e-Bulletin KDP 4_2022 by Ondřej Kafka

/Oﬁciální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR /ROZHOVOR: Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka /AKTUÁLNĚ: Zpráva o činnosti Komory /TÉMA VYDÁNÍ: Zelené daně aneb Zelená dohoda pro Evropu v praxi /ÚČETNICTVÍ: Problematika přijatých záloh v cizí měně

4/2022

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 6/202 6/2021 21

Provedeme vás světem daní.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Úvodník

Za krize se projeví skutečné lidské hodnoty a charaktery Vážené kolegyně, vážení kolegové,

začátkem dubna skončil první z termínů pro podání přiznání k dani z příjmů, další z uchazečů absolvují zkoušky na daňové poradce, běží kluby i vzdělávací akce a venku už přichází jaro. A přece je letošní jaro zcela jiné než předešlá. Doufali jsme, že po covidu nastane uvolnění a život se vrátí do normálu, místo toho se v zemi 300 km od nás válčí, v Česku přibylo zřejmě již několik set tisíc žen a dětí, které musely opustit své domovy na Ukrajině, ceny pohonných hmot vyletěly na úroveň, kterou jsme si ještě nedávno nedokázali představit, míra inflace vyvolaná nejen vlivem covidu a války na Ukrajině stále narůstá a politici nám slibují těžké časy. Skutečné lidské hodnoty a charaktery se obvykle projeví za krize a my jsme teď v jedné z nich. V tomto náročném období i ty daně šly tak trochu stranou. Vláda hledá zmírňující opatření, slíbila zrušit silniční daň, dotčeným podnikatelům posečkat s DPH a valorizovat důchody, a i když přesto většině obyvatel Česka klesne životní úroveň, věřím, že se bude jednat o přechodné období a zase bude lépe. Je na každém z nás, zda a jakou formou může pomoci. Jsem ráda, že se i Komora připojila ke všem těm, kteří se snaží prostřednictvím humanitárních organizací pomoci tam, kde je to v tuto chvíli nejvíce třeba, tedy na válkou sužované Ukrajině. Prezidium schválilo již druhý dar organizaci Člověk v tísni, tentokrát v částce 100 000 Kč. Je důležité nezůstat lhostejný a pomoci tam, kde je to možné. A co se týká daní, v Poslanecké sněmovně je návrh zákona ve věci opatření v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Návrh zákona předpokládá opětovné zvýšení limitu pro odečet darů na 30 % základu daně a zároveň územní rozšíření i na poskytovatele a příjemce z Ukrajiny. Velmi symbolicky vyznívá navržené doplnění účelů do té doby humanitárně, sociálně, charitativně, kulturně či sportovně zaměřených darů o bezúplatná plnění na podporu obranného úsilí Ukrajiny. Mezi společensky prospěšné aktivity se tedy i v naší klidné zemi zařadil nákup zbraní. V novele také najdeme osvobození příjmu z titulu zaměstnavatelem poskytnutého ubytování zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi s bydlištěm na území Ukrajiny, pokud opustili Ukrajinu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na jejím území. Dárci, kteří by neměli dost vysoký základ daně, budou moci svou bezúplatnou nepeněžitou pomoc Ukrajině za stejných podmínek uplatnit jako daňově uznatelný výdaj, obecně bude možné si vybrat. Oproti tomuto tématu mohou znít standardní daňové záležitosti povrchně, ale běžní poplatníci se musejí dál starat o svá podnikání v této nelehké době. V roce 2021 poprvé cca 71 tisíc z nich vstoupilo do paušálního režimu, tak bude zajímavé zjistit, kolik z nich splnilo tvrdé podmínky a opravdu zaplatí jen paušální daň a kolik jich naopak muselo či musí podat daňové přiznání. Paušální daň je nejvýhodnější pouze pro poplatníky s nízkými výdaji, pro řemeslné živnosti s ohledem na limit příjmů do 1 mil. Kč výhodná po finanční stránce není a ani v roce 2022 se na tom zatím nic nezměnilo. Letos jsme si také museli počkat na interaktivní formulář daně z příjmů fyzických osob až do poloviny února. Změny v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy, zavedením progresivního zdanění a samostatného základu daně pro vybrané příjmy ze zdrojů v zahraničí sice vyvolaly ve formuláři i přílohách řadu změn, nicméně ministerstvo financí o nich vědělo celý rok 2021 a mělo na úpravy dost času. Tak jen doufám, že opožděné zveřejnění nepřineslo poplatníkům výrazné problémy a Finanční správa bude tolerantní, pokud by někdo pod tlakem urgencí z banky donutil poradce podat jeho přiznání ručně vyplněné na papíře den po zveřejnění elektronické verze, čehož si v tom zmatku nevšiml. Na závěr všem přeji úspěšné zvládnutí hektické daňové sezóny, hezké jarní počasí a dost síly a optimismu na zvládnutí současné situace. Ing. Zuzana Rylová, Ph.D. Členka Prezidia KDP ČR, daňový poradce č. 3912 moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Úvodník Ing. Zuzana Rylová, Ph.D. ..................................................................... 1

Aktuálně Měsíc v kostce .......................................................................................... 3 Zpráva o činnosti Komory za rok 2021 (Radek Neužil)................ 9 Aktuálně z Finanční správy a účetnictví ........................................ 18 Aktuálně ze zpráv CFE ........................................................................ 20 Digitální kancelář daňového poradce – správa procesů (Ivana Ottová, Petr Hanzal) ................................................................ 21 Za pomoc Ukrajině daňové úlevy. Vláda reaguje také na ceny energií nebo pád banky ............................................ 24 Rozpočtový přínos by se do budoucna blížil nule, obhajuje vláda zrušení EET ................................................................ 39

Rozhovor JUDr. PhDr. Karel Šimka, LL.M., Ph.D., předseda Nejvyššího správního soudu ............................................. 4 Ing. David Petr, ředitel odboru podnikatelské lokalizace v agentuře CzechInvest ........................................................................ 40

Judikatura „Předražená cena“ a nárok na odpočet DPH u reklamní služby (Alena Wágner Dugová) .................................. 10 Práce civilního experta v zahraničních misích je dle rozhodnutí NSS nezávislým povoláním ............................... 12 OFŘ se může díky zásadě jednotnosti správního řízení zaměřit i na oblasti, kterým se prvostupňový správce nevěnoval.......... 13 NSS se ztotožnil se závěry interpretace Národní účetní rady v případě poskytnutých záloh v cizí měně...................................... 14 Správce daně je při posuzování porušení rozpočtové kázně vázán zásadou proporcionality........................................................... 15

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 6. 4. 2022, datum uzávěrky: 4. 4. 2022. Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Téma vydání Zelené daně aneb Zelená dohoda pro Evropu v praxi Environmentální politika je pro Evropskou unii prioritní. Dopadne i na oblast daní ....................................................................26 Průmyslové Česko se musí připravit na dopady uhlíkového cla, přijde o emisní povolenky zdarma .....................28 Rozhovor s Ing. Lucií Johaníkovou, partnerkou společnosti BDO Česká republika ............................................................................... 30

Účetnictví Jak si poradit s pohledávkami a závazky aneb je skutečně jejich vzájemný zápočet nejlepším a bezproblémovým řešením z hlediska účetnictví a především daní? (Petr Koubovský) ......................................................................................34

DPH Rozsudek SDEU ve věci C-154/20 Kemwater ProChemie – významný krok, ale správným směrem? (Filip Rásocha) ...........................................................................................43

Podcast Daňový svět jinak, než jej znáte ........................................................ 46

Ostatní Problematika přijatých záloh v cizí měně aneb výkladová platforma interpretace NÚR I-47 a judikatury Nejvyššího správního soudu a jejich následné dopady do daní (Petr Koubovský) .................. 48

Osobní rozvoj Moje firma, moje zahrada (Lenka Mrázová) .....................................51

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Aktuálně

Měsíc v kostce Odložení plateb DPH pro podnikatele v dopravě Ministr financí Zbyněk Stanjura rozhodl o prominutí úroků z prodlení a z posečkání na DPH, tedy o faktickém odložení plateb DPH až do 31. října 2022, a o mimořádném prominutí všech čtvrtletních záloh v roce 2022 na dani silniční pro podnikatele v autodopravě. Generální pardon ministra financí, jehož plné znění je k dispozici zde, je primárně reakcí na rostoucí ceny pohonných hmot a související jednání s podnikateli v dopravě. Odložení platby DPH je třeba oznámit finančnímu úřadu a potvrdit splnění podmínky pro odložení, tedy být podnikatelem v oblasti dopravy. Odložit bylo možné už únorovou platbu DPH splatnou k 25. březnu 2022. Čtvrtletní zálohy na silniční dani se po celý rok 2022 promíjí automaticky. Ministerstvo financí současně připravuje novelu zákona o dani silniční, která má z rozhodnutí vlády zrušit silniční daň u osobních automobilů a dodávek do 12 tun a sazby silniční daně pro nákladní vozidla nad 12 tun významně přiblížit minimům daným evropskou směrnicí o eurovinětě.

GFŘ ke kryptoměnám Generální finanční ředitelství vydalo Informace k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami (např. bitcoin). Cílem je seznámení daňových subjektů s daňovými povinnostmi, které vyplývají z činností s kryptoměnou (virtuální měnou či digitální měnou nebo též převodními tokeny). Materiály jsou dostupné na odkazu zde.

Jiří Georgiev je nový náměstek ministra ﬁnancí Na místo náměstka sekce Mezinárodní vztahy a finanční trhy Ministerstva financí byl ke dni 1. dubna 2022 jmenován Jiří Georgiev. Bude se zabývat záležitostmi Evropské unie, zejména v souvislosti s nadcházejícím předsednictvím České republiky v Radě EU. Na starosti bude mít dále agendu regulací finančního trhu, a to jak na evropské, tak tuzemské úrovni. Stane se také zástupcem Ministerstva financí ve Výboru pro hospodářskou a finanční politiku a bude pravou rukou ministra financí Zbyňka Stanjury při předsedání Radě EU ve formaci ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). Agenda nového náměstka bude též zahrnovat oblast mezinárodních vztahů v kontextu členství ČR v mezinárodních finančních institucích či problematiku finančních mechanismů EHP/Norska a programu švýcarsko-české spolupráce.

Novela zákona o spotřebních daních Vláda schválila novelu zákona o spotřebních daních, která převádí do českého právního řádu směrnici EU. Ta se týká úpravy směřující k efektivnějšímu propojení celních režimů s daňovými režimy pro oblast spotřebních daní a zavedení celoevropského elektronického systému pro sledování pohybu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. Vedle toho novela upravuje ustanovení ohledně vracení piva do režimu podmíněného osvobození od daně.

Rušení daňových výjimek Vláda má podle ministra financí Zbyňka Stanjury v plánu zrušení daňových výjimek, které se státu nevyplácí na udržování a administraci. „Chci připravit zákon, který se bude týkat pouze daňových výjimek. Jsou výjimky, které mají roční dopad 200 až 300 milionů korun, a ty musí někdo kontrolovat, takže v tomto případě to pro stát výhodné není,“ řekl Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro deník E15. Jako příklad uvedl možnost zrušení zdanění takzvaných základních investičních fondů, které podle zákona o dani z příjmů podléhají jen pětiprocentní dani, zatímco ostatní právnické osoby platí devatenáctiprocentní daň.

Daňové povinnosti a pád Sberbank Finanční správa v reakci na současnou situaci zastavila veškerý převod peněžních prostředků ze strany finančních úřadů na účty Sberbank CZ, například vyplácení přeplatků a kompenzačního bonusu. Pokud má být poplatníkovi vrácen přeplatek nebo vyplacen kompenzační bonus, je nutné oznámit finančnímu úřadu změnu čísla bankovního účtu. Učinit tak lze podáním Oznámení o změně registračních údajů, v němž změní či zruší příslušný účet. V případě nemožnosti hradit své daňové povinnosti kvůli nedostupnosti finančních prostředků v této bance doporučujeme individuální řešení s příslušným finančním úřadem. Jednou z možností je odklad platby daně zasláním Žádosti o povolení posečkání.

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

ory daňových poradců ČR / 4/2022

Karel Šimka Předseda Nejvyššího správního soudu

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Rozhovor

JUDr. PhDr. Karel Šimka, LL.M., Ph.D.:

Mám velkou radost, jak v posledních letech funguje komunita „daňařů“ „Jediný vážný problém Nejvyššího správního soudu je přetížení,“ říká v rozhovoru pro e-Bulletin Komory daňových poradců nově jmenovaný předseda soudu Karel Šimka. Za posledních deset let nápor kasačních stížností stoupl skoro na dvojnásobek, ale počet soudců zhruba jen o desetinu. V rozhovoru se také věnuje tomu, jaký vliv má válečný konflikt na Ukrajině na NSS. Zmiňuje také, že už úplně nesouhlasí s tvrzením, že je nejlepší se daňovým sporům vyhnout. Na začátku února vás prezident Miloš Zeman jmenoval novým předsedou Nejvyššího správního soudu. Proč jste se o tento post ucházel? O pozici předsedy NSS se nemůžete „ucházet“. Ta k vám musí „přijít“. Musí se sejít mnoho okolností současně. A žádnou z nich si nemůžete předem naplánovat. Je to nejvyšší justiční politika a svým způsobem už dějiny. A ty se nějak udály. Dá se na pozici předsedy NSS nějak připravit? Já mohl být pouze připraven, jak se jen připravit dalo. Myslím, že mám odbornou autoritu jako právník v oboru veřejného práva, která se neomezuje jen na prostředí našeho soudu. Rozumím správnímu soudnictví a roky o jeho problémech mluvím. A jsem přesně ve věku, kdy mám už zkušenosti a snad i uvážlivost a zároveň ještě dost sil a chuti do intelektuálně i časově náročné práce.

Prezident vás během slavnostního ceremoniálu varoval před „politizací“ soudu. Jaký je váš názor? Právo vzniká v politickém procesu, v interakci politiků, úředníků, soudců, lidí vedoucích spory a podobně. Takže by se mohlo zdát, že jen politika určuje, jaké je právo. Jenže v poválečném materiálním právním státě má běžná politika ústavně dané hodnotové limity, a tedy menší prostor pro uplatnění než dříve. Pokud právo vykládají soudy (kdo jiný?) a je-li důležité, kde leží právem dané limity politiky, stávají se soudci v určitém ohledu politickými aktéry, a nemohou jimi nebýt. Nemohou nerozhodnout právní otázky jen proto, že mají hodnotový obsah a politické dopady. V této roli však mají být uměřenými a zdrženlivými profesionály, loajálními k ústavnímu řádu. Mají působit dostředivě, tlumivě a přemýšlet, zda svým rozhodnutím „neutíkají“ někam, kde to společnost neunese. Vidíte na půdě NSS nějaký zásadní problém?

Čeho chcete během svého mandátu dosáhnout? Aby již dosažené bylo zachováno a nakonec předáno mému nástupci. NSS je špičkově fungující instituce, jež se může bez obav poměřovat s nejlepšími evropskými nejvyššími soudy. Žádné zásadní reformy, natož revoluce nepotřebuje.

moje.kdpcr.cz

Jediný náš vážný problém – a ten vyřešit musíme – je přetížení. Za 10 let nápor kasačních stížností stoupl skoro na dvojnásobek, zatímco počet soudců jen o desetinu. Už čtyři roky po sobě našim zhruba třiceti soudcům napadá každý rok přes 4000 kasačních stížností plus pár stovek dalších věcí nekasačních – volebních, kárných, nově pandemických a jiných.

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Minulý rok jsme měli celkem 4917 věcí. Rozumně schopni rozhodnout jsme jich v současném počtu soudců tak 3000. Takže máme o více než polovinu vyšší nápor, než dokážeme průběžně zpracovat.

jde o ty nejtěžší a ekonomiku státu nejvíc postihující věci – stavební kauzy, složité případy ekonomických regulací, daně a dotace. Státu i jednotlivcům tím, že se tyto kauzy vlečou, utíkají miliardy.

Kde se tento problém nejvíce projevuje?

Postačilo by navýšit počty asistentů nebo soudců?

Projevuje se to na našich výkonových ukazatelích – prodlužuje se průměrná délka řízení a podíl starých věcí. Pár dat pro ilustraci: Průměrná délka řízení u NSS v roce 2019 byla 195 dnů, v roce 2020 už 243 dnů a v roce 2021 pak 277 dnů. Trend je jasný a hrozivý. Ještě horší je to u starých věcí – ke konci února jsme měli 3395 neskončených věcí a z nich 895 věcí starších jednoho roku. A z těchto 895 věcí je 192 starších dvou let. Typicky

Ano, potřebujeme personálně posílit, asistenti i soudci, to je prostě conditio sine qua non. Čísla, která jsem tu uváděl, nelze řešit jinak. Ale také by bylo vhodné dotáhnout legislativní změny, které by nám umožnily zabývat se důkladně těmi případy, které to vyžadují, a naopak jednodušeji vypořádat věci, které jsou už precedenčně vyjasněny a kde není patrné ani individuální pochybení nižších instancí.

JUDr. PhDr. KAREL ŠIMKA, Ph.D., LL.M. (*1973) Vystudoval právo a politologii na univerzitách v Plzni, Praze a Passau. Působil nejprve jako civilní a exekuční soudce. K Nejvyššímu správnímu soudu byl dočasně přidělen v letech 2004–2005; od podzimu 2005 se stal natrvalo soudcem a později předsedou senátu tohoto soudu. Do zrušení kolegií Nejvyššího správního soudu působil v jeho finančněsprávním kolegiu. Již vícero let je členem jeho rozšířeného senátu. Vedle toho je též členem kompetenčního senátu Nejvyššího správního soudu a zástupcem člena tzv. zvláštního senátu podle zákona č. 131/2002 Sb. a donedávna i předsedou kárného senátu pro věci soudců. Od roku 1998 externě vyučuje na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni. Na této univerzitě v letech 2000 až 2005 působil a od počátku roku 2010 opět působí v různých akademických funkcích (nyní jako člen vědecké rady fakulty). Vyučuje též ústavní právo a vybrané otázky daňového práva na vysoké škole CEVRO Institut. Vedle toho přednáší pro odbornou veřejnost a publikuje zejména v oborech daní, správního soudnictví, správního řízení, správního trestání, poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím či vztahu soukromého a veřejného práva. Absolvoval řadu stáží a studijních pobytů na zahraničních akademických a justičních institucích, například v roce 2011 na švýcarském Spolkovém soudu v Lausanne a v roce 2017 na německém Spolkovém správním soudu v Lipsku. V minulosti působil v oborové radě Grantové agentury Akademie věd České republiky pro oblast sociálních a ekonomických věd. Byl či je členem různých expertních skupin při Ministerstvech spravedlnosti a financí. Působí v redakčních radách Bulletinu Komory daňových poradců ČR a časopisu Právní rádce a jako zkušební komisař Ministerstva spravedlnosti pro exekutorské a justiční zkoušky. Je členem vědecké rady Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické. Stal se právníkem roku 2017 pro obor správního práva. Od února roku 2022 je předsedou Nejvyššího správního soudu.

Co je tedy podle vás hlavním důvodem zvyšování kasačních stížností? Nejde o žádný skokový proces. V prvních letech po vzniku v roce 2003 se NSS musel vypořádat s velkou, ale svým způsobem jednorázovou a po obsahové stránce jednoduchou vlnou azylových věcí. Kolem roku 2010 bylo období, kdy jsme solidně zvládali a kdy i těžší věci u nás trvaly třeba tři čtvrti roku. Ale pak začal nápad zas setrvale narůstat ze zhruba 2200 kasačních stížností v roce 2010 přes tři tisícovky o pár let později až na úroveň, jakou zažíváme v posledních čtyřech letech. Tedy nad 4000 věcí ročně. Má to podle vás nějakou příčinu? Nemá. Je to obecný společenský trend kopírující to, co známe ze západu Evropy – prakticky veškeré jednání veřejné správy vůči jednotlivci podléhá soudní kontrole, což je dobře, a stát a ekonomika jsou čím dál více založeny na byrokracii a regulacích. Můžete uvést příklad? Příkladem může být agenda, s níž jsme se před 15 lety setkávali méně často než dnes – nejrůznější dotace, které dnes jsou klíčovým faktorem byznysu, regionální politiky i neziskové sféry. V podstatě všechny běžné agendy se pomalu, ale jistě „nafukují“, od stavebních přes daňové až po regulační. Jen důchodových věcí ubylo, zde se podle všeho blahodárně projevilo zavedení druhoinstančního správního rozhodování na České správě sociálního zabezpečení. Loňská novela umožnila soudu odmítat více stížností, například v přestupkových záležitostech nebo v oblasti sociálního a důchodového zabezpečení. Má tato změna už viditelný pozitivní dopad na NSS? Zatím příliš ne, ale zejména na přestupkové věci podle nové úpravy přijde řada právě nyní, během jara a léta. Určitě to trochu pomůže. Zejména naučíme-li se psát usnesení o odmítnutí moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

kasačních stížností pro nepřijatelnost stručně, a přitom informačně hutně. Ale skutečného jádra naší agendy, tedy stavebních, finančních a regulačních věcí, které tvoří kolem poloviny nápadu a jsou typově obtížnější než azyly, přestupky či věci cizinecké, se novela ohledně nepřijatelnosti netýká. Očekáváte v souvislosti s děním na Ukrajině zvýšený nápor na NSS? Časem ano. Ale nejdříve si to užijí krajské soudy jako první instance. Proto musí být připraveny a personálně vybaveny na nápor. Vláda velmi rozumně prosadila zákon, díky němuž lidé z Ukrajiny relativně jednoduše získají u nás pobytové oprávnění, možnost pracovat, zdravotní pojištění i přístup ke vzdělání. O to se většinou nebudou, aspoň doufám, zpočátku soudit. Ale přítomnost skoro 300 000 nových lidí na našem území jistě nové spory ve správním soudnictví vygeneruje – tipuji, že zejména v cizineckém právu, ale možná i ohledně uznávání kvalifikací, živnostenských oprávnění, daní apod.

Rozhovor

Komora daňových poradců ČR a její vedení je klidná síla, která má autoritu a odbornou kompetenci.

Bude podle vás potřeba více stavět? Ano, možná přibudou i stavební věci. Vůbec to nevadí. Noví příchozí mají myslím ty nejlepší předpoklady, aby, pokud v Česku zůstanou, se stali našimi budoucími váženými spoluobčany. My jejich spory rádi rozhodneme tak jako jakékoli jiné. Jen k tomu potřebujeme přiměřené prostředky, a to jak u nás, tak na krajských soudech, které jsou nyní v celku stabilizované. Pokud jsme se bavili o personálním posílení, preferoval byste raději příchod nových soudců na NSS z justice, nebo z jiných právnických profesí? Vše má mít svou míru. Ve stabilizovaném justičním systému, jímž jsme, je třeba kombinace standardních kariérních postupů soudců ze správních úseků krajských soudů a nových lidí, kteří přijdou z profesí mimo justici. Poměr mezi prvními a druhými má podle mě být tak dva ku jedné. Z profesí mimo justici se budu poohlížet zejména po advokátech a obecně budu hledat lidi s liberálním duchem a smyslem pro fungování byznysu. Jak byste na odborné úrovni zhodnotil spolupráci s Komorou daňových poradců? Mám velkou radost, jak v posledních letech funguje komunita „daňařů“. Tedy daňových poradců, odborníků z daňové správy a správních soudců, co se více zaobírají daněmi. Mluvíme spolu, vídáme se na řadě konferencí, sledujeme novinky. A i když se vždy budeme hádat a mít různé pohledy na věc, myslím, že jde o společenství lidí, kteří se vzájemně respektují. Komora a její vedení k tomuto pro mě velmi pozitivnímu vývoji velmi přispěla – je to klidná síla, která má autoritu a odbornou kompetenci. moje.kdpcr.cz

V nedávném článku v týdeníku Ekonom tvrdili experti na daňovou oblast, že v Česku daňové spory trvají dlouhá léta a jejich výsledek bývá nejistý. Je toto „vizitka“, se kterou může NSS něco udělat? Časová dimenze není problém jen u daní, ale třeba i u stavebních řízení, pokud zůstaneme jen ve veřejném právu. U daní již samotné daňové kontroly a navazující řízení před správci daně probíhají většinou pár let poté, co se rozhodné události, o které je spor, odehrály. A pak samozřejmě, dojde-li na správní soudnictví, se to řeší dalších několik let. Zázraky neumím. Pokud nechceme měnit celý systém, za správní soudnictví mohu nabídnout, že s kapacitami odpovídajícími nápadu věcí, které máme rozhodovat, bychom dokázali v jedné instanci rozhodovat řekněme za čtyři až osm měsíců. Zatím ovšem na NSS jdeme bohužel opačným směrem. Už jsem s tím asi otravný, ale opakuji, že bez posílení to nevyřešíme. Finanční správa podle týdeníku Ekonom v posledních letech prohrává přibližně třetinu ze sporů s tím, že poměr věcí rozhodnutých ve prospěch klientů před soudy je v evropském měřítku vysoký. Souhlasíte? A ukazuje to případně na systémový problém? Nevím, zda v evropském měřítku, tak komplexní data k dispozici nemám. Ale mohu nabídnout zkušenost ze švýcarského Spolkového soudu, na jehož správním úseku jsem byl před několika lety na stáži. A tam se nad těmito našimi čísly švýcarští kolegové podivovali; oni sami byli zvyklí na to, že ruší spíš jednotky procent rozhodnutí nižších správních soudů.

Rozhovor

Myslíte si, že u nás jde o systémový problém? To si nemyslím. Daňové věci jsou komplexní, hodně závisí na skutkových okolnostech a řada z nich se pohybuje v jakési šedé zóně, v níž různí soudci mohou stejné věci hodnotit různě. Nedělal bych z toho vědu, nicméně sám hodlám tato analytická čísla pečlivě sledovat. Ale varoval bych před jakýmkoli tlakem na konformitu soudců krajských soudů. Nechci, aby rozhodovali alibisticky či tak, aby se zalíbili na NSS. Úplně mi stačí, pokud z krajů dostaneme důkladně promyšlené, dobře přezkoumatelné rozsudky. Není žádná ostuda, když takto kvalitní rozhodnutí krajského soudu „otočíme“, protože například určitou hraniční situaci vyhodnotíme opačně. A opravdu, z krajských soudů čím dál častěji chodí kvalitní rozsudky, které je radost přezkoumávat. Jak často se podle vašich zkušeností stává, že úřady předchozí rozhodnutí NSS nerespektují? Otevřenou ignoranci už u správních orgánů nevidím. V minulosti jsme zaznamenali systematičtější nechuť k některým našim rozhodnutím u daňové správy. Ale mám pocit, že to už je pryč a že duch respektu a spolupráce převážil, jakkoli s našimi názory daňová správa nemusí vždy souhlasit. A trvající odpor k našim názorům cítím u některých částí veřejné správy v agendě veřejného přístupu k informacím. Souhlasíte s tvrzením, že je nejlepší se daňovým sporům vyhnout? Vlastně tak úplně ne. Závisí na povaze sporu. Na tom, zda v něm lze uspět a s jakou pravděpodobností. A jaký benefit by případné vítězství znamenalo. A naopak na tom, jaké jsou náklady na podvolení se názoru daňové správy na straně jedné a na druhé straně na vedení sporu a důsledky případné prohry. Každý si to musí vyhodnotit sám s ohledem na svou konkrétní situaci, na povahu svého byznysu, rizika přímá i nepřímá, například reputační.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

zahltily a zastavily řešení běžných věcí, ale že šlo o jev přechodný. Jen aby se covid už opravdu nevrátil! Jste rád, že se zrušila veškerá opatření vlády v souvislosti s pandemií? Až na pár zbytků se zrušila a jsem tomu rád. Byly to odporné dva roky, dusivé, nesvobodné, v řadě ohledů divné. Najednou jsme viděli, že možné je i něco předtím nepředstavitelného. Uzávěry hranic, omezení svobody pohybu, zavřené školy i služby. Státní zásahy předtím nepředstavitelného kalibru. Je dobré se poučit a pamatovat si to i pro příští mimořádné situace. Ty jistě přijdou, i když nejspíš budou jiné povahy. Omezení svobod jakéhokoli typu proto musíme vážit na lékárnických vahách. Je třeba nepodléhat panice, přehnanému strachu a pocitu, že musíme toho či onoho (záchrany životů, ochrany jiných hodnot) dosáhnout „za každou cenu“. Nemusíme, ba dokonce nemáme. Své životy za běžných podmínek v určité míře riskujeme dnes a denně zcela dobrovolně a z dobrých důvodů. Já třeba každou cestou na NSS autem z Prahy do Brna. Život prostě rizika má. Přehnaná snaha je eliminovat, a zejména k tomu lidi nutit, i když sami nechtějí, činí život smutným a nepříjemným. I autoritářství s dobrými úmysly je ve výsledku nebezpečné. Rozkládá běžné fungování společnosti a může zanechat šrámy na její psychice na roky dopředu. A v našich podmínkách navíc žádný velký účinek nemělo. Míra našich restrikcí byla v rámci Evropy průměrná, a přitom relativní počet mrtvých spíše vysoký. Poučme se třeba ze Švédska. S nižší mírou restrikcí má znatelně lepší relativní počet mrtvých. V takových situacích jako pandemie je důležité mít dobře fungující, flexibilní, umírněnou a důvěryhodnou veřejnou správu, která na náhlá nestandardní rizika reaguje včas a kompetentně. Náš krizový management se za pandemie věru příliš nevyznamenal. Měli bychom zpětně pečlivě analyzovat, v čem všem mohl fungovat lépe. Kolik času vám zůstane pro souzení?

V minulém rozhovoru pro e-Bulletin jste řekl, že se daňové aspekty insolvencí ukazují jako čím dál důležitější agenda. Platí to podle vás stále?

Běžný nápad mám snížen na zhruba sedminu a vedle toho zůstávám členem dvou „velkých“ senátů – rozšířeného a kompetenčního. Takže zejména v rozšířeném senátu bude moje soudcovská stopa patrná stejně jako předchozích 14 let. Přestal jsem ex lege být předsedou kárného senátu.

Nakonec asi spíše ne; nápad věcí s insolvenčním prvkem nestoupl. Mohu jen spekulovat, zda to podstatné vyřešily naše precedenční judikáty. Doufám, že daly vodítka, jak postupovat. Jsem sám zvědav, jak to je. Snad se to od daňařů dozvím.

I přes vaši pracovní vytíženost díky mandátu předsedy NSS, máte v plánu pokračovat v přednáškách a publikování?

Vrátilo se správní soudnictví po covidové době opět do „normálu“? A jsme už v postcovidové době? Napjatě čekám na podzim… Pokud ano, správní soudnictví se do normálu brzy vrátí. Zatím to vypadá, že covidové kauzy nás na určitou dobu nepříjemně

Nechci se po odborné stránce úplně vytratit. Takže mám ambici přednášet a občas něco publikovat zejména v oblasti finančního práva, kterému se dlouhodobě věnuji. Ale uvidíme, nakolik se mi podaří odvážná předsevzetí naplnit. red.

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Zpráva o činnosti Komory za rok 2021 Komora daňových poradců ČR vydává každoročně zprávu o činnosti za předchozí kalendářní rok. Ne jinak tomu je letos. Zpráva je k dispozici na webu Komory a pro různé prezentační účely je každoročně připravena v omezeném množství i v tištěné podobě. Radek Neužil Tajemník Komory daňových poradců ČR

innost Komory v roce 2021 byla bezesporu plná zajímavých aktivit a zkušeností, proto si dovoluji i touto formou publikování základních částí úvodníku na přehled o činnosti Komory upozornit. V některých ohledech byl rok 2021 plný pozitivních změn, v jiných to bylo spíše naopak. Vývoj pandemie covidu-19 byl v průběhu roku poněkud proměnlivý a stejně tak protiepidemická opatření, která se dotýkala Komory, jejích akcí, zaměstnanců, ale i daňových poradců. Spíše se ale věci po loňském, možná trochu překotném a nepřehledném vývoji, vracely do normálu nebo do nově nastavené reality a postupů. V oblasti vzdělávání se v prvním pololetí hojně využívalo online prostředí, a to včetně oblíbených klubových setkání, neboť u většiny akcí opatření nedovolovala jejich pořádání prezenčně. Ve druhém pololetí se již řada školení rozběhla i s osobní účastí, přičemž mnohá z nich bylo stále možné absolvovat souběžně přes stream. To se týkalo i přípravných kurzů ke zkouškám nebo zajímavých konferencí, díky čemuž se mohli účastnit i ti, pro které by byla cesta do místa konání velkou komplikací. Jen pro zajímavost, Komora provedla v létě rychlý průzkum mezi poradci, ze kterého vyplynulo, že podle 50 % respondentů dokáže online formát školení nahradit prezenční formu zcela a podle dalších 33 % ji dokáže nahradit zčásti. Pouze necelých 10 % odpovědí uvádělo, že online forma tu prezenční nahradit nemůže. Většinově se pak respondenti vyjádřili v tom smyslu, že u online akcí je ideální formát takový, který je kompletně organizovaný virtuálně, jen přes počítače. Beze sporu se tak online vzdělávání stalo novým standardem a jeho nástup covidová situace výrazně urychlila. V oblasti kvalifikačních zkoušek se zejména v prvním pololetí musela organizace písemných částí přizpůsobit epidemické

moje.kdpcr.cz

situaci. Především rozložení sálů a rozdělení uchazečů na menší skupinky bylo nutné provést tak, aby zkoušky mohly proběhnout současně pro všechny zájemce, což se nakonec podařilo. Poděkování tak patří všem zkušebním komisařům, kteří ke zdárnému průběhu zkoušek přispěli. Covid samozřejmě poznamenal i legislativní činnost, a to jak samotného státu, tak i Komory. Přestože se většina jednání se státními institucemi, ale i v rámci samotné Komory a sekcí Odborného kolegia, uskutečnilo distančně, myslím, že se podařilo potvrdit potenciál Komory jako odborného garanta a partnera pro normotvorbu a výkladovou oblast týkající se daňové legislativy. Co platilo vždy a stále více nabývá na důležitosti, je propagace profese navenek. V tomto ohledu snad Komora nezaspala dobu a kromě tradiční prezentace na webových stránkách využívá také potenciálu sociálních sítí a reklamy na internetu. Tuto oblast se snažíme postupně rozvíjet a nezapomínáme ani na sledování účinnosti a pravidelné vyhodnocování efektivity, což zatím přináší velmi uspokojivé výsledky. Významnou novinkou roku 2021 byla změna dodavatele komorových časopisů Bulletin a e-Bulletin. Troufnu si přitom konstatovat, že tato změna byla více než pozitivní. Většina z vás se jistě měla s novým formátem časopisu možnost seznámit a já věřím, že energie do něj vkládaná je na výsledku vidět. V rámci ohlédnutí se za činností Komory je třeba připomenout i Valnou hromadu, která byla v roce 2021 volební. Členové Komory měli možnost zvolit zástupce všech orgánů, tedy Prezidia, Dozorčí komise a Disciplinární komise. Pro průběh voleb byla uplatněna nová pravidla pro registraci, která přepnula minulé postupy do čistě elektronického formátu. Registrace tak probíhala pouze přes webové stránky a nebylo již přípustné využití papírové plné moci. Hlasování a volby prostřednictvím SMS, které jsou dlouhodobě ověřené, zůstaly samozřejmě zachovány. Komora je tak připravena, ať už cíleně, nebo z důvodu vynucenosti vnějším prostředím, zorganizovat Valnou hromadu plně elektronicky včetně vzdálené účasti daňových poradců. Bude tedy na Prezidiu, jakou formou příští Valnou hromadu svolá. Komora je v každém případě připravená reagovat na všechny výzvy, které jí další období přinese, snad bude rok 2022 klidnější ve všech ohledech, přinese více optimismu a posune vše správným směrem dopředu.

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

„Předražená cena“ a nárok na odpočet DPH u reklamní služby Nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU se věnovalo otázce, zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH u reklamní služby, která je z pohledu finančního úřadu účtovaná za „předraženou“ cenu. Alena Wágner Dugová Daňová poradkyně, Deloitte

odle rozsudku Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“ nebo „Soudní dvůr“) musí být článek 168 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že osoba povinná k dani může odpočíst daň z přidané hodnoty (DPH) zaplacenou na vstupu

z reklamních služeb, pokud takové poskytnutí služby představuje plnění podléhající DPH ve smyslu článku 2 směrnice 2006/112 a pokud má přímou a bezprostřední souvislost s jedním nebo několika plněními zdanitelnými na výstupu nebo se všemi hospodářskými činnostmi osoby povinné k dani, z titulu jejích režijních nákladů, bez ohledu na okolnost, že cena účtovaná za takové služby je nepřiměřená ve vztahu k referenční hodnotě definované vnitrostátním daňovým orgánem nebo že tyto služby nevedly ke zvýšení obratu této osoby povinné k dani. V rámci tohoto případu posuzoval Soudní dvůr EU (dále jen „SDEU“) otázku, zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH u reklamní služby, která je z pohledu finančního úřadu účtovaná za „předraženou“ cenu. SDEU se v daném případě přiklonil na stranu daňového subjektu, čímž přispěl k vyjasnění této poměrně často řešené oblasti. Případ byl řešen u maďarské společnosti Amper Metal působící v odvětví elektrických zařízení. Tato společnost nakoupila reklamní služby spočívající v umísťování reklamních nálepek moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

označených názvem Amper Metal na automobily při mistrovství závodů automobilů a u těchto služeb společnost uplatnila nárok na odpočet DPH. Maďarský finanční úřad však zpochybnil nárok na odpočet DPH s argumentem, že nebyl splněn požadavek „rozumného hospodaření“ z pohledu daně z příjmů a že nedošlo ke zvýšení obratu společnosti a že reklamní služby byly příliš nákladné a neměly ve skutečnosti pro společnost žádný užitek, zejména s ohledem na povahu její klientely, kterou tvoří papírny, dílny na válcování za tepla a jiná průmyslová zařízení, na jejichž obchodní rozhodnutí nemohly mít samolepky na závodních vozidlech žádný vliv (což dokonce potvrdil soudní znalec v posudku). Podle maďarského správce daně tedy reklamní služby nepředstavují náklady související se zdanitelnými plněními, a proto není možné uplatnit nárok na odpočet DPH. Společnost Amper Metal s argumentací nesouhlasila, a proto brojila formou odvolání a soudního řízení. SDEU pak v rozsudku uvedl několik důležitých informací a podpořil daňový subjekt. SDEU uvedl, že „okolnost, že nedošlo ke zvýšení obratu osoby povinné k dani, nemůže mít v rámci tohoto posouzení vliv na uplatnění nároku na odpočet daně. Jak totiž bylo připomenuto v bodě 23 tohoto rozsudku, společný systém DPH zaručuje neutralitu daňové zátěže všech hospodářských činností, bez ohledu na jejich účel nebo výsledky, podléhají-li uvedené činnosti v zásadě samy DPH. Jednou vzniklý nárok na odpočet zůstane tedy zachován i tehdy, pokud k zamýšlené hospodářské činnosti později nedošlo, a tato hospodářská činnost tudíž nevedla ke zdanitelným plněním nebo nemohla-li osoba povinná k dani použít zboží nebo služby, které vedly k odpočtu v rámci zdanitelných plnění, z důvodu okolností nezávislých na její vůli (rozsudek ze dne 12. listopadu 2020, EU:C:2020:913, body 38 a 40, jakož i citovaná judikatura)“ a dále, že „skutečnost, že zaplacená cena je vyšší než tržní cena nebo případná referenční hodnota určená daňovou správou pro obdobné reklamní služby, odůvodnit odmítnutí nároku na odpočet na úkor osoby povinné k dani”. Dle SDEU tedy okolnost, že služby nevedly ke zvýšení obratu společnosti, není pro účely uplatnění nároku na odpočet DPH relevantní, pokud byly splněny ostatní podmínky pro odpočet DPH. SDEU však také v rozsudku uvedl, že „je na předkládajícím soudu, aby zejména určil, zda účelem umísťování reklamních samolepek na automobily při mistrovství závodů automobilů, o které se jedná ve věci v původním řízení, byla propagace zboží a služeb uváděných na trh společností Amper Metal, takže tato činnost může spadat mezi režijní náklady podniku, nebo zda naopak výdaje vynaložené při této příležitosti nemají žádnou podnikatelskou povahu a žádnou souvislost s hospodářskou činností uvedeného podniku“. Uvidíme, zda se tedy dočkáme pokračování tohoto příběhu s reklamními službami. Proč stojí za to tento rozsudek přečíst a brát v potaz? Pokud by totiž českému plátci finanční úřad zpochybňoval nárok na odpočet DPH u „předražených“ reklamních služeb, tak by účinnou obranou mohlo být využití tohoto rozsudku a uvedení výkladu, který SDEU nastolil. moje.kdpcr.cz

Judikatura

Pokud by českému plátci finanční úřad zpochybňoval nárok na odpočet DPH u „předražených“ reklamních služeb, tak by účinnou obranou mohlo být využití tohoto rozsudku a uvedení výkladu, který SDEU nastolil.

Rozsudek Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“ nebo „soudní dvůr“) ze dne 25. listopadu 2021 ve věci C-334/20 Amper Metal Kft. v Amper Metal Kft. http://eur-lex.europa.eu „Řízení o předběžné otázce – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Článek 2 – Plnění podléhající DPH – Pojem – Článek 168 písm. a) a článek 176 – Nárok na odpočet DPH zaplacené na vstupu – Odmítnutí – Reklamní služby kvalifikované daňovou správou jako nadměrně nákladné a bez užitku – Chybějící obrat vytvářený ve prospěch osoby povinné k dani“ Související ustanovení: § 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) Související rozhodnutí: C-501/19 – UCMR – ADA C-846/19 – Administration de l’Enregistrement, des Domaines et de la TVA C-528/19 – Mitteldeutsche Hartstein-Industrie C-42/19 – Sonaecom

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Práce civilního experta v zahraničních misích je dle rozhodnutí NSS nezávislým povoláním Daňový subjekt, působící jako civilní expert v rámci mise OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) a EUAM na Ukrajině, se dostal do sporu se správcem daně v otázce posouzení příjmů.

a práci civilního experta obdržel příjem na základě smluv uzavřených s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a dále pobytové příspěvky přímo od mise OBSE a EUAM. Tento příjem správce daně posoudil jako příjem z nezávislého podnikání zdaňovaný v rámci § 7 ZDP. Daňový subjekt jej však v rámci odvolání a následujících žalob považoval za ostatní příjem dle § 10 ZDP. Argumentoval tím, že zákon neupravuje definici nezávislého povolání a správce daně tak vycházel pouze ze své úvahy. Činnost civilního experta, podle daňového subjektu, postrádá prvek kreativity a samostatnosti při volbě způsobu předem stanoveného výsledku. To mělo vyplynout mimo jiné ze skutečnosti, že se jako expert řídil ukrajinskými předpisy a využíval služeb konzultanta, podle jehož pokynů a doporučení postupoval. Misi také považoval za činnost příležitostnou, protože doba výkonu byla nezávislá na vůli experta, určená dobou účasti České republiky v zahraničních misích. Zároveň rozporoval rozhodnutí správce daně neosvobodit pobytové příspěvky. Podle daňového subjektu je třeba tyto příspěvky osvobodit, neboť jeho práci lze považovat za výkon činnosti národního experta, kterému je osvobození přiznáno.

Krajský soud se však přiklonil na stranu správce daně a uvedl, že dělicím kritériem mezi daňovým režimem dle § 7 a § 10 je skutečnost, že ostatní příjmy dle § 10 neplynou ze souvislé činnosti. Daňový subjekt však navzdory svému tvrzení vykonával činnost v posuzovaném období kontinuálně, relativně samostatně a na vlastní odpovědnost. Zároveň mu byla pravidelně vyplácena odměna v měsíčních intervalech včetně pobytového příspěvku. V případě osvobození příspěvků musí být podle zákona o daních z příjmů splněny tři předpoklady. Plnění musí být poskytnuto orgány EU, musí směřovat zaměstnanci nebo národnímu expertovi a tato osoba musí být vyslána k působení do instituce EU. Dle soudu ke splnění těchto podmínek nedošlo. OBSE, jako svébytná mezinárodní organizace, není orgánem EU a jde tak o odlišnou právní entitu. Současně subjekt nebyl v zaměstnaneckém či jiném obdobném poměru k Ministerstvu zahraničních věcí. Splněna nebyla ani poslední podmínka vyslání do instituce EU, protože mise EU představují pouhý nástroj společné bezpečnostní a obranné politiky a EUAM Ukrajina nepředstavuje samostatnou instituci s vlastním personálem. Nejvyšší správní soud se s touto argumentací ztotožnil a souhlasil, že činnost daňového subjektu lze považovat za nezávislé povolání. Činnost naplňovala znaky soustavnosti, pravidelnosti a značné míry kreativity ohledně dosažení stanoveného výsledku. Na samostatnost poukazuje zároveň fakt, že se daňový subjekt zavázal k výkonu uvedené funkce na vlastní odpovědnost. Toto by podle soudu jen stěží akceptoval, pokud by měl plnit pouze úkoly zadané jiným subjektem. Skutečnost, že využíval služeb konzultanta, navzdory jeho argumentům, svědčí o značné autonomii, protože mu tento krok nikdo neuložil jako povinnost. Ani dodržování místních právních předpisů nebrání moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

samostatnosti a kreativitě. Zde se nepředpokládá jejich nezávislost na dodržování právních pravidel, která mohou činnost upravovat. Argumentaci daňového subjektu tak NSS označil za lichou a absurdní. I v případě pobytových výloh se NSS přiklonil na stranu správce daně a ztotožnil se se závěry krajského soudu. Podmínky kladené na případné osvobození nebyly daňovým subjektem splněny. Nelze také zaměňovat pojem civilní a národní expert. Národním expertem je totiž osoba, která byla vyslána k výkonu činnosti do zahraničí v unijních institucích, svým zaměstnavatelem, který jí po celou dobu vyplácí náhradu mzdy či platu. Tuto věc objasňuje i rozhodnutí Evropské komise, kde jsou národními odborníky

Judikatura

„… osoby, které byly dány k dispozici Komisi celostátními, regionálními nebo místními orgány veřejné správy nebo mezivládní organizací, na něž se Komise obrací s cílem využít jejich odbornosti v určité oblasti (…). Osoby, na které se vztahují tato pravidla, jsou ve služebním nebo zaměstnaneckém poměru ke svému zaměstnavateli minimálně dvanáct měsíců…“ Daňový subjekt tak nebyl národním expertem ve smyslu zákona, a navíc nebyl vyslán do instituce EU.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. 4 Afs 274/2021, dostupné na www.nssoud.cz

OFŘ se může díky zásadě jednotnosti správního řízení zaměřit i na oblasti, kterým se prvostupňový správce nevěnoval Správce daně doměřil daňovému subjektu daň z příjmů právnických osob včetně penále z důvodu neuznání odpočtu výdajů na výzkum a vývoj. Důkazní prostředky, které daňový subjekt předložil, označil totiž za nezpůsobilé prokázat formální náležitosti projektu výzkumu a vývoje.

onkrétně se jednalo o neuvedení jmen všech osob podílejících se na projektu, jejich pracovněprávního vztahu k daňovému subjektu včetně jejich kvalifikace a také nevedení oddělené evidence výdajů vynaložených na uskutečnění projektu. Daňový subjekt později, v rámci odvolání, rozporoval mimo jiné skutečnost, kdy se prvostupňový správce daně zaměřil na věcné nedostatky s tím, že formální zmínil pouze okrajově, avšak Odvolací finanční ředitelství se následně zaměřilo primárně na tuto formální stránku věci. Podle názoru daňového subjektu by se však měl i odvolací orgán zaměřit na stránku věcnou a neměl by preferovat splnění formálních náležitostí před předmětem a dosaženými výsledky výzkumu a vývoje. NSS v následném rozsudku připomněl, že je správní řízení ovládáno zásadou jednotnosti. To znamená, že správní rozhodnutí

moje.kdpcr.cz

tvoří jeden celek a vzájemně se doplňují. Odvolací orgán se tak může zaměřit na oblasti finančním úřadem neřešené či řešené nedostatečně. Nepochybil tak, když se dále nezabýval věcnou stránkou projektu, protože samotný nedostatek formálních náležitostí odůvodňuje vydání platebních výměrů a věcnou stránku není třeba blíže zkoumat. Poukázal zde na svá dřívější vyjádření k důležitosti formálních náležitostí, které nejsou pouhým doplňkem, jehož nesplnění by bylo možné zhojit jinými podklady. Protože se v případě výzkumu a vývoje zároveň jedná o výhodný a atraktivní odpočet daně, umožňující prakticky „druhý“ odpočet výdajů, vyžaduje také přísnější požadavky v podobě řady materiálních a formálních podmínek. NSS zároveň nesouhlasil s námitkou daňového subjektu, že správce daně preferoval formální náležitosti před předmětem projektu a jeho dosaženými výsledky. Uvedení všech zaměstnanců podílejících se na projektu včetně příslušných pracovněprávních vztahů je zákonnou podmínkou a není proto rozhodující, zda byl správce daně například schopen si z pozdějších dokumentů dovodit, kteří zaměstnanci byli zapojeni do projektu a co přesně vykonávali. Projekt výzkumu a vývoje je základním a uceleným dokumentem, a proto musí bezpodmínečně obsahovat všechny požadované zákonné náležitosti.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2. 2022, sp. zn. 1 Afs 5/2021, dostupné na www.nssoud.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

NSS se ztotožnil se závěry interpretace Národní účetní rady v případě poskytnutých záloh v cizí měně V nedávném rozsudku se Nejvyšší správní soud opřel mimo jiné i o závěry interpretace Národní účetní rady týkající se poskytnutých záloh v cizí měně. Daňovému subjektu byla z moci úřední snížena daňová ztráta kvůli zvýšení výnosů. Jedním z důvodů pro toto zvýšení bylo nezaúčtování kurzových rozdílů u cizoměnových záloh poskytnutých na pořizovaný dlouhodobý majetek. Správce daně považoval tyto zálohy za pohledávky a bylo tedy dle něj zapotřebí vzniklý kurzový rozdíl zaúčtovat do výnosů.

aňový subjekt se obrátil na krajský soud, který dospěl k závěru, že tyto zálohy nejsou pohledávkami, protože s nimi nebylo nijak přímo spojeno právo požadovat na dlužníkovi plnění. Zálohy se po vzniku kupních smluv staly součástí dluhu, který byl již částečně splněn a o částku záloh snížen. Nespadají tak mezi majetek a závazky, které by podléhaly povinnosti přeceňování k rozvahovému dni. Krajský soud zdůraznil povinnost účetních jednotek vést účetnictví umožňující srozumitelné sestavení účetní závěrky a podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace subjektu. Toto je důležité i pro ekonomická rozhodnutí, která se na základě účetnictví přijímají. S tím souvisí povinnost některé položky vedené v cizí měně přeceňovat, aby mohly být všechny uvedené podmínky splněny. U poskytnutých záloh na dlouhodobý majetek však takové přecenění postrádá smysl. Jde o částku již jednou vydanou na úhradu dluhu, který teprve v budoucnu vznikne, nebo v důsledku následného uzavření smlouvy již vznikl, a zároveň se tato částka nemá následně v cizí měně vrátit a rozšířit tak majetek účetní jednotky. Odvolací finanční ředitelství ve své kasační stížnosti však argumentovalo tím, že předmětné zálohy jsou platbami za budoucí

plnění, u kterého není jisté, zda k následnému protiplnění skutečně dojde. Přestože z pohledu civilního práva nepředstavuje záloha v době jejího poskytnutí samostatnou pohledávku, může se jí následně stát. K tomu postačí i pouhá skutečnost, že plnění nebude ze strany dodavatele poskytnuto. V takových případech považuje OFŘ za nesporné, že poskytnutá záloha představuje pohledávku založenou z titulu bezdůvodného obohacení. Za důležité tedy považovalo fakt, že zde existuje určité riziko neuskutečnění transakce. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku připomněl, že žádná zákonná ustanovení účetních předpisů konkrétně neupravují povahu zmiňovaných záloh, a bylo tak povinností jak OFŘ, tak i krajského soudu, zařadit tato plnění pod obsahově nejbližší zákonem upravený pojem, a to v souladu s účelem a smyslem zákona o účetnictví. Vzhledem k tomu, že základní zásadou vedení účetnictví je skutečně podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace podniku, je nutné sledovat tento hlavní cíl i v případě nejasností. Účetní jednotka je vystavena kurzovému riziku v případě, kdy je účtování transakce spojeno s peněžní platbou v budoucnu. Toto riziko se pak do účetní závěrky přenáší prostřednictvím kurzových rozdílů, ať už se jedná o zisk či ztrátu. Pokud tedy má daňový subjekt pohledávku za třetí osobou v cizí měně, dochází změnou kurzu fakticky ke změně hodnoty této pohledávky. Toto platí i pro dluhy. Avšak v případě zálohy na dlouhodobý majetek tomu tak obecně není. Nejvyšší správní soud citoval z již zmiňované interpretace NÚR: „… kurzové riziko ze své podstaty tedy vzniká pouze u těch cizoměnových aktiv a závazků, kdy vývoj měnového kurzu má vliv na výši budoucích peněžních toků, které účetní jednotka z aktiva očekává získat jako přijatou platbu, resp. v souvislosti s vypořádáním závazku, které očekává uhradit (např. odběratelé, nakoupené dluhopisy, dodavatelé, přijaté úvěry apod.). Kurzové riziko nevyplývá z aktiv a závazků, které ač jsou důsledkem cizoměnové transakce, nevyjadřují směrem do budoucna očekávaný peněžní tok (např. pozemky a budovy v rámci dlouhodobého hmotného majetku, zásoby, náklady příštích období, stejně tak uhrazené zálohy, které nebudou v budoucnosti vráceny apod.)“ Povinnost přeceňovat aktiva tedy dává dle NSS smysl pouze u těch položek, u nichž má vývoj kurzu vliv na jejich budoucí hodnotu. Záloha představuje samostatnou část celkové pořizovací ceny majetku a je úhradou jeho dodávky. Není ji tedy třeba přeceňovat. Naopak, s ohledem na věrný obraz moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

účetnictví je nezbytné, aby tyto zálohy přeceňovány nebyly. Nejvyšší správní soud se tak postavil na stranu daňového subjektu. Za nesprávný považoval i argument o existenci rizika neuskutečnění obchodní transakce. Pouze za situace, kdy je pravděpodobné, že k následnému dodání majetku nedojde, je nutné o zálohách účtovat jako o pohledávkách. Indikací dle interpretace NÚR může v tomto případě být například prodlení

Judikatura

v dodání, vedený spor s dodavatelem atd. Žádnou takovou indicii však správce daně v tomto případě neuvedl. VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2022, sp. zn. 4 Afs 170/2021, dostupné na www.nssoud.cz

Správce daně je při posuzování porušení rozpočtové kázně vázán zásadou proporcionality Daňový subjekt uzavřel s úřadem práce dohodu o vyhrazení společensky účelného místa a poskytnutí příspěvku ve výši vynaložených mzdových prostředků na zaměstnance včetně souvisejících odvodů na sociální pojištění. Dle dohody plynula daňovému subjektu také povinnost vrátit do 30 dnů tento vyplacený měsíční příspěvek v případě, že neodvede mzdu či příslušné odvody předtím, než mu bude příspěvek úřadem práce poskytnut. Toto porušení pak má být považováno za porušení rozpočtové kázně dle zákona o rozpočtových pravidlech.

aňový subjekt hradil ve sledovaném období příslušnému zaměstnanci čistou mzdu včas, opozdil se však s platbou odvodů pojistného, které uhradil až poté, co obdržel jednotlivé příspěvky od úřadu práce. V reakci na toto porušení vydal finanční úřad platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši všech příspěvků poskytnutých za sledované období. Daňový subjekt tak musel vrátit i příspěvky na čisté mzdové náklady. Daňový subjekt se posléze obrátil na krajský soud, který rozhodnutí finančního úřadu zrušil. Daňový subjekt namítal, že moje.kdpcr.cz

nebyl důvod, aby úřad nařídil odvod poskytnuté dotace v plné výši. Vyměřená částka by se měla týkat pouze částky, která odpovídala nesprávně vypláceným odvodům na sociální pojištění, nikoli i výše připadající na mzdy. Krajský soud zde připustil, že porušení podmínek, kterých se daňový subjekt dopustil, není zcela okrajový jev a byl tím zpochybněn refundační princip příspěvku, nicméně čistá mzda byla vždy vyplácena řádně a včas a svou výší představovala výrazně větší částku než pozdě hrazené odvody pojistného. Dle soudu si lze představit řadu mnohem závažnějších porušení dohody. Uvedl například uhrazení odvodů s velkým zpožděním až na výzvu úřadu práce nebo pozdní výplatu mzdy zaměstnanci apod. Je dle něj tak těžko představitelné, že za tato pochybení měl být stanoven odvod za porušení rozpočtové kázně ve stejné výši jako v projednávaném případě a že nastavení pravidel dotace úřadem práce nepočítá s jakýmkoliv „jemnějším“ rozlišením jednotlivých porušení. Finanční správa nemůže dle soudu dotační podmínky bezvýhradně respektovat v případě, kdy by to bránilo principu přiměřenosti a vedlo ke zcela stejnému postihu v naprosto nesrovnatelných případech. Správce daně musí tedy posoudit a následně stanovit výši odvodu autonomně a nemůže se bránit tím, že odvod vychází striktně z textu dohody. Je zde třeba respektovat princip proporcionality. Stoprocentní odvod není přiměřený, jedná-li se o marginální nedostatek při čerpání dotace. Odvolací finanční ředitelství poté v rámci kasační stížnosti argumentovalo mimo jiné tím, že se úřad práce zavázal příspěvek poskytnout poté, co mu bude daňovým subjektem předložen výkaz, ve kterém je příjemce výslovně upozorněn, že pokud uvede náklady, které dosud nevynaložil, může být dle dohody povinen příspěvek vrátit. Správce daně byl přesvědčen, že ani s ohledem na princip proporcionality není možné zohlednit individuální okolnosti případu, protože dohoda jasně stanoví, že je třeba vrátit celý měsíční příspěvek a není zde tedy prostor pro snížení stanovených odvodů. Daňové orgány nemají pravomoc

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

zpětně měnit kritéria poskytnuté dotace. Pokud úřad práce stanovil pravidla a daňový subjekt na ně přistoupil, nemůže následně požadovat, aby tyto podmínky nebyly dodrženy. Dotace navíc představuje dobrovolné přijetí výhody a s ní souvisejících závazků, které je třeba dodržovat. OFŘ také poukázalo na to, že dohoda je svým charakterem veřejnoprávní smlouva pouze mezi poskytovatelem příspěvku a jejím příjemcem a finanční orgány proto nejsou oprávněny jakkoli modifikovat sjednané podmínky. Nejvyšší správní soud však kasační stížnost OFŘ zamítl a souhlasil se závěry krajského soudu. Poukázal na dřívější rozhodnutí senátu NSS, který dřívější roztříštěnou judikaturu sjednotil a uvedl, že „… při stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně je třeba vycházet ze zásady přiměřenosti, tedy rozumného vztahu mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší za ně předepsaného odvodu. Správce daně musí zvážit, zda je důvod k odvodu v plné výši čerpaných či poskytnutých prostředků (…), či pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti (…)“. Na základě další judikatury poukázal na skutečnost, že individuální okolnosti případu mohou odůvodňovat

snížení odvodu, zejména vzhledem k malé závažnosti porušení povinnosti, nenarušení účelu, ke kterému byl příspěvek poskytnut apod. Z ustanovení zákona není možné dovodit, že částkou, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň, je třeba vždy rozumět celou poskytnutou dotaci. Finanční orgány musí posoudit výši odvodu autonomně a nelze se bránit tím, že odvod vychází striktně z textu dohod a je tak třeba jej mechanicky převzít. Je třeba zohlednit, že daňový subjekt hradil větší část z poskytovaného příspěvku každý měsíc včas a vyměřený odvod musí reflektovat konkrétní okolnosti daného případu. Finanční úřad je dle NSS tedy primárně vázán zásadou přiměřenosti – zachování rozumného vztahu mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší odvodu. VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. 2 Afs 91/2021, dostupné na www.nssoud.cz Zdroj: www.nssoud.cz

Média Komory daňových poradců ČR Bulletin

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Komory daňových poradců ČR

1/2022

e komory TÉMA VYDÁNÍ: Digitalizac ístopředseda České advokátní Maisner, Ph.D., MCIArb.,m ROZHOVOR: JUDr. Martin ČR a jak se na ni připravit? a daní: jak pokročila v Digitalizace účetnictví i ﬁrmami komunikace s úřady Bankovní identita a vzdálená

Tematické zaměření každého čísla Vysoce odborné články Recenzovaný obsah Odborný garant každého čísla Stavovská společenská rubrika

ně čtvrtlet tištěná onická a elektr verze

práce z domova Daňověprávní aspekty

16.03.2022 17:16:46

i ký měsíčník Komory /Oﬁciální elektronický

daňových poradců České

republiky

/Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin: CO BYSTE NEMĚLI PŘEHLÉDNOUT

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

7-8/2021

rem ze zisku globálních ﬁ TÉMA VYDÁNÍ: Daně er nec Luděk Niedermay ROZHOVOR: Europosla funkční celek s budovou ika zařízení (ne)tvořící DANĚ Z PŘÍJMŮ: Problemat sbírky listin účetních závěrek do ÚČETNICTVÍ: Zakládání

/ / / /

Zpravodajství ze světa daní a účetnictví Aktuální daňová legislativa a praxe Informace z dění v Komoře @ k a ždý měs Lifestylová témata a zajímavosti elektron íc icky Osobní rozvoj

moje.kdpcr.cz

Vše pro daňaře a účetní Spolehlivá řešení pro Vaši praxi

Vyzkoušejte DAUČ KDP >>

Čeká na Vás vylepšený DAUČ – vyzkoušejte speciální licenci určenou přímo Vám!

I na novém portálu DAUČ | Vše pro daňaře a účetní pro Vás společnost Wolters Kluwer ve spolupráci s Komorou daňových poradců ČR připravila zvýhodněnou službu DAUČ KDP.

Speciální licence obsahuje odborné články z časopisů Daně a právo v praxi, Účetnictví v praxi, Účetnictví neziskového sektoru, Daňový expert / Expertní příspěvky, Práce a mzda, Otázky a odpovědi z praxe (PDF archiv elektronického časopisu) včetně navazující legislativy a hlídání aktuálnosti příspěvků.

Všechny důležité daňové zákony, nařízení, vyhlášky, pokyny a informace zde naleznete na jednom místě a garantované právním informačním systémem ASPI Wolters Kluwer.

V rámci licence DAUČ KDP můžete nově využívat i mnohá vylepšení a přizpůsobit si DAUČ na míru díky osobní sekci Můj DAUČ • označte si oblíbené dokumenty a mějte je vždy po ruce • sledujte konkrétního autora, téma nebo předpis • urychlete si práci díky historii naposledy přečtených textů • vkládejte vlastní poznámky k článkům a najdete je právě v Můj DAUČ

Vyzkoušejte licenci DAUČ KDP na 21 dní zdarma a ve zbrusu novém, příjemnějším prostředí!

Více informací a jednoduchý návod, jak zkušební přístup získat >>

Když si musíte být jistí

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví Funkce Daňové informační schránky jsou dočasně nahrazeny novou službou Finanční správa spustila novou službu Nahlížení na vybrané údaje, která umožní přístup k vybraným informacím z osobních daňových účtů a spisu daňového subjektu vedeného finančním úřadem. Dostupná má být po přechodnou dobu 9 měsíců. Dotčené daňové subjekty tak budou mít více času na přihlášení do modernizované Daňové informační schránky plus. Služba je určená uživatelům, kteří používali původní Daňové informační schránky (DIS) a v souvislosti s jejím ukončením 28. 2. 2022 ztratili možnost využívat tento zdroj informací. Přístup je umožněn na stránce www.mojedane.cz stejným způsobem, jakým uživatelé nahlíželi do původní schránky, tedy s využitím uznávaného elektronického podpisu nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Přístup k této službě naopak nebudou mít nové subjekty a zástupci daňových subjektů, kteří do původní Daňové informační schránky nahlíželi pouze na základě plné moci k přístupu do DIS. Tito uživatelé musejí využít již nové verze Daňové schránky plus. Zástupci daňových subjektů, kteří nahlíželi do schránky na základě neomezené plné moci, se mohou do nové služby přihlašovat prostřednictvím datové zprávy, jak byli doposud zvyklí u původního formátu schránky.

Finanční správa připomíná možnosti daňových úlev v oblasti DPH v souvislosti se situací na Ukrajině Z pohledu plátce DPH může nastat ze zákona několik situací. V prvním případě jde o dodání zboží za úplatu plátcem DPH na území České republiky (resp. s místem plnění v tuzemsku) humanitární nebo dobročinné organizaci, které ho v rámci své činnosti mimo území EU odešlou nebo přepraví do třetí země. Takovéto dodání zboží za úplatu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet. Toto dodání plátce vykazuje na řádku 26 daňového přiznání k DPH, nárok na odpočet daně pak na řádcích 40 nebo 41. Při posouzení, co je humanitární a dobročinná organizace, lze vycházet z informací Ministerstva spravedlnosti a údajů v příslušném veřejném rejstříku. Plátce by si měl zajistit důkazní prostředky o splnění podmínek pro osvobození, například v podobě prohlášení humanitární nebo dobročinné organizace o tom, že dotčené zboží bude nebo bylo vyvezeno pro vybraný účel. Organizace pak musí být schopna doložit, že předmětné zboží bylo pro vymezené účely vyvezeno na Ukrajinu. Další možnou vzniklou situací je poskytnutí finančních darů, a to jak v hotovosti, tak bezhotovostně. Finanční správa připomíná, že toto není předmětem DPH. V daňovém přiznání se tedy neuvádí. Jinak je tomu u poskytnutí hmotných darů. Pokud plátce nenakoupil zboží pro svou ekonomickou činnost, ale za účelem jeho darování, nemá nárok na odpočet daně. Následné bezúplatné přenechání hmotného daru není v tomto případě předmětem DPH a v daňovém přiznání se neuvede. Pokud však plátce nakoupil zboží pro svou ekonomickou činnost a uplatnil nárok na odpočet daně, pak při poskytnutí tohoto zboží jako hmotného daru je nutné rozlišovat několik situací. V případě, že byl dar dodán v tuzemsku humanitární nebo dobročinné organizaci, která ho v rámci své činnosti mimo území EU dodá do třetí země, je jeho poskytnutí osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. I v tomto případě je nezbytné, aby měl

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Aktuálně

plátce k dispozici důkazní prostředky, jako tomu bylo u dodání výše. Jestliže byl darován jiným osobám než humanitární nebo dobročinné organizaci, je plátce povinen uplatnit u tohoto dodání daň na výstupu. A konečně, pokud se bude jednat o poskytnutí hmotných darů osobám ve třetí zemi (resp. na Ukrajině), nejsou splněny podmínky pro osvobození od daně při vývozu zboží. Jsou sice splněny podmínky pro vývoz, ale není naplněna podmínka osvobozeného vývozu od daně, neboť nejde o dodání zboží prodejcem. V tomto případě plátce také uplatní daň na výstupu. Finanční správa také upozorňuje na to, že při vývozu zboží je nezbytné provést celní řízení v tuzemsku nebo v jiném členském státě, pokud zboží opouští území EU. Více k tématu na následujících stranách.

Vyjádření Finanční správy k závěrům Nejvyššího kontrolního úřadu o výběru silniční daně NKÚ prověřoval správu silniční daně v letech 2017 až 2020. Zaměřil se na to, jak výběr daně funguje, jakých výsledků Finanční správa při výběru dosahuje či jak je výběr daně efektivní a administrativně náročný. Došel k závěru, že správa silniční daně je nákladná a její efektivnost je v porovnání s ostatními daněmi v ČR zhruba čtyřikrát nižší. Na nižší efektivitu výběru silniční daně měl mít vliv například administrativně náročný způsob prověřování plnění daňových povinností a pomalá automatizace, která měla správu silniční daně zjednodušit. S tím počítala „Strategie rozvoje Finanční správy“ z roku 2017, která plánovala maximální možnou automatizaci zpracování údajů. Do roku 2020 však k takovým změnám u silniční daně dle závěru NKÚ nedošlo. Správu daně ztěžují také problémy u již zavedených informačních systémů. Jde například o složité ověřování některých informací v registru silničních vozidel. Kontrolní úřad upozornil, že od roku 2020 se snížila sazba silniční daně u vozidel nad 3,5 tuny o 25 %. Přestože se jednalo o změnu reagující na negativní dopady opatření proti šíření covidu-19, a tedy mimořádnou situaci, navrhlo ji Ministerstvo financí bez časového omezení. Výpadek příjmů z této daně tak může pokračovat i po odeznění hlavního důvodu, kvůli kterému vznikla. Také motivace k nákupu ekologičtějších vozidel dle úřadu není dostatečná a je potřeba ze strany Ministerstva financí provést příslušnou aktualizaci daňových předpisů. Finanční správa na to reagovala konstatováním, že nízká efektivita výběru silniční daně není rozhodujícím způsobem ovlivněna administrativní náročností spojenou se správou daňových povinností a pomalou automatizací. Na vině má být hlavně neměnná výše sazeb daně, které jsou vyjádřeny v korunách, a jsou tedy ovlivněny výší inflace. Poukázala na to, že v zákoně o silniční dani nebyly za celou dobu jeho platnosti od roku 1993 zvýšeny sazby daně, ale naopak došlo od roku 2020 u některých vozidel ke snížení sazby, které již zmínil i Nejvyšší kontrolní úřad. Lze tedy dle Finanční správy konstatovat, že každoroční inflace a snížení sazby daně se negativně podepisuje na sledované efektivitě. Finanční správa se vyjádřila také k automatizaci správy silniční daně. Na té se dle jejího vyjádření průběžně pracuje a s automatizovaným porovnáváním údajů ze svých informačních systémů s údaji Registru silničních vozidel počítá při realizaci nového daňového informačního systému. Co se týká možnosti využívat údaje z vyměřených daňových přiznání v rámci služeb online finančního úřadu, tak tyto změny jsou připravovány a Finanční správa předpokládá jejich nasazení na portálu MOJE daně v průběhu roku 2022.

Informace pro zaměstnavatele a cizince v návaznosti na konflikt na Ukrajině Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo návod pro zaměstnavatele a cizince v návaznosti na konflikt na Ukrajině. Cizí státní příslušníci, kterým Ministerstvo vnitra udělilo speciální vízum, mohou požádat o povolení k zaměstnání, a to krajskou pobočku úřadu práce podle místa, kde má být práce vykonávána. O povolení lze požádat až na dva roky s možností prodloužení na další dva roky, a to i opakovaně. Zaměstnavatelé by v případě zájmu přijmout tohoto pracovníka měli ohlásit volné pracovní místo krajské pobočce úřadu práce podle místa výkonu práce a současně vyjádřit zájem zaměstnat cizince na základě povolení k zaměstnání. Dále je zapotřebí s budoucím zaměstnancem uzavřít pracovní smlouvu. V případě, že jejich zaměstnanec, občan Ukrajiny, obdrží povolávací rozkaz, může požádat o poskytnutí pracovního volna. V tomto případě se bude jednat o jinou důležitou osobní překážku v práci a zaměstnavatel je povinen nepřítomnost v práci omluvit. Tato nepřítomnost současně není důvodem k výpovědi zaměstnance. Cizinec bude k zaměstnání potřebovat povolení od Úřadu práce ČR. Před podáním žádosti o povolení k zaměstnání je třeba již mít nebo si najít pracovní místo a se zaměstnavatelem uzavřít pracovní smlouvu. Cizí státní příslušníci, kterým Ministerstvo vnitra udělilo speciální vízum, mohou také žádat o všechny dávky pomoci v hmotné nouzi, konkrétně o opakující se příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, a i o jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci. Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz, www.mpsv.cz moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Aktuálně ze zpráv CFE Save the Date: CFE Forum, 12. května v Bruselu Ve čtvrtek 12. května 2022 pořádá CFE Tax Advisers Europe v Bruselu letošní ročník tradiční konference CFE Forum, tentokrát s podtitulem Budoucnost holdingových společností & seskupení pro účely DPH v soudobém daňovém prostředí. Bližší informace týkající se programu, jména řečníků a vše o registraci najdete na tomto odkaze.

ECOFIN: Vývoj v oblasti směrnice implementující minimální korporátní daň Tomáš Půček Právní oddělení KDP ČR

Ministři financí Evropské unie se 15. března sešli v rámci Rady Evropské unie pro ekonomické a finanční záležitosti. V rámci tohoto jednání byl zaznamenán výrazný posun ve vztahu ke Směrnici Evropské unie o implementaci druhého pilíře strategie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zavádějící minimální daň z příjmů pro korporace. Revidovaný návrh textu doznal několika změn, z nichž tou na první pohled nejpatrnější je odsun termínu transpozice o celý jeden rok, tedy z posledního dne letošního roku, na 31. prosince 2023. Podle tohoto návrhu se tedy směrnice bude vztahovat na fiskální rok právě po 31. prosinci 2023, nikoliv od začátku příštího roku, jak bylo původně plánováno, přičemž jednotlivá pravidla nabudou účinnosti s dalšími roky. Ačkoliv na návrhu směrnice panuje převážná shoda, alespoň co se sazby daně týče, což v médiích opakovaně vyzdvihuje francouzský ministr financí Bruno Le Maire, jak je patrno z přepisu jednání, který je dostupný na tomto odkaze, některé členské státy by uvítaly ještě markantnější prodloužení transpoziční lhůty.

ECOFIN: Na CABM panuje shoda Na výše zmiňovaném zasedání Rady Evropské unie pro ekonomické a finanční záležitosti v polovině března dosáhli ministři fi nancí členských států shody v otázce mechanismu pro úpravu uhlíkové daně na hranicích (v originále Carbon Border Adjustment Mechanism, zkráceně pak CBAM). Tzv. uhlíkové clo by se mělo týkat zboží importovaného do Evropské unie z nečlenských zemí v případech, kdy tyto země neaplikují na výrobky a zboží standardy identické s EU. Mělo by se jednat zejména o ocel, elektřinu a hnojiva, kdy Unie tímto krokem sleduje zvýšení nároků kladených na importéry, což má v důsledku vést ke snížení uhlíkové stopy. Za účelem snížení administrativy pak směrnice předpokládá centralizovaný registrační systém pro importéry (na unijní úrovni) s existencí výjimky pro dovozce, jejichž zboží nepřesáhne hodnotu 150 eur. Bruno Le Maire, francouzský ministr financí, shodu na směrnici označil za „vítězství evropské klimatické politiky“, přičemž vyzdvihl, že společně s „dekarbonizací“ evropského průmyslu tato směrnice neznevýhodňuje domácí podniky oproti výrobcům ze zemí, které na ekologickou výrobu nekladou takové nároky.

Evropský parlament přijal zprávy o reformě daňových systémů Na plenárním zasedání Evropského parlamentu, které se uskutečnilo 10. března 2022, byla přijata dvojice zpráv vytyčujících doporučení pro Evropskou komisi, stejně jako pro členské státy Evropské unie, ohledně vhodnosti reformy zdaňování příjmů srážkovou daní a simplifikace daňových systémů. Parlament upozorňuje na rozdrobenost zdaňovacích postupů v rámci Unie, přičemž rozdílné sazby a administrativní procesy mohou v přeshraničním ekonomickém styku fungovat jako podhoubí vhodné k daňovým únikům. V parlamentní zprávě je proto z výše uvedených důvodů Evropská komise nabádána k návrhu legislativních opatření, která by mimo jiné zajistila, že příjmy podléhající srážkové dani budou zdaněny ještě v rámci Evropské unie.

moje.kdpcr.cz

PR článek

Digitální kancelář daňového poradce – správa procesů Ivana Ottová

Petr Hanzal

Jednatelka LERIKA Tax & Accounting, s.r.o. Daňový poradce č. 2682

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, phanzal@ef.jcu.cz, www.ef.jcu.cz; jednatel Komplexní informační technologie s.r.o., hanzal@kit.cz; www.kit.cz

Na úvod LERIKA Tax & Accounting, s.r.o., byla založena v roce 2005 jako společnost zabývající se daňovým poradenstvím, vedením účetnictví a zpracováním mezd. Za 17 let naší existence jsme se rozrostli do týmu zhruba 25 lidí. V minulé roce jsme získali ocenění – Účetní firma roku 2021 v soutěži, kterou pořádá společnost Wolters Kluwer ČR pod odbornou záštitou Komory certifikovaných účetních a Svazu účetních České republiky. Náš důraz klademe v první řadě na odbornou kvalitu poskytovaných služeb. Vnímáme však, že pro úspěch poradenské firmy je stejně tak důležitá i stránka efektivního nastavení organizačních procesů. A právě této oblasti řízení firmy se věnuje tento příspěvek.

Data jako nástroj pro rozhodování Když se hovoří o firemních procesech a způsobu rozhodování, setkáváme se v poslední době často s „data-driven“ přístupem. Data-driven firmu si můžeme představit jako organizaci, ve které jsou data efektivně využívaná při rozhodování, od marketingu přes cenotvorbu až po personalistiku. moje.kdpcr.cz

Naše vlastní zkušenost v LERICE je taková, že když máme data k dispozici a jsme schopní je zapojovat do našeho rozhodování a řízení firmy jako jeden z faktorů, dává nám to v rozhodovacím procesu větší sebejistotu při výběru správného řešení. Vlastní data a výsledek, který vychází z jejich analýzy, dokáže odbourat nebo alespoň upozadit emoce, které rozhodovací proces často ovlivňují a které mohou vést k výběru nevhodného řešení. Abychom mohli naše rozhodnutí opírat o data a kalkulace, které z nich vychází, v prvním kroku jsme potřebovali, abychom data měli vůbec k dispozici. Za tímto účelem jsme v roce 2014 zavedli BMD Business software (dále jen „BMD“).

Evidence výkonů, fakturace Základním stavebním kamenem pro kontrolu a řízení našich procesů je sledování času a evidence výkonů našich pracovníků. V BMD k tomu slouží modul Evidence výkonů, který v sobě zahrnuje kromě vlastní časové evidence i vyúčtování výkonů, správu faktur a reporting. BMD umožňuje u každého pracovníka sledovat čas v každém dni dle jednotlivých klientů, kategorií, činností, příslušného časového období a dalších kódů, podle našich potřeb. Následující obrázek je příkladem možného vedení časové evidence.

PR článek

Kromě vlastního času umožňuje BMD zadávat do evidence výkonů také množství, což využíváme tam, kde naše služby účtujeme klientovi nikoli podle počtu hodin nebo paušálem, ale například podle počtu zpracovaných mezd nebo podle počtu položek v účetním deníku. Dále můžeme do evidence výkonů zadávat částky určené k přímé přefakturaci, jako je třeba cestovné, správní poplatky, úřední překlady aj. Na evidenci času je v první řadě navázaná fakturace. V systému BMD máme nastavený způsob, kterým se u jednotlivých klientů počítá cena v návaznosti na smluvní ujednání. BMD si umí poradit se všemi způsoby kalkulace ceny, se kterými v LERICE pracujeme: Odměna účtovaná hodinovou sazbou Odměna stanovená paušálem Kombinace paušálu a hodinové sazby Odměna stanovená podle počtu položek (např. mzdy nebo položky v účetním deníku) Kombinace paušálu a počtu položek Odměna odstupňovaná podle počtu položek Pevný paušál bez výkonů Přímá přefakturace Kombinace výše uvedeného na jedné faktuře Předpokladem pro snadnou fakturaci z BMD je, abychom u každého zákazníka nastavili výši paušálu, jeho frekvenci (měsíční/čtvrtletní/roční) a činnosti, které do něho spadají, případně počet položek nebo počet hodin zahrnutých do paušálu a cenu položek nad paušál aj. Dále je potřeba nastavit hodinové sazby, které je možné dále členit podle druhu činnosti, skupiny činností nebo podle konkrétních pracovníků. Správné nastavení těchto vstupních údajů a správné vedení denní evidence výkonů pak umožňují fakturovat bez zbytečných

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

časových prodlev, prakticky ihned po skončení fakturačního období nebo dokončení projektu. To ale není jediným přínosem modulu evidence výkonů. Záznamy o časových aktivitách jsou podkladem k tomu, abychom mohli vyčíslit interní hodinové sazby zaměstnanců ve vlastních nákladech a provádět další vyhodnocování ziskovosti. Výpočet nákladové ceny není jen otázkou mzdových nákladů zvýšených o režii. Do výpočtu promítáme i čas který zaměstnanec průměrně tráví nefakturovatelnou činností, jako je administrativa nebo čas strávený na školeních, a dále neproduktivní čas, jako návštěvy lékaře, placené volno, sick days, dovolená. Zaměstnanec si totiž musí svojí fakturovatelnou činností vydělat i na tyto neutilizované výkony. Ke mzdovým nákladům odpovídajícím neutilizovanému času přistupujeme stejně jako k režijním nákladům. Abychom vůbec mohli vyčíslit nákladovou cenu našich pracovníků, je potřeba znát míru utilizace. Díky evidence výkonů v BMD tyto údaje máme k dispozici na pravidelné bázi. Vlastní výpočet nákladové hodinové sazby zaměstnanců se už odehrává mimo BMD. Ještě donedávna se tyto výpočty uskutečňovaly v Excelu, v loňském roce jsme pro tyto potřeby začali využívat Microsoft Power BI. Aktualizace nákladových cen je nyní díky propojení BMD s Microsoftem Power BI a s účetním softwarem otázkou několika kliknutí.

Sledování ziskovosti Právě vnitřní nákladové ceny jednotlivých pracovníků jsou podkladem pro sledování ziskovosti, která probíhá rovněž v BMD. Nákladové ceny je potřeba do BMD na začátku zadat ke každému pracovníkovi a průběžně je aktualizovat. BMD s nimi potom pracuje při fakturaci. Součástí každé faktury je report, který ukazuje nejen celkovou fakturovanou cenu a počet hodin, ale také celko-

moje.kdpcr.cz

PR článek

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

vé náklady vyjádřené s pomocí nákladových cen a to nejdůležitější – ziskovou marži. Už při vlastním vytváření faktury máme proto možnost vyhodnotit, zda máme cenu nastavenou správně, případně zda není potřeba proces upravit z hlediska jeho organizace, abychom byli efektivnější. Obrázek níže ilustruje právě tuto situaci, kdy na zakázce vychází marže záporná. Je dobré o tom vědět včas a moci na to reagovat.

Reporting v BMD BMD obsahuje řadu předdefinovaných reportů ke sledování ziskovosti, utilizace zaměstnanců, jejich docházky, přehled nevyfakturovaných výkonů aj. V generátoru sestav je navíc možné si navolit reporty dle vlastních potřeb. V LERICE nás zajímají především pracovní reporty, jako je utilizace pracovníků nebo čerpání dovolené, a dále reporty ziskovosti, v členění dle jednotlivých pracovníků, ale také podle jednotlivých klientů a jejich skupin.

Co dalšího nabízí BMD jako řešení digitální správy kanceláře? BMD není jenom o sledování výkonů a vyhodnocování efektivity procesů. BMD nabízí digitální správu daňové a účetní kanceláře a poskytuje k tomu účinné nástroje pro řízení chodu firmy, organizaci dokumentů a sledování a řízení vztahů s obchodními partnery i institucemi. Vedle evidence výkonů pracovníků, fakturace a vyhodnocování ziskovosti využíváme BMD v následujících oblastech: CRM – Customer Relationship Management Správa termínů, úkolů, lhůt, pošty a telefonátů Správa dokumentů (DMS) Rozesílání hromadné korespondence klientům formou e-mailingu Propojení s produkty MS Office, především kalendářem Outlook a e-mailem V současné době zvažujeme implementaci dalších modulů, které by měly rozšířit rozsah využívání digitální kanceláře.

CRM a správa kanceláře BMD CRM zajišťuje evidenci klientů a péči o kontakty na zákazníky. Je pro nás doplňkem pro digitalizaci interních procesů. Využíváme jej jako systém pro vedení klientského spisu, především tedy ke sledování základních klientských informací, kontaktů, smluvních dokumentů od nabídek přes smlouvy, dodatky až po harmonogram domluvených termínů a správu plných mocí. Evidujeme zde ale i takové informace jako základní popis podnikatelského modelu klienta, který je potřeba znát pro daňovou i účetní praxi, pravidelně se opakující termíny, úkoly a jejich delegaci, projekty, odpovědné osoby za klienta a jiné. Termíny a úkoly moje.kdpcr.cz

Nesporným přínosem BMD je dokonalá správa procesů a sledování ziskovosti. Přínosy a úspory, které digitální agenda přinesla, jsou výrazné. máme prostřednictvím serveru MS Exchange automaticky synchronizovány – také s mobilními telefony. Karta klienta je zároveň propojená s modulem Dokument management systém.

Dokument management systém Dokument management systém (DMS) nám dává možnost uchovávání důležitých a pro nás klíčových dokumentů. Dokumenty lze v DMS uchovávat v originálním datovém formátu nebo ve formátu PDF vytvořeném z libovolného uživatelského softwaru. Do archivu ukládáme dokumenty přímo z prostředí MS Office – textové dokumenty, tabulky, powerpointové prezentace a e-maily. Dokumenty jsou členěny do jednotlivých kategorií pro snadnější orientaci.

Hromadná korespondence Z BMD řešíme také hromadnou korespondenci. Tu již v posledních letech využíváme výhradně jen pro potřeby e-mailingových kampaní a rozesílání pravidelných newsletterů elektronickou cestou našim klientům. Výhodou je, že v BMD vidíme historii toho, co jsme kdy odesílali a komu.

Závěrem S úbytkem papírů, excelových tabulek a s přesunem organizace procesů do BMD ubylo u nás v LERICE i toho, co jsme v papírech nebo jiných dokumentech někdy marně hledali. Zrychlilo se předávání informací uvnitř firmy i mezi firmou a zákazníky. Přístup k jednotlivým klientským informacím je snadnější a naše služby jsme schopní více zaměřit na potřeby klientů. Nesporným přínosem BMD je možnost reportingu a sledování ziskovosti. A i když se nám to zpočátku zdálo jako dřina a práce navíc, přínosy a úspory, které digitální agenda přinesla, byly rychle patrné. Informace o konkrétních produktech můžete najít např. na stránkách www.kit.cz nebo www.bmd.com.

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Za pomoc Ukrajině daňové úlevy. Vláda reaguje také na ceny energií nebo pád banky Válečný konflikt na Ukrajině zasáhl v posledních týdnech téměř každou oblast života v Česku. Vláda proto připravila soubor opatření na pomoc s uprchlickou vlnou i se začleňováním uprchlíků, zlevnit chce i pohonné hmoty a zrušit silniční daň.

láda navrhla parlamentu čtyři legislativní předlohy, které mají usnadnit zvládnutí současné uprchlické vlny, pomoci ukrajinským utečencům se začleněním do české společnosti i zohlednit pomoc, kterou čeští občané i firmy Ukrajincům i Ukrajině poskytují. „Připravujeme i další kroky, které mají zmírnit dopady války, kterou Ruská federace vede nejen proti Ukrajině, ale v ekonomické rovině i proti celé západní civilizaci,“ zní z vlády. Klíčová pro daňový segment bude zejména blesková novela zákona o daních z příjmů. Mezi dalšími návrhy jsou zásadní zjednodušení procesu získání pobytového oprávnění na území České republiky, usnadnění uprchlíkům získat v ČR zaměstnání a přístup k sociálním službám a také pomoc s přijímáním uprchlíků k předškolnímu, základnímu, střednímu a vyššímu odbornému školství. Do akce se pustily také samotné resorty. Ministerstvo financí za účelem podpořit pomoc Ukrajině a ukrajinským občanům přijalo řadu opatření – například daňové zvýhodnění dobročinných sbírek na podporu Ukrajiny, vystoupení České republiky z postsovětských bank, aktivní uplatňování a případné rozšiřování ekonomických sankcí proti Rusku nebo konkrétní pomoc klientům Sberbank CZ při získání náhrad za své vklady.

Novela zákona o daních z příjmů „Češi už ve sbírkách neziskovek vybrali na pomoc Ukrajině přes miliardu a půl a desítky milionů korun přibývají každý den. Naším cílem je, abychom tuto rekordní dobročinnou aktivitu dále podpořili také daňově,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura k novele zákona o daních z příjmů, která v době uzávěrky e-Bulletinu Komory daňových poradců putuje Poslaneckou sněmovnou. Účinnost novely zákona by mohla nastat zhruba na přelomu dubna a května, přičemž zákonem bude zajištěna zpětná účinnost od začátku roku 2022. Díky novele chce vláda umožnit lidem i firmám, aby si hodnotu poskytnutých darů Ukrajincům i Ukrajině mohli při splnění podmínek odečíst od základu daně. Dosud je možné odečítat si z daní dary poskytnuté pouze na území ČR a Evropské unie, nově se tedy okruh rozšíří i na stát Ukrajina, jeho územně správní celky a osoby se sídlem nebo bydlištěm na Ukrajině. Současně návrh umožní, aby si tyto dary mohli z daní odečíst i daňoví rezidenti státu Ukrajina, pokud doloží, že příjmy ze zdrojů České republiky tvoří 90 procent jejich zdanitelných příjmů. Úřady budou moci také uprchlíkům z Ukrajiny odpustit úhradu správních poplatků, u nichž to moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

uznají za vhodné. Možnost osvobození od poplatku se má týkat pouze fyzické osoby, která vstupuje nebo pobývá na území České republiky v návaznosti na ozbrojený konflikt na Ukrajině. Vláda podotýká, že nejde o plošné upuštění od výběru všech poplatků, ale pouze u těch, u nichž to při posouzení aktuální situace a nezbytnosti příslušný správní úřad uzná za vhodné. „Stávající znění zákona o daních z příjmů především omezuje možnost odečíst si dary od základu daně z příjmů jen do výše 15 procent, a to pro případ, že jsou poskytnuty na humanitární a charitativní účely příjemcům, kteří mají sídlo v České republice, členském státu EU nebo ve státu tvořícím Evropský hospodářský prostor. Dar poskytnutý zahraničnímu příjemci dále podléhá zdanění v České republice. Dárce, který zahraničnímu příjemci dar poskytuje, je povinen z celkové částky daru srazit 15 procent, tuto daň odvést Finanční správě a obdarovanému vyplatit jen 85 procent celkové částky,“ uvedla pro advokátnídeník.cz Monika Novotná, advokátka a místopředsedkyně České advokátní komory. Dárci si od základu daně mohou odečíst dary, pokud jsou poskytnuté na humanitární a charitativní účely, ale i dary poskytnuté za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. Pro toto zdaňovací období je dále zvýšena hranice pro daňové uplatnění poskytnutých darů na 30 procent ze základu daně. Výslovně je pak doplněna možnost daňově uplatnit dary poskytnuté Ukrajině, jejím územně správním celkům i fyzickým a právnickým osobám s bydlištěm nebo sídlem na Ukrajině. Zavedena je i možnost, aby si poplatníci daně z příjmů dary poskytnuté na Ukrajinu uplatnili jako daňově účinný výdaj. „Součástí novely zákona je i osvobození příjmu, jenž získává zaměstnanec od zaměstnavatele a jenž spočívá v ubytování zaměstnance a jeho rodinných příslušníků, kteří mají bydliště na Ukrajině a kteří Ukrajinu opustili právě z důvodu ozbrojeného konfliktu,“ navazuje Monika Novotná.

Zrušení silniční daně V souvislosti s rostoucími cenami pohonných hmot předseda vlády Petr Fiala představil zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun. Kabinet také zrušil povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot, které by mělo snížit konečné ceny zhruba o dvě koruny na litr. „Rozhodli jsme se zrušit silniční daň pro osobní auta dodávky do 12 tun. Je to přímá pomoc pro menší a střední firmy, pomůže jim to vyřešit část vyšších nákladů,“ uvedl premiér Petr Fiala. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je zrušení silniční daně pro tyto podnikatele trvalé a sníží byrokracii. „Je to zhruba 4,2 miliardy, které letos zůstanou podnikatelům za služební vozidla,“ dodal Stanjura. Podnikatelé by podle něj neměli už platit dubnové zálohy. K celému procesu je nutná novela zákona o dani silniční, kterou má předložit Ministerstvo financí. I v případě, že by se úpravu legislativy nepodařilo včas schválit, Stanjura počítá s odpuštěním platby dubnových záloh. Kabinet také uvedl, že zálohy v dubnu a posléze v červenci nebudou muset platit ani podnikatelé s vozidly nad 12 tun. Pokud moje.kdpcr.cz

Dárci si od základu daně mohou odečíst dary, pokud jsou poskytnuté na humanitární a charitativní účely, ale i dary poskytnuté za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny.

budou mít dopravci problém zaplatit v termínu DPH, budou moci úhradu odložit. „Poprvé to bude platit zhruba 25. dubna, kdy kromě měsíčních plátců tu možnost dáme i těm menším, kteří jsou plátci jednou za čtvrtletí. Bude záležet na podnikatelích, zda tuto možnost využijí. U platby záloh silniční daně naopak vyzývám k neplacení. Protože i pro ty, u kterých zůstane povinnost platit silniční daň, tedy u vozidel nad 12 tun, přejdeme z režimu pět záloh ročně na jednu platbu, abychom snížili administrativu,“ řekl Zbyněk Stanjura.

Dopad na obranu Ministerstvo financí se také musí vypořádat s vyšším rozpočtem na obranu a náklady na přijímání statisíců ukrajinských uprchlíků. I přesto, že se státní kasa začíná zaplňovat hlavně díky vyšší inflaci, je podle slov ministra financí Zbyňka Stanjury nutné hledat další jiné úspory, které by mohly snížit schodek rozpočtu. Resort zatím neplánuje zvýšení deficitu státního rozpočtu. Jisté ale je, že se zvýší výdaje na obranu. Původně se Ministerstvo financí zavázalo ke zvýšení o 60 miliard do roku 2025 a dosažení výdajů na armádu ve výši dvou procent HDP, jak po Česku požaduje NATO. Nyní by chtěl resort urychlit postupný nárůst výdajů a dvou procent HDP by mohlo být dosaženo už o rok dříve. V plánu je i založení zvláštního fondu na vyzbrojování, kam by vláda dlouhodobě umístila peníze na nákup obranné techniky. ‚„Funguje i podpora od tuzemských firem, které se věnují zbrojnímu průmyslu. Část své produkce darovaly nebo prodaly českému státu, který vše věnoval Ukrajině. Spolupráci si chválím a vycházíme si navzájem vstříc,“ řekl Stanjura pro deník E15. red.

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Environmentální politika je pro Evropskou unii prioritní. Dopadne i na oblast daní Evropa se chce stát do roku 2050 klimaticky neutrálním kontinentem. Při plnění těchto cílů mohou hrát aktivní roli také ekologické daně. Mnohdy ale bude nutná novelizace zákonů, která pomůže podpořit rychlejší přechod na čistější energii, udržitelný průmysl a ekologičtější návyky. Ve světle vývoje v oblasti ESG, zeleného financování a zvyšujícího se důrazu na společenskou odpovědnost firem je připravenost na nová pravidla a jejich správná implementace důležitější než kdy předtím.

vropská unie si stanovila v rámci své politiky Green Deal program Fit for 55, který se specializuje na oblast boje proti změně klimatu a podpory životního prostředí s cílem snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent oproti hodnotám z roku 1990. Podle hodnoticí zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu IPCC dopady změny klimatu nabývají na síle a čas, ve kterém můžeme zajistit udržitelnou budoucnost, se nám krátí. Podle IPCC materiálu „Dopady, adaptace a zranitelnost“ zveřejněného na začátku března překročí Země hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia už začátkem příštího desetiletí. Nepřekročení milníku je přitom hlavním závazkem Pařížské dohody z roku 2015 a povede k nevratným změnám ekosystémů. Odborníci tvrdí, že je nutné se změnám přizpůsobit, stejně jako je nutné připravit se na přesídlení milionů lidí.

Uhlíkové clo Evropská unie věří, že ve snižování škody na životním prostředí mohou pomoci právě environmentální daně. Hlavními pilíři programu Fit for 55 proto bude zavedení uhlíkového cla a přepracování konceptu zdanění energií v Evropské unii. Ekologické zdanění zahrnuje daně z energie, dopravy, znečištění a zdrojů. Novým stanovením cen za sociální náklady, změnou rozhodování a podněcováním ke změnám chování ze strany podniků a lidí může EU pomoci zmírnit plýtvání zdroji a škody na životním prostředí. Ekologické daně mohou rovněž přispět k podpoře udržitelného růstu, podpořit mezigenerační spravedlnost, zachovat úroveň daňových příjmů pro členské státy EU, ale zároveň oživení hospodářského růstu EU, která se zotavuje z pandemie koronaviru. moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Zavedení uhlíkového cla má být nástrojem pro minimalizaci takzvaného úniku uhlíku, kdy evropské společnosti přesouvají emisně náročnou výrobu do zahraničí, kde platí z hlediska emisí uhlíku volnější normy. Další emise ale vznikají dovozem výrobků zpět do Evropské unie. Tímto způsobem dojde k pouhému přesunu emisí namísto jejich snížení a to může ve svém důsledku vážně ohrozit klimatické úsilí EU a celého světa. Evropská Rada se v polovině března dohodla, že uhlíkové clo bude vybíráno v souvislosti s dovozem cementu, elektřiny, hnojiv, železa, oceli a hliníku. Nejvíce tedy ovlivní ocelářský, ropný, chemický a energetický průmysl. „Dohoda Rady nad mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích je vítězstvím pro evropskou klimatickou politiku. Umožní nám urychlit dekarbonizaci našeho průmyslu a zároveň jej ochrání před společnostmi ze zemí s méně ambiciózními klimatickými cíli,“ uvedl Bruno Le Maire, francouzský ministr hospodářství, financí a obnovy. Evropská Rada uvedla, že CBAM bude fungovat paralelně s evropským systémem emisního obchodování (EU ETS) a že postupně nahradí stávající unijní mechanismy cílené na potlačení rizika úniku uhlíku, kterými jsou bezplatné příděly emisních povolenek. Podle portálu oenergetice.cz ve srovnání s loňským návrhem Evropské komise navrhla Rada Evropské unie několik dílčích úprav. Těmi hlavními jsou větší míra centralizace řízení CBAM a stanovení minimální hranice ve výši 150 eur pro povinnost začlenění do CBAM. „Toto opatření sníží administrativní náročnost, jelikož kolem jedné třetiny zásilek do Unie spadne do této kategorie, přičemž jejich celková hodnota a množství představují zanedbatelnou část emisí skleníkových plynů připadajících na importy těchto produktů do Unie,“ dodala Rada.

Pomoci může fokus na plasty nebo slazené nápoje Přechod na klimatickou neutralitu vyžaduje hlubokou společenskou změnu. V tomto směru musí ekologické zdanění zapadnout do širšího politického kontextu, který začleňuje širokou škálu nástrojů, jako jsou cenové nástroje, dotace, normy a investice do veřejné infrastruktury. Vnitrostátní ekologické daně by se rovněž mohly zabývat konkrétními otázkami životního prostředí v každém jednotlivém členském státě. Na významu pak nabývají i další druhy daní. Například daň z nerecyklovaných plastových obalů a daň ze slazených nápojů. První z těchto daní je čistě ekologicky zaměřená a cílí na snížení množství odpadu, daň ze slazených nápojů má širší přesah do sociální a zdravotní oblasti a je svou podstatou spotřební daní. K roku 2021 byl tento druh daně zaveden ze zemí EU ve Francii, Belgii, Maďarsku, Irsku, Polsku, Finsku, Lotyšsku, Estonsku, Portugalsku a Španělsku a mimo EU ve Velké Británii, Norsku, některých státech USA, Indii, ve státech Blízkého východu a na mnoha tichomořských ostrovech. Zavedení této daně je možné postupně předpokládat i v dalších zemích včetně České republiky, protože negativní dopad slazených nápojů na zdraví je neoddiskutovatelný a stejně tak jejich nepřímý vliv na zdravotní systém a jeho moje.kdpcr.cz

Tématu „zelených daní“ se věnuje také česká vláda. Nižšího zdanění se dočkají možná ekologicky šetrné produkty. financování. Definice této daně nejvíce dopadá na potravinářský průmysl, zejména výrobce nápojů a sladidel.

Česká cesta Tématu „zelených daní“ se věnuje také česká vláda. Nižšího zdanění se dočkají možná ekologicky šetrné produkty. Vláda chce podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky využít prosincového rozhodnutí ministrů financí EU o možnosti zařazení zelených výrobků a služeb do nižší sazby DPH. Kromě lidovců podporují záměr i koaliční Starostové a nezávislí. „Neuvažujeme pouze v kontextu čtyřletého volebního období, ale díváme se dál. Proto je naší prioritou péče o životní prostředí. Její podstatnou součástí je zajištění dostatečného množství udržitelné energie pro všechny občany. Podporujeme rozvoj obnovitelných zdrojů energie,“ řekl Jurečka pro deník E15 s tím, že snížení daně na solární panely je logický krok. „Mezi další možnosti by se určitě dalo zahrnout půjčování knih, rekonstrukce bytů a domů, nízkoemisní vytápění či pokrytí kvalitním internetovým připojením v rámci politiky digitalizace,“ dodal Jurečka. Green Deal se opírá o tři hlavní pilíře: Žádné čisté emise skleníkových plynů v roce 2050 Oddělení hospodářského růstu od spotřeby zdrojů „Leave no one behind“ (spravedlivá tranzice) Na stěžejní body jsou navázané další cíle Green Dealu, kterými jsou: Tranzice k čisté energii Zelené stavitelství Udržitelná a smart mobilita Nulové znečišťování Ochrana ekosystémů a biodiverzity Due diligence ohledně negativních dopadů Zdroj: Frank Bold Advokáti

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Průmyslové Česko se musí připravit na dopady uhlíkového cla, přijde o emisní povolenky zdarma Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích nebo zjednodušeně uhlíkové clo. To je speciální poplatek za emise pro firmy ze třetích zemí, které dodávají zboží na evropský trh. Jeho dopadům se nevyhnou ani tuzemští producenti.

nižování emisí se neobejde bez ozelenění průmyslové produkce. Evropští producenti by tak mohli své výroby přesunout mimo Unii, aby se přísným emisním požadavkům vyhnuli. Právě odlivu průmyslové výroby, a tedy „úniku uhlíku“, má nový poplatek předejít. Za zboží dovážené ze třetích zemí na unijní trh totiž budou muset dovozci zaplatit poplatek odpovídající jeho uhlíkové stopě. Poplatek by měl evropské firmy ochránit před globální konkurencí, na kterou se přísná klimatická opatření nevztahují, a její zboží tudíž může být levnější. Unie tak i nepřímo tlačí na spoluúčast světa na ochraně klimatu. „CO2 cestuje a nelze si myslet, že Evropská unie může být jediným celkem, který bude přijímat opatření na dekarbonizaci, a zbytek světa nikoliv,“ upozornila při příležitosti debaty, kterou pořádal server EURACTIV.cz ekonomka Danuše Nerudová. „CBAM je mechanismus, který řeší ‚černé pasažéry‘, to znamená státy typu Írán, které se rozhodnou mezinárodní (klimatické) závazky ignorovat,“ dodal europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/ESA).

Kdo bude platit? Poplatek se bude podle návrhu Evropské komise vztahovat na dovoz cementu, železa, oceli, hliníku, hnojiv a elektřiny. Právě to jsou podle unijní exekutivy odvětví, která produkují velké množství emisí CO2 a v důsledku zpřísňování klimatických opatření hrozí jejich únik mimo EU. Nebude se ovšem týkat výrobců ze všech třetích zemí. Vyhnou se mu země, které jsou zapojeny v systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS nebo mají vlastní systém obchodování s emisemi napojený na ten unijní, což platí pro Švýcarsko a státy Evropského hospodářského prostoru. Od roku 2023 budou dovozci těchto „rizikových“ produktů zatím podávat zprávy o emisích dováženého zboží, do roku 2025 potrvá přechodné období a od roku 2026 by pak měli začít clo platit. Nový mechanismus ale řeší i tuzemští výrobci, a to mimo jiné proto, že s jeho zavedením přestanou od roku 2026 dostávat zdarma emisní povolenky. To je ale podle manažera pro moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

ekologii a energetiku Ocelářské unie Filipa Hájka pro průmysl velmi náročná časová osa. „Nechceme, aby do roku 2030 docházelo ke snižování bezplatné alokace (emisních povolenek), která docela dobře slouží k tomu, aby tady dnes průmysl zkrátka byl. Kdyby bezplatná alokace neexistovala, tak žádný průmysl nebude,“ řekl. Podle něj by mělo snižování bezplatné alokace přijít až po roce 2030, kdy už budou mít firmy za sebou více dekarbonizačních opatření, budou používat ekologičtější technologie. Jinými slovy, budou více zelené. Odklon od bezplatných emisních povolenek však souvisí se souladem nového mechanismu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). „Aby byl systém ve světě uznán, musí být kompatibilní s pravidly Světové obchodní organizace a to znamená, že průmysl už nebude dostávat povolenky zdarma (…). Pokud kompatibilní nebude, tak to vyústí jenom v obchodní války,“ vysvětlil český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR). Právě soulad s pravidly Světové obchodní organizace je podle Vondry klíčovou otázkou, která se bude muset v souvislosti s novým mechanismem vyřešit. Ovšem ne jedinou. Podle europoslance bude také stěžejní zajistit, aby firmy ze třetích zemí clo neobcházely a nesnižovaly si tak náklady s ním spojené. „Umím si jednoduše představit, že ocelárny v Číně, Indii, Turecku vybudují minioddělení, kde budou vyrábět (pro Evropu) tak, aby splnily všechny standardy, a vedle budou mít zbytek továrny, ve které budou vyrábět pro zbytek světa,“ popsal.

Průmyslové Česko Jednání o novém mechanismu začalo už během slovinského předsednictví Rady EU v druhé polovině roku 2021 a podle ředitelky Odboru průmyslové ekologie na Ministerstvu průmyslu a obchodu Pavlíny Kulhánkové intenzivně pokračuje během nynějšího francouzského předsednictví, a to „na půdě nové ad hoc zřízené pracovní skupiny pro CBAM, která je zařazena pod radou ECOFIN“. Před Českem tak stojí důležitý úkol, a sice vyjednat si své požadavky. Mechanismus se tuzemska kvůli jeho průmyslovému charakteru pochopitelně dotkne. Podle studie, kterou na debatě představila Nerudová, by Česko v případě uvalení cla na odvětví zahrnutá v návrhu Evropské komise zaznamenalo zdražení dovážených produktů. „V posledních asi 20 letech zhruba 35 procent dovozů pochází ze třetích zemí. Třetí zemí, se kterou nejvíce obchodujeme, je Čína. Z komodit, kterých se bude CBAM týkat, nejvíce dovážíme minerální oleje, stroje či elektrické vybavení,“ popsala ekonomka. „Je ale ještě potřeba udělat studie, jestli je cena za dekarbonizaci adekvátní. Tyto studie pro Česko v tuto chvíli chybí,“ zdůraznila Nerudová. Podle Kulhánkové je pro tuzemsko klíčové, aby byl mechanismus plně v souladu s pravidly WTO, aby se předešlo obchodním neshodám a politicko-ekonomickým problémům na trzích. A také to, aby mechanismus neoslabil konkurenceschopnost českých firem. moje.kdpcr.cz

Výnosy ze cla mohly při ceně 100 eur za tunu CO2 dosáhnout tří miliard eur. Do evropského rozpočtu by ovšem podle ekonomky Nerudové směřovat neměly. Ministři v Radě už mají o podobě mechanismu jasno. V úterý 15. března schválili mandát pro další vyjednávání. Podle ministrů by měl být mechanismus oproti návrhu z pera Evropské komise administrován více centrálně. Například registry importérů by neměly vznikat v jednotlivých členských státech, ale na úrovni EU. Právě k centralizaci se kloní i Česká republika. Na tom, jak bude mechanismus ve své finální podobě nakonec fungovat, se budou muset ministři ještě dohodnout s europoslanci. Vyjednávací trialogy, kde se na konečné podobě snaží dohodnout zástupci Evropského parlamentu a Rady EU za přítomnosti Evropské komise, by podle Vondry mohly začít na podzim. Tedy během českého předsednictví v Radě EU.

Kam s výnosy? Otázkou nicméně ještě zůstává, kam by měly plynout výnosy z nového poplatku. Komise v tom má jasno. „V neposlední řadě budou příjmy z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích jako případný vlastní zdroj Evropské unie tvořit příspěvek do jejího rozpočtu, jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě o rozpočtu a vlastních zdrojích z prosince 2020,“ uvádí na webu. Podle Nerudové by výnosy ze cla mohly při ceně 100 eur za tunu CO2 dosáhnout tří miliard eur. Do evropského rozpočtu by ovšem podle ekonomky směřovat neměly. „Domnívám se, že by (výnosy) měly směřovat do rozpočtů národních států. Už kvůli tomu, že je to přechodný zdroj a cílem je dekarbonizovat ekonomiku, takže v nějakém časovém horizontu by výnosy ze zavedení tohoto nástroje měly být nula,“ vysvětlila. Naopak podle Peksy by bylo logické, aby výnosy z nového mechanismu v evropské kase skončily. „Je to ale věc k diskusi,“ dodal. Vondra si pak dovede představit variantu, kdy by 75 procent výnosů z poplatků putovalo do evropské kasy a 25 procent do rozpočtů jednotlivých členských států. Článek připravila redakce serveru EURACTIV.cz a dostupný je zde. Záznam debaty serveru EURACTIV.cz naleznete na odkazu zde.

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Lucie Johaníková: „Čím efektivněji umí ﬁrmy ekologické daňové povinnosti řídit, tím lépe nakládají se svými ﬁnančními prostředky.“ Fenomén ESG se pomalu, ale jistě dostává do popředí i u firem působících v České republice. Podle Lucie Johaníkové, partnerky společnosti BDO Česká republika, se ukazuje, že bez ohledu na legislativu je ESG stále důležitější pro zákazníky, zaměstnance i investory. Firma bez dobře zpracovaného ESG bude v budoucnu zaostávat za konkurencí. Proč je podle vás téma ESG v byznyse v dnešní době klíčové? Podle posledních průzkumů je pro více než 50 procent Čechů společenská odpovědnost firmy důležitým faktorem při rozhodování o nákupu a přibližně dvě třetiny českých občanů jsou ochotny si připlatit za společensky odpovědný produkt. ESG není důležité jen z pohledu zákazníků, ale i zaměstnanců. Lidé se čím dál více zajímají také o to, zda se jejich zaměstnavatel chová společensky zodpovědně. Téma ESG je velmi důležité také pro investory a v neposlední řadě pro financování společností. Banky budou muset preferovat poskytování úvěrů udržitelným společnostem a udržitelnost se bude posuzovat také u žádostí o čerpání evropských dotací. Tvrdíte tedy, že bez dobře zpracovaného ESG bude těžké v příštích letech uspět? Ano a také si myslím, že ESG není důležité pouze v byznyse, společenská odpovědnost a udržitelnost se nás budou čím dál tím více dotýkat ve všech oblastech našeho pracovního i soukromého života. Planetu máme jenom jednu a nebylo by úplně dobré si ji zničit. V první polovině května chystáte konferenci Jak se zorientovat v nových „zelených“ povinnostech a udělat z nich konkurenční výhodu. Které povinnosti nejvíce dopadnou na české firmy? Koncem tohoto roku by měla začít platit směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive). Tato směrnice nahradí směrnici NFRD (Non-financial Reporting Directive) a na základě této nové směrnice budou od roku 2023 muset všechny velké a všechny kotované společnosti sestavovat a zveřejňovat nefi-

Lucie Johaníková Partnerka společnosti BDO. V BDO působí od roku 2010, nejprve v pražské a od roku 2012 v brněnské kanceláři. Lucie vystudovala obor daně a finanční kontrola na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Auditorkou se stala v roce 2014. V rámci brněnské kanceláře BDO Audit je zodpovědná za audity podnikatelských subjektů v různých odvětvích průmyslu dle českých předpisů a IFRS, věnuje se poradenství v oblasti ESG.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

nanční reporty. V rámci tohoto nefinančního reportingu budou firmy informovat veřejnost o tom, jak si stojí ve vztahu k životními prostředí (E), jaké mají nastaveny pracovní podmínky, zdraví a bezpečnost při práci a další sociální aspekty (S) a jak mají nastavenu správu a řízení (G). Veřejně obchodované střední a malé podniky budou mít tuto povinnost od roku 2026. Tyto zprávy o udržitelnosti budou také podléhat ověření auditora podobně jako klasický finanční reporting. Cílem našeho květnového školení je pomoci klientům zorientovat se v těchto povinnostech a být připraven na to, co nás v blízké budoucnosti v oblasti ESG čeká. Povinný nefinanční reporting tedy nejdříve dopadne na poměrně úzký okruh společností, proč by se o tento reporting měly zajímat i menší firmy? Ano, povinnost sestavení a ověření bude mít pouze část firem, v první fázi to bude asi 1000 společností, ale očekává se, že mnoho firem bude zprávy o udržitelnosti sestavovat dobrovolně. Buď to po nich bude požadovat odběratel – jak moc je společnost společensky odpovědná, je ovlivněno i tím, od koho odebírá své produkty, služby, v jakých budovách má své kanceláře, svoje výrobní prostory a tak dále. Nebo se firma sama rozhodne pro dobrovolné sestavení zprávy o udržitelnosti, aby obstála u svých zákazníků. O nefinančním reportingu se v poslední době hodně mluví, ale co to přesně je? Co konkrétně budou společnosti ve svých zprávách zveřejňovat? Evropská unie dosud nepřijala reportovací standardy, ve kterých by stanovila, jaká data jsou zásadní a co přesně bude předmětem reportingu. Přijetí standardů je plánováno na podzim tohoto roku. Aktuálně je dostupný určitý prototyp standardů, podle kterého by se reporting měl skládat ze tří úrovní – reportování strategie a rizik v oblasti klimatu, dále implementace těchto strategií a reportování klíčových ukazatelů výkonnosti. Tyto ukazatele výkonnosti budou hlavně o spotřebě energie a energetickém mixu. Už teď je stanoveno, že zprávy budou zveřejňovány v jednotném formátu, aby bylo možné jejich srovnání a analýza zveřejňovaných dat. Nyní nejvíce skloňovaným dokumentem je Zelená dohoda pro Evropu, takzvaný Green Deal. Jak moc by se o tento soubor politických iniciativ Evropské komise měly zajímat české firmy? Green Deal je komplexní strategie, která má tři hlavní cíle – do roku 2050 nulové čisté emise skleníkových plynů, hospodářský růst oddělený od využívání zdrojů a spravedlivá tranzice neboli zajištění finančních zdrojů i pro znevýhodněné regiony. Green Deal bude tedy mít dopad do všech oblastí evropského hospodářství a každá společnost by mu měla věnovat dostatečnou pozornost. Každé zboží, každý produkt, každý polotovar bude muset mít spočítanou svoji vlastní uhlíkovou stopu. Co považujete za cíl Green Dealu? Cílem Zelené dohody není zastavit produkci CO2, to samozřejmě není reálné, to je důležité zmínit. Cílem je snížit uhlíkovou stopu moje.kdpcr.cz

Téma

na minimum a tuto nižší produkci CO2 dostatečně kompenzovat například sázením stromů. Základem Zelené dohody je balíček Fit for 55, který obsahuje návrhy opatření, která by měla zajistit do roku 2030 snížení emisí CO2 o 55 procent oproti roku 1990. Jedním z těchto opatření je například to, že všechny nové automobily prodávané v Evropě od roku 2035 budou muset mít nulové emise, dále daňové sazby založené na energetickém obsahu paliv a jejich vlivu na životní prostředí a tak dále. Jak vlastně přistupuje k „zelené“ legislativě samotná EU? A jak Česko jako takové? Evropa v poslední době svými kroky potvrdila, že environmentální politika patří mezi její zásadní priority. Pro Českou republiku je v kontextu zelené legislativy zásadní, že bude od července předsedat Radě EU a bude mít do značné míry možnost ovlivnit finální znění směrnice CSRD, jednání o balíčku Fit for 55, který je aktuálně ve fázi legislativních návrhů ze strany EK, i případné úpravy evropské taxonomie. Klíčovou součástí je oblast financování. Jakými nástroji EU zajistí, že finance budou proudit do aktivit skutečně přispívajících k naplnění Green Dealu? To, že peníze potečou do udržitelných investic, by mělo zajistit nařízení SFDR (Sustainable Finance Disclosure Regulation), podle kterého musí finanční instituce hodnotit, jak jednotlivé investiční strategie a produkty podporují udržitelnost. Hodnocení je pomocí taxonomie, což je klasifikační systém, který slouží pro určení, zda je či není investice udržitelná. Česká bankovní asociace zveřejnila modelový dotazník, který pomůže firmám připravit se na legislativní požadavky tohoto nařízení. Dotazník obsahuje jak obecné otázky z oblasti ESG, tak také otázky na emisi skleníkových plynů, roční spotřebu energií, produkci odpadu, spotřebu vody, plány na zlepšení energetické účinnosti, energetické certifikáty nemovitostí, využití kompenzace uhlíkových emisí atd. Od tohoto roku musí investoři a banky zveřejňovat, jaký mají podíl udržitelných aktivit. Ano, ale zatím je to pouze doporučeno, aby měli určitý podíl „zelených“ investic, lze očekávat, že v budoucnu bude minimální podíl zelených investic pevně stanoven. Pro společnost, která není udržitelná a nebude mít nastaveny kroky, jak udržitelnosti dosáhnout, bude prakticky nemožné získat dostupné financování. Čekají nás z legislativního hlediska v dohledné době zásadní změny? Ano, jak jsem již zmínila, na Green Deal jsou navázány legislativní i jiné nástroje, které mají napomoci plnění stanovených cílů – směrnice NFRD, CSRD, SFRD, dále balíček Fit for 55, taxonomie. Řada navrhovaných opatření je dost zásadních. Evropská legislativa samozřejmě přímo ovlivňuje legislativu českou a můžeme tedy očekávat zásadní dopady a změny.

Téma

Ovlivní legislativa EU nastavení ekologických daní? Balíček Fit for 55 obsahuje celou řadu opatření a mnoho z nich se dotýká právě daňové oblasti. Jedním z hlavních pilířů bude zavedení uhlíkového cla a celkově změna zdanění energií v rámci Evropské unie. Cílem zavedení cla by mělo být zamezení případů, kdy společnost energeticky náročnou výrobu přesouvá do oblastí s volnějšími normami ohledně emisí. Ve výsledku tedy vlivem přepravy zpět do EU dojde k vyšším produkcím uhlíku. V Česku se například skloňuje nižší daň na solární panely, kola či půjčování knih. Vláda totiž zvažuje podporu zelených výrobků. Přijdou vám podobné úvahy realistické? Ano, myslím si, že je reálné, že česká vláda využije možnosti snížit DPH na solární technologie, na kola, na recyklované výrobky. V některých evropských zemích již byla zavedena daň z plastových obalů nebo ze slazených nápojů, která má vliv spíše zdravotní než ekologický, ale to, jak se staráme my sami o sebe, má vliv i na to, jak se staráme o své okolí. Jak by měl stát motivovat společnosti k větší iniciativě CSR politik a ESG reportingu? Nemyslím si, že by společnosti k větší iniciativě v oblastech CSR a ESG měl motivovat stát. Ukazuje se, že bez ohledu na legislativu je sociální odpovědnost čím dál více důležitá pro zákazníky, zaměstnance i investory. Firma bez dobře zpracovaného ESG bude brzy zaostávat za konkurencí. Jak tedy firma zjistí, jak si stojí z hlediska ESG? My jako společnost BDO nabízíme pro všechny společnosti bezplatný dotazník. Na základě tohoto dotazníku je možné vyhodnotit, jak na tom firma v jednotlivých oblastech ESG je, jaká jsou rizika, jaké jsou příležitosti pro další rozvoj, jaké oblasti jsou důležité z hlediska potřeb firmy. Na základě výsledků dotazníku je možné nastavit celkovou strategii firmy v oblasti ESG a stanovit postupné kroky, jak dosáhnout vytyčených cílů. Je možné také provést srovnání s výsledky ostatních firem. Jak bojují české firmy s udržitelnou budoucností a zeleným financováním v porovnání s evropskými či světovými? V České republice dosud o svých strategiích v oblasti ESG informovalo minimum firem a tím, že zatím neexistuje stanovený formát ani přesný obsah reportingu, tak je srovnání jednotlivých strategií prakticky nemožné. Hlavně větší firmy si ale již uvědomují, že termín povinného zveřejňování zpráv se blíží, a část firem již na svých strategiích pracuje. Stále je ale velké množství firem, které o povinném nefinančním reportingu netuší. Velké české firmy si již postupně uvědomují důležitost tématu udržitelnosti a postupně ji zapracovávají do svých byznysových strategií, ale jen malá část firem identifikuje rizika spojená s klimatickou změnou a dopady na jejich podnikání.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Věnujete se i vy sami interně tématu ESG? V jakých oblastech? ESG je součástí naší vize, mise i firemní kultury. Mnoho iniciativ v oblastech udržitelného podnikání a ekologie, dobročinnosti, péče o lidi a o jejich rozvoj i principy otevřenosti a transparentního řízení jsme praktikovali již od začátků své činnosti, a to letos slavíme výročí 30 let od založení společnosti. Aktivit v oblastech životního prostředí, sociální sféry i organizačního řízení realizujeme mnoho. V současné době jim dáváme konkrétnější strukturu a rámec, snažíme se k nim přistupovat systematicky a dále je rozvíjet především v těch oblastech, kde dokážeme nabídnout i něco navíc: například uplatnit své odborné znalosti. Můžete uvést nějaké příklady? Typickým příkladem jsou projekty finanční a daňové gramotnosti, kde začínáme již u žáků středních škol, vzdělávání odborné komunity auditorů, účetních a daňových poradců s cílem podpořit vysokou úroveň a kvalitu profesionálních služeb, nebo poskytování našich odborných služeb neziskové sféře „bez zisku“. Realizujeme i řadu aktivit, které s naším byznysem souvisejí trochu jinak: příkladem může být sázení stromů, kdy cítíme jistý dluh z historie, kdy naše práce byla především „papírová“, nikoli digitální, a spotřeba papíru při tisku auditních zpráv, reportů a výkazů byla skutečně obrovská. V posledních dnech jsme se spojili celá síť BDO a pomáháme našim ukrajinským kolegům jednak v zajištění bezpečného zázemí v různých státech Evropy a dále se snažíme zapojit ukrajinské kolegy i do naší práce, do našich stávajících projektů. Měříte si nějakým způsobem naplňování vašich strategií v oblasti ESG? Ano, pomáhá nám to sledovat vývoj a účinnost našich opatření. Nedávno jsme dokončili měření uhlíkové stopy v naší největší pražské kanceláři. V plánu jsou měření i v dalších kancelářích. Získaná data budeme analyzovat a hledat další efektivní způsoby, jak postupně spotřeby CO2 snižovat a kompenzovat. Dalším milníkem pak bude zpracování ESG reportu. Proč by mělo toto téma zajímat i daňové poradce? Téma ESG by určitě mělo zajímat i daňové poradce, protože se problematika může dotýkat daní v různých ohledech: ekologické daně tu jsou, stát s nimi pracuje a je proto třeba být informován a umět s legislativou dobře a efektivně pracovat. Do této kategorie spadají i jiné, nejen ekologické daně, protože oblast se dotýká třeba i neziskové sféry, tudíž například daňové uznatelnosti darů nebo kompenzací a benefitů pro zaměstnance, kde je daňová optimalizace opět velmi důležitá. Čím efektivněji tyto daňové povinnosti umějí firmy řídit, tím lépe nakládají se svými finančními prostředky, což je princip řádného hospodáře – ten vlastně celé ESG propojuje, protože se uplatňuje i v oblasti životního prostředí, kde se snažíme efektivně čerpat zdroje a šetřit přírodu i naše peníze. red.

moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny Anketa Ank nketa Téma t pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

Bytové domy – zdroj příjmů i povinnosti správa nemovitosti v daňových a právních souvislostech, kapitola daní zpracována komplexněji, k nemovitostem jako takovým

moje.kdpcr.cz moje mo j .k je .kdp pcr.cz .c cz

Daň z příjmů fyzických osob v mezinárodním kontextu problematika dvojího zdanění, daňové dopady vyplývající z přeshraničních uspořádání pro české i zahraniční společnosti

zvýhodněná cena pro DP 697 Kč běžná cena 775 Kč zvýhodněná cena pro DP 1772 Kč běžná cena 1969 Kč

zvýhodněná cena pro DP 260 Kč běžná cena 289 Kč Praktické účetní příklady školských příspěvkových organizací řešení konkrétních příkladů z účetní praxe, elektronické přílohy ke stažení

MERITUM Účetnictví podnikatelů 2022 srozumitelný výklad všech účetních oblastí ve znění předpisů pro rok 2022

Komentář k dani z přidané hodnoty s příklady 2022 A4 | 480 stran | 117 příkladů | 17 přehledů | včetně novely ZDPH k 1. 7. 2022

zvýhodněná cena pro DP 1791 Kč běžná cena 1990 Kč

zvýhodněná cena pro DP 980 Kč běžná cena 1089 Kč

Účetní souvztažnosti podnikatelských subjektů souvztažnosti bohatě doplněny praktickými příklady

Účetnictví a daně kapitálových obchodních společností komplexní přehled toho, jak promítnout daňové dopady do účetnictví, základy daňových dopadů přeměn společností zvýhodněná cena pro DP 405 Kč běžná cena 450 Kč

zvýhodněná cena pro DP 359 Kč běžná cena 399 Kč

Daň z přidané hodnoty 2022 výklad zákonných ustanovení je doplněn množstvím příkladů z praxe, řadou obrázků a grafů

zvýhodněná cena pro DP 535 Kč běžná cena 595 Kč

zvýhodněná cena pro DP 625 Kč běžná cena 695 Kč

Z novinek vybíráme:

Manuál k daňovému řádu komentáře ke všem ustanovením DŘ, zásadní pasáže z několika set rozsudků správních soudů a ÚS, více než sto příkladů

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce 33 kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Účetnictví

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Jak si poradit s pohledávkami a závazky aneb je skutečně jejich vzájemný zápočet nejlepším a bezproblémovým řešením z hlediska účetnictví a především daní? Tento příspěvek bych rád věnoval v praxi celkem frekventované oblasti. Není totiž výjimkou, ba spíše naopak, že daňovým subjektům díky vzájemným obchodním transakcím vznikají pohledávky a závazky. Tyto lze vypořádat celou řadou možností, které mají svá účetní, ale především mohou mít i daňová úskalí. A právě na tuto oblast bych rád zaměřil i vaši pozornost, a to s vědomím, že tato tematika i v širším měřítku bývá často předmětem odborných článků. Petr Koubovský Daňový poradce, Rödl & Partner Tax, k.s.

zájemný zápočet závazků a pohledávek představuje, minimálně na první pohled, poměrně jednoduchý a účinný nástroj, jak vypořádat své „otevřené účty“ s obchodními partnery, a to jak po vzájemné dohodě obou smluvních stran, tak i případně jednostranného aktu. Cílem následujícího textu je problematiku zápočtů pohledávek a závazků osvětlit zejména z hlediska právního, účetního, ale i daňového.

I. Právní hledisko Jak jsem již výše zmínil, zdá se, že se jedná o poměrně jednoduchý nástroj pro vypořádání dodavatelsko-odběratelských „účtů“. Možná právě z tohoto důvodu i samotný NOZ1 vymezuje možnosti vzájemného zápočtu pohledávek poměrně stručně, a to konkrétně v § 1982 a následujících. V obecné rovině je v praxi zažité, že v případech existence vzájemné pohledávky o plnění stejného druhu na straně věřitele a dlužníka lze vzájemně započíst a tyto tak zaniknou. Dle výše citovaného ustanovení NOZ může každá ze stran vůči druhé straně prohlásit, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. Samotný zápočet je možné realizovat, jakmile smluvní straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Zápočtem se tedy celkem logicky ruší pohledávky obou stran, a to pouze v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. 1 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“).

moje.kdpcr.cz

Účetnictví

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Započtením zanikají předmětné pohledávky s účinky ex tunc. Na rozdíl od původní právní úpravy, kdy byl rozhodující okamžik setkání pohledávek, tedy tradičně střet splatností, NOZ již účinky zápočtu přisuzuje k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení2. Tento okamžik tedy pravidelně nastane dříve, než tomu bylo u staré úpravy. Započtením předmětné pohledávky zanikají včetně jejich příslušenství. Z výše uvedeného si lze tedy odnést následující: zápočet lze provést i jednostranným úkonem (učinění projevu vůle k započtení), zápočet lze realizovat jen u plnění „stejného druhu“, započte se pouze případná část vzájemně se kryjících pohledávek. Někde se lze setkat i s termínem „kompenzace“, každopádně zápočet či kompenzace se řadí mezi jeden ze způsobů zániku závazku či pohledávky. V drtivé většině případů se jedná v praxi o plnění určené v penězích. Výše uvedená podmínka plnění stejného druhu se však týká pouze započtení jednostranného, neboť vzájemnou dohodou stran lze s odkazem na dispozitivní povahu současných právních norem NOZ započíst i pohledávky, jejichž plnění stejného druhu není. Započtení dohodou je založeno na svobodné vůli a dává právo stranám se na vzájemné kompenzaci dohodnout. Smlouva o zápočtu nemusí být uzavřena písemně, ale postačí její uzavření v ústní formě. V dohodě o započtení lze například i sjednat odlišné časové určení účinků. Od výchozího režimu § 1982 odst. 2 NOZ je možno se totiž odchýlit, lze tedy zánik pohledávek sjednat s účinky ex nunc. Zápočet není přípustný zejména, nikoliv však výlučně, u pohledávek, které jsou nejisté nebo neurčité.3 NOZ dále výslovně zakazuje zápočet proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný, a dále proti pohledávce na náhradu újmy způsobené na zdraví, ledaže se jedná o vzájemnou pohledávku na náhradu téhož druhu.4 Další novinkou je ustanovení § 1983 NOZ, jež zavádí výslovný zákaz jakýchkoliv časových doložek nebo podmínek (ať už rozvazovacích nebo odkládacích) v kompenzačním prohlášení. Naopak k započtení jsou rozhodně způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem, přičemž samotné promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.5 Příklad Pan Novotný je OSVČ podnikající v oboru zemědělství. Aktuálně eviduje pohledávku po splatnosti ve výši 25 000 Kč za sousedící bio farmou za zapůjčení zemědělské techniky. Pan Novotný využívá ke své zemědělské činnosti pozemky pronajaté právě od výše zmíněné bio farmy. Nájemné ve výši 45 000 Kč je splatný vždy poslední den daného čtvrtletí. Vzájemný zápočet je tedy možné provést nejdříve 31. 3. 2022, tj. v okamžiku splatnosti nájemného za pozemek, a to pouze v části se vzájemně překrývající, tedy pouze 25 000 Kč, přičemž zbylých 20 000 Kč bude muset uhradit. K provedení zápočtu lze moje.kdpcr.cz

přitom přistoupit jen jednostranným aktem, tj. pan Novotný jen oznámí bio farmě k 31. 3. 2022, že započítává svou pohledávku oproti části splatného nájemného. V případě vzájemné dohody, tedy zápočtu jako dvoustranného aktu, by bylo možné zápočet realizovat i dříve než 31. 3. 2022. Kromě výše popsaných zákazů v NOZ se můžeme v praxi setkat i s dalšími omezeními, která jsou upravena dalšími právními předpisy. Jedná se například o úpravu insolvenčním zákonem,6 který neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, umožňuje insolvenčnímu soudu z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením7 a) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, b) udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku anebo c) zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele. Jinak je však téma zápočtů v rámci insolvenčního řízení kapitola sama o osobě a nebude tudíž předmětem našeho detailnějšího zkoumání v rámci tohoto příspěvku. NOZ pro uskutečnění zápočtu jakožto právního úkonu, stejně jako před rekodifikací, nevyžaduje žádnou speciální formu. Samotný úkon jednostranného zápočtu by měl být učiněn natolik určitě, aby druhé straně byla vůle započíst vzájemné pohledávky zcela zřejmá. Účinnost tohoto úkonu nastává tedy logicky okamžikem, kdy tento projev vůle dojde druhému účastníkovi. V případě započtení dohodou pak platí příslušná ustanovení týkající se smluvních vztahů. Dle dohody tedy lze provádět i vícestranné zápočty (pochopitelně se zápočtem musí souhlasit všechny zúčastněné strany). V obecné rovině tedy lze konstatovat, že započíst lze jakoukoliv pohledávku, s výjimkou výše uvedených, u kterých to přímo vylučuje zákon anebo případná dohoda účastníků. Samotná koncepce jednostranného započtení se tedy po rekodifikaci soukromého práva ve své podstatě příliš nezměnila. Sjednocení občanskoprávní a obchodněprávní úpravy v tomto ohledu lze vnímat určitě pozitivně. Účastníkům občanskoprávních vztahů NOZ umožňuje větší míru smluvní svobody, než tomu bylo před rekodifikací. Dovolil bych si upozornit, že dispozitivita daná ustanovením § 1982 odst. 2 věta první NOZ a jejím výslovným odkazem na příslušná ustanovení o splnění pohledávek, tedy § 1932 a 1933 NOZ, umožňuje sice určit, které závazky se započítávají, ale zároveň to může vést i k určitým problémům. Pokud se totiž 2 3 4 5

§ 1982 odst. 2 věta druhá NOZ. § 1987 odst. 2 NOZ. § 1988 odst. 1 a 2 NOZ. § 1989 odst. 1 NOZ (NOZ zde přebírá dosavadní právní úpravu obsaženou v ust. § 358 obchodního zákoníku). 6 Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „IZ“). 7 § 82 odst. 3 IZ.

Účetnictví

započte pohledávka na splacení úroků (případně úroků z prodlení) proti závazku vůči druhé straně na zaplacení jistiny, započítávající straně tak současně s jistinou jejího dluhu zanikne i veškeré příslušenství (tedy smluvní úroky a úroky z prodlení), avšak zánik závazku druhé strany na zaplacení úroků nemá žádný vliv na další existenci závazku splatit jistinu. Ve světle výše uvedeného tedy může dojít na úkor smluvního partnera k obohacení. Samozřejmě vyvstává otázka rozporu takového jednání se zásadami poctivého obchodního styku nebo dobrými mravy, nicméně judikatura se pro takové případy dosud jednoznačně nevyjádřila.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

V zásadě tedy půjde o správné zachycení úbytku pohledávky na jedné straně a úbytku závazku na straně druhé. Tato skutečnost však s sebou mimo jiné přináší i povinnost zrušení případně vytvořených opravných položek k dané pohledávce. Přestože není vzájemný zápočet povinností, jeho neprovedením se zbytečně navyšuje bilanční suma v rozvaze, která je třeba důležitá pro stanovení hranice povinného auditu. Dále upozorňuji na fakt, že právě z brutto hodnoty aktiv se vychází při stanovení výše pokuty za neplnění povinností ZoÚ. Tzv. „vyčištěním“ saldokont neuhrazených pohledávek a závazků si rozhodně účetní jednotky ulehčí i v plnění svých povinností, zejména pak jejich každoroční inventarizaci.

II. Účetní hledisko Pokud lze tedy zápočet pohledávek z hlediska právního provést, tj. není zakázán, resp. dojde k dohodě smluvních stran o jeho provedení, je třeba se také zamyslet, jakým způsobem takto nastalou situaci řešit z pohledu účetního. Hned úvodem je nutné upozornit na jednu ze zásadních účetních zásad účetních předpisů,8 kterou je zákaz kompenzace. Účetní jednotky jsou totiž povinny účtovat o aktivech a pasivech, jakož i o finančních prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích rozpočtů územních samosprávných celků, nákladech a výnosech v účetních knihách a zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez jejich vzájemného zúčtování.9 V prováděcí vyhlášce k ZoÚ10 však nalezneme v § 58, že za vzájemné zúčtování se nepovažuje zúčtování: a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován, b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně účtování o odložené dani podle § 59 odst. 4, c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob, d) rezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období. Především se za něj však také nepovažuje zaúčtovaný vzájemný zápočet pohledávek a závazků ve smyslu NOZ.11 Tedy zápočet pohledávek z hlediska účetních předpisů se také nejeví příliš komplikovaně.

8 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ“). 9 § 7 odst. 6 ZoÚ. 10 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPÚ“). 11 § 58 odst. 3 VPÚ.

Příklad Společnost Ája s.r.o. eviduje ve svém účetnictví pohledávku za společností Berta s.r.o. za 121 000 vč. DPH a dále také závazek z titulu přijatých služeb za stejnou společností ve výši 12 100 vč. DPH. Společnost Ája s.r.o. se rozhodne oznámením protistraně – společnosti Beta s.r.o. (tj. jednostranným úkonem) – svůj závazek započíst vůči evidované pohledávce. Vzájemný zápočet se promítne v účetních knihách společnosti Ája s.r.o. např. takto: Datum

1. 2. 2022

Popis účetní transakce Vznik pohledávky – za dodání zboží (splatnost k 15. 2. 2022)

Strana MD

25. 2. 2022

Částka v Kč

604

100 000,00

343

21 000,00

311

DPH 21% 10. 2. 2022

Strana D

Vznik závazku – za poskytnutí služby (splatnost k 25. 2. 2022)

518

DPH 21%

343

Provedení zápočtu závazku na část pohledávky (po oznámení společnosti Berta s.r.o.)

321

311

12 100,00

Dlužník hradí zbylou část pohledávky na účet

221

311

108 900,00

10 000,00 321 2 100,00

V případě, že by splatné částky měly stejnou výši, lze využít např. i zúčtovacích účtů skupiny 395, tedy MD 395/D 311 a MD 321/D 395. Tento fakt však rozhodně nesmí vést k nevystavení faktur. Jakékoliv reciproční smlouvy, kde je uváděno, že moje.kdpcr.cz

Účetnictví

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

nedojde k vzájemné fakturaci, tedy prosím s díky odmítněte. Za účelem minimalizace vystavování dokladů je však akceptovatelné např. zanést do předmětné smlouvy přímo ustanovení, že faktury budou vystaveny, ale s dovětkem „reciprocita – neproplácet“, a následně dojde k jejich vzájemnému započtení. V případech, kdy pohledávky nejsou stejného druhu, není možné provést započtení jednostranně, např. zápočet faktury v české měně s fakturou v cizí měně. Nebrání však nic tomu, aby vznikla dvou- či vícestranná dohoda, která započítá prakticky jakékoliv vzájemné pohledávky. Přestože není písemná forma povinná, z praxe je více doporučeníhodná. Velmi častou chybou, se kterou se setkávám, je skutečnost, že předmětné dohody o zápočtu v lepším případě obsahují sice seznam pohledávek, ale takový, z něhož není zřejmé, které pohledávky se vlastně započítávají.

III. Daňové hledisko Zápočet samotný nemá primárně vliv na základ daně z příjmů právnických osob. I zde to tedy vypadá na první pohled bezproblémově, ale opak může být pravdou, a proto i zde je třeba dávat pozor také na daňovou stránku tohoto aktu.

Daň z příjmů Kupříkladu pokud dojde k započtení pohledávek v cizích měnách, nevyhneme se vzniku kurzových rozdílů, které ovlivní výsledek hospodaření, potažmo základu daně, neboť jsou zahrnuty do daňových nákladů, resp. zdanitelných výnosů.12 Neméně důležitou skutečností, na kterou se nevyplatí zapomenout, jsou vytvořené daňové opravné položky k pohledávkám. Jestliže účetní jednotka zamýšlí tvořit k neuhrazené pohledávce dlužníka daňové opravné položky, je nutné podle ustanovení ZoR nejprve provést vzájemný zápočet pohledávek a závazků.13 V opačném případě, tedy při nesplnění této podmínky, nelze daňové opravné položky vůbec tvořit.14 Výjimkou je případ tvorby opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, kde vzájemný zápočet není nutné provést. Pro účely stanovení základu daně dle ZDP má zápočet pohledávek a závazků stejný účinek jako úhrada. Přestože započteme stejnou výši pohledávky oproti stejné výši závazku, nemusí tento akt mít vždy daňově neutrální efekt. Pojďme se podívat na několik názorných případů z praxe. Příklad Pan Vocásek – OSVČ, která nevede podvojné účetnictví, podniká v oblasti gastronomie, konkrétně dodává značkové lihoviny z Kuby. V rámci obchodních vztahů se rozhodne pro jednostranný zápočet své pohledávky vzniklé z titulu dodávky lihovin do baru Adié oproti svému závazku z titulu pronájmu bowlingové dráhy pro své zaměstnance v rámci firemního večírku konaného právě v tomto baru. Protože však pan Vocásek nevede moje.kdpcr.cz

Vzájemný zápočet pohledávek a závazků je sice elegantním řešením vypořádání otevřených sald v rámci dodavatelskoodběratelských vztahů, ale i zde je nutné počítat nejenom z vlivem na hospodářský výsledek, ale potažmo i do základu daně.

účetnictví, je povinen příjem v okamžiku zápočtu zdanit, kdežto výdaje za pronájem bowlingové dráhy zůstanou daňově neúčinnými.15 Příklad Společnost Brutus s.r.o. má vůči svému velkoobchodnímu odběrateli pohledávku z titulu dodání zboží. Na druhé straně však eviduje také závazek, kterým je smluvní pokuta z titulu opožděné úhrady nájemného za reklamní místo v prostorách velkoobchodu. I v tomto případě je nutné si uvědomit, že přestože z pohledu účetnictví jsou pohledávka i závazek účtovány výsledkově, smluvní sankce (penále či úroky z prodlení) ovlivní základ daně (u obou daňových subjektů) až v okamžiku úhrady.16 A k úhradě dojde právě i započtením.

Daň z přidané hodnoty Pokud se započítávají pohledávky, je namístě si uvědomit, že zpravidla souvisí se zdanitelným plněním, a proto se takto započtené pohledávky zahrnují do výše obratu u osob, které nejsou plátci DPH. Samozřejmě toto platí pouze v případě soustavné činnosti v daném oboru podnikání.17

12 Výklad k § 23 odst. 2 bod 3. Pokynu GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP. 13 § 2 odst. 4 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen „ZoR“). 14 § 5 a 8 ZoR. 15 § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. 16 § 23 a § 24 ZDP. 17 § 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“).

Účetnictví

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Z hlediska DPH bychom měli být v případě zápočtu obezřetní zejména při určení okamžiku uskutečnění plnění a souvisejících povinností přiznat DPH na výstupu, případně přiznat osvobozené plnění. Rozlišit je nutné nejen situaci, kdy započtením vznikne povinnost plnění či DPH přiznat, ale také situaci, kdy ještě ani tato povinnost nevzniká. (Např. případ, kdy se nájemce dohodne s pronajímatelem na opravě najaté věci, tu následně přefakturuje pronajímateli a fakturovaná částka se započte oproti splatnému nájemnému. Pronajímatel tak započtením obdrží úplatu za nájemné, a pokud to bude před zdanitelným plněním, může mu v této souvislosti vzniknout povinnost přiznat zdanitelné/osvobozené plnění).

IV. Výběr ze zajímavých soudních rozsudků Ještě před samotným závěrem bych si dovolil trošku z té naší soudní praxe k dané problematice, veskrze tedy zajímavé rozsudky, byť některé primárně vycházejí z minulé právní úpravy:

V této souvislosti si dovoluji upozornit také na jednání KDP ČR s představiteli Finanční správy v rámci KOOV č. 288/09.12.09 – Problematika vícestranného zápočtu a jeho daňové dopady.

V. Shrnutí na závěr Dle mého názoru není realizace zápočtů až tak složitá, ostatně tomu odpovídají i celkem jednoduché právní úpravy. Je proto namístě ji rozhodně využívat a doporučuji ji, pokud tedy není zákonnými předpisy výslovně zakázána. Na druhé straně je však namístě zvýšená pozornost, daňovou oblast nevyjímaje, abychom se vystříhali případných na první pohled skrytých negativních konsekvencí, na které jsem se výše snažil tímto článkem poukázat. Dle mých praktických zkušeností je lepší se na zápočtu dohodnout s protistranou v písemné formě než pouze jednostranným aktem, přestože tento je (jak jsem výše uvedl) také možný.

č. j. rozsudku soudu

Závěry rozsudku

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. 32 Odo 1498/2006

… nicméně skutečnost, že vzájemnou dohodou stran lze započíst jakékoli pohledávky, tudíž i v budoucnu vzniklé pohledávky…

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 7 Tdo 348/2015)

… vzájemnost pohledávek se vyznačuje především totožností subjektů, mezi nimiž existují pohledávky…

Rozsudek ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 31 Cdo 927/2016,

Nejvyšší soud se odklonil od dosavadního právního názoru z téměř desítky rozhodnutí a konstatoval, že k moderaci smluvní pokuty dochází ex tunc k okamžiku ujednání o smluvní pokutě, což má za následek nemožnost použití nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty k zápočtu vzájemných pohledávek a tím i znemožnění přezkumu nepřiměřené výše smluvní pokuty soudem, což byl doposud soudy akceptovatelný postup…

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 32 Cdo 5234/2016

… ve věci otázky aplikace právního režimu započtení v situaci, kdy vzájemné pohledávky (cena díla a smluvní pokuta) byly založené smlouvou uzavřenou za účinnosti předcházejících právních předpisů (tj. do 31. 12. 2013), kompenzační jednání však bylo učiněno až za účinnosti NOZ, Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že pro způsobilost pohledávek k započtení je v takovém případě rozhodná právní úprava, kterou se řídí smlouvou založený závazkový poměr, z něhož pohledávka vznikla… … otázka nejisté či neurčité pohledávky bude vždy posuzována individuálně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu s tím, že pravděpodobnost platného zápočtu pohledávky se zvyšuje u pohledávek, které lze jednoduše skutkově prokázat a které vznikly ze stejného právního titulu jako pohledávka, proti které zápočet směřuje…

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017

… v případě zápočtu pohledávky k započtení nezpůsobilé se jedná o zápočet, který je relativně neplatný (tj. na zápočet se bude nahlížet jako na platný právní úkon do té doby, dokud se jeho neplatnosti druhá strana nedovolá), ledaže by šlo o případ předvídaný v ustanovení § 588 občanského zákoníku, tj. zápočet by se zjevně příčil dobrým mravům, anebo odporoval zákonu či zjevně narušoval veřejný pořádek. V takovém případě by byl zápočet neplatný absolutně a soud by k němu musel přihlédnout i bez vznesení námitky neplatnosti…

Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020

… „nejistotou“ či „neurčitostí“ pohledávky se rozumí tzv. ilikvidita pohledávky v právním smyslu; aby bylo možné pohledávku jednostranně započíst, musí být tato (k započtení použitá) pohledávka likvidní, tj. musí ji být možné co do základu i výše snadno prokázat (zjistit). Jinak řečeno, musí jít o pohledávku, o níž není rozumných pochyb…

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Rozpočtový přínos by se do budoucna blížil nule, obhajuje vláda zrušení EET Zákonná povinnost elektronicky evidovat tržby, která byla kvůli dvouleté koronavirové pandemii pozastavena, se od příštího roku neobnoví. Vláda schválila návrh Ministerstva financí na zrušení zákona o evidenci tržeb, který by měl nabýt účinnosti k 1. lednu 2023. Žádný podnikatel tak nemusí evidovat žádné tržby a úřady tuto povinnost nebudou kontrolovat.

rušení projektu elektronické evidence tržeb bylo zařazeno už v programovém prohlášení vlády Petra Fialy. „Zavázali jsme se zrušit EET, protože přináší zbytečnou administrativu podnikatelům, které souhrnně provoz a aktualizace pokladních zařízení stojí každoročně zhruba 1,5 miliardy korun. Když si k tomu přidáte celkový náklad na straně státu za zhruba půl miliardy korun ročně, nevidím žádný důvod v EET pokračovat. Tím spíše, že ze zákona smí evidovat pouze hotovostní tržby, kterých má být oproti bezhotovostním platbám v roce 2025 podle odhadů jen asi pětina. Logicky se tak postupem času hypotetický rozpočtový přínos EET pro státní rozpočet blíží nule,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Podle dřívějšího vyjádření daňových odborníků bylo už loňské přerušení fakticky koncem projektu, který byl podle nich především politickou záležitostí. Finanční správa má i bez EET dost informací o činnosti podnikatelů, a to například díky kontrolním hlášením k DPH, uvádějí specialisté. V souvislosti se zrušením EET bude nutné snížit celkový počet funkčních míst ve Finanční správě. „Ke zrušení prvních 100 míst dojde od 1. července 2022, přičemž dotčení úředníci se mohou rozhodnout setrvat v úřadu a přihlásit se na jiné místo uvolněné například přirozenou fluktuací,“ zní z Ministerstva financí. Zbavením podnikatelů této povinnosti poklesne jejich administrativní zátěž a odpadnou jim náklady s EET spojené, například na pokladní zařízení a jeho aktualizaci či na internetové připojení. Při předpokladu minimálního ročního nákladu ve výši zhruba 3 tisíce korun a celkového počtu 500 tisíc podnikatelů přijímajících hotovostní tržby a zapojených do EET po rozšíření o třetí a čtvrtou vlnu by se jednalo o souhrnnou úsporu podnikatelům ve výši cca 1,5 miliardy korun ročně. Pokud jde o celkové provozní náklady na systém EET na straně státu, v letech 2017–2020 činily tyto náklady Ministerstva financí, Finanční správy a Celní správy moje.kdpcr.cz

EET zhruba 2,17 miliardy korun. „Zrušení EET nepřinese dodatečný výdaj rozpočtu,“ uvádí Ministerstvo financí v tiskové zprávě.

Sporné zvýšení příjmů Systém EET začal platit v roce 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu byl povinný od března 2017. Následně mělo dojít k rozšíření na další obory – řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Kvůli pandemii koronaviru byla tato poslední fáze odložena. Spuštěna měla být minulý rok v květnu a do evidence se mělo podle odhadů zapojit zhruba dalších 300 tisíc podnikatelů. Aktuálně je podle údajů Finanční správy v systému EET zhruba 201 tisíc poplatníků, kteří zaevidovali zhruba 19,2 miliardy účtenek. Cílem EET bylo zvýšení příjmů státního rozpočtu. Podle daňových expertů ze společnosti V4 Group jsou odhady dopadu EET na výnos státního rozpočtu velmi diskutabilní a nelze je brát vážně. „V obecné rovině je však myšlenka EET v pořádku a měla by, jak již bylo řečeno, aktivně posilovat důvěru občanů v náš stát. Stát by skutečně měl bojovat proti vyhýbání se dani a dbát na dodržování předpisů. Bohužel české podnikatelské prostředí je již tak svázáno nadměrnou regulací a elektronická evidence tento stav jen zhoršila,“ říká například Markéta Szotkowská, specialistka daňové oblasti z V4 Group. red.

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Změna rozpočtového určení daní je nezbytná pro oživení rozvoje podnikatelského prostředí Současný systém rozpočtového určení daní je podle Ing. Davida Petra, ředitele odboru podnikatelské lokalizace v agentuře CzechInvest, nevhodně nastavený. Agentura má několik připravených návrhů na úpravy stávajícího RUD, které ale musí být dále zanalyzovány. David Petr se specializuje na řešení vhodné lokalizace pro zahraniční nebo tuzemské investory včetně možnosti jejich financování. CzechInvest se zaměřuje na podporu podnikatelského prostředí a rozvoje investic. Tvrdíte, že naše obce, kraje a města nejsou příjmem z daňového systému dostatečně motivovány k podpoře rozvoje podnikatelského prostředí. Chybí jim finanční prostředky? V aktuálním systému rozpočtového určení daní by mohla hypoteticky nastat situace, kdy by z Prahy ze dne na den odešli všichni podnikatelé a rozpočet hlavního města by to na příjmové straně přímo nijak nepoznal. Ačkoli k této situaci pravděpodobně nikdy nedojde, dokládá to, jak je současný systém nevhodně nastavený. Rozvoj a vytváření prostředí pro investice včetně jakékoliv výstavby je pro obce i kraje velmi nákladné, ale zpětně se jim do rozpočtů vrací velmi málo prostředků a není zde přímá provázanost. Postrádají tedy podle vás obce určitou motivační složku? Pomohla by jim větší míra autonomie?

Ano, podle mě jim chybí motivační složka. Případná větší míra autonomie municipalit musí být spojená s řešením sídelní struktury ČR, která je dlouhodobě kritizována za velký počet obcí. To je ale systémová změna, ke které bude u nás vzhlemoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

dem ke zkušenosti s centrálním řízením a střediskovými obcemi vždy rezervovaný postoj. I když v některých dalších státech Evropy se slučování obcí do větších celků ukázalo jako efektivní řešení. Jak je dnes nastaveno rozpočtové určení daní (RUD), je dostatečně efektivní? V současnosti je RUD založeno především na počtu obyvatel s trvalým pobytem v katastru obce. Jakýmsi trendem dnešní doby je, že města si vytvářejí zásady či pravidla ohledně kontribucí investorů, kteří chtějí stavět na jejich území. Nahrazuje se tím v podstatě neefektivní provázanost současného systému RUD s investicemi v území. Zkoušeli jste v CzechInvestu modelovat nějaké úpravy RUD? Nejkonkrétněji jsme rozpracovávali návrh, který počítá se zvýšením stávajícího podílu 1,5 procenta výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, který se rozděluje dle počtu zaměstnanců v dané obci, na 6 procent. Tento výnos by putoval výlučně obci, kde se nachází provozovna dané firmy. Například podnikatelský záměr v Libereckém kraji se 71 zaměstnanci a velikosti nemovitosti do 2 tisíc metrů čtverečních, by touto úpravou přinesl za rok do obecní kasy o téměř 231 tisíc korun více než v současném stavu. Návrhů je ale více a musí být dále důkladně zanalyzovány. Kam by podle vás mělo RUD směřovat v budoucnosti? Měli bychom se inspirovat u jiných zahraničních států? Inspirace v zahraničí je lákavá, ale bohužel velmi složitá na přenos do našich podmínek. I když se nám může líbit například německý systém s 15procentní živnostenskou daní, která jde přímo do rozpočtu obce, kde svůj záměr podnikatel provozuje, tak aplikace do českého prostředí je v podstatě nereálná. Jedná se totiž o pouhý fragment zcela odlišného daňového a právního systému, který nelze přenést izolovaně. Změna by musela být komplexní. Změna RUD je nezbytná pro oživení rozvoje podnikatelského prostředí a realizaci druhé ekonomické transformace České republiky. Jak velký problém vidíte v tom, že v Praze nemá až 200 tisíc lidí trvalé bydliště, přitom denně využívají pražskou infrastrukturu? Jak na to doplácí Praha jako město? Praha se stará v podstatě o takovou menší Ostravu, na kterou ale nedostává z RUD ani korunu. Je to především problém pro budoucí financování velkých infrastrukturních staveb, které metropole potřebuje. Stát se totiž na výstavbě velké pražské infrastruktury v posledních letech téměř nepodílí. Například nedávné prodloužení trasy metra A hradilo z více než poloviny hlavní město, zbytek doplatila Evropská unie. moje.kdpcr.cz

Rozhovor

Vytváření infrastruktury pro investice stojí spoustu lidských i finančních zdrojů a ty se zpět do rozpočtu nevracejí v adekvátní míře.

Je podle vás tento model financování dosažitelný, vzhledem k současnému pražskému HDP? Není. Hlavní město je tak odkázáno na financování strategických investic pouze ze svého rozpočtu, což je ve srovnání s jinými evropskými městy unikát. Vzhledem k narůstajícímu počtu obyvatel města je ale budování nové infrastruktury nezbytné, takže je to trochu začarovaný kruh, který není dlouhodobě plně udržitelný. V rozhovoru pro magazín Estate jste zmínil, že velké procento obcí spíše volí cestu údržby než rozvoje. Proč? Jednoduše proto, že vytváření infrastruktury pro investice stojí spoustu lidských i finančních zdrojů a ty se zpět do rozpočtu nevracejí v adekvátní míře. V minulosti, kdy byla vyšší nezaměstnanost, tak byla motivace v podobě tvorby dostatku pracovních míst. To v současné situaci na trhu již nestačí. Pokud se podnikatelské prostředí v území nerozvíjí, vede to především k odlivu mladší generace a tím i ztrátě rozvojového potenciálu místa. V listopadu se již třetím rokem uskutečnila konference Potenciál místní ekonomiky. Co bylo jejím obsahem? Právě téma rozpočtového určení daní a možnosti financování rozvoje lokální ekonomiky. Logicky jsme se dotkli i témat regionálního rozvoje, hospodářské strategie státu a dotační politiky, která s tématem RUD úzce souvisí.

Rozhovor

Splnila konference očekávání? Měli jsme obavu, abychom z konference neodcházeli pouze s konstatováním, že je současný systém špatně a nic z toho nevzešlo. To se naštěstí nenaplnilo. Díky hojné účasti byla debata velmi živá, konstruktivní a probudila snahu s tím něco udělat. Navázali jsme na to vytvořením pracovního materiálu, kde analyticky popisujeme současný systém i možnosti jeho změny.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

ekonomiku, je to pro nás ta největší výhra,’’ řekl jste v rozhovoru pro Technický týdeník. Z jakých oblastí je podle vás o brownfieldy největší zájem? Nedá se to úplně paušalizovat. Je to lokalita od lokality. V intravilánu měst jde o plochy k bydlení, kterých je na trhu nedostatek. Na okrajích nebo v místech s dobrou dopravní dostupností jsou to zase průmyslové a skladovací areály.

Vznikly z konference nějaké nové návrhy do budoucna?

Jaké brownfieldy mají největší potenciál?

Tento týden jsme pak měli první navazující setkání neformální pracovní skupiny s dotčenými stakeholdery, kde budeme jednotlivé návrhy do detailu diskutovat a posuzovat. To je hlavní předpoklad k vytvoření konsenzu, který bychom mohli v budoucnu předložit vládě.

Největší potenciál mají samozřejmě ty, které mají vyřešené majetkoprávní vztahy, kvalitní technickou infrastrukturu a nejsou výrazně ekologicky znečištěné. Některé brownfieldy ale mají tolik problémů, že jejich revitalizace se pro soukromé investice nikdy nestane dostatečně zajímavou.

Na konci února se konala nová konference na téma udržitelných budov. Jak velká otázka budoucnosti je neutralita budov?

Jaký zajímavý projekt z pohledu CzechInvestu Prahu čeká?

Jde o akci našich partnerů z České rady pro šetrné budovy, se kterými dlouhodobě spolupracujeme především na tématu revitalizace brownfieldů. Budoucnost snížení produkovaných emisí leží z velké části právě na tom, aby budovy a stavitelství obecně bylo udržitelné. Přicházející EU taxonomie věnuje udržitelnosti developmentu velkou váhu. Je potřeba to brát jako příležitost a projekty v tomto směru začít adekvátně připravovat. Jaké jiné trendy v developmentu za poslední roky sledujete? Pandemie covidu akcelerovala zájem o podnikatelské a průmyslové nemovitosti, jejichž obsazenost na českém realitním trhu je aktuálně rekordní. Zároveň je na trhu nedostatek dostupného bydlení. Volných ploch k rozvoji je současně mnohem méně a zvyšuje se i tlak na ochranu půdy. To vše vede investory k většímu zájmu o brownfieldy, což je dobře, ale musí se najít mechanismy na pomoc s pokrytím nákladové mezery, kterou tyto projekty často mají kvůli ekologické a jiné zátěži území. Jedním z pomocných mechanismů může být právě i adekvátní úprava rozpočtového určení daní. Jedním z hlavních cílu CzechInvestu je mapovat právě nevyužité brownfieldy. Jak probíhá výběr takových lokalit? Je to o práci s daty, propojování veřejně dostupných dat, ale i terénním šetřením. V roce 2007 proběhla velká vyhledávací studie, která položila základ dnešní Národní databázi brownfieldů, kterou spravujeme a dále rozvíjíme. V současnosti víme o lokalitách, které by dohromady daly rozlohu krajského města. Je však nutné říct, že ne všechny mají dostatečný rozvojový potenciál, který by byl pro trh zajímavý. ‚‚Pokud se revitalizuje brownfield pro podnikatelské účely se záměrem, který má vyšší přidanou hodnotou pro českou

Když to vezmu z pohledu brownfieldů, tak revitalizace rozsáhlých území, jako je Smíchov, nákladové nádraží Žižkov, Florenc, Bubny atd. To jsou opravdu velké věci, které přitahují pozornost i z hlediska architektury, ale hlavně jsou pro budoucí rozvoj metropole opravdu klíčové. Je tu také poměrně živo z pohledu možných investic do datových center, protože Praha v tomto ohledu nabízí slušný poměr cena/výkon. Důležité je také rozšíření a hledání nového sídla Evropské kosmické agentury, která v současnosti sídlí na Vltavské. Nyní aktuální otázka, budou mít současné sankce i postoj agentury nějaký zásadní vliv na české podnikatelské prostředí? Co se týče dopadu na naše podnikatelské prostředí, tak je asi moc brzo hodnotit, ale určitě to dopad mít bude. Nejaktuálnější je asi dopad na pracovní trh, protože spoustu Ukrajinců odjelo bojovat za svoji vlast, ale naopak nás čeká nárůst uprchlíků, kteří budou práci hledat. Zároveň došlo k zastavení vydávání víz ruským a běloruským občanům. Další dopady, jako ceny energií, vývoj akciových trhů atd., závisí na aktuálně přijímaných opatřeních a těžko se nyní predikuje.

David Petr David Petr vystudoval ČVUT v Praze, a to Fakultu dopravní, obor dopravní systémy a technika se specializací na urbanismus. Již během studií měl možnost podílet se na komplexní přípravě několika významných tuzemských i zahraničních projektů v rámci spolupráce s konzultační společností ETC. Dnes působí na pozici ředitele oboru podnikatelské lokalizace ve společnosti CzechInvest, kde se zaměřuje na řešení vhodné lokalizace pro projekty zahraničních i veřejných investorů včetně možností jejich financování.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

DPH

Pozn. redakce: Na jaře loňského roku vyhlásila Komora daňových poradců ČR již 4. ročník soutěže o nejlepší diplomovou práci na daňové téma. Kancelář Komory obdržela celkem 13 diplomových prací z 8 vysokých škol. Jednotlivé práce hodnotila komise stanovená Prezidiem Komory. Tři nejlepší studenti obdrželi finanční odměnu, zúčastnili se 12. ročníku odborného semináře Národní účetní rady a byla jim také nabídnuta možnost publikovat redukovaný text své diplomové práce v e-Bulletinu Komory daňových poradců České republiky. Níže je výtah z diplomové práce jednoho z výherců.

Rozsudek SDEU ve věci C-154/20 Kemwater ProChemie – významný krok, ale správným směrem? Filip Rásocha Působí jako advokátní koncipient v CLAY & PARTNERS, advokátní kancelář s.r.o.

Dne 9. 12. 2021 vydal Soudní dvůr Evropské unie pod sp. zn. C-154/20 rozsudek, ve kterém na žádost Nejvyššího správního soudu posuzoval předběžné otázky nezbytné pro vyřešení sporu mezi českou obchodní společností Kemwater ProChemie s.r.o. a Odvolacím finančním ředitelstvím.

ředběžné otázky spočívaly v tom, zda (i) je v souladu se směrnicí o DPH, pokud je uplatnění práva na odpočet DPH podmíněno splněním povinnosti osoby povinné k dani1 prokázat, že jí přijaté zdanitelné plnění bylo poskytnuto jinou konkrétní osobou povinnou k dani, přičemž pokud je odpověď na tuto otázku kladná a osoba povinná k dani tuto svou důkazní povinnost nesplní, zda (ii) lze odepřít právo na odpočet, aniž by bylo ze strany správce daně současně prokázáno, že tato osoba povinná k dani věděla anebo mohla vědět, že se pořízením zboží nebo služeb účastní daňového podvodu. moje.kdpcr.cz

Význam předložených otázek dalece přesahuje rámec samotného sporu mezi Kemwater ProChemie a tuzemskou Finanční správou a na jejich zodpovězení je přímo závislá celá řada již probíhajících i budoucích daňových řízení i řízení před správními soudy, a to vlivem rozsáhlé unijní harmonizace DPH nepochybně nejen na území České republiky, nýbrž celé Evropské unie. Rozsudku ve věci Kemwater ProChemie je proto namístě věnovat zvýšenou pozornost. Na první pohled by se mohlo zdát, že SDEU nebyl ve věci Kemwater ProChemie postaven před příliš složitý problém, neboť historicky se obdobnými otázkami již zabýval. Tak například ve svém rozsudku ze dne 13. 2. 2014 ve věci C-18/13 Maks Pen posuzoval situaci, kdy plnění bylo dodáno, ale s největší pravděpodobností nikoliv ze strany deklarovaných dodavatelů, přičemž skutečný dodavatel se nezjistil a nebylo tak možné vyhodnotit, zda byl osobou povinnou k dani. SDEU zde dospěl k závěru, že směrnice o DPH „brání osobě povinné k dani, aby provedla odpočet DPH uvedené na fakturách vystavených dodavatelem v případě, že plnění sice bylo poskytnuto, ale ve skutečnosti patrně nikoli tímto dodavatelem (…),“ avšak jedině tehdy „jsou-li splněny dvě podmínky, a sice že tyto skutečnosti představují podvodné jednání a že s ohledem na objektivní informace předložené daňovými orgány je prokázáno, že osoba povinná k dani věděla nebo musela vědět, že plnění uplatňované k odůvodnění nároku na odpočet bylo součástí tohoto daňového úniku“. Obdobné otázky přitom SDEU řešil a k obdobným závěrům ohledně nich dospěl např. i v usnesení ze dne 10. 11. 2016 ve věci C-446/15 Signum Alfa Sped (kde bylo dokonce zcela nesporné, že deklarovaný dodavatel plnění neposkytl, skutečný dodavatel se nezjistil a nebylo tak zřejmé, zda se jednalo o osobu povinnou k dani) či ze dne 3. 9. 2020 ve věci C-610/19 Vikingo Fővállalkozó. SDEU ve zmiňovaných rozhodnutích připomíná, že nárok na odpočet je základní zásadou společného systému DPH, nedílnou sou1 Pojmu osoba povinná k dani užívanému unijní směrnicí o DPH odpovídá v tuzemském právním řádu pojem plátce DPH.

DPH

částí mechanismu DPH a jako takový proto v zásadě nemůže být omezen. Následně shrnuje tzv. věcné (nebo také hmotněprávní) a formální podmínky nároku na odpočet, jejichž splnění prokazuje daňový subjekt. Mezi věcné podmínky, při jejichž splnění zásadně nelze nárok na odpočet odepřít (ledaže by správce daně následně prokázal existenci daňového podvodu a že si jej daňový subjekt měl být vědom), lze řadit, že osoba uplatňující nárok na odpočet (i) je osobou povinnou k dani, (ii) skutečně přijme plnění, které použije pro účely svých vlastních zdanitelných plnění a (iii) plnění přijímá od jiné osoby povinné k dani. Formální „podmínkou“ pak je, že osoba uplatňující nárok na odpočet disponuje daňovým dokladem s předepsanými náležitostmi, jakkoliv dle ustálené judikatury platí jednoznačný primát věcných podmínek nad formálními a nárok na odpočet lze zásadně odepřít jedině tehdy, nedošlo-li ke splnění podmínek věcných. Po shrnutí uvedených podmínek se však SDEU ve zmiňovaných rozhodnutích zabývá pouze tím, zda plnění skutečně bylo dodáno (a není tedy fiktivní) a zda bylo osobou uplatňující nárok na odpočet použito pro účely jejích vlastních zdanitelných plnění, přičemž pro dané věci klíčový problém, kterým je pochybnost ohledně skutečného dodavatele plnění a zda byl osobou povinnou k dani, je následně již řešen nikoliv v rámci věcných podmínek, nýbrž prizmatem podvodu na DPH. Z toho dle mého názoru vyplývá, že ačkoliv „dodání plnění ze strany jiné osoby povinné k dani“ je obecně řazeno mezi věcné podmínky nároku na odpočet, na jejichž splnění je zásadně nutné trvat, nastavují zmiňovaná rozhodnutí pro tuto konkrétní věcnou podmínku do značné míry odlišná pravidla, která se projevují tím, že pochybnosti správce daně ohledně jejího splnění nejsou způsobilé přenést důkazní břemeno zpět na stranu daňového subjektu, tj. založit jeho povinnost prokázat, že mu plnění skutečně dodal deklarovaný dodavatel, případně jaký jiný konkrétní dodavatel jej dodal a že byl osobou povinnou k dani. Naopak jich má být užíváno k unesení důkazního břemene správce daně v rámci posuzování podvodu na DPH, tedy jednak k prokázání samotné existence podvodu a jednak k prokázání existence objektivních okolností, na jejichž základě si daňový subjekt mohl a měl být vědom toho, že se na daňovém podvodu účastní. Intenzita takových pochybností má současně sloužit i k posouzení míry, do které lze na daňovém subjektu požadovat, aby přijal opatření k zamezení této své účasti na daňovém podvodu, přičemž však v tomto ohledu po daňovém subjektu dle rozhodnutí ve věci Vikingo Fővállalkozó obecně nelze požadovat, aby si ověřoval, zda je jeho dodavatel v postavení osoby povinné k dani či zda je schopen dané plnění dodat a rovněž ani to, aby měl k dispozici potřebné doklady toto prokazující (a to tedy dokonce ani v případě, měl-li s ohledem na správcem daně prokázané skutečnosti tušit, že se může účastnit na daňovém podvodu). Navzdory této své dřívější judikatuře však SDEU v rozsudku ve věci Kemwater ProChemie2 na položené předběžné otázky odpověděl tak, že směrnice o DPH „musí být vykládána v tom smys2 V návaznosti na svůj o měsíc starší rozsudek ze dne 11. 11. 2021 ve věci C-281/20 Ferimet SL.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

lu, že uplatnění nároku na odpočet DPH zaplacené na vstupu musí být odepřeno, aniž je správce daně povinen prokazovat, že se osoba povinná k dani dopustila podvodu na DPH nebo že věděla či vědět měla, že plnění, jehož se dovolává na podporu nároku na odpočet daně, bylo součástí takového podvodu, jestliže skutečný dodavatel daného zboží či služeb nebyl identifikován a tato osoba povinná k dani nepodá důkaz o tom, že tento dodavatel měl postavení osoby povinné k dani, to však za podmínky, že s ohledem na skutkové okolnosti a informace, jež osoba povinná k dani poskytla, nejsou k dispozici údaje potřebné k ověření, že skutečný dodavatel toto postavení měl“. Rozsudek ve věci Kemwater ProChemie tak pro daňové subjekty přináší zprávy pozitivní i negativní. Tou pozitivní je nepochybně to, že správce daně nemůže přiznání nároku na odpočet podmiňovat prokázáním konkrétního dodavatele zdanitelného plnění, nýbrž pouze prokázáním toho, že dodavatel měl postavení plátce DPH. To může být samozřejmě prokázáno primárně pomocí identifikace konkrétního dodavatele, avšak vedle toho lze tuto skutečnost dovodit i jinak, a to například z ceny nesporně poskytovaného plnění – neznámý dodavatel dodává taková plnění, u kterých s ohledem na jejich ceny došlo ke splnění testu povinného plátcovství, a proto, ačkoliv není identita takového dodavatele známá, musel být od zákonem stanovené doby plátcem DPH. Je však otázkou, nakolik bude taková důkazní alternativa v tuzemsku prakticky využitelná, když s ohledem na aktuální znění ZDPH může k bezpečnému prokázání postavení neznámého dodavatele coby plátce DPH sloužit de facto pouze v určitých případech opakujících se či dlouhodobých plnění (neboť osoba se povinně stává plátcem až od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž překročila milionový obrat).3 Dostatečné prokázání, že dodavatel byl plátcem DPH, tak v praxi ve většině případů dle mého názoru nadále půjde ruku v ruce s nezbytností identifikovat konkrétního skutečného dodavatele. Rozsudek ve věci Kemwater ProChemie současně zasazuje daňovým subjektům velmi tvrdou ránu, a to v případě, nejsou-li schopní postavení dodavatele coby plátce DPH prokázat žádným z možných způsobů, tedy ani pomocí identifikace konkrétního dodavatele, ani jinak. V takovém případě je dle rozsudku ve věci Kemwater ProChemie namístě nárok na odpočet odepřít, aniž by se správce daně měl zabývat podvodem na DPH. Uvedený závěr jde zjevně přímo proti výše nastíněné judikatuře ve věci Maks Pen či Signum Alfa Sped, která však v rozsudku ve věci Kemwater ProChemie kupodivu není ani zmíněna.4 Zároveň je jím dle mého názoru vyprázdněn klíčový judikatorní výdobytek rozhodnutí ve věci Vikingo Fővállalkozó, tj. že po daňovém subjektu obecně nelze požadovat, aby si ověřoval, zda jeho dodavatel má postavení osoby povinné k dani či zda je schopen plnění dodat, a aby si o tomto opatřoval potřebné doklady a důkazní prostředky. SDEU ve věci Kemwater ProChemie uzavírá, že „pokud jde o důkazní břemeno ohledně otázky, zda má dodavatel postavení osoby povinné k dani, je třeba rozlišovat mezi prokázáním toho, že je naplněna hmotněprávní podmínka nároku na odpočet DPH, a určením toho, zda došlo k podvodu na DPH“. V návaznosti na to dovozuje, že jakkoliv pro moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

oblast podvodů na DPH nadále platí závěry učiněné ve věci Vikingo Fővállalkozó, pak v případě posuzování splnění věcných podmínek je naopak prokázání, že dodavatel měl postavení osoby povinné k dani, zcela nezbytné, přičemž nestane-li se tak, je namístě nárok na odpočet odepřít. Po daňovém subjektu tak na jedné straně (při posuzování možnosti odepřít nárok na odpočet na základě vědomé účasti na podvodu) nelze požadovat, aby disponoval doklady prokazujícími postavení jeho dodavatele coby plátce DPH, aby mu na druhé straně bylo možné odepřít nárok na odpočet právě na základě absence těchto dokladů již ve fázi posuzování splnění věcných podmínek, tedy ve fázi, která předchází vyhodnocování možnosti odepřít nárok na odpočet na základě vědomé účasti na podvodu. Daňovému subjektu tak navzdory rozhodnutí ve věci Vikingo Fővállalkozó nezbyde, než aby se vždy „preventivně“ vybavil dostatečným množstvím dokladů svědčících o tom, že jím deklarovaný dodavatel, případně jiný konkrétní dodavatel, plnění skutečně je schopen dodat a dodá a že je plátcem DPH, a to pro případ, kdyby správce daně následně vyjádřil pochybnosti o osobě konkrétního dodavatele. V opačném případě se totiž daňový subjekt vystavuje vysokému riziku neunesení důkazního břemene a z toho plynoucího odepření nároku na odpočet (nebude-li postavení dodavatele coby plátce DPH výjimečně vyplývat z okolností případu). Zároveň je třeba mít na paměti, že daňový subjekt se mnohdy zcela rozumně a legitimně domnívá, že je mu plnění dodáváno ze strany dodavatele uvedeného na daňovém dokladu, avšak ve skutečnosti tomu tak není, neboť takovéto zastření osoby skutečného dodavatele je součástí daňového podvodu, jehož se daňový subjekt ani nedbalostně neúčastní. Při posuzování věcných podmínek však na rozdíl od posuzování podvodu na DPH nedochází k žádnému zohledňování dobré víry daňového subjektu, a proto i v případě, kdy byl daňový subjekt do podvodu na DPH spočívajícím mj. v zastření osoby skutečného dodavatele zatažen zcela nevědomky a nezaviněně, svůj nárok na odpočet obhájí jedině tehdy, podaří-li se mu rozklíčovat toto podvodné jednání a identifikovat osobu skutečného dodavatele, který je plátcem DPH. Bezpodmínečné lpění na prokázání toho, že dodavatel byl plátcem DPH, které z povahy věci ve většině případů implikuje nezbytnost prokázat konkrétní osobu skutečného dodavatele, s sebou přináší riziko spočívající v odepření nároku na odpočet pouze z toho důvodu, že se daňový subjekt ocitne v důkazní nouzi způsobené jednáním jeho obchodního partnera – „podvodníka“, aniž by bylo náležitě zohledněno, zda na zastření osoby skutečného dodavatele daňový subjekt nese svůj podíl viny či zda byl do daňového podvodu zatažen zcela nevědomky. V neposlední řadě je třeba uvést, že správce daně ze své pozice orgánu veřejné moci oproti daňovému subjektu disponuje nesrovnatelně širším arzenálem nástrojů, jichž je možné užít ke zjištění pochybností o osobě dodavatele a obecně ke zjišťování skutečností o deklarovaných i skutečných dodavatelích. I proto je jedině logické, aby v případě odpírání nároku na odpočet DPH na základě pochybností o osobě dodavatele byl v první řadě důkazně činný správce daně a prokazoval jednak existenci podvodu na DPH spočívajícího mj. právě i v zastření osoby skutečného moje.kdpcr.cz

DPH

Závěry učiněné ve věci Kemwater ProChemie jdou v řadě ohledů přímo proti dřívější judikatuře SDEU, a tento judikatorní vývoj nepřináší do oblasti odpočtů DPH pozitivní změny. dodavatele a jednak skutečnost, že si takového podvodu daňový subjekt měl být vědom, a až poté daňový subjekt, který by mohl na svou obranu uvést a prokázat, jaká opatření k zamezení své účasti na podvodu přijal. Dle závěrů učiněných ve věci Kemwater ProChemie má však prvotní důkazní iniciativu projevit daňový subjekt, přičemž teprve podaří-li se mu rozklíčovat a prokázat, jaká konkrétní osoba v rámci podvodného jednání plnění namísto deklarovaného dodavatele skutečně dodala a že je plátcem DPH, chopí se otěží správce daně a začne zjišťovat, zda vůbec daňový subjekt existenci takového podvodu mohl tušit. Výše uvedené skutečnosti si nepochybně ve svých dřívějších rozhodnutích uvědomuje i SDEU, a proto s věcnou podmínkou spočívající v „dodání plnění ze strany jiné osoby povinné k dani“ a s pochybnostmi ohledně jejího splnění nakládal do značné míry odlišně, než je tomu u ostatních věcných podmínek. Závěry učiněné ve věci Kemwater ProChemie však jdou v řadě ohledů přímo proti této dřívější judikatuře, a tento judikatorní vývoj dle mého názoru nepřináší do oblasti odpočtů DPH pozitivní změny (vyjma povinnosti přiznat nárok na odpočet, není-li sice znám konkrétní skutečný dodavatel, ale je zřejmé, že byl plátcem DPH). Bude každopádně zajímavé sledovat, jak se k rozsudku ve věci Kemwater ProChemie SDEU postaví ve své budoucí judikatorní činnosti, jakož i to, jakým způsobem se závěry v něm uvedené promítnou do rozhodovací činnosti tuzemských soudů a především Finanční správy.

3 Jakkoliv by rozsudek NSS ze dne 4. 2. 2022, č. j. 4 Afs 115/2021 – 45 (zejm. body 49 či 52), vydaný v návaznosti na rozsudek SDEU ve věci Kemwater ProChemie, snad mohl naznačovat do jisté míry benevolentnější přístup k využívání této důkazní alternativy. 4 Rozdílnost v závěrech přitom není možné opřít ani o skutečnost, že Česká republika využila možnosti stanovené směrnicí o DPH a osvobodila od DPH osoby, jejichž obrat za posledních 12 měsíců nepřekročil 1 milion korun. Této možnosti totiž využila většina členských států EU, včetně těch, jejichž právní řády byly rozhodné ve věci Maks Pen (Bulharsko) a Signum Alfa Sped (Maďarsko).

Podcast

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Daňový svět jinak, než jej znáte Podcast naDANĚ: osobnosti a zajímavosti z daňového světa. Zvýšení povědomí o profesi daňového poradce prostřednictvím příběhů zejména daňových poradců a významných osobností spojených s Komorou. Rozhovory doplňují krátká zamyšlení a postřehy z daňového prostředí a také života daňových poradců a dění v Komoře. Podcast naDANĚ můžete sledovat nejen na komorovém YouTube kanále, ale také na oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify a Google Podcast. Moderátor Matěj Nešleha, člen Prezidia KDP ČR, si každé dva týdny zve jednoho zajímavého hosta z oblasti daňového poradenství a zajímá se například o to, jak se správně připravit na úspěšné složení kvalifikačních zkoušek KDP ČR, co dělají daňoví poradci ve volném čase, nebo co členy KDP ČR vedlo k oblasti daní.

„Komora daňových poradců je specifická v tom, že je to spousta institucí v jednom – agentura, vysoká škola, prokuratura, vydavatelství, soud, ale těchto činností je celá řada,“ vysvětluje první host série podcastů naDANĚ Radek Neužil, tajemník KDP ČR, který by chtěl do budoucna udržet Komoru jako jedno velké společenství. „Nechci, aby Komora byla jen administrativním úřadem, který plní povinnosti. Snažím se dívat na služby, které nabízíme, a stále je inovovat. Například hybridní školení a další zapracování digitalizace Komory,“ dodává Radek Neužil k rozvoji organizace. Podle nedávno schválené novely zákona o daňovém poradenství se nově stal tajemník orgánem KDP ČR. „Změna mě

moc netěší. Orgán má na starosti také kontrolu plnění povinností všech pravidel kolem praní špinavých peněz, nebo spíše nepraní. Připravuji své kolegy na to, že Komora bude muset zvýšit aktivitu v oblasti kontroly svých členů, hlavně v oblasti praní špinavých peněz, která spadá pod tajemníka Komory. Důvodem, proč se stal tajemník Komory v této oblasti hlavním orgánem, je lepší zorganizovanost,“ říká Radek Neužil, který i přes svoji vytíženost umí oddělit pracovní a rodinný život. „Několik let zpátky jsem prodělal syndrom vyhoření. Bylo to pro mě určité probuzení a ubral jsem v pracovním nasazení. Nyní vím, že je velmi potřebné vybalancovat život v tom, abych si i odpočinul. Mám určitý nadhled a věci si neberu tolik moje.kdpcr.cz

Podcast

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

osobně. Odpočinout si od mého vytížení mi pomáhá i sport, třeba běh nebo jízda na kole,“ dodává Radek Neužil. Co vlastně obnáší pracovní náplň tajemníka Komory? Jak se dá skloubit náročná práce a psychická pohoda? Kde vidí Radek Neužil budoucnost Komory a jaká jsou jeho novoroční předsevzetí? Díl s Radkem Neužilem můžete zhlédnout zde. V druhé podcastové epizodě byla hostem Šárka Lásková, tajemnice Prezidia a vedoucí oddělení členských záležitostí. Jedním z mnoha jejích úkolů je i organizace samotných kvalifikačních zkoušek na daňového poradce. „Zkoušky organizujeme dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Je to takový koloběh. Zkoušky končí a rázem začíná příprava na další. Termíny jsou známé rok dopředu a musí být schválené Prezidiem Komory,“ vysvětluje Šárka Lásková a dodává, že se vždy snaží najít termíny, které se nijak nepřekrývají s veletrhy nebo jinými výjimečnými akcemi. Šárka také potvrzuje, že příprava na zkoušky by se neměla podcenit, jelikož nejde o nic lehkého. „Je to opravdu náročné. Jelikož jde o celou daňovou oblast a všechny předpisy k na ni navazující, například daňový řád, obchodní právo i profesní předpisy. Úspěšnost se pohybuje mezi 20 a 30 procenty. Jsou těžké, i pokud máte vzdělání v oboru, daněmi se již nějakou dobou zabýváte a průběžně se vzděláváte. Je opravdu velmi důležitá nepodceněná připravenost,“ říká. Jak se na zkoušky připravit a odkud začít? Ovlivnil přípravu zkoušek covid? Co má na starosti kompletační komise? Jak je to s úspěšností uchazečů? Co je úkolem tajemnice Prezidia a odkud Šárka Lásková čerpá energii pro svoji práci? Díl s Šárkou Láskovou můžete zhlédnout zde. Co úspěšné daňové poradce vedlo na začátku kariéry k oblasti daní? Ani tato otázka Matěje Nešlehy se nevyhnula Janě Tepperové, daňové poradkyni působící na katedře veřejných financí fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. „První nasměrování bylo náhodné. Obor jsme si vybraly s kamarádkou a potom to vše tak přirozeně vyplynulo, i přihlášení ke zkoušce KDP ČR. Ocenila jsem, že jsem měla přípravu z oboru VŠE, během studia jsem pracovala v malé daňové firmě a samozřejmě jsem měla za sebou několikaměsíční počítání sborníku příkladů,“ říká Jana Tepperová. Dnes se věnuje nejen daňovému poradenství, ale i přednášení na Vysoké škole ekonomické. „Práce se studenty mě naplňuje. Vždy je báječné vidět, že jsou studenti nasměrovaní a mají cíl,“ říká Jana Tepperová. Jak se Jana Tepperová dostala k daňovému poradenství? A kudy se právě ubírá její akademická dráha? Míří na profesuru? A když už je na ni práce moc, kde načerpá novou energii? Jak se

Podcast naDANĚ můžete sledovat nejen na komorovém YouTube kanále, ale také na oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify a Google Podcast. pracuje s nadanými studenty, kteří míří na zkoušky na daňového poradce? Online výuku zvládla? To a mnohé další se dozvíte v tomto dílu podcastu KDP ČR. Díl s Janou Tepperovou můžete zhlédnout zde. Ve čtvrté epizodě moderátor Matěj Nešleha vyzpovídal nejmladšího daňového poradce, Dominika Výborného. „Myšlenka absolvovat zkoušky se zrodila během jednoho předmětu na VŠE – účetnictví a daně individuálního podnikatele. Předmět byl pojatý do praxe a ukázal mi, co může být hezkého a zajímavého v tomto oboru. Za mě velmi dobrá reklama. Jsem rád, že jsem zkoušku dokončil dříve než někdy ve třiceti nebo čtyřiceti. Byl jsem v té době nejlépe připraven,“ vypráví Dominik Výborný, kterému nejvíce k srdci přirostla daň z příjmů fyzických osob. „S daňovou problematikou lze také krásně propojit i můj nový koníček – kryptoměny,“ říká daňový poradce, který si během svého volného času nejvíce odpočine u dobrého muzikálu. Jak se dostal k daním a jak se připravoval na zkoušky na daňového poradce? Co ho v oboru nejvíce baví a kterým směrem by se rád vydal? Povídání o kryptoměnách i pískání basketbalu ve volném čase a profesních a cestovatelských plánech do budoucna. Díl s Dominikem Výborným můžete zhlédnout zde.

Podcast NADANĚ moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Problematika přijatých záloh v cizí měně aneb výkladová platforma interpretace NÚR I-47 a judikatury Nejvyššího správního soudu a jejich následné dopady do daní Není to tak dávno, vlastně celkem vzato nyní, konkrétně k 31. 1. 2022 došlo ke schválení interpretace Národní účetní rady I-47, která se zaobírala problematikou přijatých záloh v cizí měně a která volně navazuje na interpretaci I-43 poskytnuté zálohy v cizí měně.1 Petr Koubovský Daňový poradce, Rödl & Partner Tax, k.s.

ned záhy, 14. 2. 2022, spatřuje světlo světa nové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 4 Afs 170/2021-35 řešící taktéž otázku přepočtu kurzových rozdílů u záloh. Cílem tohoto článku je poukázat na možné implikace za dopady aplikace těchto výkladů a názorů při jejich praktickém použití. Osobně jsem se po dobu své praxe setkával v této oblasti s nejednotným názorem v rámci celé profesní obce. Základní selský rozum, jak s oblibou říkám, by měl být používán především. Bohužel opak je někdy pravdou a oblast daní či účetnictví tomu dává i za pravdu. Názory, se kterými jsem se dlouhodobě k této problematice setkával, byly rozporuplné, řekněme dokonce v poměru „fifty : fifty“. Ba co víc, je zde přímá provázanost mezi hospodářským výsledkem a základem daně, a proto je tedy dle mého názoru její správné uchopení v praxi velmi žádoucí. Při svém posouzení jsem primárně vycházel z těchto níže uvedených právních předpisů:

1 Interpretace Národní účetní rady I-43 Poskytnuté zálohy v cizí měně schválená dne 19. října 2020.

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP (dále „pokyn D-22“) zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“) interpretace Národní účetní rady (dále jen „NÚR“) zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ“) vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPÚ“)

1. Interpretace Národní účetní rady I-47 Přijaté zálohy v cizí měně Jen pro pořádek uvádím, že Národní účetní rada je nezávislá odborná instituce založená zakladatelskou smlouvou mezi zakladateli podle § 20f NOZ jako zájmové sdružení právnických osob. Zaměřuje se na podporu odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování, přičemž jejím předmětem je především: vzájemná spolupráce členů a spolupráce s Ministerstvem financí, vládou ČR na tvorbě účetní legislativy, např. zákona o účetnictví, a souvisejících legislativních norem; tvorba, aktualizace, vydávání a distribuce českých účetních standardů a metodik; metodická spolupráce s orgány Evropské unie, zahraničními institucemi a osobami v oblastech týkajících se národních účetních standardů; spolupráce při rozvoji a podpoře účetních profesí. Dále pro úplnost uvádím, že interpretace NÚR nejsou jakkoliv moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

právně závazné. Na druhé straně vyjadřují odborný názor členů NÚR a jsou publikovány s cílem jednotného a vhodného používání účetních předpisů. Je běžnou praxí, že se zálohy považují za cizoměnové pohledávky, resp. závazky, které kurzovému přepočtu v obecné rovině přepočtu podléhají. Jakmile dojde k okamžiku dodání plnění, dochází pak k zúčtování zálohy, kdy je znovu proveden kurzový přepočet. S tímto výše uvedeným v praxi mnohdy zažitým postupem však NÚR nesouhlasila, neboť dle jejího názoru neposkytoval věrné zobrazení kurzového rizika. Poskytnutí zálohy již totiž není spojeno s kurzovým rizikem, protože platba již proběhla. U prodávajícího, resp. kupujícího lze tedy s pravděpodobností realizace transakce, jež souvisí s předmětnou zálohou, dovodit následující: přijatá záloha nepředstavuje závazek podléhající kurzovému přepočtu; zůstatek přijaté zálohy zůstane vykázán v hodnotě stanovené kurzovým přepočtem k datu poskytnutí peněžních prostředků; přijetí zálohy se vykáže v rámci časového rozlišení výnosů jako výnosy příštích období. V opačném případě, např. při vedeném soudním sporu, kdy pravděpodobnost realizace transakce, která souvisí s přijetím zálohy, klesá, se to odrazí následovně: přijatá záloha představuje závazek v cizí měně, který podléhá kurzovému přepočtu; kurzový přepočet je k rozvahovému dni zahrnut do finančního výsledku hospodaření; přijatá záloha se vykazuje v rámci závazků. V zrcadlovém gardu se pak případný kurzový přepočet k poskytnuté záloze na straně kupujícího vykáže v rámci dlouhodobého majetku/zásob či nákladů příštích období (jde-li o pořízení služby), přičemž výše celkových nákladů na transakci, která nebyla pokryta zálohou, představuje samostatnou část pořizovací ceny, o níž účetní jednotka účtuje v okamžiku dodání majetku či služby. Výše uvedené má dle mého názoru nepochybně významný vliv na metodiku oceňování cizoměnových aktiv, ale i pasiv, které i s ohledem na závěry níže blíže rozebíraného rozsudku NSS mají vliv i na základ daně i do základu daně z příjmů právnických osob.

2. Zákon o daních z příjmů a Pokyn D-22 Pro účely zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů.2 Pokyn D-22 se k § 23 odst. 2 ZDP vyjadřuje dále následovně: 3. Kurzové rozdíly zaúčtované v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví na vrub nákladů nebo ve prospěch výnosů, a to moje.kdpcr.cz

Podle v textu zmíněného rozsudku NSS je v zájmu věrnosti obrazu účetnictví nezbytné trvat na tom, aby zálohy na pořízení dlouhodobého majetku placené v cizí měně přeceňovány nebyly.

jak v průběhu roku, tak k rozvahovému dni, k němuž se zpracovává účetní závěrka, jsou součástí základu daně bez ohledu na to, k jakému výdaji nebo příjmu se vztahují.

3. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 4 Afs 170/2021-35 NSS v daném případě nepřisvědčil kasační stížnosti Finanční správy ve věci daně z příjmů právnických osob, konkrétně v otázce, zda zálohy na pořízení dlouhodobého majetku placené v cizí měně je nutno považovat za pohledávky a při jejich oceňování zohledňovat aktuální vývoj měnového kurzu a z toho plynoucí případné kurzové zisky a ztráty. NSS uzavřel, že v zájmu věrnosti obrazu účetnictví je nezbytné trvat na tom, aby tyto zálohy přeceňovány nebyly. Pouze za situace, kdy je s ohledem na konkrétní okolnosti případu pravděpodobné následné nedodání majetku a vrácení uskutečněné platby, je nutné o zálohách účtovat jako o pohledávkách, které podléhají povinnosti přeceňování. Rozhodnutí NSS tak navazuje na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č. 15 Afs 84/2017-58, a hlavně právě

2 § 23 odst. 2 ZDP. 3 https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost/ rozsudky-nejvyssiho-spravniho-soudu/dan-z-prijmu/dan-zprijmu-2022.

Ostatní

na problematiku záloh v cizích měnách, které byly detailněji rozebírány také interpretací NÚR I-43 Poskytnuté zálohy vedené v cizí měně, resp. I-47 Přijaté zálohy v cizí měně. Rozsudek NSS je ostatně také prezentován na stránkách státní správy3 a dle zákulisních informací bude z její strany do budoucna i akceptován. Předmětný rozsudek i ve svém těle v bodu 28 přímo odkazuje na závěry NÚR interpretace I-43 ze dne 19. 10. 2020: „Kurzové riziko ze své podstaty tedy vzniká pouze u těch cizoměnových aktiv a závazků, kdy vývoj měnového kurzu má vliv na výši budoucích peněžních toků, které účetní jednotka z aktiva očekává získat jako přijatou platbu, resp. v souvislosti s vypořádáním závazku, které očekává uhradit (např. odběratelé, nakoupené dluhopisy, dodavatelé, přijaté úvěry apod.). Kurzové riziko nevyplývá z aktiv a závazků, které ač jsou důsledkem cizoměnové transakce, nevyjadřují směrem do budoucna očekávaný peněžní tok (např. pozemky a budovy v rámci dlouhodobého hmotného majetku, zásoby, náklady příštích období, výnosy příštích období, stejně tak uhrazené zálohy, které nebudou v budoucnosti vráceny apod.).“ Mezi argumenty správce daně se mimo jiné objevilo, že poskytnutá záloha ze své povahy není pohledávkou, ale jen plněním budoucího či již existujícího závazku. Nadto je dlouhodobý majetek oceňován pořizovacími cenami, které nezahrnují kurzové rozdíly, přičemž uhrazené zálohy na pořízení dlouhodobého majetku jsou součástí ocenění majetku a ZoÚ dle ustanovení § 4 odst. 12 přímo povinnost přeceňovat zálohy na pořízení majetku výslovně nezmiňuje. Závěrem NSS uvádí, že pokud by tyto zálohy byly k rozvahovému dni přeceňovány, došlo by k porušení zajištění věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Vzhledem k těmto okolnostem lze očekávat úpravy příslušných předpisů, zde ZoÚ, a to plánovaně s účinností od 1. 1. 2024.

4. Zjednodušené shrnutí a závěry Dle mého názoru, přestože samotné Interpretace nejsou právně závazné, reprezentují názor odborného profesního kruhu a spolu s rozsudkem mohou být a zpravidla i jsou základem pro budoucí správní praxi. Této skutečnosti ostatně nahrává i publikování rozsudku NSS na stránkách státní správy a zamýšlené návrhy změn zákonných předpisů v oblasti účetnictví. Otázkou však zůstává, jakým způsobem postupovat v současnosti, řekněme v případě uzavřeného účetnictví, tj. účetní závěrky za rok 2021, které ještě výše uvedené výklady NÚR a závěry NSS rozsudku nereflektuje. Osobně se z pozice daňového poradce a praktických zkušeností přikláním k tomu, vycházet při zpracování přiznání k dani z příjmů právnických osob z tzv. správně vedeného účetnictví. Ostatně takto bývá zpravidla i smluvní dokumentace nastavena. Jakékoliv mimoúčetní zohlednění případných kurzových přepočtů by dle mého názoru bylo v rozporu se s předpokladem

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

správně vedeného účetnictví, ba co více, mohlo by být i v nekonzistenci s výrokem statutárního auditora účetní závěrky účetní jednotky / daňového poplatníka. Na druhé straně se však domnívám, že předmětné nesrovnalosti nemusejí automaticky vést k negativnímu výroku auditora, případně toliko jen jeho poznámce v tzv. management letteru. Takovýto případ by pak mohl otevřít prostor pro správné posouzení předmětných částek v rámci řádného přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2021 jako daňově neúčinných částek (účet 563 – kurzové náklady, resp. 663 – kurzové výnosy) s odůvodněním jejich nesprávného účetního zachycení. V případě výnosů či nákladů zapříčiněných obdobím minulým, o kterých z nějakého důvodu nebylo v minulém období účtováno, resp. bylo účtováno chybně, se v souladu s VPÚ účtuje na účet 426 – jiný výsledek hospodaření minulých let. Opravy chyb minulých účetních období, které byly zjištěny po uzavření účetních knih za minulé účetní období, jejichž změna již nemůže být promítnuta do příslušného období, lze zhojit výše uvedeným účtováním. Dle mých zkušeností tyto případy většinou vedení společnosti přímo konzultuje se svým auditorem.

Komoru daňových poradců České republiky najdete i na sociálních sítích

a Twitter

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

Osobní rozvoj

Moje ﬁrma, moje zahrada Předjaří. Příroda se pozvolna probouzí ze zimního spánku. Kdo má zahradu, ví, že pro některé zahradnické úkony je teď nejvhodnější doba. Prořezáváme ovocné stromy, než se v nich probudí míza. Odstraňujeme uschlé, slabé větve, odřízneme „vlky“ – výhony, které bují rovně do nebe, jen na nich nikdy nenaroste ovoce. Pak později na jaře, když je strom obalený květy a objevují se malinkatá jablíčka, chceme-li mít velká šťavnatá jablka, musíme některé plody otrhat. Strom by nevyplodil ze všech veliká jablka. Probírku děláme hlavně u menších stromků, veliký letitý strom už má velikost svých jablek ve své míze. Obdobně zaštipujeme výhony u rajčat, jednotíme sazeničky mrkve, které se ujaly ze semínek. Vše proto, abychom získali velké, šťavnaté plody.

Lenka Mrázová Leadership mentorka a koučka

elší úvod článku představuje moji metaforu pro zušlechtění vaší firmy, aby i ona nesla jen krásná, chutná jablka. Systémem prořezávání se podívejte na svou firmu. Které její větve = služby a produkty jsou uschlé? Které stále a stále vyživujete, přestože úroda z nich není závratná?

moje.kdpcr.cz

Některé ovocné stromy nebo okrasné keře vyžadují pravidelný řez do tvaru a ideálního plození. Zahradník má předem představu, do jakého tvaru chce keř dostat. Aby získal ideální tvar, musí i některé dobře plodící větve uříznout. Má odvahu větve uříznout. Ví, že v kmeni, v kořenech je dostatek živin, dost síly, aby zbylé větve vyrostly do zamýšlené krásy a velikosti. Stejně tak vy, v momentě, kdy máte představu, záměr, cíl a plán, ideálně vyjádření slovy a čísly, víte, kde máte teď své aktivity omezit, utnout proto, abyste v budoucnu měli skvěle vytvarovanou firmu poskytující služby, které chcete vy a váš trh po nich touží. Nesmíme se bát odříznout také nefungující vztahy; vztahy, které z nás pouze vysávají energii a my je dotujeme svým časem; vztahy, kde máme pocit, že poskytujeme nevyžádanou charitu. Považuji za důležité zdůraznit – o své charitě, daru, dobrovolnictví rozhoduji sama. Je na mně, komu daruji svůj čas, svou energii, své znalosti. Ne že mne k tomu někdo svým vyžadováním přiměje. Vztah by neměl být takový, kde mám pocit, že jsem využívána,

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 4/2022

až zneužívána. To je ona větev, která si zaslouží odříznutí. Nepěstujeme přece parazitní rostliny, jako je jmelí. Jablka na mé zahradě mají svou cenu. Určenou veškerým časem, který jsem jim věnovala včetně přemýšlení, jak bude vypadat koruna jejich stromu. Zahrnuje cenu všech živin, co jsem stromu dala, nejen cenu za naleštění jejich slupky. Stejně tak má moje služba svou cenu zahrnující veškeré vstupy potřebné pro její kultivovanou realizaci. Pláňata u cesty rostou sama od sebe. Já svým jablkům dávám trvalou péči, dobře je hnojím domácím hnojivem, vím, jak jsou výživná pro svého zákazníka. I proto si stojím za jejich cenou. Možná moje jablka nejsou pro každého. I to umím respektovat. Zahradu budujeme na léta. Ať malou zahrádku před domkem, či velkou zahradu. Na začátku je hlína, travní semeno, připravené mladé stromky a keře k osazení, cibulky trvalky či semínka letniček. Máte jistou představu o budoucím stavu své zahrady. I bez znalosti základů zahradničení víte, že nemůžete dát těsně k sobě stromy, které za několik let vytvoří velmi košatou korunu a vzájemně si budou stínit. Tvoříte kompozici, aby zahrada kvetla od jara do podzimu, aby se v každý moment bylo na co dívat. Co chcete, aby za rok bylo jinak? Zasaďte to teď. Zahrada nevyroste za rok ani nebude den ze dne zcela jiná vaše firma. Potřebujeme dát čas novým kolegům, aby se zapracovali. Potřebujeme se sladit s novými klienty, aby spolupráce běžela hladce. Představte si, jak za rok sedíte na lavičce na vaší zahradě. Je naprosto stejná jako teď. Představte si sami sebe za rok za dva ve své židli. Je vám tam dobře, přímo výborně? Kdo k vám chodí, s jakými lidmi pracujete, pro koho, na čem? Pokud všechny představy vás naplňují radostí, je to v pořádku, neměňte nic, vaše firma, vaše zahrada je, jak má být. Jestli při představě budoucích let firmy v nezměněném stavu cítíte rozechvění, smutek či jste se přímo otřásli, pak je nejvyšší

S jarem přijde v přírodě síla. Síla přijde i ve vás. Nebojte se udělat řez, který prosvětlí vaši firmu, aby na podzim vydala nové plody.

čas teď něco udělat, aby vaše firma v budoucnu elegantně kvetla. Každá zahrada je sama o sobě velmi životaschopná. Pokud nebudeme trhat plevel, sekat trávu, odstraňovat náletové dřeviny, brzy zplaní a bude si žít svým vlastním životem. S jarem přijde v přírodě síla. Síla přijde i ve vás. Nebojte se udělat řez, který prosvětlí vaši firmu, aby na podzim vydala nové plody. Definujte přesně veškeré přínosy vašeho jablka pro tělo konzumenta = veškerou vaši hodnotu pro klienta. Ať je vaše firma, vaše podnikání trvale kvetoucí zahradou. Se šťavnatými plody.

PŘÍPRAVNÉ KURZY

KE ZKOUŠCE n ad aňového p oradce na daňového poradce

TERMÍNY KURZŮ

březen podzim2022 2022 KONTAKT

ricna@kdpcr.cz 52

Špičkoví lektoři

Teorie daň z příjmů

Možnost sledovat on-line

Teorie DPH

Prezenčně v Brně a v Praze

Počítání příkladů

Komplexní průřezová školení k vybraným daňovým zákonům. Vhodné pro všechny zájemce se specializací na daně, kurzy nejsou určeny pro začátečníky. moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz/nabidka-skoleni-a-kurzu

▪ SPOLEHLIVÝ PARTNER ▪ TRADICE NA TRHU ▪ STÁLÝ VÝVOJ A INOVACE ▪ KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ ▪ AUTOMATIZACE PROCESŮ A POSTUPŮ ▪ EFEKTIVITA PRÁCE NA ZAKÁZKÁCH ▪ ROZŠÍŘENÍ PORTFOLIA SLUŽEB KLIENTŮM

SOFTWAROVÉ ŘEŠENÍ PRO KOMPLEXNÍ VEDENÍ ELEKTRONICKÉHO DAŇOVÉHO SPISU A ON-LINE SESTAVENÍ DPPO Z OBRATOVÉ PŘEDVAHY

Více o celém řešení v ukázkovém videu:

https://www.datev.cz/videotax

KONTAKTY PRO DALŠÍ INFORMACE: +420 541 428 911 ▪ tax@datev.cz ▪ www.datev.cz/tax

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz