e-Bulletin KDP 5_2022 by Ondřej Kafka

/Oﬁciální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR /TÉMA VYDÁNÍ: Anketa Zákon roku /SERIÁL: Stanovení převodní ceny u ﬁnančních transakcí /AKTUÁLNĚ: Setkání profesních komor ze zákona /OSOBNÍ ROZVOJ: Účinná obrana proti manipulaci

5/2022

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 6/202 6/2021 21

Provedeme vás světem daní.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Úvodník

Etika, čestnost a zákonné chování Vážené kolegyně a vážení kolegové,

v poslední době řada firem, profesních organizací a sdružení otvírá téma etiky. Toto téma je velmi aktuální i pro naši profesi. Zesílený akcent spustila finanční krize 2008. Předmětem četných diskusí a centrem zvýšené pozornosti se stala i oblast daní. Začaly zaznívat otázky ohledně „férové“ výše daní. Strhla se vlna vyšetřování a parla-mentních slyšení napříč světem. Daně se přes noc dostaly na agendu „C-level“ managementu a do nejvyš-ších jednacích místností. Strhly se masové diskuse o daňové profesi, jejím vnímání a roli. Jsou daňoví po-radci ti, kteří pomáhají klientům v dodržování složitých předpisů tak, aby v rámci svého podnikání neplatili na daních víc, než v souladu se zákony musí? Nebo jsou to ti, kteří se podílí na vytváření umělých a ekono-mickou podstatu postrádajících schémat pro vyhýbání se daním? První otázka ztělesňuje zcela legitimní a judikaturou potvrzenýý úkol j dik úk l naší profese, zatímco druhá míří na chování nežádoucí a nepřípustné. Vyústěním celospolečenských diskusí byla enormně zvýšená aktivita regulátorů a zákonodárců. Začalo to v USA v roce 2010 přijetím zákona FATCA (Foreign Account Tax Compliance Act), který ukládá zahraničním finančním institucím hlásit americkým daňovým orgánům údaje o účtech daňových rezidentů USA nebo subjektů jimi kontrolovaných. FATCA se rychlostí pro danou věc nevídanou rozlétl po celém světě. Nyní jej uplatňuje přes 110 jurisdikcí. Následovala OECD/G20 v roce 2013 s pravidly BEPS (Base Erosion Profit Shifting). Ta zahrnují 15 rozsáhlých aktivit s cílem vybavit vlády instrumenty k boji s vyhýbáním se daním. Rámec zahrnuje na 140 zemí světa. Jako blesk proběhl MLI (Multi-Lateral Instrument), nástroj proti zneužívání a nezamýšlenému využívání smluv o zamezení dvojího zdanění, který kvapem novelizoval mezinárodní daňové smlouvy. Proces, který by jinak trval dlouhé roky. V roce 2016 Evropská komise navrhla směrnici ATAD (Anti-Tax Avoidance Directive). Ta se ve vlnách stává nedílnou součástí právního systému států EU. Koncem roku 2021 byl zveřejněn diskusní návrh ATAD označený již číslicí III s cílem vytvoření férového a účinného daňového systému v EU. Cílí na entity s minimální podstatou či ekonomickou aktivitou. Členské státy EU i další země se zavázaly k výměně všemožných informací. Například v rámci Country-by-Country Reportingu (např. údaje o ziscích, výši zdanění, aktivech, počtu zaměstnanců vybraných subjektů), sdílení závazných posouzení a dalších informací. Prakticky v reálném čase. Byly vytvořeny legislativní rámce pro společné a paralelní mezinárodní daňové kontroly. Výměnu daňových informací a sběr dat o transakcích daňových subjektů zintenzivnila směrnice DAC6 o povinnosti hlásit mezinárodní transakce splňující určité znaky. V říjnu 2021 přišla OECD/G20 s dalším historicky převratným návrhem řešení problémů vyplývajících tentokrát z digitalizace hospodářství. Navrhované dvoupilířové řešení mění paradigma přímých daní platné více než 100 let. Ale není to jen naše „bublina“, jen náš daňový „vesmír“, který se za posledních několik let radikálně proměnil. Masivní revoluce směrem k transparentnosti a důrazu na společenské aspekty podnikání probíhá napříč hospodářstvím celosvětově. Na jednáních vrcholového vedení, ve firemních reportech a prezentacích se rozšířila a zabydlela zkratka ESG (Environmental Social Governance). Obecně téma udržitelnosti a společenské odpovědnosti. Poprvé začlenil kritéria ESG do hodnocení firem report Spojených národů Principy odpovědného financování z roku 2006. ESG se stalo globálním trendem, který nabírá na obrátkách. Hraje stále větší význam ve schopnosti firem přilákat, udržet a motivovat talenty, zejména mladších ročníků. Mileniálové a generace Z, tedy současnost a budoucnost mnoha firem a profesí, včetně té naší, jsou demografické skupiny kladoucí velký důraz na témata ESG. Firmy sledující kritéria ESG mívají vyšší výkonnost a bývají atraktivnější pro všechny zainteresované – investory, zaměstnance, zákazníky i společnost. Koneckonců společnost je tvořena lidmi – zákazníky, zaměstnanci, investory –, proto nelze téma společenskosti opomíjet. Jednou z klíčových metrik v oblasti G (Governance) je oblast etiky, čestnosti a zákonného chování. A tím jsme zpět, kde jsme začali. U role a významu etiky a etických kodexů. V Prezidiu Komory si uvědomujeme důležitost této agendy pro naši profesi. Důvěra je klíčovým atributem dlouhodobě úspěšného vztahu klient–poradce. A principy etiky jsou stavebními kameny důvěry. Bez ohledu na to, že dnes je tato agenda masivně tlačena i společenskou poptávkou. Jak si v této diskusi stojí náš etický kodex, který nedostál změn 12 let? Obstojí v testu zásadních událostí a dynamického posunu posledních let? Profese daňového poradce i svět se značně proměnily. Revizi etického kodexu jsme si vytkli v rámci strategických priorit Prezidia pro volební období 2022–2024. Pojďme diskusi otevřít my a teď, než to za nás udělají jiní. Nechť se tento úvodník stane otvírákem diskuse. Ing. Tomáš Urbášek, LL.M., člen Prezidia KDP ČR, daňový poradce č. 2747 moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Úvodník

Téma vydání

Ing. Tomáš Urbášek, LL.M..................................................................... 1

Anketa zákon roku Aktuálně Měsíc v kostce .......................................................................................... 3

V anketě Zákon roku zvítězil nový stavební zákon ......................22

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví ........................................ 16

S Františkem Korbelem o stavebním zákonu, vítězi ankety Zákon roku .....................................................................24

Aktuálně ze zpráv CFE ........................................................................ 19

Taxonomie: Co to je a proč ji máme chtít (Tomáš Babáček) ......27

Profesní komory ze zákona opět společně zasedly za jeden pracovní stůl (Radek Neužil) ........................................................................................ 20

Zákon roku pohledem členů nominační rady ...............................28

Série podcastů NaDaně přivítala Radima Boháče a Lenku Froschovou ............................................................................. 35

Daňové hodnoty pro nepeněžní a peněžitý příspěvek na stravování v roce 2022 (Ivan Macháček) ....................................30

Rozhovor Hana Erbsová a Alena Wágner Dugová (dvojrozhovor) ............................................................................................ 4

Judikatura Přeshraniční poskytování služeb mezi společnostmi v koncernu (Tomáš Brandejs) ............................................................ 10 SDEU se vyjádřil k prokazování deklarovaného dodavatele při uplatnění odpočtu DPH .......................................... 12 Limit pro uplatnění slevy na druhého z manželů lze přesáhnout pouze reálným příjmem .......................................... 13 Správce daně je vázán rozhodnutím, které již pravomocně rozhodl příslušný orgán veřejné moci .............................................................................................. 14 Pokud jsou cestovní služby podstatnou částí organizace propagační akce, vztahuje se na ni zvláštní daňový režim............................................................................. 15

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 4. 5. 2022, datum uzávěrky: 2. 5. 2022. Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Daň z příjmů

Správa daní Stanovení převodní ceny u finančních transakcí, část IV. – významné aspekty týkající se aplikace principu tržního odstupu u cash-poolingových struktur (Veronika Solilová, Michal Ištok).........................................................36

Kryptoměny Několik aktuálních postřehů ohledně nařízení o crowdfundingu .................................................................................... 44

Ostatní Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Matěj Šarapatka) ................................. 46

Osobní rozvoj Účinná obrana proti manipulaci? Máte ji k dispozici! (Hana Vykoupilová) .............................................52

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Měsíc v kostce Blíží se Česko-slovenské fórum 2022 Na konci května, konkrétně od 19. do 20. 5., proběhne XIII. ročník diskusního semináře daňových poradců, soudců NSS a zástupců MF a finančních správ z České republiky a Slovenska: Česko-slovenské fórum 2022. V úvodu vystoupí zástupci ministerstev financí a finančních správ z ČR a SR k aktuálnímu stavu a vývoji daňové legislativy. Hlavní témata semináře jsou zdanitelný příjem (co má a nemá podléhat dani – aktuální judikatura a výkladové problémy), investice (majetek) vs. náklad (aktuální judikatura a výkladové problémy), převod práva nakládat jako vlastník a praktické problémy spojené s DPH podvody typu missing trader. Mezi častníky Česko-slovenského fóra jsou potvrzení zástupci i z NSS, MF a GFŘ. V úvodu semináře vystoupí předseda NSS JUDr. PhDr. Karel Šimka, Ph.D., LL.M., náměstek ministra financí pro daně a cla Ing. Stanislav Kouba, Ph.D., a zástupce generálního ředitele Generálního finančního ředitelství ČR Ing. Jan Ronovský. Česko-slovenské fórum je příležitostí nejen k diskusi, ale také k navázání profesních i osobních kontaktů. Akce se uskuteční v hotelu Continental, Kounicova 6, Brno. Více informací naleznete zde.

Specializovaný ﬁnanční úřad zasahuje proti nelegálním provozovatelům hazardních her Na přelomu března a dubna provedli zaměstnanci Specializovaného finančního úřadu úspěšné exekuční akce a zajistili u nelegálních provozovatelů hazardních her finanční prostředky k úhradě daňových nedoplatků. Exekuční akce byly zaměřeny na vymožení neuhrazených daní daňovými dlužníky, kteří provozovali hazardní hry bez patřičného povolení. Při samotných akcích se podařilo zabavit finanční prostředky ve výši téměř 200 000 Kč. Jednalo se o operativní a úspěšný zásah proti nelegálním provozovatelům hazardních her. Finanční správa pokračuje v úspěšném boji proti nelegálnímu hazardu kontrolními úkony a navazujícími exekučními akcemi. Specializovaný finanční úřad bude v dalších akcích při potírání provozovatelů nelegálního hazardu pokračovat.

Global Tax Policy Webinars 2022 Irish Tax Institute (ITI), členská organizace CFE Tax Advisers Europe z Irska, spolu s Harvard Kennedy School, Ash Center for Democratic Governance and Innovation pořádají ve dnech 17. a 18. května 2022 virtuální konferenci o globální daňové politice. Během dvou dnů budou účastníci diskutovat o aktuálních iniciativách OECD, vývoji daňových správ v digitalizovaném světě, daních a klimatických změnách a o tom, jak by se příštích 5 let mohla vyvíjet daňová politika na celém světě. Podrobnosti jsou k dispozici na stránce konference.

 Smuteční oznámení S lítostí Vám oznamujeme, že zemřel pan Ing. Jaroslav Matoušek, daňový poradce č. 2661, ve věku 69 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast. Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

ory daňových poradců ČR / 5/2022

Problémem daňové legislativy jsou její časté změny, říkají Hana Erbsová a Alena Wágner Dugová ovor Dvojrozh

Advokátky Hana Erbsová a Alena Wágner Dugová patří k výrazným tvářím českého daňového světa. Obě získaly titul Daňař roku v oblasti správy daní. Vůbec poprvé se v rámci e-Bulletinu Komory daňových poradců sešly k jednomu rozhovoru. Hano, vy jste vystudovala právnickou fakultu – měla jste už od studií jasno, že vás to „táhne“ v rámci této oblasti k daním? Hana Erbsová: Právě že vůbec ne. Finanční a daňové právo nepatřilo během studií k mým oblíbeným oborům, na rozdíl třeba od práva trestního. O mé profesní dráze rozhodla čirá náhoda, když jsem se po studiích vrátila do rodného kraje a hledala pracovní uplatnění. Dostala jsem tip na zaměstnání ve finanční správě a měla jsem štěstí na výborný kolektiv a skvělou vedoucí, kteří ve mně teprve probudili zájem o tento obor. Daňové právo mi navíc připadalo perspektivní i proto, že se nemusím bát nedostatku zajímavé práce. Jak se říká „Nothing is certain but death and taxes“. Aleno, vy jste kromě právnické fakulty současně vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Věděla jste už od studií, že budete obory kombinovat? A proč „zvítězily“ daně? Alena Wágner Dugová: Vždycky mě bavila (a baví) čísla a ekonomické souvislosti a propojení daní a práva je v tomto opravdu jedinečné. A chtěla jste vždy více dělat daně, nebo působit v klasické advokacii? Hana Erbsová Alena Wágner Dugová: Tuhle cestu působení v mezinárodní poradenské společnosti jsem si vybrala až ke konci studia Vysoké školy ekonomické v Praze, kdy jsme s kamarádkou byly na jedné studentské akci pořádané velkou čtyřkou, a sice Den auditorské a daňové profese. Přišli nám fajn lidi, styl práce i možnost pracovat na velkých projektech a případně i v zahraničí. Tak jsme

si řekly, že to půjdeme zkusit a obě jsme nastoupily do Deloitte, kde dodnes působíme. Proto jsem si vybrala velkou poradenskou společnost místo klasické advokacie. Původně jsem ale chtěla být letuškou a ani jsem nechtěla studovat vysokou školu, k čemuž mě přesvědčili de facto učitelé na obchodní akademii. Záliba v létání moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

a cestování a spaní v hotelech mi však jednoznačně zůstala, ale jen jako cestující s rodinou. Hano, vy máte rozsáhlé zkušenosti z působení ve finanční správě. Co vám daly pro dráhu v soukromé sféře? A proč jste si vlastně vybrala dráhu mimo státní správu? Hana Erbsová: Působení ve finanční správě mne obohatilo pro soukromou praxi cenným vhledem do fungování a „přemýšlení“ finančního úřadu, a tím pádem možná i lepší schopností s „berňákem“ tak trochu empaticky komunikovat. Mám totiž určitou představu, jaké nároky jsou na úředníky finanční správy při jejich práci kladeny. A to v klientech myslím vzbuzuje jistou důvěru. Do soukromé sféry jsem přešla z několika důvodů. Jedním z hlavních byl pocit určitého zklamání z vývoje a celkové změny atmosféry ve finanční správě, dojem, že jsou vyčerpány možnosti mého dalšího profesního rozvoje a nárůst administrativních úkolů na úkor tvůrčí právní a metodické činnosti. Svou měrou přispěla i blízká spolupráce s „kolegy“ typu nechvalně proslulého Jiřího Junga, který byl o několik let později pravomocně odsouzen k osmiletému trestu odnětí svobody a dalším trestům za zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatku, když se pokusil zpeněžit důvěrné informace z daňového řízení. Působila jste také ve velkých poradenských společnostech. Nyní jste v největší advokátní kanceláři na trhu. Je toto působení v rámci daní něčím specifické? Hana Erbsová: Určitě je specifické tím, že mám možnost sdílet know-how a konzultovat s lidmi, kteří patří mezi největší specialisty s rozsáhlými praktickými a mezinárodními zkušenostmi nejen ohledně daní, ale i z jiných oblastí práva. Také mám myslím možnost častěji řešit komplikovanější a zajímavější případy, s přesahy do dalších oblastí práva a do technologií, oproti práci v menší kanceláři. Aleno, vy v Deloitte působíte již od roku 2009. Jaké hlavní výhody má tak dlouhodobé působení? Alena Wágner Dugová: Určitě jako hlavní výhodu vnímám vybudovaní důvěry mezi kolegy. Díky tomu si myslím, že lze také kombinovat různé formy flexibility, což člověku umožňuje nejen budovat kariéru, ale také mít rodinné zázemí. Další přínos vnímám v otevřených příležitostech v Deloitte, kdy jako příklad zmíním otevírání regionálních poboček, což jsme iniciovali zhruba před 10 lety a prakticky jsme rozjeli od nuly dnes už zavedenou pobočku v Plzni.

Alena Wágner Dugová může nabídnout klasická advokátní kancelář. Prakticky na všech případech pracuje nejen právník, ale i daňový poradce či jiný specialista například s technickým či ekonomickým vzděláním. Specifické je podle mě i pracovní prostředí, kdy jako hlavní přínos pro člověka vnímám flexibilitu. Mohla byste rozvést vaše oblíbené motto „Taxes are fifty-fifty: law and economics“? Alena Wágner Dugová: Myslím si, že aby člověk mohl řádně hájit klienta při daňové kontrole či soudním sporu, tak musí rozumět té věci z daňového pohledu. Naopak když někdo rozumí hmotě, ještě to neznamená, že vystřelí bezvadné právní podání. Proto si myslím, že kombinace ekonomického a právního vzdělání je pro daňové právo perfektní kombinace. Hano, souhlasíte s tímto mottem?

A je tzv. velká čtyřka v oblasti daní něčím specifická? Alena Wágner Dugová: Myslím si, že hlavním specifikem velké čtyřky je přínos pro klienta, protože máme podle mého názoru širší pohled na danou problematiku a komplexnější řešení, než moje.kdpcr.cz

Hana Erbsová: Ano. Ve složitějších daňových sporech dnes už jen s právem nevystačíte, ale je potřeba podchytit (a často i správci daně vysvětlit) ekonomickou podstatu a celkové širší souvislosti dané věci. Řekla bych však, že vedle práva a ekonomie se uplatní

Rozhovor

velkou měrou i určitá „psychologie“. Občas musíte umět vysvětlit, že účel nesvětí prostředky a samotná ekonomická výhodnost určitého jednání z něj automaticky nečiní jednání právem dovolené nebo nedaněné. Stejně tak na druhou stranu musím umět přesvědčit správce daně, že v žádném právním státě (a ani v ČR) není uzákoněna povinnost zvolit si z několika možných postupů vždy jen ten s největší daňovou zátěží.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

úřadu předat dokumenty, kterých bývá často značný počet a bývají v různém stavu formální a legální správnosti a uspořádanosti. Je tedy nutné je projít, upozornit na případné nedostatky a při-

Dámy, získaly jste titul Daňař roku v oblasti správy daní. V čem je podle vás tato oblast specifická? Co vám pomohlo uspět? Hana Erbsová: Správa daní je specifická v tom, že jde podle mě zřejmě o „nejdobrodružnější“ oblast daňového práva. Mám na mysli zejména daňovou kontrolu, odstraňování pochybností o správnosti daňového přiznání či řízení o zajištění a vymáhání daní. Je potřeba uvažovat strategicky a přemýšlet, pokud možno, o několik tahů dopředu. Musíte si rozmyslet, kdy navrhnout jaký důkaz, účastníte se výslechů a vhodným kladením otázek můžete i zdánlivě beznadějnou situaci ovlivnit ve prospěch klienta. Nevystačíte si jen s účetnictvím a daňovými zákony, ale často musíte zapojit znalosti i z jiných oborů, například z uzavírání, výkladu a platnosti smluv, práva obchodních korporací, evropské legislativy, autorského, stavebního, správního a trestního práva, dotací a dalších speciálních oborů. Navíc se obvykle musím do určité míry seznámit i s povahou podnikání klienta, takže si rozšiřuji obzory i o ryze praktické informace. Bohužel, někdy není soupeřem v tomto klání jen finanční úřad, ale občas i sám klient, který se obává nebo nepovažuje za nutné sdílet se svým advokátem všechny informace. Jenže je třeba si uvědomit, že finanční úřady mají stále širší možnosti, jak se k různým informacím a dokladům, které někdy spatřily světlo světa, dostat z moci úřední. A stále efektivněji tyto možnosti také využívají. Alena Wágner Dugová: Já bych za sebe dodala, že tento úspěch beru jako ocenění našeho daňově litigačního týmu v Deloitte Legal. Pomohli mi tedy uspět kolegové. Která daňová oblast vás aktuálně nejvíce „baví“? A je oblast, ke které si musíte vždy hledat cestu? Alena Wágner Dugová: Mě baví vše, protože vše je nové a často překvapivé. Aktuálně řeším velmi širokou škálu v daňové či celní oblasti, takže nemám vysloveně oblíbené či neoblíbené téma. Hana Erbsová: Nemohu asi odpovědět v tom smyslu, že určitá daň mne baví, a jiná nikoliv. Bez ohledu na to, o jakou daň jde, mne nejvíce baví ta fáze sporu v daňovém řízení, kdy je potřeba najít a zpracovat argumenty, jimiž lze vyvrátit názor finančního úřadu a obhájit názor a postup daňového subjektu. Nejlepší na tom samozřejmě je, pokud klientovi nakonec není doměřena daň, anebo je mu zaplacená daň vracena i s úrokem. Nejméně mne asi baví fáze řízení, kdy je potřeba uspořádat a finančnímu

Hana Erbsová Hana Erbsová se specializuje na finanční a daňové právo, mezinárodní zdanění, problematiku virtuálních aktiv, insolvenční právo, oblast dotací a veřejných zakázek a související aspekty civilního a komerčního práva. V oblasti daňového práva se zaměřuje především na daňové řízení, včetně daňových kontrol, a následně také řízení před soudy včetně Nejvyššího správního soudu, dále na tzv. dohadovací proceduru (MAP) a řešení sporů o dvojí zdanění (daňová arbitráž) a také mezinárodní spolupráci při správě daní a vymáhání daňových pohledávek. Hana se rovněž věnuje oblasti soukromoprávní odpovědnosti statutárních orgánů právnických osob za plnění daňových a jiných veřejnoprávních povinností. V oblasti insolvenčního práva se zaměřuje především na otázky související s rozhodnutím o úpadku a řešením oddlužení. Dalšími oblastmi jejího profesního zájmu jsou daňové a právní aspekty kryptoměn a dalších virtuálních aktiv a využití technologie blockchain a DLT obecně, i v kontextu regulace finančních trhů, investičních služeb a struktur. Hana má rozsáhlé zkušenosti z působení ve finanční správě (finanční ředitelství a Generální finanční ředitelství) a v poradenských společnostech tzv. velké čtyřky (Deloitte, PwC). V současné době působí v HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, předtím pracovala téměř tři roky v poradenské skupině ARROWS. V rámci své expertizy spolupracovala na komentářích k insolvenčnímu zákonu, zákonu o správní službě či exekučním řádu a publikuje i v odborných periodikách (e-Bulletin Komory daňových poradců). Hana má za sebou řadu zahraničních odborných stáží na finančních správách v Nizozemsku, Portugalsku, Německu, Švédsku a Belgii.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Rozhovor

pravit jejich vysvětlení, případně – pokud to zákon připouští – najít způsob, jak nedostatky napravit. Jak si podle vás nyní obecně stojí naše daňová legislativa? Co jí ubírá na kvalitě? Alena Wágner Dugová: Já nerada kritizuji něčí práci, protože i pro legislativce není snadné napsat zákon tak, aby byl pochopitelný, univerzální a jednoznačný a naplňoval politické zadání. Kvalitě naší legislativy dle mě ubírá složitost, časté změny a často i kuriózní výklad s odstupem několika let. Hana Erbsová: Já na takovou otázku obvykle odpovídám – a nemám zatím důvod na tom nic měnit – že hlavním problémem tuzemské daňové legislativy jsou její časté změny, které nezřídka bývají nekoncepční či legislativně nedotažené. Do jisté míry je to pochopitelné, daně vždy reagují na zásadní ekonomické a společenské změny, musí zrcadlit reálný společenský vývoj, a ten je zejména v posledních letech poměrně nepředvídatelný a dramatický. Kromě častých změn zákonů jako takových mi však komplikuje život i jazyk, jímž jsou ještě v 21. století některá ustanovení psána, a nad nímž laik žasne a odborník se diví. Zbytečně krkolomně napsaná nová ustanovení a nerespektování již zavedené terminologie rozhodně nepřispívají ke kvalitě zákona, a už vůbec neusnadňují jeho správné použití. Pokud je navíc doprovází extrémně stručná, nebo dokonce žádná důvodová zpráva, má daňový subjekt, daňový poradce i advokát o „zábavu“ postaráno. Má Česká republika dostatek kvalitních daňových legislativců? Hana Erbsová: To nedokážu posoudit. Na výsledné podobě zákona se nepodílí jen legislativec coby autor původního návrhu a „zákonotvůrce“, ale i parlament coby zákonodárce. I sebelepší návrh zákona může být během jeho připomínkování a projednávání „zmrzačen“ nedomyšlenými úpravami a pozměňovacími návrhy, které autor původního návrhu nemá již možnost ovlivnit. Výsledná kvalita zákonů zveřejněných ve Sbírce zákonů není proto podle mne přímo úměrná kvalitě jejich autorů. Na vzniku závazného textu se totiž podílí mnohem více faktorů, bohužel včetně lobbingu a politických zájmů. Alena Wágner Dugová: Také nemám k dispozici tyto informace, takže nemůžu hodnotit. Co oceňuji, je možnost připomínkovat legislativu. Co naopak vnímám za problematické, je načasování některých novelizací, kdy nemají daňové subjekty často dostatek času na úpravu svých interních systémů. V tomto bych tedy našim legislativcům (možná spíše zákonodárcům) doporučila, aby mysleli na běžné zaměstnance účetního oddělení a další subjekty, kteří pak musí dané změny zákonů v praxi implementovat. moje.kdpcr.cz

Hlavním problémem tuzemské daňové legislativy jsou její časté změny, které nezřídka bývají nekoncepční či legislativně nedotažené.

Kdybyste mohly změnit jakoukoliv daňovou normu, jaká by to byla a proč? Alena Wágner Dugová: Tak tady mám jasného favorita, a to je ustanovení zákona o DPH ohledně pokut ke kontrolním hlášením, které mi přijdou opravdu až bláznivé. Nedávno jsem dokonce četla judikát, kde plátce podal kontrolní hlášení včas, ale i tak dostal pokutu ve výši 50 tis. Kč, protože v kolonce ulice omylem vyplnil číslo popisné. Dále bych zavedla širší uplatnění závazného posouzení, aby měl poplatník možnost zeptat se na často nejasné oblasti finanční správy. Hana Erbsová: Určitě zákon o daních z příjmů. Systematická kostra této normy, která byla nastavena počátkem 90. let, se podle mého názoru již dlouhodobě hroutí pod náporem nových ustanovení (i písmenka abecedy už přestávají stačit). Navíc obsáhlá ustanovení společná pro fyzické i právnické osoby často vyvolávají dohady, na jaký typ poplatníka a v jakém rozsahu je lze vlastně aplikovat. Podle mne by bylo ideální přijmout dvě nové normy, a to samostatný zákon o dani z příjmů fyzických osob, jehož systematická kostra by se mohla odvíjet od obsahu a systematiky daňového přiznání, a samostatný zákon o dani z příjmů právnických osob a právních uspořádání, který by měl být v základu systematicky členěn podle velikosti a dalších specifických parametrů účetní jednotky. Samostatný zákon pro fyzické osoby by významně usnadnil život (a hlavně dobrovolné a správné plnění daňových povinností) zejména živnostníkům. Při současném stavu zákona o daních z příjmů by to byl sice heroický legislativní počin, ale současně i investice, která se státu může jedině vyplatit. Přehledný a srozumitelný

Rozhovor

zákon se totiž určitě bude lépe dodržovat nejen poplatníkům, ale i správcům daní. Mohl by tedy významně klesnout počet výkladových nejasností a tím i vleklých (a pro stát nákladných) daňových sporů. Jak se díváte na nové trendy v oblasti daní, například digitální daň nebo uhlíkovou daň? Hana Erbsová: Se zájmem. Je to logický trend. Státy potřebují více než kdy dříve do rozpočtu nové zdroje, ale plošné zvyšování daní je nereálné, jelikož by bylo za dané situace společensky neúnosné. Digitální daň vnímám spíše jako zárodek budoucího komplexního řešení zdanění příjmů plynoucích v rámci digitální ekonomiky, a to nejen na úrovni velkých nadnárodních korpo-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Státy potřebují více než kdy dříve do rozpočtu nové zdroje, ale plošné zvyšování daní je nereálné, jelikož by bylo za dané situace společensky neúnosné.

rací. Tímto směrem míří i novela směrnice o správní spolupráci v oblasti daní, která by měla být členskými státy implementována do roku 2023. Uhlíková daň může být inspirací pro další obdobné typy daní, jejichž předmětem bude činnost, která obecně poškozuje či zatěžuje společnost a – zpravidla – zvyšuje veřejné výdaje, avšak nelze ji z důvodu veřejných zájmů nebo lidských práv a svobod zakázat.

Alena Wágner Dugová Alena Wágner Dugová je senior manažerka v oddělení zaměřeném na správu daní a daňové litigace v advokátní kanceláři Deloitte Legal v Praze. Je specialistkou na daňová řízení a litigace, zejména na daňové kontroly, žaloby a vymáhání pohledávek. Má zkušenosti s poskytováním služeb regionálním i mezinárodním společnostem ve vztahu k různým daňovým projektům a také veřejným institucím. Alena má bohaté zkušenosti s poskytováním daňového poradenství a zastupováním klientů při daňových litigacích, jak v tuzemských, tak i přeshraničních případech. Získala také zkušenosti v oblasti vymáhání pohledávek. Během své kariéry pracovala na řadě projektů a případů pro různé typy daňových poplatníků. Pracovala i na několika projektech pro veřejné subjekty. Má hluboké znalosti v oblasti české daňové politiky. V rámci některých projektů, např. průzkumu v oblasti zdanění finančních ředitelů, aplikovala některé aspekty behaviorální ekonomie. Některé z projektů a výzkumů, na kterých pracovala, zahrnovaly prvky randomizovaných kontrolovaných hodnoticích procesů v kombinaci s metodami využívajícími behaviorální ekonomii.

Alena Wágner Dugová: Obecně nemám ráda jakoukoliv selekci a neférovost některých skupin či odvětví. Co však sleduji, je trend globálního zdanění a zajímá mě, jak dopadne osud globální korporátní daně. S jedním kolegou jsme se vsadili, zda se taková daň prosadí, a toto vyhodnotíme, až mi bude 50 let (na což se netěším, ale možná sázku vyhraju, protože nevěřím, že se takové daně dočkáme). Hano, jak jste se dostala k tématu kryptoměn? A je česká legislativa na tento obor připravena? Hana Erbsová: Vývoj okolo kryptoměn jsem začala víceméně soukromě sledovat asi v roce 2017, katalogizovala a rešeršovala jsem si různé veřejné – převážně zahraniční – informační zdroje a zajímala mne budoucnost tohoto fenoménu. Pak jsem se opět náhodou potkala s kolegy, kteří měli stejný zájem, ale zaměřovali se spíše na technickou a ekonomickou stránku věci, a tyto otázky jsme začali řešit ve větším rozsahu. Domnívám se, že česká legislativa je na tento obor připravena zatím naprosto nedostatečně. Zásadní změnu očekávám až v návaznosti na připravovanou komplexní legislativní úpravu na úrovni EU, na kterou bude nutné reagovat i v tuzemském právu.

moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Přeshraniční poskytování služeb mezi společnostmi v koncernu Aktuální rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci přeshraničního poskytování služeb mezi společnostmi v koncernu ukazuje, jak těžké je pracovat s vágními definicemi, kterými se legislativa DPH jen hemží. Poskytuje také názornou ukázku toho, jak je způsob aplikace práva Evropské unie těžkopádný. Tomáš Brandejs Daňový poradce, Deloitte

odle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) musí být článek 44 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „EU DPH Směrnice“) a článek 11 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112, vykládány v tom smyslu, že

společnost se zapsaným sídlem v jednom členském státě nemá stálou provozovnu v jiném členském státě na základě toho, že zde tato společnost vlastní dceřinou společnost, která jí poskytuje lidské a technické zdroje na základě smluv, v souladu s nimiž jí výhradně poskytuje marketingové, regulatorní a reklamní služby a služby zastupování, které mohou mít přímý dopad na objem jejího prodeje. Spor v případu se týkal přeshraničního poskytování služeb mezi společnostmi v koncernu. V Německu založená společnost Berlin Chemie vlastnila prostřednictvím své dceřiné společnosti rumunskou společnost, kterou fakticky ovládala. Mezi rumunskou vnučkou a společností Berlin Chemie byl vskutku velmi těsný vztah: německá společnost byla jediným zákazníkem rumunské společnosti. Služby, které vnučka zajišťovala, měly několik úrovní, přitom základním prvkem byla marketingová podpora prodeje zboží, které německá společnost v Rumunsku prodávala svým odběratelům. Šlo o farmaceutické zboží, což si vyžadovalo i pomoc vnučky se získáváním registračních povolení pro rumunský trh. moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Rumunská společnost své služby fakturovala bez rumunské daně, společnost Berlin Chemie samovyměřovala německou DPH. Rumunský správce však přišel s tvrzením, že měla být fakturovaná rumunská DPH, protože vnučka ve skutečnosti představuje DPH provozovnu společnosti Berlin Chemie. Samozřejmě postoj rumunského daňového úřadu byl očividně paradoxní. Pokud by sama rumunská společnost měla být provozovnou společnosti Berlin Chemie, pak by naopak služby, které poskytuje, nebyly vůbec předmětem DPH. Nešlo očekávat, že by Soudní dvůr připustil, že rumunská společnost je provozovnou poskytující marketingové a administrativní služby a mající povinnost z těchto služeb odvádět rumunskou DPH. Připomenul, že provozovna se obecně vyznačuje dostatečnou úrovní stálosti a vhodnou strukturou z hlediska technických a lidských zdrojů. Přitom není vyžadováno, aby šlo o zdroje vlastní. Dle soudu je naopak nutné, aby určitá osoba povinná k dani mohla s těmito lidskými a technickými zdroji disponovat, jako by byly její vlastní, například na základě smlouvy o poskytování služeb nebo nájemní smlouvy, která nemůže být vypovězena v krátké výpovědní lhůtě a která dává osobě povinné k dani tyto zdroje k dispozici. Podotkl dále, že lidské a technické zdroje rumunské společnosti, které jsou využívány společností Berlin Chemie (a které podle rumunské daňové správy jsou znakem toho, že má německá společnost stálou provozovnu v Rumunsku), jsou také zdroje, s jejichž pomocí poskytuje rumunská společnost služby německé společnosti. A uzavřel, že tytéž zdroje přitom nemohou být využívány zároveň k poskytování i k přijímání týchž služeb, proto příjemcem marketingových a administrativních služeb poskytovaných rumunskou společností je německá společnost, která k tomu využívá své lidské a technické zdroje nacházející se v Německu. Aktuální rozhodnutí Soudního dvora odhalilo hned dvě věci zároveň. Zaprvé ukazuje, jak těžké je pracovat s vágními definicemi, kterými se legislativa DPH jen hemží. V podstatě Soudní dvůr nebyl a stále není schopen definičně vymezit provozovnu, případ C-333/20 Berlin Chemie rozhodl na zjevném faktu, že poskytovatel služeb nemůže současně přijímat jako provozovna tytéž služby. Zadruhé poskytuje názornou ukázku toho, jak je způsob aplikace práva Evropské unie těžkopádný, neboť ti, co diskutovali na začátku sporu, evidentně řešili něco jiného než ti, co jej rozhodli na konci. Názor rumunského správce daně ve sporu tak, jak jej představuje Soudní dvůr, by totiž byl až tak hloupý, že lze spíše uvěřit, že došlo k jeho dezinterpretaci. Osobně se domnívám, že skutečnou podstatou tvrzení správce daně bylo to, že vnučka přidělila zaměstnance k výkonu práce pro společnost Berlin Chemie a exkluzivně jí umožnila využívat i své technické zdroje. Čili neposkytovala jí služby marketingu a administrativní služby, ale jenom dala k dispozici zdroje vhodné k těmto aktivitám. Vůbec se tak nedivím tomu, že rumunský správce daně vyžadoval zdanění rumunskou DPH. Jen se asi nedokázal rozumně vyjádřit, spor se postupně odklonil od své původní podoby a případ dopadl ve prospěch daňového subjektu. To může být příjemné leda tak pro společnost Berlin Chemie a její rumunskou moje.kdpcr.cz

Čistoty výkladu práva jsme se v novém rozhodnutí opět nedočkali, naopak získali jsme jen další zbytečné a zmatečné rozhodnutí Soudního dvora.

pobočku. Bohužel čistoty výkladu práva jsme se opět nedočkali, naopak získali jsme jen další zbytečné a zmatečné rozhodnutí Soudního dvora.

Rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 7. dubna 2022 ve věci C-333/20 Berlin Chemie , generální advokát: A. M. Collins, vydáno bez jeho stanoviska, http://eur-lex.europa.eu „Daň z přidané hodnoty – Směrnice 2006/112/ES – Článek 44 – Místo poskytnutí služby – Prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011 – Článek 11 odst. 1 – Poskytování služeb – Místo rozhodné pro vznik daňové povinnosti – Pojem ‚stálá provozovna‘ – Společnost členského státu, která je přidruženou společností společnosti nacházející se v jiném členském státě – Vhodná struktura z hlediska lidských a technických zdrojů – Způsobilost přijímat a využívat služby pro vlastní potřebu stálé provozovny – Poskytování marketingových, regulatorních a reklamních služeb a služeb zastupování přijímající společnosti propojenou společností“ Související ustanovení: §9 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) Související rozhodnutí: C-605/12 Welmory C-547/18 Dong Yang Electronics C-73/06 Planzer Luxembourg

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

SDEU se vyjádřil k prokazování deklarovaného dodavatele při uplatnění odpočtu DPH Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu položil předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci neuznání odpočtu DPH. V projednávaném případě byl odpočet odepřen daňovému subjektu, který dle správce daně neprokázal, že přijatá zdanitelná plnění přijal od deklarovaného dodavatele.

právce daně trval také na tom, že ze strany daňového subjektu musí být mj. doloženo, že přijatá plnění na daňových dokladech získal od plátce DPH. Sporným měl být i rozsah plnění. Daňový subjekt tak podle správce daně neunesl důkazní břemeno, a navíc nebyl při jednání s dodavatelem dostatečně obezřetný a nemůže se tak dovolávat ani ochrany své dobré víry, že jednal s deklarovanou společností. Daňový subjekt se bránil žalobou u krajského soudu a ten shledal žalobu důvodnou. Vycházel z dřívějšího rozsudku SDEU, ze kterého vyplývá, že podmínkou vzniku nároku na odpočet není prokázat, že daňový subjekt přijal zdanitelné plnění od dodavatele, jenž daňový doklad vystavil. To by bylo nutné pouze v případě, kdy správce daně prokáže, že v souvisejících obchodních transakcích došlo k podvodu na DPH. Podle soudu tak daňový subjekt unesl své důkazní břemeno a má na odpočet nárok. Odvolací finanční ředitelství podalo kasační stížnost k NSS, kde upozornilo, že zůstává spornou otázka prokázání deklarovaného

dodavatele a rozsahu plnění. Nesouhlasilo se závěrem krajského soudu, že daňový subjekt nemusí prokazovat, zda služby poskytl opravdu dodavatel, který měl vystavit daňový doklad. Daňovému subjektu je možné odepřít nárok na odpočet pouze na základě zpochybnění deklarovaného dodavatele a postup správce daně z tohoto vychází. OFŘ také upozornilo, že jeho postup vychází z kontinuální a dlouhodobé rozhodovací praxe NSS, kdy je dodání zdanitelného plnění deklarovaným dodavatelem jednou z hmotněprávních podmínek pro nárok na odpočet. Rozsudek, ze kterého čerpal krajský soud, je dle něj zcela ojedinělý a v rozporu s ustálenou judikaturou. Pro správné posouzení této otázky podal NSS následující předběžný dotaz k SDEU: Je v souladu s příslušnou směrnicí, pokud je uplatnění práva na dopočet DPH podmíněno splněním povinnosti osoby povinné k dani prokázat, že přijaté plnění bylo poskytnuto jinou konkrétní osobou povinnou k dani? Pokud ano a osoba povinná k dani tuto povinnost nesplní, lze jí odepřít nárok na odpočet, aniž byly související obchodní transakce zasaženy podvodem na DPH? Soudní dvůr při odpovědi čerpal z dřívějšího rozsudku. Pokud nebyl podán důkaz, že je dodavatel osobou povinnou k dani, musí mít správce daně možnost nárok na odpočet odepřít, aniž by byl povinen prokazovat podvod na DPH. To však za podmínky, že nejsou k dispozici údaje potřebné k ověření, zda skutečný dodavatel měl postavení osoby povinné k dani. SDEU také upozornil, že je třeba dodržet podmínky hmotněprávní i formální. Hmotněprávní podmínkou pro přiznání nároku na odpočet je mimo jiné to, aby měl daňový subjekt i jeho dodavatel postavení osoby povinné k dani. Formální podmínkou je pak vlastnictví faktury vystavené v souladu se zákonem. Postavení dodavatele jako osoby povinné k dani je tedy jednou z hmotněprávních podmínek. Jakmile má správce daně k dispozici potřebné údaje k tomu, aby určil, že jsou tyto moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

hmotněprávní podmínky splněny, nemůže vyžadovat plnění dalších podmínek, které by mohly vést k neuplatnění nároku na odpočet. To však neplatí v případě, kdy by mělo porušení formálních požadavků za následek nemožnost podat důkaz o splnění podmínek hmotněprávních. Například v situaci, kdy na faktuře není uvedena totožnost skutečného dodavatele a není tak možné prokázat, zda měl dodavatel postavení osoby povinné k dani. Správce daně ale nemůže zkoumat pouze samotnou fakturu, protože musí zohlednit i další informace. Tyto informace musí doložit daňový subjekt. Pokud však ze skutkových okolností s jistotu vyplývá, že dodavatel měl postavení osoby povinné k dani, i když to nebylo daňovým subjektem prokázáno, není možné nárok na odpočet odepřít, protože by to bylo v rozporu se zásadou daňové neutrality. Daňové orgány tak mohou od samotného daňového subjektu vyžadovat doklady, které považují za nezbytné pro posouzení nároku na odpočet. Je ale

v zásadě na daňovém subjektu, aby doložil, že dodavatel byl v postavení osoby povinné k dani. NSS v návaznosti na tyto závěry uvedl, že se jedná o fakticky nový vývoj judikatury SDEU. Judikatura dříve vycházela z toho, že je třeba prokázat, která konkrétní osoba byla dodavatelem. Vyjádření SDEU však připustilo i možnost, kdy se prokáže pouze to, že dodavatel byl v postavení plátce DPH. NSS uzavřel, že v projednávaném případě nebyla důkazní situace jednoznačná. Krajský soud tak měl věc vrátit OFŘ, aby dalo jednak možnost daňovému subjektu navrhnout doplnění dokazování a následně aby tyto důkazy vyhodnotil v souladu s výše uvedeným postupem.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2022, 1 Afs 334/2017, dostupné na www.nssoud.cz

Limit pro uplatnění slevy na druhého z manželů lze přesáhnout pouze reálným příjmem Správce daně doměřil daňovému subjektu daň z příjmů fyzických osob z důvodu neuznání slevy na manželku, protože úhrn jejích vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období roku 2013 přesáhl částku 68 000 Kč. Stalo se tak proto, že podpora v nezaměstnanosti, na kterou manželce vznikl nárok již v prosinci 2012, byla fakticky vyplacena až v lednu 2013 a způsobila překročení limitu pro tento rok.

aňový subjekt se bránil žalobou u krajského soudu, který rozhodnutí správce daně zrušil a věc předal k dalšímu řízení. Odůvodnil to tím, že OFŘ nesprávně vyložilo zákon o daních z příjmů, když považovalo za rozhodné až faktické vyplacení

moje.kdpcr.cz

podpory v nezaměstnanosti v lednu 2013, na které ale vznikl nárok již v prosinci 2012. Soud vycházel ze svého dřívějšího rozsudku, kde se zabýval obdobnou situací. Pokud zákon operuje s příjmem „za zdaňovací období“, pak odkazuje na časový úsek, kdy vznikl nárok na daný příjem. V tom případě příjem, který je sice fakticky vyplacen v lednu, avšak nárok na něj vznikl již v prosinci, je nutné považovat za prosincový příjem. Tento závěr podle krajského soudu podporuje i zákoník práce. Odvolací finanční ředitelství však tuto argumentaci považovalo za chybnou. V rámci kasační stížnosti uvedlo, že je třeba zohlednit až skutečně dosažené příjmy, a ne pouhý nárok na jejich výplatu. Získání daňové výhody na druhého z manželů je spojeno s výživou této osoby. Uplatněním nároku na slevu požaduje daňový subjekt po státu určitou úlevu ze své daňové povinnosti. Z tohoto důvodu je třeba zjistit skutečně dosažený příjem v konkrétním zdaňovacím období. Příjem, na který pouze vznikl nárok a který bude vyplacen až v následujících obdobích, tedy není relevantní. OFŘ přitom vycházelo z Pokynu GFŘ D-22, kde je uvedeno, že „do vlastního příjmu manželky se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky, jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské,

Judikatura

ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vypláceny.“ Nejvyšší správní soud s argumentací správce daně souhlasil. Již dříve uvedl, že příjmem je pouze příjem skutečně využitelný, tedy faktický a reálný, a nikoliv zdánlivý. Za příjem tak nelze požadovat pouhý nárok, protože je pouze příjmem zdánlivým, dokud se neprojeví reálným navýšením majetku. Označením „za zdaňovací období“ je myšleno vymezení délky časového úseku, ve kterém byly reálné příjmy dosaženy. Toto zcela

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

odpovídá smyslu a účelu slevy na manželku či manžela, protože je faktický rozdíl mezi osobou, která reálně obdrží příjem přesahující 68 000 Kč, a osobou, které sice vznikl nárok, ale příjem ještě neobdržela. Krajský soud v tomto případě tedy věc neposoudil správně a hranice příjmu u manželky daňového subjektu byla za rok 2013 překročena.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2022, 3 Afs 184/2020, dostupné na www.nssoud.cz

Správce daně je vázán rozhodnutím, které již pravomocně rozhodl příslušný orgán veřejné moci Nejvyšší správní soud se také věnoval případu manželky, které byla doměřena daň z příjmů fyzických osob na základě zdanění příjmů z nájmu dle § 9 ZDP finančním úřadem v České Lípě.

anželka takto doměřenou daň rozporovala, neboť pronajímané nemovitosti byly součástí společného jmění manželů a se svým, již bývalým, manželem se dohodla, že tyto příjmy zdaní právě on. Daň pak také přiznal v rámci vlastnoručně podepsaného dodatečného daňového přiznání u finančního úřadu v Praze a uhradil ji. Toto daňové přiznání však vzal zpět a finanční úřad v reakci na to zastavil doměřovací řízení. Manželka zpětvzetí považovala za porušení dohody. Finanční úřad měl dle ní ukončením řízení jednat v rozporu s daňovým řádem. Byla přesvědčena, že doměření daně nastalo v souladu s § 144 daňového řádu tzv. „fikcí rozhodnutí“. Správce daně se tak dle jejího názoru snažil svým postupem zdanit tytéž příjmy podruhé, a proto byla podána žaloba ke krajskému soudu. Krajský soud však žalobu zamítl. Dle něj finanční úřad v Praze příjmy z nájmu u manžela kvůli zpětvzetí přiznání ve skutečnosti nezdanil, neboť doměřovací řízení bylo zastaveno. Krajskému soudu nepřísluší přezkoumávat postup samotného finančního úřadu v Praze, neboť se řízení netýkalo přímo

manželky. Pro posuzovanou věc bylo relevantní pouze to, že daň nebyla manželovi vyměřena ani doměřena, a příjmy z nájmu tak nebyly zdaněny. Platba za tuto daň tak byla pouhým přeplatkem. Manželka pak podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten dal ale za pravdu krajskému soudu. Pro daňové orgány bylo relevantní pouze to, že manželovi nebyla doměřena předmětná daň, neboť správce daně je v souladu se zásadou presumpce správnosti vázán rozhodnutím, které již pravomocně rozhodl příslušný orgán veřejné moci. Daňové orgány a krajský soud se tak nemohly v této věci zabývat správností postupu finančního úřadu v Praze. Přezkum by zde byl možný pouze na základě mimořádných opravných či dozorčích prostředků. Pokud jde o námitku, že daň již byla přiznána a zaplacena manželem, NSS uvedl, že řízení bylo pravomocně zastaveno a nemohl tak být logicky vyhotoven dodatečný platební výměr. Pokud má dojít ke vzniku povinnosti daň zaplatit, musí být doměřovací řízení vždy zakončeno vydáním dodatečného platebního výměru. V tomto případě tedy nebyla daň doměřena a platba je, jak již bylo uvedeno, pouhým přeplatkem. Správce daně správně doměřil daň u manželky, protože ta měla k příjmům z nájmu mnohem těsnější vztah.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2022, 3 Afs 410/2019, dostupné na www.nssoud.cz

moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Pokud jsou cestovní služby podstatnou částí organizace propagační akce, vztahuje se na ni zvláštní daňový režim Další spor se týkal otázky, zda se u služeb spočívajících v organizaci propagační akce uplatní zvláštní zdaňovací režim pro cestovní službu podle zákona o DPH.

aňový subjekt registrovaný k DPH v Německu pořádal propagační akci na přání zákazníka – jiné společnosti – pro zhruba 3 000 lidí spočívající v opatření prostor a vybavení, kyvadlové dopravy z letiště do hotelu a areálu akce, ubytování v hotelu, stravování po dobu akce a další. Některé služby zajišťoval sám, jiné, především dopravu, ubytování a stravování, pořídil od českých subdodavatelů. Poté požádal český finanční úřad o vrácení daně ze subdodavatelských plnění. Finanční úřad však této žádosti nevyhověl, neboť se dle něj nejednalo o místo plnění v tuzemsku. Po odvolání daňového subjektu se k věci vyjádřilo Odvolací finanční ředitelství. To sice nesouhlasilo s finančním úřadem a uvedlo, že tuzemsko skutečně bylo místem konání, ale zároveň dospělo k názoru, že na služby dopadá zvláštní zdaňovací režim pro cestovní služby. Daňový subjekt tedy i tak, dle OFŘ, nemá nárok na vrácení daně, neboť propagační akci je třeba považovat za cestovní službu. S těmito závěry se ztotožnil později i městský soud. Daňový subjekt se tedy bránil kasační stížností, kde argumentoval tím, že městský soud nesprávně vykládá unijní judikaturu a nepřiměřeně tak rozšiřuje zvláštní zdaňovací režim cestovních služeb. Podle něj má zvláštní daňový režim zamezit tomu, aby se tříštila místa uskutečnění zdanitelných plnění, on však přijal veškerá plnění na jednom místě. Dále byl toho názoru, že byla špatně posouzena skutečná povaha těchto plnění. Služby jako uskutečnění cesty či přenocování měly být v jeho případě jen prostředkem k zajištění hladkého průběhu akce, nikoliv jejím cílem. Organizace propagační akce také není cestovní službou proto, že cestovní službu je třeba vykládat podle právní úpravy pro zájezd, jak je uvedeno v zákoně o cestovním ruchu. Podmínky zájezdu organizace této akce nesplňovala, protože daňový subjekt své služby poskytl jinému podnikateli, a ne přímo zákazníkům. Nejvyšší správní soud se však postavil na stranu správce daně a k námitce týkající se vymezení cestovní služby uvedl, že zákon o DPH touto službou rozumí kombinaci služeb cestovního ruchu. Zákon o cestovním ruchu těmito službami zase rozumí

dopravu, ubytování či jiné služby. Proto služby, které daňový subjekt nakoupil od subdodavatelů, jako dopravu, ubytování a stravování, tvořily jednu komplexní službu cestovního ruchu. Cestovní službu zároveň není možné vykládat jako synonymum zájezdu, i když jsou oba kombinací služeb cestovního ruchu. Zákon o DPH hovoří výslovně o kombinaci cestovních služeb, a nikoli o zájezdu, nepoužívá legislativní zkratku „zájezd“ s konkrétním významem. Úmyslem zákonodárce tedy nebylo ztotožnit tyto dva pojmy. Zájezd také nezahrnuje prodej služeb jinému podnikateli za účelem dalšího podnikání. Cestovní služba naopak může být poskytnuta jak soukromé osobě, tak podnikateli, který ji využije při své ekonomické činnosti. Také to, že daňový subjekt není cestovní kanceláří, nehraje roli. Podle Soudního dvora platí zvláštní režim i v případě, kdy poskytovatel není cestovní kanceláří nebo organizátorem turistických zájezdů v běžném smyslu slova. Rozhodující je to, že daňový subjekt uskutečňoval vlastním jménem cestovní služby. Obdobně NSS nepřijal také argument daňového subjektu, že propagační akci nelze považovat za cestovní službu, protože účelem musí být uskutečnění cesty. Daňový subjekt uvedl, že dílčí služby od subdodavatelů pořídil za účelem propagace, a ne cestovního požitku. Na to NSS shodně s městským soudem uvedl, že ačkoliv cílem cestovní služby musí být podle dřívější judikatury uskutečnění služby, unijní úprava DPH pojem cesty nedefinuje, a je proto potřeba vycházet z podmínek zvláštního režimu pro cestovní služby. Jsou-li tedy splněny zákonné podmínky a cestovní služba nemá jen doplňkovou povahu, je třeba ji v tomto režimu zdanit. Pokud by se totiž zvláštní režim uplatňoval v závislosti na účelu cesty, nepřiměřeně by se tím zúžil okruh dotčených daňových subjektů, což by mělo za následek narušení hospodářské soutěže a ohrozilo by to jednotné použití právní úpravy DPH. Nejvyšší správní soud tak uzavřel, že daňový subjekt jednoznačně poskytl cestovní služby, přestože byla primárním účelem akce propagace jiného podnikatele. Cestovní služby poskytnuté návštěvníkům totiž tvořily podstatnou část akce, protože daňový subjekt poskytl návštěvníkům i dopravu na místo akce, ubytování v hotelu, zajistil stravu i zážitkový program. Daňový subjekt tak neměl na vrácení daně nárok. VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2022, 10 Afs 179/2020, dostupné na www.nssoud.cz Zdroj: www.nssoud.cz

moje.kdpcr.cz

Aktuá Aktuálně álně ě

e-Bulletin Komory Kom Ko mory daňových poradců ČR / 5/2022

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví GFŘ vydalo informaci k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami Cílem této informace je seznámení daňových subjektů využívajících kryptoměnu, tedy virtuální či digitální měnu a tokeny, se souvisejícími daňovými povinnostmi. Materiál se pro zjednodušení v příkladech opírá především o kryptoměnu bitcoin, ale je možné ho obecně použit i pro všechny ostatní kryptoměny. GFŘ pro posouzení daňové povinnosti vymezuje zásadní okruhy činností, které dále rozpracovává z pohledu jednotlivých daní. Rozlišuje tak těžbu kryptoměny, nákup a prodej zboží/služeb za kryptoměnu, směnu kryptoměny za fiat měnu a další konsekvence. GFRŘ zároveň připomíná, že současná legislativa České republiky neobsahuje pro oblast kryptoměn speciální úpravu, a proto je nutné v této oblasti vycházet z obecných právních předpisů. Například z hlediska daní z příjmů jsou kryptoměny považovány za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou. V případě DPH uvádí, že z důvodu harmonizace daně na úrovni Evropské unie musí pojetí kryptoměn pro tuto daň respektovat rovněž evropské právní předpisy a také rozsudky SDEU. Ten ve svých rozsudcích rozhodl například o tom, že směna bitcoinu za běžnou měnu se považuje za směnárenskou činnost, která je od DPH osvobozena bez nároku na odpočet. Z rozsudků dále vyplývá, že bitcoin, resp. kryptoměny představují pro účely DPH alternativní platební prostředky, které jsou používány obdobným způsobem jako zákonné platební prostředky. Materiál také připomíná, že při získání kryptoměny těžbou nedochází ke vzniku zdanitelného příjmu. Zdanitelným příjmem je až zpeněžení vytěžených kryptoměn nebo jejich směna za jiné zboží nebo služby. Informaci v plném znění lze nalézt na stránkách Finanční správy.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Aktuálně

Ministerstvo financí mění silniční daň MF v reakci na současné dění na Ukrajině a výrazné zvýšení cen pohonných hmot přistoupilo k hromadnému prominutí záloh na silniční daň splatných dne 19. 4. 2022, 15. 7. 2022, 17. 10. 2022 a 15. 12. 2022, a to všem poplatníkům této daně bez nutnosti činit jakékoliv úkony vůči správcům daně. Prominutím zálohy na daň však nedochází k prominutí samotné daně. Vedle zrušení záloh vláda 6. dubna odsouhlasila také balíček proti rostoucím cenám pohonných hmot. Jeho součástí je také zrušení silniční daně u osobních automobilů, autobusů a nákladních aut do 12 tun a zrušení povinného přimíchávání biosložky do paliv. Jedná se zatím o návrh zákona novelizujícího zákon o dani silniční. Jeho schválení by mělo přinést úplné zrušení silniční daně pro osobní automobily včetně autobusů. Předmětem daně silniční pak budou pouze nákladní automobily kategorie N2 a N3 a jejich přívěsy kategorie O3 a O4. Současně dojde, v rámci novely zákona o daních z příjmů, ke zkrácení doby odpisování dobíjecích stanic pro elektromobily z 10 na 5 let. MF v tiskové zprávě vyčíslilo i očekávanou úsporu. Podle něj by se roční sazba u vozidel do 3 let od první registrace měla snížit o 48 %, u vozidel starých 4 až 6 let o 40 %, a vozidel starých 7 až 9 let o 25 %.

Podnikatelům v dopravě byly promítnuty úroky z prodlení a z posečkání na DPH Dalším pardonem reagujícím na současnou situaci je prominutí úroků z prodlení a prominutí úroku z posečkání na DPH pro podnikatele provozující převážně dopravu. Plátcům DPH, případně i identifikovaným osobám, je prominut úrok z prodlení a úrok z posečkané částky, pokud u nich dojde k pozdní úhradě daně, k níž se úrok váže, za zdaňovací období únor, březen, duben, květen, červen, červenec nebo srpen v roce 2022, popř. za zdaňovací období I. čtvrtletí nebo II. čtvrtletí roku 2022 za splnění tří podmínek. Převažující část příjmů, tedy více než 50 %, za předmětné zdaňovací období musí pocházet z podnikání v oblasti jakékoliv dopravy. U fyzických osob se uvažují příjmy dle § 6, § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů. Dále tuto skutečnost musí daňový subjekt oznámit místně příslušnému finančnímu úřadu v souladu s § 71 daňového řádu, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání za dotčené zdaňovací období. Současně je třeba uhradit celou částku daně za předmětné zdaňovací období nejpozději do 31. 10. 2022. V případě, že jsou splněny všechny uvedené podmínky současně, je plátcům DPH na základě rozhodnutí automaticky prominut úrok z prodlení a úrok z posečkané částky u pozdní úhrady daně za předmětná zdaňovací období. Daňová přiznání k DPH je nutno podávat v zákonných lhůtách. Oznámení splnění podmínek pro prominutí lze provést jakoukoliv volnou formou a lze jej zaslat správci daně veškerými možnými prostředky dle § 71 daňového řádu. Je také možné využít formulář, který je zveřejněn na webových stránkách Finanční správy.

V současnosti je přerušeno dožadování mezinárodní spolupráce z Ukrajiny V souvislosti se situací na Ukrajině Finanční správa sděluje, že prozatím nebudou zasílány Státní daňové službě Ukrajiny žádné žádosti o mezinárodní spolupráci. Tuzemský správce daně nemá od počátku konfliktu žádný kontakt (písemný, telefonický ani e-mailový) s partnery na straně Státní daňové služby Ukrajiny. Vzhledem k aktuální situaci je vysoce nepravděpodobné, že by v tuto chvíli byla daňová správa Ukrajiny schopná reagovat na žádosti o mezinárodní spolupráci. Z toho důvodu je až do odvolání přerušeno dožadování mezinárodní spolupráce z území Ukrajiny v rámci postupů podle platných mezinárodních smluv: jak dvoustranné Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění č. 103/1999 Sb., ve znění protokolu č. 12/2016 Sb. m. s., tak i podle mnohostranné Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech. Žádosti, které již byly na Ukrajinu odeslány, jsou ukončeny v tuzemsku ke dni 30. 3., a to z důvodu, že požadovaný důkaz je nedosažitelný z objektivních důvodů (válečný stav). Ze stejného důvodu nevyhovuje Finanční správa ČR aktuálním návrhům daňového subjektu na účast třetí osoby v daňovém řízení, například výslech svědka na Ukrajině.

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Dochází k navýšení životního minima O 10 % se od 1. dubna 2022 mimořádně navýší životní a existenční minimum. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své tiskové zprávě uvedlo, že navýšení se promítne do některých dávek, jako je přídavek na dítě, porodné, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, příspěvek při pěstounské péči či mimořádná okamžitá pomoc. Také připomenulo, že institut životního a existenčního minima se využívá jako východisko při stanovení nároku na příslušné sociální dávky a při výpočtu jejich výše. Zákon upravuje, kdy mohou být částky mimořádné valorizovány. Ke splnění příslušné podmínky nyní došlo, protože nárůst indexu spotřebitelských cen podle Českého statistického úřadu od posledního zvýšení přesáhl 5 %. Částky životního a existenčního minima byly zatím upravovány dvakrát, a to v lednu 2012 a dubnu 2020. Životní ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení. Ochrana a pomoc v oblasti bydlení pro jednotlivce i rodiny s nízkými příjmy se řeší samostatně v rámci systému státní sociální podpory formou příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi. Opatření se dotkne přibližně 360 tisíc příjemců dávek a navýšení se projeví už v jejich dubnové výplatě.

Odpovědi správce daně k předávání účetní závěrky do sbírky listin Správce daně na svém webu zodpověděl vybrané dotazy k novele zákona o účetnictví v souvislosti s předáváním účetní závěrky do sbírky listin prostřednictvím správce daně z příjmů. Mimo jiné zde připomněl, že žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku je koncipována jako příloha k daňovému přiznání, a to konkrétně k položce 11 I. oddílu. Příloha se podává jako nedílná součást přiznání a má závaznou podobu dostupnou v databázi tiskopisů na webu Finanční správy. Jinou formou a v jiné podobě účinně požádat správce daně nelze. V případě, že daňový subjekt žádost opomene vyplnit a dosud neuplynula lhůta pro podání daňového přiznání, lze žádost doplnit formou opravného přiznání. Samostatně žádost nelze účinně podat. Stejnou formou lze vyřešit i případné zjištěné nesrovnalosti v žádosti, opět však ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Zároveň uvádí, že zvláštní způsob zveřejňování účetní závěrky je umožněn pouze účetním jednotkám, které jsou obchodními korporacemi. Zákonná úprava se tudíž nepoužije na fyzické osoby, jiné právní formy a ani právní formy zahraničních právnických osob, které jsou srovnatelné s obchodními korporacemi dle ZOK a které mají zřízenu v ČR např. organizační složku. O předání lze žádat nejdříve za zdaňovací období kalendářního roku 2021 nebo hospodářského roku, jehož konec bude po 31. prosinci 2021. Není naopak možné žádat o předání účetní závěrky např. v rámci dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období kalendářního roku 2020, i když důvody pro jeho podání byly zjištěny v roce 2022. Je také zcela na rozhodnutí daňového poplatníka, jaké části účetní závěrky prostřednictvím správce daně do sbírky listin předá. V rámci žádosti má možnost si zvolit a zaškrtnout konkrétní účetní výkazy, které touto cestou do sbírky listin předá. Správce daně by pak při předání účetní závěrky rejstříkovému soudu měl respektovat vůli daňového subjektu a jím uvedený rozsah, v jakém má být účetní závěrka předána. Odpovědnost za to, že budou zveřejněny veškeré povinně zveřejňované údaje, nese účetní jednotka. Prostřednictvím správce daně lze předat také účetní závěrku, která nebyla schválena. Tato informace by měla být zaškrtnuta v poli „Údaje vychází z účetní závěrky, která nebyla schválena“. Údaj bude následně součástí údajů předávaných rejstříkovému soudu a bude možné ve sbírce listin zveřejnit nezbytnou doprovodnou informaci. Uvedené platí i pro účetní závěrku, která nebyla ověřena auditorem. Žádost lze využít i v případě, že je účetní závěrka sestavena podle mezinárodních účetních standardů. V rámci žádosti je pro tyto případy určeno samostatné pole č. 06 a současně samostatně definovaná část e-přílohy. Další zodpovězené dotazy lze nalézt na stránkách Finanční správy. Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz, www.mpsv.cz

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Aktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE Další regulace daňových poradců na obzoru? Ústředním bodem jednání Stálé subkomise pro daňové záležitosti Evropského parlamentu, které se konalo 25. dubna 2022, byla regulace poskytování daňového poradenství v Evropské unii. Obsahově jednání navázalo na jednání předchozí, které se uskutečnilo v listopadu 2021 v reakci na kauzu Panama Papers. Členové subkomise diskutovali především roli tzv. daňových zprostředkovatelů v rámci daňových úniků a možné regulatorní nástroje, které by zprostředkovatelům zabránily či je odradily od účasti na jakýchkoliv případech zneužití znalostí v oblasti daní. V průběhu zasedání vystoupili Khadija Sharife z OCCRP (Projekt pro reporting organizovaného zločinu a korupce), Grant Wardell-Johnson z KPMG Global, Aleksandar Ivanovski z CFE Tax Advisers Europe a Emer Mulligan z Národní univerzity Irska v Galway. Aleksandar Ivanovski představil prezentaci CFE, obsahující diskuzní podklady k tzv. Ethics Quality Bar for All Advisers, koncept pomyslné „etické laťky“ z dílny Tomáš Půček CFE, o které jsme vás již informovali v předchozích číslech e-Bulletinu, stejně tak i na stránkách Právní oddělení KDP ČR Komory. Tento materiál by měl evropským daňovým poradcům být nápomocen při vnitropodnikovém nastavování etických standardů v rámci poskytování služeb klientům. Jasna Voje z DGTAXUD při Evropské komisi pak informovala účastníky o tom, že v polovině května dojde Komisí k zahájení veřejných konzultací probírané problematiky.

Veřejné konzultace OECD ve věci implementace minimální daně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pořádala v posledním dubnovém týdnu veřejné konzultace ve věci implementace tzv. druhého pilíře a s ním souvisejícího komentáře, a sice v návaznosti na vydaná globální pravidla pro boj s narušováním daňového základu (GloBE). Konzultace se sestávala z panelových diskuzí pokrývajících témata, jako je perspektiva implementačních priorit, reportování a výměna informací, simplifikace a safe harbours, koordinace a daňová jistota. Kompletní záznam diskuzí je možné zhlédnout na tomto odkaze.

Opinion Statement CFE ve věci návrhu směrnice EU o minimálním zdanění CFE Tax Advisers Europe zveřejnila tzv. Opinion Statement k probíhajícímu zákonodárnému procesu, jehož cílem je včlenění politické dohody na druhém pilíři do právního řádu Evropské unie. CFE vítá zmíněnou dohodu na globální daňové reformě a snahy o stabilizaci mezinárodního rámce korporátní daně, pramenící z digitalizace ekonomie. CFE však má i několik výhrad, kdy například uvádí nedostačující konzultace, které proběhly pouze v rámci OECD a jeví se tak nekompletní zejména v oblasti mechanik uplatnění metod a implementace (mimo jiné jsou problémem nedostatečné zdroje států inkluzivního rámce). Kompletní Opinion Statement CFE je dostupný zde.

Opinion Statement CFE týkající se návrhu boje s papírovými společnostmi CFE Tax Advisers Europe vydala Opinion Statement ve věci návrhu Evropské unie pro boj s papírovými (skořápkovými) společnostmi a obdobnými uspořádáními v oblasti daní. CFE vítá snahy zabránit daňovým únikům (Unshell, návrh ATAD3), avšak vyjadřuje obavy ohledně způsobu, jakým návrhy chtějí dosáhnout cíle, kdy tyto se jeví jen stěží dosažitelné. Celý text Opinion Statementu CFE naleznete na tomto odkaze.

CFE Forum již 12. května v Bruselu Ve čtvrtek 12. května 2022 pořádá CFE Tax Advisers Europe v Bruselu letošní ročník tradiční konference CFE Forum, tentokrát s podtitulem Budoucnost holdingových společností & seskupení pro účely DPH v soudobém daňovém prostředí. Bližší informace týkající se programu, jména řečníků najdete a k účasti se můžete registrovat na tomto odkaze.

Daňová konference Irského daňového institutu a Harvard Kennedy School Irský daňový institut, členská organizace CFE Tax Advisers Europe, pořádá ve spolupráci s Harvard Kennedy School virtuální daňovou konferenci, která proběhne ve dnech 17. a 18. května 2022 od 14:30 do 17:30 středoevropského času. Během těchto dvou dní budou daňoví experti diskutovat vývoj inkluzivního rámce OECD, daňovou správu v digitalizujícím se světě, daně v souvislosti se změnou klimatu a v neposlední řadě také globální pětiletý výhled v oblasti daní. Detailní program a konkrétní řečníky naleznete zde. Registrovat k účasti se pak lze na tomto odkaze.

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

Profesní komory ze zákona opět společně zasedly za jeden pracovní stůl Pracovní setkání profesních komor, zřízených zákonem, se skoro po dvou letech uskutečnilo ve středu 6. 4. 2022 v Praze v sídle České stomatologické komory. I přes různorodé profesní zaměření od technických profesí k lékařským mají, zejména v oblastech profesních pravidel, digitalizace a legislativy, všechny komory mnoho společných průsečíků. Radek Neužil Tajemník Komory daňových poradců ČR

Z 20

ástupci jednotlivých profesních komor informovali v průběhu jednání o aktuálním dění v komorách a současné situaci v jednotlivých profesích, včetně dopadů covidové pandemie na výkon povolání a legislativu v rámci změn zákonů. Byla také diskutována

situace týkající se uprchlíků z Ukrajiny, včetně jejich podpory, pomoci, podmínek pro jejich začlenění do systému v ČR, ale z druhé strany i nutnosti znalosti místních systémů a procesů, dodržování pravidel pro uznávání odborné kvalifikace v rámci platných národních i mezinárodních pravidel. Prostor v diskuzi dostala i problematika vinklaření, resp. nedovoleného výkonu povolání neautorizovanými osobami, kde ale bohužel prakticky všechny komory naráží na nedostatek kompetence takové situace řešit samy a nezájmu státních orgánů, pro které je tato problematika těžko pochopitelná. Ukázalo se, že ani speciální úprava a přenesení kompetence postihovat nedovolené podnikání regulovaného povolání, z obecné roviny přestupkového a trestního řízení na příslušné ministerstvo, konkrétně v případě advokátů na ministerstvo spravedlnosti, nefunguje. Komory tedy budou i nadále v této věci tlačit na stát, aby se situací zabýval a řešil disproporci mezi garantovaným a regulovaným výkonem povolání, na který moje.kdpcr.cz

Aktuálně

se váže i množství regulací a profesních pravidel a činností neoprávněných osob, které v tomto ohledu fungují zcela mimo systém. Některá témata diskuse daňové poradenství tolik nezasahují. Jedná se například o srovnávání úrovně vzdělávání u nás se zahraničními univerzitami v rámci uznávání kvalifikačních předpokladů pro výkon profese, poměru zahraničních studentů v ČR a jejich následný zájem o vstup do profese, aprobace nebo problematiku výkonu profese přes systém odborných zástupců v obchodních řetězcích. Opačně existují témata, která jsou pro Komoru daňových poradců prioritní, v ostatních komorách ale takovou rezonanci nevyvolávají, což je například digitalizace kvalifikačních zkoušek nebo otázka nastavení etických norem ve vztahu k měnící se celospolečenské situaci. Projednáván byl také § 2 odst. 5 novely zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, kdy stávající znění je nejasné a je zájem o jeho zpřesnění. Komory se zasazují o to, aby se informační povinnosti vztahovaly pouze na veřejnoprávní agendy a ne na kompletní činnost komor, která je ve velkém rozsahu zcela mimo přenesenou působnost výkonu veřejné správy a jedná se o aktivity čistě iniciované a zabezpečované komorami. V tomto tématu spolupracují profesní komory „ze zákona“ s Hospodářskou komorou, která koordinuje připomínky v uvedeném rozsahu v legislativním procesu. Nové povinnosti v oblasti digitalizace jsou průnikovým tématem všech komor, například se jedná o zákonnou povinnost zveřejňovat seznamy členů ve formátu „open data“ do konce roku 2023 nebo o zaevidování informačních systémů komor u Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost jako významné informační systémy státu podle zákona o kybernetické bezpečnosti. Zmíněn byl věcný záměr zákona o datech ve veřejném prostoru, který legislativně upraví a zastřeší přenos dat mezi veřejnými institucemi. Velký prostor pro zlepšení na straně státu a jeho podpory digitalizace vidí komory v oblasti lepšího nastavení pravidel moje.kdpcr.cz

pro spolupráci a automatickou výměnu dat mezi státními registry a komorovými systémy, například při ztotožnění osob a aktualizacích dat pro evidenční účely. I proto došlo na jednání k rozhodnutí systematizovat spolupráci v rámci automatizace, digitalizace, robotizace komor s cílem vytvořit k tomu samostatnou pracovní skupinu. V závěru setkání byla projednána situace související s novou legislativní úpravou soudních znalců, ubýváním soudních znalců v určitých oborech, pozastavení nebo nevykonávání této činnosti, disproporční požadavky na kvalifikaci, kritéria pro členění znalců podle nové právní úpravy a další zkušenosti z praxe. I v této věci došlo ke shodě na potřebě zorganizovat na toto téma samostatné jednání odborných zástupců všech komor a postup vůči státním orgánům koordinovat. Komory se jednoznačně shodly na zájmu o znovuobnovení pravidelných setkání premiéra se zástupci profesních komor a nastavení spolupráce s novou vládou s ohledem na samosprávu profesních komor a jejich úlohu ve společnosti. Komory jsou nedílnou součástí veřejnoprávního uspořádání státu a komory proto očekávají, že stát na ně nebude jen přenášet další povinnosti, ale bude jejich činnost podporovat a vytvářet podmínky pro jejich kvalitní fungování. Cílem pro následující období je zorganizování pravidelných setkání v úrovni premiéra, případně vlády, a řešení jednotlivých významných témat, která se týkají profesních regulací a výkonu samosprávy obecně. Další pravidelné pracovní jednání je plánováno na říjen letošního roku, následovat bude předvánoční setkání v prosinci. Zástupci komor se shodli na potřebě vyšší míry systematizace vzájemné komunikace, ať už prostřednictvím ad hoc jednání nebo organizováním pravidelných zasedání expertních skupin nebo přes větší formalizaci a pravidelnost setkání prezidentů komor, což by mělo zajistit zefektivnění prosazování společných zájmů.

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

V anketě Zákon roku zvítězil nový stavební zákon Třináctý ročník ankety Zákon roku s velkým náskokem (67,5 %) vyhrálo téma rekodifikace stavebního práva, konkrétně nová komplexní úprava stavebního zákona. Ta má zásadně zjednodušit a urychlit povolování staveb. Reaguje tak na dlouhodobé volání po nápravě neutěšeného stavu podvazujícího konkurenceschopnost ČR a zajišťování bytových potřeb. Probíhající parlamentní diskuze ukazuje, že vloni přijatý zákon ještě dozná dílčích změn, lze však věřit, že původní záměr zákonodárce, reagující na poptávku podnikatelů i běžných občanů, zůstane zachován. „Zákon zavádí jednotnou soustavu státních stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Jedná se o systémovou změnu, která řeší zásadní problém systémové podjatosti, tedy rizika zasahování místních samospráv do rozhodování o povolování staveb. Vznik jednotné soustavy státních úřadů těmto případům může zabránit. Benefitem může být také jednotný a předvídatelný výklad stavebních předpisů,“ přibližuje novelu Olga Kaizar, partnerka a vedoucí nemovitostního týmu Deloitte Legal. „Za zásadní považuji i to, že zákon přiměřeně chrání a vyvažuje všechny dotčené soukromé a veřejné zájmy, ať už jde o ochranu zdraví, života a majetku lidí, ochranu životního prostředí nebo ochranu památek, a že konečně vytváří prostor pro masivní nástup digitalizace nejen územního plánování, ale i celého procesu povolování staveb, zkrátka digitalizace hodné 21. století,“ doplňuje ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR a poradce jejího prezidenta Ladislav Minčič. Anketu Zákon roku organizuje poradenská společnost Deloitte a její advokátní kancelář Deloitte Legal od roku 2010. Z pěti nominací vybíraly stovky podnikatelů nejlepší právní předpis, soubor zákonů nebo legislativní počin, který má

pozitivní dopad na podnikání v Česku. Záštitu opět převzaly Hospodářská komora ČR, Česká advokátní komora a Komora daňových poradců ČR. V nominační radě zasedly dvě desítky autorit z různých oblastí nejen podnikání. Nominovanými počiny jsou obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie přijaté či schválené v uplynulém roce. „Nový stavební zákon vyhrál s výrazným náskokem, byť nepřekonal bankovní identitu, která minulý rok vyhrála s rekordními bezmála 73 % hlasů. Nemovitostní téma vyhrálo již jednou,

O anketě Zákon roku Zákon roku je společný projekt subjektů angažujících se v oblasti kvality regulace podnikání. Hlasování probíhá fyzicky v prostorách jednotlivých partnerů a organizátora a elektronicky na webu www.zakonroku.cz/anketa a prostřednictvím mediálních partnerů. Anketou i dalšími eventy podněcujeme společenskou debatu a konsenzus o potřebách regulace podnikání v Česku. Více informací o letošním i předchozích ročnících naleznete na www.zakonroku.cz.

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

a to Zákon roku 2018. Tehdy s 66 % hlasů vyhrálo zkrácení povolování nejvýznamnějších staveb novelou zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Je vidět, že vedle regulace daňové, veřejných zakázek či v poslední době digitalizační téma nemovitostního práva podnikatele velmi zajímá. Řada hlasujících podnikatelů nezná nový stavební zákon do detailu, takže se, myslím, nevyjadřovali k jednotlivým technikáliím, které mohou být ještě předmětem úprav. Evidentně budou ale sledovat směr, kterým se bude stavební právo dál v Česku vyvíjet,“ říká Tomáš Babáček, advokát Deloitte Legal, předseda nominační rady a projektový lídr Zákona roku, a dodává: „Jsem překvapen 14 % hlasů pro milostivé léto; myslím, že zvraty naší doby vedou k potřebě určitého nadhledu v řešení existujících problémů, v tomto případě příliš velkého počtu občanů žijících pod neustálým tlakem exekučních řízení. Zároveň doufám a věřím, že se z toho, co má být mimořádné, nestane pravidlo. Překvapen nejsem 12 % hlasů pro zveřejňování rozsudků nižších soudů. Téma předvídatelnosti práva u podnikatelů oprávněně rezonuje dlouhodobě. Odstup ostatních dvou nominací si vysvětluji tak, že podnikatelé považují spolehlivé notářské služby za samozřejmost, na kterou jsou už zvyklí, významná elektronizace notářských činností proběhla velmi hladce a zaznamenali ji možná spíše právníci než ostatní podnikatelé. Hlasování o taxonomii udržitelných činností pak zřejmě odráží přetrvávající stav v regionu střední Evropy, kdy ekologizaci vnímáme spíše jako povinnost než příležitost.“ Robert Němec, předseda České advokátní komory, doplňuje: „Letošní nominace pěti nejlepších legislativních počinů loňského roku byla opravdu pestrá. Pokud jde o vítěze, tedy nový stavební zákon, bylo dlouhodobě zřejmé, že neutěšený stav stavebního práva nemůže být zhojen jen další a další novelou a že byznys potřebuje zcela nový předpis. I přes těžkosti, kterým byla rekodifikace stavebního práva podrobena, se právem dostal do pětice nominovaných a věřme, že skutečně sjednotí, zjednoduší a zkrátí stavební řízení a napomůže podnikatelskému prostředí.“ Na stupních vítězů se dále umístila část novely exekučního úřadu milostivé léto, která se týká osob, které uvízly v dluhové

pasti. Ty mohly v tříměsíčním období uhradit své dluhy vůči státu bez úroků z prodlení a jiného příslušenství. Třetí místo v anketě obsadila část novely zákona o soudech a soudcích, a to předvídatelnost práva – zveřejňování rozsudků nižších soudů. Anonymizovaná rozhodnutí okresních, krajských i vrchních soudů tak budou nově zveřejňována ve veřejně přístupné on-line databázi. Čtvrté místo náleží novele notářského řádu a pátou příčku obsadil katalog udržitelných ekonomických činností (technická kritéria udržitelnosti). Velmi mě těší, že na hezkém třetím místě se umístila naše nominace, a sice povinnost zveřejňování rozsudků nižších soudů. Tato změna je velmi přínosná pro všechny občany této země. Nejde totiž jenom o to, jakou strategii zvolit v případě soudního sporu či odhadnout, jak spor dopadne. Ale hlavně jde podle mého o to, nastavit dopředu své chování a jednání tak, abych se případnému zbytečnému sporu mohl vyhnout a vůbec se do něj nedostal – prostě lepší než spor vyhrát, je žádný nemít. A netýká se to jenom podnikání, ale v zásadě všech oblastí života. Lidé budou dopředu vědět, čeho se vyvarovat při uzavírání úvěru, nákupu či prodeje věci, sporu se sousedem, sňatku, rozvodu, daru, přípravě závěti a tak dále. Jsem rád, že toto ocenila hlasující veřejnost,“ říká Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců. Kromě již zákonných úprav je i letošním tématem firemní samoregulace. Tedy aktivity soukromých subjektů či jejich asociací směřující k proaktivní regulaci vlastního segmentu podnikání s cílem kultivovat a působit preventivně proti nekalým praktikám. Za loňský rok byly jako nejužitečnější vybrány tyto: Deklarace na ochranu spotřebitelů na energetickém trhu (www.smejdumzmar.cz), kterou inicioval Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR spolu s nejvýznamnějšími hráči napříč energetickým trhem. Manuál pro řešení situací střetu zájmů ve veřejných zakázkách vytvořený Transparency International ČR (TI) ve spolupráci se spolkem pro přístupné a srozumitelné právo Lexperanto.

Celkové výsledky ankety Zákon roku 2021: Umístění

Téma

Výsledek

Rekodifikace stavebního práva (nový stavební zákon)

67,5 %

Milostivé léto (část novely exekučního řádu)

14,3 %

Předvídatelnost práva – zveřejňování rozsudků nižších soudů (část novely zákona o soudech a soudcích)

12,2 %

Digitalizace notářské činnosti (novela notářského řádu)

3,9 %

Katalog udržitelných ekonomických činností (technická kritéria udržitelnosti)

2,0 %

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Rozhovor

S Františkem Korbelem o stavebním zákonu, vítězi ankety Zákon roku „Jistě nelze tvrdit, že by byl nový stavební zákon dokonalý a nemohl být měněn,“ říká v rozhovoru pro e-Bulletin Komory daňových poradců advokát a spoluautor zákona František Korbel. Dodává, že potřebné změny stojí stranou pozornosti a chystaná novela spíše narušuje princip integrace.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Téma

Stavební zákon se stal zákonem roku. Proč si podle vás tato norma dané ocenění zaslouží? Jedná se o zákon, který má reálný potenciál modernizovat, zjednodušit a zlepšit stavební řízení. A ne jen tak, jako se hovoří vždy u každé novely, ale skutečně. Skutečně zredukoval desítky procesů do jediného a naplnil zadání povolovat v jediném meritorním řízení, jediným integrovaným rozhodnutím stavebního úřadu s jediným meritorním přezkumem. Zbavil nás naprosté většiny závazných stanovisek a podkladových aktů, které dnes zásadním způsobem komplikují povolovací proces. Sjednotil a profesionalizoval státní stavební správu. Doplnil digitalizaci a moderní hmotné právo. A vyřešil celou rozsáhlou oblast správního práva, která je vnímána jako palčivý problém. Takže proto se stal zákonem roku. Jak si vysvětlujete tak velkou podporu stavebního zákona napříč hlasujícími subjekty? Naznačil jsem to už v předchozí odpovědi. V soutěži hlasuje široká veřejnost a zřejmě všichni hlasující jsou si vědomi, jak tristní je situace v oblasti stavebního práva. Není výjimkou, že se na příslušná povolení čeká roky, pravidla jsou velmi komplikovaná, v momentě získání posledního nutného razítka vyprchává platnost toho prvního, za chyby se nelze dovolat žádné odpovědnosti… Každý, kdo někdy stavěl, případně ten, kdo do budoucna plánuje stavět a setkal se s povolovacími procesy, nejspíše tímto způsobem vyjádřil svůj názor na stav věci. Stavební zákon má zásadně zjednodušit a urychlit povolování staveb. Skutečně se to v normě podařilo vyřešit? Jednoznačně ano, ale nejen to. Málo se hovoří o tom, že měl také zlepšit kvalitu rozhodování a přesunout pozornost od posuzování izolovaných otázek k dopadům záměrů do území a veřejného prostoru jako celku. Integrace dotčených orgánů do stavebního úřadu měla vést k možnosti posuzovat kolidující veřejné zájmy ve vzájemných souvislostech v jediném společném řízení. A samozřejmě tím měla odpadnout komplikovaná administrativa související se sháněním dílčích závazných stanovisek („razítek“) a jejich přezkumů. K urychlení má vést též zákaz tzv. „ping-pongu“ mezi stavebními úřady různých stupňů. Odvoláním napadené rozhodnutí nebude již možné pouze rušit a vracet stavebnímu úřadu k novému rozhodnutí, ale musí být meritorně vyřešeno, potvrzeno či změněno. Schválená úprava stavebního práva by měla ještě doznat změn. Dává podle vás vítězství politikům jasný signál, že by ho vláda měnit neměla? Moc bych si to přál. Jistě nelze tvrdit, že by byl nový stavební zákon dokonalý a nemohl být měněn, zejména územní plánování by si zasloužilo úpravy a posílení role samospráv v něm. Ale to moje.kdpcr.cz

V soutěži Zákon roku hlasuje široká veřejnost a zřejmě všichni hlasující jsou si vědomi, jak tristní je situace v oblasti stavebního práva.

je stále bohužel stranou pozornosti. Místo toho se hovoří jen o zpolitizovaném tématu stavebních úřadů a narušuje se princip integrace, jakkoli vláda podporuje princip jednoho razítka. Obsah aktuálně navržené novely tomu však neodpovídá a řadu staronových razítek vrací. Varuji před těmito uspěchanými a nekoncepčními změnami, jichž jsme nyní svědky. Je bohužel příznačné, že obsah navrhovaných změn nebyl konzultován prakticky s nikým z odborné ani dotčené veřejnosti a podle toho vypadá. Souhlasíte s argumenty Ministerstva pro místní rozvoj, že byl zákon šitý horkou jehlou a byl silně kritizovaný samosprávami a starosty, protože oddaloval rozhodování od lidí? Oddělme politická prohlášení a realitu. Nový stavební zákon se připravoval přes tři roky v týmu mnoha desítek velmi heterogenních odborníků a s vysokým zapojením lidí se znalostí problémů reálné praxe. Byly vypracovány analýzy stavu, ideový a věcný záměr, který prošel rozsáhlými připomínkami, Legislativní radou a nakonec jej schválila vláda. Totéž se dělo u paragrafového znění a jeho finální podobu dokončilo stejné ministerstvo se stejnými lidmi. To, že byl zákon kritizován samosprávami, bylo dáno čistě tím, že jim bral stavební úřady i některé dotčené orgány z přenesené působnosti a sjednocoval je do nové jednotné soustavy státní stavební správy. Tato změna měla jasnou odbornou podporu, ale bohužel nikoli politickou.

Téma

V současnosti přesto vzniká novela, která může základní principy nového stavebního práva ještě dramaticky změnit. O co v novele jde? Jde především o naplnění záměru nové vlády nepřipustit vznik nové profesionální soustavy státní stavební správy a zachovat současný systém stavebních úřadů na obecních a krajských úřadech v přenesené působnosti. Samozřejmě se tím zhoršují podmínky pro integraci a sjednocování rozhodování, hůře se bude prosazovat zákaz ping-pongu a přetrvá problém systémové podjatosti úřadů územních samosprávných celků. A bohužel, vedle politického zadání se v novele opět plíživě prosazují i resortní zájmy a eroduje princip integrace dotčených orgánů. Nic takového sice vláda nezamýšlela, ale pokud by tato novela prošla, již bychom těžko mohli hovořit o jediném řízení a jediném razítku. Jak moc může samotný stavební zákon „rozbít“? Záleží, zda vůbec projde a s jakým obsahem. To, co se však navrhuje v připomínkovém řízení, nepřináší nic dobrého. Novela neobsahuje žádná zlepšení, žádné reformní kroky, ale v podstatě jen pozvolný návrat k současnému stavu. Novela zavádí zpět kompetence některých dotčených orgánů a různé podkladové akty s různou závazností, různým důsledky a různou formou přezkumu (stanovisko, vyjádření, koordinované vyjádření, závazné stanovisko, jednotné závazné stanovisko) – zejména se vrací plošně v celém území ČR samostatné vyjadřování všech orgánů ochrany přírody, samostatné závazné stanovisko krajských hygienických stanic a dále ještě závazné stanovisko orgánů státní památkové péče i v ochranných pásmech. A oproti současnému stavu se ještě přidává jedno nové, tzv. jednotné závazné stanovisko orgánů ochrany přírody, které má shrnovat jednotlivá vyjádření těchto orgánů. V důvodové zprávě se argumentuje zjednodušením, ale ve skutečnosti se zachovávají všechny současné procesy a nad ně se doplňuje ještě jeden navíc. Pro Hospodářské noviny jste řekl, že „novela je upovídaná, má více bodů než celý zákon, mění i to, co by nemusela“. O co například jde? Novela se svými 347 novelizačními body je rozsáhlejší než samotný nový stavební zákon, který má 335 paragrafů. Novela se neomezuje pouze na institucionální změny, ale řeší množství dalších oblastí, do kterých zasahuje v rozporu s původními cíli rekodifikace veřejného stavebního práva. Jedním z klíčových problémů stavebního práva je tzv. systémová podjatost. O co přesně jde a lze to řešit i jinak než novou normou? Systémová podjatost spočívá v ovlivňování všech úředníků stavebních úřadů, kteří mají na jedné straně chránit veřejné zájmy státu a rozhodovat v souladu s právními předpisy, přičemž jsou

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

současně v zaměstnaneckém poměru k obci, která má na projednávané věci vlastní zájmy. Pokud by došlo k vyčlenění těchto zaměstnanců do nové státní stavební správy, jak bylo původně plánováno, problém systémové podjatosti by se vyřešil, neboť by se z úředníků zaměstnávaných obcí stali úředníci státu ve služebním poměru. Není nikdo jiný, kdo by mohl v dané věci rozhodnout. Pokud k tomu nedojde, problém se vyřešit nepodaří. V nominační radě Zákona roku řešíte desítky nominovaných norem. Souhlasíte s tím, že dnes mnohem více než kdy dřív zajímá podnikatele digitalizační téma nemovitostního práva? A o čem to může vypovídat? Řekl bych, že už jsou všichni unavení tím, jaké stohy dokumentace, která se často nevejde do standardního zavazadla, musí stavebník obstarat, aby si mohl například rekonstruovat dům. Digitalizace je moderní téma, a pokud se daří digitalizovat například oblast bankovnictví, není důvod, aby to nešlo v případě nemovitostí. Celé je to dle mého o tom, že žijeme v 21. století, kde by něco takového mělo být normální.

František Korbel Partner advokátní kanceláře Havel & Partners se specializuje na veřejnou správu, správní a ústavní právo, stavební právo, legislativu, právo na informace a právo informačních technologií. Dříve působil jako advokát, zakladatel a společník úspěšné advokátní kanceláře Korbel, Tuháček & partneři. Činný byl rovněž v komunální sféře; začínal jako právník na majetkoprávním odboru Městského úřadu v Táboře, poté působil ve třech funkčních obdobích jako člen zastupitelstva města a ve dvou obdobích jako člen rady města. Od roku 2006 byl zaměstnán ve veřejné správě, nejdříve jako místopředseda Legislativní rady vlády, v letech 2007–2013 též jako náměstek ministrů spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila, JUDr. Pavla Blažka, Ph.D., a Mgr. Marie Benešové. Na ministerstvu spravedlnosti řídil projekt rekodifikace soukromého práva. V letech 2009–2010 byl náměstkem ministra životního prostředí. Od roku 2009 působil jako odborný asistent na katedře správního práva a správní vědy Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni, od roku 2011 působí ve stejné roli na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je lektorem Justiční akademie pro vzdělávání soudců. Publikuje a přednáší v oboru občanského a správního práva, informačních technologií a legislativy. Je spoluautorem velkého komentáře k novému občanskému zákoníku u nakladatelství Leges či převodových tabulek mezi starým a novým soukromým právem.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Téma

Taxonomie: Co to je a proč ji máme chtít Když začal vznikat novodobý koncept udržitelnosti, u nás se rodily Husákovy děti. Ty tehdy 22. dubna 1970 ani neslavily první Den Země, ani je většinou netrápily důsledky konzumního přesycení. Ani přijetí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (1992) česká společnost, nacházející se ve víru polistopadové transformace, neprožívala. Tomáš Babáček Právník, Deloitte Legal, předseda nominační rady Zákona roku

ž před 30 lety se ale státy na globální úrovni zavázaly proti změně klimatu bojovat, a to na základě vědeckého konsenzu, že 1) dochází ke změně podnebí na Zemi a 2) způsobují to naše emise skleníkových plynů. I přijetí Kjótského protokolu (1997) jsme začali většinou vnímat se zpožděním, když se po našem vstupu do EU (2004) v rámci přejímání evropského environmentálního práva objevil evropský systém emisních povolenek (2005). Také přijetí globálního závazku udržet oteplení planety na 1,5 °C (Pařížská dohoda, 2015) prošlo českým veřejným prostorem bez zásadnějšího dopadu na formování našeho postoje k této globální proměně. Posledních 50 let zkrátka Čechy zaměstnávaly jiné věci a všechny tyto milníky globálního boje proti změně klimatu nebyly iniciovány českou společností, ale přišly z vnějšku a dlouho to vypadalo, že na nás nebudou mít valný dopad. Není proto divu, že nad unijní taxonomií udržitelných činností mnohé české firmy kroutí hlavou. „Co je to za nápad sortovat firmy na zelené a nezelené?“ I přesto nominační rada Zákona roku mezi pět zásadních počinů podnikatelské regulace roku 2021 taxonomii zařadila. Mohla místo toho nominovat klimatický zákon přijatý také minulý rok, který právně zakotvuje závazek snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v Unii o 55 % a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Nominační rada ale zvolila taxonomii, protože ta k dosažení těchto cílů vytváří potřebnou infrastrukturu. Taxonomie definuje konkrétní technické parametry toho, kdy určitá hospodářská činnost nevytváří neúměrný dluh příštím generacím a z tohoto titulu ani nepředstavuje riziko z hlediska návratnosti investice. Tato klasifikace je jednotná pro celou Unii a je

moje.kdpcr.cz

opřena o pečlivou analýzu aktuálních vědeckých poznatků. Taxonomie zásadně komplikuje podvodné malování neudržitelných činností na zeleno a do ekologizačního kvasu vnáší řád umožňující činit konkrétní rozhodnutí. Klasifikace hlavních hospodářských činností podle jejich vlivu na ekologickou (a posléze též sociální a governance) udržitelnost podnikání zásadně mění. Při žádosti o úvěr v bance už nevystačíte s tím, že je podnikatelský záměr návratný finančně. Taxonomie, ve spojení s další regulací, například finanční, bude postupně přesměrovávat veřejné, ale i soukromé finance do udržitelných projektů. Urychlí to proces transformace těch firem, které v tuto chvíli udržitelné nejsou, a to efektivněji než složité odvětvové předpisy. Tak jako každá revoluční regulace, i taxonomie budí také kritiku a obavy. Určování perspektivy celých firem podle tabulek může v leckom vyvolávat reminiscence centrálně řízeného hospodářství. Ďábel se také skrývá v detailu, v oněch technických parametrech, jejichž prostřednictvím se hospodářské činností dělí na ty udržitelné a na ty ostatní, v dostupnosti potřebných dat pro posuzování těchto parametrů, ve standardizaci a administrativní zátěži spojené s vykazováním těchto dat u podniků, finančních a dalších institucí, které toky peněz v ekonomice řídí. V neposlední řadě, životní moudrost nás učí nejen doceňovat hodnotu našeho současného poznání, ale i respektu před tím vším, co ještě neznáme a objevíme v budoucnosti, kdy se teprve projeví důsledky současných rozhodnutí prováděných právě i na základě taxonomie. O potřebnosti taxonomie však zřejmě netřeba pochybovat. Po nástroji pro řízení klimatických rizik volají investoři a všichni ti, kteří ona rozhodnutí s dopadem na mnoho let dopředu činit musí. V různých stadiích příprav se nachází taxonomie udržitelnosti Spojeného království, Číny, Mexika, Kanady, Japonska a dalších zemí. A přes kontroverze ohledně zahrnutí jádra a zemního plynu do udržitelných technologií výroby energie se první technická část taxonomie EU, nominovaná do Zákona roku 2021, zdá být výsledkem pečlivého mnohaletého úsilí proměnit naše současné vědecké poznání do mapy, kterou potřebujeme, abychom se proklestili bouřlivou etapou klimatické proměny. Jestli nás tato mapa povede správně, zjistíme až s odstupem. Shodnout se na nějaké mapě se každopádně dnes zdá být rozumným prvním předpokladem úspěchu.

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Zákon roku pohledem členů nominační rady anketa

Který předpis byl letošním favoritem členů nominační rady ankety Zákon roku? Na to jsme se zeptali v rámci aktuálního tématu vydání e-Bulletinu Komory daňových poradců.

Nedokážu vybrat svého favorita, a tak mohu okomentovat zejména výsledek. Nový stavební zákon vyhrál s výrazným náskokem, byť nepřekonal bankovní identitu, která minulý rok vyhrála s rekordními bezmála 73 % hlasů. Nemovitostní téma vyhrálo již jednou, a to Zákon roku 2018. Tehdy s 66 % hlasů vyhrálo zkrácení povolování nejvýznamnějších staveb novelou zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Je vidět, že vedle regulace daňové, veřejných zakázek či v poslední době digitalizační, téma nemovitostního práva podnikatele velmi zajímá. Řada hlasujících podnikatelů nezná nový stavební zákon do detailu, takže se, myslím, nevyjadřovali k jednotlivým technikáliím, které mohou být ještě předmětem úprav. Evidentně budou ale sledovat směr, kterým se bude stavební právo dál v Česku vyvíjet,“ říká Tomáš Babáček, advokát Deloitte Legal, předseda nominační rady a projektový lídr Zákona roku, a dodává: „Jsem překvapen 14 % hlasů pro milostivé léto; myslím, že zvraty naší doby vedou k potřebě určitého nadhledu v řešení Tomáš Babáček existujících problémů, v tomto případě příliš velkého počtu občanů žijících pod neustálým tlakem Předseda nominační rady exekučních řízení. Zároveň doufám a věřím, že se z toho, co má být mimořádné, nestane pravidlo. ankety Zákon roku Překvapen nejsem 12 % hlasů pro zveřejňování rozsudků nižších soudů. Téma předvídatelnosti práva u podnikatelů oprávněně rezonuje dlouhodobě. Odstup ostatních dvou nominací si vysvětluji tak, že podnikatelé považují spolehlivé notářské služby za samozřejmost, na kterou jsou už zvyklí, významná elektronizace notářských činností proběhla velmi hladce a zaznamenali ji možná spíše právníci než ostatní podnikatelé. Hlasování o taxonomii udržitelných činností pak zřejmě odráží přetrvávající stav v regionu střední Evropy, kdy ekologizaci vnímáme spíše jako povinnost než příležitost.

Jiří Nesrovnal Člen Prezidia Komory daňových poradců ČR

Mým favoritem v tomto roce byla naše nominace, a sice povinnost zveřejňování rozsudků nižších soudů. Velmi mě těší, že se nakonec umístila na hezkém třetím místě. Tato změna je velmi přínosná pro všechny občany této země. Nejde totiž jenom o to, jakou strategii zvolit v případě soudního sporu či odhadnout, jak spor dopadne. Ale hlavně jde podle mého o to, nastavit dopředu své chování a jednání tak, abych se případnému zbytečnému sporu mohl vyhnout a vůbec se do něj nedostal – prostě lepší než spor vyhrát je žádný nemít. A netýká se to jenom podnikání, ale v zásadě všech oblastí života. Lidé budou dopředu vědět, čeho se vyvarovat při uzavírání úvěru, nákupu či prodeje věci, sporu se sousedem, sňatku, rozvodu, daru, přípravě závěti a tak dále. Prostě znalost soudních rozhodnutí je potřebná a důležitá pro všechny občany této země po dobu celého jejich života. Vědět jak a proč soudy rozhodují, je prostě důležité pro každou demokratickou zemi a její občany. Ušetřit by měl i stát tím, že by se měl snížit počet zbytečných soudních sporů. To jistě také ocení již tak přetížená česká justice. Jsem rád, že toto ocenila hlasující veřejnost. Rozsudky správních soudů včetně Nejvyššího správního soud, Nejvyššího soudu a Ústavního soud jsou již delší dobu volně k dispozici na internetových stránkách. Bronzový medailista v soutěži Zákon roku tuto paletu pak zcela správně doplňuje povinností zveřejňovat rozsudky nižších soudů v oblasti práva civilního.

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Soutěž Zákon roku vnímám především očima uživatelů práva, kteří se rekrutují z řad podnikatelů. Potřebu nové regulace stavebnictví a všech souvisejících oblastí vnímali a vnímají podnikatelé jako velmi palčivou a nanejvýš žádoucí. Dosavadní úprava byla v mnoha směrech brzdou ekonomického a sociálního rozvoje. Proto Hospodářská komora ČR mým prostřednictvím nominovala do 13. ročníku soutěže vloni přijatý stavební zákon. Tento návrh byl i mým osobním favoritem. V konkurenci ostatních kandidátů na vítězství v soutěži představoval jediný komplexní rekodifikační předpis. Po postupných dílčích novelizacích občas až kazuisticky korigujících dávno obsoletní veřejné stavební právo totiž přišla úplná rekodifikace, která má ambici zjednodušit, zrychlit, zpřehlednit a konečně digitalizovat stavební řízení a související procesy, a to pro všechny investory bez ohledu na jejich velikost či významnost. Přijatá právní norma není pouhou kosmetickou změnou stavebního práva. Je skutečně komplexním přenastavením systému, jehož výsledkem je, zjednodušeně řečeno, 1 razítko, 1 úřad, 1 úložiště a 1 výklad. Ale také povolení do 60 dnů, v případě přezkumu potom do 1 roka. Tedy více než 10násobné zkrácení procesu oproti tomu, jak to reálně funguje dnes. Jsem rád, že můj favorit zvítězil, navíc tak přesvědčivě.

Monika Čírtková

Ladislav Minčič Poradce prezidenta, ředitel odb. legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR

Jednoznačným favoritem byl zcela jistě stavební zákon, což se ukázalo i na výsledku hlasování. Ale kvůli jeho komplikovanému osudu byl mým vlastním favoritem jiný legislativní počin: milostivé léto. Důvodem byla jeho určitá nesystémovost a neotřelost, ale především záměr, totiž snaha pomoci občanům z dluhové pasti, do níž se dostali. Stát nemůže přikázat soukromoprávním věřitelům, aby odpustili dlužníkům jejich závazky, nicméně sám za sebe tak učinit může. A jak jsme viděli v praxi, stal se inspirací i pro některé soukromé věřitele. Celkově proto hodnotím milostivé léto jako velmi dobrý počin, byť je evidentní, že jeho častější opakování by bylo kontraproduktivní. Poslanci avizovali, že v dohledné době by mohlo proběhnout ještě jedno kolo, což vítám, protože to bude příležitost poučit se z milostivého léta roku 2021 a do legislativní úpravy promítnout získané poznatky. Myslím, že můžeme ocenit také spolupráci na této iniciativě napříč parlamentními stranami.

Advokátka Mým favoritem byla taxonomie, tedy onen „katalog udržitelných ekonomických činností“, protože to je věc, která zcela změní fungování evropské ekonomiky a bankovnictví. Poprvé v historii existuje jasně daný přehled pravidel, jak zohlednit nejen finanční hodnotu investice, ale i její hodnotu společenskou. Navíc je na tom shoda v celé Evropě a taxonomií se inspirují finanční instituce při svém rozhodování i za hranicemi Evropy. Banky i investoři mají díky taxonomii jasno, jak se chovat zodpovědně – a použít k tomu stejná kritéria, jaká aplikují i ostatní. To považuji za nejdůležitější – taxonomie nám jasně určuje hranice a brání předstírání zodpovědného chování, jak jsme občas viděli v minulosti. Naším favoritem byl zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, který se však do finále neprobojoval. Navrhli jsme jej proto, že elektroTomáš Prouza nizace v rámci postupů orgánů veřejné správy je klíčem k zásadní proPrezident Svazu obchodu měně vztahů mezi veřejností a správními orgány, ale i pro vlastní čina cestovního ruchu ČR nost správních orgánů v rámci digitalizovaných agend jako takovou. Bez důsledné elektronizace nebude možné dosáhnout stavu, kdy veřejná správa skutečně slouží potřebám lidí a právnických osob. Návrh zákona navazuje na zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozd. předpisů, který je právem nazýván „digitální ústavou“, neboť přináší nositelům veřejných subjektivních práv nové možnosti komunikace s orgány veřejné správy v digitálním věku. Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgáRobert Němec nů veřejné moci, naplnil naše očekávání zejména z násl. důvodů: zaprvé přináší novou koncepci využívání Předseda České advokátní údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů v rámci sdílení dat mezi orgány veřejné komory moci, přináší také bezpečné využívání cloud computingu orgány veřejné správy a novou formu realizace petičního práva v podmínkách informační společnosti odpovídající 21. století. Umožňuje soukromoprávní komunikaci datovými schránkami a zavádí efektní způsob, jakým mohou soukromoprávní uživatelé údajů využívat údaje z informačních systémů veřejné správy pro své účely. moje.kdpcr.cz

Daň z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Daňové hodnoty pro nepeněžní a peněžitý příspěvek na stravování v roce 2022 Zaměstnavatelé mohou poskytovat svým zaměstnancům daňově zvýhodněné stravování ve třech formách, a to zajištěním stravování ve vlastním stravovacím zařízení, zajištěním stravování prostřednictvím jiných subjektů (zahrnujeme sem i poskytování stravenek) a poskytováním peněžitého příspěvku zaměstnancům na stravování. V článku si uvedeme změny v daňových limitech pro rok 2022 vztahující se na stravování zaměstnanců. Ivan Macháček Daňový poradce

ákon o daních z příjmů specifikuje dva hodnotové limity pro daňové řešení příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců. Přitom hodnotová výše obou limitů je shodná:

daňově uznatelnými výdaji (náklady) zaměstnavatele jsou příspěvky na stravování poskytované jako nepeněžní plnění za jednu směnu maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin; od daně z příjmů ze závislé činnosti je u zaměstnance osvobozen peněžitý příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci za jednu směnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Nepeněžní plnění zaměstnavatele – poskytování stravenek Dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. V případě, že zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům stravenky, a to buď za úplatu, která je nižší než nominální hodnota stravenky, anebo je poskytuje bezplatně, pak na straně zaměstnanců je nepeněžní příspěvek zaměstnavatele na stravování osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti v plné výši.

Daňový limit při zajištění stravování formou nepeněžního plnění zaměstnavatele (poskytování stravenek) se vztahuje na daňovou uznatelnost výše nepeněžního plnění u zaměstnavatele. Na základě znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP jsou daňově uznatelnými výdaji (náklady) zaměstnavatele příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, přičemž se u zaměstnavatele za zajištění moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů považuje i poskytování stravenek. Pro rok 2022 činí na základě vyhlášky MPSV č. 511/2021 Sb. horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 118 Kč, takže v roce 2022 je u zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem (nákladem) výše příspěvku na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnanci až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % z částky 118 Kč, tedy maximálně 82,60 Kč. Část poskytnutého nepeněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování je u zaměstnavatele daňově neuznatelným výdajem (nákladem).

Peněžní plnění zaměstnavatele – poskytování stravenkového paušálu Daňový limit při zajištění stravování formou peněžního plnění zaměstnavatele (stravenkový paušál) se vztahuje na výši osvobození od daně poskytnutého stravenkového paušálu u zaměstnance. Dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Pro osvobození peněžitého příspěvku u zaměstnance je stanovena pouze limitní výše peněžitého příspěvku za jednu směnu, ale není stanovena podmínka pro toto osvobození odpracování alespoň tří hodin během stanovené směny. Pro rok 2022 činí na základě vyhlášky MPSV č. 511/2021 Sb. horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 118 Kč, takže v roce 2022 je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů peněžitý příspěvek zaměstnavatele na stravování (stravenkový paušál) až do výše 70 % z částky 118 Kč za jednu směnu, tedy maximálně 82,60 Kč. Část poskytnutého peněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování je u zaměstnance jeho zdanitelným příjmem. Dle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP je daňově uznatelným výdajem (nákladem) zaměstnavatele peněžitý příspěvek na stravování, a to v plné výši poskytnutého peněžitého příspěvku zaměstnavatelem zaměstnanci na jeho stravování.

Zásadní podmínky daňové uznatelnosti u zaměstnavatele Nezbytnou podmínkou daňově uznatelného příspěvku poskytnutého zaměstnavatelem na stravování zaměstnanců (vztahuje se jak na nepeněžní, tak na peněžitý příspěvek) moje.kdpcr.cz

Daň z příjmů

Nezbytnou podmínkou daňově uznatelného příspěvku poskytnutého zaměstnavatelem na stravování zaměstnanců je přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny alespoň tři hodiny.

je přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny aspoň 3 hodiny. Pokud se zaměstnanec nezúčastní pracovní směny anebo odpracuje pouze její část kratší tří hodin (z titulu dovolené, pracovní neschopnosti, poskytnutí neplaceného volna apod.), bude poskytnutý příspěvek zaměstnavatele na stravování u zaměstnavatele daňově neuznatelným výdajem (nákladem). Na daňově uznatelný příspěvek není nárok ani v případě, že zaměstnanec konal pracovní cestu v délce trvání od 5 hodin v příslušném kalendářním dni, tj. v případě, že zaměstnanci přísluší stravné. Příspěvek poskytnutý zaměstnavatelem na stravování důchodcům – bývalým zaměstnancům nebo zaměstnancům čerpajícím řádnou dovolenou, nelze považovat za daňově uznatelný výdaj (náklad) na straně zaměstnavatele. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle §88 odst. 4 ZP, bude delší než 11 hodin. V bodu 18 pokynu GFŘ č. D-22 k § 24 odst. 2 ZDP se uvádí, že při zajištění stravování prostřednictvím stravenek nebo elektronických karet se cenou jídla rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za zprostředkování jejího nákupu.

Daň z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Příklady daňového řešení stravenek a stravenkového paušálu Příklad 1 Zaměstnavatel poskytuje v roce 2022 zaměstnanci na jeho stravování peněžitý příspěvek ve výši 125 Kč na jednu směnu. Přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny. U zaměstnance přichází v úvahu ke zdanění z výše poskytnutého stravenkového paušálu částka 125 Kč – 82,60 Kč = 42,40 Kč. Částka 42,40 Kč x počet směn odpracovaných v příslušném měsíci bude zdaněna u zaměstnance jako příjem ze závislé činnosti a současně tato částka podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Plná výše peněžitého příspěvku poskytnutého zaměstnavatelem (125 Kč na jednu směnu) bude u zaměstnavatele jeho daňově uznatelným výdajem (nákladem). Daňovým výdajem zaměstnavatele bude v příslušném měsíci dále platba zákonného pojistného na sociální a zdravotní pojištění 33.80 % z částky 42,40 Kč x počet směn.

Příklad 2 Zaměstnavatel poskytuje v roce 2022 svým zaměstnancům bezplatně stravenky s vyznačenou nominální hodnotou: varianta A – 100 Kč varianta B – 160 Kč Přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny. U zaměstnance se bude jednat v obou variantách o nepeněžní plnění, které je podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP plně osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Zaměstnavatel pro stanovení daňové uznatelnosti příspěvku na stravenku bude postupovat podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP: ve variantě A může zaměstnavatel uplatnit do daňových nákladů 55 % z nominální hodnoty stravenky, tj. 55 Kč (55 % z částky 100 Kč), zbývající hodnota bezplatně poskytnuté stravenky 45 Kč bude daňově neuznatelným výdajem (může být však hrazena ze sociálního fondu zaměstnavatele tvořeného ze zisku), ve variantě B nemůže zaměstnavatel uplatnit do daňových nákladů 55 % z nominální hodnoty stravenky, protože tato částka 88 Kč (55 % z částky 160 Kč) převyšuje stanovený horní limit 70 % stravného; zaměstnavatel může do daňových nákladů uplatnit pouze částku 82,60 Kč (limit 70 % z částky 118 Kč) a zbývající hodnota bezplatně poskytnuté stravenky 77,40 Kč bude daňově neuznatelná.

Příklad 3 Porovnání bezplatného poskytnutí stravenky a peněžitého příspěvku zaměstnanci na stravování ve výši 120 Kč, přičemž přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny: Příspěvek zaměstnavatele na stravování

Zaměstnanec – osvobozeno od daně v Kč

Zaměstnanec – zdanitelný příjem v Kč

Zaměstnavatel – daňový výdaj v Kč

Stravenka

120

55 % z 120 = 66

Stravenkový paušál

82,60

37,40

120

Při poskytnutí stravenkového paušálu si zaměstnavatel dále uplatní jako daňový výdaj zákonné sociální a zdravotní pojištění 33.80 % z částky 37,40 Kč.

Příklad 4 Porovnání bezplatného poskytnutí stravenky a peněžitého příspěvku zaměstnanci na stravování ve výši 170 Kč, přičemž přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny: Příspěvek zaměstnavatele na stravování

Zaměstnanec – osvobozeno od daně v Kč

Zaměstnanec – zdanitelný příjem v Kč

Zaměstnavatel – daňový výdaj v Kč

Stravenka

170

70 % z 118 = 82,60

Stravenkový paušál

82,60

87,40

170

moje.kdpcr.cz

Daň z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Při poskytnutí stravenkového paušálu si zaměstnavatel dále uplatní jako daňový výdaj zákonné sociální a zdravotní pojištění 33.80 % z částky 87,40 Kč.

Příklad 5 Porovnání bezplatného poskytnutí stravenky a peněžitého příspěvku zaměstnanci na stravování ve výši 130 Kč s různým počtem hodin přítomnosti zaměstnance během stanovené směny. Příspěvek zaměstnavatele na stravování

Počet hodin přítomnosti na směně

Zaměstnanec – osvobozeno od daně v Kč

Zaměstnanec – zdanitelný příjem v Kč

Zaměstnavatel – daňový výdaj v Kč

Stravenka

130

Stravenkový paušál

82,60

47,40

Stravenka

130

71,50

Stravenkový paušál

82,60

47,40

130

Stravenka

130+130

71,50+71,50

Stravenkový paušál

82,60

47,40+130

130+130

Ze zdanitelného příjmu zaměstnance se odvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění a daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je zákonné sociální a zdravotní pojištění 33.80 % z výše zdanitelného příjmu zaměstnance.

Média Komory daňových poradců ČR Bulletin

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Komory daňových poradců ČR

1/2022

e komory TÉMA VYDÁNÍ: Digitalizac ístopředseda České advokátní Maisner, Ph.D., MCIArb.,m ROZHOVOR: JUDr. Martin ČR a jak se na ni připravit? a daní: jak pokročila v Digitalizace účetnictví i ﬁrmami komunikace s úřady Bankovní identita a vzdálená

Tematické zaměření každého čísla Vysoce odborné články Recenzovaný obsah Odborný garant každého čísla Stavovská společenská rubrika

ně čtvrtlet tištěná onická a elektr verze

práce z domova Daňověprávní aspekty

16.03.2022 17:16:46

i ký měsíčník Komory k /Oﬁciální elektronický

daňových poradců České

republiky

/Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin: CO BYSTE NEMĚLI PŘEHLÉDNOUT

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR globálních ﬁrem

7-8/2021

Zpravodajství ze světa daní a účetnictví Aktuální daňová legislativa a praxe Informace z dění v Komoře @ k a ž d ý Lifestylová témata a zajímavosti měs elektron íc icky Osobní rozvoj

/TÉMA VYDÁNÍ: Daně ze ziskuLuděk Niedermayer /ROZHOVOR: Europoslanec ika zařízení (ne)tvořící funkční celek s budovou /DANĚ Z PŘÍJMŮ: Problemat závěrek do sbírky listin /ÚČETNICTVÍ: Zakládání účetních

moje.kdpcr.cz

Komora daňových poradců ČR ve spolupráci se Slovenskou komorou daňových poradců pořádá

XIII. ročník diskusního semináře Česko-Slovenské fórum Za účasti soudců Nejvyšších správních soudů a zástupců finančních správ a ministerstev financí České a Slovenské republiky.

Brno, Hotel Continental

19.–20. května 2022

Hlavní témata 1. den – DPPO

2. den – DPH

Ɣ Zdanitelný příjem, co má a nemá podléhat dani – aktuální judikatura a výkladové problémy Ɣ Investice (majetek) vs. náklad – aktuální judikatura a výkladové problémy

Ɣ Převod práva nakládat jako vlastník Ɣ Praktické problémy spojené s DPH podvody typu missing trader

www.kdpcr.cz/forum2022

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Série podcastů NaDaně přivítala Radima Boháče a Lenku Froschovou Jdou právo a daně dohromady? U čeho si daňoví poradci nejvíce odpočinou? Jaká byla cesta daňových poradců k daním? Moderátor Matěj Nešleha v sérii podcastu NaDaně vyzpovídal další dva hosty. Těmi byli Radim Boháč, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy, a Lenka Froschová, vítězka Daňové naděje v soutěži Daňař roku 2019.

ložitost daňové legislativy je tématem již řadu let. Nově zvolený děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Radim Boháč se tvorbou legislativy zabýval na Ministerstvu financí a ví, jak je její tvorba náročná. „Problém je, že daňová legislativa je silně politicky exponovaná a prostor na koncepční tvůrčí práci je mnohem náročnější než v jiných legislativních oblastech,“ říká Radim Boháč. Jak se Radim Boháč dostal k oblasti daní? „Hrály v tom dva zásadní okamžiky. První byl ještě na studiích, když jsem studoval práva a bavilo mě počítat daňové příklady na seminářích. Druhý zlom nastal, když jsem dostal nabídku pracovat na Ministerstvu financí“. Kromě daňové legislativy se v současné době věnuje akademické sféře. V roce 2021 byl Akademickým senátem Univerzity Karlovy zvolen na pozici děkana. „Mám svých deset cílů, kterých bych chtěl během svého čtyřletého mandátu dosáhnout, ale především sním o vybudování moderní právnické fakulty pro 21. století. Vím, že to zní jako klišé a tvrdí to každý, tak uvidíme, zda se to podaří,“ vysvětluje. I přes pracovní nasazení se snaží Radim Boháč věnovat rodině a sportu. „Každá práce mě vždy pohltí a snažím se ji vždy odvést na sto procent. Přesto se snažím nějakým způsobem si od práce odpočinout, v tom mi pomáhá rodina, naše chalupa a běh. V létě nás čeká po dlouhé době i letní rodinná dovolená u moře.

moje.kdpcr.cz

Slíbil jsem ji manželce za mé vítězství v kandidatuře na děkana, slovo musím dodržet,“ říká. Šestým hostem podcastu NaDaně byla Lenka Froschová, vítězka kategorie Daňová naděje v soutěži Daňař roku 2019. V oblasti daňového poradenství se pohybuje více než sedm let, posledního tři a půl roku již s titulem daňového poradce. Dnes zastává manažerskou pozici v poradenské společnosti BDO Czech Republic, kde se specializuje převážně na korporátní daně. „Profese daňového poradce nebyla mojí profesní metou. Chtěla jsem se původně stát auditorem. Když jsem si po škole našla zaměstnání v malé firmě, mou pracovní náplní byla spíše oblast daňového poradenství pro klienty. Proto jsem se o tento obor začala více zajímat,“ vysvětluje svoji cestu k daňové profesi Lenka Froschová. Profese daňového poradce ji dovedla i k dalšímu úspěchu, a tím byla nominace v kategorii Daňová naděje. „Do této kategorie v soutěži Daňař roku 2019 mě nominoval můj tehdejší nadřízený a velmi mě tím překvapil. Považovala jsem to za výzvu, šla jsem do toho a podařilo se mi vyhrát. Vítězství se stalo mým hnacím motorem do další práce a motivátor pro vykonávání daňového poradenství jako takového,“ vzpomíná Lenka Froschová. Záznamy podcastů naleznete zde. (https://www.kdpcr.cz/podcast-nadane)

Správa daní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Stanovení převodní ceny u ﬁnančních transakcí, část IV. – významné aspekty týkající se aplikace principu tržního odstupu u cash-poolingových struktur Tento příspěvek je další částí zabývající se problematikou převodních cen u finančních transakcí, kdy cílí na cash-poolingové struktury a transakce s tím související z pohledu stanovení tržní úrokové sazby a doporučení, která pro tuto oblast vydává zejména Směrnice OECD o převodních cenách, resp. kap. X. Veronika Solilová Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Ústav financí; MENDELU v Brně, Provozně ekonomická fakulta, Ústav účetnictví a daní; znalkyně v oblasti převodních cen

Michal Ištok Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Ústav financí; Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Ekonomická fakulta, Katedra financií a účtovníctva

1. Cash-poolingové struktury Z hlediska technického provedení jsou rozlišovány dvě základní struktury, a to reálný a fiktivní cash-pooling.1 Nicméně v závislosti na dalších faktorech, jako jsou zapojené měny, právní vztah mezi zapojenými společnostmi a vedoucím cash-poolingu a mezi zapojenými společnostmi navzájem, přítomnost nerezidentů, počet zapojených zemí, počet úrovní zapojených společností (členů poolu), jakým způsobem jsou vyrovnány

jejich účty, zdali dochází ke zpětnému převodu zůstatků či dochází ke kompenzaci úroků, můžeme rozlišovat řadu různorodých klasifikací cash-poolingu, které se mohou ještě navzájem kombinovat, tak aby byly naplněny konkrétní požadavky klienta cash-poolingu. 2 Principem cash-poolingu, jak již bylo zmíněno v úvodním článku, je shromažďování přebytků peněžních prostředků všech zúčastněných členů poolu s cílem dosáhnout efektivnější správy hotovosti a řízení likvidity včetně snížení úrokových nákladů. V případě reálného cash-poolingu je zajištěno efektivnější řízení likvidity díky menší rezervě likvidních prostředků na master účtu, nežli by tomu bylo zapotřebí u jednotlivých účtů členů v poolu před zavedením cash-poolingu. Na základě výše vyrovnání jednotlivých účtů členů poolu v daném účetním dni lze definovat u reálného cash-poolingu: nulově vyrovnaný cash pooling – zero balance, tj. jednotlivé účty členů poolu jsou vyrovnány/dorovnány na nulu. Pokud jde o vyrovnání, jde o transakci tzv. sweep, kdy se převádí kreditní saldo účtu účastníka na master účet. V případě dorovnání jde o transakci tzv. cover, kdy dochází ke krytí debetního salda účtu účastníka převodem peněžních prostředků z master účtu. Pouze master účet může generovat úročení a v případě kontokorentů všechny vychází, resp. jsou shromažďovány na master účtu. Z toho důvodu tento typ cash-poolingu potřebuje jen tzv. denní kontokorentní úvěrové linky – DOL – daylight overdraft line. Kreditní úrok za přebyt1 Dle REŽŇÁKOVÁ, M. a kol. (2010). Řízení platební schopnosti podniku. 1. vyd. Praha: Grada, 191 s., ISBN 978-80-247-3441-5. 2 Více viz POLÁK, D. (2002). Cash pooling jako efektivní nástroj řízení hotovosti podniku. Diplomová práce, VUT FP Brno, a dále POLÁK, D. (2009). Cash pooling jako efektivní nástroj řízení hotovosti podniku. Disertační práce, VUT FP Brno.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

ky na jednotlivých poolech či debetní úrok za debetní salda musí být účtovány vedoucím cash-poolingu v souladu s běžnými tržními cenami či cílově vyrovnaný cash pooling – target balance, tj. jednotlivé účty členů poolu jsou dorovnány/vyrovnány na stanovenou cílovou částku dle požadavků konkrétního člena, zpravidla představující bezpečnostní rezervu.3 Reálný cash-pooling lze mimo jiné rozlišit na: se zpětným převodem zůstatků, tzv. dvousměrný – zůstatky jednotlivých poolů jsou převedeny na master účet, zpravidla na konci dne, a poté na začátku druhého dne jsou opět zpět převedeny na jednotlivé účty. U zúčastněných poolů s debetním saldem bude tedy docházet k tzv. overnight úvěrům. Výhodou dvousměrného reálného cash-poolingu je celkový lepší přehled vedoucího cash-poolingu o zůstatcích v/na jednotlivých poolech, dále efektivnější využití volných peněžních prostředků a snížení úrokových nákladů. bez zpětného převodu zůstatků, tzv. jednosměrný – zůstatky jednotlivých poolů jsou převedeny na master účet a již nejsou zpět převáděny.4 V případě fiktivního cash-poolingu je zajištěno efektivnější řízení likvidity díky zmenšení bankovního úrokového rozpětí (tj. rozdíl mezi kreditními a debetními úroky) a optimalizací kreditní nebo debetní pozice, nežli by tomu bylo u jednotlivých účtů členů v poolu před zavedením cash-poolingu. Nicméně úplná kompenzace úroků (tj. kdyby platba úroků nastala z čistých zůstatků na poolech), je omezována nejen z účetních důvodů, ale i z důvodu kapitálové přiměřenosti. Dále je možná pouze v případě, kdy účty zapojené do cash-poolingu patří jedné právnické osobě a jsou navíc vedeny u stejné banky. Kromě výše uvedených překážek dochází i k dalším regulacím ze strany IFRS a BASEL II., III. a IV., které znevýhodňují fiktivní cash-poolingu nebo ho způsobují dražším.5 Fiktivní cash-pooling lze rozlišovat na tyto základní varianty: s kompenzací úroků, kde můžeme rozlišit i víceměnový cash-pooling v rámci jedné jurisdice, s tzv. refundem anebo přeshraniční bez refundu.6

Správa daní

Fiktivní cash-pooling je často regulován a v praxi se tedy více využívá jeho modifikace v podobě fiktivního cash-poolingu s úrokovou optimalizací.

konkrétního kompenzačního ukazatele na denní bázi u jednotlivých účastníků poolu, úroků ze strany banky u těch účastníků, u nichž zůstatky na účtech přesahují kompenzaci zůstatků, a v neposlední řadě stanovení úrokové distribuce mezi zúčastněnými účty. Nicméně z důvodu nabízené úplné kompenzace úroků je fiktivní cash-pooling často regulován a v praxi se tedy více využívá jeho modifikace v podobě fiktivního cash-poolingu s úrokovou optimalizací. Úplná kompenzace úroků, jak již bylo zmíněno výše, v souladu s platnými regulacemi je umožněna tehdy, když je fiktivní cash-pooling poskytován jen výhradně jednomu právnímu subjektu, kdy všichni zapojení účastníci mají bankovní účty u jedné banky či spřízněné banky v jedné jurisdikci. Z toho vyplývá významné omezení fiktivního cash-

Fiktivní cash-pooling s úrokovou kompenzací 7 Umožňuje úplnou kompenzaci debetních a kreditních zůstatků a následně tedy úrokovou kompenzaci, jehož důsledkem je zúžení bankovního úrokového rozpětí. Vzhledem k úplné kompenzaci debetních a kreditních zůstatků se musí vždy zohledňovat, jak konkrétní účet účastníka poolu přispívá ke krytí, resp., čerpání kompenzačního zůstatku. V praxi jde o výpočet tzv. kompenzačního ukazatele. V rámci fiktivního cash-poolingu s úrokovou kompenzací dochází tedy nejen k výpočtu fiktivního zůstatku na master účtu, ale také ke stanovení kompenzovaného zůstatku, následně moje.kdpcr.cz

3 Dle REŽŇÁKOVÁ, M. a kol. (2010). Řízení platební schopnosti podniku. 1. vyd. Praha: Grada, 191 s., ISBN 978-80-247-3441-5. A dále POLÁK, D. (2002). Cash pooling jako efektivní nástroj řízení hotovosti podniku. Diplomová práce, VUT FP Brno, a POLÁK, D. (2009). Cash pooling jako efektivní nástroj řízení hotovosti podniku. Disertační práce, VUT FP Brno. 4 Viz výše, poznámka 3. 5 Více viz MELTZER, A. H. (1993). The Demand for Money: A Cross-Section Study of Business Firms. Quarterly Journal of Economics, 77, 405-422p. 6 Dle REŽŇÁKOVÁ, M. a kol. (2010). Řízení platební schopnosti podniku. 1. vyd. Praha: Grada, 191 s., ISBN 978-80-247-3441-5. 7 Dle viz poznámka 3.

Správa daní

-poolingu, a to že nelze úplnou kompenzaci úroků uskutečnit mezi různými právnickými osobami (pokud nejde o spřízněné osoby) a v rámci různých jurisdikcí. Mimo jiné samotný výpočet úplné kompenzace je ovlivněn i odlišnými přístupy jednotlivých jurisdikcí. Např. Česká republika se řadí mezi jurisdikce s vyššími restrikcemi pro bankovní ústavy, kdy do výše minimální rezervy banky je nutné zohlednit taktéž i zůstatky jednotlivých účastníků poolu a dochází tak k většímu vázání kapitálu pro samotnou banku s dopadem na výslednou cenu cash-poolingu. Oproti tomu u liberálnějších jurisdikcí se do výpočtu minimální rezervy banky poskytující cash-pooling zohledňuje pouze „netto“ pozice po započtení debetních a kreditních zůstatků účastníků poolu.

Víceměnový ﬁktivní cash-pooling v rámci jedné jurisdikce8

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Výhoda víceměnového fiktivního cash-poolingu je zejména v eliminaci často opakovaných a systematických převodů malých částek v cizích měnách, které tak generují zvýšené finanční náklady. De facto k potřebnému převodu dochází až po dosažení minimálního zůstatku v dané měně či k datu splatnosti v návaznosti na směnu zahraničních forwardů. Významná nevýhoda, která omezuje i širší praktickou aplikaci daného cash-poolingu, je skutečnost, že daný cash-pooling musí být spravován jen v rámci jedné jurisdikce. V praxi je nejčastěji využíván subjekty orientovanými na export a využívajícími tak několik účtů v různých denominovaných měnách, které je nutné převádět posléze na základní měnu. Dále pak subjekty, které vedou provozní náklady v odlišné měně, než jsou jejich klíčový zákazníci/dodavatelé, a potřebují tak optimalizovat/řídit svoji likviditu ve všech denominovaných měnách bez systematického převádění.

Fiktivní cash-pooling s refundem10 V případě, kdy je v rámci cash-poolingu využívání vícero měn, jedná se o víceměnový cash-pooling. Za této situace je fiktivní cash-pooling s úplnou kompenzací založen na kompenzaci kreditních a debetních zůstatků, ale již v původních denominovaných měnách (tj. bez reálného převodu na jednu měnu) v rámci samostatného právnického subjektu či právnických entit nicméně však v rámci skupiny (tj. spřízněné osoby), a to vždy jen v jedné jurisdikci. V rámci víceměnového fiktivního cash-poolingu je nutné využívat FX swapy 9 („overnight swapy), kdy samotným předmětem směny jsou měnové kurzy, které jsou použity na fiktivní směnu zůstatků u všech zúčastněných účtů poolu na jednu fiktivní společnou měnu, i když účastníci swapu stále zůstávají vlastníky původního měnového závazku/pohledávky, resp. zůstatky jsou stále drženy v původní denominované měně. Z časového hlediska je tento typ derivátu vázán na tří- nebo šestiměsíční období. Vzniklé swapové rozdíly jsou připisovány (tj. ve prospěch klienta) či odepisovány (tj. ve prospěch banky) k/z účtu účastníka cash-poolingu. Nicméně úrok je stanoven až z fiktivního konsolidovaného zůstatku po fiktivní směně na určenou měnu.

8 Viz poznámka 3. 9 FX swap prezentuje měnovou konverzi, kdy klient prodává peněžní prostředky v jedné měně za peněžní prostředky ve druhé měně za promptní kurz a současně realizuje zpětný nákup v dohodnutém forwardovém kurzu platném v okamžiku uzavření obchodu. FX swap je kombinací spotového a forwardového obchodu. Jednodušeji řešeno jde o směnu měnových závazků nebo pohledávek mezi dvěma či více subjekty. 10 Dle viz poznámka 3. 11 Je nutné podotknout, že v případě pouze kreditních či debetních úroků refund nevzniká. Vždy musí mít jeden účet kreditní a druhý debetní zůstatek, resp. kreditní či debetní úrok. Refund tedy vzniká v důsledku rozdílných úrokových sazeb. 12 Dle viz poznámka 3.

Vyznačuje se zejména tím, že s každým účtem účastníka poolu je nakládáno samostatně včetně vyrovnání úroků. Výpočet úroku je založen na kompenzaci kreditních a debetních zůstatků na účtech všech participujících účastníků poolu, kdy vychází tedy nejen z fiktivního zůstatku, ale i ze zůstatků na participujících účtech. Vyúčtování probíhá ve třech krocích, nejprve se vypořádají úroky vyplývající ze zůstatku na jednotlivých účtech, následně se na základě fiktivního zůstatku stanoví debetní či kreditní úrok (neboli fiktivní úrok) a poté vzniklý refund (tj. rozdíl mezi celkovou sumou úroků a fiktivním úrokem11) je rozdělen mezi účastníky poolu. Nicméně výše úroku vyplývá taktéž z konkrétního smluvního ujednání mezi bankou a účastníkem poolu. Navíc samotná alokace zjištěného refundu závisí na stanovených podmínkách vedoucího cash-poolingu. Konkrétně může proběhnout jen na master účet nebo proporcionálně na všechny zúčastněné účty či dle skutečných pohybů. Alokace refundu je taktéž problematická z daňového pohledu, a to zejména v případě přeshraničního cash-poolingu. Navíc v některých jurisdikcí není tato varianta povolena. V těchto případech se proto zpravidla využívá varianta fiktivního cash-poolingu bez refundu.

Fiktivní cash-pooling bez refundu (přeshraniční)12 V případě, že účastníci poolu jsou buď samostatnou právní entitou, anebo právními entitami, nicméně však v rámci skupiny (tj. spřízněné osoby), a mají své bankovní účty u jedné banky či případně spřízněné (partnerské) banky anebo v její pobočce v jiné jurisdikci a zároveň dané jurisdikce povolují fiktivní cash-pooling s kompenzací, jde o tzv. přeshraniční fiktivní cash-pooling. Za této situace je přeshraniční fiktivní cash-pooling s úplnou kompenzací založen na kompenzaci kreditních a debetních zůstatků, ale v rámci různých měnových účtů, kdy konsolidovaný moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

zůstatek na master účtu je veden v eurech, pokud zohledníme situaci České republiky a jejího členství v EU. Jelikož je výsledná pozice vedena v eurech, je nutné nejprve zůstatky všech zúčastněných účtů v poolu fiktivně převést na eura (pro tento účel může být použit FX swap anebo fixní/tržní sazba), posléze se stanoví úrok ze zjištěných pozic (opět u těch účastníků, u nichž zůstatky na účtech přesahují kompenzaci zůstatků) a v neposlední řadě se stanoví úroková distribuce mezi zúčastněnými účty, a to dle skutečných pohybů na zúčastněných účtech poolu. Nutné je podotknout, že zúčtovaný úrok je zaúčtován na konkrétních účtech v souladu s místními právními, účetními a daňovými předpisy. Ve srovnání s reálným cash-poolingem nabízí tento typ cash-poolingu stejný úrok jako v případě varianty nulově vyrovnaného, nicméně při nižších nesených nákladech, neboť nedochází reálně k převodům generovaných zůstatků. Pokud zohledníme skutečnost, že skupina podniků funguje v několika jurisdikcích, tak přeshraniční fiktivní cash-pooling prezentuje vysoce efektivní nástroj řízení likvidity. Z pohledu EU jde tedy o optimalizaci systému k řízení cash-managementu a likvidity na úrovni skupiny fungující v EU.

2. Vykazování cash-poolingu Z pohledu účetnictví je nutné rozlišovat, zdali jde o sdružování peněžních prostředků nebo o poskytování úvěru/půjčky. V prvním případě nemá fiktivní cash-pooling žádné účetní implikace, neboť při něm nedochází k fyzickým převodům hotovostních zůstatků. Naopak je tomu v případě reálného cash-poolingu, kdy je vhodné zachycovat denní převody finančních prostředků v analytické evidenci člena poolu jako finanční prostředky „na cestě“. Ve druhém případě půjde de facto o půjčku ve skupině a dle typu zůstatku cash-poolingového účtu se bude vykazovat v účetnictví buď závazek, nebo pohledávka ve skupině, tj. řádek rozvahy C.II.2.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba nebo C.II.6. Závazky – ovládaná nebo ovládající osoba. Za těchto okolností je vhodné pro tyto vztahy úvěrového typu sjednat odpovídající typy smluv. Dopad cash-poolingové struktury bude taktéž v přehledu o peněžních tocích. V případě možnosti disponovat s finančními prostředky na cash-poolingovém účtu se bude stav cash-poolingového účtu vykazovat jako peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, v opačném případě se bude vykazovat jako peněžní toky z finanční činnosti. Zvýšená opatrnost by měla být zejména v rámci reálného cash-poolingu přeshraničního, kdy je nutné posoudit případné povinnosti vůči České národní bance (ČNB) a finančnímu úřadu (transakce podléhají srážkové dani). Na základě zákona č. 219/1995 Sb., devizového zákona a zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, může ČNB požadovat od obchodních společností informace pro statistické účely a pro účely vyhodnocení platební bilance. Dále na základě vyhlášky 235/2013 Sb., o předkládání výkazů České národní bance, statisticky významnými vykazujícími osobami moje.kdpcr.cz

Správa daní

pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči zahraničí (dále Vyhláška 235/2013) budou některé cash-poolingové operace podléhat povinnému vykazování. ČNB na základě vyhlášky stanovuje rozsah vykazovaných informací vůči vykazující osobě; požadované předkládané výkazy jsou definované v příloze Vyhlášky 235/2013. Jednou z předkládaných informací jsou právě výkazy o cash-poolingových operacích. Vykazující osobou je dle Vyhlášky 235/2013 osoba/subjekt: která je tuzemským investorem s přímou investicí v zahraničí a výše jeho podílu na podnikání zahraniční společnosti nebo objem úvěrů poskytnutých nebo přijatých v rámci jeho přímé investice v zahraničí ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 2,5 mil. Kč, která je tuzemskou společností s přímou investicí zahraničního investora a výše podílu zahraničního investora na jejím podnikání nebo objem úvěrů poskytnutých nebo přijatých v rámci jeho přímé investice v tuzemsku ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 25 mil. Kč, u které celkový roční objem aktiv nebo pasiv ve vztahu k zahraničí ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 200 mil. Kč nebo u které celkový roční objem finančních úvěrů poskytnutých nebo přijatých ve vztahu k zahraničí ke konci kalendářního roku dosáhne alespoň 100 mil. Kč. Z toho plyne, že pokud cash-poolingové transakce budou vyhodnoceny jako půjčka ve skupině (tj. v případě reálného cash-pooling) a zároveň u subjektu jsou cash-poolingové operace nastaveny se zahraničními společnostmi ve skupině a dojde k překročení limitu 100 mil. Kč, bude tento subjekt považován dle Vyhlášky 235/2013 za statisticky významnou vykazující osobu s povinností sestavit k poslednímu dni každého kalendářního měsíce výkaz PB (ČNB) 41-12 „Finanční úvěry a účty v zahraničí“ – uvedený v příloze Vyhlášky 235/2013 a odeslat jej ČNB, a to vždy do 25 dnů následujícího měsíce.

3. Daňové aspekty cash-poolingových struktur a transakcí Jakmile je členovi poolu poskytnuta půjčka, resp. úvěr z důvodu nedostatečné likvidity, nedosažení cílové částky na účtu (tzv. bezpečnostní rezervy) či debetního salda na cash-poolingovém účtu, je na účastníky poolu nahlíženo jako na poskytovatele/příjemce půjčky či úvěru. Za těchto okolností obecně platí, že úroky z poskytnutých úvěrů, resp. půjček jsou obecně zdanitelným příjmem pro poskytovatele a daňově uznatelným nákladem pro příjemce. Nicméně u dlužníka je nutné zohlednit i pravidla nízké kapitalizace dle § 25 odst. 1 písm. w zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), které mohou omezit uznatelnost nákladových úroků, konkrétně ZDP stanoví: … „finanční výdaje (náklady), kterými se pro účely tohoto zákona rozumí úroky z úvěrových finančních nástrojů a související výdaje

Správa daní

(náklady), včetně výdajů (nákladů) na obstarání, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, pokud je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi (§ 23 odst. 7), a to ve výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou úhrn úvěrových finančních nástrojů od spojených osob v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěrového finančního nástroje banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrových finančních nástrojů“. Za daňově uznatelný náklad je tedy považován úrok z úvěrů a půjček poskytnutých spojenými osobami (tj. jde o osoby ekonomicky, personálně či jinak spojené dle § 23 odst. 7 ZDP) a výše úvěru/půjčky nepřesáhne šestinásobek či čtyřnásobek vlastního jmění dlužníka. Kromě problematiky nízké kapitalizace má další daňové dopady rozdělní konsolidovaného úroku a jeho zdanění, tj. případná srážková daň a/nebo daň z příjmů právnických osob a zápočet sražené srážkové daně v zahraničí, a taktéž je nutné posoudit aplikaci daně z přidané hodnoty. Je vhodné zdůraznit, že dle ZDP úrokové výnosy nepodléhají srážkové daně v případě českých rezidentů a jsou zdaněny v rámci všeobecného základu daně z příjmů právnických osob. Situace je však odlišná v případě platby úroku do/ze zahraničí, kdy platba bude podléhat srážkové dani na základě podmínek konkrétní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (pokud je uzavřená). Další významnou daňovou otázkou, kterou se musí věřitel i dlužník zabývat, jsou spojenými osobami dle § 23 odst. 7 ZDP, je stanovení výše úroku v souladu s principem tržního odstupu; v českých podmínkách s cenou obvyklou dle § 23 odst. 7 ZDP. Cash-poolingové struktury a s tím související transakce jsou významným nástrojem k efektivnějšímu řízení a správě peněžních prostředků a likvidity ve skupině. K řádné implementaci a ocenění cash-poolu je nutné, aby se cash-poolingové transakce a funkce vedoucího cash-poolingu řádně a přesně identifikovaly. Odměna za výkon funkcí vedoucího cash-poolingu by měla být posouzena vždy individuálně (případ od případu, kdy bude záviset na konkrétních skutečnostech a okolnostech daného případu) a vždy by měla být v souladu s principem tržního odstupu. Samotná finanční politika subjektu včetně cash-poolingu by měla zahrnovat také dlouhodobé monitorování cash-poolingových transakcí a v případě nutnosti i jejich přehodnocení. Nicméně právě dosažení souladu s principem tržního odstupu je nejvíce kritické, neboť naráží na jeden z klíčových faktorů, kdy cash-pooling je využíván výhradně jen v rámci skupin pod-

13 Stanovisko MF ČR, v rámci Zápisu z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 13.3.2002 – problematika cash-poolingu, dostupné z: https://www. financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-prispevky-kv-kdp/13032002. pdf. 14 Viz poznámka 6. 15 Viz výše.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

niků a na trhu tak neexistuje srovnatelná nezávislá transakce. Uplatnění principu tržního odstupu je velmi obtížné, protože není možné zjistit, za jakých podmínek by nezávislé subjekty do dané transakce, tj. do cash-poolingové struktury vstoupily (více viz kap. níže).

4. Přesné vymezení cash-poolingových transakcí Cash-pooling není zpravidla implementován ve standardní formě, což je důsledkem jeho komplexnosti a řad modifikací, aby byly naplněny požadavky konkrétního klienta. Přesné vymezení cash-poolingových transakcí bude tedy záviset na konkrétních skutečnostech a okolnostech každého jednotlivého případu, tak jak je to obvyklé ve všech řízených transakcích z pohledu problematiky převodních cen. Již v roce 2002 české Ministerstvo financí v rámci jednání s KDP (2002)13 uvádí ve svém vyjádření ze dne 13. 3., že nelze cash-pooling rozlišovat podle hlavního cíle transakce (tj. jestli jde o sdružování peněžních prostředků nebo poskytování/ přijetí úvěru), ale je třeba brát v úvahu skutečnost, zdali věřitel přenechal dlužníkovi peníze či nikoliv. Sdružování peněžních prostředků či poskytnutí úvěru je tedy klíčové k přesnému vymezení cash-poolingových transakcí a následně tedy i souvisejícím daňovým, účetním a jiným dopadům (např. reportování), jak již bylo prezentováno výše. Z pohledu převodních cen nepůjde jen o problematiku stanovení ceny obvyklé, neboť majitel master účtu, resp. vedoucí cash-poolingu, musí zaplatit kreditní úrok za vnitroskupinové vklady účastníků poolu odpovídající tržním úrokovým mírám/ cenám a odvádět debetní úrok za vnitroskupinové půjčky účastníků poolu taktéž odpovídající tržním úrokovým mírám/ cenám. Mimo jiné se musí posoudit problematika nízké kapitalizace (řešeno již výše), rozdělní konsolidovaného úroku a jeho zdanění, tj. případná srážková daň a/nebo daň z příjmů právnických osob a zápočet sražené srážkové daně v zahraničí (řešeno viz výše), a taktéž je nutné posoudit aplikaci daně z přidané hodnoty. V návaznosti na rozdělení konsolidovaného úroku mezi účastníky poolu je možné alokovat stejný úrok mezi účastníky jako v případě master účtu nebo alokovat stejný úrok mezi účastníky poolu, nicméně však s rozdílným úrokem na master účtu (ten zpravidla nese vyšší úrok z důvodu nesených a vykonávaných funkcí a zodpovědnosti ze strany vedoucího cash-poolingu), anebo každý účastník poolu ponese odlišný úrok vzhledem k jeho velikosti, ratingu, resp. úvěruschopnosti, neseného případného úvěrového rizika a dalších aspektů.14 Cena obvyklá, resp. obvyklý úrok by měl být obecně nastaven tak, aby účastník s kreditním zůstatkem dosáhl stejného nebo vyššího úroku, než by dosáhl u banky, a na druhou stranu účastník s debetním zůstatkem by měl mít stejné či nižší úrokové náklady, nežli by dosáhl u banky v případě kontokorentního účtu.15 Zde je nutné zdůraznit, že žádný člen moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

cash-poolingu by se transakcí nezúčastnil, pokud by je činil za horších podmínek. Proto je vždy nutné zohlednit reálně dostupné možnosti, které jsou u účastníků poolu k dispozici, a identifikovat i případné jiné výhody než jen lepší úročení, které mohou účastníkům plynout (tj. přístup ke stálému zdroji financování, snížení expozice vůči externím bankám nebo přístup k likviditě, která by jinak nemusela být k dispozici).16 Nicméně, cash-pooling není běžně používán ze strany nezávislých (nespojených) osob, z toho důvodu použití principu tržního odstupu vyžaduje pečlivé uvážení. Přesné vymezení cash-poolingových struktur by mělo zohlednit nejen fakta a okolnosti převedených zůstatků, ale i širší kontext podmínek cash-poolingu jako celku (neboť účastník poolu neukládá peněžní prostředky jako izolovanou transakci za účelem prostého výnosu z depozita, nýbrž chce zajistit/řídit svoji likviditu v rámci skupinové strategie, tj. uloží či odebere hotovost do/z poolu). Směrnice OECD o převodních cenách zdůrazňuje, že výsledky, resp. výhody či nevýhody, které ze záměrného jednání skupiny v rámci cash-poolingu plynou, musí být stanoveny na základě provedení důkladné funkční analýzy. V rámci ní je nezbytné určit: povahu výhody nebo nevýhody, výši poskytnuté výhody nebo újmy a jak má být tato výhoda nebo újma rozdělena mezi členy skupiny nadnárodních podniků.17 Jak již vyplývá z předchozího textu, výhodou cash-poolingu mohou být nižší úrokové náklady či vyšší úrokové výnosy, které vyplývají ze vzájemného vyrovnání kreditních a debetních zůstatků. Výše výhody by měla být vyčíslená s ohledem na výsledky, kterých by členové cash-poolingu dosáhli odděleně, pokud by uskutečňovali tyto transakce výhradně s nezávislými podniky. Dále vedoucímu cash-poolingu na základě vykonávaných funkcí a nesených odpovědností/rizik by měla být přidělena odpovídající odměna. Obecně vzato dle Směrnice OECD o převodních cenách, vedoucí cash-poolingu neprovádí více než koordinační nebo zprostředkovatelské funkce ve vztahu k master účtu, který je centralizovaným bodem pro řadu účetních záznamů tak, aby bylo vyhověno předem určeným cílovým zůstatkům účastníků cash-poolingu. Toto zejména platí v případě fiktivního cash-poolingu, kdy nedochází reálně k převodům zůstatků jednotlivých poolů na master účet. Pokud by vykonával i další funkce a nesl další významná rizika, náležela by vedoucímu cash-poolingu vyšší odměna. Navíc před určením odměny ať pro vedoucího cash-poolingu či ostatní účastníky poolu je nutné taktéž identifikovat a přezkoumat ekonomicky významná rizika spojená s cash-poolingem, jako je např. riziko likvidity (vyplývá z nesouladu mezi splatností kreditních a debetních zůstatků účastníků cash-poolingu) a úvěrové riziko (riziko ztráty vyplývající z neschopnosti účastníků cash-poolingu s debetními pozicemi splatit své závazky a zdali účastníci poolu mají finanční kapacitu k převzetí úvěrového rizika spojeného s dohodou o cash-poolingu), s přihlédnutím ke krátkodobé povaze kreditních a debetních pozic.18 moje.kdpcr.cz

Správa daní

Informace z funkční analýzy, bankovní jednání a reálně dostupné možnosti pro účastníky poolu mohou být jedinými zdroji o srovnatelných úrokových sazbách pro analýzu převodních cen.

Stanovení tržní úrokové sazby vztahující se na debetní či na kreditní pozici v rámci cash-poolingu rozděluje synergické výhody z něj plynoucí mezi účastníky poolu. Toto stanovení se obvykle provádí až po odečtu odměny pro vedoucího cash-poolingu. Navíc, jak již bylo zmíněno, výše odměny jednotlivých členů cash-poolingu vyplývá z provedené důkladné funkční analýzy a ze skutečnosti, že všichni účastníci poolu budou mít z ujednání (tj. vstupu do poolu) lepší prospěch (ať přímo ve srovnání úrokových sazeb, tak v případě jiných plynoucích výhod) nežli v případě neexistence dohody. Navíc informace z funkční analýzy, bankovní jednání a reálně dostupné možnosti pro účastníky poolu mohou být jedinými zdroji o srovnatelných úrokových sazbách pro analýzu převodních cen, neboť produkt cash-poolingu není využíván nezávislými subjekty.19

16 Dle OECD. (2022). Transfer Pricing Guidelines for Multinational Enterprises and Tax Administrations. Online. Paříž: OECD, 2022. Dostupné z: www.oecd.org/publications/oecd-transferpricing-guidelines-formultinational-enterprises-and-taxadministrations-20769717.htm. 17 Viz výše. 18 Viz výše. 19 Viz výše.

Správa daní

Směrnice OECD o převodních cenách taktéž zdůrazňuje, že je nutné zvážit změnu krátkodobé povahy kreditních a debetních pozic na pozici dlouhodobější. Konkrétně zdali nejde spíše o dlouhodobější vklad či termínovaný úvěr nežli o samotný cash-pooling. Jedna z praktických obtíží v takových situacích bude rozhodnutí o tom, jak dlouho by měla být taková pozice považována za součást cash-poolingu, než by mohla být potenciálně považována za něco jiného. Nicméně vzhledem k tomu, že cash-pooling je považován za ujednání týkající se krátkodobého řízení likvidity, bylo by vhodné zvážit, zda je stejný vzorec uplatňován rok co rok, a prověřit, jaká je politika finančního řízení skupiny nadnárodních podniků, a to vzhledem k tomu, že výnos z peněžních zůstatků je klíčovou otázkou finančního řízení s přesahem do daňové oblasti. 20 V neposlední řadě, co je nutné v rámci cash-poolingu přesně vymezit, jsou záruky – křížové záruky, které jsou zejména u fiktivního cash-poolingu či práva zápočtu mezi účastníky cash-poolingu, které reprezentují ujednání, která nejsou sjednávána mezi nezávislými stranami. V případě jejich existence je nutné zvážit, zdali za tyto záruky je nutné vyžadovat další poplatky. Výsledné posouzení však vždy vyplývá z konkrétní situace a okolností. Směrnice OECD o převodních cenách uvádí, že … „Každý ručitel poskytuje záruku pro všechny účastníky cash-poolingu, nicméně bez kontroly nad členstvím v cash-poolingu, nad objemem garantovaného dluhu a bez přístupu k informacím o stranách, kterým záruku poskytuje“. Navíc i ostatní strany poskytují záruky za stejné úvěry, s konečným výsledkem, že ručitel není schopen vyhodnotit své skutečné riziko pro případ selhání některého účastníka cash-poolingu. „Výsledek ujednání o křížových zárukách je vlastně v podobě formální (implicitní) záruky, resp. potvrzení, že by bylo na újmu zájmům skupiny nadnárodních podniků, kdyby nepodporovaly vedoucího cash-poolingu a tak, potažmo, i dlužníka. Za těchto okolností nemusí mít zajištěný dlužník prospěch nad rámec zlepšení své úvěruschopnosti, již lze přičíst implicitní podpoře ostatních členů skupiny, a z toho důvodu není potřeba vyžadovat žádný poplatek za záruku a jakákoli podpora v případě, že vychází od jiného člena skupiny, by měla být považována za kapitálový vklad. 21

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

5. Transfer pricing analýza Během analýzy převodních cen u cash-poolingových struktur (transakcí) je vhodné zvážit a následně mít řádně zdokumentované následující oblasti: Úrokové sazby u cash-poolu v rámci kreditního zůstatku / debetního zůstatku včetně případných úprav ve vztahu ke kreditnímu ratingu vedoucího cash-poolingu nebo k různorodým úrovním úvěruschopnosti členů cashpoolingu a rizikům dané jurisdikce. Případné úpravy srovnatelnosti ve vztahu ke měně cash-poolingové transakce v případě, kdy benchmark je uskutečněn pro jinou měnu. Funkčně rizikový profil vedoucího cash-poolingu a účastníků cash-poolingu. Křížové záruky, pokud jsou uzavřeny. Odměnu a úroveň ziskovosti vedoucího cash-poolingu. V případě vzniku rizika zacházení se sdružováním benefitů, resp. ztrát. Identifikaci a zacházení s jinými benefity (výhodami) cash-poolingu a dalšími skupinovými synergiemi. Ratingový rámec. Komerční racionalitu jednotlivých členů cash-poolingu včetně reálně dostupných možností. Skutečný úmysl a chování účastníků cash-poolingu. Přístup ke strukturálním úvěrovým a kreditním pozicím v rámci cash-poolingu (tj. stanovit maximální kreditní a úvěrový limit v rámci cash-poolingu). Obecná pravidla cash-poolingu a účel jeho využívání. Vnitroskupinové smlouvy, včetně těch cash-poolingových s bankami, zahrnující vnitroskupinové vazby. 22 Obecně lze analýzu převodních cen u cash-poolingových transakcí shrnout do čtyř základních kroků: 1) První krok: Přesné vymezení cash-poolingových transakcí 2) Druhý krok: Přesné vymezení a odměna vedoucího cash-poolingu 3) Třetí krok: Stanovení tržních úrokových sazeb a 4) Čtvrtý krok: Zajištění sdílení relevantních synergií vyplývající z cash-poolingu mezi členy cash-poolingu.23

První krok 20 Viz výše. 21 Viz výše. 22 CHWAŁA, U. a KRZYSZTOF, Ł. (2021): How to Take Intra-Group Financing Forward in Your Organization. In: BAKKER, A., KALE, S. (eds.). Transfer Pricing and Intra-Group Financing (Second revised edition): The entangled worlds of fi nancial markets and transfer pricing, IBFD, 2021. 23 MOERER, O., MAVRODIEV, G., a KALE, S. (2021): Common types of intra-group fi nancing arrangements. In: BAKKER, A., KALE, S. (eds.). Transfer Pricing and Intra-Group Financing (Second revised edition): The entangled worlds of fi nancial markets and transfer pricing, IBFD, 2021.

Přesné vymezení cash-poolingových transakcí, resp. cash-poolingové struktury bylo detailně vysvětleno v předcházející kapitole 4. Cílem je zejména pochopit podstatu dané transakce, cash-poolingové struktury (tj. o jaký typ jde, případně jakou kombinaci) a ekonomické souvislosti; zahrnutí konkrétních jurisdikcí a členů cash-poolingu; zjištění, zdali je zapojena nezávislá banka či spřízněná banka; uplatnění křížových záruk, pokud byly uzavřeny; určení měny či měn uplatněných v rámci cash-poolingu a stanovení funkčně rizikové profilu vedoucího cash-poolingu a členů cash-poolingu. moje.kdpcr.cz

Správa daní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Druhý krok Druhý krok se zabývá přesným vymezením a stanovením odměny vedoucího cash-poolingu, která vychází z jeho funkčně -rizikového profilu. Funkčně rizikový profil vyplývá zejména z posouzení výhod, resp. nevýhod a jejich výše včetně rozdělení těchto výhod/nevýhod mezi členy cash-poolingu. Navíc, jak již bylo řečeno, před určením odměny je nutné taktéž identifikovat a přezkoumat ekonomicky významná rizika spojená s cash-poolingem. V případě fiktivního cash-poolingu neprovádí vedoucí cash-poolingu více než koordinační nebo zprostředkovatelské funkce ve vztahu k master účtu. Oproti tomu v případě reálného cash-poolingu vedoucí cash-poolingu se navíc zabývá jeho každodenním řízením včetně administrace pozic členů cash-poolingu a s tím souvisejícími úrokovými sazbami. Analýza funkcí a rizik, zejména zdali vedoucí cash-poolingu nese a řídí ekonomicky významná rizika cash-poolingu, jako např. kreditní, měnové či riziko likvidity, je důležitá pro stanovení výše odměny. Obecně tedy platí, stejně jako v případě jiných funkčně rizikových profilů, že při výkonu významných funkcí a nesení významných rizik náleží vedoucímu cash-poolingu vyšší odměna. 24 Odměna vedoucího cash-poolingu u fiktivního cash-poolingu, resp. kdy jeho funkčně rizikový profil je rutinního charakteru, je v podobě poplatku, zejména fixního úrokového rozpětí, který závisí na velikosti spravovaných úvěrů. Další možností je v podobě kompenzace nesených provozních nákladů ve vztahu k řízení cash-poolingu s kombinací tržní nákladové přirážky, tj. nákladové rentability. U rutinního funkčního profilu vedoucí cash-poolingu vystupuje jako poskytovatel služby. 25 Odměna vedoucího cash-poolingu u reálného cash-poolingu, kdy vykonává a nese významné funkce a rizika, by měla vyplývat z úrokového rozpětí mezi kreditními a úvěrovými úrokovými sazbami a případně z podílu na výnosech vyplývajících z realokací synergií vzniklých v rámci cash-poolingu.26 Ve srovnání s odměnou při rutinním funkčním profilu je odměna vyšší.

Třetí krok Stanovení úrokových sazeb používaných v rámci cash-poolingu musí být v souladu s principem tržního odstupu. Směrnice OECD o převodních cenách uvádí, že v kontextu cash-poolingových struktur by měly úrokové sazby odpovídat krátkodobé podstatě cash-poolingu (zpravidla v rozmezí od denních až po tříměsíční), vyplývat z konkrétní denominované měny cash-poolu (často se využívají referenční sazby, jako např. LIBOR, IBOR atd.) a v neposlední řadě taktéž z neseného kreditního rizika (zpravidla se využívá kreditní rating skupiny či případně pro skupinu tvořící cash-poolingovou strukturu).27 Na základě těchto klíčových indikátorů se často jako zdroj dat využívají databáze Bloomberg Professional nebo Refinitiv Eikon. moje.kdpcr.cz

Vedoucí cash-poolingu by měl monitorovat aplikované úrokové sazby a aktualizovat je v návaznosti na aplikovaný časový rámec (denní až tříměsíční). V návaznosti na pravidelnou aktualizaci je dosaženo efektivního řízení a případného reflektování vývoje trhu a změn tržních podmínek.

Čtvrtý krok Sdílení generovaných synergií mezi členy cash-poolingu je poslední významnou částí zhodnocení, a tedy analýzy převodních cen u cash-poolingových struktur. Člen cash-poolingu by de facto nevstoupil do této struktury, pokud by nezískal z toho lepší prospěch/výhodu, ať v podobě nižších poplatků / nesených nákladů / administrativních výdajů při řízení jeho peněžních prostředků, a tedy i jeho likvidity či přímo výhodnější úrokovou sazbu nežli v případě neexistence dohody. Ačkoliv Směrnice OECD o převodních cenách zdůrazňuje nutnost sdílení synergií mezi členy cash-poolingu, jak toho dosáhnout, již kap. X. či případně I. neuvádí.

6. Závěr Článek cílil na identifikování významných aspektů, na které je potřeba se při analýze převodních cen a stanovení tržních úrokových sazeb zaměřit. Nicméně zajistit dodržení principu tržního odstupu u cash-poolingových struktur, a tedy jednotlivých cash-poolingových transakcí, je nelehký úkol. Zejména pokud zvážíme, že na trhu neexistuje srovnatelná nezávislá transakce, neboť nezávislé subjekty tento typ transakcí nevyužívají, a taktéž různorodé kombinace cash-poolingových struktur v praxi a s tím souvisejících výhod. Nesprávně nastavené úrokové sazby, které se odchylují od tržní úrokové sazby, a tedy od principu tržního odstupu, mají nezanedbatelné dopady a stejně jako v ostatních případech není radno nevěnovat této oblasti dostatečnou pozornost.

Poděkování Článek vznikl za podpory Technologické agentury ČR v rámci řešení projektu č. TL05000328 Stanovení obvyklé ceny u finančních transakcí náhledem principu tržního odstupu. Informace o projektu jsou dostupné na webové stránce: https://www.prevodni-ceny-ft.cz/

24 25 26 27

Viz výše, poznámka 16 Viz výše, poznámka 23. Viz výše, poznámka 23. Viz výše poznámka 16 a 23.

Kryptoměny

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Několik aktuálních postřehů ohledně nařízení o crowdfundingu V listopadu 2021 nabylo účinnosti nařízení 2020/1503 o evropských poskytovatelích skupinového financování pro podniky (nařízení). Nařízení upravuje na evropské úrovni crowdfunding jako jednu z možností financování podnikatelské činnosti. Nepokrývá však veškeré obchodní modely, které se obvykle pod crowdfunding podřazují, ale pouze jejich poměrně úzkou výseč. Jiří Kokeš Vedoucí advokát Aegis Law

uplatňování.3 Z dosud publikovaných Q&A lze za nejzajímavější považovat vyjádření ohledně využití SPV při poskytování crowdfundingových služeb a vyjádření ohledně přechodného období.4

Na které formy crowdfundingu se nařízení zejména ne/vztahuje?

o okamžiku adaptace nařízení1 do českého právního řádu2 není prakticky možné dle tohoto nařízení postupovat, tedy zejména podat žádost o povolení k činnosti poskytovatele služeb skupinového financování (poskytovatel služeb). Jak se již s ohledem na komplikovanost evropských předpisů týkajících se finančních trhů stalo v zásadě obvyklým standardem, taktéž ohledně nařízení publikovala ESMA své průběžně doplňované Q&A, jejichž cílem je zejména podpora jednotného postupu v oblasti dohledu nad dodržováním nařízení a při jeho

1 2 3 4 5 6

Dostupné zde. Viz průběh projednávání sněmovního tisku č. 95, dostupné zde. Dostupné zde. Čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 6 nařízení a čl. 48 odst. 1 nařízení. Recitál 7 nařízení a čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení. Převoditelnými cennými papíry se v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení rozumí převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 směrnice 2014/65/EU (MiFID). Vedle převoditelných cenných papírů může investice směřovat i do tzv. nástrojů přijatých pro účely skupinového financování. Pod tímto poněkud kryptickým označením se ukrývají převoditelné podíly v s.r.o. – v podrobnostech viz čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení. 7 Recitál 11 a čl. 8 odst. 1 nařízení. 8 Příjemci financování se obracejí na v zásadě neomezený okruh potenciálních investorů, kteří mohou investovat částky již v řádech stovek či tisíců korun. 9 Čl. 12 a 18 nařízení.

Nařízení crowdfundingem rozumí zprostředkování financování, v rámci kterého poskytovatel služeb prostřednictvím digitální (on-line) platformy umožní propojit investory s tzv. vlastníky projektů, kteří poptávají financování pro své podnikatelské záměry. Z tohoto vymezení je zřejmé, že nařízení nelze aplikovat na crowdfunding, prostřednictvím kterého má dojít k financování spotřebitelských (nepodnikatelských) projektů. 5 Nařízení rozeznává dva typy crowdfundingového financování, a to financování v podobě úvěrů (investor poskytuje vlastníku projektu prostřednictvím platformy provozované poskytovatelem služeb úvěr) a financování prostřednictvím koupě zejména převoditelných cenných papírů (investor kupuje prostřednictvím platformy provozované poskytovatelem služeb převoditelné cenné papíry emitované vlastníkem projektu).6 V zájmu zamezení střetu zájmů nesmí poskytovatel služeb držet žádnou účast v jakékoli nabídce skupinového financování na své platformě a nesmí jednat jako věřitel vlastníka projektu.7 V této souvislosti je zajímavá situace na českém trhu, kde v rámci tzv. participačních obchodních modelů, které lze ve většině případů označit za crowdfundingové (v širším slova smyslu)8, není neobvyklé, že příjemce financování, resp. jím ovládaná společnost, je zároveň osobou, která zajišťuje fungování participační platformy, tedy slovy nařízení, poskytovatelem služeb. S ohledem na uvedená omezení související se střetem zájmů lze mít za to, že tyto typy participačních modelů nebudou spadat do působnosti nařízení a nebude tak možné získat v souvislosti s nimi povolení ve smyslu nařízení a využít výhod evropského pasu.9 S ohledem na rizika spojená s crowdfundingem v zájmu (slovy nařízení) účinné ochrany investorů a zajištění mechanismu tržní disciplíny stanoví nařízení finanční práh rozhodný pro posouzení, zda dané zprostředkování financování je crowdfundingem moje.kdpcr.cz

Kryptoměny

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

ve smyslu nařízení či nikoli. Obecně tento práh činí maximálně 5 000 000 eur; v České republice bude do 10. 11. 2023 aplikován maximální práh 1 000 000 eur.10 S ohledem na v zásadě nulovou přímou úpravu crowdfundingu v českém právu je z regulatorního pohledu zajímavé, že zatímco crowdfunding v podobě poskytování úvěrů nebude při přesažení finančního prahu v zásadě nijak regulován, crowdfunding realizovaný prostřednictvím koupě převoditelných cenných papírů bude podléhat regulaci upravené v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu a nařízení o prospektu.11

Povinnosti poskytovatelů služeb Před podáním žádosti o povolení k činnosti poskytovatele služeb lze více než doporučit, aby každý potenciální žadatel provedl „regulatorní sebereflexi“ ve smyslu, zda povinnosti a omezení vyplývající z nařízení nepřevažují nad potenciálními výhodami. Pro ilustraci vybíráme z nařízení tato omezení a povinnosti poskytovatelů služeb: vedoucí orgán poskytovatele je povinen stanovit odpovídající politiky a postupy zajišťující účinné a obezřetné řízení, včetně oddělení funkcí, kontinuity činností a předcházení střetům zájmů, a zajistí dohled nad prováděním těchto politik a postupů, a to způsobem, který podporuje integritu trhu a zájmy investorů;12 pokud poskytovatel stanovuje cenu nabídky crowdfundingu, je povinen před učiněním nabídky skupinového financování provést přiměřené hodnocení úvěrového rizika crowdfundingového projektu nebo vlastníka projektu, včetně posouzení rizika, že vlastník projektu v případě úvěru, dluhopisu nebo jiné formy sekuritizovaného dluhu neuhradí k datu splatnosti jednu nebo více splátek;13 poskytovatel je povinen plnit průběžně a na žádost investora informační povinnost ohledně opatření ke zmírnění rizika, a to u všech úvěrů, ze kterých je portfolio složeno; poskytovatel nesmí jako své klienty v roli vlastníků projektů přijmout žádného ze svých společníků s podílem nejméně 20 %, ani své řídící osoby či zaměstnance, nesplní-li stanovenou informační povinnost a nezajistí-li, aby tyto osoby nepožívaly preferenčního zacházení či zvýhodněného přístupu k informacím;14 poskytovatelé musí plnit obezřetnostní požadavky včetně zavedení obezřetnostních záruk rovnajících se minimálně 25 000 eur;15 poskytovatelé jsou povinni plnit ve vztahu k regulátorovi každoroční informační povinnost, v rámci které poskytnou seznam projektů financovaných crowdfundingem včetně vlastníka projektu, získané částky, vydaného nástroje a souhrnné informace o investorech;16 poskytoval před tím, než poskytne potenciálním nekvalifikovaným investorům plný přístup k investování na své platformě, posoudí, zda a které nabízené služby jsou pro tyto investory vhodné;17 moje.kdpcr.cz

Crowdfunding realizovaný prostřednictvím koupě převoditelných cenných papírů bude podléhat regulaci upravené v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu a nařízení o prospektu.

vždy než potenciální nekvalifikovaný investor nebo nekvalifikovaný investor investuje částku přesahující 1 000 eur, nebo 5 % čistého jmění takového investora, poskytovatel služeb zajistí, aby takový investor obdržel varování před riziky, udělil poskytovateli výslovný souhlas a prokázal poskytovateli, že rozumí dané investici a jejím rizikům.

Závěrem Navzdory proklamovaným (a veskrze pozitivním) cílům nařízení usnadnit přístup k financování malých a středních podnikatelů, potvrdit životaschopnost podnikatelského záměru, provázat podnikatele s velkým počtem lidí poskytujících odborné zkušenosti a informace atd.18 se nelze s ohledem na stanovené povinnosti poskytovatelů služeb ubránit pochybnosti, zda přísně nastavená pravidla nepovedou ve svém důsledku spíše k neúspěchu „evropského crowdfundingového projektu“ navzdory lákavé vidině evropského pasu. Článek vyšel původně na portálu Epravo.cz, odkaz je zde.

10 Recitály 16 a 17 a čl. 49 nařízení. 11 Zákon č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129. 12 Čl. 4 odst. 1 nařízení. 13 Čl. 4 odst. 4 nařízení. 14 Čl. 8 odst. 2 nařízení. 15 Čl. 11 odst. 1 nařízení. 16 Čl. 16 odst. 1 nařízení. 17 Čl. 21 odst. 1 nařízení. 18 Recitál č. 3 a č. 4 nařízení.

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Novinky z oblasti české a evropské regulace ﬁnančních institucí Přinášíme výběr z lednového regulatorního žurnálu, který připravili experti z advokátní kanceláře Schönherr. Popisuje aktualizaci příručky evidování skutečných majitelů, stanovisko k otázce výplaty dividend skutečným majitelům nebo stanovisko k rozsahu a dopadu snižování rizika (de-risking) v EU. Ondřej Havlíček

Matěj Šarapatka

Schönherr

Finanční sankce uvalené vůči Ruské federaci a Bělorusku v souvislosti s konﬂiktem na Ukrajině Již v únorovém vydání našeho newsletteru jsme vás informovali o prvních sankcích uvalených na Ruskou federaci poté, co došlo z její strany k invazi na Ukrajinu. V této kapitole bychom chtěli na tuto zprávu navázat a seznámit vás s tím, jak vypadá aktuální situace v případě finančních sankcí uplatňovaných vůči Ruské federaci a nově i Bělorusku. Uvedené sankce byly uvaleny státy EU ve spolupráci, mimo jiné, s Velkou Británií a USA, přičemž ze strany EU se jedná o sankce, které ve většině případů schvaluje Rada EU. Jednotlivé sankce se dělí jednak na ty, které míří především na individuální osoby či konkrétní společnosti, a dále pak na ty, které jsou plošné a aplikovatelné v rámci jakéhokoliv styku s Ruskem a Běloruskem či jakýmikoliv osobami a orgány s nimi spojenými nebo je reprezentujícími. Aktuálně platné sankce jsou pak složené ze zpřísněných sankcí z roku 2014 uvalených po ruské anexi Krymu a ze sankcí zbrusu nových, přičemž mezi nejvýznamnější z nich patří: zákaz financování Ruska a jeho vlády a zákaz jakýchkoliv transakcí s ruskou centrální bankou nebo osobami jednajícími jejím jménem nebo na její pokyn; zabránění Rusku v přístupu ke kapitálovým a finančním trhům a službám EU;

zákaz poskytování jakéhokoliv financování na území Doněcké a Luhanské oblasti kontrolované separatisty nebo Ruskou federací a zákaz poskytování s tím spojených finančních a investičních služeb a podpory těmto oblastem nebo v těchto oblastech; zákaz financování a poskytování služeb souvisejících s, mimo jiné, vývozem či dovozem vojenského materiálu a technologií, zboží a technologií dvojího užití či pro rafinaci ropy do Ruska nebo na jeho území; zákaz nových investic do ruského energetického sektoru s několika výjimkami pro civilní jadernou energetiku a přepravu některých energetických produktů zpět do EU; zpřísnění dosavadního zákazu obchodování s cennými papíry a nástroji peněžního trhu, poskytování souvisejících investičních služeb a poskytování nových půjček ve vztahu ke konkrétním vyjmenovaným subjektům; od 12/04/2022 se také zakazuje kótovat a poskytovat služby v obchodních systémech v EU pro převoditelné cenné papíry jakékoli právnické osoby, subjektu nebo orgánu usazeného v Rusku, které jsou z 50 a více procent ve veřejném vlastnictví; zákaz přijímat vklady od ruských státních příslušníků nebo fyzických osob s bydlištěm v Rusku nebo od právnických osob, subjektů či orgánů usazených v Rusku, jestliže celková hodnota vkladů na úvěrovou instituci přesahuje 100 000 eur. V této souvislosti FAÚ upozorňuje, že byl zaznamenán značný moje.kdpcr.cz

Ostatní

příliv zahraničních plateb z Ruska nejčastěji denominovaných v eurech, přičemž se zejména jedná o transakce převyšující uvedený limit 100 000 eur; úvěrové instituce by proto měly této kategorii plateb věnovat zvýšenou pozornost; zmrazení majetku a zákaz zpřístupňování finančních prostředků vybraným ruským a běloruským činitelům; zákaz investovat do plánovaných projektů spolufinancovaných Ruským fondem přímých investic či se na nich jakkoliv podílet; zákaz prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet bankovky denominované v eurech do Ruska; zmrazení (zajištění) veškerých finančních prostředků a hospodářských zdrojů vybraných bank a fyzických nebo právnických osob, subjektů a orgánů s nimi spojených, včetně zmrazení veškerých finančních prostředků a hospodářských zdrojů, které příslušné banky vlastní, drží či ovládají – tento zákaz se týká následujících bank: (i) Bank Rossiya, (ii) PROMSVYAZBANK, (ii) VEB.RF; a zákaz ratingu Ruska a ruských společností ratingovými agenturami z EU a zákaz poskytování ratingových služeb ruským klientům. Příslušné sankce jsou pravidelně aktualizované a rozšiřované, jejich aktuální přehled lze nalézt zde, případně též na webových stránkách Rady EU. Obdobná omezení směřují i vůči Bělorusku, konkrétně se jedná například o zákaz využívání systému SWIFT pro vybrané banky (viz níže), zákaz transakcí s běloruskou centrální bankou, omezení finančních toků z Běloruska do EU a zákaz poskytovat Bělorusku eurobankovky. Další významnou sankcí, která zasluhuje samostatnou zmínku, je odstřihnutí vybraných subjektů od systému mezinárodních plateb SWIFT. V současné době bylo od systému SWIFT odstřiženo již 7 ruských bank a 3 banky běloruské. V případě ruských bank se jedná o (i) Bank Otkritie, (ii) Novikombank, (iii) Promsvyazbank, (iv) Rossiya Bank, (v) Sovcombank, (vi) VNESHECONOMBANK (VEB) a (vii) VTB BANK, v případě běloruských pak o (i) Belagroprombank, (ii) Bank Dabrabyt a o (iii) Rozvojovou banku Běloruské republiky. Dle odhadů Institutu pro mezinárodní finance (Institute of International Finance) je v Rusku systém SWIFT využíván u 75–80 % všech kartových transakcí, očekává se tedy značný dopad tohoto opatření na ruský finanční systém, a to i přestože nebyl, alespoň prozatím, aplikován plošně, ale pouze na vybrané subjekty. Česká bankovní asociace nicméně ve svém vyjádření ujišťuje, že vyřazení zmíněných bank ze systému SWIFT by nemělo mít žádný zásadní vliv na tuzemský bankovní systém. Obdobně se v tomto směru vyjádřila i ČNB, přestože spíše v souvislosti s pádem SB CZ (viz níže).

Selhání banky Sberbank CZ a postup pro obdržení náhrady vkladů Další významnou událostí, která nastala v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a která zčeřila vody českého bankovního sektoru, moje.kdpcr.cz

je rozhodnutí ČNB zahájit proces odejmutí bankovní licence tuzemské banky Sberbank CZ. ČNB k tomuto rozhodnutí došla poté, co se výrazně zhoršila likviditní situace Sberbank CZ v souvislosti se značným odlivem vkladů po zahájení ruské invaze. Dle bankovní rady ČNB se tímto Sberbank CZ dostala do situace, kdy selhává a kdy nelze předpokládat, že by toto selhání mohlo být v přiměřené lhůtě odvráceno jinými opatřeními. Jako první krok vůči Sberbank CZ vydala ČNB v rámci správního řízení předběžné opatření, na základě kterého se má Sberbank CZ zdržet: jakéhokoliv poskytování úvěrů včetně umožnění čerpání úvěrů nebo jejich části a prodloužení splatnosti již poskytnutých úvěrů; jakéhokoliv přijímání vkladů; jakéhokoli jednání vedoucího k pořizování (nákupu) aktiv s přiřazenou rizikovou váhou větší než 0 % podle článků 114– 134 CRR s výjimkou aktiv nutných k zajištění běžného provozu a s výjimkou ukládání vkladů v bankách, kterým byla k jejich činnosti udělena licence podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, nebo bankách se sídlem v členských státech EU s výjimkou bank ze skupiny Sberbank a zcizování aktiv či jejich zatěžování právy třetích osob, přičemž jsme toho názoru, že výše uvedená omezení svým rozsahem automaticky zahrnou i zákaz případných zápočtů a netting existujících závazků a pohledávek u/vůči Sberbank CZ. Pokud se klienti Sberbank CZ, kteří nestihli vybrat své vklady či převést své produkty k jiným bankovním institucím, chtějí dostat ke svým vkladům, jsou v současné době odkázáni na Garanční systém finančního trhu („GSFT“), který je zodpovědný za vyplácení náhrad vkladů. Ze zákona jsou vklady pojištěny až do výše 100 000 eur (cca 2.5 milionu CZK) na jednoho klienta u jedné banky, přičemž GSFT bude náhrady vyplácet prostřednictvím vybraných poboček Komerční banky, a. s., po dobu tří let, počínaje 09/03/2022. Za určitých zákonem přesně stanovených okolností lze fyzickým osobám přiznat i tzv. zvýšené náhrady za dočasně vysoké zůstatky převyšující částku 100 000 eur (více informací k podmínkám zde). Dne 16/03/2022 pak GSFT zahájil i vyplácení náhrad za pohledávky z vkladů vedených na účtech advokátních úschov u Sberbank CZ. Při vyřizování výplaty v případě právnických osob je třeba na pobočce Komerční banky předložit následující dokumenty: originál, úředně ověřenou kopii nebo elektronicky podepsaný platný výpis z OR nebo z jiného veřejného rejstříku, který není starší než 3 měsíce; průkaz totožnosti osoby jednající za právnickou osobu a doklady ke zjištění totožnosti skutečného majitele, pokud se jedná o částku převyšující ekvivalent 15 000 eur. Vyčerpávající popis postupu k výplatě náhrad vkladů fyzických i právnických osob můžete nalézt zde. V případě vkladů, které převyšují částku 100 000 eur, bude možné uplatnit nárok na výplatu zbytkové částky až v případě, kdy bude ze strany ČNB v rámci procesu řešení krize určen další postup. Ve hře jsou momentálně následující scénáře:

Ostatní

(i) prodej Sberbank, tedy její převzetí novým akcionářem, který se postará o uspokojení pohledávek všech věřitelů – v takovém případě lze předpokládat, že veškeré pohledávky klientů vůči bance budou uspokojeny v plné výši; (ii) odnětí bankovní licence, po kterém bude následovat vstup do likvidace – za této situace by po jmenování likvidátora ze strany ČNB došlo k vypořádávání majetku banky; a (iii) v případě, kdy aktiva banky nebudou dostatečná k uspokojení všech pohledávek, respektive k jejich uspokojení v plné výši, bude se situace Sberbank řešit v rámci insolvenčního řízení, do kterého budou muset jednotliví věřitelé přihlásit své pohledávky; je třeba upozornit, že tento proces by v případě banky a značného množství jejích věřitelů trval poměrně dlouhou dobu (v řádu let) s tím, že uspokojení pohledávek v plné výši není příliš pravděpodobné. Předpokládáme, že se o postupu a následném osudu Sberbank rozhodne v blízké době, o čemž vás samozřejmě budeme informovat. Konkrétní datum je však v současnosti neznámé.

Regulace s působností napříč sektory 25/03: ESAs – Aktualizace společného stanoviska ohledně aplikace nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR) – Evropské orgány dohledu (ESAs) aktualizovaly své společné stanovisko týkající se aplikace nařízení SFDR, v rámci kterého doporučují, aby příslušné vnitrostátní orgány a účastníci trhu využili stávající přechodné období od 10/03/2021 do 01/01/2023 k přípravě na uplatňování nařízení EK obsahujícího regulační technické standardy (RTS) a zároveň k uplatňování příslušných opatření SFDR a taxonomického nařízení. ESAs dále uvádějí, že v souladu s články 5 a 6 taxonomického nařízení se v rámci dohledu v případě zveřejňování informací během přechodného období počítá s tím, že účastníci finančního trhu by měli přesně procentuálně kvantifikovat rozsah, v jakém jsou podkladové investice finančního produktu přizpůsobeny taxonomii. Dle ESAs je též v případě nedostatku dostupných informací možné používat veřejné informace publikované společnostmi, do nichž bylo investováno, nebo od třetích stran, jako jsou rozliční poskytovatelé služeb. 15/03: ESAs – Upozornění pro spotřebitele ohledně rizik spojených s kryptoaktivy – Evropské orgány dohledu (ESAs) vydaly v souvislosti se zvýšeným zájmem o kryptoaktiva a jejich rozsáhlou propagací společné upozornění, v rámci kterého varují před riziky spojenými s těmito nástroji. Dle orgánů dohledu nejsou kryptoměny pro spotřebitele ani ideální investicí, ani platebním prostředkem či prostředkem směny. Mezi rizika, na která ESAs upozorňují především, patří: 1. ztráta všech investovaných peněz; 2. vysoká volatilita cen v rámci krátkých období; 3. riziko podvodů, operačních chyb nebo kyberútoků a 4. v případě potenciálního problému je velmi nepravděpodobné, že bude mít investor nárok na ochranu nebo odškodnění.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Investiční společnosti a fondy 30/03: ESMA – Zátěžové testování investičních fondů specializujících se na korporátní dluh a nemovitosti – ESMA ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu provedla zátěžové testování investiční fondů zaměřené na rizika likvidity u fondů specializujících se na korporátní dluh a nemovitosti. Přestože dle výsledků nepředstavují tyto fondy značné riziko pro finanční stabilitu, je u nich dle ESMY stále prostor pro zlepšení a monitoring tak bude i nadále pokračovat, zejména pokud jde o zátěžové testování likvidity a oceňování méně likvidních aktiv.

Kapitálový trh 29/03: ESMA – Návrh regulačních technických standardů (RTS) týkajících se vedoucích orgánů poskytovatelů služeb hlášení orgánů (DRSP) – ESMA vypracovala návrh RTS vycházející z pokynů pro DRSP, který obsahuje kritéria pro řádné a obezřetné vedení DRSP a pro zlepšení jejich provozní efektivnosti podle MiFIR. Návrh směřuje, mimo jiné, k zabránění střetu zájmů mezi členy vedoucích orgánů a uživateli služeb DRSP. 28/03: ESMA – Finální zpráva k emisním povolenkám a souvisejícím derivátům v EU – ESMA zveřejnila finální zprávu týkající se Evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS), konkrétně obchodování s emisními povolenkami a deriváty emisních povolenek. Dle vyjádření ESMY nemá na základě nasbíraných dat fungování ETS žádné zásadní trhliny, přesto však ESMA předkládá určitá doporučení v oblasti transparentnosti a monitoringu, mimo jiné: 1. doporučení rozšířit kontroly řízení pozic na obchodníky obchodující s deriváty na emisní povolenky; 2. doporučení zvýšit úroveň transparentnosti u OTC derivátů a 3. doporučení poskytnout orgánu ESMA přístup k transakcím na primárním trhu. 28/03: ESMA – Návrh revize regulačních technických standardů (RTS) 1 a 2 souvisejících s transparentností podle nařízení MiFIR – ESMA navrhla revize RTS 1 a 2, které upřesňují požadavky na transparentnost podle nařízení MiFIR pro kapitálové a nekapitálové nástroje s cílem režim transparentnosti zpřehlednit, zlepšit a zjednodušit. Jedná se o první ze dvou částí plánovaných revizí, v rámci které se řeší primárně otázky, jež získaly širokou podporu zúčastněných stran a/nebo jsou považovány za důležité v souvislosti se zřízením poskytovatele konsolidovaných obchodních informací. 25/03: ESMA – Prodloužení uznávání ústředních protistran ze Spojeného království – ESMA rozhodla prodloužit uplatňování rozhodnutí o uznání podle článku 25 nařízení EMIR pro tři ústřední protistrany zřízené ve Spojeném království, konkrétně pro ICE Clear Europe Ltd., LCH Ltd. and LME Clear Ltd. Prodloužení bude trvat do 30/06/2025. ESMA dále moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

oznámila sérii aktualizací v souvislosti s dalšími ústředními protistranami ze třetích zemí, konkrétně přehodnocení rozhodnutí o uznání již dříve uznaných ústředních protistran, uzavření revidovaných memorand o porozumění s příslušnými orgány třetích zemí a také první uznání Národní clearingové společnosti pro cenné papíry. 22/03: AKAT/ČNB – Podmínky pro nabízení produktů subjekty podle § 15 ZISIF kvalifikovaným investorům s limitem 1.000.000 CZK – AKAT v reakci na aféry poslední doby a rozmáhající se využívání vehiklů dle § 15 ZISIF provozující správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním (minifondy) zveřejnila odpověď ČNB na kvalifikovaný dotaz ohledně podmínek nabízení produktů minifondy kvalifikovaným investorům, jejichž limit investice činí 1.000.000 CZK. ČNB k dotazu uvedla následující: 1. nabízení produktů investorům s investicí ve výši min. 1.000.000 CZK je možné jedině za předpokladu, že bude osobou s odpovídajícím povolením ČNB proveden test vhodnosti, jinak lze nabízet investici pouze investorům s investicí nad 125 000 eur; 2. i když minifondy nepodléhají dohledu ČNB, ČNB jim uloží odpovídající sankci v případě, že budou nabízet investice veřejnosti, tedy širšímu okruhu investorů, kteří nesplňují znak kvalifikovanosti, čímž se dopustí přestupku. Celá odpověď ČNB je ke stažení zde. 16/03: EK – Návrh revize nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů (CSDR) – EK připravila návrh revize nařízení CSDR, který je součástí akčního plánu pro unii kapitálových trhů z roku 2020 a jehož cílem je zefektivnit a posílit bezpečnost vypořádávání obchodů s cennými papíry v EU. Na základě tohoto návrhu budou zavedena přiměřenější a účinnější pravidla, díky nimž se sníží náklady centrálních depozitářů cenných papírů na dodržování předpisů a omezí se jejich regulatorní zátěž. Mezi navrhované změny patří následující: 1. zjednodušení a zefektivnění procesu pasportizace, díky kterému bude stačit jediné povolení pro působení v celé EU; 2. optimalizace spolupráce mezi orgány dohledu pomocí nových kolegií depozitářů cenných papírů, díky kterým by mělo dojít ke sbližování postupů v oblasti dohledu; 3. stanovení podmínek, za kterých mají centrální depozitáři možnost získat přístup k bankovním službám, díky čemuž budou moci poskytovat služby vypořádání ve vícero měnách a současně podnikům nabízet příležitost získat financování od větší skupiny investorů; 4. úprava některých prvků režimu disciplíny při vypořádávání, např. změna postupu, v rámci kterého by se mohly uplatňovat povinné náhradní koupě; a 5. zefektivnění dohledu nad centrálními depozitáři cenných papírů ze třetích zemí. 15/03: ESMA – Hodnocení a doporučení týkající se změn nařízení MiFIR navrhovaných EK – ESMA zveřejnila dopis adresovaný EK ohledně návrhu změn nařízení MiFIR, které se týkají moje.kdpcr.cz

Ostatní

Cílem revize nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů, který je součástí akčního plánu pro unii kapitálových trhů z roku 2020, je zefektivnit a posílit bezpečnost vypořádávání obchodů s cennými papíry v EU. především transparentnosti tržních dat, odstranění překážek pro vznik systémů konsolidovaných obchodních informací (CTS) a optimalizace obchodních povinností zákazu přijímat platby za předávání pokynů klientů. ESMA obecně návrh EK podporuje s tím, že kromě technických komentářů ke zmíněným tématům navrhuje i konkrétní doporučení: 1. poskytnout více času k výběrovému řízení CTS; 2. oddělení procesu výběru od procesu autorizace; 3. doporučení, aby ESMA vypracovala příslušné regulatorní technické standardy místo delegovaného nařízení EK v přenesené působnosti; 4. prodloužení lhůty, po jejímž uběhnutí by byla ESMA posuzována jako možný náhradní CTS (jako tzv. fall-back solution); 5. zjednodušení režimu odkladů pro nekapitálové nástroje, jak je navrženo v revizní zprávě ESMY o transparentnosti nekapitálových nástrojů a 6. zajistit rovné podmínky v celé EU a přidat samostatný mechanismus pozastavení povinností týkajících se obchodování s deriváty. 14/03: ESMA – Reakce na ruskou invazi na Ukrajinu v oblasti finanční regulatoriky – ESMA ve spolupráci s příslušnými národními orgány bedlivě monitoruje dopad války na Ukrajině na finanční trhy, na základě čehož se rozhodla vydat řadu informací ohledně jejích dohledových a koordinačních aktivit, včetně navazujících doporučení pro účastníky trhu: 1. dodržování sankcí – ESMA doporučuje všem účastníkům trhu přísně dodržovat sankce uvalené EU; případné otázky a nejasnosti týkající se implementace těchto sankcí budou osvětleny ze strany EK; 2. poskytování tržních informací – emitenti by měli zveřejňovat co nejdříve veškeré informace týkající se dopadů krize

Ostatní

na jejich vyhlídky a finanční situaci v souladu s povinnostmi ohledně transparentnosti podle nařízení o zneužívání trhu a 3. informování o finanční situaci – emitenti by měli ve své finanční zprávě za rok 2021 (pokud ještě nebyla zhotovena) a případně ve svých mezitímních finančních zprávách a na valné hromadě dbát na transparentnost, a to jak z hlediska kvalitativního, tak i kvantitativního, pokud jde o skutečné a předvídatelné přímé a nepřímé dopady krize na jejich obchodní činnost, expozici vůči postiženým trhům, dodavatelské řetězce, finanční situaci a hospodářské výsledky.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

mohl být standard EU pro zelené dluhopisy (EU Green Bond Standard) implementován v rámci sekuritizací a zda by měl být zaveden zvláštní rámec pro udržitelnou sekuritizaci. Po zhodnocení stávajícího stavu se zpráva soustředí na: 1. aplikaci standardu EU pro zelené dluhopisy v rámci sekuritizací; 2. význam, důsledky a možnou podobu specializovaného rámce pro udržitelné sekuritizační produkty a 3. povahu a obsah informací o udržitelných sekuritizačních produktech.

Pojišťovny Platební služby 02/03: PSP – Novela zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (ZPS) – Vládní návrh zákona, kterým se mění ZPS a další související zákony, prošel druhým čtením. Novela se primárně zabývá úpravou služby tzv. dynamické konverze měn (Dynamic Currency Conversion – DCC), díky které mohou být zákazníkům účtované částky převedené na tu měnu, ve které je veden jejich účet. V rámci předkládané novely se navrhuje úprava veřejnoprávního dohledu nad poskytováním služeb DCC, který by měla v případě bankomatů na starosti ČNB a v případě obchodníků Česká obchodní inspekce. Současně se navrhuje, aby poskytovatelé této služby podléhali povinnosti opatřit si k provozování této činnosti odpovídající licenci. Předpokládaný termín nabytí účinnosti je 01/07/2022.

Banky 21/03: EBA – Finální návrh regulačních technických standardů (RTS) týkajících se pravděpodobnosti selhání (probability of default – PD) a ztráty při selhání (loss given default – LGD) – EBA zveřejnila finální návrh RTS týkající se PD a LGD u modelů rizika selhání pro instituce používající nový přístup interního modelu (IMA) podle fundamentální revize obchodního portfolia (Fundamental Review of the Trading Book – FRTB), které upřesňují požadavky na odhad PD a LGD pomocí interní metodiky instituce nebo externích zdrojů podle nařízení CRR. Návrh RTS upřesňuje, mimo jiné, že interní metodika používaná k výpočtu PD a LGD v rámci modelu rizika selhání by měla splňovat všechny požadavky platné pro odpovídající přístup založený na IRB (Internal Ratings-Based) přístupu. Dále také RTS upřesňují požadavky, které musí externí zdroje splňovat pro jejich použití v rámci modelu rizika selhání, a zajišťují, aby metodika použitá k odvození PD a LGD z těchto zdrojů byla koncepčně správná. 02/03: EBA – Zpráva o vývoji rámce pro oblast udržitelných sekuritizací – EBA vypracovala zprávu týkající se oblasti udržitelných sekuritizací v souvislosti s nařízením o evropských zelených dluhopisech, v rámci které analyzuje nedávný vývoj a výzvy spojené se zavedením udržitelnosti na sekuritizačním trhu EU. Zpráva mimo jiné zkoumá, jakým způsobem by

31/03: EIOPA – Návrh implementačních technických standardů (ITS) týkajících se požadavků na pravidelné oznamování orgánům dohledu a zveřejňování informací – EIOPA vypracovala návrh ITS k požadavkům na pravidelné oznamování orgánům dohledu a zveřejňování informací podle směrnice Solventnost II, na základě kterého by mělo dojít především k lepší ochraně pojistníků. Návrh, mimo jiné, cílí na snížení nákladů na vykazování zpráv pro většinu pojišťoven či na kvalitnější dohled díky zahrnutí některých nových informací o vznikajících rizicích.

AML 04/03: FATF – Změny doporučení č. 24 – FATF přijal změny doporučení č. 24 a výkladové poznámky k němu, dle kterých mají země zabránit zneužívání právnických osob k praní peněz nebo financování terorismu a zajistit, aby byly k dispozici odpovídající, přesné a aktuální informace o skutečném vlastnictví a ovládání právnických osob. Změny doporučení obsahují, mimo jiné, požadavky: 1. na zavedení tzv. vícestranného přístupu, tedy použití kombinace různých mechanismů pro shromažďování informací o skutečném vlastnictví, aby tyto informace byly příslušným orgánům k dispozici včas; 2. dle kterých by jednotlivé země měly zajistit, aby informace o skutečném vlastnictví byly uchovávány veřejným orgánem nebo subjektem fungujícím jako registr skutečných majitelů, případně mohou použít alternativní mechanismus, pokud takový mechanismus rovněž poskytuje příslušným orgánům účinný přístup k takovýmto informacím; 3. aby se země řídily přístupem založeným na riziku (risk-based approach) a zvažovaly rizika nejen u právnických osob pocházejících z dané země, ale i ze zemí jiných; a 4. na přísnější kontrolní mechanismy, které mají zabránit zneužívání akcií na majitele a jmenování zástupců či zmocněnců/pověřenců (nominees), včetně zákazu emise nových akcií na majitele a warrantů s akciemi na majitele jako podkladovým aktivem a konverze nebo imobilizace stávajících akcií, včetně přísnějších požadavků na transparentnost plných mocí k výkonu práv spojených s těmito akciemi a s vedením společností. moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny Ostatní O Ost Anketa statní Téma t tní KDP ČR.

e-Bulletin Komoryporadce. daňových poradců ČR / 5/2022 * Nakupujte pro daňové v e-shopu

Bytové domy – zdroj příjmů i povinnosti správa nemovitosti v daňových a právních souvislostech, kapitola daní zpracována komplexněji, k nemovitostem jako takovým

moje.kdpcr.cz moje mo j .k je .kdp pcr.cz .c cz

Tabulky a informace pro daněa podnikání přehled nejdůležitějších pojmů, sazeb, postupů a údajů z daňových zákonů pro rok 2022

zvýhodněná cena pro DP 414 Kč běžná cena 460 Kč zvýhodněná cena pro DP 2663 Kč běžná cena 2959 Kč

zvýhodněná cena pro DP 495 Kč běžná cena 550 Kč Právnická angličtina rozvoj jazykových dovedností a rozpoznávání problematických oblastí, kde mezi právními systémy není přesný přesah

Nestátní neziskové organizace, 2. vydání komplexní pohled na nestátní neziskové organizace, možnosti vedení účetnictví, základní postupy účtování, specifika jejich zdaňování

Daň z příjmů – vyřešené příklady 2022 7 příkladů na DPPO, 23 na DPFO, komentované řádky daňového přiznání

zvýhodněná cena pro DP 1791 Kč běžná cena 1990 Kč

zvýhodněná cena pro DP 980 Kč běžná cena 1089 Kč

Oceňování nemovitostí v praxi návody na vypracování nejvíce frekventovaných typů ocenění, úvod do oceňování pro daňové účely – praktické příklady

Likvidace obchodních společností komplexní pohled na problematiku likvidací doplněn o účetní a daňové souvislosti

zvýhodněná cena pro DP 449 Kč běžná cena 499 Kč

zvýhodněná cena pro DP 297 Kč běžná cena 330 Kč

Průvodce daňovým řízením se vzory podání řešení obvyklých situací vzešlých jak z iniciativy správce daně, tak daňového subjektu

zvýhodněná cena pro DP 315 Kč běžná cena 350 Kč

zvýhodněná cena pro DP 531 Kč běžná cena 590 Kč

Z novinek vybíráme:

Manuál k daňovému řádu komentáře ke všem ustanovením DŘ, zásadní pasáže z několika set rozsudků správních soudů a ÚS, více než sto příkladů

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce 51 kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Účinná obrana proti manipulaci? Máte ji k dispozici! Původní význam slova manipulace je „zacházet s něčím“. V přeneseném významu slova, pokud s vámi někdo manipuluje, „přemisťuje“ vás bez toho, že byste vy sami byli vědomými tvůrci svých reakcí a svého jednání. Nevědomě reagujete na základě podnětu manipulátora. Pojďme si konkrétně ukázat, na základě kterých rysů můžeme rozpoznat, že s námi někdo manipuluje.

Hana Vykoupilová Koučka

N 52

ejtypičtějším rysem je to, že manipulátor přenese zodpovědnost za (svoji) situaci na vás, například tedy: „Nedojde-li k dohodě (přičemž dohodou je myšleno to, co chce manipulátor), bude to tvoje (vaše) vina, a ty (vy) poneseš

(ponesete) veškeré následky“, nebo „Kdyby ti na klientovi (dosaďte cokoli jiného) záleželo, rozhodl/a by ses jinak.“ Druhým uvedeným výrokem se navíc dostáváme k dalšímu typickému rysu: jde o spojení útoku na osobu (vyvolání pocitu viny, nedostatečnosti, selhání apod.; v našem případě: „kdyby ti na klientovi záleželo…“) se zdánlivě neutrálním a nesouvisejícím obsahem (v našem příkladu: „rozhodl/a by ses jinak…“). Volba prostředků manipulátora je přitom různorodá. Od už zmíněného vyvolání pocitu viny, útoku na vaše emoce, devalvování toho, co máte rádi a na čem vám záleží, přes nátlak na rychlá rozhodnutí, zaštiťování se „nekonkrétními ostatními“ (např. „musíš se rozhodnout teď, ostatní s tím počítají…“), až po předstírání oběti, která potřebuje vaši pomoc. Samostatnými kategoriemi jsou vyhrožování na straně jedné a „medová manipulace“ složená z neupřímně myšlených lichotek na straně druhé. moje.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 5/2022

Dobře, a když teď víme, jak manipulaci rozpoznat, potřebujeme také vědět, jak jí odolat, zkrátka, jak nepřistoupit na hru manipulátora. Tady je několik typů: Vycházejte z pozice, že v každou chvíli děláte všechno, jak nejlépe umíte – v daný moment, s informacemi, které máte, se znalostmi a schopnostmi, kterými v daný okamžik disponujete. A skutečně tak dělejte. To je totiž nejvíc osvobozující výchozí pozice. Zahájí-li manipulátor svůj nezřetelný útok na to, co a jak jste udělali, řekli, cítili – víte, že jste dělali to nejlepší, co jste uměli, a víte, že jste cítili to, co bylo pro vás adekvátní v té které situaci. Uvědomte si moment, kdy někdo útočí na to, co právě prožíváte, cítíte, na to, jak jednáte („Tak se přece nemůžeš cítit…“, „Proč se chováš tak nezodpovědně…?“), a nechejte v hlavě rozsvítit červené světlo „Pozor, manipulace!“ nebo rozeznít zvon „Tohle-je-manipulace!“. Nenechejte manipulátora, aby polemizoval s vašimi emocemi – emoce jsou užitečné unikátní informace, kterými vás vaše tělo upozorňuje na to, co se právě odehrává. Vaše emoční reakce je často rychlejší než odezva, s níž k věci přistupujete na základě přemýšlení a naučených myšlenkových vzorců. Vaše emoce jsou vaše a je vaším přirozeným právem cítit to, co v danou chvíli cítíte. Neexistuje autorita, která by vám mohla, či dokonce měla tvrdit, jak se v určitou chvíli máte či můžete cítit. Na vás je, abyste uposlechli přirozeným emočním signálům svého těla a uměli prožívanou emoci bezpečně – pro vás i pro okolí – vyjádřit. Co dál? Soustřeďte se v manipulátorově výroku na tu jeho část, která je faktická. Tedy v už známém výroku „Kdyby ti na klientovi záleželo, rozhodl/a by ses jinak“ se soustřeďte na část o rozhodnutí. Uznáte-li za vhodné, řekněte důvody svého rozhodnutí či co vás k němu vedlo. A především, neobhajujte se. Vaše vlastní obhajoba je totiž rychlou skluzavkou do manipulátorovi náruče. Vede k zpochybnění vašeho jednání, prožívání či cítění vás samých vámi samými. Stáváte se nejistými, a to je ideální moment, kdy vás manipulátor může „přemístit“ tam, kde vás chce mít. Je-li skutečně zdatný, pak i s pocitem, že jste to tak sami chtěli, či dokonce, že vám pomohl. V neposlední řadě chtějte po manipulátorovi fakta, zpřesnění toho, co říká či kdo konkrétně to či ono tvrdí. Ale ne nutně, jen tehdy, chcete-li. Jak bylo řečeno, manipulace je propojena s našimi emocemi, na které je také zacílena. Pojďme si otevřeně říct, že manipulace necílí na naše racio (na jehož úrovni by byla snáze rozpoznatelná), manipulace zasahuje naše emoce a pocity (zodpovědnosti, viny, selhání, soudržnosti apod.). Manipulaci na straně toho, kdo je manipulován, provázejí nepříjemné emoce strachu, vzteku, zlosti, frustrace, lítosti, často se zkrátka jedná o těžko pojmenovatelný emoční koktejl. Každá emoce v sobě přitom skrývá velký potenciál energie, a je vcelku jedno, jestli jde o emoci strachu nebo radosti. Obě mají velkou sílu s vámi „pohnout“, pokud jim to dovolíte. Emoce jsou totiž nejpřirozenějším spouštěčem všech našich akcí, všeho našeho jednání. To, jestli je jejich síla „destruktivní“ nebo „konstruktivní,“ záleží na typu emoce a také na tom, jak jste schopni ji usměrnit moje.kdpcr.cz

či nasměrovat. Co je podstatné a proč je důležité se o emocích zmiňovat v souvislosti s manipulací, je to, že pokud svým emocím nedáte kontrolovaný průchod, pak se tato neprojevená energie ukládá do vašeho těla. Po nějaké době se může projevit v podobě bolavého místa či přímo nemoci, což se na osobní úrovni také velmi často stává. I proto je tak důležité umět rozpoznat manipulaci, umět jí odolat a nedomnívat se, že pokud to ještě chvíli „vydržíte“, manipulátora to přestane bavit. Nepřestane, protože manipulátor se rozpíná do té míry, do které je mu to dovoleno. Přirozenou „záklopku“ své rozpínavosti jednoduše nemá. Proto snaha manipulátora „nedráždit“ sdělením svých potřeb, projevením svých emocí, vyjádřením nesouhlasu nemá žádný delší (a už vůbec ne trvalý) dopad, o který byste se mohli v budoucnu opřít. Naopak, tento typ reakcí vyvolá v manipulátorovi větší chuť po dominanci, posílení jeho subjektivního dojmu nadřazenosti a potvrzení správnosti jeho jednání v jeho vlastních očích. Pojďme tedy shrnout to důležité: V každý moment děláte to nejlepší, co v danou chvíli umíte. Vaše emoce, pocity, chování a jednání jsou vaše, autentické. Každý z vás je svým vlastním „arbitrem“, který rozhoduje, jestli jeho reakce je v pořádku nebo ne. Nechejte v hlavě rozeznít hlasitý zvon, pokud někdo útočí nebo zpochybňuje vaše emoce, zastavte se a zpozorněte. V manipulativních výrocích toho, kdo manipuluje, se soustřeďte na jejich faktickou část a na tu podle vlastního uvážení reagujte. Zbytečně se neobhajujte. Uvědomujte si a bezpečně vyjadřujte svoje emoce. Nehrajte hru manipulace, nejen v roli toho, kdo je manipulován, ale ani v roli toho, kdo manipuluje. Manipulace je často stěží uchopitelná, těžko zřetelná a málokdy přímočará, a proto je potřeba jí věnovat pozornost. Nebudeme-li jí totiž pozornost věnovat, nejenže jí budeme svojí nečinností ospravedlňovat a znovupotvrzovat její sílu, budeme také přispívat k emocionálním a mentálním zraněním, která přináší, a to na všech úrovních vztahů, jichž jsme součástí.

Hana Vykoupilová Je mezinárodně certifikovanou koučkou (PCC, ICF), lektorkou soft skills/essential skills, architektkou vzdělávacích a rozvojových programů pro firmy i jednotlivce a konzultantkou v oblasti lidských zdrojů (human resources, HR). Původně vystudovaná socioložka a politoložka má bohatou praxi ve vytváření ceněných programů rozvoje lidského potenciálu na osobní úrovni i úrovni organizací. Je spoluautorkou knihy Připravte děti na život – Rozvoj soft skills pro každého (BizBook 2021).

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz