Issuu

/Oﬁciální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

3/2022

/ROZHOVOR: Petra Pospíšilová, prezidentka KDP ČR /TÉMA VYDÁNÍ: Daňař & daňová ﬁrma roku 2021 /DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY: Neomezené důkazní břemeno při prokazování nároku na odpočet DPH?

/KOORDINAČNÍ VÝBORY: Vstupní cena majetku a nabývací cena u přijímajícího poplatníka

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 6/202 6/2021 21

Provedeme vás světem daní.

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Nepřeceňovat síly Vážené kolegyně, vážení kolegové,

není tak velké umění pracovat dvanáct hodin denně, pokud je vám třicet, složitější je pracovní režim časem přizpůsobit skutečnosti, že už to prostě není únosné, že si hlava i tělo žádají pro doplnění sil podstatně více času. Vyhoření bývá stejně nevratné jako zbytečné. Dá se mu předejít dělbou práce, zvolnit a vysokou profesionální zkušenost postupně předávat mladším kolegům tak, aby byla poradenská kancelář stále stejně spolehlivou oporou svým klientům a zvládala potřebný rozsah práce. A když to není možné, raději zredukovat objem klientely. Proč vlastně mentoruji na tak „provařené“ téma? Profese daňových poradců stárne. Průměrný věk kolem 54 let není málo, je to právě to období, kdy si většina lidí začíná přiznávat zřetelný úbytek sil, kdy se opotřebení našich tělesných schránek hlásí různými bolístkami, chorobami a únavou. Nemusí ale jít jen o pomíjející mládí, ostatně jistě ze svého okolí znáte kolegy, kteří dokážou a chtějí pracovat na plné obrátky i v překvapivě vysokém věku. Jsou tu ovšem také případy podstatně mladších lidí, kterým vzalo energii vyhoření nebo zdravotní problémy. Jsme zvyklí na velké výzvy, považujeme za správné vyjít vstříc potřebám našich klientů, někdy i v nečekaně naléhavých a rozsáhlých požadavcích. Pracujeme pro ně přece dlouhá léta a chceme je, jako vždy, podržet. Jistě, svým způsobem je to podstatou naší práce. Musíme přitom ale brát ohled na naši osobní realitu, možnosti našich zaměstnanců. Důkladně a pravidelně to vyhodnocovat a držet si alespoň malou fyzickou rezervu. Když přestřelíme, nakonec to neskončí špatně jen pro nás, ale i pro klienty. Dozorčí komise KDP ČR řeší rostoucí množství stížností klientů, kteří se dostali do potíží kvůli selhání svých daňových poradců. Někdy jde o jejich dlouholeté klienty, jindy o firmy, které s kanceláří daňového poradce začaly spolupracovat teprve nedávno. V určitém momentu se náhle odhalují nedodělky, které se dále prohlubují. Někdy poradce práci jen předstírá, snaží se získat čas ber kde ber, a dokonce podává nulová přiznání jen proto, že už nikdo neměl ani sílu zpracovat doklady. Nějaký čas chlácholí klienta různými výmluvami a sliby v domnění, že to ještě nějak zvládne, poté se začne zapírat, problém vytěsňuje, nekomunikuje. To už je většinou zle, rozhořčení klienti počítají škody, podávají žaloby a stěžují si i na naší Komoře. Posuzovat takové stížnosti je práce neradostná. Dozorčí komise i sekretariát Komory se snaží hledat primárně smír, nápravu, dohodu, pomoc klientovi a tím i jeho poradci. Někdy to už ale není možné. Skutečnost, že daňový poradce nezvládl těžkou životní situaci, se pokaždé nedá zohlednit jako polehčující okolnost, zvláště když zabředával do maléru dlouho a měl dost času na to, aby sám zatáhl za záchrannou brzdu. Výsledná kombinace psychického i fyzického kolapsu s trestním stíháním a vynuceným ukončením povolání je smutná o to více, šlo-li v minulosti o skvělého a respektovaného kolegu. K naší práci patří i umění zvolnit nebo z profese odejít. K tomu je nanejvýš žádoucí úzce spolupracovat s kolegy, kteří mohou v nouzi nejvyšší přijít na pomoc, ať už na principu společné kanceláře nebo prosté reciproční výpomoci. Začíná vrchol sezóny, prosím, nepřeceňujte své síly! Ing. Vlastimil Sojka Předseda Dozorčí komise KDP ČR

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Úvodník Ing. Vlastimil Sojka.................................................................................. 1

Aktuálně

Téma vydání Daňař & daňová ﬁrma roku Daňovou osobností roku jsou Jana Skálová a Tatjana Richterová ..............................................................................20

Měsíc v kostce .......................................................................................... 3

Anketa: České daňové předpisy pohledem daňařů roku ...........22

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví ........................................ 16

Rozhovor s doc. Ing. Janou Skálovou, Ph.D. ................................... 26

Aktuálně ze zpráv CFE ........................................................................ 18

Rozhovor Ing. Petra Pospíšilová, prezidentka Komory daňových poradců České republiky ........................................................................ 4

Judikatura Nárok na odpočet daně z přidané hodnoty má jen ten, koho daň zatěžuje (Tomáš Brandejs) ................................................................................... 10 Smyslem odpisování je potřeba časového rozložení nákladů na nově vzniklou užitnou hodnotu sloužící k dosažení, zajištění a udržení příjmů po více zdaňovacích období .............................................................. 12 Správce daně nemůže po marném uplynutí lhůty pro vyřízení odvolání vydat opětovný zajišťovací příkaz .................................................................................... 13 NSS připomněl oprávněnost správce daně provést kontrolu údajů během registrace k DPH............................................................ 14 Při posuzování osvobození pozemku nelze vycházet pouze z toho, k jakému druhu je přiřazen v katastru nemovitostí ........................................................................... 15

Majetkové daně Vstupní cena majetku a nabývací cena u přijímajícího poplatníka (Matěj Nešleha) ..................................................................30

Recenze Komentář k dani z nemovitých věcí s příklady 2022 (Věra Engelmannová) .............................................................................32

DPH Neomezené důkazní břemeno při prokazování nároku na odpočet DPH? (Zuzana Tregnerová, Jan Kotala).....................34

Správa daní Stanovení převodní ceny u finančních transakcí, část III. (Veronika Solilová, Michal Ištok).........................................................40

Ostatní Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Matěj Šarapatka) ..................................48

Osobní rozvoj Co děláme s rodinným stříbrem? (Ondřej Choc) ............................51

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 2. 3. 2022, datum uzávěrky: 25. 2. 2022. Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Měsíc v kostce Komora podporuje nezávislou Ukrajinu Komora daňových poradců podporuje nezávislou Ukrajinu a odsuzujeme násilnou agresi vůči této zemi, která představuje hrozbu i pro celkovou situaci na evropském kontinentě. Na podporu lidí na Ukrajině, kteří potřebuji pomoc, jsme dnes nadaci Člověk v tísni zaslali finanční dar. Lidé na Ukrajině však budou potřebovat pomoc i v dalších týdnech a měsících. Situaci proto dále bedlivě sledujeme a v případě potřeby jsme připraveni finančně či odborně pomoci i v budoucnu. Prosíme také všechny kolegyně a kolegy daňové poradce, aby v této těžké situaci zvážili jakoukoliv humanitární pomoc.

Sněmovna schválila v prvním čtení základní parametry rozpočtu se schodkem 280 miliard Předpokládaný deficit v přepracovaném návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 bude 280 miliard korun. Oproti původnímu návrhu minulé vlády to je o 96,6 miliardy korun méně, meziročně pak o 220 miliard. Celkové příjmy v novém rozpočtu pro rok 2022 dosáhnou 1 613,2 miliardy a celkové výdaje 1 893,2 miliardy korun. Po schválení návrhu v prvním čtení už nelze základní parametry měnit, poslanci mohou jen přesunovat peníze uvnitř rozpočtu. Základní parametry rozpočtu podpořilo 103 poslanců vládní koalice. „Prvním rozpočtem této vlády chceme vyslat jasný signál, že začíná období zodpovědného protiinflačního hospodaření bez zvyšování daní. Po pouhých 7 týdnech prací předkládáme návrh se zhruba 77 miliardami úspor na přebujelé výdajové straně rozpočtu a s téměř o 100 miliard nižším schodkem, než bylo navrženo mou předchůdkyní. Pokračovat v jejím tempu zadlužování, které za pouhé dva roky zdvojnásobilo náš státní dluh, je jako řítit se autem bez airbagů proti zdi. Tou zdí je dluhová brzda ve výši 55 % HDP, na kterou bychom bez šlápnutí na brzdu narazili už v roce 2024. Minulá vláda přitom tuto zeď ignorovala a místo brzdy dál šlapala na plyn,“ řekl ke svému prvnímu návrhu rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.

Ředitel Finančního analytického úřadu končí ve funkci Ředitel Finančního analytického úřadu Libor Kazda byl na vlastní žádost odvolán ze své funkce. V ní skončí k 31. 3. 2022. „Děkuji panu Kazdovi za jeho práci v čele úřadu, jehož byl vůbec prvním ředitelem,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. Na místo ředitele FAÚ bude v nejbližší době vyhlášeno řádné výběrové řízení dle služebního zákona. Jak už jsme informovali v předchozím vydání e-Bulletinu Komory daňových poradců, skončí také generální ředitelka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová. Ta ke dni 28. ledna 2022 požádala o odvolání ze své funkce, ve které skončí ke dni 28. března 2022.

 Smuteční oznámení S lítostí Vám oznamujeme, že zemřeli pan Ing. Alois Novotný, daňový poradce č. 2678, ve věku 63 let, a pan Bc. Jakub Špic, daňový poradce č. 3732, ve věku 42 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast. Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

ory daňových poradců ČR / 3/2022

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Ing. Petra Pospíšilová:

Stále máme hodně prostoru v digitalizaci komunikace mezi Komorou a okolním světem Komora daňových poradců by měla podle prezidentky Petry Pospíšilové držet prst na tepu doby a přizpůsobovat se novým trendům. „Jde nejen o digitální komunikaci mezi Komorou a členskou základnou, ale také o trendy ve vzdělávání nebo jakékoli další oblasti,“ říká v rozhovoru pro e-Bulletin. Zmiňuje také, že dosavadní signály nového kabinetu směrem k daňovým poradcům jsou spíše pozitivní. „Máme zprávy, že zájem o spolupráci s Komorou kabinet má,“ říká. V listopadu jste obhájila post prezidentky KDP ČR i pro období let 2021 až 2024. Jaké jsou Vaše priority pro letošní rok?

Komora daňových poradců nedávno zpracovala připomínky k programovému prohlášení vlády. Co považujete za zásadní oblasti?

Naše základní strategické priority se oproti předchozím obdobím výrazně nemění. Naším hlavním zájmem je plnit požadavky, které na Komoru klade zákon, a podporovat kolegy v jejich činnosti. Hlavní otázkou tak pro nás je spíše určení aktivit, které k naplnění takové strategie povedou. Čeká nás hlavně diskuse o další digitalizaci našich agend. To je oblast, kde nás do určitých agend tlačí legislativa, protože Komora patří mezi organizace s veřejnoprávními úkoly, ale ve velké míře máme i sami zájem o to, aby Komora držela takříkajíc prst na tepu doby a přizpůsobila se novým trendům, ať už se bavíme o digitální komunikaci mezi Komorou a členskou základnou, trendy ve vzdělávání nebo jakékoli další oblasti. Chtěli bychom se určitě podívat na možnosti modernizace skládání profesních zkoušek pro uchazeče o profesi. Budeme se dále věnovat i připomínkování legislativy v oblasti daní, kde je naším dlouhodobým a pravděpodobně i nedostižným, cílem vytváření srozumitelného daňového prostředí.

Daně jsou výsostně politickou agendou, Komora je však nepolitickou organizací. Nemáme proto do programového prohlášení žádné „zadání“. Jsou však určité oblasti, které si opravdu určitý zásah zaslouží. Z tohoto důvodu například podporujeme zájem vlády na přijetí nového zákona o účetnictví, protože účetnictví je určitě oblastí, která se poměrně dynamicky vyvíjí tak, jak je potřeba, aby zobrazování ekonomických informací reagovalo na změny ve společnosti. Současná účetní legislativa je však velmi poplatná době, kdy vznikala, a nový kabát si určitě zaslouží. Měli jsme dále několik návrhů na úpravu daňového systému, které vznášíme opakovaně, jako například zjednodušení oblasti daňového majetku a jeho odepisování nebo rozumnější úprava pravidel pro práci z domova. Aktuální situace, kdy daňová správa zastává názor, že není možné paušalizovat náhrady pro práci z domova, a pracovní právo tyto náhrady pro zaměstnance prakticky požaduje, je poněkud nesmyslná a podle mého názoru dlouhodobě neudržitelná. Co se týče dalších oblastí zásahů do daňové problematiky, například zavedení daňové brzdy

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

nebo rušení nesystémových daňových výjimek, není programové prohlášení vlády dostatečně detailní a specifické pro to, abychom se k němu mohli v současné době nějak smysluplně vyjádřit. Jsme ale připraveni to udělat, jakmile vláda, respektive Ministerstvo financí, začne pracovat na konkrétní úpravě těchto vládních priorit. Spolupráce Komory a vlády je velmi důležitá, hlavně během vzniku legislativy. Jak zatím hodnotíte přístup nového kabinetu? Dosavadní signály jsou spíše pozitivní, máme zprávy, že zájem o spolupráci s Komorou kabinet má, a podobnou zpětnou vazbu dostáváme i od zástupců Sněmovny, se kterými jsme dosud jednali. Obecně i pracovní spolupráce s daňovými odbory na Ministerstvu financí je poměrně dobrá, historicky nám spíše občas drhla spolupráce s daňovou správou, ale zatím se toto podařilo vždy udržet v rozumných mezích. Doufáme proto, že náš odborný pohled na daňovou agendu bude pořád jak pro legislativní tvorbu, tak pro správu daní relevantní a budeme mít i nadále prostor jej poskytnout. Jak se KDP ČR staví ke snížení deficitu státního rozpočtu? Otázka rozpočtu, jeho výše i struktury, je čistě politické téma, ke kterému se jako Komora typicky nevyjadřujeme, to ponecháváme na vládě a Sněmovně. Jsme v každém případě připraveni poskytnout náš odborný komentář k možným opatřením, která může vláda právě v souvislosti s rozpočtem v budoucnosti navrhovat. Rozpočet na rok 2022 je už uzavřená kapitola, na přípravu rozpočtu pro rok 2023 už zbývá jen pár měsíců, proto i na daňové návrhy už mnoho času není. Uvidíme, jestli si pro nás vláda něco připraví už nyní. V programovém prohlášení nové vlády je důraz na nezvyšování daní. Jaký je Váš názor na tuto oblast? Toto je další čistě politická záležitost. Nicméně pro většinu klientů daňových poradců je toto určitě dobrá zpráva. Otázkou tak bude, jak jinak si vláda poradí s vysokým vládním dluhem. A jak vnímáte debaty o nových daňových trendech? Například o uhlíkové dani... Pro mě osobně je vždy zásadní otázkou účel takových opatření. Obecně jsou daně používány ve dvou rovinách: jako zdroj příjmů pro stát a jako nástroj pro korekci určitého chování, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Trochu mám dojem, že v posledních letech se ta první funkce, kterou bych osobně považovala spíše za tu hlavní a primární, dostává dost do pozadí. Vidíme to právě na nových opatřeních, která se diskutují. I když EU u některých návrhů uvádí, že by takto zavedené daně mohly představovat nový zdroj pro financování EU, většinou stejně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

převažuje ten politický aspekt podpory nebo zamezení nějakému chování. Pokud si vezmu v otázce zmíněnou uhlíkovou daň, její možné zavedení je motivováno právě snahou o odrazení používání určitých produktů jejich daňovým znevýhodněním. Funguje tedy obdobně jako spotřební daň. Podobným způsobem na mě působí i další návrhy například v oblasti daně z příjmů, které jsou projednávány na úrovni OECD, na nový způsob zdanění velkých korporací. Zatím úplně neumím dohlédnout očekávaná pozitiva těchto návrhů, nicméně to, jakým způsobem zkomplikují už současný dostatečně komplikovaný systém, to vidím celkem jednoznačně. Osobně to hodnotím spíše jako politické gesto, s nejasným účinkem… Velmi aktuální jsou také debaty o daňovém zvýhodnění segmentů, na které dopadá energetická krize. Jde podle Vás o dobré řešení? Energetická krize dopadá na všechny. Jsou pochopitelně segmenty, kde jsou energetické vstupy zásadním prvkem, a ten dopad je tam značně cítit, ale nejsem přesvědčená o tom, že plošný zásah státu je dobrým řešením. Ceny vstupů jsou jedním z podnikatelských rizik, se kterým musejí podniky umět zacházet a vyrovnat se s ním, alespoň v té obecné rovině. Pokud si některou specifickou oblast stát vyhodnotí jako dostatečně důležitou, může svou pomoc zacílit spíše konkrétně. Stejně tak jsem spíše příznivcem cílené pomoci potřebným domácnostem. Plošná opatření bývají extrémně drahá a podporu dostanou i ti, co ji nepotřebují. Není úlohou státu takto podporovat všechny. Je totiž potřeba si uvědomit, že nejsou žádné „státní“ peníze. Stát má jen ty peníze, které získá od svých rezidentů. Takže plošná podpora pouze znamená, že stát takto vybrané peníze ode všech použije zase pro všechny. Čím víc stát rozdá, tím více mu musíme odvést. Odhlížím tady pochopitelně od toho, že ne všichni reálně přispějí, ale podle mého názoru je vždy rozumnější, když stát ponechá dostatečný prostor tomu, aby se o sebe každý postaral v co největší míře sám, a sám účinně a rychle pomáhá přesně tam, kde to je potřeba. Hledání těch hranic je pochopitelně velmi složité a není vždy možné dosáhnout zcela spravedlivého výsledku, ale myslím, že bychom o to měli usilovat, stejně jako usilujeme o jednoduchý, a přece nedostižný daňový systém. Jakým směrem chcete v Komoře rozšířit oblast digitalizace? Osobně si myslím, že máme hodně prostoru v digitalizaci komunikace mezi Komorou a okolním světem. Do něj zahrnuji jak členskou základnu, tak například i uchazeče o vykonání zkoušek na daňového poradce, ale také zájemce o vzdělávací programy nebo e-shop. Myslím, že se budeme hodně zabývat napojením systémů elektronické identity pro komunikaci, ať už používáním bankovní identity nebo jiných nástrojů elektronické identifikace osob. Zapojení takových nástrojů nám umožní například moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

elektronické přijímání přihlášek ke zkoušce, stejně jako využití jiných interakcí, kdy potřebujeme ověřit, že na druhé straně je opravdu ta konkrétní osoba. Při komunikaci s členskou základnou si dokážu představit použití těchto nástrojů například při konání Valné hromady v elektronické formě. Budeme se také bavit o modernizaci zkoušek, i když zatím asi k nějaké vzdálené formě konání zkoušky nesměřujeme. I tak tam vidíme spoustu prostoru pro úpravu, protože dnes se technicky zkoušky vykonávají prakticky stejně jako před 25 lety. Čas na změnu i tady opravdu nastal. Zdá se, že se již blíží doba, kdy se opět budeme moci setkávat i na mezinárodní úrovni. Jaké zajímavé aktivity na mezinárodním poli máte v plánu pro tento rok? Těším se, že se budeme moci se zahraničními kolegy zase osobně setkat. Už v květnu bychom se měli potkat v rámci zasedání naší evropské organizace CFE Tax Advisors Europe, včetně konference k aktuálním daňovým otázkám, počítáme také, že obnovíme konání Česko-slovenského fóra. To je akce, která byla v covidové době dvakrát zrušena, protože jsme spolu s Komorou daňových poradců Slovenské republiky vyhodnotili, že její hlavní přínos spočívá v osobní přítomnosti a diskusi zúčastněných na místě. I když je možné v on-line prostředí ledacos zvládnout, osobní kontakt to nenahradí. A ze zkušenosti víme, že diskuse ve větším počtu elektronicky přítomných osob se prakticky nekoná, z různých, pochopitelných, důvodů. Na podzim bychom měli mít další společné jednání s evropskou skupinou, tentokrát ve Španělsku, a potom také profesní konferenci v Záhřebu. Očekávám, že s kolegy probereme jejich zkušenosti s jejich působením v době pandemie, a doufáme, že si třeba odneseme nějaké zajímavé podněty pro naši další činnost. Už jsme zmiňovali téma nového zákona o účetnictví. S jakými hlavními tezemi do jednání o této normě vstupujete? Zástupci Komory se na přípravě tohoto návrhu podílejí už několik let, kdy práce probíhají. Není to pro nás tedy nová materie. V podobě, ve které je návrh připravován, s jeho směřováním souhlasíme, je to podle mě krok správným směrem. Pro nás bude pochopitelně důležité, jak bude vypadat doprovodná prováděcí legislativa, tedy zejména prováděcí vyhlášky a účetní standardy. Tady leží před Ministerstvem financí ještě hodně práce, protože tyto návrhy jsme zatím vůbec neviděli, a můžeme doufat, že teď už vznikají, aby s nimi bylo možno pracovat, až přijde nový zákon do oficiálního připomínkového řízení. Stejně tak teprve čekáme na to, jak bude na nový zákon reagovat daňová legislativa, její úprava bude nezbytná, a zatím tyto návrhy také nebyly představeny. Pokud byste měla zhodnotit rok 2021, na co jste s KDP ČR pyšná? Jsou oblasti, které se Vám dotáhnout nepodařilo? moje.kdpcr.cz

Rozhovor

Komoře se podařilo přizpůsobit pandemické situaci, kterou velmi dobře zvládla. Myslím, že i zpětná vazba od naší členské základny je pozitivní.

Jsem velmi ráda, že se Komoře podařilo přizpůsobit pandemické situaci, kterou velmi dobře zvládla. Myslím, že i zpětná vazba od naší členské základny je pozitivní. Rovněž se podařilo uspořádat zkoušky pro nové uchazeče, takže i v této oblasti jsme přes všechny překážky byli schopni dobře fungovat. Za to si zaslouží poděkování jak pracovníci kanceláře Komory, tak mí kolegové daňoví poradci, kteří se na těchto akcích podílí. Jsem také ráda, že se podařilo uspořádat fyzicky Valnou hromadu, kde jsme si ověřili nový způsob registrace účastníků, který je základním předpokladem pro možné konání Valné hromady on-line nebo – snad někdy v budoucnosti – i hybridním způsobem. Co se týče té druhé otázky, nevidím žádnou oblast, kde bychom vysloveně „ztroskotali“, nicméně pořád jsou oblasti, kde máme prostor pro další zlepšení, ať se budeme bavit o webu Komory, její prezentaci na sociálních sítích nebo silnější propagaci daňových poradců jako užitečné a prospěšné profesi jak pro uchazeče, tak pro klienty. Jak zabránit neoprávněnému výkonu daňového poradenství? To je, jak se říká, otázka „za milión“. S tak zvaným vinklařením, tj. neoprávněným výkonem činnosti, se nepotýkají jen daňoví poradci, často o této oblasti hovoříme s advokáty, ale týká se to i mnoha dalších oborů. Snažíme se s tímto fenoménem bojovat, je to však poněkud marná snaha. Pokud na takovou činnost vyloženě narazíme, poskytovatele upozorníme, že by se měl registrovat u Komory a svou činnost provádět přes oprávněnou

Rozhovor

osobu, případně se snažíme upozornit příslušné úřady. Za účinnější postup však považuji spíše propagaci daňových poradců jako členů Komory, profesionálů s ověřeným vzděláním a pojištěním odpovědnosti. Aby podnikatelé věděli, kde hledat toho pravého pomocníka. Motto KDP ČR je „Dát šanci těm, kteří chtějí, aby mohli a uměli“. Co byste poradila začínajícím daňovým poradcům? Doporučuji to všem, když jim předávám osvědčení o zápisu do Komory: buďte aktivní a zapojte se do činnosti Komory. Dá vám to možnost potkat se se zkušenými kolegy, prodiskutovat problematické oblasti a navázat nové vztahy, ať pracovní nebo i osobní. Přestože jsme si jako daňoví poradci navzájem konkurenty, moje zkušenost je taková, že kolegové jsou otevření diskusi, a ve větší skupině je možné problémy nahlédnout i ze stránek, které by člověka samotného nenapadly. Je to užitečný přístup, který přináší jen pozitivní výsledky.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

V Komoře daňových poradců působíte již 25 let. Co Vás na Vaší práci nejvíce baví? Je to asi jako v každé jiné profesi, kterou vykonáváte tak, že vám přiroste k srdci. Je pořád co se učit, pořád přicházejí nové věci, které překvapí. A když už to vypadá, že bychom se snad nudili, tak nám naše okolí připraví nové výzvy. V nedávné době byly spíše negativního typu, jako například pandemie. Ale i tyto negativní impulzy vedou ke změnám, které nakonec můžou být pozitivní. A v to já pořád doufám a snažím se o to, aby změny pozitivní byly.

Jste spokojena se zájmem nastupující generace o výkon povolání daňového poradce? Daří se nám stále přivádět do profese více nových členů, než nám z profese odchází, např. z důvodu dosažení důchodového věku. To mě těší, naše členská základna pořád, i když ne nijak závratně, roste. Snažíme se pracovat se studenty ekonomických a právních oborů, protože mezi nimi vidíme naše možné budoucí členy, stejně jako možné budoucí klienty daňových poradců. Už několik let například pořádáme soutěže diplomových prací na daňová témata a chystáme i další akce pro studenty. Tak snad se nám podaří tento trend udržet. Co na Vaší profesi nastupující generaci nejvíce láká? A jsou oblasti, kde je třeba se jí více přizpůsobit? Myslím, že titul daňového poradce je pořád ještě poměrně prestižní, zkoušky nejsou jednoduché, takže to je pro zájemce stále dobrý obor. Co se týče oblastí k přizpůsobení, těch je určitě více, minimálně způsob pro vykonání zkoušek daňového poradce si opravdu zaslouží revizi, na tom teď pracujeme. Stejně tak se zabýváme propagací profese, kde nám mladá krev určitě může i pomoci, budeme rádi za jakékoli podněty, které by k tomu mohli mít. V rámci ankety s výherci ocenění Daňař a daňová firma roku se laureátů mimo jiné ptáme, který zákon jim v českém právním řádu chybí. Máte takový i Vy? Tak o tom jsem nikdy nepřemýšlela. Myslím, že ani ne, spíše si myslím, že bych snáze našla nějaké kandidáty na zrušení než pro další rozšíření.

Ing. Petra Pospíšilová Daňovou poradkyní je od roku 1996. Daňové poradenství do roku 2005 vykonávala v advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík se zaměřením na daně z příjmů právnických osob, mezinárodní zdanění, a zejména na oblast daně z přidané hodnoty. V období let 2005–2007 vykonávala funkci ředitele odboru Legislativy nepřímých daní na Ministerstvu ﬁnancí ČR, kde kromě daně z přidané hodnoty měla na starosti rovněž agendu spotřebních daní a zavedení legislativní úpravy energetických daní. Zastupovala Českou republiku na jednání o těchto agendách na úrovni pracovních skupin Rady EU a OECD, jakož i v pracovních orgánech Komise (Výbor pro DPH apod.). Od roku 2007 pracuje v ČSOB na pozici ředitelky útvaru daní a má na starosti daňovou agendu celé skupiny ČSOB v České republice. Kromě členství v KDP ČR působí také v řadě domácích i mezinárodních organizací (IFA, Daňová komise České bankovní asociace, Fiskální výbor při Evropské bankovní federaci). V současnosti je prezidentkou KDP ČR.

moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny Anketa Ank nketa Téma t pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

DPH 2022 Výklad s příklady objasnění sporných bodů, řešení při výkladu zákona, množství nejnovější soudní judikatury a rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

moje.kdpcr.cz moje mo j .k je .kdp pcr.cz .c cz

DPH 2022 Zákon s přehledy názorné „zobrazení“ zákona o DPH ve znění platném k 1. 1. 2022 na 165 přehledech: novela pronájmů nemovitých věcí, poukazy, kontrolní hlášení, kompletní přehledy druhů a úprav odpočtů, řetězové obchody, odpočet při krádeži zásob aj.

zvýhodněná cena pro DP 3593 Kč běžná cena 3993 Kč zvýhodněná cena pro DP 414 Kč běžná cena 460 Kč

zvýhodněná cena pro DP 1059 Kč běžná cena 1177 Kč Abeceda DPH 2022 výklad jednotlivých situací v podnikatelském životě plátce, v každé kapitole odkazy na ustanovení zákona o DPH, příp. daňového řádu, vč. praktických příkladů a grafického znázornění

MáDáti 2022 předplatné na 12 měsíců: 566 účtových skupin, účtů a analytik, 222 obecných hesel, 70 hesel k DPH, 4082 právních předpisů, 35 000 hypertext. propojení

MERITUM Daňový řád 2022 srozumitelný výklad problematiky správy daní, každodenní pomůcka pro všechny, kteří se chtějí v této oblasti orientovat

zvýhodněná cena pro DP 566 Kč běžná cena 629 Kč

zvýhodněná cena pro DP 350 Kč běžná cena 389 Kč

Abeceda mzdové účetní 2022 srozumitelný výklad mzdové problematiky, doplněn desítkami praktických příkladů, vzorů dokumentů, formulářů a odkazů na příslušná zákonná ustanovení

Komentář k dani z nemovitých věcí s příklady zdanění pozemků, staveb a jednotek, vč. řešení ve formě vyplněného daň. přiznání. zvýhodněná cena pro DP 674 Kč běžná cena 749 Kč

zvýhodněná cena pro DP 656 Kč běžná cena 729 Kč

Komentář k dani silniční a k dani spotřební s příklady podrobný popis konkrétních situací na příkladech z praxe

zvýhodněná cena pro DP 260 Kč běžná cena 289 Kč

zvýhodněná cena pro DP 881 Kč běžná cena 979 Kč

Z novinek vybíráme:

Podvojné účetnictví a účetní závěrka vedení podvojného účetnictví pro podnikatele v roce 2022 a sestavování účetní závěrky za rok 2021, přehled změn v účetnictví od 1. 1. 2022 ve všech právních a daňových souvislostech

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce 9 kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Nárok na odpočet daně z přidané hodnoty má jen ten, koho daň zatěžuje Nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU se věnovalo tématu nároku na odpočet daně v situaci, kdy ji dodavatel nikdy neúčtoval jako samostatnou položku na faktuře a ani nijak neindikoval, že by byla součástí celkové fakturované částky. Tomáš Brandejs Daňový poradce, Deloitte

odle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) musí být článek 168 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „EU DPH Směrnice“) vykládán v tom smyslu, že daň z přidané hodnoty nemůže být považována za splatnou nebo odvedenou ve smyslu tohoto ustanovení, a není tedy osobou povin-

nou k dani odpočitatelná, pokud tato osoba a její poskytovatel služeb měli na základě nesprávného výkladu unijního práva vnitrostátními orgány mylně za to, že dotčená plnění jsou osvobozena od DPH a vystavené faktury ji v důsledku toho nevykazují, a to za okolností, kdy smlouva uzavřená mezi těmito dvěma osobami stanoví, že je-li tato daň splatná, příjemce služeb ji nese na vlastní náklady, a dále pokud zavčas nebyly učiněny žádné kroky k tomu, aby byla DPH doplacena, takže jakémukoli postupu poskytovatele služeb a daňové a celní správy za účelem dosažení doplacení nezaplacené DPH brání promlčení. Ve věci C-156/20 Zipvit rozhodoval Soudní dvůr o nároku na odpočet daně v situaci, kdy ji dodavatel nikdy neúčtoval jako samostatnou položku na faktuře a ani nijak neindikoval, že by byla součástí celkové fakturované částky. Šlo o fakturaci za poštovní služby, v jejichž případě britská královská pošta věřila, že jde o služby osvobozené od daně. Právě proto na svých fakturách neuvedla ani zmínku o DPH, nepřiznala žádnou DPH ani v daňovém přiznání. Ostatně britská daňová správa žádnou DPH nevymoje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

žadovala, sama dokonce zveřejnila pokyn, že služby královské pošty jsou osvobozené. Teprve z následné judikatury Soudního dvora vyplynulo, že postup vyžadovaný britskou daňovou správou byl chybný. Poštovní služby byly ve skutečnosti zdanitelným plněním. Britská pošta se však dohodla s daňovou správou, že poskytnutá plnění dodaňována nebudou a pošta jen změní svůj přístup do budoucna. Ovšem společnost Zipvit judikaturu Soudního dvora vnímala jako důležitou i pro minulost a chtěla situaci využít ve svůj prospěch. Tvrdila, že daň z přidané hodnoty vlastně je implicitně aplikována na jakékoli zdanitelné plnění, že jí nemůže jít k tíži pochybení britské pošty, která ji nevyčíslila na faktuře, a že výpočtem „shora“ dokáže její hodnotu z fakturovaných částek určit a uplatnit nárok na její odpočet. Navíc namítala, že sám Soudní dvůr ve své starší judikatuře považoval obdržení faktury (ať již s DPH nebo bez něj) za pouhé formální kritérium pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně, a tedy že DPH lze určit náhradním způsobem. Zde se však jen plně projevilo to, jak dlouhá doba většinou uplyne, než se řešené spory dostanou před tribunál Soudního dvora – poté, co se v minulosti k možnosti uplatnění nároku na odpočet daně bez obdržení faktury Soudní dvůr jasně (byť pravděpodobně omylem) přiklonil, v mezidobí tento omyl napravil a oprávnění k odpočtu daně bez faktury nepřipustil. Tato linie argumentace tak vlastně byla předem odsouzena k neúspěchu. Však také i generální advokát Soudního dvora se s pohledem společnosti Zipvit ztotožnil jen částečně, a to v tom, že každá skutečně získaná úplata již obsahuje DPH stanovenou unijním právem. Nicméně generální advokát poukázal na to, že implicitní přítomnost DPH úplatě ještě nevypovídá nic o tom, zda je příjemce schopen tuto DPH nárokovat. Dle názoru generálního advokáta by příjemce plnění měl mít k dispozici vyúčtování (fakturu), která dle EU DPH Směrnice musí obsahovat kromě údajů o poskytovateli, příjemci plnění, předmětu plnění a ceně i zvlášť uvedenou DPH. Bez takového dokladu nelze nárok na odpočet daně uplatnit. Soudní dvůr pak rozhodl, že výpočet „shora“, který společnost Zipvit provedla, není možný. Smlouva uzavřená mezi společností Zipvit a poštou výslovně stanovila, že cena plnění je vyjádřena bez DPH, a pokud by DPH byla přesto splatná, Zipvit ji bude muset uhradit na své náklady. Pošta tak v podstatě mohla svůj názor na osvobození svých služeb od DPH přehodnotit a v souladu s daňovými předpisy odpovídající částku daně společnosti Zipvit doúčtovat. Protože to však nikdy neudělala a deklarovala nadále plnění jako osvobozené, tak společnost Zipvit daní z přidané hodnoty nikdy nezatížila. Ve svém důsledku tak společnost Zipvit tuto daň nikdy nepřenesla dále na konečného spotřebitele, což Soudní dvůr vnímal jako narušení samotné podstaty společného systému daně z přidané hodnoty. A nepřiznal společnosti Zipvit možnost uplatnění odpočtu jakékoli částky na vstupu. Soudní dvůr ve svém rozhodnutí vyjádřil velmi důležité pravidlo. Podle něj má nárok na odpočet daně z přidané hodnoty moje.kdpcr.cz

Tvrzení, že nárok na odpočet daně není, pokud nebyla příjemci plnění adresována žádná žádost o její zaplacení, může mít nebývale široké dopady. jen ten, koho daň zatěžuje, čili kdo je zavázán ji platit. Jen ten je pak schopen ji přenést dále. Současně je patrné, jak ryze formalistický systém DPH je, respektive jak důsledně formalisticky jej Soudní dvůr dokáže uchopit. Tvrzení, že nárok na odpočet daně není, pokud nebyla příjemci plnění adresována žádná žádost o její zaplacení, může mít nebývale široké dopady. Situace, kdy bude správce daně argumentovat proti nároku na odpočet daně právě na bázi případu Zipvit, mohou být poměrně pestré.

Rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne ze dne 13. ledna 2022 ve věci C-156/20 Zipvit, generální advokát: J. Kokott, , http://eur-lex. europa.eu „Daň z přidané hodnoty – Směrnice 2006/112/ES – Článek 168 – Nárok na odpočet daně – Poskytování poštovních služeb, které bylo nesprávně osvobozeno od daně – DPH považovaná za zahrnutou do obchodní ceny služeb pro účely uplatnění nároku na odpočet daně – Vyloučení – Pojem DPH, která je splatná nebo byla odvedena“ Související ustanovení: §72 a §73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Související rozhodnutí: C 249/12 Tulică a Plavoşin C-414/10 Véleclair C 357/07 TNT Post

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Smyslem odpisování je potřeba časového rozložení nákladů na nově vzniklou užitnou hodnotu sloužící k dosažení, zajištění a udržení příjmů po více zdaňovacích období Nejvyšší správní soud opětovně posuzoval problém – technické zhodnocení versus oprava majetku. V projednávaném případě daňový subjekt vytvořil daňově uznatelnou rezervu na opravu dlouhodobého majetku, použil ji však nikoliv k opravě nemovitosti, ale k provedení technického zhodnocení budovy v letech 2013 a 2014. Správce daně poté daňovému subjektu doměřil daň z příjmů včetně příslušného penále.

aňový subjekt se prostřednictvím žaloby, a později i kasační stížnosti, bránil tím, že stavební práce provedené roku 2013 neměly charakter technického zhodnocení. K tomu mělo dojít až v roce následujícím. Odvolací finanční ředitelství pak posuzovalo práce až ex post, kdy již byly skončeny, a všechny je posoudil jako technické zhodnocení. Daňový subjekt konstatoval, že z vytvářené daňově uznatelné rezervy mohl do nákladů roku 2013

uplatnit jen zanedbatelnou část a došlo tak k vytvoření zcela fiktivního daňového základu, který vyústil ve vysokou daňovou povinnost dosahující až 334 % v poměru k výsledku hospodaření. Za nutné považuje splnění podmínky existence skutečného příjmu, který je třeba odlišit od příjmu účetního. Není dle něj možné zdaňovat příjmy, jež byly konzumovány výdaji. Zároveň rozporuje institut daňových odpisů, které vedou k tomu, že daňový subjekt prakticky předplácí daň neuplatněním hodnoty majetku do nákladů a tuto daň pak umořuje až v následujících letech formou odpisů. Takový postup je podle něj ekonomicky nevýhodný z důvodu vyšší hodnoty současných peněz oproti jejich budoucí hodnotě. Institut odpisů tak považuje za protiústavní, neboť mu neumožňuje od výnosů odečíst zcela prokazatelně vynaložené náklady, a zejména ve vyšších odpisových skupinách nabývá „rdousícího“ efektu. Nejvyšší správní soud připomněl, že náklady, které přesahují zákonem stanovenou výši a které jsou zároveň vynaloženy na stavební práce tvořící jediný záměr, jehož výsledkem je nástavba, přístavba, stavební úprava, rekonstrukce nebo modernizace, je nutno v celém jejich rozsahu považovat za technické zhodnocení. Pokud tak veškeré stavební úpravy prováděné v rámci jedné stavební akce směřují ke změně technických parametrů a způsobu využití nemovitosti, není nutné zkoumat charakter každé dílčí úpravy samostatně. Z toho následně vyplývá, že nelze do daňových nákladů zahrnout izolovaně náklady za stavební práce, které by samy o sobě mohly být opravou. V projednávaném případě nebylo možné oddělit fázi oprav a fázi technického zhodnocení moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

a daňový subjekt nemohl využít tvořenou rezervu. Skutečnost, že se od počátku jednalo o jeden stavební záměr, lze vyčíst i z žádosti o vydání stavebního povolení. S argumentací daňového subjektu upozorňující na neústavnost institutu odpisů se Nejvyšší správní soud nijak neztotožnil. Uvedl, že poplatníci mohou ze zákona vytvářet rezervu na opravu hmotného majetku, která zároveň představuje výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, díky němuž je možné snižovat svůj základ daně. Podle zákona však nelze za tyto opravy považovat technické zhodnocení. Vysoká daňová povinnost daňovému subjektu vznikla z důvodu nesprávného použití rezervy. Tvorbou rezervy subjekt pravidelně snižoval svůj základ daně. V momentě, kdy rezervu nevyužil na opravy dle stanovených podmínek, bylo třeba toto snížení promítnout na straně výnosů a započíst jej na daňovou povinnost. Toto by nenastalo, pokud by daňový subjekt finanční prostředky z rezervy použil ke skutečným opravám. K institutu odpisů pak Nejvyšší správní soud připomněl, že zákon při uplatňování výdajů pro určitý typ majetku konstruuje

zvláštní režim, známý jako odpisy. Daňový subjekt tak například neuplatňuje technické zhodnocení jako daňový náklad jednorázově, ale snižuje jej postupně prostřednictvím odpisů. Smyslem je potřeba časového rozložení nákladů na nově vzniklou užitnou hodnotu sloužící k dosažení, zajištění a udržení příjmů po více zdaňovacích období tak, aby se v každém období proti výnosům uplatnila formou odpisů jen část nákladů. Zákon zcela racionálně rozlišuje mezi technickým zhodnocením a opravou, neboť technické zhodnocení přináší významnější kvalitativní a kvantitativní změny stávajícího majetku a je povahou podobné pořízení nového majetku, který je standardně odpisován. Oprava je pak pouhou reprodukcí dřívějších užitných hodnot nebo pouze drobnějším zhodnocením původního majetku.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2022, sp. zn. 6 Afs 33/2020-30, dostupné na www.nssoud.cz

Správce daně nemůže po marném uplynutí lhůty pro vyřízení odvolání vydat opětovný zajišťovací příkaz V dalším nedávném rozsudku Nejvyšší správní soud posuzoval oprávnění správce daně vydat druhý zajišťovací příkaz po neúčinnosti prvního. V řešeném případě finanční úřad vydal zajišťovací příkaz, proti kterému se daňový subjekt záhy odvolal. Správce daně o tomto odvolání však nerozhodl v zákonem určené třicetidenní lhůtě z důvodu procesní chyby. Následně byl vydán další zajišťovací příkaz vztahující se k totožné, dosud nestanovené dani. Proti tomuto postupu se daňový subjekt bránil žalobou. Městský soud žalobě vyhověl a upozornil, že správce daně vydáním dalšího příkazu porušil zásadu zákonnosti. moje.kdpcr.cz

právce daně se bránil kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Dle jeho názoru, jestliže se první zajišťovací příkaz stal neúčinným, nemohl nabýt právní moci, a proto nemohla existovat překážka věci pravomocně rozsouzené a nemohla tak být porušena zásada ne bis in idem, která zapovídá opětovné rozhodnutí v téže věci. Správce daně tak vyvozuje, že bylo možné po neúčinnosti prvního zajišťovacího příkazu, který nevyvolává žádné právní účinky, vydat druhý příkaz na tutéž povinnost a ze stejného důvodu. Zároveň upozornil na část daňového řádu upravující neúčinnost (neodstranění vad podání) s tím, že po neúčinnosti těchto úkonů je možné je učinit znovu. Nejvyšší správní soud tuto argumentaci nepřijal a kasační stížnost zamítl. Upozornil, že institut zajišťovacího příkazu představuje díky své mimořádné razantnosti velmi vážný zásah do majetkové sféry daňového subjektu a jedná se o jednu z nejrazantnějších forem postupu, které má správce k dispozici a díky čemuž může dojít během mimořádně krátké doby k paralyzování fungujícího podnikatelského subjektu a nevratnému poškození či zničení. Proto by zde měly platit přísné podmínky kladené na správce daně. Došel tak k závěru, že správce daně nemůže po marném uplynutí lhůty pro vyřízení odvolání vydat ze stejných důvodů další příkaz vztahující se k témuž zdaňovacímu období. Poukázal na to, že je třeba zabývat se nejprve otázkou, jaké konkrétní důsledky má

Judikatura

marné uplynutí lhůty. Z judikatury vyplývá, že nevydá-li odvolací orgán rozhodnutí ve stanovené lhůtě, zajišťovací příkaz se stane neúčinným a nevyvolává žádné právní následky. Neznamená to však, že by přestal existovat či nikdy nevznikl jako právní akt. Zajišťovací příkaz zde představuje vydané rozhodnutí, u kterého „pouze“ není nutné plnit jím uložené povinnosti. Další otázkou je pak aplikovatelnost daňového řádu, který říká, že uložit stejnou povinnost lze ze stejného důvodu témuž příjemci rozhodnutí pouze jednou, a zda tedy neúčinný zajišťovací příkaz zakládá překážku věci již pravomocně rozhodnuté. Dle Nejvyššího správního soudu tomu tak je, protože zajišťovací příkaz je rozhodnutím, kterým se příjemci ukládá povinnost. Nejde tak o takzvaně negativní rozhodnutí, tj. zamítnutí žádosti o přiznání nějakého práva, kde se překážka věci již rozhodnuté neuplatní. Současně je třeba vzít v potaz již zmiňovanou razanci a přísnost příkazů. Při využití

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

tohoto institutu je vždy nutné zkrátit období právní nejistoty daňového subjektu na minimum. Důvodnost odvolání má být dle Nejvyššího správního soudu posouzena bezodkladně tak, aby se daňovému subjektu v rozumném čase otevřela cesta pro případný soudní přezkum. Není přípustné, aby správce daně toto období nejistoty prodlužoval, a to obzvláště za situace, kdy k neúčinnosti došlo z důvodu chyby na jeho straně. Nejvyšší správní soud spor uzavřel tím, že rozhodování o zajišťovacích příkazech je rozhodováním „na jeden pokus“. V případě jedněch skutkových okolností je tak možné vydat pouze jeden zajišťovací příkaz. VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2022, sp. zn. 9 Afs 148/2019, dostupné na www.nssoud.cz

NSS připomněl oprávněnost správce daně provést kontrolu údajů během registrace k DPH V nedávném sporu se Nejvyšší správní soud zabýval také zamítnutím registrace daňového subjektu k DPH. Podle správce daně subjekt neprokázal skutečné dosažení obratu ve výši 1 000 000 Kč a uskutečňování tvrzené ekonomické činnosti. Daňový subjekt se po neúspěšné žalobě bránil kasační stížností. Rozporoval postup správce daně, který dle něj měl přistoupit k registraci bez dalšího ověřování, protože v opačném případě se jedná o postup, který narušuje právní jistotu daňového subjektu a jeho obchodních partnerů.

ejvyšší správní soud však stížnost zamítl a připomněl, že daňové řízení je postaveno na zásadě, kdy má daňový subjekt jednak povinnost daň přiznat a zároveň povinnost své tvrzení prokázat. Toto se vztahuje i na údaje uvedené v přihlášce k DPH. Daňové řízení není založeno na zásadě vyšetřovací, ale je to právě daňový subjekt,

na kterém leží důkazní břemeno. Správce daně má však zároveň povinnost ověřit pravdivost údajů, které jsou součástí registrace k DPH. To vyplývá také z judikatury Soudního dvora Evropské unie. Dle něj jsou členské státy „… povinny zaručit pravdivost zápisů do registru osob povinných k dani za účelem zajištění řádného fungování systému DPH. Je tak věcí příslušného vnitrostátního orgánu ověřit postavení osoby povinné k dani dříve, než jí přidělí identifikační číslo pro účely DPH“. Nejvyšší správní soud tak nesouhlasí s argumentací daňového subjektu, že měl správce daně provést registraci bez dalšího pouze na základě podané přihlášky. Postup správce daně naopak dle soudu odpovídal právní úpravě a příslušné judikatuře a nenarušoval právní jistotu daňového subjektu. Byl to daňový subjekt, který byl povinen prokázat naplnění podmínek k registraci, a protože se mu to nepodařilo, musí nést následky s tím spojené. Soud také upozornil, že dostatek nepřímých důkazů zde nasvědčoval tomu, že výše obratu byla vytvořena účelově mezi personálně propojenými obchodními korporacemi s nestandardním průběhem. Nejvyšší správní soud připustil, že právo nezapovídá, aby několik společností bylo tímto způsobem provázáno, ale daňový subjekt se mýlí, pokud tvrdí, že registraci nebylo vyhověno pouze z tohoto důvodu. Stěžejní byla skutečnost, že daňový subjekt neprokázal dosažení tvrzeného obratu.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2021, sp. zn. 2 Afs 12/2020, dostupné na www.nssoud.cz

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Judikatura

Při posuzování osvobození pozemku nelze vycházet pouze z toho, k jakému druhu je přiřazen v katastru nemovitostí Finanční úřad vyměřil daňovému subjektu vyšší daň z nemovitých věcí kvůli neuznání některých osvobození. Daňový subjekt poté, v rámci žaloby, nesouhlasil s tím, že správce daně neuznal osvobození u pozemků evidovaných v katastru jako ostatní plocha, způsob využití neplodná půda, přestože se jednalo o pozemky remízků, hájů a větrolamů, které by dle něj měly být osvobozeny.

rajský soud žalobu zamítl s odůvodněním, že pro osvobození není rozhodné, zda se dle evidence jedná o neplodnou půdu, ale zda se jedná o pozemek, který nelze žádným způsobem využívat. Tyto dva instituty by se dle soudu neměly směšovat. Pro posouzení využitelnosti pozemku má být přitom rozhodující, zda jej absolutně nelze využít, nikoliv zda jej nelze využít ke konkrétnímu účelu. Také doplnil, že základní podmínkou pro osvobození pozemků remízků, hájů, větrolamů a mezí je poloha těchto pozemků na parcele, která je v katastru evidována výslovně jako druh pozemku orná půda nebo trvalý travní porost. Daňový subjekt, v rámci kasační stížnosti, namítal, že krajský soud zcela pominul historický vývoj uplatňování práva v dané věci. Existuje zde totiž rozpor použitého výkladu zákona s veřejným zájmem a nerovnost, která z tohoto výkladu plyne. Z důvodu digitalizace katastrálních map došlo ke změnám evidence některých pozemků, aniž by však došlo k jejich faktické změně v terénu. Není logické, aby tato změna způsobila zánik nároku na osvobození. Pokud jsou totiž pozemky s remízky, háji, větrolamy či mezemi v katastru nemovitostí evidovány jako ostatní plocha, jsou paradoxně zatíženy vyšší daní než zemědělské pozemky, což by mohlo, v rozporu s veřejným zájmem, vést k jejich odstraňování. Podle daňového subjektu proto nemohlo být úmyslem zákonodárce osvobodit od daně pozemky s těmito krajinnými prvky výhradně podle toho, jak jsou evidovány v katastru nemovitostí. Nejvyšší správní soud dal daňovému subjektu za pravdu. Připomněl, že od daně jsou osvobozeny „pozemky remízků, hájů, větrolamů a mezí

na orné půdě, trvalých travních porostech (…) a pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat“. Poukázal také na svá dřívější vyjádření k problému. Úmyslem zákonodárce bylo osvobodit od daně všechny pozemky, které plnily ekologické funkce těchto krajinných prvků a motivovat tak vlastníky či uživatele pozemků k jejich zachování. Vlastník nemůže svůj majetek kvůli těmto místům plně obhospodařovat a osvobození tak má motivační funkci, aby poplatník nenesl daňové náklady za jinak hospodářsky nevýnosný pozemek. Nejvyšší správní soud upozornil také na probíranou problematiku vývoje evidence půdy a na novelu zákona o dani z nemovitých věcí účinnou od 1. 1. 2020. Nově jsou osvobozeny pozemky zapsané v evidenci ekologicky významných prvků. Tato novela reaguje právě na paradoxní situaci popisovanou daňovým subjektem. NSS z toho již dříve vyvodil, že „ačkoli podle jazykového výkladu se nárok na osvobození pozemků od daně vztahuje jen k vyjmenovaným prvkům s ekologickou funkcí nacházejícím se na druhu pozemku orná půda nebo trvalý travní porost, představuje jazykový výklad pouze ,prvotní přihlížení k normě. (…) Je třeba řádně zohlednit smysl a účel zákona, (…) nelze vycházet výhradně z toho, že se nacházejí na druhu pozemku, s nímž se podle textu zákona pojí nárok na osvobození od daně, (…) je třeba posoudit, zda tento pozemek plní ekologickou funkci. (…) Pokud tuto funkci pozemek nadále plní a k evidenci druhu pozemku ostatní plocha došlo změnou způsobu vedení katastrálního operátu, (…) zůstává zachován nárok na osvobození od daně z nemovitých věcí“. Nejvyšší správní soud neshledal důvod se od citovaného jakkoliv odchýlit. Dalším z bodů, kterým se v kasační stížnosti zabýval, bylo posouzení pozemku představujícího neplodnou půdu, silně zamokřený a neobdělávaný pozemek, který nelze žádným způsobem využívat. Nejvyšší správní soud se zde do určité míry ztotožnil se závěry správce daně a připomněl, že podmínka, kdy pozemek nejde využívat žádným způsobem, není naplněna tam, kde se jedná pouze o nevyužitelnost k zemědělské produkci nebo jinému hospodářskému účelu. Sama tzv. neplodnost půdy, evidovaná jako způsob využití pozemku z důvodu její nízké kvality, není dostačující pro osvobození pozemku. Správce daně se ale tímto vůbec nezabýval, protože vycházel z toho, že pozemek nesmí být evidován jako druh ostatní plocha (jak bylo řešeno výše), a je tak na správci daně, aby dále posoudil, o jaký druh pozemku se jedná v souladu s předchozími závěry. VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. 7 Afs 90/2020, dostupné na www.nssoud.cz Zdroj: www.nssoud.cz

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví Kdy je třeba podat daňové přiznání navzdory registraci k paušálnímu režimu Finanční správa připomíná, že i u poplatníků, kteří využili registraci k paušální dani, může dojít k povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Týká se to například podnikatelů, kterým ve zdaňovacím období plyne i jiný příjem mimo samostatnou činnost a který je vyšší než 15 000 Kč. Jedná se o příjmy z kapitálového majetku, nájmu a o kategorii ostatních příjmů. Podat přiznání je třeba i ve chvíli, kdy fyzické osobě plynou příjmy ze zaměstnaní, které nejsou zdaněny srážkovou daní. Finanční správa upozorňuje, že poplatník, který na konci zdaňovacího období zjistí, že nesplnil zákonné podmínky pro stanovení paušální daně, podá daňové přiznání, ve kterém uvede veškeré své zdanitelné příjmy, a to včetně příjmů ze samostatné činnosti. Na následně vyčíslenou daň pak budou započteny paušální zálohy a případné další sražené zálohy, např. ze závislé činnosti sražené zaměstnavatelem. Obdobně se bude postupovat i v případě veřejných pojistných, kdy vzniká povinnost podat pojistné přehledy na okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. I když podnikateli vznikne povinnost podat daňové přiznání, je možné pokračovat v paušálním režimu i v následujícím roce. Přiznání se týká také podnikatelů v paušálním režimu, kteří svými příjmy ze samostatné činnosti převýší 1 000 000 Kč a stanou se plátci DPH nebo společníky v.o.s.

Dotčené fyzické osoby by neměly opomenout podat oznámení o osvobozených příjmech Další blížící se povinností je podání oznámení o osvobozených příjmech v hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč, které se podává příslušnému finančnímu úřadu. Finanční správa upozorňuje, že tato povinnost může pravděpodobně nastat i u lidí, kteří byli v červnu loňského roku zasaženi tornádem, např. ve formě plnění z pojištění majetku, dotace z veřejného rozpočtu, příjmu z veřejné sbírky nebo daru. Oznámení musí podat osoba, která obdrží příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob vyšší než limit s tím, že se každý příjem posuzuje jednotlivě. Oznámení se podává místně příslušnému správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období, ve kterém byl příjem obdržen. Osvobozený příjem přijatý v roce 2021 je třeba touto formou oznámit do 1. dubna 2022 anebo do 2. května 2022, v případě elektronického podání. Pokud daňový poplatník využije služeb daňového poradce, je termín prodloužen do 1. července 2022. Tato informace je pro dotčené subjekty důležitá také kvůli vysokým pokutám, které z nesplnění oznamovací povinnosti plynou. Ty mohou činit až 15 % z částky neoznámeného příjmu.

Vyjádření Finanční správy k prohlášení profesních skupin Finanční správa se na stránkách velmi stručně vyjádřila k prohlášení profesních skupin, které zpochybnily její aktuální postupy při vyřizování žádostí o kompenzační bonus. Podle správce daně nedochází k žádnému plošnému odmítání žádostí podnikatelů z konkrétních oborů a pracovníci Finanční správy se zabývají všemi žádostmi, které ke kompenzačnímu bonusu obdrží. Neformální komunikace, která je jí vytýkána, má dle vyjádření sloužit k urychlení procesu vyřízení žádosti. Finanční správa

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Aktuálně

vylučuje, že by byl vydán jakýkoliv příkaz nebo pokyn, aby finanční úřady redukovaly žádosti nebo jejich vyplácení a zároveň dodává, že z celkového počtu zpracovávaných žádostí je již 97 % vyplaceno, případně přikázáno k vyplacení. Profesní skupiny ve svém prohlášení vytýkají Finanční správě mimo jiné velmi restriktivní přístup při vyhodnocování podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus a procesně nezákonný způsob, kterým postupuje. Jde zejména o neformální e-mailovou a telefonickou komunikaci, kterou jsou dotčené subjekty vyzývány k doložení oprávněnosti nároku a je jim stanovována velmi krátká doba na reakci. Poukázaly také na to, že v případě, kdy žadatelé nepřesvědčí správce daně o oprávněnosti žádosti či nereagují na neformální způsob komunikace, vydává správce daně formální rozhodnutí o zastavení řízení o podané žádosti jako o podání zjevně právně nepřípustném podle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu. Takový postup je v prohlášení označen za zcela nezákonný, neboť u žádostí má docházet k tzv. samovyměření ke dni jejich podání. Finanční správa pak musí pro případnou úpravu kompenzačního bonusu využít kontrolní postup, jakým je například daňová kontrola. Výsledkem samotného posouzení Finanční správy poté může být pouze meritorní rozhodnutí ve věci formou dodatečného platebního výměru, proti kterému je možno se odvolat. Aktuální postup Finanční správy tak dle profesních skupin porušuje práva žadatelů o kompenzační bonus.

Národní účetní rada schválila interpretaci upřesňující postup účtování přijatých záloh v cizí měně Po interpretaci Národní účetní rady z roku 2020, věnující se poskytnutým zálohám v cizí měně, je schválena další interpretace přinášející větší jistotu v účtování kurzových rozdílů, tentokrát u záloh přijatých. Upozorňuje na kurzové riziko, kterému je účetní jednotka vystavena v případě, kdy je cizoměnová transakce vypořádána peněžní platbou v budoucnu. Toto riziko se do účetnictví přenáší formou kurzových rozdílů, ať už ziskových nebo ztrátových, a ovlivňuje samotný výsledek hospodaření. Interpretace poukazuje na to, že kurzové riziko ze své podstaty vzniká pouze u těch cizoměnových aktiv a závazků, u kterých má vývoj měnového kurzu vliv na výši budoucích peněžních toků. Ty účetní jednotka očekává získat až v budoucnu formou přijaté platby. Toto však neplatí pro cizoměnová aktiva a závazky, které nevyjadřují směrem do budoucna očekávaný peněžní tok, jak je tomu například u pozemků a budov, zásob apod. Vzhledem k tomu, že účetní předpisy nedefinují, co lze považovat za cizoměnová aktiva a závazky spojené s budoucím peněžním tokem, neexistují obecně platná pravidla pro kurzové přepočty cizoměnových položek. Protože je přijatá záloha vlastně důsledkem prodejní transakce, v rámci které prodávající subjekt obdrží platbu již před vlastní realizací prodeje představuje ve své podstatě samostatnou část celkové prodejní ceny. Pokud je pravděpodobné, že dojde k uskutečnění obchodní transakce, nepředstavuje tato záloha závazek vyjádřený v cizí měně podléhající kurzovému přepočtu (dle § 4 odst. 12 zákona o účetnictví), ale účetní jednotka vykáže její zůstatek v české měně v hodnotě stanovené kurzovým přepočtem jako Výnosy příštích období, a to k datu poskytnutí peněžních prostředků. Dosud neuhrazená část prodejní ceny je pak samostatnou částí prodejní ceny a účetní jednotka o ní účtuje až v době realizace prodeje, přičemž nedochází souběžně k přepočtu částky přijaté zálohy. Jinak tomu však bude v případě, kdy má dojít k pravděpodobnému vrácení přijaté částky a prodejní transakce nebude realizována. Zde se jedná o výše zmíněný závazek, který již bude předmětem kurzového přepočtu. Zůstatek této zálohy účetní jednotka vykazuje v rámci závazků a v hodnotě kurzového přepočtu stanoveného k rozvahovému dni. Související kurzový rozdíl tím ovlivní finanční výsledek hospodaření. Další podrobnosti, zdůvodnění a vypořádání připomínek je možné dohledat v interpretaci s označením I-47 Přijaté zálohy v cizí měně dostupné na stránkách Národní účetní rady.

Vláda schválila nové covidové programy pro podnikatele Ministerstvo průmyslu a obchodu informovalo o spuštění programů na podporu podnikatelů, na jejichž činnost měla negativní dopad protiepidemická opatření. Pomoc se týká oblasti cestovního ruchu, stravování, ubytování, prádelen, pořádání akcí, eventů a zájezdové dopravy. Oblasti cestovního ruchu a pořádání akcí a eventů se týkají programy COVID – Nepokryté náklady – Sektorová podpora a COVID 2022 – Sektorová podpora, pro stánkaře pak COVID – Adventní trhy. Pro podnikatele z oblasti zájezdové dopravy je připraven program COVID – Bus. Předpokládaná alokace programů na pomoc podnikatelům je dle ministerstva zhruba 5 mld. Kč. Z programu COVID – Nepokryté náklady – Sektorová podpora mohou čerpat podnikatelé, kterým v období od 1. listopadu do 31. prosince 2021 poklesl obrat alespoň o 50 % oproti stejnému období roku 2019 či 2018. Maximální možná výše podpory na jednoho žadatele je 1,5 mil. Kč. COVID 2022 – Sektorová podpora je určena podnikatelům s poklesem tržeb alespoň o 50 % za měsíc listopad až prosinec 2021 do 1,5 mil. Kč. Za každého zaměstnance v pracovním poměru získá jeden žadatel 500 Kč na den. Podpora pro stánkaře se má odvíjet od počtu stánků a dnů, po které měl trvat adventní trh. COVID – Bus je pak zaměřen na zájezdové dopravce s nejméně 50% poklesem obratu. Jeden žadatel může získat maximálně 2,5 mil. Kč a výše podpory bude i nadále odvozena od emisní třídy autobusu. Zdroj: www.financnisprava.cz, www.nur.cz, www.mpo.cz moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Aktuálně ze zpráv CFE Záznam webináře OECD Tax Talks Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) uspořádala 21. února webinář, jehož obsah byl soustředěn na dosavadní vývoj mezinárodní daňové agendy OECD, zejména pak na aktuální posun v oblasti dvoupilířového řešení otázky zdanění digitální ekonomiky. Státy zapojené do prací na legislativním základu této problematiky chtějí mít v polovině roku 2022 připravenu mezinárodní úmluvu. Záznam webináře, stejně jako doprovodnou prezentaci, naleznete na webových stránkách OECD.

Tomáš Půček

Evropský parlament přijal rezoluci ve věci tzv. VAT Gap

Právní oddělení KDP ČR V polovině března přijal Evropský parlament usnesení ve věci snížení výpadků příjmů z DPH (tzv. EU VAT Gap), ve které upozorňuje Radu Evropské unie na nutnost konat, jelikož například oblast e-commerce zaznamenala od začátku koronavirové krize exponenciální růst a je namístě brát toto v potaz. Rezoluce proto vyzývá zejména Radu a Komisi k přistoupení k nevyhnutelným legislativním krokům. Znění usnesení Evropského parlamentu naleznete na jeho webu, a to v českém jazyce.

Ocenění akademických prací v oblasti daní CFE vyzývá autory letošních diplomových prací, které se zaměřovaly na evropské zdanění, k jejich nominaci na ocenění Alberta J. Rädlera. Jedná se o ocenění, udělované od roku 2013, které si klade za cíl odměnit a podpořit akademickou vytříbenost a zároveň udržovat živou myšlenku a dílo profesora Alberta J. Rädlera na poli evropských daní. Mimo věk kandidáta, který musí v tomto kalendářním roce oslavit nejvýše třicáté narozeniny, je podmínkou také to, že diplomová práce musí být sepsána v angličtině či bude disponovat anglickým překladem. Vítěz bude vyhlášen v rámci Fóra CFE, které se bude konat 12. května 2022 v belgickém Bruselu, kde autor obdrží medaili. Zároveň mu budou proplaceny veškeré cestovní náklady spojené s účastí a prémiová odborná literatura od IBFD. Uzávěrka přihlášek je 18. března a přihlásit se lze prostřednictvím e-mailu info@taxadviserseurope.org.

Konference Lucemburské univerzity zaměřená na globální minimální daň Univerzita v Lucemburku, ve spolupráci s nadací ATOZ, Univerzitou ekonomiky a businessu ve Vídni a organizací CFE Tax Advisers Europe pořádá ve dnech 24. a 25. března konferenci zaměřenou na globální minimální daň pro podniky. Konference bude zaměřena na politický, ekonomický i obchodní výhled druhého pilíře BEPS, mechanismus pravidel GloBE a další vybraná témata, mj. vztah domácího, mezinárodního a unijního práva. Registrovat k účasti se lze skrze tento odkaz.

Komise ECON zhodnotila ekonomickou předpověď EU Člen Komise Evropského parlamentu pro ekonomické a monetární záležitostí Paolo Gentiloni upozornil na jednání 7. února na to, že ačkoliv je Komise optimistická, co se střednědobého výhledu týče, členské státy by neměly bezmyšlenkovitě utnout zavedené podpůrné ekonomické prostředky, jelikož takový krok, provedený radikálně a u velkého množství národních ekonomik, by mohl narušit předpokládanou ekonomickou expanzi Evropské unie. Samotný ekonomický výhled EU pro závěr roku 2022 (Winter 2022 Economic Forecast) je k dispozici na tomto odkaze.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

moje.kdpcr.cz

Téma

Zleva Jana Skálová (Daňová osobnost roku 2021 v komerční sféře) a Petr Karpeles, TPA Group (Nejžádanější zaměstnavatel v daních roku 2021)

Daňovou osobností roku jsou Jana Skálová a Tatjana Richterová Prestižní soutěž Daňař & daňová firma roku 2021 zná své vítěze. V aktuálním 12. ročníku nominovala odborná veřejnost přes 300 odborníků a daňových specialistů v celkem pěti soutěžních kategoriích. Nejsilněji obsazenou kategorií byl Daňař roku 2021 v oblasti přímých daní, kde o výhru bojovalo 10 nominovaných. Široká veřejnost pak hlasovala v kategoriích Nejlepší lektor & lektorka v daních, Nejvstřícnější pracoviště finančního úřadu a Nejžádanější zaměstnavatel v daních za rok 2021. Všem výhercům gratulujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů!

outěž Daňař & daňová firma, kterou pořádá společnost Wolters Kluwer, existuje již od roku 2010. Soutěž má za cíl vybrat nejlepší daňové specialisty, daňové osobnosti a zvolit nejvstřícnější pracoviště finančních úřadů. Součástí jsou i další kategorie, jako například volba nejlepšího lektora / nejlepší lektorky v daních a nejžádanějšího zaměstnavatele v daních. Od roku 2018 se vyhlašuje i kategorie ETL Global Největší poradenská firma roku. Slavnostní vyhlášení výsled-

ků ročníku 2021 se konalo 9. února 2022 formou online přenosu. Komora daňových poradců ČR je mediálním partnerem soutěže.

Nejlepší lektor v daních roku 2021 1. 2. 3. 4.

Ing. Jan Molín, Ph.D. - VŠE v Praze Ing. Hanuš Kytler – GFŘ Ing. Bc. Jiří Nesrovnal – N-Consult, s.r.o. Ing. Pavel Běhounek – daňový poradce

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Tatjana Richterová

Nejvstřícnější pracoviště ﬁnančního úřadu roku 2021 1. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, uzemní pracoviště Brno-venkov 2. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, uzemní pracoviště Brno I 3. Finanční úřad pro hlaví město Prahu, uzemní pracoviště pro Prahu 1

Daňové naděje roku 2021 1. Ing. Monika Lodrová – BDO Czech Republic s.r.o. 2. Mgr. Ondřej Popelka – FÚ pro Pardubický kraj 3. Ing. Martin Sádovský – GFŘ

Nejžádanější zaměstnavatel v daních roku 2021 1. TPA TAX s.r.o 2. Skupina RSM v České republice 3. Grant Thornton Czech Republic a.s.

Daňař roku 2021 Daň z přidané hodnoty 1. 2. 3. 4.

JUDr. Richard Knobloch – Grant Thornton Czech Republic a.s. Ing. Martin Diviš – PwC ČR Ing. Alena Petelíková – FÚ pro Plzeňský kraj Ing. Michaela Strnadová – Deloitte

Správa daně 1. Mgr. Hana Erbsová – Havel & Partners s.r.o., advokátní kancelář 2. JUDr. Mgr. Petra Nováková, Ph.D. – Nováková + partners, advokátní kancelář, s.r.o. 3. Ing. Zdeněk Bilec – FÚ pro Středočeský kraj 4. JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M. – advokát partner Bříza & Trubač, s.r.o., advokátní kancelář moje.kdpcr.cz

Přímé daně 1. 2. 3. 4. 5.

Ing. Jiří Hlaváč, Ph.D. - TPA Ing. Bc. Jiří Nesrovnal – N-Consult, s.r.o. Ing. Radek Malý – FÚ pro Jihomoravský kraj Mgr. Jakub Charbulák – Specializovaný finanční úřad Mgr. Ing. Radim Bláha – Staněk, Tomíček & Partners, s.r.o.

Daňová osobnost roku 2021 Komerční daňová sféra 1. doc. Ing. Jana Skálová, Ph.D. - TPA Group 2. Ing. Jan Molín, Ph.D. - VŠE v Praze 3. Ing. Zuzana Rylová, Ph.D. - daňová poradkyně, MaryTax s.r.o.

Státní daňová sféra 1. Ing. Tatjana Richterová – Generální finanční ředitelství 2. prof. JUDR. Radim Boháč, Ph.D. – Právnická fakulta Univerzity Karlovy, MF ČR

ETL Global Největší poradenská ﬁrma roku 2021 Podle obratu (s výjimkou „velké čtyřky“) 1. Grant Thornton Czech Republic a.s.: 675 milionů korun 2. BDO (skupina BDO v České republice): 627 milionů korun 3. Rödl & Partner TAX, k.s.: 487 milionů korun

Podle počtu zaměstnanců (s výjimkou „velké čtyřky“) 1. BDO (skupina BDO v České republice): 450 zaměstnanců 2. Grant Thornton Czech Republic a.s.: 381 zaměstnanců 3. Skupina ETL-KODAP-ARROWS: 343 zaměstnanců Kompletní výsledky naleznete na webu ocenění zde.

Téma

ry daňových poradců ČR / 3/2022

České daňové předpisy pohledem daňařů roku Který daňový předpis podle finalistů a výherců anketa ocenění Daňař a daňová firma roku 2021 českému právnímu řádu chybí? A který předpis by naopak z českého práva nejraději vypustili? Odpovídají v anketě e-Bulletinu Komory daňových poradců ČR. Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč? Určitě bych uvítala, pokud by se podařilo konečně realizovat projekt jednotného inkasního místa, který by umožnil daňovým poplatníkům jednodušeji vypořádávat platební povinnosti vůči státu. V té souvislosti bych jako další krok ocenila, kdyby byl zákonem upraven centralizovaný registr, v němž by každý občan mohl snadno a rychle zjistit, zda nemá vůči státním orgánům nějaké neuhrazené dluhy či naopak nevypořádané přeplatky, o jejichž vrácení by mohl požádat. Dnešní doba, kdy již funguje bankovní identita a další způsoby elektronické identifikace občanů při komunikaci se státem a není potřeba vše řešit písemně či osobně, se mi jeví jako vhodná pro otevření této otázky.

Hana Erbsová Advokátka, Havel & Partners 1. místo v kategorii Daňař roku v oblasti správy daní

Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustila a proč? Z daňových předpisů je žhavým kandidátem určitě zákon o daních z příjmů. Samozřejmě by nemohl být vypuštěn bez náhrady, ale jeho komplikovanost a roztříštěnost významně ztěžuje život nejen poplatníkům, ale i odborníkům, kteří se snaží svým klientům správně a co nejužitečněji v této oblasti radit. Kandidátů na úplné či částečné zrušení by se našlo určitě více. Bohužel většinou jde o předpisy, které souvisejí se členstvím České republiky v EU (například povinné poskytování informací daňovým orgánům), jejich základní parametry jsou tedy pevně dány a jejich zrušení, respektive nepřijetí by stát vystavilo hrozbě sankcí. Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč? Nedomnívám se, že by v našem právním řádu v současné době chyběl nějaký daňový předpis. Jako Česká republika máme přijato mnoho daňových zákonů – zdaňujeme příjmy, spotřebu, majetek, máme energetické daně. Jakýkoliv další daňový předpis by musel vycházet z rozhodnutí politiků a veřejného zájmu, jako to třeba vidíme v případě tzv. „sugar tax“. Podle mého názoru je spíše v případě existujících daňových zákonů vhodné zajistit, aby v legislativních pravidlech bylo zakotveno, že k jejich novelizaci (nabytí účinnosti novely) docházelo vždy pouze k 1. 1. navazujícího roku. Skutečnost, že daňový předpis je novelizován několikráte i v průběhu daného roku, není pozitivně vnímána ze strany správců daně ani ze strany podnikatelů.

Zdeněk Bilec FÚ pro Středočeský kraj 3. místo v kategorii Daňař roku v oblasti správy daní

Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč? Je-li dotazem myšlen daňový předpis, pak si nemyslím, že by bylo nutno z existujících daňových zákonů nějaký zcela vypustit. Spíše bych se zamyslel nad jejich postupnou úpravou, vypuštěním různých výjimek – aby byly co nejvíce jednoznačné, srozumitelné. Pokud bych měl uvést jeden příklad, pak by to byl zákon o dani z příjmů (9 novel jen v roce 2021), který by měl být co nejdříve nahrazen zcela novým zněním.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Vít Křivánek Skupina BDO v ČR 1. místo v kategorii ETL Global Největší poradenská firma roku 2021 podle počtu zaměstnanců a 2. místo v kategorii ETL Global Největší poradenská firma roku 2021 podle obratu

Jiří Nesrovnal Daňový poradce, N Consult, 2. místo v kategorii Přímé daně a 3. místo v kategorii Nejlepší lektor roku 2021

moje.kdpcr.cz

Téma

Který daňový předpis podle váš českému právnímu řádu chybí a proč? Nejsem si jistý, zda českému právnímu řádu chybí komplexní kodifikovaný právní předpis upravující daňovou problematiku. V současné právní úpravě vidím nedostatky v otázce nastavení efektivnějších pravidel při odškodňování těch subjektů, kteří byli nuceni hradit doměrky daně, jež se posléze ukázaly jako nezákonné. Dnešní stav je takový, že je možné o náhradu škody žádat až po definitivním skončení mnoho let běžícího daňového řízení, a to ve zcela jiném řízení (civilním), které zpravidla potrvá opět řadu let. Navíc s nejistým výsledkem. Domnívám se, že by stálo za úvahu inspirovat se v tomto směru u trestního řízení, ve kterém se společně s meritem věci soud zároveň může vyjádřit i k náhradě škody vzniklé poškozenému (formou tzv. adhezního řízení). Optikou řízení o daňové otázce by se správní soud v případě vyslovení nezákonnosti rozhodnutí správních orgánů současně vyjádřil i k samotné otázce náhrady škody vzniklé tímto nezákonným rozhodnutím. Odpadla by povinnost vést další časově i finančně nákladné řízení před civilními soudy. Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč? Opět nejsem s to ukázat na daňový zákon, který dle mého nemá v českém právním řádu existovat, jako spíš mám za to, že by mohlo dojít k určité modernizaci a zeštíhlení stávajícího zákona o dani z nemovitých věcí. Dle mého názoru je v obecnosti daň z nemovitých věcí pro svou komplikovanost stran řady parametrů, jež musejí být brány v potaz v konkrétním případě při výpočtu daně, vysoce administrativně náročná, a to jak pro zpracovatele (daňový subjekt či jeho daňový poradce), tak pro správce daně. Domnívám se, že by se po zevrubné analýze dalo dospět ke „zeštíhlení“ dnes existujících aspektů tak, aby byla stále dosažitelná chtěná míra diferenciace daňové zátěže mezi jednotlivými oblastmi, ale současně samotná správa této daně neplodila tak velké úsilí na všech stranách. Zároveň se domnívám, že by měl být reflektován stav evidencí, a to primárně katastru nemovitostí, který podává velmi přesný a aktuální obraz o většině nemovitých věcech v ČR. I přes tuto skutečnost je stále kladena povinnost zpracovávat a podávat daňová přiznání k této dani na subjekty, které nakoupily či pozbyly svůj majetek, i když tuto skutečnost finanční úřady jsou s to ověřit a dále s ní i pracovat. Mělo by dle mého názoru dojít k aktualizaci legislativy odrážející stav roku 2022 s přihlédnutím k modernizaci, která od vyhlášení zákona o dani z nemovitých věcí v ČR proběhla. Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč? Musím říct, že mi v daňové oblasti žádný nový předpis nechybí. Z tohoto hlediska nejsem příznivcem ani zásadních rekodifikací stávajících předpisů za každou cenu. Dle mého názoru neplatí jednoduchá zkratka, nový rovná se automaticky vždy lepší. Je lépe a jednodušší jít cestou postupných změn než realizovat jednu revoluci za druhou a dělat změnu pro změnu. V daňové oblasti by zvláště měla být zohledňována praxe a změny v legislativě by problémy měly odstraňovat a nikoli nové problémy přidávat. To se ukazuje například v oblasti daně z příjmů. Je zde určitá mediální zkratka, že současný zákon je hrozný, a aby bylo dobře, bude dostačující, když bude jakýkoliv zcela nový zákon o daních z příjmů. To ale neplatí. Ano, současný zákon jistě není ve všech ohledech dokonalý. Vznikal za zcela jiné společensko-ekonomické situace. Musíme se ale podívat na to, co v praxi v oblasti daně z příjmů skutečně působí problémy a jestli by je nový zákon odstranil. Když jsem viděl některé dřívější návrhy Ministerstva financí, mám vážné obavy, že tomu tak nebylo a nová norma by stávající problémy neodstranila a naopak by zbytečně nové přidala. Věcně se nic nezměnilo, pouze vše bylo jiné, jinde a jinak pojmenováno. Jistě, norma byla legislativně technicky vybroušená. To ale nestačí. Daně nejsou gymnastika. Podle mého názoru nemůže být jediným důvodem zásadní rekodifikace pouze to, že nová norma bude jiná a legislativně technicky dokonalá, když problémy, které v této oblasti jsou, zůstanou a naopak se objeví nové, které do té doby nebyly. Uvedu příklad. Často je kritizováno, že z hlediska pravidel daňové uznatelnosti a neuznatelnosti výdajů v ustanoveních § 24 a § 25 už nestačí ani druhá řada abecedy. Nicméně v minulých návrzích nového zákona došlo pouze k tomu, že ustanovení bylo „rozházeno“ do velkého množství samostatných paragrafů. Tím se ale nevyřeší vůbec nic. Řešením by naopak bylo tato speciální pravidla proškrtat a tím systém zjednodušit. To lze ale bez problémů provést v rámci stávajícího zákona, stejně jako další změny, které skutečně existující problémy odstraní.

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč? Dle mého obecně platí, že každý zákon, který ruší předpis, který reguluje či omezuje podnikání či život, je dobrý zákon. Na druhou stranu a priory v tuto chvíli nevidím žádný daňový předpis, který by bylo nutné zrušit. Případné debaty o zrušení některých daní jsou téma navýsost politické, a na toto pole se nechci pouštět. Domnívám se však, že by mělo dojít k vypuštění a zjednodušení některých částí daňových předpisů, které zbytečně komplikují systém zdanění, resp. obecně podnikání či život lidí. V oblasti daně z příjmů to je například mimo v předchozí odpovědi zmíněný komplikovaný systém posuzování daňové uznatelnosti a neuznatelnosti výdajů také oblast majetku. Zde bych se přimlouval například v souladu i s tím, co jako Komora dlouhodobě navrhujeme, za snížení počtu odpisových skupin či zavedení dobrovolného paušálu (počítaného např. procenty ze vstupní ceny majetku), do jehož výše by nebylo nutné rozlišovat, zda náklady na majetek mají charakter oprav či technického zhodnocení. Z nedaňových předpisů bych jako příklad uvedl vypuštění soukromoprávních sankcí ze zákona o evidenci skutečných majitelů, které dle mého názoru zbytečně komplikují podnikání, přinášejí sporné situace a mohou mít závažné negativní dopady. Ve svém důsledku v mnoha případech nepovedou k cíli právní normy (evidovat skutečné majitele), ale mohou představovat vítaný „náboj“, např. při sporech mezi akcionáři. Zkrátka by právní předpisy měly nejenom podnikání, ale i život usnadňovat a nikoliv jej komplikovat.

Pavel Běhounek Daňový poradce 4. místo v kategorii Nejlepší lektor v daních

Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč? Nemyslím, že je potřeba nových předpisů – ať už daňových či jiných. Spíše bych se zaměřil na aktualizaci těch stávajících, aby odpovídaly dnešní době. A pokud by nebyla daná věc řešitelná výkladem, tak ji řešit doplněním do stávajícího předpisu. Třeba hodně dlouho trvalo, než bylo reagováno na uplatnění výdajů na pohonné hmoty u elektromobilů. V současné době například chybí upřesnění podmínek práce z domova. Poměrně dost práce se udělalo v oblasti digitalizace, ale současná doba by si zasloužila více – např. aby různé formy digitální identifikace (bankovní identita, e-občanky, podpis kvalifikovaným certifikátem) umožňovaly podepsat digitální dokument s důsledky rovnocennými písemnému dokumentu s úředně ověřeným podpisem. Účetnictví je postaveno na poměrně širokém „věrném a poctivém obrazu“ jeho předmětu. To je určitě v pořádku a nebylo by správné předmět účetnictví sešněrovávat společnými pravidly (např. stanovením konkrétní částky ocenění, která by společně pro všechny účetní jednotky byla rozhodující pro zařazení do kategorie dlouhodobého majetku). Na druhou stranu např. judikatura k účtování výnosů u dlouhodobých zakázek v účetnictví nebo kurzových rozdílů k poskytnutým cizoměnovým zálohám ukazuje, že Finanční správa má s pružným předmětem účetnictví problém. Řešením však nejsou nové předpisy včetně nového zákona o účetnictví, ale odborná diskuze mezi účetními odborníky, do které by byla zapojena i Finanční správa a která by vyústila v jasný signál pro daňové poplatníky, která účetní řešení jim umožní splnit účetní požadavky a současně budou bezproblémová při stanovení základu daně z příjmů. Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč? V prvé řadě by bylo namístě, aby média přestala hodnotit práci Parlamentu ČR podle kvantity schválených předpisů nebo dokonce podle počtu paragrafů. Ze své praxe vím, že například připravit přednášku tak, aby v krátkém čase srozumitelně obsáhla vše podstatné z daného tématu, je mnohem náročnější než obsáhlé čtení paragrafů apod. Když už nový předpis přijde, měl by být přijat po zralé úvaze, a pokud přináší administrativní zátěž, současně by ji měl v nějaké jiné oblasti snížit. A zase se zaměřit na obsah (tedy aby se reálně administrativa nerozrůstala) a nikoli na formální kvantitu – tak jak se bohužel v praxi uskutečňuje zásada programu Evropské komise pro účelnost a účinnost právních předpisů REFIT: „jeden předpis zavést a současně jeden předpis zrušit“. Konkrétně bych řekl, že mnohé předpisy přijaté ve snaze bránit praní špinavých peněz, daňovým a dotačním únikům, nadměrně zatěžují ty poctivé. Netvrdím, že by se měl rušit např. zákon o evidenci skutečných majitelů a AML směrnice, určitě by však byla namístě revize těchto předpisů, která by odstranila současnou zbytečnou administrativní zátěž účetních, auditorů, daňových poradců atd.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Téma

Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč? Podle mého názoru je třeba řešit úpravu „GIG ekonomiky“, aby tato činnost dostala přehlednější legislativní rámec. Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč? U daně z příjmů by určitě stálo za pokus zrušit některé daňové výjimky.

Radek Malý FÚ pro Jihomoravský kraj 3. místo v kategorii Daňař roku 2021 v oblasti přímé daně

Který daňový předpis podle vás českému právnímu řádu chybí a proč? Nemohu říct, že by nějaký specifický daňový předpis našemu právnímu řádu chyběl. Spíše naopak, regulace v daňové oblasti je masivní a dlouhodobě pro veřejnost nesrozumitelná. Přikláním se k revizi daňových předpisů ve smyslu jejich zjednodušení a strukturování; to se týká především daní z příjmů, které by měly být lépe pochopitelné jejich jednotlivým adresátům.

Radim Bláha Daňový a právní konzultant, Staněk, Tomíček & Partners 5. místo v kategorii Daňař roku – přímé daně

Který předpis byste naopak z českého práva nejraději vypustil a proč? Vypustil bych především určité části daňových zákonů, které buďto nejsou v praxi vůbec naplňovány, anebo jsou administrativně obtěžující, ovšem bez jasného přínosu pro stát. Mám tím na mysli například obecnou povinnost elektronické evidence tržeb, která zasahuje téměř celý podnikatelský sektor, včetně těch jeho oblastí, u kterých je riziko daňových úniků naprosto zanedbatelné.

Podcast NADANĚ 1. února 2022 začala Komora daňových poradců vydávat podcast naDANĚ s podtitulem „Daňový svět jinak než jej znáte“. Osobnosti a zajímavosti z daňového světa. Zvýšení povědomí o profesi daňového poradce prostřednictvím příběhů zejména daňových poradců a významných osobností spojených s Komorou. Rozhovory doplňují krátká zamyšlení a postřehy z daňového prostředí a života daňových poradců. Podcast můžete sledovat nejen na Komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify, Google Podcast.

moje.kdpcr.cz

Téma

Jana Skálová: „Naše profese stále roste a omlazuje se“ Jana Skálová patřila k prvním daňovým poradcům v České republice, kteří složili zkoušky v roce 1993. V rámci letošního ročníku soutěže Daňař & daňová firma roku se stala Daňovou osobností roku za komerční daňovou sféru. Společnost TPA, kde působí jako partnerka, se pak stala již popáté Nejžádanějším zaměstnavatelem v oblasti daní v soutěži Daňař & daňová firma roku 2021. V rámci soutěže uspěl také Jiří Hlaváč, který se stal Daňovou hvězdou roku v kategorii Přímé daně. „To nejdůležitější, co každá společnost má, jsou její lidé a v poradenství to platí dvojnásob,“ říká v rozhovoru Jana Skálová, která také působí jako členka Prezidia Komory daňových poradců. Co Vás profesně přivedlo k daním? Byl to vždy obor, ke kterému jste směřovala? Vystudovala jsem na Vysoké škole ekonomické v Praze obor účetnictví a první roky mé praxe byly spojeny s tím, že jsem se stala lektorem Svazu účetních pro školení reformy účetnictví.

To byly dva roky plné přednáškové činnosti po celé republice. V této době také vznikla Komora daňových poradců a Komora auditorů. Bohužel vstup do auditorské profese byl spojen s podmínkou minimální pětileté praxe v oboru, na což jsem si musela ještě počkat, a tak jsem se vydala na zkoušky daňových poradců. Ty jsem úspěšně v roce 1993 složila. Mým hlavním moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Téma

působením však byla implementace účetního softwaru a školení klientů, teprve po několika letech jsem přešla na daňovou praxi. Aktuálně jste členkou Prezidia a působíte jako zkušební komisař KDP ČR. Proč jste se rozhodla více zapojit do komorového dění? Spolu s manželem jsme patřili k prvním daňovým poradcům v České republice, kteří složili zkoušky v roce 1993. Tato skupina prvních daňových poradců byla velmi aktivní, hodně z nich se zapojilo do práce pro Komoru daňových poradců, organizovalo školení, prošlapávalo cesty, jak profesi vůbec vykonávat. Prezidium Komory daňových poradců zřídilo odborné sekce, které slouží dodnes jako poradní orgán Prezidiu. Mé začátky práce pro Komoru byly spojeny s vedením sekce účetnictví a teprve po letech práce v této odborné sekci jsem se stala členkou Prezidia. V současnosti jsem zkušební komisař a v Prezidiu KDP je mým hlavním úkolem příprava zkoušek na daňové poradce. Musím říct, že to je práce, které mě baví a naplňuje spojeností. Podařilo se mi vybudovat výborný tým zkušebních komisařů, kteří připravují zkouškové příklady a otázky do testů. Pokud se podívám do sálu při zkouškách, tak vidím, že polovina zájemců o profesi jsou mladí lidé po vysoké škole, takže naše profese stále roste a omlazuje se. Působíte také jako docentka katedry finančního účetnictví a auditingu na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Jaká je nastupující generace účetních, auditorů a daňových poradců? Nastupující generace účetních, auditorů a daňových poradců je výborná. Naši studenti jsou velmi chytří, umí se orientovat a hledat zdroje ke studiu, pokud jim nevyhovuje výklad jednoho učitele, operativně najdou videa se shodnou tematikou a naučí se látku od jiného. Ovládají počítačové nástroje ulehčující práci, umí pracovat s daty, umí najít to podstatné. Mám často radost z diplomových prací, které vznikají pod mým vedením, kdy vidím, jak si student se zadaným tématem poradil, jak získal a zpracoval data a nebojí se vyvozovat pro mne i někdy překvapivé závěry. Prostředí na vysoké škole je povzbuzující, nabité energií a nutí člověka udržovat odbornost a podávat dobrý pedagogický výkon. Po každém semestru si jako garant předmětů mohu přečíst, jak mě a můj výkon studenti ohodnotili. Je to dobrá zpětná vazba, kdy vidím, že některé nové věci, zejména testy online nebo videa, jsou studenty vítány a oceňovány. V rámci společnosti TPA působíte jako partnerka odpovědná za audit a daňové poradenství. Jak na tuto oblast dopadla pandemie koronaviru? Naší velkou snahou v době pandemie bylo, aby naši klienti co nejméně pocítili omezení s pandemií spojená a abychom poskytovali moje.kdpcr.cz

Nastupující generace účetních, auditorů a daňových poradců je výborná. Studenti jsou velmi chytří, umí se orientovat, pracovat s daty a umí najít to podstatné.

naše služby v kvalitě obvyklé pro TPA. Myslím, že se nám to zdařilo, a chtěla bych touto cestou poděkovat našim zaměstnancům za jejich vstřícný a konstruktivní postoj v této nelehké době. Co se týká dopadu na audit a daňové poradenství, tak myslím, že se nevymyká dopadu na jiná odvětví. Jedná se především o urychlení již započatého trendu digitalizace a masivního zavedení práce na dálku. Řada kolegů i klientů se opravdu našla v online jednáních, která pokračují a šetří náklady i čas. Tento způsob práce má však své omezení, přece jen zaškolení nových kolegů je vhodnější provádět osobně v kanceláři. Nyní máme zájem, aby se nám zaměstnanci co nejvíce vrátili z home officu zpět do kanceláří. Takže jsme se rozhodli i upravit naše prostory a provést modernizaci, aby se jim v práci líbilo. Již popáté TPA obhájila v rámci soutěže Daňař & daňová firma roku titul Nejžádanější zaměstnavatel roku. V čem je podle Vás kouzlo firmy? To nejdůležitější, co každá společnost má, jsou její lidé a v poradenství to platí dvojnásob. Proto je pro nás v TPA toto ocenění prestižní a velmi si ho vážíme. Znamená to, že jako zaměstnavatel máme dobré jméno u našich zaměstnanců, a to jak těch současných, tak i u těch potenciálních nebo bývalých. Každoročně k nám nastupuje několik desítek studentů, pro které jsme prvním zaměstnavatelem a u nás si mohou vyzkoušet, zda jim bude vyhovovat práce v auditu, v daních nebo ve vedení účetnictví pro klienty. Mám radost z toho, kolik našich zaměstnanců každoročně chodí na zkoušky daňových poradců,

Téma

tedy z toho, že mají motivaci a chuť profesně dále růst a vzdělávat se. Máme velmi dobré vztahy i s bývalými zaměstnanci, řada z nich po několika letech práce u nás přešla na pozice fi nančních ředitelů, šéfů účtáren či do firemních oddělení daní. Máme tak často možnost je dále potkávat u našich klientů. Ale i pohyb zaměstnanců mezi poradenskými firmami je nutno považovat na normální a zdravý, prostě si chtějí zkusit, zda je všude chleba o dvou kůrkách. Za komerční sféru jste letos v rámci zmíněné soutěže získala titul Daňová osobnost roku. Co vidíte Vy osobně jako své nedávné úspěchy a počiny, které k tomuto ocenění přispěly? Domnívám se, že k mému úspěchu nepřispěly „nedávné“ úspěchy, ale mnoho let školicí a vzdělávací činnosti pro profesi. V současnosti každý, kdo se pohybuje delší dobu v oblasti účetnictví a daní, byl na mém školení. Mám k tomu jednu historku. Před pár lety jsme koupili malý byt na Šumavě. Naši sousedi nás přivítali vínem a vyprávěli, jak mají velkou firmu v Plzni. Naše druhé setkání proběhlo za dva týdny, kdy mne sousedka vítala slovy: „Všechny naše účetní Tě znají, byly na Tvém školení“. Pokud budu na této vtipné notě pokračovala, tak všichni daňoví poradci, kteří za posledních 15 let udělali zkoušky, mne viděli na zahájení písemné části zkoušky, kdy jsem jim kladla na srdce, aby si pečlivě několikrát přečetli zadání příkladů, než se pustí do jejich počítání. Takže předpokládám, že i jejich hlasy přispěly k získání tohoto ocenění. Je podle Vás česká daňová legislativa kvalitní? Nejsem si jista, zda mohu posoudit kvalitu, ale obávám se, že daňová legislativa je velmi složitá. Pokud budu mluvit jen o zákonu o daních z příjmů, tak je to v současnosti takový „slepenec“. Pokud se objevil nějaký výkladový problém, tak to zákonodárce „zalepil“ a přidal další paragraf. Ten nový paragraf mohl sice upravovat něco dobře, ale naráží na další paragraf, který byl na druhém konci zákona, se kterým jde do sporu. Pokud bych použila příklad, tak pokud přechází majetek vkladem nebo fúzí z jedné právnické osoby do druhé, pak obecně platí, že nelze pro daňové účely využít znalecké ocenění tohoto majetku, které ale požaduje obchodní právo, konkrétně zákon o korporacích nebo zákon o přeměnách. Pro daňové účely je nutno převzít původní účetní nebo daňovou hodnotu původního vlastníka, vkladatele nebo zanikající osoby. Toto pravidlo však není v zákoně o daních z příjmů napsáno jako obecná zásada. Musíme tedy hledat jednotlivé paragrafy, které upravují samostatně odpisovaný hmotný majetek, jiný paragraf upravuje nehmotný majetek, jiný zase neodpisovaný majetek, další pak upravuje cenné papíry a podíly. Použití více paragrafů pro stejný účel pak vyvolává výkladové obtíže, protože v některém je něco upraveno trochu jinak nebo je to napsáno šířeji či úžeji.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Jak se pak řeší výkladové problémy? Výkladové problémy se pak musí řešit v prvním kroku nejčastěji na Koordinačním výboru Komory daňových poradců s GFŘ a MF. Tam může docházet ke shodě názorů předkladatelů daňových poradců s Finanční správou, ale často se daňoví poradci dozvědí to, co vlastně slyšet nechtěli. Bohužel ke správnému daňovému postupu je kromě zákona nutno znát důvodovou zprávu, řadu pokynů, judikaturu Nejvyššího správního soudu i závěry Koordinačních výborů. V jaké oblasti je podle Vás nejnáročnější se pro daňové poradce orientovat? Respektive, kterou daňovou oblast vnímáte jako nejdynamičtější? Podle mého názoru to není oblast daní, ale navazující profesní předpisy, které ukládají povinnosti daňovým poradcům ve vztahu k jejich klientům. Mám teď na mysli zejména předpisy, které se týkají oblasti boje proti praní špinavých peněz, a největší novinka – zákon o evidenci skutečných majitelů. Tohle se domnívám je práce pro daňové poradce, která jim nepřinese peníze navíc od klientů, ale jen spousty starostí. V současnosti se doufám již všichni kolegové naučili, jak plnit povinnosti v identifikaci a kontrole klienta. A hle, máme další povinnosti zkoumat, zda má klient uvedeny v evidenci skutečných majitelů své skutečné vlastníky, tedy spíše zda jména v evidenci uvedená nejsou dle našeho názoru chybná nebo odporující našim informacím z jiných zdrojů. Zákon o evidenci skutečných majitelů byl zařazen od října 2021 do zkoušek daňových poradců a Komora bude muset zavést systém kontrol, zda daňoví poradci své povinnosti v této oblasti plní.

doc. Ing. Jana Skálová, Ph.D. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor ekonomické informace a kontrola. V roce 1993 složila zkoušky na daňového poradce a v roce 1995 auditorské zkoušky. Pracuje jako daňový poradce v pozici partnera ve společnosti TPA. Dále působí na Vysoké škole ekonomické v Praze, katedře finančního účetnictví a auditingu. V roce 2003 byla zvolena za člena Prezidia Komory daňových poradců ČR, kde vykonává rovněž funkci zkušebního komisaře. Od roku 2007 pracuje jako zástupce KDP ČR v Národní účetní radě. Je autorkou či spoluautorkou několika knih se zaměřením na provázanost obchodního práva účetnictví a daní z příjmů právnických osob. Odborné veřejnosti je známa zejména svou přednáškovou činností na téma účetnictví a daní, a to pro Komoru auditorů ČR, Komoru daňových poradců ČR a pro veřejné vzdělávací agentury. Publikuje v odborných časopisech.

moje.kdpcr.cz

DAŇOVÉ ZÁKONY A ÚČETNICTVÍ PODLE STAVU K 31. 12. 2021 S PARALELNÍM VYZNAČENÍM ZMĚN OD 1. 1. 2022 Publikace obsahuje úplná znění všech daňových zákonů, zákona o daňovém poradenství, zákona o územních finančních orgánech, zákona o účetnictví a zákona o auditorech. Dále v ní naleznete související vyhlášky, české účetní standardy a vybrané pokyny a informace Ministerstva financí ČR. Publikace je vhodná jako pomůcka ke kvalifikační zkoušce na daňového poradce. Názorné vyznačení změn u všech zákonů umožňuje přehledné porovnání provedených změn v čase, lze ji také využít jako podklad pro vypracování daňového přiznání k dani z příjmů. Cena publikace je 590 Kč vč. DPH + poštovné. Publikaci je možné objednat na www.kdpcr.cz, e-mail publikace@kdpcr.cz, Komora daňových poradců ČR, Kozí 4, 602 00 Brno. Publikaci si můžete také objednat prostřednictvím dlouhodobé objednávky. V tom případě Vám bude obratem zaslána vždy po každém jejím vydání. Poštovné je pro dlouhodobé objednatele zdarma. moje.kdpcr.cz

Majetkové daně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Vstupní cena majetku a nabývací cena u přijímajícího poplatníka Koordinační výbor č. 573/24.03.21 se věnoval stanovení „daňové vstupní ceny“ u majetku a jiných majetkových složek, která je daňově uznatelným výdajem u přijímajícího poplatníka v případě, že tento poplatník převzatý majetek prodá.

Matěj Nešleha Daňový poradce, KODAP Jihlava, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR

ak předkladatelé uvádějí, výše uvedená oblast pro jiný než hmotný a nehmotný majetek nebyla v minulosti řešena a související zákonná úprava v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen zákon o daních z příjmů nebo jen „ZDP“), je velmi strohá. Problematiku je třeba řešit nejen z důvodu vkladu do obchodní korporace, ale také z důvodu vyčlenění tohoto majetku do fundace, ústavu či svěřenského fondu. Především využití svěřenského fondu z nejrůznějších důvodů je stále více aktuálním tématem, a proto je třeba se mu věnovat. A protože jsou svěřenské fondy v poslední době velmi atraktivní způsob, jak schovat majetek (například před nedočkavými dědici), domnívám se, že je netřeba nyní ani představovat. Připomenu jen, že dle § 21f odst. 1 ZDP platí, že pro účely daní z příjmů se na vyčlenění majetku do svěřenského fondu hledí jako na vklad do obchodní korporace. Koordinační výbor se věnuje pouze situacím, kdy jsou předmětem vkladu hmotný a nehmotný majetek podle zákona o daních z příjmů (tj. ještě před účinností novely zákona č. 609/2020 Sb.) cenné papíry a podíly, pozemky a pohledávky. A protože je příspěvek velmi rozsáhlý, pojďme z něj vyzdvihnout jen to důležité, co se týká hmotného a nehmotného majetku a cenných papírů a obchodních podílů.

1.Vklady hmotného majetku Daňovou hodnotou se v případě nabytí hmotného a nehmotného majetku rozumí vstupní cena dle § 29 ZDP. Z této vstupní ceny pak přijímající poplatník (obchodní korporace či svěřenský fond) majetek odpisuje. Pokud je do obchodní korporace vložen nebo do svěřenského fondu vyčleněn hmotný majetek v době kratší než 5 let po jeho nabytí fyzickou osobou, která jej nikdy neměla v obchodním majetku, pak je v souladu s § 29 odst. 8 ZDP vstupní cenou u přijímajícího poplatníka pořizovací cena hmotného majetku fyzické osoby, je-li majetek fyzickou osobou pořízen úplatně. Pokud byl ten stejný majetek fyzickou osobou nabyt bezúplatně (například z důvodu dědictví či daru), pak je vstupní cenou cena hmotného majetku podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen zákon o oceňování majetku), ke dni nabytí tohoto majetku fyzickou osobou, zajímá nás tedy znalecké ocenění ke dni, kdy fyzická osoba hmotný majetek získala v rámci dědického řízení či darem.

Příklad Pan Novotný, nepodnikající fyzická osoba, vyčlenil v roce 2022 do svěřenského fondu dva osobní automobily. První z osobních automobilů pořídil v roce 2020 za 500 000 Kč, druhý osobní automobil získal darem od svého strýce na počátku roku 2019. Pro účely stanovení vstupní ceny, ze které bude svěřenský fond osobní automobily odpisovat, je třeba u osobního automobilu, který pan Novotný pořídil úplatně v roce 2020, použít pořizovací cenu automobilu, tj. částku 500 000 Kč. Vstupní cenou u osobního automobilu, který pan Novotný získal darem od svého strýce, bude hodnota osobního automobilu dle zákona o oceňování majetku ke dni, kdy pan Novotný automobil získal darem, tj. zajímá nás znalecké ocenění z roku 2019.

moje.kdpcr.cz

Majetkové daně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Ke vkladu hmotného majetku do obchodní korporace či k vyčlenění do svěřenského fondu však může dojít i v době delší než 5 let po jeho nabytí fyzickou osobou. Předpokladem je opět skutečnost, že majetek není a nikdy nebyl součástí obchodního majetku fyzické osoby. V takovém případě není možné aplikovat § 29 odst. 8 ZDP, neboť ten se věnuje pouze situaci, kdy k převodu dojde do 5 let od nabytí hmotného majetku fyzickou osobou. Aplikovat musíme § 29 odst. 1 písm. d) ZDP a u přijímajícího poplatníka stanovit vstupní cenu ve výši reprodukční pořizovací ceny, tj. stanovíme cenu ke dni vkladu do obchodní korporace či ke dni vyčlenění majetku do svěřenského fondu. Situace je jiná, pokud se jedná o majetek, který měla fyzická osoba zahrnutý ve svém obchodním majetku, v takovém případě přebírá přijímající poplatník vstupní cenu, ze které odpisoval původní odpisovatel. Přijímající poplatník je v tomto případě povinen zachovat způsob odpisování a v započatém odpisování pokračuje, to vyplývá z § 30 odst. 10 písm. b) bod 1 ZDP. Totožné se aplikuje za předpokladu, že byl majetek před vkladem či vyčleněním v obchodním majetku právnické osoby. V případě, kdy vkladatel nezapočal odpisování vloženého hmotného majetku, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku vstupní cena, ze které by vkladatel odpisy uplatňoval.

2. Vklady nehmotného majetku Vycházíme zde z předpokladu, že se jedná o nehmotný majetek ve smyslu § 32a zákona o daních z příjmů, který byl platný před účinností novely zákona č. 609/2020 Sb. Upozorňuji zde na přechodná ustanovení zákona č. 609/2020 Sb., bod č. 10, dle kterých platí, že na nehmotný majetek pořízený před 1. lednem 2021 a na jeho technické zhodnocení se použije zákon o daních z příjmů ve znění účinném před 1. lednem 2021. Je-li předmětem vkladu do obchodní korporace či vyčlenění do svěřenského fondu nehmotný majetek, pak nabyvatel vkladu pokračuje dle § 32a odst. 4 ZDP (ve znění účinném před 1. lednem 2021) v odpisování započatém původním odpisovatelem. Předpokladem je skutečnost, že měla fyzická nebo právnická osoba nehmotný majetek zahrnutý ve svém obchodním majetku a mohla jej odepisovat. Zdůraznit je třeba skutečnost, že nabyvatel může odepisovat pouze za předpokladu, že měl vkladatel právo nehmotný majetek odpisovat. Nabyvatel vkladu (nebo vyčlenění) přebírá od vkladatele původní vstupní cenu a pokračuje v odpisování, pozor na skutečnost, že u nabyvatele nebude vstupní cenou daňová zůstatková cena, on přebírá samostatně vstupní cenu a samostatně odpisy již uplatněné u vkladatele. Zde je vhodné také upozornit na skutečnost, že nehmotný majetek mohl dle dříve platného § 32a ZDP odpisovat pouze poplatník, který vede účetnictví, tj. nehmotný majetek nemohl například odpisovat poplatník – fyzická osoba – který vede daňovou evidenci, u toho byl výdaj na pořízení nehmotného majetku jednorázovým výdajem dle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP. moje.kdpcr.cz

Vklad nebo vyčlenění nehmotného majetku může také provést fyzická osoba nepodnikatel, v takovém případě se použije analogie pro hmotný majetek. Použití analogie v tomto případě vychází z dříve platného § 32a odst. 7 ZDP, kde je uvedeno, že není-li v zákoně o daních z příjmů stanoveno jinak, použijí se pro nehmotný majetek ustanovení pro hmotný majetek.

3. Vklady cenných papírů a podílů Na úvod je třeba uvést, že § 10 odst. 5 ZDP a § 24 odst. 7 ZDP se této situace netýkají, neboť ty řeší nabývací cenu z vkladatele, nikoli u nabyvatele cenných papírů či podílů. Určení nabývací ceny cenného papíru a podílu je u příjemce vkladu (obchodní korporace či svěřenského fondu) důležité především v situaci, kdy budeme řešit výši daňově uznatelného výdaje v případě prodeje cenných papírů či obchodních podílů. Na významu tato otázka ztrácí v situaci, kdy je související příjem od daně z příjmů osvobozen, to však dejme na chvíli stranou. Při prodeji cenných papírů nabytých vkladem do obchodní korporace či vyčleněním do svěřenského fondu ze soukromého majetku fyzické osoby (tj. nejedná se o cenné papíry, které by byly součástí obchodního majetku fyzické osoby) je relevantní § 24 odst. 2 písm. r) ZDP. Daňově uznatelným výdajem tedy bude hodnota cenného papíru zachycená v účetnictví nabyvatele (prodávajícího), a to ke dni uskutečnění prodeje. V tomto případě se neuplatní § 24 odst. 11 ZDP, dle kterého platí, že výdaj lze uplatnit jen do výše hodnoty majetku (cenného papíru či obchodního podílu) evidované v účetnictví nebo v daňové evidenci u původního vkladatele. Pojďme prodat obdobný cenný papír či obchodní podíl, tentokrát však za předpokladu, že se jedná o cenný papír či obchodní podíl vložený do obchodní korporace či vyčleněný do svěřenského fondu z majetku účetní jednotky nebo fyzické osoby, která měla majetek (cenný papír nebo obchodní podíl) ve svém obchodním majetku. V takovém případě se uplatní kombinace ustanovení § 24 odst. 2 písm. r) ZDP a § 24 odst. 11 ZDP. Daňově uznatelný výdaj je limitován hodnotou cenného papíru nebo obchodního podílu evidovaného v účetnictví nebo daňové evidenci u vkladatele. To může mít praktický význam především v situaci, kdy je cenný papír nebo obchodní podíl v účetnictví nabyvatele oceněn reprodukční pořizovací cenou ke dni vkladu nebo vyčlenění.

4. Namísto závěru To byla jen část otázek, kterými se výše uvedený příspěvek zabýval, problém je skutečně rozsáhlý, a pokud budeme řešit prodej majetku nabytého vkladem do obchodní korporace či vyčleněním do svěřenského fondu, je dobré mít tento příspěvek po ruce, neboť nám může ušetřit spoustu času při analýze souvisejících ustanovení zákona o daních z příjmů.

Recenze

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Komentář k dani z nemovitých věcí s příklady 2022 Komentář k dani z nemovitých věcí s příklady 2022 je aktuálně na knižním trhu unikátní publikací díky svému zaměření na problematiku daně z nemovitých věcí.

omentář srozumitelným způsobem vykládá jednotlivá ustanovení zákona o dani z nemovitých věcí. Autorka přitom při výkladu respektuje aktuální metodiku Generálního finančního ředitelství zveřejňovanou na internetové stránce Finanční správy České republiky, ze které vychází správa daně na celém území České republiky. Komentář také popisuje legislativní vývoj jednotlivých ustanovení zákona v předcházejících zdaňovacích obdobích a doplňuje text o anotace vybraných rozhodnutí (zejména Nejvyššího správního soudu), což umožňuje hlubší pochopení dané problematiky. Bonusem jsou pak i upozornění na platné novely zákona účinné pro budoucí zdaňovací období. Komentář dále obecnou právní úpravu dává do vzájemných souvislostí s běžnou aplikační praxí, kterou vhodně modeluje na 150 situačních příkladech s řešením. V závěru publikace jsou navíc zařazeny komplexní příklady zdanění nemovitých věcí s řešením ve formě vyplněného daňového přiznání a dále příklady obdobné příkladům zadávaným u kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejichž plusem je zejména zpracování řešení do výpočtových listů, které je u zkoušek před tiskopisy Ministerstva financí upřednostňováno. Příklady z praxe jsou autentické, a to zejména díky dlouholeté praktické zkušenosti autorky v této oblasti.

Komentář je tak praktickou metodickou příručkou, kterou ocení jak laici či studenti, tak zkušení daňoví odborníci, kteří se zajímají o problematiku zdanění pozemků, staveb a jednotek v České republice. Autorka do textu publikace zařadila také internetové odkazy na vybrané relevantní zdroje, které jsou zvlášť cenné v e-bookové verzi. Komentáři lze navíc přiznat určitou nadčasovost, minimálně po dobu, ve které lze tuto daň stanovit. Právní stav publikace je k 1. 1. 2022. Ing. Věra Engelmannová Název: Komentář k dani z nemovitých věcí s příklady 2022, 2. vydání Autorka: Ing. Jana Procházková Vydal: Účetní Portál, 2022, Počet stran: 278 ISBN 978-80-7682-000-5 (váz.), ISBN 978-80-88128-97-7 (pdf)

Sledujte Komoru daňových poradců ČR na sociální síti Linkedin 32

moje.kdpcr.cz

CYRRUS FX realizuje měnové konverze Aktuálně / za nejvýhodnější směnné kurzy e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

3/2022

Společnost CYRRUS FX působí na českém trhu více než 12 let a stala se významnou součástí ﬁnanční skupiny CYRRUS GROUP. Čím přesně se zabýváte? Naší specializací jsou měnové konverze, které zprostředkováváme pro více jak 6 500 našich klientů. Kromě směny deviz zajišťujeme také zahraniční platby v cizích měnách, případně inkasa ze zahraničí. Naši klienti tak nemusí mít otevřené cizoměnové účty, ale mohou tyto devizové operace realizovat přímo přes nás. Jaký je hlavní důvod, proč klienti využívají vašich služeb? Jednoznačně měnový kurz. To je to hlavní, co našim klientům nabízíme. Úspora na měnových konverzích. Například oproti kurzovním lístkům bank se dostáváme klidně o 50 haléřů lépe na měnovém páru EUR/CZK, ale lepší kurz jsme schopni nabídnout většině našich potenciálních klientů, ať už aktuálně využívají jakékoliv řešení. Pokud klientovi nabídneme horší kurz, samozřejmě s námi konverzi nikdy neudělá. I proto je naše služba tolik pozitivní, protože klient s námi vždy ušetří. Kdo tedy jsou převážně vaši klienti? Jedná se pouze o společnosti, nebo spolupracujete i s fyzickými osobami? Naším klientem může být víceméně kdokoliv. Primárně spolupracujeme s menšími a středními ﬁrmami, ale naším klientem může být i fyzická osoba. Největší význam to má

samozřejmě pro podnikatele, kteří dělají pravidelné konverze. U nich bude také úspora zajímavější, díky větším objemům transakcí, než mají fyzické osoby, které si mění například jednou ročně na dovolenou. Když už zmiňujete částky, kolik musí klient směnit, aby se mu konverze u vás vyplatila? Vyplatí se každému. Nemáme žádné minimum, nebo maximum na měnové konverze. I pokud klient dělá 1-2 tisíce EUR, má už smysl, aby se na nás obrátil. Proč by měli daňoví poradci doporučovat vaše služby svým klientům? Jako hlavní důvod vidím úsporu peněz jejich klientů. Pokud mají klienty, kteří řeší měnové konverze, díky nám mají možnost jim nabídnout lepší a levnější řešení. Navíc jak už jsem zmínil, naše služba je veskrze užitečná, takže daňoví poradci rozhodně stoupnou v očích svých klientů. Zároveň externím zprostředkovatelům nabízíme polovinu z našeho výnosu, takže i ﬁnančně to pro ně může být velmi zajímavé. To vidím ovšem jako druhořadý důvod, primárně by mělo jít o dobrou službu pro klienta, až poté o provizi pro zprostředkovatele. Službu nám přiblížil obchodní ředitel společnosti CYRRUS FX Marek Pojezný.

Partnerský program pro daňové poradce Nejlepší kurzy zahraničních měn, pravidelné výhledy vývoje kurzů, jednoduchá a užitečná služba pro klienty daňových poradců. Pro více informací nás kontaktujte +420 538 705 787 moje.kdpcr.cz

www.cyrrus-fx.cz

fxiz@cyrrus.cz 33

DPH

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Neomezené důkazní břemeno při prokazování nároku na odpočet DPH? V posledních měsících se často u plátců DPH objevují ze strany finančních úřadů výzvy k prokázání oprávněnosti nároku na odpočet DPH u vybraných přijatých plnění, typicky u služeb. Jaké jsou vůbec mantinely toho, co daňový subjekt prokazuje? Má také někdy povinnost prokazovat něco správce daně? Zuzana Tregnerová

Jan Kotala

Daňový poradce, EK Partners

Partner, daňový poradce, EK Partners

Začněme příklady z praxe. Uvedené výňatky jsou z textu výzev, které obdržely různé daňové subjekty (plátci DPH) za posledních pár měsíců:

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Výzvy se nejčastěji týkají prokázání nároku na odpočet u přijatých služeb. Z těch, které se dostaly do naší sféry, vyplývá, že správci daně chtějí po plátci prokázat velice široké spektrum informací, a to ideálně v písemné podobě. V případě nedoložení požadovaného objemu dokumentů je plátcům následně nárok na odpočet odmítán. Přitom je pro ně mnohdy téměř nemožné doložit požadované detaily zpětně.

1. Nárok na odpočet 1.1. Kdy vzniká nárok na odpočet DPH? Na úvod si pojďme stručně připomenout základní principy nároku na odpočet. Nárok na odpočet DPH je základním právem každého plátce, které vyplývá z podstaty systému DPH. Zaměříme-li se na transakce, ke kterým jsou typově vydávány výzvy v rozsahu uvedeném výše1, pak dle ustanovení § 72, odst. 1, zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, (ZDPH) je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění ve smyslu písmene a). Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet pak stanoví § 73 odst. 1, písm. a) ZDPH. Ten uvádí, že je plátce pro uplatnění nároku na odpočet daně povinen mít daňový doklad vystavený jiným plátcem. Dále ustanovení § 73 odst. 5 ZDPH určuje, že v případě, kdy neobsahuje „doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem“. Podmínky pro vznik a uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu lze tedy rozdělit do dvou kategorií – na hmotněprávní a formální. Pokud je plátce obě naplní, není důvodem mu nárok na odpočet nepřiznat. O uvedeném svědčí i judikatura Soudního dvora Evropské unie (SDEU). Ten ve svých rozsudcích opakovaně rozhodl, že je nárok na odpočet daně daný článkem 167 a dalšími články Směrnice2 nedílnou součástí systému DPH a v principu nesmí být omezen. Příkladem může být rozsudek C-516/14 Barlis 063. Prokázáním nároku na odpočet daně se zabýval i Nejvyšší správní soud (NSS) v rozsudku 5 Afs 65/2013-79, který se ve svých závěrech shoduje s SDEU: „Nejvyšší správní soud konstatuje, že i přes zákonné restrikce týkající se formalit, je odpočet daně základním právem plátce, které plyne ze samotné podstaty systému DPH, lze jej proto odmítnout jen ze závažných důvodů, nikoli z důvodů formálních a nad rámec mantinelů daných Šestou směrnicí, resp. Směrnicí Rady 2006/112/ES, ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“ Současně v rozsudku č. j. 7 Afs 55/2011-87 ze dne 29. 12. 2011 NSS jednoznačně uvedl, že nárok na odpočet lze prokázat i dalšími způsoby: „... I v daňovém řízení ovšem může k prokázání určitých skutečností postačovat i řetězec nepřímých důkazů, tedy ve svém moje.kdpcr.cz

DPH

souhrnu logická, ničím nenarušená a uzavřená soustava vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících nepřímých důkazů, které vcelku shodně a spolehlivě dokazují skutečnost nebo skutečnosti, které jsou v takovém příčinném vztahu k dokazované skutečnosti, že z nich je možno vyvodit jen jediný závěr a současně vyloučit možnost jiného závěru (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 24. 3. 1970, sp. zn. 7 Tz 84/69, zveřejněné pod č. 38/1970 Sb. rozh. tr.).“ Zjednodušeně je tedy možné shrnout, že nárok na odpočet daně na vstupu lze uplatnit při splnění následujících podmínek: 1) poskytovatelem plnění byl plátce, 2) plnění bylo poskytováno na základě daňového dokladu, kterým příjemce plnění disponuje, 3) k plnění reálně došlo a daňový subjekt je schopen jej dokázat.

1.2. Prokázání nároku na odpočet – důkazní břemeno V případě prokázání nároku na odpočet nese důkazní břemeno primárně daňový subjekt. To vyplývá z § 92, odst. 3 zákona č. 280/2009., Sb. daňového řádu (DŘ), podle kterého „prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení a dalších podáních“. Na zmíněné ustanovení logicky navazuje i judikatura NSS, která tuto skutečnost vymezuje takto: „Daňové řízení je tedy postaveno na zásadě, že každý daňový subjekt má povinnost daň přiznat, tzn. že nese břemeno tvrzení, a povinnost svá tvrzení doložit, tzn. že nese břemeno důkazní. Svá tvrzení daňový subjekt prokazuje zejména svým účetnictvím a jinými povinnými evidencemi a záznamy“ (viz rozsudek č. j. 1 Afs 87/2016-45 ze dne 19. 1. 2017). V případě, že má správce daně pochybnosti o oprávněnosti nároku na odpočet, mělo by mezi správcem daně a daňovým subjektem docházet k níže uvedenému dialogu a s ním souvisejícímu přenosu důkazního břemene: a) V první fázi daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které sám tvrdí nebo k jejichž prokázání byl správcem daně vyzván (§ 92 odst. 3 a 4 DŘ). Nejdříve jde o tzv. „dokladové dokazování“, tj. doložení svých tvrzení především formálně bezvadnými doklady, účetnictvím a jinými povinnými záznamy. b) Správce daně však může vyjádřit pochybnosti ohledně věrohodnosti, průkaznosti, správnosti či úplnosti dokladů, účetnictví a jiných důkazních prostředků uplatněných daňovým subjektem (§ 92 odst. 5 písm. c) DŘ). Podotýkáme, že správce daně neprokazuje, že údaje o určitém účetním případu jsou v účetnictví daňového subjektu zaznamenány v rozporu se skutečností, ale prokazuje

1 Poskytnutí služeb jiným plátcem s místem plnění v tuzemsku. 2 Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. 3 Viz zejména body 40)–44) rozsudku.

DPH

toliko existenci vážných a důvodných pochyb, které činí účetnictví nevěrohodným, neúplným, neprůkazným nebo nesprávným. c) Pokud správce daně unese své důkazní břemeno, je opět na daňovém subjektu, aby jinými důkazními prostředky prokázal pravdivost svých tvrzení, a rozptýlil tak pochybnosti správce daně, popř. aby svá tvrzení korigoval. Doplňme, že správce daně je při dokazování vázán zásadou volného hodnocení důkazů (§ 8 odst. 1 DŘ). Každý důkaz by měl posuzovat dle této zásady jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Přitom by měl přihlédnout ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo.

1.3. Mantinely důkazního břemena daňového subjektu Pokud je cílem správce daně zjištění vzniku nároku na odpočet, pak by neměl jít dle názoru autorů cestou příliš obsáhlých výzev. Důvodem je fakt, že důkazní břemeno daňového subjektu nemůže být vykládáno extenzivně jako bezbřehé. 1. Pouze na skutečnosti, které se týkají jeho samého, nikoliv povinnosti jiného daňového subjektu: Důkazní břemeno daňového subjektu neznamená, že musí prokazovat cokoliv, co je pro správné zjištění a stanovení daně podstatné, nýbrž jen skutečnosti, které sám uvádí (tvrdí). Na zákonné mantinely toho, co má daňový subjekt prokázat ve vztahu ke svým tvrzením, upozorňuje i NSS č. j. 5 Afs 60/2017-60 ze dne 30. 1. 2018 (sbírkové věty): „I. Požadavek evropské judikatury týkající se prověřování věrohodnosti obchodních partnerů v řetězci nelze extenzivně a bezmezně rozšiřovat. Taktéž nelze extenzivně dovozovat, že se má jednat o nekonečně dlouhý řetězec osob, kam až by měla povědomost osoby povinné k dani, která zdanitelné plnění uskutečnila, a její „obezřetnost“ sahat. II. Znakem podvodu ve smyslu evropské judikatury je zjednodušeně řečeno skutečnost, že jeden z účastníků daň neodvede a další si ji odečte; tím v podstatě dochází k narušení daňové neutrality. Nelze však stricto sensu za „jednoho“ a „dalšího“ automaticky považovat „kteréhokoli“ z účastníků v řetězci obchodů, ale vždy je třeba hledat skutkové souvislosti a příčinnou souvislost mezi neodvedením daně a nárokováním odpočtu a prokázáním vědomosti o skutečnostech svědčících možnému podvodnému jednání za účelem vylákání odpočtu na dani mezi těmito subjekty. Opačným způsobem by byla zcela nepřípustně zakládána objektivní daňová odpovědnost kteréhokoli subjektu zapojeného v obchodním řetězci a odpovědnost za pohyb a osud zboží. … IV. Má-li být daň správně stanovena (§ 1 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), zahrnuje to samozřejmě i to, že je stanovena právě tomu, komu daňová povinnost v té které výši ze zákona svědčí. Při výběru daní při respektování zákonných jakož i ústavně vymezených limitů nelze akcepto-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

vat přístup správce daně, který postupuje tak, že daň vyměří fakticky „komukoli“, resp. upřednostňuje její vybrání u toho daňového subjektu, u něhož je to z hlediska vymahatelnosti práva jednodušší a je zjevné, že daňový výnos bude zaručen.“ Jako další příklad pak lze uvést rozsudek NSS č. j. 5 Afs 83/201246 ze dne 23. 8. 2013: „Důkazní břemeno stěžovatele přitom není bezbřehé; naopak je omezeno principy fungování jednotného trhu. Stejně jako si stěžovatel, jakožto dodavatel, nemůže při svých obchodních aktivitách počínat neopatrně, neboť by pak nebyl schopen prokázat dobrou víru, resp. musí přijmout ‚všechna opatření, která po něm mohou být rozumně požadována, aby zajistil, že operace, kterou provádí, jej nepovede k účasti na daňovém podvodu‘, je i stát při prosazování svých zájmů (řádný výběr DPH) povinen brát výše uvedené principy na zřetel. Důkazní břemeno daňového subjektu, tj. přijetí ‚všech‘ opatření, tak může být státem vynucováno pouze s respektem k základním svobodám zavedeným Smlouvou o fungování EU, jako je zejména volný pohyb zboží.“ Z rozsudku NSS č. j. 2 Afs 160/2006-75 ze dne 5. 4. 2007 pak konečně vyplývá, že správce daně musí mít pro své tvrzení o neunesení důkazního břemene daňovým subjektem oporu ve spisovém materiálu. Jedině tak dostojí své povinnosti podle § 92, odst. 5 DŘ. 2. V přiměřeném objemu a rozsahu: K nepřiměřenosti objemu důkazního břemene se vyjádřil i Ústavním soud, viz nález I. ÚS 173/13-1 ze dne 20. 8. 2014: „… pokud je důkazní standard požadovaný pro prokázání určité skutečnosti tvrzené žalobcem, jako jednou stranou řízení, zcela nepřiměřeně vysoký, tak v důsledku je i důkazní břemeno kladené na tohoto účastníka řízení zjevně nepřiměřené a dochází k porušení jeho práva na rovnost v řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny“. Dále odkazujeme na rozsudek MS Praha ze dne 31. 8. 2006, č. j. 11Ca 224/2006-92: „Pokud žalobce v daňovém řízení v souladu s § 31 odst. 9 zák. o správě daní a poplatků předložil doklady o přijetí zdanitelného plnění, tedy faktury, doklady o zaplacení části zboží, skladové karty, doklady o využití dodaného materiálu, jde o podklady, které lze při tomto druhu obchodního vztahu mezi podnikateli považovat za obvyklé pro prokázání jeho existence. Při běžném obchodním styku nelze po odběrateli spravedlivě požadovat, aby při odběru zboží, jako je stavební materiál, zkoumal, zda je dodavatel skutečným vlastníkem věcí, které se staly předmětem kupní smlouvy, a od koho a na základě jakého právního titulu tyto věci prodávající nabyl. K tíži daňového subjektu nemohou jít pochybení dodavatele zboží, která se týkají zcela jiného obchodněprávního vztahu.“ Pozn.: Autoři článku samozřejmě vnímají, že „rozumný“ rozsah a objem není nikde v legislativě definován. Správce daně by tedy měl dle jejich názoru přihlédnout k individuální pozici každého kontrolovaného subjektu. 3. S přihlédnutím k časovému odstupu mezi kontrolou a prokazovanou skutečností: Souladně také rozhodnutí NSS č. j. 8 Afs 23/2018 ze dne 16. 1. 2020 (zveřejněno ve Sbírce rozhodmoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

nutí NSS pod číslem 3976/2020 Sb. NSS). Sbírková věta zde zní: „Důkazní povinnost, kterou podle § 92 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, nese daňový subjekt, nedosahuje povinnosti prokázání tvrzených skutečností s absolutní jistotou, ale postačí prokázat dostatečnou míru pravděpodobnosti. Ta bude zpravidla naplněna, pokud bude možné z provedených důkazů učinit daný závěr bez vážných pochybností, přičemž je třeba zohlednit i čas uplynulý od doby, kdy prokazované skutečnosti nastaly.“ Stále nicméně platí, že pro prokázání nároku na odpočet je vhodné auditní stopu v rozumné míře u nejvýznamnějších dodavatelů udržovat. Jedná se zjednodušeně o shromažďování důkazních prostředků k tomu, že přijaté plnění bylo skutečně poskytnuto. Nejčastěji se jedná o objednávky, smlouvy, e-mailovou komunikaci či jinou dokumentaci4.

2. Daňový podvod a zneužití práva Uvedené rozložení důkazního břemene však neplatí vždy. V některých případech leží důkazní břemeno na správci daně. To platí i pro případ prokázání účasti daňového subjektu na daňovém podvodu na DPH. Obdobně stíhá důkazní břemeno správce daně v případě, pokud je ze strany daňového subjektu zneužito právo. Pozn.: Autoři jsou si plně vědomi, že jak účast na daňovém podvodu z pohledu DPH, tak institut zneužití práva jsou samy o sobě samostatným tématem, které by vydalo na samostatný článek. Jejich detailní rozbor však není cílem tohoto příspěvku.

2.1. Co rozumíme daňovým podvodem na DPH? Jako daňový podvod (resp. podvod na dani z přidané hodnoty) vymezuje zjednodušeně judikatura SDEU situaci, kdy jedním daňovým subjektem není odvedena určitá částka získaná jako daň z přidané hodnoty a druhý daňový subjekt si ji čerpá za nestandardních okolností. Obdobně podvod na dani z přidané hodnoty chápe i NSS, který podvodem na dani z přidané hodnoty vymezuje situaci, v níž jeden z účastníků neodvede státní pokladně vybranou daň, další si ji odečte, a to za účelem získání zvýhodnění, které je v rozporu s účelem Směrnice, neboť uskutečněné operace neodpovídají běžným obchodním podmínkám (viz např. rozsudek NSS č. j. 9 Afs 111/2009-274 ze dne 21. 4. 2010). Z dostupné judikatury lze dovodit, že daňovým podvodem je obecně takové jednání daňového subjektu, které kumulativně naplňuje následující znaky: jednáním daňového subjektu dojde k porušení zákona; daňovému subjektu je v důsledku jeho jednání vyměřena nižší daň, resp. k vyměření této daně vůbec nedojde, a jediným účelem jednání daňového subjektu je získání daňové výhody (jednání daňového subjektu nemá ekonomický či jiný racionální účel). Pro úplnost připomeňme, že v praxi se pro testování účasti moje.kdpcr.cz

DPH

Pro prokázání nároku na odpočet je vhodné auditní stopu v rozumné míře u nejvýznamnějších dodavatelů udržovat. Zjednodušeně jde o shromažďování důkazních prostředků, že přijaté plnění bylo skutečně poskytnuto. daňového subjektu na daňovém podvodu a zachování nároku na odpočet používá tzv. „Axel Kittel test“. Jeho základem je judikatura SDEU5. Aby byl dle tohoto testu odepřen nárok na odpočet z titulu účasti na daňovém podvodu, měly by být kladně zodpovězeny následující otázky: 1) Vznikla k dnešnímu dni daňová ztráta? 2) Pokud ano, je daňová ztráta důsledkem podvodného jednání? 3) Pokud je ztráta důsledkem podvodného jednání, byly zkoumané transakce daňového subjektu s tímto jednáním spojeny? 4) Pokud byly zkoumané transakce s podvodným jednáním spojeny, věděl o tom či vědět mohl a měl daňový subjekt? V prvních třech případech tíží důkazní břemeno správce daně. Ten by měl mít pro odpovědi na ostatní otázky odpovídající oporu ve spisu6. O uvedeném svědčí také sbírková věta rozsudku NSS č. j. 5 Afs 60/2017-60 ze dne 30. 1. 2018 V. Skutečnost, že daňový subjekt mohl vědět, měl vědět, či dokonce přímo věděl o veškerých popsaných objektivních okolnostech (týkajících se osob a dílčích transakcí od jeho smluvního dodavatele odlišných), které následně žalovaný zjistil, a z čeho tak žalovaný usuzu-

4 K rozsahu a obsahu auditní stopy se vyjádřilo i Generální finanční ředitelství ve svém dokumentu č. j. 10148/13/7001-21000-506729 ze dne 27. 3. 2013, který lze najít i na webových stránkách Finanční správy. 5 Rozsudek SDEU ve spojených věcech C-439/04 a C-440/04, Axel Kittel proti belgickému státu a belgický stát proti Recolta Recycling SPRL, ze dne 6. 7. 2006. 6 Viz například rozsudek NSS č. j. 6 Afs 170/2016 ze dne 5. 10. 2016.

DPH

je, prokazuje zásadně vždy správce daně. Pokud daňový subjekt předestře své verze podložené relevantními skutečnostmi o tom, že obchodní transakce či některé její části byly v rámci jeho běžné obchodní praxe standardní, je naopak na správci daně, aby přesvědčivě odůvodnil, že se o běžnou obchodní praxi nejednalo a na základě čeho tak usuzuje. Poslední z uvedených otázek je v praxi známa jako „test dobré víry“ a je jedinou ze čtyř uvedených, kdy důkazní břemeno tíží daňový subjekt. Pokud daňový subjekt prokáže, že přijal rozumná opatření proto, aby maximálně snížil svoje riziko zapojení do daňového podvodu, nelze mu nárok na odpočet upřít7.

2.2. Co rozumíme zneužitím práva? Cílem poměrně nedávno zákonně zavedeného institutu zneužití práva je zabránit výkonu práva daňovým subjektem, který by využil „omylnost“ zákonodárce a mezer v legislativě. Na rozdíl od pojmu daňový podvod je tento institut od 1. 4. 2019 zakotven přímo v legislativě, konkrétně se jedná o ustanovení § 8, odst. 4 zákona DŘ a navazující § 92, odst. 5 písm. f) DŘ. V evropské judikatuře je tento institut nicméně zaveden již léta8. Zneužití práva je začleněno mezi základní zásady správy daní a v zákoně je vymezeno takto: „Při správě daní se nepřihlíží k právnímu jednání a jiným skutečnostem rozhodným pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.“ Současně bylo upraveno důkazní břemeno správce daně, kdy dle § 92, odst. 5, písm. f) DŘ): „Správce daně prokazuje … f) skutečnosti rozhodné pro posouzení účelu právního jednání a jiných skutečností rozhodných pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.“

2.3. Účast na daňovém podvodu nebo zneužití práva – vliv na nárok na odpočet Jak již bylo naznačeno, účast daňového subjektu na daňovém podvodu, případně zneužití práva, má za následek omezení jeho nároku na odpočet. Pokud má správce daně indicie o zasažení

7 K tomu viz například známé rozsudky SDEU C-439/04 a C-440/04 Kittel a Recolta (spojené věci) ze dne 6. července 2006 nebo NSS 1 Afs č. j. 53/2016 ze dne 15. února 2017. 8 Viz například rozsudky SDEU C-110/99 Emsland-Stärke ze dne 14. prosince 2000 nebo C-255/02 Halifax ze dne 21. února 2006. 9 Například rozsudky NSS č. j. 1 Afs 26/2012-34 ze dne 30. 5. 2012 (cena obvyklá, neznámý trh, nestandardní platby), NSS č. j. 4 Afs 233/2015-21 ze dne 28. 1. 2016 (zjištění nestandardností bez zvýšení opatrnosti), NSS č. j. 2 Afs 55/2016-38 ze dne 31. 8. 2016. (úhrada správcem daně na nezveřejněné bankovní účty). 10 Informace je běžně dostupná na stránkách Finanční správy: (https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridanehodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/ruceni). 11 Příklad viz úvod článku.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

dodavatelsko-odběratelského řetězce podvodem na DPH, měl by dle názoru autorů přistoupit k aplikaci Axel Kittel testu. Jedině tento nástroj považují autoři článku za odpovídající. V praxi se lze bohužel setkat i s případy, kdy správce daně použije namísto tohoto institutu obsáhlé výzvy, jejichž příklad jsme uvedli na začátku textu. Postup správce daně při identifikaci daňového podvodu by měl probíhat takto: 1) Nashromáždění dostatku důkazních prostředků pro zodpovězení prvních třech otázek Axel Kittel testu. Důkazní břemeno tíží správce daně 2) Pokud jsou tyto zodpovězeny kladně, pak je třeba se zabývat testem dobré víry. V tomto kroku by měl daňový subjekt prokázat přijetí dostatečných opatření pro zamezení účasti na daňovém podvodu, aby si nárok na odpočet udržel. Důkazní břemeno tíží daňový subjekt Teprve pokud přijetí dostatečných opatření daňový subjekt neprokáže, lze až v poslední fázi tohoto procesu odejmout daňovému subjektu nárok na odpočet. K druhé fázi (přijetí dostatečných opatření, která mohou být rozumně vyžadována), používají správci daně tzv. znalostní test. Jeho základem byla judikatura NSS9, která indikuje skutečnosti, z nichž by mohlo být patrné zasažení dodavatelsko-odběratelského řetězce podvodem. Tyto skutečnosti jsou také shrnuty v informaci GFŘ týkající se vzniku institutu ručení č. j. 3308/13/7001-21002-012287, ve znění Dodatku č. 1 č. j.: 70 857/17/7100-20118-012287 ze dne 3. 8. 201710. Proto z praktického pohledu vidíme jako vhodné si u větších dodavatelů zavést pro jistotu prevenci a pravidelnou kontrolu.

Závěrem Vrátíme-li se k výše uvedenému rozložení důkazního břemene, vyplývá nám, že: v případě prokázání nároku na odpočet leží těžiště dokazování na daňovém subjektu; nicméně v případě prokázání účastni na daňovém podvodu / zneužití práva leží převážně na správci daně. Na daňovém subjektu je pouze prokázání přijetí rozumných opatření. Tyto dvě situace by v praxi neměly být zaměňovány. Hlavním důvodem jsou rozsah i obsah důkazního břemene daňového subjektu i správce daně, které jsou v obou případech významně odlišné. V praxi se však obě situace zaměňují, respektive směšují. V důsledku toho jsou pak ze strany správce daně používány nepřiléhavé instituty – například právě rozsáhlé výzvy11 namísto aplikace Axel Kittel testu v případech, kdy se lze na základě poznatků z kontroly domnívat, že je dodavatelsko-odběratelský řetězec zasažen daňovým podvodem. Je také zapotřebí brát zřetel na to, že důkazní břemeno daňových subjektů při prokázání nároku na odpočet má své limity a rozhodně není bezbřehé. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin e-Bu B llllet Bu ettin i Komory Komo Ko mory ryy d daňových aňov aň ovýc ov ý h poradců ýc p ra po radc dců ČR ČR / 3/ 3 3/20 3/2022 /20 2022 22

DPH D PH

SBORNÍK PŘÍKLADŮ 2022 Publikace je určena především těm, kteří se připravují na kvalifikační zkoušku na daňového poradce. Obsahuje příklady včetně řešení, mimo jiné i z termínů kvalifikačních zkoušek na daňového poradce, které proběhly v roce 2021. Cena publikace je 490 Kč vč. DPH + poštovné. Sborník je možné objednat na www.kdpcr.cz, e-mail publikace@kdpcr.cz, Komora daňových poradců ČR, Kozí 4, 602 00 Brno.

moje mo moje.kdpcr.cz je.k je .kdp .k dpcr dp cr.c cr .cz .c z

Správa daní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Stanovení převodní ceny u ﬁnančních transakcí, část III. – významné aspekty týkající se aplikace principu tržního odstupu u vnitroskupinového úvěru Tento příspěvek, který je třetím ze zamýšlené série článků, se zabývá významnými aspekty aplikace principu tržního odstupu u vnitroskupinového úvěru. Ze začátku cílí na treasury – řízení skupinových financí, a následně na vnitroskupinový úvěr z pohledu stanovení tržní úrokové sazby a doporučení, která pro tuto oblast vydává zejména Směrnice OECD o převodních cenách, resp. kapitola X. Veronika Solilová

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Ústav financí; Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, Ústav účetnictví a daní; znalkyně v oblasti převodních cen Michal Ištok

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Ústav financí; Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Ekonomická fakulta, Katedra financií a účtovníctva

louho očekávaný dokument, který by zahrnoval doporučení, jak řešit otázku převodních cen u finančních transakcí a významné aspekty s tím související, byl zveřejněn OECD dne 11. 2. 2020. Pokyn k převodním cenám pro finanční transakce na základě společného rámce BEPS, akce 4, 8-10,1 tak doplnil již stávající obsáhlou Směrnici OECD o převodních cenách, i když její faktické doplnění do směrnice bylo uskutečněno až nyní v lednu 2022. Oblastmi, kterými se pokyn zabývá, jsou zejména treasury funkce, které čítají vnitroskupinové úvěry, cash-pooling a hedging; finanční záruky a kaptivní pojištění. Pokyn se

1 OECD (2020). Transfer Pricing Guidance on Financial Transactions: Inclusive Framework on BEPS Actions 4,8, 10. Paris: OECD. [online].Dostupné z: www.oecd.org/tax/beps/transfer-pricingguidance-on-fi nancialtransactions-inclusive-framework-on-bepsactions-4-8-10.htm.

moje.kdpcr.cz

Správa daní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

taktéž zaobírá otázkou domnělého úvěru a stanovení bezrizikové míry návratnosti. V posledních dvou dekádách, zejména díky hospodářské a finanční krize v letech 2009–2010 a taktéž kvůli současné pandemii covidu-19, se staly aktivity „treasury oddělení“ neboli řízení skupinových financí pro skupinu nadnárodních podniků velmi významnými. Zatímco klíčovým úkolem treasury činností v době krize je zejména řízení hotovosti a likvidity, nejde o jedinou funkci, která je ze strany treasury vykonávána. Další činnosti, za které může být treasury oddělení zodpovědné, je zvyšování kapitálu, zajištění dodatečných finančních zdrojů, řízení finančních rizik včetně kurzových/měnových rizik, dále za vývoj finančních strategií a plánování investičních rozhodnutí v dlouhém horizontu a v neposlední řadě taktéž za řízení bankovních vztahů. Zdali treasury oddělení poskytuje komplexní služby v této oblasti a jakých způsobem jsou tyto funkce vykonávány, tj. centralizovaně, decentralizovaně či částečně centralizovaně/decentralizovaně, závisí na struktuře dané skupiny nadnárodních podniků. Zpravidla se však setkáváme s tím, že čím vyšší centralizace treasury činností, tím větší komplexnost funkcí je poskytována. Jaká je role oddělení pro řízení skupinových financí ve skupině, resp. jaká komplexnost funkcí je poskytována a jak je oddělení organizováno ve struktuře skupiny nadnárodních podniků, je klíčové při analýze převodních cen, tj. zdali je uplatňován princip tržního odstupu a výběru nejvhodnější metody ke stanovení převodních cen, resp. odměny. Nicméně, analýza převodních cen u finančních transakcí by se neměla nikterak lišit od běžných TP analýz. Pro finanční transakce, které jsou zahrnuty v rámci treasury činností, platí stejné zásady, které jsou popsány v kap. I–III. a detailněji zmíněné v kap. X. Směrnice OECD o převodních cenách2. Vždy je nutné se zaměřit na přesné vymezení konkrétní řízené transakce; identifikovat ekonomicky relevantní charakteristiky transakce; zhodnotit, kdo vykonává nad riziky kontrolu a má zároveň i finanční způsobilost tato rizika nést a zvážit podmínky, na nichž by se nezávislé společnosti za srovnatelných podmínek dohodly, a dané transakce se tudíž zúčastnily. Analýza převodních cen by měla stanovit rizikově funkční profil oddělení pro řízení skupinových financí a stanovit hodnotu jeho odměňování za poskytované funkce a nesená rizika. Tato odměna v závislosti na zjištěném profilu a na skutečnosti, zdali treasury oddělení figuruje ve skupině jako ziskové či nákladové středisko, může nabývat podob od rutinní a stabilní úrovně ziskovosti přes poplatek reflektující vytvořenou hodnotu až po odměnu založenou na metodě rozdělení reziduálního zisku, kdy residuální zisk či případná ztráta jde plně na účet treasury oddělení. Za těchto podmínek lze identifikovat čtyři typické TP modely, které budou přecházet od decentralizovaného k částečně centralizovanému až k plně centralizovanému modelu a daný model bude poskytovat buď rutinní treasury služby (např. koordinaci cash-poolingu a hedgingu a zprostředkovatelské finanční činnosti pro vnitroskupinové financování), strategické treasury služby, investiční služby (zejména dlouhodobé financování) či bude vystupovat v podobě moje.kdpcr.cz

V posledních dvou dekádách se staly aktivity „treasury oddělení“ neboli řízení skupinových financí pro skupinu nadnárodních podniků velmi významné.

in-house banky, tj. rizikově plnohodnotný model, kdy treasury oddělení poskytuje komplexní služby pro subjekty ve skupině.3 V případě decentralizovaného modelu, kdy se zpravidla poskytují vnitroskupinové dluhové služby, se jeví jako nejvhodnější metoda ke stanovení převodních cen metoda srovnatelné nezávislé ceny (CUP) s využitím komerčních databází, jako je např. Bloomberg či Loan Connector. V případě servisního rutinního modelu se předpokládá, že treasury činnosti jsou omezené zejména na podobu zprostředkování a koordinaci a za této situace se jeví nejvhodnější stanovit převodní cenu na základě nákladového přístupu, tj. metodou COST+, TNMM s nákladovou bází či pomocí CUP metody, pokud je možné ji aplikovat. U plně rizikového modelu (in-house banky) se předpokládá i riziko generování ztrát obdobně jako u reálných bank, a tudíž nákladový přístup není vhodný. Treasury oddělení získává celý „spread“, tj. rozdíl mezi náklady financování a návratností dané finanční transakce, kdy obvykle nejvhodnější metodou ke stanovení převodních cen se jeví metoda CUP, i když v některých případech i metoda rozdělení reziduálního zisku (profit split metoda).4

2 Tato kapitola je zatím zveřejněna samostatně a bude zahrnuta do Směrnice OECD o převodních cenách v nejbližší době. 3 Dle ÖKTEN, R. a DRENTH, M. (2021): The treasury functions. In: BAKKER, A., KALE, S. (eds.). Transfer Pricing and Intra-Group Financing (Second revised edition): The entangled worlds of financial markets and transfer pricing, IBFD, 2021, a CHWALA, U. a LUKOSZ, K. (2021): How to take intra-group financing forward in your organization. In: BAKKER, A., KALE, S. (eds.). Transfer Pricing and Intra-Group Financing (Second revised edition): The entangled worlds of financial markets and transfer pricing, IBFD, 2021. 4 Viz poznámka výše.

Správa daní

Z pohledu převodních cen je nadmíru jasné, že oddělení pro řízení skupinových financí musí být v úzkém kontaktu s daňovým/TP oddělením ve skupině. Zejména je nutné zajistit, aby finanční transakce měly ekonomické opodstatnění, které je řádně zdokumentováno, vnitroskupinová finanční politika byla konzistentně aplikovaná, úrokové sazby byly v souladu s principem tržního odstupu, smlouvy v platnosti, vše řádně zdokumentováno v dokumentaci pro převodní ceny (TPD) a účetně taktéž zaúčtováno či případně reportováno (např. v rámci CbCR). Obě oddělení by měla také usilovně pracovat na vytvoření a zajišťování vnitroskupinové politiky oceňování finančních transakcí, z níž by bylo jasné, jak stanovit úroky v souladu s principem tržního odstupu, jak řádně transakci zdokumentovat, jak připravit smlouvy a kdo je za jaký proces zodpovědný. Toto je důležité i z toho důvodu, že různé treasury činnosti a s tím učiněná rozhodnutí mohou mít významný dopad na celkovou daňovou povinnost, resp. na efektivní daňové zatížení skupiny. Proto z pohledu současného vývoje (BEPS, ATAD, Pilíř I. a II.) je důležité, aby treasury oddělení úzce spolupracovalo s úsekem daní ve skupině nadnárodních podniků a vytvořily tak pro skupinu „daňově optimální vnitroskupinovou finanční politiku“, která nepovede k daňovým podvodům/únikům. Vhodným přístupem by bylo také vytvoření a zajištění jedné vnitroskupinové finanční politiky, která by poskytla standardní přístup s nejběžnějšími finančními transakcemi, které by byly dostupné pro všechny subjekty ve skupině.5 V závislosti na konkrétní potřebě daného subjektu ve skupině, ať z pohledu místní perspektivy a dostupnosti možností financování, lze identifikovat několik různých forem finančních transakcí, a to: vnitroskupinové úvěry/půjčky, hedging, vnitroskupinové finanční záruky, cashpooling, ostatní treasury činnosti, jako např.: řízení finančních rizik včetně kurzových/měnových rizik,

5 Dle ÖKTEN, R. a DRENTH, M. (2021): The treasury functions. In: BAKKER, A., KALE, S. (eds.). Transfer Pricing and Intra-Group Financing (Second revised edition): The entangled worlds of financial markets and transfer pricing, IBFD, 2021. 6 Dle OECD. (2022). Transfer Pricing Guidelines for Multinational Enterprises and Tax Administrations. Online. Paříž: OECD, 2017. Dostupné z: www.oecd.org/publications/oecd-transfer-pricing-guidelines-formultinational-enterprises-and-tax-administrations-20769717.htm, a OECD (2020). Transfer Pricing Guidance on Financial Transactions: Inclusive Framework on BEPS Actions 4,8, 10. Paris: OECD. [online]. Dostupné z: www.oecd.org/tax/beps/transfer-pricingguidance-on-fi nancial-transactions-inclusive-framework-on-bepsactions-4-8-10.htm. 7 Viz výše. 8 Dle OSN. (2013). United Nations Practical Manual on Transfer Pricing for Developing Countries. Online. Dostupné z: https://www.un.org/ development/desa/financing/sites/www.un.org.development. desa.financing/files/2020-03/UN_Manual_TransferPricing.pdf, a OSN. (2017). United Nations Practical Manual on Transfer Pricing for Developing Countries. Online. Dostupné z: https://www.un.org/esa/ ffd/wp-content/uploads/2017/04/Manual-TP-2017.pdf.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

řízení komoditního rizika, kaptivní pojištění a factoring. Nicméně nejčastějšími jsou zejména vnitroskupinové dluhové transakce a záruky, řízení hotovosti a likvidity a centralizované činnosti treasury v podobě factoringu a řízení kurzových/měnových rizik. V další části článku se budeme více zabývat právě otázkou vnitroskupinových úvěrů, resp. významnými aspekty týkajícími se aplikace principu tržního odstupu u těchto transakcí.

1. Vnitroskupinový úvěr Jak již bylo řešeno výše, analýza převodních cen u finančních transakcí by se neměla nikterak lišit od běžných TP analýz. Nicméně jako každá TP analýza má svá specifika. V rámci procesu stanovení ceny finanční transakce je nutné analyzovat faktory, jako např. komerční a finanční vazby nejen z pohledu samotného dlužníka a věřitele, ale i ve vztahu k odvětví, kde vykonává svoji podnikatelskou činnost zahrnující zejména funkční analýzu; dále smluvní podmínky řízené finanční transakce; ekonomické okolnosti ovlivňující danou řízenou transakci včetně obchodní strategie a účelu dané transakce a v neposlední řadě charakteristické rysy řízené transakce, jako jsou velikost dlužné částky, doba splatnosti, frekvence plateb, existence zajištění dluhu, měna, kredibilita dlužníka včetně neseného rizika; lokace a typu úrokové sazby.6 Mimo to je však zapotřebí zodpovědět otázku, zdali by nezávislá (nespojená) osoba byla ochotna za daných podmínek vstoupit do této obchodní transakce, tj. půjčit dané osobě s určitou kredibilitou a rizikovostí stanovený obnos při daném úroku. Jednodušeji řečeno, zdali řízená transakce má ekonomickou racionalitu.7 Nicméně i ve vztahu ke stanovování úrokové přirážky (event. obvyklé ceny u finanční transakce) je nutné konstatovat, že zásady etablované standardy OECD jsou stále relativně obecné, i když představují stěžejní zásady, které je nutné v kontextu dodržení principu tržního odstupu respektovat. Mezi nosné zásady patří zejména primární potřeba detailní analýzy existujícího kontraktu (finanční transakce) a v případě nalezení (využití) srovnatelné nezávislé transakce provést příslušné úpravy srovnatelnosti. Manuál UN k převodním cenám z let 2013 a 2017 v aktualizované verzi v této oblasti zdůrazňuje následující postup: a) přezkum úvěrové smlouvy, a) srovnání podmínek smluv, b) stanovení ratingu osoby poskytující peněžní prostředky a osoby přijímající platby, c) identifikaci srovnatelné transakce u třetí strany a d) vhodné úpravy pro zajištění srovnatelnosti.8 Deloitte k tomu dále dodává, že kredibilita (úvěruschopnost) dlužníka je jedním z klíčových aspektů, které investor zvažuje při stanovení úrokové sazby; a měla by být stanovována jak na základě kvantitativních, tak kvalitativních informací, které odráží specifické vlastnosti dlužníka. Dále při užití veřejně dostupných moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

nástrojů pro hodnocení, jako je např. rating, je vhodné použít rating příslušné společnosti při zvažování efektu členství ve skupině, kdy dopad členství ve skupině (implicitní podpora) by měl být hodnocen na základě toho, jak důležitá je společnost pro skupinu (může být variabilní v závislosti na průmyslu).9 Obecně můžeme tedy TP analýzu rozlišit na 4 základní oblasti, kterými se musíme zabývat, abychom stanovili či zhodnotili úrokovou sazbu vnitroskupinového úvěru/půjčky v souladu s principem tržního odstupu, a to konkrétně: 1. Objem úvěru – dluhová kapacita dlužníka a ekonomická racionalita 2. Smluvní podmínky úvěru 3. Kredibilita – úvěruschopnost dlužníka 4. Úroková sazba – stanovení, srovnání a vyhodnocení (viz Obr. 1).

Obr. 1: 4 základní oblasti TP analýzy u vnitroskupinového úvěru Zdroj: Vlastní zpracování.

Objem úvěru

Úvěruschopnost dlužníka

Smluvní podmínky

SROVNÁVACÍ ANALÝZA

ÚROKOVÁ SAZBA

1.1 Objem – dluhová kapacita dlužníka a ekonomická racionalita Ekonomická racionalita poskytnutí půjčky závisí na úvěruschopnost dlužníka, jeho ratingu a pravděpodobnosti selhání splacení úvěru/půjčky a dalších relevantních ekonomických okolnostech. Posouzení ekonomické racionality řízené transakce vyžaduje zodpovězení otázky, zdali by dlužník obdržel obdobný úvěr, resp. ekvivalentní objem peněžních prostředků od nezávislé entity (zejména banky), a zdali by při tomto objemu vstoupil do řízené transakce. Jedná se zejména o stanovení jeho dluhové kapacity, tzv., kolik si může půjčit ve srovnání s dluhovou pákou nezávislých osob vykonávajících obdobnou ekonomickou činnost, a zhodnocení jeho schopnosti splácet jistinu úvěru i z ní vyplývající úroky. Pro tento účel se v praxi využívá tzv. „debt service capacity“ (DSC) moje.kdpcr.cz

Správa daní

analýza, která v principu srovnává vybrané finanční poměrové ukazatele potenciálního dlužníka s finančními poměrovými ukazateli srovnatelného nezávislého subjektu získaného na základě peer analýzy anebo s finančními poměrovými ukazateli nezávislého věřitele na základě již existující smlouvy. Zpravidla se jedná o: Ukazatel platební schopnosti neboli bonity dlužníka (tj. poměr cizích dluhů vůči EBITDA, s případnou obměnou ukazatele, kdy se cizí dluh snižuje o stav hotovosti) – indikuje velikost generovaného příjmu a dostupného ke splacení dluhu (před pokrytím úroků, daní, odpisů a amortizace), který bude dlužník potřebovat, aby splatil daný dluh. Vysoká hodnota ukazatele poukazuje na příliš velké dluhové zatížení. Ukazatel úrokového krytí (tj. poměr EBITDA vůči úrokům) – indikuje, jak je dlužník schopen uhradit úroky ze svého dluhu na základě svého generovaného zisku před pokrytím úroků, daní, odpisů a amortizace. Hodnota menší než jedna znamená, že zisky dlužníka nejsou dostatečně vysoké, aby pokryly dluh (záporná hodnota už poukazuje na vysoké riziko bankrotu v budoucnosti).10 Použitých ukazatelů ke zhodnocení dluhové kapacity a schopnosti splatit úvěr včetně z něho vyplývajících úroků může být vícero. Jednak se mohou aplikovat ty ukazatele, které jsou běžně používané bankami při hodnocení zadluženosti klienta, anebo se identifikují vhodné ukazatele na základě jejich benchmarku u srovnatelných společností provozujících svoji ekonomickou činnost ve stejném průmyslovém odvětví jako potenciální dlužník. Analýza DSC zahrnuje taktéž dynamický aspekt, neboť obsahuje i prediktivní analýzu, tj. předpověď budoucího vývoje hodnot zvolených ukazatelů. Zkoumá se, jak se změní finanční pozice dlužníka po získání úvěru, ať z pohledu dluhové páky, likvidity, platební schopnosti, úrokového krytí atd. Pro účely výpočtů se bere v úvahu aproximace úrokové sazby k hodnotě obvyklé na trhu.11 Jednotlivě se porovnávají prediktivní hodnoty dlužníka na roční bázi s hodnotami ukazatelů, resp. s jejich rozpětím hodnot, stanovenými v rámci benchmarku. Pokud se hodnoty ukazatelů dlužníka pohybují v rámci rozpětí hodnot ukazatelů stanovených v rámci benchmarku, lze konstatovat, že by dlužník dosáhl na stejnou částku úvěru na trhu od nezávislých osob/subjektů, tj. je mu potvrzena jeho dluhová kapacita.

9 Dle DELOITTE. (2020). Zpráva k převodním cenám pro vnitroskupinové finanční transakce. Dostupné z: https://www.dreport.cz/blog/zpravak-prevodnim-cenam-pro-vnitroskupinove-financni-transakce/. 10 Více viz MOERER, O., MAVRODIEV, G. KALE, S. (2021): Common types of intra-group financing arrangements. In: BAKKER, A., KALE, S. (eds.). Transfer Pricing and Intra-Group Financing (Second revised edition): The entangled worlds of financial markets and transfer pricing, IBFD, 2021.

Správa daní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

1.2 Smluvní podmínky úvěru a úvěruschopnost dlužníka Smluvní podmínky úvěru a úvěruschopnost dlužníka jsou významnými atributy při stanovení úrokové sazby v souladu s principem tržního odstupu (tj. „tržní“ úrokové míry) a taktéž jejich následné zhodnocení při posuzování, zdali jsou úrokové sazby v souladu s daným principem. Dílčí charakteristiky úvěru/půjčky deklarované ve smluvních podmínkách mají však různorodé dopady jednak na výsledný rizikový profil dlužníka v rámci řízené transakce, jednak na stanovení tržní úrokové sazby. Zdali je úvěr/půjčka převoditelná či nikoliv, zdali je se zárukou či bez ní, zajištěná versus nezajištěná, dlouhodobá či krátkodobá, s opcí předčasného splacení či nikoliv atd. (viz tabulka níže).

Vlastnosti/ atributy

Úroková sazba vyšší

nižší

převoditelnost

nepřevoditelný

převoditelný

podřízenost

podřízený

nepodřízený

měna

vysoce riziková měna

nízkoriziková měna

záruka

bez záruky

se zárukou

platby úroku

při splatnosti jistiny

pravidelně

opce pro předčasné splacení

call option (z pozice dlužníka)

put option (z pozice věřitele)

zajištění

nezajištěný

zajištěný

seniorita

převod na vlastní kapitál (mezzanine)

seniorní

splatnost

dlouhodobý

krátkodobý

splátka

úrok (bullet) s možností splacení předem

jistina plus úrok bez možnosti splacení předem

Tab. č. 1: Vliv jednotlivých atributů úvěru/půjčky na úrokovou sazbu Zdroj: Petruzzi, 2016, OECD, 2020.12

11 V této souvislosti je nutné podotknout, že po zjištění skutečné obvyklé úrokové sazby následující princip tržního principu, která bude v rámci vnitroskupinového úvěru použita, je nutné výpočty doladit. 12 PETRUZZI, R. (2016). Transfer Pricing Issues Related to Intra-group Financing. In: PETRUZZI, R. (ed.). Transfer Pricing Aspects of IntraGroup Financing. Wolters Kluwer, 2016, a DELOITTE. (2020). Zpráva k převodním cenám pro vnitroskupinové finanční transakce. Dostupné z: https://www.dreport.cz/blog/zprava-k-prevodnimcenam-pro-vnitroskupinove-financni-transakce/ 13 Viz poznámka č. 6.

Mimo posouzení, zdali by dlužník dosáhl na stejnou částku úvěru na trhu od nezávislých osob/subjektů, jeho bonity a schopnosti úvěr včetně úroků hradit, se úvěruschopnost může dále hodnotit pomocí ratingu. Kreditní rating dlužníka má velmi významný dopad na výslednou tržní úrokovou sazbu, neboť indikuje pravděpodobnost rizika, že dlužník bude v prodlení se splácením jistiny nebo úroku z úvěru, a prioritu splacení samotné transakce v kapitálové struktuře dlužníka. Jde o důležitý nástroj při stanovování rizikového profilu dlužníka. Čím horší rating subjekt má, tím vyšší průměrný rozdíl tržní výnosnosti mezi jednotlivými kreditními stupni ratingu je identifikován. Rizikovější subjekty nesou tedy podstatně vyšší úrokové sazby. Dále se nesmí opomenout, že v kontextu smluvních podmínek úvěru by jeho vhodná struktura měla odrážet i zhodnocení alternativních možností, ať z pohledu potenciálního dlužníka, tak i z pohledu věřitele. Nicméně s vědomím, že pohledy dlužníka a věřitele nemusí být v každém případě sladěny. Směrnice OECD o převodních cenách konkrétně v paragrafu 1.38 uvádí, že „… nezávislý subjekt při posuzování podmínek potenciální transakce bude srovnávat danou transakci s jinými dostupnými alternativami... Proto identifikace ekonomicky relevantních vlastností transakce je klíčová k přesnému vymezení řízené transakce a v odhalení řady vlastností, které by smluvní strany potenciální transakce měly brát v úvahu před jejím uzavřením“.13 Z toho plyne doporučení, že je vhodné zdokumentovat důvody, proč nebyla zvolena alternativa a na základě kterých ekonomicky relevantních důvodů byla zvolena potenciálně řízená transakce.

1.3 Stanovení tržní (obvyklé) úrokové sazby – metody Nejprve je nutné zdůraznit, že z pohledu principu tržního odstupu v kontextu úrokové míry neexistuje na trhu obvyklá úroková míra, ale raději řečeno obvyklá úroková míra pro konkrétního dlužníka. Dané konstatování souvisí se skutečností, že výsledná úroková míra zohledňuje kreditní riziko dlužníka (potažmo kreditní rating) a ostatní rizika související s úvěrem/půjčkou, jako např. riziko likvidity, kurzovní riziko, reinvestiční riziko, riziko předčasného splacení, inflační riziko, politické a právní riziko, odvětvové riziko a další. Pro účely stanovení úrokové sazby je možné použít několik metod, zejména metodu CUP, metodu založenou na nákladech financování či na ekonomickém modelování, případně také swapy úvěrového selhání k výpočtu rizikové prémie a v neposlední řadě taktéž tzv. bezpečné přístavy (safe harbour). Stanovisko bank, které bylo v dřívějších dobách běžně využívané, již není dle Směrnice OECD o převodních cenách povoleno a je chápáno jako odklon od principu tržního odstupu. Důvodem je zejména skutečnost, že stanovisko bank není založeno na principu srovnatelnosti a nepředstavují skutečnou, resp. finální nabídku. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

1.3.1 Metoda CUP Jednou podstatnou odlišností vnitroskupinových úvěrů/půjček od ostatních finančních transakcí je existence potenciálních srovnatelných údajů z trhů (z hlediska základních charakteristik jednotlivých úvěrů/půjček a úvěrového ratingu dlužníka či ratingu konkrétní emise) pro účel získání úvěrů/půjčky, četnost těchto transakcí mezi nezávislými dlužníky a věřiteli a dostupnost informací včetně analýz úvěrových trhů. Tato skutečnost umožňuje, že metoda CUP je jednou z nejčastějších metod aplikovanou pro účely ocenění vnitroskupinového úvěru/půjčky, tj. stanovení tržní úrokové míry. Při srovnávací analýze je vhodné zvážit zejména následující faktory: Trh – geologická lokace dlužníka je důležitá pro zachycení relevantních okolností na trhu. Ačkoliv řada komerčních finančních databází je převážně zaměřená na americký trh a méně na evropský či ostatní oblasti světa. Typ dluhového závazku – dlouhodobý úvěr/půjčka, překlenovací úvěr, revolvingový úvěr a další typy závazku s sebou nesou určitá specifika, která je nutné vzít v úvahu. Vznik dluhového závazku – je podstatný pro určení relevantních okolností na trhu ať v době vzniku dluhu či po krátké období předcházejí vzniku, které je nutné vzít v úvahu. Odvětví dlužníka – každé odvětví, ve kterém dlužník vykonává svoji podnikatelskou činnost, vykazuje odlišnosti a svá specifika s dopadem na výši úrokové sazby. Účel úvěru/půjčky – ať refinancování, pořízení nemovitosti či další důvody k pořízení finančních prostředků s sebou nesou nese určitá specifika a rizika s dopadem na výši úrokové sazby. Kreditní rating – kreditní rating dlužníka má velmi významný dopad na výslednou tržní úrokovou sazbu, neboť indikuje pravděpodobnost rizika, že dlužník bude v prodlení se splácením jistiny nebo úroku z úvěru, a prioritu splacení samotné transakce v kapitálové struktuře dlužníka. Čím lepší kreditní rating, tím nižší výsledná úroková sazba. Splatnost – čím delší splatnost, tím vyšší úrokové sazby lze očekávat. Fixní či pohyblivé úrokové sazby – pohyblivé úrokové sazby tvořené referenční sazbou (zpravidla na evropském trhu Euriborem) a rizikovou přirážkou jsou stále častěji využívané, neboť umožňují lépe reflektovat změnu na trhu nežli fixní úroková sazba. Měna – vysoká volatilita denominované měny dluhu vůči měně věřitele vykazuje riziko pro věřitele a je reflektováno ve vyšší úrokové sazbě ve srovnání se stabilnějšími měnami, jako je euro či švýcarský frank. Opce – opce jsou různých typů, od předčasného splacení či převoditelnosti na vlastní kapitál s různorodým dopadem na výši úrokové sazby. Call opce z pozice dlužníka zvyšuje úrokovou sazbu, neboť mu umožňuje předčasné splacení dluhu, resp. využití této možnosti v momentě, kdy na trhu moje.kdpcr.cz

Správa daní

významně klesají úrokové sazby. Oproti tomu put opce z pozice věřitele snižuje úrokovou sazbu, neboť umožňuje věřiteli vypovědět dluh za situace, kdy jsou naplněny specifické podmínky a tím částečně snižuje riziko související s konkrétním závazkem. Seniorita a podřízenost – podřízenost dluhu či jeho převod na vlastní kapitál zvyšuje úrokovou sazbu. Zajištěnost a záruky – oba dva atributy jsou reflektovány ve snížení rizika selhání a snižují náklady na financování.14 Analýza úrokových sazeb aplikovaných v případě potenciálně srovnatelných úvěrů (na základě charakteristik úvěru a dalších faktorů srovnatelnosti, viz výše) u dlužníků se stejným úvěrovým ratingem nebo emisním ratingem poskytne informaci o tržní sazbě, resp. řadě sazeb, za které by dlužník mohl získat finanční prostředky a za něž by věřitel byl ochoten své volné peněžní prostředky investovat. Při srovnávací analýze je možné využít jak interní, tak externí data, tj. použít interní CUP či externí CUP metodu. Interní metoda CUP se aplikuje, pokud ve skupině nadnárodních podniků existuje srovnatelná transakce – úvěr/ půjčka uzavřená za srovnatelných okolností s nezávislým subjektem na trhu. Může jít buď přímo o srovnatelnou transakci v rámci testovaného dlužníka či o jiný subjekt ze skupiny nadnárodního podniku, jenž má uzavřený srovnatelný úvěr/půjčku s nezávislým věřitelem. Oproti tomu externí CUP se aplikuje za situace, kdy věřitel i dlužník jsou navzájem nezávislé subjekty. Možnost využití interních metod CUP by měla být vždy ověřena. Stanovení tržní úrokové sazby může být dle Směrnice OECD o převodních cenách založeno i na návratnosti reálných alternativ, které mají srovnatelné charakteristiky a okolnosti s vnitroskupinovým úvěrem. V kontextu vnitroskupinových úvěrů/půjček jde např. o emise dluhopisů; úvěry, které nejsou závislými transakcemi; depozita; konvertibilní dluhopisy; obchodní cenné papíry atd. Při hodnocení těchto alternativ, stejně jako u externí CUP metody, mohou nastat situace, kdy je nutné provést vhodné úpravy srovnatelnosti k odstranění podstatných vlivů a rozdílů mezi závislými vnitroskupinovými úvěry a vybranou alternativou, například z hlediska likvidity, kreditního ratingu, splatnosti, existence zajištění nebo měny.

1.3.2 Náklady na ﬁnancování Přístup založený na nákladech spojených s financováním je další alternativou vhodnou ke stanovení tržní úrokové míry u vnitroskupinových úvěrů/půjček, pokud není možné aplikovat spolehlivě metodu CUP, tj. při neexistenci srovnatelných nezávislých transakcí.

14 MOERER, O., MAVRODIEV, G., a KALE, S. (2021): Common types of intra-group financing arrangements. In: BAKKER, A., KALE, S. (eds.). Transfer Pricing and Intra-Group Financing (Second revised edition): The entangled worlds of financial markets and transfer pricing, IBFD, 2021.

Správa daní

Směrnice OECD o převodních cenách konkrétně uvádí, že nákladová báze bude odrážet výpůjční náklady, které věřiteli vzniknou při získávání finančních prostředků za účelem poskytnutí úvěru; výdaje, které souvisí s poskytnutím úvěru, jako např. poplatky na sjednání úvěru, náklady spojené s obsluhou úvěru; dále riziková prémie odrážející různé ekonomické faktory spojené se zamýšleným úvěrem; plus ziskové rozpětí, které zpravidla reflektuje návratnost vlastního kapitálu věřitele potřebného na podporu úvěru.15 Nicméně jelikož jde o přístup zaměřený na věřitele, je nutné pečlivě zvážit nákladovou bázi, a to ve vztahu k ostatním věřitelům působícím na trhu, tak aby bylo možné zajistit princip tržního odstupu, resp. jejich srovnatelnost. Mezi různými potenciálními věřiteli se totiž nákladová báze může výrazně lišit. Jednak v závislosti na kredibilitě a na kapitálové struktuře věřitele, který požaduje finanční prostředky za účelem poskytnutí úvěru u finančních institucí. Tak věřitelé působící na trhu se obecně snaží získat co nejlevnější způsob financování a minimalizovat své provozní náklady. Z toho důvodu věřitel zpravidla nemůže požadovat úhradu nákladů na úrovni svých nákladů financování, pokud na trhu existuje konkurent, který může získat finanční prostředky levněji. Jde de facto o koncept zvážení reálně dostupných alternativ. Půjčující si nadnárodní podnik by nevstoupil do transakce oceňované na základě nákladů financování, pokud by mohl získat finanční prostředky za lepších podmínek uzavřením alternativní transakce. Směrnice OECD o převodních cenách taktéž uvádí, že tento přístup lze použít k oceňování vnitroskupinových úvěrů/půjček, pokud je kapitál vypůjčen od nezávislého podniku, ale samotný úvěr se dostává od původního dlužníka prostřednictvím jedné nebo více spojených zprostředkovatelských společností až ke konečnému dlužníkovi ve skupině. Za této situace, jak uvádí odstavec 7.34, je vhodnější stanovit cenu jako „přirážku k nákladům na samotnou funkci agentury“.16

1.3.3 Ekonomické modelování Využití ekonomického modelování je podpořeno hojností dostupných dat z úvěrových trhů, kdy ocenění vnitroskupinového úvěru/půjčky je založeno na ocenění jednotlivých rizik. Zpravidla ekonomické modely stanoví tržní úrokovou sazbu kombinací bezrizikové úrokové sazby a řady odměn spojených s různými rizikovými aspekty úvěru – např. s rizikem selhání, rizikem likvidity, očekávanou inflací nebo splatností. Jelikož se jedná o výsledky ekonomického modelu/ů, Směrnice OECD o převodních cenách zdůrazňuje, že spolehlivost výsledků závisí na parametrech zohledněných v konkrétním modelu a na přijatých základních předpokladech. Mimo jiné výsledky ekonomických modelů nepředstavují konkrétní transakce mezi

15 Viz poznámka č. 6. 16 Viz výše.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

nezávislými stranami, a proto bude pravděpodobně nezbytné provést úpravy z hlediska srovnatelnosti. Nicméně pokud nelze identifikovat spolehlivé srovnatelné nezávislé transakce, směrnice zdůrazňuje, že ekonomické modely mohou představovat užitečný nástroj, který lze použít při stanovení tržní ceny vnitroskupinových úvěrů.

1.3.4 Swapy úvěrového selhání Kromě výše uvedených přístupů Směrnice OECD o převodních cenách zmiňuje taktéž swapy úvěrového selhání, které odrážejí úvěrové riziko spojené s podkladovým finančním aktivem. V případě neexistence informací o podkladovém aktivu je možné použít i rozpětí swapů úvěrového selhání. Nicméně směrnice zdůrazňuje, že jejich využití ke stanovení přibližné rizikové prémie pro účely vnitroskupinového úvěru/půjčky vyžaduje pečlivé zvážení. Jelikož se jedná o obchodovatelný finanční nástroj, mohou swapy úvěrového selhání podléhat vysoké míře volatility s dopadem na jejich spolehlivost. Navíc rozpětí swapů úvěrového selhání mohou odrážet vícero rizik, nejen riziko selhání, ale i riziko likvidity kontraktů, objem sjednaných kontraktů atd. Výsledkem může poté být situace, kdy ke stejnému nástroji jsou identifikována různá rozpětí swapů úvěrového selhání.

1.3.5 Bezpečné přístavy K otázce bezpečných přístavů se Směrnice OECD o převodních cenách přímo nevyjadřuje. Nicméně Manuál UN k převodním cenám přímo zmiňuje řadu států, které bezpečný přístav pro finanční transakce využívají, a to přímo v podobě úrokových sazeb. Z evropských států můžeme zmínit zejména Polsko, Kypr, Švýcarsko a Srbsko.

1.4 Identiﬁkace srovnatelných transakcí a stanovení bezrizikové úrokové sazby Jakmile je posouzena dluhová kapacita dlužníka a jeho úvěruschopnost a jsou identifikovány smluvní podmínky a stěžejní charakteristiky vnitroskupinového úvěru/půjčky, posouváme se k dalšímu kroku, a to k identifikaci srovnatelných transakcí na trhu. V praxi se nejčastěji využívají specializované komerční databáze, jako např. Bloomberg Professional, LoanConnector a Eikon, kdy za vyhledávající kritéria mohou být použity všechny relevantní smluvní podmínky a charakteristiky zmíněné výše. Nicméně, velmi striktní vyhledávající kritéria mohou však ve výsledku být velmi omezující s minimálním počtem nalezených potenciálně srovnatelných transakcí či s nulovým výsledkem. Za této situace je vhodnější určitá kritéria „rozvolnit“ s cílem získat větší množství transakcí pro účely srovnávací analýzy, jako např. rozšířit časové období před vznikem vnitroskupinového úvěru/půjčky; moje.kdpcr.cz

Správa daní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

zvolit širší rozpětí kolem kreditního ratingu vztahující se k vnitroskupinovému úvěru/půjčce, resp. k dlužníku (avšak nekombinovat různé rizikové profily); rozšířit kategorie odvětví průmyslu či další možnosti. Jedním z běžných způsobů stanovení tržní úrokové sazby je využití „stavebnicového“ způsobu, na základě oceňování jednotlivých faktorů a rizik váznoucích v příslušné finanční operaci/transakci, např. viz metodiky a přístupy prof. Damodarana17. V tomto kontextu Směrnice OECD o převodních cenách, resp. kap. X., zdůrazňuje, že je nutné v rámci přesného vymezení transakce určit, kdo nese riziko a vykonává rozhodovací funkce ke kontrole daného rizika spojeného s investováním do finančního aktiva, neboť ten má kromě bezrizikového výnosu nárok i na rizikovou přirážku. Banky jakožto věřitelé zpravidla používají pohyblivou sazbu úplaty (tvořenou referenční sazbou a rizikovou přirážkou) závislou na celkovém objemu poskytované půjčky/úvěru, typů půjčky/úvěru a délce sjednané půjčky/úvěru, kdy velikost úplaty je zpravidla odvozována od kredibility dlužníka (tj. jeho bonity a úvěruschopnosti). Výslednou výši úplaty za poskytnutí půjčky/ úvěru je tedy možné stanovit následovně:

Referenční sazba neboli bezriziková úroková sazba + riziková přirážka = tržní úroková sazba

Referenční sazby typu Euribor (zejména na evropském trhu) jsou použity zpravidla v případech krátkodobých úvěrů/půjček, oproti tomu u dlouhodobých úvěrů/půjček se obvykle využívají referenční sazby související s cenným papírem emitovaným státem s nejvyšším ratingem, které prezentují bezrizikový výnos. Obecně se předpokládá, že tyto cenné papíry nepředstavují významné riziko selhání. Nicméně, jak zmiňuje Směrnice OECD o převodních cenách, resp. kap. X., je zde několik relevantních aspektů, které je vhodné zvážit při stanovení tržní úrokové sazby používající referenční sazby související s cenným papírem, jako např.: K eliminaci měnového rizika dochází tehdy, pokud referenční cenný papír pro stanovení bezrizikové sazby byl cenným papírem emitovaným ve stejné měně, v jaké jsou denominovány peněžní toky investora. A navíc, pokud existuje více zemí emitujících cenné papíry (dluhopisy) ve stejné měně, měl by být referenčním bodem státní cenný papír s nejnižší mírou návratnosti. Cenný papír by měl být v ideálním případě emitován v té době nebo by měl mít alespoň podobnou zbývající dobu splatnosti, na jakou byla uzavřena vnitroskupinová transakce (v našem případě úvěr), s cílem eliminovat účinek rozdílů, které mohou existovat mezi cennými papíry emitovanými v různých časech. Jelikož délka investice ovlivňuje její cenu, měla by doba trvání referenčního cenného papíru odpovídat době trvání investice.18 moje.kdpcr.cz

Vysoce hodnocené státní cenné papíry nemusí představovat jedinou možnou referenční hodnotou pro účely stanovení bezrizikového výnosu/míry návratnosti19. Na základě skutečností a okolností každého případu lze zvážit i další možné alternativy, jako např. mezibankovní sazby, sazby úrokových swapů nebo sazby repo operací vysoce hodnocených státních cenných papírů. Bezriziková míra návratnosti je relevantní zejména v případech, kdy investor poskytující finanční prostředky nemá kontrolu nad rizikem/riziky souvisejícím s financováním, anebo je bezriziková míra návratnosti součástí výpočtu míry návratnosti investice upravené o riziko.

1.5 Závěr Finanční vnitroskupinové transakce skupiny nadnárodních podniků mají zpravidla přeshraniční přesah s dopadem na celkové daňové zatížení skupiny. Nesprávně nastavené úrokové sazby, které se odchylují od tržní úrokové sazby, a tedy od principu tržního odstupu, mají nezanedbatelné dopady. Navíc pokud vezmeme v úvahu to, že řada podniků ve skupině nadnárodních podniků vykazuje nízkorizikový profil, kdy jejich odměňování je na bázi rutinních zisků na úrovni EBIT, může stanovená odměna vztahující se k finančním transakcím vést k významné eliminaci generovaných rutinních zisků. Následně však může dojít k položení otázky, zdali jak odměna ve vztahu k finanční transakci, tak odměna ve vztahu k výkonu rutinní funkce jsou v souladu s principem tržního odstupu. Z toho důvodu by se interakce mezi vnitroskupinovými finančními transakcemi a ostatními vnitroskupinovými transakcemi neměly podceňovat. Poděkování Článek vznikl za podpory Technologické agentury ČR v rámci řešení projektu č. TL05000328 Stanovení obvyklé ceny u finančních transakcí náhledem principu tržního odstupu. Informace o projektu dostupné na webové stránce: https://www.prevodni-ceny-ft.cz/

17 http://aswathdamodaran.blogspot.com/ a dále http://people.stern. nyu.edu/adamodar/New_Home_Page/home.htm. 18 Viz poznámka č. 6. 19 Bezriziková míra návratnosti je hypotetická návratnost, která by se očekávala u investice bez rizika ztráty. Nicméně, v konečném důsledku neexistuje žádná investice s nulovým rizikem.

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Novinky z oblasti české a evropské regulace ﬁnančních institucí Přinášíme výběr z lednového regulatorního žurnálu, který připravili experti z advokátní kanceláře Schönherr. Popisuje aktualizaci příručky evidování skutečných majitelů, stanovisko k otázce výplaty dividend skutečným majitelům nebo stanovisko k rozsahu a dopadu snižování rizika (de-risking) v EU. Ondřej Havlíček

Matěj Šarapatka

Schönherr

Regulace s působností napříč sektory 28/01: ESMA – Aktualizace seznamů Q&As – ESMA aktualizovala následující seznamy Q&As: 1. BMR – do kategorie „Požadavky na uživatele“ byla přidána otázka týkající se dočasného přerušení poskytování referenční hodnoty v kontextu čl. 28 odst. 2 BMR; 2. Skupinové financování (crowdfunding) – nové otázky byly přidány do kategorie ochrana investorů; 3. MiFID II/MiFIR – nová otázka byla přidána do kategorie mechanismus dvojitého objemového stropu a 4. SFTR – byla aktualizována otázka č. 2 týkající se informování o selhání vypořádání. 13/01: ECB – Stanovisko k návrhu novely nařízení č. 575/2013 o kapitálových požadavcích (CRR) – ECB zveřejnila stanovisko k návrhu novely nařízení CRR, která se týká obezřetnostního zacházení s globálními skupinami systémově významných institucí aplikujících tzv. MPE strategii řešení krize (Multiple points of entry resolution) a metodiku nepřímého úpisu nástrojů způsobilých ke splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky. ECB návrh podporuje, jelikož zajišťuje lepší soulad mezi ustanoveními CRR a směrnice BRRD

v návaznosti na vstup v platnost revidovaného rámce pro celkovou kapacitu k absorpci ztrát (TLAC) a minimální požadavek na vlastní kapitál a způsobilé závazky. Dále se navrhují některé drobné technické úpravy, jejichž cílem je vyjasnit výklad právního textu nebo zajištění konzistentnosti terminologie používané v nařízení.

Investiční společnosti a fondy 20/01: ESMA – Společná dohledová akce ESMA s národními orgány dohledu týkající se valuací SKIPCP a otevřených alternativních investičních fondů (AIF) – V rámci spolupráce mezi ESMA a příslušnými národními orgány byla spuštěna společná dohledová akce (Common Supervisory Action) se zaměřením na valuace SKIPCP a otevřených AIF napříč EU. Cílem této akce je posoudit dodržování pravidel příslušných ustanovení směrnice SKIPCP a AIFMD týkajících se oceňování, a to zejména oceňování méně likvidních aktiv. Dohled pak bude zaměřen především na autorizované obhospodařovatele SKIPCP a otevřené AIF, investující do méně likvidních aktiv, tj. do nekotovaných akcií, dluhopisů bez ratingu, podnikových dluhů, nemovitostí, dluhopisů s vysokým výnosem, rozvíjejících se trhů, kotovaných akcií, které nejsou aktivně obchodovány, a bankovních úvěrů. Akce poběží po celý rok 2022. moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Kapitálový trh 05/01: AKAT – Stanovisko k otázce výplaty dividend skutečným majitelům – AKAT zveřejnil stanovisko ohledně omezení výplaty dividend skutečným majitelům podle § 53 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, který stanoví, že je povinností samotného emitenta (obchodní korporace) nevyplácet prospěch na podílu osobám neplnícím povinnost zápisu skutečného majitele. AKAT se domnívá, že emitent (ani prostřednictvím výplatního agenta) nemůže svá omezení výplaty podílu na prospěchu podle výše zmíněného paragrafu a z toho mu plynoucí povinnosti přenášet na akcionáře, případně custodiana, a je tedy povinen buď sám ověřit v daném registru zápis skutečného majitele, nebo může tuto povinnost smluvně přenést na výplatního agenta. AKAT také navrhuje, aby v případě, kdy u konkrétního akcionáře nejsou splněny předpoklady pro výplatu prospěchu, emitent (resp. výplatní agent) custodianovi specifikoval, kterému akcionáři peníze vyplatit a kterému nikoliv. Stanovisko je ke stažení zde. 03/01: ESMA – Pokyny k některým aspektům požadavků na přiměřenost a provádění příkazů (execution-only) podle MiFID II – ESMA vydala finální zprávu k pokynům týkajícím se některých aspektů požadavků na přiměřenost a provádění příkazů podle čl. 25 odst. 3, 55 a 56 MiFID II, jež představují důležitý prvek ochrany investorů při poskytování investičních služeb jiných, než je investiční poradenství nebo správa portfolia. Podle MiFID II jsou i investiční podniky poskytující jiné než poradenské služby povinny vyžádat si informace o znalostech a zkušenostech zákazníků nebo potenciálních zákazníků, aby mohly posoudit, zda je zamýšlená investiční služba nebo produkt vhodný, a vydat varování v případě, že za vhodné považovány nebudou. Rámec provádění příkazů bez poradenských služeb umožňuje za určitých podmínek výjimku z tohoto posouzení, včetně povinnosti varovat zákazníka. Účelem těchto pokynů je zvýšit srozumitelnost a sblížit uplatňování požadavků na přiměřenost a provádění příkazů bez prvku poradenských služeb napříč členskými státy.

Banky 26/01: EBA – Aktualizace implementačních technických standardů (ITS) pro měny s omezenou dostupností likvidních aktiv – EBA publikovala finální zprávu k aktualizaci ITS pro měny s omezenou dostupností likvidních aktiv dle nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) v kontextu ukazatele likvidního krytí (liquidity coverage ratio). Aktualizace navazuje na požadovanou změnu stávajících regulačních technických norem (RTS), které upřesňují používání odchylek týkajících se měn s omezenou dostupností likvidních aktiv a podmínky jejich uplatňování. Na základě aktualizované analýzy, dle které již neexistuje nedostatek likvidních aktiv u norské koruny (NOK), navrhuje EBA změnit ITS vyřazením NOK ze seznamu. Vzhledem k tomu, moje.kdpcr.cz

že tato změna povede k prázdnému seznamu, EBA již nebude nadále aktualizovat příslušné RTS. 24/01: EBA – Finální návrh implementačních technických standardů (ITS) ke zveřejňování informací ohledně ESG rizik podle třetího pilíře – EBA zveřejnila návrh ITS pro zveřejňování informací týkajících se ESG rizik, který má za cíl podpořit instituce při zveřejňování smysluplných a srovnatelných informací o tom, jak rizika a zranitelnost související s ESG, a zejména se změnou klimatu, mohou zhoršovat jiná rizika v jejich rozvaze, přičemž by měl dále umožnit investorům a zainteresovaným stranám porovnávat výkonnost institucí a jejich finančních aktivit v oblasti udržitelnosti. Návrh by měl dále odstranit nedostatky současného zveřejňování informací o ESG ze strany evropských institucí tím, že stanoví povinné a konzistentní požadavky na zveřejňování informací, včetně podrobných šablon, tabulek a souvisejících pokynů, včetně zavedení nejlepších postupů na mezinárodní úrovni. Kromě toho zahrnují ITS také klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) týkající se činností institucí v oblasti financování aktiv, které jsou podle taxonomie EU udržitelné z hlediska životního prostředí (GAR a BTAR). 17/01: EBA – Uplatňování požadavků na reporting a zveřejňování související s pandemií covid-19 – V návaznosti na nejistotu ohledně vývoje pandemie covid-19 EBA potvrzuje, že je třeba nadále sledovat expozice úvěrových institucí a kvalitu úvěrů, na které se vztahují různá opatření veřejné podpory. S cílem usnadnit toto sledování se až do odvolání budou nadále uplatňovat pokyny k reportingu a zveřejňování expozic, na které se vztahují opatření uplatněná v reakci na krizi covid-19. 13/01: EBA – Pokyny pro instituce a orgány příslušné k řešení krize týkající se zlepšení způsobilosti institucí k řešení krize – EBA zveřejnila finální verzi pokynů pro instituce a orgány příslušné k řešení krize týkající se zlepšení způsobilosti bank k řešení krize, které stanoví požadavky na zlepšení řešitelnosti krize v oblastech provozní kontinuity, přístupu k infrastruktuře finančního trhu, financování a likvidity při řešení krize, provádění rekapitalizace z vlastních zdrojů (bail-in), reorganizace a komunikace. Instituce a příslušné orgány by se měly začít těmito pokyny plně řídit do 01/01/2024. EBA dále zpřístupnila konzultační dokument k pokynům k převoditelnosti, jež je definována jako jeden z prvků řešení krize, který má usnadnit převod společnosti, obchodního závodu (provozu) nebo portfolia aktiv, práv či závazků na nabyvatele, překlenovací instituci nebo společnost spravující aktiva.

Pojišťovny 27/01: EIOPA – Dokument k metodickým zásadám zátěžového testování s přihlédnutím ke klimatickým rizikům v pojišťovnictví – EIOPA vypracovala již třetí dokument k metodickým

Ostatní

zásadám zátěžového testování s přihlédnutím ke klimatickým rizikům, v rámci kterého stanoví, mimo jiné, takové metody, které lze použít při navrhování zátěžových individuálních/mikro (tzv. bottom-up) testů, jejichž cílem je posoudit zranitelnost pojistitelů vůči klimatickým rizikům. Dokument se soustředí výhradně na rizika související se změnami klimatu, nikoliv na jiná environmentální rizika či rizika související s udržitelností. Současně je kladen důraz na finanční dopad rizik souvisejících s klimatickými změnami, přičemž specifická rizika likvidity vyvstávající z klimatických změn jsou ponechána stranou. 06/01: EIOPA – Zpráva o aplikaci směrnice o distribuci pojištění (IDD) – EIOPA vydala zprávu o aplikaci směrnice IDD včetně příslušných příloh, která se zabývá změnami na evropském trhu distribuce pojištění a dopadem nového regulatorního a dohledového rámce. Mezi hlavní zjištění EIOPY patří: 1. i přes obecně pozitivní dopad IDD na způsob distribuce pojištění spotřebitelům byly zjištěny jisté problémy při uplatňování testu požadavků a potřeb (demands-and-need test); EIOPA dále vyjadřuje obavy týkající se produktů investičního životního pojištění a pojistných smluv na hypotéky a spotřebitelské úvěry; 2. mezi roky 2016 a 2020 došlo k poklesu počtu registrovaných zprostředkovatelů, přičemž počet zprostředkovatelů s pasem pro přeshraniční poskytování služeb se ve většině členských států ve stejném období zvýšil; 3. distributoři pojištění (a s nimi i příslušné vnitrostátní orgány v rámci dohledu) se potýkali s určitými problémy při aplikaci pravidel IDD ohledně digitálního poskytování informací, a to z důvodu pokynů; 4. ne všechny vnitrostátní orgány dohledu mají dostatečné pravomoci k provádění účinného dohledu nad výkonem obchodní činnosti distributorů pojištění.

AML 31/01: EBA – Centrální databáze pro boj s praním peněz a financováním terorismu (AML/CFT) – EBA spustila evropskou centrální databázi pro AML/CFT (EuReCa) coby unijní systém hlášení závažných nedostatků v oblasti AML/CFT, který má mít zásadní význam pro koordinaci úsilí příslušných orgánů a orgánu EBA v oblasti prevence a potírání rizik v oblasti AML/CFT v rámci EU. Databáze má, mimo jiné, obsahovat materiální rizika (např. nedostatek adekvátních interních opatření týkajících se AML/CFT) v jednotlivých finančních institucích, která mohou být potenciálně identifikována příslušnými orgány, stejně jako i nápravná opatření, která byla těmito orgány jednotlivým institucím nařízena. Regulační technické standardy týkající se této databáze jsou ke stažení zde.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

28/01: FATF – Zpráva o pokroku České republiky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) – FATF zveřejnil další vydání zprávy o pokroku České republiky jakožto člena orgánu MONEYVAL, který učinila v oblasti AML/ CFT. Dle aktuálního hodnocení Česká republika splňuje požadavky 6 ze 40 doporučeních FATF, z velké části splňuje 29 doporučení a částečně splňuje 5 doporučení. Dle výsledného hodnocení nejsou žádné požadavky, které by Česká republika nesplňovala vůbec. 07/01: MS/FAÚ – Aktualizace příručky evidování skutečných majitelů – Ministerstvo spravedlnosti připravilo aktualizovanou verzi příručky evidování skutečných majitelů, která je nově rozšířena mimo jiné o kapitolu týkající se určování skutečných majitelů v akciových společnostech s proměnlivým základním kapitálem (SICAV). Příručka je ke stažení zde. 07/01: MS – Anglický překlad zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů – Překlad zákona připravený ministerstvem spravedlnosti je ke stažení zde. 05/01: EBA – Stanovisko k rozsahu a dopadu snižování rizika (de-risking) v EU – EBA zveřejnila stanovisko k rizikům dopadu snižování rizika (tedy k rozhodnutím finančních institucí neposkytovat služby klientům v určitých rizikových kategoriích) a ke krokům, které by měly učinit příslušné orgány k řešení neopodstatněného snižování rizika. Dle EBY může vést snížení rizika k nepříznivým ekonomickým dopadům nebo k vyloučení zákazníků z přístupu k finančním produktům. Obzvláště vyloučení z přístupu k finančním produktům je nežádoucí, jelikož přístup k alespoň základním finančním produktům a službám je předpokladem účasti na moderním ekonomickém a sociálním životě. Ze zjištění dále vyplývá, že snižování rizika má nepříznivý dopad na plnění cílů EU, zejména pokud jde o účinný boj proti finanční kriminalitě a podporu finanční inkluze, hospodářské soutěže a stability na jednotném trhu. Stanovisko je pak rozděleno na následující oblasti: 1. problémy hlášené osobami dotčenými snižováním rizika; 2. odůvodnění ze strany úvěrových a finančních institucí, na základě kterých rozhodují o snížení rizika; 3. posouzení klíčových faktorů, rozsahu a dopadu snižování rizika provedené orgánem EBA a 4. kroky příslušných orgánů adresující snižování rizika.

moje.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Co děláme s rodinným stříbrem? Na začátku jsme dostali velkou příležitost. Narodili jsme se. A bylo o nás postaráno. Starali se o nás naši bohové. Božská maminka a božský tatínek. Postupem času se přidávali další bytosti bájného Olympu – božská učitelka, božský školník, božský trenér sportovní disciplíny, kterou nám vybrali božští rodiče. Bylo o nás božsky postaráno.

Ondřej Choc

Máme to vůbec zapotřebí?

Kouč majitelů firem

Každoroční „daňové jaro“ přecházející až do léta (ach, ti opozdilci, dodali nám zase doklady v krabici od banánů nebo sklenicích od okurek), následné letní zmrtvýchvstání na dovolené s dětmi nebo vnoučaty, opatrný skok do reality v září a až do Vánoc se s obavou připravovat na „daňové jaro“. Profesionální hasiči slouží 24hodinové služby ve 3 směnách. Jedna směna pracovní – připravená na výjezd, druhá směna odpočinková a třetí směna spící. V případě katastrofy pracují všichni. My, daňoví poradci, jsme hasiči problémů svých klientů. Ale chybí nám často řád hasičů. Sloužíme ve dvou směnách, v té pracovní a v té spící. Někdy ve spící směně dokonce spíme. Jak dnes přemýšlíme jako daňoví poradci? „Tak už to mám za pár. Do důchodu to nějak doklepu. Zkoušky jsem udělal před 27 lety ve svých 72 kilogramech. Dnes mě bolí záda, krk i zápěstí, hůř vidím, trochu zapomínám a moje osobní váha tvrdošíjně trvá na tom, že její stupnice začíná na 86 kilech. Zatímco si moji zaměstnanci kontrolují každého desátého dne v měsíci připsání výplaty na účet, já se každého pětadvacátého hroutím, jestli jsme podali všechna přiznání. Ale mám systém, všechno stíhám.“

yli jsme děti. Někdy hodné, chytré, úžasné, jindy zlobivé, natvrdlé, pomalé. Božští se podívali, zjistili a dali nám nálepku. Často jsme těm nálepkám tehdy uvěřili. A často jim věříme stále. „Buď rád, že jsi. Co bys ještě chtěl? Vždyť už teď toho máš až nad hlavu! A já se divím, že se stále tak honíš. Máš to vůbec zapotřebí?“ Děláme věci, které se od nás čekají. Někdy se už neptáme sami sebe, co chceme dělat, a čekáme na přání ostatních. Jsme odrostlé děti na dálkové ovládání. A vůbec si to neuvědomujeme (už dlouho jsou dálková ovládání bezdrátová). moje.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 3/2022

Většinou do té doby, než správce daně oznámí zahájení kontroly. To bývá zkouška odolnosti. A naše odolnost má své meze.

Co nás čeká? Naše odolnost se sníží a my půjdeme jednoho dne do důchodu, to je jisté. Ale kam půjdou naše firmy? Zaměstnaným poradcům firmy ještě nevznikly. Samostatně podnikající poradci vezmou své firmy do důchodu s sebou. Majitelé společností vykonávajících daňové poradenství si mohou vybrat. Mají šanci udržet své společnosti v činnosti. Jak bychom se v kůži těchto majitelů mohli zachovat? Mohli bychom firmu prodat nebo připravit na předání v rámci rodiny nebo připravenému managementu. Jak na to? Prodej nebo předání manažerům má jeden háček. Firma musí prosperovat i po našem odchodu. Během své činnosti musíme ve firmě nastavit funkční strategické, taktické i operativní řízení. Musíme určit osoby odpovědné za poskytnutí služby, za vyhledání vhodných zákazníků, za finanční řízení, za péči o lidské zdroje, za rozvoj i marketing. V naší firmě lidé vědí, jaký je směr společného konání, rozumí stanoveným cílům a souzní s nimi. Ve firmě jsou nastavené potřebné procesy. Teprve potom můžeme firmu předat a kontrolovat nebo prodat. V obou případech budeme mít zdroje na dobu, která přijde.

Pojďme ve šlépějích sedláků Každý sedlák věděl, že grunt, polnosti a stádo, které dostal od otce, je jeho povinností moudře spravovat a pečlivě připravit na předání další generaci. Za to požíval úctu i materiální zajištění v rodině. Od skončení první republiky už sedláci neměli co předávat. Přišli o své grunty, přišli o rodinné stříbro.

Naše firmy jsou naším rodinným stříbrem. Postarejme se, abychom v té pomyslné životní štafetě neztratili štafetový kolík a měli ho komu předat nebo prodat.

My jsme se v devadesátých letech živelně, v pozdějších letech trochu sofistikovaněji, učili podnikat, vykonávat profesi daňového poradce. Zabíralo nám to tolik času a pozornosti, že jsme neměli čas myslet na ukončení aktivní podnikatelské činnosti. Takové myšlenky možná přicházejí až teď. A jsou překvapující. Naše firmy jsou naším rodinným stříbrem. Postarejme se, abychom v té pomyslné životní štafetě neztratili štafetový kolík a měli ho komu předat nebo prodat. Nenechávejme rodinné stříbro v místním kovošrotu. V tom nám pomůže více selský rozum než znalost paragrafů.

PŘÍPRAVNÉ KURZY

KE ZKOUŠCE n ad aňového p oradce na daňového poradce

TERMÍNY KURZŮ

březen 2022 KONTAKT

ricna@kdpcr.cz 52

Špičkoví lektoři

Teorie daň z příjmů

Možnost sledovat on-line

Teorie DPH

Prezenčně v Brně a v Praze

Počítání příkladů

Komplexní průřezová školení k vybraným daňovým zákonům. Vhodné pro všechny zájemce se specializací na daně, kurzy nejsou určeny pro začátečníky. moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz/nabidka-skoleni-a-kurzu

moje.kdpcr.cz

53 3

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz