e-Bulletin KDP 1/2024

/Oficiální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR /ROZHOVOR: Ministr financí Zbyněk Stanjura /AKTUÁLNĚ: Přehled legislativních změn v roce 2024 /JUDIKATURA: Rozsudek Kemwater ProChemie /DANĚ Z PŘÍJMŮ: Jinak spojené osoby

1/2024

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 6/202 6/2021 21

Provedeme vás světem daní.

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Nové zdaňovací období je tu!

Vážení přátelé a kolegové, je mi velkým potěším být opět autorem prvního letošního úvodníku e-Bulletinu Komory daňových poradců, proto mi dovolte vás přivítat do nového zdaňovacího období 2024! Za sebou máme zdaňovací období 2023 a před sebou nyní další daňovou sezonu, kdy budeme zpracovávat daňová přiznání za předešlé a již ukončené zdaňovací období 2023. Stejně jako každý rok, i letos doufáme, že se budeme moci za půl roku poplácat po ramenech a říct si, že jsme to zvládli.

Začátek roku je zpravidla spojen s novou legislativou, ne jinak je tomu i letos, neboť tu máme, mimo jiné, zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (tzv. „konsolidační balíček“).

Konsolidační balíček změnil více než sto právních předpisů. Rozsáhlé změny jsou v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kde se velká část změn týká zdaňování příjmů fyzických osob. Konsolidační balíček přináší zásadní změny týkající se drahých osobních automobilů, a to nejen na poli daně z příjmů, ale také daně z přidané hodnoty. Praktická aplikace vybraných ustanovení konsolidačního balíčku pro nás bude nepochybně velkou výzvou, se kterou se budeme muset potýkat (pokud se již dávno nepotýkáme) hned na začátku tohoto zdaňovacího období, neboť ovlivní zdanění příjmů ze závislé činnosti již za leden roku 2024. Jestli mě ale něco na daních baví a věřím, že to máte obdobně, pak je to každodenní učení se a vzdělávání se, a toho si v posledních dnech všichni nepochybně dopřáváme dosti.

V rámci činnosti Prezidia se starám o kvalifikační zkoušky na daňové poradce, zkušební komise dohlíží na to, aby noví daňoví poradci byli po odborné stránce ti nejlepší a aby každý nový daňový poradce „stál za to“. I v roce 2023 rozšířilo naše řady více než 100 nových daňových poradců. Těší mě, že velká část těchto nováčků jsou mladí lidé, což znamená, že se nám daří do naší profese přilákat nové, mladé nadšence do daní. Prezidium v minulosti schválilo záměr modernizace zkoušek na daňového poradce, věřím, že podrobnosti tohoto projektu budeme moci v brzké době prezentovat a že samotná zkouška bude jednou vypadat jako běžná praxe daňového poradce, který už dávno nepracuje jen s kalkulačkou a papírovou podobou daňových zákonů. Každému, kdo se na kvalifikačních zkouškách jakkoli podílí, děkuji za jeho činnost.

Chtěl bych zde krátce informovat o probíhajícím projektu Podcastu naDANĚ, po dvou letech existence tohoto projektu máme již 30 natočených rozhovorů. Po dvou letech existence tohoto projektu nyní přemýšlíme, kam ho posunout a čím rozhovory opět oživit. Je nezpochybnitelné, že v roce 2024 se budeme bavit o umělé inteligenci a jejím využití v daňovém poradenství, ale také o nové daňové legislativě. V rámci rozhovorů se více zaměříme na odbornou stránku, ale školení z toho dělat nebudeme. Všem příznivcům tohoto projektu děkuji, podcasty nyní sledují nebo poslouchají tisíce lidí, a děkuji také hostům, kteří pozvání přijmou, sedět v roli hosta, na kterého se hrnou otázky, nemusí být šálek kávy pro každého.

Máte tip na hosta, kterého byste chtěli v rámci rozhovoru vidět? Nebo máte tip na téma, o kterém chcete slyšet? Dejte vědět, ať každý z nás má právo se na tomto projektu podílet.

Rok 2024 je rokem volebním, kdy na Valné hromadě Komory daňových poradců, která se bude konat v pátek 8. listopadu 2024, proběhnou volby do orgánů Komory daňových poradců. A tak mě napadá... Máte už tento termín zapsaný v diáři?

Já ano a doufám, že se potkáme a pohovoříme.

Zdaňovací období 2023 je definitivně za námi, daňová sezona je tu, a tak se do ní pojďme společně pustit. Čeká nás náročné období, ale opět to zvládneme. Nuže... Jdeme na to?

Přátelé, kolegové, užijme si společně tuto daňovou sezonu a do nového roku Vám přeji jen to nejlepší!

Ing. Matěj Nešleha Člen Prezidia KDP ČR

moje.kdpcr.cz

1

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Úvodník Ing. Matěj Nešleha ....................................................................................... 1

Aktuálně Měsíc v kostce................................................................................................ 3

Majetkové daně Daň z nemovitých věcí aneb jak správně stanovit daň u rozestavěných, nezkolaudovaných či jen částečně zkolaudovaných zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek (Petr Koubovský) ........................................................................................32

Přehled legislativních změn v roce 2024 (Zenon Folwarczny) .... 4 Německo zrušilo státní podporu nákupu elektrických aut, kvůli úsporám ................................................................................................ 7 Aktuálně ze zpráv CFE .............................................................................. 17

Daně z příjmů Jinak spojené osoby – opravdu je potřebujeme?

(Tomáš Cink)................................................................................................ 40

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví ............................................. 26 Aktuálně z ČR .............................................................................................. 29 Slovenský parlament schválil konsolidační balíček, stoupnou daně i odvody ............................................................................39

Rozhovor Ministr financí Zbyněk Stanjura .............................................................. 8

Judikatura SDEU k výkonu funkce statutárního orgánu jako samostatně vykonávané ekonomické činnosti (Alena Wágner Dugová) ...... 14 NSS se zabýval jednotností osvobozeného příjmu a jeho možným překročením 5milionové hranice pro povinné oznámení správci daně ............................................................................18 Při posouzení osvobození pozemků od daně z nemovitých věcí je třeba vycházet ze skutečného stavu ....... 20 Při využití slevy u investičních pobídek je třeba maximalizovat rovnoměrné odpisování také zvýšeným odpisem v prvním roce odpisování ....................................................21

Ostatní Podmínky prodeje cenných papírů a podílů budou přísnější. Kdo bude nově muset zaplatit daň a v jaké výši? (Lukáš Voráček, Zenon Folwarczny) ........................ 44 Kdo může využít preventivní restrukturalizaci?

(Jan Vavřina) ............................................................................................... 48 Jak na atraktivní dluhopisy z pohledu práva?

(Filip Svoboda) ........................................................................................... 50

Z KDP ČR Informace o daňovém systému a profesi daňového poradce ve Velké Británii (Vladimír Šefl)............................................52

Osobní rozvoj Jak hořet, ale nevyhořet…

(Anita Crkalová, Hana Vykoupilová) ...................................................... 55

Rozsudek Kemwater ProChemie – jak se s ním vypořádala Finanční správa a české soudnictví?

(Zuzana Tregnerová, Vojtěch Bouřil).................................................. 22

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 8. 1. 2024, datum uzávěrky: 2. 1. 2024.

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

2

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak.

Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953.

Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Měsíc v kostce Česká ekonomika se letos dočká oživení, uvádí průzkum Ministerstva financí Českou ekonomiku čeká v letošním roce oživení, hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 1,7 procenta po letošním poklesu o 0,3 procenta. Hospodářství by měla nastartovat spotřeba domácností, kterým začne znovu růst disponibilní příjem po opadnutí inflační vlny. Růst spotřebitelských cen by měl příští rok zpomalit na 2,9 procenta z letošních 10,8 procenta. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí. Loňský pokles HDP jde podle průzkumu na vrub razantnímu nárůstu životních nákladů, který snížil spotřebu domácností o 3,3 procenta.

V příštím roce by se ale trend měl změnit. „Reálný disponibilní důchod domácností bude podpořen poklesem inflace, jejich reálná spotřeba by tak mohla vzrůst o 2,7 procenta. Dynamika vládní spotřeby by měla klesnout na 0,9 procenta, růst investic by však měl zrychlit na 2,6 procenta,“ tvrdí materiál. Meziročně by se měl snížit příspěvek čistého exportu k HDP, zejména kvůli větším dovozům v důsledku oživené spotřebitelské poptávky.

Stát dá na pomoc energeticky náročným firmám 3,5 miliardy korun Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám s cenami energií 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena téměř pro 25 000 odběrných míst. Po pomoci od státu volali zástupci průmyslu a podnikatelů kvůli vysokému růstu regulovaných cen energií. Obávali se až trojnásobného růstu nákladů na energie některých firem a oslabení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Aktuální pomoc státu uvítali, podle nich alespoň částečně uklidní situaci firem.

Noví daňoví poradci Na základě úspěšného složení kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejíž ústní část proběhla dne 19. 12. 2023, zapíše k 10. 1. 2024 Komora daňových poradců ČR do seznamu daňových poradců 3 nové členy.

06067 Ing. Aneta Jirásková 06068 Ing. Tereza Švehlová 06069 Ing. Aneta Žitná

 Smuteční oznámení S lítostí Vám oznamujeme, že zemřeli pan Václav Maňas, daňový poradce č. 1148, ve věku 79 let, a pan Ing. Jan Hůda, daňový poradce č. 2068, ve věku 55 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník KDP ČR

moje.kdpcr.cz

3

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Přehled legislativních změn v roce 2024 Od počátku roku 2024 začalo platit hned několik výrazných daňových změn, které přinesl vládní konsolidační balíček. O které se jedná? A jaké další důležité legislativní změny přišly?

Zenon Folwarczny Daňový poradce, č. o. 3661, vedoucí daňového oddělení a partner společnosti BDO Czech Republic s.r.o.

48násobek průměrné mzdy (1 935 552 Kč pro rok 2023). Od roku 2024 by se měla hranice snížit na 36násobek průměrné mzdy (1 582 812 Kč pro rok 2024).

Pro účely zálohy na daň u zaměstnání se hranice pro aplikaci 23% sazby daně snižuje ze 4násobku průměrné mzdy (161 296 Kč pro rok 2023) na 3násobek průměrné mzdy (131 901 Kč pro rok 2024).

Zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob

V

ládní konsolidační balíček, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí, se dotkne většiny obyvatel České republiky. Průměrný dopad na poplatníky se očekává kolem 2–5 % hrubé mzdy. Níže přinášíme přehled těch nejdůležitějších změn vycházejících z tohoto balíčku.

Sazby daně z příjmů fyzických osob Sazby daně z příjmů fyzických osob v České republice jsou 15 % a 23 %. Vyšší sazba daně se uplatňuje, pokud souhrnný základ daně přesáhne určitou hranici. Do roku 2024 hranice činila

4

Sazba daně z příjmů právnických osob se zvyšuje ze současných 19 % na 21 %. Zvýšení sazby daně se vztahuje na všechna zdaňovací období po 1. lednu 2024.

Zpřísnění podmínek uplatnění slevy na manžela a zrušení vybraných slev Doposud si mohl poplatník uplatnit slevu na dani na manželku či manžela s vlastním ročním příjmem nižším než 68 000 Kč, pokud manželé žijí ve společně hospodařící domácnosti. Podle nové právní úpravy se uplatnění slevy na dani týká pouze poplatníků žijících ve společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem poplatníka do 3 let věku. Daňová sleva za umístění dítěte a daňová sleva na studenta jsou zrušeny. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

„Volnočasové“ zaměstnanecké benefity Velká část novelizovaných ustanovení v rámci konsolidačního balíčku se týká příjmů zaměstnanců, a to zejména v oblasti benefitů a dalších plnění nad rámec odměny za práci. Zaměstnavatelé by tak měli pečlivě prověřit svůj nastavený systém.

Vláda sice upustila od původního návrhu zcela zrušit daňové zvýhodnění nepeněžních zaměstnaneckých benefitů ve formě příspěvku na kulturu, sport, rekreaci, zdravotní péči, použití zařízení péče o děti předškolního věku či nákup knih, nicméně konsolidační balíček zavádí pro jejich osvobození od daně ze závislé činnosti omezení. Od letošního roku se bude na výše vyjmenované nepeněžní benefity vztahovat jeden úhrnný roční limit pro jejich osvobození ve výši poloviny průměrné mzdy, což pro rok 2024 představuje částku 21 983 Kč.

Nepeněžní benefity poskytnuté zaměstnanci do tohoto limitu budou od daně ze závislé činnosti osvobozeny, hodnota nepeněžních benefitů přesahujících uvedený limit již bude považována za zdanitelný příjem zaměstnance s povinností odvodů sociálního a zdravotního pojištění. U zaměstnanců lze očekávat, že jejich zájem o benefity, které budou muset podléhat zdanění, bude menší. Zároveň se mohou dočkat i omezení benefitů zaměstnavatelem.

Vzhledem k tomu, jak zásadní je změna v oblasti zaměstnaneckých benefitů, vydalo Generální finanční ředitelství v této souvislosti Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 (https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/f-novinky/ Metodicka-informace-k-zamestnaneckym-benefitum-od-1-ledna-20.pdf).

Daňový režim stravování zaměstnanců Osvobození při poskytnutí stravování a nepeněžitého příspěvku na stravování (stravenky) je nově omezeno maximální výší shodně jako peněžitý příspěvek na stravování. Osvobození lze uplatnit, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň 3 hodiny během jedné směny. Při směně delší než 11 hodin umožní novela poskytnout další příspěvek na stravování s uvedeným daňovým režimem pro osvobození. Zároveň se doplnila možnost poskytnout příspěvek na stravování u zaměstnanců, kteří nemají rozvrh směn (např. jednatelé) a odpracují alespoň 3 hodiny během kalendářního dne.

Konsolidačním balíčkem byla rozšířena množina plnění mimo předmět daně, kdy příjem zaměstnance ve formě drobného občerstvení na pracovišti či pracovního oběda nepodléhá zdanění. Tato plnění jsou totiž za určitých okolností považována za vytváření pracovních podmínek a jako taková se nepodrobují zdanění.

Výše zmíněná Metodická informace GFŘ se zabývá také problematikou daňového režimu stravování zaměstnanců. moje.kdpcr.cz

Zdanění ostatních příjmů a osvobození příjmů Konsolidační balíček mění koncepci osvobození některých příjmů. Příjmy typu výher ze spotřebitelských soutěží, státní podpora u stavebního spoření či kurzové rozdíly při směně peněz budou nově osvobozeny dle ustanovení upravujícího ostatní příjmy. Praktický dopad je změna hranic osvobození některých typů příjmů.

Novelizované znění totiž zavádí nový souhrnný limit osvobození na ostatní příjmy ve výši 50 000 Kč. Ten se bude uplatňovat jednotlivě na každý druh příjmu dle taxativního výčtu v zákoně (např. příjmy z příležitostných činností, výhry z hazardních her s výjimkou loterií a tombol či zbytková kategorie příjmů, do které se řadí mimo jiné kurzové rozdíly při směně peněz a státní podpora u stavebního spoření).

Příjmy, které podléhají zdanění srážkovou daní či jsou součástí samostatného základu daně, se pak budou pro účely ročního limitu 50 000 Kč posuzovat jednotlivě (např. výhry ze spotřebitelských soutěží, výhry z loterií a tombol, podíl na likvidačním zůstatku apod.).

Změny v oblasti pojistných odvodů Konsolidační balíček dále přináší změny v oblasti pojistných odvodů.

Zaměstnanci budou již v lednových mzdách hradit nově odvod na nemocenské pojištění ve výši 0,6 %. Na vyměřovací základ nemocenského pojištění se vztahuje maximální vyměřovací základ obdobně jako u pojištění důchodového.

Pro OSVČ, které hradí minimální odvody na sociální zabezpečení, dojde k postupnému zvýšení minimálního pojistného vlivem růstu minimálního vyměřovacího základu. Ten má růst o 5 % ročně v letech 2024 až 2026. Z dosavadních 25 % průměrné mzdy tak dojde k navýšení na 30 % průměrné mzdy v roce 2024. Minimální záloha splatná již za leden 2024 tak bude činit 3 852 Kč pro hlavní činnost a 1 413 Kč pro vedlejší činnost.

OSVČ, které hradí odvody vyšší než minimální, budou od roku 2024 počítat pojistné na sociální zabezpečení z vyměřovacího základu ve výši 55 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti (doposud 50 %). Tato změna se tedy netýká zdravotního pojištění.

Novela zákona upravuje také odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění z dohod o provedení práce. Zde jsou však příslušná ustanovení účinná až od 1. července 2024, a dá se očekávat, že se jejich znění do účinnosti ještě upraví.

Zdanění pouze realizovaných kurzových rozdílů Od roku 2024 je možné vyloučit ze základu daně nerealizované kurzové rozdíly, které doposud firmy musely zdaňovat. Nově se tento příjem považuje za daňově neúčinný. Zdaňovat se tento příjem bude až v období, kdy bude kurzový rozdíl realizován.

Tento režim musí být oznámen správci daně.

5

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Užití bezemisního vozidla k soukromým účelům

Vybrané zboží a služby, u kterých se sazba DPH zvyšuje z 10 % nebo 15 % na 21 %:

Zdanění nepeněžitého příjmu zaměstnance u bezemisního osobního automobilu, který bude používán jak za pracovním účelem, tak i soukromým, činí nově 0,25 % ze vstupní ceny automobilu.

Omezení uznatelnosti částky na pořízení osobního automobilu Od roku 2024 je maximální daňově uznatelná částka na pořízení osobního automobilu (kategorie M1) omezena na 2 miliony korun. Obdobné to je při pořízení automobilu na operativní či finanční leasing.

DPH V souvislosti s omezením uznatelnosti částky u pořízení automobilů z pohledu daně z příjmů dochází také k omezení uplatnění odpočtu DPH. V případě pořízení osobních automobilů je možné uplatnit nárok na odpočet maximálně ve výši 420 000 korun. Jedná se o částku DPH, která připadá na pořízený automobil ve výši 2 000 000 korun bez DPH. Od roku 2024 jsou aplikovány pouze dvě sazby DPH, a to základní 21 % a snížená 12 %. To povede k přeřazení některého zboží a služeb do jiné sazby.

Vybrané zboží a služby, u kterých se sazba DPH snižuje z 15 % na 12 %: potraviny, kohoutková voda, zdravotnické prostředky, dětské autosedačky, nemovitosti pro sociální bydlení, stavební práce u rodinných a bytových domů, pohřební služby.

Zboží a služby, u kterých se sazba DPH snižuje z 21% na 12%: příležitostná (nepravidelná) hromadná autobusová doprava osob, zdravotnické a diagnostické prostředky na jedno použití a jejich opravy.

Vybrané zboží a služby, u kterých se sazba DPH zvyšuje z 10 % na 12 %: ubytovací a stravovací služby, vodné a stočné, teplo a chlad, léky, noviny, časopisy a jejich půjčování nebo nájem, vstupenky na sportovní a kulturní akce, služby tureckých a parních lázní, saun a solných jeskyní.

6

většina nápojů vč. točeného piva, kadeřnické služby, služby autorů a umělců, sběr, přeprava a ukládání komunálního odpadu, opravy obuvi, oděvů, koženého zboží a jízdních kol, úklidové práce v domácnosti, palivové dříví a řezané květiny.

Tištěné a elektronické knihy jsou nově osvobozeny od DPH s nárokem na odpočet. Půjčování a nájem těchto knih tomuto osvobození také podléhá.

Spotřební daň z lihu Postupné navyšování spotřebních daní z lihu proběhne během 3 let, a to navýšením 10 % v roce 2024, 10 % v roce 2025 a 5 % v roce 2026. Rovněž se zvýší zajištění daně z lihu pro provozovatele daňového skladu.

Spotřební daň z nikotinu Dle návrhu by mělo dojít k nárůstu zdanění tabákových výrobků a alternativních výrobků (např. elektronické cigarety, nikotinové sáčky apod.) v průběhu následujících 4 let. Pro rok 2024 se zvyšuje spotřební daň z cigaret, tabáku na kouření, doutníků a cigarillos o 10 %, v roce 2025, 2026 a 2027 každý rok o 5 %. Zvýšení daně u elektronických cigaret má proběhnout ve schématu 2,5 + 5,0 + 7,5 + 10 Kč/1 ml náplně, u nikotinových sáčků ve schématu 0,4 + 0,8 + 1,2 +1,7 Kč/g. Kromě toho návrh zahrnuje 15% zvýšení daně ze zahřívaného tabáku každý rok od roku 2024 do roku 2027.

Spotřební daň z leteckých pohonných hmot Ruší se osvobození leteckých pohonných hmot pro jakoukoliv vnitrostátní přepravu (včetně letecké záchranné služby).

Daň z nemovitostí Sazby daně z nemovitých věcí vzrostou v průměru na 1,8násobek stávajících sazeb. Veškerý příjem z daní z nemovitých věcí zůstane obcím. Zároveň obce dostanou větší pravomoc ve zdanění zemědělských pozemků. Nově se také zavádí inflační koeficient, který bude automaticky zvyšovat daň z nemovitostí o inflaci za předchozí období.

Daň z hazardních her Od roku 2024 se zvyšuje daň na 1 herní automat na 13 400 korun (z původních 9 200 korun). Mění se také přerozdělení výnosů této daně. Nově stát získá 55 % ze všech výnosů a zbytek se rozdělí obcím dle stanovených kritérií. U hazardních her se daňová sazba zvyšuje na 30 % (z původních 23 %). Sazba daně u loterií a technických her zůstává 35 %. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Aktuálně

Německo zrušilo státní podporu nákupu elektrických aut, kvůli úsporám Ze světa V Německu skončila státní podpora na nákup elektrických vozů. Takzvaný ekologický bonus, se kterým se původně počítalo ještě po celý letošní rok, se vláda rozhodla zrušit kvůli úsporám pod tlakem rozpočtové krize. Jeho zrušení ale bylo náhlé, Ministerstvo hospodářství to s konkrétními termíny oznámilo teprve několik dní předem, což vyvolalo kritiku. Od roku 2016, kdy s bonusem Německo začalo, vyplatilo na dotacích asi deset miliard eur (245 miliard korun).

N

ěmecko podporu už výrazně omezilo od loňského ledna, kdy se přestala týkat vozů s hybridním pohonem a zúžena byla na čistě elektrická auta. Nejvyšší příspěvek činil 4500 eur (110 000 korun) místo předchozích 6000 eur (147 000 korun). Klíčovou podmínkou bylo, že vůz musel podle čisté ceníkové ceny stát méně než 40 000 eur (980 000 korun). Nárok na podporu nicméně měli i majitelé dražších aut, pokud vůz nestál více než 65 000 eur (1,6 milionu korun). V takovém případě od loňského ledna dostávali 3000 eur (73 500 korun). S tím je ale od prosince konec. „Po uplynutí 17. prosince 2023 nelze u Spolkového úřadu pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA) podávat nové žádosti o ekologický bonus,“ oznámilo Ministerstvo hospodářství. „Už přislíbených podpor se to netýká, peníze budou vyplaceny,“ dodalo.

Ministerstvo hospodářství uvedlo, že ke zrušení bonusu se vláda odhodlala po listopadovém verdiktu ústavního soudu, po kterém se země ocitla v rozpočtové krizi. Soud totiž konstatoval, že vláda protiústavně převedla do klimatického fondu 60 miliard eur (1,47 bilionu korun), takže tyto peníze nesmí použít. Ve státní kase tak najednou chyběly desítky miliard eur. Nedostatek peněz vláda vyřešila rozpočtovým dodatkem, který schválil před koncem roku parlament. Kabinet kancléře Olafa Scholze se už také dohodl na podobě upraveného rozpočtu pro rok 2024.

Česko za Německem zaostává Končící program hodnotí Ministerstvo hospodářství jako velmi úspěšný. Uvedlo, že od roku 2016, kdy s ekologickým bonusem začalo, bylo na podpoře vyplaceno asi deset miliard eur (245 miliard korun) za zhruba 2,1 milionu elektrovozů včetně hybridů.

V Německu podle Spolkového úřadu pro motorová vozidla (KBA) k 1. lednu loňského roku jezdil jeden milion čistě elektrických aut, což tehdy odpovídalo zhruba dvěma procentům provozovaných moje.kdpcr.cz

vozů. Od ledna do konce listopadu pak KBA zaregistroval přes 469 000 nově přihlášených plně elektrických aut. Mezi nově registrovanými auty mají bateriové vozy letos podíl 18 procent.

V České republice je situace výrazně odlišná. Elektromobily tvoří jen zhruba tři procenta prodejů nových vozů a jejich celkový počet přesahuje 20 000 vozů. Stát dosud podporoval jen pořízení elektrických a vodíkových vozidel do úřadů a veřejných institucí, teprve letos na začátku prosince vypsal výzvu na podporu pořizování těchto vozidel do firem v celkovém objemu téměř dvě miliardy korun. Soukromé osoby na žádnou podporu pořízení elektrických vozů stále nedosáhnou, jednou z mála výhod tak zůstává možnost bezplatného parkování v rezidentských zónách.

7

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Zbyněk Stanjura:

„Do roku 2026 chceme rozjet nový daňový informační systém,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura

8

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daň

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

9

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Osobně by byl pro zdanění tichého vína a chce také pokračovat v revizi daňových výjimek, z nichž některé už zrušil vládní ozdravný balíček.

Za svou hlavní prioritu označuje ministr financí Zbyněk Stanjura stabilizaci veřejných rozpočtů, ale posunout plánuje také digitalizaci správy daní. „Nový informační systém nDIS, který by měl být částečně k dispozici do roku 2026, pomůže Finanční správě k lepšímu výběru daní a jejich jednodušší platbě. Díky němu budeme schopní plátcům daní nabídnout nejen elektronicky předvyplněná daňová přiznání, ale zároveň nám extrémně pomůže při práci s daty, což povede v neposlední řadě k eliminaci daňových úniků,“ říká Stanjura.

S prvním lednem začal platit vládní ozdravný balíček. Nakolik jste spokojen s jeho finální podobou?

Při tvorbě ozdravného balíčku jsme kladli především důraz na jeho vyváženost a na to, aby nepoškodil žádnou ze skupin obyvatelstva. Jak jsem již mnohokrát řekl, balíček plní tři základní principy – zjednodušuje a zlevňuje chod státu, ale přitom zachovává jeho investiční aktivitu a v neposlední řadě udržuje sociální smír. Byl už nejvyšší čas přeřadit na nižší rychlost, ubrat plyn a začít brzdit, abychom za několik let nemuseli těsně před nárazem do dluhové zdi zatahovat ruční brzdu.

Náš stát si prostě nemůže dovolit takové tempo zadlužování, jaké tady bylo v předchozích letech. Deficity veřejných rozpočtů musíme každý rok snižovat. Někteří, třeba odbory, odmítají toto základní východisko akceptovat a říkají, že nemusíme dělat nic a jet vesele dál tím tempem a tím způsobem, jakým to šlo doposud. Jsem ale přesvědčený, že to opravdu nejde. Já trvám na tom, že balíček je potřebný a vyvážený. Za rok uvidíte, že se černé scénáře malované odbory nebo opozicí nenaplní.

Při projednávání balíčku musela být přijata řada kompromisů. Pokud by bylo rozhodnutí jen na vás, kde byste raději couvnul anebo šel naopak ještě dál?

Myslím si, že nejde o to, co si myslí Stanjura, protože je potřeba si uvědomit, že ozdravný balíček byl kompromis všech pěti koaličních stran, což považuji za velký úspěch. Pokud bych se otázce neměl úplně vyhnout, pak se určitě netajím tím, že bych byl pro zdanění tichého vína. Trochu se usmívám tomu, že jsem před čtyřmi lety nečetl žádný komentář o tom, že je tento typ vína nezdaněný. V rámci konsolidačního balíčku jsme otevřeli debatu a toto bylo jedno z navržených opatření, na kterém jsme se v rámci kolice zatím neshodli. Za mne je důležitý také argument,

10

že tuto daňovou úlevu čerpají ze dvou třetin zahraniční producenti. Takže je špatně zamířená. Můžeme si říci, že kdyby to bylo 100 procent pro české a moravské producenty, jestli taková daňová úleva má smysl nebo ne. Podle mě nemá smysl dávat tuto úlevu producentům z jiných zemí.

Daňoví poradci měli výhrady k poněkud hektickému projednávání změn a obávají se řady interpretačních potíží při aplikování nových úprav. Neohrozí podle vás nakonec tyto nejasnosti ony zamýšlené efekty, které má balíček přinést pro státní rozpočet?

Znovu opakuji a poctivě přiznávám, že když je ve vládě pět stran, pak obrovské množství času zabere vyjednávání uvnitř koalice. Je to logické a potřebné. Pak nám zbývá málo času na názorový souboj s opozicí, ale i na vysvětlování pozitiv ozdravného balíčku směrem k veřejnosti. Letos nic tak velkého nechystáme.

Bude tedy dost prostoru na to, abychom nejen dostatečně vysvětlovali, ale také názorně ukazovali, že dopady balíčku nejsou tak dramatické, jak to vykreslují jeho kritici z řad odborů nebo opozice. Čísla hovoří jasně – státní rozpočet ČR hospodařil v roce 2023 se saldem 288,5 miliardy korun, výsledek je tedy o 6,5 miliardy korun lepší, než jak byl rozpočet sněmovnou schválen, a návrh rozpočtu na rok 2024 počítá se schodkem 252 miliard korun. Tedy máme konečně klesající deficity. Rovněž je pozitivní pokles dluhu ve vztahu k HDP a v roce 2024 poprvé po letech budeme splňovat toto Maastrichtské kritérium. Připomínám, že v roce 2021 činil schodek státního rozpočtu ČR přibližně 5,9 procenta HDP, plánovaný schodek českých veřejných rozpočtů v roce 2024 bude 2,2 procenta v poměru vůči HDP. Pojďme k některým konkrétním bodům. Potěšující změnou pro firmy je to, že pokud mají většinu transakcí v cizí měně, moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Rozhovor

budou moci nově vést účetnictví v takzvané funkční měně.

Kdy bude možné cizí měnu použít i pro vyplnění přiznání k dani z příjmů?

Naše vláda umožnila od ledna firmám účtovat v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách. Časem chceme těmto firmám nabídnout také možnost platit v cizí měně daně. Na to ale potřebujeme nový daňový informační systém, na kterém nyní pracujeme. Nový systém pro miliony poplatníků nahradí v roce 2026 starý systém pocházející z devadesátých let, který je bez nadsázky tím nejsložitějším systémem ve státní správě, a navíc je také součástí kritické infrastruktury státu. Právě díky technologii starého systému není zatím technicky možné nabídnout podnikatelům, kteří povedou účetnictví v cizí měně, vyplnit v této měně i daňové přiznání. Daňové úpravy svého účetního výsledku budou moci tyto firmy provést v eurech, dolarech či librách, tedy své funkční měně, zároveň svou daňovou povinnost budou moci v cizí měně také uhradit. Jen kolonky v daňovém přiznání vyplní Finanční správě v českých korunách po přepočtu stanoveným kurzem.

Naší velkou prioritou na rezortu financí je investovat do rozvoje informačních technologií Finanční správy a v roce 2026 uvést do provozu první moduly daňového informačního systému, který postupně umožní řadu nových proklientských služeb, samozřejmě včetně kompletní správy daní v cizí měně. Sám jsem zvědav, kolik firem tuto možnost využije.

Balíček ruší celou řadu daňových výjimek, kterými je český daňový systém takřka proslulý. Bude vláda v tomto úsilí pokračovat, nebo už se z vašeho pohledu podařilo tu nejhorší změť výjimek zlikvidovat?

K revizi nesystémových daňových výjimek se vláda zavázala už ve svém programovém prohlášení. Proto bylo i v rámci jednání o konsolidačním balíčku toto téma otevřeno a přes dvacet daňových výjimek zrušeno. Jak již mnohokrát zaznělo, cílem v tomto případě nebylo pouze dosažení fiskálního efektu, ale především zjednodušení a narovnání stávajícího stavu. Obecně platí, že daňové výjimky jsou nesystémové, a to zejména s ohledem na narušení principů rovnosti, solidarity a daňové neutrality.

Některé daňové výjimky jsou ale obhajitelné, protože reflektují zvýšený zájem zákonodárce o určitý segment či oblast ve snaze jej tímto způsobem podpořit, byť ve svém důsledku mohou založit eventuální nerovnost či kolizi s principem daňové neutrality. Část daňových výjimek je také žádoucí z hlediska elementární spravovatelnosti konkrétní daně. Revize daňových výjimek tedy bude i nadále pokračovat i přes někdy velmi složité debaty nejen na politické úrovni, protože za výjimkami stojí často vybrané zájmové skupiny, které se je budou snažit za každou cenu zachovat.

Vláda také snížila hranici pro platbu 23procentní daně z příjmů na příjmy od trojnásobku průměrné mzdy. Daňová progrese tak zesiluje. Směřujeme k návratu vícepásmové progrese, která tu bývala? moje.kdpcr.cz

Od ledna umožňujeme firmám účtovat v cizí měně. Časem chceme těmto firmám nabídnout také možnost platit v cizí měně daně.

Na to ale potřebujeme nový daňový informační systém, na kterém nyní pracujeme.

Ke snížení hranice pásma pro druhou sazbu daně z příjmů fyzických osob vláda přistoupila právě v souvislosti s konsolidací veřejných financí. V daném případě šlo o solidární krok, aby se i poplatníci s vyššími příjmy více podíleli na konsolidaci veřejných financí. Vícepásmová progrese ale není na pořadu dne.

Velmi sporným bodem je nová úprava u dohod o provedení práce, kde se nakonec účinnost odložila až na 1. červenec příštího roku s tím, že je pravidla ještě třeba opravit. Rýsuje se už nějaké konkrétní řešení?

Případnou korekcí pravidel se zabývá Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Ministerstvem zdravotnictví, a to zároveň s přípravou systému, který se dohod o provedení práce bude týkat. Věřím, že zástupci obou resortů jsou si vědomi důležitosti tohoto bodu a přijdou s takovým řešením, které bude všeobecně přijato.

Velkou změnou je i zavedení minimální efektivní daně pro firmy do českého právního řádu. Nakolik jste nakloněn procesům globální harmonizace daní?

O harmonizaci daňových systémů v rámci EU se již hovoří dlouho. Předně je třeba zvážit, v jakých případech je spolupráce mezi členskými státy a stanovení společných pravidel v této oblasti efektivnější než samostatný postup jednotlivých zemí s ohledem na efektivní výběr a fungování systému korporátní daně. V současné době představila Evropská komise návrh směrnice BEFIT, který má zejména u velkých nadnárodních korporací zajistit harmonizaci stanovení základu daně i jeho rozdělení mezi jednotlivé členské státy.

11

Rozhovor

Obdobné návrhy byly již několikrát projednávány, přičemž jednání trvala řadu let a nevedla ke konsenzu. Proto lze očekávat, že při projednávání tohoto návrhu budou výhrady členských států obdobné jako v předchozích případech a nalezení shody bude obtížné. I naše vláda se k současné podobě projednávaného návrhu staví spíše negativně. To však nebrání dalším diskusím na toto téma. Obecně je nutné zajistit takovou úpravu, aby přínosy nového systému zdanění opravdu převýšily negativa a opravňovaly vynaložení značných administrativních nákladů na zavedení nového systému, které by nová úprava nesporně přinesla jak na straně státu a jeho daňové správy, tak na straně poplatníků.

Pokud nebude možné najít kompromisní řešení, které by toto zajistilo, nebude moci ČR návrh podpořit. Podpořit naopak lze ty části návrhu, které vedou k technické standardizaci v rámci EU, jako například společná technika tvorby vstupní ceny u odpisovaného majetku, stejná konstrukce základního vstupu v podobě užití mezinárodních účetních standardů atd., přičemž členským státům plně zůstane zachována dispozice se všemi věcnými parametry daní z příjmů. V této souvislosti máme za to, že k zajištění rozumné funkčnosti systému by bylo nejdříve vhodné harmonizovat vazbu na účetní předpisy v rámci EU. Co zásadního se chystá Ministerstvo financí prosadit v daňové oblasti v roce 2024, případně v následujících letech?

Naší prioritou nadále zůstává stabilizace veřejných rozpočtů a pokračování v rozumné rozpočtové politice, to znamená sle-

12

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

dovat kontinuálně výdaje a příjmy státního rozpočtu a reagovat na případné výkyvy. Dodržení schváleného schodku státního rozpočtu považuji za to nejdůležitější. Další záležitostí, na kterou se chceme s kolegy letos zaměřit, je rušení agend. To znamená zase zefektivnění státu.

Letos pro nás bude velkým tématem rovněž přijetí nového zákona o účetnictví. Od něj očekáváme, že přinese do naší podnikatelské veřejnosti moderní mezinárodní účetní standardy, sníží okruh povinných subjektů a povede k posunu od účetnictví spíše k výkaznictví. Tento zcela nový zákon bude definovat samostatnou kategorii účetních jednotek veřejného sektoru, kam patří územní samosprávné celky, organizační složky státu, státní fondy a příspěvkové organizace. Podstatné je, že pro všechny účetní jednotky veřejného sektoru jsou navrhovány stejné povinnosti a pravidla bez ohledu na velikost této účetní jednotky.

Bezesporu se pokusíme dokončit výběrové řízení na již zmíněný nový daňový informační systém, který má sice na starosti Finanční správa, ale úzce na tom spolupracujeme. Do tří let budeme mít opravdu moderní informační systémy, které pomohou zvýšit komfort daňových poplatníků a zefektivní činnost Finanční správy. Podpoříme tím analytické nástroje tak, abychom data, která reportují daňoví poplatníci, uměli dobře analyzovat a aby kontroly finančních úřadů byly cílené právě podle těch datových analýz.

Letos rovněž dojde ke změně zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní a AML zákona. Cílem veškerých úprav v daňové oblasti bude snaha o jejich maximální zjednodušení a snížení administrativní zátěže. moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

V neposlední řadě připomínám schválený a nastavený harmonogram růstu spotřebních daní, kdy v souladu s principy ochrany veřejného zdraví, bojem se závislostmi a doporučeními z NERV bude pokračovat postupné zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků a zahřívaných tabákových výrobků i po roce 2023, kdy skončil nastavený tříletý harmonogram růstu sazeb.

Zmínil jste nový daňový informační systém. Jak moc posune Česko do digitální éry v oblasti správy daní?

Nový informační systém nDIS, který by měl být částečně k dispozici do roku 2026, pomůže Finanční správě k lepšímu výběru daní a jejich jednodušší platbě. Díky němu budeme schopní plátcům daní nabídnout nejen elektronicky předvyplněná daňová přiznání, ale zároveň nám extrémně pomůže při práci s daty, která má stát z různých zdrojů k dispozici, a to povede v neposlední řadě k eliminaci daňových úniků. Vedle toho máme ambici postavit plnohodnotný datový sklad, který máme dnes vybudovaný jen v omezené míře. S těmito novými systémy se výrazně zrychlí a zjednoduší naše analytická činnost, ve které vidíme budoucnost správy daní. Když budeme mít k dispozici velké datové soubory, které dokážeme efektivně zpracovat, bude z toho velmi dobře vidět jakékoli anomální chování, tedy například, že se daňový subjekt chová jinak než zbytek daného trhu. Informace půjde členit podle typu podnikání či lokality tak, aby data byla srovnatelná s konkurencí nebo v čase.

Máte nějaké předsevzetí, do jakého stavu byste chtěl dostat český daňový systém do konce svého funkčního období?

Klíčovým slibem, který jsme dali voličům, je snižování zadlužování státu. A ten plníme. Pokud konsolidujete veřejné finance, tak neexistuje recept, který by byl výlučně populární. Máte totiž zpravidla jen dva nástroje nebo jejich kombinaci: buď zvyšujete příjmy neboli daně, a to oprávněně kritizují daňoví poplatníci, anebo snižujete výdaje, což kritizují zase ti, kteří byli doposud zvyklí tyto výdaje inkasovat. Neznám a byl bych hrozně rád, kdybych znal taková politická řešení, která jsou jak populární, tak současně snižují i schodek státního rozpočtu. Teď máme dva roky čas na to, aby se ukázalo, že dopady našeho balíčku nebudou tak katastrofické, jak to vykreslovala opozice a odbory v době jeho schvalování. A samozřejmě musíme také vše vysvětlovat veřejnosti a voličům. Věřím, že se v komunikaci jak navenek, tak i uvnitř koalice zlepšíme a beru si to zároveň jako předsevzetí.

Je nějaké téma, které jste si bral při nástupu do funkce za své, a dnes už víte, že se jej nepodaří prosadit?

Při nástupu do funkce jsem měl ambici mít do konce volebního období státní rozpočet se schodkem 150 miliard korun. To jsem ale ještě netušil, že kousek od České republiky bude probíhat válka, kdy Rusko bude používat energie, respektive energetické suroviny, jako zbraň politického a vojenského zápasu. Samozřejmě moje.kdpcr.cz

Evropská komise představila návrh směrnice BEFIT, který má zejména u velkých nadnárodních korporací zajistit harmonizaci stanovení základu daně i jeho rozdělení mezi jednotlivé členské státy. Naše vláda se k současné podobě návrhu staví spíše negativně.

v té době jsme nikdo z nás nepředvídal tak vysokou míru inflace, která naši ekonomiku postihla v minulých letech. To nepředvídal bohužel ani žádný z expertů, protože nikdo netušil, co se na mezinárodní úrovni stane, tedy že Vladimir Putin rozpoutá v 21. století válečný konflikt na území Evropy. Zde prostě platí, že člověk míní, život mění.

Zbyněk Stanjura Narodil se v Opavě, kde vystudoval gymnázium. Ve studiích pokračoval na Elektrotechnické fakultě VUT v Brně, kde absolvoval obor elektronické počítače. Po pádu komunismu založil s několika spolužáky firmu, ve které 11 let pracoval jako programátor a ředitel.

Zájem o rodné město ho přivedl do komunální politiky. Byl 17 let opavským zastupitelem, čtyřikrát vedl ODS do komunálních voleb, třikrát tyto volby vyhrál a osm let byl primátorem Opavy. Do zastupitelstva Moravskoslezského kraje byl zvolen třikrát a působil zde celkem 11 let.

Své zkušenosti uplatnil v Poslanecké sněmovně, kam byl poprvé zvolen v roce 2010. Po roce se stal předsedou poslaneckého klubu ODS. Od prosince roku 2012 do srpna 2013 zastával funkci ministra dopravy. V letech 2013, 2017 a 2021 obhájil mandát poslance a od listopadu 2013 je opět předsedou poslaneckého klubu ODS. V lednu 2020 byl zvolen 1. místopředsedou ODS. Od prosince 2021 je ministrem financí ČR.

13

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

SDEU k výkonu funkce statutárního orgánu jako samostatně vykonávané ekonomické činnosti Soudní dvůr EU ve svém nedávném rozsudku mimo jiné v praxi zobecnil, že u odměn statutárního orgánu by nemělo jít o ekonomickou činnost, pokud není činnost prováděna samostatně, protože daná fyzická osoba nejedná na svůj účet ani svou odpovědnost a nenese hospodářské riziko vyplývající z činnosti společnosti.

Alena Wágner Dugová Daňová poradkyně, č. o. 4687, Deloitte

14

P

odle rozsudku Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 21. prosince 2023 ve věci C-288/22, TP proti Administration de l’enregistrement, des domaines et de la TVA, musí být článek 9 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že člen představenstva akciové společnosti založené podle lucemburského práva vykonává ekonomickou činnost ve smyslu tohoto ustanovení, pokud této společnosti poskytuje za úplatu služby a pokud má tato moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

činnost pravidelný charakter a je vykonávána za odměnu, u níž jsou předvídatelné podmínky stanovení. Článek 9 odst. 1 první pododstavec směrnice 2006/112 musí být podle rozsudku vykládán v tom smyslu, že činnost člena představenstva akciové společnosti založené podle lucemburského práva není vykonávána samostatně ve smyslu tohoto ustanovení, když tento člen nejedná na svůj účet ani svou odpovědnost a nenese hospodářské riziko vyplývající z jeho činnosti, přestože si svobodně určuje podmínky výkonu své práce, sám přijímá honoráře tvořící jeho příjem, jedná svým jménem a není ve vztahu hierarchické podřízenosti.

Na otázku, zda výkon funkce statutárního orgánu naplňuje znaky samostatně vykonávané ekonomické činnosti, prozatím neexistuje jednoznačná odpověď (tak jak už to ve světe DPH bývá). V nedávném rozsudku se SDEU touto otázkou opět zabýval a poskytl několik užitečných vodítek pro rozřešení této problematické oblasti.

Fyzická osoba s iniciály TP (dále jen „TP“) působila jako člen představenstva několika akciových společností založených podle lucemburského práva. TP zajišťoval řadu úkolů, jako zejména přijímání zpráv ředitelů nebo zástupců společností, diskuse o strategických návrzích, o výběru provozních manažerů, o problémech spojených s účetnictvím, o rizicích společností. TP se také podílel na přípravě rozhodnutí, která musí přijmout zástupci dotčených společností na úrovni představenstev jejich dceřiných společností a na vypracovávání rozhodnutí týkajících se účetnictví a návrhů k předložení valným hromadám akcionářů k rizikové politice, jakož i ke strategickým rozhodnutím společností. Dle zákona každodenní řízení zajišťuje řídící výbor, jehož členy jsou pověření členové představenstva nebo pověření ředitelé, nebo pokud neexistuje provozní činnost vyžadující řídící výbor, tak stálí zástupci představenstva nebo členové představenstva. TP pobíral odměny ze zisku dosaženého danými společnostmi.

Lucemburský správce daně doměřil u dané odměny DPH a TP se v rámci sporu bránil s argumentací, že činnost člena představenstva akciové společnosti založené podle lucemburského práva nepředstavuje ekonomickou činnost a člen představenstva není osobou povinnou k dani.

SDEU na úvod zopakoval, že ve smyslu směrnice se „osobou povinnou k dani“ rozumí jakákoliv osoba, která na jakémkoli místě provádí samostatně ekonomickou činnost, a to bez ohledu na účel nebo výsledky této činnosti a že pojem „ekonomická činnost“ zahrnuje veškerou činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně těžební činnosti, zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání. SDEU dále připomněl svoji roli, když uvedl, že „i když je na předkládajícím soudu, aby použil vnitrostátní ustanovení, která provedla čl. 9 odst. 1 směrnice o DPH, na okolnosti sporu v původním řízení a provedl za tímto účelem nezbytné posouzení skutkového stavu a právní kvalifikaci, může SDEU poskytnout upřesnění, která poslouží vnitrostátnímu soudu jako vodítko pro jeho výklad“.

SDEU se nejprve zabýval výkladem pojmu „za úplatu“ a podrobně v rozsudku připomněl kritéria pro kvalifikaci poskytování služeb jako plnění „za úplatu“, kdy uvedl zejména následující: moje.kdpcr.cz

Judikatura

U odměn statutárního orgánu by nemělo jít o ekonomickou činnost, pokud není činnost prováděna samostatně, protože daná fyzická osoba nejedná na svůj účet, ani svou odpovědnost a nenese hospodářské riziko vyplývající z činnosti společnosti a nedostává za svou pravidelnou činnost pravidelnou úplatu, u níž jsou předvídatelné podmínky stanovení. „Přímý vztah mezi plněním a protiplněním skutečně obdrženým osobou povinnou k dani existuje, pokud je mezi poskytovatelem a příjemcem právní vztah, v rámci něhož jsou vzájemně poskytnuta plnění, přičemž odměna obdržená poskytovatelem představuje skutečné protiplnění za službu poskytnutou příjemci.

Odměna musí být v přiměřeném poměru k poskytnuté službě v tom smyslu, že nesmí pouze částečně odměňovat poskytování služby, které bylo nebo má být uskutečněno, do té míry, že by se přerušil přímý vztah mezi těmito službami a protiplněním. Skutečnost, že je určité plnění poskytnuto za cenu vyšší nebo nižší, než je pořizovací cena, a tudíž za cenu, která je vyšší nebo nižší, než je běžná tržní cena, je pro kvalifikaci tohoto plnění jako „plnění za úplatu“ irelevantní. Taková okolnost totiž nemůže mít vliv na přímý vztah mezi poskytnutím služby, které bylo nebo má být uskutečněno, a protiplněním, které bylo nebo má být obdrženo a jehož výše je určena předem a podle jasně stanovených kritérií.

Existence přímého vztahu mezi odměnou a činností se jeví být prokázána v případě odměny ve formě předem stanovené paušální částky. Okolnost, že je náhrada stanovena nikoli v závislosti na jednotlivých plněních, ale paušálně a na ročním základě, nemá sama o sobě vliv na přímost vztahu mezi poskytnutými službami a obdrženým protiplněním.

Odměna může být stanovena postupně v rozsahu, v němž poskytovatel vykonává činnost, pokud jsou podmínky stanovení předvídatelné a mohou zajistit, že poskytovatel v zásadě obdrží platbu za plnění, která poskytuje. Kromě toho je pří-

15

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

mý vztah mezi plněním a protiplněním přerušen, pokud je odměna poskytnuta zcela blahosklonně a nahodile, takže její výši prakticky nelze určit.“ K samotnému sporu SDEU uvedl, že jmenování fyzické osoby, jako TP, do funkce člena představenstva akciové společnosti na funkční období nejvýše šesti let, které lze prodloužit, přiznává činnosti takového člena pravidelný charakter, aby však tato pravidelnost byla zachována, je třeba, v případě, že by se odměny za výkon funkce přidělovaly v závislosti na zisku dosaženém dotyčnou společností, aby odměny za výkon funkce rovněž mohly být členům představenstva poskytovány ve zdaňovacích obdobích, v nichž společnost zisku nedosáhla. SDEU pak uvedl, že „člen představenstva akciové společnosti založené podle lucemburského práva vykonává ekonomickou činnost, pokud této společnosti poskytuje za úplatu služby a pokud má tato činnost pravidelný charakter a je vykonávána za odměnu, u níž jsou předvídatelné podmínky stanovení.

SDEU dále posuzoval, zda je daná činnost TP vykonávána „samostatně“. SDEU uvedl, že za účelem posouzení vztahu podřízenosti je tedy třeba ověřit, zda dotyčná osoba vykonává činnost svým jménem, na svůj účet a svou odpovědnost, jakož i to, zda tato osoba nese ekonomické riziko spojené s výkonem této činnosti. Pro účely konstatování existence samostatné činnosti tedy Soudní dvůr zohlednil neexistenci vztahu hierarchické podřízenosti, jakož i skutečnost, že dotyčná osoba jedná na svůj účet a svou odpovědnost, svobodně si určuje podmínky výkonu své práce a sama přijímá honoráře tvořící její příjem.“ Pro případ TP SDEU uvedl, že pokud TP poskytne své odborné znalosti a know-how představenstvu společnosti a účastní se hlasování představenstva, nejeví se, že by TP nesla hospodářské riziko spojené s vlastní činností, neboť je to společnost samotná, jež bude muset čelit negativním důsledkům rozhodnutí přijatých představenstvem a jež ponese hospodářské riziko vyplývající z činnosti členů představenstva.

SDEU také uvedl, že „činnost člena představenstva akciové společnosti založené podle lucemburského práva není vykonávána samostatně ve smyslu tohoto ustanovení, když tento člen nejedná na svůj účet ani svou odpovědnost a nenese hospodářské riziko vyplývající z jeho činnosti, přestože si svobodně určuje podmínky výkonu své práce, sám přijímá honoráře tvořící jeho příjem, jedná svým jménem a není ve vztahu hierarchické podřízenosti.“

Závěr Na základě tohoto výkladu SDEU tak lze v praxi zobecnit, že u odměn statutárního orgánu by nemělo jít o ekonomickou činnost, pokud není činnost prováděna samostatně, protože daná fyzická osoba nejedná na svůj účet, ani svou odpovědnost a nenese hospodářské riziko vyplývající z činnosti společnosti a dále pokud fyzická osoba za svou pravidelnou činnost nedostává pravidelnou úplatu, u níž jsou předvídatelné podmínky stanovení.

V praxi je tedy však nutné posoudit konkrétní skutkové okolnosti případu a zohlednit konkrétní nastavení odměny a jednání a odpovědnosti dané fyzické osoby.

Rozsudek Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 21. prosince 2023 ve věci C-288/22, TP proti Administration de l’enregistrement, des domaines et de la TVA, http://eur-lex.europa.eu, generální advokát J. Kokott. „Řízení o předběžné otázce – Daně – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Článek 9 – Osoby povinné k dani – Ekonomická činnost vykonávaná samostatně – Pojem ‚ekonomická činnost‘ – Pojem ‚samostatný výkon činnosti‘ – Činnost člena představenstva akciové společnosti“ Související ustanovení: § 2 zákona č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) Související rozhodnutí: C-846/19 – EQ C-182/17 Nagyszénás Településszolgáltatási Nonprofit Kft. C-420/18 – IO

Sledujte Komoru daňových poradců ČR na sociální síti Linkedin

16

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Aktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE CFE zveřejňuje stanovisko k rozhodnutí EFTA Pracovní skupina CFE pro Evropský soudní dvůr vydala stanovisko (tzv. opinion statement) k rozhodnutí soudu Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) ze dne 4. července 2023 ve věci E-11/22, RS, týkající se slučitelnosti obecní přirážky rozlišující mezi rezidenty a nerezidenty se základními svobodami.

Předmětem sporu bylo zejména to, zda a do jaké míry jsou obecní přirážky slučitelné se základními svobodami. Pracovníci v Lichtenštejnsku podléhali totiž nejen standardní dani z příjmů na vnitrostátní úrovni, ale kromě toho byly příjmy rezidentních pracovníků zdanitelné také na úrovni obce ve formě obecní přirážky. Sazby pro obecní přirážku se pak lišily obec od obce. Na pracovníky-nerezidenty se však nevztahovala obecní přirážka, ale přirážka ve formě dalšího zdanění (doplňková daň, Tomáš Půček tzv. supplementary tax). Sazba daně pro doplňkovou vnitrostátní daň byla ve výsledku nastavena tak, že byla vyšší než nejvyšší sazba kterékoliv obecní přirážky. Soud Evropského sdružení volného Právní oddělení KDP ČR obchodu proto rozhodl, že takový příplatek porušuje základní svobody.

Pracovní skupina CFE pro Evropský soudní dvůr vítá rozhodnutí soudu EFTA ve věci RS. Soud kromě výkladu Dohody o EHP a výkladu základních svobod Evropské unie objasnil také slučitelnost obecních příplatků se základními svobodami. Daňoví poplatníci-nerezidenti podle soudu nemohou být v identických situacích zdaněni vyšší sazbou než daňoví poplatníci-rezidenti. Pokud se sazba obecních přirážek mezi obcemi liší, maximální sazba daně pro nerezidenta by měla být rovna nejnižší sazbě z obecních přirážek. Pracovní skupina CFE se závěry soudu souhlasí a domnívá se, že rozsudek je možné aplikovat v kontextu Evropské unie.

Více informací k rozhodnutí soudu i k názoru CFE naleznete na tomto odkaze.

Analytická zpráva CFE o stavu a vývoji daňové politiky v uplynulém roce je k dispozici CFE Tax Advisers Europe právě zveřejnila svou zprávu o stavu a vývoji daňové politiky v roce 2023 (tzv. Tax Policy Report). Obecně lze říci, že zpráva o daňové politice je publikace, která poskytuje podrobnou analýzu vývoje primárního práva a daňové politiky na úrovni Evropské unie i na úrovni mezinárodní, přičemž pojednává o změnách, ke kterým došlo v daném roce a které by pro daňové poradce nemusely být bez zajímavosti. Publikace dále obsahuje také přehled vybrané judikatury Soudního dvora Evropské unie a souvisejících rozhodnutí Evropské komise. Tax Policy Report CFE je plně dostupný přímo na webu CFE.

Řím přivítal šestý ročník CFE fóra zaměřeného na daňovou kriminalitu Již v pořadí šesté fórum OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) věnující se problematice kriminality v daních (FTC) se v prvních prosincových dnech konalo v italském Římě. Účastníci diskutovali o tom, jak mohou země dále posílit mezinárodní spolupráci tak, aby minimalizovaly možnost narušení svého fungování daňovými trestnými činy či výskyt a fungování nezákonných finančních toků.

Náměstek italského ministra hospodářství a financí Maurizio Leo v rámci diskuzního fóra řekl: „Jsme velmi hrdí na to, že jsme v Římě měli příležitost uspořádat šesté fórum OECD o problematice kriminality v daních, na kterém se mimo jiné sešli představitelé orgánů trestné činy stíhajících se zástupci nejen hospodářských nebo odborných daňových mezinárodních organizací či vedoucími úředníky administrativ nadnárodních entit, aby nalezli shodu na dalších prioritních krocích. Nesmím zapomenout zmínit, jak mě těší skutečnost, že římská FTC také oslavila 10. výročí spuštění velmi úspěšného mezinárodního centra Akademie OECD pro vyšetřování daňové a finanční kriminality, které má nyní globální dosah prostřednictvím svých tří regionálních center a nových pilotních programů.“ V předmětné problematice byla Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj zveřejněna zpráva o podvodech v oblasti zdanění dividend, která analyzuje složitý mechanismus obchodování, prodeje a zpětného odkupu akcií za určité období za účelem nezákonného vyhýbání se placení daně z dividend nebo nárokování neoprávněného vrácení daně. moje.kdpcr.cz

17

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

NSS se zabýval jednotností osvobozeného příjmu a jeho možným překročením 5milionové hranice pro povinné oznámení správci daně Jednalo se o případ, kdy na daňový subjekt – manželku – byly převedeny podílové listy v celkové hodnotě přesahující 15 milionů korun jejím manželem, se kterým měla nastaveno zúžené jmění. Podílové listy byly bankou převedeny na základě 12 příkazů ve stejný den. Manželka však sama od sebe nepodala oznámení o osvobozených příjmech, učinila ho až na pokyn správce daně. Ten jí za toto neoznámení doměřil pokutu podle zákona o daních z příjmů ve výši 10 % z neoznámené výše příjmů.

18

M

anželka se bránila u krajského soudu tím, že žádný z podílových listů sám o sobě nepřesáhl hranici 5 milionů korun, a protože mezi manželi existovalo zúžené jmění, jednalo se o převod z výlučného vlastnictví manžela do výlučného vlastnictví manželky. Došla tak k závěru, že bezúplatné příjmy od manžela měly být podle zákona osvobozeny a zároveň nepodléhaly oznamovací povinnosti, protože nepřesáhly stanovenou hranici.

Krajský soud dal později manželce za pravdu. Podle něj nelze bez dalšího sčítat více příjmů a teprve u takto vzniklé částky posuzovat, zda nepřesáhla uvedený limit. Shodně s daňovým subjektem poukázal na znění zákona, který obsahuje pojem „příjem“ v jednotném čísle. Jednotlivý příjem ve smyslu zákona o daních z příjmů je podle soudu každé přijaté plnění v podobě peněžní, nepeněžní, případně pekuniárně ocenitelné výhody. Dále je podle něj nutné za jednotlivý příjem považovat přijaté plnění v podobě hromadné věci, případně příjem, který byl rozdělen do více plnění účelově s cílem obcházet zákon. Soud uvedl, že v nyní posuzovaném případě správce daně neuvedl nic, co by nasvědčovalo účelnosti transakce pro vyhnutí se oznamovací povinnosti. To, že k převodu došlo v jeden den, dle něj nestačí na to, aby došlo k potvrzení jednotlivého příjmu. Na manželku bylo převedeno 12 příkazů k zápisu převodu investičních nástrojů a každý z nich měl odlišné ISIN. Nemoje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

šlo tedy dovodit, že by soubor podílových lisů představoval jednu hromadnou věc a nebyl tak překročen limit 5 milionů.

Odvolací finanční ředitelství se proti tomuto rozhodnutí bránilo u Nejvyššího správního soudu kasační stížností. Připomněl, že institut oznámení o osvobozených příjmech byl podle důvodové zprávy přijat „… v návaznosti na společenskou poptávku (…) po opatřeních, která by vedla k větší transparentnosti majetkových transakcí a tím i podpořila boj proti daňovým únikům a rozkrývání transakcí odehrávajících se v tzv. šedé či černé části ekonomiky“.

V uvedeném případě byla provedena jedna úhrada přesahující limit 5 milionů. Příkazy k zápisu převodu investičních nástrojů byly bankou převzaty naráz v jeden den. Tímto daňový subjekt nepřijal jednotlivé podílové listy nebo jejich „skupinu“, ale všechny společně jako celek. To, že daňový subjekt přijal 12 příkazů k zápisu převodu samo o sobě neznamená, že se jednalo o nabytí vlastnického práva na základě 12 samostatných právních titulů. Podle OFŘ je podstatné, zda k převodu dochází v jednom čase, mezi totožnými subjekty, případně s jednou úhradou a jedním titulem.

Nejvyšší správní soud se postavil na stranu daňových orgánů.

Připomněl, že oznamovací povinnost vyplývá ze zákona o daních z příjmů. Pokud obdrží poplatník daně příjem, který je od daně z příjmů osvobozen a je vyšší než 5 milionů korun, je povinen oznámit jej správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání. Dále také upozornil na to, že je třeba tuto oznamovací povinnost dodržovat a nevnímat ji pouze jako možnost, protože se jedná o opatření, které vede k již zmíněné větší transparentnosti majetkových transakcí a které může podle soudu pomoci podpořit boj proti daňovým únikům.

Zákon o daních z příjmů podle soudu skutečně neobsahuje obecnou definici pojmu „příjem“. NSS k tomu ve své judikatuře však uvedl, že za příjem, podléhající předmětné dani, je třeba pokládat navýšení majetku daňového poplatníka, přičemž se musí jednat o příjem skutečný, a ne pouze zdánlivý. Použití jednotného

čísla slova „příjem“ v zákoně o daních z příjmů nevylučuje podle NSS ani výklad, podle kterého bude za jednotlivý příjem považován takový příjem, který je jednotný materiálně. Znamená to, že spíše než z hlediska formy je třeba příjem posuzovat z hlediska jeho obsahu. Jako příjem je totiž chápáno reálné navýšení majetku daňového subjektu.

V projednávané věci se jednalo o dar mezi manželi v podobě převodu podílových listů přesahující hodnotu 15 milionů korun.

Soud poukázal na to, že tento majetek sice měl formu 12 podílových listů, nicméně jejich převod byl propojen objektivní i subjektivní jednotou. Subjektivní jednota spočívala podle NSS ve společném účelu daru a v totožnosti zúčastněných subjektů, protože se jednalo o totožného dárce i totožného obdarovaného u všech podílových listů. Objektivní jednota pak spočívala ve společném právním titulu, kterým byla darovací smlouva. Společný byl také okamžik, kdy byly příkazy podány. Skutečnost, že měl darovaný majetek formu 12 podílových listů, je zde podle soudu nepodstatná. Předmětem daně z příjmů fyzických osob v podobě bezúplatného příjmu totiž není majetek samotný, ale až jeho přijatá hodnota neboli navýšení majetku poplatníka. Podle soudu zde tedy nebyla důležitá forma, ale obsah bezúplatného příjmu.

Nepřiléhavé je i použití ISIN čísel pro oddělení jednotlivých příjmů. Jedná se totiž pouze o evidenční čísla podílových listů pro jejich identifikaci na finančním trhu. Výklad krajského soudu je dle NSS proti smyslu zákona, který spočívá mimo jiné v nastavení opatření vedoucích k větší transparentnosti majetkových transakcí v boji proti daňovým únikům. V tomto konkrétním případě tedy došlo k překročení hranice 5 milionů a daňovému subjektu tak vznikla povinnost příjem oznámit správci daně.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 8 Afs 370/2021, dostupné na www.nssoud.cz

Podcast NADANĚ Podcast můžete sledovat nejen na komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify nebo Google Podcast.

moje.kdpcr.cz

19

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Při posouzení osvobození pozemků od daně z nemovitých věcí je třeba vycházet ze skutečného stavu Nejvyšší správní soud se zabýval posouzením osvobození pozemků od daně z nemovitých věcí. Daňový subjekt u některých svých pozemků uplatnil osvobození od daně, protože je podle něj nešlo žádným způsobem využívat. Správci daně předložil mimo jiné i vyjádření příslušného městského úřadu obce, které obsahovalo souhlas s nevyužitelností pozemků. Správce daně však toto osvobození neuznal a doměřil daňovému subjektu související daň.

V

ěcí se poté zabýval krajský soud, který se postavil na stranu daňového subjektu a kromě dalších argumentů upozornil na to, že vyjádření obce daňové orgány nebraly v posuzované věci v potaz a vycházely pouze ze svých závěrů učiněných na základě místního šetření. Zároveň upozornil na rozpornost, kdy správce daně upozorňoval, že je pro posouzení podstatný reálný stav pozemků a nejsou tak vázány označením v katastru, přesto však pozemky hodnotil podle zápisu v tomto rejstříku.

Správce daně se poté obrátil na Nejvyšší správní soud. V kasační stížnosti argumentoval kromě dalšího tím, že vyjádření obcí k otázce nevyužitelnosti pozemku mohou sloužit pouze jako podpůrný podklad k prokázání naplnění podmínek pro uplatnění osvobození od daně. Správce daně primárně využívá všechny technické možnosti a úřední postupy, mapy, ortofotomapy, místní šetření atd. Zároveň upozornil na to, že místní úřady sice disponují místní znalostí, nejsou ale podle něj odborně způsobilé k meritornímu posouzení oprávněnosti nároku na osvobození a daňové orgány tak nejsou těmito stanovisky právně vázány a nejsou ani povinny zjišťovat, jakým způsobem úřady ke svým závěrům došly. Jedinou autoritou pro posouzení nároku na osvobození je zde správce daně.

Správce daně zároveň namítal, že je třeba rozlišovat, kdy se skutečný stav pozemků posuzuje a zda jde o určení výše sazby daně

20

nebo o posouzení nároku na osvobození. V případě stanovení základu daně a příslušné sazby se vychází z druhu pozemku evidovaného v katastru nemovitostí. Oproti tomu v případě osvobození je podstatný skutečný právní stav pozemku bez ohledu na druh evidovaný v katastru nemovitostí.

Daňový subjekt v reakci na vyjádření správce daně v kasační stížnosti uvedl, že zprávy a vyjádření orgánů místní správy a samosprávy jsou stejnými důkazními prostředky jako každé jiné, včetně těch vytvořených správcem daně. Podle něj také musí správce daně vycházet z celého právního stavu podle zápisu v katastru nebo jím není vázán a musí vycházet ze stavu skutečného.

Pak se ale musí vypořádat i s tím, zda jsou pozemky správně zařazeny v katastru nemovitostí.

Nejvyšší správní soud připomněl znění zákona o dani z nemovitých věcí, kde jsou „… od daně z pozemků osvobozeny pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých travních porostech, pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně a pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat“. Upozornil také na to, že podle daňového řádu je pravomocí správce daně vést daňová řízení a je jediným kompetentním subjektem pro stanovení, vyměření a vybrání daně. V jeho kompetenci je dle soudu tedy i posouzení osvobození od daně a stanoviska obcí pro něj nejsou závazná.

V posuzovaném případě bylo podle NSS patrné, že daňové orgány vycházely z několika podkladů, zejména pak z místního šetření. Poté co se seznámily s informacemi z mapových portálů apod., utvořily si vlastní představu o využitelnosti jednotlivých pozemků a osvobození neuznaly. Nejvyšší správní soud se tak neztotožnil s názorem daňového subjektu ani krajského soudu. Naopak souhlasil s názorem OFŘ, že je třeba rozlišovat situace, kdy se zjišťuje naplnění podmínek osvobození od daně a kdy se určuje výše sazby zdanění. Osvobození se týká mj. pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, přičemž to, zda je nelze žádným způsobem využívat, nelze z katastru zjistit. Proto se možnost využití pozemku posuzuje podle jeho skutečného stavu. Naopak pro účely stanovení sazby daně je rozhodující právní stav pozemku, který lze primárně najít v katastru nemovitostí. Pouze pokud ohledně druhu pozemku mezi skutečným stavem a údaji v katastru existuje nesoulad, je potřeba zkoumat, jestli je druh pozemku v katastru zapsán správně.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 Afs 123/2022, dostupné na www.nssoud.cz

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Judikatura

Při využití slevy u investičních pobídek je třeba maximalizovat rovnoměrné odpisování také zvýšeným odpisem v prvním roce odpisování Daňovému subjektu byl finančním úřadem snížen nárok na slevu na dani z titulu investiční pobídky, protože nebyly dodrženy zákonem dané podmínky.

D

aňový subjekt totiž nesnížil před uplatněním slevy základ daně uplatněním odpisů hmotného majetku v nejvyšší možné míře, protože nevyužil v prvním roce odpisování zvýšený odpis. Toto snížení je podle správce daně potřebné pro dodržení minimalizace základu daně a tím i slevy na dani, která je podmínkou získání slevy u investičních pobídek.

Daňový subjekt se obrátil na krajský soud, který konstatoval, že zákon o daních z příjmů stanoví pro poplatníka, uplatňujícího slevu na dani z titulu investiční pobídky, dvě základní podmínky. Musí uplatnit všechny zákonem stanovené odpisy a dále je v případě rovnoměrného odpisování povinen využít maximálních ročních odpisových sazeb. Podle krajského soudu však není povinností daňového subjektu zvolit zvýšenou sazbu odpisu v prvním roce odpisování. Tento požadavek správce daně považoval soud za příliš autoritářský a znemožňující svobodnou volbu způsobu odpisování.

Daňové orgány proti tomuto rozhodnutí podaly kasační stížnost k NSS, kde uvedly, že poplatník, který si zvolil rovnoměrné odpisy je povinen využít vše, co mu způsob odpisování umožňuje pro dosažení jeho maximální výše. To zahrnuje i zvýšený odpis v prvním roce odpisování. Jenom tehdy je podle daňových orgánů možné dosáhnout maximální výše odpisů.

Nejvyšší správní soud s postupem daňových orgánů souhlasil. Uvedl, že zákon o daních z příjmů obsahuje komplexní právní úpravu týkající se postupu při uplatňování investiční pobídky v podobě slevy na dani a případných sankcí vyplývajících z nedodržení stanovených podmínek. Investiční pobídky jsou institutem spíše výjimečným a představují nespornou výhodu pro daňový subjekt, oproti ostatním subjektům, kterým tato pobídka nenáleží. Pokud tedy zákon váže možnost uplatnění investiční pobídky na určité podmínky, je podle soudu zcela legitimní, že stát je oprávněn přísně posuzovat dodržení stanovených podmínek a jejich nedodržení pak může znamenat snížení nároku na slevu, případně jeho zánik.

moje.kdpcr.cz

NSS také připomněl, že podle zákona o daních z příjmů platí, že „… poplatník počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém splnil všeobecné podmínky podle zákona upravujícího investiční pobídky, uplatní při stanovení základu daně v nejvyšší možné né míře všechny odpisy podle § 26 až v 33; v období uplatňování slevy nelze odpisování přerušit, způsob odpisování podle tohoto zákona stanoví poplatník“.

Toto ustanovení obsahuje podmínku tzv. minimalizace základu daně z příjmů. Na poplatníka se vztahují pravidla, která jsou odlišná od jiných subjektů. Poplatník v režimu investičních pobídek je povinen před uplatněním slevy maximálně snížit základ daně.

Platí zde pravidlo, které požaduje snížit základ daně v každém jednotlivém zdaňovacím období počínaje obdobím, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky. Poplatník si může svobodně vybrat způsob odpisování tak jako jiní poplatníci a volí tedy mezi odpisováním rovnoměrným a zrychleným. V případě, že si vybere rovnoměrné odpisování, jsou jednotlivým odpisováním skupinám přiřazeny maximální roční odpisové sazby a u poplatníka v režimu investičních pobídek je podle NSS tento zvýšený odpis v prvním roce odpisování povinný. Cílem je totiž maximálně snížit základ daně, protože to v konečném důsledku znamená nižší daň a tím i nižší nárok na slevu na dani. Daňový subjekt čerpající investiční pobídku ve formě slevy musí využít v nejvyšší možné míře všech uplatnitelných položek tak, aby došlo k maximálnímu snížení základu daně. Ke stejnému závěru podle soudu dospěli také daňoví poradci a Ministerstvo financí v koordinačním výboru č. 195/je 27.

11. 07 – Sleva na dani z titulu poskytnutí příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu (komplexní problém).

NSS tak nesouhlasil se závěrem krajského soudu, že se jednalo o autoritativní zásah do volby způsobu odpisování majetku, protože tato volba byla daňovému subjektu ponechána. Protože si vybral rovnoměrný způsob odpisování, byl však povinen využít všech odpisů, a to i zvýšeného odpisu v prvním roce odpisování pro maximální snížení základu daně. Soud zároveň dodal, že v tomto případě nešlo o pochybnosti a možnost dvojího výkladu a nepoužije se tak výklad, který by byl pro daňový subjekt mírnější.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 Afs 13 /2022, dostupné na www.nssoud.cz Zdroj: www.nssoud.cz

21

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Rozsudek Kemwater ProChemie – jak se s ním vypořádala Finanční správa a české soudnictví?

Není tomu tak dávno, co světlo světa spatřil poměrně převratný rozsudek Soudního dvora Evropské unie („SDEU“) C-154/20 ve věci Kemwater ProChemie s. r. o. („SDEU Kemwater“), který se zabýval zejména povinností daňových subjektů prokázat při uplatnění nároku na odpočet DPH skutečného dodavatele přijatého plnění. Proč byl zrovna tento rozsudek tak významný?

Zuzana Tregnerová Daňový poradce, č. o. 4151, EKP Advisory, s.r.o.

Vojtěch Bouřil Daňový poradce, č. o. 5861, EKP Advisory, s.r.o.

pravidla byla kauza ve věci Stavitelství Melichar1. Položení předběžných otázek k SDEU v kauze 1 Afs 334/2017-208 Kemwater Prochemie s. r. o. („rozsudek Kemwater“), jejichž předmětem bylo právě posouzení skutečnosti, zda je v souladu se směrnicí 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty podmiňovat uplatnění práva na odpočet DPH prokázáním poskytnutí plnění od konkrétní osoby povinné k dani. Tento krok NSS indikoval další možný vývoj a vzbudil naději v řadách daňových subjektů2.

SDEU položené otázky v rozsudku Kemwater ProChemie s.r.o.

C-154/20 zodpověděl. Dle SDEU je třeba nárok na odpočet DPH přiznat vždy, když jsou splněny hmotněprávní podmínky, bez ohledu na případné nesplnění podmínek formálněprávních. Jinak by byla narušena neutralita DPH. Postavení dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb jako osoby povinné k dani je dle SDEU jednou z hmotněprávních podmínek nároku. SDEU dále konstatoval, že postavení dodavatele coby osoby povinné k dani prokazuje v zásadě daňový subjekt. Výjimku tvoří případy, kdy má správce daně k dispozici objektivní důkazy, ze kterých postavení dodavatele jako osoby povinné k dani s jistotou vyplývá. Tímto mohou být například objem a cena plnění. Z hlediska české právní úpravy je tato podmínka velmi důležitá, neboť česká právní úprava osvobozuje od DPH osoby povinné k dani, které za po-

1. Úvod V dané době byl Nejvyšší správní soud („NSS“) v otázce důkazního břemene a povinnosti daňového subjektu identifikovat deklarovaného dodavatele poměrně přísný. V zásadě daňové subjekty nemohly obhájit nárok na odpočet tím, že jim plnění prokazatelně dodal jiný dodavatel. Jedinou výjimkou z tohoto

22

1 Nejvyšší správní soud. Rozsudek čj. 4 Afs 58/2017-78, Stavitelství Melichar, s. r. o., proti Odvolacímu finančnímu ředitelství, ze dne 2. 8. 2017.

2 Munzar, Tomáš. „Nárok na odpočet DPH ve světle judikátu Kemwater“.

EPRAVO.CZ. https://www.epravo.cz/top/clanky/narok-na-odpocet-dphve-svetle-judikatu-kemwater-prochemie-114299.html.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

sledních 12 kalendářích měsíců nepřekročí obrat 2 miliony korun.

Pokud daňový subjekt prokáže, že jeho dodavatel musel mít statut plátce DPH, není pro účely nároku na odpočet daně nutné, aby byl identifikován skutečný dodavatel.

I přestože byly závěry SDEU v oblasti důkazního břemene daňového subjektu poměrně revoluční, pro praxi je zásadní, jak k názoru SDEU přistoupily české správní soudy. A právě zhodnocení vybrané judikatury bude nyní, po více než dvou letech od vydání rozsudku Kemwater, tématem následujícího textu.

2. Přístup českých soudů 2.1. Kemwater a osvobození intrakomunitárního dodání zboží NSS na sebe nenechal dlouho čekat a závěry rozsudku Kemwater použil dne 4. února 2022 v rozsudku 4 Afs 115/2021. V uvedeném případě se žalobkyni nepodařilo unést důkazní břemeno ve věci dodání řepkového oleje deklarovaným polským odběratelům. Předmětem sporu tedy nebylo odebrání nároku na odpočet, nýbrž doměření daně z dříve uplatněného osvobození v souladu s § 64 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty („ZDPH“).

Problémem v daném případě nebylo prokázání samotného dodání řepkového oleje, to daňový subjekt doložil mezinárodními nákladními listy CMR, potvrzením od odběratelů o převzetí zboží, vážními lístky, čestným prohlášením dopravců a dalšími obdobnými důkazními prostředky. Správce daně však dané důkazní prostředky zpochybnil z důvodu absence údajů potřebných pro identifikaci odběratele zboží. Správce daně tak shledal, že daňový subjekt nesplnil hmotněprávní podmínky osvobození s nárokem na odpočet dle § 64 ZDPH. A jak se k věci postavil NSS? V bodě 46 uvádí, že „výše zmíněné závěry formulované v citovaném rozsudku SDEU lze využít i v posuzovaném případě při posuzování nároku stěžovatelky na odpočet DPH. Ani v něm totiž nebylo možné odepřít odpočet DPH stěžovatelce, bylo-li ze skutkových okolností případu zřejmé, že předmětné zboží dodala do jiného členského státu EU, a to i v situaci, kdy neprokázala jeho doručení deklarovaným odběratelům. Podle SDEU je totiž v rozporu se zásadou daňové neutrality, pokud by byl daňovému subjektu odepřen odpočet DPH tehdy, kdy předmětné zboží dodal jinému skutečnému odběrateli, který však v daňovém řízení nebyl identifikován. V takové situaci však musí být ze skutkových okolností případu zřejmé, že skuteční odběratelé zboží daňového subjektu byli v postavení osoby povinné k DPH.“3 V uvedeném případě tak NSS dospěl k závěru, že stěžovatelka neprokázala dodání zboží deklarovaným odběratelům. Z daňových spisů je však zřejmé, že předmětné dodávky řepkového oleje do Polska provedeny byly. Z doložených vážních lístků bylo také patrné, že objem zboží dosahoval desítky tun, a odběratel by tedy jen těžko nefiguroval jako osoba povinná k dani, respektive osoba registrovaná k dani v jiném členském státě. V dané věci tak NSS zrušil rozhodnutí krajského soudu a vrátil věc k dalšímu řízení Odvolacímu finančnímu ředitelství („OFŘ“). moje.kdpcr.cz

Judikatura

Přestože byly závěry Soudního dvora EU v oblasti důkazního břemene daňového subjektu poměrně revoluční, pro praxi je zásadní, jak k názoru SDEU přistoupily české správní soudy a finanční správa.

V kontextu tohoto rozsudku tak můžeme shrnout, že NSS pojal závěry SDEU šířeji a vycházel z jeho závěrů nejen u tuzemských plnění (v souvislosti s nárokem na odpočet daně), nýbrž i v souvislosti s intrakomunitárními dodávkami. K uvedenému rozsudku je příhodné ještě doplnit drobný komentář k argumentaci soudu. Rozsudek je chápán tak, že i když NSS v argumentaci vychází z pojmu nároku na odpočet DPH, aplikuje závěry rozsudku SDEU Kemwater i na osvobození od DPH dle § 64.

Otázkou aplikovatelnosti rozsudku SDEU Kemwater u intrakomunitárních dodání zboží se zabýval NSS i v dalších rozsudcích. Například v rozsudku 10 Afs 374/2020–59 ze dne 25. 5. 2022 dospěl NSS k opačnému závěru. Tedy že se závěry SDEU ve věci Kemwater netýkají uplatnění nároku na osvobození dle § 64 ZDPH. Konkrétně NSS uvedl, že: „v této věci stěžovatelka opírala svůj nárok na odpočet nejen z postavení svého vlastního dodavatele coby osoby povinné k dani, ale také z toho, že sama dodala zboží do jiného členského státu. Tohoto druhého titulu se ovšem rozsudky ve věci Kemwater netýkají. Zde nadále platí, že dodavatel musí prokázat, že jeho odběratel v zahraničí je ‚osobou povinnou k dani, která jedná jako taková‘ (rozsudek Soudního dvora ze dne 27. 9. 2012 ve věci C-587/10, VSTRI). Tuto judikaturu Soudního dvora potvrzují i aktuální rozsudky NSS ze dne 10. 2. 2022, čj. 9 Afs 274/2020–61, molton, a ze dne 24. 2. 2022, čj. 1 Afs 238/2020–59, Steris, podle nichž je český dodavatel povinen prokázat, který zahraniční subjekt byl skutečným příjemcem zboží.“4

3 Nejvyšší správní soud. Rozsudek čj. 4 Afs 115/2021–45, VYMĚTALÍKINPOS s.r.o. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství, ze dne 4. 2. 2022.

4 Nejvyšší správní soud. Rozsudek čj. 10 Afs 374/2020–5, 1. písecká lesní a dřevařská, a. s., proti Odvolacímu finančnímu ředitelství, ze dne 25. 5.

2022, bod 28 rozsudku.

23

Judikatura

Za nejdůležitější v této věci považujeme nyní přerušené řízení ve věci 4 Afs/291/2021–34, kdy čtvrtý senát NSS položil SDEU předběžnou otázku, zda se závěry Kemwater vztahují i na osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu.

Pro finální verdikt v dané věci tak budeme muset počkat na rozhodnutí SDEU.

2.2. Kemwater – dopad na dřívější rozhodnutí a dobrá víra Dalším zajímavým sporem se zabýval první senát NSS, který rozhodoval ve věci 1 Afs 152/2023–40. Předmětem sporu bylo, zda by měl být daňovému subjektu uznán nárok na odpočet DPH v rozsahu přijatých služeb od dodavatelů úklidových a zahradnických prací. Daňový subjekt sice předložil správci daně bezvadné daňové doklady, nicméně správce daně po bližším šetření vyjádřil v souvislosti s přijatým plněním důvodné pochybnosti. Deklarovaní dodavatelé totiž neměli mít k uskutečnění deklarovaných plnění dostatek zaměstnanců, vozidel a dalších technických prostředků. Předmětní dodavatelé byli rovněž nekontaktní a nedisponovali vlastní provozovnou.

Specifikem daného případu je rovněž to, že odvolací řízení probíhalo ještě před závěry SDEU ve věci Kemwater. Daňový subjekt tak v rámci řízení před krajským soudem apeloval na soud, že odvolací orgán vycházel z nesprávného právního závěru a jednotlivé důkazy nehodnotil tak, jak měl. NSS připustil, že rozsudek ve věci Kemwater skutečně pozměnil způsob, jak mají správci daně posuzovat prokázání skutečné totožnosti dodavatele zboží či poskytovatele služeb při hodnocení nároku na odpočet DPH. NSS však opakovaně uvádí, že judikatura ve věci Kemwater nemá automaticky vést ke zrušení všech dřívějších zamítavých soudních a správních rozhodnutí bez ohledu na okolnosti konkrétní věci. NSS v bodě 19 předmětného rozsudku uvádí, že „vrátit věc až do daňového řízení je naopak namístě zpravidla tehdy, pokud tu existuje alespoň nějaká indicie ukazující na osobu odlišnou od deklarovaného dodavatele, která mohla fakticky dodat sporné plnění, a daňový subjekt neměl dříve možnost takovou osobu označit. Takové indicie však soud v projednávané věci nenalezl“.5 Vzhledem k tomu, že v daném případě neexistovaly žádné indicie o existenci jiného než deklarovaného dodavatele, nebyly závěry rozsudku Kemwater na daný případ aplikovatelné. Sám daňový subjekt ve věci neposkytl žádné důkazní prostředky odkazující na možnost existence jiného dodavatele. Pouze v průběhu celého řízení trval na svém původním tvrzení, a to že mu službu poskytl deklarovaný dodavatel.

5 Nejvyšší správní soud. Rozsudek č. j. 1 Afs 152/2023–40, PROSTOR a.s. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství, ze dne 2. 11. 2023.

6 Nejvyšší správní soud. Rozsudek č. j. 1 Afs 334/2017–208, Kemwater Prochemie s. r. o. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství, ze dne 23. 3. 2022.

7 Lichnovský, Ondřej. „Podvody na DPH a jejich prokazování III“, 25. květen 2022. https://www.dauc.cz/clanky/10091/podvody-na-dph-ajejich-prokazovani-iii.

24

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Za zajímavou považujeme nicméně argumentaci daňového subjektu v souvislosti s aplikací dobré víry. Daňový subjekt v řízení tvrdil, že byl v dobré víře o dodavateli sporných plnění a nárok na odpočet by mu měl být uznán. NSS v dané věci odkázal na dřívější rozsudek 1 Afs 334/2017–208, kde se obdobnou otázkou již zabýval rozšířený senát. Dle jeho zhodnocení „rozšířenému senátu nepřísluší, aby nově stanovil, že jsou splněny podmínky vzniku nároku na odpočet DPH, jestliže daňový subjekt prokázal, že byl v dobré víře v to, že jedná s plátcem DPH. Zakotvoval by tak totiž novou možnost vzniku nároku na odpočet, se kterou SDEU v rozsudku Kemwater ProChemie nepočítal.“6 Netřeba dodávat, že NSS proto shledal argumentaci dobré víry v dané věci jako nedůvodnou.

Samotný koncept dobré víry v daňovém řízení je řekněme velmi komplikovaný a vydal by na samostatný text. Dobrá víra bude jistě použita jako obrana v případě obvinění, že se daňový subjekt stal součástí obchodního řetězce, který byl zasažen podvodem na DPH a snahou správce daně odebrat daňovému subjektu nárok na odpočet. Tuto skutečnost prokazuje správce daně, respektive správce daně musí v řetězci identifikovat chybějící daň a její souvislost s podvodem na DPH7. Ve výše uvedeném případě však správce daně nešel touto cestou. Respektive řízení probíhalo na úrovni prokázání skutečného dodavatele, nikoliv v kontextu podvodného jednání, některého z účastníků obchodního řetězce. Odvolávání se na dobrou víru, tedy že daňový subjekt nevěděl a nemohl vědět o podvodném jednání, tak daňový subjekt nezachrání.

2.3. Obrana správce daně Již v úvodu tohoto textu jsme zmínili, že rozsudek Kemwater přinesl poměrnou revoluci ve věci důkazního břemene. Daňové subjekty získaly větší manévrovací prostor při dokazování nároku na odpočet DPH. Pro účely uplatnění nároku na odpočet je pro ně stěžejní prokázat, že jejich skutečný dodavatel musel nutně mít postavení plátce DPH a také že plnění bylo skutečně uskutečněno. Správce daně je přitom, jako obvykle, oproti daňovému subjektu ve výhodě, neboť prvotní důkazní břemeno nese daňový subjekt. Pro správce daně je pak dostačující, pokud má připravenou dostatečnou argumentaci k prokázání, že o souladu se skutečností existují vážné a důvodné pochyby. V případě, že by daňový subjekt své primární důkazní břemeno unesl, je v kontextu existujících rozsudků a našich zkušeností pravděpodobné, že se správce daně bude snažit postavení dodavatele jako plátce DPH zpochybnit možnou „dělitelností“ přijatého plnění na více osob. Základem pro jeho argumentaci bude rozsudek 4 Afs 317/2021–43 v kauze pana Jana Surého ze dne 24. 3. 2023, který je také označován jako „Surý“.

Ve zmíněném rozsudku řešil NSS spor o doměření DPH, kdy daňovému subjektu nebyl uznán nárok na odpočet z dodávky dřevní hmoty. Správci daně vznikly pochybnosti po provedení místního šetření u dodavatele, kdy zjistil, že deklarovaný dodavatel má pouze virtuální sídlo a vůči správci daně je nekontaktní. moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Daňovému subjektu se pak v průběhu řízení nepovedlo vyvrátit pochybnosti správce daně stran dodavatele předmětných plnění.

NSS závěrem uzavřel, že „ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, který jiný dodavatel či dodavatelé stěžovateli předmětné plnění ve skutečnosti poskytli, tudíž nebylo možné ani ověřit, zda se jednalo o plátce DPH. Jednalo se o několik plnění, která mohla být poskytnuta více osobami“.8 Ve výše zmíněném případě tedy daňový subjekt prohrál svůj spor se správcem daně, a to zejména z toho důvodu, že nebyl schopen prokázat jiného než deklarovaného dodavatele. Neexistoval tedy další potencionální plátce DPH, který mohl plnění poskytnout.

Rozsudkem Surý tak NSS poskytl správci daně další argumentační prostředky pro odepření nároku na odpočet. Pokud totiž bude (optikou rozsudku Surý a rozsudků na něj navazujících9) v daném případě patrné, že skutečných dodavatelů plnění mohlo existovat více, bude složitější prokázat postavení dodavatele jako plátce DPH. Rozmělněním případného plnění na více subjektů může být totiž dosaženo toho, že potencionální dodavatelé nepřekračují limit pro povinnou registraci k DPH. V této souvislosti proto nyní na chvíli odhlédneme od právního posouzení NSS a zaměříme se na samotnou argumentaci OFŘ.

V kontextu řešené věci nám přijde zajímavá například argumentace použitá v rozsudku NSS č. j. 4 Afs 227/2022–54. V bodě 18 OFŘ argumentuje výslechy svědků, z nichž nebylo patrné, zda plnění poskytli deklarovaní dodavatelé. Vzhledem k charakteru plnění pak OFŘ konstatuje, že v daném případě šlo o služby, u nichž nebylo možné vyloučit poskytnutí vícero osobami. S touto argumentací pak souhlasí i NSS, který konstatuje, že i sama stěžovatelka v řízení uvedla, že se na stavbě pohybovaly i další osoby, které musely být jinými skutečnými dodavateli. Je tak patrné, že se správce daně snaží zpochybnit postavení dodavatele jako plátce DPH mimo jiné jeho rozdělením na více osob.

S tímto přístupem se dle nám dostupných informací setkalo již více daňových poradců a naše kancelář není výjimkou. Příkladem z praxe může být prokázání přijetí služeb od deklarovaného dodavatele, kdy předmětem služeb bylo de facto poskytnutí pomocných prací v lehkém průmyslu. Samotné poskytnutí služeb bylo v tomto případě skutečně prokázáno, a to na základě místních šetření u odběratelů dotčeného daňového subjektu. Argumentem správce daně nicméně bylo, že poskytnuté práce mohli dodávat jednotliví pracovníci, jejichž totožnost zůstala neprokázána. V tomto případě by se nutně muselo jednat o cca 70–90 jednotlivců.

Anonymizovaný úryvek argumentace správce daně uvádíme níže. „Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že práce fakticky prováděli pravděpodobně zahraniční pracovníci, jejichž identita zůstala neprokázána. Šetřené služby přitom nelze přičítat ekonomické činnosti dodavatelů, a navíc v rámci jejich poskytnutí byl daňový subjekt sám (nebo jeho zaměstnanci) s osobami vykonávajícími předmětné služby v bezprostředním pracovním kontaktu. Vzhledem k okolnostem, za jakých byly práce poskytnuty, na ně nelze pohlížet moje.kdpcr.cz

jako na zdanitelná plnění uskutečněná plátcem, ale jako na jednotlivé pracovní výkony provedené ve prospěch daňového subjektu“.

Domníváme se, že z praktického pohledu je poměrně těžko představitelné, že daňový subjekt uzavře místo se třemi většími dodavateli smluvní vztah například s 70 jednotlivými fyzickými osobami. A pokud bychom v dané úvaze šli dále, tak je ještě hůře představitelné, že u služeb, k jejichž provedení stačí lidé s nízkou kvalifikací, je reálná představa, že tito budou jako řádní živnostníci plnit nejen své povinnosti vůči odběrateli, ale i své povinnosti vůči všem příslušným státním institucím. Za této situace je otázkou, zda je správcem daně zvolená argumentace, kterou volí téměř šablonovitě u každého obdobného případu, odpovídající.

3. Závěr Rozsudek Kemwater otevřel daňovým subjektům prostor pro větší flexibilitu daňových subjektů při prokazování nároku na odpočet daně. I tento nový směr má ale své meze. Neznamená totiž automatické zrušení všech dřívějších zamítavých rozhodnutí ve věcech „nekonkrétních“ dodavatelů. Vždy je nutné vycházet z objektivního stavu věci a musí existovat alespoň nějaká indicie o možné existenci jiného potencionálního dodavatele10.

Rozsudky jako Surý ukazují, že neexistuje automatický nárok na odpočet daně a daňový subjekt musí vždy předložit relevantní důkazy, které vyloučí důvodné pochybnosti správce daně nejen o průběhu plnění, ale prokážou i postavení dodavatele jako plátce DPH. Takzvaná dělitelnost plnění neboli argumentace, kdy se správce daně snaží rozdělit hodnotu plnění mezi více potencionálních dodavatelů, je určitě zajímavou cestou. Otázkou nicméně je, nakolik je tato argumentace Finanční správy udržitelná. To bude ale záviset i na okolnostech konkrétního případu a posouzení příslušnými správními soudy.

Závěrem lze shrnout, že rozsudkem Kemwater v daňových sporech došlo při posuzování nároku na odpočet DPH k celkové změně přístupu i myšlení. Soudy i daňové subjekty se tímto rozsudkem musely adaptovat na novou realitu. Jak vyplývá z rozhodnutí NSS, tyto změny se projevily nejen v rámci tuzemských plnění, ale projeví se zřejmě i při posuzování intrakomunitárních dodání zboží. Budoucí vývoj této problematiky však bude záviset na další judikatuře a zejména výkladu SDEU.

8 Nejvyšší správní soud. Rozsudek č. j. 4 Afs 317/2021–43, Jan Surý s. r. o. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství, ze dne 23. 3. 2022.

9 Nejvyšší správní soud. Rozsudek č. j. 10 Afs 281/2020, DOMINOTRANS OPAVA s.r.o. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství, ze dne 20. 7.

2022.

Nejvyšší správní soud. Rozsudek č. j. 6 Afs 391/2020, BOHEMIACHLAD spol. s r.o. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství, ze dne 28. 7. 2022.

10 Nejvyšší správní soud. Rozsudek č. j. 1 Afs 152/2023–40, PROSTOR a.s. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství, ze dne 2. 11. 2023.

25

Aktuálně

e-Bulletin e Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví Finanční správa vydala metodickou informaci k zaměstnaneckým benefitům Generální finanční ředitelství vydalo „metodickou informaci“ ke změnám ve zdanění zaměstnaneckých benefitů. Reaguje na vládní balíček, který od 1. ledna 2024 omezuje některé daňové úlevy. „Jelikož jsou tyto změny poměrně významné a původní vládní návrh byl v průběhu legislativního procesu několikrát modifikován, Generální finanční ředitelství vydává za účelem posílení právní jistoty tuto metodickou informaci. Metodická informace obsahuje nejen výklad příslušných ustanovení ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2024 zastávaný finanční správou, ale také podrobnější vysvětlení obecného přístupu k interpretaci práva v oblasti plnění zaměstnavatelů vůči zaměstnancům nad rámec mzdy či platu, resp. odměny za práci. První část metodické informace je věnována příjmové straně, tedy dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, v druhé části je pak rozebrán daňový režim souvisejících nákladů na straně zaměstnavatele. Do budoucna se předpokládá, že metodická informace bude doplňována, resp. doprovázena sadou postupně publikovaných otázek a odpovědí v reakci na dílčí problémy, které mohou vyvstat v souvislosti s uplatňováním nové právní úpravy v praxi,“ uvádí v dokumentu, který je ke stažení ZDE, Generální finanční ředitelství.

Finanční správa popsala změny ve formulářích pro DPH Tzv. konsolidační balíček přinesl od ledna zrušení dvou snížených sazeb DPH ve výši 15 a 10 %, které nahradí pouze jedna snížená sazba ve výši 12 %. V důsledku toho došlo k menším úpravám elektronického formuláře kontrolního hlášení a daňového přiznání k DPH, které se týkají zejména popisů vybraných položek. Finanční správa v reakci na množící se dotazy upozornila na vybrané úpravy.

Například v případě kontrolního hlášení zůstávají ve formuláři pole pro tři sazby DPH (základní a snížené), a to jak z důvodu možného uplatnění nároku na odpočet v zákonné tříleté lhůtě, vykazování oprav základu daně a výše daně, tak i například z důvodu možného podání kontrolního hlášení a následného kontrolního hlášení za období před novelou zákona. Položky „Základ daně 1 a Daň 1“ jsou nadále určeny pro základní sazbu daně, „Základ daně 2 a Daň 2“ jsou určeny pro sníženou sazbu platnou od 1. 1. 2024. Dále zde jsou vykazována plnění s datem povinnosti přiznat daň do 31. 12. 2023, u kterých byla uplatněna první snížená sazba DPH ve výši 15 %, a to

26

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Aktuálně

včetně oprav základu daně a výše daně, které se k ní vztahují. Položky „Základ daně 3 a Daň 3“ se pak vyplní v případě plnění s datem povinnosti přiznat daň do konce roku 2023, u kterých byla uplatněna druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %, včetně pozdějších souvisejících oprav základu a výše daně. Ve formuláři kontrolního hlášení dále došlo ke zrušení položky „Identifikátor datové schránky“.

Ostatní položky zůstávají podle Finanční správy beze změny.

U daňového přiznání k DPH nemají změny zásadní dopad. U formuláře daňového přiznání k DPH se upravily pouze popisy u vybraných položek formuláře a spolu s tím i příslušné pokyny k jeho vyplnění. Samotné položky formuláře daňového přiznání k DPH však zůstanou beze změny. Finanční správa připomněla, že nové verze struktury XML elektronického formuláře kontrolního hlášení a daňového přiznání k DPH pro rok 2024 jsou veřejnosti k dispozici na portálu MOJE daně a na technické podpoře aplikací daňového portálu, v závislosti na procesu schválení a účinnosti novely zákona o DPH v rámci konsolidačního balíčku.

GFŘ ke zrušení institutu plátcových pokladen V souvislosti s realizací projektu Individualizace daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, v rámci kterého budou získávána individualizovaná data o příjmech poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti od plátců daně, došlo v zákoně o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2024 ke zrušení institutu plátcových pokladen. Zrušením tohoto institutu vznikla povinnost podávat pouze jedno vyúčtování za plátce daně, což podle GFŘ povede k zefektivnění kontroly plnění daňových povinností a zároveň ke snížení nadbytečné administrativní zátěže jak na straně plátce, tak na straně správce daně. Od 1. ledna 2024 zanikly všechny plátcovy pokladny a zároveň byla zrušena jejich registrace. Protože k zániku plátcových pokladen a zrušení jejich registrace došlo ze zákona, nebylo o zrušení registrace vydáváno rozhodnutí. Pokud by plátce daně – zřizovatel zrušené plátcovy pokladny požadoval doklad o zrušení registrace, může požádat o vydání potvrzení.

Plátcem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za všechny zrušené plátcovy pokladny zřízené do konce roku 2023 se stává jejich zřizovatel. V praxi to znamená, že zřizovatelé přebírají od 1. 1. 2024 všechna práva a povinnosti plynoucí z titulu plátce daně, které do 31. 12. 2023 plnila plátcova pokladna.

Pokud není zřizovatel registrován jako plátce daně ve stejném rozsahu, jako jeho zrušené plátcovy pokladny, ale jsou u něj splněny podmínky pro registraci, vzniká mu podle novelizovaného zákona o daních z příjmů registrační povinnost.

Přesun daňových spisů zrušených plátcových pokladen na příslušný finanční úřad provede správce daně, který byl místně příslušný zrušené pokladně v průběhu měsíce února 2024. O přesunu spisů bude zřizovatel vyrozuměn správcem daně. Po přesunu spisů má zřizovatel směrovat veškerá podání svému místně příslušnému správci daně, a to včetně podání, která bude činit vlastním jménem a v případě zrušených plátcových pokladen pod DIČ, pod jakými byly registrovány zrušené pokladny. To platí i pro úhradu daně.

Do 10. ledna se lze přihlásit, odhlásit a změnit pásmo paušální daně Jak uvádí Finanční správa, pro rok 2024 mohou OSVČ dobrovolně vstoupit do paušálního režimu, vystoupit z něj, změnit pásmo paušální daně nebo mohou změnit výši daně za rok 2023 do středy 10. ledna 2024 včetně. Příslušné oznámení lze finančnímu úřadu doručit elektronicky, poštou i osobně na podatelnu. V paušálním režimu platí OSVČ pouze měsíční paušální zálohy namísto záloh na daň z příjmů a pojistného na důchodové a zdravotní pojištění. Výše paušálních záloh ve všech třech pásmech od ledna vzroste a je proto potřeba do 20. ledna přenastavit trvalé bankovní příkazy. V současnosti paušální daň využívá přes 102 tisíc živnostníků. Více informací včetně rozpisu výše měsíčních záloh uvádí Finanční správa na svém webu ZDE.

V reakci na novelu zákona o daních z nemovitých věcí zřídil FÚ pro Moravskoslezský kraj informační linku Na čísle 596 651 177 mohou daňové subjekty získat informace ke změnám na dani z nemovitých věcí a konzultovat se zaměstnanci úřadu své dotazy a problematiku spojenou s novelou. Infolinka je podle Finanční správy v provozu do konce ledna v pracovních dnech od 08:00 do 17:00 hodin, s výjimkou pátku, kdy je v provozu vždy od 08:00 do 14:00 hodin.

Novela přináší například zvýšení sazeb daně z pozemků i ze staveb a jednotek o 80 % či inflační koeficient, kterým se násobí výsledná daň. Změnu inflačního koeficientu bude vyhlašovat Ministerstvo financí formou sdělení zveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinámoje.kdpcr.cz

27

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

rodních smluv do 30. 6. Meziročně může podle novely dojít ke zvýšení tohoto koeficientu maximálně o 20 %. Na zdaňovací období roku 2024 je koeficient stanoven zatím ve výši 1,0. Od nového roku došlo také k rozšíření případů, ve kterých se zvýšení daně aplikuje, a zároveň se zvyšuje jeho výše ze 2,00 Kč na 3,50 Kč za 1 m2 nebytového prostoru užívaného k podnikání nebo místnosti využívané k podnikání v oboru ubytování. Další novinka se bude týkat například garáží. Těmi se nově rozumí zdanitelné stavby se způsobem využití garáž. Pojem „způsob využití“ znamená, že za budovu garáže jsou považovány budovy evidované v katastru nemovitostí se způsobem využití stavby garáž, a to bez ohledu na to, zda takto evidovaný způsob využití odpovídá skutečnému stavu. U garáží tedy není nově rozhodující, zda je zdanitelná stavba užívána jako garáž, ale zda je s tímto způsobem využití evidována v katastru nemovitostí. Další novinky v oblasti daně z nemovitých věcí se stručným výkladem od Finanční správy lze dohledat na jejích stránkách.

Kdy je a kdy není potřeba podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí Finanční správa v souvislosti s výše zmíněnou novelou odpovídala také na otázky, kdy je nově potřeba podat příslušné přiznání k dani. Uvádí, že například v případě, kdy daňový subjekt získal stavební povolení nebo už staví budovu (např. rodinný dům) na pozemku, kde již stojí jiná budova, vzniká mu povinnost podat daňové přiznání a pozemek v rozsahu budoucí stavby zdanit vyšší sazbou pro stavební pozemky. Nově již není totiž rozhodující, zda na stejném pozemku stojí i jiná budova. Další uvedený příklad se týká pozemku se zpevněnou plochou, která je součástí obchodního majetku. Nově je zde povinnost podat daňové přiznání, protože dochází ke změně definice zpevněné plochy pozemku. Stejně tak je nově povinen podat daňové přiznání uživatel budovy nebo jednotky, jejíž vlastník není znám. Uživatel budovy (kromě obytného domu) nebo jednotky (kromě jednotky pro bydlení), jejíž vlastník není znám, tj. v katastru nemovitostí není vlastník uveden nebo je nedostatečně identifikován, je nově poplatníkem daně ze staveb a jednotek.

Naopak v případě budovy pro rodinnou rekreaci, která je v katastru nemovitostí zapsaná jinak než budova pro rekreaci nebo rodinný dům, např. jako jiná stavba, ale v daňovém přiznání byla doteď uváděna jako budova pro rekreaci (J), proběhne změna sazby daně na ostatní zdanitelnou stavbu (P), ale daňové přiznání z důvodu této změny není třeba podávat.

Novinky se týkají také příslušenství k budovám pro rodinnou rekreaci. Obdobně jako u budov pro rodinnou rekreaci dochází ke změně sazby daně i u těchto doplňkových budov. Pokud je v katastru nemovitostí zapsána budova pro rekreaci a dále subjekt vlastní budovu tvořící příslušenství k této budově, ale v daňovém přiznání je uváděl jinak, například jako obytný dům (H) a příslušenství k obytnému domu (I), dojde ke změně sazby daně na budovu pro rodinnou rekreaci (J) a na budovu tvořící příslušenství k této budově (K). I v tomto případě není však třeba podávat daňové přiznání. Na webových stránkách jsou uvedeny podrobné odpovědi k více než dalším 20 otázkám a příkladům, kdy daňové přiznání podat či nepodat.

EU zavedla na dovážené suroviny a výrobky ze třetích zemí, jejichž výroba je spojena se zvýšenou emisí skleníkových plynů, mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích Tento mechanismu je známý pod pojmem CBAM – Carbon Border Adjustment Mechanism. Jeho zavedení je rozděleno do dvou fází.

V první, přechodné fázi, je dovozcům stanovena od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2025 oznamovací povinnost. Čtvrtletně podávají Evropské komisi zprávy o emisích obsažených v dováženém zboží. První zpráva za poslední čtvrtletí roku 2023 musí být předložena do 31. 1. 2024.

Za účelem předkládání čtvrtletních zpráv byl vytvořen CBAM Trader Portal. Přístup do portálu je umožněn pouze dovozcům nebo nepřímým celním zástupcům, kteří jsou zaregistrováni v systému jednotné správy uživatelů a digitálních podpisů v EU, aby bylo při jejich přihlášení zajištěno ověření totožnosti. Vzhledem k tomu, že registrace v tomto systému provádí Celní správa ČR, je nutné si o přístup zažádat prostřednictvím elektronického formuláře dostupného na webových stránkách Celní správy ČR v záložce Formuláře online.

Druhá fáze implementace představující plné fungování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích se dle MFČR uplatní od 1. 1.

2026. Kompetentním orgánem v ČR je Celní správa ČR společně s Ministerstvem životního prostředí. Celní správa bude mít na starosti udělování přístupu do rejstříku CBAM, který zřídila Evropská komise, přijímáním žádostí o povolení deklarantů CBAM a dohlížením nad plněním povinností při dovozu zboží. Ministerstvo životního prostředí pak bude provádět kontrolu prohlášení CBAM vzhledem ke vloženým emisím a počtu certifikátů, které mají být vyřazeny.

Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz, www.mpsv.cz

28

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Aktuálně

Aktuálně z ČR Prezident podepsal změny ve splácení hypoték a v podpoře penzijního spoření Klienti bank by měli bankám při předčasném splacení hypotéky zaplatit nejvýše čtvrt procenta z nesplacené jistiny za každý započatý rok zbývajícího období do konce fixace úrokové sazby. Celkově tato částka nebude smět překročit jedno procento. Počítá s tím vládní předloha, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Podepsaná předloha představuje soubor změn zákonů, které mají za cíl podpořit rozvoj finančního trhu i spoření na stáří.

Mění například státní podporu penzijního spoření tak, aby více motivovala ke spoření, a zavádí takzvaný dlouhodobý investiční produkt.

Ohledně předčasného splácení hypoték vláda původně navrhla, aby klienti platili dvě procenta z nesplacené jistiny. Sněmovna však tuto částku snížila a rozhodla, že nové pravidlo se použije až u nových hypotečních smluv anebo u existujících smluv při novém zafixování úrokové sazby. Předloha také rozšiřuje možnost splatit zbytek hypotéky bez sankce i na rozvod a následné vypořádání společného jmění manželů. Zachovává nicméně dosavadní právo každý rok splatit 25 procent původní jistiny úvěru zdarma za jakýchkoliv podmínek.

V případě změn státní podpory penzijního spoření zvyšuje předloha práh pro čerpání státního příspěvku. Pro nové smlouvy se minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, prodlouží z pěti na deset let. Spodní hranice pro získání státní podpory penzijního připojištění se u existujících smluv zvýší ze 300 korun na 500 korun měsíčně. Horní hranice příspěvku účastníka, nad níž už se příspěvek státu nebude zvyšovat, se posune z 1000 na 1700 korun měsíčně. Státní příspěvek bude lineární a bude představovat 20 procent příspěvku účastníka. Státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření už nebudou dostávat spořící důchodci.

Sněmovna vložila do zákona také takzvané pojištění dlouhodobé péče. Odpovídající pojistnou událostí má být závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiného člověka při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pojistné bude moci odečíst od základu daně z příjmů až do částky 48 000 korun ročně. Nový institut má zajistit více zdrojů peněz pro lidi, kteří potřebují kvůli svému stavu dlouhodobou péči.

Novou daňově zvýhodněnou formou spoření na stáří bude dlouhodobý investiční produkt. Má podpořit spoření na stáří. V tomto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty ke krytí úrokového nebo měnového rizika. Podmínkou pro zvýhodnění bude to, že peníze bude možné čerpat nejdříve po deseti letech a klientovi bude nejméně 60 let. Poslanci ale zúžili možnost investovat v tomto produktu pouze do investičních nástrojů s vyšší mírou bezpečnosti, jako jsou cenné papíry obchodované na burzách nebo třeba do státních dluhopisů zemí EU. Změny týkající se spoření na stáří vstoupily v účinnost k 1. lednu 2024. Změny týkající se předčasného splacení hypotéky mají začít platit až prvním dnem devátého měsíce po vyhlášení. moje.kdpcr.cz

29

Aktuálně

Soudní exekutoři jsou připraveni na elektronickou výměnu dat se zaměstnavateli Počínaje 1. lednem se do exekučního řízení zavádí pro tzv. kvalifikované plátce mzdy (tj. zaměstnavatele povinného) povinnost poskytovat soudním exekutorům součinnost v elektronické podobě. Kvalifikovaným plátcem mzdy se rozumí takový zaměstnavatel, jehož úhrn obratu za poslední účetní období předcházející žádosti soudního exekutora o součinnost dosáhl alespoň částky 100 milionů korun nebo který zaměstnává alespoň 50 zaměstnanců v pracovním poměru.

Změna ve způsobu poskytování součinnosti významně přispěje k urychlení a zefektivnění exekučního řízení pro všechny zúčastněné subjekty, neboť v mnoha ohledech bude možné procesy automatizovat. Dle velikosti zaměstnavatele a jeho schopnosti přizpůsobit či nastavit svůj informační systém se může jednat o úsporu v řádu desítek až stovek pracovních hodin měsíčně. „Výměna dat bude probíhat na základě elektronického datového souboru, na jehož přípravě se významným způsobem podílela Exekutorská komora ČR a který lze automaticky zpracovat a poskytnout tak součinnost soudnímu exekutorovi prakticky okamžitě a bez zbytečných personálních a časových nákladů na straně zaměstnavatelů,” vysvětluje Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR. Konkrétní podobu a formát datového souboru určí novela vyhlášky č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, která se aktuálně nachází v připomínkovém řízení. V současnosti tato komunikace probíhá tak, že exekutor pošle data písemně například do datové schránky, na to mu zaměstnavatel opět písemně odpoví, nově se bude jednat o automatizovanou elektronickou výměnu. Soudní exekutoři jsou na uvedenou elektronickou výměnu dat se zaměstnavateli podle vyjádření své Komory připraveni.

Za účelem zajistit co největší možnou informovanost o této změně zřídila Exekutorská komora ČR speciální webovou stránku obsahující podrobné informace i datový soubor, na jehož základě bude výměna dat probíhat.

Poplatky za svoz odpadu by měli podle ministra Hladíka platit spotřebitelé, ne obce Poplatky za svoz komunálního odpadu je třeba převést na konkrétní spotřebitele, nikoliv ho nechat na rozpočtu obcí. Současný poplatek za svoz totiž neodpovídá nákladům, které na ně samotná obec vynaloží. K zefektivnění systému recyklace by měly přispět zálohovací poplatky za PET lahve, plechovky a později také za textil, které jsou součástí projednávané novely zákona. V rozhovoru s Českou tiskovou kanceláří to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). O kolik by se ale snížil poplatek občana a obcí, kteří spotřebovávají těchto materiálů méně, zatím nejde určit, uvedl. „Jedná se o změnu celkového uvažování. Platit by měl ten, kdo daný materiál nakupuje, ne ten, kdo ho spotřebovává méně.

Důležité ale dále je, aby se tento materiál dal efektivně separoval, například i za pomoci moderních technologií. Čím více materiálu poputuje jiným tokem než přes směsný odpad, tím méně by obec a obyvatel měli zaplatit,“ řekl Hladík. Spočítat, o kolik

30

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

méně by obyvatelé při efektivnějším sběru a recyklaci zaplatili, ale zatím podle něj nelze. Více než polovina všech odpadů totiž končí v černých popelnicích, a proto Ministerstvo životního prostředí (MŽP) podle Hladíka dlouhodobě prosazuje efektivnější sběr a recyklaci.

Lepších výsledků ale bude možno dosáhnout až za mnoho let, uvedl ministr. Dnešní náklad na svoz a likvidaci odpadu je podle něj zhruba 1400 korun ročně, průměrný roční poplatek je přitom zhruba 700 korun na obyvatele. Druhou polovinu nákladu tak hradí obce z vlastního rozpočtu.

GFŘ nepostupovalo hospodárně při správě DPH zaměřené na nadměrné odpočty DPH Generální finanční ředitelství (GFŘ) nezajistilo, aby správci daně postupovali při správě DPH se zaměřením na nadměrné odpočty v souladu se zákonem a s nálezem Ústavního soudu (ÚS). Úřady tak neoprávněně zadržovaly 15 milionů korun, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). GFŘ podle kontrolorů nepostupovalo „nejhospodárnějším způsobem“. GFŘ se hájí tím, že donedávna platná legislativa úřadům jiný postup neumožňovala.

Cílem kontroly bylo prověřit činnost Ministerstva financí, GFŘ a jednotlivých finančních úřadů týkající se nadměrných odpočtů, a to mezi lety 2019 a 2022. NKÚ prověřoval 80 případů. „Kontroloři NKÚ zjistili, že úřady téměř dva roky nerespektovaly nález Ústavního soudu a i po jeho vydání dlouhodobě zadržovaly některým podnikatelům celé částky uplatňovaných nadměrných odpočtů DPH, přestože prověřovaly pouze jejich část,“ uvedli ve zprávě, kterou má Česká tisková kancelář k dispozici. „V důsledku toho GFŘ vynaložilo 909 000 korun na výplatu úroků a nákladů soudního řízení,“ informoval NKÚ. „Jiný postup v podobě částečného vracení neprověřovaných nadměrných odpočtů tehdejší podoba daňového řádu neumožňovala,“ reagoval na výsledek kontroly mluvčí GFŘ Tomáš Weiss. „Novela daňového řádu s účinností k 1. lednu 2021 přinesla definitivní řešení této problematiky v podobě zavedení nového institutu zálohy na daňový odpočet, který byl okamžitě aplikován v praxi finančních úřadů, a to včetně již probíhajících řízeních,“ řekl České tiskové kanceláři.

Průměrné roční inkaso DPH před uplatněním nadměrných odpočtů DPH dosáhlo v kontrolovaných letech 817,8 miliardy korun. Průměrné roční uplatněné nadměrné odpočty pak dosahovaly téměř 358 miliard korun. Celkový stav zadržovaných nadměrných odpočtů DPH ke konci jednotlivých let 2019 až 2022 činil v průměru jednu miliardu korun.

Zdroj: Česká tisková kancelář, Exekutorská komora ČR

Sledujte Komoru daňových poradců ČR na sociální síti Linkedin

moje.kdpcr.cz

31

Majetkové daně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Daň z nemovitých věcí aneb jak správně stanovit daň u rozestavěných, nezkolaudovaných či jen částečně zkolaudovaných zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek Jak už sám název tohoto příspěvku napovídá, rád bych jeho čtenáře blíže seznámil s problematikou zdanění staveb a jednotek z hlediska daně z nemovitých věcí, zejména s ohledem na jejich stadium rozestavěnosti, resp. neuživatelného stavu.

V praxi se totiž velmi často setkávám se situacemi a případy, které daňoví poplatníci či dokonce daňoví poradci nezřídka nesprávně posuzují, a to s následky chybného vyměření konečné výše daně z nemovitých věcí a dále se všemi důsledky v podobě vyměření souvisejících sankcí jako penále či úroků z prodlení ze strany správce daně.

Petr Koubovský Daňový poradce, č. o. 3891, Associate Partner při Rödl & Partner Tax, k.s., vedoucí sekce majetkových daní při KDP ČR

32

Při svém posouzení jsem primárně vycházel z těchto níže uvedených právních předpisů: zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoDzNV“) zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“) zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytu (dále jen „ZoVB“) zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „SZ“) zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KZ“) moje.kdpcr.cz

Majetkové daně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“) zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“) Daň ze zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek byla upravena v rámci první části ZoDzNV, konkrétně je předmětná úprava definována v úvodních obecných ustanoveních a dále pak podrobněji od § 8 ZoDzNV.

1.1. Vymezení předmětu daně Vymezení předmětu daně ze staveb a jednotek úzce souvisí s NOZem a dále také s KZ. Předmětem daně ze staveb a jednotek jsou budovy vymezené úpravou katastrálního zákona a dále inženýrské stavby vymezené v příloze samotného ZoDzNV. Na rozdíl od dřívější právní úpravy již stavby bez svislé nosné konstrukce, které zpevňují plochu pozemků, jsou při splnění určitých charakteristik pouze předmětem daně z pozemků.

Předmětem daně ze zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek je, nachází-li se na území České republiky:

Pro účely daně z nemovitých věcí se pojmem jednotka rozumí jednotka vymezená dle ZoVB2 anebo taktéž jednotka vymezená v § 1158 NOZ. Na základě příslušných ustanovení ZoDzNV je určen předmět zdanitelných jednotek tzv. negativním vymezením, kde je definováno, že zdanitelná stavba, v níž jsou zdanitelné jednotky, nejsou zdaněny nikoli jako celá stavba, nýbrž právě a jen v podobě jednotlivých zdanitelných jednotek. Jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné.

Obdobné platí také pro nebytový prostor a soubor bytů nebo nebytových prostorů. Společné části jednotek jsou části, které slouží všem vlastníkům jednotek v domě. Součástí jednotky je i pozemek, na němž byl dům zřízen, a dále může být součástí jednotky také pozemek funkčně související s provozem a správou domu a s užíváním jednotek, na němž jsou zejména zpevněné plochy, předzahrádky, parkovací plochy, dvory nebo na němž jsou umístěny drobné stavby, zejména čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna a další stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy domu.

Schematicky lze předmět daně zobrazit například takovýmto způsobem:

a) zdanitelná stavba, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí dokončená nebo užívaná 1. budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle KZ1, 2. inženýrská stavba uvedená v příloze tohoto zákona

Zdanitelná stavba

b) zdanitelná jednotka, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí jednotka dokončená nebo užívaná

Zdanitelná jednotka

Katastrální zákon rozumí budovou „nadzemní stavbu spojenou se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí“.

Příklad – samoobslužná myčka Katastr nemovitostí eviduje jako jinou stavbu bez č.p. stavbu montované samoobslužné myčky. Tato je tvořena typicky z ocelové konstrukce, přičemž boční stěny oddělující jednotlivé mycí boxy jsou tvořeny sendvičovými panely. Stejně tak i střešní krytina je kovová. Celá konstrukce je připevněna ke zpevněné ploše pozemku šroubenými kotvami.

Předmětem daně je dokončená nebo užívaná stavba budovy dle definice KZ. Tato předmětná stavba nejenže postrádá uzavření obvodovými stěnami, ale ani není spojena se zemí pevným základem, nesplňuje tudíž zákonnou definici budovy. Jedná se pouze o stavbu s charakterem přístřešku, která není předmětem daně ze zdanitelných staveb.

moje.kdpcr.cz

budova podle katastrálního zákona

dokončená nebo užívaná

inženýrská stavba uvedená v příloze k ZDNV

dokončená nebo užívaná

jednotka

Zdanitelnou stavbou jsou kromě budov také inženýrské stavby uvedené v příloze k ZoDzNV: - & "1y""

Takováto budova je pak předmětem daně bez ohledu na to, zda je nebo není evidována v katastru nemovitostí.

dokončená nebo užívaná

"1y""

. ĩ

885695

+gl ĩ Ÿ ĩ? ť ťf ĩ gl ť E ťf ĩ lŸ

+gl ĩ Ÿ ĩ ť ť ťf ĩ gl

864595

+gl ? lŸ ? gl M Ÿ Ŧ ĩ ŧ ĩ ť glŦE E

+gl ť gl M Ÿ Ŧ ĩ ŧ ĩ ť glŦE E

864895

+gl ŧ ť ĩŧĩ E

8648;5

- ĩ ť Ej M ť Ÿ E

- ĩ E

864695

+gl ? lŸ ? gl M Ÿ Ŧ ĩ ŧ ŧ Qŧ ù

+gl ť gl M Ÿ Ŧ ĩ ŧ ŧ Qŧ

ù

8646;5

) ù M ĩ ŧ ŧ Qŧ

864955

. ť Ŧ E ĩ ť gl M ù E B g ŦE C

ù + M ŧ

864995

+gl ? lŸ ? gl M Ÿ Ŧ ĩ Ê ť ĩ ù

+gl ť gl M Ÿ Ŧ ĩ ť ĩ ù

8649;5

) ù M ĩ ť ĩ ù

Příloha je taxativním výčtem zdanitelných inženýrských staveb specifikovaných kódem CZ-CC a textem CZ-CC. Při zařazení lze využít informace zveřejněné na internetové stránce Českého statistického úřadu. V případě, že je v příloze ZoDzNV před číselným kódem Klasifikace stavebních děl CZ-CC uvedeno „ex“, vztahuje 1 § 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí („KZ“).

2 Zrušen k 1. 1. 2014.

33

Majetkové daně

se příloha na inženýrské stavby označené současně číselným kódem CZ-CC a výslovným popisem k tomuto kódu.

1.2. Vymezení dalších právních pojmů Není pochyb, že pro správné vymezení předmětu daně z nemovitých věcí je zásadní korektní naplnění všech podmínek stanovených úpravou nejen v ZoDzNV, ale především v KZ. Správná identifikace a posouzení těchto jednotlivých parametrů výše uvedené definice „budovy“ jakožto zdanitelné stavby má nesmírný význam pro následné stanovení výše daňové povinnosti. Pojďme si tedy jednotlivé části této právní definice podrobněji rozebrat a podívat se blíže na jejich možné i třeba chybné dopady v praxi.

Definice „budovy“ dle KZ přináší tyto možné otázky a níže uvedené pojmy: i) nadzemní stavbu ii) spojenost se zemí pevným základem iii) prostorovou soustředěnost iv) navenek uzavřenost obvodovými stěnami v) a střešní konstrukci ad i) Dle mého názoru asi nebude větších pochybností o tom, co zde má zákonodárce na své mysli. Z předmětu daně jsou tedy vyloučeny, tj. předmětem daně rozhodně nejsou, stavby podzemní, jako např. sklepy, stavba metra, vinné sklípky apod. ad ii) NOZ ani jiný obecně platný právní předpis bohužel pevné spojení se zemí nevymezuje. V praxi se tedy vychází z celkem velmi bohaté a rozsáhlé judikatury týkající se převážně nadzemních staveb. Níže tedy shrnující výběr těch dle mého názoru nejvýznamnějších: 9 Co 629/64 ze dne 17. 11. 1964 – „Je tedy nemovitostí i rekreační chata, jestliže je spojena se zemí pevnými, např. zděnými, betonovými nebo jinak do země pevně zapuštěnými základy. V daném případě je chata spojena se zemí zděnou podezdívkou a jde tudíž o nemovitost.“ 31 Ca 45/98-24, 46-98/20, 47/98-20, 48/98-26 ze dne 5. 3. 1999 – „Podmínka spojení stavby pevným základem se zemí není splněna v případech, kdy jsou plochy zpevněny např. položením betonových panelů do pískového podloží nebo štěrkovým (makadamovým) povrchem. Předmětná stavba vykazuje pevné spojení se zemí, které je realizováno určitou konstrukční vrstvou, jež je následně zpevněna asfaltovým povrchem. To je rozhodujícím prvkem, z něhož jednoznačně vyplývá nerozebíratelnost a tím i neměnnost plochy. Stavba proto nese znaky nemovitosti.“ I. ÚS 483/01 ze dne 6. 5. 2003 – „Jde-li o stavbu spojenou se zemí pevným základem či nikoliv, je třeba vždy posoudit podle okolností konkrétního případu. Přitom ‚spojení se zemí pevným základem‘ je možno stručně charakterizovat tak, že věc nesmí být oddělitelná od země, aniž by došlo k porušení věci. Pevné spojení věci se zemí musí být zároveň takové, aby bylo schopno odolat zejména účinkům přírodních vlivů dané lokality na věc a účinkům vlastního působení věci. Z hlediska stavebního je pevný základ základovou prostorovou konstrukcí geometricky a fyzikálně jednoznačně vymezenou

34

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

a definovanou, a to pro konkrétní stavební objekt, v konkrétní lokalitě a v konkrétních vnitřních a vnějších podmínkách. Je zřejmé, že posouzení existence pevného základu konkrétní stavby je otázkou odbornou, k níž soud zpravidla nemá dostatek odborných znalostí, a proto je třeba v rámci dokazování provést důkaz znaleckým posudkem či odborným vyjádřením.“ I. ÚS 531/05 ze dne 6. 2. 2007 – „Podle rozhodnutí finančního ředitelství je základní vymezení pojmu stavby jako předmětu daně (§ 7 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí) v návaznosti na § 119 odst. 2 občanského zákoníku dáno splněním základní podmínky vymezení nemovitosti, kterou je pevné spojení stavby se zemí pevným základem. Tato podmínka není splněna např. volným položením betonových panelů do pískového podloží nebo jen zpevněním plochy pouze štěrkovým povrchem. Jsou-li tyto plochy následně upraveny např. betonovým potěrem nebo asfaltovou obrusnou vrstvou, jedná se již o zpevněné plochy, které jsou předmětem daně ze staveb ve smyslu § 7 zákona o dani z nemovitosti. Stavba jako nemovitost tedy musí splňovat znaky přirozeného pojmu věci s tím rozdílem, že nemusí být oddělena od pozemku, na kterém je postavena. V prvé řadě se musí jednat o vymezitelný kus vnějšího světa. Z tohoto důvodu se o stavbu jako nemovitost nemůže jednat v případě výsledku stavebních prací, který není vymezitelný vzhledem k pozemku, na kterém stojí (např. nejde o nemovitou stavbu v případě hráze rybníka, pokud nelze určit, kde končí pozemek a začíná samotná hráz; srv. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1221/2001).“ 5 Afs 24/2008-63 ze dne 25. 9. 2008 – „Rozhodující pro určení, zda se u plošné stavby (ve stavebněprávním smyslu), jako jsou betonové či asfaltové plochy, jedná rovněž z hlediska občanskoprávního o stavbu spojenou se zemí pevným základem (§ 119 odst. 2 občanského zákoníku) podléhající dani ze staveb dle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, či naopak o součást pozemku, na němž se taková stavba nachází, nemůže být pouze hledisko, zda lze danou stavební konstrukci oddělit od země, ale také, zda je naplněna první podmínka § 120 odst. 1 občanského zákoníku, tedy zda jde o součást pozemku, která k pozemku (jakožto k věci hlavní) podle jeho povahy náleží, či nikoliv.“ Dle mého názoru lze tedy shrnout „spojení se zemí pevným základem“ následovně: pevný základ vytvářející základovou prostorovou konstrukci, geometricky a fyzikálně jednoznačně vymezenou a definovanou pro konkrétní případ, konstrukční vrstva představovaná zděnými, betonovými nebo jinak do země pevně zapuštěnými základy; typicky podezdívka, budova, hala, jiné stavby jako zemní sklep, oplocení, věc nesmí být oddělitelná od země, aniž by došlo k porušení věci.

Naopak absence „spojení se zemí pevným základem“ je charakterizována: nesplněním atributů 1. a 3. výše, volným ložením stavby do pískového či štěrkového podloží bez zpevnění horní plochy, funkční nenáležitostí k pozemku, tj. předmětná stavba neslouží danému pozemku. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

ad iii) Asi netřeba blíže komentovat. ad iv) Zde je asi namístě vzít selský rozum do hrsti společně se základy matematiky. „Převážně“ lze dle mého názoru definovat jakože z více než 50 %. V tomto ohledu tedy přístřešek (např. na kola) se zadní stěnou, ale jinak otevřený bez postranních obvodových stěn tento parametr definice splňovat nebude. Ostatně stejně jako výše uvedený příklad stavby myčky. ad v) Asi netřeba blíže komentovat.

Vymezení předmětu daně, jak bylo taktéž ostatně uvedeno výše, přináší ještě tyto další podmínky – pojmy: i) dokončení stavby ii) užívání stavby Stavba nebo jednotka, myšleno zdanitelná, je předmětem daně, když je dokončená (nemusí být užívaná) nebo naopak je užívaná (nemusí být dokončená např. ve smyslu stavebněprávních předpisů). Jestliže není splněná alespoň jedna ze všech výše uvedených podmínek, předmětem daně je pouze pozemek, který se bude po dobu výstavby zdaňovat dle ustanovení § 1a odst. 1, písm. k) a dále odst. 2 ZoDzNV jako tzv. „stavební pozemek“.

Pojem „dokončení“ stavby je nutné vnímat ve smyslu stavebně právních předpisů. Zpravidla se bude jednat o stavbu, na níž byl v rámci stavebního řízení vydán kolaudační souhlas. Po provedení kontrolní prohlídky je stavební úřad do 15 dnů povinen rozhodnout, jestli udělí kolaudační souhlas, přičemž pokud je tento udělen, stavba se může začít užívat k účelu, ke kterému byla zkolaudována.

Kolaudační souhlas není správním rozhodnutím a je vydáván pouze stavbám, které při kontrolní prohlídce splňují předepsané požadavky. V opačném případě může stavební úřad nejdříve nařídit zkušební provoz a je povinen zahájit kolaudační řízení, včetně stanovení lhůty, ve které je stavebník povinen zjednat nápravu nedostatků zjištěných při kontrolní prohlídce. Ukončení správního řízení o kolaudaci stavby je dáno vydáním kolaudačního souhlasu jakožto správního rozhodnutí, které mimo jiné obsahuje zejména podmínky užívání stavby a dále, k jakému účelu je stavba zkolaudována.

Podle § 123 SZ lze na žádost stavebníka povolit předčasný provoz stavby. Tento se povoluje v momentě, kdy je již užívání stavby bezpečné. Zpravidla se vydává do určitého data, které nesmí být pozdější nežli datum předpokládaného ukončení stavby, které je zřejmé ze stavebního povolení. Ukončení předčasného provozu je dáno povinností stavebníka zažádat stavební úřad o kolaudační souhlas podle § 122 SZ. „Užívání“ již v rámci významu slova samotného vyjadřuje jakoukoliv formu užívání předmětné stavby či jednotky, a to i dokonce v rozporu s právními předpisy. Příkladem budiž například užívání ještě reálně fyzicky nedokončené stavby anebo např. tzv. černé stavby.

V kontextu s výše uvedeným bych rád upozornil též na specifika stavebního řízení se zásadními dopady do správného stanovení výše daně z nemovitých věcí. Jestliže například stavební úřad svolí v rámci svého rozhodnutí o stavebním povolení k provedení přístavby či jiných stavebních úprav (např. z důvodu změn účelu využití), jedná se o změny již dokončené stavby. Případná skutečnost, že vlastník po dobu těchto stavebních činností předmětnou moje.kdpcr.cz

Majetkové daně

stavbu neužívá, nemá dopad na fakt, že tato je i nadále předmětem daně ze staveb.

Dalším zajímavým případem, se kterým se lze v praxi celkem často setkat, je případ staveb s větší či menší mírou destrukce stavebních konstrukcí. V tomto ohledu je třeba mít na paměti opět naplnění definice budovy KZ a dále i podmínek užívání a dokončenosti dle ZoDzNV. Předmětem daně ze staveb či jednotek přestane být zdanitelná stavba až na základě nabytí právní moci rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby. V opačném případě a při destrukci, kdy je stále zřejmá existence 1. nadzemního podlaží, se považuje předmětná stavba za nadále dokončenou. V takovýchto případech je však nutné individuální posouzení míry poškození, zejména s ohledem na naplnění definičních znaků existence budovy dle úpravy v KZ. Z hlediska následné aplikace správné sazby daně je nutné tak korektně posoudit budovu ve smyslu jejího užití. Budovou bytového domu se rozumí budova vedená v katastru nemovitostí se způsobem využití stavby bytový dům a také budova se způsobem využití stavby jako objekt k bydlení, pokud jsou v této budově čtyři a více bytů. Budova vedená v katastru nemovitostí se způsobem využití stavby objekt k bydlení, ve které jsou tři a méně bytů, je pro účely daně z nemovitých věcí považována za budovu s charakterem rodinného domu.

1.3. Vymezení základu daně Základem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné stavby je výměra zastavěné plochy v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období.3 Zastavěnou plochou se pak pro účely daně z nemovitých věcí rozumí zastavěná plocha stavby podle stavebního zákona odpovídající nadzemní části zdanitelné stavby.

V případě zdanitelných jednotek je pak dle ustanovení § 10 odst. 3 ZoDzNV základem daně upravená podlahová plocha, kterou je výměra podlahové plochy zdanitelné jednotky v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená: a) koeficientem 1,22, je-li 1. tato zdanitelná jednotka v budově bytového domu a 2. její součástí podíl na pozemku nebo je-li její vlastník spoluvlastníkem jiného pozemku ve spoluvlastnictví vlastníků takových zdanitelných jednotek užívaného společně s těmito jednotkami, nebo b) koeficientem 1,20 v ostatních případech.

A teď trochu stavebnětechnické terminologie a následně raději ještě obrázkového znázornění, abychom si vše dokázali lépe představit.4 Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny.

Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých

3 § 10 odst. 1 ZoDzNV. 4 https://mmr.gov.cz/getmedia/28956df4-4044-4ca4-8555a0c1fd1bb5ab/zastavena-plocha.pdf

35

Majetkové daně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

(bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

stavěné plochy se zvyšují o 1,40 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje 1/3 zastavěné plochy.

Plochy balkónů se nezapočítávají. Plocha arkýře se započítává.

Zastavěná plocha je vymezena pravoúhlým průmětem vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních podlaží a pravoúhlým průmětem zastřešené části stavby bez obvodových konstrukcí.

Podlahovou plochou se pak nově rozumí podlahová plocha:5 i) evidovaná v katastru nemovitostí, bez ohledu na to, zda odpovídá reálnému stavu ii) uvedená v prohlášení vlastníka, bez ohledu na to, zda odpovídá reálnému stavu, pokud podlahová plocha není v katastru nemovitostí u zdanitelné jednotky evidována iii) odpovídající reálnému stavu zdanitelné jednotky, pokud není v katastru nemovitostí ani v prohlášení vlastníka evidována.

Pro správné stanovení daně je neméně důležité i určení počtu nadzemních podlaží, neboť tento fakt má za následek zvýšení sazby daně. Za zastavěnou plochu nadzemního podlaží se považuje zastavěná plocha nadzemním podlažím ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí tohoto podlaží do vodorovné roviny, přičemž 1. nadzemním podlažím se rozumí takové podlaží, které je takto vymezeno dle projektové dokumentace, nebo není-li vymezeno, pak každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem terénu. Základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy se u staveb H, I, J, K, L, P zvyšuje o 1,40 Kč6 (dříve do konce roku 2023 jen o 0,75 Kč) za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje 2/3 zastavěné plochy. U staveb typu M, N, O se základní sazba daně za 1 m2 za5 § 10 odst. 4 ZoDzNV. 6 §11 odst. 2 ZoDzNV.

36

2. Zdanění dokončených/ zkolaudovaných staveb či jednotek nezaevidovaných v katastru nemovitostí Zákonnou podmínku při stanovení zdanitelné stavby či jednotky není její evidence v katastru nemovitostí.

Pokud předmětná stavba budovy odpovídá a splňuje parametry definice dle KZ a dále ZoDzNV, stává se předmětem daně ze zdanitelných staveb bez ohledu na neevidenci v katastru nemovitostí k 1. 1. 202x.

3. Zdanění nezkolaudovaných staveb či jednotek Vydání kolaudačního souhlasu představuje ve smyslu stavebněprávních předpisů prvek, resp. oficiální potvrzení dokončenosti předmětné stavby. Tímto rozhodnutím však dle mého názoru mohou být i jiná rozhodnutí stavebních úřadů, jako např. rozhodnutí o předčasném užití apod.

S ohledem na definici uvedenou v ustanovení § 7 odst. 1, písm. a) ZoDzNV jsou však dle vymezení předmětu daně i stavby, které jsou užívané (viz „nebo užívané“). Pokud by tedy vlastník či kdokoliv jiný ještě nezkolaudovanou stavbu či jednotku přesto užíval, stává se tato nemovitost předmětem daně z nemovitých věcí. V praxi se tímto přístupem cílí především na užívání například tzv. černých staveb.

4. Zdanění částečně zkolaudovaných staveb či jednotek Jak bylo již v úvodní části výše uvedeno, od zdaňovacího období roku 2016 je předmětem daně ze staveb a jednotek stavba či jednotka, a to dokončená či užívaná, a to dokonce i pouze její část. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Změna právní úpravy v tomto ohledu byla vynucena praxí. V některých případech je totiž možné vydat kolaudační souhlas třeba i jen na část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, a to takové, která je schopna samostatného užívání. Pokud je tedy vydán kolaudační souhlas například pouze na část stavby či nebytový prostor, který je součástí jednotky, je tato pak samostatným předmětem daně ze staveb a jednotek, zbývající část stavby a jednotky pak nikoliv. Výše uvedené závěry vyplývají z ustanovení § 7 odst. 4 ZoDzNV a dále také bližších informací uvedených na internetových stránkách Finanční správy České republiky.7 Je tedy zřejmé, že i na část budovy či jednotky, která je samostatným předmětem daně, se aplikují obdobná pravidla a principy jako při zdanění celé stavby nebo jednotky.

U jednopodlažní budovy je tedy základem daně ze staveb a jednotek součet zastavěných ploch všech dílčích částí stavby, které jsou předmětem daně.

V případě vícepodlažní budovy je nutné nejdříve stanovit dílčí zastavěné plochy částí stavby v jednotlivých podlažích s tím, že základem daně je pak průmět zastavěných ploch těchto jednotlivých částí všech podlaží do vodorovné roviny.

Počet nadzemních podlaží se stanoví porovnáním součtu dílčích zastavěných ploch částí stavby v jednotlivých podlažích s výjimkou 1. nadzemního podlaží s velikostí plochy stanovené jako základ daně.

Příklad – částečná kolaudace stavby administrativní budovy Stavební úřad na žádost stavebníka a vlastníka v jedné osobě vydal kolaudační souhlas k užívání části nebytového prostoru ve druhém nadzemním podlaží 4podlažní stavby administrativní budovy. Půdorys celé budovy činí 200 m2. Kolaudační souhlas se týká nebytového prostoru ve 2. nadzemním podlaží o celkové výměře 125 m2. Přístup do těchto prostor je zajištěn vstupem z 1. nadzemního podlaží, tedy přízemí, kde je již vlastníkem užíván další nebytový prostor o výměře 150 m2. Další části stavby nejsou prozatím užívány ani o jejich užívání stavební úřad prozatím nerozhodl.

Předmětem daně je dokončená nebo užívaná, byť i jen část stavby budovy dle definice KZ.

Majetkové daně

ním podlažím je pak v daném případě právě 2. nadzemní podlaží se zkolaudovanými nebytovými prostory o výměře 125 m2, neboť zastavěná plocha tohoto nadzemního podlaží přesahuje 1/3 zastavěné plochy (zde reálně prozatím 150 m2).

Ve výsledku tedy bude zdaněno jako F – stavební pozemek o výměře 50 m2 – z důvodu vydání kolaudačního souhlasu k užívání části stavby se část budovy v rozsahu zastavěné plochy 125 m2 stane předmětem daně ze staveb a jednotek a v této části zanikl stavební pozemek jako předmět daně z pozemků. A dále jako – O – zdanitelnou stavbu o výměře 150 m2 užívanou k ostatním druhům podnikání o výměře 150 m2 s 1 dalším nadzemním podlažím, protože část stavby o výměře zastavěné plochy o velikosti 125 m2 dalšího nadzemního podlaží přesahuje 1/3 zastavěné plochy přízemí (150 m2).

Příklad – částečná kolaudace stavby administrativní budovy – modifikace A Modifikace zadání, kdy by se výměry obou nadzemních podlaží vyměnily, tj. výměra 1. nadzemního podlaží (přízemí) by činila 125 m2 a 2. nadzemního podlaží pak 150 m2, by neměla na výše uvedené závěry zdanění žádné dopady.

Příklad – částečná kolaudace stavby administrativní budovy – modifikace B Pokud by v průběhu roku 2023 byl vydán kolaudační souhlas k užívání části stavby, na základě kterého došlo ke zkolaudování nebytových prostor, které se nacházejí ve třetím nadzemním podlaží o zastavěné ploše 200 m2 a čtvrtém nadzemním podlaží o zastavěné ploše 25 m2. I v těchto prostorách poplatník provozuje ostatní podnikání.

Za těchto okolností již nebude zdaněna jako F – stavební pozemek – žádná část plochy pozemku, neboť byl vydán kolaudační souhlas k užívání části stavby v rozsahu zastavěné plochy 200 m2 a tato se celá stane předmětem daně ze staveb a jednotek.

Jako – O – zdanitelná stavba bude posouzena zastavěná plocha o výměře 200 m2 užívaná k ostatním druhům podnikání se 2 dalšími nadzemními podlažími, a to 2. a 3. dalším nadzemním podlažím, neboť u těchto částí stavby o výměře zastavěné plochy o velikosti 125 m2, resp. 200 m2 dalšího nadzemního podlaží přesahuje 1/3 zastavěné plochy přízemí (200 m2). Čtvrté nadzemní tuto podmínku nesplňuje, a proto se ve výpočtu daně z nemovitých věcí nezohlední.

Další příklady je možné dohledat na webu Fnanční správy.8

Od následujícího zdaňovacího období je tedy předmětem i část zdanitelné stavby administrativní budovy o zastavěné ploše 125 m2 se sazbou daně příslušící ostatním druhům podnikání „O“. Zastavěnou plochou je plocha, která je ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodové konstrukce 2. nadzemního podlaží do vodorovné roviny. Dalším nadzem-

moje.kdpcr.cz

7 https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-placeni-dani/2016_ DNE-Informace_ustanoveni_7_odst_4-ZDNV.pdf 8 https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-placeni-dani/2016_ DNE-Informace_ustanoveni_7_odst_4-ZDNV.pdf

37

Majetkové daně

5. Osvobození od daně částečně zkolaudovaných staveb či jednotek Výše uvedené příklady prozatím reflektovaly pouze otázku rozestavěnosti, užívání a počtu dalších nadzemních podlaží staveb a principu a pravidel jejich zdanění. Pojďme dále zaměřit naši pozornost na případy možné aplikace osvobození od daně ze zdanitelných staveb či jednotek.

Odpověď může být a je ukryta v poměru výměry zastavěné, resp. podlahové plochy v nadzemních částech zdanitelné stavby, konkrétně plochy osvobozené / plochy celkové, přičemž poměr podlahových ploch x daňová sazba = nárok na osvobození.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

,,, 2''Ë/ ± ~GDMH N GDQL ]H VWDYHE D MHGQRWHN

9êSRþWRYê OLVW N GDQL ]H VWDYHE D MHGQRWHN

301 3ĜHGPČW GDQČ ]H VWDYHE D MHGQRWHN =GDQLWHOQp VWDYE\ H – budova obytného domu , ± RVWDWQt EXGRYD WYRĜtFt SĜtVOXãHQVWYt N EXGRYČ RE\WQpKR GRPX J ± EXGRYD ]DSVDQi Y NDWDVWUX QHPRYLWRVWt VH ]SĤVREHP Y\XåLWt VWDYED SUR URGLQQRX UHNUHDFL EXGRYD URGLQQpKR GRPX XåtYDQi SUR URGLQQRX UHNUHDFL D REMHNW N E\GOHQt XåtYDQê SUR URGLQQRX UHNUHDFL UHNUHDþQt EXGRY\

/LVW þtVOR

1

3RþHW SĜtORK N OLVWX

0

=GDQLWHOQp MHGQRWN\ =GDQLWHOQi MHGQRWND MHMtå SĜHYDåXMtFt þiVW SRGODKRYp SORFK\ MH XåtYDQi R ± SUR E\GOHQt E\W

6 ± SUR SRGQLNiQt Y ]HPČGČOVNp SUYRYêUREČ OHVQtP D YRGQtP KRVSRGiĜVWYt T ± SUR SRGQLNiQt Y SUĤP\VOX VWDYHEQLFWYt GRSUDYČ HQHUJHWLFH QHER RVWDWQt ]HPČGČOVNp YêUREČ U – pro ostatní druhy podnikání V ± MDNR JDUiå = ± RVWDWQt ]GDQLWHOQi MHGQRWND 1HE\WRYê SURVWRU YH ]G MHGQRWFH XåtYDQê N SRGQLNiQt

. ± EXGRYD SOQtFt GRSOĖNRYRX IXQNFL N UHNUHDþQtP EXGRYiP / – EXGRYD ]DSVDQi Y NDWDVWUX QHPRYLWRVWt VH ]SĤVREHP Y\XåLWt JDUiå

P – ostatní zdanitelná stavba Zdanitelni VWDYED ]DĜD]HQi GR REFKRGQtKR PDMHWNX SRGQLNDWHOH QHER XåtYDQi M ± N SRGQLNiQt Y ]HPČGČOVNp SUYRYêUREČ OHVQtP D YRGQtP 302 Datum zápisu vkladu práva vlastnického nebo KRVSRGiĜVWYt GDWXP VSOQČQt SRGPtQHN SUR QDE\Wt YODVWQLFNpKR SUiYD 1 ± N SRGQLNiQt Y SUĤP\VOX VWDYHEQLFWYt GRSUDYČ HQHUJHWLFH N QHPRYLWp YČFL Y\GUDåHQp Y GUDåEČ Y\SOĖWH MHQ SRNXG E\O QHER RVWDWQt ]HPČGČOVNp YêUREČ SRGiQ QiYUK QD YNODG YODVWQLFNpKR SUiYD GR NDWDVWUX QHPRYLWRVWt O ± N RVWDWQtP GUXKĤP SRGQLNiQt D GR GDQpKR URNX QHE\O YNODG SURYHGHQ QHER GR

GHQ

PČVtF

URN

GDQpKR URNX QHSĜHãOR YODVWQLFNp SUiYR N QHPRYLWp YČFL Y GUDåEČ

303 Název obce

1i]HY NDWDVWUiOQtKR ~]HPt

.yG NDWDVWUiOQtKR ~]HPt

=GDQLWHOQp VWDYE\ QHER ]GDQLWHOQp MHGQRWN\ ± Y SĜtSDGČ QHGRVWDWHþQpKR SRþWX QiVOHGXMtFtFK SRORåHN SRXåLMWH SĜtORKX N OLVWX ± WLVNRSLV þtVOR SDUFHO\ QD Qtå VH QDFKi]t G W\S SDUFHO\ ĜDGD H SUiYQt I YêPČUD ]DVWDYČQp SORFK\ J SUiYQt GĤYRG\ K SRVOHGQt D þtVOR SRSLVQp E þtVOR F VWDYED zdanitelná QHER HYLGHQþQt MHGQRWN\ QD SDUFHOH stavba þtVOR nebo stavba, P SR]HPNRYi Y]WDK ]GDQLWHOQp VWDYE\ QHER QiURNX URN Y Qtå VH QDFKi]t ]GDQLWHOQi 6 VWDYHEQt 6W SRGODKRYi SORFKD ]GDQLWHOQp QD RVYRER]HQt RVYRER]HQt

MHGQRWND

MHGQRWN\ Y P2

=DVWDYČQi SORFKD ]GDQLWHOQêFK VWDYHE QHER SRGODKRYi SORFKD ]GDĖ MHGQRWHN celkem v m2 ± XYHćWH VRXþHW YêPČU D WR L ] SĜtORK N WRPXWR OLVWX

0 , 0 0

308 ÒþHO XåLWt ]GDQLWHOQp VWDYE\ QHER ]GDQLWHOQp MHGQRWN\ þL VRXKUQX ]GDQLWHOQêFK VWDYHE QHER ]GDĖ MHGQRWHN SRSLV ]PČQ GĤYRG\ N XSODWQČQt QiURNX QD RVYRER]HQt

Příklad – částečné osvobození administrativní budovy sloužící jako školské zařízení zastavěná plocha stavby 1000 m2 3 dalších nadzemních podlaží (přízemí a 3 pater) školské zařízení v rozsahu 2.000 m2 podlahové plochy (osvobozená podlahová plocha) Celková podlahová plocha = 4 * 1000 = 4000 m2.

Poměr podlahových ploch = 2000 / 4000 = 0,50

6. Dokdy podat daňové přiznání (tvrzení) aneb jaká je lhůta?

Standardní lhůta pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí je 31. leden daného kalendářního roku.9 Je-li ve lhůtě do 31. ledna zdaňovacího období podáno daňové přiznání alespoň jedním z poplatníků, kteří jsou spoluvlastníky, a to za jeho spoluvlastnický podíl na nemovité věci, má povinnost podat daňové přiznání každý spoluvlastník za svůj podíl na nemovité věci samostatně. Za těchto okolností přiznává a platí každý spoluvlastník daň ve výši svého podílu na celkové dani odpovídající jeho podílu na nemovité věci. Jestliže poplatník daně z nemovitých věcí v průběhu zdaňovacího období pozbyl vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu téhož správce daně, resp. tyto nemovité věci zanikly, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období (tedy nikoliv podáním nulového daňového přiznání, nýbrž jakoukoliv formou, v praxi je postačující prostý text v dopisu).10 Z výše uvedeného obecného pravidla existují v zásadě tyto dvě výjimky: První je případ, kdy do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí, nebylo rozhodnuto o jeho povolení. Zde je povinnost podat daňové

ý Ĝ

0ČUQi )LQDQþQt MHGQ ~ĜDG

Poplatník

9êSRþHW GDQČ ]H VWDYHE D MHGQRWHN

9êPČUD SRGODKRYp SORFK\ ]GDQLWHOQp MHGQRWN\ SRGOH RGVW ]iNRQD Y\SOĖWH SRX]H X ]GDQLWHOQêFK MHGQRWHN 5 Då =

310

.RH¿FLHQW SRGOH RGVW ]iNRQD Y\SOĖWH SRX]H X ]GDQLWHOQêFK MHGQRWHN 5 Då = > MHGQRWND Y E\WRYpP GRPČ V SR]HPNHP MHGQRWND Y MLQpP QHå E\WRYpP GRPČ@

311

=iNODG GDQČ ]H VWDYHE D MHGQRWHN ]DVWDYČQi SORFKD ]GDQLWHOQp VWDYE\ + Då 3 nebo XSUDYHQi SRGODKRYi SORFKD ]GDQLWHOQp MHGQRWN\ 5 Då = ]DRNURXKOt VH QD FHOp P QDKRUX >YêSRþHW XSUDYHQi SRGODKRYi SORFKD 5 Då = Ĝ [ Ĝ @

312

6D]ED GDQČ SRGOH RGVW ]iNRQD

m2

0

m2 .þ P2

313

3RþHW GDOãtFK QDG]HPQtFK SRGODåt Y\SOĖWH SRX]H X ]GDQLWHOQêFK VWDYHE + Då 3 >SĜtNODG SĜt]HPt QDG]HPQt SRGODåt ± XYHGHWH 0, SDWUR QDG]HPQt SRGODåt ± XYHGHWH 1 DWG @

314

=YêãHQt VD]E\ ]D GDOãt QDG]HPQt SRGODåt SRGOH RGVW ]iNRQD Y\SOĖWH SRX]H X ]GDĖ VWDYHE + Då 3 >YêSRþHW SRþHW GDOãtFK QDG]HPQtFK SRGODåt [ .þ@

315

.RH¿FLHQW SRGOH RGVW D ]iNRQD Y\SOĖWH SRX]H X ]GDQLWHOQêFK VWDYHE + Då 2 D ]G MHGQRWHN 5 Då =

316

9êVOHGQi VD]ED GDQČ ]DRNURXKOt VH QD GHVHWLQQi PtVWD >YêSRþHW + Då 2 Ĝ Ĝ [ Ĝ 3 Ĝ Ĝ 5 Då = Ĝ [ Ĝ @

317

'DĖ ]H VWDYHE D MHGQRWHN ]DRNURXKOt VH QD FHOp .þ QDKRUX >YêSRþHW Ĝ [ Ĝ @

318

3RGODK SORFKD QHE\W SURVWRUX N SRGQLNiQt QHER PtVWQRVWL N XE\WRYiQt Y EXGRYČ RE\W GRPX + XSUDYHQi SRGODKRYi SORFKD QHE\W SURVWRUX N SRGQLNiQt QHER PtVWQRVWL N XE\W YH ]G MHGQRWFH 5 9 =

m2

=YêãHQt GDQČ SRGOH D ]iNRQD ]DRNURXKOt VH QD FHOp .þ QDKRUX Y\SOĖWH SRX]H X ]GDĖ VWDYHE + D ]GDĖ MHG 5 9 = >YêSRþHW H Ĝ [ .þ 5 9 = Ĝ [ Ĝ ± VD]ED GDQČ SUR SRGQLNiQt [ NRHI @

.þ

320

3RPČU YêPČU\ SRGODKRYêFK SORFK SRGOH RGVW ]iNRQD ]DRNURXKOt VH QD GHVHWLQQi PtVWD >YêSRþHW RVYRER]HQi SRGODKRYi SORFKD FHONRYi SRGODKRYi SORFKD@

321

9êãH QiURNX QD RVYRER]HQt SRGOH ]iNRQD ]DRNURXKOt VH QD GHVHWLQQi PtVWD >YêSRþHW Ĝ [ Ĝ @

322

'DĖ ]H VWDYHE D MHGQRWHN SR SĜtSDGQpP ]YêãHQt SRGOH D ]iNRQD D SR XSODWQČQt QiURNX QD RVYRER]HQt ]DRNURXKOt VH QD FHOp .þ QDKRUX >YêSRþHW Ĝ Ĝ Ĝ SRNXG QHQt ]YêãHQt QHER RVYRER]HQt Ĝ @

.þ

0 , 0 0 .þ P 0

2

.þ

0 , 0 0

.þ

0

.þ

1 , 0

323

,QÀDþQt NRH¿FLHQW SRGOH I ]iNRQD

324

'DĖ ]H VWDYHE D MHGQRWHN SR Y\QiVREHQt LQÀDþQtP NRH¿FLHQWHP SRGOH I ]iNRQD ]DRNURXKOt VH QD FHOp .þ QDKRUX >YêSRþHW Ĝ [ Ĝ @

325

6SROXYODVWQLFNê SRGtO QD ]GDQLWHOQp VWDYEČ QHER ]G MHGQRWFH XYHćWH SRX]H SRNXG SĜL]QiYiWH GDĖ ]D VSROXYODVWQLFNê SRGtO QD ]GDQLWHOQp VWDYEČ QHER ]GDQLWHOQp MHGQRWFH

0

.þ

0

.þ

0

.þ

D þLWDWHO E MPHQRYDWHO

326

'DĖ ]H VWDYHE D MHGQRWHN ]DRNURXKOt VH QD FHOp .þ QDKRUX >YêSRþHW Ĝ [ Ĝ SRNXG QHQt SRGtO XYHGH VH KRGQRWD ] Ĝ @

327

0tVWQt NRH¿FLHQW SRGOH ]iNRQD >SRNXG QHQt PtVWQt NRH¿FLHQW REFt VWDQRYHQ XYHćWH KRGQRWX @

328

'DĖ ]H VWDYHE D MHGQRWHN SR Y\QiVREHQt PtVWQtP NRH¿FLHQWHP SRGOH ]iNRQD (zDRNURXKOt VH QD FHOp .þ QDKRUX >YêSRþHW Ĝ [ Ĝ @

2/3

3

přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí.

Druhým velmi specifickým případem je pak úmrtí poplatníka (vlastníka nemovité věci), kdy rovněž do 31. prosince roku, v němž původní poplatník zemřel, nebylo dědické řízení pravomocně ukončeno. I zde pak platí, že dědic je povinen za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení. Zde jen velmi důrazně upozorňuji, že při delším trvání dědického řízení povinnost k úhradě této daně nezaniká, tj. v praxi ji zpravidla hradí budoucí dědic pod identifikací nebožtíka.

9 § 13a ZoDzNV. 10 § 13a odst. 9 ZoDzNV.

38

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Aktuálně

Slovenský parlament schválil konsolidační balíček, stoupnou daně i odvody Slovenský parlament schválil návrh konsolidačního balíčku, od kterého si kabinet premiéra Roberta Fica slibuje vyšší příjmy státu, v příštím roce zhruba o 1,5 miliardy eur (36,8 miliardy korun). Opatření počítají hlavně se zvýšením některých daní a zdravotních odvodů, dále správních a soudních poplatků, s opětovným zavedení zvláštní bankovní daně a s oslabením druhého důchodového pilíře na úkor státního penzijního systému.

P

otřebu konsolidačního balíčku Ficův kabinet zdůvodnil vysokým deficitem veřejných financí a zadlužením země, které převzal po svém říjnovém nástupu do úřadu. Nynější slovenská vláda pak ovšem prosadila několik nových opatření, která výdaje státu dál zvýší: například vyplacení mimořádného příspěvku k důchodům přišlo na 438 milionů eur (10,7 miliardy korun). Opoziční poslanci konsolidační balíček kritizovali a při hlasování parlamentu ho podle očekávání nepodpořili.

Pokud schválený zákon podepíše prezidentka Zuzana Čaputová, zaměstnavatelům, živnostníkům a samoplátcům o jeden procentní bod stoupne sazba odvodů na povinné zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovny díky tomu v příštím roce podle odhadu Ministerstva financí získají dodatečných 399 milionů eur (9,8 miliardy korun). O podobnou částku porostou také příjmy státního sociálního systému, protože obyvatelé země si z povinných sociálních odvodů budou moci přesměrovat na soukromý penzijní účet v rámci druhého důchodového pilíře méně peněz než v současnosti.

Banky na Slovensku, kterým po zvýšení úrokových sazeb letos výrazně rostou zisky, budou podle schváleného zákona platit 30procentní zvláštní daň ze zisku. V příštím roce by z této daně měl stát získat 335,6 milionu eur (8,2 miliardy korun). Sazba zvláštního bankovního odvodu bude postupně klesat. Slovenská bankovní asociace uvedla, že banky na Slovensku budou s ohledem na zvláštní zdanění patřit mezi nejvíce daňově zatížené v Evropě.

Ziskovost slovenských bank je podle ní nejnižší ze všech zemí střední a východní Evropy.

Bratislavská rafinerie Slovnaft, která nově může vyvážet do Česka paliva vyrobená z ruské ropy až do prosince příštího roku, bude po rozhodnutí slovenské sněmovny platit mimořádnou daň ze zisku také v roce 2024.

moje.kdpcr.cz

Vyšší zdanění cigaret nebo zvýšení daně z dividend Dalších několik desítek milionů eur získá stát díky vyššímu zdanění cigaret a lihovin, jakož i zvýšení sazeb u více než 900 správních a soudních poplatků. Daň z dividend stoupne na deset z nynějších sedmi procent. Nově by podniky až na výjimky měly bez ohledu na svůj hospodářský výsledek platit minimální daň z příjmů, a to 340 až 3840 eur (8350 až 94 320 Kč) ročně v závislosti na svých výnosech.

Zhruba 55 milionů eur (1,35 miliardy korun) chce stát ušetřit prostřednictvím snížení příspěvku pro veřejnoprávní rozhlas a televizi Slovenska, který nově bude nejméně 0,12 místo schválených 0,17 procenta výkonu ekonomiky země. Zavedením státního příspěvku pro RTVS Slovensko letos nahradilo koncesionářské poplatky.

Podobně jako výročí vzniku Československa, 28. říjen, bude na Slovensku pracovním dnem také další svátek, a to 1. září, kdy si Slovensko připomíná schválení ústavy. I od tohoto opatření si ministerstvo financí slibuje vyšší příjmy státu.

39

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Jinak spojené osoby – opravdu je potřebujeme?

V loňském roce proběhl již šestý ročník soutěže o nejlepší diplomovou práci na daňové téma. Komora daňových poradců ČR, která soutěž vyhlásila, obdržela celkem 11 diplomových prací z devíti vysokých škol. Jednotlivé práce hodnotila komise stanovená Prezidiem. První tři nejlepší studenti obdrželi finanční odměnu, byla jim nabídnuta bezplatná účast na vybrané vzdělávací akci Komory a měli také možnost publikovat redukovaný text své diplomové práce v e-Bulletinu Komory. Níže přinášíme text jednoho z výherců.

Tomáš Cink Student Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze

40

I

nstitut tzv. jinak spojených osob je v posledních letech jedním z velkých témat, kterými se správní soudy ve své rozhodovací praxi na poli zdanění příjmů zabývají. Tento institut vychází z ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5 zákona o daních z příjmů („ZDP“), kde stojí: „Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí jinak spojené osoby, kterými jsou osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.“ Případy jinak spojených osob představují specifickou oblast převodních cen, která se svou logikou z určitého pohledu vymyká obecným pravidlům transfer pricingu, neboť jinak spojené osoby zahrnují i na první pohled nezávislé (nespojené) subjekty. Zákonodárce citovaným ustanomoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

vením vytvořil právní fikci, jež i z nespojených a nijak nepropojených subjektů vytváří pro účely ZDP osoby spojené, které se musí řídit pravidlem tržního odstupu. Podstatu jinak spojených osob v minulosti ozřejmil NSS ve svém rozsudku ze dne 26. 03.

2014, č. j. 9 Afs 87/2012 – 50, kde v podstatě shrnul, že smyslem a účelem tohoto institutu je zabránit nežádoucím manipulacím se základem daně, kdy je prostřednictvím cenově anomálních plnění tento základ daně přesouván od jednoho poplatníka k jinému, u kterého tento základ daně podléhá nižšímu nebo dokonce žádnému zdanění.

V mezinárodním kontextu je takové pojetí jinak spojených osob logické a nejspíše žádoucí, neboť tento mechanismus zabraňuje účelovým přesunům základů daně mezi jednotlivými státy a jejich veřejnými rozpočty. Je však nutné zdůraznit, že v kontextu české právní úpravy převodních cen toto pravidlo v plné míře dopadá i na čistě vnitrostátní transakce. Orgány Finanční správy (a následně správní soudy) tedy ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) bod 5 ZDP naprosto běžně vykládají a aplikují i při posuzování čistě vnitrostátních obchodů mezi tuzemskými poplatníky. A právě v tomto vnitrostátním kontextu se domnívám, že institut jinak spojených osob je v nynější podobě nastaven nesprávně, resp. v praxi dochází k jeho nepřiléhavé aplikaci.

Z mého pohledu je primárním zdrojem tohoto problému dlouhodobě přijímaný závěr judikatury, že „Podstatným zvýšením výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů si [stěžovatelka] snížila základ daně, což je výhoda, kterou výslovně předvídá právě § 23 odst. 7 písm. b) bod 5. zákona o daních z příjmů. Není tedy důvodná námitka stěžovatelky, podle níž neměla ze zapojení do řetězce žádný užitek.“ (viz např. rozsudek NSS ze dne 20. 11. 2014, č. j. 9 Afs 92/2013 – 27.). Judikatura a v návaznosti na to i aplikační praxe tedy chápou již samotné vynaložení nákladu na „předražené“ služby u odběratele této služby jako daňovou výhodu per se. Judikaturní závěry totiž přijímají tu tezi, že odběratel si tímto předraženým nákupem sníží základ daně podstatně více než jeho konkurenti nakupující za tržní ceny, a proto je tento odběratel oproti svojí tržní konkurenci ve výhodě, čemuž má ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) bod 5 ZDP zabránit.

Právě tato premisa je však, podle mého názoru, nesprávná, což nutně vede i k nesprávnosti z ní vyvozených aplikačních závěrů. Pro objasnění mého pohledu stačí uvažovat prostou ekonomickou realitu, při jejímž zohlednění jsem toho názoru, že shora zmiňovaná teze přijatá judikaturou, tj. že daňová výhoda vzniká již samotným uhrazením předražené služby, de facto za běžných okolností nikdy nastat nemůže.

Tzv. jinak spojené osoby jsou takové osoby, které nelze podřadit pod jiná kritéria spojených osob dle ustanovení § 23 odst. 7 ZDP (tedy nelze u nich seznat žádné kapitálové ani personální propojení). Má argumentace ekonomickou realitou spočívá v myšlence, že prosté přesunutí základu daně mezi dvěma nespojenými společnostmi bez dalšího nemůže představovat daňovou výhodu plynoucí ze snížení základu daně – tato daňová výhoda ve skutečnosti totiž plyne až z případných dalších navazujících operací a transakcí mezi zapojenými společnostmi. moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

Judikatura nyní pojímá již samotné vynaložení nákladu za „předražené“ služby jako neoprávněnou daňovou výhodu odběratele. Tato premisa je však, podle mého názoru, nesprávná.

Svoji úvahu si dovolím přiblížit na společnostech A a B. Společnost B vykazuje základ daně (zisk) 1000 Kč a disponuje peněžními prostředky ve výši 1000 Kč. Ve standardní situaci by z tohoto základu daně odvedla daň z příjmů právnických osob ve výši 190 Kč, tedy by vykazovala disponibilní zisk po zdanění 810 Kč a peněžní prostředky ve výši 810 Kč. Tento disponibilní zisk (a peněžní prostředky) ve výši 810 Kč by společnost B mohla rozdělit mezi své společníky, nebo je využít pro investice do svého dalšího podnikání. Za účelem získání daňové výhody v podobě přesunu základu daně (jak definuje zmiňovaná judikatura) využije společnost B jinak nespojenou společnost A, ke které „přesune“ celý svůj základ daně. Společnost B tedy od společnosti A nakoupí služby, jež jsou oproti tržnímu prostředí výrazně předražené. Po této „optimalizaci“ společnost B vykazuje základ daně a peněžní prostředky ve výši 0 Kč. Optikou současné judikatury došlo mezi společnostmi A a B k právnímu jednání, jehož převažujícím cílem bylo snížit základ daně, neboť společnost B si podstatně zvýšila výdaje, tedy si podstatně snížila základ daně a to představuje užitek ze zapojení do takové transakce.

Pohledem ekonomické reality společnosti B však lze tomuto zkratovitému závěru judikatury poměrně snadno oponovat – jaký totiž výsledný efekt měla taková operace z pohledu společnosti B? Společnost B sice skutečně po provedení transakce nemusí hradit žádnou daň z příjmů právnických osob (tedy získala určitou daňovou výhodu), nicméně za tímto účelem přesunula do společnosti A veškeré své peněžní prostředky a veškerý svůj zisk. Společnost B tedy nyní nemá žádný disponibilní zisk, nemá co rozdělit svým společníkům, nemá žádné možnosti investic do dalšího podnikání a nemá žádné peněžní prostředky. Pokud tedy skutečně nepředpokládáme žádnou jinou propojenost mezi

41

Daně z příjmů

společnostmi A a B, pak je možné vyvodit závěr, že pouhé přesunutí základu daně není pro společnost B ekonomicky vůbec výhodné a žádný racionální podnikatel v postavení společnosti B by takovou transakci nikdy neprovedl, protože ekonomická ztráta z transakce převažuje získanou daňovou výhodu (společnost B sice ušetřila na dani z příjmů 190 Kč, ale současně přišla o disponibilní zisk ve výši 810 Kč).

Tato moje úvaha již našla svůj odraz v judikatuře, byť se dosud jedná o judikaturu ojedinělou a izolovanou: „V této souvislosti neobstojí tvrzení krajského soudu, že stěžovatel si snižoval základ daně o částky mnohonásobně převyšující běžnou cenu za obdobné služby. Pokud totiž stěžovatel (společnost D. D. D. SERVIS) cenu skutečně uhradil a současně nebylo prokázáno, že by se mu finanční prostředky vracely zpět, postrádalo by zaplacení předražené služby pouze za účelem uplatnění vyšších výdajů jakoukoliv racionalitu, neboť by bylo finančně nevýhodné (stěžovatel by na reklamu vynaložil více prostředků, než o kolik si následně snížil daňové zatížení).“ (rozsudek NSS ze dne 18. 08. 2021, č. j. 1 Afs 109/2021 – 67).

Pokud by měla z takového jednání plynout společnosti B skutečná výhoda v materiálním smyslu, muselo by k pouhému přesunutí základu daně (tj. k vynaložení zvýšených nákladů) dle mého názoru přistoupit navazující a koordinované jednání se společností A. Například by společnost A získaný výnos vůbec nepodrobila zdanění, celou inkasovanou částku by převedla do hotovosti a následně by se tyto získané prostředky rozdělily mezi společnosti A a B (nebo mezi fyzické osoby za ně jednající). Společnost B by tedy získala skutečnou (daňovou) výhodu, neboť by nemusela hradit žádnou daň z příjmů právnických osob a současně by získala zpět podstatnou část zaplacených peněžních prostředků za tyto předražené služby.

Dílčím závěrem tohoto mého článku tedy je, že pouhá „předraženost“ nakoupených služeb dle mého názoru nikdy nemůže vést k úpravě základu daně skrze ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) bod 5 ZDP, neboť vynaložení zbytečně vysokého nákladu sice skutečně vede ke snížení základu daně (což by bylo možné označit za určitou daňovou výhodu), ale bez dalších koordinačních aktivit mezi zapojenými subjekty nemá v ekonomické realitě takové schéma racionální opodstatnění a nikdy nebude provedeno. Poplatník si totiž v takovém případě sice výrazně sníží základ daně, ale současně si značně a především zbytečně snižuje zisk. Pokud poplatník pouze uhradí zbytečně vysokou cenu za poskytnutou službu bez dalšího, je automaticky potrestán právě zbytečným snížením zisku, neboť v běžném tržním prostředí by mohl nakoupit totožnou službu za nižší cenu, a tedy navíc vedle získání této služby by stále realizoval alespoň nějaký zisk.

Pokud se k nepřiměřeně vysoké ceně přidají další doprovodné aktivity, což má ve svém souhrnu za cíl účelově snížit daňovou povinnost poplatníka, je jistě záhodno takové jednání neutralizovat a stanovit daň ve výši tak, jak by bývala byla stanovena bez takové účelové optimalizace. K tomu však dle mého názoru není určeno ustanovení § 23 odst. 7 ZDP, ale přiléhavější ustanovení § 23 odst. 10 ZDP upravující stanovení základu daně v případě tzv.

42

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

krácení daně jiným způsobem. Toto ustanovení přináší správci daně nástroj, který mu umožňuje postihovat jednání poplatníků směřující k vyměření nižší nebo žádné daňové povinnosti (např. skrze umělé struktury, účelové transakce apod.). Smysl a účel ustanovení § 23 odst. 10 ZDP byl vyjádřen i např. v rozsudku NSS ze dne 08. 03. 2021, č. j. 5 Afs 316/2019 – 74, kde stojí, že ustanovení § 23 odst. 10 ZDP „je samostatným titulem pro následnou úpravu základu daně, kdy se zcela odhlíží od stavu vyplývajícího z účetnictví daňového subjektu. K takové úpravě může tedy správce daně přistoupit i v případě, kdy účetnictví je v souladu s účetními předpisy, ale správce daně dospěje k závěru, že daňový subjekt postupoval účelově tak, aby daňovou povinnost krátil.“ Prvním důvodem pro mnou navrhovanou koncepční změnu je samotný smysl zakotvení převodních cen v ZDP. Převodní ceny by měly z mého pohledu zaručit, že skupiny podniků, které v jiných ohledech vykonávají svou podnikatelskou činnost zcela legitimně a standardně, nebudou využívat svou propojenost a své jednotné řízení k přesunům základů daně mezi jednotlivými členy skupiny skrze ad hoc zvýšení či snížení cen. Převodní ceny mají tedy za cíl korigovat toliko cenové odchylky u obchodních transakcí, jež v jiných ohledech probíhají naprosto korektně, zákonně a mezi řádně fungujícími podnikatelskými subjekty. Druhým důvodem, proč by z mého pohledu mělo dojít k této koncepční změně, je fakt, že ustanovení § 23 odst. 7 ZDP limituje dodatečné zvýšení základu daně nejvýše na hodnotu tržní ceny za zkoumané obchodní plnění, kdežto ustanovení § 23 odst. 10 ZDP poskytuje správci daně zákonné oprávnění pro zvýšení základu daně v krajním případě i o celou částku vynaloženou za zkoumané plnění.

Shora vymezené důvody lze z mého pohledu velmi dobře ilustrovat na reálném případu dle rozsudků NSS ze dne 13. 12. 2023, č. j. 2 Afs 105/2020 – 105, ve spojení s rozsudkem KS v Ostravě ze dne 4. března 2020, č. j. 25 Af 47/2019 – 67 (pouze pro úplnost podotýkám, že tento případ se po rozhodnutí správních soudů vrátil zpět na úroveň Finanční správy, kde může dojít ke změně ve skutkovém i právním hodnocení). Lze shrnout, že Finanční správou bylo v tomto případě ze svědeckých výpovědí zjištěno, že poplatník byl součástí řetězce společnosti, který byl vytvořen zcela účelově s výhradním cílem neoprávněně snížit daňovou povinnost vybraných společností a zkrátit tak veřejné rozpočty. Dále bylo zjištěno, že tohoto cíle bylo dosaženo tím, že došlo k neúměrnému navyšování cen obchodovaného plnění v průběhu řetězce, kdy podstatná část sjednané ceny byla posléze vracena zpět zúčastněným společnostem. Svědci zároveň v průběhu nalézacího řízení potvrdili, že společnosti uprostřed řetězce žádnou faktickou činnost nevykonávaly. Celý řetězec byl navíc dle zjištění Finanční správy centrálně organizován jednou fyzickou osobou.

Za takto popsaného stavu mi připadá jako zcela absurdní, aby tento případ byl posuzován optikou ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5 ZDP (jak učinily orgány Finanční správy v průběhu nalézacího řízení) namísto přiléhavějšího ustanovení § 23 odst. 10 ZDP. Je totiž zcela jasné, že obchod ve zmiňovaném řetězci neprobíhal vůbec standardně, jednalo se o účelové transakmoje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

ce s cílem zkrátit daň, některé společnosti nevykonávaly žádnou faktickou činnost a jednalo se pouze o prázdné schránky, celý řetězec byl řízen jednou konkrétní osobou, mezi společnostmi následně probíhaly vratky představující rozdělení výnosu z této organizované činnosti a konečně v této věci bylo dokonce zahájeno i trestní řízení. Společnosti v řetězci tedy rozhodně neprovozovaly svou činnost jinak standardně a ani se nejednalo o řádné podnikatelské subjekty, které by pouze zvýšily či snížily cenu dle potřeby. Právě naopak byly všechny transakce zcela umělé (a to nejen z pohledu jejich ceny, ale z pohledu i všech ostatních náležitostí daného právního jednání) a většina zapojených společností byla užita pouze s cílem poskytnout zázemí k realizaci těchto umělých transakcí (tj. sama faktická podnikatelská existence těchto zapojených subjektů byla umělá).

Při zohlednění těchto skutkových východisek se mi jeví jako daleko přiléhavější, aby takový případ byl podřazen pod ustanovení § 23 odst. 10 ZDP, tedy tzv. krácení daně jiným způsobem, které bylo do právního řádu zavedeno právě pro korekci protiprávních jednání tohoto druhu. Je totiž podle mě naprosto nelogické a nesmyslné, aby společnostem zúčastněným v tomto a priori účelovém a protiprávním řetězci bylo poskytnuto beneficium v podobě doměření daně toliko na úroveň tržních cen, namísto společensky žádoucího doměření daně v plném rozsahu.

Nadto je podle mě navíc nemožné v případě aplikace testu dle ustanovení § 23 odst. 7 ZDP hovořit o tržních cenách, protože z mého pohledu nelze ke shora popsané transakci nikdy nalézt žádnou ani rámcově srovnatelnou tržní transakci – „srovnatelné“ tržní obchody totiž probíhají za účelem směny hodnot, a nikoliv za účelem protiprávního zkrácení daně, jak tomu bylo v popisovaném případě.

Záměrem tohoto mého článku tedy bylo vyjádřit mé přesvědčení, že aplikační i výkladová praxe by měla aktivně zvážit revizi závěrů dle zavedené judikatury v oblasti tzv. jinak spojených osob dle ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5 ZDP. Judikatura totiž došla při výkladu tohoto ustanovení k nelogickému závěru, že samotná předraženost plnění představuje u odběratele takového plnění neoprávněnou daňovou výhodu, kterou je třeba korigovat. S tímto východiskem se však neztotožňuji, neboť k nadhodnocenému plnění musí z mého pohledu přistoupit další navazující koordinační aktivity mezi zúčastněnými subjekty. V takovém případě je však podle mého úsudku vhodnější celou záležitost posuzovat dle ustanovení § 23 odst. 10 ZDP, které umožňuje jednak korigovat daňovou povinnost zúčastněných subjektů v plné míře a jednak je toto ustanovení pro takové situace na rozdíl od ustanovení § 23 odst. 7 ZDP přímo určeno.

Média Komory daňových poradců ČR Bulletin

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Komory daňových poradců ČR

2/2021

z příjmů

/TÉMA VYDÁNÍ: Změny v daních – předseda Ústavně právního výboru Senátu /ROZHOVOR: Ing. Tomáš Goláň dopadů změn v oblasti hmotného a nehmotného majetku /Několik úvah ohledně daňových daňové ztráty /Upřesnění postupu při uplatněnív daňověprávních procesech: vybrané poznámky /Aplikace obecné důkazní nauky

Tematické zaměření každého čísla Vysoce odborné články Recenzovaný obsah Odborný garant každého čísla Stavovská společenská rubrika

ně čtvrtlet tištěná onická a elektr verze

29.06.2021 10:32:11

i ký měsíčník Komory /Oficiální elektronický

daňových poradců České

republiky

/Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin: CO BYSTE NEMĚLI PŘEHLÉDNOUT

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

7-8/2021

rem ze zisku globálních fi TÉMA VYDÁNÍ: Daně er nec Luděk Niedermay ROZHOVOR: Europosla funkční celek s budovou ika zařízení (ne)tvořící DANĚ Z PŘÍJMŮ: Problemat sbírky listin účetních závěrek do ÚČETNICTVÍ: Zakládání

/ / / /

moje.kdpcr.cz

Zpravodajství ze světa daní a účetnictví Aktuální daňová legislativa a praxe Informace z dění v Komoře @ k a ždý měs Lifestylová témata a zajímavosti elektron íc icky Osobní rozvoj

43

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Podmínky prodeje cenných papírů a podílů budou přísnější. Kdo bude nově muset zaplatit daň a v jaké výši?

Konsolidační balíček přichází mimo jiné s novými podmínkami pro fyzické osoby při prodeji cenných papírů a podílů na obchodní korporaci, například společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) či akciové společnosti (a.s.). Původně měly nové podmínky pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodní korporaci platit od roku 2024, ale pozměňovací návrhy je posunuly do roku 2025. Z modelových výpočtů společnosti BDO vyplývá, že z takových příjmů ve výši cca 130 milionů korun bude muset poplatník za nových podmínek zaplatit daň ve výši přibližně 8 milionů, tedy kolem 6 %, zatímco před novou povinností by se této dani zcela vyhnul.

Lukáš Voráček Daňový poradce, č. o. 5581, BDO Czech Republic s.r.o.

Zenon Folwarczny Daňový poradce, č. o. 3661, vedoucí daňového oddělení a partner společnosti BDO Czech Republic s.r.o.

S

oučasná legislativa umožňuje osvobodit příjem z prodeje cenných papírů a podílů na obchodní korporaci pouze splněním časového testu (u cenných papírů 3 roky, u podílů na obchodní korporaci 5 let). Pokud byl tento časový test splněn, příjem z prodeje byl osvobozen v plné výši od daně

44

z příjmů fyzických osob. Od roku 2025 budou nově takové příjmy (nikoliv zisky) osvobozeny pouze do výše 40 milionů korun při současném splnění časového testu (tři nebo pět let). Limit stanovený novou úpravou zákona se počítá souhrnně za kalendářní rok pro všechny příjmy z cenných papírů a podílů. Nelze tedy aplikovat limit osvobození 40 milionů Kč na každý jednotlivý příjem, ale je nutné ho posoudit u všech příjmů z prodejů cenných papírů a podílů, které splňují časový test během daného roku.

Je důležité zdůraznit, že se osvobození posuzuje u přijetí příjmu z prodeje nikoli v okamžiku „právního“ prodeje cenného papíru nebo podílu. Například pokud dojde k prodeji v roce 2024, ale peněžní prostředky z prodeje jsou obdrženy i/až v roce 2025, tak se na tento příjem z prodeje obdržený od 1. ledna 2025 již vztahuje limit osvobození příjmů do 40 milionů korun.

Výdaje Příjem z prodeje cenných papírů nebo podílů na obchodní korporaci může být zdanitelný pouze částečně z důvodu překročení daného limitu 40 milionů Kč. K takovému zdanitelnému příjmu má prodávající možnost uplatnit jako výdaj tržní hodnotu cenného papíru nebo podílu na obchodní korporaci stanovenou dle zákona o oceňování k 31. prosinci 2024. Tím se v podstatě zajistí, že fyzická osoba zdaní pouze nárůst hodnoty podílu po 31. prosinci 2024. Není zřejmě třeba dodávat, že hodnota podílu v posudku vyhotoveném k 31. prosinci 2024 hned na začátku roku 2025 se může významně lišit od posudku vyhotoveného později, který stanoví hodnotu podílu také k 31. prosinci 2024. moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

U prodejů uskutečněných v průběhu roku 2024, kdy prodávající dostane příjem až v roce 2025, bude možné jako výdaj uznat hodnotu daného cenného papíru nebo obchodního podílu určenou dle zákona o oceňování ke dni uskutečněného prodeje v roce 2024. V praxi to tedy znamená, že místo současného osvobození od daně bude za rok 2025 prodávající fyzická osoba uvádět ve svém daňovém přiznání zdanitelný příjem a k tomu náklad pravděpodobně ve velmi podobné výši. Ve výsledku tak prodávající nemusí zaplatit z prodeje de facto téměř žádnou daň. Nicméně si pro ocenění podílu na obchodní korporaci bude muset fyzická osoba zaplatit znalecký posudek.

Kromě výše uvedené možnosti využít jako výdaj tržní hodnotu dle zákona o oceňování zůstává fyzickým osobám stále možnost použití výdaje v podobě pořizovací nebo nabývací ceny. Taková situace může nastat, pokud je tržní hodnota dle zákona o oceňování k 31. prosinci 2024 nižší než pořizovací nebo nabývací cena cenného papíru nebo podílu.

Poměrné osvobození a uplatnění výdajů Dojde-li v průběhu roku k vícero prodejům cenných papírů a podílů, které splňují podmínky pro osvobození a souhrnně přesahují limit 40 milionů Kč, tak je nutné osvobození rozdělit poměrově.

Osvobození příjmu má vliv i na uplatnitelný výdaj vůči příjmu. Pokud bude příjem zdanitelný pouze ze 40 %, jelikož je 60 % příjmu osvobozeno, tak je možné vůči zdanitelnému příjmu uplatnit pouze výdaj ve výši 40 % z celkového jinak uznatelného výdaje.

Příklad Fyzická osoba, jejíž celkový příjem v roce 2025 z prodeje cenných papírů a podílu na s.r.o. splňujících podmínky pro osvobození by byl 127,5 milionu korun, zaplatí na dani skoro 8 milionů.

Níže uvádíme ilustrativní příklad, který přiblíží, jak jsme k danému výsledku dospěli. Pokud by k příjmu došlo v roce 2024, fyzická osoba by žádnou daň neplatila.

* Cenné papíry = např. akcie, dluhopisy (pozn.: kmenové listy mají časový test 5 let)

#

Výchozí tabulka

Prodej (druh transakce) (1) Příjem (prodejní cena) (2)

Pořizovací náklady - vedlejší náklady při pořízení (např. odměna obchodníkovi s cennými papíry) Datum nákupu

Cenné papíry* 7 500 000 Kč

Cenné papíry* 30 000 000 Kč

Podíl na s.r.o.

90 000 000 Kč

30 000 Kč

30 000 Kč

- Kč

23. 6. 2016

30. 3. 2019

1. 7. 2015

(3) Pořizovací cena 11 000 000 Kč (4) Tržní hodnota k 31. 12. 2024 15 000 000 Kč Prodejní náklady - vedlejší náklady při prodeji (např. odměna obchodníkovi (5) 10 000 Kč s cennými papíry) Datum prodeje 19. 11. 2025 Datum úhrady 19. 11. 2025 Časový test pro osvobození - doba mezi nabytím a úplatným převodem 3 roky Splnění časových podmínek pro osvobození ANO Příjmy, které splňují podmínky pro (částečné) osvobození 7 500 000 Kč Součet příjmů, které splňují podmínky pro (částečné) osvobození Základ daně - prodej 2025, úhrada 2025 Příjmy Příjem (1) 7 500 000 Kč % z celkových příjmů (příjem z jednotlivého prodeje/celkové příjmy) 5,88% Osvobození vztahující se k jednotlivému příjmu (max. 40 mil. Kč) 2 352 941 Kč % uplatnění osvobození u jednotlivého příjmu/max. osvobození 40 mil. Kč 5,88%

5 000 000 Kč 11 000 000 Kč

50 000 000 Kč 30 000 000 Kč

10 000 Kč

- Kč

13. 12. 2025 13. 12. 2025 3 roky ANO 30 000 000 Kč

3. 7. 2025 31. 8. 2025 5 let ANO 90 000 000 Kč 127 500 000 Kč

30 000 000 Kč 23,53% 9 411 765 Kč 23,53%

90 000 000 Kč 70,59% 28 235 294 Kč 70,59%

5 147 059 Kč 68,63%

20 588 235 Kč 68,63%

61 764 706 Kč 68,63%

68,63% 10 294 118 Kč 20 588 Kč 6 863 Kč 10 321 569 Kč

68,63% 7 549 020 Kč 20 588 Kč 6 863 Kč 7 576 471 Kč

68,63% 34 313 725 Kč - Kč - Kč 34 313 725 Kč

- 5 174 510 Kč

13 011 765 Kč

27 450 980 Kč

(6) Zdanitelný příjem po osvobození (7) % zdanitelný příjem po osvobození transakce/příjem z transakce [(6)/(1)] Výdaje (7) % v jaké výši se může uplatnit výdaj Výdaj vyšší z hodnot pořizovací cena nebo tržní hodnota [(3) nebo (4) * (7)] Výdaj vedlejší náklady na pořízení [(2) * (7)] Výdaj vedlejší náklady při prodeji [(5) * (7)] (8) Výdaje celkem Základ daně Základ daně po odečtení celkových výdajů [(6) - (8)] Daň Základ daně z prodeje cenných papírů Základ daně z převodu podílů na s.r.o.

Celkový základ daně § 10 Sazba daně 15 %** Sazba daně 23 %** (9) Daň celkem % efektivní sazba daně [(9)/(1)]

7 837 255 Kč 27 450 980 Kč 35 288 235 Kč 246 456 Kč 7 738 395 Kč 7 984 851 Kč 6,26%

** Pro účely výpočtu daně ilustrativního příkladu je využit odhad průměrné mzdy pro rok 2025. Zároveň abstrahujeme od ostatních příjmů poplatníka, tj. příklad pracuje s domněnkou, že prodej cenných papírů a podílu na s.r.o. jsou jedinými příjmy fyzické osoby během roku 2025.

moje.kdpcr.cz

45

Ostatní

V části ilustrativního příkladu „Základ daně“ zákon ukládá, že by se výše uvedeným způsobem měly posuzovat jednotlivé kategorie (i) prodej cenného papíru a (ii) převod na s.r.o. a nikoli jednotlivé transakce, jak je v ilustrativním příkladu uvedeno.

Nicméně pro jednodušší pochopení pro čtenáře jsme se rozhodli znázornit dopad u jednotlivých transakcí. Pokud by se v příkladu posuzovaly jednotlivé kategorie příjmu společně, tj., (i) cenné papíry celkem a (ii) podíl v s.r.o. zvlášť, tak by byla konečná výše daně stejná.

Příjem z prodeje rozložený na splátky V praxi se můžeme setkat s případem, kdy se fyzická osoba rozhodne např. prodat podíl na s.r.o. a prodej je rozložený na splátky v několika letech. Pokud byla splněna podmínka časového testu, je nutné sledovat v jednotlivých letech 40milionový limit osvobození při přijetí příjmu. Zároveň je nutné určit výdaje vůči příjmu, který přesahuje výše uvedený limit.

Příklad: Fyzická osoba v roce 2025 prodá podíl na s.r.o. za 300 milionů Kč. Fyzická osoba nakoupila podíl v roce 2018 za 50 milionů Kč a tržní cena určená zákonem o oceňování k 31. prosinci 2024 je 180 milionů Kč. S kupujícím je domluveno, že prodejní cenu splatí ve 3 shodných splátkách v roce 2025, 2026 a 2027 rovnoměrně, tj.

100 milionů Kč za rok. Fyzická osoba nebude mít v daných letech jiný příjem, který by splňoval podmínky pro osvobození cenného papíru nebo převodu podílu na obchodní korporaci.

Fyzická osoba splnila časový test pro osvobození příjmu z prodeje podílu na s.r.o. ve výši 300 milionů korun a jejím výdajem bude tržní cena podílu k 31. prosinci 2024 ve výši 180 milionů korun.

Osvobození příjmu V jednotlivých letech fyzická osoba obdrží příjem ve výši 100 milionů Kč. Z důvodu splnění časového testu pro osvobození podílu na s.r.o. bude zdanitelným příjmem fyzické osoby v jednotlivých letech 60 milionů Kč [100 milionů příjem – 40 milionů limit osvobození]. Zdanitelným příjmem je 60 % z obdrženého příjmu v jednotlivém roce.

Uplatnitelný výdaj a základ daně Zákon o daních z příjmů v případě prodeje na splátky umožňuje uplatnit v daném roce výdaj až do výše obdrženého příjmu.

Pokud by příjem nebyl osvobozen, bylo by možné v roce 2025 vůči příjmu 100 milionů Kč uplatnit výdaj rovněž do výše 100 milionů Kč a v roce 2026 uplatnit zbývající výdaj ve výši 80 milionů Kč (180 milionů Kč – 100 milionů Kč uplatněných v roce 2025).

V souvislosti s určením výdaje v příkladu budeme dále postupovat způsobem uvedeným výše, který je možný dle výkladu zá-

46

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

kona. Je možné, že Finanční správa do budoucna vydá informaci, která postup uplatnění výdajů v takové situaci upřesní.

2025 V našem příkladu je v roce 2025 obdrženým příjmem 100 milionů Kč, a proto je možné uplatnit výdaj až do výše 100 milionů Kč (celkový výdaj ve výši 180 milionů Kč). Nicméně pouze 60 % z tohoto příjmu (60 milionů Kč) je zdanitelným příjmem, a proto se stejným poměrem musí upravit výdaje ve výši max. 100 milionů Kč ze 180 milionů Kč. Uplatnitelným výdajem bude pouze 60 milionů korun (60 % ze 100 milionů nákladů). Zbývajících 40 milionů Kč výdajů se považuje za „daňově neuznatelný výdaj“ a již jej nebude nikdy možné využít jako výdaj. Z důvodu osvobození příjmu o tento výdaj fyzická osoba jednoduše řečeno „přijde“ jako o výdaj související s osvobozeným příjmem. Základem daně v roce 2025 bude 0 Kč, protože od zdanitelného příjmu 60 milionů Kč odečteme výdaj ve stejné výši.

Pokud by se fyzická osoba rozhodla uplatnit výdaj pouze ve výši zdanitelného příjmu (tj. namísto výdaje 100 milionů Kč kalkulovat s výdajem pouze 60 milionů Kč z celkových výdajů ve výši 180 milionů Kč), tak by se tento výdaj ve výši 60 milionů Kč musel opět zkrátit o 60 %. Ve skutečnosti by se uplatnilo jako výdaj pouze 36 milionů Kč (60 % ze 60 milionů Kč) a 24 milionů Kč by bylo „daňově neuznatelným výdajem“ (60 milionů – 36 milionů). Zdanitelný příjem ve výši 60 milionů Kč by byl ponížen pouze o 36 milionů Kč a fyzická osoba by zdanila 24 milionů Kč.

2026 V roce 2026 fyzická osoba obdrží 100 milionů Kč a zbývá jí výdaj ve výši 80 milionů Kč (180 milionů – 100 milionů). Uplatnitelným výdajem bude 48 milionů Kč (60 % z 80 milionů Kč) a zbývajících 32 milionů Kč (80 milionů – 48 milionů) je „daňově neuznatelným výdajem“ shodně s principem z roku 2025, který již nelze v dalším roce využít z důvodu osvobození příjmu. Základ daně v roce 2026 bude ve výši 12 milionů Kč (60 milionů – 48 milionů).

2027 V posledním roce splátky, v roce 2027, je příjmem znovu 100 milionů Kč, zdanitelným příjmem je částka 60 milionů Kč a fyzická osoba již nemá žádný zbývající výdaj k uplatnění. Základem daně ke zdanění bude zdanitelný příjem 60 milionů Kč v plné výši.

V praxi lze k uplatňování výdajů využít ještě alternativní možnost, a to rovnoměrné uplatňování výdajů. U rovnoměrného uplatňování výdajů se celková částka 180 milionů Kč rozloží do třech období po 60 milionech Kč. Zdanitelným příjmem v každém jednotlivém roce bude částka ve výši 60 milionů Kč. Znovu je zapotřebí výdaje (60 milionů Kč ročně) krátit ze 60 %, z čehož dospějeme k uplatnitelnému výdaji v každém roce ve výši moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

36 milionů Kč. Základem daně tak bude v letech 2025, 2026 a 2027 stejná částka 24 milionů Kč ročně (60 milionů – 36 milionů). Tato alternativní metoda zajišťuje, že by fyzická osoba ve všech 3 letech měla obdobnou daňovou povinnost. V metodě využité v příkladu výše by daňová povinnost byla ve druhém a třetím roce.

Rozdíl v daňové povinnosti v jednotlivých letech a v celkové daňové povinnosti je zobrazen v tabulce níže.

Z pohledu celkové daňové povinnosti není tak významný rozdíl mezi oběma metodami. Rozdíl v daňové povinnosti vzniká z důvodu progresivního zdanění v jednotlivých letech. Volba metody závisí spíše na prioritě fyzické osoby s ohledem na peněžní tok (cash-flow).

Pokud by (i) byly splátky v jednotlivých letech v různých výších anebo by (ii) v průběhu roku došlo k dalšímu prodeji cenného papíru nebo podílu na obchodní korporaci, který by splňoval podmínky pro osvobození, tak by došlo ke změně poměrů/koeficientů pro uplatnění osvobození a výdaje.

V případě prodeje rozloženého na splátky v několika letech je nutné sledovat v jednotlivých letech 40milionový limit osvobození při přijetí příjmu a současně výdaj vztahující se k příjmu.

Obecně je vhodné vést důkladnou evidenci a zaznamenat si, v jaké výši byly již výdaje využity, ať už se jedná o uplatnitelné výdaje, nebo o „daňově neuznatelné výdaje“.

Rok 2025 daňová povinnost

Metoda z příkladu - Kč

Alternativní metoda (rovnoměrné uplatňování) 5 388 556,80 Kč

2026 daňová povinnost

2 621 890,75 Kč

5 381 890,75 Kč

2027 daňová povinnost

13 655 224,29 Kč

5 375 224,29 Kč

16 277 115,04 Kč

16 145 671,84 Kč

Celkem daňová povinnost*

Rozdíl (celkem)

131 443,20 Kč

* Ve výpočtu daňové povinnosti pracujeme s odhadem průměrné mzdy pro roky 2025, 2026 a 2027 a s předpokladem, že fyzická osoba nemá jiné zdanitelné příjmy.

moje.kdpcr.cz

47

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Kdo může využít preventivní restrukturalizaci?

Pouhý den po zveřejnění ve Sbírce zákonů nabyl koncem září účinnosti zákon č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci, který by měl pomoci podnikatelům ve finančních potížích předejít úpadku, udržet nebo obnovit provozuschopnost jejich podnikání a vyhnout se insolvenčnímu řízení. Tento článek se věnuje tomu, kdo bude zmíněný nástroj v praxi pravděpodobně využívat.

Jan Vavřina Partner advokátní kanceláře DUNOVSKÁ & PARTNERS

N

a úvod připomeneme, že v rámci formální preventivní restrukturalizace může dlužník (nazývaný v zákoně neutrálním označením „podnikatel“) při splnění podmínek stanovených zákonem vnutit nesouhlasící části věřitelů restrukturalizační opatření,

48

která se dotknou jejich pohledávek (například změna úrokové sazby, prodloužení splatnosti pohledávek, odpuštění sankčních úroků a jiné).

Zákon omezuje svou působnost pouze na obchodní korporace. Těmi jsou zjednodušeně řečeno obchodní společnosti a družstva, případně podle našeho názoru i obdobná podnikatelská uskupení zřízená dle cizích právních řádů, pokud mají v České republice centrum svých hlavních zájmů. Zákon přitom nepožaduje podmínku určitého minimálního obratu či počtu zaměstnanců, jako je tomu u reorganizace podle insolvenčního zákona.

Z formální, novým zákonem upravené preventivní restrukturalizace jsou tedy automaticky vyloučeny všechny spolky, nadace, společenství vlastníků jednotek a další nepodnikatelské subjekty.

Z formální preventivní restrukturalizace jsou dále vyloučeny obchodní korporace poskytující finanční služby (banky, obchodníci s cennými papíry, pojišťovny a zajišťovny, zdravotní pojišťovny aj.). moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Otazník nad státními podniky Sporné dle našeho názoru je, zda působnost zákona o preventivní restrukturalizaci dopadá i na státní podniky či národní podnik Budějovický Budvar, které nejsou obchodními korporacemi ve smyslu zákona o obchodních korporacích, ale v širším pojetí mohou být považovány za podnikatelskou korporaci. Důvodová zpráva k zákonu o preventivní restrukturalizaci uvádí, že na státní podniky by se tento zákon vztahovat měl. Je tedy škoda, že to v návrhu zákona ani v jeho schváleném znění není uvedeno výslovně (dle údajů Českého statistického úřadu působilo k 31. 12. 2022 aktivně 68 státních podniků – viz https://www.czso.cz/csu/czso/res_cr).

Důvodová zpráva upozorňuje, že omezení osobní působnosti na obchodní korporace záměrně diskvalifikuje všechny fyzické osoby, a to nezávisle na skutečnosti, že mohou být podnikateli a provozovat obchodní závod. Ztotožňujeme se s názorem uvedeným v důvodové zprávě, že lze vcelku důvodně předpokládat, že fyzické osoby by ve většině případů nebyly schopny unést transakční náklady preventivní restrukturalizace (to jest náklady na profesionálního restrukturalizačního poradce, náklady restrukturalizačních řízení, náklady ocenění obchodního závodu a tak dále) a bude pro ně výhodnější jít cestou individuálního vyjednávání s klíčovými věřiteli (zejména dohodnout se se svou bankou), nebo řešit svůj hrozící úpadek prostřednictvím institutu oddlužení podle insolvenčního zákona.

Nic pro firmy v platební neschopnosti Zákon je určen obchodním korporacím, kterým sice hrozí úpadek, ale nejsou ještě v platební neschopnosti (splňují test takzvané mezery krytí). Musí jít o společnosti, jejichž finanční problémy lze vyřešit opatřením, respektive souborem opatření spočívajících ve změně struktury jejich podnikání (provozní změny, změny ve struktuře závazků, kapitálu, majetku atd.), a to takových opatření, která nepovedou k likvidaci provozu závodu podnikatele, ale naopak zachovají provoz zdravé části závodu. Zákon sice počítá též s možností preventivní restrukturalizace za účelem znovuobnovení provozu závodu, ale takové případy, pokud vůbec nastanou, budou dle našeho názoru raritní.

Obchodní korporace musí mít finanční zdroje na to, aby pokryly náklady spojené s přípravou preventivní restrukturalizace a procesem přijímání restrukturalizačního plánu a jeho realizací. Zahájit preventivní restrukturalizaci a pokračovat v ní lze jen tehdy, pokud podnikatel není v platební neschopnosti.

Je nutno počítat s tím, že celý proces bude probíhat mnoho měsíců. Několik měsíců zabere přípravná fáze před zahájením preventivní restrukturalizace. Nebude-li dosaženo souhlasu všech věřitelů, jejichž pohledávky mají být dotčeny restrukturalizačními opatřeními, pak též doba od oficiálního zahájení preventivní restrukturalizace do doby schválení restrukturalizačního plánu soudem zabere několik měsíců. Po celou tuto moje.kdpcr.cz

Preventivní restrukturalizace je institut k odvrácení bankrotu obchodní korporace.

dobu musí podnikatel zvládat hradit nejen náklady preventivní restrukturalizace, ale i nadále má povinnost plnit své ostatní závazky po splatnosti.

Proces za stovky tisíc korun Příprava a realizace preventivní restrukturalizace je náročný proces, který, o čemž jsme přesvědčeni, nejsou podnikatelé schopni zvládnout bez pomoci týmu odborných poradců se zkušeností s restrukturalizací podniků v krizi. Sestavení sanačního a následně restrukturalizačního plánu je vysoce sofistikovanou činností, kterou je navíc nutno zvládnout v relativně krátkém čase, jinak nebude mít vyjednávání o podpoře restrukturalizačního plánu u věřitelů naději na úspěch. Náklady restrukturalizačního procesu se budou pohybovat spíše v řádu stovek tisíc korun, a to i v případě, že do restrukturalizačního řízení nebude zapojen restrukturalizační správce, s jehož působením v preventivní restrukturalizaci zákon počítá pouze ve vybraných situacích a po omezenou dobu.

Formální preventivní restrukturalizace je dle našeho názoru vhodná pro střední a velké podniky. Může být užitečným nástrojem pro investory, kteří hodlají kapitálově vstoupit do obchodní korporace, která má sice finanční potíže, ale má zajímavý produkt a růstový potenciál. Převzetí korporace či kapitálový vstup do ní bývá velmi často spojen se zavedením strukturálních opatření a změnami nejen v kapitálové struktuře. Investor může svůj vstup do korporace podmiňovat přijetím potřebných restrukturalizačních opatření. Může také v rámci vyjednávání o výši kupní ceny za převod obchodního podílu v korporaci zakomponovat do vzorce pro stanovení kupní ceny pohyblivou složku vázanou na konečnou podobu restrukturalizačního plánu schváleného soudem, zejména s ohledem na výslednou výši a splatnost závazků korporace.

Očekáváme, že praxe si svou cestu k použití tohoto nového institutu najde, i když to bude cesta dlouhá a plná překvapení pro podnikatele i jejich věřitele.

49

Ostatní

Jak na atraktivní dluhopisy z pohledu práva?

Firma vydávající dluhopisy může investory oslovit výjimečným podnikatelským záměrem, což je dnes značně obtížné. Nebo může svou emisi učinit přitažlivější různými právními instrumenty, které vylepší pozici věřitele.

Filip Svoboda Právník v advokátní kanceláři PETRÁŠ & REZEK

D

luhopisy jsou považovány za vhodný nástroj podnikového financování především pro malé a střední podniky, které nemohou nebo nechtějí svůj záměr financovat prostřednictvím bankovních institucí.

Zatímco banky vyžadují pro poskytnutí úvěrů dodatečné zajištění, typicky v podobě zástavního práva nebo ručitelského prohlášení, pro zřízení emise dluhopisů nic z toho není nezbytné. Navíc postup dluhopisového financování zahrnuje značnou administrativní úlevu oproti podkladům, které mnohdy vyžadují banky. Především z těchto důvodů se v dnešní době dluhopisy těší velké oblibě.

Níže uvádíme některé právní aspekty, kterými můžete emisi vylepšit. Jedná se v podstatě o dobrovolné ústupky emitentů, které přijímají i přes to, že zákon ani Česká národní banka (pokud schvaluje prospekt dluhopisů) nic takového nevyžadují. Pokud emitent není ochoten žádný z těchto ústupků učinit, pak mu ne-

50

zbývá než doufat, že zrovna jeho podnikatelský záměr je natolik výjimečný, že dokáže oslovit větší počet investorů. To je však v dnešní době již velice obtížné.

Dodatečné zajištění Navzdory úvodu tohoto článku nelze začít jinak než dodatečným zajištěním dluhopisů. Zajištění poskytuje věřitelům velkou ochranu s ohledem na to, že jejich nárok na vrácení původní investice a výnosů je garantován majetkem další osoby, případně majetkem, který emitent odložil pro tyto případy „stranou“ ve formě zástavního práva.

Zajištění emise dluhopisů lze docílit více způsoby. Ručitelským prohlášením se kdokoliv odlišný od emitenta může zavázat, že uspokojí pohledávky investorů, pokud toho emitent nebude schopen. Ručitelem může být mateřská společnost, společník nebo jakákoliv třetí osoba. Ručení lze doporučit zejména u emisí, kde je emitentem společnost bez minulosti.

Zástavním právem (zejména k nemovitostem) lze zvýšit jistotu investorů, že společnost nezůstane bez majetku. Velice často se v dnešní době bohužel stává, že emise dluhopisů slouží jako nástroj podvodníků, kteří za využití tzv. Ponziho schématu (jinak takzvaného „letadla“) vyvedou z emitující společnosti veškeré peníze, emitent pak končí jako „prázdná schránka“ a pachatele se nemusí podařit dopátrat. V následném trestním řízení pak poškození investoři většinou obdrží pouze zlomek investovaných peněz, pokud vůbec. moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

O poznání méně častou formou zajištění podobnou zástavnímu právu je zajišťovací převod vlastnického práva. V tomto případě dochází k tomu, že vlastník dočasně propůjčí své vlastnické právo k vybrané věci ve prospěch zástupce věřitelů (přestává být vlastníkem). K navrácení vlastnického práva zpět na původního vlastníka poté dochází za splnění podmínky, že emitent splní všechny dluhy ze zajištěné emise dluhopisů. Využít lze také směnečného zajištění, které je však v praxi často nahrazováno již zmíněným ručitelským prohlášením. V případě zajišťovací směnky je pro pozici investora také důležité, je-li směnka vystavena s doložkou „bez protestu“, neboť díky ní je následné vymáhání směnky jednodušší.

Rozhodne-li se emitent zajistit emisi dluhopisů zástavním právem nebo zajišťovacím převodem vlastnického práva, musí si dále vybrat agenta pro zajištění. Agent pro zajištění zastupuje všechny investory z dluhopisů při uplatňování jejich práv plynoucích ze zajištění. Z toho důvodu se doporučuje, aby tímto agentem byla důvěryhodná osoba, jako například obchodník s cennými papíry, notář nebo advokát. V případě zajištění ručitelským prohlášením nebo zajišťovací směnkou při emisi agent pro zajištění nevystupuje.

Kovenanty Kovenanty lze charakterizovat jako dobrovolné závazky emitenta, že bude (nebo naopak nebude) během emise jednat stanoveným způsobem. Může se například jednat o závazek, že až do splacení všech dluhů z dluhopisů emitent nerozhodne o přeměně společnosti nebo bude pravidelně zveřejňovat účetní závěrku. V případě porušení těchto povinností pak může investor žádat předčasné splacení dluhopisů.

Poskytnutá míra jistoty investorům v tomto případě není taková jako v případě zajištění. Samozřejmě také hraje významnou roli, k jakým konkrétním závazkům se emitent zaváže. Při jejich formulaci je namístě obezřetnost. Prostřednictvím kovenantů lze poskytnout investorům záruku, že nebudou učiněny takové změny, které mohou mít významný negativní dopad na hospodaření emitenta.

Lze také poskytnout investorům možnost, aby zachránili alespoň část své investice v případě, že podnikatelský záměr emitenta nevyjde. Na druhou stranu musí emitent počítat s tím, že možnost investorů předčasně vybrat vložené peníze může být ve zhoršující se hospodářské situaci emitenta posledním hřebíčkem do rakve.

Zajištění poskytuje věřitelům velkou ochranu s ohledem na to, že jejich nárok na vrácení původní investice a výnosů je garantován majetkem další osoby, případně majetkem, který emitent odložil pro tyto případy „stranou“ ve formě zástavního práva.

Tyto druhy dluhopisů se těší své oblibě proto, že investorům poskytují možnost zhodnotit svůj vklad i několikanásobně více, bude-li se emitující společnosti v průběhu emise dařit a přesáhne-li tak hodnota obdržených akcií jmenovitou hodnotu dluhopisů. Pro emitenty je zase tato forma dluhopisů výhodná v tom, že jim umožňuje zachovat ekonomickou atraktivitu dluhopisů i při stanovení menšího úrokového výnosu (kuponu).

Obrovskou nevýhodou těchto dluhopisů je, že je mohou vydávat pouze akciové společnosti. U společností s ručením omezeným zákon neposkytuje nástroje, aby bylo jejich vydání možné a zároveň atraktivní. V minulosti byl v legislativním procesu projednáván zákon, který by umožňoval vydávání konvertibilních dluhopisů pro společnosti s ručením omezeným, nicméně k jeho přijetí nakonec nedošlo.

Závěr Konvertibilní a prioritní dluhopisy V praxi dále stále stoupá poptávka po konvertibilních a prioritních dluhopisech. Vlastník konvertibilního dluhopisu má právo se při splatnosti dluhopisu rozhodnout, zda si bude přát vyplatit jmenovitou hodnotu dluhopisu (jako u standardního dluhopisu), nebo zda své dluhopisy vymění za akcie emitenta podle dopředu stanoveného výměnného podílu. Prioritní dluhopisy v podobném duchu poskytují vlastníkům právo na přednostní úpis nových akcií. moje.kdpcr.cz

Cílem tohoto článku bylo představit budoucím emitentům dluhopisů, jakými způsoby lze zvýšit pravděpodobnost maximální úspěšnosti jimi emitovaných dluhopisů. Kromě výše uvedených právních nástrojů existují samozřejmě i další způsoby, jak své dluhopisy zatraktivnit. Výše uvádíme ty, se kterými se setkáváme v praxi nejčastěji. Samostatnou kapitolou pak jsou ekonomické nástroje, mezi které patří například výše úrokové sazby nebo doba splatnosti.

51

Z KDP ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Informace o daňovém systému a profesi daňového poradce ve Velké Británii Účastníci jazykových kurzů pořádaných Komorou a někteří další zájemci z řad daňových poradců se i v září 2023 zúčastnili již tradičního studijního pobytu a tentokrát zavítali na britskou komoru daňových poradců v Londýně – Chartered Institute of Taxation (dále také „CIOT“), kde si s britskými kolegy vyměnili informace o fungování daňových systémů a profesi daňového poradce v obou zemích.

Vladimír Šefl Vedoucí právního oddělení KDP ČR

V

úvodu české účastníky přivítala ředitelka CIOT, Helen Whiteman, a popsala vývoj profesního sdružení CIOT od jeho založení, kdy původně bylo založeno jen jako (soukromý) spolek s cílem podporovat zájmy svých členů a až postupně se z něho stalo standardní profesní sdružení veřejnoprávní povahy. CIOT se nezabývá politickými otázkami a nekomentuje je, ale zaměřuje se jen na odbornou daňovou a profesní problematiku, a to včetně připomínek k navrhované daňové legislativě, její implementaci do praxe, a spolupracuje s daňovou správou. Komora má 95 zaměstnanců a dále v ní působí dobrovolníci, ti především v odborně specializovaných sekcích. Členové sdružení se rekrutují z řad odborníků především z oblasti účetnictví a také z řad právníků. Členství v CIOT není povinné ze zákona.

Roz Baxter doplnila, že CIOT eviduje také 7000 registrovaných studentů, pro které připravuje speciální programy. Co se týká přístupu do profese, podmínkou je 3letá praxe v oblasti daní a zkoušky se konají 2x ročně. Zkouška je zaměřena na jednotlivé daně včetně mezinárodního zdanění, v určitých modulech jsou předmětem daně i zahraniční daňové systémy (např. Irska, Austrálie nebo Hongkongu), dále se zkouška zaměřuje i na profesní standardy a etiku. Přípravné kurzy jsou pořádány v online prostředí v rozsahu 60–90 hodin a jsou každoročně aktualizovány. Co

52

se týká zkoušek, k této oblasti proběhla před odborným seminářem samostatná schůzka zástupců obou komor.

George Grozier následně prezentoval daňový systém ve Velké Británii. Od roku 2000 rostl postupně podíl daňové kvóty na HDP, která dosáhla 38 %. Od té doby dochází k neustálým změnám v daňové oblasti, a to především v návaznosti na změny na politické úrovni, především v závislosti na změnách vlády.

V letech 2010 až 2015 byla přijata vládní opatření v oblasti daní, jejichž cílem bylo mj. snížit zdanění příjmů fyzických a právnických osob, zachovány byly výše daní z paliv a naopak se zvýšily sazby DPH, národního pojištění, byla zrušena některá osvobození pro penzijní úspory, zavedena opatření proti daňovým únikům.

V roce 2020 byla zavedena daň z digitálních služeb pro největší technologické společnosti. Následně během pandemie došlo k dočasnému snížení některých daní.

Další daňové úpravy přinesly roky 2021 a 2022, kdy došlo k výraznějšímu zvýšení korporátní daně, byly zmrazeny na 5 let sazby daně z příjmů fyzických osob a přislíbeno jejich snížení, menším firmám bylo sníženo národní pojištění a naopak byly zvýšeny daně z dividend. Na producenty a zpracovatele plynu a ropy byla uvalena windfall tax.

V roce 2022 představila vláda nejprve největší balík daňových změn za posledních 50 let, jejichž cílem mělo být snížení daní. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Snížena byla základní sazba daně z příjmů, také sazby zdravotního a sociálního pojištění, sníženy byly daně z převodu nemovitostí, zavedeny daňové úlevy pro investory a navráceno vracení DPH zahraničním subjektům. Ale následně došlo k dalším úpravám a odvolání avizovaného snížení daní.

Poslední schválené změny v daních přinesl začátek roku 2023, kdy byly sazby některých daní z příjmů a národního pojištění hrazeného zaměstnavateli zmrazeny do roku 2028. Výrazně byly také sníženy daňové úlevy u příjmů z dividend a kapitálových příjmů.

Zrušeno bylo osvobození od silniční daně pro elektrická vozidla, byly zavedeny nové minimální korporátní daně, zvýšena windfall tax, změny doznalo i penzijní spoření. Nicméně v příštím roce proběhnou parlamentní volby, a tedy možná přijdou další úpravy daňového systému. V diskuzi bylo dále uvedeno, že britský monarcha do daňové politiky státu nezasahuje.

Korporátní daň – výnos této daně do rozpočtu není tak výrazný jako u daně z příjmů fyzických osob a z pojištění. Vyšší sazby daně dopadají na banky, producenty plynu a ropy, naopak nižší sazby (19 %) pak na firmy s nižším ziskem, systém zná daňově uznatelné úlevy nákladů na vědu a výzkum, investice nebo ztráty. Podle analýzy PwC se snížila daňová zátěž 100 největších britských společností mezi roky 2005 a 2022 z 50 % na 32 %. Oproti tomu národní pojištění zaměstnavatelů vzrostlo z 20 na 25 %.

Na ropné producenty dopadá až 75% daň. Korporátní sazba daně vzrostla na 25 %, pro banky na 28 %. Byla zavedena povinnost oznamovat určitá daňová schémata. Daňové úlevy byly zavedeny pro investiční zóny v některých částech Británie.

Daň z příjmů fyzických osob má sazby 0 % (do 12 570 liber ročně), přes 20 %, 40 % až 45 % (nad 125 140 liber ročně) a podléhají jí příjmy zaměstnanců, OSVČ i penze, příjmy z úspor nebo pronájmu majetku. Této dani nepodléhají příjmy z dividend, které jsou zdaněny samostatně. Dále příjmy ze zaměstnání nebo podnikání podléhají národnímu pojištění, a to se sazbami 9, 12 a 14 %, tomuto pojištění nepodléhají penze.

DPH byla zavedena v roce 1973 v sazbě 10 % a od té doby základní sazba vzrostla na současných 20 %, ale aplikována je i nižší včetně nulové sazby.

Daňová správa vybere celkově 814 miliard liber a tzv. daňovou mezeru odhaduje na 5 %. S cílem zabránění daňovým únikům byla zvýšena i trestní hranice odnětí svobody za daňovou kriminalitu ze 7 na 14 let.

Daňová správa se zaměřuje na proces digitalizace a zaznamenává růst ve vytěžování analytických dat.

Z KDP ČR

vaných daňových administrativ na světě. Poplatníci nyní nemusí daňové správě již předávat data a informace, která má k dispozici z jiných zdrojů, a daňová správa je tak může zkontrolovat bez časového zpoždění.

Z povinností podávat přiznání online existují určité výjimky, např. pro handicapované osoby. Důvodem pro proces digitalizace je i snížení daňové mezery z důvodů chybovosti, která poklesla o jednu třetinu. Je ale nutné přiznat, že digitalizace nevymýtí samotné daňové podvody nebo nelegální postupy. Z hlediska poplatníků digitalizace přináší celkově usnadnění práce a zvýšení jejich práv i tím, že se zlepšuje úroveň služeb daňové správy.

Zmíněny byly i důvody neúspěchu procesu digitalizace, pokud je proces příliš ambiciózní a jeho implementace není dostatečně prokonzultována, slabinou je také neustálá potřeba softwarové podpory.

Daňová správa připravuje i přístup k informacím od bank – např. vyplácené úroky a k online platformám.

Proces digitalizace daňové správy má dopad i na profesi daňového poradce, protože vyžaduje od poradců nové znalosti z oblasti IT, s čímž je spojeno i jejich vzdělávání a zkoušky. Daňovému poradci tak pro řádné poskytování poradenství už nebude stačit jen znalost daňové problematiky. Toto se už nyní odráží v praxi v tom, že někteří poradci důchodového věku z tohoto důvodu ukončují činnost. Digitální znalosti ale budou vyžadovány i od klientů, např. pro předávání dat elektronicky.

Na téma etika a profesní standardy pohovořila Jane Mellor.

Důvody pro zavedení etických a profesních standardů jsou ochrana poradců, klientů i daňové správy a dále i předcházení porušování právních předpisů nebo dokonce předcházení trestné činnosti. Jejich zavedení je tak ve veřejném zájmu. Jejich dodržování je zajištěno možným disciplinárním řízením v případě porušení nastavených pravidel. Dozor nad dodržováním pravidel má v CIOT na starosti profesionální tým 6 členů, který provádí cca 50 kontrol ročně.

Kromě toho CIOT zřídila Disciplinární komisi jako nezávislý orgán, která se zabývá stížnostmi na členy, těch je v průměru kolem 70 ročně. Disciplinární tresty jsou od písemného napomenutí až po vyloučení z CIOT. Disciplinární tresty jsou ukládány i za porušení AML povinností, bývá to tak do 10 případů ročně.

CIOT vydala směrnice, pravidla a dokumenty pro plnění AML povinností a oblast AML je kontrolována u každého člena každý rok prostřednictvím podrobného formuláře.

Profesní standardy ve Velké Británii vydala i daňová správa.

Digitalizace Již v roce 2014 bylo 84,5 % daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob podáváno online, v letošním roce to bylo již 96,2 %.

Systém pro daň z příjmů zaměstnanců byl už v roce 2014 nastaven na tok všech informací v reálném čase. Online podání přiznání k DPH i ke korporátní dani jsou od tohoto roku již povinná.

Vláda investovala 1,3 mld. liber do digitalizace daňové správy s cílem, aby se stala v tomto směru jednou z nejvíce digitalizomoje.kdpcr.cz

Jednotlivé příspěvky byly doprovázeny i prezentacemi: CIOT_Advanced Diploma in International Tax CIOT_Current Developments in UK Taxation CIOT_Digitalisation CIOT_Ethics and Standards CIOT_The CTA qualification CIOT_The Diploma in Tax Technology

53

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny Rozhovo Rozhovor or pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

Vymazlené vraždy 3 Milan Skála se vrací se třemi novými detektivními povídkami!

54

Zákoník Zá áko koní ník ík pr prá práce áce po n áce novele ovel ov ele ek1 1. 10. 2023 aktuální znění po transpoziční novele s vyznačením změn, postavení zaměstnanců na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, změny v této oblasti, zjednodušení povinností při doručování písemností mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem včetně posílení elektronického doručování – vše se stručným komentářem

zvýhodněná cena pro DP 1070 Kč běžná cena 1189 Kč zvýhodněná cena pro DP 413 Kč běžná cena 459 Kč

zvýhodněná cena pro DP 215 Kč běžná cena 239 Kč Opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem pravidla iniciativy BEPS, jejich aplikace, účinnost i soulad se základními právními zásadami, odkazy na recentní judikaturu NSS, ÚS a Soudního dvora EU

Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem po novele k 1. 10. 2023 a 1. 1. 2024 zásadní změny po transpoziční novele s obsáhlým komentářem

Účetní a daňové případy řešené v s. r. o. jak na účetní provedení a daňové řešení běžných i složitějších situací v s.r.o., témata zpracována formou rad, jakých chyb se vyvarovat, a tipů na daňovou optimalizaci

zvýhodněná cena pro DP 125 Kč běžná cena 139 Kč

zvýhodněná cena pro DP 179 Kč běžná cena 209 Kč

ESG a účetní souvislosti informace k účetním závěrkám (i konsolidovaným) v oblasti ESG ve 20 kapitolách: jak, proč, z čeho, pro koho a s jakým zanecháním uhlíkové stopy vyrábějí firmy svoje produkty, využívají produkty předchozích tvůrců a také dokážou po sobě ekologicky uklidit

100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí novely právních předpisů z pracovněprávní oblasti (dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, práce na dálku, doručování, přesčasové práce), školství a veřejné správy v zvýhodněná cena pro DP 351 Kč běžná cena 390 Kč

zvýhodněná cena pro DP 445 Kč běžná cena 495 Kč

Zrušení a zánik obchodní korporace s likvidací výklad procesu zrušení a zániku obchodní korporace, jejich příčin, důvodů a účinků, podstaty a postupu likvidace s jejím ukončením, vč. výkladu problematiky účetní účetn a daňové

zvýhodněná cena pro DP 188 Kč běžná cena 209 Kč

zvýhodněná cena pro DP 738 Kč běžná cena 820 Kč

Z novinek vybíráme:

Zákoník práce a cestovní náhrady 2023–2024 tištěná příručka v interaktivním kompletu s e-bookem, aktualizačním servisem a servisní webovou stránkou, aktuální pro rok 2023 s přesahem do roku 2024

moje.kdpcr.cz moje j .kdpcr.cz * zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilumo daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Osobní rozvoj

Jak hořet, ale nevyhořet…

Syndrom vyhoření (tzv. burn-out syndrom, poprvé popsaný v 70. letech 20. století) je extrémně rozšířenou diagnózou, která člověku a jeho okolí často zcela promění život. Jedná se o celkové vyčerpání spojené se ztrátou energie, ideálů či smyslu života a může se objevit při dlouhodobé stresové zátěži. Ovlivňuje výkonnost a spokojenost v životě, má dopad na pracovní týmy i rodinné vztahy.

Anita Crkalová Konzultantka, koučka, lektorka

Hana Vykoupilová Profesionální koučka

moje.kdpcr.cz

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje syndrom vyhoření jako důsledek chronického stresu na pracovišti, který nebyl úspěšně zvládnut. Projevuje se ve třech oblastech: pocity ztráty energie nebo vyčerpání; zvýšený mentální odstup od zaměstnání nebo pocity negativismu či cynismu související se zaměstnáním; snížená profesní výkonnost.

Syndrom vyhoření postihuje především osoby, které pracují s lidmi a k práci přistupují velmi zodpovědně. Profese daňového poradce patří mezi skupiny povolání, kterých se stres i syndrom vyhoření velmi výrazně dotýkají. Přestože důsledky syndromu vyhoření ovlivňují jednotlivce i celé firmy, v začátku si jen málokdo uvědomí či připustí, že právě jeho/jí se syndrom vyhoření skutečně týká.

Jeden ze současných v Evropě žijících filozofů Byung-Chul Han charakterizuje současnou společnost jako společnost výkonu, únavy či dokonce jako společnost vyhořelou. Nositelem výkonnosti přitom není vnější nadvláda, jde o zdánlivě svobodnou volbu maximalizovat výkon v kontextu společnosti, která vštěpuje jedincům nutnost seberealizace a zdokonalování. K vyhoření tak na úrovni jednotlivce mohou vést i vlastní nereálná očekávání, vysoká míra nároků na sebe sama nebo na druhé. Na vznik syn-

55

Osobní rozvoj

dromu vyhoření mají velký vliv také naše vnitřní nastavení a jejich intenzita, například vnitřní přesvědčení typu: „Musím být silný/ silná! Musím vše zvládnout. Nesmím dělat chyby. Musím být rychlý/á a ke všem vstřícný/á.“ A mnohá další.

Syndrom vyhoření se projevuje postupně, v několika fázích.

Může se rozvíjet během několika let. Postupně vede ke ztrátě motivace, prožívání hodnot, emocí a má výrazný dopad na kvalitu vztahů, jak pracovních, tak osobních. Obvyklý je tento vývoj: 1. Silná motivace a nastavení k dosahování oceňovaných výsledků: zvýšená výkonnost ve snaze vše zvládnout a všem vyhovět.

2. Postupné zanedbávání osobních potřeb a jejich potlačování.

3. Stáhnutí se do sebe: pozorovatelné změny chování (v komunikaci, přemýšlení, zvládání emocí), mechanické až oploštělé fungování a prožívání každodennosti.

4. Ztráta vnímání sebe – zhroucení.

Nejčastěji se rozlišují tyto čtyři fáze syndromu vyhoření:

NADŠENÍ – STAGNACE – FRUSTRACE – APATIE Rozpoznat syndrom vyhoření může být obtížné, protože jeho symptomy se mohou objevovat postupně (až plíživě) a často se mohou považovat za běžné projevy stresu. Nicméně, pokud si všimnete několika z následujících znaků a trvají delší dobu, může to být indikátor možného vyhoření: 1. Chronická únava: Cítíte se vyčerpaní i po dostatečném spánku a odpočinku.

2. Snížená odolnost vůči stresu: Máte pocit, že i malé stresové situace vás přivedou k vyčerpání a frustraci.

3. Ztráta zájmu o práci: Ztrácíte motivaci a začínáte ztrácet zájem o práci, která vás dříve bavila.

4. Emocionální vyčerpání: Začínáte pociťovat negativní pocity jako frustrace, podrážděnost nebo bezcitnost ve vztahu k práci a lidem kolem vás.

5. Snížená produktivita: I přes vaše úsilí je obtížné dosáhnout obvyklých pracovních výsledků.

6. Problémy se spánkem: Trpíte nespavostí nebo jinými poruchami spánku spojenými s pracovními myšlenkami.

7. Izolace: Začínáte se izolovat od kolegů a přátel.

8. Fyzické symptomy: Například bolesti hlavy, bolesti svalů nebo gastrointestinální problémy.

9. Ztráta smyslu a radosti: Máte pocit, že ztrácíte smysl a radost ze své práce a života obecně.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Mezi konkrétní strategie může patřit například: 1. Změna pracovního prostředí: Může to být změna pracovních podmínek, redukce pracovního vytížení nebo hledání podpory od kolegů a nadřízených.

2. Vyvážený životní styl: Stanovení hranic mezi prací a osobním životem je klíčové. Čas na odpočinek, relaxaci a zájmy mimo pracovní dobu může pomoci obnovit energii.

3. Zvládání stresu: Učení se technik relaxace a zvládání stresu pomáhá snižovat celkový stres.

4. Podpora emocionálního zdraví: Hledání profesionální pomoci od terapeuta nebo psychologa může poskytnout prostor pro zpracování emocí a získání nástrojů pro řešení syndromu vyhoření.

5. Racionální plánování práce: Zlepšení organizačních dovedností a prioritizace úkolů může snížit pocit přetížení a zvýšit efektivitu práce.

6. Komunikace: Otevřená komunikace s kolegy či blízkými ohledně pocitů vyhoření může vést k nalezení podpory nebo alternativních řešení.

7. Změna myšlení: Hledání radosti a smyslu ve svém úsilí zmírňuje negativní dopady vyhoření.

Udělejte si rychlý test: Cítíte se často unaveně nebo přehlceně?

Zhoršila se vám výrazně schopnost soustředění?

Máte potíže s nespavostí?

Děláte si často starosti?

Bolí vás často hlava nebo záda?

Trpíte na problémy se zažíváním?

Ztrácíte rychle energii?

Máte problémy s odkládáním úkolů?

Máte pocit, že váš život ztrácí smysl?

Objevují se často pocity bezmoci nebo beznaděje?

Vnímáte u sebe více negativních myšlenek než dříve?

Jak zvládnout syndrom vyhoření?

Především je potřeba zastavit se, uvědomit si, v jaké situaci se nacházím, sundat si pomyslné „brýle“, odkrýt a pojmenovat před sebou samým svou situaci. Vyhledání odborníka, který nám pomůže situaci objektivněji zmapovat a vyhodnotit, může být prospěšné.

56

Odpověděli jste na většinu otázek ANO? Pak začněte vnímat blikající červenou kontrolku vašeho organismu a včas zastavte v servisu. Třeba na semináři Komory daňových poradců!

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 1/2024

Náklady na zvládnutí syndromu vyhoření a návratu do psychické i fyzické kondice jsou skutečně veliké. Komora daňových poradců proto připravila preventivní program, jak syndromu vyhoření předcházet, případně jak zvládnout jeho plíživé projevy před tím, než by se mohl projevit v plné síle. Syndrom vyhoření a jeho následky totiž skutečně dokážou vyřadit jeho nositele/nositelku na kratší či delší čas z běžného provozu.

Jedná se o kurzy ve formě jednodenních prezenčních nebo online seminářů. Seminář je veden interaktivním způsobem v lektorském tandemu Mgr. Hana Vykoupilová, Ph.D., a PhDr. Anita Crkalová.

V jednodenním semináři JAK HOŘET, ALE NEVYHOŘET se dozvíte: Co je to syndrom vyhoření (burn-out syndrom) a proč a jak vzniká, jak můžete syndrom vyhoření rozpoznat u sebe nebo lidí kolem vás, jaké jsou fáze syndromu vyhoření a jak se s nimi vypořádávat, a především – jak můžete syndromu vyhoření předcházet (u sebe nebo lidí ve svém týmu) a rozvíjet svou psychickou odolnost.

V semináři si zmapujete svou situaci a získáte praktické tipy, jak se vyrovnávat se stresem nebo vyhořením. Dozvíte se řadu konkrétních technik a doporučení, které můžete využívat v každodennosti a aktivně trénovat svoji psychickou odolnost.

Seminář se koná prezenční formou (Praha nebo Brno) nebo formou online setkání.

Více informací https://www.kdpcr.cz/jak-horet-ale-nevyhoret

Osobní rozvoj

Profese daňového poradce patří mezi skupiny povolání, kterých se stres i syndrom vyhoření velmi výrazně dotýkají. Přestože důsledky syndromu vyhoření ovlivňují jednotlivce i celé firmy, v začátku si jen málokdo uvědomí či připustí, že právě jeho/jí se syndrom vyhoření skutečně týká.

Anita Crkalová Působí jako lektorka, konzultantka a koučka, zaměřuje se na oblast osobnostního rozvoje, sebepoznání, sebeřízení a zdroje energie, rozvíjení tvořivosti apod. Při své práci se inspiruje mnoha technikami duševní práce a tvořivosti, využívá principy neurolingvistického programování (NLP), jungovskou typologii osobnosti podle MBTI®, práci s tělem a energií. Anita se také zabývá vedením rozvojových projektů, vzděláváním manažerů a koučů a publikační činností. Je spoluautorkou publikací „Jak zefektivnit práci v týmu“ (Crkalová, A. – Riethof, N., Praha, Grada Publishing 2007) a „Průvodce světem koučování a osobnostní typologie“ (Crkalová, A. – Riethof, N., Praha, Management Press 2012). Absolventka Filozofické fakulty UK s více než 25letou konzultantskou a lektorskou praxí. Anita je spoluautorkou programu dlouhodobé psychické odolnosti Devětsil (LearningHub), s Mgr. Hanou Vykoupilovou vede kurzy zaměřené na rozvíjení psychické odolnosti, zvládání stresu a prevenci syndromu vyhoření.

Hana Vykoupilová je profesionální koučkou (PCC) akreditovanou u mezinárodní profesní organizace International Coach Federation. Je architektkou ceněných programů vzdě lávání a rozvoje pro nejrů znější organizace, lektorkou soft (essential) skills, konzultantkou a držitelkou certifikátu v řízení lidských zdrojů britské profesní organizace CIPD. Ve své práci podporuje jednotlivce, skupiny i organizace k plnému využívání vlastního potenciálu a dosahování svých záměrů. Je spoluautorkou knihy „Připravte dě ti na život – Rozvoj soft skills“ pro každé ho (BizBooks, 2021), autorkou knihy „Kapesní kouč – Průvodce vnímavého člověka vlastním životem“ (BizBooks, 2023); je spoluzakladatelkou programu rozvoje dlouhodobé psychické odolnosti Devě tsil.

moje.kdpcr.cz

57

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz