e-Bulletin KDP 12/2023

/Oficiální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

12/2023

/ROZHOVOR: Prezidentka Komory daňových poradců ČR Petra Pospíšilová /TÉMA: 31. řádná Valná hromada KDP ČR /DANĚ Z PŘÍJMŮ: Zdanění příjmů fyzických osob z provozu fotovoltaických elektráren /MAJETKOVÉ DANĚ: Obce a města si můžou nově zdanit průmyslové zóny

Aktuálně

Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

PF

Provedeme vás světem daní.

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Šiřme dobré jméno naší profese mezi mladou generací Vážené kolegyně, vážení kolegové,

máte před sebou prosincové číslo našeho elektronického měsíčníku a před námi jsou vánoční svátky. V novém roce budeme ještě několik měsíců pracovat na účetních závěrkách a přiznáních za rok 2023 a zároveň provázet naše klienty změnami, které jim přinesou novely daňových předpisů v roce 2024, a není jich tentokrát málo.

Komora pro vás velmi zodpovědně připravila řadu odborných vzdělávacích akcí tak, aby napomohla zvládnutí těchto novinek. Pokud jste tak ještě neučinili, nasměrujte svou pozornost na web Komory, kde najdete nově zpřehledněnou nabídku, která přináší řadu velmi praktických filtrů, abyste si jednoduše našli, co je pro vás zajímavé ať už z hlediska tématu, termínu, formy nebo obtížnosti.

Ráda bych vám v úvodníku představila dvě aktivity, kterých se Komora v uplynulém roce účastnila a snažila se touto formou podpořit naši profesi u veřejnosti.

Komora se účastnila jako odborný partner soutěže Moneta Živnostník roku 2023 a PWC firma roku 2023. Osobně se členové Prezidia zapojili do odborných porot a zúčastnili se vyhlášení na 14 finálových večerech v krajských městech republiky. Jsou to krásné akce, plné úžasných podnikatelských příběhů. V listopadu zasedala celostátní porota, v níž jsme také přijali velmi odpovědné místo, a 14. prosince proběhne na Žofíně slavnostní večer a bude vyhlášena Firma roku, Živnostník roku a Srdcař roku. Všechny akce jsou podporovány významným mediálním partnerem, a to Hospodářskými novinami, a celostátní večer je natáčen a vysílán Českou televizí.

Plánujeme, že se této akce budeme účastnit i v dalších letech v rámci podpory profese na veřejnosti. V aktualitách, které vám Komora zasílá, zveřejňujeme výzvu s odkazem na možnost nominovat v této soutěži vaše klienty, popř. i své účetní a daňové kanceláře. Pokud vás tato akce zaujala, podívejte se na sociálních sítích na platformu ceskepodnikani.

Další aktivitou jsou návštěvy na vysokých a středních školách. Zatím tato aktivita neprobíhá systematicky, ale reagujeme na různé jednotlivé příležitosti. Ve školách je představována profese daňového poradce, vstup do profese, naše Komora a daňové prostředí. Ve školách jsou naše vystoupení velmi kladně hodnocena, pro studenty je zajímavé se setkat s odborníky z praxe a hodnotí to jako inspiraci pro budoucí rozhodování o své profesi, zajímají se o daňové prostředí a novinky, které se dotýkají i jejich vlastního zdanění při brigádách.

S touto aktivitou bychom rádi pokračovali a zapojili dobrovolníky z řad poradců k propagaci naší profese mezi studenty napříč republikou.

Dovolte, abych vám na závěr popřála příjemné prožití vánočních svátků a požádala vás o šíření dobrého jména naší profese mezi mladou generací. Jsou mezi nimi budoucí poradci nebo klienti daňových poradců.

Mgr. Edita Ševcovicová Daňový poradce č. o. 1840, ensemble s.r.o.

moje.kdpcr.cz

1

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Úvodník Mgr. Edita Ševcovicová .............................................................................. 1

Rozhovor Prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová ......... 4

Téma vydání Valná hromada KDP ČR 31. řádná Valná hromada KDP ČR ........................................................... 8 Zpráva o činnosti Prezidia KDP ČR ......................................................... 9 Zpráva o činnosti Dozorčí komise ........................................................ 13

Nejvyšší správní soud připomněl důvody k delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní ......................................... 23 K nabytí práva nakládat se zbožím jako vlastník není třeba jeho fyzické držení .............................................................. 24

Daně z příjmů Praktické problémy při zdanění příjmů fyzických osob z provozu FVE (Martin Kopecký)...........................................................32 Výhody a nevýhody uplatnění spolupráce osob (Ivan Macháček) ..............................................................................................42

Daň z přidané hodnoty Odvádění DPH u nákupů z jiných zemí EU bude přísnější, schválili senátoři (Petr Linx) ................................................................... 38

Zpráva o činnosti Disciplinární komise .............................................. 14 Zpráva o hospodaření za rok 2022 ...................................................... 15 Hospodaření v roce 2023 a návrh na schválení auditora ............16 Návrh rozpočtu na rok 2024 ...................................................................16 Průběh Valné hromady ............................................................................ 17 Usnesení 31. řádné Valné hromady .....................................................19

Aktuálně Měsíc v kostce................................................................................................ 5 Aktuálně z Finanční správy a účetnictví ............................................. 26

Ostatní Česku utíká až 850 milionů ročně kvůli nenahlášeným pobytům přes Airbnb a další ubytovací platformy .......................39 Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Kristýna Tupá, Martin Svoboda) ..... 48

Majetkové daně Víc peněz do obecní pokladny. Obce a města si můžou nově zdanit průmyslové zóny (Martin Juřík)................................... 40

Aktuálně ze zpráv CFE ............................................................................. 29 Aktuálně z ČR .............................................................................................. 30

Judikatura SDEU k zábavním akcím a působnosti Směrnice o DPH (Tomáš Brandejs) ....................................................................................... 20 Zprostředkování zaměstnanců nemusí nutně představovat jednorázový náklad na odměnu za nábor....................................... 22

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 6. 12. 2023, datum uzávěrky: 29. 11. 2023.

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

2

Z KDP ČR Přípravu nového zákona o účetnictví odborníci kvitují ..............51 XIV. ročník golfového turnaje KDP ČR (Kamila Stehnová) ...........52

Osobní rozvoj Daňová kancelář budoucnosti (Marcela Vaňatková) .....................50

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak.

Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953.

Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Měsíc v kostce Noví daňoví poradci Na základě úspěšného složení kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejíž ústní část proběhla ve dnech 25.–26. 10. 2023, zapsala k 20. 11. 2023 Komora daňových poradců ČR do seznamu daňových poradců 69 nových členů.

05998 05999 06000 06001 06002 06003 06004 06005 06006 06007 06008 06009 06010 06011 06012 06013 06014 06015 06016 06017 06018 06019 06020

Ing. Karel Absolon Ing. Sabina Andělová Ing. Jana Barotová Bc. Jana Bártíková Ing. Michaela Beránková Ing. David Brunner Ing. Martina Buryšková Ing. Hana Cindrová Ing. Monika Čakajdová Ing. Martina Čamajová Ing. Martina Čechová Ing. Nikola Čechová Ing. Veronika Čermáková Ing. Zuzana Čmielová Ing. Alžběta Hackerová Ing. Anežka Hájková Ing. Lucia Hančárová Bc. Tereza Haushalterová Ing. Tereza Hodinová Ing. Tereza Horáková Ing. Karolina Hübnerová Bc. Filip Jakl, LL.M. Ing. Ondřej Janota

06021 06022 06023 06024 06025 06026 06027 06028 06029 06030 06031 06032 06033 06034 06035 06036 06037 06038 06039 06040 06041 06042 06043

Bc. Filip Jiroušek Ing. Lucie Kadlčíková Ing. Adéla Kasalická Ing. Andrea Klimšová Ing. Veronika Konhefrová Ing. Aneta Korejsová Ing. Daniel Kotek Ing. Zuzana Kovářová Ing. Nela Kožíšková Ing. Magdalena Krotilová Ing. Michal Kruntorád Mgr. Julie Křížová Ing. Jan Lněníček Mgr. Alena Mahelová Bc. Petra Malkusová Ing. Aneta Mašková Ing. Markéta Matyášová Ing. Daniel Mechl Ing. Petr Merkout Bc. Simona Miková Mgr. Petr Pavlík Ing. Martina Pečenková Ing. Alice Pechová

06044 06045 06046 06047 06048 06049 06050 06051 06052 06053 06054 06055 06056 06057 06058 06059 06060 06061 06062 06063 06064 06065 06066

Ing. Lenka Plačková Ing. Lenka Pokorná Ing. et Mgr. Anna Riedlová Ing. Alena Rybánska Ing. Kateřina Sanetrníková Bc. David Sehnal Ing. Adéla Skočíková Ing. Pavlína Slabá Ing. Klára Somerová Ing. Simona Stanislavová Ing. Aneta Studničková Ing. Ladislav Suja Ing. Ivana Svobodová Bc. Naděžda Šarbortová Ing. Dora Tillová Ing. Eva Vinterová Ing. Jana Vodehnalová Ing. Soňa Vonková Ing. Jaroslav Vrána Ing. Veronika Vránová Ing. Simona Zahradníčková Ing. Lucie Zemanová Ing. Lucie Ziebová

 Smuteční oznámení S lítostí Vám oznamujeme, že zemřel pan Antonín Kubart, daňový poradce č. 248, ve věku 77 let.

Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník KDP ČR

moje.kdpcr.cz

3

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňov

Petra Pospíšilová:

„Nároky na daňové poradce rostou a náš kodex by to měl reflektovat“ Projednávání vládního ozdravného balíčku, zavádění minimální efektivní daně pro firmy do českého práva nebo už letos platná windfall tax. Rok, který pomalu končí, určitě nebyl ve světě daní poklidný. Prezidentka Komory daňových poradců ČR Petra Pospíšilová jej ale hodnotí jako vcelku standardní, protože na změny pravidel do poslední chvíle jsou daňoví poradci už tak nějak zvyklí. V životě samotné Komory považuje letos za zásadní schválenou změnu Stanov, která umožní klouzavý mandát členů Dozorčí a Disciplinární komise. Tématem započatým, které čeká na dokončení v příštím roce, je nový Profesní kodex daňového poradce. „Náš stávající Etický kodex je poměrně stručný, byl schválen již před více než 10 lety a nereflektuje tak aktuální vývoj ve společnosti, kdy jsou na profesi daňového poradce kladeny stále vyšší nároky,“ říká Petra Pospíšilová.

4

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Jestli jsem dobře počítal, jste nejdéle sloužící prezidentkou Komory daňových poradců v její historii. Tuto profesní organizaci vedete již osmým rokem. Jaký byl v této historii pro vás rok 2023?

Prezidentkou určitě, nicméně nejdéle sloužícím prezidentem Komory daňových poradců byl můj vážený předchůdce Jiří Nekovář, který v této pozici pracoval dlouhých 15 let, téměř od jejího vzniku. Hlavně díky jeho práci a jeho vizím je dnes Komora daňových poradců velmi dobrou, funkční organizací, která se snaží daňovým poradcům pomáhat v jejich práci, a zároveň naplňuje své regulatorní poslání.

Co považujete z pohledu činnosti Komory za hlavní události letošního roku?

Z hlediska daňového se toho událo hodně a spousta z toho je důležitá jak pro daňové poplatníky, tak pro jejich daňové poradce. Práce na legislativě a jejím připomínkování je však jen jednou z mnoha strategických aktivit, kterým se věnujeme.

Důležitou je rovněž změna Stanov, které jsme schválili na letošní Valné hromadě a které umožní takzvaný klouzavý mandát u dvou našich důležitých orgánů – Dozorčí a Disciplinární komise. Od příštího roku by mělo platit, že se každý rok bude volit třetina jejich členů. Bude tím lépe zajištěna kontinuita jejich fungování. Vždy tam bude alespoň část členů, kteří s činností těchto orgánů budou mít již zkušenosti a budou schopni zaučit nově zvolené kolegy.

Podařilo se naplnit všechny plány a třeba i předsevzetí, které jste jakožto prezidentka Komory pro letošek měla?

Hodně jsme toho odpracovali, ale ještě toho máme i hodně před sebou. V posledních dvou letech jsme poměrně intenzivně diskutovali o Etickém či Profesním kodexu daňového poradce. Náš stávající Etický kodex je poměrně stručný, byl schválen již před více než 10 lety a nebyl od té doby upraven. Nereflektuje tak aktuální vývoj ve společnosti, kdy jsou na profesi daňového poradce kladeny stále vyšší nároky, a to nejen na jeho odborné znalosti, ale rovněž na jeho společenský a osobnostní kredit.

Jsem přesvědčena, že tento vývoj je nutné reflektovat, o což jsme se snažili na Valné hromadě předložením návrhu nového Profesního kodexu. Vítám, že to je otázka, která kolegy opravdu upřímně zaujala a vyvolala diskusi, což však vedlo k tomu, že jsme projednávání tohoto bodu nestihli dokončit. V každém případě platí, že je dobré obsahovou náplň tohoto předpisu dobře prodiskutovat, a doufám, že se do konce mandátu stávajícího Prezidia podaří novou verzi Profesního kodexu daňového poradce schválit.

Je nějaký okamžik z letošního života stavovské organizace, na který ráda vzpomínáte? moje.kdpcr.cz

Rozhovor

Projednávání ozdravného balíčku bylo opravdu velmi hektické, a celý legislativní proces byl poměrně nepřehledný. Na kvalitě výsledku se to bohužel podepsalo.

Určitě moc ráda vzpomínám na oslavu našeho výročí, protože si v tomto roce připomínáme 30 let od založení Komory daňových poradců. Oslavu jsme pojali jako příležitost pro daňové poradce setkat se v neformálním duchu, odložit na chvíli naše odborné debaty, a prostě se s kolegy jen dobře pobavit a zavzpomínat na to, co s Komorou za těch 30 let prožili. Oslava se konala v Brně, ve městě, kde má Komora své sídlo, a těší mě, že si ji účastníci opravdu užili. Svědčí o tom spousta pozitivních zpráv, které jsme následně od kolegů dostali.

V oblasti daní bylo asi největší událostí projednávání vládního ozdravného balíčku, na které bylo extrémně málo času.

Nakolik se Komoře podařilo prosadit její připomínky? Které z těch, jež se prosadit nepodařilo, považujete za nejpalčivější z hlediska fungování českého daňového systému?

Projednávání ozdravného balíčku bylo opravdu velmi hektické, a celý legislativní proces byl poměrně nepřehledný. Na kvalitě výsledku se to bohužel poměrně zásadně podepsalo a myslím, že se ještě hodně zapotíme při řešení různých interpretačních potíží, které návrh nepochybně přinese. Některé naše připomínky uspěly, ale jiné, jak už to bývá, byly odmítnuty, a teprve čas ukáže, jestli to nebyla škoda. Jako Komora se vyjadřujeme výhradně k technické stránce věci, aby pravidla, která mají platit, byla srozumitelná a proveditelná. Do politických rozhodnutí zásadně nezasahujeme. O to více nás potom mrzí, že se ukáže, že naše připomínky, které nebyly reflektovány, by situaci pomohly.

U ozdravného balíčku to platí například u nových pravidel pro dohody o provedení práce. Přestože jsme od počátku upozorňovali na praktickou neproveditelnost návrhu, nepodařilo se jej

5

Rozhovor

příliš vylepšit, a jedinou útěchou pro zaměstnavatele může být odložená účinnost těchto pravidel na 1. července 2024 s tím, že se snad do té doby podaří tato pravidla „opravit“ tak, aby je bylo možné vůbec dodržet. Při jejich současné podobě to bohužel prakticky není možné.

Významné bylo nepochybně i zavádění minimální efektivní daně pro firmy do českého právního řádu. Někteří experti hovoří o první fázi globální daňové revoluce. Jak tato úprava, která by měla platit od příštího roku, zaměstnala vaši Komoru?

Tato regulace se týká velikých, zpravidla nadnárodních skupin a implementuje do českého právního řádu příslušnou směrnici, která byla schválena koncem roku 2022. Návrh je extrémně složitý, protože i pravidla, která zavádí, jsou velmi složitá. Návrhu se intenzivně věnuje naše Sekce pro mezinárodní zdanění a zabývají se jí nejvíce daňoví poradci, jejichž klienty jsou společnosti právě z těchto velkých skupin. Počítáme s tím, že s ohledem na vysokou komplexitu tohoto návrhu se budeme k legislativnímu textu ještě vracet, a víme, že i Ministerstvo financí počítá s tím, že se schválený zákon bude ještě upravovat tam, kde praxe ukáže, že to je potřeba.

Zmíněné změny do praxe teprve přijdou, které zásadní v ní zakotvily letos?

Pro letošní rok určitě platí, že je prvním rokem, ve kterém se na velké banky a energetické společnosti uplatňuje takzvaná daň z nadměrných zisků neboli windfall tax. Je to další regulace, která byla schválena poměrně ve velkém kalupu, a podle toho vypadají i odhady dopadů, které tato daň má na její adresáty. Opět se zdá, že v tomto případě Ministerstvo financí významně přecenilo kapacitu poplatníků, na které se tato daň má vztahovat, a vypadá to, že konečné inkaso bude významně nižší, než jaké byly původní predikce. U bank byla otázka, na koho tato daň dopadá, celkem zřejmá od samého počátku. Není mi tak jasné, proč u nich nebyl odhad výběru přesnější. U energetických společností je trh pochopitelně mnohem roztříštěnější, a tedy odhadovat celkový dopad je určitě složitější.

Patřil letošek z pohledu práce daňového poradce ke klidnějším, nebo náročnějším rokům?

Myslím, že z pohledu daňových poradců to byl rok celkem standardní. Samotná skutečnost, že daňové předpisy jsou diskutovány do poslední chvíle, legislativa je do poslední možné chvíle upravována, a není tak zcela jasné, co bude platit, případně odkdy, je celkem standardní, a daňové poradce tak už příliš nezaskočí. Je prostě potřeba akceptovat fakt, že daně jsou výsostně politická doména, a tudíž je jejich nastavení velmi náchylné na časté a často nepromyšlené změny.

6

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Jedním z fenoménů letoška byl nepochybně rozmach umělé inteligence. Je to nástroj, který už pomáhá či do budoucna pomůže i daňovým poradcům?

Umělá inteligence je nepochybně skvělý nástroj, který bude pomocníkem i pro daňové poradce. Je to pochopitelně nástroj poměrně nový ve smyslu toho, jak se vývoj posunul za posledních několik měsíců nebo několik málo let. I v Komoře se zabýváme otázkou, jak tyto nové nástroje využít ve prospěch daňových poradců a jak kolegy naučit s nimi pracovat. Je také potřeba počítat s tím, že to, co třeba ještě nejde nyní, bude za pár měsíců už možné, a vývoj je tak nezbytné pořád monitorovat a přístupy upravovat. Těším se na to, co nás ještě v této oblasti čeká. Myslím, že to může od základu naši práci změnit a hlavně zefektivnit.

Pojďme se zahledět do budoucnosti. Můžete už dnes nastínit, co důležitého čeká Komoru v příštím roce?

Doufám, že se nám v příštím roce podaří dokončit diskuse k Profesnímu kodexu a přijmout jeho nové znění. Pracujeme dále i na vylepšení našeho interního webu pro daňové poradce i toho veřejného pro všechny ostatní, včetně možného přihlašování s pomocí moderních nástrojů včetně bankovní identity. Také nás určitě čeká diskuze o využití nástrojů umělé inteligence pro daňové poradenství.

Na co se zejména mají připravit daňoví poplatníci – kterou ze změn vstupujících v platnost považujete za nejsložitější na zvládnutí?

Daňové poplatníky, kteří budou chtít zvolit možnost účtovat ve funkční měně, což je jedna z možností zavedených ozdravným balíčkem, čeká jistě spousta vzrušující práce a spousta bádání v dosud temných vodách. Totéž čeká také poplatníky, kteří budou chtít zvolit možnost nezdaňovat takzvané nerealizované kurzové rozdíly. Nastavení vnitřních systémů, které by zvládly tyto úkoly, a ověření skutečnosti, že přechod proběhl správně, bude opravdu velkou výzvou. Poskytovatele platebních služeb čeká nový reporting přeshraničních plateb pro účely boje proti daňovým únikům v oblasti DPH a všechny členy velkých nadnárodních korporací první kroky k zavedení pravidel pro dorovnávací daně. I když lze asi předpokládat, že těch, kdo budou tuto daň platit, bude jen hrstka, administrativní a reportovací povinnosti s tímto spojené platí bohužel pro všechny, a nebude to jednoduchý úkol. Takže všem v tomto přeji hodně úspěchů, a pokud si nebudete vědět rady, vězte, že dobrý daňový poradce vám pomůže!

moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny

Rozhovor Ro ozhovor

e-Bulletin Komoryporadce. daňových poradců ČR / 12/2023 * Nakupujte pro daňové v e-shopu KDP ČR.

MáDáti předplatné na 12 měsíců, soubor podrobných účetních a daňových komentářů ke všem účtům účtové osnovy pro podnikatele s průběžnou aktualizací moje.kdpcr.cz moje mo j .k je .kdp pcr.cz .c cz

Zákoník práce novele 1. 10. 2023 Zá áko koní ník ík pr prá áce po n áce ovel ov ele ek1 aktuální znění po transpoziční novele s vyznačením změn, postavení zaměstnanců na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, změny v této oblasti, zjednodušení povinností při doručování písemností mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem včetně posílení elektronického doručování – vše se stručným komentářem

zvýhodněná cena pro DP 1070 Kč běžná cena 1189 Kč zvýhodněná cena pro DP 413 Kč běžná cena 459 Kč

zvýhodněná cena pro DP 440 Kč běžná cena 489 Kč Opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem pravidla iniciativy BEPS, jejich aplikace, účinnost i soulad se základními právními zásadami, odkazy na recentní judikaturu NSS, ÚS a Soudního dvora EU

Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem po novele k 1. 10. 2023 a 1. 1. 2024 zásadní změny po transpoziční novele s obsáhlým komentářem

Účetní a daňové případy řešené v s. r. o. jak na účetní provedení a daňové řešení běžných i složitějších situací v s.r.o., témata zpracována formou rad, jakých chyb se vyvarovat, a tipů na daňovou optimalizaci

zvýhodněná cena pro DP 125 Kč běžná cena 139 Kč

zvýhodněná cena pro DP 3593 Kč běžná cena 3995 Kč

ESG a účetní souvislosti informace k účetním závěrkám (i konsolidovaným) v oblasti ESG ve 20 kapitolách: jak, proč, z čeho, pro koho a s jakým zanecháním uhlíkové stopy vyrábějí firmy svoje produkty, využívají produkty předchozích tvůrců a také dokážou po sobě ekologicky uklidit

Hmotný a nehmotný majetek v praxi komentář, příklady, výklad změn, komplexní zapracování všech legislativních změn od předchozího vydání

zvýhodněná cena pro DP 351 Kč běžná cena 390 Kč

zvýhodněná cena pro DP 445 Kč běžná cena 495 Kč

Zrušení a zánik obchodní korporace s likvidací výklad procesu zrušení a zániku obchodní korporace, jejich příčin, důvodů a účinků, podstaty a postupu likvidace s jejím ukončením, vč. výkladu problematiky účetní účetn a daňové

zvýhodněná cena pro DP 188 Kč běžná cena 209 Kč

zvýhodněná cena pro DP 738 Kč běžná cena 820 Kč

Z novinek vybíráme:

Zákoník práce a cestovní náhrady 2023–2024 tištěná příručka v interaktivním kompletu s e-bookem, aktualizačním servisem a servisní webovou stránkou, aktuální pro rok 2023 s přesahem do roku 2024

7 * zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

31. řádná Valná hromada KDP ČR Sestavil Ing. Jaromír Papírník, kancelář KDP ČR

Dne 10. listopadu 2023 se v Brně v hotelu Passage konala 31. řádná Valná hromada Komory daňových poradců ČR. Aktivity Komory za poslední období ve své zprávě shrnula prezidentka Komory Petra Pospíšilová. Valná hromada dále projednala zprávy o činnosti Dozorčí komise a Disciplinární komise, hospodaření za rok 2022 a schválení rozpočtu na rok 2024. Diskutovaly se také návrhy na novelu Stanov Komory daňových poradců ČR, novela Volebního řádu nebo nový Profesní kodex. Přednesené zprávy níže přikládáme.

8

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Zpráva o činnosti Prezidia KDP ČR přednesla Ing. Petra Pospíšilová

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte, abychom vám předložili zprávu o činnosti Prezidia za období od okamžiku konání poslední Valné hromady, to je od 11. listopadu 2022, do současné doby. Prezidium v tomto období pracovalo ve složení: Michal Frankl, Jan Molín, Jiří Nesrovnal, Matěj Nešleha, Petra Pospíšilová, Jana Skálová, Petr Toman, Tomáš Urbášek a Milan Vodička. Kolegyně Zuzana Rylová a Edita Ševcovicová pak působily v pozici náhradníků. Všem kolegům bych za jejich práci v Prezidiu chtěla upřímně poděkovat.

V letošním roce oslavila naše Komora 30. výročí své existence.

Ještě před koncem loňského roku byly odstartovány oslavy 30 let Komory vyhlášením 1. prosince národním dnem daňového poradenství. V květnu letošního roku, kdy uplynulo 30 let od ustavující Valné hromady, jsme uspořádali v Brně velkolepé společenské setkání, kterého se účastnili nejen členové Komory, ale i řada významných hostů, pozvaní zástupci partnerských institucí, Ministerstva financí, Finanční správy či soudů. Celkem si připravený bohatý kulturní program vychutnalo přes 700 účastníků.

Daňovým poradcům byla také v souvislosti s oslavou výročí poskytnuta mimořádná celoroční podpora jejich vzdělávání, a to formou slevy ve výši 30 % z účastnických poplatků na akcích Komory. Věříme, že řada z vás tyto zvýhodněné účastnické ceny vzdělávacích akcí Komory ocenila.

V průběhu roku jsme se snažili naplnit naše strategické priority tak, abychom posunuli všechny zásadní oblasti činnosti Komory tím správným směrem. Dovolím si dále shrnout, co jsme v minulém roce udělali.

V oblasti public relations se v souladu s programovými prioritami Prezidia snažíme u aktuálních problémů nečekat na to, až se novináři sami ozvou, ale důležité věci aktivně dopředu komunikujeme a nabízíme naše vyjádření. Snažíme se taktéž představovat naše návrhy v oblasti legislativy, což se promítlo např. v souvislosti s windfall tax, případně daňovým balíčkem či změnami v oblasti paušální daně.

Co se týká používaných informačních kanálů, snažíme se odborné otázky komunikovat především přes aktuality či tiskové zprávy, které jsou dostupné na webu Komory, na sociální síti LinkedIn, méně pak přes facebookový účet Komory. Praxe nám ukázala, že některé odborné příspěvky na této síti následně vzbumoje.kdpcr.cz

zují nežádoucí a nesouvisející reakce. U vybraných témat se snažíme přímo oslovovat novináře, kteří s námi dlouhodobě komunikují a spolupracují.

Důležitou aktivitou byla realizace dvou průzkumů zaměřených na ověření povědomí o daňových poradcích u podnikatelů a zpětná vazba na činnost Komory od daňových poradců. Tyto průzkumy navazovaly na podobné průzkumy, které jsme provedli před pěti lety. S výsledky těchto nových průzkumů budeme nadále pracovat. Zatímco povědomí veřejnosti o daňových poradcích do určité míry stagnuje, ukazuje se, že klíčovým parametrem pro využívání služeb daňových poradců je chování Finanční správy, u zpětné vazby daňových poradců nás těší vysoce pozitivní hodnocení činnosti Komory.

Další významnou aktivitou byla marketingová kampaň na podporu profese, jejímž primárním cílem bylo zvýšení povědomí o službách daňových poradců a informování vybraných cílových skupin o výhodách spolupráce s daňovým poradcem.

Sekundárním cílem bylo přivedení těchto uživatelů na webové stránky Komory přes landing page do seznamu daňových poradců.

Pro tyto účely byly využity jak výkonnostní, tak brandové kampaně na Google Ads a Sklik. Brandové kampaně byly cíleny na konkrétní vybrané weby a konkrétní umístění, primárně na ekonomických či obchodních portálech typu idnes.cz; hn.cz;

9

Téma

forbes.cz; finance.cz apod. Výsledkem marketingové kampaně za období listopad 2022 až duben 2023 bylo 7,2 milionu celkových zobrazení reklamy a více než 32 000 prokliků.

Z reklamy na landing page a následně do seznamu DP prošlo přes 1 000 uživatelů. Z nástroje Google analytics, který nově měří jen statistiky uživatelů, kteří k tomu udělili svůj souhlas, je patrné, že tito uživatelé dál aktivně procházeli seznam daňových poradců a navštívili přibližně 600 jednotlivých profilů.

V oblasti vzdělávání v poslední době náš ekonomický výsledek spíše stagnuje. Abychom i nadále zabezpečili rozumnou ekonomickou výkonnost Komory, bude potřeba v této oblasti provést takové úpravy, aby vzdělávací akce, které Komora pořádá, byly pro jejich účastníky i nadále zajímavé. Revizi tak podrobíme jak stávající formáty vzdělávacích akcí, tak cenovou politiku a budeme se pochopitelně bavit i o formátech nových.

V uplynulém roce se vedle již existujících a osvědčených celorepublikových školení a vzdělávacích akcí typu Olšanka, Nymburk a Tři věžičky pro daňové poradce podařilo spustit projekt krátkých on-line seminářů na aktuální témata. Semináře se konají na pravidelné měsíční bázi a těší nás, že je o ně mezi poradci zájem. Celá řada vzdělávacích akcí jak pro poradce, tak pro odbornou veřejnost je pořádána hybridně, aby byla maximálně dostupná všem zájemcům. Z akcí pro veřejnost za zmínku stojí například dvakrát ročně konané cykly přednášek pro přípravu na zkoušky daňových poradců nebo kurz Daňová abeceda pro ty, kteří chtějí získat základní znalosti napříč všemi daněmi.

I nadále počítáme se zachováním osobního kontaktu daňových poradců v rámci regionálních klubů. Jak jsem již zmínila minulý rok, snažíme se o maximální efektivitu vynaložených nákladů a nemohli jsme si nevšimnout, že řada našich kolegů se

10

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

na bezplatné kluby přihlásila, ale nakonec se jich nezúčastnila, takže byly vynakládány prostředky na zbytečně velké a nevyužité sály. Naše opatření ohledně distribuce podkladových materiálů ke klubům jsme po roce zhodnotili jako ne zcela efektivní, proto jsme od nich upustili.

Pokračujeme v digitalizaci komorových agend, jednak v oblastech, kde nám to ukládá zákon, a potom také v těch, kde o digitalizaci stojíme. V průběhu uplynulého období byl dobudován a pro řadu specifických potřeb KDP ČR upraven KIS – Komorový informační systém. Pokračujeme v rozvoji a úpravách webu, a to v obou částech, jak pro veřejnost (kdpcr.cz) či média, tak i interních stránek MojeKDP. Největší proměnou prošel obchod s publikacemi a nabídka a management vzdělávacích akcí, ale upravovali jsme i oblasti týkající se asistentů nebo odpovědných daňových poradců. Budeme rádi za jakoukoli vaši zpětnou vazbu.

Reagovali jsme již na stížnosti týkající se rychlosti odezvy a určité nepřehlednosti stránek, potřebujeme vědět, jestli prováděné změny pomohly. Dále jsme zahájili přípravné práce pro výstavbu komorového Portálu umožňujícího digitální komunikaci se členy Komory i s veřejností, včetně řádné autentizace pro komunikaci s použitím digitální identity občana (tzv. NIA). Toto je běh na dlouhou trať a nikdy nekončící proces, počítáme proto i s dostatečným rozpočtem, který tato agenda potřebuje. S radostí můžeme konstatovat, že se nám i v této oblasti daří, jak jste si ostatně mohli všimnout, pokud jste se v loňském roce zúčastnili on-line Valné hromady. Proběhla technicky bez problémů, protože se podařilo doprogramovat a dobře integrovat veškeré funkcionality, které jsou pro takovou akci potřeba. Zanedbávat ale nemůžeme ani otázku bezpečnosti. I my jsme se již stali cílem digitálního útoku a museli jsme proto dále posílit ochranu systémů a dat. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Téma

Další z našich strategických priorit bylo diskutovat stávající systém voleb do hlavních řídicích orgánů Komory: Prezidia, Dozorčí komise a Disciplinární komise. Zatímco u voleb do Prezidia nenavrhujeme žádnou změnu, u Dozorčí a Disciplinární komise to je jinak. Navrhujeme, aby se při volbách do těchto orgánů obměňovala vždy pouze třetina jejich členů, při zachování jejich tříletého mandátu. Od této změny si slibujeme zajištění lepší kontinuity činnosti těchto orgánů, kdy by se nemělo stát, že orgány budou v rámci jedné volby zcela obměněny a nezůstane v nich žádný člen, který by měl zkušenosti s jejich činností. U Disciplinární komise je toto obzvláště důležité, jednak z toho důvodu, že její agenda je opravdu velmi specifická a náročná, a jednak má hodně členů. Zajistit dostatečný počet kandidátů najednou je tak obvykle dost složité. Návrh na změny příslušných předpisů vám předkládáme k hlasování na této Valné hromadě.

Během roku pokračovaly práce na modernizaci Etického kodexu jako jedné ze strategických priorit Prezidia. Živou diskusi nad postupem prací a stavem textu vedla také Sekce pro profesní otázky a tato oblast byla projednávána na několika jejích zasedáních. Ve vazbě na jednání byl připraven a projednán podklad shrnující problémové oblasti profese i s pomocí otázek, které ve své praxi často řeší Dozorčí a Disciplinární komise. Na základě proběhlých jednání, konzultací, diskusí a podnětů jsme dospěli k závěru, že dále nebudeme připravovat Etický kodex jako nezávazný dobrovolný dokument, ale bude připraven Profesní kodex závazný pro všechny daňové poradce. Naší ambicí je, aby byl Profesní kodex pomůckou pro daňového poradce jednak při jeho jednání s klientem, ale i v jeho běžné každodenní práci. Praxe daňového poradce přináší mnoho situací, kdy se daňový poradce musí rozhodovat o dalším postupu, často pod tlakem času nebo okolností, a může čelit otázkám, které nejsou jednoznačné. Doufáme, že Profesní kodex bude pro daňového poradce pomůckou alespoň v některých těchto situacích. Počítáme s tím, že to bude živý dokument, který bude v průběhu času upravován tak, aby odpovídal aktuální situaci ve společnosti.

Návrh znění Profesního kodexu připravený kanceláří Komory za přispění k tomu účelu zřízené pracovní skupiny Prezidia byl včetně důvodové zprávy předložen a projednán Sekcí pro profesní otázky. Současně byl v Bulletinu k 30letému výročí Komory zveřejněn článek o budoucnosti etických kodexů a rozhovor s místopředsedkyní Nejvyššího správního soudu paní JUDr. Barbarou Pořízkovou o profesní etice a roli etického kodexu v praxi profesionála. Začátkem léta byl upravený návrh Profesního kodexu předložen k připomínkám všem daňovým poradcům. Připomínky obdržené kanceláří Komory byly zaslány na vědomí Sekci pro profesní otázky a text Profesního kodexu byl na jejich základě upraven do své podoby návrhu, který je nyní předkládán ke schválení této Valné hromadě.

Všem členům sekcí a diskusních skupin, kteří věnují svůj čas práci pro Komoru, patří naše uznání a velký dík. Prezidium aktivně komunikuje s vedoucími sekcí a diskusních skupin nejen v rámci Odborného kolegia na jeho pravidelných zasedáních, ale často také na základě okamžité potřeby řešení odborných problémů.

Mezi další základní oblast činnosti Komory patří kvalifikační zkoušky, které musí probíhat pravidelně a v určených termínech, i když se v ní chystají změny a připravuje se jejich modernizace.

Naším cílem je provést modernizaci zkoušek tak, aby odpovídaly současné praxi profesního zkoušení a převést je z papírové do digitalizované formy.

Od minulé Valné hromady proběhlo několik školení zkušebních komisařů na moderní metody zkoušení. Kompletační komise pod vedením Jany Skálové, garantky kvalifikačních zkoušek, celý rok usilovně pracovala na tom, jak aplikovat tyto metody do zkoušení odborné daňové problematiky a profesních předpisů.

Za tím účelem nás čeká výběr vhodného prostředí pro elektronické zkoušení. Cílem je najít takové řešení, které bude uživatelsky přívětivé pro uchazeče i zkušební komisaře. Zkoumali jsme možnosti a nástroje pro elektronické zkoušení u spřátelených komor či jiných institucí nejen v České republice, ale také za jejími hranicemi, kam zástupci Komory vyjeli zjistit zkušenosti a konzultovat úskalí procesu elektronizace.

V uplynulém období jsme se kromě standardních a dosud používaných postupů v souladu s prioritami Prezidia zaměřili na možnost ovlivňovat vznikající legislativu i po projednání v rámci vnějšího připomínkového řízení, tj. především při projednávání v Parlamentu ČR. Zúčastnili jsme se projednávání např. v rámci Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, případně se v oblasti legislativy snažíme komunikovat s předsedou Rozpočtového výboru Josefem Bernardem, poslancem Michaelem Kohajdou a dlouhodobě pak s naším kolegou senátorem Tomášem Goláněm. Nicméně naše návrhy nepolitického charakteru dáváme k dispozici všem poslancům napříč politickým spektrem, což se např. pozitivně projevilo v tom, že náš návrh na možnost vrácení zákonného pojistného u paušální daně v případě nesprávně zvoleného vyššího pásma si vzala za své poslankyně Alena Schillerová a tento návrh se nakonec podařilo prosadit. Naše návrhy se snažíme komunikovat na různých platformách, kterých se účastní zástupci zákonodárných sborů, kdy jsme takto postupovali např. v rámci windfall tax, kdy se uskutečnil specializovaný seminář na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, za účasti poslance Michaela Kohajdy.

Při tvorbě nové legislativy trváme na tom, aby byla dodržována legislativní pravidla, např. předložení zprávy RIA, a především aby byly řešeny otázky a existující problémy. Neměla by se objevovat témata, která doposud žádné problémy nezpůsobovala, a jejich změna by mohla způsobit zbytečné další výkladové problémy.

Taktéž v souladu s programovými prioritami Prezidia nadále velmi úzce spolupracujeme s ostatními zástupci podnikatelů a odbornými komorami, především pak s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy a Českou advokátní komorou.

Pravidelně se scházíme především se zástupci těchto organizací, a to i v rámci konkrétních legislativních návrhů. Nedávno se tak uskutečnila schůzka s novým vedením Svazu průmyslu a dopravy, kde jsme projednávali naše návrhy připomínek k projednáva-

moje.kdpcr.cz

11

Téma

nému daňovému balíčku. Obdobné setkání se uskutečnilo také s novým vedením Hospodářské komory. Naše připomínky poskytujeme spolupracujícím organizacím, protože společný postup jim dává vyšší váhu. Konkrétním příkladem z poslední doby jsou navrhované změny v oblasti dohod o provedení práce, kdy spolupracujeme především s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy, např. v rámci jednání v této věci na půdě České správy sociálního zabezpečení.

V oblasti legislativy komunikujeme i s ostatními rezorty, kdy se např. snažíme prosadit naše návrhy na povinnost orgánů činných v trestním řízení oznamovat Komoře daňových poradců zahájení trestního stíhaní daňových poradců či na možnost provádět domovní prohlídky u daňových poradců pouze za účasti zástupců Komory.

Rozšiřujeme dále naši spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, kdy se nám daří spolupracovat v obdobné formě, jako je Koordinační výbor, tady však k problematice zákonného pojistného.

Praktický příklad realizace priorit Prezidia v oblasti legislativy je projednávání daňového balíčku. Kromě standardního připomínkového řízení jsme se velmi aktivně zapojili do projednávání tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně. Zúčastnili jsme se jednání ve čtyřech poslaneckých výborech, na kterých jsme také vystoupili a prezentovali naše připomínky, především k problematice dohod o provedení práce a naši zásadní námitku k legislativnímu způsobu schvalování návrhu. Jistě jste také zaznamenali, že kompletně přepracovaný daňový úsporný balíček byl načten jako pozměňovací poslanecký návrh, ke kterému neproběhlo žádné vnější připomínkové řízení, a přitom obsahuje významné množství změn. V této věci jsme následně dopisem oslovili všechny poslance. Ve velmi krátké době jsme zpracovali základní připomínky i k této nové verzi daňového balíčku a ty jsme zaslali kromě Ministerstva financí opět všem poslancům. V dané otázce jsme také aktivně vystupovali v médiích. V oblasti daňového balíčku jsme také velmi úzce kooperovali a spolupracovali se zástupci podnikatelů, především pak Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy. Toto úsilí již přineslo dílčí změny v oblasti dohod o provedení práce a doufáme, že v této oblasti dojde při projednávání balíčku ještě ke změnám.

Komora pochopitelně pokračuje i v řadě dalších činností.

Některé z nich jsou Komoře uloženy zákonem a musíme se s nimi proto odpovídajícím způsobem vypořádat. Mám zde na mysli již zmíněnou oblast boje proti praní špinavých peněz a proti terorismu, AML a odpovědnost Komory za dohledovou činnost u daňových poradců. Kancelář z těchto důvodů zahájila kontrolní činnost, a to formou dotazníkového šetření u vybraných daňových poradců, jehož důsledkem může být zahájení kontroly na plnění povinností dle AML zákona v rámci výkonu daňového poradenství. Součástí této dohledové činnosti by však měla být i určitá metodická pomoc pro daňové poradce v případě nejasností a Komora je připravena ji poskytnout.

Důležitá je pro nás spolupráce s našimi obvyklými partnery.

12

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Zůstáváme aktivním členem Národní účetní rady, kde se naši kolegové podílejí nejen na vytváření účetních interpretací, ale i na přípravě nového zákona o účetnictví, který je nyní v připomínkovém řízení. Doufáme, že se práce na tomto předpise nezastaví, přestože se termín pro jeho přijetí již mnoho let neustále posouvá. Bude opravdu složité udržet v této oblasti směr, protože hlavní ekonomický tahák pro podniky, tedy zavedení funkční měny, se nakonec dostal do současného předpisu pozměňovacím návrhem ke konsolidačnímu balíčku, a obávám se, že motivace pro přijetí nového účetního předpisu ze strany adresátů této normy tímto významně ochabne.

Komora i nadále zůstává aktivním členem CFE Tax Advisors Europe, kde jsou kolegové aktivně zapojeni v pracích odborných komisí. Členství v této organizaci nám pomáhá uplatňovat naše připomínky do nových daňových návrhů už v okamžiku, kdy je ve formě návrhu směrnic představí Evropská komise. Letošní rok byl v tomto velmi vydatný, čeká nás projednávání velkých změn v oblasti DPH, kde se očekává zavedení tzv. real-time reportingu v relativně blízké budoucnosti, a také nové návrhy v oblasti přímých daní, ať už se jedná o návrh k jednotnému základu daně nebo pro transferové ceny.

Nejsme pasivní ani v komunikaci s daňovými komorami okolních států, především Slovenska, Polska, Německa a Rakouska.

Podařilo se nám se zahraničními kolegy uspořádat Slovenskočeské fórum i mezinárodní konferenci Daně bez hranic v Polsku a pro členy naší Komory byly připraveny i krátké online semináře zahrnující průřezy daňovým systémem Slovenska a Polska.

Kancelář Komory také pracuje na přípravě obdobného online semináře o německém daňovém systému.

I nadále se snažíme o to, abyste se měli možnost potkávat i v rámci neformálních akcí. Kromě již zmíněné oslavy našeho kulatého výročí v květnu tohoto roku pro vás Komora v letošním roce pořádala oblíbené kurzy osobního rozvoje, letní sportovní hry, běh Komory daňových poradců i golfový turnaj. Doufáme, že oceníte pozvání na pohoštění a sklenku vína po skončení této Valné hromady. Chceme dát možnost všem přítomným se alespoň krátce potkat a s kolegy neformálně prodiskutovat aktuální otázky.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, toto byl přehled těch nejdůležitějších aktivit, které jsme chtěli v této zprávě komentovat. Podrobnější přehled o činnosti Komory získáte kdykoli na internetových stránkách v sekci Prezidium.

Dovolte mi závěrem konstatovat, že jsme se v Prezidiu snažili o to, aby to, co děláme a čemu věnujeme náš čas, bylo pro vás přínosné a užitečné.

Děkuji vám za pozornost.

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Zpráva o činnosti Dozorčí komise přednesl Ing. Vlastimil Sojka žení počtu výzev k doložení pojištění a k dřívějšímu zahájení řízení o pozastavení. Potřeba takové změny vyplynula i z podnětu Sekce pro profesní pojištění, která upozornila na změnu smluvního přístupu pojišťoven k neplatičům pojistného.

Hrozí, že vzniknou případy nepojištěných škod.

Nemůžeme to nechat bez reakce, protože by to mělo nežádoucí vliv na vnímání právních jistot spojených s naší profesí.

Dámy a pánové, dobrý den,

Dozorčí komise pracovala v uplynulém období ve složení – Radka Šťastná, Tomáš Klíma, Vlastimil Sojka, Pavel Lampa, Miluše Korbelová, Ariana Bučková a Tomáš Živný. Všichni členové a náhradníci Dozorčí komise si zaslouží poděkování za práci a čas, který své práci věnovali.

Dohled nad řádným výkonem daňového poradenství

Ing. Vlastimil Sojka Ing Předseda Dozorčí komise

Nejčastější stížnosti klientů a třetích stran směřovaly k selhání daňových poradců při dodržení jejich smluvních závazků a souvisejících povinností plynoucích z akceptovaných zmocnění. Projednávány byly ale také případy neoprávněného zadržení účetních dokladů, porušení mlčenlivosti, neoprávněného nebo předstíraného výkonu daňového poradenství. Celkově lze ale konstatovat, že počet stížností není vysoký, dlouhodobě neroste a s ohledem na celkový počet daňových poradců situace nasvědčuje tomu, že naše profese jako taková nemá zásadní systémový problém s klienty a veřejností.

Dozorčí komise v předběžných řízeních mediací úspěšně řeší řadu sporů a i z tohoto důvodu apelujeme na daňové poradce, aby s ní ve vlastním zájmu maximálně spolupracovali. Je vhodné znovu i připomenout doporučení uzavírat smlouvy s klienty písemně, což by často pomohlo předcházet zbytečným sporům.

Prošetřování stížností je pouze jednou částí náplně činnosti Dozorčí komise. Podle Stanov vede Dozorčí komise v prvním stupni také správní řízení o pozastavení výkonu daňového poradenství – ať už z důvodu nedoložení profesního pojištění nebo trestního stíhání poradce. V současné době čekáme na pravomocné vyřešení pěti soudních sporů týkajících se odsouzení poradce pro úmyslný trestný čin související s daňovým poradenstvím. Dozorčí komise zkoumá specifika jednotlivých případů tak, aby byla pravomoc Komory uplatněna přiměřeně a v souladu s její kompetencí. Činí tak i v případech, kdy daňový poradce opomněl svoji zákonnou povinnost Komoře oznámit, že je vůči němu zahájeno trestní stíhání.

Dozorčí komise tradičně řešila otázku neplatičů a pozdních úhrad členských příspěvků a nedoložení či neplacení povinného profesního pojištění. V obou případech se Dozorčí komise rozhodla zpřísnit stávající praxi. Zejména v případě profesního pojištění dojde ke snímoje.kdpcr.cz

Statistika řízení vedených Dozorčí komisí za uplynulé období

Dozorčí komise projednala celkem 17 stížností a podnětů, z toho 6 z předchozího období. Dozorčí komise nepodala žádnou disciplinární žalobu pro porušení povinností daňového poradce, podala ale 2 žaloby na neplatiče členských příspěvků. V případě 10 stížností rozhodla o zastavení předběžného šetření, 7 stížností je ještě v řízení.

Dále v uplynulém období Dozorčí komise zahájila celkem 63 řízení o pozastavení výkonu daňového poradenství, z nichž 54 řízení zastavila a v 7 případech rozhodla o pozastavení výkonu daňového poradenství; zbylá jsou v řízení. V jednom případě Dozorčí komise rozhodla o vyškrtnutí odsouzeného daňového poradce z Komory; v jednom pak o vyškrtnutí z důvodu nevykonávání daňového poradenství. Z důvodu nedoložení pojištění vyškrtla Dozorčí komise i jednu daňově poradenskou společnost.

Spolupráce s Disciplinární komisí Obě komise spolupracují při sjednocování správní praxe a při řešení disciplinárních žalob. Společně také vzdělávají své členy.

Přínosná jsou proto společná zasedání organizovaná dvakrát ročně.

Kontrola činnosti Prezidia a kanceláře Komory V uplynulém období Dozorčí komise také dohlížela na činnost Prezidia i kanceláře Komory. Dozorčí komise konstatuje, že měla k dispozici všechny podklady i rozhodnutí přijatá na zasedáních Prezidia; předsedovi Dozorčí komise nebo jeho zástupci byla řádně umožněna účast na všech zasedáních Prezidia i Odborného kolegia. Kancelář pak významně spolupracovala na zjišťování

13

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

a zajišťování důkazů pro jednotlivá řízení a na zpracovávání přijatých rozhodnutí včetně související evidence. V činnosti Prezidia ani kanceláře Komory Dozorčí komise v mezích své kompetence neshledala žádná pochybení a nemá tak k činnosti Prezidia ani kanceláře připomínky.

Dozorčí komise se také pravidelně zabývala kontrolou hospodaření Komory. V průběhu roku jsou o stavu hospodaření členové Dozorčí komise informováni z podkladů a zápisů Prezidia.

Předmětem kontroly hospodaření bylo efektivní a hospodárné vynakládání prostředků Komory v souladu s usneseními z Valné hromady. Členové Dozorčí komise Radka Šťastná a Tomáš Klíma provedli za součinnosti kanceláře kontrolu hospodaření, s tajemníkem Komory současně projednali hospodaření Komory a zkontrolovali přijatá opatření v kanceláři Komory, přičemž neshledali žádné přímé nedostatky. Zvlášť se Dozorčí komise zabývala otázkou pohledávky za Sberbank v insolvenčním řízení. Prezidium na zá-

kladě podnětu Dozorčí komise v loňském roce rozhodlo o nových pravidlech přiměřenosti finančních rezerv. V tomto smyslu Dozorčí komise podporuje návrh ztrátových rozpočtů v několika příštích letech tak, aby došlo k přiměřenému snížení finančních rezerv.

V rámci kontroly hospodaření Dozorčí komise projednala hospodářský výsledek Komory za rok 2022, konstatovala, že nedošlo k zásadním překročením rozpočtových nákladů. Celkový hospodářský výsledek proti rozpočtu vykazuje zisk ve výši 1.320 tis. Kč po zdanění, což je příznivý výsledek. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Dozorčí komise na svém zasedání rozhodla doporučit Valné hromadě schválení hospodářského výsledku za rok 2022.

Dále Dozorčí komise v rámci kontroly hospodaření zkontrolovala plnění usnesení z Valné hromady konané v roce 2022; Valná hromada však na minulé Valné hromadě neuložila Prezidiu žádné úkoly.

Děkuji za pozornost.

Zpráva o činnosti Disciplinární komise přednesla Mgr. Karla Mader Voltnerová kde jsme se věnovali judikatuře týkající se zákonné povinnosti mlčenlivosti, resp. limitům jejího dodržování, a také novému Profesnímu kodexu a jeho zakotvení ve vnitřních předpisech Komory. dovolte mi, abych vás seznámila se zprávou V tomto ohledu bych chtěla všechny daňové o činnosti Disciplinární komise za období od lisporadce ujistit, že disciplinární řízení bude vždy topadu 2022 do října 2023. vedeno v souladu se zákonem o daňovém poraMoje zpráva bude tentokrát stručná. denství a disciplinárním řádem, přičemž budeme V uplynulém období disciplinární senát dokonvelmi dbát o to, aby případné disciplinárně postičil projednání disciplinární žaloby v řízení, které hované jednání vždy naplňovalo skutkovou podzapočalo ještě v roce 2022 před datem konání statu podle § 6 Zákona o daňovém poradenství.

Valné hromady. Předmětem žaloby bylo poruMgr. Karla Mader Mgr Obdobným tématům jsme se věnovali i na spošení povinnosti chránit práva a oprávněné zájmy Voltnerová lečných zasedáních s Dozorčí komisí, která navaklienta a jednat čestně a svědomitě v souvislosti Předsedkyně Disciplinární zovala na plenární zasedání Disciplinární komise. s neprovedením úkonů, ke kterým byl daňový komise Závěrem bych ráda poděkovala všem daňoporadce zavázán smlouvou nebo zplnomocněn vým poradcům za to, že věnují dostatečnou poklientem. S přihlédnutím k polehčujícím okolnoszornost komunikaci s klienty, která je důležitou součástí řádného tem byla daňovému poradci uložena pokuta ve výši 8 000 Kč.

Dále byly podány 2 žaloby pro nezaplacení členského příspěvku, výkonu naší profese.

S poděkováním nesmím zapomenout ani na Dozorčí komisi a zakteré disciplinární senát započne projednávat v nejbližších dnech.

V této souvislosti bych chtěla vyzdvihnout práci zaměstnanců kan- městnance kanceláře Komory, kteří s námi vždy příkladně spoluceláře Komory, kteří věnují komunikaci s daňovými poradci v ná- pracují na přípravě a organizačním zajištění zasedání Disciplinární komise i řízení před senátem. Hlavní poděkování patří všem člevaznosti na evidenci placení členských příspěvků nemalé úsilí. nům Disciplinární komise, kteří se na práci této komise podílejí.

Další případy Disciplinární komise řešit nemusela.

Kromě projednání disciplinárních žalob v uplynulém období proDěkuji za pozornost. běhla jako již tradičně dvě plenární zasedání Disciplinární komise, Vážené kolegyně, vážení kolegové,

14

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Téma

Zpráva o hospodaření za rok 2022 přednesl Mgr. Ing. Petr Toman 2022 se trend obrátil. Náklady převýšily výnosy. Důvod je zejména v tom, že oproti rokům 2021 a 2020, kdy většina setkání a vzdělávacích akcí probíhala online způsobem, tak v roce chtěl bych vás seznámit se zprávou o hospo2022 jsme se již vrátili do normálního stavu daření, respektive s některými vybranými údaji osobních setkání, rozjela se činnost klubů, z této zprávy. a tím pádem se náklady na vzdělávací činnost Hospodaření za rok 2022 skončilo pozitivvýrazně zvýšily, zatímco příjmy zůstaly nezměním výsledkem ve výši 1 032 000 Kč, což je něny. Obdobný trend očekáváme i v roce 2023 o jeden milion více oproti schválenému roza to i z důvodu, že pro rok 2023 byla schválena počtu. Při pohledu na jednotlivé položky je sleva 30 % pro daňové poradce na akce konazřejmé, že v hlavní činnosti jsme realizovali Mgr. Ing Mgr Ing. Petr Toman né Komorou. celkovou ztrátu ve výši 3 253 000 Kč, k tomu U hospodářského výsledku podle jednotlibyl pozitivní hospodářský výsledek zkoušek Viceprezident KDP ČR vých funkcí Komory zmíním výsledek z hlavní ve výši 883 000 Kč, celkově tedy hlavní činnost činnosti, kde jsme v roce 2022 vykázali významskončila v záporném výsledku 2 500 000 Kč.

Tento záporný hospodářský výsledek je porovnáván s vedlejší nou ztrátu, což je způsobeno návratem do standardního stavu ekonomickou činností Komory ve formě vzdělávání jak veřej- po období covidu. I do budoucna lze očekávat, že tato složka nosti, tak daňových poradců. Ve vzdělávání daňových porad- bude zásadním bodem, který bude tlačit hospodářský výsledek ců jsou zahrnuty i kluby v celkové výši nákladů v roce 2022 Komory do záporných čísel. Přispívá k tomu i to, že členské příspěvky Komory se nezměnily v posledních 15–20 letech, takže 2 120 000 Kč.

Pokud se podíváme na čerpání jednotlivých položek rozpočtu do budoucna nelze vyloučit diskuzi na téma, zda je příspěvek přia jejich srovnání se schválenou částkou, tak musím konstatovat, měřený činnostem Komory a tomu, co daňovým poradcům pože ve většině případů nedošlo k překročení na straně nákladů. skytuje. Struktura členské základny také souvisí s diskuzí o členCo se týká výnosů, podařilo se téměř ve všech položkách naplnit ských příspěvcích, protože ukazuje, že členská základna stárne. očekávaný stav a rozdíly nejsou významné. Zásadní odchylka je A přestože se daří nabírat nové členy, množství členů, kteří jsou v položce správa Komory, kde jsme oproti rozpočtu 11 200 000 Kč členy již od počátku Komory a jsou vyššího věku, je výrazně větší, hospodařili s náklady ve výši 13 981 000 Kč. Tento rozdíl je způ- než příliv členů nových.

Závěrem ještě zmíním výrok auditora, který provedl audit účetsoben tvorbou opravné položky za pohledávkou Sberbank.

Opravná položka je ve výši 1 826 000 Kč. Pokud tuto položku očis- ní závěrky Komory. I v letošním roce bylo konstatováno, že účetní tíme o opravnou položku, lze konstatovat, že i zde došlo k napl- závěrka podává poctivý a věrný obraz aktiv a pasiv a výrok je bez výhrad. nění rozpočtu v očekávané výši.

Většina zásadních položek v rozvaze vykazuje stabilní úroDěkuji za pozornost. veň. Máme srovnání za poslední 3 roky a vidíme, že čísla se příliš nemění. Tradiční graf nákladů na vzdělávání ukazuje, že v roce Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové,

Sledujte Komoru daňových poradců ČR na sociální síti Linkedin

moje.kdpcr.cz

15

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Hospodaření v roce 2023 a návrh na schválení auditora přednesl Mgr. Ing. Petr Toman Dámy a pánové,

před návrhem na schválení auditora mi dovolte krátký exkurz do hospodaření roku 2023. Při pohledu na srovnání schváleného rozpočtu pro rok 2023 s aktuálním čerpáním rozpočtu k 30. září 2023 očekáváme, obdobně jako pro rok 2022, že by nemělo dojít k žádnému výraznému odchýlení se od schváleného rozpočtu a jednotlivé položky by měly být v očekávaném rozsahu naplněny.

Určitá pochybnost je pouze u položky podpora partnerů, kde jsme k 30. září získali příjmy pouze ve výši 458 000 Kč oproti rozpočtovým příjmům 3 600 000 Kč. Uvidíme, zda se ještě v listopadu a prosinci podaří získat příspěvky od některých partnerů a tím by zde mělo dojít k naplnění, respektive rozdíl by neměl být tak zásadní.

Pokud zhodnotíme celkový výsledek hospodaření k 30. září 2023, máme hospodářský výsledek ve výši 10 mil. Kč, což se může zdát jako velmi optimistické číslo, porovnáme-li ho s rozpočty předcházejících let, např. rozpočtem z roku 2022, kde výsledek k 30. září 2022 byl o 5 milionů vyšší. Důvodem, proč se hospodářský výsledek vždy v září jeví velmi pozitivně, je to, že za první tři čtvrtletí se obvykle daří realizovat většinu příjmů Komory, zejména z titulu členských příspěvků, zatímco náklady nabíhají postupně, včetně nákladů na Valnou hromadu a další akce, které se konají v poslední části roku.

Zásadní body, které v letošním roce ovlivňují výsledek hospodaření, se týkají vzdělávání našich členů, a to jednak v oblas-

ti klubů, kde došlo k návratu ke standardní činnosti, respektive některé kluby se rozjely daleko více než v době před covidem, což vnímáme velmi pozitivně, ale náklady oproti loňskému roku a letům předcházejících jsou zde výrazně vyšší, byť stále v rámci schváleného rozpočtu.

Dalším rozdílem oproti loňskému roku je snížení poplatků za vzdělávací akce o 30 % v rámci 30. výročí Komory. Zde tedy evidujeme výpadek příjmů za rok 2023. Další akcí, která se konala a která je mimořádná, byla oslava 30. výročí Komory, což patří do položky propagace a podpora profese. Nicméně očekáváme, že výsledek za rok 2023 skončí tak, jak byl schválen na minulé Valné hromadě.

Na minulé Valné hromadě byl také schválen investiční rozpočet na úpravy IT systémů Komory ve výši 4 milionů Kč. Jedná se o dlouhodobý rozpočet, který se bude promítat zejména v investicích, v pořízení nehmotného majetku. A do rozpočtu se bude promítat až následně v položce odpisů. Z celkové částky 4 milionů Kč, která byla schválena Valnou hromadou, bylo doposud vyčerpáno 1 759 000 Kč, a to jak na úpravu interního systému Komory, tak i webových stránek pro daňové poradce i pro veřejnost. Zbývá tedy ještě necelých 2 300 000 Kč do dalších let.

Valnou hromadu bych chtěl požádat o schválení auditora, který již provedl audit v letošním i předcházejícím roce. Navrhujeme, aby auditorem pro rok 2023 byla opět auditorská společnost FIZA, a.s.

Děkuji.

Návrh rozpočtu na rok 2024 přednesl Mgr. Ing. Petr Toman Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové,

když jsme připravovali rozpočet na rok 2024, dívali jsme se na vývoj jednotlivých nákladů v minulých letech. Snahou bylo vycházet z toho, co se dělalo v loňském roce, jaké jsou očekávané priority pro rok další, a připravit rozpočet pokud možno tak, aby realisticky zohledňoval očekávané náklady a výnosy z jednotli-

16

vých činností. Proto rozpočet na rok 2024 i vzhledem k doporučení Dozorčí komise, že finanční rezervy Komory jsou poměrně vysoké, byl navržen v celkové ztrátě 4 100 000 Kč.

Důvodem je zejména to, že členské příspěvky zůstávají dlouhou dobu neměnné a ani pro příští rok neplánujeme předkládat návrh na jejich úpravu, zatímco náklady se nám za tu dobu zvyšují.

Celkové výnosy za rok 2024 očekáváme ve výši 56 900 000 Kč a náklady ve výši 61 mil. Kč. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Téma

U hlavní činnosti i kvalifikačních zkoušek jsme v celkovém záporném hospodářském výsledku 4 300 000 Kč. K tomu je nutné připočíst kluby, které souvisí s hlavní činností, kde na klubová setkání plánujeme rozpočet ve výši 3 300 000. Záporný výsledek by tedy byl pokryt z finančních rezerv vytvořených v minulých letech.

Z méně obvyklých položek, nebo odlišných od předchozího roku, bych zmínil dvě. Jednou je Valná hromada, kde rozpočet je ve výši 1 400 000 Kč, a Valná hromada se plánuje uskutečnit v Praze. Valná hromada bude volební a bude se volit jak Prezidium, tak Dozorčí i Disciplinární komise. Zároveň společně s Valnou hromadou plánujeme uspořádání i společenského se-

tkání ve formě plesu, což se projeví v položce propagace a podpora profese. Co se týče rozpočtu na orgány Komory, zde rozpočet vychází z důrazu zejména na online setkávání a na to, že práce některých komisí a Prezidia či jiných orgánů se zčásti povede online. To znamená, že očekáváme úsporu nákladů v oblasti jednání, kde osobní jednání jsou výrazně finančně náročnější než jednání on-line.

Tolik k základním parametrům, ostatní věci vycházejí z rozpočtů minulých let a očekávání vývoje cen v roce 2024. Požádal bych tedy o schválení rozpočtu na rok 2024 v navrženém znění.

Děkuji za pozornost.

Průběh Valné hromady Třicáté první řádné Valné hromady Komory daňových poradců ČR, která se uskutečnila dne 10. 11. 2023 v Brně v hotelu Passage, se zúčastnilo 198 fyzicky přítomných daňových poradců. Zplnomocnění některého kolegy odevzdalo 336 daňových poradců. Valná hromada byla v souladu se zákonem č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, ve znění pozdějších předpisů usnášeníschopná.

V

úvodu přítomné účastníky pozdravila místopředsedkyně představenstva České advokátní komory Monika Novotná. Poukázala na nezbytnost spolupráce obou profesních komor, která je vždy ve prospěch klienta, protože každá transakce má nejen rozměr právní, ale i daňový.

Před schválením programu Valné hromady proběhla volba dvou nových členů do komisí Valné hromady. Dalšími body jednání byly dle schváleného programu zejména zprávy o činnosti a o hospodaření Komory, návrh rozpočtu, novelizace vnitřních předpisů Komory – Stanov a Volebního řádu a projednání návrhu Profesního kodexu KDP ČR.

Výsledky prezence v 9:50 hodin Podle prezence provedené v 9:50 bylo na Valné hromadě Komory daňových poradců ČR přítomno osobně nebo prostřednictvím zástupce na základě plné moci 484 členů Komory, což představuje 9,39 % všech členů Komory.

V průběhu Valné hromady se hlasovalo a volilo pomocí SMS zpráv. moje.kdpcr.cz

Volba č. 1 Volba jednoho člena Mandátové komise Celkem odevzdalo hlas 419 členů KDP ČR, z nich bylo 418 platných.

Valná hromada zvolila novým členem Mandátové komise Ing. Gabrielu Hrachovinovou, LL.M. Volba č. 2 Volba jednoho člena Návrhové komise Celkem odevzdalo hlas 435 členů KDP ČR, z nich bylo 430 platných.

Valná hromada zvolila novým členem Návrhové komise Ing. Mgr. Víta Křivánka.

Hlasování č. 1 V hlasování č. 1 hlasovali členové Komory o schválení pozměňovacího návrhu k programu Valné hromady.

Pro hlasovalo 233 hlasů, což představuje 46,32 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh neschválila.

17

Téma

Hlasování č. 2 V hlasování č. 2 hlasovali členové Komory o schválení programu Valné hromady.

Pro hlasovalo 330 hlasů, což představuje 65,48 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 3 V hlasování č. 3 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o činnosti Prezidia.

Pro hlasovalo 450 hlasů, což představuje 88,06 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 4 V hlasování č. 4 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o činnosti Dozorčí komise.

Pro hlasovalo 416 hlasů, což představuje 80,46 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 5 V hlasování č. 5 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o činnosti Disciplinární komise.

Pro hlasovalo 390 hlasů, což představuje 75,44 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 6 V hlasování č. 6 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o hospodaření KDP ČR za rok 2022.

Pro hlasovalo 391 hlasů, což představuje 75,34 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 7 V hlasování č. 7 hlasovali členové Komory o schválení auditora pro účetní závěrku KDP ČR pro období od 1. 1. 2023 až 31. 12.

2023, kterým by byla společnost FIZA, a.s.

Pro hlasovalo 361 hlasů, což představuje 70,23 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 8 V hlasování č. 8 hlasovali členové Komory o schválení protinávrhu k pozměňovacímu návrhu k navrženému rozpočtu na rok 2024 – snížení položky správa Komory o 0,5 mil. Kč.

Hlasování bylo Řídící komisí z důvodu nejasně podaných informací k tomuto hlasování prohlášeno za zmatečné.

Hlasování č. 9 V hlasování č. 9 hlasovali členové Komory o schválení protinávrhu k pozměňovacímu návrhu k navrženému rozpočtu na rok

18

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

2024 – snížení položky správa Komory o 0,5 mil. Kč.

Pro hlasovalo 104 hlasů, což představuje 20,63 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh neschválila.

Hlasování č. 10 V hlasování č. 10 hlasovali členové Komory o schválení pozměňovacího návrhu k navrženému rozpočtu na rok 2024 – snížení položky správa Komory o 1 mil. Kč.

Pro hlasovalo 83 hlasů, což představuje 16,31 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh neschválila.

Hlasování č. 11 V hlasování č. 11 hlasovali členové Komory o schválení pozměňovacího návrhu k navrženému rozpočtu na rok 2024 – snížení položky orgány Komory o 1 mil. Kč.

Pro hlasovalo 124 hlasů, což představuje 24,22 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh neschválila.

Hlasování č. 12 V hlasování č. 12 hlasovali členové Komory o schválení pozměňovacího návrhu k navrženému rozpočtu na rok 2024 – snížení položky propagace profese o 0,5 mil. Kč.

Pro hlasovalo 134 hlasů, což představuje 26,17 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh neschválila.

Hlasování č. 13 V hlasování č. 13 hlasovali členové Komory o schválení pozměňovacího návrhu k navrženému rozpočtu na rok 2024 – snížení položky zahraniční aktivity o 0,5 mil. Kč.

Pro hlasovalo 118 hlasů, což představuje 23,05 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh neschválila.

Hlasování č. 14 V hlasování č. 14 hlasovali členové Komory o schválení pozměňovacího návrhu k navrženému rozpočtu na rok 2024 – zařazení investiční položky ve výši 2 mil. Kč na podporu rozvoje umělé inteligence ve prospěch profese daňového poradenství.

Pro hlasovalo 353 hlasů, což představuje 69,08 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 15 V hlasování č. 15 hlasovali členové Komory o schválení rozpočtu KDP ČR na rok 2024 v navrženém znění s investičními výdaji na AI zvýšenými o 2 mil. Kč.

Pro hlasovalo 386 hlasů, což představuje 75,54 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Téma

Hlasování č. 16 V hlasování č. 16 hlasovali členové Komory o schválení návrhu novely Stanov KDP ČR – formy výkonu daňového poradenství.

Pro hlasovalo 386 hlasů, což představuje 75,39 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

kusi k Profesnímu kodexu KDP ČR na dvě vystoupení.

Pro hlasovalo 300 hlasů, což představuje 60,12 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 17 V hlasování č. 17 hlasovali členové Komory o schválení návrhu novely Stanov KDP ČR – technická novela, a související novely Volebního řádu.

Pro hlasovalo 403 hlasů, což představuje 78,25 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 19 V hlasování č. 19 hlasovali členové Komory o schválení procedurálního návrhu – Valná hromada přerušuje projednávání Profesního kodexu KDP ČR. Pro hlasovalo 345 hlasů, což představuje 76,16 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Valná hromada byla ukončena ve 14:50 hodin.

Hlasování č. 18 V hlasování č. 18 hlasovali členové Komory o schválení procedurálního návrhu – omezení počtu opakování diskutujících v dis-

Valná hromada schválila usnesení 31. řádné Valné hromady KDP ČR v tomto znění:

Usnesení 31. řádné Valné hromady Komory daňových poradců ČR, konané 10. listopadu 2023 v Brně 31. řádná Valná hromada Komory daňových poradců České republiky: 1) Schvaluje a) zprávu o činnosti Prezidia; b) zprávu o činnosti Dozorčí komise; c) zprávu o činnosti Disciplinární komise; d) zprávu o hospodaření za rok 2022; e) auditora pro účetní závěrku Komory daňových poradců pro období 1. ledna 2023 až 31. prosince 2023 auditorskou společnost FIZA, a.s.; f) rozpočet na rok 2024 v navrženém znění s investičními výdaji na AI zvýšenými o 2 mil. Kč; g) novelu Stanov KDP ČR – formy výkonu daňového poradenství; h) novelu Stanov KDP ČR – volby do orgánů a technická novela; novelu Volebního řádu KDP ČR. 2) Přerušila projednání Profesního kodexu KDP ČR.

moje.kdpcr.cz

19

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

SDEU k zábavním akcím a působnosti Směrnice o DPH Podle Soudního dvora EU představují interaktivní videochaty erotické povahy, natáčené a přenášené v reálném čase prostřednictvím internetu, zábavní činnosti. To však podle něj neznamená, že by takové činnosti musely nutně automaticky spadnout do působnosti článku 53 Směrnice o DPH. Tomáš Brandejs Daňový poradce č. o. 3191, Deloitte

P

odle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 23. listopadu 2023 ve věci C-532/22 SC Westside Unicat SRL musí být článek 53 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008 (dále jen „Směrnice o DPH“), vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na služby poskytované nahrávacím videochatovým studiem provozovateli internetové vysílací platformy a služby, které spočívají ve vytváření digitálního obsahu ve formě interaktivních videochatů erotické povahy natáčených tím-

20

to studiem s cílem zpřístupnit je tomuto provozovateli, aby je mohl šířit na uvedené platformě.

Společnost StreamRay je právnická osoba se sídlem v USA. Na svých internetových stránkách živě vysílá videa a zpřístupňuje je svým zákazníkům, fyzickým osobám způsobem, kdy mohou komunikovat s účinkujícími. Společnost StreamRay využívá služeb společnosti Westside Unicat se sídlem v Rumunsku, která provozuje nahrávací videostudio a vytvořený digitální obsah poskytuje společnosti StreamRay. Rumunská společnost vystavovala za své služby fakturu bez DPH. Dle názoru finančního úřadu je však třeba za místo poskytnutí služeb považovat Rumunsko, protože poskytnutí služby spočívající v nabízení erotických videochatů natáčených a přenášených živě prostřednictvím internetu je dle starší judikatury Soudního dvora EU považováno za zábavní akci ve smyslu článku 53 Směrnice o DPH a místem plnění je sídlo poskytovatele. Finanční úřad tvrdil, že obě společnosti, tedy jak společnost StreamRay jako organizátor zábavní akce, tak i společnost Westside Unicat jako provozovatel, se podílí na umožnění přístupu veřejnosti k této akci.

Soudní dvůr připustil, že pojem zábavní akce se neomezuje na služby poskytované za fyzické přítomnosti příjemců těchto činností. Uvedl, že interaktivní videochaty erotické povahy, namoje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

táčené a přenášené v reálném čase prostřednictvím internetu, zábavní činnosti představují. To však podle něj neznamená, že by takové činnosti musely nutně automaticky spadnout do působnosti článku 53 Směrnice o DPH. Soudní dvůr připomenul, že dle článku 53 Směrnice je „místem poskytnutí služby spočívající v oprávnění ke vstupu na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, jako jsou veletrhy a výstavy, nebo vedlejší služby související s tímto vstupem osobě povinné k dani“ místo, kde se tato akce skutečně koná. Situaci posoudil přímočařeji než rumunský finanční úřad. Prohlásil, že nahrávání videochatů je činností, která umožňuje uspořádat zábavní akci, a nikoli prodejem oprávnění ke vstupu na tuto akci zákazníkům. Dle jeho názoru je to společnost StreamRay, která poskytuje veřejnosti přístup k vytvořeným představením. Společnost Westside Unicat prostřednictvím svého nahrávacího studia veřejnosti služby neposkytuje, ale poskytuje produkční služby společnosti StreamRay. Domnívám se, že pokud by Soudní dvůr měl možnost posoudit příslušnou smluvní dokumentaci mezi jednotlivými stranami participujícími na poskytování služeb, možná by svůj závěr formuloval jinak. Přesto pro výklad článku 53 Směrnice o DPH podal Soudní dvůr poměrně užitečný výklad.

Rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 23. listopadu 2023 ve věci C-532/22 SC Westside Unicat SRL, generální advokát L. Medina, http://eur-lex.europa.eu „Daň z přidané hodnoty Směrnice 2006/112/ES – Článek 53 – Služby spočívající v umožnění přístupu k zábavním akcím – Místo poskytnutí služeb – Vysílání interaktivních videochatů prostřednictvím streamingu – Poskytnutí prostor a zařízení nezbytného pro pořizování videozáznamů představení, jakož i poskytování podpory za účelem zajištění kvality představení“ Související ustanovení: § 9 a § 10b zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) Související rozhodnutí: C-568/17 Geelen C-647/17 Srf konsulterna

Média Komory daňových poradců ČR Bulletin

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Komory daňových poradců ČR

2/2021

Změny v daních z příjmů

/TÉMA VYDÁNÍ: právního výboru Senátu – předseda Ústavně /ROZHOVOR: Ing. Tomáš Goláň dopadů změn v oblasti hmotného a nehmotného majetku /Několik úvah ohledně daňových daňové ztráty /Upřesnění postupu při uplatněnív daňověprávních procesech: vybrané poznámky důkazní nauky obecné Aplikace /

Tematické zaměření každého čísla Vysoce odborné články Recenzovaný obsah Odborný garant každého čísla Stavovská společenská rubrika

ně čtvrtlet tištěná onická a elektr verze

29.06.2021 10:32:11

i ký měsíčník Komory /Oficiální elektronický

daňových poradců České

republiky

/Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin: CO BYSTE NEMĚLI PŘEHLÉDNOUT

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR globálních firem

7-8/2021

/TÉMA VYDÁNÍ: Daně ze ziskuLuděk Niedermayer /ROZHOVOR: Europoslanec ika zařízení (ne)tvořící funkční celek s budovou /DANĚ Z PŘÍJMŮ: Problemat závěrek do sbírky listin /ÚČETNICTVÍ: Zakládání účetních

moje.kdpcr.cz

Zpravodajství ze světa daní a účetnictví Aktuální daňová legislativa a praxe Informace z dění v Komoře @ každý m Lifestylová témata a zajímavosti ěs elektron íc icky Osobní rozvoj

21

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Zprostředkování zaměstnanců nemusí nutně představovat jednorázový náklad na odměnu za nábor Daňovému subjektu byla doměřena daň z příjmů právnických osob kvůli neuznání části uplatněných nákladů. Jejich součástí byly náklady na získávání zahraničních pracovníků, které zajišťoval vybraný dodavatel – spojená osoba, na základě rámcové smlouvy.

V

rámcové smlouvě se dodavatel zavázal k zajištění osob, které mají dostatečnou kvalifikaci pro výkon důlní hornické činnosti, případně celé pracovní skupiny. Daňový subjekt naopak měl na základě smlouvy tyto osoby zaměstnat jako své zaměstnance. Dodavatel, při stanovení odměny za zprostředkování pracovníků, vycházel každý měsíc z výkonu všech zajištěných zaměstnanců, bez ohledu na to, kdy tito pracovníci uzavřeli pracovní smlouvu s daňovým subjektem.

22

Část takto stanovené odměny však nebyla správcem daně uznána jako daňově účinný náklad. S tím později souhlasil i krajský soud.

Správním orgánům se totiž nelíbilo uplatňování částky odměny na měsíční bázi. Podle nich zprostředkování služby skončilo uzavřením pracovní smlouvy s novým zaměstnancem. Odměna však byla účtována měsíčně ve vtahu ke všem zajištěným pracovníkům, nikoli jen k těm nově zaměstnaným. Odměna tedy byla sjednána tak, jako by byla služba poskytována kontinuálně po dobu tolika let, kolik byl konkrétní zaměstnanec u daňového subjektu zaměstnán. Podle soudu byla odměna účtována ohledně již jednou zprostředkovaného zaměstnance, aniž by dodavatel poskytl další službu. Ztotožnil se tak se závěrem správce daně, že uznatelným nákladem může být pouze odměna za zajištění nových pracovníků, protože služba zprostředkování pracovníků je pouze jednorázová a je tak spjata pouze s jedním konkrétním zdaňovacím obdobím.

Daňový subjekt se bránil tím, že dodavatel disponoval jedinečnými znalostmi a zkušenostmi v dané oblasti, včetně schopnosti vyhledat a udržovat pracovní kolektivy realizující dané zakázky.

Podle subjektu zároveň neexistoval jiný subjekt, který by byl schopen zajistit pracovníky s touto odpovídající kvalifikací v potřebném množství a v požadovaném časovém horizontu. Krajský soud podle něj došel k nesprávnému závěru, že služba spočívala pouze ve zprostředkování možnosti uzavřít se zahraničním pracovníkem smlouvu a náleží tak za ni pouze jednorázová odměna. moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Tento závěr odporuje vůli stran podmínit odměnu mírou užitku, který zajištění pracovníci přinesli. Omezení daňové uznatelnosti zde tak nedává smysl. Díky komplexnosti a stabilitě poskytnuté služby vykonával daňový subjekt svou činnost pouze s několika administrativními pracovníky, přestože měl více než 500 zaměstnanců. Služby od dodavatele tak byly poskytovány kontinuálně a nepřetržitě za účelem stálého zajištění funkčnosti a obsazenosti jednotlivých kolektivů.

Podle Nejvyššího správního soudu nebylo sporu o tom, že daňovému subjektu byla v jednotlivých zdaňovacích obdobích skutečně poskytována služba spočívající v zajištění zaměstnanců a že za ni zaplatil účtovanou cenu. Také nebylo sporu o tom, že náklady na zajištění zaměstnanců jako takové představovaly náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů daňového subjektu. Současně subjekt nerozporoval skutečnost, že je s dodavatelem spojenou osobou na základě personálního spojení. Podle NSS bylo v daném případě potřeba nejprve upozornit na rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou přiměřenou.

Cena obvyklá má objektivní charakter, jedná se o interval cen dosažených mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích a za stejných nebo obdobných podmínek. Cena přiměřená má pak spíše subjektivní charakter a zohledňuje konkrétní poměry daného subjektu a okolnosti, které danou transakci provázejí. Proto může její výše podle soudu vybočovat z intervalu cen obvyklých. Jedním z kritérií, která lze hodnotit při posuzování daňové uznatelnosti nákladů, je výše tohoto nákladu z hlediska tržní přiměřenosti. V posuzovaném případě ale správce daně nerozporoval, že by byla výše odměny jakkoliv nepřiměřená tržním podmínkám. Samotné zprostředkování zaměstnance, které je „jednorázovým“ jednáním a proběhne skutečně ve vztahu k da-

nému zaměstnanci pouze jednou, nelze bez dalšího směšovat se způsobem, jakým je kalkulována související odměna. Jedná se totiž o dvě samostatné otázky, přičemž smluvní strany mají podle soudu svobodu v tom, jakým způsobem si výši odměny sjednají.

NSS nenašel v obecné rovině nic zapovězeného na tom, aby výše odměny za zprostředkování konkrétního zaměstnance byla odvozená od délky jeho následného pracovního působení u daného zaměstnavatele a takto se zároveň kontinuálně promítala do jeho daňových nákladů. Daňový subjekt podle NSS uvedl racionální důvody pro svůj postup uplatnění nákladů. Odměna zohledňuje míru užitku daného zaměstnance, zajišťuje stabilitu obchodních vztahů a motivuje dodavatele k řádnému a kvalitnímu poskytování služeb. Zajišťování zaměstnanců také podle soudu probíhá na základě rámcové smlouvy kontinuálně, protože v podstatě došlo k outsourcingu části činnosti daňového subjektu na dodavatele spočívající v plánování a náboru podstatné části lidských zdrojů.

Za tuto službu je tak přiměřeně poskytována paušální odměna.

NSS však zároveň dodal, že výše uvedeným závěrem neříká, že by odměna hrazená dodavateli měla být automaticky v plné výši daňově uznatelná. Bude-li mít správce daně nadále pochybnosti o výši nákladů, nic mu nebrání aplikovat na sjednanou výši odměny výše zmíněné testy tržní přiměřenosti a ceny obvyklé. Správce daně tedy může dále prověřovat, zda se v posuzované věci cena za poskytované služby sjednaná v rámcové smlouvě neodchyluje od ceny přiměřené nebo ceny obvyklé.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 Afs 54/2022, dostupné na www.nssoud.cz

Nejvyšší správní soud připomněl důvody k delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní V dalším sporu delegovalo Odvolací finanční ředitelství místní příslušnost k výkonu správy všech daní (s výjimkou daní týkajících se nemovitostí) z pražského finančního úřadu na Finanční úřad pro Liberecký kraj.

moje.kdpcr.cz

S

právci daně zdůraznili, že ekonomická činnost je vykonávána v Libereckém kraji, vykonávají zde práci zaměstnanci, sídlí tu také účetní a jednatel daňového subjektu a jsou zde také zapsané provozovny. Proti tomuto rozhodnutí se však daňový subjekt bránil u krajského soudu s tím, že v rozhodnutí o delegaci nebyly uvedeny důvody pro její účelnost a správce daně zároveň nesprávně a neúplně zjistil skutkový stav věci. Z ničeho podle subjektu nevyplývá, že by dosavadní stav daňových záležitostí byl jakkoli neekonomický a nehospodárný. Zároveň rozporoval mimo jiné i termín, ve kterém k delegaci došlo – v tomto konkrétním případě se jednalo o 21. den kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo oznámeno rozhodnutí o de-

23

Judikatura

legaci. Podle daňového subjektu nešlo delegaci provést s ohledem na vyhlášený nouzový stav v době protiepidemických opatření.

Poukázal na to, že praxe správců daně není jednotná, když lhůta k delegaci místní příslušnosti je stanovena od 2 do 6 měsíců po jejím oznámení. Krajský soud argumenty daňového subjektu ovšem nepřijal a rozhodnutí daňových orgánů potvrdil.

Nejvyšší správní soud později v kasační stížnosti připomněl, že „... na žádost daňového subjektu nebo z podnětu správce daně může nejblíže společně nadřízený správce daně delegovat místní příslušnost k výkonu správy daní na jiného věcně příslušného správce daně, jestliže je to účelné nebo jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti; proti tomuto rozhodnutí ve věci delegace nelze uplatnit opravné prostředky.“ Delegace podle judikatury předpokládá důvody, ze kterých je patrné, že realizace správy daní bude účelnější a efektivnější u jiného správce daně, a to jak pro daňový subjekt, tak pro správce daně.

Tak tomu bude podle NSS zejména tehdy, nachází-li se formální sídlo daňového subjektu na jiném místě než tam, kde se odehrává skutečný výkon jeho ekonomické činnosti. Je tedy třeba zkoumat nejen formální zápis v obchodním rejstříku, ale primárně i skutečný obsah činnosti daňového subjektu.

V projednávaném případě bylo podle závěrů NSS spolehlivě zjištěno, že daňový subjekt neměl reálné těžiště výkonu své činnosti v Praze, ale naopak v Libereckém kraji a tuto skutečnost podle něj daňové orgány dostatečně a srozumitelně odůvodnily.

V Praze měl daňový subjekt pouze formální adresu, protože zde zároveň mělo sídlo dalších 250 jiných ekonomických subjektů, nenacházelo se zde žádné materiálně-technické zázemí a nebyl zde nikdo k zastižení. Naopak v Libereckém kraji byly jak provozovny subjektu, tak trvalé bydliště jednatele a nacházela se tu

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

i jeho účetní. Podle NSS se jedná o dostatečné důvody k potvrzení účelnosti delegace správy daní. Díky delegaci může dojít ke zjednodušení a zefektivnění osobní komunikace mezi správcem daně a daňovým subjektem, efektivnější by mělo být také místní šetření nebo daňová kontrola díky zkrácení vzdálenosti a ušetření času. Na tyto závěry nemá podle soudu vliv ani skutečnost, že správci daně obecně vykonávají svou působnost na celém území ČR. Výkon správy daní by měl být zpravidla efektivnější a rychlejší, pokud jí bude vykonávat správce daně, který je znalý místních poměrů a daňovému subjektu je geograficky bližší.

K námitce délky lhůty pro delegaci místní příslušnosti NSS uvedl, že je jednotně správci daně stanovována na 21. den, tak jak k tomu došlo u daňového subjektu. Ustálenou praxi dokládá podle soudu také to, že výše uvedená lhůta je stanovena v souladu s Metodickou pomůckou k delegaci místní příslušnosti z roku 2015. Tvrzení o 2- až 6měsíční lhůtě daňového subjektu označil NSS za účelové a nepodložené. Zároveň soud uzavřel, že striktní podmínky omezující pohyb osob nemohl správce daně předvídat, protože k vyhlášení došlo až dva dny po rozhodnutí o delegaci. Případné administrativní potíže nelze automaticky pokládat za důkaz o neúčelnosti nebo nepřiměřenosti stanovené lhůty.

Podle NSS je třeba vnímat dobový kontext a okolnosti. Stanovení lhůty nemělo vliv na hmotněprávní postavení daňového subjektu. Navíc daňový subjekt neuvedl žádný negativní zásah do jeho práv relevantních pro výsledek řízení o delegaci. Delegace tak podle NSS proběhla odůvodněně a v přiměřené lhůtě.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 Afs 126/2022, dostupné na www.nssoud.cz

K nabytí práva nakládat se zbožím jako vlastník není třeba jeho fyzické držení V dalším sporu se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, kdy se v řetězovém obchodu stal daňový subjekt vlastníkem zboží a zda byl oprávněn uplatnit osvobození od DPH. 24

Č

eský daňový subjekt nakoupil v Německu zboží od zahraniční společnosti a následně jej prodal jiné společnosti do Itálie. Dopravu v tomto případě měla zajišťovat odběratelská společnost v Itálii a daňový subjekt tak považoval nákup zboží od dodavatele v Německu za dodání zboží, následný prodej do Itálie pak jako dodání do jiného členského státu, které je podle zákona o DPH osvobozeno s nárokem na odpočet daně. Správce daně však dospěl k závěru, že jedinou dopravu zboží je nutno přiřadit k námoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Judikatura

kupu od dodavatele v Německu, kdy daňový subjekt vystupoval jako pořizovatel zboží z jiného členského státu, se zbožím byl oprávněn nakládat jako vlastník až v Itálii, a proto byl povinen přiznat a zaplatit DPH. Krajský soud se závěry správce daně nesouhlasil a uvedl, že i když je v jednotlivých mezinárodních nákladních listech uveden jako odesílatel dodavatelská společnost v Německu a jako příjemce zboží daňový subjekt, příjem zboží potvrzovaly různé subjekty, ale ne daňový subjekt. Ten zboží v Itálii nikdy fakticky nepřevzal. Soud upozornil také na to, že přeprava byla objednána až poté, co daňový subjekt zboží prodal společnosti do Itálie. Vytknul proto daňovým orgánům, že neprokázaly že by celé fakturované zboží bylo prodáno do Itálie, tzn. že by místo plnění bylo v Itálii. Daňové orgány podle něj ztotožnily oprávnění nakládat se zbožím jako vlastník s možností fyzického nakládání, ke kterému mělo dojít až v Itálii. Nicméně daňový subjekt se zbožím nikdy fakticky nenakládal a ani nakládat nechtěl. Daňové orgány se tak podle krajského soudu dostatečně nezabývaly postavením daňového subjektu v daných transakcích a neřešily otázku, kdy na daňový subjekt přešlo vlastnické právo.

Odvolací finanční ředitelství se tomuto rozhodnutí bránilo kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Podle ředitelství je ze spisu patrné, že zboží bylo přepravováno do Itálie, a teprve tam mohl daňový subjekt nabýt právo nakládat se zbožím jako vlastník. OFŘ popsalo jednotlivé skutečnosti doprovázející přepravu zboží a v návaznosti na faktický průběh přepravy dovodilo, že je nutno přiřadit jí k prodeji zboží v Německu daňovému subjektu, a daňový subjekt proto nemohl se zbožím nakládat jako vlastník už zde, ale až v Itálii.

Nejvyšší správní soud připomenul, že řetězovému obchodu se věnuje judikatura SDEU a NSS, která jím rozumí „… sled transakcí, při kterých je zboží přeprodáváno několika subjekty mezi sebou“ a zároveň „… je-li dodání zboží, které (…) definuje jako převod práva nakládat se zbožím jako vlastník, spojeno pouze s jedním odesláním nebo přepravou mezi těmito subjekty, může být přeprava zboží přičtena pouze jedné transakci a pouze tato transakce může být osvobozena od daně…“ Také směrnice o DPH definuje, že „… je pořízením zboží uvnitř Společenství nabytí práva nakládat jako vlastník s movitým hmotným majetkem, který byl pořizovateli odeslán nebo přepraven prodávajícím nebo samotným pořizovatelem nebo na účet jednoho z nich do jiného členského státu zahájení odeslání nebo přepravy zboží.“ Daňové posouzení se pak odvíjí od určení transakce, která je s dopravou spojena. Propojení je zde tehdy, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno prodávajícím nebo kupujícím, případně na jejich účet. Klíčové je tedy to, zda v rámci transakce byla zajištěna přeprava a zda došlo k dodání zboží. Prvořadá je přitom otázka dodání zboží – v případě, že se druhý převod práva nakládat se zbožím jako vlastník uskuteční před tím, než došlo k přepravě uvnitř EU, není už možné tuto přepravu přičítat prvnímu dodání ve prospěch prvního pořizovatele.

V rámci posouzení je dle NSS třeba určit zejména okamžik, kdy bylo podruhé převedeno vlastnické právo na konečného pořizovatele. Zohlednit je podle něj také potřeba záměry kupujícího v okamžiku pořízení zboží. Podstatnou roli zde má časové kritérium – zda došlo k převodu vlastnického práva před přepravou.

Toto kritérium naopak nebude použitelné, jestli by došlo během přepravy k několika po sobě jdoucím převodům tohoto práva.

NSS zdůraznil, že převod práva nakládat se zbožím jako vlastník nemusí nutně znamenat převod tohoto práva podle vnitrostátních předpisů. Převod znamená, že strana, na kterou je právo převedeno, má možnost činit rozhodnutí, která mohou ovlivnit právní situaci zboží, zejména rozhodnutí o jeho prodeji. Nestačí přitom podle soudu určit, kdy začal daňový subjekt se zbožím fakticky nakládat, protože převod práva nevyžaduje, aby zboží fyzicky držel, anebo aby k němu bylo zboží fyzicky přepraveno. Dodáním zboží nemůže být převod majetku do pouhé držby ani to, že přepravce fyzicky přemístí zboží z jednoho místa na jiné na účet odlišného subjektu.

Stejně tak nepostačí skutečnost, že na subjekt přešlo nebezpečí škody na věci, i když se může jednat o podpůrnou argumentaci.

Vždy je podle NSS nutné hodnotit veškeré okolnosti případu.

V projednávaném případě si měl daňový subjekt podle rámcové smlouvy převzít v německém přístavu zboží a přesně popsanou procedurou na něj mělo přejít nebezpečí škody na věci. Podle této smlouvy byl kupující oprávněn převzít zboží po celkové úhradě jeho ceny. Rámcovou smlouvu uzavřel daňový subjekt také s odběratelem. Ta obsahovala stejné ujednání o místě převzetí zboží, okamžiku přechodu nebezpečí škody a možnosti převzít zboží až po celkové úhradě kupní ceny. Nadto obsahovala ujednání o tom, že kupující zajistí zaslání přepravních dokumentů zpět na adresu dodavatelské společnosti – toto mělo být podle daňového subjektu potvrzení, že přepravu zboží organizoval její odběratel.

NSS poukázal na to, že daňové orgány shromáždily dostatečný počet podkladů, které mapují způsob obchodování daňového subjektu. OFŘ vylíčilo skutečnosti, které svědčily o tom, že daňový subjekt mohl nakládat se zbožím jako vlastník až na území Itálie. Z doložených přepravních dokladů totiž vyplynulo, že odesílatelem zboží byla dodavatelská společnost (která zde využila subdodavatele) a daňový subjekt vystupoval v roli příjemce. Podle dokladů to tedy byla pouze dodavatelská společnost, která mohla ovlivnit právní osud zboží. NSS tak dal zapravdu daňovým orgánům. Pokud jde o argument krajského soudu, že daňový subjekt nikdy zboží v Itálii nepřevzal, NSS uvedl, že z přepravních listů je sice patrné, že zboží přebíraly třetí osoby, to ale není rozhodující, protože není podmínkou, aby daňový subjekt zboží fakticky držel. V projednávaném případě nabyl daňový subjekt vlastnické právo až v Itálii a neměl tak nárok na osvobození od DPH.

moje.kdpcr.cz

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 Afs 205/2022, dostupné na www.nssoud.cz Zdroj: www.nssoud.cz

25

Aktuálně

e-Bulletin e Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví Finanční správa podepsala se Svazem měst a obcí ČR memorandum o spolupráci Memorandum má deklarovat připravenost Finanční správy zajistit služby pro občany obcí, ve kterých došlo v červenci letošního roku ke zrušení územních pracovišť finančních úřadů. Načasování memoranda podle Finanční správy směřuje k blížícímu se lednovému a březnovému termínu podání přiznání k dani z nemovitých věcí, resp. dani z příjmů fyzických osob v listinné podobě. Za společný cíl Finanční správa označila zájem na udržení kvality a rozsahu nejvíce žádaných služeb finančních úřadů, a to zejména zajištění pomoci obyvatelům dotčených obcí s vyplněním a odevzdáním jejich daňových přiznání.

Obsahem memoranda je zejména deklarace služeb ze strany finančních úřadů, jako je například pět výjezdů odborných pracovníků finančních úřadů do dotčených obcí, a to v měsících lednu a březnu, přítomnost nejméně dvou odborných pracovníků finančního úřadu s odpovídajícím technickým vybavením nezbytným k vyplnění a převzetí daňového přiznání na každém z výjezdů, zřízení kapacitně dostupné telefonické linky v lednu a v březnu pro každý kraj, na kterých se občané v úředních hodinách budou moci poradit s odborníkem finančního úřadu, dostupnost tiskopisů daňových přiznání na obecních úřadech dotčených obcí a prodloužení úředních hodin všech územních pracovišť v posledním týdnu před koncem lhůty pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí a k dani z příjmů fyzických osob v listinné podobě.

Podle generální ředitelky si Finanční správa uvědomuje nutnost zachování možnosti osobního kontaktu s pracovníky finančních úřadů, který je stále pro určitou část veřejnosti preferovaným způsobem komunikace i v době rozvoje digitálních služeb.

Informace k formulářům pro daň z přidané hodnoty pro rok 2024 V souvislosti s připravovanou novelou zákona o DPH, která je součástí tzv. konsolidačního balíčku (Sněmovní tisk 488 / Senátní tisk 161) dochází ke zrušení dvou snížených sazeb DPH (15 % a 10 %), od 1. 1. 2024 by měla být účinná pouze jedna snížená sazba DPH (12 %).

V důsledku toho dojde dle Finanční správy k menším úpravám elektronického formuláře kontrolního hlášení a daňového přiznání k DPH, týkajícím se zejména popisů vybraných položek těchto formulářů. Tyto úpravy budou předmětem aktualizace vyhlášky 457/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty, která bude zveřejněna ve Sbírce zákonů po přijetí novely zákona o DPH. Vzhledem k dotazům veřejnosti upozorňuje Finanční správa předem na úpravy níže.

Kontrolní hlášení: Ve formuláři kontrolního hlášení nadále zůstanou pole pro tři sazby DPH (základní a snížené), a to jak z důvodu možného uplatnění nároku na odpočet daně v zákonné tříleté lhůtě, vykazování oprav základu daně a výše daně, tak i například z důvodu možného podání kontrolního hlášení a následného kontrolního hlášení za období před novelou zákona o DPH účinnou od roku 2024.

26

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Aktuálně

Položky: „Základ daně 1 a Daň 1“ budou nadále určeny pro základní sazbu daně; „Základ daně 2 a Daň 2“ budou určeny pro sníženou sazbu DPH platnou od 1. 1. 2024 (12 %). Dále zde budou vykazována plnění s datem povinnosti přiznat daň do 31. 12. 2023, u kterých byla uplatněna první snížená sazba DPH (15 %), a to včetně oprav základu daně a výše daně, které se k ní vztahují; „Základ daně 3 a Daň 3“ se vyplní v případě plnění s datem povinnosti přiznat daň do 31. 12. 2023, u kterých byla uplatněna druhá snížená sazba DPH platná do 31. 12. 2023 (10 %), včetně pozdějších souvisejících oprav základu daně a výše daně.

Ve formuláři kontrolního hlášení dále dojde ke zrušení položky „Identifikátor datové schránky“. Ostatní položky zůstávají beze změny, stejně jako zkratka písemnosti formuláře kontrolního hlášení DPHKH1.

Daňové přiznání k DPH: Změny vyvolané konsolidačním balíčkem nemají zásadní dopad ani do formuláře daňového přiznání k DPH. U formuláře daňového přiznání k DPH se upraví pouze popisy u vybraných položek (řádků) formuláře a spolu s tím i příslušné pokyny k jeho vyplnění. Samotné položky formuláře daňového přiznání k DPH zůstanou beze změny.

Nové verze struktury XML elektronického formuláře kontrolního hlášení a daňového přiznání k DPH pro rok 2024 budou veřejnosti k dispozici na portálu „MOJE daně“ (www.mojedane.cz) a na technické podpoře aplikací daňového portálu (Technická podpora aplikací portálu MOJE daně – Finanční správa (mfcr.cz)) – v závislosti na procesu schválení a účinnosti novely zákona o DPH v rámci konsolidačního balíčku.

Souhrnné hlášení VIES: Elektronický formulář souhrnného hlášení VIES včetně pokynů k jeho vyplnění zůstává pro rok 2024 beze změny.

Evropská komise potvrdila dlouhodobý trend snižování mezery ve výběru DPH v EU Mezera (tzv. VAT gap) poklesla mezi lety 2013–2021 z 20,2 % na 7 % v roce 2021. Meziročně přitom v roce 2021 došlo ke zlepšení ukazatele o 5,1 %. Ve svém výhledu pro rok 2022 Komise očekává další snížení daňové mezery v ČR až na 5,3 %. Podle Finanční správy tato čísla představují úspěch v boji s šedou ekonomikou a daňovými úniky. Podle generální ředitelky Hornochové mělo být největším přínosem zavedení kontrolního hlášení pro potírání karuselových podvodů na DPH, které před rokem 2016 podle odhadů krátily státní rozpočet až o 80 miliard korun ročně.

Významný vliv zde měly mít také covidové restrikce. Meziroční zlepšení daňové mezery v ČR v roce 2021 přesáhlo průměr EU a je tak třeba za ním hledat nejen celoevropské, ale i domácí faktory. Mezera ve výběru DPH je odhadována jako rozdíl mezi částkou, která byla za daný rok na DPH reálně vybrána, a teoretickou daňovou povinností odvozenou z výkonu ekonomiky. Tento rozdíl je zapříčiněn především rozsahem šedé ekonomiky, daňovými podvody, vyhýbání se daňovým povinnostem či chybami v daňových přiznáních.

Dlouhodobý pozitivní trend snižování daňové mezery na DPH v ČR ovlivňuje podle Finanční správy několik klíčových faktorů. Primárně je to práce analytiků a neustálé zlepšování rizikových analýz a řízení kontrolní činnosti při vytěžování dat z kontrolních hlášení a dalších datových zdrojů, což mělo vést k efektivnějšímu odhalování a potírání karuselových podvodů v řádu desítek mld. korun ročně. Z výsledků rizikových analýz prováděných na měsíční bázi lze podle Finanční správy sledovat také klesající tendenci plátců DPH ke krácení této daně.

Nezanedbatelný přínos pro výběr DPH má mít také prohlubující se spolupráce s dalšími orgány státní správy, např. Českou správou sociálního zabezpečení či Státním úřadem inspekce práce. Ke snižování daňové mezery měla přispět i dobře nastavená výměna informací a mezinárodní spolupráce s okolními státy, stejně jako pokračující digitalizace umožňující analytické zpracování dat i cílenou reakci.

Finanční správa opakovaně upozorňuje na možnost zažádat o přeplatek na dani silniční Přeplatky vznikly zejména úhradou záloh na daň silniční u osobních vozidel po 1. 1. 2022, i když tato povinnost byla již v tomto období zrušena. V současné době finanční úřady evidují přeplatky v celkové výši přibližně 635 mil. Kč a značná část vznikla z výše uvedeného důvodu. Přeplatky mohou být vráceny pouze na základě žádosti o vrácení podané u místně příslušného finančního úřadu. Zákonná lhůta pro vyřízení žádosti je 30 dní. Finanční správa upozorňuje, že pokud si poplatník o přeplatek sám nepožádá, popř. finanční úřad jej nepoužije na úhradu nedoplatku na jiné dani, stává se přeplatek po 6 letech od konce roku, ve kterém vznikl, příjmem státu. moje.kdpcr.cz

27

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Informaci o existenci přeplatku je možné zjistit přihlášením do Online finančního úřadu, např. prostřednictvím bankovní identity nebo datové schránky, popřípadě u místně příslušného finančního úřadu. Pokud takový přeplatek vznikl, doporučuje Finanční správa požádat místně příslušný finanční úřad o jeho použití na úhradu jiné daně nebo o jeho vrácení. Žádost o vrácení přeplatku lze jednoduše vytvořit ve webové aplikaci Finanční správy. Podání je možné učinit také písemně, a to v listinné podobě, elektronicky anebo ústně do protokolu. Elektronicky lze podání odeslat pouze podepsanou datovou zprávou s ověřenou identitou podatele s využitím přístupu se zaručenou identitou nebo prostřednictvím daňové informační schránky plus.

V listopadu byly znepřístupněny datové schránky 77 územních pracovišť Jedná se o pracoviště, která byla v polovině letošního roku z ekonomických důvodů zrušena. Skončí tak přechodné období, kdy nástupnické úřady dočasně zajišťovaly provoz datových schránek uzavřených pracovišť a zpracovávaly daňová přiznání a další podání, která do nich poplatníci omylem doručili. Od poloviny listopadu tak již nebude možné ID těchto datových schránek vyhledat ani do nich doručit datové zprávy.

Veřejnost a podnikatelé by si tak měli podle Finanční správy ověřit, zda komunikují se svým finančním úřadem prostřednictvím správné datové schránky. Na webu Finanční správy je u každého ze zrušených územních pracovišť uvedeno, které pracoviště převzalo jeho agendu, včetně nového ID datové schránky. Pozor by si měly dávat obzvláště firmy a přenastavit své mzdové a účetní systémy, ve kterých mohou mít automaticky přednastavené ID datových schránek zrušených pracovišť.

Datové schránky zrušených územních pracovišť ponechala Finanční správa po přechodnou dobu několika měsíců dočasně funkční, aby veřejnosti usnadnila zvyknout si na nové kontaktní údaje nástupnických pracovišť. Generální finanční ředitelství o tomto postupu v létě informovalo na webových stránkách Finanční správy a postup komunikovalo s odbornými svazy, profesními komorami a asociacemi.

Finanční správa vydražila zlaté cihly za necelé 3 miliony korun Finanční úřad pro hlavní město Prahu vydražil tři zlaté cihly zabavené v rámci daňové exekuce za celkem 2,8 mil. Kč. O zlaté slitky byl podle Generálního finančního ředitelství velký zájem a dražitelé o ně bojovali ve třech aukcích celkem 251 příhozy. Od spuštění provozu Aplikace elektronických dražeb (APED) v roce 2019 Finanční správa nařídila už bezmála dva tisíce online dražeb pro zhruba 4 700 uživatelů této aplikace.

V rámci dražby byla nejtěžší z cihel o ryzosti 668/1000 a hmotnosti 1 897,3 gramu vydražena za 1 629 000 Kč a prostřední zlatý slitek o ryzosti 572/1000 a hmotnosti 847,5 gramu za 635 000 Kč. Nejmenší zlatý slitek o ryzosti 494/1000 a hmotnosti 802,9 gramu se vydražil za 491 000 Kč.

GFŘ připomíná, že dražit elektronicky může každý. Uživatelský účet si mohou zřídit jak fyzické, tak právnické osoby, a to tuzemské i zahraniční. Přístup do Aplikace elektronických dražeb získá žadatel po online registraci, vyplnění žádosti a ověření identity. Identita žadatele se ověřuje pouze při registraci do aplikace, a to pomocí datové schránky, uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím služby NIA ID či bankovní identity. Ověřit identitu žadatele je možné také osobně na finančním úřadu. Souhrnné informace a přehled aktuálních dražeb je k dispozici na webových stránkách Finanční správy.

Byl spuštěn pilot předvyplnění přiznání k dani z nemovitých věcí Poplatníci daně z nemovitých věcí mohou podle Finanční správy nově od 3. října 2023 využít službu předvyplnění daňového přiznání údaji, kterými Finanční správa už disponuje nebo jsou evidovány v katastru nemovitostí. Tuto nově spuštěnou službu v pilotním provozu mohou využít pouze uživatelé daňové informační schránky DIS+ na portálu MOJE daně.

Nová služba umožňuje předvyplnění údajů obsažených v katastru nemovitostí a v evidencích správce daně a jejich automatickém načtení do průvodce daňovým přiznáním k dani z nemovitých věcí. Poplatníci daně z nemovitých věcí využívající DIS+ tak nově podle Finanční správy pouze zkontrolují předvyplněné údaje a doplní chybějící údaje, kterými správce daně nedisponuje, a bez nutnosti učinit další kroky mohou přiznání jednoduše podat. Bližší informace jsou k dispozici na stránkách Finanční správy.

Zdroj: www.financnisprava.cz

28

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Aktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE Stanovisko OECD k vývoji mezinárodní daňové reformy

Tomáš Půček Právní oddělení KDP ČR

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala stanovisko týkající se pokroku při řešení daňových úniků a postupu proti vyhýbání se daňovým povinnostem, týkající se však také podpory rozvojových zemí.

Generální tajemník Mathias Cormann uvedl: „OECD je hrdá na to, že dosáhla konsenzuálních řešení pro postup proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a zároveň jednoty v krocích vedoucích ke stabilizaci mezinárodního daňového systému a podpoře rozvojových zemí.

BEPS Inclusive Framework, který nyní tvoří 145 zemí a jurisdikcí, odsouhlasil průlomovou mezinárodní daňovou dohodu – a sice aby byla mezinárodní daňová opatření spravedlivější a lépe fungovala v digitalizované a globalizované světové ekonomice. Řešení se dvěma pilíři je navrženo tak, aby pomáhalo předcházet vyhýbání se daňovým povinnostem, chránilo před narušováním daňových základů a řešilo nezákonné finanční toky. OECD se zrodila z ducha spolupráce mezi národy a v tomto duchu ve své práci také pokračuje.“

Komise podniká právní kroky proti Belgii kvůli zacházení s daňovými nerezidenty Evropská komise k Soudnímu dvoru Evropské unie postoupila případ Belgie, a to kvůli údajnému nedodržování zásady volného pohybu pracovníků Smlouvy, pokud jde o zdanění daňových poplatníků – nerezidentů. Ve svém rozsudku ze dne 10. března 2022 (Evropská komise proti Belgickému království, věc C-60/21) Soudní dvůr konstatoval, že Belgie porušila Smlouvu tím, že v případě daňových poplatníků – nerezidentů, u kterých pochází méně než 75 % celosvětových příjmů z Belgie, dochází k znevýhodnění v nemožnosti odečíst platby výživného od jejich daňového základu. Belgie byla na tuto skutečnost již v minulosti upozorňována a stav se pokusila legislativními kroky narovnat. Nová právní úprava nicméně zavádí dvě podmínky, které zřejmě opět neoprávněně omezují dostupnost výhody pro nerezidenty. Pokud Soud shledá, že Belgie nevyhověla jeho rozsudku, může dojít k uložení finančního postihu.

Podrobnější informace o řízení jsou k dispozici zde.

Znovuutvrzení závazku Evropské unie ve věci druhého pilíře globální daně Na zasedání ministrů financí Evropské unie (rada ECOFIN), které se konalo 9. listopadu 2023, byla přijata dvě prohlášení (prohlášení Rady a prohlášení Komise), týkající se jejich závazku ve věci globální korporátní daně, konkrétně pak druhého pilíře.

V rámci druhého pilíře Evropská komise vyzvala všechny členské státy Evropské unie, aby „urychleně pokračovaly v transpozici směrnice ve věci druhého pilíře, přičemž veškeré úsilí členských států v tomto ohledu hodlá sama nadále podporovat“. Komise rovněž vyjádřila názor, že pokyny OECD z prosince 2022, února 2023 a července 2023 jsou v souladu se směrnicí Evropské unie o minimální dani (směrnice Rady (EU) 2022/2523 ze dne 14. prosince 2022).

Co se týče prvního pilíře, Komise uvítala zveřejnění textu mnohostranné úmluvy a dosažení technické dohody ve všech klíčových bodech, která připravuje cestu pro zavedení částečné realokace „zdaňovacích práv“. Komise proto opětovně vyzvala členské státy, aby co možná nejrychleji ratifikovaly mnohostrannou úmluvu.

moje.kdpcr.cz

29

Aktuálně

Aktuálně z ČR Za předčasné splacení hypotéky se bude platit nejvýš jedno procento Klienti bank by měli bankám při předčasném splacení hypotéky zaplatit čtvrt procenta z nesplacené jistiny za každý započatý rok zbývajícího období. Celkově tato částka nebude smět překročit jedno procento. V polovině listopadu to schválila Sněmovna v předloze, která mění zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu.

Vláda původně navrhla, aby klienti platili dvě procenta. Sněmovna také rozhodla, že nové pravidlo se použije až u nových hypotečních smluv a nebo už u existujících smluv při novém zafixování úrokové sazby. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát. Obsahuje i možnost sjednat si daňově zvýhodněné pojištění dlouhodobé péče pro případ špatného zdravotního stavu, kdy si klient z pojistky zaplatí péči.

Schválení zákona umožní bankám žádat po klientovi v případě, že hypotéku splácí za jiných než zákonem vymezených podmínek, poplatek v zákonem stanovené výši. Zachovává nicméně dosavadní právo každý rok splatit 25 procent původní jistiny úvěru zdarma za jakýchkoliv podmínek. Nově se možnost bezplatného předčasného splacení hypotéky rozšíří i na rozvody a následné vypořádání společného jmění manželů. Dosavadní zákon stanoví, že banka poskytující hypotéku má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s předčasným splacením vzniknou. Banky tyto poplatky účtovaly rozdílně, některým kvůli způsobu výpočtu udělila Česká národní banka (ČNB) pokutu. Nově bude ČNB dohlížet na správnost výpočtu poplatku podle nového znění zákona.

Dnešní soubor přijatých změn finančních zákonů obsahuje opatření, která mají za cíl přispět k rozvoji finančního trhu. Hlavní změny se týkají produktů, které mají podpořit spoření lidí na stáří, takzvaného dlouhodobého investičního produktu a změn ve třetím pilíři penzijního systému, uvedl už dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Sněmovna vložila do zákona také takzvané pojištění dlouhodobé péče. Šlo o návrh skupiny koaličních poslanců v čele s předsedou výboru Josefem Bernardem (STAN). Patřičnou pojistnou událostí má být závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pojistné bude moci odečíst od základu daně z příjmů až do částky 48 000 korun ročně. Nový institut má zajistit více zdrojů peněz pro lidi, kteří potřebují kvůli svému stavu dlouhodobou péči.

Novou daňově zvýhodněnou formou spoření na stáří bude dlouhodobý investiční produkt. Má podpořit spoření na stáří. V rámci tohoto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika. Podmínkou pro zvýhodnění bude to, že peníze bude možné čerpat nejdříve po deseti letech a klientovi bude nejméně 60 let. Poslanci ale zúžili možnost investovat v rámci tohoto produktu pouze do investičních nástrojů s vyšší mírou bezpečnosti, jako jsou cenné papíry obchodované na burzách, nebo třeba do státních dluhopisů.

Schválená vládní předloha má především podpořit spoření na stáří. Například mění podporu penzijního spoření. Zvyšuje práh pro čerpání státního příspěvku. Pro nové smlouvy se minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, prodlouží z pěti na deset let. Spodní hranice pro získání státní podpory penzijního připojištění se u existujících smluv zvýší ze 300 korun na 500 korun měsíčně. Horní hranice příspěvku účastníka, nad níž už se příspěvek státu nebude zvyšovat, se posune z 1000 na 1700 korun měsíčně. Státní příspěvek bude lineární a bude představovat 20 procent příspěvku účastníka.

Příspěvek už nebudou dostávat spořící důchodci. Skupina poslanců ANO v čele s Patrikem Nacherem navrhovala, aby příspěvek zůstal zachován alespoň u existujících smluv a omezení se týkalo až nových smluv. Ministr Stanjura s tím ale nesouhlasil a Sněmovna tento návrh neschválila. Na návrh rozpočtového výboru Sněmovna upravila pravidla posuzování spolehlivosti žadatele o spotřebitelský úvěr. Poskytovatel spotřebitelského úvěru musí podle zákona prověřit informace, které mu o sobě poskytl klient. Výbor doporučil, aby poskytovatel při tomto ověřování mohl využít i automatizované modely.

30

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Aktuálně

Dvě pětiny zaměstnavatelů v reakci na balíček omezí benefity Dvě pětiny zaměstnavatelů v reakci na konsolidační balíček sníží poskytované zaměstnanecké benefity nebo omezí jejich počet. Omezovat budou hlavně víceúčelové programy typu Cafeteria či Flexi Pass a méně rozšířené benefity, jako jsou finanční příspěvky při výročích, odchodu do důchodu nebo svatbě, ale i různé vzdělávací programy. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory, do něhož se zapojilo 451 podniků.

Daňová uznatelnost některých benefitů bude od ledna příštího roku zastropována do poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období.

Limit pro nezdaněné příjmy se bude vztahovat na nepeněžní plnění, například na poukazy na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného nebo hygienického charakteru, příspěvky na kulturní nebo sportovní akce a na knihy, poskytovaná z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze zisku firmy po zdanění. Vládní úpravy také omezí nezdaněný příspěvek zaměstnavatele na rekreaci, a to na limit 20 000 Kč ročně. „Vláda původně chtěla daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů zrušit úplně. Vládní strany nakonec částečně vyslyšely argumenty podnikatelských organizací a odborů a zavedly místo celkového zákazu roční strop, a jen pro některé benefity. Rozumíme snaze ozdravit veřejné finance, nicméně systém zaměstnaneckých benefitů je pro zaměstnavatele kvůli vyčerpanému trhu práce důležitý, vedle mzdy to jsou často právě benefity, které rozhodují o atraktivitě zaměstnavatele,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Přestože se kvůli novým pravidlům pro zdanění benefitů firmám zvýší náklady, polovina podniků se chystá zaměstnanecké benefity poskytovat ve stejné výši jako dosud. Redukovat výši benefitů budou zejména mikrofirmy do deseti zaměstnanců (33 procent z nich).

Nejméně k úpravám benefitů přistoupí i velké podniky nad 250 zaměstnanců (28 procent). Chystané změny ve zdanění benefitů ovlivní ve větší míře středně velké a velké firmy. Poskytují je totiž nejen častěji, ale také ve vyšší hodnotě.

Benefity svým zaměstnancům nyní poskytuje 92 procent zaměstnavatelů. Nejrozšířenější jsou dnes benefity spojené se stravováním zaměstnanců. Stravování v kantýně, stravenkový paušál, dovozy obědů, elektronické nebo papírové stravenky poskytuje téměř 90 procent zaměstnavatelů. Materiální vybavení, jako je mobilní telefon, notebook, služební auto nebo oděv, poskytuje 80 procent zaměstnavatelů. Sociální benefity, jako jsou příspěvek na penzijní připojištění, sick day, práce z domova nebo dovolená nad rámec zákona, jich nabízí přes 75 procent.

Predikce Ministerstva financí: Ekonomika se v roce 2024 vrátí k růstu, inflace výrazně klesne Česká ekonomika se letos pohybuje na hraně recese, v příštím roce by měl podle nové makroekonomické predikce Ministerstva financí přijít obrat.

Za celý rok 2023 hrubý domácí produkt pravděpodobně klesne o 0,5 %, v roce 2024 podle predikce vzroste o 1,9 %. Inflace bude příští rok výrazně nižší než letos, stále se ale po většinu roku bude držet nad 3 %. Dopad slabé hospodářské dynamiky na trh práce by s ohledem na přetrvávající nerovnováhy neměl být významný. MF očekává, že HDP za celý rok 2023 klesne o 0,5 %. Domácnosti se i v letošním roce potýkají s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Na investiční aktivitu dopadají hospodářské problémy v zemích eurozóny a restriktivní měnové podmínky, pozitivní vliv však mají výdaje sektoru vládních institucí spolufinancované fondy EU z předchozí finanční perspektivy. Ekonomiku by měla citelně zpomalit meziročně slabší akumulace zásob, zejména v souvislosti s dokončováním rozpracované produkce. Tento faktor pak spolu s odezněním problémů v dodavatelských řetězcích podpoří export, dovoz však vzhledem k celkově slabé domácí poptávce zůstane utlumený. Příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl být výrazně kladný. V roce 2024 by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 1,9 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu podpoří také soukromé investice a růst exportních trhů. Dopady konsolidačního balíčku budou mírné – v rozsahu nejvýše -0,3 p. b. do růstu HDP – a přispějí ke snížení inflačních tlaků. Více informací je na stránkách resortu zde.

Zdroj: Česká tisková kancelář, Ministerstvo financí ČR moje.kdpcr.cz

31

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Praktické problémy při zdanění příjmů fyzických osob z provozu FVE S rostoucím počtem fotovoltaických elektráren (FVE) provozovaných fyzickými osobami roste počet otázek týkajících se zdanění příjmů z jejich provozu. Může se zdát, že pro fyzické osoby, které provozují FVE s výkonem do 10 kWp a od 24. ledna 2023 do 50 kWp,1 mnohé zjednodušuje § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), podle kterého jsou ostatními příjmy také příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ).

Martin Kopecký Daňový poradce, č. o. 3826

T

oto ustanovení se do ZDP dostalo už novelou č. 125/2016 Sb. účinnou od 1. května 2016. Podle důvodové zprávy k návrhu této novely ZDP jde o reakci na novelu energetického zákona č. 131/2015 Sb., která stanovila, že podnikat v energetických odvětvích lze pouze na základě licence ERÚ, což se týká také výroby elektřiny ve výrobnách s instalovaným výkonem nad 10 kW určené pro vlastní spotřebu zákazníka. Implicitně tedy EZ umožnil výrobu elektřiny

32

1

bez licence ERÚ za současného splnění dvou podmínek: (i) nejde o výrobu v rámci podnikání a (ii) výkon výrobny nepřevyšuje 10 kW. Před touto novelou ZDP byly všechny příjmy plynoucí fyzickým osobám z provozování FVE zdaňovány podle § 7 odst. 1 písm. c) 1 Novelou energetického zákona č. 19/2023 Sb. (tzv. LEX OZE I) došlo ke zvýšení limitu výkonu u tzv. bezlicenčních FVE z původních 10 kW na 50 kW. Podle důvodové zprávy k návrhu této novely: Obecně je potřeba uvést, že se jedná o výrobny, které jsou určeny primárně pro vlastní spotřebu a do distribuční soustavy je někdy dodán pouze přebytek vyrobené elektřiny v případě, kdy vyrobená elektřina nemůže být spotřebována nebo uložena v odběrném místě. Jedná se tedy spíše o generování úspory nákladů než generování zisku za prodej elektřiny. Navíc v současné době nabízené tarify obchodníků s elektřinou pro malé fotovoltaické zdroje nejsou ekonomicky úplně výhodné (jak výkupní cenou, tak i vysokým měsíčním paušálem), a to také z důvodu toho, že přetoky z těchto malých zdrojů jsou pro obchodníka s elektřinou velmi nepredikovatelné – každá domácnost má jiné spotřební chování, zdroje elektřiny jsou různě výkonově dimenzované a dochází k velkým odchylkám bilance výkonu od predikce v tomto portfoliu zákazníků.

Ke kontrole, zda většina vyrobené elektřiny výrobou bez licence je využívána pro vlastní spotřebu, uvádíme, že primární motivací subjektu, který si realizuje malou FVE, je úspora nákladů za odběr elektřiny ze soustavy, který zahrnuje také distribuční poplatky zahrnuté v regulované ceně elektřiny.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Daně z příjmů

ZDP jako příjem z jiného podnikání, ke kterému je třeba podnikatelské oprávnění, protože prakticky veškerá výroba elektřiny ve FVE připojených k distribuční soustavě byla podmíněna licencí ERÚ. Podle důvodové zprávy k této novele ZDP v případě, že poplatník bude provozovat FVE s výkonem do 10 kW bez nutnosti licence, nebude se již jednat o příjem ze samostatné činnosti. Jak se však později ukázalo, představovaly příjmy z FVE spadající pod § 10 ZDP prakticky prázdnou množinu, protože podle tehdejšího názoru ERÚ bylo bez licence k výrobě možné vyrábět elektřinu ve vlastní výrobně pouze pro vlastní spotřebu výrobce. Z takové výroby však bylo logicky velmi obtížné generovat jakýkoliv příjem, zejména pokud výroba generující příjmy typu zeleného bonusu nadále vyžadovala licenci ERÚ.

Aby bylo možné tuto novelu ZDP prakticky vyložit, byl v rámci koordinačního výboru projednán příspěvek 2, který měl za cíl určit hranice příjmů z FVE zdaňovaných podle § 10 odst. 1 ZDP a vyjasnit pravidla pro uplatnění souvisejících výdajů. Stanovisko daňové správy bylo takové, že podle § 3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (EZ), lze v energetických odvětvích podnikat pouze na základě licence udělené ERÚ. V případě provozování FVE jinak než čistě pro vlastní spotřebu, je licence ERÚ vyžadována vždy, a to bez ohledu na instalovaný výkon. Podle daňové správy to odpovídá i důvodové zprávě k novele č. 131/2015 Sb., podle které se nová úprava týká zjednodušení administrace výroby elektřiny u malých zdrojů, které nejsou předmětem podnikatelské činnosti, jejich výkon je z hlediska dopadů na distribuční soustavu omezený, a slouží převážně pro vlastní spotřebu zákazníka. V tomto případě není výroba elektřiny předmětem podnikání a není pro ni vyžadována licence ERÚ. Daňová správa dále odkázala na stanovisko ERÚ, dle kterého od 1. ledna 2016 není nutná licence pro zdroje do 10 kW, ale pouze pro výrobny uvedené do provozu po 1. lednu 2016, které nedodávají vyrobenou elektřinu do elektrizační sítě, tj. výroba se děje čistě pro vlastní spotřebu bezúplatně, a nejedná se tak o podnikání ve smyslu § 420 občanského zákoníku. Z toho podle daňové správy vyplývá, že je-li osoba držitelem licence ERÚ na výrobu elektřiny pro FVE do 10 kW a výroba elektřiny pro ni není podnikáním, je na uvážení této osoby, zda a kdy se rozhodne požádat o její zrušení. V případě, že se rozhodne pro zrušení licence, je na její zodpovědnosti zajistit případný provoz tohoto zařízení v souladu s EZ. Podle stanoviska ERÚ ke koordinačnímu výboru bylo cílem novely EZ č. 131/2015 Sb. umožnit zákazníkovi3 výrobu elektřiny pro vlastní potřebu. Zákazník však nemá právo dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně ostatním účastníkům trhu s elektřinou a obchodovat s touto elektřinou. Pokud osoba provozuje výrobnu, elektřinu vyrábí nikoliv pouze pro vlastní spotřebu, dodává ji do elektrizační sítě a inkasuje za to příjem, pak provozuje soustavně činnost za účelem dosažení zisku a jedná se o podnikání dle EZ, ke kterému je nutná licence ERÚ. Podle daňo-

vé správy příjmy z provozu takové výrobny elektřiny je nutné považovat za příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, přičemž výše takových příjmů není z hlediska způsobu zdanění podstatná.

V reakci na závěry koordinačního výboru vydala daňová správa Sdělení ke zdanění příjmů plynoucích fyzické osobě z provozu výrobny elektřiny4, ve kterém zopakovala, že pokud fyzická osoba provozuje výrobnu elektřiny, elektřinu vyrábí nikoliv pouze pro vlastní spotřebu, dodává vyrobenou elektřinu do elektrizační sítě a inkasuje za to příjem, jedná se o podnikání dle EZ, ke kterému je vyžadována licence ERÚ. Příjmy z provozu takové výrobny elektřiny je nutné i po novele ZDP považovat za příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP. Ze stanoviska daňové správy bylo zjevné, že v případě, kdy provozovatel FVE prodává elektřinu bez licence ERÚ, přičemž takový stav je podnikáním, spadá jeho příjem podle § 7 ZDP a nikoliv pod režim § 10 odst. 1 ZDP. Hlavní problém tedy tkví ve výkladu ERÚ k § 3 odst. 3 EZ, kdy „podnikat v energetických odvětvích je stále možné pouze na základě licence udělené ERÚ“, přičemž výklad stanovisek ERÚ a GFŘ lze stále chápat i tak, že podnikáním je jakýkoliv soustavný výnos z prodeje elektřiny vyrobené ve FVE jakékoliv třetí osobě. Vzhledem k tomu, že možnosti zdanění příjmů z provozu FVE podle § 10 ZDP byly velmi omezené, GFŘ se v rámci koordinačního výboru specificky nevyjádřila k tomu, jaké náklady lze ve vztahu k těmto příjmům uplatnit, a tak je tato otázka ze strany Finanční správy nadále bez jasné odpovědi.

2 495/25.01.17 Režim zdanění příjmů fyzických osob z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem 3 § 2 odst. 2 písm. a) bod 17 EZ: zákazníkem je osoba, která nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místě

moje.kdpcr.cz

Malá odbočka k neoprávněnému podnikání Původně platilo, a bylo to potvrzeno i Nejvyšším správním soudem (NSS)5, že pokud fyzická osoba podniká bez příslušného oprávnění, pak příjmy z takové činnost nemohou být zdaněny jako příjmy z podnikání podle § 7 ZDP, ale jedná se o ostatní příjmy podle § 10 ZDP. To se změnilo novelou ZDP č. 267/2014 Sb. účinnou od 1. ledna 2015, podle které jsou příjmem ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP i příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Tuto novou úpravu reflektoval i NSS, když uvedl, že: „Lze nepochybně souhlasit s přístupem, podle kterého vykročení z rozsahu mezí živnostenského podnikání při zachování soustavnosti posuzované činnosti by nemě4 https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/informacestanoviska-a-sdeleni/2017/sdeleni-ke-zdaneni-prijmu-plynoucichfyzicke-osobe-z-provozu-vyrobny-elektriny 5 Např. rozsudek 5 Afs 148/2006: Jakkoli stěžovatel tvrdí, že vykonával samostatně soustavnou činnost pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, nesplňuje další z podmínek pro to, aby mohla být tato činnost považována za výkon živnosti. Provozoval-li ji totiž bez živnostenského oprávnění, nevykonával ji za podmínek stanovených živnostenským zákonem (§ 10, § 45, § 47, resp. § 50 živnostenského zákona). Vzhledem k výše uvedenému žalovaný ani soud nepochybil, nepodřadil-li příjmy stěžovatele pod ust. § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, neboť se nemohlo jednat o příjmy z podnikání, resp. z živnosti. Z povahy dosažených příjmů stěžovatele (příjmy z obchodování) se podává, že se nemohlo jednat ani o žádný jiný příjem podřaditelný pod ustanovení § 7 odst. 1, resp. odst. 2 zákona o daních z příjmů.

33

Daně z příjmů

lo příjem automaticky diskvalifikovat při hodnocení jako příjmu ze živnosti a činit z něj ostatní příjem z příležitostné činnosti podle § 10.“ Na druhé straně však NSS6 stanovil i meze pro klasifikaci činnosti jako podnikání, a to ve vztahu k možnosti uplatnění vyššího výdajového paušálu v situaci, kdy živnostenské oprávnění bylo vydáno pouze na činnost, která opravňuje k uplatnění paušálu nižšího. Zde se NSS naopak přiklonil k restriktivnímu výkladu § 7 ZDP, když uvedl, že: „je plně v souladu se zněním zákona a plně logické, pokud zákonodárce svazuje oprávnění uplatnit výdajový paušál v maximální výši tam, kde výkon živnostenského podnikání předpokládá dosažení určité kvalifikace. Ta pak skýtá předpoklad určité úrovně při výkonu živnostenského podnikání, při výkonu řemesla.

Právě živnostenské oprávnění deklaruje, že řemeslnou činnost provádí osoba, která má k této činnosti kvalifikační předpoklady. Na druhou stranu nelze nalézt rozumný důvod, pro který by předmětného zvýhodnění měli požívat rovněž ti, kteří tuto kvalifikaci buď nemají, nebo minimálně nejsou držiteli živnostenského oprávnění k výkonu konkrétní řemeslné živnosti. Těm pak nezbývá než případně postupovat podle § 7 odst. 7 písm. b) a uplatnit paušální výdaje v menším rozsahu. Správce daně proto postupoval správně, pokud žalobci doměřil zjištěný rozdíl.“

Kdy je potřeba licence ERÚ k výrobě elektřiny Novelou EZ č. 19/2023 Sb. účinnou od 24. ledna 2023 došlo pouze ke zvýšení limitu maximálního výkonu „bezlicenční“ výrobny z 10 kW na 50 kW. Podle aktuálního znění § 3 odst. 3 EZ je licence ERÚ k výrobě elektřiny nutná pouze v následujících třech případech: (i) výroba má charakter podnikání, přičemž předmětem podnikání v energetických odvětvích je podle § 3 odst. 1 EZ výroba, přenos a distribuce elektřiny a obchod s elektřinou – v tomto případě na výkonu FVE nezáleží, (ii) výroba elektřiny ve FVE s výkonem nad 50 kW, i když je určena pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je připojena k přenosové nebo distribuční soustavě, a (iii) výroba elektřiny ve FVE s výkonem pod 50 kW, i když je určena pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna držitele licence.

Aby tedy bylo možné vyrábět elektřinu bez licence ERÚ, musí být kumulativně splněny čtyři podmínky: (a) výroba nesmí mít charakter podnikání (b) musí jít o FVE s výkonem do 50 kW (c) ve stejném odběrném místě nesmí být připojena jiná výrobna držitele licence (d) musí se jednat o výrobu pro vlastní spotřebu zákazníka Problémem je samozřejmě vymezení pojmů „podnikání“ a „pro vlastní spotřebu zákazníka“. Striktně vzato, pokud je provozovatel FVE připojen k distribuční soustavě, má smlouvu s obchodníkem nebo jiným subjektem a prodává jim elektřinu, pak bez ohledu na objem prodané elektřiny přestává vyrábět pouze pro vlastní 6 7 Afs 232/2017

34

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

spotřebu, podniká a má mít licenci ERÚ. Nicméně takto striktní výklad EZ je podle názoru autora tohoto článku nepřiměřeně extenzivní a v kontextu fungování FVE nelogický, protože výroba elektřiny ve FVE je kromě prvotní instalace fakticky pasivní činností srovnatelnou s nájmem, ke které není potřeba žádné zvláštní znalosti nebo dovednosti, a navíc obchodníkovi jsou obvykle dodávány až přebytky z výroby nad rámec vlastní spotřeby.

Podnikání podle občanského zákoníku a podle energetického zákona Podle názoru autora úprava podnikání v energetice podle EZ nerozšiřuje obecnou definici podnikání uvedenou v § 420 odst. 1 OZ: Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. To znamená, že i když výrobce ve FVE nevyrábí elektřinu pouze pro vlastní potřebu, ještě to neznamená, že je podnikatelem podle OZ a EZ. Musí se jednat o aktivní činnost s primárním cílem dosahovat zisk, která je vykonávána živnostenským nebo obdobným způsobem.

Nicméně je nutné brát v úvahu i § 421 odst. 2 OZ: Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. Podle OZ tedy samotný fakt, že osoba disponuje licencí ERÚ k výrobě elektřiny je dostačující k tomu, aby tato osoba byla ve vztahu k této výrobě považována za podnikatele. Bohužel OZ zde staví domněnku postavení osoby jako podnikatele jako nevyvratitelnou, ovšem pouze ve vztahu k činnosti, na kterou má licenci. Je zřejmé, že účelem tohoto ustanovení je ochrana dobré víry, že osoba, která má příslušné oprávnění, jedná jako podnikatel, nicméně to může mít i dopad na zdanění, protože pak jakýkoliv příjem získaný v rámci licencované činnosti je příjmem podle § 7 ZDP. EZ však neobsahuje úpravu obdobnou § 421 odst. 2 OZ. Proto nelze přijmout závěr, že pokud držitel licence ERÚ k výrobě elektřiny prodává elektřinu, činí tak vždy jako podnikatel a jeho příjmy spadají pod § 7 ZDP. Takový závěr jde mimo rámec úpravy v § 10 ZDP. Skutečnost, že elektřinu prodává držitel licence ERÚ, by pro zdanění souvisejícího příjmu neměla být podstatná. Udělení licence ERÚ je totiž nárokové, tj. při splnění podmínek pro udělení licence je nutno licenci vydat. ERÚ nemá možnost správního uvážení k nevydání licence v případě, kdy provoz FVE nenaplňuje znaky podnikání podle § 420 odst. 1 OZ. Úvaha ERÚ se realizuje toliko v rámci procesu hodnocení důkazů, tj. při vlastním posuzování splnění podmínek pro udělení licence. ERÚ v rámci správního řízení neposuzuje, zda žadatel žádá o licenci „dobrovolně“ nebo podle EZ licenci musí mít. Žádost o licenci bude zamítnuta nebo řízení o žádosti bude zastaveno pouze v případě, kdy nebudou splněny podmínky stanovené v EZ. Otázka, zda je výrobce fakticky podnikatelem či nikoli, na to nemá vliv a není v řízení ze strany ERÚ řešena.

Podle názoru ERÚ je otázka definice podnikání komplexní a na každou podnikatelskou činnost je nutno nahlížet vždy indivimoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

duálně a posuzovat jednotlivé podmínky a okolnosti každého případu. Nelze obecně stanovit přesnou specifikaci ukazatelů nebo stanovit všechny varianty provozu FVE nepodnikatelským způsobem. Pro účely licenční problematiky jsou podstatnými znaky podnikání především skutečnosti, že se jedná o soustavnou výdělečnou činnost, jejímž účelem je dosahování zisku, tzn. existuje záměr dodávky do elektrizační soustavy za účelem zisku. Sám ERÚ si uvědomuje existenci obtížně kvalifikovatelných případů z hlediska § 3 EZ. Na jednu stranu zákonodárce podpořil záměr snížit administrativní zátěž a omezit nutnost licence pro FVE posunutím hranice výkonu z 10 kW na 50 kW7, na druhé straně je nicméně výjimka v § 3 odst. 3 EZ definována tím způsobem, že se týká provozování výrobny k nepodnikatelským účelům. ERÚ v minulosti vyslovil názor, že nelze automaticky považovat za podnikání situaci, kdy výrobce vyrábí elektřinu primárně pro vlastní spotřebu a přebytky dodává do elektrizační soustavy, a to nikoliv se záměrem činit tak soustavně (pravidelně) a primárně za účelem zisku – zde se podle ERÚ o podnikatele nejedná. Posouzení otázky soustavnosti je komplikované, neboť v případě, kdy výrobce uvažuje o možnosti dodávky přetoků do distribuční soustavy, je možno již hovořit o tom, že tuto variantu předpokládá jako reálnou, a existuje u něj úmysl podnikat. ERÚ má za to, že na straně druhé by bylo nepřiměřeným výkladem požadovat licenci po každém výrobci jen proto, že může čas od času dojít k eventuálnímu přetoku elektrické energie. Hodnocena by měla být jednak přiměřenost rozsahu výkonu výrobny elektřiny se spotřebou v odběrném místě.

Pokud je výrobna navržena tak, aby za plně funkčního stavu pokryla obvyklou spotřebu elektřiny v odběrném místě (případně je ukládala, je-li v odběrném místě akumulační zařízení) a přetoky jsou spíše charakteru nahodilého (co do příčiny), byť k nim dochází opakovaně, má ERÚ za to, že licenci není třeba vyžadovat.

Pojem „vlastní spotřeba“ není v EZ definován, přičemž uvedený pojem se v oblasti energetiky používá v různých kontextech.

ERÚ v kontextu licence uvedený pojem vnímá zejména ve smyslu spotřeby přímo v odběrném místě, resp. v rámci odběrného zařízení, k němuž je výrobna připojena, bez dodávky do elektrizační soustavy. V praxi ale může dojít k situaci, kdy zákazníkem ve smyslu EZ a výhradním vlastníkem odběrného zařízení je výrobce elektřiny a elektrickou energii faktickým odběratelům pouze tzv. přeúčtovává. Není přitom podstatné, zda se jedná o „převážně vlastní spotřebu“, jelikož toto není klíčový parametr. V takovém případě je pak podle ERÚ stěžejní, zda je vyrobená elektřina následně dodávána jiným osobám za úplatu či nikoli. Pokud za úplatu, jedná se o podnikání v energetickém odvětví a je potřeba být držitelem licence. V takovém případě by měl být rozhodující charakter činnosti, zda se jedná o činnost, která by se pojmově blížila činnosti obchodu s elektřinou (tj. dodávka elektrické energie na tržním principu s obvyklou marží apod.).

Pokud se jedná o situaci poskytování ubytování nebo pronájmu bytové potřeby vč. služeb zahrnujících i dodávku elektřiny, 7 Úmysl snížit administrativní nároky na FVE je možné dovodit i z větší části dosud neimplementované evropské směrnice č. 2019/944, která má za cíl odstranit administrativní překážky pro aktivní zákazníky.

moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

Z toho tedy vyplývá, že nutnost požádat o udělení licence k výrobě elektřiny vznikne i v případě, kdy se jedná o FVE s výkonem do 50 kW, ale vyrobená elektřina je dodána jiným subjektům a je přitom generován zisk. S takovým názorem však autor nesouhlasí.

má ERÚ za to, že dodávku elektrické energie lze považovat za formu plnění souvisejícího s ubytováním bez nutnosti udělování licence. Pokud by však šlo již o případ, kdy má majitel bytového domu na střeše FVE a celý dům kompletně pronajímá s tím, že vyrobená elektřina je primárně dodávána do pronajatých bytů, přičemž z takové činnosti je dosahován zisk, pak se podle ERÚ jedná o podnikání, k němuž je nutno disponovat licencí. Z toho tedy vyplývá, že nutnost požádat o udělení licence k výrobě elektřiny vznikne i v případě, kdy se jedná o FVE s výkonem do 50 kW, ale vyrobená elektřina je dodávána jiným subjektům a je přitom generován zisk. S takovýmto názorem však autor nesouhlasí, protože z hlediska faktického charakteru činností je dodávka energií pouze vedlejším plněním k nájmu, proto by měla mít z hlediska EZ i ZDP charakter ostatní nepodnikatelské činnosti, protože z hlediska uživatele i výrobce není velký rozdíl mezi nákupem elektřiny od obchodníka a vlastní výrobou ve FVE.

Kdy je příjem z prodeje elektřiny příjmem ze samostatné činnosti a kdy je příjmem z podnikání Z výše uvedeného tedy vyplývá, že problém výkladu § 10 odst. 1 písm. a) ZDP je ve slovech „není vyžadována licence“. Znamená to totiž, že pokud pro danou FVE byla sice licence ERÚ vydána, ale v mezidobí odpadly podmínky podle EZ pro povinnost tuto licenci mít, zejména pokud výroba a prodej elektřiny přestaly mít charakter podnikání, měl by takový příjem přestat být příjmem ze samostatné činnosti a jeho zdanění by se mělo přesunout z § 7 ZDP do § 10 ZDP. Naopak podle § 7 odst. odst. 1 písm. c) ZDP je příjmem ze samostatné činnosti příjem z jiného podniká-

35

Daně z příjmů

ní, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Pokud tedy výroba elektřiny ve FVE objektivně naplní znaky podnikání a tím vznikne potřeba mít licenci ERÚ podle EZ, pak související příjem je příjmem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, a to i když příslušná licence ERÚ nebyla vydána.

V případě daňové kontroly může vzniknout se správcem daně spor o to, zda byly splněny podmínky pro výluku z licenční povinnosti podle EZ. Zejména v rámci dotačního titulu Nová zelená úsporám (NZÚ) došlo k rozšíření instalací FVE, přičemž velká část takových FVE je připojena k distribuční síti s větším či menším prodejem přetoků obchodníkům s elektřinou. Vedle toho je u FVE financovaných z NZÚ častá také situace, kdy provozovatel FVE prodává elektřinu v rámci jednoho odběrného místa jiným subjektům, např. při pronájmu bytu, který nemá zřízeno vlastní odběrné místo, a dodaná elektřina je měřena pouze pobočným elektroměrem.

Dodaná elektřina je pak mixem elektřiny vyrobené ve vlastní FVE a nakoupené od obchodníka. V žádném z těchto případů však nelze na první pohled rozhodnout, zda se jedná o podnikání podléhající licenci, nebo jde o činnost z licenční povinnosti vyňatou.

Pokud ani ERÚ neuvádí jasná kritéria pro posouzení činnosti jako podnikání, tím méně může tato kritéria určit správce daně v rámci daňové klasifikace příjmu. V takové situaci správce daně naráží na meze předběžné otázky podle § 99 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ) ve vztahu k výkladu rozsahu licenční povinnosti podle EZ. Podle DŘ otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu veřejné moci, může správce daně posoudit sám. Může také dát podnět příslušnému orgánu veřejné moci k zahájení řízení nebo vyzvat daňový subjekt, popřípadě jinou osobu zúčastněnou na správě daní, aby podala žádost o zahájení řízení před příslušným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou správce daně určí. K tomu se vyslovil NSS8 tak, že: „skutečnost, že stěžovatel podnikal bez konkrétního oprávnění, vztahujícího se přímo k provádění činnosti rekonstrukce kotelny, není pro daný případ rozhodná, neboť správce daně posuzuje pouze skutečnosti rozhodné pro správné vyměření daně, nikoliv skutečnosti spadající do působnosti jiného, zde živnostenského, správního orgánu“.

Je zřejmé, že meze licenční povinnosti podle EZ jsou natolik specifickou otázkou, že by správce daně měl ve sporných případech vždy oslovit ERÚ s tím, aby se vyslovil k povinnosti licence a zahájil příslušné licenční řízení, pokud to ERÚ považuje za potřebné. ERÚ se ale v takové chvíli může bránit tomu, aby za finanční úřad řešil otázky, které jsou primárně daňové. EZ totiž umožňuje mít licenci na výrobu elektřiny i v situacích, pro které není požadována, a nepožaduje zahájení řízení o odebrání licence pro případ, kdy taková licence pro výrobu v dané FVE není nutná.

Několik příkladů z praxe Složitost věci lze ukázat na příkladech z praxe. Pan Křižík je fanda do FVE. Proto má už od roku 2011 na svém rodinném domě FVE s výkonem 6 kWp, čerpá zelený bonus a na prodej přetoků má smlouvu s obchodníkem. V roce 2011 byla licence ERÚ na pro8 5 Afs 8/2002

36

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

voz takové FVE povinná, a pokud by pan Křižík chtěl licenci zrušit, tak by přišel o zelený bonus. Výroba z této FVE však sotva pokrývá spotřebu v domě a přetoky existují hlavně dva týdny v létě, kdy je pan Křižík na dovolené a spotřeba v domě je téměř nulová. Historicky pan Křižík měl za to, že příjmy ze zeleného bonusu a z prodeje přetoků jsou příjmem z podnikání podle § 7 ZDP, protože pro provoz FVE je třeba licence ERÚ9. Nicméně podle názoru autora takový příjem podnikáním ve smyslu OZ není a měl by spadat pod § 10 ZDP. Pan Křižík měl však na střeše svého domu ještě místo, a protože očekával růst tržní ceny silové elektřiny, instaloval si v roce 2021 na střechu svého domu další FVE s výkonem 10 kW, pro kterou čerpal podporu z programu NZÚ a má pro ni i samostatné odběrné místo s vlastním EAN kódem. Celkové přetoky z obou FVE se už staly významnými a za rok 2022 tvořily 50 % celkové roční výroby elektřiny z obou FVE. Ale zatímco v létě pan Křižík spotřeboval sotva 30 % vyrobené elektřiny a 70 % prodal obchodníkovi, v zimě výroba z obou někdy ani nepokryla vlastní spotřebu a rozdíl musel dokoupit od obchodníka. Podle názoru autora nelze příjem z každé FVE řešit samostatně. Příjem z prodeje elektřiny vyrobené v obou FVE představuje ostatní příjem podle § 10 ZDP, protože vlastní spotřeba z obou FVE tvoří nadále významnou část spotřeby pana Křižíka, a to i když má nadále licenci ERÚ pro výrobu elektřiny ve „staré“ FVE, kterou potřebuje pro čerpání zeleného bonusu.

Protože situace na trhu s elektřinou byla nadmíru výborná, instaloval pan Křižík v lednu 2022 další FVE, a to s výkonem 10 kWp na své chalupě, kde trávil dlouhé roky víkendy a kde předpokládal, že přetoky prodávané obchodníkovi budou tvořit 50–70 % celkové roční výroby. Pan Křižík nepožádal o licenci ERÚ, protože podle jeho názoru je jeho předpokládaná vlastní spotřeba z této FVE dostačující. Autor článku v tomto postupem souhlasí a související příjmy považuje za příjmy podle § 10 ZDP, a to i za situace, kdy pan Křižík v červnu 2022 onemocněl, na svoji chalupu už prakticky nejezdil a prodej elektřiny obchodníkovi z této FVE tvořil za rok 2022 více než 95 % celkové výroby.

V roce 2023 se pan Křižík přestěhoval ze svého domu, kde má „starou“ a „novou“ FVE, do domova pro seniory a celý dům pronajal. Nadále má obě FVE zapojeny tak, že vyrobená elektřina se nejdříve spotřebuje přímo v domě a obchodníkovi se prodají pouze přetoky. Nájemníkovi pan Křižík účtuje vedle nájmu také poplatek za dodanou elektřinu, a to stejnou cenu, za jakou ji nakupuje od obchodníka, bez ohledu na to, zda byla vyrobena ve FVE nebo dokoupena od obchodníka. Zatímco přeúčtovaná energie bez marže jde mimo rámec daňového přiznání, příjem z vyrobené elektřiny představuje zdanitelný příjem, přičemž se těžko může jednat o příjem podle § 9 ZDP. S ohledem na okolnosti má však autor článku za to, že se nadále jedná o příjem podle § 10 ZDP. Kdyby pan Křižík podal žádost o licenci ERÚ k výrobě elektřiny v „nových“ FVE s tím, že je možná ani nepotřebuje, ERÚ by se ho pravděpodobně zeptal, co vlastně chce. Pokud chce licence 9 Potřeba licence paradoxně nevychází z výkladu ERÚ k EZ, ale z podmínek pro získání zeleného bonusu, konkrétně z § 7 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Daně z příjmů

na výrobu pro svoje FVE, tak ji pan Křižík dostane. Ale EZ neumožňuje, aby ERÚ autoritativně deklaroval, že pan Křižík k některé FVE licenci nepotřebuje, protože výroba není podnikáním.

Nicméně pokud by se pan Křižík zeptal, zda se v případě výroby a dodávky nájemníkovi jedná o podnikání, tak by se od ERÚ mohl dočkat kladné odpovědi, a to i když si FVE historicky pořizoval hlavně pro svoji spotřebu a dodávka elektřiny přímo souvisí s pronájmem domu.

Pokud by pan Křižík o licence na všechny FVE požádal, i když by je nemusel podle EZ mít, pak by to nemělo mít vliv na to, že pan Křižík nadále daní příjmy z prodeje elektřiny podle § 10 ZDP. Nicméně správce daně by mohl dojít k opačnému závěru, že veškeré příjmy související s FVE jsou v roce 2023 příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, protože vlastní spotřeba pana Křižíka ze všech jeho FVE je v roce 2023 nulová. Daňová správa se přitom může opřít o závěry uvedené ve výše zmíněném příspěvku koordinačního výboru, podle kterých pokud osoba provozuje FVE, elektřinu vyrábí (nikoliv pouze pro vlastní spotřebu), dodává elektřinu do sítě a inkasuje za to příjem, pak provozuje činnost soustavně za účelem dosažení zisku, jedná se o podnikání dle EZ, ke kterému je licence ERÚ vyžadována a příjmy z provozu takové FVE je nutné považovat za příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů. Takový závěr je ale podle autora článku nesprávný. Ani v jednom případě nebyla FVE pořízena s cílem výlučně vyrábět a prodávat elektřinu obchodníkovi a výroba elektřiny proto nemá charakter podnikání podle § 420 OZ. Navíc by mělo být respektováno i to, že provoz FVE má fakticky pasivní charakter srovnatelný s pronájmem věci, kdy zásadní je investice na počátku a žádnou další aktivitu už obvykle provoz FVE nevyžaduje. V úvahu by správce daně měl také brát poměr mezi příjmy poplatníka z provozu FVE a ostatními příjmy.

Pouze pokud by takové příjmy byly z hlediska poplatníka významné, lze uvažovat o klasifikaci takových příjmů jako příjmů z podnikání podle § 7 ZDP. Nedává smysl, aby správce daně vykládal licenční povinnost podle EZ nadmíru extenzivně a díval se na pana Křižíka jako na aktivního podnikatele v energetice.

Stejný postoj by pak musel zaujmout např. i v případě zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, jejichž výkon příležitostnou formou bez soustavné péče o pole nebo zahradu si lze jen těžko představit.

Zdanění podle § 10 ZDP by se mělo uplatnit všude tam, kde je zjevné, že FVE do výkonu dle EZ nebyla pořízena pouze proto, aby se vyrobená elektřina prodávala obchodníkovi a dodávala do distribuční soustavy. Pokud však daňový subjekt sám deklaruje, že FVE pořídil a provozuje ji v rámci svého podnikání, mělo by mu být umožněno danit příjmy z provozu FVE v § 7 ZDP.

související výdaje lze uplatnit. Možnost uplatnění daňových odpisů je zde velmi sporná, protože § 10 odst. 4 ZDP uvádí, že základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení, ale specificky neřeší možnost uplatnění daňových odpisů ani možnost uplatnění výdajů vynaložených v jiném zdaňovacím období. Podle doslovného výkladu by bylo možné v daném roce uplatit pořizovací cenu FVE až do výše celkového příjmu z provozu FVE. V dalších letech by pak bylo možno odkázat na § 23 odst. 4 písm. e) ZDP, podle kterého se do základu daně nezahrnují částky příjmů, které přímo souvisejí s daňově neuznatelnými náklady. Paradoxně by takové uplatnění nákladů mohlo být výhodnější než uplatnění daňových odpisů FVE. Přestože Finanční správa v posledním vyjádření ke zdaňování příjmů z FVE10 výslovně neuvádí možnost uplatnění daňových odpisů jen ve vztahu k příjmu podle § 7 ZDP, jeví se uplatnění těchto odpisů i vůči příjmům podle § 10 ZDP jako krajně nejisté. Možnost uplatnění výdajů na pořízení FVE vůči souvisejícím příjmům v letech následujících po pořízení FVE se zdá naopak jako přípustná, protože jiný přístup, tj. zdanění příjmů bez možnosti uplatnění souvisejících výdajů, by narušil nejen koncept týkající se esenciálních nákladů11, ale mohl by vést až ke zdanění s rdousícím efektem, což odmítá Ústavní soud12.

Jaké náklady uplatnit k ostatním příjmům Pokud už dojdeme k závěru, že příjem z provozu FVE je ostatním příjmem podle § 10 ZDP, pak stojíme před otázkou, jaké moje.kdpcr.cz

Závěr V daňové praxi jsou stále častější situace, kdy nedaňové předpisy mají přímý vliv na daňový režim určitých činností. Příklad právní úpravy licenční povinnosti pro provoz FVE podle EZ ukazuje, jak komplikované a nejasné postavení daňového poplatníka může být. S rozvojem komunitní energetiky, kdy bude docházet k výrobě a spotřebě elektřiny v rámci bytových domů i širších komunit, otázka správného zdanění příjmů a uplatnění souvisejících nákladů bude nabývat na významu.

Autor článku si dovoluje touto cestou poděkovat za vstřícný přístup pracovníkům Energetického regulačního úřadu při konzultacích, které se týkají některých obecných problémů licenčního řízení podle energetického zákona.

10 https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/dotazya-odpovedi/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/aktualne-k-dani-z-prijmufyzickych-osob-za-zdanovaci-obdobi-2022 11 např. rozhodnutí NSS 2 Afs 160/2016 – 38 nebo nález Ústavního soudu II. ÚS 664/04 (případně očekávané rozhodnutí rozšířeného senátu NSS ve věci 8 Afs 296/2020) 12 např. závěry uvedené v nálezu Pl. ÚS 15/17: Jakékoli veřejnoprávní povinné peněžité plnění (daň, poplatek, peněžní sankce) nemůže mít ve svých důsledcích konfiskační dopady na majetkovou podstatu jednotlivce. Zákonodárce nesmí zasáhnout do vlastnických práv způsobem, který by vedl ke zmaření samé podstaty majetku, resp. ke zničení majetkové základny poplatníka.

37

Daň z přidané hodnoty

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Odvádění DPH u nákupů z jiných zemí EU bude přísnější, schválili senátoři Novela zákona o DPH zesílí kontrolu nad e-shopy a dalšími subjekty, které poskytují své zboží či služby do zemí Evropské unie. Senátoři ji schválili 30. listopadu a účinnosti má nabýt hned počátkem roku 2024. Poskytovatelé platebních služeb, tedy především banky, budou muset začít sdělovat informace o nákupech ze zahraničí, respektive ze zemí EU, Finanční správě. Ta si od opatření slibuje účinnější dohled nad odváděním DPH a zachycení případných nekalostí či nesrovnalostí.

Petr Linx Senior manažer daňového oddělení společnosti BDO

D

oposud v Evropské unii chyběla skutečně efektivní kontrola odvádění DPH v zahraničí. Vymahatelnost byla nízká, členské země proto ročně přicházely o velké částky. V roce 2021 byl schodek na výběru DPH (VAT GAP) v EU přibližně 61 miliard eur, z toho 1,362 miliardy eur připadlo na Českou republiku.

Nyní budou u nás muset zejména banky začít reportovat příchozí platby ze zahraničí na Specializovaný finanční úřad. Ten bude sledovat údaje o příjemci platby, částce, měně, zemi původu a další informace. Data bude zpracovávat jak pro své analýzy, tak je bude sdílet s finančními úřady po celé Evropské unii.

Shromažďovat je bude Centrální elektronický systém platebních informací (CESOP). Typicky se nařízení dotkne e-shopů, ale nejen jich. Platit bude pro všechny tuzemské subjekty, které poskytují své služby či zboží do jiných zemí EU.

Při placení zahraničního DPH lze využít jednotný systém Pokud jde o B2C transakce, mají tyto subjekty přitom dvě možnosti, jak zahraniční DPH přiznávat a odvádět. Buď se mohou v každém členském státě, kam zboží zasílají, registrovat a podávat

38

Specializovaný finanční úřad bude sledovat údaje o příjemci platby, částce, měně, zemi původu a další informace. Data bude zpracovávat jak pro své analýzy, tak je bude sdílet s finančními úřady po celé EU.

přiznání k tamní DPH. Nebo mohou veškeré evropské DPH přiznat v českém přiznání pro tzv. One-Stop-Shop (OSS), což je administrativně i nákladově dle mého názoru ta lepší varianta. EU možnost využívat OSS postupně rozšiřuje na všechny přeshraniční transakce u služeb a zboží pro koncové spotřebitele (B2C) pro situace, kdy vzniká dodavateli povinnost odvést DPH v jiném členském státě.

Banky budou mít s novelou milionové náklady Podle důvodové zprávy vlády k novele zákona o DPH má mít nařízení negativní dopad na poskytovatele platebních služeb.

Dodatečné náklady na ně se odhadují minimálně na sto milionů korun. Novelu nyní dostane k projednání Senát a následně k podpisu prezident. Jelikož se jedná o povinnou transpozici evropské legislativy, je velmi pravděpodobné, že tato nová povinnost začne platit již od 1. 1. 2024. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Ostatní

Česku utíká až 850 milionů ročně kvůli nenahlášeným pobytům přes Airbnb a další ubytovací platformy Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novelu zákona o cestovním ruchu vycházející z evropského nařízení, které čeká na hlasování v Evropském parlamentu.

N

ovela má zpřísnit podmínky poskytování ubytování přes Airbnb, Booking a další platformy, které jsou prostředníkem mezi ubytovaným a poskytovatelem noclehu. Jelikož podle propočtů ministerstva může být až 70 % takových pobytů nenahlášených, přichází s plánem na změnu tohoto stavu, který počítá i s vytvořením registru všech poskytovatelů krátkodobého ubytování.

V něm poskytovatelé získají evidenční číslo, bez kterého nebude možné ubytovací služby vůbec nabízet.

a půl tisíce. Kromě správného odvádění daní je dále cílem novely zvýšení výběru obecních poplatků, kterými si obce mohou kompenzovat například vyšší náklady spojené se zvýšeným cestovním ruchem. V neposlední řadě pak stát získá větší přehled o ubytovaných na jeho území a chce přitom také zabránit ubytovávání cizinců bez registrace.

„Stát přichází podle odhadů ministerstva až o 792 milionů korun ročně na daních a obce navíc každý rok tratí 54,9 milionu korun na poplatcích z pobytu, jelikož regulace ubytovacích platforem typu Airbnb není správně nastavena,“ říká daňový poradce Jan Tuček z BDO. Že dosavadní opatření nejsou účinná, píše v důvodové zprávě k novele samo ministerstvo. „Přestože již nyní mají ubytovací platformy povinnost sdělit informace o pronajímatelích na žádost živnostenského úřadu, ministerstvo přiznává, že se tak ve většině případů neděje,“ uvádí Jan Tuček. Platformy raději riskují uložení správního trestu, kterému se navíc snadno vyhnou díky tomu, že sídlí v zahraničí a v tuzemsku nemají žádný zabavitelný majetek.

Připravovaná novela reaguje na změnu využívání Airbnb, které již dávno neslouží jen k pronájmu zrovna volného pokoje či postele, ale tisíce lidí ho provozují vyloženě jako své podnikání. „Že tito lidé skutečně jsou podnikateli, stvrdil už v roce 2021 Městský soud v Praze, potřebují proto živnostenské oprávnění a musí odvádět daně dle zákona o daních z příjmů,“ komentuje Jan Tuček z BDO. Výpočet daně se proto odlišuje od klasického poskytování dlouhodobého nájemního bydlení, podstatou je ubytovací služba. Zároveň příjmy z pronájmu podléhají i odvodům zdravotního a sociálního pojištění.

S nabytím účinnosti novely se počítá zhruba v polovině popříštího roku a dotkne se všech provozovatelů Airbnb bytů, kterých se jen v Praze nachází podle dat společnosti Airdna kolem šesti

Pro nabídky na všech ubytovacích platformách chce stát připravit jednotný registr eTurista do konce příštího roku. „Dle návrhu poskytovatelé krátkodobého ubytování budou muset v registru eTurista uvést datum zahájení činnosti podnikání v této oblasti, místo, nejvyšší možný počet lůžek, vyjma přistýlek, své osobní a kontaktní údaje a další skutečnosti,“ vyjmenovává Jan Tuček z BDO. Zároveň pronajímatelé budou muset odesílat do registru data o svých hostech. Do 24 hodin od jejich ubytování bude nutné odeslat jejich osobní údaje, zcela stejně jako v případě ubytování v hotelu či penzionu. „Těm poskytovatelům ubytování, kteří nebudou povinnosti hlášení hostů respektovat, hrozí ve správním řízení pokuta až do výše sto tisíc korun. Pro samotné platformy má hrozit pokuta až do výše deseti milionů korun při nedodržování povinností plynoucích z novely,“ říká Jan Tuček z BDO. Kolika ubytovaných se novela skutečně dotkne, naznačují i data Českého statistického úřadu, podle kterých počet přenocování v Česku skrze platformy Airbnb, Booking, Expedia a Tripadvisor dosáhl v covidovém roce 2021 přibližně tří milionů. Před pandemií v roce 2019 to bylo dokonce téměř devět a půl milionu přespání. Z toho šlo v 7,8 milionu případů o cizince a kolem dvou třetin ubytování se uskutečnilo v Praze. Aktuálnější data bohužel Český statistický úřad neuvádí.

moje.kdpcr.cz

Registrování hostů bude stejné jako v hotelu

39

Majetkové daně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Víc peněz do obecní pokladny. Obce a města si můžou nově zdanit průmyslové zóny Výklad Ministerstva vnitra vzal radnicím možnost zvýšit daň z nemovitostí v konkrétní části obce a šel tak proti příslibu Ministerstva financí i stanovisku Finanční správy.

Jasno ve prospěch samospráv udělal až Ústavní soud. Další změny může přinést vládní konsolidační balíček.

Martin Juřík Advokát, Petráš Rezek

N

ovela zákona o dani z nemovitých věcí, účinná od roku 2021, slibovala obcím pravomoc zvyšovat takzvaný místní koeficient daně z nemovitých věcí v konkrétní části obce a dávala jim možnost vybrat více peněz do obecního rozpočtu. Tento cíl byl výslovně uváděn Ministerstvem financí jakožto předkladatelem novely. Generální finanční ředitelství se taktéž přidalo s výkladovým stanoviskem, kdy potvrzuje, že skutečně lze část obce definovat konkrétními pozemky, v praxi tedy soupisem parcelních čísel. Následný rozdílný a velmi restriktivní výklad Ministerstva vnitra byl pro obce, které institutu začaly využívat, velkým překvapením.

Ministerstvo považovalo za část obce jen „část území obce, které je souvislého charakteru, zpravidla historicky vzniklé městské čtvrti a dřívější samostatné obce či osady“. Resort tento pojem vykládá jako ekvivalent k pojmům osada, místní část, čtvrť a podobně, a je toho názoru, že jde o ucelenější lokalitu, ve které se nachází více nemovitých věcí, mezi nimiž existuje věcná a místní souvislost. Zejména pro menší obce bez takového vnitřního členění to byl zcela neřešitelný problém.

40

Radikální řešení Ministerstvo vnitra disponuje zákonnou pravomocí pozastavit účinnost obecně závazných vyhlášek. Může následně vyzvat obce k nápravě a také případně předložit návrh na zrušení takové vyhlášky k Ústavnímu soudu. Ministerstvo tak na místo řešení výkladového nesouladu přistoupilo k silovému řešení v podobě využívání výše zmíněné pravomoci.

Víme přinejmenším o desítce případů, kdy ministerstvo pozastavilo účinnost vyhlášek a vyzvalo obce k jejich úpravě. Část obcí zrušila vyhlášku úplně, další použily jiný nástroj. Tím se stal moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

zvláštní koeficient 1,5 pro průmyslové objekty, který však lze aplikovat jen na území celé obce bez rozdílu. Některé obce vymezení části obce upravily tak, aby jej přiblížily představám ministerstva o souvislém území, ale přesto se opakovaně setkávaly s neúspěchem (například Dobříš).

Sjednocení Ústavním soudem Velkou službu všem samosprávám udělala obec Řepov ve Středočeském kraji, která se rozhodla neustoupit a utkat se s ministerstvem vnitra před Ústavním soudem. A vyplatilo se. Ústavní soud dal ve svém nálezu Pl. 24/23 ze dne 18. července 2023 této obci za pravdu a posvětil vymezení části obce konkrétním souborem nemovitostí. Ústavní soud tímto rozhodnutím zavedl precedentní výklad, tedy že je možné podrobit dani z nemovitosti, vyjádřené koeficientem, konkrétní soubor pozemků, a ne pouze obecnou část obce (neurčitý okruh pozemků). Ústavní soudci podrobili vyhlášku standardnímu čtyřbodovému testu, konkrétně kontrole pravomoci obce vydat obecně závaznou vyhlášku, dodržení mezí samostatné působnosti, nezneužití stanovené působnosti a nakonec „rozumnosti“ vyhlášky. Ústavní soud vycházel nejen z textu vyhlášky, ale také z jejího zdůvodnění. V tomto obec Řepov hájila zdanění jakožto kompenzaci za zvýšenou ekologickou zátěž na jejím území, která je způsobena průmyslovou výrobou probíhající v areálu. Takový postup považoval soud za logický, naopak nespravedlivým by podle něj bylo stanovit místní koeficient i na okolní pozemky s jiným využitím jen proto, aby bylo možné vyšším koeficientem zasáhnout cílené průmyslové objekty. Ústavní soud výslovně uvádí, že vyhlášku „nelze považovat za diskriminační či porušující princip rovného zacházení, neboť je ospravedlněna objektivními a racionálními důvody“. Svým rozhodnutím také potvrzuje ústavní právo obcí na samosprávu a uvádí, že vydáním vyhlášky dochází k „naplnění ústavního principu samosprávy a subsidiarity politické moci“. Jsou to právě a především místní samosprávy konkrétní obce, které dokáží nejlépe zohlednit a posoudit negativní externality spojené s konkrétními nemovitostmi. Ústavní soud dále uvádí možnosti, kterými se proti zdanění může bránit naopak vlastník nemovitosti. Vlastníkům nadále zůstávají možnosti obrany ve formě zejména správního a následně případně soudního přezkumu rozhodnutí příslušného finančního úřadu. V rámci něj má soud posoudit případnou libovůli či diskriminaci vlastníků nemovitosti ze strany obce. Správní soudnictví tak může svými rozhodnutími v budoucnu přinést další upřesnění v této oblasti.

Spolupráce advokátních kanceláří a samospráv Naše advokátní kancelář připravovala v poslední době pro obce a města návrhy výše zmíněných daňových vyhlášek, proto pro nás byla celá kauza zásadní a průběžně jsme ji sledovali. Aby moje.kdpcr.cz

Aktuálně

Velkou službu všem samosprávám udělala obec Řepov ve Středočeském kraji, která se rozhodla neustoupit a utkat se s Ministerstvem vnitra před Ústavním soudem.

byla úprava daně z nemovitých věcí účinná pro následující rok, muselo dojít k nabytí platnosti nejpozději do 1. října. Zářijová zastupitelstva tak byla poslední šancí, kdy se takové zdanění mohlo schválit. Načasování rozhodnutí Ústavního soudu bylo v tomto ohledu ideální.

Podle našich informací ministerstvo promptně zareagovalo na rozhodnutí Ústavního soudu a svůj výklad změnilo. Pokud tedy obce před těmito událostmi nechápaly situaci, nebo se nechaly od přijetí podobné vyhlášky odradit, nastal ten správný čas k vydání obecně závazné vyhlášky.

V neposlední řadě ale musíme upozornit na další možné změny v oblasti daně z nemovitých věcí. Místního koeficientu se zřejmě dotkne i hojně diskutovaný konsolidační balíček. Návrh zákona na jedné straně přesněji definuje část obce jako katastrální území, zároveň ale umožňuje vymezit specificky jednotlivou skupinu nemovitostí, a to formou opatření obecné povahy. Tento postup má posílit procesní postavení dotčených vlastníků. V tomto případě by pak velmi záleželo na rozhodovací praxi správních soudů, které budou rozhodovat o návrzích na zrušení předmětného opatření obecné povahy. Z postupného sjednocování soudní praxe se tak může stát běh na dlouhou trať. Není ale třeba předbíhat, návrh ještě může doznat změn. Minimálně pro nadcházející rok máme ale díky Ústavnímu soudu jasno.

41

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Výhody a nevýhody uplatnění spolupráce osob Daňovým řešením spolupráce osob se zabývá § 13 zákona o daních z příjmů.

Hlavní výhodou využití spolupráce osob je možnost optimalizovat daňové zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob – převážně členů rodiny nebo členů společně hospodařící domácnosti. V článku se zaměříme jak na výhody, tak na některé záludnosti související s uplatněním spolupráce osob.

Ivan Macháček Daňový poradce č. o. 787

Pokud jde o vymezení spolupracujících osob, těmi se podle znění §13 odst. 1 ZDP rozumí: a) spolupracující manžel [ve smyslu znění §21e odst. 3 ZDP se rozumí manželem (manželkou) také partner podle zákona č. 115/2006 Sb. upravujícího registrované partnerství], b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, c) člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.

Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí dle §21e odst. 4 ZDP společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

42

Dle znění §13 odst. 4 ZDP příjmy a výdaje nelze rozdělovat: a) na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku, b) na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě, c) na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela, d) na a od poplatníka, který zemřel, e) na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.

Ustanovení §239a DŘ zakotvuje obecný princip, podle kterého se pro účely správy daní hledí na právní skutečnosti tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Jedná se tak o „prodloužení života“ zůstavitele pro účely správy daní a poplatníkovo „daňové úmrtí“ nastává až v okamžiku skončení řízení o pozůstalosti.

Na základě této úpravy je možné rozdělovat příjmy ze samostatné činnosti na spolupracující osobu jen do dne skutečné smrti poplatníka (tj. do doby, kdy ke spolupráci opravdu docházelo), nikoliv do okamžiku „daňového úmrtí“ poplatníka (do okamžiku skončení řízení o pozůstalosti zůstavitele). moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu Na spolupracující osobu lze rozdělit příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti zdaňované dle §7 ZDP – jedná se jak o příjmy vymezené v §7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, tak o příjmy uvedené v §7 odst. 2 ZDP. Na spolupracující osoby však nelze rozdělit podíly na zisku společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti [příjem uvedený v §7 odst. 1 písm. d) ZDP]. Na spolupracující osobu nelze rozdělit ani příjmy poplatníka z kapitálového majetku zdaňované dle §8 ZDP, příjmy z nájmu zdaňované dle §9 ZDP a rovněž ostatní příjmy zdaňované dle §10 ZDP. Spolupracující osoba přejímá do svého základu daně určitý podíl příjmů a výdajů podnikatele, a proto není rozhodující při rozdělení výdajů poplatníka na spolupracující osobu, jakým způsobem uplatňuje poplatník výdaje – zda ve skutečně prokázané výši nebo procentem z příjmů dle §7 odst. 7 ZDP.

Rozdělení příjmů a výdajů poplatníka daně z příjmů fyzických osob na spolupracující osoby lze využít pouze v případě skutečné (reálné) spolupráce manželky nebo dalších osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a v případě rodinného závodu.

Na spolupracující osobu lze rozdělit i dosaženou ztrátu ze samostatné činnosti (z podnikání) podnikatele. Jak vyplývá ze znění §13 odst. 2 ZDP u spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Nikdy nemůže poplatník převést na spolupracující osobu odlišný poměr dosažených příjmů a odlišný poměr vynaložených výdajů.

Z §13 odst. 2 ZDP vyplývá, že příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby a) podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30% a b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.

Následně se v §13 odst. 3 ZDP uvádí, že v případě, že je spolupracující osobou pouze manžel (rozumí se jak manžel, tak manželka, popř. registrovaný partner), se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby a) podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a moje.kdpcr.cz

Významnou výhodou spolupráce osob je vyhnutí se u podnikatele uplatnění progresivní sazby daně.

Základ daně u podnikatele k jeho zdanění se stanoví až po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby.

b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.

Ze znění §24 odst. 2 písm. k) ZDP vyplývá, že pokud spolupracující osoba vykoná pracovní cestu v souvislosti se spoluprací pro podnikatele, uplatní si výdaje na pracovní cestu této spolupracující osoby podnikatel. Podobně i další výdaje spolupracující osoby vynaložené v souvislosti se spoluprací s podnikatelem jsou daňově uznatelnými výdaji podnikatele. Daňovým výdajem spolupracující osoby ani podnikatele však není pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené za spolupracující osobu.

Příklad 1 Soukromý lékař při provozování lékařské praxe spolupracuje s manželkou, která mu vede daňovou evidenci. Manželka má příjmy ze závislé činnosti. Lékař uplatňuje skutečné výdaje. Koncem října 2023 manžel zemřel. Podle zpracovaných podkladů pro daňové přiznání zůstavitele dosáhl podnikatel zdanitelné příjmy za období od ledna 2023 do jeho smrti ve výši 950 000 Kč a daňově uznatelné výdaje 410 000 Kč.

Splnění podmínek pro rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující manželku je následující: padesátiprocentní podíl příjmů a výdajů, který lze podle první podmínky rozdělit na manželku činí: 50 % podílu na příjmech 475 000 Kč, 50 % podílu na výdajích 205 000 Kč, možný převedený rozdíl příjmů a výdajů 270 000 Kč,

43

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

při spolupráci po dobu deseti měsíců ve zdaňovacím období roku 2023 lze rozdělit na spolupracující manželku maximálně rozdíl příjmů a výdajů ve výši 10 měsíců x 45 000 Kč = 450 000 Kč.

sažení, zajištění a udržení. Podle znění §10 odst. 3 téhož zákona je pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečně činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil.

I když příjmy, které jsou převáděny na osobu spolupracující s podnikatelem, jsou považovány u spolupracující osoby za příjem ze samostatné činnosti a jsou zdaňovány dle §7 ZDP, není pro spolupráci manžela (manželky) a ostatních spolupracujících osob nutné živnostenské oprávnění pro spolupracující osobu. Spolupracující osoba, pokud sama neprovádí podnikatelskou činnost, není z titulu spolupráce účetní jednotkou a rovněž nevede daňovou evidenci.

Z porovnání splnění obou omezujících podmínek vyplývá, že na spolupracující manželku za dobu spolupráce se zůstavitelem lze rozdělit limitní výši rozdílu příjmů a výdajů manžela 270 000 Kč.

Podle §239b DŘ podá osoba spravující pozůstalost řádné daňové přiznání do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti. Další daňová přiznání v obvyklých lhůtách podává osoba spravující pozůstalost za uplynulá zdaňovací období až do skončení řízení o pozůstalosti a poslední řádné daňové přiznání podá do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. V těchto daňových přiznáních za období počínaje dnem smrti zůstavitele již nelze podle §13 odst. 4 písm. d) ZDP rozdělovat příjmy na spolupracující manželku, i když by plynuly zůstaviteli v těchto obdobích nějaké příjmy nebo výdaje.

Blíže k povinnostem spolupracující osoby Spolupracující osoba je samostatným daňovým subjektem, to znamená, že podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob v termínech stanovených zákonem. V tomto přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvádí spolupracující osoba podíl převedených příjmů a výdajů. Při zahájení spolupráce se vztahuje na spolupracující osobu registrační povinnost k dani z příjmů, a to v souladu se zněním §125 až 127 daňového řádu (obecné povinnosti v rámci registračního řízení) a dle §39 odst. 1 ZDP (konkrétní registrační povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob).

Podle §48 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je spolupracující osoba povinna oznámit příslušné OSSZ den zahájení spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti a současně je povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo OSVČ, s níž spolupracuje, a to dle §48 odst. 4 zákona nejpozději do 15 dnů ode dne, v němž nastala skutečnost, která zakládá takovou povinnost. Podle znění §48 odst. 2 zákona OSVČ, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, je povinna oznámit příslušné OSSZ též den úmrtí OSVČ, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a dále zda pokračuje v živnostenském podnikání či nikoliv (rovněž ve lhůtě nejpozději do 15 dnů dle §48 odst. 4 zákona).

Podle znění §5 písm. b) bod 2 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění se za OSVČ považuje spolupracující osoba osoby vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich do-

44

Spolupracující osoba je povinna hradit pojistné na sociální pojištění a na zdravotní pojištění. Toto pojistné si hradí spolupracující osoba sama anebo je za ni hradí podnikatel.

Výhody uplatnění spolupráce osob Poměr rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu nemusí odpovídat skutečné spolupráci spolupracující osoby s podnikatelem. I při minimální spolupráci je možné rozdělit na spolupracující osobu plnou výši maximální možné částky stanovené v §13 odst. 2 nebo odst. 3 ZDP, přičemž poměr převedených příjmů a výdajů na spolupracující osobu je možné stanovit až podle výše základu daně podnikatele při sestavování daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Tím lze dosáhnout daňové optimalizace jak u podnikatele, tak u spolupracující osoby.

Na spolupracující osobu se rozdělují příjmy a výdaje při samostatné činnosti poplatníka, tedy jedná se o rozdělení veškerých daňově uznatelných výdajů poplatníka – i odpisů hmotného majetku, úplaty hrazené leasingové společnosti v rámci finančního leasingu, nájemného a dalších výdajů dle daňové evidence podnikatele. Na spolupracující osobu se však nerozděluje nezbytná úprava základu daně podnikatele vyplývající z §23 ZDP (úpravy základu daně prováděné v tabulce E přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob).

Výhoda rozdělení příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující osobu se rovněž projeví v případě, kdy je podnikatel s ohledem na dosažený základ daně z příjmů nucen uplatnit v daňovém přiznání progresivní sazbu daně 23 % dle §16 ZDP; pokud OSVČ využije při svém podnikání spolupracujících osob podle §13 ZDP, stanoví se základ daně u podnikatele pro případné uplatnění progresivní sazby daně až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby.

Spolupracující osoba přejímá do svého základu daně určitý podíl příjmů a výdajů podnikatele, a proto není rozhodující moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

při rozdělení výdajů poplatníka, jakým způsobem uplatňuje poplatník výdaje – zda ve skutečně prokázané výši nebo procentem z příjmů dle §7 odst. 7 ZDP. V pokynu GFŘ č. D-59 se k §13 ZDP uvádí, že příjmy dosažené při společně vykonávané samostatné činnosti se rozdělují na spolupracující osoby i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů i jiné příjmy podléhající dani z příjmů. Způsob uplatnění daňových výdajů u těchto jiných zdanitelných příjmů spolupracující osoby není vázán (nemusí být shodný) na způsob uplatnění daňových výdajů rozdělovaných na spolupracující osobu.

Pokud potenciální spolupracující osoba nemá žádné vlastní zdanitelné příjmy, a tudíž nemůže uplatnit příslušející slevy na dani (zejména základní slevu na dani na poplatníka) a nezdanitelné části základu daně (poskytnuté dary, odpočet příspěvku na doplňkové penzijní spoření, odpočet pojistného na soukromé životní pojištění, odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření), je výhodné využití institutu spolupráce osob. Totéž se týká potenciální spolupracující osoby, která sice má vlastní zdanitelné příjmy, ale vypočtený základ daně jí neumožní uplatnit v plné výši slevy na dani a nezdanitelné části základu daně dle §15 ZDP. Při výkonu samostatné činnosti poplatníka zdaňované dle §7 ZDP může dojít k situaci, že dosažené příjmy jsou nižší než dosažené skutečné výdaje. V tomto případě je možno rozdělit na spolupracující osobu i ztrátu ze samostatné činnosti (z podnikání). Pro možné uplatnění daňové ztráty pak platí jak pro poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti, tak pro spolupracující osobu, podmínky stanovené v §34 odst. 1 ZDP. Zákoník práce neumožňuje zaměstnávání manžela druhým manželem, a proto je institut spolupráce osob mezi manželi vhodným optimalizačním řešením.

Příklad 2 Podnikatel dosáhne ze živnostenského podnikání za rok 2023 zdanitelné příjmy ve výši 3 500 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %, a to maximální výši z limitu 2 mil. Kč x 60 % = 1 200 000 Kč. Jeho manželka je doma a nemá žádné zdanitelné příjmy.

Pokud by nedošlo k uplatnění spolupráce osob, činilo by zdanění manžela z dosaženého základu daně za rok 2023 výši 2 300 000 Kč: (1 935 552 Kč x 0,15 + 364 448 Kč x 0,23) – 30 840 Kč – 24 840 Kč = 343 316 Kč.

Manžel si může uplatnit slevu na dani na manželku ve výši 24 840 Kč.

Podnikatel se rozhodne využít spolupráce manželky, která mu povede evidenci příjmů a databázi dodavatelů a odběratelů.

Za tím účelem na ni podnikatel převede maximální možnou výši základu daně 540 000 Kč. Zdanění obou osob bude za rok 2023 následující: moje.kdpcr.cz

Výpočet daně v Kč

Manžel

Manželka

Základ daně

1 760 000

540 000

Vypočtená daň sazbou 15%

264 000

81 000

Základní sleva na dani na poplatníka

30 840

30 840

Daňová povinnost

233 160

50 160

Celkové zdanění obou manželů činí 283 320 Kč a je výrazně nižší než v případě nevyužití institutu spolupráce osob. Je tomu proto, že manželka si jakožto spolupracující osoba může rovněž uplatnit základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč a dále manžel si nemusí uplatnit progresivní sazbu daně 23 %. V dané variantě spolupráce osob si nemůže manžel již uplatnit slevu na dani na manželku.

Příklad 3 Oba manželé podnikají. Manžel dosáhne za zdaňovací období roku 2023 ze svého podnikání zdanitelné příjmy ve výši 720 000 Kč a prokázané výdaje ve výši 880 000 Kč (je v daňové ztrátě). Manželka dosáhne ze svého podnikání zdanitelné příjmy 730 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje 60 %.

Přitom manželka vypomáhá manželovi při vedení daňové evidence.

Podnikatel může na spolupracující manželku převést plnou výši 50% daňové ztráty: Rozdělení příjmů v Kč

Rozdělení výdajů v Kč

Podnikatel

360 000

440 000

Manželka - ze spolupráce

360 000

440 000

- z vlastního podnikání

730 000

438 000

- celkem

1 090 000

878 000

Subjekt

Manželka díky převedené ztrátě ze spolupráce s manželem sníží v roce 2023 svůj dílčí základ daně z podnikání z 292 000 Kč na 212 000 Kč a tím dojde u ní ke snížení daně z 12 960 Kč na 960 Kč (je uvažována pouze základní sleva na dani na poplatníka). Manžel může uplatnit daňovou ztrátu z roku 2023 (částka 80 000 Kč) dle §34 odst. 1 ZDP buď ve dvou bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích 2021 a 2022, anebo v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících, tedy v letech 2024 až 2028.

45

Daně z příjmů

Příklad 4 Poplatník s příjmy ze závislé činnosti současně publikuje na základě autorského zákona v odborných vydavatelstvích. Za zdaňovací období roku 2023 obdrží autorské honoráře za publikaci odborných článků v souhrnné výši 680 000 Kč (s ohledem na výši honorářů v jednotlivých měsících od příslušného vydavatelství nejsou honoráře zdaněny u plátce srážkovou daní dle §7 odst. 6 ZDP). Poplatník k těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 40 %. Se zpracováním v elektronické podobě vypomáhá autorovi zletilý syn, který s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.

Na syna již není uplatněno daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c ZDP. K příjmům, které lze rozdělit na spolupracující osobu, patří i příjmy z autorských práv vymezených v §7 odst. 2 písm. a) ZDP. Při spolupráci zletilého syna žijícího ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem lze převést na něho nejvýše 30 % příjmů z nezdaněných honorářů a 30 % k nim příslušejících výdajů, tj. 204 000 Kč příjmů a 81 600 Kč výdajů, tedy základ daně 122 400 Kč.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu. Základní podmínkou pro vznik rodinného závodu je skutečnost, že společně v něm pracují manželé, nebo alespoň s jedním z manželů pracují jejich příbuzní.

Příklad 5 S podnikatelem spolupracovala v roce 2022 pouze manželka (vede mu daňovou evidenci pro účely daně z příjmů) a od ledna 2023 s ním spolupracuje kromě manželky i dospělý syn, který žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a provádí mu určité softwarové práce. Manželka má příjmy ze závislé činnosti. Na syna není již uplatněno daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c ZDP. Za zdaňovací období roku 2023 dosáhne podnikatel základ daně z podnikání ve výši 1 400 000 Kč.

Varianta spolupráce pouze manželky (rok 2022)

Nevýhody uplatnění spolupráce osob 1) Rozdílný postup spolupracující osoby vymezený v §13 odst. 1 písm. a) a písm. b) ZDP a postup člena rodinného závodu V případě spolupracujícího manžela dle §13 odst. 1 písm. a) ZDP se nevyžaduje, aby manžel žil s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, přičemž se příjmy a výdaje na spolupracujícího manžela rozdělují ve výhodnějším daňovém režimu dle §13 odst. 3 ZDP. Při spolupráci osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti dle §13 odst. 1 písm. b) ZDP se sice nevyžaduje příbuzenský vztah spolupracujících osob k poplatníkovi, ale podmínkou je, že tyto osoby žijí ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Půjde například o syna, dceru, bratra, sestru, matku, otce, druha, družku, babičku, dědečka, strýce, tetu a dále o cizí osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Tato spolupráce se pak řídí daňovým režimem dle §13 odst. 2 ZDP. Výše uvedené řešení dle §13 odst. 1 písm. b) ZDP se vztahuje i na případ současné spolupráce manželky a další spolupracující osoby, např. současná spolupráce manželky a dcery s podnikatelem.

Pro posouzení člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu jako spolupracující osoba dle §13 odst. 1 písm. c) ZDP se vyžaduje, aby se jednalo o člena rodiny ve smyslu znění §700 odst. 1 ObčZ, který se zúčastní na provozu rodinného závodu, přičemž tato osoba nemusí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Vymezení rodinného závodu nalezneme v § 700 až 707 ObčZ. Zde se uvádí, že za rodinný závod se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo

46

V případě spolupráce pouze manželky lze rozdělit na manželku podíl 50 % na příjmech a výdajích podnikatele, maximálně však částku 540 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů při spolupráci po celé zdaňovací období.

Varianta spolupráce manželky a syna (rok 2023) V případě současné spolupráce manželky a syna lze rozdělit na obě spolupracující osoby souhrnně podle §13 odst. 2 ZDP pouze podíl 30 % na příjmech a výdajích podnikatele, maximálně však částku 180 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů při spolupráci po celé zdaňovací období. V našem případě činí 30 % rozdílu příjmů a výdajů podnikatele 420 000 Kč, takže lze rozdělit na obě spolupracující osoby pouze limitní částku v souhrnné výši 180 000 Kč. Rozdělení této částky na obě spolupracující osoby je libovolné podle jejich dohody.

Příklad 6 S manželem při jeho živnostenském podnikání spolupracuje manželka, na kterou manžel převádí 50 % dosažených příjmů a výdajů, limitovaných převáděným základem daně 540 000 Kč za příslušné zdaňovací období. V říjnu 2023 manželka zemřela. Ovdovělý manžel hodlá vytvořit rodinný závod se synem (podnikatelem), který nežije ve společně hospodařící domácnosti.

Z §700 ObčZ vyplývá, že jedním z nutných zákonných předpokladů pro vznik rodinného závodu je účast manželů nebo alespoň jednoho z nich na činnosti rodinného závodu. Manželství však mimo jiné zaniká smrtí jednoho z manželů. Proto v daném případě ovdovělý manžel po úmrtí manželky již není považován za „jednoho moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Daně z příjmů

z manželů“ ve smyslu požadavku §700 ObčZ pro vznik rodinného závodu.

V daném případě nelze postupovat ani podle §13 odst. 1 písm. b), ani podle §13 odst. 1 písm. c) ZDP a nelze příjmy a výdaje podnikatele převádět na syna, který se hodlá podílet na podnikání svého otce, a to z těchto důvodů: není splněna podmínka dle §13 odst. 1 písm. b) ZDP, protože spolupracující osoba nežije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, není splněna podmínka dle §13 odst. 1 písm. c) ZDP, protože nevznikl rodinný závod.

této osoby), protože příjmy jsou zdaňovány dle §7 odst. 2 písm. b) ZDP. V případě, že by však pronajímaný majetek nebyl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, byly by příjmy z nájmu zdaňovány dle §9 ZDP, a v tomto případě i při reálné spolupráci spolupracující osoby (osoba by např. vedla evidenci pohledávek za nájemci, evidenci výdajů apod.) by nemohly být příjmy a související výdaje rozděleny na spolupracující osobu, protože by nešlo o spolupráci ve smyslu znění §13 ZDP.

Řešením může být uzavření smlouvy o dílo, na základě které bude syn (rovněž podnikatel se živnostenským oprávněním) fakturovat provedené činnosti svému otci (podnikateli) při dodržení ceny obvyklé za provedené služby. To ovšem bude mít smysl, pokud otec uplatňuje výdaje ve skutečné výši a může si tak zaplacené výdaje za fakturované služby od syna uplatnit do daňových výdajů. Pokud však podnikatel uplatňuje paušální výdaje ve smyslu §7 odst. 7 ZDP, pak fakturace ztrácí daňový efekt pro podnikatele.

2) Zdaňování nájmu a využití spolupráce osob Pokud má podnikatel příjmy z nájmu majetku zahrnutého v obchodním majetku, mohou být tyto příjmy a s nimi spojené výdaje rozděleny na spolupracující osobu (při reálné spolupráci

3) Rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu neovlivní uplatnění limitní výše paušálních výdajů Neuplatní-li poplatník s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle §7 ZDP výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů a uplatňuje paušální výdaje stanovené procentem z dosažených příjmů dle §7 odst. 7 ZDP, pak se na něho vztahuje v souladu se zněním §7 odst. 7 písm. a) až c) ZDP limitní výše uplatněných paušálních výdajů (prakticky se uplatní výdaje procentem 30 %, 40 %, 60 % a 80 % maximálně z limitní výše příjmů 2 000 000 Kč). Až po takto stanovené výši paušálních výdajů se mohou tyto výdaje spolu s dosaženými příjmy podnikatele rozdělit na spolupracující osoby ve smyslu znění §13 ZDP.

Podcast NADANĚ Podcast můžete sledovat nejen na komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify nebo Google Podcast.

moje.kdpcr.cz

47

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí Aktuality z oblasti české a evropské regulace finančních institucí přináší další sadu podzimních novinek. Věnuje se oblasti ESG, například Průvodci osvědčenými postupy při poskytování úvěrů s pákovým efektem vázaných na udržitelnost.

Nevynechává ani český návrh zákona, kterým se mění AML zákon.

Ondřej Havlíček Schönherr

Kristýna Tupá Schönherr

Martin Svoboda Schönherr

48

EVROPSKÁ UNIE ESG 01/11: LMA – Průvodce osvědčenými postupy při poskytování úvěrů s pákovým efektem vázaných na udržitelnost – Loan Market Assocation (LMA) a European Leveraged Finance Association vydaly aktualizovaný Průvodce osvědčenými postupy pro úvěry s pákovým efektem vázanými na udržitelnost (SLLL), který uvádí, co by měli dlužníci, financující strany a jejich poradci zvážit při začleňování faktorů udržitelnosti do smluv o úvěrech s pákovým efektem. Klíčové body aktualizovaného průvodce jsou: 1. Terminologie – Průvodce nadále odkazuje na slovník pojmů vydaný LMA, který byl doplněn o další pojmy a vysvětlení, jež pomáhají orientovat se v terminologii úvěrů vázaných na udržitelnost.

2. Role – Průvodce popisuje role, jako je koordinátor udržitelnosti a externí kontrolor, a zavádí novou roli, poskytovatele posudku druhé strany (SPO), a poskytuje podrobnější informace o jeho povinnostech při transakci SLLL. 3. Výběr a zveřejňování klíčových ukazatelů výkonnosti – zdůrazňuje význam výběru podstatných klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) a navrhuje flexibilitu při načasování zveřejňování KPI, zejména ve fázi upisování.

4. Kalibrace výkonnostních cílů udržitelnosti – Výkonnostní cíle udržitelnosti (SPT) musí být nyní ambiciózní a jít nad rámec regulačních požadavků. Průvodce nedoporučuje strukturování SLLL uspěchat a doporučuje stanovit SPT před poskytnutím úvěru nebo současně s ním.

5. Podávání zpráv a ověřování – dlužníci by měli pravidelně podávat zprávy o výkonnostních cílech udržitelnosti a poskytovat prohlášení o udržitelnosti spolu se zprávami o ověřování, aby podpořili transparentnost. Po dosažení poslední spouštěcí události SPT je vyžadováno nezávislé externí ověření.

6. Dokumentace – Průvodce zmiňuje dostupnost vzorových ustanovení pro SLL a dalších zdrojů zveřejněných průmyslovými sdruženími, které mají účastníkům trhu pomoci při začleňování podmínek týkajících se udržitelnosti do jejich smluv SLLL. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Ostatní

Celkově má aktualizovaný průvodce za cíl přizpůsobit se vývoji na trhu, omezit greenwashing a zohlednit změny v SLLP a poskytnout zásadní pokyny pro zúčastněné strany na trhu pákového financování v době rostoucího významu aspektů ESG v obchodních transakcích.

24/10: Rada EU – nové nařízení o evropských zelených dluhopisech – Rada schválila nové nařízení zaměřené na podporu udržitelného financování prostřednictvím vytvoření evropského standardu pro zelené dluhopisy, který stanoví jednotné požadavky pro emitenty dluhopisů, kteří chtějí své ekologicky udržitelné dluhopisy označit jako „evropské zelené dluhopisy“. Tyto dluhopisy jsou určeny k financování investic do zelených technologií, energetické účinnosti, účinného využívání zdrojů, udržitelné dopravní infrastruktury a výzkumné infrastruktury. Evropské zelené dluhopisy budou dodržovat taxonomii udržitelných činností EU a budou přístupné globálním investorům. Cílem nového nařízení je zvýšit konzistentnost a srovnatelnost na trhu zelených dluhopisů, což bude přínosem jak pro emitenty, tak pro investory, neboť emitentům umožní prokázat podporu skutečných zelených projektů, které jsou v souladu s kritérii EU pro udržitelnost, čímž se zvýší důvěra investorů a sníží riziko greenwashingu. Kromě toho nařízení zavádí systém registrace a rámec dohledu pro externí hodnotitele evropských zelených dluhopisů. Aby se zabránilo greenwashingu na širším trhu zelených dluhopisů, zahrnuje nařízení také dobrovolné požadavky na zveřejňování informací o dalších ekologicky udržitelných dluhopisech a dluhopisech souvisejících s udržitelností vydaných v EU. Veškeré výnosy z evropských zelených dluhopisů musí být investovány do hospodářských činností, které jsou v souladu s taxonomií udržitelnosti EU, přičemž pro odvětví, na která se taxonomie dosud nevztahuje, je stanovena 15% flexibilita.

12/10: LMA – Term Sheet pro návrh ustanovení o úvěrech vázaných na udržitelnost – LMA zveřejnila svůj Term Sheet pro návrh ustanovení pro úvěry vázané na udržitelnost, který doplňuje dokument Návrh ustanovení pro úvěry vázané na udržitelnost, zveřejněný v květnu 2023.

11/11: LMA – Konzultace EMMI o navrhovaných změnách metodiky EURIBOR – Evropský institut pro peněžní trhy (EMMI) zveřejnil konzultační dokument v němž nastínil navrhované změny metodiky klíčové referenční úrokové sazby EURIBOR. Cílem změn je zlepšit referenční hodnotu a odstranit potřebu odborného posouzení panelových bank při jejím výpočtu.

Mohlo by jít především o dvě změny: 1. Přeformulování úrovně 2.3, které zahrnuje změnu metodiky výpočtu rozšířením výchozího bodu a novou definicí tržního korekčního faktoru (MAF), aby lépe vyjadřoval změny úrokových sazeb a úvěrové riziko. EMMI navrhuje používat EMMI EFTERM spolu se složkou úvěrového rizika.

2. Ukončení úrovně 3. Očekává se, že tento krok sníží provozní a nákladovou zátěž panelových bank a potenciálně umožní rozšíření panelu EURIBOR při zachování spolehlivosti referenční hodnoty.

Vyjádření ke konzultačnímu dokumentu je třeba zaslat do 11. prosince 2023. Shrnutí obdržené zpětné vazby má být zveřejněno do konce února 2024. Uživatelé sazby EURIBOR jsou vyzváni k účasti na konzultačním procesu.

moje.kdpcr.cz

Regulace napříč odvětvími 25/10: ESAs – společná kritéria nezávislosti orgánů dohledu – ESMA, EBA a EIOPA společně zveřejnily kritéria pro zajištění nezávislosti orgánů dohledu, neboť nezávislost je zásadní pro přijímání spravedlivých, účinných a transparentních rozhodnutí a pro ochranu zákazníků a spotřebitelů finančních služeb.

Tato kritéria jsou založena na čtyřech klíčových zásadách: 1. provozní nezávislost – orgány dohledu by neměly být při své činnosti ovlivňovány odvětvími, nad nimiž vykonávají dohled, ani vládou a měly by mít odpovídající právní kompetence a provozní zdroje, aby mohly účinně plnit své povinnosti; 2. osobní nezávislost – pravidla pro jmenování, výběr a odvolání členů řídicího orgánu dohledu by měla být transparentní.

Kromě toho by měly být zachovány vysoké etické standardy jak pro zaměstnance, tak pro členy řídicího orgánu dohledu; 3. finanční nezávislost – orgány dohledu musí mít dostatečné finanční zdroje pro plnění svých povinností, aby mohly fungovat nezávisle, aniž by byly finančně ohroženy, a 4. odpovědnost a transparentnost – výše uvedené orgány by měly plnit své úkoly transparentním a odpovědným způsobem a zajistit, aby jejich činnost a rozhodnutí byly přezkoumatelné a srozumitelné veřejnosti.

23/10: Rada EU – nová směrnice o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku – Rada schválila směrnici, jejímž cílem je zvýšit bezpečnost uzavírání smluv o finančních službách online nebo po telefonu. Přijala text zjednodušující stávající právní předpisy, zvyšující ochranu spotřebitelů a tvořící rovné podmínky pro finanční služby poskytované online, po telefonu nebo jinými způsoby komunikace na dálku. Zrušuje právní předpisy z roku 2002 a zavádí nová ustanovení pro smlouvy o finančních službách uzavřené na dálku jako další kapitolu směrnice o právech spotřebitelů (CRD). Směrnice vyjasňuje oblast působnosti, zlepšuje pravidla pro poskytování informací a modernizuje informační povinnosti před uzavřením smlouvy. Rovněž přiznává spotřebitelům právo požadovat lidský zásah na internetových stránkách využívajících automatické informační nástroje, jako je robotické poradenství nebo chatboty. Kromě toho směrnice usnadňuje právo na odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku a zavádí dodatečnou ochranu proti klamavým uživatelským rozhraním (dark patterns).

Banky 30/10: EBA – technický balíček pro třetí fázi rámce 3.3 pro podávání zpráv – EBA zveřejnila technický balíček pro třetí fázi verze 3.3 svého rámce pro podávání zpráv. Tento balíček ob-

49

Daně z příjmů

sahuje standardní specifikace, validační pravidla, model datových bodů (DPM) a taxonomie XBRL, které usnadňují nové vykazování úrokového rizika v bankovním portfoliu (IRRBB).

Pojišťovny 02/10: EIOPA – aktualizovaná technická dokumentace pro výpočet časových struktur bezrizikových úrokových sazeb (RFR) – EIOPA zveřejnila aktualizovanou technickou dokumentaci pro výpočet časových struktur bezrizikových úrokových sazeb (RFR). Hlavní změny spočívají ve vyhodnocení finančních nástrojů používaných k sestavení informací o RFR, vzájemné hodnocení zemí (Peer Country review) pro rok 2023 a technická úprava výpočtu úpravy úvěrového rizika pro některé měny. Tyto technické informace mají zásadní význam pro výpočet technických rezerv v souvislosti se závazky z pojištění podle směrnice Solventnost II.

AML 12/10: EFAMA: Nový balíček AML – výzva k jasným pravidlům, která pomohou identifikovat skutečné majitele – EFAMA zveřejnila své připomínky k návrhu balíčku AML ve svém stanovisku, v němž uvádí, že Evropský parlament a Rada dokončují návrh balíčku Evropské komise proti praní špinavých peněz (AML). Mezi klíčové body diskuse patří stanovení 25% hranice pro identifikaci skutečných majitelů ve všech odvětvích, aby se zabránilo přílišné komplikovanosti, a zajištění jasných a vymahatelných kritérií pro „kontrolu vykonávanou jinými prostředky“. Dodatečná pravidla pro kolektivní investování by neměla zvyšovat složitost, protože již podléhají zvláštním předpisům v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Cílem je vytvořit rizikově orientovaný právní rámec s jasnými pravidly, která budou v souladu s mezinárodními standardy, aby bylo možné účinně bojovat proti nezákonným činnostem ve finančním odvětví. Pro zachování účinné ochrany finančního systému před praním špinavých peněz a financováním terorismu je nanejvýš důležité, aby byl právní rámec zaměřený na boj proti nezákonným činnostem orientován na rizika a zohledňoval specifika jednotlivých odvětví finančního průmyslu.

ČESKÁ REPUBLIKA Regulace napříč odvětvími 11/10: Vláda České republiky – Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitálního financování a financování udržitelnosti – Česká vláda v současné době projednává návrh nového zákona, který navazuje na český návrh očekávaného zákona o digitálních financích a transponuje směrnici (EU) 2022/2556 Evropského parlamentu a Rady. Očekávaný zákon o digitálních financích transponuje požadavky předpisů EU DORA, MiCA a připravovaného nařízení o zelených dluhopi-

50

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

sech do českého práva. Návrh zákona nyní umožňuje centrálnímu depozitáři přístup do základních registrů za účelem aktualizace osobních údajů klientů, zejména těch, jejichž cenné papíry jsou vedeny v tzv. nezařazené evidenci. To povede k efektivnější komunikaci s klienty i k účinnému dodržování pravidel proti praní špinavých peněz (AML procesy, mezinárodní sankce atd.). Návrh zákona novelizuje celkem 15 zákonů.

Investiční společnosti a investiční fondy 04/10: Vláda České republiky – Návrh zákona, kterým se mění zákon o investičních společnostech a investičních fondech – Vláda ČR přijala a zaslala Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, včetně dalších souvisejících zákonů. Mezi hlavní navrhovaná opatření patří regulace nelicencovaných správců tak, aby jejich činnost neobcházela zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Navrhuje se zvýšit informační povinnost vůči investorům a výslovně stanovit minimální výši vkladu každého investora odpovídající částce 125 000 eur, pokud počet investorů daného subjektu nepřesáhne 20 osob. Dále bude zavedena sankce vyškrtnutí osob podle § 15 ze seznamu vedeného Českou národní bankou v případě závažného nebo opakovaného porušení povinností. Navrhuje se rovněž zavést možnost komanditní společnosti na investiční listy vytvářet podfondy a upravit správní poplatky tak, aby odrážely náklady spojené se správním řízením.

Banky 16/10: Vláda České republiky – Návrh prováděcí vyhlášky k zákonu o trhu s nevýkonnými úvěry – Návrh vyhlášky upravuje především postupy udělování licencí správcům nevýkonných úvěrů. Návrh zákona o trhu s nevýkonnými úvěry je v současné době v Poslanecké sněmovně.

AML 12/10: Vláda České republiky – Návrh zákona, kterým se mění AML zákon – Cílem návrhu zákona je odstranit nedostatky zákona proti praní špinavých peněz (výbor MONEYVAL např. poukazuje na to, že chybí ustanovení o zavedení opatření ke zjišťování přeshraničních hotovostních pohybů na vnitřních hranicích EU, včetně systému hlášení těchto hotovostních pohybů, a zavedení postupu pro okamžité uplatnění cílených finančních sankcí v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN). Návrh zákona je rovněž legislativní reakcí na nařízení TFR, který stanoví povinnost připojit k zákonu AML doprovodné informace k převodům finančních prostředků a některých kryptoaktiv.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Z KDP ČR

Přípravu nového zákona o účetnictví odborníci kvitují Účetní a daňoví poradci na úterní konferenci v Praze za účasti zástupců Ministerstva financí České republiky diskutovali přípravu nového zákona o účetnictví, který by měl dle stávajících předpokladů nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2025.

K

onferenci zahájila Magdaléna Králová, prezidentka Svazu účetních ČR, a Petra Pospíšilová, prezidentka Komory daňových poradců ČR. Obě se shodly na nezbytné kooperaci při přípravě nového předpisu, který znamená především posun od samotného vedení účetnictví k účetnímu výkaznictví. Základní směry nového zákona, významné novinky a nejvýznamnější změny na základě výsledků připomínkového řízení přednesl Stanislav Kouba, vrchní ředitel sekce Daně a cla MF ČR. Jan Molín, člen Prezidia KDP ČR, moderoval diskuzi s panelisty k přínosům nového zákona o účetnictví. Nový zákon upřednostňuje ekonomickou podstatu transakce před jejím formálním pojetím s důrazem na nezkreslené účetní výkazy. Mění dále přístup k oceňování dlouhodobých pohledávek a dluhů, jinak přistupuje k vykazování nájemních smluv a přináší celou řadu dalších změn. „Velkým přínosem nového zákona bude kodifikovaný koncepční rámec účetního výkaznictví včetně definic prvků účetních výkazů,“ uvedl Molín. Vítané je i rozšíření okruhu účetních jednotek, které budou moci využívat Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS).

Ucelený a kodifikovaný koncepční rámec včetně definic je velmi důležitý. Zavedení definic prvků účetní závěrky, jako např. aktiva, dluhy, vlastní kapitál, výnosy nebo náklady, je velmi vítané a v připravovaném konceptu zcela nové. Většina definic vychází z mezinárodních standardů. Nový zákon také přináší konzistentní přístup k úročení a časové hodnotě peněz a dále také výrazné zjednodušení pro malé a mikropodniky.

V průběhu diskuze významných odborníků z oblasti účetnictví a daní bylo velmi kvitováno, že za celou dobu přípravy se plánovaný koncept nezměnil a nový zákon přechází od účtování směrem k modernímu účetnímu výkaznictví. Přinese také zmírnění povinností vůči různým typům účetních jednotek (například vůči fyzickým osobám a drobným neziskovým subjektům).

Text návrhu zákona je nyní dokončován Ministerstvem financí, přičemž legislativní proces by měl být zahájen počátkem roku 2024.

moje.kdpcr.cz

51

Z KDP ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

XIV. ročník golfového turnaje KDP ČR – Golf resort Black Bridge, Praha Když se mě právě teď zima za okny ptá, co jsem dělala v létě, odpovím: „No přece golfový turnaj.“ Na golfovém hřišti bylo 11. září takové vedro, že vypití ½ litru chlazené plzně bylo skutečně nepředstavitelně velké blaho a vlastně to nejlepší, co jsme mohli „Na devítce“ pro hráče objednat.

Kamila Stehnová Kancelář KDP ČR

L

etošní ročník se nám „rodil“ za trochu nestandardních podmínek, které byly způsobeny zejména tím, že nám hřiště neumělo vyhovět v požadavku začátku hry ze dvou odpališť najednou. Navíc bylo v nabídce jen velmi málo termínů, aby se potkaly s těmito podmínkami: nesmí to být datum blízké zpracování závěrky DPH, nesmí zasedat Prezidium, neměl by termín navazovat na státní svátek a zejména, měl by mít čas vítěz předchozího ročníku, který jako vždy má právo i povinnost zajistit ročník následující. Za organizaci turnaje v tomto resortu děkujeme panu Vladimíru Čapkovi. Možná opakovaně zmiňuji, že pan Čapek je jediným daňovým poradcem, který se zúčastnil všech ročníků a absolutním vítězem se stal již po třetí.

Důležitým prvkem v organizaci letošního turnaje byla i možnost pracovat s myšlenkou, jestli bychom zvládli start CANON – ze všech odpališť najednou. To se nám z finančních důvodů bohužel nepovedlo.

Jak se říká, každé „zlo“ je pro něco dobré, takže i když byla hra pouze z jednoho odpaliště, ze všech stran rezonovala turnajem jenom slova chvály na opravdu krásné hřiště. Musím dodat, pro vykreslení atmosféry, že personál se v celém resortu choval nesmírně mile, kuchyně byla vynikající, stejně jako prostředí celého golfového resortu a vůbec tomu nevadil ani fakt, že se u hry člověk podíval i na panelák či byla v některých místech slyšet dálnice.

Psát článek se zpožděním má jednu výhodu, už víme, kde a kdy se bude konat XV. ročník. Za organizační zajištění děkujeme paní

52

Soni Berkové, absolutní vítězce tohoto ročníku, a dovolujeme si Vás pozvat v pondělí 30. září 2024 na Golfové hřiště Beřovice (https:// www.gcbr.cz/).

A jak to tedy letos celkově dopadlo?

Absolutní vítěz

HCP 0 – 25

HCP 25,1 – 54

1. Soňa Berková

1. Soňa Berková

1. Iveta Černá

2. Richard Jahoda

2. Vladimír Samek 2. Richard Jahoda

3. Michal Klečka

3. Michal Klečka

3. Tomáš Živný

Za podporu a možnost ocenit nejlepší hráče věcnými cenami děkujeme společnosti OK Group. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2023

Osobní rozvoj

Daňová kancelář budoucnosti Ve dnech 18.–19. října 2023 a 2.–3. listopadu 2023 se konal v prostorách kanceláře Komory seminář „Daňová kancelář budoucnosti“, který měl za cíl představit nejnovější trendy v podnikání, strategickém přemýšlení a využití digitálních technologií. Seminář byl připraven speciálně při příležitosti 30. výročí Komory daňových poradců ČR. Účastníci semináře odcházeli nabytí spoustou informací, zdrojů a podnětů pro další rozvoj svých firem. Oceňovali zejména strukturu semináře a podnětnou diskusi a sdílení zkušeností.

Marcela Vaňatková Vedoucí oddělení vzdělávání KDP ČR

Strategické přemýšlení o současné a především budoucí podobě firmy Foto: účastníci semináře 18.–19. října 2023 Hana Vykoupilová zahájila seminář představením megatrendů a trendů podnikání ve světě, které vychází z analýz Světového ekonomického fóra a studií CIPD (Chartered Institute of Personnel and Development). Prezentace dále poskytla účastníkům přehled moderních metod pro tvorbu firemní, obchodní a personální strategie.

Další část semináře byla věnována strategickému přemýšlení o současné a budoucí podobě firem a plánování nástupnictví.

Lenka Mrázová podpořila diskusi souborem otázek, které směřovaly k dalšímu formování podnikatelských strategií, zejména pokud jde o předání, prodej, změnu a dědictví firem, a na firemní hodnoty.

Trendy v digitálních technologiích Radek Neužil se zaměřil na digitální technologie a využití umělé inteligence v daňových kancelářích. Představil trendy v oblasti práce s ChatGPT a možnosti, jak umělou inteligenci využít pro současnou a budoucí práci daňové kanceláře. Diskuse se také zaměřila na využití nástrojů umělé inteligence v souvislosti s mlčenlivostí daňového poradce. Cenné bylo srovnání pohledů ze zahraničních komor, které obohatily debatu o perspektivách a možnostech využití digitálních technologií v daňovém poradenství. moje.kdpcr.cz

Důležitost networkingu Robert Jurka se zaměřil na smysluplnou práci s majiteli firem a zaměstnanci, efektivní vyjádření přidané hodnoty pro klienta a sdílení zkušeností s prodejem firem. Diskuse se točila také kolem konkrétních případů a praktických přístupů k budování vztahů s klienty.

Výhled na akce v novém roce Rádi bychom vyšli vstříc vysoké poptávce po tomto semináři, a tak Komora plánuje v příštím roce uspořádat seminář „Daňová kancelář budoucnosti“ znovu, aby i další daňoví poradci mohli využít této odborné příležitosti. Podrobnosti o připravovaných akcích lze nalézt na webových stránkách www.kdpcr.cz/osobni-rozvojwww.kdpcr.cz/osobni-rozvoj.

Pro účastníky semináře „Daňová kancelář budoucnosti“ a všechny další zájemce bude v novém roce v nabídce také volně navazující online seminář s názvem „Občerstvení pro Váš osobní rozvoj“, který povedou lektoři Peter Chrenko a Jan Tuček. Téma semináře bude zaměřeno na nástupnictví a přebírání firem v rámci rodinného podniku. Diskuse se zaměří na praktické aspekty této problematiky a nabídne prostor k výměně zkušeností mezi účastníky.

53

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz