e-Bulletin KDP 2_2022 by Ondřej Kafka

/Oﬁciální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

2/2022

/ROZHOVOR: prof. JUDr. Radim Boháč, Ph.D., děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy /TÉMA VYDÁNÍ: Programové prohlášení vlády /ANKETA: Legislativa pohledem ﬁnalistů soutěže Účetní roku /OSOBNÍ ROZVOJ: Rozhovor s Jaromírem Adamcem a Josefem Janatou

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 6/202 6/2021 21

Provedeme vás světem daní.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Úvodník

Diskutujme o strategických prioritách Vážené kolegyně, vážení kolegové,

nový rok s novou vládou přinesl i její programové prohlášení. O daňových prioritách by tedy mohlo být jasno. Hledání stability veřejných financí. Snížení odvodů sociálního pojištění – pro zaměstnavatele o dva procentní body, jejich snížení i pro částečné úvazky. Snížení počtu odpisových skupin či zrychlení odpisování některých typů nemovitostí (ty ekologicky šetrné či určené pro nájemní bydlení až na 20 let). Snížení DPH na výstavbu či rekonstrukci domů a bytů. Možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech či jiné cizí měně. Zrušení (pozastavené) elektronické evidence tržeb (v současné podobě – ať už to znamená cokoli). Podpora reinvestic zisku. Zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH. Proklientský přístup daňové správy. Mezi řádky však můžeme vyčíst i oblasti, kde bude vláda hledat nové zdroje financování. Jako vhodný kandidát se jeví spotřební daně („spotřební daně budou zohledňovat škodlivost“), pro místní rozpočty pak daň z nemovitostí („rozšíříme možnosti obcí při stanovení koeficientu základní sazby daně z nemovitosti“). Také od zaměření daňových kontrol na oblast převodních cen či implementace dvou pilířů globálního zdanění OECD si vláda slibuje získání dodatečných příjmů. Samotné prohlášení však příliš detailů nepřináší. I proto jsme již v průběhu vánočních svátků připravili za Komoru k návrhu připomínky, které měly některá daňová témata doplnit, některá existující dále rozvinout a poskytnout větší představu, co bude jejich prosazování prakticky znamenat. Text připomínek je dostupný na moje.kdpcr.cz. Toto volební období však přinese jinou významnou změnu a tou je dlouhodobě připravovaný nový zákon o účetnictví. Jako Komora se do jeho přípravy zapojujeme pracovními skupinami jak v rámci Sekce účetnictví, tak i prostřednictvím Národní účetní rady. Jakmile dojde k jeho přijetí, bude zásadní přizpůsobit existující daňovou legislativu novým pravidlům. Byť se tak bude dít na úrovni současného zákona o daních z příjmů (a nápady na zcela nový zákon jsou již u ledu), bude to období, které rozhodně nudné nebude. „Programové prohlášení“ však připravuje i na podzim zvolené Prezidium Komory. Některá témata se budou opakovat z minulosti – zejména v oblasti vzdělávání se zdá, že koncepce současného systému (regionálních klubů, společného celorepublikového vzdělávání, menších vzdělávacích kurzů doplněná dlouhodobými běhy právního a účetního vzdělávání, jazykovými kurzy či kurzy „osobního rozvoje“ a existujícími konferenčními typy akcí) se osvědčila i v pandemických dobách. Také úsilí o pokračování činnosti při aktivním připomínkování daňových a souvisejících předpisů a komunikace s daňovou správou na jiných úrovních (Koordinační výbory, společné semináře či konference) bude pokračovat. Jako zásadní pro další období se však jeví otázka modernizace Komory a usnadnění přístupu k tomu, co Komora svým členům přináší. Chtěli bychom se proto zaměřit i na obsah portálu moje.kpdcr.cz a hledat další obsah, který by Komora mohla členům nabídnout. Pozornosti se dostane i zjednodušení přístupu na tyto stránky prostřednictvím nových standardních přihlašovacích metod či možnost jednoduchého vyřízení agendy s Komorou jejich prostřednictvím. Diskuze se povede také o úpravě zkoušek a možnostech jejich digitalizace v budoucnosti. V centru pozornosti bude také způsob propagace profese navenek jak vůči podnikatelské veřejnosti, tak i vůči našim možným budoucím kolegům z řad studentů. Diskuze o strategických prioritách bude dokončena v průběhu února. Pokud byste i Vy měli nějaké nápady, které by při diskuzi o nich mohly zaznít, budu rád, pokud mi napíšete na vpkdpcr@gmail.com. Přeji Vám mnoho sil do nadcházející daňové (a probíhající závěrkové) sezóny a v celém roce 2022 dostatek dobrých zpráv. Mgr. Ing. Petr Toman Viceprezident KDP ČR moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Úvodník Mgr. Ing. Petr Toman .............................................................................. 1

Aktuálně Měsíc v kostce .......................................................................................... 3

Správci daně musí stačit pouhá kopie plné moci, tedy i nekonvertovaného dokumentu při elektronickém podání ...................................................................... 14

Téma vydání

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví ........................................ 16 Sirény aneb pozná pan prezident rozdíl mezi výjimkou a systémovou odlišností? (Karel Havlíček) ...................................... 18

Programové prohlášení vlády

Aktuálně ze zpráv CFE ........................................................................ 19

Daně a programové prohlášení vlády .............................................26

Hledá se nejzásadnější podnikatelský zákon uplynulého roku..................................................................................... 20

Komentář: A bude už konečně líp, pane Fialo? (Jan Palička).............................................................................................29

Anketa zákon roku 2021 – nominace ............................................... 21 Ombudsman zkoumal zacházení s pracovníky ze zemí EU ....... 23

Klíčové je podle vlády Petra Fialy zastavit extrémní zadlužování. Opakovat by se mohlo i milostivé léto ................... 30

Anketa: Který zákon by si zasloužil zjednodušení? Odpovídají účetní roku 2021 .............................................................. 24

Rozhovor ministra financí Zbyňka Stanjury pro deník Právo ...........................................................................................31

Informační inferno (Hana Erbsová) ..................................................37 Děti a daně za rok 2021 ........................................................................ 41

Rozhovor prof. JUDr. Radim Boháč, Ph.D., děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy ..................................................................................... 4 O Crowdfundingových platformách s Ondřejem Šmakalem, generálním ředitelem skupiny Orka Ventures ...........................................................................42

Judikatura DPH v kontextu sankcí a jejich protiplnění (Alena Wágner Dugová)...................................................................... 10 NSS potvrdil oprávněnost průběžných výnosů u dlouhodobých zakázek ve stavebnictví ...................................... 12 Vystavení elektronické účtenky za fyzické přítomnosti zákazníka je v souladu se zákonem.................................................. 13

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 2. 2. 2022, datum uzávěrky: 28. 1. 2022. Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Ostatní Nová právní úprava investičních pobídek zaměřená na technologické start-upy (Michal Janíček, Matěj Korduliak) .....................................................32 První výzvy z Národního plánu obnovy..........................................33 Právní (ne)regulace placení kryptoměnami (Matěj Černý, Adam Zamarski) ............................................................. 34 Vybrané daňové aspekty svěřenských fondů (Jakub Hollmann) ................................................................................... 38 Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Matěj Šarapatka).................................. 44

Osobní rozvoj Nejen odbornost je důležitá, ale i to, jak ji umím komunikovat, říkají Jaromír Adamec a Josef Janata (Jaromír Adamec, Josef Janata) ........................................................... 48

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Měsíc v kostce Šéfka Finanční správy Richterová rezignovala Generální ředitelka Generálního finančního ředitelství Ing. Tatjana Richterová ke dni 28. ledna 2022 požádala o odvolání ze své funkce, ve které skončí ke dni 28. března 2022. „Děkuji paní ředitelce za dosavadní odvedenou práci v čele Finanční správy. Na uvolněné místo vypíšeme řádné výběrové řízení na nového generálního ředitele, od kterého očekávám, že dá Finanční správě nový impulz a posune ji směrem k více proklientskému přístupu tak, jak jsem o něm opakovaně mluvil v opozici i při svém nástupu na Ministerstvo financí,“ uvedl Zbyněk Stanjura. Richterová se stala šéfkou Finanční správy na konci roku 2018. Funkci získala na základě výběrového řízení. Předtím od roku 2013 vedla Finanční úřad pro hlavní město Praha. Ve finanční správě působí od roku 1991, kdy začala pracovat na Finančním úřadu v Ústí nad Labem.

Reakce Finanční správy na prohlášení profesních skupin ke kompenzačnímu bonusu Finanční správa ve své tiskové zprávě ujistila všechny žadatele o kompenzační bonus, že se finanční úřady zabývají všemi žádostmi, které ke kompenzačnímu bonusu obdrží, a v žádném případě plošně neodmítají žádosti podnikatelů z konkrétních oborů. „Neformální komunikace se žadateli o bonus pak slouží k urychlení procesu vyřízení žádosti a není žádnou novinkou, protože probíhala se žadateli během vyplácení všech dosavadních kompenzačních bonusů a je standardní formou spolupráce, kterou připouští i zákon,“ stojí v tiskové zprávě. Zároveň Finanční správa vylučuje, že by byl vydán jakýkoliv příkaz nebo pokyn, aby finanční úřady redukovaly žádosti nebo jejich vyplácení. „Z celkového počtu zpracovávaných žádostí je jich v současné době až 97 % vyplaceno, příp. přikázáno k vyplacení, rozhodně tedy nedochází k žádnému plošnému zamítání žádostí,“ dodává Finanční správa.

Ekonomika podle resortu ﬁnancí letos poroste o 3,1 %, průměrná inﬂace dosáhne 8,5 % Ministerstvo financí ve své lednové makroekonomické predikci odhaduje růst ekonomiky v roce 2021 o 2,9 %, pro rok 2022 pak zrychlení růstu na 3,1 %. V letošním roce očekává zvýšení průměrné míry inflace na 8,5 % ze 3,8 % v roce 2021. Míra nezaměstnanosti podle odhadu MF v roce 2021 dosáhla 2,8 % a pro rok 2022 očekává další pokles až na 2,3 %. Predikce je podle resortu zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považuje za vychýlená směrem dolů. „Prognóza pracuje se scénářem, že se současné zhoršování epidemické situace podaří zvládnout bez nutnosti přijmout makroekonomicky významná protiepidemická omezení a že ještě v první polovině letošního roku budou přetrvávat nepříznivé efekty vysokých cen vstupů a narušených výrobních řetězců,“ stojí ve zprávě ministerstva.

 Smuteční oznámení S lítostí Vám oznamujeme, že zemřela paní Irena Králová, daňová poradkyně č. 1973, ve věku nedožitých 57 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast. Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

prof. JUDr. Radim Boháč, Ph.D.:

Kvalitních legislativců, a hlavně těch daňových, není nikdy dost Daňová soustava potřebuje podle děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radima Boháče reformu. V rámci ní může dojít i ke zvýšení některých daní. Do daňové soustavy by se podle něho měla promítnout dlouhodobější daňová politika, tu ale Česká republika nemá, jelikož každá vláda řeší jen dílčí změny, navíc často ty, které vedou k dalšímu a dalšímu snižování příjmů veřejných rozpočtů z daní. V listopadu Akademický senát rozhodl, že budete novým děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Čeho chcete během svého mandátu dosáhnout?

V roce 2010 jste začínal na Ministerstvu financí, v tomto roce vznikl i odbor Daňová legislativa. Jak jste po více než deseti letech spokojen s jeho fungováním?

Já jsem v rámci své kandidatury zveřejnil poměrně podrobný a komplexní volební program, který je stále všem přístupný na internetových stránkách (https://dekanem.radimbohac.cz/). Chtěl bych v rámci svého mandátu realizovat co nejvíce bodů z tohoto volebního programu. Své hlavní cíle jsem pak vtělil do 10 základních východisek, z obecnějších bych vyzdvihl zejména záměr být spravedlivým děkanem a při řízení fakulty prosazovat lidský přístup.

Vznik odboru Daňová legislativa na Ministerstvu financí v roce 2010 považuji za velmi dobrý krok tehdejšího vedení. Na tzv. věcných odborech v daňové sekci totiž nebyli skoro (s několika výjimkami) žádní právníci a daňové zákony tak připravovali neprávníci. To se se vznikem odboru Daňová legislativa zásadně změnilo a já jsem přesvědčen, že k lepšímu. Zkuste se například podívat na významnější novelu zákona o daních z příjmů před rokem 2010 a dnes, ten rozdíl je obrovský.

Jste uznávaným odborníkem na finanční, zvláště rozpočtové a daňové právo. Co Vás k těmto oblastem práva přivedlo?

Má Česko dostatek kvalitních daňových legislativců?

Možná čekáte odpověď, že jsem se již od začátku studií na právnické fakultě chtěl zabývat finančním a daňovým právem, ale tak tomu není. Po celé studium jsem však tíhl k veřejnému právu, a když se k tomu přidalo počítání daňových příkladů na seminářích z finančního práva, finanční a daňové právo pro mě bylo jasnou volbou. Nejprve jsem se stal pomocnou vědeckou silou na katedře finančního práva a finanční vědy, poté interním doktorandem a následně odborným asistentem. Finanční právo se tak stalo „mým“ oborem.

moje.kdpcr.cz

Kvalitních legislativců, a už vůbec těch daňových, není nikdy dost. Jsem přesvědčen, že pozice legislativce je jedno z nejtěžších právnických povolání. Legislativec totiž musí právo tvořit, a to je nesmírně složité, a když si k tomu přidáte „oblíbenost“ daní ve společnosti i mezi právníky, je zřejmé, že daňový legislativec je profese, do které se zájemci nehrnou. Přesto znám řadu svých kolegů, o kterých zcela jistě mohu říct, že jsou kvalitními daňovými legislativci. A je podle Vás česká daňová legislativa kvalitní? Co jí případně na kvalitě ubírá?

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Samozřejmě, vždy je možné mít legislativu kvalitnější a není možné se spokojit s jejím současným stavem. U daňové legislativy však vidím jako velký problém politickou exponovanost daní, která brání systematické práci na nových právních předpisech, protože se neustále řeší dílčí novely předpisů stávajících. Když jsem na daňovou legislativu nastupoval, myslel jsem si, že by například nový zákon o daních z příjmů mohl v dohledné době vzniknout, dnes je tomu 12 let a nový zákon stále nemáme.

správný legislativec napsat co nejlépe. A mohu-li uvést, které zásadnější změny jdou proti mému osobnímu názoru, tak jsou to změny v majetkových daních, které vyvrcholily zrušením daně z nabytí nemovitých věcí. Podle mého názoru je faktická rezignace státu na výběr tohoto druhu daní velkou chybou.

V rozhovoru pro časopis AdNotam jste uvedl, že tvorba legislativy není o prosazování vlastního názoru, ale o hledání nejlepšího řešení. Jak často jdou daňové úpravy například proti vašemu osobnímu názoru?

Pokud jde o změny daňových zákonů přijaté tzv. daňovým balíčkem 2021, na které se ptáte, tak i kdyby šlo o ty nejlepší změny daňových zákonů, o čemž já osobně v řadě případů z nich vůbec nejsem přesvědčen, tak považuji za naprosto nevídané, jakým způsobem byly tyto zásadní změny přijaty. Jak je například možné, že tak zásadní změnu zdanění, jako je zrušení superhrubé mzdy, nenavrhla Poslanecké sněmovně vláda, ale byla navržena jen jako pozměňovací poslanecký návrh předsedy vlády k vládnímu návrhu zákona, který schválila jeho vláda? A aby situace byla ještě více absurdní, tak jiný poslanec, shodou okolností místopředseda té samé vlády, načítá k témuž tématu další pozměňovací návrh, ovšem odlišný od návrhu premiéra. A díky nočnímu schvalování zákona v Poslanecké sněmovně, v jehož důsledku poslanci schválili to, co vlastně nechtěli, vetu/nevetu prezidenta republiky a napadení zákona u Ústavního soudu, jsme ještě na začátku roku 2021 vůbec neměli jistotu, jaké změny budou v roce 2021 platné a účinné. To považuji za naprosto zásadní problém. Takto není možné daňové změny prosazovat, i kdyby byly sebelepší.

Obávám se, že to nejsem schopen kvantifikovat. Ale je mnohem lepší psát právní úpravu, se kterou je člověk ztotožněn, než úpravu, se kterou vnitřně nesouhlasí. I tu druhou uvedenou však musí

V loňském roce jsme měli takzvanou „daňovou tsunami“. Dala by se označit za nejlepší řešení? A jak jsme se s touto velkou změnou podle vás popasovali?

Jaký máte názor na náš současný daňový systém? Má prezident Miloš Zeman pravdu, že ho stačí jen zjednodušit?

prof. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po ukončení magisterského studia působil na této katedře jako interní doktorand, poté byl přijat jako odborný asistent a v letech 2006 až 2017 vykonával funkci tajemníka této katedry. Po úspěšné obhajobě habilitační práce „Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice“ byl jmenován docentem pro obor finanční právo a finanční věda a v roce 2021 byl prezidentem republiky jmenován profesorem pro stejný obor. V roce 2010 nastoupil na Ministerstvo financí, kde nyní působí v odboru Daňová legislativa. Od roku 2014 je předsedou rozkladové komise ministra financí pro přípravu rozhodnutí o opravných prostředcích proti rozhodnutí Ministerstva financí při správě daní a v letech 2019 až 2021 byl rovněž předsedou zvláštní komise ministra financí pro řízení o rozkladech podaných proti rozhodnutím vydaným podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Specializuje se na rozpočtové právo, daňové právo (v širším slova smyslu) a otázky subjektů finančního práva.

Jsem toho názoru, že náš daňový systém nepotřebuje kosmetické změny ani ho nelze pouze zjednodušit. Vlivem změn, které byly v daňové soustavě od roku 1993 provedeny, ztratila tato soustava svoji logiku, vnitřní provázanost, svůj systém. Hodně se hovoří o tom, že potřebujeme například důchodovou reformu, ale já si myslím, že je třeba i reforma daňová. Do daňové soustavy by se měla promítnout dlouhodobější daňová politika, jenže já se obávám, že žádnou takovou dlouhodobější daňovou politiku nemáme, protože každá vláda řeší jen dílčí změny, navíc často ty, které vedou k dalšímu a dalšímu snižování příjmů veřejných rozpočtů z daní. Jaké změny v oblasti daní byste provedl do budoucna tak, aby byly co nejefektivnější? Odpověď souvisí s mou odpovědí na předchozí otázku. Potřebujeme stabilní daňovou soustavu založenou na jasné dlouhodobé daňové politice. Z mého pohledu by mělo jít o vhodný mix příjmových, nepřímých a majetkových daní, tedy zdaňovat jak příjmy, spotřebu, tak vlastnictví majetku. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Rozhovor

Potřebujeme stabilní daňovou soustavu založenou na jasné dlouhodobé daňové politice.

Toto heslo může platit pouze za podmínky, že budou hospodárně, efektivně a účelně vynakládány peněžní prostředky veřejných rozpočtů. Pouze když lidé uvidí smysluplné vynakládání veřejných prostředků, může být pro ně placení daní ctí, a ne trestem. Pandemie koronaviru s sebou přinesla řadu legislativních problémů a norem, s nimiž nebyly české soudy spokojené. Jak „pandemickou“ tvorbu práva vnímáte z pozice předsedy pracovní komise Legislativní rady vlády? Nemohu se zbavit dojmu, že do podoby pandemické legislativy velmi negativně zasáhla vyhrocená politická situace a nutnost jejího spěšného přijetí.

Jak se díváte na nové trendy v daních, například digitální daň nebo uhlíkovou daň? Tyto nové trendy v daních jsou podle mého názoru logickou reakcí na vývoj společnosti jako takové. Pokud se mezinárodní obchod se zbožím a mezinárodní poskytování služeb díky internetu zcela změnily, tak je nutné, aby se změnily i daně, které takový obchod a poskytování služeb zdaňují. A stejně tak, pokud chceme myslet vážně boj proti klimatické změně, musíme hledat i daňové nástroje, které budou v tomto boji účinné. To jsou jen další důvody pro to, provést komplexní daňovou reformu. Držíte se hesla: ‚‚Platit daně je čest, ne trest.“ Jak by podle vás měla vláda přesvědčit plátce a poplatníky vnímat daně pozitivně? moje.kdpcr.cz

Svou roli pak sehrálo i to, že vládla menšinová vláda, která neměla potřebnou většinu v Poslanecké sněmovně. Bohužel mix těchto skutečností nemohl vést ke zcela kvalitní legislativě. Na druhou stranu požadavky některých soudů například na podobu odůvodnění opatření vycházejících z pandemické legislativy mi přijdou také přehnané. Pandemie koronaviru nám ukázala, že jsme vůbec na takovou situaci nebyli připraveni a v čase postpandemickém bychom měli příslušnou legislativu podrobit revizi s cílem lépe se připravit na možné pandemie budoucí. Nová vláda nedávno získala důvěru od Poslanecké sněmovny. Mandát pro ni nebude jednoduchý a měla by začít s kroky co nejrychleji. Jaké jsou Vaše reakce na programové prohlášení vlády ČR? Nepůsobí až moc ambiciózně? Nespatřuji problém v tom, když programové prohlášení vlády je ambiciózní. Slovy klasika, malý je ten, kdo zná jen malý cíl. Nicméně na druhou stranu musí být programové prohlášení

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

realistické, proveditelné a jednotlivá opatření ve vzájemném souladu. A zde už určité pochybnosti mám, že toto není v případě programového prohlášení vlády splněno. Vláda tvrdí, že nebude systematicky zvyšovat daně. Je to podle Vás reálné? Podle mého názoru není možné donekonečna jednotlivé daně rušit a u těch nezrušených snižovat jejich sazby. Pouze se zvyšováním spotřebních daní si nevystačíme. Jak jsem již uvedl, daňová soustava potřebuje reformu a v jejím rámci samozřejmě může dojít i ke zvýšení některých daní, opět zmíním například daně majetkové. Pokud by vláda chtěla k daňové reformě přistoupit a zároveň by si kladla za cíl nezvyšovat všechny daně, tak ať raději žádnou reformu nedělá. Je v oblasti daní cesta, jak se vypořádat s největším deficitem státního rozpočtu v historii?

Cesta je tu vždy, nicméně zároveň je nutná velká politická odvaha nedělat pouze populární opatření, ale i opatření nepopulární a tato občanům vysvětlit. Mezi ně patří i zavádění daní a zvyšování jejich sazeb. Česko se aktuálně nachází v rozpočtovém provizoriu. Jak tuto situaci vnímáte? A je standardem, že bychom provizorium měli čekat po každých sněmovních volbách? Já se vůbec nové vládě nedivím, že nechce hospodařit podle státního rozpočtu připraveného vládou předchozí. To je naprosto přirozené. Ukazuje se, jak špatným krokem je posun voleb na říjen. Jsem přesvědčen, že by politická reprezentace měla učinit kroky k tomu, aby volby byly zase v červnu, přes prázdniny vznikla vláda a ta mohla předložit svůj rozpočet tak, aby byl schválen do konce roku. Současný stav je systémově špatný a povede k mnohem častějším rozpočtovým provizoriím, což není vůbec žádoucí.

Média Komory daňových poradců ČR Bulletin

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Komory daňových poradců ČR

2/2021

v daních z příjmů TÉMA VYDÁNÍ: Změny právního výboru Senátu Goláň – předseda Ústavně ROZHOVOR: Ing. Tomáš nehmotného majetku v oblasti hmotného a daňových dopadů změn Několik úvah ohledně uplatnění daňové ztráty Upřesnění postupu při : vybrané poznámky procesech nauky v daňověprávních Aplikace obecné důkazní

/ / / / /

Tematické zaměření každého čísla Vysoce odborné články Recenzovaný obsah Odborný garant každého čísla Stavovská společenská rubrika

ně čtvrtlet tištěná onická a elektr verze

29.06.2021 10:32:11

i ký měsíčník Oﬁciální elektronický

Komory daňových poradců

České republiky

/Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin: CO BYSTE NEMĚLI PŘEHLÉDNOUT

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR rem ze zisku globálních ﬁ

7-8/2021

/TÉMA VYDÁNÍ: Daně Luděk Niedermayer /ROZHOVOR: Europoslanec ika zařízení (ne)tvořící funkční celek s budovou /DANĚ Z PŘÍJMŮ: Problemat závěrek do sbírky listin /ÚČETNICTVÍ: Zakládání účetních

Zpravodajství ze světa daní a účetnictví Aktuální daňová legislativa a praxe Informace z dění v Komoře @ každý m Lifestylová témata a zajímavosti ěs elektron íc ic Osobní rozvoj ky

moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny Anketa Ank nketa Téma t pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

Daň z příjmů fyzických osob v mezinárodním kontextu problematika dvojího zdanění, daňové dopady přeshraničních uspořádání pro české a zahraniční společnosti, pro zaměstnance i rodinné příslušníky

moje.kdpcr.cz moje mo j .k je .kdp pcr.cz .c cz

Cestovní náhrady v 350 příkladech řešení cestovních náhrad od A do Z v příkladech, komentář a příklady složitějších případů včetně použití kurzů k přepočtům měn, používání platebních karet, přerušení cesty, náhrady agenturním zaměstnancům aj.

zvýhodněná cena pro DP 441 Kč běžná cena 490 Kč zvýhodněná cena pro DP 332 Kč běžná cena 369 Kč

zvýhodněná cena pro DP 764 Kč běžná cena 849 Kč Zákon o daních z příjmů výklad jednotlivých ustanovení zákona v jejich vzájemných provázanostech a s odkazy na širší kontext

Zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19. Komentář ucelený výklad zákona, umožňující vydávání mimořádných opatření, podmínky náhrady škod ze strany státu

Zaměstnanecké benefity a obdobná plnění z hlediska daňové výhodnosti srovnání výhodnosti jednotlivých benefitů (poměru nákladů zaměstnavatele oproti efektu u zaměstnance)

zvýhodněná cena pro DP 513 Kč běžná cena 570 Kč

zvýhodněná cena pro DP 493 Kč běžná cena 548 Kč

Komentář k dani z nemovitých věcí s příklady 2022 zdanění pozemků, staveb a jednotek, včetně řešení ve formě vyplněného daňového přiznání, obecný výklad doplněn 150 komplexními příklady

Daň z přidané hodnoty s komentářem všechny změny roku 2021 vč. účinných od 1. 10. 2021, komentář je zcela v souladu s aktuálními výklady GFŘ a obsahuje přehled informací, stanovisek a sdělení GFŘ zvýhodněná cena pro DP 1845 Kč běžná cena 2050 Kč

zvýhodněná cena pro DP 1059 Kč běžná cena 1177 Kč

Daňová judikatura III. a IV. díl judikáty dvou vrcholných soudů české soudní soustavy ve věcech týkajících se správy daní

zvýhodněná cena pro DP 440 Kč běžná cena 489 Kč

zvýhodněná cena pro DP 215 Kč běžná cena 239 Kč

Z novinek vybíráme:

Zdanění osobních příjmů nejen z pohledu daně z příjmů fyzických osob, ale také z pohledu sociálního pojistného, pravidla snižování základu daně, typ nominální sazby daně i slevy na dani, zdanění příjmů ze zahraničí

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce 9 kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

DPH v kontextu sankcí a jejich protiplnění Nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU se věnovalo rozlišení, zda plátce poskytuje určitou službu podléhající DPH, anebo zda vybírá částku jako sankci bez jakéhokoliv protiplnění, což je pak úhrada mimo předmět DPH. Alena Wágner Dugová Daňová poradkyně, Deloitte

odle rozhodnutí Soudního dvora EU musí být Článek 2 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že kontrolní poplatky vybírané soukromoprávní společností pověřenou provozováním soukromých parkovišť v případě, že motoristé nedodržují všeobecné podmínky pro

užívání těchto parkovišť, musí být považovány za protiplnění za službu poskytnutou za úplatu ve smyslu tohoto ustanovení, která jako taková podléhá dani z přidané hodnoty (DPH). Tento rozsudek se zabýval důležitou problematikou v oblasti DPH, kdy často v praxi plátci i poradci v podstatě tápou, a to rozlišením, zda plátce poskytuje určitou službu podléhající DPH, anebo zda vybírá částku jako sankci bez jakéhokoliv protiplnění, což je pak úhrada mimo předmět DPH. Rozsudek C-90/20 Apcoa Parking Danmark A/S pak může přinést do praxe plátců určité vodítko pro uplatnění správného režimu DPH. V dané věci šlo o to, že společnost Apcoa (dále jen „společnost“) provozovala parkoviště na soukromých pozemcích se souhlasem vlastníků těchto pozemků. Společnost v rámci své činnosti provozovala parkoviště a pro provoz stanovila všeobecné podmínky pro užívání parkovišť. Na informační tabuli u vjezdu na parkoviště byly také uvedené kontrolní poplatky moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

za porušení právních předpisů na parkovišti (například překročení povolené doby parkování). Předmětem sporu je, zda měla společnost odvést DPH z těchto kontrolních poplatků. Podle názoru daňové správy se jedná o zvýšení parkovného vybírané v případě nedodržení všeobecných podmínek pro užívání parkovišť, jelikož poplatky představují protiplnění za parkovací službu poskytnutou motoristům. Společnost naopak tvrdila, že kontrolní poplatky nepodléhají DPH, protože v případě porušení všeobecných podmínek pro užívání parkovišť, jež provozuje, nepředstavují protiplnění za zachování práva na parkování, jehož by se tento motorista mohl dovolávat na základě zaplacení parkovného, a dále argumentovala, že částka poplatku je předem určena bez konkrétní hospodářské vazby na hodnotu poskytnuté parkovací služby a podle práva pak poplatek představuje sankci za porušení těchto všeobecných podmínek pro užívání. SDEU připomněl hlavní poznatky vyplývající z judikatury v oblasti poskytování služeb podléhajících DPH (Société thermale d’Eugénie-les-Bains C-277/05, MEO – Serviços de Comunicações e Multimédia C-295/17, Balgarska nacionalna televizia, C-21/20), tedy SDEU uvedl, že „k poskytnutí služby za úplatu ve smyslu tohoto ustanovení dochází pouze tehdy, pokud je mezi poskytovatelem a příjemcem právní vztah, v rámci něhož jsou vzájemně poskytnuta plnění, přičemž odměna obdržená poskytovatelem představuje skutečnou protihodnotu za individualizovatelnou službu poskytnutou příjemci. Tak tomu je, pokud existuje přímá souvislost mezi poskytnutou službou a získanou protihodnotou“. SDEU při svém rozhodnutí mimo jiné uvedl, že parkování na určitém místě na jednom z parkovišť provozovaných společností zakládá právní vztah mezi touto společností jako poskytovatelem služeb a provozovatelem daného parkoviště a motoristou, který toto místo využil a v rámci tohoto právního vztahu mají strany práva a povinnosti v souladu se všeobecnými podmínkami pro užívání dotyčných parkovišť, které zahrnují zejména poskytnutí parkovacího místa společností a povinnost dotyčného motoristy zaplatit v případě nedodržení těchto všeobecných podmínek kromě parkovného případně i částku odpovídající kontrolním poplatkům za neoprávněné parkování, jak je uvedeno na informačních tabulích, a proto je podmínka týkající se existence vzájemných plnění ve smyslu judikatury splněna. Argument, že je podle národního práva kontrolní poplatek sankcí, nemá vliv na posouzení režimu DPH, jelikož pro účely výkladu ustanovení směrnice o DPH je posouzení, zda zaplacená odměna představuje protihodnotu za poskytnutí služby, otázkou unijního práva, kterou je třeba rozhodnout nezávisle na kvalifikaci ve vnitrostátním právu. Závěrem lze konstatovat, že tento rozsudek může mít vliv na provozovatele parkoviště v rámci Evropské unie, kteří by různé poplatky mimo ceny za parkovné nezatěžovali DPH.

moje.kdpcr.cz

Aktuální rozsudek může mít vliv na provozovatele parkoviště v rámci Evropské unie, kteří by různé poplatky mimo ceny za parkovné nezatěžovali DPH.

Rozsudek Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 20. ledna 2022 ve věci C-90/20 Apcoa Parking Danmark A/S, generální advokát J. Richard de la Tour, http://eur-lex.europa.eu „Řízení o předběžné otázce – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Článek 2 odst. 1 písm. c) – Oblast působnosti – Zdanitelná plnění – Činnosti vykonávané soukromoprávní společností – Provozování parkovišť na soukromých pozemcích – Kontrolní poplatky vybírané touto společností v případě, že motoristé nedodržují všeobecné podmínky pro užívání těchto parkovišť – Kvalifikace – Hospodářská a obchodní realita plnění“ Související ustanovení: § 14 a § 56a zákona č. 235/2004 Sb., zákon o DPH (dále jen „ZDPH“) Související rozhodnutí: C-277/05 – Société thermale d’Eugénie-les-Bains C-295/17 – MEO – Serviços de Comunicações e Multimédia C-21/20 – Balgarska nacionalna televizia

Sledujte Twitter Komory daňových poradců ČR

twitter.com/kdp_cr

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

NSS potvrdil oprávněnost průběžných výnosů u dlouhodobých zakázek ve stavebnictví Finanční úřad doměřil daňovému subjektu (stavební firmě) daň z příjmů právnických osob. Jednak proto, že rozporoval zahrnutí přijatých záloh za dílčí práce na dlouhodobých stavebních zakázkách do výnosů, a také proto, že daňový subjekt nesprávně ocenil nedokončenou výrobu, když do vlastních nákladů zahrnul i případný zisk či ztrátu ze zakázek.

ni jednu z dotčených zakázek daňový subjekt nedokončil v posuzovaném zdaňovacím období a nemělo tak prý docházet k průběžnému vykazování výnosů a k jejich následnému zdanění. Správce daně uvedl, že rozhodujícím okamžikem pro určení časové souvislosti je dokončení a předání díla ve smyslu občanského zákoníku. Daňový subjekt tak neměl o úhradách faktur účtovat jako o výnosech, ale jako o zálohách ve prospěch účtu nedokončené výroby. Výsledná částka na tomto účtu měla představovat neoprávněné snížení základu daně. S tímto se ztotožnilo jak Odvolací finanční ředitelství, tak i krajský soud. Ten při posouzení okamžiku vzniku výnosu u dlouhodobého díla s průběžnou realizací vycházel ze smlouvy o dílo mezi stavební společností a jejím odběratelem a z občanského zákoníku, ze kterého vyplývá, že okamžikem vzniku výnosu je právě okamžik provedení díla. Toto provedení je závislé na způsobu, jakým smluvní strany vymezí předmět díla, způsob realizace a otázku jeho předání a převzetí. Na základě konkrétního

znění smluv krajský soud zjistil, že dílo je dokončeno převzetím jeho poslední části a vydáním protokolu o převzetí objednatelem a dospěl k závěru, že toto vymezení neumožňuje odlišit jednotlivé stupně díla. Průběžné danění výnosů by bylo možné pouze v případě, kdyby na základě smlouvy docházelo k předání a převzetí části díla a začínaly by běžet záruční lhůty na tuto předanou část. Daňový subjekt na to v rámci kasační stížnosti reagoval tím, že zákon o účetnictví včetně účetní vyhlášky a Českých účetních standardů neobsahují definice některých základních pojmů, jakým je například právě pojem „výnos“. Toto vyvolává nejistotu o obsahu pojmu, kdy vlastně vzniká a jak se oceňuje. Poukázal tak na nutnost hledat cestu v základních postupech, které vychází ze zákona o účetnictví a z vnitropodnikových pravidel ve vazbě na ekonomickou podstatu obchodního případu a účetní praxi. Uvedl, že z výsledku prací v rámci dlouhodobé zakázky vznikal objednateli užitek v celém průběhu jejího zhotovování a byly předpokladem pro další navazující práce vedoucí k celkovému dokončení díla. Pokud by došlo k hypotetickému předčasnému ukončení prací, lze předpokládat, že by i tak plynul objednavateli z díla užitek. Navíc je vyloučené, aby si stavební společnost takové dílo ponechala a použila je na plnění pro jiného zákazníka, protože původní práce již byly překryty jinými částmi a vrstvami díla. Toto vše ilustruje, že výnos vzniká průběžně. Také poukázal na standardní praxi při reklamaci ve stavebnictví, kdy je obvyklé reklamovat již zjištěné vady v průběhu zhotovování díla. Jelikož je obvyklé, že objednatel odmítne bez oboustranně potvrzeného soupisu prací a dodávek materiálu uhradit dílčí fakturu v případě zjištěných vad, představuje tento soupis v podstatě dílčí předávací protokol. Podle daňového subjektu je zcela v souladu s akruálním principem platit daň u dlouhodobých zakázek v tom zdaňovacím období, v kterém byly vystaveny faktury z průběžně provedených prací. Státnímu rozpočtu tak díky tomu plynou příjmy po celou dobu realizace zakázky. V případě, že by se daň hradila až po celkovém ukončení moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

zakázky, mohlo by k výběru dojít až s několikaletým zpožděním. Společnosti by musely shromažďovat finanční prostředky na zaplacení daně, což by mělo zásadní dopady na jejich cash flow a navíc by vznikalo nebezpečí neodvedení daně, ať už z důvodu zkrachování některých stavebních společností nebo z důvodu dlouhodobého vyhýbání se daňové povinnosti. Daňový subjekt také upozornil na obchodní praxi, která podklady pro fakturaci nazývá zpravidla jako akceptační protokoly, protokoly o soupisu provedených prací, milníky apod. Z těchto postupů se pak následně odvíjí samotné fakturační modely, kdy dochází k účtování průběžných výnosů s generováním hospodářského výsledku. Až část nákladu, která není pokryta výnosem, se stává nedokončenou výrobou. Nejvyšší správní soud dal daňovému subjektu za pravdu a jeho kasační stížnost shledal důvodnou. Upozornil na minulé rozsudky, například Krajského soudu v Brně, kde soud uvedl, že „… Stavebnictví je skutečně specifický obor a snaha o dodržení (zejména časové) souvislosti mezi dosaženými výnosy a na ně vynaloženými náklady je tu komplikovaná tím, že se zpravidla jedná o dlouhodobé zakázky, jejichž realizace často překračuje horizont jednoho účetního období (…) Ve stavebnictví se – s ohledem na velkou finanční náročnost realizovaného díla – zpravidla neúčtuje odběrateli celá zakázka naráz až po jejím dokončení, nýbrž se fakturuje po částech (…) Proto nelze na výstavbu hledět stejně jako na ,běžnou‘ zakázkovou výrobu – bylo by opravdu nemístně zjednodušující požadovat, aby stavební podnik vyúčtoval a daňově uplatnil veškeré náklady (…) až poté, co dílo zcela dokončí a odevzdá (…) Daňový subjekt podnikající ve stavebnictví proto musí mít možnost účtovat o nákladech průběžně tak, jak je vynakládá. Pro zajištění časové a věcné souvislosti úplně postačuje požadavek, aby příslušné

náklady byly v době, kdy si je daňový subjekt uplatňuje, již součástí fakturace (…) a staly se tak součástí zdanitelných výnosů.“ Nejvyšší správní soud dále upozornil na stěžejní zásadu účetnictví zakotvenou v zákoně o účetnictví, kdy je třeba účtovat tak, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Významným pramenem informací pro posouzení právního základu jednotlivých účetních případů budou sice zpravidla smlouvy, to ovšem neznamená, že jsou alfou a omegou pro posouzení, zda zvolený způsob účtování odpovídá věrnému a poctivému zobrazení. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že primární význam má skutečný stav a zákon nijak nenaznačuje, že by měl být pojem „skutečný stav“ ztotožňován se stavem právním. Daňový subjekt prováděl práce na dlouhodobých stavebních zakázkách, tyto práce periodicky prezentoval ke kontrole a poté i průběžně fakturoval. Zaplacené práce pro objednatele představovaly ekonomickou hodnotu, neboť umožňovaly další postup prací na stavebních zakázkách a daňový subjekt stěží mohl provedené práce „vzít zpět“. Argumentace, kdy správce daně považuje způsob účtování za nesprávný pouze na základě chybějícího smluvního označení „postupné provádění“ a „částečné předávání“, je dle Nejvyššího správního soudu nemístně formalistická. Prioritu zde má skutečný průběh prací a jejich zaplacení před stavem formálně právním. Stavební společnost tak v účtování a potažmo i v plnění daňových povinností postupovala správným směrem. VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2021, sp. zn. 2 Afs 296/2020, dostupné na www.nssoud.cz

Vystavení elektronické účtenky za fyzické přítomnosti zákazníka je v souladu se zákonem Nejvyšší správní soud rozhodoval v případě, kdy byl daňový subjekt shledán vinným ze spáchání přestupku podle zákona o elektronické evidenci. Toho se měl dopustit tím, že při kontrolním nákupu, uskutečněném pracovníkem Finanční správy, vystavil elektronickou účtenku a pracovníkovi předal pouze lístek s odkazem pro její vyzvednutí. moje.kdpcr.cz

právci daně se tento postup nezamlouval a podle jeho názoru, v případě fyzické přítomnosti zákazníka, se vystavením účtenky rozumí nejen toto vystavení, ale také „bez výzvy účtenku fyzicky zákazníkovi poskytnout umístěním na příslušné výdejní místo a umožnit mu projev vůle s účtenkou disponovat“. Primárně se tak předpokládá vystavení účtenky v tištěné podobě. Elektronické vystavení je podle správce daně možné především v situacích, kdy je obchod realizován prostřednictvím internetu bez fyzické přítomnosti zúčastněných stran, nebo také v dalších případech, vždy ale za předpokladu, že takovéto předání účtenky vychází z dohody obou aktérů. Pokud jsou však oba fyzicky přítomni, musí existovat možnost vystavení účtenky i v tištěné podobě.

Judikatura

Správce daně také považoval za důležité posouzení toho, zda předaný lístek s údaji pro vyzvednutí elektronické účtenky, lze považovat za účtenku definovanou v zákoně. Vzhledem k tomu, že tento lístek potřebné náležitosti neobsahuje, není účtenkou a k předání elektronické verze tak dochází prakticky se zpožděním, protože ji zákazník obdrží teprve poté, co podnikne kroky k jejímu zobrazení na internetu. Daňový subjekt se tomuto postupu bránil tím, že z jeho strany došlo k vystavení řádné účtenky v elektronické podobě se všemi náležitostmi, zákazník byl již při vstupu do provozovny s takovým postupem srozuměn informační cedulí na dveřích i pultu, obdržel také údaje k této účtence umístěné na internetu a při nákupu nepožadoval účtenku v tištěné formě. V případě, kdy by o tištěnou účtenku požádal, obdržel by ji náležitě vyplněnou na tiskopise dodaném spolu se SW aplikací. Zároveň odmítl závěr správce daně ohledně přednosti tištěné formy před elektronickou. Zákon formu účtenky nijak neupravuje a tištěnou formu neupřednostňuje. Poukázal také na to, že správce daně nevycházel ze zákonné úpravy, ale z vlastních metodických pokynů, jejichž samotné nedodržení nemůže být přestupkem. Podle jeho názoru neporušil ani účel evidence tržeb, protože forma vystavené účtenky nemohla a do budoucna ani nemůže ovlivnit získání informací pro lepší správu daní. Krajský soud rozhodnutí správce daně zrušil a ten se dále bránil kasační stížností. Nejvyšší správní soud tuto žádost ale zamítl a postavil se na stranu daňového subjektu. Uvedl, že účtenku lze nesporně vystavit jak v tištěné, tak elektronické verzi. Zákon možnost elektronické verze výslovně zmiňuje a záleží tedy pouze na volbě

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

poplatníka, pro jakou formu se rozhodne. V projednávaném případě se také nejedná o případ, kdy by účtenka vystavena vůbec nebyla. Tím, že předal lístek s odkazem, umožnil zákazníkovi, aby si elektronickou účtenku převzal. Z ničeho nevyplývá, že by nebylo možné elektronickou účtenku vystavit také za fyzické přítomnosti zákazníka. Z povinnosti daňového subjektu vystavit účtenku zároveň plyne oprávnění kupujícího účtenku převzít. Není to povinností a kupující se tak může rozhodnout účtenku nepřevzít. Je také třeba rozlišovat vystavení účtenky a její samotné předání. Prodávající musí zákazníkovi umožnit s účtenkou disponovat, nicméně to, že ji kupující nepřevezme, nemění nic na faktu, že je vystavena. A to jak v tištěné, tak elektronické podobě. Pokud zákazník s vystavením elektronické verze souhlasí, předpokládá se, že je srozuměn s dalšími úkony, které musí učinit pro její zobrazení. Pokud s elektronickou verzí kupující souhlasit nebude, musí být prodávající schopen vystavit účtenku v tištěné formě. V projednávaném případě se ale pracovník Finanční správy listinné formy nedomáhal. To, že lístek s odkazem nepředstavuje řádnou účtenku, nic nemění na tom, že tato řádná účtenka byla vystavena a nemá na to vliv ani to, kdy, a zda vůbec, se zákazník rozhodne účtenku na internetu zobrazit. Nejvyšší správní soud tak vystavení účtenky v elektronické formě s předáním lístku s odkazem považuje za zákonné. VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2021, sp. zn. 4 Afs 179/2021, dostupné na www.nssoud.cz

Správci daně musí stačit pouhá kopie plné moci, tedy i nekonvertovaného dokumentu při elektronickém podání V dalším nedávném rozsudku se Nejvyšší správní soud zabýval případem, ve kterém správce daně vydal zajišťovací příkazy pro úhradu zatím nestanovené DPH. Daňový subjekt se proti příkazům odvolal k Odvolacímu finančnímu ředitelství, které toto odvolání zamítlo a příkazy potvrdilo. Daňový subjekt dále pokračoval žalobou u městského soudu. 14

ěstský soud rozhodl, že jsou zajišťovací příkazy neúčinné, neboť Odvolací finanční ředitelství vydalo své rozhodnutí opožděně. Správce daně totiž během lhůty, ve které měl o odvolání rozhodnout, vydal výzvu k odstranění jeho vad. Ty spatřoval v tom, že odvolání bylo podáno neoprávněnou osobou (zmocněncem daňového subjektu, jeho advokátem), protože plná moc byla zaslána z datové schránky zmocněného advokáta v prosté kopii, a nejednalo se tedy o konvertovaný dokument ve smyslu zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Tímto úkonem se rozhodnutí o zajišťovacích příkazech Odvolacího finančního ředitelství opozdilo a přesáhlo 30 dní. Správce daně měl za to, že touto výzvou k odstranění vad se lhůta stavěla a rozhodnutí tak bylo časově v pořádku. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Městský soud však zmiňovanou výzvu k odstranění vad v odvolání posoudil jako nezákonnou a její vydání tak nemělo vliv na běh lhůty. Argumentoval tím, že zákon zakládá právní fikci podpisu dokumentu při podání prostřednictvím datové schránky a úkon učiněný jejím prostřednictvím osobou oprávněnou či osobou pověřenou má stejné účinky jako úkon učiněný písemně. Také připomněl, že zákonodárce předpokládá přísnější nároky na plnou moc až v situaci, kdy o vzniku zastoupení existují pochybnosti. V tomto případě byl požadavek na předložení konvertované plné moci nedůvodný, protože ze spisu žádná pochybnost neplynula. Shodně se bránil i daňový subjekt, který upozornil, že z textu plné moci je evidentní, v jaké věci bylo zmocnění uděleno, plná moc byla podepsána statutárním orgánem a obsahovala i razítko a podpis advokáta. Předmětem sporu tak není to, zda byla plná moc podepsána, ale to, zda prostá kopie představuje dostatečný důkaz o tom, jestli byla podepsána oprávněnou osobou. Odvolací finanční ředitelství však považovalo názor městského soudu o vzniku právní fikce podpisu dokumentu za nesprávný. Fikce se dle něj vztahuje pouze na podpis osoby, z jejíž schránky je podání učiněno. Odvolání však bylo odesláno z datové moje.kdpcr.cz

Judikatura

schránky zmocněného advokáta, a ne ze schránky daňového subjektu. Je tedy sporné, zda odvolání podepsal daňový subjekt jako zmocnitel. OFŘ sice připustilo, že zákon výslovně neukládá povinnost předložit plnou moc v originále či konvertované podobě, ale je třeba prověřit, zda podpis na plné moci je skutečně podpisem zmocnitele. Dále upozornil, že zaslání plné moci datovou zprávou zmocněným advokátem musí splnit podmínky dle § 71 daňového řádu upravující způsob podání. Porušení tohoto paragrafu dovozuje z toho, že zmocněný advokát neprovedl již zmiňovanou konverzi. Pouze konverzí je dle OFŘ ověřeno, že je dokument v datové zprávě shodný s listinným originálem a jsou splněny podmínky dle § 71. Nejvyšší správní soud však s výkladem Odvolacího finančního ředitelství nesouhlasil. Připomněl, že daňový řád skutečně neukládá povinnost předložit plnou moc v originále či konvertované podobě. Poukázal i na předchozí rozsudky, kde například zaznělo, že k „prokázání oprávnění zmocněnce zastupovat ve správním řízení účastníka postačí plná moc předložená v prosté kopii, pokud správní orgán nemá na základě konkrétních okolností případu pochybnosti, zda plná moc byla účastníkem řízení skutečně udělena.“ Citovaný rozsudek se vztahoval ke správnímu řádu, avšak Nejvyšší správní soud již dříve uvedl, že daňový řád neobsahuje odlišnou úpravu a závěry jsou použitelné i v této věci. Z ustálené judikatury tak plyne, že správci daně musí postačovat prostá kopie plné moci. Jinak by tomu bylo pouze v případě, že by měl pochybnosti o jejích náležitostech nebo autenticitě. Teprve v tomto případě by bylo možné použít podmínky § 71 daňového řádu. Dodal také, že proces konverze není způsobilý k tomu, aby ověřil pravdivost podpisu. Pokud by měl správce daně pochybnosti, musel by logicky požadovat nikoli konverzi, ale například její předložení s notářsky ověřeným podpisem. Na závěr Nejvyšší správní soud konstatoval, že neexistuje důvod, proč by nároky na kvalitu listin předkládaných v daňových řízeních měly být přísnější než v řízeních soudních. Navíc, jestliže advokát či daňový poradce jako příslušník úzce regulované profese, který je povinen řídit se příslušnými etickými pravidly, předloží správci daně určitou listinu, může oprávněně spoléhat na to, že takový zástupce jedná čestně, poctivě a předkládá pravou listinu. Výzva k odstranění vad pak bude namístě pouze za situace, kdy listina vykazuje očividné vážné nedostatky, jako například zcela chybějící podpis zmocnitele, nedostatečně stanovený rozsah zmocnění apod. V projednávaném případě tak byla výzva správce daně nezákonná, protože plná moc byla v pořádku.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2021, sp. zn. 3 Afs 443/2019, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví Finanční správa očekává, že paušální režim letos využije přes 80 tisíc podnikatelů Finanční správa obdržela 2300 nových oznámení ke vstupu do paušálního režimu daně pro rok 2022. Podle odhadu Ministerstva financí bude tuto daň letos využívat přes 80 000 podnikatelů. Od loňského ledna bylo doručeno přes 100 000 žádostí, řada z nich však byla zamítnuta z důvodu nesplnění podmínek, ukončení živnosti nebo pro rozhodnutí daňových subjektů dále v paušální dani nepokračovat. Finanční správa však musí nejdříve prověřit všechna nová oznámení ke vstupu a zároveň zaevidovat všechna vystoupení, aby byla známa konečná čísla. V loňském roce odvádělo daň v paušálním režimu kolem 65 000 podnikatelů. Správce daně také připomněl možné zvýšení hranice obratu pro osvobození od DPH z 1 na 2 mil. Kč. To by mělo mít dle MF dopad na přibližně 105 000 podnikatelů. I ti se tak poté, za splnění dalších podmínek, mohou přihlásit k paušální dani. Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě uvádí, že „v současnosti je na straně Evropské komise žádost MF o zvýšení hranice obratu pro osvobození od DPH na 85 000 eur. Komise má nyní až osmiměsíční časovou lhůtu pro vyjádření pro Radu EU a ta má další až 3 měsíce čas na své rozhodnutí. MF nicméně věří v kladné vyřízení žádosti ještě v prvním kvartálu letošního roku, aby následně byl dostatek času na novelizaci české legislativy“.

Úřad vlády představil programové prohlášení týkající se mimo jiné i daní Úřad vlády v lednu představil své programové prohlášení se strategickými úkoly na následující čtyři roky. „Klíčovým bodem číslo jedna našeho programového prohlášení je pro mě jednoznačně zastavit extrémní zadlužování naší země, kdy za poslední dva roky stoupl státní dluh z 1,6 bilionu na 2,5 bilionu korun. Prvním krokem k tomu je přepracovat státní rozpočet na tento rok a snížit jeho deficit pod 300 miliard korun. V každém případě chci dále změnit přístup Finanční správy tak, aby lidé znovu získali důvěru ve stát, který musí poskytovat klientsky orientované služby. Pro podnikatele pak budu prosazovat zrušení EET, navýšení limitu pro registraci k DPH

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

na 2 miliony korun a stejné rozšíření pro vstup do paušální daně,“ uvedl v rámci tiskové zprávy ministr financí Zbyněk Stanjura. MF chce dle svého stanoviska hledat cestu přes snížení výdajů namísto zvyšování daňového zatížení a na programu má být také zavedení institutu tzv. daňové brzdy, která stanoví strop daňového břemene. Jakmile složená daňová kvóta dosáhne tohoto stropu, automaticky už nebude možné další zvýšení daní bez jejich úměrného snížení jinde. V oblasti daní a odvodů chce vláda pokračovat v boji s daňovými úniky, daňovými ráji, odlivem dividend do zahraničí, zneužíváním transfer pricingu, nelegální daňovou optimalizací nadnárodních firem a prosadit snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o 2 %. Podporováno má být mimo jiné i zrušení EET a snížení sankcí, které se týkají kontrolního hlášení.

Od ledna je možné nárokovat paušální náhradu za zpracování exekucí zaměstnavatelem Od prvního ledna mají zaměstnavatelé novou možnost získat paušální náhradu nákladů ve výši 50 Kč měsíčně za zpracování exekuce. Umožní jim to prosincová Vyhláška č. 517/2021 Sb. Ta stanovuje paušální náhradu nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu v § 4d. Náhrada náleží za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnavatel provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému zaměstnanci. Tato částka se vyplatí i v případě, že zaměstnavatel provádí srážky u jednoho zaměstnance z více mezd nebo jiných příjmů. V novele občanského soudního řádu je totiž uvedeno, že „provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou“. Náhradu lze strhnout z první třetiny příjmu, a to již před nepřednostními pohledávkami. Paušální náhradu nelze nárokovat u insolvencí ani z důvodu výkonu soudního rozhodnutí, týká se tak pouze exekucí. Současně se také týká pouze nových exekucí, které vznikly až po účinnosti novely, tedy od 1. ledna 2022.

VZP mění vykazování příjmů a výdajů u OSVČ a podmínky výpočtu penále Nový rok přinesl také změnu u VZP, která zveřejnila nový Přehled OSVČ a měnící se výpočet penále z prodlení. Mění se současný název formuláře Přehled o příjmech a výdajích OSVČ na Přehled o výši daňového základu OSVČ. Na rozdíl od předchozího formuláře, ve kterém podnikatelé vyplňovali informace o příjmech a výdajích, bude nově třeba vyplnit pouze jeden údaj, a to o výši daňového základu. Tím se rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Nově se také vypočte penále z dlužné částky pojistného. Za každý kalendářní den prodlení se výše penále nově odvozuje podle výše úroků z prodlení, která odpovídá roční výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Penále od 1. 1. 2022 je tak 0,0322 % dlužné částky neuhrazeného pojistného za každý den prodlení.

Vykazovat do Intrastatu lze i ve zjednodušené verzi Od roku 2022 je možné použít zjednodušené vykazování týkající se zpravodajských jednotek, tedy těch osob, které jsou podle předpisu Evropské unie povinny vykazovat údaje o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie. Toto zjednodušené vykazování umožňuje, za splnění některých podmínek, odeslat pouze jedno hlášení za rok bez uvedení podrobných údajů. Ve výkazu Intrastatu se tak vyplní a odešle jen typ věty ZH určený pro zjednodušené hlášení, směr pohybu zboží a referenční období. Základní podmínkou pro využití zjednodušeného hlášení je dosažení prahu pro vykazování Intrastatu ve výši 12 milionů Kč a zároveň nepřekročit celkovou hodnotu 20 milionů Kč ve směru dovozu zboží z jiného členského státu Evropské unie nebo ve směru vývozu zboží opačným směrem. Druhou podmínkou je neobchodování s komoditami uvedenými ve Sdělení Českého statistického úřadu o seznamu zboží, které není určené pro zjednodušené vykazování, a to jak v roce vykazování, tak i v roce předešlém. Zdroj: www.vzp.cz, www.czso.cz, www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Sirény aneb pozná pan prezident rozdíl mezi výjimkou a systémovou odlišností? Bylo by opravdu skvělé, kdyby se našel nějaký politik (státník), který by pochopil princip rovnosti. Teoreticky vzato: měl by se najít, jestliže byl do svého křesla nesen na vlně demokracie a právního státu, které rovnost organicky vyžadují a předpokládají. Karel Havlíček Zakladatel Stálé konference českého práva

prezidenta republiky by to člověk snad ani nemusel mít potřebu zkoumat. Vždyť je to osoba čelná, které je zajisté svatý model „první mezi rovnými“. Určitě ví, že mocenský stůl v demokracii není nějaká předsednická katedra, za kterou si lze dřepnout a hledět na démos shora, nýbrž že tento nezbytný kus nábytku je zatraceně kulatý, takže jen dohoda těch, kteří kolem něj zasedají, umožňuje stanovit, kdo mluví dříve a kdo později. Dosud bylo možno prvnímu českému přímo volenému prezidentu vytýkat leccos, ale rozhodně ne neschopnost nahlížet pod povrch, do podstaty věcí. Tentokrát ale inženýr Zeman žalostně selhal v jednoduchých počtech. Jde samozřejmě o konstrukci státu a práva, proto mě to tak zaujalo, a proto se mne dotkla bídná nevědomost prezidentových slov. Jednou z ekonomických zákonitostí (pozor: nikoliv politicky vždy subjektivně formulovaných zákonů, nýbrž objektivních zákonitostí) této konstrukce je, že vytváří jakýsi kanalizační obousměrný systém, který umožňuje nejen narýsovat úkoly moderního státu, ale také vytvořit toky prostředků, jež zaručují, že bude z čeho zaplatit jejich plnění. Tuto zákonitost společnost musí respektovat, jinak by se stát přeměnil v hadr, o který si lze tak nanejvýš otírat boty. Jiná věc ovšem je, jak chytrými metodami se tento respekt realizuje. Metod je k tomu téměř nepřeberné množství: právní pravidla, věcné plány, rozpočty, účty atd. A stejně tak existuje řada nástrojů, jimiž lze tyto metody v praxi uplatňovat: daně, odvody, poplatky, podpory, dotace, ceny, vlastní podnikání, vlastnictví et cetera. Problém je, že politici (a bohužel i státníci) leckdy nedovedou (a v horším případě ani nechtějí) s těmito metodami a nástroji pracovat tak, aby stát mohl efektivně

fungovat, a přitom aby nepokousal ruku, která ho živí. A tak vznikají všechna ta zadlužení a neúměrné schodky státních rozpočtů a další problémy, které se točí kolem nás v posledních desetiletích permanentně, jako bychom chtěli makroekonomům dát důrazně najevo, že nějaké teorie o periodicitě krizí si mohou leda strčit za klobouk. Až potud – řekl bych dokonce – se s panem prezidentem snad ani tolik v pohledu na věc nelišíme. Nevím ovšem, který rarach mu nakukal, že řešení současné situace je skryto v § 4 (a okrajověji v několika dalších ustanoveních) zákona o daních z příjmů, ale zapomněl mu vysvětlit, že jde o dvě skupiny zcela nesrovnatelných norem. První skupinu opravdu tvoří více či méně voluntaristické výjimky z rovné daňové povinnosti. V této souvislosti jsem ochoten neprodleně podepsat páně prezidentovo vánoční poselství: „Daňové výjimky jsou porušením principu daňové neutrality, zásady, že daně mají platit všichni a že neexistuje ani diskriminace, ale ani preference některých daňových plátců.“ Na podrobný rozbor v takovémto článečku místo není a ostatně jej už dávno provedla řada těch nejpovolanějších znalců daňového práva. Pak je tu ovšem druhá skupina, která je „osvobozena“ od daně na zcela jiném principu. Jde o prostředky, které každému z nás stát fakticky zabavuje v průběhu určité etapy života s tím, že nám je v jiné etapě vrátí. Jistě, jde o jakousi formu paternalismu: stát nám vlastně říká, že nejsme dost odpovědní na to, abychom si ty prachy na důchod ukládali sami do nějakého pytlíku na půdě, takže nám je sebere a mnohem později zase milostivě vydá (určitě ne všechny a určitě ne každému podle toho, kolik nuceně odvedl, ale to je detail). Ve skutečnosti nejde o nějaké osvobození od daně – tyhle peníze nám prostě má stát jako dlužník vrátit. Příjem, ze kterého se odvíjejí, nám dávno zdanil, a ještě k tomu zatížil platbou do systému důchodového pojištění, která není o nic méně daní jen proto, že ji stát jinak nazval. Cožpak pan prezident – napadlo mě s trochou zděšení – neví, že výjimka a systémová odlišnost jsou dvě zcela rozdílné kategorie? Ale pak jsem se uklidnil. Jistě to ví. Jen jeho marketingový talent mu zase zavelel provokovat. Přesto by si možná měl přečíst něco moudrého. Třeba o Odysseovi, Perseovi nebo Orfeovi a argonautech. Aby si připomněl, že Redistribuce není sice nic než šíleně svůdná Siréna, která vede k útesům, zato Vědomý omyl je přímo Medúsa, z níž se nerodí nic jiného než jedovatí hadi. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daň daňových ňových h poradců ů ČR / 2/2022

Aktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE EU Tax Policy Report CFE pokrývající druhé pololetí roku 2021

Tomáš Půček

CFE Tax Advisers Europe na svých stránkách zveřejnila Tax Policy Report, pokrývající časové období posledních šesti měsíců loňského roku. Jedná se o tradiční, v půlročním intervalu vycházející, publikaci, která poskytuje detailní analýzu právního prostoru jak na úrovni Evropské unie, tak úrovni celosvětové se snahou neopomenout nic, co by mohlo posloužit evropským daňovým poradcům. Nadto publikace obsahuje přehled vybraných rozhodnutí Evropské komise a případů řešených Soudním dvorem Evropské unie. EU Tax Policy Report z dílny CFE je k dispozici k přečtení na tomto odkaze.

Právní oddělení KDP ČR

OECD zveřejnila směrnici o převodních cenách 2022 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) publikovala aktuální podobu směrnice o převodních cenách (Transfer-Pricing Guidelines), obsahující postupy pro aplikaci mezinárodních pravidel v přeshraničním kontextu. Směrnice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj fungují dlouhodobě jako základní pomůcka nejen pro nadnárodní podniky („MNEs“, tj. Multinational Enterprises), ale také pro daňové správy. Dokument, který je dostupný v anglickém a francouzském jazyce, naleznete na tomto odkaze.

„DPH v době digitální“ – veřejná konzultace Evropské unie Evropská komise zveřejnila požadavek (tzv. call for evidence) k dostatečnému posouzení dopadů digitalizace na DPH, jehož součástí je také veřejná konzultace na téma budoucnosti DPH v době digitální. Komise toto téma výslovně zohledňuje také v akčním plánu pro rok 2022. Zapojit se je možné přímo na webových stránkách Evropské komise po kliknutí na tento odkaz.

Ministři ﬁnancí EU diskutovali druhý pilíř V úterý 18. ledna 2022 se setkali ministři financí členských zemí Evropské unie, aby diskutovali návrh Evropské komise evropské směrnice o stanovení globálního minima zdanění nadnárodních podnikatelských entit. Francouzské předsednictví Rady Evropské unie si předsevzalo přijetí zmiňované směrnice jako jednu z priorit svého funkčního období, které se váže k prvnímu pololetí letošního roku. Druhý pilíř na základě dohody Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má být vnesen do právního řádu Evropské unie, přičemž však zdrojem evropského práva se stane pouze v případě jednomyslné shody všech členských států. Většina zasedajících ministrů vyzdvihla nutnost transpozice smluvených pravidel, kdy s výraznějšími výhradami vystoupila pouze estonská ministryně financí, Keit Pentusová-Rosimannusová, která poznamenala, že dle úsudku estonské vlády se návrh Evropské unie vzdaluje návrhu OECD, přičemž se v současné podobě dotkne i vnitrostátních společností, což nebylo jeho záměrem. Dále uvedla: „Estonský systém korporátní daně je jednoduchý a efektivní. Podporuje inovaci, růst a vytváření nových pracovních míst, zájmem Estonska je jej takový udržet, nikoliv do něj včleňovat nová pravidla, která by v důsledku znamenala pouze nespravedlivou zátěž pro podnikatele. V zásadě s návrhy souhlasíme, je však třeba brát v potaz zájem, aby nebylo rozšiřováno pole působnosti návrhu, ve kterém už bylo jednou nesnadně dosaženo kompromisu.“

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Hledá se nejzásadnější podnikatelský zákon uplynulého roku Mezi finalisty letošního ročníku ankety Zákon roku se probojovalo pět legislativních změn, mezi nimi například zveřejňování rozsudků nižších soudů, rekodifikace stavebního práva nebo novela exekučního řádu nazývaná milostivé léto. Anketa vyzdvihuje také nestátní regulatorní počiny, tedy aktivity, které vyšly přímo z podnikatelského prostředí s cílem regulovat a kultivovat daný segment.

ž potřinácté bude odborná veřejnost diskutovat a vybírat legislativní počin minulého roku. V anketě Zákon roku 2021 organizátoři hledají nejlepší normu minulého roku, která má pozitivní dopad na podnikání a celkové ekonomické prostředí v Česku. V letošním ročníku je pět nominovaných legislativních počinů. Velkou pozornost si nicméně získaly i nestátní regulatorní počiny, tedy aktivity, které vyšly přímo z podnikatelského prostředí s cílem regulovat a kultivovat daný segment. Hlasování probíhá do 11. 4. 2022 a vyhlášení proběhne 20. 4. 2022. Anketu Zákon roku organizuje tradičně poradenská společnost Deloitte a její advokátní kancelář Deloitte Legal. Záštitu opět převzaly Hospodářská komora ČR, Česká advokátní komora a Komora daňových poradců ČR. V nominační radě zasedly dvě desítky autorit z oblasti práva a podnikání. Ta po dlouhé debatě vybrala do veřejného hlasování pět nominací: Předvídatelnost práva – zveřejňování rozsudků nižších soudů (část novely zákona o soudech a soudcích) Rekodifikace stavebního práva (nový stavební zákon) Milostivé léto (část novely exekučního řádu) Katalog udržitelných ekonomických činností (technická kritéria udržitelnosti) Digitalizace notářské činnosti (novela notářského řádu)

„Už třináct let organizujeme se společenskými i podnikatelskými partnery Zákon roku, abychom podněcovali systémové zapojení podnikatelů do tvorby regulace a celkové kultivace podnikatelského prostředí. Pokud má něco fungovat, musí být na tom shoda kritické části komunity. Shodu na tom, jaká regulace může být dobrá a proč, vytváříme opakovaným předkládáním

příkladů čerstvé regulace k diskusi a sjednocování pohledů napříč českou podnikatelskou komunitou. Ze stejného důvodu už druhým rokem diskutujeme nejenom státní regulaci, ale výslovně vyzdvihujeme i vybrané nestátní regulatorní počiny firem, neboť ty hrají v rychlé moderní době stále zásadnější roli v kultivaci podnikatelského prostředí a podpoře inovací,“ říká Tomáš Babáček, předseda nominační rady Zákona roku a partner Deloitte Legal. „Podnikatelé často říkají, že by bylo nejlepší dopřát právnímu rámci tu a tam alespoň rok odpočinku. Loňský rok rozhodně odpočinkovým nebyl, ale je potěšitelné, že se v roce poznamenaném pandemií a předvolebním kláním objevilo i několik užitečných předpisů s ambicí změnit a dlouhodoběji stabilizovat pravidla regulující podnikatelské prostředí. Je dobře, že se po letech mezi nominovanými zákony opět objevil jeden zásadní rekodifikační předpis. Nový stavební zákon totiž podnikatelská veřejnost velmi očekávala a od jeho praktické aplikace si mnohé slibuje, neboť dosavadní úprava byla v řadě směrů brzdou ekonomického a sociálního rozvoje,“ říká ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR a poradce jejího prezidenta Ladislav Minčič. „České advokátní komoře je ctí, že může zaštítit další ročník ankety Zákon roku, ve které se hlasuje o nejpřínosnější legislativní počin. Osobně mě každý rok překvapuje pestrost nominovaných zákonů a ani letos tomu není jinak. Jsem zvědav, který z letošní mozaiky pěti předpisů nakonec získá nejvíce hlasů a titul Zákona roku 2021. Své zastánce najde jistě každý – ať už rekodifikace stavebního práva, digitalizace notářských činností, milostivé léto, zveřejňovaní rozsudků nižších soudů nebo taxonomie,“ dodává Robert Němec, předseda České advokátní komory. „Velmi moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

vítám zákon stanovující povinnost zveřejňovat všechna soudní rozhodnutí, a to i nižších soudů. Ve svém důsledku zjednoduší a zlevní nejen podnikání, ale obecně život všem lidem a měl by vést i ke snížení počtu soudních sporů. Znát názory soudů je důležité nejen pro odborníky (daňové poradce či právníky), ale obecně i pro podnikatele a všechny občany. Nejde jen o to, jak argumentovat v případném sporu a jak může tento spor dopadnout, ale hlavně o to, jak své podnikání či obecně život přizpůsobit tak, abych se do zbytečného sporu vůbec nedostal. Proto jde dle mého o horkého kandidáta na zákon roku,“ komentuje jednu z nominací Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR. „Zákon roku sestává z ankety a dále série eventů k popularizaci vybrané části či aspektu podnikatelské regulace. Po Budoucnosti regulace, Digitální regulaci a Environmentální regulaci chceme letos veřejnosti přiblížit a diskutovat Regulaci nemovitostí, tolik potřebnou pro dobré fungování společnosti a v Česku tolik řešenou. Ostatně, nominační rada poslala do hlasování i nový stavební zákon přijatý minulý rok z důvodu zásadní potřeby tento segment české podnikatelské regulace napravit,“ dodává Tomáš Babáček. Kromě již zmíněných nominovaných zákonů je i letošním tématem firemní samoregulace. Tedy aktivity soukromých subjektů či jejich asociací směřující k proaktivní regulaci vlastního segmentu podnikání s cílem kultivovat a působit preventivně proti nekalým praktikám. Za loňský rok rezonovaly dva počiny. Prvním je Deklarace na ochranu spotřebitelů na energetickém trhu (www.smejdumzmar.cz), kterou inicioval Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR spolu s nejvýznamnějšími hráči napříč energetickým trhem. „Vzhledem ke zdlouhavému legislativnímu procesu novely energetického zákona, jejímž cílem bylo

posílit ochranu spotřebitelů, zakázat nejčastější nekalé praktiky a zavést registr zprostředkovatelů, se většina dodavatelů (zhruba 85 % trhu) podepsala pod Deklaraci na ochranu spotřebitelů na energetickém trhu se závazkem aplikovat připravovaná legislativní pravidla o rok dříve, než bude účinnost zákona. Šlo o nejširší samoregulační aktivitu za několik posledních let,“ vysvětluje Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Druhým počinem soukromých subjektů či jejich asociací je Manuál pro řešení situací střetu zájmů ve veřejných zakázkách vytvořený Transparency International ČR (TI) ve spolupráci se spolkem pro přístupné a srozumitelné právo Lexperanto. „Střet zájmů se za poslední roky stal jedním z nejexponovanějších témat, jak v mediálním a politickém prostoru, tak i v debatách široké veřejnosti. Česká společnost si tak již částečně umí představit, co takový střet zájmů může obnášet a kde se může vyskytovat. Přesto je jeho legislativní zakotvení a reálné uplatňování pravidel, především ve veřejných zakázkách, velmi komplikované. Protikorupční opatření proti střetu zájmů se dostala i do procesu zadávání veřejných zakázek, ačkoliv zákonodárci či instituce nedali zadavatelům jasný návod, jak takový střet zájmů identifikovat a jak proti němu zasáhnout. Manuál je tedy určen především pro úředníky a veřejné zadavatele, stejně tak je i návodem pro potenciální uchazeče, jak vnímat potenciální střet zájmů na své straně,” popisuje význam manuálu Pavel Jiříček, právník Transparency International. Hlasování probíhá fyzicky v prostorách jednotlivých partnerů a organizátora a elektronicky na webu www.zakonroku.cz/anketa a prostřednictvím mediálních partnerů.

ANKETA ZÁKON ROKU 2021 – nominace Předvídatelnost práva – zveřejňování rozsudků nižších soudů (část novely zákona o soudech a soudcích)

Předpis

Zákon č. 218/2021, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Autor

Pozměňovací návrhy poslanců Taťány Malé a Jakuba Michálka

Zdůvodnění

I byznys potřebuje předvídatelnost práva, soudní rozhodnutí by se od sebe neměla zásadně lišit. Anonymizovaná rozhodnutí okresních, krajských i vrchních soudů budou nově zveřejňována ve veřejně přístupné on-line databázi. Toto podpoří sjednocování soudního rozhodování.

Kontakty z NR

Štěpán Holub. Dále: Robert Němec, Barbara Pořízková, Karel Šimka, Jiří Nesrovnal

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Rekodiﬁkace stavebního práva (nový stavební zákon) Předpis

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon

Autor

Ministerstvo pro místní rozvoj

Zdůvodnění

Jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko. Nová komplexní úprava má zásadně zjednodušit a urychlit povolování staveb. Reaguje na dlouhodobé volání po nápravě neutěšeného stavu podvazujícího konkurenceschopnost ČR a zajišťování bytových potřeb. Pro dosažení sledovaného cíle bude ještě třeba provést dílčí úpravy, například zajistit zapojení obcí.

Kontakty z NR

Ladislav Minčič. Dále: František Korbel, František Chaloupecký, Ivona Mottlová

Katalog udržitelných ekonomických činností (technická kritéria udržitelnosti) Předpis

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů.

Autor

Evropská komise

Zdůvodnění

Taxonomie vnáší transparentnost do posuzování, které hospodářské činnosti jsou na základě aktuálních vědeckých poznatků udržitelné, v tomto případě z hlediska zmírňování změny podnebí a adaptace na ni. Vytváří tak cenný nástroj zabraňující nepodloženým „zeleným“ tvrzením a usnadňující firmám řídit klimatická rizika a přesměrovávat finance od neudržitelných do skutečně udržitelných projektů.

Kontakty z NR

Julian Toth. Dále: Tomáš Prouza, Ladislav Minčič, Peter Hrbik, Filip Hanzlík

Digitalizace notářské činnosti (novela notářského řádu) Předpis

Zákon č. 300/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Autor

Skupina 23 poslanců zastoupená Monikou Červíčkovou

Zdůvodnění

Notářské zápisy třeba o valných hromadách sepsané prostřednictvím videokonferencí, zakládání s.r.o. online, usnadnění získávání apostil, ověřování elektronických podpisů, webový portál umožňující okamžitě se spojit s jakýmkoli disponibilním notářem. Žádoucí elektronizace další agendy usnadňující podnikání.

Kontakty z NR

Robert Němec. Dále Martin Drtina, Štěpán Holub, Marie Brejchová

Milostivé léto (část novely exekučního řádu) Předpis

Zákon č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (konkrétně část druhá čl. IV bod 25 tohoto zákona).

Autor

Pozměňovací návrh poslance Marka Výborného

Zdůvodnění

Osoby, které uvízly v dluhové pasti, mohly v tříměsíčním období uhradit své dluhy vůči státu bez úroků z prodlení a jiného příslušenství. Dluhy se mají platit a stát nesmí zasahovat do soukromých závazků. Přesto se jedná o inspirativní počin pragmaticky řešící společenský problém, z něhož mají prospěch i zaměstnavatelé a věřitelé a k němuž se přidala i řada soukromých firem.

Kontakty z NR

Monika Čírtková. Dále: František Chaloupecký

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Aktuálně

Ombudsman zkoumal zacházení s pracovníky ze zemí EU Rovné zacházení s pracovníky z jiných zemí EU v porovnání s domácími pracovníky má v členských státech zajistit evropská legislativa. Uplatňování rovných podmínek je zásadní pro volný pohyb na vnitřním unijním trhu. Nedávný průzkum ombudsmana však ukázal, že Česká republika má v zajištění rovných podmínek zejména u méně kvalifikovaných zahraničních zaměstnanců jisté mezery.

růzkumu, jehož detaily přinesly Daňové a právní aktuality KPMG, se účastnilo přes 1000 respondentů. Přibližně třetina z nich se cítila znevýhodněna kvůli své národnosti nebo občanství oproti domácím zaměstnancům. Jednalo se zejména o oblasti odměňování, přidělování práce a hledání zaměstnání. Nerovné zacházení z důvodu státní příslušnosti nebo občanství je přitom zakázáno. Zranitelnost pracovníků z EU narůstala na méně kvalifikovaných pozicích, u agenturních zaměstnanců a u těch pracovníků, kteří měli nižší znalost českého jazyka. Na základě těchto zjištění ombudsman vydal řadu doporučení, která cílí především na posílení práv cizinců zvýšením jejich informovanosti a zlepšením vymahatelnosti práv. Konkrétními subjekty, které mohou přímo ovlivnit úspěšnost doporučení, jsou zejména ministerstva, Státní úřad inspekce práce (SUIP), obce a kraje. Ombudsman zdůrazňuje nutnost zveřejňovat srozumitelné a aktuální informace o právech a povinnostech zaměstnanců v češtině i v cizích jazycích, zejména v angličtině. V praxi se často setkáváme se situací, kdy není možné cizince odkázat na relevantní zdroj, který by objasnil danou problematiku. Ombudsman navrhuje také posílit jazykové kompetence pracovníků úřadů, které řeší cizineckou agendu, jako například OAMP, cizinecké policie, úřadů práce, ale i pracovníků v oblasti dopravněsprávních agend. Ačkoli je jednacím jazykem čeština, mělo by být možné vést základní komunikaci i v cizím jazyce (například vysvětlení, jaké dokumenty je nutné k žádosti doložit atp.). Ombudsman dále vyzývá ke spolupráci MPSV se zastupitelskými úřady států EU v oblasti informování zahraničních

moje.kdpcr.cz

zaměstnanců, a to zejména v zemích, odkud do České republiky přichází nejvíce zahraničních pracovníků. Personál zastupitelských úřadů nebo konzulátů by měl být schopen cizince nasměrovat na příslušné úřady v ČR nebo informační zdroje, ze kterých získá relevantní informace. Pro zlepšení situace je také nutné udržovat webové stránky institucí v cizím jazyce aktuální, zejména sekce, které jsou pro zahraniční pracovníky relevantní, například kompetence daného úřadu, náležitosti podání nebo kontakty. Považujeme za důležité upozornit i na to, že ombudsman vyzývá SUIP, aby pokračoval v již tradičních kontrolách nelegálního a agenturního zaměstnávání cizinců – občanů EU. Současně doporučuje, aby se SUIP zaměřil i na novou oblast, a to kontrolu rovného zacházení s pracovníky z EU. Kontroly dodržování rovného zacházení jsou teď aktuálním tématem i v oblastech s cizineckou problematikou přímo nesouvisejících (například v otázkách odměňování). Roční program kontrolních akcí pro rok 2022 SUIP zatím nezveřejnil. Nelze však vyloučit, že na základě doporučení ombudsmana svoji kontrolní agendu rozšíří.

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

ANKETA: Který zákon by si zasloužil zjednodušení? Odpovídají účetní roku 2021 Co považují finalisté a výherci soutěže Účetní a účetní firma roku 2021 za nejvýznamnější loňskou změnu v oblasti účetnictví? Které chystané změny v legislativě považují za klíčové a co by v zákonech změnili, kdyby měli příležitost? Odpovídají v anketě e-Bulletinu Komory daňových poradců. Co považujete za nejvýznamnější loňskou změnu v oblasti účetnictví? Jakkoli podle mého názoru nedošlo k žádné významné změně v oblasti účetnictví, dělá mi vcelku radost způsob, jakým se realizují práce na přípravě změn zákonů o účetnictví a o auditorech. Zejména chci ocenit širokou odbornou diskuzi, která je ke změnám těchto dvou významných zákonů organizována, a také to, že tato diskuze vychází z navržených dlouhodobě platných koncepčních východisek, která by měla být v obou zákonech respektována.

prof. Ing prof Ing. Bohumil Král Král, CS C CSc. c Vysoká škola ekonomická v Praze, vítěz kategorie Účetní osobnost roku

Které chystané změny v legislativě považujete za klíčové? Necítím se odborníkem na oblast daňových zákonů, ale domnívám se, že právě daňové zákony hrají v naší legislativě klíčovou roli. Zejména jejich zjednodušení a celkovou vzájemnou provázanost, vycházející z terminologické analýzy, považuji v tomto směru za významný předpoklad zlepšení našeho legislativního prostředí. Kdybyste mohli změnit jeden zákon, který by to byl a proč? Zejména v důvodu nutného uživatelského zjednodušení bych se snažil v tomto směru vytvářet tlak na změnu zákona o daních z příjmů.

Co považujete za nejvýznamnější loňskou změnu v oblasti účetnictví? Každodenní práci našeho účetního oddělení asi nejvíce ovlivnila novela Vyhlášky č.501/2002 Sb., která sice např. pro banky začala platit už 1. 1. 2018, ale pro investiční společnosti a investiční fondy, které máme ve svém portfoliu, vstoupila v platnost právě loňským rokem. Tato novela zavádí povinnost vykazovat a oceňovat finanční instrumenty podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).

Kateřina Nováková

Které chystané změny v legislativě považujete za klíčové? Určitě připravovaný nový zákon o účetnictví, který by měl začít platit od 1.1.2024. Mimo jiné si klade za cíl zpřehlednit soustavu českých účetních předpisů, modernizovat české účetní předpisy a v některých oblastech přiblížit lokální účetní předpisy Mezinárodním účetním standardům tak, aby účetní informace byly srovnatelné na mezinárodní úrovni.

Kdybyste mohli změnit jeden zákon, který by to byl a proč? Asi bych hned neměnila celý zákon, ale otevřela bych téma daňové uznatelnosti nerealizovaných kurzových rozdílů, konkrétně z přecenění cizoměnových úvěrů u developerských společností, kde v roce 2021 zaznamenáváme významné zisky, ze kterých společnosti vznikne daňová povinnost, ačkoliv v období výstavby negeneruje žádné reálné zisky. Head of Accounting teamASB CZECH REPUBLIC, výherci kategorie Účetní firma roku

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Aktuálně

Co považujete za nejvýznamnější loňskou změnu v oblasti účetnictví? Nejvýznamnější změnou v oblasti účetnictví je podle mě změna v zákoně o dani z příjmů, která se promítá i do zákona o účetnictví a týká se hmotného a nehmotného majetku – zvýšení ceny pro hmotný majetek a technického zhodnocení na hranici 80 tis. Kč, nehmotný majetek je už jen řešen zákonem o účetnictví. Také zrychlení daňových odpisů u odpisových skupin 1 a 2. Jinak zásadní změny v zákoně o účetnictví pro právnické osoby nebyly. Pokud se týká fyzických osob, tak zavedení paušálu na placení daní a pojistného a tím možnost už zjednodušení daňové evidence, ale jsou tam úskalí, pokud si poplatník chce uplatňovat např. slevy na dani.

Olga Goišová Ředitelka pro ekonomiku a obchod v Teplárny Otrokovice, vítězka kategorie Účetní roku

Které chystané změny v legislativě považujete za klíčové? Chystá se velká novela zákona o účetnictví. Vláda schválila v říjnu loňského roku věcný záměr nového zákona o účetnictví. Zásadní změny budou pro velké firmy, kdy se předpokládá účtování dle mezinárodních standardů, podle kterých už v zákoně stanovené společnosti účtují i v současnosti. Zákon by měl zjednodušit účtování pro mikro- a malé účetní jednotky. Kdy jeho platnost bude, to zatím netuším.

Kdybyste mohli změnit jeden zákon, který by to byl a proč? Asi by to byl zákon o DPH, mezi plátci DPH bych zavedla přenesenou daňovou povinnost na všechna zdanitelná plnění za služby. Daňové doklady s DPH by byly vystavovány jen pro neplátce. Touto změnou by se zjednodušilo i kontrolní hlášení, jelikož by vždy přenesená daňová povinnost musela být ke stejnému zdanitelnému plnění, jak pro dodavatele, tak pro odběratele. Pokud se týká zboží, tak tam bych daňové doklady nechala s DPH. Zavedla bych dvě sazby daně – nižší pro všechno zboží a služby, které jsou životně důležité, a vyšší sazbu pro ostatní komodity. Nižší sazba by měla být do 10 % a vyšší sazba do 20 %. Nyní je zákon o DPH velmi nepřehledný, až složitý, protože mnoho firem vystavuje daňové doklady s chybami.

Co považujete za nejvýznamnější loňskou změnu v oblasti účetnictví? V účetnictví nic podstatného není, pokud máte na mysli opravdu jen účetnictví, snad mimořádné odpisy, ale to je také změna daňová, nic podstatného mě nenapadá, snad jen chaos s účtováním covidových dotací, kdy nikdo neví, do kterého roku co zahrnout. Které chystané změny v legislativě považujete za klíčové? Registraci DPH od 2 milionů, ale určitě bych nezvýšila limit na paušální daň.

Radka Papoušková

Kdybyste mohli změnit jeden zákon, který by to byl a proč? Zákon o DPH je zbytečně složitý a vypustila bych prominutí DPH u energií podnikatelů. Určitě bych se ráda vrátila do dob daně z obratu, tedy plátce plátci – přenesená povinnost.

Finalistka v kategorii Účetní firma roku

Nominace do soutěže Účetní a účetní firma roku 2021 byly přijímány od 1. 6. 2021 do 10. 9. 2021. V období od září do listopadu probíhalo získávání a ověřování referencí, dotazníkové šetření u klientů a pohovory poroty s finalisty (vše v podobě online schůzek). Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo ve formě online galavečera dne 1. 12. 2021 pomocí platformy MF Teams. Finalisty v kategorii Účetní roku byly Olga Goišová, ředitelka pro ekonomiku a obchod v Teplárnách Otrokovice s praxí v účetním a daňovém oboru přes 40 let, Františka Smutková, vedoucí oddělení účtárny ve společnosti ORTEX, s.r.o., a Miroslava Marková, hlavní účetní ve Sklopísku Střeleč, a.s., která ze soutěže odstoupila ze zdravotních důvodů. Cenu si odnesla Olga Goišová. Finalisty v kategorii Účetní firma roku byly ASB Czech Republic s.r.o. (první místo), Connect Economic Group s.r.o., Grant Thornton Tax & Accounting s.r.o. (třetí místo), LERIKA Tax & Accounting, s.r.o. (druhé místo), a Radka Papoušková.

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Daně a programové prohlášení vlády Stabilizaci veřejných financí, zavedení daňové brzdy, reformu penzí či proklientský přístup Finanční správy slibuje vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení. Zrušit chce elektronickou evidenci tržeb, zvýšit plánuje limit pro povinnou registraci k DPH. Zásadní změny v oblasti veřejných financí plánuje kabinet dotáhnout v polovině mandátu, aby byly účinné od roku 2024.

láda Petra Fialy zveřejnila v lednu programové prohlášení, které vychází ze znění koaličního programu, na kterém se před říjnovými sněmovními volbami dohodly strany a hnutí pětikoalice – ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09. „Programové prohlášení naší vlády vychází ve všech základních bodech z koaliční smlouvy. Zohlednili jsme tam samozřejmě i některé aktuální věci, jako je třeba boj s nemocí covid-19. Co je ale důležité: Programové prohlášení je program vlády na čtyři roky, který je

ambiciózní. Chceme, aby Česká republika byla moderní zemí, která je schopná obstát v mezinárodní konkurenci, která směřuje k tomu, že bude patřit mezi nejvyspělejší země světa. A tomu odpovídá i naše programové prohlášení,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. V programovém prohlášení si vláda vytyčila jedenáct hlavních priorit, jimiž jsou stabilizace veřejných financí, orientace České republiky na Evropskou unii a NATO, penzijní reforma, vzdělávání, podpora svobodného trhu, ochrana životního prostředí, podpomoje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

ra bydlení, digitalizace státní správy, podpora vědy a výzkumu, moderní štíhlá a pružná státní správa a zlepšení politické kultury v zemi a odpovědnost vlády vůči voličům. Redakce e-Bulletinu Komory daňových poradců vybrala oblasti, které se týkají činnosti daňových poradců a účetních. Kompletní znění programového prohlášení je možné naleznout zde.

Veřejné ﬁnance V zájmu zdravých veřejných financí se vláda zavazuje k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií a dalších rozpočtových pravidel EU. Bude také usilovat o zahrnutí zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, případně jeho části, do ústavního pořádku ČR. Vláda má v plánu vytvořit pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené. Zabránit by se mělo i daňovým únikům, kdy dojde k odstřihnutí firem z daňových rájů od peněz z veřejných rozpočtů. Účetnictví a daňová evidence budou nově možné také v eurech.

V programovém prohlášení si vláda vytýčila jedenáct hlavních priorit, jimiž jsou stabilizace veřejných financí, penzijní reforma, podpora svobodného trhu nebo digitalizace státní správy.

Podpora zaměstnanců a podnikání Vláda chce podle programového prohlášení zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun, na stejnou hranici se posune možnost využití režimu paušální daně. Částečné úvazky podpoří snížením odvodů sociálního pojištění. Podmínky daňových slev a odpočtů musí ale nastavit motivačně s rozumnými mezními daňovými sazbami. Nová vláda se pokusí omezit rozsah šedé ekonomiky, mimo jiné řešením situace lidí v exekucích, tak aby se eliminovaly problémy s jejich zaměstnáváním (například reformou srážek ze mzdy). Dojde ke snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body, za předpokladu konsolidovaných a dlouhodobě udržitelných veřejných financí. Programové prohlášení má za cíl také snížení byrokratické zátěže při správě daní a poplatků. V plánu je také zrušení povinnosti EET a parametrické upravení kontrolního hlášení.

Podpora pro lepší budoucnost K podpoře veřejných financí by mělo dojít pomocí valorizace slevy na poplatníka a zavedení daňových prázdnin se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí. Bude také možnost odečíst si z daní do určitého limitu platby za pečovatelské služby. V plánu je dlouhodobou péči daňově podporovat. Vláda se bude snažit více motivovat firmy k ekologickému provozu a prověří možnost snížení DPH u všech ekologických výrobků. Spotřební daně budou zohledňovat škodlivost. Vláda se také pokusí zjednodušit a zlepšit využívání evropských fondů (Národní plán obnovy, Modernizační fond, Operační program Spravedlivá transformace), které mohou významně přispět k hospodářskému růstu. Dojde k zavedení jednotné veřejné evidence dotací moje.kdpcr.cz

ze státního rozpočtu. Důraz se bude klást i na systém zpětné kontroly a hodnocení efektivity vynaložených výdajů. Vláda prosadí pravidla transparentního doložení skutečných majitelů společností, které čerpají dotace, investiční pobídky a získávají veřejné zakázky.

Průmysl a energetika Green Deal bude pro vládu příležitostí, jak s investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulární ekonomiky výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí. Vynaložené veřejné finanční prostředky budou muset směřovat do takových řešení, která povedou ke snížení emisí skleníkových plynů. Budoucnost české energetiky vídí vláda v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů s důrazem na technologickou neutralitu a vědecké poznání. Tyto zásady musí být také respektovány v regulatorním rámci EU pro udržitelné financování (taxonomie) a v pravidlech veřejné podpory. Vláda chce pokračovat v programu Zelená úsporám (zateplování, výměna kotlů, instalace FVE ve spojení s bateriemi, tepelná čerpadla s FVE).

Rodinná politika a zaměstnanost Nekončící koronavirová pandemie a aktuální energetická krize nesmí ohrozit základy, kterými jsou fungující rodina, důstojná práce a dostupná kvalitní sociální péče a sociální služby. Vláda má v plánu podpořit kratší pracovní úvazky, včetně výhodného zdanění, slevou na pojistných odvodech, celkově zvýšit flexibilitu zákoníku práce v zájmu zaměstnavatelů i zaměstnanců. Veřejná správa a organizace by měly jít příkladem v nabídce slaďování

Téma

práce a péče pro své zaměstnance. Prostřednictvím daňových nástrojů a zjednodušeným systémem sociálních dávek vláda zajistí, aby práce a náklady spojené s výchovou dětí a péčí o blízké osoby neznamenaly propad životní úrovně. Je potřeba nastavit finanční podporu podle věku dítěte a náročnosti péče s cílem zvýšit kvalitu a dostupnost. Pokusí se umožnit flexibilnější distribuci péče v rodině. Rodičovský příspěvek budou moci dostávat i prarodiče. Dostupnější by mělo být i poradenství v řešení exekucí a dluhových pastí.

ry daňových poradců ČR / 2/2022

prarodičům. Pokusí se podpořit dobrovolné penzijní spoření, například ve formě účtu dlouhodobých investic.

Financování kultury Rozpočet Ministerstva kultury (bez náhrad církvím a náboženským společnostem) bude vláda v tomto volebním období směrovat k 1 procentu státního rozpočtu. Chce prosazovat trvalé vyšší daňové zvýhodnění mecenášství a sponzoringu jako krok k funkčnímu vícezdrojovému financování kultury.

Sociální služby a důchodový systém Evropské záležitosti Vláda bude podle svého programového prohlášení klást důraz na dostupnost sociálních služeb, podporu při zajištění dostupného bydlení a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Odstraní se „body zlomu“ z dávkových a daňových systémů s cílem, aby lidé nezůstávali v dluhové pasti a byli více motivováni k pracovní aktivitě. Do konce roku 2023 chce vláda předložit důchodovou reformu s cílem nastavení stabilního systému férových důchodů. Dojde ke zvýšení vdovského a vdoveckého důchodu. Zavede se možnost platit 1 % svého důchodového pojištění rodičům nebo

V rámci pravidelné revize stávajícího víceletého rozpočtového rámce EU budeme aktivně usilovat o zajištění dostatečných prostředků zejména na oblast bezpečnosti a obrany, ochrany životního prostředí, digitalizace a popandemické obnovy ekonomik. Podpoří efektivní využívání evropských finančních prostředků v ČR. Peníze ze strukturálních a kohezních fondů na období 2021–2027 je v plánu použít na výstavbu klíčové infrastruktury a zvláštní pozornost budou věnovat posilování soudržnosti.

Přehledně: Programové prohlášení a daně Zavedeme valorizaci slevy na poplatníka. Zavedeme daňové prázdniny se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí. Zavedeme možnost odečíst si z daní do určitého limitu platby za pečovatelské služby. Částečné úvazky podpoříme snížením odvodů sociálního pojištění. Podmínky daňových slev a odpočtů nastavíme motivačně s rozumnými mezními daňovými sazbami. Snížíme sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body, za předpokladu konsolidovaných a dlouhodobě udržitelných veřejných financí. Prověříme možnost zrušení nesystémových daňových výjimek. Zvýšíme limit pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun, na stejnou hranici se posune možnost využití režimu paušální daně. Snížíme byrokratickou zátěž při správě daní a poplatků, zrušíme povinnost EET a parametricky upravíme kontrolní hlášení. Zavedeme jednotné inkasní místo a budeme rozvíjet elektronické nástroje státu. Budeme usilovat o propojení portálů s dalšími systémy státu k eliminaci výkazních povinností pro občany a firmy. Místo účelového zaklekávání podpoříme proklientský přístup Finanční správy vůči občanům. Spotřební daně budou zohledňovat škodlivost. Budeme motivovat firmy k ekologickému provozu, prověříme možnost snížení DPH u všech ekologických výrobků. Snížíme počet odpisových skupin a u vybraných zkrátíme dobu odpisování. Budeme bránit daňovým únikům. Odstřihneme firmy z daňových rájů od veřejných peněz. Budeme řešit otázku odlivu dividend do zahraničí s cílem zvyšovat atraktivitu a investování v ČR zvýhodněním reinvestic zpět do české ekonomiky. Budeme daňově podporovat vícezdrojové financování dlouhodobé péče. Omezíme rozsah šedé ekonomiky, mimo jiné řešením situace lidí v exekucích, tak abychom eliminovali problémy s jejich zaměstnáváním (např. reformou srážek ze mzdy). Rozšíříme možnosti obcí při stanovení koeficientu základní sazby daně z nemovitosti. Obce, kraje i stát získají díky zdanění těžby více peněz z dobývání nerostných surovin na svém území. Pamatovat budeme i na přilehlé obce.

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Komentář: A bude už konečně líp, pane Fialo? Nová vláda se ve Strakově akademii ještě ani pořádně neohřála a už se potýká s asi největšími očekáváními, která kdy jakýkoliv náš vládní kabinet v tomto století měl. Občané si poměrně přesvědčivě Petra Fialu a spol. zvolili, protože věřili, že přinese změnu po dlouhých letech „panování“ Andreje Babiše, který stát předává v dosti zubožené kondici. Bude líp za Fialy než za Babiše? Bez křišťálové koule těžko říct. Pro většinu lidí zásadnější a o poznání konkrétnější otázka ale zní: „Kolik nás to bude stát?“ Podívejme se proto společně na to, co Fialova vláda slibuje v daňové oblasti a zda vůbec jde těmto slibům dostát. Jan Palička Redaktor a videoeditor INFO.CZ

ílem tohoto textu rozhodně není nějak komplexně zanalyzovat plány kabinetu Petra Fialy v oblasti daní, od toho jsou tu texty jiné od autorů bezpochyby kvalifikovanějších. Spíše se podívejme na to, co vlastně můžeme čekat a zda nám to poskytne alespoň nějaké důvody k optimismu, toho času poměrně nedostatkového zboží. Nemůžeme tedy začít jinde než u slibu, že současná vláda nebude zvyšovat daně. To je nepochybně dobrá zpráva, ne? Ostatně mnoho lidí i díky tomuto slibu představitele současné pětikoalice volilo. Jenže je vůbec možné jej dodržet, když máme na krku rekordní zadlužení, inflaci a celkově nejsou vyhlídky na nějaké výrazné zlepšení ekonomické situaci úplně růžové? Dovolím si malou historku. Když jsem před volbami v roce 2017 dělal sérii rozhovorů s představiteli jednotlivých stran, ptal jsem se každého politika, co považuje za největší úspěch sebe nebo své strany a co za největší neúspěch. Jak Miroslav Kalousek jako tehdejší předseda TOP 09, tak Jan Skopeček jako ekonomický expert ODS se vrátili k momentu, kdy došlo za vlády Petra Nečase během ekonomické krize ke zvýšení daní. Jen Kalousek tento krok označil jako svůj největší úspěch, díky kterému se Česko z krize dostalo, zatímco Skopeček to považoval za největší pochybení ODS, které se nesmí moje.kdpcr.cz

opakovat. Ve vládě současné pak sedí jak ODS, tak TOP 09 a je ve hvězdách, jaký přístup nakonec tváří v tvář půlbilionovému schodku rozpočtu zvolí. Pro podnikatele je rozhodně pozitivní zprávou příslib zvýšení limitu jak k povinné registraci k DPH, tak k umožnění přihlášení se k platbě paušální daně. Zde víceméně nic nestojí v cestě schválení tohoto záměru a nezbývá asi než říct, už aby to bylo. Zpřehlednění, zefektivnění a snížení byrokratické zátěže zatím slibovala snad každá vláda, přičemž s časem se může zdát, že se podařilo dosáhnout spíše opačného stavu, tedy daní nepřehlednějších, jejich správy méně efektivní a přebyrokratizované oproti minulosti. Jak si s tímto bez přehánění sisyfovským úkolem poradí nový šéf státní kasy Zbyněk Stanjura? Daňový poplatník aby mu raději držel palce, je to ostatně i v jeho zájmu. Kde se zjevně na slibované zvyšování daní tak úplně hrát nebude, bude daň spotřební, u které již vláda zvýšení připustila, ostatně není v tomto ohledu první a asi ani poslední. I Andrej Babiš se oháněl nezvyšováním a „spotřebku“ vesele šponoval s tím, že to vlastně není úplně daň, kterou musí platit všichni, že prostě nemusíme kupovat zboží jí zatížené, že se zvyšuje všude kolem nás a tak dále. Současné rámování bude asi spíše „výchovnou“ funkcí této daně, ostatně i v programovém prohlášení se píše, že bude zohledněna škodlivost, a všichni tak nějak tuší, že alkohol a tabákové výrobky asi škodlivé jsou, a tak si za ně připlatíme. Větším strašákem ale zůstávají spíše nové „výchovné“ daně z uhlíku, plastů a bůhvíčeho ještě. To pak může vláda klidně „klasické“ daně i snížit, ale když si to vybere na novotách zpátky i s úroky s alibistickým „já nic, já muzikant, tohle chce EU“, tak je to vlastně nula od nuly. Dají se tedy sliby vlády Petra Fialy splnit? Nepochybně dají. Podaří se je splnit? Těžko říct. Očekávejme to nejlepší, připravme se na to nejhorší a nenechme se překvapit ničím mezi tím. Ono to nějak dopadne, vždyť smrt a daně jsou jediné jistoty v tomto nejistém světě.

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Klíčové je podle vlády Petra Fialy zastavit extrémní zadlužování. Opakovat by se mohlo i milostivé léto Česká vláda má před sebou podle mediálních vyjádření jednotlivých ministrů zejména klíčový úkol v podobě snížení deficitu rozpočtu. „Potřebujeme změnit daňový mix, méně danit práci, spotřebu, více se podívat na danění kapitálu,“ říká třeba ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Jak se vyjadřují další ministři? Plánuje se valorizace důchodů? A proběhne znovu oddlužovací akce milostivé léto?

trategické úkoly Úřadu vlády v programovém prohlášení na další čtyři roky se mohou začít plnit. Vláda se bude muset vypořádat s vysokou inflací, pokračující koronavirovou pandemií a energetickou krizí. Cesta ke stabilizaci veřejných financí podle jejich mediálních vyjádření nebude jednoduchá. Stále totiž platí předvolební závazek koalice Spolu nezvyšovat daně a hledat úspory především na výdajové straně státního rozpočtu. „Klíčovým bodem číslo jedna našeho programového prohlášení je pro mě jednoznačně zastavit extrémní zadlužování, kdy za poslední dva roky stoupl státní dluh z 1,6 bilionu na 2,5 bilionu korun. Prvním krokem k tomu je přepracovat státní rozpočet na tento rok a snížit jeho deficit pod 300 miliard korun. V každém případě chci dále změnit přístup Finanční správy tak, aby lidé znovu získali důvěru ve stát, který musí poskytovat klientsky orientované služby. Pro podnikatele pak budu prosazovat zrušení EET, navýšení limitu pro registraci k DPH na 2 miliony korun a stejné rozšíření pro vstup do paušální daně. Pokud jde o nezvyšování daní, tak jsem názoru, že stát musí šetřit v první řadě na sobě a na svém provozu, teprve poté to může chtít po svých občanech,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura v tiskové zprávě Ministerstva financí. Ve vládní koalici panuje shoda i na tom, aby se opakovala oddlužovací akce, takzvané milostivé léto. Díky němu osoby, které uvízly v dluhové pasti, mohly v tříměsíčním období uhradit své dluhy vůči státu bez úroků z prodlení a jiného příslušenství. Podmínky ale možná budou lehce odlišné. „Měli bychom tam dostat i rozšířený okruh exekucí. Třeba ty, které vyplynuly ze správních řízení. To se týká i našeho resortu, kde máme třeba pohledávky u České správy sociálního zabezpečení. Jsem rád, že je koaliční shoda na tom, že to v roce 2022 zrealizujeme. Bude to samozřejmě potom už opravdu milostivé léto, tedy během

letních měsíců,“ uvedl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka pro ČTK. Podle něj je milostivé léto rozumný krok, který může napomoct srovnat státní dluh. Pomoci rozpočtu by mělo také snížení slevy na dopravu. Od 1.dubna dojde k změně slevy ze současných 75 procent a 50 procent z jízdného. „Poloviční sleva jízdného je stále pro využívání veřejné dopravy atraktivní a zároveň znamená nezanedbatelnou úsporu ve státním rozpočtu. Je to odpovědná sleva, která šetří finanční prostředky, je sociálně citlivá, neodvádí cestující z dopravy a bere dopravcům motivaci k nekalým praktikám. Redukce slev by měla přinést ročně úsporu přes 1,8 miliardy korun,“ vysvětlil ministr dopravy Martin Kupka v rozhovoru pro ČT24. Jak už ministři ve vládě Petra Fialy avizovali, jejich program neznamená škrtání za každou cenu. V sociální oblasti chtějí naopak podpořit domácnosti, které nečerpají příspěvky, na které mají nároky. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo online kalkulačku, aby si lidé mohli spočítat, zda se svojí domácností mají nárok na úlevy a v jaké výši. S tím je i spojená komunikační kampaň, která má lidi namotivovat, aby se nebáli požádat o pomoc. „Faktury za elektřinu nebo plyn mohou být rázem i dvojnásobně vyšší, navíc hrozí další nárůst cen. Příspěvek na bydlení se díky rychlému prosazení novely zákona o sociální podpoře navyšuje, navíc součástí zákona je mechanismus, který vládě umožňuje, aby v průběhu roku okamžitě příspěvek navýšila, pokud to bude třeba,“ vysvětlil ministr Jurečka v tiskové zprávě ministerstva. K tomu dodává, že kvůli inflaci je v plánu valorizace důchodů. Míra zvýšení ještě není vyčíslena, ale obecně daně vláda zvyšovat nehodlá. V diskuzním pořadu Partie Terezie Tomanové na CNN Prima News Jurečka uvedl, že důchodci by mohli se zvýšením penzí počítat od července, pravděpodobněji už od června tohoto roku. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Téma

Rozhovor ministra ﬁnancí Zbyňka Stanjury pro deník Právo (kompletní rozhovor je dostupný zde) Vaše předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) avizovala, že ČR by měla získat výjimku od EU na zvýšení ročního limitu obratu, jehož překročením vzniká podnikateli povinnost platit DPH, z jednoho milionu na dva miliony Kč. Tím by mohl o stejnou částku vzrůst i limit ročního příjmu pro možnost zapojení k paušální dani. Podporujete to? Rozhodně ano. Je to návrh, který si má předchůdkyně „vypůjčila“ z dlouhodobého programu ODS. Po zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun a souběžném rozšíření paušální daně volají podnikatelské svazy, máme tento bod v naší koaliční smlouvě a bude to také součástí programového prohlášení vlády. Jako významný krok ke snížení administrativní zátěže pro zhruba 105 tisíc menších podnikatelů je to jednoznačně jednou z našich priorit. Kdy by mohl být limit na dva miliony zvýšen? V tuto chvíli je míč na straně Evropské komise, kterou ministerstvo financí v listopadu požádalo o možnost zvýšit hranici obratu pro osvobození od DPH na 85 tisíc eur. Komise má nyní až osm měsíců na vyjádření pro Radu EU a ta má další až tři měsíce na své rozhodnutí. Potom bychom mohli novelizovat naši legislativu a navýšit limit pro povinnou registraci k DPH na dva miliony Kč. Naším zájmem je, aby se tak stalo co nejdříve, ale závisí to hlavně na rozhodnutí evropských orgánů. Věřím, že naši žádost schválí co nejdříve, neboť stávající limit pro plátcovství DPH ve výši jednoho milionu vychází z částky vyjednané při našem vstupu do EU v roce 2004 a nezměnil se už 17 let navzdory významným změnám cenové hladiny. Evropská unie navíc zvýšení limitu obratu pro vznik plátcovství DPH na 85 tisíc eur podporuje, loni to stvrdila novelou směrnice o DPH s účinností od 1. ledna 2025.

Jednoznačně úleva od přebujelé byrokracie a více času na vlastní podnikání. Odpadá povinnost podávat daňové přiznání a přehledy k sociálnímu a zdravotnímu pojištění a nemusíte komunikovat se třemi úřady naráz. Také se zbavíte výdajů za účetní a daňové služby a dále většiny cílených daňových kontrol, které u paušalistů řádně platících měsíční zálohy postrádají smysl. Mnoha živnostníkům paušální daň přinese i o něco větší zajištění budoucího důchodu, neboť paušální záloha obsahuje částku minimálního důchodového pojištění navýšeného o 15 procent, zatímco předtím si většina živnostníků odváděla jen povinné zákonné minimum. Není ale daň z příjmů ve výši 100 Kč měsíčně jako součást paušální daně příliš nízká? Je to symbolická částka, která má kompenzovat právě zvýšené odvody na důchodové pojištění o 15 procent oproti běžným minimálním zálohám, což posiluje průběžný pilíř důchodového systému. Mnoha živnostníkům navíc díky vyšším výdajovým paušálům a slevám na dani vycházela daň nulová, tedy těch symbolických 100 Kč bylo zvoleno i v rámci zvýšení atraktivity paušální daně pro širší okruh živnostníků.

Rozšíří se tím počet zájemců o přihlášení k paušální dani? Z dat, která máme k dispozici, vyplývá, že rozsah skupiny podnikatelů od jednoho do dvou milionů korun je zhruba 105 tisíc. Kolik osob se z této skupiny zapojí do paušální daně, pak bude záviset na parametrech paušální daně a na charakteru jejich podnikání. Jaké jsou podle vás hlavní výhody paušální daně?

moje.kdpcr.cz

Plánujete v systému kromě zvýšení podmínky maximálního limitu obratu další změny? Hlavní změnou, ke které bude v lednu docházet každoročně, je pravidelná valorizace výše měsíčních paušálních záloh. Důvodem k této každoroční valorizaci je navázání paušální daně na vývoj průměrné hrubé mzdy prostřednictvím minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění.

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Nová právní úprava investičních pobídek zaměřená na technologické start-upy Vláda České republiky schválila novelu nařízení týkající se investičních pobídek. Nově schválená pravidla mohou přinést podstatnou změnu nejen pro velké investory, ale i pro malé a střední technologické společnosti, které budou moci nově taktéž dosáhnout na přímou finanční podporu. Nové nařízení je účinné již od 1. ledna 2022.

Michal Janíček

Matěj Korduliak

Advokát Noerr

Advokátní koncipient Noerr

eská republika se stala ekonomikou vysoce orientovanou na průmysl, avšak na průmysl s nízkou přidanou hodnotou. Vlády v 90. letech podporovaly model maximalizace pracovní síly, kdy stát lákal do České republiky výrobní podniky, které měly zaměstnat co nejvíce osob. Tuzemský model ekonomiky založený zejména na průmyslové výrobě s malou přidanou hodnotou je však v moderním světě neudržitelný. Jedním z možných řešení tohoto problému české ekonomiky je motivace investorů k tvorbě projektů s vysokou přidanou hodnotou pro tuzemskou ekonomiku prostřednictvím poskytnutí přímé finanční podpory na tyto projekty. Novela přináší do oblasti investičních pobídek podstatné změny, které mají za cíl motivovat a zefektivnit poskytování investičních pobídek jak v oboru pokročilých technologií, tak i v problematických regionech České republiky. Podstatnou změnou je rozšíření možnosti přímé finanční podpory pro strategické investiční akce, která se v praxi ukázala jako velmi efektivní motivační nástroj pro investory, aby skutečně realizovali svůj projekt. Dle nové právní úpravy bude moci investor získat až 20 % svých nákladů na investici, aniž by byla stanovena horní hranice takové částky, pokud bude investovat v Karlovarském kraji, Ústeckém

kraji nebo Moravskoslezském kraji. V ostatních krajích zůstává poměr pobídek k nákladům projektu na 10 % a limit pobídek je zastropován na 1,5 miliardy Kč. Pro získání takové přímé platby bude muset investor vytvořit minimálně 250 nových pracovních míst a investovat minimálně 2 miliardy Kč, z čehož minimálně polovinu musí vynaložit na nákup strojů. To znamená, že pokud investor investuje v příslušných regionech alespoň 2 miliardy Kč a vytvoří alespoň 250 nových pracovních míst, stát přímo zaplatí investorovi až 20 % jeho nákladů, přičemž nebude existovat žádná horní hranice takové přímé platby.

Podpora pokročilé technologie Žádná z výše uvedených podmínek pro investiční pobídky ve formě přímých plateb (tj. minimální počet nových pracovních míst a minimální výše celkové investice) se však nebude vztahovat na určitá privilegovaná odvětví. Vláda podpoří investice do výroby produktů strategického významu pro ochranu života a zdraví osob (např. respirátory, chirurgické přístroje, defibrilátory apod.) a dále investice zaměřené na vybraná odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou technologickou náročností. Tedy např. výrobu farmaceutických moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

výrobků a přípravků, výrobu počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a výrobu letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení, která budou realizována činnostmi s vyšší přidanou hodnotou (např. pokročilé technologie materiálů, nanotechnologie, pokročilé výrobní technologie, biotechnologie, fotonika, mikroelektronika, nanoelektronika, technologie umělé inteligence). Za ideálního stavu by mohla výše uvedená privilegovaná odvětví získat investiční pobídku ve formě přímé platby až do výše 20 % (přičemž není limitována celková výše těchto přímých plateb) bez ohledu na výši investice a počet pracovních míst. Taková změna výrazně podpoří střední a malé technologické start-upy, které nemohou investovat obrovské množství peněz a zaměstnávat mnoho zaměstnanců. Takové start-upy však mohou přinést výzkum a vývoj, který může z České republiky vytvořit moderní ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou.

Nová pravidla týkající se investičních pobídek nejsou pro investory jedinou příležitostí k modernizaci

Změna tuzemské ekonomiky Českou republiku je třeba změnit směrem k moderní ekonomice s vysokou přidanou hodnotou. Nová pravidla týkající se investičních pobídek nejsou pro investory jedinou příležitostí k modernizaci. Česká republika zpracovala Národní plán obnovy představující plán reforem a investic, který hodlá využívat prostředky v rámci

fondů EU. Národní plán obnovy vyčlení miliardy na digitalizaci, udržitelnou energii a bezpečnou dopravu, dekarbonizaci, čistou mobilitu, vědu nebo zdravotní prevenci. Národní plán obnovy vstoupí v platnost v roce 2022. České republika je na přelomu strukturálních změn ve své ekonomice.

První výzvy z Národního plánu obnovy

inisterstvo průmyslu a obchodu připravuje první výzvy z Národního plánu obnovy (NPO), jejichž vyhlášení je očekáváno v průběhu února. NPO si klade za cíl oživit prostřednictvím dotační podpory ekonomiku a pomoci s řešením hospodářských a sociálních dopadů koronavirové pandemie. Mezi další cíle NPO patří pomoc s uskutečněním ekologické a digitální transformace, posílení produktivity a dosažení udržitelnosti. Pro financování tzv. zelených projektů plánuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvolnit prostředky do výzev, které uvádíme v následující tabulce. Celkem bude mezi podniky a podnikatele rozděleno z NPO cca 180 mld. Kč ve formě dotací. Žádat o dotace budou moci zejména malé a střední podniky (MSP) a velké podniky typu mid caps (do 3000 zaměstnanců), a to v rámci celé České republiky bez regionálních omezení. Žádosti budou podávány prostřednictvím aplikace MS2014+. Součástí žádosti musí být, dle typu dané výzvy, mimo jiné např. účetní závěrka za poslední dvě účetní období, zápis skutečného majitele, doklad majetkoprávního vztahu k místu realizace, podnikatelský záměr, souhrnný kumulativní rozpočet či indikativní nabídky. Samotný projekt musí být realizován v rámci stanovené doby, přičemž se očekává, že realizace projektu bude probíhat v období let 2022 a 2023. Poté následuje fáze tzv. udržitelnosti projektu, která trvá 3 až 5 let, dle velikosti podniku. Bližší informace k jednotlivým výzvám naleznete na stránkách dReport.

moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Právní (ne)regulace placení kryptoměnami Hodnota kryptoměn je velmi proměnlivá, přesto (možná právě proto) zažívají kryptoměny v posledních letech raketový rozmach. Jak se však právo dívá na platbu bitcoinem či jinou kryptoměnou? Jsou tyto platební prostředky nějak právně ukotveny? A je vůbec právo schopné oblast kryptoměn jakkoli regulovat? Na to a řadu dalších otázek souvisejících s právní regulací bitcoinu, potažmo obecně kryptoměn, se pokusíme v tomto článku poskytnout odpovědi nebo aspoň naznačit, jakým směrem by se úvaha měla vydat.

Matěj Černý

Adam Zamarski

Advokát Forlex

Student právnické fakulty v Olomouci

ejznámější a nejrozšířenější kryptoměnou je bezesporu Bitcoin, který se v poslední době stává univerzálním platidlem a je možné za něj pořídit již téměř cokoli. Dokonce i v malé pojízdné kavárně uprostřed Beskyd mají velký nápis, že přijímají platby bitcoinem. S rostoucí popularitou kryptoměn

a vývojem společnosti bude pravděpodobně přibývat případů, kdy se jako právníci budeme v praxi s kryptoměnami potkávat, ať již při sporech či transakcích, jejichž předmětem budou kryptoměny. Z toho důvodu je dobré mít o jejich právní regulaci alespoň základní představu.

moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Na úvod jen krátké teoretické okénko. Bitcoin spatřil světlo světa v roce 2009, když ho stvořil Satoshi Nakamoto jako decentralizovanou měnu využívající systém blockchain. Blockchain přitom představuje digitální systém, databázi, která slouží k provádění a ověřování transakcí. Blockchain bývá označován rovněž jako decentralizovaná účetní kniha. Decentralizovaná proto, že celá databáze není uložena na jednom centrálním počítači, ale nachází se ve všech počítačích těžařů po celém světe. V současně době se jedná o desetitisíce počítačů, které blockchain vedou. Z důvodu absence dozorového subjektu (u běžné transakce je subjekt banka) nemůže být již vytvořená transakce na blockchainu stornována ani jakýmkoli jiným způsobem zrušena.

Právní regulace kryptoměn Přestože se kryptoměny těší v dnešní době velké oblibě a obchoduje s nimi nemalá část populace, tak jejich právní úprava je velmi kusá. Veřejné právo se snaží s kryptoměnami pracovat alespoň tam, kde to je z hlediska zákonodárce nejdůležitější, tedy v oblasti regulace praní špinavých peněž a legalizace výnosů z trestné činnosti. Konkrétně zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („AML zákon“), se ve svých úvodních ustanoveních snaží nadefinovat kryptoměny jako „virtuální aktivum“, čímž sleduje podřazení kryptoměn pod ustanovení tohoto zákona. Přesto regulace na poli AML je pro běžné transakce nepoužitelná. Jakákoli zmínka o kryptoměnách však v soukromém právu chybí. Nezbývá nám tak jiná možnost než se na problematiku kryptoměn podívat optikou obecných institutů občanského práva.

Bitcoin jako věc či měna – je vůbec možné s bitcoinem obchodovat? Občanský zákoník obsahuje v ustanovení § 489 dnes již široce dobře známou právní definici věci, dle níž je věcí vše, co je rozdílné od osoby a slouží k potřebě lidí. Bitcoin, stejně jako jakákoli jiná kryptoměna, tyto podmínky bezesporu splňuje. Zde se jen krátce zastavíme u té potřeby pro lidi. Bitcoin totiž může sloužit k potřebě lidí ve dvou rovinách, a to jednak jako směnitelná hodnota, ale hlavně jako forma investice. Investory totiž láká nejenom volatilita, ale také do určité míry anonymita díky decentralizaci blockchainu. Obecně lze tedy říct, že bitcoin je možné označit za věc v právním smyslu.

Bitcoin jako platidlo? Na tuto otázku existují dva názory. Česká národní banka zastává názor, že bitcoin není peněžní prostředek, protože nenaplňuje zákonné požadavky kladené na peněžní prostředky v zákoně o platebním styku.1 Opačné tendence můžeme sledovat v rozhodovací praxi Soudního dvora.2 Soudní dvůr rozhodl, že služby týkající se směny tradičních měn za bitcoin spadá pod čl. 135 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 2006/112 ES. To znamená, že směna moje.kdpcr.cz

Česká národní banka zastává názor, že bitcoin není peněžní prostředek, protože nenaplňuje zákonné požadavky kladené na peněžní prostředky v zákoně o platebním styku. Opačné tendence můžeme sledovat v rozhodovací praxi Soudního dvora.

Bitcoinu za tradiční měny se považuje podle směrnice za „činnost včetně sjednávání týkající se oběživa, bankovek a mincí používané jako zákonné platidlo….“, a jako taková je osvobozená od DPH ve smyslu tohoto ustanovení. Toto je důležité, jak bude níže blíže rozebráno, pro posouzení, o jaký druh závazkového vztahu se bude v případě osoby platící bitcoinem a osoby poskytující zboží či službu výměnou za bitcoin či jinou kryptoměnu jednat.

Platba bitcoinem v praxi Oproti platbě v hotovosti, při které vzniká pouze přímý vztah mezi prodávajícím a kupujícím, tak při platbě bitcoinem musí vzniknout vedle základního závazkového vztahu mezi kupujícím a prodávajícím současně vztah mezi prodávajícím a tzv. těžařem.

Vztah mezi kupujícím a prodávajícím Přestože nám vztah mezi osobou, která platí bitcoinem za zboží či službu, a osobou, která toto zboží či službu poskytuje, může připadat jako standardní kupní smlouva, kdy akorát dochází místo platby měnou platba kryptoměnou, tak se velmi pravděpodobně o kupní smlouvu ve své podstatě jednat nebude. Aby se mohlo jednat o závazkový vztah ve formě kupní smlouvy, tak by kupující musel zaplatit kupní cenu v uznávané měně. Jak jsme 1 PRŮCHA, Ondřej, BERKA, Jan. Je bitcoin hrozba, či „pouze“ alternativa? [online]. www.cnb.cz, 25. 1. 2017. Dostupné na: https://www.cnb. cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhovory-spredstaviteli-cnb/Je-bitcoin-hrozba-ci-pouze-alternativa/ 2 Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 22. října, 2015 C-264/14

Ostatní

však už uvedli výše, Česká národní banka kryptoměny jako platební prostředek neuznává, a tudíž se o kupní smlouvu optikou českého práva jednat nemůže. S přihlédnutím k české právní úpravě se kloníme k názoru, že se bude jednat o závazkový vztah ve formě směny. Při směně totiž nedochází k výměně zboží za peněžní ekvivalent, ale naopak se převádí pouze vlastnická práva k věcem v právním smyslu. Bitcoin není peněžní prostředek, ale je věc v právním smyslu, proto vymezený vztah mezi osobou platící bitcoinem a osobou poskytující zboží či službu bude směnou.

Navazující vztah s těžařem Aby mohlo dojít k realizaci směny, tedy aby došlo k převodu vlastnického práva k bitcoinu, tak musí být tato transakce ověřena a zapsána do nového bloku transakcí (blockchainu). Výběr transakce, kterou zařadí do nového bloku (a která je následně ověřena a zapsána), si vybere tzv. těžař na základě nabídky učiněné ze strany osoby převádějící bitcoin. Tato osoba učiní nabídku na realizaci této transakce, se kterou spojí poplatek pro těžaře. Tato nabídka má podobu veřejné nabídky ve smyslu ustanovení § 1780 občanského zákoníku, neboť kupující (ta osoba, která platí bitcoinem) se obrací na předem neurčité osoby s návrhem na uzavření smlouvy, jejímž předmětem je výběr a vložení transakce do bloku za navržený poplatek. Následně se samotní těžaři rozhodují, zda nabídku přijmou či nikoli. Dá se říct, že čím větší poplatek se těžařům nabídne, tím rychleji bude transakce a zápis do blockchainu proveden. Právě zápisem do blockchainu a následným zaplacením poplatku těžaři vznikne další závazkový vztah, jehož forma je dosti specifická. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o smlouvu o dílo. Zde se ovšem opětovně naráží na obligatorní prvek smlouvy o dílo, kterým je zaplacení ceny. Jak jsme si už uvedli výše, platbu bitcoinem či jinou kryptoměnou nelze podřadit dle českého práva pod platbu platebními prostředky, a proto i v tomto případě se bude pravděpodobně jednat o závazkový vztah ve formě směny věci (bitcoinu) za službu ve formě výběru a vložení transakce do bloku.

Právní spory a přeshraniční právní vztahy Jak jsme si uvedli výše, při platbě bitcoinem či jinou kryptoměnou dojde ke vzniku dvou závazkových vztahů, a to jednak původní závazkový vztah mezi kupujícím a prodávajícím a následně mezi kupujícím a tzv. těžařem. Jakým způsobem však budou řešeny případné právní spory vyplývající z těchto vztahů? Spor mezi osobou činící veřejnou nabídku na ověření transakce a těžařem se nejeví jako pravděpodobný, neboť zápis transakce do blockchainu je „neomylný“ a nedá se zvrátit. Není možné, aby těžař inkasoval poplatek bez zapsání transakce do blockchainu a zároveň není možné zapsat transakci a neobdržet stanovený poplatek. V tomto případě tedy spor nepřichází reálně v úvahu. U druhého závazkového vztahu mezi osobou platící bitcoinem

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

a osobou poskytující zboží či služby spor v úvahu přichází. Pokud by byly obě osoby příslušníci stejného státu, případně by se jednalo o právnickou osobu s domicilem v daném státě, například v České republice, tak by si pravděpodobně místní soudy s tímto sporem dovedly podle obecných institutů soukromého práva poradit. Kryptoměny však nabývají na oblibě mimo jiné proto, že usnadňuji přeshraniční transakce. V praxi se tak může stát, že tyto osoby budou příslušníky různých států a jejich závazkový vztah tak bude přeshraniční. Zde už mohou vznikat otázky související s řešením případného sporu. Stěžejní v těchto sporech bude určení, zda rozhodné právo považuje kryptoměny za platební nástroj, případně za věc v právním smyslu či zda je vůbec neuznává. Podle toho se bude posuzovat, o jaký právní vztah se jedná a zda se vůbec jedná o právní vztah právem aprobovaný. Určení rozhodného práva nebude v těchto případech vůbec nic jednoduchého, neboť internet v podstatě nemá hranice a osoby obchodující s kryptoměnami se tak mohou nacházet na opačných koncích světa. Je možné, že se budou vznikající spory posuzovat podle pravidel mezinárodního práva soukromého. Přesto máme za to, že zde bude zůstávat riziko pro smluvní strany daného závazkového vztahu ohledně toho, jak bude jejich vztah posouzen a následně rozhodnut vzniklý spor. Jako nejvhodnější je zde dopředu promyslet volbu rozhodného práva a sudiště pro takové vztahy. Zároveň zde mohou hrát důležitou roli alternativní způsoby řešení sporů. Zde stojí za zmínku (kromě klasické arbitráže) decentralizované anonymní arbitráže, které fungují na základě blockchainu. Mezi nejznámější anonymní arbitráže můžeme zařadit Kleros. Decentralizované anonymní arbitráže fungují tak, že si za malý poplatek kryptoměny zaplatíme anonymní „soudce“, zpravidla jich bude více, aby náš spor rozsoudili, přičemž soudcem se může stát každý, kdo si koupí tokeny Klerosu. Největší výhoda je jednoduchá komunikace soudců s blockchainem, ve kterém jsou uloženy všechny informace ke sporovaným skutečnostem, a anonymita soudců, která má zabránit jejich podplácení. Při přeshraničních právních vztazích vznikajících v souvislosti s obchodováním s kryptoměnami je tedy vhodnější volit alternativní způsoby řešení sporů před klasickými soudními spory. Vedle větší právní jistoty stran související se specifičností kryptoměn může hrát důležitou roli i jejich anonymita, rychlost a s tím související nižší náklady. Kryptoměny se stávají fenoménem, na které právo nestíhá plně reagovat. I zde platí, že technologie bude vždy o krok před právní úpravou. Přesto mohou v praxi vznikat případy, kdy bude potřeba právo na právní vztahy související s kryptoměnami aplikovat. V takových případech bude nutné vycházet z obecných institutů občanského práva. Zároveň je vhodné v rámci související smluvní dokumentace myslet na specifika související s jejich obchodováním a podle toho zvolit rozhodné právo a sudiště či zvážit v úvahu přicházející alternativní způsoby řešení případných sporů. Jsme si vědomi, že tato problematika se neskutečně rychle vyvíjí, a proto článek obsahuje pouhé názory na právní regulaci, která i nadále bude potřebovat diskuzi v právním prostředí. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Informační inferno Sotva jsme se stačili vzpamatovat ze zavedení automatické výměny informací mezi správci daní členských států EU o finančních účtech daňových subjektů, o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem a předběžných posouzeních převodních cen a o zprávách nadnárodních skupin podniků o jejich výnosech, hmotných aktivech, zaměstnancích atd., už se žene další smršť povinného podávání informací daňovým orgánům. Hana Erbsová Advokátka, Havel & Partners

lenské státy musí s účinností nejpozději k 1. 1. 2023 zapracovat do národního práva novelu směrnice o správní spolupráci v oblasti daní provedenou směrnicí č. 2021/514 z 22. 3. 2021. Po letmém pročtení textu je více než jasné, kam tato novinka míří. V reakci na bující digitalizaci ekonomiky totiž zavádí poměrně rozsáhlou informační povinnost provozovatelů takzvaných platforem. Platformou se rozumí jakýkoliv softwarový prostředek (včetně internetové stránky nebo její části a mobilní nebo jiné aplikace), jehož prostřednictvím provozovatel umožňuje propojení nabídky prodejců s poptávkou zákazníků a sjednání nebo i poskytnutí nabízené služby či zboží (s výjimkou prostého poskytnutí inzertního prostoru). Novela byla zjevně inspirována obchodním modelem Airbnb, ale její dopad bude mnohem širší. Nová oznamovací povinnost bude dopadat na provozovatele platforem, které umožňují prodejcům poskytnout zákazníkům za protiplnění (i nepeněžní, tedy např. formou kryptoměny) některou z následujících činností: a) pronájem jakéhokoliv nemovitého majetku, včetně parkovacích míst; b) osobní služby (i prováděné offline poté, co byly sjednány prostřednictvím platformy); c) prodej jakéhokoliv hmotného majetku (tzn. nikoliv virtuálních aktiv); d) pronájem jakéhokoli druhu dopravy. Provozovatel platformy bude povinen shromažďovat, ověřovat a správci daně (v ČR zřejmě Specializovanému finančnímu úřadu) oznamovat stanovené informace o každém prodejci registrovaném na „jeho“ platformě, který byl během roku alespoň 1x aktivní (tzn. provedl obchod nebo přijal protiplnění). Tato povinnost se netýká pouze omezené skupinky, do které mimo jiné patří i stát moje.kdpcr.cz

a bagatelní prodejci, kteří uskutečnili méně než 30 obchodů a utržili max. 2000 eur za rok. Pro účely plnění oznamovací povinnosti bude provozovatel platformy povinen se zaregistrovat alespoň v jednom členském státě EU (jehož prostřednictvím pak bude případně plnit svou povinnost i v ostatních zemích EU, kde bude považován za povinného oznamovatele). Provozovatel platformy bude povinen vždy do konce ledna oznámit o aktivních prodejcích následující informace získané za uplynulý kalendářní rok: a) jméno a příjmení nebo název, hlavní adresu; c) všechna DIČ vydaná prodejci (i v jiných státech EU), anebo místo narození prodejce, který nemá DIČ; d) datum narození, resp. IČO právnické osoby; e) údaje o provozovně prodejce – právnické osoby, která vykonává oznamovanou činnost; b) číslo účtu prodejce (pokud je mu známo); c) jméno či název (případně další dostupné údaje) majitele účtu, na který bylo prodejci zaplaceno, pokud prodejce není jeho majitelem a provozovatel má tento údaj (údaje) k dispozici; d) každý členský stát, ve kterém je oznamovaný prodejce rezidentem; e) úhrn protiplnění, které bylo zaplaceno nebo připsáno ve prospěch prodejců během každého čtvrtletí, a počet příslušných činností, za které bylo poskytnuto; f) veškeré poplatky, provize nebo daně sražené nebo účtované provozovatelem během jednotlivých čtvrtletí oznamovaného roku; g) adresu každé nemovitosti nabízené prodejcem k pronájmu prostřednictvím platformy a (pokud jsou známy) druh nemovitosti a počet dnů, po které byla prostřednictvím platformy pronajata. Oznamované informace budou členské státy sdílet prostřednictvím centrálního rejstříku přístupného pro daňové orgány. Lze očekávat, že neplnění registrační a oznamovací povinnosti bude trestáno pokutami, přičemž se předpokládá, že sám provozovatel přijme opatření, jimiž přiměje prodejce ke spolupráci. Vedle nové oznamovací povinnosti zavádí nová směrnice také možnost společné (nikoliv jen souběžné) daňové kontroly prováděné správci daní různých členských států. Taková kontrola ovšem bude muset odpovídat národním právním předpisům všech zapojených členských států, které budou chtít na jejím základě stanovit daň. Na úrovni EU je tedy hotovo, a teď nezbývá než čekat a sledovat, v jaké podobě se nová směrnice zhmotní v naší legislativě.

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Vybrané daňové aspekty svěřenských fondů Jaké jsou základní daňové a účetní povinnosti svěřenských fondů, zejména v otázce zdanění příjmů, majetku vyčleněného do svěřenského fondu a dále také plnění poskytovaného obmyšleným? Jakub Hollmann, Advokát CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ

právnickým osobám, především obchodním korporacím. Zákonodárce tak přiznává svěřenským fondům tzv. daňovou subjektivitu, obdobně jako je tomu například u podílových fondů.

Daň z příjmů svěřenského fondu

věřenský fond sice není, jak je již známo, ve smyslu § 1448 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právnickou osobou, nicméně z hlediska daňových a účetních aspektů je zřejmý úmysl zákonodárce přiblížit svěřenský fond s ohledem na jeho příjmy a plnění beneficientům právě

Svěřenský fond je stejně jako jiné právnické osoby dle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), poplatníkem daně z příjmů právnických osob, obecně tedy osobou, jejíž příjmy (zisk), majetek nebo činnost podléhá zdanění. Pro svěřenský fond platí, že jeho „příjmy“ představované vyčleněním majetku do svěřenského fondu či následným zvýšením majetku smlouvou nebo pořízením pro případ smrti zdanění nepodléhají. Nejedná-li se však o vyčlenění majetku, budou příjmy – v praxi označované také jako zisky či výnosy – podléhat, až moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

na výjimky1, 19% sazbě daně z příjmů, obdobně jako u obchodní korporace.2 Příkladem aplikace této sazby daně lze uvést následující plnění, která svěřenský fond s ohledem na svou výdělečnou činnost získává: zisk z převodu obchodního podílu v obchodní společnosti, výnosy z prodeje nebo pronájmu movitých či nemovitých věcí, výnosy z úročení finančních prostředků či výnosy z cenných papírů určených k obchodování (nepředstavujících účast v obchodních společnostech). Při splnění časového testu se na svěřenský fond navíc vztahuje osvobození inkasovaných podílů na zisku,3 pokud svěřenský fond jako „mateřská společnost“ drží alespoň 10% podíl na základním kapitálu obchodní společnosti nepřetržitě po dobu 12 měsíců. Zákonodárce v ZDP tak zohledňuje možnou účast svěřenského fondu v rámci podnikatelské struktury související s držením podílů a z nich vyplývajícího zisku (dividend) a v této souvislosti zamezuje dvojímu zdanění. Svěřenský fond je ve smyslu § 38c odst. 1 ZDP považován za plátce daně a je tedy osobou odpovědnou za správné sražení daně z příjmů a za její řádný odvod.4

Registrační povinnost Vznikem svěřenského fondu, tedy dnem jeho zápisu do evidence svěřenských fondů,5 vzniká též povinnost, aby svěřenský správce6 registroval svěřenský fond jako poplatníka daně z příjmů právnických osob. Svěřenský správce je tak do 15 dnů ode dne vzniku svěřenského fondu povinen podat přihlášku u příslušného správce daně, kterým je výlučně Finanční úřad pro hlavní město Prahu. Svěřenský správce je dále povinen podávat za svěřenský fond daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob, a to nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, či do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud je podáno poradcem.7 V případě, že je svěřenský fond zřízen primárně za veřejně prospěšným účelem, považuje se z daňového hlediska ve smyslu § 17a odst. 1 ZDP8 za tzv. veřejně prospěšného poplatníka. V této souvislosti je veřejně prospěšný svěřenský fond za určitých podmínek vyňat z povinnosti podat daňové přiznání9 a určité příjmy takového fondu nebudou předmětem daně z příjmů dle § 18a ZDP (např. dotace, příspěvky či jiná plnění pro účely podpory kultury, zdraví, vzdělání, sportu, sociální pomoci apod). V případě, že veřejně prospěšný svěřenský fond vyvíjí činnost za účelem dosahování zisku, se bude jednat o činnost z pohledu takového fondu pouze doplňkovou, která podléhá standardnímu zdanění.

Vklad majetku do svěřenského fondu Jak již bylo zmíněno výše, pro účely daně z příjmů se na vyčlenění majetku do svěřenského fondu i následné zvýšení moje.kdpcr.cz

majetku smlouvou i pořízením pro případ smrti hledí jako na vklad do obchodní korporace, který není předmětem daně z příjmů právnických osob, neboť se nejedná o zisk svěřenského fondu. U obchodních korporací se vklad do obchodní korporace považuje za úplatnou rozvahovou operaci, přičemž účelem této operace je pro akcionáře či společníka primárně za vložené prostředky nabýt podíl na společnosti. U svěřenských fondů obdobné protiplnění jako u obchodní korporace sice většinou chybí, ale vyčlenění majetku je nutným předpokladem pro jejich vznik, a proto na vklad do svěřenského fondu nelze nahlížet ani jako na dar.10

Zdanění plnění poskytovaného obmyšleným V souvislosti s poskytováním plnění ze svěřenského fondu je třeba mít na paměti základní pravidlo, a to že: „zisk má přednost před majetkem“. Podle tohoto pravidla ve smyslu § 21c odst. 1 ZDP platí, že nejdříve se plní, a tedy i daní, ze zisku svěřenského fondu, a až poté z ostatního majetku (podstaty) svěřenského fondu. V této souvislosti není rozhodné, zda má plnění ze svěřenského fondu podobu finančních prostředků či převodu movité nebo nemovité věci.

Fyzická osoba jako obmyšlený V případě, kdy bude fyzické osobě vypláceno plnění ze zisku svěřenského fondu, např. dividendy, se bude jednat o příjmy z kapitálového majetku11 a tyto budou podléhat 15% zdanění srážkovou daní.12 Pokud bude plněno z podstaty svěřenského

1 Pokud je svěřenský fond veden jako základní investiční fond, pak se v souladu s § 21 odst. 2 ZDP uplatní 5% daňová sazba. Vzhledem k povinnosti svěřenského fondu vést účetnictví se přitom základ daně podle § 23 odst. 2 písm. a) ZDP zjišťuje z výsledku hospodaření. 2 § 21 odst. 1 ZDP. 3 § 19 odst. 1 písm. ze) ve spojení s odst. 3 písm. b) ZDP. 4 § 39b odst. 1 ZDP 5 § 1451 odst. 2 občanského zákoníku 6 Svěřenský správce je osobou plnící daňové povinnosti svěřenského fondu dle § 20 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). 7 Podle § 38m odst. 1 ZDP ve spojení s § 136 odst. 1 a 2 daňového řádu 8 Veřejně prospěšným poplatníkem je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. 9 § 38mb písm. a) ZDP 10 Srov. PELC, Vladimír. § 21f [Použití ustanovení o vkladech u svěřenských fondů, fundací a ústavů]. In: PELC, Vladimír. Daně z příjmů. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2021, s. 250. 11 § 8 odst. 1 písm. i) ZDP 12 § 36 odst. 2 písm. a) ZDP

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

fondu, považuje se takové plnění za ostatní příjem13 obmyšleného, jenž bude zdaněn taktéž sazbou ve výši 15 % daně z příjmů fyzických osob.

Je zřejmé, že svěřenské fondy neslouží k obcházení daňového systému. Režim svěřenských fondů v daňových i účetních aspektech je obdobný režimu obchodních korporací.

Právnická osoba jako obmyšlený Plnění ze zisku svěřenského fondu právnické osobě (podnikateli) jako obmyšlenému podléhá daňové sazbě ve výši 15 %.14 Jestliže je však plněno právnické osobě z ostatního majetku (podstaty) svěřenského fondu, podléhá tento příjem standardně zdanění ve výši 19 %.15

Osvobození od daně z příjmů Zákonná úprava nicméně v některých případech osvobozuje obmyšlené fyzické i právnické osoby od daně z příjmů v případech bezúplatného plnění přijatého ze svěřenského fondu. Za bezúplatné plnění je přitom považováno plnění, které bylo poskytnuto bez protihodnoty, přičemž se jedná zejména o následující případy: při založení fondu pro případ smrti nebo zvýšení majetku fondu pořízením pro případ smrti,16 u majetku nabytého příležitostně v hodnotě nepřevyšující 15 000 Kč za zdaňovací období, a dále např. bezúplatné příjmy: od osoby, která má blízký příbuzenský vztah k zakladateli svěřenského fondu,17 od osoby, která žila se zakladatelem nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním takového příjmu ve společně hospodařící domácnosti, od obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek fondu.18

Účetní aspekty svěřenského fondu V souladu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. i) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je svěřenský fond považován za účetní jednotku. S existencí svěřenského fondu tak souvisí i řada administrativních povinností svěřenského správce, obdobně jako je tomu i u obchodních korporacích. Povinností svěřenského správce je proto vést účetnictví v plném rozsahu formou tzv. podvojného účetnictví, a to ode dne vzniku až do zániku svěřenského fondu. Pro svěřenského správce pak vyplývají další administrativní povinnosti, kterými jsou např.: inventarizace majetku a závazků, odpisy majetku, archivace záznamů, schválení a nahrání účetní závěrky do veřejného rejstříku. Svěřenské fondy jsou oblíbené především z důvodu potřeby uspořádání majetku pro další generace, z důvodu vzniku odděleného majetku ve svěřenském fondu a majetku zakladatele a s tím spojené ochrany soukromého majetku, ale

i z důvodu vyšší anonymity zakladatelů a obmyšlených. Z výše uvedeného je nicméně zřejmé, že svěřenské fondy neslouží k obcházení daňového systému, jak bylo zpočátku v některých článcích uváděno, neboť režim svěřenských fondů v daňových i účetních aspektech je obdobný režimu obchodních korporací. Článek byl publikován na portálu Epravo.cz (zde)

13 14 15 16

§ 10 odst. 1 písm. m) ZDP § 21 odst. 4 ve spojení s § 20b odst. 1 ZDP § 21 odst. 1 ZDP § 4a písm. b) ZDP pro fyzickou osobu a § 19b odst. 2 písm. a) ZDP pro právnickou 17 Příbuzný v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů. 18 § 10 odst. 3 písm. c) ZDP

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Děti a daně za rok 2021 Letos se do daňového přiznání, případně ročního zúčtování daně poprvé promítne loňská daňová změna, a to zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti. Daňové zvýhodnění na první dítě za celý rok 2021 zůstalo ve výši 15 204 Kč, na druhé dítě však stouplo o 2916 na 22 320 Kč a na třetí dítě vzrostlo o 3636 na 27 840 Kč. Meziročně vzrostlo rovněž maximální školkovné o 600 Kč, rodiny s dětmi tedy při stejném zdanitelném příjmu mohou zaplatit na daních méně než v roce 2020.

meziročního zvýšení slevy na poplatníka o tři tisíce korun mají daňový užitek všichni daňoví poplatníci. Ze zvýšení daňového zvýhodnění na děti však pouze rodiče uplatňující daňové zvýhodnění na dvě a více dětí. A ze zvýšení školkovného pouze rodiče uplatňující maximální částku školkovného. „Maximální částka školkovného za rok 2021 činí 15 200 Kč, což je o 600 Kč víc než za rok 2020, například rodiče uplatňující roční školkovné ve výši 14 000 Kč tedy žádnou daňovou změnu nepocítí,“ upozorňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Vyšší daňové zvýhodnění na druhé a další děti V průběhu roku se zvýšilo daňové zvýhodnění na druhé a další děti, kdy se vyšší sazby uplatní až za celý rok 2021 v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání. Zaměstnanci uplatňující během roku 2021 daňové zvýhodnění na dvě a více dětí tedy obdrží po provedeném ročním zúčtování daně daňovou vratku, neboť zaplacené zálohy na dani z příjmu mají vyšší, než bude jejich roční daňová povinnost. Daňové zvýhodnění na první dítě za celý rok 2021 činí 15 204 Kč, na druhé dítě 22 320 Kč a na třetí dítě 27 840 Kč. „Na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, se uplatňuje daňové zvýhodnění ve dvojnásobné výši,“ upřesňuje Gabriela Ivanco. Daňové zvýhodnění může uplatnit vždy pouze jeden z rodičů.

Pro možnost obdržet roční daňový bonus za rok 2021 je nutné mít příjmy ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti alespoň ve výši 91 200 korun.

dětí. Rodinná situace ovlivňuje při splnění zákonných podmínek pouze výpočet daně z příjmů. „Školkovné lze samozřejmě uplatnit i na dvě děti, na dítě navštěvující od září první třídu základní školy nebo na dítě navštěvující školku až od září,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Kdo obdrží daňový bonus? Jak prokázat školkovné? Daňovou slevu za umístění dítěte, tzv. školkovné, je možné uplatnit až za celý kalendářní rok 2021 v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání. Dokladem k prokázání nároku je potvrzení od školky. Maximální částka školkovného na každé dítě je na úrovni minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku, za rok 2021 tedy ve výši 15 200 Kč. Školkovné snižuje, na rozdíl od daňových odpočtů, přímo vypočtenou daň z příjmů fyzických osob. Na výpočet sociálního pojištění a zdravotního pojištění však nemá zaplacené školkovné vliv, stejně jako počet vychovávaných moje.kdpcr.cz

Daňový poplatník uplatňující daňové zvýhodnění na děti nemusí na dani z příjmu fyzických osob za rok 2021 nic zaplatit, a ještě obdrží roční daňový bonus. Nárok na roční daňový bonus vzniká v případě, že daňové zvýhodnění na děti je vyšší než vypočtená daň z příjmů. Částka daňového bonusu je následně ve výši rozdílu právě mezi ročním daňovým zvýhodněním na děti a vypočtenou daní z příjmů. „Pro možnost obdržet roční daňový bonus za rok 2021 je nutné mít příjmy ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti alespoň ve výši 91 200 Kč,“ sděluje Gabriela Ivanco.

Rozhovor

Crowdfundingové platformy budou muset poskytovat více informací centrální bance i investorům Vloni v listopadu vstoupilo v platnost nové evropské nařízení, které má za cíl přispět k větší transparentnosti crowdfundingových platforem. Ty budou muset nově poskytovat například více informací centrální bance či jinému regulátorovi i investorům.

estli nová celoevropská pravidla, která nyní členské státy implementují, pomohou nebo naopak uškodí českému trhu, záleží podle ONDŘEJE ŠMAKALA, generálního ředitele islandsko-česko-britské fintech skupiny Orka Ventures, na tom, jak přesně celou regulaci uchopí zákonodárce a jím pověřený regulátor.

Nová právní úprava, která oblast crowdfundingu výrazně zasáhla, vyplývá z loňského nařízení Evropské unie. O co v nařízení jde? Mimo standardních povinností, jako je výše základního kapitálu a prověřený management, budou platformy muset nově poskymoje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

tovat více informací centrální bance či jinému regulátorovi i investorům. Povinnému zveřejnění bude podléhat například míra selhání i další předem definované údaje o jednotlivých projektech. Na stole jsou i požadavky na kapitál či pojištění v adekvátní výši. Samotné účastníky crowdfundingu pak čekají vstupní testy znalostí a vyplňování investičních dotazníků. Kromě větší administrativní zátěže a dodatečných nákladů ale tentokrát spolu s novou regulací přicházejí také byznysové příležitosti. Ty spočívají hlavně v tom, že nově vyžadované licence budou platit po celé EU. Zmínil jste, že internetové platformy budou muset nově poskytovat více informací centrální bance i investorům. Samotné účastníky crowdfundingu čekají vstupní testy znalostí a vyplňování investičních dotazníků. Je možnost, že s novou regulací zájem o tyto investiční služby naopak klesne? Určitě ne, zejména pak v době vysoké inflace a při nedostatku vhodných protiinflačních investičních a spořicích nástrojů s dostatečnou likviditou. Lidé budou dál chtít svoje peníze především efektivně ochránit proti ztrátě hodnoty, i když kvůli tomu nově podstoupí určité administrativní kroky navíc. Česká republika je zatím domovem jen několika crowdfundingových platforem. Je podle vás otázka rozšíření crowdfundingu v Česku optimistická? Vše záleží na tom, jak naši zákonodárci a jimi pověřený regulátor uchopí regulaci EU. Podnikání v Evropské unii vám dává jednu velkou výhodu. Základní pravidla jsou víceméně všude stejná, nicméně způsob implementace pravidel se liší. Podnikatelé z fintech oblasti se tak vždy uchýlí tam, kde jim bude trh procesně pomáhat v podnikání. Pokud bude žádost o licenci v ČR jednoduchá a proces vyhodnocování žádostí rychlý, určitě půjde o jeden z klíčových momentů pro rozšíření crowdfundingu. Bude-li tomu naopak, fintechy požádají o licenci jinde a budou svůj byznys raději rozvíjet mimo Česko.

oblasti s vysokou přidanou hodnotou a opět se trochu vzdálit nálepce montovny. Dalším faktorem je, nakolik je připravena ČNB jako regulátor, což je otázka hlavně na centrální banku samotnou. Kolik internetových platforem by mohlo být Českou národní bankou odmítnuto? Vyčistí se trh? Pokud zájemce bere podnikání v crowdfundingu vážně, neměl by mít se získáním licence výrazný problém, takže žádné plošné uzavírání platforem neočekávám. Nová legislativa by však měla přispět k větší transparentnosti trhu, což je sama o sobě dobrá zpráva. Napomohla podle vás internetovým platformám covidová situace? Covid necovid, podhoubím každého byznysu je poptávka a nabídka. A v dnešní době na jedné straně vidíme sílící zájem drobných střadatelů rozumně zhodnotit své úspory. Na druhé straně vedle toho stojí zájem malých firem a podnikatelů o kapitál na rozjezd nových projektů nebo na rozvoj jejich stávajícího podnikání. Přirozené je tyto dva světy propojovat. Banky, jež by teoreticky mohly toto spojení zajišťovat, jsou nyní často v pasti legislativní regulace nebo jejich vnitřní regulace, a neumí takovým klientům nabídnout vhodné produkty. Dokážete jmenovat banku, která nabídne klientům investiční nebo, chcete-li, spořicí nástroj, jenž je zároveň protiinflační a vyznačuje se přijatelnou likviditou? A to se ani nebavíme o úvěrových produktech pro začínající podnikatele.

Poskytovatelé mají až do listopadu čas na to, aby získali novou licenci. Je na nová pravidla připravena i Česká národní banka? Nařízení EU vstoupilo v platnost v listopadu 2021, kdy začala běžet roční přechodná lhůta. Během ní crowdfundingové platformy musí získat licenci, jinak nebudou moci ve svém podnikání pokračovat. Český parlament však unijní direktivu před podzimními volbami neprojednal a neimplementoval, a tak se firmy zatím neměly na získání licence podle čeho připravovat a neměly o ni ani jak požádat. Vláda nicméně 13. 12. návrh adaptace nařízení EU schválila znovu s účinností od poloviny roku 2022. Nyní je nutné návrh opět projednat ve Sněmovně. Čím dříve se tak stane, tím lépe. Pokud se proces protáhne, budou fintechy o licenci raději žádat v jiných zemích EU, kde budou příslušné zákony již schválené. Česko by tak přišlo o dobrou příležitost, jak uspět v zajímavé moje.kdpcr.cz

Ondřej Šmakal Manažer s mnohaletými zkušenostmi z oblasti marketingu, financí a pojišťovnictví. V minulosti pracoval mimo jiné v oblasti direct marketingu penzijních fondů v ČSOB Pojišťovně či pojišťovně Aegon. Posledních 10 let se pak pohybuje na vysokých řídicích pozicích ve společnostech poskytujících nebankovní půjčky. Od roku 2017 je generálním ředitelem islandsko-česko-britské fintech skupiny Orka Ventures.

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Novinky z oblasti české a evropské regulace ﬁnančních institucí Přinášíme výběr z prosincového regulatorního žurnálu, který připravili experti z advokátní kanceláře Schönherr. Popisuje například revizi obecných pokynů k dohledu nad bojem proti praní peněz a financování terorismu v EU nebo tříletý plán pro zlepšení integrace udržitelných financí v oblasti pojišťovnictví, který zveřejnila EIOPA. Ondřej Havlíček,

Matěj Šarapatka,

Schönherr

Regulace s působností napříč sektory 20/12: EBA – Proporcionalita v oblasti podávání zpráv v oblasti dohledu – EBA zveřejnila konečný návrh prováděcích technických norem (ITS) pro výkazy v oblasti dohledu ohledně společného vykazování (COREP), zatížení aktiv, globální systémově významné instituce (G-SII) a dodatečné ukazatele pro sledování likvidity (ALMM). Klíčovým hlediskem pro navrhované změny byla proporcionalita, díky níž jsou požadavky na vykazování lépe přizpůsobeny velikosti a rizikovému profilu institucí. Prvním rozhodným datem pro uplatňování těchto technických norem je 31/12/2022. Požadavky na vykazování pro malé instituce jsou v navrhovaných ITS výrazně sníženy v oblasti ALMM a zatížení aktiv a ITS zároveň přináší i návrhy změn šablon s cílem reflektovat vývoj regulačních požadavků, zefektivnit výkaznictví a doplnit mezery ve sběru dat. 17/12: ESMA – Aktualizace seznamů Q&As – ESMA aktualizovala následující seznamy Q&As: 1. AIFMD – nová odpověď týkající se otázky, zda se obhospodařovatelé alternativních investičních fondů investujících do kryptoaktiv musí řídit AIFMD; 2. UCITS – otázky ohledně (i) investiční politiky SKIPCP a limitů pro převoditelné cenné papíry a nástroje peněžního trhu emitované nebo zaručené členským státem, jeho jedním nebo více územními samosprávnými celky, třetí zemí

nebo veřejnou mezinárodní organizací, k níž jeden nebo více členských států náleží dle článku 54 UCITS; (ii) výnosů z FX hedgingu a jejich (ne)připočtení do NAV (net asset value) fondu; a (iii) předběžného oznámení o uvedení nových tříd podílových listů (akcií) SKIPCP na trh pro přeshraniční nabízení; 3. MiFIR; 4. Prospektové nařízení; a 5. BMR. 15/12: EK – Strategie k vylepšení a modernizaci reportingu pro účely dohledu nad finančním odvětvím v EU – EK přijala strategii pro data z oblasti dohledu finančních služeb v EU, jejímž hlavním cílem je zavést systém, který bude orgánům dohledu na úrovni EU i jednotlivých členských států poskytovat přesné, unifikované a včasné údaje a zároveň sníží na minimum celkovou zátěž finančních institucí spojenou s reportingem. Strategie obsahuje čtyři hlavní prvky: zajištění jednotných a standardizovaných údajů, usnadnění sdílení a opětovného použití oznamovaných údajů, zlepšení koncepčních aspektů požadavků na podávání zpráv a zavedení společných správních mechanismů. 01/12: Rada EU – Mandát k jednání o návrhu nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv – Rada EU obdržela v souvislosti s balíčkem moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

legislativních návrhů na posílení pravidel EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) mandát k jednání s EP o přepracovaném znění návrhu nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv, které má pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy zavést povinnost shromažďovat a zpřístupňovat úplné informace o odesílateli a příjemci virtuálních aktiv nebo kryptoaktiv. Cílem jednání je také synchronizace uplatňování návrhu nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv s nařízením o trzích s kryptoaktivy (MiCA).

Kapitálový trh 20/12: EBA – Metodika pro reklasifikaci investičních podniků na úvěrové instituce – Metodika pro reklasifikaci investičních podniků na úvěrové instituce od EBY je balíček dvou regulačních technických norem (RTS), které jsou součástí plánu EBA na zavedení nového obezřetnostního režimu pro investiční podniky. Cílem těchto RTS je upřesnit způsob výpočtu prahové hodnoty 30 miliard EUR pro posouzení, zda by již investiční podniky neměly žádat o povolení k činnosti úvěrové instituce dle článku 8a(6)(b) CRD IV. Nové RTS by měly též pomoci příslušným orgánům při výkonu dohledu nad postavením podniků, v jehož důsledku tento orgán dospěje k závěru, že by měl být investiční podnik reklasifikován. Konečný návrh RTS o metodice výpočtu zahrnuje také další technické aspekty, včetně účetních standardů pro stanovení hodnoty aktiv, metodiky pro provádění individuálního a skupinového testu, jakož i postup pro měsíční výpočet celkových aktiv a zacházení s aktivy patřícími evropským pobočkám finančních skupin ze třetích zemí. 17/12: ESMA – Výzva k deprioritizaci dohledu nad náhradními koupěmi ve smyslu CSDR – ESMA zveřejnila prohlášení, které má objasnit praktické provádění režimu disciplíny při vypořádání v rámci CSDR, který by se měl začít uplatňovat od 01/02/2022. Očekávaná změna nařízení CSDR by však měla orgánu ESMA umožnit navrhnout pozdější datum zahájení režimu náhradní koupě. ESMA očekává, že vnitrostátní orgány dohledu nebudou upřednostňovat opatření v oblasti dohledu v souvislosti s uplatňováním režimu náhradní koupě, dokud ESMA formálně nevydá ustanovení o odložení uplatňování režimu náhradní koupě. Uplatňování a dohled nad ostatními požadavky na disciplínu při vypořádání podle CSDR, zejména nad režimem hlášení selhání při vypořádání a režimem peněžních sankcí, budou probíhat podle plánu. 16/12: ESMA – Prohlášení o dohledu nad povinnostmi v oblasti clearingu a obchodování s deriváty po přechodu na nové referenční hodnoty – ESMA ve svém prohlášení objasňuje situaci, kdy navrhované regulační technické normy (RTS) týkající moje.kdpcr.cz

Ostatní

se povinnosti clearingu (CO) a povinností týkajících se obchodování s deriváty (DTO) nevstoupí v platnost včas, aby bylo možné do konce 2021 přejít na alternativní referenční hodnoty OTC derivátových smluv založených na referenční hodnotě EONIA nebo LIBOR. ESMA vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby ke svým úkolům v oblasti dohledu přistupovaly s mírou a po řádném vyhodnocení míry rizik (risk-based approach). ESMA doporučuje dobrovolný clearing těch tříd derivátů, které budou zahrnuty do oblasti působnosti CO před datem jeho zahájení. 10/12: ESMA – XBRL taxonomické soubory týkající se evropského jednotného elektronického formátu (ESEF) a aktualizace testovacích souborů tzv. conformance suite – ESMA publikovala XBRL taxonomické soubory týkající se ESEF (European Single Electornic Format) a současně aktualizovala testovací soubory tzv. conformance suite za účelem implementace nařízení ESEF. Tyto soubory odrážejí požadavky obsažené v návrhu aktualizace nařízení o ESEF z roku 2021 a v aktualizaci příručky pro vykazování ESEF z roku 2021. Taxonomické soubory ESEF 2021 a aktualizovanou sadu souborů conformance suite mohou emitenti používat ke splnění povinností ESEF pro své výroční finanční zprávy týkající se účetních období začínajících 01/01/2021 nebo později až po vstupu aktualizace nařízení o ESEF 2021 v platnost. 10/12: MF – Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu – MF předložilo vládě k projednání návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů EU týkajících se unie kapitálových trhů. Návrh souvisí s dokončením projektu unie kapitálových trhů a obsahuje, mimo jiné: 1. revizi právní úpravy kapitálových požadavků na obchodníky s cennými papíry; 2. harmonizaci úpravy krytých dluhopisů; 3. právní úpravu přeshraničního nabízení fondů kolektivního investování; 4. právní úpravu podpory růstu trhu malých a středních podniků; 5. zakotvení právní úpravy udržitelného financování; a 6. harmonizaci a zjednodušení přeshraničního poskytování služeb skupinového financování (tzv. crowdfunding). 01/12: ESMA – Pravidelné zveřejňování informací o obchodních systémech s nejvyšším obratem pro dluhopisy – Od 01/02/2022 bude ESMA pravidelně zveřejňovat data o obchodních systémech s nejvyšším obratem pro dluhopisy, která jsou důležitá pro centrální depozitáře cenných papírů při uplatňování peněžitých sankcí ve vztahu k dluhopisům podle nařízení CSDR. Data budou zveřejňována na čtvrtletní bázi.

Ostatní

Banky 17/12: EBA – Pokyny k vymezení a reportingu dostupných finančních prostředků systémů pojištění vkladů (deposit guarantee schemes – DGS) – EBA vydala své pokyny k vymezení a reportingu dostupných finančních prostředků (AFM) DGS s cílem zvýšit důvěru ve finanční stabilitu v rámci celé EU, a to zavedením harmonizovaného přístupu a zvýšením transparentnosti a porovnatelnosti financování DGS. Účelem těchto pokynů je, mimo jiné, zajistit, aby se do cílové hladiny finančních prostředků v DSG započítávaly pouze prostředky, které úvěrové instituce vložily do DSG původně nebo které z těchto příspěvků nepřímo pocházejí (např. ze zpětně získaných prostředků). Naopak prostředky, které přímo nebo nepřímo pocházejí z vypůjčených zdrojů, by se do cílové hladiny prostředků v DSG započítávat neměly. Cílem těchto vyjasnění je zabránit situaci, kdy by cílové hladiny DSG bylo možné dosáhnout tím, že si DSG zajistí úvěr, místo aby získal příspěvky z daného finančního sektoru. Tyto pokyny rovněž rozšiřují stávající požadavky na reporting orgánu EBA ze strany DSG, aby EBA mohla v budoucnu zveřejňovat detailnější informace o jejich financování. 17/12: ECB – Harmonizace statistického výkaznictví – ECB oznámila, že podniká další krok k harmonizaci statistického výkaznictví pro banky v eurozóně s tím, že harmonizovaný systém statistického výkaznictví by měl snížit zátěž bank a zjednodušit zpracovávání příslušných analýz zákonodárcům. Tento krok ECB je součástí dlouhodobé strategie pro výkaznictví bank, s níž souvisí i vývoj Integrovaného rámce pro vykazování (IReF). Tento harmonizovaný systém by měl v konečném důsledku usnadnit bankám vykazování statistických údajů do Evropského systému centrálních bank (ESCB) a snížit jejich oznamovací břímě prostřednictvím digitalizace a nejmodernějších technologií tvorby statistik. Dle ECB by IReF měl být spuštěn v roce 2027. 13/12: EBA – Aktualizace regulačních technických norem (RTS) pro upřesnění výpočtu specifických a obecných úprav o úvěrové riziko – EBA vypracovala finální návrh RTS, které doplňují RTS k úpravě o úvěrové riziko v kontextu výpočtu rizikové váhy (RV) expozic v selhání v rámci standardizovaného přístupu (SA) k úvěrovému riziku. Navrhované změny navazují na akční plán Evropské komise pro řešení problematiky nesplácených úvěrů v souvislosti s pandemií covid-19, který akceleroval potřebu revize zacházení s nákupem nesplácených pohledávek v rámci SA, přičemž zavádí změnu v uznávání celkových úprav o úvěrové riziko, aby se zajistilo, že RV zůstane v obou případech stejná. Zejména diskonty z ceny vyplývající z prodeje budou pro účely stanovení RV uznána jako úprava o úvěrové riziko. Podle EBA je tato revize nezbytná k zajištění toho, aby obezřetnostní rámec neodrazoval banky od prodeje nesplácených úvěrů/aktiv (non-performing loans).

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

09/12: EBA – Zpráva o aplikaci pokynů k odměňování zaměstnanců v souvislosti s prodejem a poskytováním retailových bankovních produktů a služeb – EBA vydala zprávu k aplikaci pokynů k odměňování zaměstnanců zejména ve vztahu k pohyblivé složce odměny v souvislosti s prodejem a poskytováním retailových bankovních produktů a služeb účinných od roku 2016. Dle zjištění EBY se finanční instituce více zaměřují na plnění obezřetnostních požadavků a své obchodní zájmy než na obchodní zájmy spotřebitelů. Z hodnocení rovněž vyplývá, že pokud jde o struktury řízení, tvorbu, schvalování a monitorování směrnic a postupů bank, politiky a praxe odměňování jsou často zajišťovány a revidovány stejným oddělením, což zvyšuje tendence k nečinnosti/indiferentnost při přezkumu směrnic a postupů odměňování. Ve zprávě lze však nalézt i seznam praktik, které jsou institucemi aplikovány v souladu s výše zmíněnými pokyny. 08/12: EBA – Aktualizace zprávy o monitorování kapitálových nástrojů CET1 – EBA publikovala aktualizovanou verzi seznamu nástrojů CET1 (Common Equity Tier 1), včetně doprovodné zprávy o CET1, která obsahuje informace o základních cílech monitorování, jakož i o důsledcích zařazení nebo vyřazení nástrojů do nebo ze seznamu CET1. Aktualizace obsahuje zejména dodatečné pokyny v souvislosti s (ne)přímým financováním, odmítnutím vyplacení/odkupu, vykupitelnými akciemi (nebo jinými cennými papíry) a pobídkami pro minimální dividendy. Aktualizovaný seznam je ke stažení zde.

Pojišťovny 20/12: EIOPA – Pokyny k identifikátoru právnických osob (LEI) – EIOPA zrevidovala pokyny týkající se LEI s cílem zvýšit jejich srozumitelnost, celkově je usnadnit a podpořit užívání LEI jako jedinečného identifikačního kódu pro právnické osoby. Rozsah působnosti pokynů je nyní ve srovnání s předchozí verzí pokynů širší, a kromě pojišťoven a zajišťoven a institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění jsou nyní zahrnuty i jejich pobočky a zprostředkovatelé působící přeshraničně. Očekává se, že příslušné vnitrostátní orgány by měly tyto revidované obecné pokyny uplatňovat od 1. července 2022. 10/12: EIOPA – Strategie digitální transformace – EIOPA vypracovala strategii digitální transformace, ve které se zabývá výzvami, které přináší digitalizace pojišťovnictví a penzijního pojištění. EIOPA se v rámci této strategie zaměří na zpřístupnění nových technologií a obchodních modelů pro zainteresované strany a výhod z nich plynoucích. Strategie je rozdělena na těchto pět částí: 1. využití rozvoje spolehlivého evropského datového ekosystému; 2. příprava na nárůst umělé inteligence za současného zaměření se na finanční inkluzi; 3. zajištění finanční stability a odolnosti; moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

4. využití výhod jednotného evropského trhu; a 5. posílení schopností orgánu EIOPA a příslušných vnitrostátních orgánů v oblasti dohledu. 07/12: EIOPA – Plán EIOPY pro udržitelné finance v následujících třech letech – EIOPA zveřejnila tříletý plán pro zlepšení integrace udržitelných financí v oblasti pojišťovnictví. Mezi klíčové oblasti, které plán jmenuje, patří: 1. integrace rizik pro udržitelnost do obezřetnostního rámce pojistitelů a penzijních fondů prostřednictvím vypracování návrhů na vykazování klimatických rizik v rámci Solventnosti II, včetně analýzy obezřetnostního zacházení s aktivy a/nebo činnostmi spojenými s environmentálními a/nebo sociálními cíli v rámci Solventnosti II; 2. konsolidace makro i mikro obezřetnostního hodnocení rizik pro udržitelnost v nástrojích a metodikách provedením analýzy fyzického rizika v návaznosti na předchozí analýzu rizika tranzice a vypracováním metodických zásad zátěžového testování pojištění proti změně klimatu; 3. podpora zveřejňování informací o udržitelnosti a rámce udržitelného chování podniků poskytováním pokynů ke zveřejňování informací podle nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a taxonomického nařízení, jakož i k uplatňování ustanovení týkajících se udržitelnosti v procesu prodeje pojištění a poradenství EK ohledně opatření k řešení tzv. greenwashingu; 4. podpora dohledu nad riziky pro udržitelnost a sbližování dohledu v EU vydáváním pokynů pro uplatňování a prováděním pilotního projektu dohledu nad používáním scénářů rizika změny klimatu v ORSA (own risk and solvency assessment), prováděním analýz nákladů a předchozí výkonnosti udržitelných produktů a poskytováním pokynů pro dohled nad riziky pro ESG, včetně greenwashingu; 5. řešení nedostatků v ochraně doplněním přehledu o nedostatcích v pojistné ochraně pro případ přírodních katastrof, včetně analýzy chování spotřebitelů a smluvních podmínek týkajících se pojištění proti přírodním katastrofám; 6. podpora využívání modelů a dat s otevřeným zdrojovým kódem ve vztahu k rizikům spojeným se změnou klimatu prostřednictvím analýzy možností využití modelovacích nástrojů s otevřeným zdrojovým kódem pro přírodní katastrofy a vypracování způsobů, jak zlepšit sběr uniformních a komplexních údajů o pojistných událostech; a 7. přispívat k mezinárodnímu sbližování v oblasti hodnocení a řízení rizik pro udržitelnost prostřednictvím mezinárodních dialogů a fór o udržitelnosti.

moje.kdpcr.cz

Pro některé orgány je provádění přístupu k dohledu nad AML/CFT založeného na riziku značně náročné. Revidované pokyny vycházejí ze stávajícího čtyřstupňového přístupu k dohledu nad AML/CFT založeném na posouzení rizik.

AML 16/12: EBA – Revize obecných pokynů k dohledu nad bojem proti praní peněz a financování terorismu v EU – EBA zveřejnila revidované obecné pokyny k dohledu založenému na posouzení rizik v souvislosti s dodržování povinností úvěrových a fi nančních institucí v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT). Pokyny stanoví kroky, které by měly orgány dohledu přijmout, aby zajistily odpovídající dohled nad AML/CFT ve svém sektoru, a podporují přijetí účinných politik a postupů řízení rizik praní peněz a financování terorismu ze strany úvěrových a finančních institucí. EBA se rozhodla tyto obecné pokyny aktualizovat a posílit s ohledem na zjištění vyplývající z přezkumu přístupů příslušných orgánů dohledu v oblasti AML/CFT. Z těchto zjištění vyplývá, že pro některé orgány je provádění přístupu k dohledu nad AML/CFT založeného na riziku značně náročné. Revidované pokyny vycházejí ze stávajícího čtyřstupňového přístupu k dohledu nad AML/CFT založeném na posouzení rizik.

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Nejen odbornost je důležitá, ale i to, jak ji umím komunikovat, říkají Jaromír Adamec a Josef Janata Kurzy osobního rozvoje se při Komoře daňových poradců konají již od roku 2018. Od té doby absolvovaly školení efektivní komunikace a rozvoje psychické odolnosti desítky daňových poradců. Mezi ně patří i Jaromír Adamec a Josef Janata.

Jaromír Adamec,

Josef Janata,

daňový poradce a auditor, vedoucí Sekce neziskové organizace při Odborném kolegiu KDP ČR

daňový poradce

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

Osobní rozvoj

Pánové, máte z kurzů spoustu postřehů a osobních zkušeností. Jak vám osobně pomohla účast na kurzech ve vašem podnikání? Josef: Já si myslím, že mi to dalo hlavně prostor pro zastavení se a zklidnění k tomu, abych začal přemýšlet nad věcmi jiným způsobem. Zejména na začátku jsem posílil svoje vyjednávací techniky z hlediska ceny za služby. Ale v dalších etapách jsem získal nadhled nad problémy a uvědomil jsem si, že musím vložit více emocí do vztahů, ale pracovní problémy řešit s větším odstupem. Jaromír: Mně to, podobně jako Pepovi, pomohlo v tom, jak vést rozhovory a vůbec komunikovat s klientem. Moc si cením toho, že jsem se naučil během a hlavně na konci jednání shrnovat důležité body, tj. jak požadavky klienta chápu, jestli „mluvíme řečí stejného kmene“, a potvrzovat si, že se navzájem chápeme a co má být výsledkem. Dokážu teď s klientem při auditu domluvit, co bude následovat, a to s klientem pak i dále komunikovat. To mi dříve chybělo. Taky jsem si během kurzů vyzkoušel, že si umím říct o honorář a že jsem dokázat dát klientovi prostor, aby se nad tím zamyslel. Byl jsem překvapen, co všechno jsem pak schopen dojednat, když klientovi naslouchám a ve správný čas dokážu třeba mlčet. Kdyby za vámi přišel nějaký kolega s tím, že se chce pustit do osobního rozvoje. S čím by podle vás měl začít? Josef: Po těch zkušenostech, které dneska mám, tak bych mu určitě doporučil seberozvoj. Hlavně bych mu zdůraznil, že je důležité, aby si u svého podnikání uvědomil, že musí udělat zejména něco sám se sebou a že si musí ujasnit sám sebe. Já jsem na prvních kurzech efektivní komunikace dostal tak zásadní impulz, a od té doby se mi podařilo zhubnout 28 kilo. Začal jsem významně měnit sebe a tím se začalo měnit i to ostatní – vztahy v kanceláři, v rodině, ke klientům atd. Ujasnil jsem si, kde je ta priorita, v čem je ten smysl konání a že to rozhodně nespočívá v tom, že v práci strávím 16 hodin denně. Důležitá na všem není jen fakturace, ale i to, abych z toho všeho měl dobrý pocit. A proto myslím, že každý musí začít právě u sebe. Nejen odbornost je důležitá, ale i to, jak ji umím komunikovat. Otevřela se mi úplně nová dimenze, jak některé věci vidím, jak je vysvětluji, sdílím a naplňuji. Účast na školení mi zkrátka otevřela oči v podnikání, ale i mimo ně. Jaromír: Já bych na to šel z jiné strany než Pepa. Před třemi lety mě na školení přivedlo nutkání zlepšit si svůj time management, svoji komunikaci v práci. Ovšem k tomu, že máme řešit nějakou vizi, jsme dospěli až po roce. Nejsem si jistý, jestli bych kolegu dokázal přesvědčit o tom, aby hned začal pracovat na svém seberozvoji, protože na začátku člověk potřebuje řešit problémy, kterého ho aktuálně pálí. I školení se původně jmenovalo „pracovní vize“, ale vlastně to byla převlečená vize osobní. Asi to bylo tak nazvané proto, aby nás to neodradilo .

moje.kdpcr.cz

Kresbu vytvořila Hana Škorcová, daňová poradkyně: Inspirováno atmosférou z kurzů osobního rozvoje. Suchý pastel, 2022

Osobní vize se ukázala jako klíčová otázka, ale každý k tomu musí dozrát sám. Asi bych kolegům doporučil nejlépe nějakou ochutnávku témat v rámci kurzů efektivní komunikace, aby věděli, do čeho jdou. Josef: Ano, máš pravdu. Během těch prvních kurzů jsem si uvědomil tu tvrdou skutečnost, že je vlastně všechno o mně, a ne o někom jiném a že musím prostě někde začít. Já jsem právě díky „tvrdému jádru“, které se na kurzech utvořilo, čerpal neskutečnou sílu a podporu a vydrželo mi to až do teď. Každý jsme totiž urazili nějak dlouhou cestu a navzájem se podporujeme a je to hodně nabíjející. To je obrovská věc. Otázka je, jestli nás vlastně posunula víc témata během kurzů s lektorkami, anebo následné diskuse, které před námi najednou vytanuly třeba během kurzu v Medličkách. Úhlů pohledu je hodně.

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2022

V rámci kurzů tohoto typu se pracuje s různými technikami a metodami, a ne všechny každému vyhovují. Co vás osobně v kurzech bavilo? Jaromír: Potkávat se s lidmi, kteří jsou na stejné vlně. Povykládat si s kolegy bez pocitu nějaké konkurence či soutěžení, ale je to i o radosti ze života. Neočekávaně se mi stalo, že jsem našel nový kolektiv, který je spojen stejnou profesí, aniž by profese jako taková hrála podstatnou roli. Jsou to lidi, kteří se vydali na nějakou cestu a je s nimi zábava. Josef: Jednoznačně sounáležitost lidí. Lektorky mají určitě velký podíl na tom, že ve skupině vznikla velká důvěra a dokážou s tímto potenciálem dobře pracovat, ale bez té sounáležitosti s kolegy by to celé nefungovalo, i kdyby byly lektorky sebelepší. Potom jsou to zcela jistě určité zážitky „aha-momenty“, které jsme během kurzů zažili, což se těžko tlumočí někomu, kdo tam nebyl. Oba jste absolvovali kurzy osobního rozvoje jak v prezenční, tak i v online formě. Jak byste tuto zkušenost popsali? Jaromír: Digitální doba je složitá a válcuje nás na všech frontách. Já patřím rozhodně k těm, kteří potřebují osobní kontakt. Na druhou stranu jsem se přihlásil do prvního online kurzu s tím, že to prostě vyzkouším a uvidím. Teď můžu potvrdit, že nás to pohltilo a že to fungovalo. Velkou roli v tom sehrálo ale určitě to, že jsme se již osobně znali. Bez toho, aniž bych ostatní účastníky znal dopředu, nevím, jestli bych do toho šel. Josef: Pro mě bylo zase motivem nenechat prostě půl roku uplynout a nic nedělat a online kurz se nabízel jako jediná možnost, jak za daných podmínek pokračovat. Je to velmi dobrý nápad, potkávat se pravidelně s partou, kterou dobře znám. Teď můžu potvrdit, že během devadesátiminutových lekcí jsme dokázali udělat hodně práce, splnit kroky, které se od nás očekávaly, a podařilo se nám dostat se na jinou vlnu. A musíme také přiznat, že jsme ten online kurz vlastně iniciovali a vznikl tak trochu i díky naší poptávce. Komora nám vyšla vstříc.

Během devadesátiminutových lekcí jsme dokázali udělat hodně práce, splnit kroky, které se od nás očekávaly, a podařilo se nám dostat se na jinou vlnu.

Stránky osobního rozvoje pro daňové poradce (inspirace a tipy): https://moje.kdpcr.cz/odborne/vzdelavani/osobni-aprofesni-rozvoj NEJBLIŽŠÍ PLÁNOVANÉ AKCE:

Na závěr ještě jedna otázka. Co byste chtěli v kurzech osobního rozvoje ještě zažít? Je nějaké téma, které by vás ještě zajímalo? Jaromír: Já zjišťuji, že se setkávám s tématy, která jsem již dříve na kurzech slyšel, ale rád bych si některé věci osvěžil a ocenil bych nějaké resumé. Vidím to i na webinářích, kde se teď vracíme k již načatým tématům a stálo by to za to si je více připomenout. Zdaleka nejsou vyčerpaná. Josef: Já to vidím hodně podobně. Nové téma mě nenapadá. Vidím pořád velký prostor pro to prohlubovat a pracovat na tom, co jsme začali a co se nám dostalo pod kůži. Objevují se totiž stále nové úhly pohledu. Musíme na sobě pořád pracovat. Děkuji za rozhovor.

Drobné občerstvení Vašich měkkých dovedností LINK: https://www.kdpcr.cz/drobne-obcerstveni-2022 18. 2. 25. 2. a 4. 3. 2022, online Vyjednávání a řešení obtížných komunikačních situací LINK: https://www.kdpcr.cz/vyjednavani-a-reseni-obtiznychkomunikacnich-situaci-2022 23.–24. 2. 2022, Praha Zvládání stresu a prevence syndromu vyhoření LINK: https://www.kdpcr.cz/zvladani-stresu-prevencesyndromu-vyhoreni 13.–14. 10. 2022, Medličky

Rozhovor připravila Marcela Vaňatková, oddělení vzdělávání KDP ČR.

moje.kdpcr.cz

PRÁVĚ VYŠLO obj. kód 5555

688 stran | kroužková

obj. kód 5579

448 stran | brožovaná

obj. kód 5570

464 stran | brožovaná

729 Kč

369 Kč

489 Kč

obj. kód 5575

1184 stran | brožovaná

obj. kód 5568

192 stran | brožovaná

obj. kód 5583

136 stran | brožovaná

629 Kč

169 Kč

369 Kč

Tyto publikace si můžete zakoupit na www.anag.cz nebo ve všech dobrých knihkupectvích po celé ČR.

obj. kód 5580

352 stran | brožovaná

obj. kód 5577

408 stran | kroužková

obj. kód 5551

912 stran | vázaná

139 Kč

749 Kč

849 Kč

anag@anag.cz | 585 757 411

www.anag.cz

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz