run-off portfolii nebo podniky, které souvisely se specifickým rizikovým profilem run-off obchodů, obtížemi v procesu schvalování změny vlastnické struktury nebo převodu pojistného portfolia a také s nedostatkem zvláštních ustanovení pro run-off v rámci Solventnost II. Dalším z důvodů pro vydání tohoto stanoviska je i skutečnost, že byl zaznamenán zvýšený zájem některých investičních subjektů (např. soukromých investičních fondů) o získání run-off podniků nebo portfolií.

04/04: EIOPA – Klimatický zátěžový test pro evropský sektor zaměstnaneckého penzijního pojištění – EIOPA zahájila první letošní klimatický zátěžový test v rámci evropského sektoru zaměstnaneckého penzijního pojištění, jehož cílem je získat přehled o dopadech environmentálních rizik na tento sektor.

Udržitelnost a řízení environmentálních rizik se dle EIOPA staly klíčovými aspekty pro dlouhodobé investory a zejména pro evropské instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (IORP).

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

AML 04/04: FAÚ – Výkladové stanovisku k čl. 5b nařízení Rady (EU) č. 833/2014 – FAÚ publikoval komplexní výklad čl. 5b nařízení Rady (EU) č. 833/2014, dle kterého je třeba zamezit tomu, aby v rámci jedné úvěrové instituce hodnota vkladu jednoho ruského státního příslušníka, jedné fyzické osoby s bydlištěm v Rusku, jedné právnické osoby usazené v Rusku nebo jednoho subjektu či orgánu usazeného v Rusku, nepřesáhla 100 000 eur. Výklad byl vypracován na základě konzultací s EK. V souvislosti s tímto stanoviskem zveřejnil FAÚ i formulář pro účely splnění povinnosti uložené úvěrovým institucím v čl. 5g výše zmíněného nařízení, dle kterého mají úvěrové instituce do 27/05/2022 poskytnout příslušnému orgánu dohledu (FAÚ) seznam vkladů nad 100 000 eur držených ruskými státními příslušníky nebo fyzickými osobami, právnickými osobami či orgány s bydlištěm/sídlem v Rusku. Tyto povinné instituce mají dále povinnost tento seznam aktualizovat každých 12 měsíců.

https://www.kdpcr.cz/informace/beh2022 36

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Ostatní

Česká národní banka otevřela nové návštěvnické centrum Komu z vaší rodiny se podaří při šlapání na rotopedu udržet inflaci na dvouprocentním cíli?

Kdo z vás zvládne ochránit finanční instituci před pádem? Kolik měříte v korunách a kolik naopak vážíte v tisícikorunách? A které ochranné prvky mají naše bankovky?

To vše přibližuje nové návštěvnické centrum ČNB, které se otevřelo v sobotu 21. května.

Co všechno na návštěvníky v novém Návštěvnickém centru ČNB čeká? Hlavním lákadlem je nově otevřená interaktivní a hravá expozice Za měnou umístěná v bývalé bankovní hale. Návštěvníci se v ní zábavnou formou seznámí s tím, co dělá centrální banka, jak její činnost ovlivňuje život každého z nás i jak jí právě my s jejími úkoly můžeme pomoci. Návštěvníci se například zúčastní jednání bankovní rady ČNB, připomenou si nejvýznamnější milníky v historii české a československé koruny při rozhovoru s dobovými bankéři, kteří na ně promluví z unikátních transparentních dotykových displejů, nebo si vyzkouší, jak je obtížné rozhodovat o nastavení úrokových sazeb tak, aby se podařilo udržet inflaci na 2% cíli.

Po roce se veřejnosti opět otevřela také oblíbená expozice Lidé a peníze v prostorách původního trezoru, která se zaměřuje na prezentaci historie peněz a centrálního bankovnictví. V těchto neobvyklých prostorách je umístěna mimo jiné také výjimečná zlatá mince s nominální hodnotou 100 mil. Kč, která váží přes 130 kg a je největší svého druhu v Evropě a druhá největší na světě.

Nové Návštěvnické centrum ČNB je dosud největším počinem ČNB na podporu finanční a ekonomické gramotnosti a dalším milníkem ve snaze centrální banky o větší otevřenost vůči široké veřejnosti. Expozice jsou instalovány ve dvou podlažích hlavní budovy ústředí ČNB v ulici Na Příkopě v Praze na ploše více než 1 000 m². V celoroční nabídce Návštěvnického centra budou také krátkodobé výstavy a postupně se představí také tematické workshopy a semináře. Návštěvnické centrum je otevřené pět dní v týdnu – od úterý do soboty. Návštěvy v pracovní dny je možné již nyní rezervovat prostřednictvím rezervačního systému na webu nc.cnb.cz. Vstup v sobotu bude možný bez objednání.

Zdroj: Česká národní banka

moje.kdpcr.cz

37

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Novela zákona o významné tržní síle bude nově regulovat již odběratele od obratu 50 milionů korun Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití byl přijat za účelem zamezení zneužívání postavení silnější smluvní strany v dodavatelsko-odběratelských vztazích a doposud mířil zejména na velké potravinářské řetězce, tj. společnosti s ročním obratem nad 5 miliard Kč.

Lenka Sklenářová Advokátka z advokátní kanceláře Noerr

A

ktuálně projednávaná novela byla připravena za účelem transpozice směrnice EU č. 2019/633, a v jejím důsledku dojde zejména k výraznému rozšíření počtu subjektů, na které tato právní úprava dopadá, a doplnění zakázaných jednání a upřesnění definic.

Nově budou podléhat regulaci odběratelé již od obratu ve výši 2 miliony EUR (přibližně 50 milionů Kč). Dle odhadů Úřadu na ochranu hospodářské soutěže se nová úprava bude vztahovat na přibližně 800 subjektů oproti současným přibližně 12. Tržní síla odběratele ale bude posuzována ve vztahu k tržní síle dodavatele právě dle obratu tak, aby nedocházelo k tomu, že chráněným subjektem bude dodavatel s větším či obdobným obratem jako odběratel. Ochranu zákon nebude poskytovat ani dodavatelům s obratem nad 350 milionů EUR (přibližně 8,75 miliard Kč). Obrat se přitom nemusí nutně počítat pouze za jednu společnost, v případě propojených osob se počítá za celou skupinu, obdobně se postupuje u aliancí dodavatelů či odběratelů. Do částky obratu se započítávají všechny tržby, tedy nikoliv pouze ty z prodeje zemědělských produktů a potravinářských výrobků. Smluvní strany budou povinny si na vyžádání poskytnout informace o dosaženém obratu v rámci procesu vyjednávání smlouvy.

38

Novela také upřesňuje povinné náležitosti smluv, pokud podléhají regulaci dle tohoto zákona. Smlouvy musí mít nadále písemnou formu, ale nově je výslovně stanoveno, že musí být uzavřeny před uskutečněním první dodávky či jiného plnění a odběratel musí dodavateli bezprostředně po uzavření smlouvy předat alespoň jedno její vyhotovení. Nadále zůstává zachován zákaz delší doby splatnosti faktur než 30 dní od jejich doručení, nově ale několika výjimkami pro specifické případy. Smlouva má pak navíc obsahovat i specifikaci nákupních akcí, jsou-li dohodnuty. Oproti tomu se ruší požadavek na smluvní zakotvení doby garantované platnosti kupní ceny či způsobu postoupení pohledávek.

Zároveň má dojít i k rozšíření postihovaných jednání (zakázaných nekalých obchodních praktik). Již ze současného znění zákona vyplývá zákaz nastavení smluvního vztahu v neprospěch dodavatele, ať již cenovými a platebními podmínkami, diskriminačním jednáním či vyžadováním plateb odběrateli za některá plnění. Nově budou zakázány i svévolné změny obchodních podmínek odběratelem, hrozby či uplatnění odvetných opatření za využití práv dodavatele, nebo zneužití obchodního tajemství dodavatele. Dále budou rozšířena ustanovení ohledně finančních plnění vůči odběrateli, vracení zboží či rušení objednávek.

Lze očekávat, že tato novela bude schválena ještě v průběhu tohoto roku, a to zejména z důvodu, že implementační lhůta pro výše uvedenou směrnici uplynula již k 1. listopadu 2021.

Je to tedy další v řadě právních předpisů, který předchozí vláda nestihla včas přijmout. Všem subjektům, na které tato regulace bude dopadat, doporučujeme zahájit přípravy spočívající v úpravě smluvní dokumentace již nyní. Navíc bude nutné upravit i stávající smlouvy tak, aby odpovídaly nové právní úpravě, a to do 12 měsíců od účinnosti novely.

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Podcast NADANĚ Podcast můžete sledovat nejen na Komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify, nebo Google Podcast.

PŘÍPRAVNÉ KURZY

KE ZKOUŠCE n ad aňového p oradce na daňového poradce

TERMÍNY KURZŮ

březen podzim2022 2022 KONTAKT

ricna@kdpcr.cz

Špičkoví lektoři

Teorie daň z příjmů

Možnost sledovat on-line

Teorie DPH

Prezenčně v Brně a v Praze

Počítání příkladů

Komplexní průřezová školení k vybraným daňovým zákonům. Vhodné pro všechny zájemce se specializací na daně, kurzy nejsou určeny pro začátečníky. www.kdpcr.cz/nabidka-skoleni-a-kurzu

moje.kdpcr.cz

39

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

vy á r p z é k t Krá

České soudy vydaly první rozsudky ke zdanění kryptoměn Krajský soud v Brně se poprvé zabýval otázkou zdanění prodeje kryptoměn z hlediska daně z příjmů fyzických osob. K problematice se vyjádřil v rozsudcích č. j.

30 Af 41/2020-49 ze dne 24. března 2022 a č. j. 30 Af 29/2020-48 ze dne 17. února 2022, jak popisuje Zuzana Setunská na portálu dReport.

P

ředmětem sporů bylo posouzení, zda prodej bitcoinů za českou měnu podléhá osvobození od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. ze) zákona o daních z příjmů, tedy že se jedná o kurzový zisk vyplývající ze směnárenské činnosti.

Správní orgány (správce daně a Odvolací finanční ředitelství) stanovily, že bitcoin je nutné považovat za jinou věc, neboť podle občanského zákoníku je věcí vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. S ohledem na to, že bitcoin má virtuální podstatu, správní orgány jej označily za nehmotnou

40

movitou věc. Směna bitcoinu za peníze je tak dle soudu zdanitelným ostatním příjmem dle zákona o dani z příjmů.

Krajský soud: Bitcoin nejsou peníze Dále se správní orgány zabývaly tím, zda by prodej bitcoinů mohl podléhat osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. ze) zákona o dani z příjmů. Daňový poplatník – žalobce tvrdil, že na bitcoiny je třeba nahlížet jako na cizí měnu, nikoliv nehmotný majetek, a tudíž že lze příjem z prodeje bitcoinů považovat za kurzový zisk vyplývající ze směnárenské činnosti. Krajský soud však s argumenty daňového poplatníka nesouhlasil a podpořil názor správce daně, který je formulován také v nedávno vydané Informaci k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami. Dle soudu nelze bitcoin považovat za peníze ani cizí měnu, neboť není státem uznáván, nemá žádnou autoritu, která by jej regulovala, a nedisponuje hmotnou existencí, což potvrdilo i stanovisko České národní banky ze dne 10. února 2014. Proto je prodej bitcoinů, ale i jiných kryptoměn považován za prodej nehmotné movité věci, který je svou podstatou pro fyzickou osobu zdanitelným příjmem.

Krajský soud tedy žalobu zamítl a daňovému poplatníkovi doměřil daň z příjmů fyzických osob z prodeje bitcoinů za českou měnu. Tyto první judikáty jsou tak potvrzením toho, že kryptoměny jsou fenoménem dnešní doby a že je třeba při obchodování s nimi zvažovat i daňové aspekty. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Evropská komise zveřejnila návrh revize úpravy smluv o finančních službách pro spotřebitele na dálku Komise navrhuje zrušení současné směrnice upravující uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku (DMFSD) a přesunutí této problematiky do směrnice o právech spotřebitelů (CRD).

Z

a 20 let od přijetí původní směrnice DMFSD byla přijata řada dalších sektorových (např. směrnice o spotřebitelském úvěru, směrnice o distribuci pojištění, směrnice o platebních službách) i průřezových (např. obecné nařízení o ochraně osob-

ních údajů) evropských předpisů, které se dotýkají distribuce finančních služeb pro spotřebitele na dálku. Předložený návrh tak má reagovat jak na tyto legislativní změny, tak na změny finančních produktů, digitalizaci a technologický vývoj. Směrnice má nadále sloužit jako pojistka pro případy, kdy zvláštní sektorové úpravy nepokrývají nově vznikající finanční produkty a inovativní způsoby jejich distribuce ke spotřebitelům.

Přístup ČR k návrhu vymezí rámcová pozice, kterou v současnosti Ministerstvo financí zpracovává. Příslušný návrh, včetně jeho shrnutí a dopadové studie, naleznete zde. Případné podněty k návrhu směrnice lze zasílat na adresu resortu konzultace@mfcr.cz.

Dodatečné uplatnění vyšší slevy na dani u investičních pobídek je možné Poplatníci, kterým byl poskytnut příslib investiční pobídky, můžou v daňovém přiznání uplatnit slevu na dani, která může v některých případech dosáhnout až 100 % daňové povinnosti, píší na portálu dReport Zuzana Potočková a Daniela Hušáková. Co však v případě, kdy společnost zjistí, že daň měla být vyšší, a podá dodatečné daňové přiznání? Lze uplatnit vyšší slevu, aby pokryla navýšení daně? moje.kdpcr.cz

T

uto situaci posuzoval Krajský soud v Praze v nedávném rozsudku ze dne 29. dubna 2022, č. j. 51 Af 62/2020, a to pro investiční pobídku na rozšíření výroby. Při investiční pobídce na rozšíření výroby se sleva na dani stanoví ve výši rozdílu mezi aktuální výší daně (S1) a průměrem za tři předcházející zdaňovací období (S2). Klíčovou otázkou bylo, jak vyložit ustanovení zákona o daních z příjmů, které stanoví, že pro výpočet slevy se částka S1 nezvyšuje, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost.

Při výpočtu daně z příjmů se postupuje od výsledku hospodaření, který se dále upravuje např. o nedaňové náklady nebo nezdanitelné příjmy, zohlední se např. poskytnuté dary, uplatnitelné ztráty z předchozích období nebo odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Na takto upravený základ daně se aplikuje sazba daně z příjmů a vypočte se daň. Tu lze ale dále snížit slevami – u právnických osob zejména slevou na zaměstnance se zdra-

41

Aktuálně

votním postižením a slevou z titulu investičních pobídek – a dále např. zápočtem daně zaplacené v zahraničí. Až poté se dostáváme k výsledné dani.

Finanční správa zastávala výklad, že jednou uplatněnou slevu již nelze dodatečně navyšovat, protože zákaz zvýšení S1 nelze vztahovat k výsledné výši daňové povinnosti, neboť z ní se při výpočtu částky S1 nevychází. V doměřovacím řízení je nově stanoven základ daně, který je po úpravách základnou pro výpočet S1.

Pokud se tedy dodatečně zvýší základ daně, původně uplatněná sleva na dani se nemění a subjekt by měl doplatit rozdíl na dani.

Soud se naopak zastal daňového subjektu a uzavřel, že dodatečně vyměřenou daňovou povinností je nutné v kontextu limitující podmínky pro výpočet slevy na dani rozumět až výslednou

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

částku daně. Pokud se tedy v dodatečném daňovém přiznání zvýší základ daně, ale proti vyšší dani se uplatní vyšší sleva na dani, a nedojde tak k navýšení výsledné daně, není naplněna podmínka dodatečného vyměření vyšší daňové povinnosti a vyšší slevu lze uplatnit. Dodatečně vyměřenou daňovou povinností je tak dle soudu až výsledná daň, která byla pravomocně doměřena.

Prostřednictvím dodatečného daňového přiznání tedy lze zvýšit uplatněnou slevu na dani z titulu investičních pobídek, za předpokladu, že se konečná daň nezmění.

Závěrem je nutné dodat, že finanční správa podala proti tomuto rozsudku kasační stížnost. Otázku dodatečného uplatnění vyšší slevy na dani bude tedy v dohledné době posuzovat i Nejvyšší správní soud.

Setkání zástupců České republiky a Spojeného království k tématu systému řízení a kontroly veřejných financí V polovině května se uskutečnila setkání zástupců Centrální harmonizační jednotky Ministerstva financí se zástupci Vládní agentury pro interní audit (GIAA) a zástupci Pokladnice Jejího Veličenstva (HM Treasury) Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Ú

čelem těchto setkání byl sběr příkladů dobré praxe a diskuse nad silnými stránkami systému řízení a kontroly veřejných financí ve Velké Británii. Na setkání s Vládní agenturou pro interní audit byla diskutována především postupná centralizace funkce interního auditu ve veřejné správě Velké Británie, politická nezávislost interního auditu, funkčnost pouze metodicky upravovaného prostředí interního auditu a hodnocení kvality interního auditu.

Zástupci HM Treasury představili české delegaci řadu příruček, na základě kterých se řídí veřejné finance, a popsali postupy pro

42

schvalování veřejných výdajů, naplňování a hodnocení principu „value for money“ a řízení rizik.

Získané materiály a poznatky budou použity jako vstupy do analýzy britského systému řízení a kontroly veřejných financí ve veřejné správě. Tato analýza bude následně v souladu s cíli projektu Posílení řízení a kontroly veřejných financí použita jako jeden z podkladů při přípravě návrhu věcného záměru zákona o řízení a kontrole veřejných financí.

moje.kdpcr.cz

DPH

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Zpětný leasing a DPH S aprílovým datem byl zveřejněn závěr Koordinačního výboru, tedy jednání české Komory daňových poradců a zástupců Generálního finančního ředitelství ve věci DPH u zpětného finančního leasingu ve věci výkladového sjednocení závěrů při aplikaci judikatury Soudního dvora EU již z roku 2018, konkrétně případu C-201/18 Mydibel, který se týkal uplatnění režimu DPH u zpětného leasingu.

David Krch Havel & Partners

Martina Sumerauerová Havel & Partners

Kristýna Šlehoferová Havel & Partners

Z

ávěry projednaného příspěvku potvrzují, že z pohledu DPH zpětný finanční leasing nepředstavuje pro účely DPH dvě samostatné transakce dodání zboží – tj. nabytí konkrétního předmětu leasingovou společností přímo od budoucího nájemce a následné dodání totožného předmětu leasingu formou finančního leasingu shodné osobě.

GFŘ se přiklonilo k výkladu, že se jedná pouze o jednu transakci. GFŘ vychází ze závěrů Soudního dvora EU, které pro transakce zpětného leasingu posuzují primárně otázku, zda z pohledu DPH dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, nebo zda je leasingová společnost v postavení, kdy právo nakládat se zbožím jako vlastník ve smyslu DPH nemá a pouze zajišťuje změnu finanční situace leasingového nájemce a změnu struktury jeho aktiv. Pokud jsou naplněny tyto teze a závěry Soudního dvora EU, z pohledu DPH a leasingové společnosti se tudíž nejedná o dodání zboží nájemcem leasingové společnosti a následně dodání zboží zpět leasingovou společností nájemci, nýbrž o poskytnutí služby financování.

V praxi to znamená, že leasingová společnost optikou DPH nepořizuje zboží a není tak oprávněna k uplatnění nároku na odpočet DPH z faktury od nájemce. Zároveň leasingová společnost musí důkladně posoudit, jakou službu poskytuje nájemci a zda je tato služba zdanitelným plněním s povinností uplatnit DPH na výstupu či spíše finanční činností osvobozenou od DPH. To s sebou nese i nutnost posoudit, jaký dopad má poskytování takové osvobozené finanční služby na celkový nárok na odpočet moje.kdpcr.cz

Leasingová společnost optikou DPH nepořizuje zboží a není tak oprávněna k uplatnění nároku na odpočet DPH z faktury od nájemce.

DPH leasingové společnosti (např. v podobě snížení výše kráticího koeficientu a nároku na odpočet DPH jen v krácené či nulové výši).

Nájemce proto bude u zpětného leasingu velmi často v postavení, kdy není oprávněn uplatnit nárok na odpočet DPH na vstupu, pokud by leasingová společnost v souladu s tímto výkladem nesprávně posoudila zpětný leasing jako pořízení a zpětné dodání zboží, kde by ve vztahu k nájemci uplatnila DPH na výstupu.

Ač v některých případech i po zveřejnění kauzy Mydibel panovala rozdílná praxe jak u společností, tak v případě kontrolního postupu u správců daně, od data 1. 4. 2022 je názor GFŘ na tuto problematiku již jednoznačně formulovaný a pro nově uzavírané smlouvy tento výklad platí. Leasingové společnosti ale i nájemci by tak pro nové případy zpětného leasingu měli finanční dopad nemožnosti uplatnění nároku na odpočet DPH nebo nutnosti vykazování případného osvobozeného plnění zahrnout do svých úvah již při plánování pořízení zejména větších investičních celků.

Současně je třeba připomenout, že shora uvedené závěry nelze používat plošně a že každý případ zpětného leasingu je třeba posuzovat individuálně.

Znění celého příspěvku Koordinačního výboru (v českém jazyce) je dostupné zde.

43

DPH

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Otázka prokázání deklarovaného dodavatele v aktuální judikatuře SDEU a NSS Před dvěma lety vzbudilo pozornost odborné veřejnosti usnesení Nejvyššího správního soudu, kterým byly Soudnímu dvoru Evropské unie položeny předběžné otázky související s problematikou odepření nároku na odpočet DPH v případě neprokázání poskytnutí zdanitelného plnění deklarovaným dodavatelem.

Tomáš Munzar Advokát Bříza & Trubač

V

dané době byla relevantní judikatura Nejvyššího správního soudu s výjimkou rozhodnutí v kauze Stavitelství Melichar v zásadě jednotná a vůči daňovým subjektům relativně přísná, neboť jim v případě neunesení důkazního břemena o přijetí plnění od deklarovaného dodavatele v zásadě neumožňovala, aby nárok na odpočet obhájili prokázáním toho, že plnění jim dodal jiný dodavatel. Položení předběžných otázek tak indikovalo, že by Nejvyšší správní soud mohl tuto judikatorní linii za určitých okolností opustit. U mnoha daňových subjektů, které se z různých důvodů potýkaly s prokazováním průběhu obchodu tak, jak bylo deklarováno na daňových dokladech, vyvolal tento vývoj nemalá očekávání.

SDEU na položené otázky odpověděl svým rozsudkem ze dne 9. prosince 2021, sp. zn. C-154/20. Na základě výkladu směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty SDEU zdůraznil, že nárok na odpočet DPH je třeba přiznat vždy, když jsou splněny jeho hmotněprávní podmínky, bez ohledu na případné nesplnění podmínek formálních (tedy zejména v rovině náležitostí daňového dokladu). Pokud na daňovém

44

dokladu není uveden skutečný dodavatel, musí daňový subjekt prokázat, že plnění bylo poskytnuto plátcem DPH – SDEU přitom zdůraznil, že postavení dodavatele jako plátce DPH může vyplývat z okolností případu, konkrétně např. z objemu a ceny plnění. To je velmi podstatné v kontextu české úpravy DPH, která využívá možnost danou směrnicí a osobám s obratem pod 1 milion korun za posledních 12 měsíců přiznává osvobození od DPH, a nelze tak u každého plnění presumovat, že bylo poskytnuto plátcem DPH. Pokud daňový subjekt toto důkazní břemeno unese, není pro vznik nároku na odpočet nutné, aby byl identifikován skutečný dodavatel.

Rozsudek SDEU je pro daňové subjekty nepochybně nadějný a otevírá jim při obraně nároku na odpočet nové možnosti, pro praxi bude nicméně zásadní, jak k implementaci názoru SDEU přistoupí správní soudy v čele s NSS. Ještě před samotným rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu stihl závěry rozsudku Kemwater ProChemie aplikovat čtvrtý senát NSS ve svém rozsudku ze dne 4. února 2022, sp. zn. 4 Afs 115/2021, a to způsobem, který považuji za správný a odpovídající potřebám praxe.

Je třeba připomenout, že právě čtvrtý senát NSS vydal v roce 2017 „odbojný“ rozsudek ve věci Stavitelství Melichar, kterým se odchýlil od tehdejší většinové a restriktivní judikatury NSS směrem k volnějším závěrům obsaženým v judikátu Kemwater ProChemie, přičemž právě na základě uvedeného rozsudku se věc dostala k rozšířenému senátu NSS a od něj k SDEU. Je tak symbolické, že závěry rozhodnutí Kemwater ProChemie zřejmě jako první aplikoval zrovna čtvrtý senát.

V uvedeném případu se žalobkyni před orgány finanční správy nepodařilo unést důkazní břemeno ohledně dodání řepkového oleje deklarovaným polským odběratelům, a protože tato plnění dříve uskutečnila jako osvobozená od DPH, byla jí doměřena daň ve výši uplatněného osvobození (u poskytnutí plnění moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

neplátcům DPH do jiného členského státu EU nelze osvobození uplatnit a dodavateli vzniká povinnost DPH odvést). Čtvrtý senát na základě judikátu Kemwater ProChemie uvedl, že v zájmu zachování neutrality DPH je třeba zkoumat konkrétní skutkové okolnosti případu – pokud ze zjištěného skutkového stavu s jistotou vyplývá, že skutečný odběratel byl plátcem DPH, nelze odpočet DPH odepřít. V posuzovaném případu bylo přitom z provedeného dokazování zřejmé, že řepkový olej byl skutečně dodán do Polska, a byli zjištěni i konkrétní odběratelé. Nejvyšší správní soud proto vrátil věc Odvolacímu finančnímu ředitelství k provedení dokazování ohledně postavení zjištěných odběratelů jako plátců DPH. Čtvrtý senát rovněž přiléhavě poznamenal, že s ohledem na objem dodávek nelze očekávat, že by skuteční odběratelé nebyli plátci DPH. Po čtvrtém senátu se k rozhodnutí o předběžné otázce dne 23. března 2022 vyjádřil také samotný rozšířený senát NSS. Ten odmítl argumentaci Odvolacího finančního ředitelství, která se snažila z rozhodnutí o předběžné otázce v rozporu s jeho textem dovodit, že je nadále nutné trvat na požadavku prokázání konkrétního dodavatele. Rozšířený senát naopak potvrdil, že v případě prokázání postavení dodavatele jako plátce DPH není pro účely nároku na odpočet DPH nutné jeho identitu zjistit.

Pro daňové spory, ve kterých nebylo možné myšlenku judikátu Kemwater ProChemie zvednout před jejich pravomocným skončením, je významné konstatování rozšířeného senátu, podle kterého žalobkyně mohla jen těžko předvídat, že „pro posouzení splnění hmotněprávních podmínek vzniku nároku na odpočet DPH pro případ neprokázání konkrétního dodavatele může hrát roli také otázka, zda přesto nejsou s ohledem na skutkové okolnosti k dispozici údaje potřebné k ověření toho, že měl dodavatel postavení plátce DPH. Jak již bylo rozebráno shora, důkazní břemeno v tomto směru tíží primárně žalobkyni. Ta však nevěděla, že může případně svá tvrzení a důkazní návrhy směrovat i tímto směrem“.

Tuto úvahu v doposud vydaných rozhodnutích senáty Nejvyššího správního soudu následovaly a rozhodnutí správních soudů a Odvolacího finančního ředitelství založená na neprokázání osoby dodavatele rušily. Vyjádřily přitom názor, že by mělo být předmětem dokazování, zda faktický dodavatel byl plátcem DPH. Výjimku představuje rozhodnutí čtvrtého senátu sp. zn.

4 Afs 317/2021-43 ze dne 24. března 2022, ve kterém Nejvyšší správní soud postupoval zcela opačným způsobem a uzavřel, že v řízení nebylo postavení dodavatele jako plátce DPH prokázáno (přestože, jak vyplývá z usnesení rozšířeného senátu, nebylo ani zřejmé, že to má být předmětem dokazování). Tento judikát je však naštěstí pro daňové subjekty v současné době ojedinělý a převažuje pozitivní trend směřující k doplnění dokazování.

Obecně se tak lze s pravděpodobným úspěchem správní žalobou domáhat toho, aby se věc vrátila zpět do daňového řízení a aby bylo daňovým subjektům dodatečně umožněno navrhnout nové důkazy. Pokud již byla podána správní žaloba a uplynula lhůta pro rozšíření žalobních bodů, je možnost uplatnit argumentaci novou judikaturou podmíněna formulací žalobních moje.kdpcr.cz

DPH

Rozsudek SDEU ve věci Kemwater ProChemie a jeho prvotní výklad ze strany Nejvyššího správního soudu otevírají nové možnosti obrany proti snaze finanční správy o odepření nároku na odpočet DPH.

bodů. I pokud by však v prvním stupni tato argumentace nebyla projednatelná, měla by být proti rozsudku krajského soudu přípustná kasační stížnost, neboť stěžovatel důvody kasační stížnosti spočívající ve změně ustálené judikatury nemohl uplatnit v řízení před soudem prvního stupně (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. září 2008, sp. zn. 8 Afs 48/2006-155).

Rozsudek SDEU ve věci Kemwater ProChemie a jeho prvotní výklad ze strany Nejvyššího správního soudu tak lze hodnotit jako pozitivní a otevírající nové možnosti obrany proti snaze finanční správy o odepření nároku na odpočet DPH. Lze předpokládat, že v mnoha probíhajících daňových kontrolách a odvolacích řízeních bude na základě tohoto rozsudku prováděno dokazování zaměřené na obrat dodavatele zdanitelného plnění a toto dokazování nezřídka povede k alespoň částečnému prokázání sporného nároku na odpočet. Protože však toto dokazování může být relativně komplexní a pro specifické skutkové okolnosti každého případu bude obtížné vyvodit z judikatury jednoznačné závěry, je pravděpodobné, že mnoho z těchto případů skončí až u Nejvyššího správního soudu. O rozsudku Kemwater ProChemie tak ještě nepochybně mnohokrát uslyšíme.

Jedná se o aktualizovanou a rozšířenou verzi článku, který vyšel k rozsudku ze dne 9. prosince 2021, sp. zn. C-154/20, na epravo.cz

45

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

Účastnice kurzu psychické odolnosti / 7.–8. října 2021, Medličky (Jana je druhá zleva, Dita třetí zprava)

Vzájemné sdílení názorů a náhledů na problémy je nesmírně obohacující Přinášíme rozhovor s daňovými poradkyněmi Janou Pavlisovou a Ditou Michnovou.

Obě společně absolvovaly kurz psychické odolnosti. Jana má zkušenosti i s kurzy efektivní komunikace pro daňové poradce. Chtěli bychom se s vámi podělit o jejich postřehy a zkušenosti, které jim tento čas strávený na kurzech přinesl.

Dámy, obě jste absolvovaly kurzy osobního rozvoje, které pořádá Komora daňových poradců. Co se vám vybaví, když si na kurzy vzpomenete, a co vás k těmto kurzům přivedlo?

Dita: Když jsem poprvé zahlédla v nabídce Komory kurz psychické odolnosti, tak to bylo něco naprosto jiného, než jsem do té doby absolvovala, a hlavně v té době se mi to moc hodilo. V tom období začínalo právě naše druhé covidové

46

daňové jaro a věděla jsem, že už nechci znovu zopakovat to první spojené s obrovským pracovním tlakem. Takže jsem tuto příležitost uvítala a přihlásila jsem se, aniž bych věděla, do čeho přesně jdu. Přišlo mi to jako zajímavé zpestření a určitá známka toho, že daňoví poradci jsou už taky trochu unavení.

Jana: Já jsem zaznamenala už dříve, že Komora nabízí kurzy osobního rozvoje, ale jako ve své podstatě pragmaticky založený člověk jsem měla tendenci to přehlížet a tak trochu to zlehčovat. Zaujal mě ale jednou obsah online setkání Drobné moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

občerstvení osobního rozvoje, a tak jsem se rozhodla přihlásit a vyslechnout si to. No a potom přišlo druhé covidové jaro a do toho přišla nabídka na seminář psychické odolnosti, tak jsem si řekla, že to vyzkouším. Myslela jsem si, že budu třeba jen pasivně poslouchat, ale ono to je vlastně úplně o něčem jiném.

Dita: Přesně tak jsem si to myslela také, velké překvapení to bylo. Svoji úlohu sehrála jistá zvědavost a momentální rozpoložení, i když po pravdě jsem měla i velkou skepsi, na takové věci jsem fakt nikdy nebyla.

Společně jste absolvovaly kurzy psychické odolnosti, jak v prezenční, tak i v online formě. Můžete tyto dvě formy porovnat?

Dita: Náplň kurzu prezenčního a online je vlastně srovnatelná, ale ty kurzy jsou naprosto jiné. V prezenčním kurzu vyzkoušíte hodně technik, je více zážitkový, je možné bezprostředně sdílet postřehy s ostatními, je to inspirující propojení s lidmi naladěnými na stejnou vlnu. Prostě vyrazíte mimo domov a uděláte si hezké dva dny. Na druhou stranu jsem vnímala, že online kurz je hodně o nás samotných, o práci na sobě. V bezpečí kanceláře nebo domova je možné probírané téma více prožít ve svém zázemí.

Druhá a důležitá věc je, že prezenční kurz je hodně intenzivní, úžasný, přijedete domů nabití obrovskou energií, … no a co dál…? Kdežto online lekce se konají pravidelně a funguje to perfektně jako připomínka. Práce na osobním rozvoji je běh na dlouhou trať. Tomu, myslím, online forma kurzu rozložená do delšího časového úseku hodně nahrává a je v tomto pro mne užitečnější – jde o to, se pomalými krůčky zdokonalovat a myšlenky vstřebávat postupně. Takže v ideálním případě kombinace obojího – zažít si intenzivní kurz a k tomu se průběžně nechat vést dlouhodobým kurzem, na vzájemném pořadí nezáleží.

Jana: Teď nevím, co doplnit, Dita vše důležité řekla. Pro mě osobně se jeví přínosnější online forma. Pokaždé se těším na pokračování a na to, že se zase něco nového dozvím, v mezičase mám možnost o probíraném tématu přemýšlet, anebo zkrátka v tom být a rovnou to zažít a podvědomě používat třeba nové techniky. To u prezenčního kurzu není možné, protože to je taková homogenní bublina, ze které po skončení kurzu vystoupím, a je jen na mně, jak s tím naložím. Což ne vždy funguje.

Osobní rozvoj

Zažít intenzivní kurz a k tomu se průběžně nechat vést dlouhodobým kurzem je ideální kombinace.

Jaký přínos měla účast na kurzech pro vaši práci či přímo v osobním životě?

Dita: Já to doposud spojuji s prací na sobě, propojení s profesním životem vidím až v dalším kroku – věnovat se třeba tématům komunikace, time managementu, zvládání krizových situací. Vnímám to jako nástavbu nad prací sama se sebou.

Na začátku kurzu jsem si stanovila za cíl, že bych ráda dosáhla určité rovnováhy mezi prací a osobním životem, a kurz mi pomáhá se na tento můj záměr koncentrovat.

Jana: Já myslím, že tyto kurzy napomáhají tomu rozumět sám sobě. Já na rozdíl od Dity jsem absolvovala i kurzy efektivní komoje.kdpcr.cz

Obrázek vytvořila Hana Škorcová, daňová poradkyně: Inspirováno kurzy osobního rozvoje: Schůzka sám se sebou.

Tuš, pero v akvarelu, 2022

47

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2022

munikace, a ani jsem si neuvědomila, že mi následně pomůžou zvládnout náročný covidový rok. Naučilo mě to situace lépe zvládat, začít o nich přemýšlet a dokázat pomoci sama sobě.

Ale ono to je trochu jinak, muži si nejspíš méně dovedou přiznat, že by potřebovali pomoci. Tak vnímám svoji třicetiletou spolupráci se svým kolegou.

Do kurzů osobního rozvoje se hlásí hlavně ženy. Co je podle vás příčinou, že jsou muži ve výrazné menšině?

A na závěr bych se vás chtěla zeptat, zda vám v tématech osobního rozvoje něco chybí.

Dita: Já se domnívám, že muži potřebují řešit tato témata stejně jako ženy, ale nepřiznají si to. Ženy jsou zřejmě citlivější ve vztahu samy k sobě. Práce na své psychické odolnosti, péče o svou duši, mysl je jedním ze střípků v celé mozaice způsobů péče o sebe. Nejen zdravý jídelníček, pohyb, sport je důležitý, ale jde o celkové zarámování. Ženy se v tomto ohledu o sebe asi více starají, anebo – lépe řečeno – poznají ten moment, kdy už je nutné začít pečovat i o svou psychiku.

Jana: Já jsem také měla takový přístup, že to vlastně nepotřebuji, že se tím budu zabývat, až budu mít čas se „bavit“.

Dita: Zatím jsem moc spokojená, a jak jsem říkala – budu pokračovat s tématy navázanými na pracovní prostředí, jako je komunikace, řešení konfliktních situací apod. Témat v rámci osobního rozvoje je tak obrovské množství, že budu šťastná, když se nám podaří alespoň některá z nich nakousnout v rámci dalších kurzů, ať už prezenčních nebo online, pokud nám je Komora nabídne. Po roce stráveném v online kurzu považuju naše pravidelná měsíční online setkávání za takového svého „průvodce životem“ a těším se, že to takto bude i nadále.

Jana: Těším se na další setkání. Když kurz končí, tak si říkám, co bude následovat… Vzájemné sdílení názorů a náhledů na problémy je nesmírně obohacující, protože každý člověk je rozmanitý. Vlastně mi nic nechybí. Přála bych si, aby kurzy dále pokračovaly a aby se mi dařilo nacházet vnitřní klid.

Kurzy osobního rozvoje Kurzy osobního rozvoje pořádá Komora daňových poradců od roku 2018. V nabídce jsou jak kurzy efektivní komunikace, tak i kurzy zaměřené na prevenci syndromu vyhoření.

ZVLÁDÁNÍ

Rozhovor připravila Marcela Vaňatková, kancelář KDP ČR

STRESU

Prevence syndromu vyhoření aneb jak si uchovat energii a nevyhořet Wellness Penzion Medličky, 13. - 14. října 2022

Dvoudenní workshop pro daňové poradce 48 www.kdpcr.cz/zvladani-stresu-prevence-syndromu-vyhoreni

moje.kdpcr.cz

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz