e-Bulletin KDP 12_2021

/Oficiální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

12/2021

/TÉMA: Valná hromada Komory daňových poradců ČR /ROZHOVOR: Místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořízková /JUDIKATURA: Advokátní mlčenlivost jako právo advokáta a jeho klientů /MAJETKOVÉ DANĚ: Novinky v oblasti zákonné úpravy daně z nemovitých věcí

Aktuálně

Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Mnoho osobních i pracovních úspěchů v nadcházejícím roce přeje Komora daňových poradců České republiky

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Úvodník

Děkujeme všem, kteří se zapojili do Valné hromady Vážení daňoví poradci,

dovolím si vrátit se v úvodníku tohoto e-Bulletinu k letošní Valné hromadě Komory, která se uskutečnila 12. 11. 2021 v Praze na Žofíně. I přes určitou nervozitu, jak taková akce v době covidové nejistoty proběhne, se nakonec podařilo dodržet všechna epidemická opatření a naplnit hlavní cíl Valné hromady, zvolit orgány Komory, tedy Prezidium, Dozorčí komisi a Disciplinární komisi. Dalším významným bodem programu pak bylo schválení novely Stanov a Disciplinárního řádu, které zejména reagovaly na legislativní změny. Jsem moc rád, že se organizačně podařilo Valnou hromadu uspořádat a ohlasy od řady účastníků byly velmi pozitivní, včetně pochválení možnosti se po skončení Valné hromady neformálně potkat s kolegy u občerstvení a sklenky vína.

Více k obsahu, zprávám o činnosti a jednotlivým hlasováním najdete podrobně v tomto čísle e-Bulletinu, dovolím si jen na tomto místě poděkovat všem, kteří se do Valné hromady zapojili, ať už osobní účastí nebo udělením plné moci. Těm, kteří na Žofín přišli, pak patří poděkování za respektování organizačních a protiepidemických pokynů. Letos se přitom realizovala i jedna významná změna Jednacího a hlasovacího řádu, a to nový způsob registrace, která probíhala po celé dva měsíce před konáním vlastního zasedání, přičemž na Žofíně už vlastně žádná klasická prezence neprobíhala, pouze se ověřovala totožnost a bezinfekčnost. Tímto se vlastně v praxi vyzkoušela první nutná podmínka k budoucí možnosti uspořádat plnohodnotnou Valnou hromadu v čistě online formátu.

Někteří z vás sledovali všechny informace o Valné hromadě velmi zodpovědně a bez problémů postupovali podle pokynů v pozvánce. Někteří ale, a nemyslím to jako výtku, hledali pokyny k účasti na poslední chvíli a byli z některých novinek překvapení. Ještě jednou tedy drobná rekapitulace. Registrace na Valnou hromadu bude od letošního roku probíhat předem elektronicky na interních webových stránkách Komory a prostřednictvím individuálního kódu, který bude přiložen k pozvánce, a doplněním telefonního čísla, ze kterého se bude hlasovat a případně volit přes SMS, jak jsme v posledních letech zvyklí. Stejně tak probíhá udělení plné moci. Tedy opět přes webové stránky a prostřednictvím kódu z pozvánky. Žádné formuláře a jejich posílání a dokládání u prezence. Vše je editováno a evidováno na webu, e-mailem chodí pouze notifikace o tom, že se na webu plná moc objevila.

Vlastně si můžeme říct, že jsme si tímto „portálovým“ řešením ukázali přístup, který bude muset Komora realizovat i u jiných veřejnoprávních agend, aby do budoucna naplnila požadavky zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, který mimo jiné ukládá Komoře zajistit uživatelům právo činit digitální úkon vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím informačního systému veřejné správy. S tímto přístupem Komory se tak v budoucnu budete setkávat stále častěji a věřím, že postupně zcela odpadne povinnost vyplňovat a posílat Komoře různé oznamovací formuláře nebo přihlášky související s veřejnoprávní agendou.

Blíží se konec roku, který nebyl v mnoha ohledech úplně jednoduchý. Dovolím si v závěru tohoto úvodníku vyjádřit naději, že příští rok bude o poznání klidnější, jistot bude více než nejistot a nervozity z dalšího vývoje.

V každém případě všem přeji hodně optimismu a co nejvíce úspěchů a pohody v profesním i soukromém životě.

Stejně tak si dovolím všem popřát krásné Vánoce a šťastný nový rok 2022.

Radek Neužil tajemník KDP ČR

moje.kdpcr.cz

1

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Úvodník Ing. Radek Neužil, LL.M. ........................................................................ 1

Aktuálně

Téma vydání Valná hromada KDP ČR Komora daňových poradců má nově zvolené vedení ................22 Zpráva o činnosti Prezidia KDP ČR ....................................................23

Měsíc v kostce .......................................................................................... 3

Zpráva o činnosti Dozorčí komise .....................................................26

Krátce z konference na téma Trestní právo daňové .................. 14

Zpráva o činnosti Disciplinární komise............................................28

Aktuálně z účetnictví............................................................................. 16

Zpráva o hospodaření za rok 2020 a návrh rozpočtu na rok 2022 ..............................................................................................29

Aktuálně z Finanční správy ................................................................ 18 Nový kabinet chce snížit deficit státního rozpočtu pod 300 miliard....................................................................................... 20 Aktuálně ze zpráv CFE ........................................................................ 21 Dalo se to čekat?!

Aneb 9. ročník Restrukturalizačního fóra ....................................... 35

Rozhovor Barbara Pořízková, místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu ................................................................. 4

Judikatura Dopady mezinárodního dožádání na daňovou kontrolu (Alena Wágner Dugová)........................................................................ 8 V případě delegace výroby tepla z minerálních olejů je pro vrácení daně třeba zajistit dostatečnou kontrolu nad výrobním procesem ..................................................................... 10 NSS se vyjádřil k DPH na výstupu při neuznání daňového odpočtu z fiktivních transakcí ....................................... 11 Nejvyšší správní soud připomněl znění podmínek pro vznik odpovědnosti za celní dluh ............................................... 12 Advokátní mlčenlivost jako právo advokáta a jeho klientů? (Robert Němec) ......................................................... 17

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 1. 12. 2021, datum uzávěrky: 28. 11. 2021.

2

Průběh Valné hromady .......................................................................31

Majetkové daně Novinky v oblasti zákonné úpravy daně z nemovitých věcí aneb jak správně přistoupit ke zdanění vybraných nemovitých věcí na rok 2022 (Petr Koubovský) ............................ 36

Správa daní Platíme příliš vysoké úroky finančnímu úřadu?

(Arthur Braun, Vítězslav Wajtr).......................................................... 42

DPH Místo plnění při režimu One Stop Shop (Pavel Martiník) ........... 46

Daně z příjmů Podmínky pro uplatnění slevy na manželku za rok 2021 (Ivan Macháček) .............................................................. 48

Ostatní Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Matěj Šarapatka) ..............52

Osobní rozvoj Co byste udělali, kdybyste se nestyděli? (Lenka Mrázová) ........ 56

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com.

Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953.

Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Měsíc v kostce Nové vedení České advokátní komory Na konci října si advokátky a advokáti zvolili na 8. sněmu ČAK pro příští čtyři roky nové vedení České advokátní komory – 11 členů a 5 náhradníků představenstva, 70 členů Kontrolní rady, 83 Kárné komise a 11 členů Odvolací kárné komise. Na začátku listopadu se na svém prvním zasedání sešlo nové představenstvo, aby v tajné volbě zvolilo na dvouleté funkční období svého předsedu a místopředsedy. Komoru bude jako nový předseda ve dvouletém funkčním období ve smyslu čl. 7 odst. 2 organizačního řádu ČAK reprezentovat JUDr. Robert Němec, LL.M., a jeho místopředsedkyněmi a místopředsedy se stali (v abecedním pořadí): JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb., JUDr. Monika Novotná, JUDr. Michala Plachká, LL.M., a JUDr. Petr Toman, LL.M.

Noví daňoví poradci Na základě úspěšného složení kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejíž ústní část proběhla dne 26.–27. 10. 2021, zapsala k 22. 11. 2021 Komora daňových poradců ČR do seznamu daňových poradců 60 nových členů.

05750 Ing. Jakub Anděl 05751 Ing. Daniel Baumann 05752 Ing. Kristýna Bělušová 05753 Ing. Nikola Blašková 05754 Bc. Pavel Danilo 05755 Ing. David Dobrovolný 05756 Ing. Ondřej Doležal 05757 Ing. Tereza Dudová 05758 Ing. Michaela Dundálková 05759 Ing. Štěpán Eichinger 05760 Ing. Jan Endrle 05761 Ing. Michaela Fillette 05762 Ing. Filip Gross 05763 Bc. Jakub Hájek 05764 Ing. Miroslav Horváth 05765 Ing. Michaela Hospůdková 05766 Ing. Markéta Houšková 05767 Ing. Tereza Hrušková 05768 Ing. Simona Jarmarová 05769 Bc. Dominik Juriga

05770 Bc. Olga Kalanova 05771 Ing. Nela Kojetínská 05772 Ing. Lenka Kolářová 05773 Ing. Iveta Košťálová 05774 Ing. Leoš Kozohorský 05775 Mgr. Ing. Martin Král 05776 Ing. Marcela Kripnerová 05777 Ing. Lukáš Kruchňa 05778 Ing. Mgr. Milan Kůta 05779 Ing. Hana Kůželová 05780 Ing. Daniela Luková 05781 Mgr. Veronika Luková 05782 Lan Anh Mai, MSc. 05783 Ing. Eva Mikušová 05784 Ing. Daniela Němcová 05785 Ing. Lukáš Nitka 05786 Ing. Karolína Nosáľová 05787 JUDr. Milan Ondrášek 05788 Ing. Tereza Pikhartová 05789 Ing. Ivana Plšková

05790 Ing. Hana Poslední 05791 Ing. Kateřina Potměšilová 05792 Bc. Karolína Rousková 05793 Mgr. Pavel Seidl 05794 Bc. Michal Skuček 05795 Ing. Michal Slavíček 05796 Ing. Marie Smékalová 05797 Bc. Stanislav Suchan 05798 Bc. Sandra Šafaříková 05799 Ing. Růžena Šandorová 05800 Ing. Josefína Turnvaldová 05801 Ing. Ludmila Váchová 05802 Ing. Marek Vašata 05803 Ing. Miroslav Vaškovič 05804 Bc. Eliška Vokáčová 05805 Bc. Dominik Výborný 05806 Ing. Veronika Záleská 05807 Ing. Kristýna Žáková 05808 Ing. Kateřina Želechovská 05809 Ing. Tomáš Žolnierčík

 Smuteční oznámení S lítostí Vám oznamujeme, že zemřeli paní Lenka Maňasová, daňová poradkyně č. 1810, ve věku 62 let, paní Ing. Miroslava Vejmolová, daňová poradkyně č. 1150, ve věku 62 let, a pan Ing. Josef Zikmund, daňový poradce č. 1606, ve věku 60 let.

Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník moje.kdpcr.cz

3

Rozhovor

daňových poradců ČR / 12/2021

Barbara Pořízková 4

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

„Nejvyšší správní soud se stal obětí vlastního úspěchu.“ Řada kasačních stížností je podle místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu Barbary Pořízkové jak ze strany daňové správy, tak ze strany daňových subjektů úplně zbytečná, tedy bez šance na úspěch. Daňová správa pak podle ní také v minulosti nectila například princip kasační závaznosti ve věcech přiznávání a vracení úroku z prověřování nadměrného odpočtu.

Z hlediska daní je Nejvyšší správní soud zcela klíčovou institucí u nás. Jak se podle Vás s touto rolí umí popasovat?

Zvyšuje se kvalita judikátů v daňové oblasti? Nebo má Nejvyšší správní soud nastavenou vysokou laťku již dlouhodobě?

Myslím si, že se ctí. Soud, respektive jeho soudci nastavili prostřednictvím svých rozhodnutí procesní prostředí, které dbá na ochranu práv daňových subjektů, vytyčili oběma stranám sporu základní mantinely v oblasti doručování, dokazování i kontroly a od ryze procesních otázek se přesunuli k otázkám hmotněprávním. Něco se i nepovedlo, ale troufám si říct, že ta nepovedená rozhodnutí jsou ve výrazné menšině.

Často se říká, že Nejvyšší správní soud se stal obětí vlastního úspěchu. Myslím si, že důvodů je víc. Správní soudnictví je na jedné straně příliš levné, na druhé straně má široce otevřené dveře plnému soudnímu přezkumu stejných otázek. Dalším důvodem je bohužel i to, že řada kasačních stížností jak ze strany daňové správy, tak ze strany daňových subjektů je úplně zbytečná, tedy bez šance na úspěch. Nejvyšší správní soud se po 18 letech své existence musí z hlediska rozhodovacího procesu daleko více přiblížit klasické nejvyšší soudní instanci, která má především sjednocovat judikaturu správních soudů, řešit nové právní otázky a věcně zasáhnout tam, kde rozhodnutí krajského soudu významně zasáhlo do práv jednotlivce či pochybilo takovým způsobem, že to má zásadní či precedenční dopad.

Jak hodnotíte právní povědomí účastníků řízení? Zlepšuje se?

Jak toho docílit?

Ptáte-li se na kvalitu kasačních stížností, můžu říci, že její úroveň je velmi různá. Některé jsou perfektní, z některých naopak máte velký problém pochopit skutečný předmět sporu. Moje zkušenost je taková, že pro opravdu špičkové rozhodnutí potřebujete kromě erudice senátu i kvalitní právní argumentaci obou stran.

Pokud je argumentace věcná a míří na jádro sporu, vůbec nevadí, že je protichůdná. Jde-li naopak o balast či argumentaci zcela mimoběžnou, nic světoborného nevymyslíte.

Těmto cílům může zčásti pomoci mechanismus nepřijatelnosti kasační stížnosti. Jsem velmi ráda, že se s účinností od 1. dubna 2021 podařilo rozšířit nepřijatelnost kasačních stížností z azylových věcí na věci rozhodované na krajské úrovni samosoudcem (tj. zejména na věci cizinecké, přestupkové a sociální). Tento krok vůbec nevnímám jako uzavření brány soudního přezkumu, ale jako způsob, jak procesně jednodušším způsobem vyřídit kasační stížnost, která by jinak byla zjevně zamítnuta. Předpokládám proto, že rozšíření nepřijatelnosti způsobí pokles věcí, které byly zamítnuty, nikoli věcí, které byly soudem zrušeny a vráceny k dalšímu řízení. Jsem přesvědčena, že jdeme správným směrem, a věřím, že nepřijatelnost výhledově bude obecným nástrojem, který umožní odlišit jak důležité otázky, tak zjevné bezpráví od věcí

Nárůst kasačních stížností u Nejvyššího správního soudu je za posledních deset let opravdu masivní a téma už je takovým „evergreenem“. Co je podle vás hlavním důvodem jejich zvyšování? A jsou již v běhu funkční nástroje, jak situaci zlepšit? moje.kdpcr.cz

5

Rozhovor

nezasluhujících si plný věcný přezkum. U některých procesních otázek si však dovedu představit i nepřípustnost kasační stížnosti. Jen za rok 2020 napadlo v kasační agendě více než 4 000 věcí a ke stejnému číslu se blížíme i letos. Zatížení, které to s sebou nese, je pro každého z našich soudců obrovské.

Máte za to, že zvládá například daňová správa efektivně implementovat výroky vašeho soudu do praxe?

Nejprve je třeba odlišit tzv. kasační závaznost rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, tedy závaznost jím vysloveného právního názoru pro další postup krajského soudu nebo správních orgánů v dané konkrétní věci, od precedenčního významu judikatury Nejvyššího správního soudu. Kasační závaznost je zcela zásadním pravidlem zaručujícím právní jistotu účastníkům řízení a předvídatelnost postupu výše uvedených orgánů v dané věci. Má v konkrétní věci přednost i před zájmem na odstranění případné objektivní nesprávnosti soudem již vysloveného právního názoru.

Respekt k tomuto pravidlu přispívá také k zajištění snesitelné délky soudních řízení. Lze ji překonat jen výjimečně, například v důsledku judikatury Evropského soudního dvora nebo Ústavního soudu. Tento princip podle mého názoru daňová správa nectila ve věcech přiznávání a vracení úroku z prověřování nadměrného odpočtu. V jiných oblastech jsem problémy nezaznamenala.

A pokud jde o precedenční povahu rozsudků Nejvyššího správního soudu?

Tato otázka je složitější. Na jedné straně nepochybně platí, že judikatura správních soudů není neměnná a daňovému subjektu či správci daně nebrání opětovně kasační stížností zpochybnit validitu již jednou přijatého právního názoru v obdobné věci. Na druhou stranu relativní stabilita judikatury je nezbytnou podmínkou právní jistoty jako jednoho ze základních atributů právního státu. Z toho plyne závěr, že změny judikatury za situace nezměněného právního předpisu by se měly odehrávat jen z principiálních důvodů.

Zejména proto, že došlo ke změně pro věc relevantních právních názorů soudů, k jejichž judikatuře je Nejvyšší správní soud povinen přihlížet – tedy Ústavního soudu, Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva –, případně se změnily okolnosti podstatné pro působení právní normy dotvořené judikaturou, eventuálně se nově objevily jiné závažné důvody, například evidentní nefunkčnost judikatury v praxi. Zjednodušeně řečeno nelze žádné ze stran sporu zakázat pokusit se překonat již jednou Nejvyšším správním soudem zaujatý právní názor. Je ale velký rozdíl mezi ojedinělým názorem soudu a ustálenou dlouholetou judikaturou.

První branou do správního soudnictví jsou krajské soudy. Vidíte v jejich práci nějaké rezervy, které vyžadují pozornost?

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

takový je soud, jehož jsou součástí. Přála bych krajskému správnímu soudnictví silné koncentrované správní úseky s dostatečným personálním i materiálním zázemím, které by umožnilo i určitou specializaci. Specializovaná je veřejná správa i odborná daňová veřejnost, bylo by proto jen ku prospěchu věci, kdyby mohli být specializovaní i krajští soudci, kteří jsou tzv. v první linii. Naopak nejsem příznivcem specializace na Nejvyšším správním soudu.

Proč?

Vím, že tato otázka není vůbec jednoduchá, protože specializace by nám v určitém ohledu zjednodušila práci a soudcům umožnila zúžit pole jejich rozhodovací činnosti. Na druhou stranu specializace omezuje šíři pohledu jednotlivých soudců a tím i intelektuální potenciál soudu. To se mně nejeví správné. Navíc si nedovedu představit, že by například pouhé dva senáty měly monopol na řešení všech otázek určitého segmentu veřejného práva.

Co Vás vlastně přivedlo k daňovému právu? Jak často během své rozhodovací praxe vzpomínáte na případy, které jste řešila na oddělení nepřímých daní Finančního ředitelství v Brně? A jak často na spory, které jste měla na starosti v rámci PricewaterhouseCoopers?

V podstatě náhoda. Od známého jsem se dozvěděla, že se na tehdejším Finančním ředitelství v Brně uvolnilo místo právníka na nepřímých daních. Naivně jsem si říkala, že daň z přidané hodnoty, respektive její úprava, je docela nová, ostatně psal se rok 1993, takže by mě neměl limitovat čas strávený na mateřské dovolené. Šla jsem spíše na pohovor než klasické výběrové řízení, a to místo získala. Dnes se na budovu, kde jsem začínala, dívám z okna své kanceláře. Netušila jsem, že na dlouhou dobu budu jediným právníkem na nepřímých daních.

Byla to výhoda?

Tahle zvláštnost mi umožnila podílet se na řešení důležitých otázek rezonujících napříč republikou a tím se učit a nabírat zkušenosti. Při mém prvním soudním sporu jsem se v jednací síni Krajského soudu v Brně jako zástupce státu potkala s mým pozdějším předsedou senátu, se kterým soudím dodnes. Šlo o otázku rozsahu důkazního břemene podle § 31 odst. 9 zákona o správě daní a poplatků a já tehdy vyhrála. Hodně jsem přednášela jak pro pracovníky územních finančních orgánů, tak pro odbornou daňovou veřejnost a v rámci těchto přednášek s odborníky diskutovala. I díky těmto zkušenostem jsem se zřejmě stala zajímavou pro soukromý sektor.

Po druhé mateřské dovolené jsem v roce 2001 kývla na nabídku ze strany PricewaterhouseCoopers. Byl to pro mě úplně nový začátek i jiný styl práce, ale mě ta práce hrozně moc bavila a naplňovala.

S odbornou veřejností na přednáškách diskutujete dodnes…

V obecné rovině se úroveň krajského správního soudnictví nepochybně zvyšuje. Jakoukoli instituci však vždy a všude tvoří lidé, kteří jsou její součástí. Platí to i pro soudy. Jací jsou konkrétní lidé,

6

Ano. Zpětnou vazbu i možnost mít alespoň povědomí o problémech, které praxe přináší, považuji za nesmírně cenné. Máte-li moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

v publiku chytré lidi, kteří se nebojí přemýšlet nahlas, je to obohacující. Neznamená to, že mojí rolí v pozici přednášejícího soudce je přizpůsobit mé myšlení názorům či atmosféře v sále. Mojí rolí je naslouchat názorům jiných a zamýšlet se nad tím, co slyším.

Občas je dobré čelit vlastním pravdám, protože konfrontací s názory jiných se člověk obohacuje, učí se na věc dívat různými úhly pohledu a stává se kvalitnějším. Ostatně aplikace práva je umění založené na porozumění tomu, co je důležité.

Nejvyšší správní soud se zabývá mimo jiné i specifickými oblastmi, jako jsou volby, rozpouštění politických stran či spory ve veřejné správě. Co bylo největší výzvou, se kterou jste se ve své kariéře prozatím v této oblasti potýkala?

Jsem soudkyní 15 let a za tu dobu jsem zpravodajsky osobně připravila téměř dva tisíce rozhodnutí a podílela se na více než dvojnásobném počtu rozhodnutí, ať už v malém či rozšířeném senátu. Řešila jsem jak velmi těžké nové právní otázky z různých oblastí veřejného práva, tak otázky již vyjudikované či jednoduché. Některé z nich byly výzvou a přemýšlení nad jejich řešením mě hodně bavilo, někdy i potrápilo. Některé mi naopak nic nedaly, ani mě nikam neposunuly. Představa, že každý druhý spis, který otevřete, je intelektuální výzvou, je iluzorní.

Nedávno jste oslavila tři roky na pozici místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu. Jaké tři roky to byly?

Specializovaná je veřejná správa i odborná daňová veřejnost, bylo by proto jen ku prospěchu věci, kdyby mohli být specializovaní i krajští soudci.

Co je pro Vás osobně ale největší úspěch?

Nejvíc jsem v životě hrdá na naše dnes již dospělé dcery.

Tak jako do života nás všech i do práce na soudu zasáhla pandemie nemoci covid-19. Díky lidem z Nejvyššího správního soudu, ať už z řad soudců a asistentů či kolegů z výkonu a správy, se soud nezastavil a na jeho rozhodovací činnosti se ztížené podmínky takřka neprojevily. Podařilo se nám plynule přejít na práci z domova, všichni klíčoví zaměstnanci postupně dostali dálkový přístup a potřebné IT vybavení. Střídali jsme týmy ve výkonu, správě soudu i administrativě, některé senáty zasedaly on-line.

Nemoc se nám pochopitelně nevyhnula, ale naštěstí nás neochromila. Daleko větší zásah do běžného chodu soudu způsobila nová agenda úzce s pandemií související. Nápad v pandemické agendě, kde je náš soud od 27. 2. 2021 prvním a posledním stupněm pro přezkum pandemických opatření s celostátní působností, činil do poloviny listopadu kolem 260 věcí. Takové množství pandemických návrhů nemají nikde jinde v Evropě, což je dáno zejména užší procesní legitimací. Přezkum pandemických opatření je pro soud nesmírně zatěžující. Zpětně jsem moc ráda, že jsme na tuto agendu nevyčlenili jeden specializovaný senát, ale že se s ní potýká každý soudce Nejvyššího správního soudu.

Je to určitě náročnější z hlediska udržení souladné judikatury, ale ta vzájemná vnitřní diskuze je v této oblasti rozhodování nedocenitelná.

Na závěr si nemůžeme odpustit trochu osobnější otázku.

Máte za sebou unikátní praxi, proto nebylo překvapením, že jste v roce 2018 získala ocenění Právník roku. moje.kdpcr.cz

Barbara Pořízková Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita). V letech 1993 až 2001 pracovala jako právnička na oddělení nepřímých daní Finančního ředitelství v Brně. Od roku 2001 se v mezinárodní poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers specializovala na daňové spory. V roce 2006 byla jmenována soudkyní a přidělena k Nejvyššímu správnímu soudu. Je autorkou odborných publikací se zaměřením na daňovou problematiku. V říjnu roku 2018 byla prezidentem republiky jmenována místopředsedkyní Nejvyššího správního soudu.

7

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Dopady mezinárodního dožádání na daňovou kontrolu Nedávné rozhodnutí Soudního dvora se věnovalo dopadům mezinárodního dožádání, které není provedeno v rámci tříměsíční lhůty stanovené předpisy EU, na zákonnost daňové kontroly.

Alena Wágner Dugová Daňová poradkyně, Deloitte

S

oudní dvůr EU rozhodl, že článek 10 nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty vykládaný ve světle bodu 25 odůvodnění tohoto nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že nestanoví lhůty, jejichž překročení může mít dopad na zákonnost přerušení daňové kontroly stanoveného právem dožadujícího členského státu do doby, než mu dožádaný členský stát sdělí informace požadované v rámci mechanismu správní spolupráce zavedeného tímto nařízením.

8

Rozhodnutí Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ve věci C 186/20 HYDINA SK s.r.o. (dále jen „HYDINA“) se týká stavění procesní lhůty pro realizaci daňové kontroly při realizaci mezinárodního dožádání, které není provedeno v rámci tříměsíční lhůty stanovené předpisy EU. Správce daně při kontrolních postupech v oblasti DPH zejména u prověřování nároku na odpočet DPH při řetězových dodávkách zboží často provádí mezinárodní dožádání, kdy se správce daně v jiném členském státě EU dotáže na určité skutečnosti (například ohledně dodání daného zboží v rámci daného členského státu EU). Tento proces je zakotven v nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (dále jen „nařízení“), kde se mimo jiné stanoví i lhůta pro poskytnutí informací dožádaným orgánem. Informace má být dle článku 10 nařízení poskytnuta co nejrychleji, nejpozději však do tří měsíců ode dne obdržení žádosti. Dále platí podle článku 11 nařízení, že v určitých zvláštních případech se dožádaný orgán a dožadující orgán mohou dohodnout na odlišné lhůtě, a podle článku 12 nařízení platí, že pokud není dožádaný orgán schopen odpovědět na žádost ve stanovené lhůtě, uvědomí moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

písemně a bez odkladu dožadující orgán o důvodech, které brání včasné odpovědi, a o datu, kdy pravděpodobně bude moci odpovědět. Nařízení však neupravuje důsledek, pokud daná lhůta nebyla dodržena, což byla i situace u společnosti HYDINA, kdy jedno provedené mezinárodní dožádání nebylo provedeno v rámci tříměsíční lhůty.

Slovenský daňový řád stanoví, že lhůta pro provedení daňové kontroly činí nejvýše jeden rok ode dne jejího zahájení, a dále, že správce daně může daňové řízení přerušit, pokud bylo zahájeno řízení o jiné skutečnosti rozhodující pro vydání rozhodnutí nebo je třeba získat informace způsobem podle zvláštního předpisu, kam patří i mezinárodní dožádání. I podle českého daňového řádu má mezinárodní dožádání vliv na lhůtu pro stanovení daně, kdy podle § 148 odst. 4) písm. f) daňového řádu platí, že lhůta pro stanovení daně neběží po dobu ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě daní až do dne obdržení odpovědi na tuto žádost nebo do dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě daní v dané věci.

V posuzovaném případě slovenský správce daně prověřoval nárok na odpočet DPH u nákupu masa od jiného slovenského plátce. Správce daně provedl rozsáhlé dokazování, kdy mimo jiné provedl mezinárodní dožádání do Polska a Maďarska s cílem určit, zda zboží bylo skutečně dodáno slovenskému plátci, který následně dodával zboží společnosti HYDINA. Polský správce daně však poskytl informace až po uplynutí tříměsíční lhůty stanovené v článku 10 nařízení, přičemž nebyly uplatněny výjimky pro možné prodloužení lhůty (tj. články 11 a 12 nařízení). Jelikož byl společnosti HYDINA zamítnut nárok na odpočet DPH, došlo po odvolacím řízení k podání žaloby a následně k podání kasační stížnosti. Slovenský Nejvyšší soud pak položil předběžnou otázku k SDEU mimo jiné také za účelem posouzení zákonnosti délky trvání daňové kontroly a zákonnosti délky přerušení daňové kontroly, a to zejména s ohledem na zásady proporcionality a právní jistoty v situaci, kdy nebyly v rámci mezinárodního dožádání dodrženy lhůty stanovené v nařízení.

SDEU však konstatoval, že „články 10 až 12 ani žádné jiné ustanovení tohoto nařízení nestanoví žádný důsledek pro případ, že příslušné daňové orgány překročí jednu ze lhůt vyplývajících z použití uvedených článků, ať už pro tyto orgány, nebo pro osoby povinné k dani. Ze znění těchto ustanovení i z kontextu, jehož součástí je tento článek 10, tedy vyplývá, že překročení jedné z lhůt stanovených tímto článkem nezakládá dotyčné osobě povinné k dani žádný nárok a nemá žádné zvláštní důsledky, a to ani pro zákonnost přerušení daňové kontroly stanoveného vnitrostátním právem dožadujícího členského státu do doby, než dožádaný členský stát sdělí požadované informace“. SDEU také zopakoval, že „cílem nařízení č. 904/2010 je umožnit správní spolupráci za účelem výměny informací, které mohou být pro daňové orgány členských států nezbytné (KrakVet Marek Batko, C 276/18)“, a dále že „naproti tomu vzhledem k neexistenci výslovného ustanovení v tomto moje.kdpcr.cz

Plátce DPH se nemůže domáhat prohlášení daňové kontroly za nezákonnou z důvodu, že odpověď na mezinárodní dožádání nebyla provedena v tříměsíční lhůtě podle nařízení. smyslu v nařízení č. 904/2010 nelze toto nařízení vykládat tak, že přiznává osobám povinným k dani zvláštní práva (Enteco Baltic, C 108/17)“.

Závěrem tohoto případu tedy je, že plátce DPH se nemůže domáhat prohlášení daňové kontroly za nezákonnou z důvodu, že odpověď na mezinárodní dožádání nebyla provedena v tříměsíční lhůtě podle nařízení, protože toto nařízení nestanovuje žádné důsledky při překročení lhůty, kdy tedy nedodržení lhůty nemůže mít dopad na zákonnost daňové kontroly.

Rozsudek Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 30. září 2021 ve věci C 186/20, HYDINA SK s.r.o., generální advokát G. Pitruzzella, http://eur-lex.europa.eu „Řízení o předběžné otázce – Správní spolupráce a boj proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH) – Nařízení (EU) č. 904/2010 – Články 10 až 12 – Výměna informací – Daňová kontrola – Lhůty – Přerušení daňové kontroly v případě výměny informací – Překročení lhůty stanovené pro sdělení informací – Dopad na zákonnost přerušení daňové kontroly“ Související ustanovení: § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) Související rozhodnutí: C 276/18 – KrakVet Marek Batko C 108/17 – Enteco Baltic

9

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

V případě delegace výroby tepla z minerálních olejů je pro vrácení daně třeba zajistit dostatečnou kontrolu nad výrobním procesem Nejvyšší správní soud upozornil, že pro úspěšné uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů využitých pro výrobu tepla je nezbytné, aby daňový subjekt zajistil vlastní efektivní kontrolu nad přeměnou olejů na teplo. Toto platí zejména v případě, kdy se rozhodne výrobu delegovat na jinou osobu.

V

uvedeném sporu neuznal celní úřad nárok na vrácení spotřební daně, protože daňový subjekt (s.r.o.) neprokázal, že by měl proces přeměny olejů na teplo plně pod kontrolou. K tomuto závěru došel i městský soud, který danou věc posuzoval. Podle něj daňový subjekt, který sám neobsluhoval topné zařízení a tuto činnost delegoval na servisní společnost jakožto třetí osobu, nepředložil žádný záznam nebo osvědčení o fyzické kontrole. Dohled byl prováděn pouze na základě záznamů servisní společnosti. Městský soud také shledal, že daňový subjekt nedoložil svou přítomnost ani u přijetí minerálního oleje a nemohl tak mít povědomí o tom, zda byl dodán v pořádku. Zároveň připomněl, že nárok na vrácení daně mají pouze ty osoby, které minerální oleje nakoupily a poté samy použily na výrobu tepla.

Daňový subjekt se poté bránil tím, že ustanovení, dle kterých se nárok na vrácení daně prokazuje, je nutné vykládat v souladu s jejich smyslem. Jestliže je smyslem zajištění průkazné evidence,

10

tak by měla být vedena erudovanou osobou s tím, že za případné pochybení nese daňový subjekt sám plnou zodpovědnost.

Zákon ani vyhláška, dle něj, nenařizuje, aby u procesu výroby tepla musel být fyzicky přítomen daňový subjekt ve všech jeho fázích nebo musel vlastnoručně vést požadovanou evidenci.

Podle daňového subjektu není podstatné, kdo konkrétně celý proces výroby tepla provádí, ale zda ho provádí jménem daňového subjektu. Upozornil také na skutečnost, že servisní společnost pro něj na objednávku a dle jeho instrukcí vykonávala obsluhu topného zařízení a vedla příslušnou evidenci. Tato společnost nikdy o dodaných olejích neúčtovala a teplo nikomu neprodávala.

Nákup olejů a další příslušné náklady hradil sám daňový subjekt a vyrobené teplo posléze dodával za úplatu svým nájemcům.

Jako další argument použil rozsudek NSS, podle kterého není pro průkaznost evidence nutné, aby jí sám daňový subjekt podepisoval či korigoval. Jediný požadavek je zpracování této evidence na základě přesného množství spotřebovaného minerálního oleje. Toto ale neznamená, že musí být daňová evidence zpracována na základě zjištění samotného daňového subjektu, i kdyby jí zpracovávala třetí osoba. Daňový subjekt upozornil, že městský soud ani správní orgány neměly námitky ohledně formy či způsobu vedení evidence. Ty se týkaly pouze faktu, že evidenci zpracovávala servisní společnost bez pravidelné fyzické přítomnosti daňového subjektu.

Nejvyšší správní soud však v rámci kasační stížnosti uznal oprávněnost argumentů městského soudu a správních orgánu.

Nejdříve připomněl, že smyslem daňového zvýhodnění je zjevná preference využití minerálních olejů k výrobě tepla, což je splněno pouze, pokud budou pro tento účel skutečně použity.

Zvýhodnění má navíc formu benefitu, jehož podstatou je vyplacení finančních prostředků v podobě vrácení daně. Dle dřívějšího moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

rozsudku NSS musí daňový subjekt vycházet z toho, že po něm může být požadováno prokázání splnění i všech nadstandardních povinností. Zde se jedná o povinnost prokázat, že minerální oleje „... byly jimi prokazatelně použity pro výrobu tepla“. Důraz je zde kladen na zájmeno „jimi“, tedy aby daňový subjekt minerální olej použil bezprostředně sám. Pro přiznání nároku na vrácení daně je rozhodné určení osoby, která má možnost ovlivňovat vlastní proces výroby tepla a nad spotřebou minerálních olejů má kontrolu. V tomto konkrétním případě daňový subjekt neprokázal, že by proces aktivně ovlivňoval, neboť nedohlížel na samotnou výrobu ani neprováděl následnou kontrolu. Tato kontrola nebyla upravena ani ve smlouvě uzavřené se servisní společností.

Zároveň ale doplnil, že by správní orgány neměly daňovým subjektům upřít možnost přenechat faktickou přeměnu minerálních

Judikatura

orgánů na teplo dalšímu subjektu. Daňový subjekt však musí provádět efektivní kontrolu, která bude schopna zamezit daňovým únikům. Také dodal, že daňovou evidenci sice předkládá daňový subjekt, který o vrácení daně žádá, to ale neznamená, že pro něj nemůže věrohodnou evidenci zpracovat třetí osoba. Ta ho ovšem musí zpracovat na základě přesných údajů o množství spotřebovaném daňovým subjektem. Problém tedy nenastal v tom, že tuto evidenci dotčený daňový subjekt nevedl sám, ale v již uvedené absenci dostatečné kontroly.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2021, sp. zn. 9 Afs 79/2021 – 49, dostupné na www.nssoud.cz

NSS se vyjádřil k DPH na výstupu při neuznání daňového odpočtu z fiktivních transakcí Finanční úřad na základě výsledků daňové kontroly neuznal nárok na odpočet DPH z plnění, která byla uvedena na daňových dokladech, neboť se jednalo o fiktivní transakce v rámci řetězce, ke kterým nikdy skutečně nedošlo, a na odpočet tak nevznikl nárok.

Současně ale za toto období také doměřil DPH na výstupu všem subjektům v řetězci včetně příslušného penále.

D

aňový subjekt poté u krajského soudu namítal porušení principu neutrality DPH, když správce daně neuznal nároky na odpočet na vstupu, ale současně ponechal povinnost uhradit daň na výstupu. Nesouhlasil také s tím, že se jednalo o fiktivní plnění.

Krajský soud se ztotožnil se závěry správních orgánů, že se o fiktivní plnění skutečně jednalo, nicméně uznal porušení principu neutrality DPH. Uvedl, že správní orgány v situaci, kdy se jednalo o fiktivní plnění a bylo vyloučeno riziko ztráty daňových příjmů, nezohlednily specifické okolnosti případu. Poukázal na to, že správní orgány sice připustily, že pro nesprávně fakturovanou daň lze využít možnosti opravy daně, nijak se

moje.kdpcr.cz

však nezabývaly reálnou využitelností této opravy. Zda například v době, kdy byl nárok na odpočet odepřen, mohl daňový subjekt možnosti opravy skutečně využít. Krajský soud dospěl k závěru, že správce daně je povinen umožnit plátci daně bezdůvodně vyfakturovanou daň na výstupu „opravit“, a to v reakci na odepření nároku na odpočet daně právě z důvodu fiktivního plnění. Proti neprávem provedenému odpočtu daně z důvodu fiktivního dodání na vstupu totiž stojí bezdůvodně odvedená daň na výstupu a k těmto platbám nelze přistupovat izolovaně a obě musí být vráceny.

Odvolací finanční ředitelství se však v rámci kasační stížnosti bránilo tím, že institut opravy výše DPH je vázán na vystavení opravných daňových dokladů poskytovatelem plnění a jejich doručení plátci, pro kterého se toto plnění uskutečnilo. Opravu je možné provést až poté v dodatečném daňovém přiznání v rámci doměřovacího řízení. V posuzovaném případě daňový subjekt trval na tom, že se nejedná o fiktivní plnění a v žádném ze svých tvrzení nepřipustil ani nenaznačil možnost opravy daně v průběhu celého řízení. Podle OFŘ také nepřipadá v úvahu, aby výši daně provedly samy správní orgány. Správce daně tak postupoval v souladu se zákonem, když posuzoval daň na vstupu a na výstupu odděleně, protože daňový subjekt nevyužil opravu daně a trval na správnosti svých tvrzení.

Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí upozornil, že z principu neutrality DPH vyplývá právo provést opravu, pokud vystavitel faktury prokáže dobrou víru nebo pokud včas zcela odstranil nebezpečí ztráty daňových příjmů. Je pak na členských státech, jak upraví postup pro provedení této opravy, přičemž tato

11

Judikatura

oprava nesmí záviset na uvážení správce daně a přijatá opatření nesmí překračovat meze toho, co je nezbytné pro správný výběr daně a předcházení daňovým únikům, a zároveň nesmí zpochybnit neutralitu DPH. Pokud tedy daňový subjekt vědomě vystavil faktury s fiktivním plněním, nemůže se sice dovolávat dobré víry, ale v případě, že fiktivní prodeje nevedly ke ztrátám rozpočtových příjmů, může požadovat vrácení daně z této faktury. Podmínkou je, že včas zcela zamezil riziku ztráty daňových příjmů. Podle NSS je v zásadě na daňovém subjektu, aby případně provedl opravu nesprávně vyúčtované DPH. S ohledem na zásadu neutrality by však neměla být možnost opravy v návaznosti na výsledek daňové kontroly zcela vyloučena, a to i přes výslov-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

né znění ustanovení o lhůtě pro provedení opravy. Správce daně by se měl, v případech, kdy překlasifikuje DPH a při námitkách daňového subjektu, zabývat otázkou, zda nejsou ohroženy daňové příjmy. Pokud tomu tak nebude, je namístě daň na výstupu nestanovit. Tímto se však správní orgány nezabývaly a jejich posouzení platebních výměrů se zásadou neutrality DPH tak bylo neúplné.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 7 Afs 73/2020 – 35, dostupné na www.nssoud.cz

Nejvyšší správní soud připomněl znění podmínek pro vznik odpovědnosti za celní dluh V dalším sporu se Nejvyšší správní soud zabýval částí celního kodexu, podle kterého se daňový subjekt stal dlužníkem a byl mu vyměřen celní dluh ze zboží, které protiprávně vstoupilo na území Evropské unie.

D

aňovému subjektu bylo do celního skladu za účasti celníků doručeno zboží, které subjekt ihned nekontroloval, protože považoval za vhodnější počkat s kontrolou na součinnost s celním úřadem. Celníci zásilky v celním skladu zkontrolovali o pět dní později a našli zboží, které nebylo uvedeno v celním prohlášení. Úřad tak daňovému subjektu vyměřil celní dluh. Daňový subjekt toto rozhodnutí napadl žalobou u krajského soudu. Ten upozornil, že daňovému subjektu byl schválen dočasný sklad pro opakované ukládání zboží a rozsah úkonů, které lze s tímto dočasně uskladněným zbožím provádět. A i když z těchto oprávnění nelze dovodit povinnost kontrolovat zboží, daňový subjekt si mohl a měl být vědom toho, že zboží bylo odňato celnímu dohledu, a to právě na základě možností, které měl v pozici dočasného skladovatele.

Daňový subjekt poté, v rámci kasační stížnosti, mimo jiné uvedl, že jej rozhodnutí o schválení dočasného skladu pouze opravňuje provádět určité úkony se zbožím, neukládá mu však samotnou povinnost. Je toho názoru, že neměl povinnost okamžité kontroly ani povinnost být si vědom, že zboží vstoupilo na celní území protiprávně.

12

Nejvyšší správní soud kasační stížnost daňového subjektu zamítl.

Nejprve připomněl, že podle celního kodexu je dlužníkem „... každá osoba, která dotyčné zboží získala nebo držela a která si byla vědoma v době získání nebo přijetí zboží, že vstoupilo protiprávně“. Poté upozornil na dřívější rozsudek, kde NSS uvádí, že klasifikace dlužníka vyžaduje také to, aby si osoba, byla nebo měla být vědoma, že vstup zboží je protiprávní. Celní orgány „... musí prokázat, že si celní dlužník byl vědom protiprávního jednání (...) nebo se aspoň nacházel v takové situaci, že se lze důvodně domnívat, že o tom vědět mohl či měl“. Stěžejní je tedy naplnění dvou podmínek. První spočívá ve vlastnictví, držbě či detenci zboží. Druhá se pak naplní, pokud si v době získání nebo přijetí zboží měl být daňový subjekt vědom, že zboží na území vstoupilo protiprávně. Pro vznik odpovědnosti za celní dluh není třeba prokázání existence zavinění ve formě úmyslu. Upozornil, že z konkrétního citovaného článku celního kodexu vůbec neplyne možnost či povinnost dlužníka prozkoumat obsah zásilky. Podstatné je naopak naplnění obou uvedených podmínek a prokázání jejich naplnění celními orgány. Pouhé nevyužití oprávnění daňového subjektu zkontrolovat obsah zásilek by tak sice samo o sobě nevedlo k odpovědnosti za celní dluh, v projednávaném případě ale daňový subjekt zcela pominul, že správní orgány vycházely hlavně z dalších zjištění, ze kterých mimo jiné plyne, že daňový subjekt skrze prostředníka komunikoval s dodavatelem zboží ohledně zásilky, jejího doručení, uskladnění a otevření bez přítomnosti celníků. Z toho správní orgány dovodily, že si daňový subjekt měl být vědom, že zboží bylo odňato celnímu dohledu.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. 2 Afs 205/2020 – 23, dostupné na www.nssoud.cz

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Aktuálně

Pohovka PABLO. designér: Claudio Bellini

S pohovkou PABLO vnesete slunce z jižní Itálie do Vaší kanceláře!

Pablo navrhl designér Claudio Bellini a inspiroval se životním stylem, kulturou a krajinou slunné jižní Itálie. Je to první pohovka, u které si můžete vybrat ze dvou výšek zad. Moduly můžete vzájemně kombinovat a u některých je i police ze šedě lakovaného dřeva nebo temperovaného bílého skla. K dispozici pouze v Natuzzi Italia v Praze a Brně.

V Jámě 3, Praha 1 Rohanské nábřeží 25, Praha 8 Svratecká 989, Modřice Příkop 4, Brno centrum moje.kdpcr.cz

www.natuzzi.cz

13

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Krátce z konference na téma Trestní právo daňové Dne 11. listopadu 2021 server epravo.cz ve spolupráci s advokátní kanceláří Bříza & Trubač a za podpory Komory daňových poradců uskutečnil již čtvrtý ročník konference o trestním právu daňovém.

Přinášíme tak několik zajímavých postřehů, které si bylo možné z konference odnést.

V

úvodní části nejprve zazněly příklady daňových deliktů z pohledu Tomáše Kafky z EY, který působí jako forenzní auditor. Ten představil pomyslný trojúhelník zobrazující klíčové faktory v rozhodnutí pro spáchání trestné daňové činnosti. Na jeho vrcholech stojí příležitost, která se potenciálnímu pachateli nabízí, odůvodnění jeho činu a motiv či tlak na jeho spáchání. Jako praktický příklad odůvodnění byl uveden případ firmy, která v problémových regionech zaměstnávala velký počet tzv. mrtvých duší s odůvodněním, že v dané oblasti nelze legální cestou získat potřebné personální obsazení. Připomenuta byla také velká role exekucí, během kterých majitelé firem chtějí formou podvodu „vyvést“ peněžní prostředky ze svých firem a nemají již další motivaci k placení daní. Důležitou úlohu může hrát i velký tlak na výsledky firmy či vážné osobní problémy konkrétních osob podílejících se na činnosti společnosti.

Tomáš Kafka upozornil i na rizikové oblasti z praxe, jako je uplatňování fiktivních marketingových nákladů ve firmách či sporně uznatelné daňové náklady ve farmacii, jejichž prostřednictvím se společnosti snaží obejít cenovou regulaci v tomto specifickém odvětví. K uplatňování neexistujících marketingových nákladů dochází jak ve spolupráci s fiktivními reklamními firmami, tak i se zaběhlými marketéry. Tato plnění jsou těžce zpětně dohledatelná a indicií k jejich odhalení může být například existence nákladů, které nekorespondují se strategií firmy, velký počet zprostředkovatelů marketingových služeb nebo přeprodej reklamních ploch.

Způsob, jakým je možné podchycovat rizikové faktory a předcházet tak daňovým deliktům ve společnostech, je nastavení kvalitních compliance programů. Daňové delikty však často nebývají v popředí zájmu a compliance programy jim věnují méně pozornosti. Přesto však lze v současnosti sledovat zlepšení těchto kontrolních procesů, a to zejména u větších firem.

14

Pohled Nejvyššího soudu Dalším hostem byl František Púry, který upozornil na některé zajímavosti z postihu daňové kriminality z pozice soudce Nejvyššího soudu. Upozornil na judikaturu zabývající se poměrně ojedinělou kauzou krácení rozhlasového a televizního poplatku a případy krácení některých spotřebních daní. Například v případě spotřební daně z cigaret se soud zabýval otázkou, zdali pachatelem trestného činu může být osoba, která nebyla formálním vlastníkem skladovacích prostor a ani nebylo zjištěno, že by byla vlastníkem předmětných cigaret. Z trestního zákoníku lze dovodit, že pachatelem může být i ten, kdo ve větším množství skladuje neokolkované cigarety v prostorách, ve kterých se sice zdržuje a užívá je, ale není jejich vlastníkem a nevlastní ani předmětné cigarety. Taková osoba má totiž postavení skladovatele.

Dalším zajímavým poznatkem z judikatury bylo řešení otázky, jestli může statutární orgán společnosti spáchat přečin při prohlášení o majetku v případě, kdy toto prohlášení svěřil kvalifikované osobě, na kterou spoléhal a která se tohoto přečinu dopustila. Závěrem bylo, že v tomto konkrétním případě statutární orgán přečin nespáchal a nejednalo se ani o nepřímý úmysl.

Obecně by statutárním orgánům, které svěří činnosti vyžadující jistou odbornost kvalifikovaným osobám a nemají-li pochybnosti o této osobě, neměla hrozit trestní odpovědnost. Ta vznikne až v případě existence úmyslu společnosti.

Pohled státního zastupitelství V další části konference se posluchač mohl dozvědět něco málo z aktuální formy daňové trestné činnosti od Víta Koupila, státního zástupce z Vrchního státního zastupitelství. Upozorněn byl na skutečnost, že samotné neplacení daně není trestné.

Trestné je až úmyslně uvedená nesprávná výše příjmů, výnosů moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

či nákladů vedoucí k nižší než skutečné daňové povinnosti. Dále je trestné také neoprávněné vylákání výhody na dani, jak je tomu zejména u nadměrných odpočtů z DPH, či neoprávněná výroba, dovoz a nakládání s vybranými výrobky zkracující spotřební daně a DPH (neokolkované cigarety, nelegální distribuce alkoholu a další). Státní zástupce upozornil také na konkrétní druhy trestné činnosti, jako je zkrácení daně prostřednictvím off shore společností, tzv. řetězcové podvody, které dominovaly mezi roky 2010 a 2015, či karuselové podvody. Za nejzávažnější označil ty, u kterých je výsledkem činnosti nejen zkrácení daně, ale i vylákání nadměrného odpočtu. Zde tak může dojít k velmi značným škodám. Karuselové podvody však v současnosti mění svou strukturu a dochází k poklesu neoprávněných nároků na odpočet DPH. Zmíněna byla také zásada, že výnosy z trestné činnosti nepodléhají zdanění. Problém ale může nastat v případě, kdy subjekt náklady na tuto činnost zastírá jako platbu za poradenské služby, nákup zboží atd. a následně jimi snižuje daňovou povinnost. Protože z žádného ustanovení daňových předpisů nevyplývá, že by si subjekt těmito náklady mohl snižovat základ daně, mohou tyto transakce představovat trestnou činnost zkrácení daně. Více zde byl přiblížen také institut spolupracujícího obviněného s orgány činnými v trestním řízení a dohoda o vině a trestu. Spolupracující obviněný v případě, kdy podá pravdivou výpověď a pomůže tak k rozkrytí trestné činnosti, může získat citelně nižší trest. Zavedení tohoto institutu představuje změnu oproti minulosti, kdy nikdo z účastníků trestné činnosti neměl motivaci spolupracovat, a může tak být významně zkrácena doba řešení některých případů, a to i v řádu několika let.

Daňové versus trestní řízení Další blok věnující se střetům pravidel dokazování v daňovém a trestním řízení patřil Janě Fuksové z kanceláře Bříza & Trubač a Patriku Koželuhovi z KPMG. Zmíněn byl aktuální vývoj daňové kriminality, která se v současnosti podílí na celkové kriminalitě 1 %. Celkový počet zjištěných skutků klesá, ovšem tento trend nekopíruje rozsah zkrácené daně, který je naopak vyšší a celková společenská škodlivost tak stále roste.

Padla zde připomínka, že cílem daňového řízení není vybrat na dani co nejvíce. Podstatou je správné zjištění a stanovení daně. V tomto došlo s příchodem nového daňového řádu k velkému posunu ze strany Finanční správy. Mezi střety v daňovém a trestním řízení bylo jmenováno například postavení daňových subjektů. Ve většině daňových řízení totiž důkazní břemeno dopadá především na daňový subjekt. V trestním řízení má obžalovaný naopak právo nikoliv povinnost provádět důkazy. Dalším střetem je fakt, že pro účely daňového řízení stačí prokázat nedbalost, a sice, že daňový subjekt měl a mohl o činnosti vědět.

V trestním řízení toto nepostačí a je nutné prokázat alespoň nepřímý úmysl.

V praxi je také potřeba pracovat s tím, že zkrácení daně je otázkou viny, kterou musí trestní soud vždy posoudit sám, a rozhodnutí moje.kdpcr.cz

orgánů Finanční správy tak pro něj nejsou závazná. To ale neznamená, že její poznatky nejsou použity během trestního řízení. Je ale třeba s nimi zacházet opatrně.

V prostoru věnovaném deliktům a systémům subjektivního přičítání v trestním právu od Roberta Kabáta z kanceláře Gřivna & Šmerda byl přiblížen způsob, jakým orgány činné v trestním řízení dovozují trestní odpovědnost konkrétních osob, které se podílejí na činnosti obchodních korporací. Toto se děje formou objektivního a subjektivního přičítání. Přičítání představuje zpětné dohledávání, využití zkratek a postupů orgánů činných v trestním řízení, které se snaží dohledat konkrétní osobu odpovědnou za trestnou činnost. Vše musí probíhat v souladu s principem presumpce neviny a individuálního zavinění. Je třeba také dodržovat rozdíl mezi normativním a psychologickým pojetím – tzn., že je třeba dokazovat konkrétní psychologické postupy. V praxi často dochází k argumentaci, že jednatelé korporací mají povinnost řádného hospodáře a mají tak jakousi automatickou trestněprávní odpovědnost, což je v rozporu se zákonem a odporuje to definici zavinění.

V případě korporací může být také problémem vysoká pluralita osob, které se podílejí na jejich chodu, a je tak nutno zkoumat vazby jednotlivých osob a jejich podíl na trestné činnosti. Z hlediska subjektivní přičitatelnosti je poté nutné posoudit, zda každá zjištěná osoba věděla, že například údaje použité v trestné činnosti mohou být nepravdivé.

Aktuální postřehy z praxe V rámci diskusního panelu v závěru konference, věnovaného aktuálním postřehům z praxe, přednesli své zkušenosti Radek Bursík z PwC Legal, Jiřina Procházková z Deloitte Legal a Tomáš Rozehnal, ředitel Odvolacího finančního ředitelství. Zde zazněla polemika nad tím, zda počet daňových případů předaných do trestněprávního řízení je adekvátní, neboť představuje více než 30 % z celkového počtu daňových kontrol, a zdali takovéto zatěžování soustavy orgánů činných v trestněprávním řízení není kontraproduktivní a neznemožňuje efektivní stíhání v případech, které vyžadují skutečnou pozornost. Z pohledu Finanční správy se tento problém v současné době řeší tím, že při podávání každého trestního oznámení má být uvedeno adekvátní zdůvodnění, proč tak Finanční správa činí. Stejně tak je nutno zdůvodnit, proč v konkrétním případě k trestnímu oznámení nedošlo.

V závěru konference bylo také poukázáno na permanentní vývoj daňové judikatury a přetrvávající nejasnou hranici mezi daňovou optimalizací a krácením daně. Diskutující se shodli na tom, že by bylo velmi žádoucí vyřešit mnohé sporné otázky daňového práva a poté se teprve přesunout do úrovně práva trestního.

15

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Aktuálně z účetnictví V připomínkovém řízení je interpretace věnující se přijatým zálohám v cizí měně NÚR schválila do vnějšího připomínkového řízení návrh interpretace týkající se přijatých záloh v cizí měně. Navázala tak na úpravu pravidel pro zálohy poskytnuté v cizí měně, jejichž schválenou interpretaci zveřejnila v loňském roce. Návrh interpretace připomíná, že transakce sjednané v cizí měně jsou běžnou součástí ekonomických transakcí a ty vnáší do účetnictví kurzová rizika v podobě kurzových rozdílů. Toto riziko vzniká pouze u cizoměnových aktiv a závazků, u kterých mají změny kurzu vliv na výši budoucích peněžních toků. Autoři interpretace také upozorňují, že České účetní předpisy obecně nedefinují aktiva a závazky, se kterými je spojen určitý budoucí peněžní tok, a neposkytují tak pravidla, která by mohly účetní jednotky použít pro přepočet cizoměnových položek. Přijatá záloha v cizí měně je v rozvaze vykazována v rámci závazků a účetní jednotky ji k rozvahovému dni považují za cizoměnový závazek a provádějí jejich kurzový přepočet. Kurzové rozdíly jsou pak vykazovány ve finančním výsledku hospodaření. Návrh interpretace se snaží odpovědět na otázky, co je podstatou přijatých záloh, kdy je přijatá záloha závazkem a kdy jím není. V případě, že jím není, kde v rozvaze má být vykázána a kdy jsou kurzové rozdíly k přijaté záloze správně vykazovány. Připomínky k uvedené interpretaci, týkající se přijatých záloh v cizí měně, je možné zasílat do 31. prosince 2021.

Minimální mzda od Nového roku opět vzroste Vláda 5. listopadu schválila zvýšení minimální mzdy o tisíc korun. Od 1. ledna 2022 tak bude činit 16 200 Kč namísto nynějších 15 200 Kč. V otázce dalšího navyšování minimální mzdy není vláda jednotná. Ministerstvo práce a sociálních věcí požadovalo zvýšení až na 18 000 Kč. Ministerstvo financí však upozornilo, že v případě značného růstu minimální mzdy by mohly být negativně dotčeny subjekty, které jsou nyní nejvíce zasažené protiepidemickými opatřeními, což by mohlo vést k propouštění zaměstnanců, kterým je zvýšení paradoxně určeno především.

Růst minimální mzdy ovlivní mimo jiné výši zaručené mzdy i měsíční částku zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů. Částka vzroste z původních 2 052 Kč na 2 187 Kč.

Přestávky s pohotovostí nejsou dobou odpočinku a zaměstnanci za ně náleží odměna Ústavní soud rozhodl, že v případě plánované přestávky, během níž musí zaměstnanec nadále držet pohotovost, náleží zaměstnanci odměna. Uvedl, že je třeba posoudit, zdali je vymezený čas pracovní dobou nebo dobou odpočinku. Pokud má zaměstnanec povinnost zasáhnout i během plánované přestávky na jídlo a oddech, pak i nadále vykonává práci, která ze své povahy nemohla být přerušena. Soudy dříve rozhodly, že v tomto konkrétním případě nedošlo nikdy k faktickému povolání k výkonu práce během přestávky a není tak důvod tuto přestávku považovat za pracovní dobu s nárokem na odměnu. Ústavní soud však upozornil, že je zcela irelevantní, zda během přestávek k tomuto povolání došlo či nedošlo. Doba, po kterou je zaměstnanec připraven zasáhnout, je pracovní dobou bez ohledu na to, zda dojde k zásahu. Zaměstnanci tak náleží odměna nejen za dobu, během níž vykonává práci, ale i za dobu, kdy je zaměstnavateli k dispozici.

Za tuto dobu sice mohou být upraveny platební podmínky, nicméně odměna za ni náleží a zaměstnavatel toto musí vzít v úvahu.

Zdroj: mpsv.cz, nur.cz, usoud.cz

16

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Judikatura

Advokátní mlčenlivost jako právo advokáta a jeho klientů?

Když byla v roce 2016 zavedena kontrolní hlášení, rozhodla se advokátní kancelář PRK Partners, že nepodá první z nich, a informovala písemně svůj finanční úřad o tom, že kontrolní hlášení obsahuje informace kryté povinností mlčenlivosti advokáta. Při tomto postupu samozřejmě brala v úvahu, že zastupuje celou řadu klientů a není vyloučeno, že by někteří z nich „neocenili“, kdyby se dozvěděli, že jejich jméno každý měsíc koluje v komunikaci kanceláře s naším státem.

Robert Němec Partner PRK Partners, předseda České advokátní komory

F

inanční úřad a následně i Odvolací finanční ředitelství jednaly rychle a rozhodly tak, že advokátní kanceláři uložily pokutu za nesplnění zákonné povinnosti, tedy podání kontrolního hlášení v zákonem stanoveném termínu. Pročež se naše kancelář musela obrátit na soud podáním správní žaloby. Podáním kontrolního hlášení by totiž porušila svoji povinnost mlčenlivosti a zákonná výjimka z ní se neuplatní; finanční úřad měl konzultovat nahlížení do kontrolního hlášení kanceláře s Českou advokátní komorou, což neučinil; byla uložena pokuta za nevyplnění formuláře, který nemá zákonný podklad1.

V řízení u Městského soudu v Praze se naše kancelář pokusila podáním žaloby zvrátit rozhodnutí o uložení pokuty marně. Soud prakticky převzal tvrzení úřadů a došel k závěru, že stejné údaje advokát finančním úřadům beztak hlásí. Zákon přitom výslovně počítá s výjimkou z povinnosti mlčenlivosti v daňových věcech.

Ani judikatura Evropského soudu pro lidská práva ho neobměkčila. Proto byla dalším krokem kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Do řízení se v tu chvíli pokusila připojit Česká advokátní komora jako osoba zúčastněná. Nicméně Nejvyšší správní soud se domnívá, že do práv či povinností České advokátní komory nebylo uložením pokuty přímo zasaženo, proto nemá v řízení co dělat.

Snaha komory coby organizace zájmové samosprávy hájit zájmy svých členů a vyjevit soudu vlastní názor na dotčenou problematiku podle soudu nestačí, ač je pochopitelná. moje.kdpcr.cz

NSS svým rozsudkem2 však zamítl kasační stížnost PRK Partners. Soud si totiž myslí, že informace o tom, kdo je klientem advokáta, nespadá do mlčenlivosti advokáta a domnívá se, že informace poskytnuté v daňovém řízení mlčenlivosti advokáta nepodléhají. Advokacie je totiž především podnikáním. Navíc zaměstnanci daňové správy mají svoji mlčenlivost a nehrozí, že nějaké z informací uniknou. Není podstatné, že v době, kdy kancelář dostala pokutu, nebyl obsah kontrolního hlášení vymezen zákonem ani jiným právním předpisem a Ústavní soud už jednou tuto sankci při přezkumu zákona nezrušil.

Naše advokátní kancelář souhlasí s Nejvyšším správním soudem v tom, že advokacie je především podnikáním. Nicméně stejně tak je podnikáním činnost daňových poradců, auditorů a dalších druhů poskytovatelů poradenské činnosti. Advokacie je mezi těmito činnostmi výjimečná právě svým obsahem, tedy tím, že jde o poskytování právních služeb klientovi. Advokát v mnoha směrech působí jako prodloužená ruka svého klienta, která v mezích zákona hájí zájem klienta. Chce-li klient bránit v trestním řízení, podat žalobu na stát z jakéhokoliv důvodu, bránit se u nadnárodních instancí nebo například zahájit arbitrážní řízení proti státu a zároveň si přeje k tomu využít služeb advokáta, musí počítat s tím, že advokát hned po první fakturaci sdělí protistraně klienta (tedy státu), že pro tohoto klienta pracuje. Volba klienta, zda se bude bránit sám, nebo přes kvalifikovaného odborníka z oblasti práva, by měla zohlednit i toto každoměsíční zákonné paušální udávání seznamů klientů. S takovou interpretací zákona se však nehodláme smířit.

Právě proto, že advokacie je podnikáním, obrátíme se na Ústavní soud s tím, že uložením pokuty bylo zasaženo do našeho práva podnikat, práva získávat prostředky pro životní potřeby prací a do práva na spravedlivý proces našich klientů a zprostředkovaně i do práv klientů všech advokátů a jich samotných.

1 Viz i nález Ústavního soudu ve věci Pl. ÚS 32/15 ze dne 6. 12. 2016 2 V Brně dne 20. října 2021, č.j. 1 Afs 423/2020 – 35

17

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Aktuálně z Finanční správy Generální finanční ředitelství nesouhlasí se závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který se věnoval kontrole jeho hospodaření Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil formou tiskové zprávy své závěry týkající se kontroly Generálního finančního ředitelství a jeho hospodaření v letech 2018 až 2019. Generální finanční ředitelství však se závěry nesouhlasí. Dle něj komplexní závěry úřadu neodrážejí skutečnosti zjištěné v rámci kontrolní akce. Dokazovat to má skutečnost, že Nejvyšší kontrolní úřad neuplatnil žádné sankční postihy z důvodu porušení rozpočtové kázně.

Za sporné označilo například vyjádření NKÚ, že Generální finanční ředitelství při stanovení výše nájemného porovnávalo prostory, které se výrazně lišily jak výměrou, tak i lokalitou a využitím. Generální finanční ředitelství zde argumentuje tím, že ve všech kontrolovaných smlouvách byla doložena řídící kontrola včetně kvalifikovaného stanovení ceny obvyklé u nájmu dočasně nepotřebných prostor. Poukázalo také na složitost porovnání některých prostor, které nelze obecně srovnávat. Nejvyšší kontrolní úřad dále poukázal na převedení 33 územních pracovišť do optimalizovaného režimu, aniž by u některého z nich došlo k očekávané úspoře. Generální finanční ředitelství oponuje, že projekt, v rámci kterého došlo k tomuto převedení, ještě není dokončen a nelze tak výslednou úsporu adekvátně posoudit.

Mezi další problematické oblasti Nejvyšší kontrolní úřad zařadil například také pořízení vozidel bez ověření jejich reálné potřeby či nezjištění skutečného stavu v části hospodaření dokladovou inventurou.

Milostivé léto neplatí pro daňové a správní exekuce Finanční správa upozorňuje, že pravidla tzv. Milostivého léta, které lidem umožňuje zbavit se vybraných druhů exekucí, se nevztahují na závazky z daňových a správních exekucí vymáhajících daňové pohledávky. Zároveň připomíná, že v případě těchto závazků lze využít žádosti o posečkání úhrady daně či její rozložení na splátky, a to formou podání příslušnému finančnímu úřadu. Zde je třeba uvést důvody, proč je o odklad nebo rozložení splátek žádáno. Tuto žádost lze vytvořit i prostřednictvím webové aplikace.

V rámci tzv. Milostivého léta lze od 28. října 2021 po dobu tří měsíců zaplatit nezaplacenou jistinu vymáhanou v exekučním řízení včetně nákladů exekuce a exekuci tak zastavit. Soudní exekutor pak rozhodne o osvobození od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících zaplacenou jistinu v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny. Nejzazším termínem pro zaplacení původního dluhu je 28. ledna 2022.

Ministerstvo financí chce požádat Evropskou komisi o navýšení limitu pro plátcovství DPH na 2 miliony korun Toto zvýšení chce zavést ještě před účinností novely evropské směrnice o DPH umožňující členským zemím na základě jejich rozhodnutí zvýšit limit až na 85 000 eur od roku 2025. Získání výjimky k dřívějšímu navýšení by podle ministerstva mělo přinést snížení administrativy a zvýšit počet živnostníku, kteří budou moci využít paušální daň. Ministerstvo také poukazuje na fakt, že tento limit nebyl zvýšen již více než 17 let a nereaguje tak na změnu cenové hladiny. V případě vyhovění výjimce by chtělo limit navýšit již v příštím roce.

Nyní odhaduje, že by měl snížit počet plátců DPH o zhruba 105 000.

Zdroj: financnisprava.cz, mfcr.cz, mpsv.cz

18

moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněnéAnk ceny Anketa nketa Téma t * pro daňové poradce. Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

Jak číst účetní výkazy pro rychlou orientaci v účetních výkazech, názorné příklady a praktické ukázky

moje.kdpcr.cz moje mo j .k je .kdp pcr.cz .c cz

Uplatňování DPH u zvláštních režimů a specifických postupů nové postupy pro uplatnění daně nové postupy pro uplatnění daně u zvláštního režimu jednoho správního místa, pro uplatnění DPH při přeshraničním prodeji zboží na dálku aj.

zvýhodněná cena pro DP 1170 Kč běžná cena 1300 Kč zvýhodněná cena pro DP 562 Kč běžná cena 625 Kč

zvýhodněná cena pro DP 574 Kč běžná cena 638 Kč Zákon o daních z příjmů výklad jednotlivých ustanovení zákona v jejich vzájemných provázanostech a s odkazy na širší kontext

Obchodní závazky nové uspořádání úpravy závazků po rekodifikaci soukromého práva, řešení praktických otázek, řada příkladů

Fyzické osoby a daň z příjmů 265 otázek & odpovědí z praxe, daňové řešení vychází z legislativního stavu k 1. 8. 2021 zvýhodněná cena pro DP 738 Kč běžná cena 820 Kč

zvýhodněná cena pro DP 269 Kč běžná cena 299 Kč

Daně z příjmů, zákon s poznámkami a judikaturou aktuální znění zákona o daních z příjmů pro zdaňovací období let 2020 a 2021

Prodlení s plněním peněžitého dluhu a jeho následky praktické zaměření, výklad jednotlivých institutů (prodlení, úrok z prodlení, smluvní pokuta), rozbor judikatury zvýhodněná cena pro DP 1845 Kč běžná cena 2050 Kč

zvýhodněná cena pro DP 1071 Kč běžná cena 1190 Kč

Zákon o cenách problematika regulace cen, cenová evidence, cenové informace, cenová kontrola a související přestupky

zvýhodněná cena pro DP 296 Kč běžná cena 329 Kč

zvýhodněná cena pro DP 404 Kč běžná cena 449 Kč

Z novinek vybíráme:

Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu změny v oblasti správního dozoru a trestání, v procesu identifikace a kontroly klienta, rozšíření okruhu povinných osob, změny související s no-vým zákonem o evidenci skutečných majitelů aj.

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce 19 kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Nový kabinet chce snížit deficit státního rozpočtu pod 300 miliard Místopředseda ODS Zbyněk Stanjura by se měl stát klíčovým hráčem nastupující vládní sestavy. V kabinetu, který povede designovaný premiér Petr Fiala, by měl získat post ministra financí. Sám Stanjura již avizoval některé klíčové kroky, které budoucí vládu čekají.

P

ravděpodobný budoucí ministr financí avizoval, že chce přepsat rozpočet, snížit deficit pod tři sta miliard a počítá s provizoriem. Ve hře jsou podle Stanjury škrty ve slevách na jízdném pro děti a důchodce, šetření v provozních výdajích státu nebo úspory v platech státních zaměstnanců, případně nižší dotace podnikatelům nebo úspory v podpoře obnovitelných zdrojů. „Musí to být pod tři sta miliard. Určitě do jednání půjdeme přibližně s takovou strukturou, jakou jsme již předkládali,“ řekl České televizi Stanjura. „Každý rok jsme ukazovali, kde se dají desítky miliard ušetřit,“ dodal.

Noví poslanci se nedávno také shodli, že současný návrh státního rozpočtu navržený odcházejícím kabinetem se schodkem 377 miliard přepracují. Zbyněk Stanjura České televizi řekl, že na snížení rozpočtového schodku zhruba o osm desítek miliard bude nový kabinet potřebovat minimálně šest týdnů. To znamená, že novou verzi nejdůležitějšího zákona roku by mohla mít Fialova vláda hotovou do konce ledna.

Kdo je Zbyněk Stanjura?

Zbyněk Stanjura, rodák z Opavy, vystudoval opavské gymnázium a elektronické počítače na VUT v Brně. Po pádu komunismu založil s několika spolužáky firmu, ve které pracoval jako programátor a ředitel celkem 11 let. Vyzkoušel si tedy v praxi, co znamená vést malou českou IT společnost a jak stát může podnikání a aktivitu ztěžovat či omezovat.

Zájem o rodné město ho přivedl do komunální politiky. Byl 17 let opavským zastupitelem, čtyřikrát vedl ODS do komunálních voleb, třikrát tyto volby vyhrál a osm let byl primátorem krásné Opavy, perly českého Slezska.

Své zkušenosti uplatnil v Poslanecké sněmovně, kam byl v roce 2010 poprvé zvolen. Po roce se stal předsedou poslaneckého klubu ODS. Za takřka dva roky v této funkci prožil všechny klady i zápory koaliční většiny v Poslanecké sněmov-

20

ně, souboje s opozicí, ale i s koaličními partnery. Od prosince roku 2012 do srpna 2013 zastával funkci ministra dopravy.

V roce 2013 obhájil mandát poslance a znovu se stal předsedou poslaneckého klubu ODS. V lednu 2020 byl zvolen 1. místopředsedou ODS.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daň daňových ňových h poradců ů ČR / 12/2021

Aktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE Sněmovna reprezentantů schválila korporátní daň V pátek 19. listopadu 2021 schválila americká Sněmovna reprezentantů po dlouhých měsících vyjednávání návrh zákona o investicích do infrastruktury (tzv. Build Back Better Act) ve výši více než jednoho bilionu dolarů. Jeden z hlavních předvolebních slibů prezidenta Joea Bidena zahrnuje kromě investic do modernizace silnic, letišť, veřejné dopravy, internetu, vodovodů a kanalizace a dalších druhů infrastruktury také ustanovení vztahující se k schválení minimální korporátní daně OECD, a to ve výši 15 %. Těchto 1,85 bilionu dolarů (41,5 bilionu českých korun) investic by mělo podpořit také veřejnou zdravotní péči, vzdělání, bydlení nebo boj s klimatickými změnami a financování tranzice na bezemisní ekonomiku. Tyto obrovské Tomáš Půček výdaje chce vláda pokrýt právě stanovením minimální daně pro podniky a zvýšením daní Právní oddělení KDP ČR pro vysokopříjmové skupiny. Návrh zákona prošel hlasováním s těsnou převahou v poměru 220 hlasů ku 213. Návrh zákona však musí ještě posvětit Senát, kde je vůči němu, vzhledem k minimální demokratické převaze, očekáván silný odpor jejich republikánských oponentů – a to minimálně na úrovni mnoha zásahů do podoby návrhu (placená nemocenská nebo rodičovská dovolená), kteří dlouhodobě tyto legislativní snahy označují jako socialistické či poškozující americkou ekonomiku.

Byla zveřejněna výroční zpráva Daňových inspektorů bez hranic Společná iniciativa Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) založená v roce 2015 za účelem asistence rozvojovým zemím k pokrytí auditních kapacit a zajištění právní podpory multinárodních podniků, tzv.

Daňoví inspektoři bez hranic (v originále Tax Inspectors Without Borders), zveřejnila svou zprávu o činnosti za rok 2021, ve které popisuje své snahy v oblasti mezinárodního auditu, vyšetřování daňových trestných činů a efektivního využívání automatické výměny informací. V iniciativě působí více než stovka expertů, přímo spolupracujících s jednotlivými daňovými zprávami. Ze zprávy je patrné, že za šest let své existence dopomohla k dodatečnému výběru ve výši téměř jedné a půl miliardy amerických dolarů v rámci daňových příjmů států.

Program prací Evropské komise pro příští rok Zveřejněný program prací Evropské komise pro rok 2022 naznačuje, že Komise se v oblasti daní soustředí především na implementaci dvoupilířové mezinárodní daňové dohody. Pro poslední čtvrtletí roku letošního si pak Komise vytyčila jako priority návrh směrnice (s očekávaným zveřejněním 22. prosince 2021) podporující boj se zneužíváním skořápkových společností (shell entities) a návrh implementující mezinárodní dohodu OECD o minimálním efektivním zdanění (druhý pilíř), jehož forma, jakožto legislativního aktu, nebyla dosud upřesněna.

Veřejné slyšení Evropského parlamentu: Nové technologie, kryptomajetek a blockchain Podvýbor Evropského parlamentu pro daňové záležitosti (FISC) uspořádal 9. listopadu 2021 veřejné slyšení na téma Vliv nových technologií na daňové prostředí: kryptomajetek a blockchain. Mezi pozvanými řečníky byli Michelle Harding, vedoucí jednotky pro daňová data a statistickou analýzu centra OECD pro daňové záležitosti, Andreas Thiemann, výzkumný pracovník Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC), Alberto García Valera, partner právní větve E&Y, a Dr. Robert Müller, výzkumný pracovník. Záznam z celého streamu je možno si přehrát na webových stránkách Evropského parlamentu.

moje.kdpcr.cz

21

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Téma: Valná hromada KDP ČR:

Komora daňových poradců má nově zvolené vedení

Zleva: Mgr. Ing. Petr Toman, MVDr. Milan Vodička, Mgr. Edita Ševcovicová, Ing. Bc. Jiří Nesrovnal, Ing. Petra Pospíšilová, Ing. Matěj Nešleha, doc. Ing. Jana Skálová, Ph.D., Mgr. Michal Frankl, Ing. Zuzana Rylová, Ph.D., Ing. Tomáš Urbášek, LL.M., FCCA, Ing. Jan Molín, Ph.D.

12. listopadu 2021 se v prostorách Paláce Žofín konala 29. řádná Valná hromada Komory daňových poradců ČR. Mezi hlavní programové body patřila především volba nového Prezidia. Prezidentkou bude i v následujícím volebním období Ing. Petra Pospíšilová a pozici viceprezidenta bude i nadále zastávat Mgr. Ing. Petr Toman.

22

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Téma

Zpráva o činnosti Prezidia KDP ČR Přinášíme projev prezidentky Komory daňových poradců ČR Ing. Petry Pospíšilové, který přednesla 12. listopadu 2021 v prostorách Paláce Žofín na 29. řádné Valné hromadě Komory daňových poradců ČR. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte, abychom vám předložili zprávu o činnosti Prezidia za období od prosince 2020, kdy jste schvalovali poslední zprávu o činnosti Prezidia hlasováním per rollam, do současné doby. Prezidium v tomto období pracovalo v následujícím složení: Michal Frankl, Martin Kopecký, Jiří Nesrovnal, Matěj Nešleha, Petra Pospíšilová, Zuzana Rylová, Jana Skálová, Petr Toman a Tomáš Urbášek. Kolegyně Gabriela Hrachovinová a Edita Ševcovicová pak působily v pozici náhradníků. Prezidium v tomto složení s konáním této Valné hromady končí svoji činnost. Dovolte mi proto, abych všem kolegům poděkovala za jejich činnost a čas, který věnovali práci pro Komoru daňových poradců.

Doufám, že se novému Prezidiu, které vzejde z dnešních voleb, podaří hladce navázat na činnost toho dosavadního.

Pokusíme se v této zprávě ohlédnout nejen za uplynulým obdobím od poslední zprávy o činnosti Prezidia, ale do určité míry zrekapitulovat, jak se nám podařilo naplnit strategické priority, které jsme si pro činnost Prezidia stanovili před třemi lety, i ve světle nutných změn, které si vynutila současná covidová situace.

V oblasti činností, které Komora vykonává pro své členy, jsme si jako důležité priority uvedli udržení vysoké úrovně odborné kvalifikace, vytvoření manuálu k profesním otázkám, podporu klubů jako nástroje pro komunikaci mezi daňovými poradci a rozvoj vzdělávání v oblasti profesního rozvoje.

Do oblasti udržení vysoké úrovně odborné kvalifikace můžeme zahrnout dvě oblasti: jednak jsou to zkoušky pro uchazeče o profesi daňového poradce, jednak je to vzdělávání daňových poradců.

Zkoušky pro uchazeče o profesi daňového poradce jsou nadále hodnocené jako poměrně náročné, kladou na uchazeče vysoké nároky nejen na odbornost přímo v daních a souvisejících oblastech, jako je účetnictví nebo znalost obchodního práva, ale i v oblasti profesních předpisů. Naše zkušenost je taková, že kvalitní daňový poradce se neobejde bez kvalitní přípravy, což začíná právě přípravou na zkoušky, ale pokračuje i dále. Oblast znalostí profesních předpisů je v tomto smyslu složitější, snažíme se proto o její významnější zapojení právě do profesních zkoušek. Z pohledu profesních povinností stát klade na daňové poradce stále více požadavků a z praxe víme, že ne všichni kolegové jsou si těchto povinností vědomi a často mohou v aplikaci pravidel, např. při identifikaci klienta, chybovat. moje.kdpcr.cz

23

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Právě v oblasti plnění profesních povinností je Komora pro daňové poradce nejdůležitějším partnerem a zdrojem informací. Kancelář Komory ve spolupráci se Sekcí pro profesní otázky připravuje návodné manuály pro postupy v jednotlivých důležitých oblastech. Všechny výstupy pak může daňový poradce najít na intranetových stránkách Komory v záložce Průvodce profesí. Najdete zde dokumenty k povinnosti mlčenlivosti, ochraně spotřebitele, k aplikaci pravidel proti praní špinavých peněz či evidenci skutečných majitelů. Vřele doporučuji si prostudovat všechny tyto oblasti, protože se s nimi každý z nás dříve či později setká, i když bychom se možnému využití záložky Daňový poradce a trestní řízení všichni asi raději vyhnuli. Snažíme se rovněž tento zdroj informací pro daňové poradce zpropagovat, protože se nám opakovaně potvrzuje, že znalosti těchto pravidel a povinností pro daňové poradce nejsou dostatečné.

Jak jste jistě zaznamenali, v době omezených možností osobního setkávání převedla i Komora hodně svých aktivit na on-line platformy. Týkalo se to i klubových setkání. Kluby daňových poradců byly historicky založené jako platformy pro osobní setkávání daňových poradců v regionech a hlavní představou v té době bylo, že se tím vytvoří prostor pro sdílení a výměnu zkušeností mezi daňovými poradci. Tento koncept se nepodařilo zcela udržet, a v současné době jsou kluby spíše dalším vzdělávacím kanálem. To se jednoznačně projevilo v čase lockdownů, kdy kluby zcela ztratily svůj regionální charakter právě kvůli jednoduchosti on-line přístupu. Naším cílem v této oblasti však je, aby regionální charakter a osobní setkání daňových poradců zůstaly hlavním rozdílem mezi klubem a jinou vzdělávací akcí. I proto se vrátil charakter osobních, nikoli on-line setkání do klubů s podzimem tohoto roku. Doufáme tedy, že se opět rozběhnou kluby i v regionech, kde se v covidové době v on-line podobě nekonaly. V tomto ohledu panuje i shoda s garanty klubů.

Jedinou výjimkou v tomto ohledu tak bude akce, kterou jsme pracovně nazvali „celorepublikový klub“, ten si klade za cíl seznámit v on-line a rychlé podobě daňové poradce s aktuálními otázkami, které v Komoře řešíme. Konal se tak celorepublikový klub ke změnám v zákoně o daňovém poradenství a v zákoně proti praní špinavých peněz a další k novele vnitřních předpisů Komory a novým způsobem registrace na Valnou hromadu. Tento typ akce vnímáme jako kanál pro komunikaci kanceláře a vedení Komory s jejími členy, vždy k aktuálním otázkám.

Co se týče ostatních vzdělávacích akcí, snažíme se i nadále vyvážit poměr mezi standardními a velmi oblíbenými vzdělávacími akcemi typu Nymburk nebo Olšanka a novými či méně frekventovanými vzdělávacími akcemi. Jsme rádi, že se letos podařilo uspořádat po nějaké době v prezenční formě Česko-německý seminář, který měl velmi pozitivní ohlasy. Oblíbené Česko-slovenské fórum bylo bohužel už druhým rokem odloženo, ale snad se ho podaří uskutečnit příští rok v avizovaném termínu 19. – 20. května 2022. Zajímavým počinem, který je velmi pozitivně hodnocen účastníky, byla rovněž konference Digitalizace daní a účetnictví, kterou jsme uspořádali ve spolupráci s Komorou certifikovaných účetních. Jsme rovněž rádi, že jsou plně obsazené i kurzy osobního rozvoje pro daňové poradce, které umožňují sdílet i další zkušenosti a aspekty života daňových poradců a jsou účastníky velmi pozitivně hodnoceny. I v přípravě těchto kurzů pro daňové poradce budeme pokračovat, protože téma péče o vlastní duševní pohodu, zvládání stresu a předcházení vyhoření je v současné době velmi aktuální a je dobré na něj nezapomínat. Realizujeme také specializované semináře například se soudci Nejvyššího správního soudu na téma aktuální judikatury, či specializované semináře k soukromému právu, a to jak z pohledu právního, tak z pohledu účetního a daňového.

I když tolik odvahy, abychom uspořádali tradiční ples Komory daňových poradců, v rouškách, jsme ještě letos neměli, jsem ráda, že se přece jen podařilo vrátit do života několik akcí, které umožňují zcela neformální setkání daňových poradců, a to jsou sportovní hry, běh daňových poradců a golfový turnaj. Snad je toto náznakem návratu normálnosti do našich životů a příslibem toho, že časem i ples bude.

V oblasti priorit pro daňové poradenství jsme si vytyčili naše hlavní cíle především v propagaci profese, v zachování profesní samosprávy, ochraně profese, zachování vysokého etického standardu výkonu daňového poradenství, zachování dobré pojistné ochrany odpovědnosti daňového poradce a v podpoře vyhledávání nových možností uplatnění pro daňové poradce.

S naplněním těchto priorit nám covidová situace docela zamávala, ale přece jen se podařilo některé z nich docela dobře naplnit. Spousta kroků, i když asi v jiné podobě, naopak před námi pořád zůstává.

Komora neustále pracuje na propagaci daňového poradenství a daňového poradce jako profese s vysokou přidanou hodnotou. Zvyšování povědomí široké veřejnosti o daňovém poradenství může nejen přivést k profesi daňového poradce nové zájemce, ale může zejména přivést daňovým poradcům nové, poučené klienty. Kontinuálně tak pracujeme na internetových stránkách Komory i na propagaci na sociálních sítích. I v této oblasti máme několik podnětů pro další možné kroky, přes zpracování různých životních situací pro veřejnost, které by mohly přivést daňovým poradcům další klienty, přes podcasty se zajímavými osobnostmi a podobně. Snažíme se cílit i na specifické cílové skupiny, jako jsou studenti, přes vysoké školy, nebo podnikatelé, přes jejich organizace, jako je Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy. V této oblasti máme nepochybně ještě rezervy, protože hodně závisí na osobní činnosti a angažovanosti členů Komory. Úspěšně nám z této oblasti pokračuje soutěž diplomových prací pro studenty vysokých škol, zástupce Komory se pravidelně účastní ankety Zákon roku, participovali jsme na akci Firma roku a Živnostník roku. Možnosti jsou tady nepřeberné, ale naše kapacity omezené, proto musíme vždy pečlivě zvažovat, čemu se budeme věnovat. Náměty z vaší strany jsou však vždy vítány.

24

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Téma

V otázkách ochrany profese se soustředíme spíše na aktivity, které podporují daňové poradce ve srovnání s jinými příbuznými profesemi, na propagaci daňového poradenství s poukazem na vysoké kvalifikační a etické standardy profese. I když se pochopitelně snažíme bránit neoprávněnému výkonu daňového poradenství, jsou tyto aktivity většinou málo účinné. Zvýšený tlak na etický standard výkonu profese vidíme na všech úrovních, i v zahraničí, a čeká nás v této oblasti další diskuse o kvalitě, obsahu a závaznosti etického kodexu a podobných norem. V této oblasti bych chtěla ocenit práci celé Sekce pro profesní otázky, jejíž výstupy jsou pro Prezidium zásadní.

Co se týče samosprávné funkce Komory daňových poradců, zdá se, že vnější vlivy se teď soustřeďují na tlak na digitalizaci těch procesů, kterými Komora naplňuje své veřejnoprávní funkce. Tento vnější tlak tak doplňuje naši vlastní snahu o digitalizaci některých agend, ať už se jedná o správu profilů daňových poradců, nebo – letos nová – on-line registrace na Valnou hromadu. V nejbližší budoucnosti nás čeká analýza procesů, které bude Komora digitalizovat, např. v oblasti správy agend okolo zkoušek pro uchazeče, matriky a seznamu daňových poradců nebo správních řízení, která Komora vede. Uvidíme, kolik kapacity nám pak zůstane na aktivity, které bychom udělali rádi z vlastní iniciativy ve prospěch daňových poradců. Rádi bychom se věnovali otázkám využití autentizací při přihlašování k některým agendám, např. přes využití bankovní identity nebo podobných nástrojů.

Komora se dlouhodobě zasazuje o srozumitelné a předvídatelné daňové prostředí. I v tomto období jsme pokračovali v naší práci při tvorbě a připomínkování vznikající legislativy. Potvrzuje se nám, že když máme šanci se k navrhovaným opatřením vyjádřit před jejich vydáním, podaří se často předejít nežádoucím chybám, omylům a jiným nedokonalostem takových opatření. Jako pozitivní příklad můžeme uvést náš aktivní přístup v době pandemie. Podařilo se prosadit mnohé pozitivní změny například u programu na kompenzační bonus, pravidla pro uplatnění daňové ztráty nebo úpravy pro odpisy majetku.

Velmi aktivně vystupujeme v oblasti snah omezit mlčenlivost daňového poradce. Mlčenlivost je základem naší profese, a proto se snažíme, aby případná omezení byla co nejmenší a pokud možno co nejméně komplikovala práci daňovým poradcům. Diskuse o implementaci směrnice DAC 6 k hlášení daňově úsporných schémat je jen jedním příkladem. Snahy o prolomení mlčenlivosti daňových poradců se vrací se železnou pravidelností, takže můžeme počítat s tím, že tato agenda bude stále na stole.

V případě legislativní tvorby máme několik příkladů, kdy spolupráce mezi Komorou na straně jedné a státní správou na straně druhé funguje velmi dobře, například v oblasti legislativy nepřímých daní nebo při komunikaci s Ministerstvem spravedlnosti ve věci zákona o znalcích. Na druhou stranu se marně domáháme zlepšení v jiných oblastech, například v legislativě přímých daní nebo v komunikaci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Uvidíme, jak se situace změní po jmenování nové vlády, Komora bude k otevřené komunikaci vždy vstřícná.

Co se týče komunikace s účastníky legislativní tvorby, máme nepochybně mnoho možností, kudy se vydat. Rádi bychom dosáhli lepší komunikace se sněmovnou a jejími orgány, rovněž tak se Senátem nebo jednotlivými politickými stranami. Chtěla bych na tomto místě poděkovat všem kolegům, kteří se podobným aktivitám věnují, a pomáhají tak Komoře v této agendě. Bez jejich zapojení by dosažení jakýchkoli výsledků nebylo možné.

Těší nás fungující spolupráce s dalšími organizacemi, ať už se jedná o další profesní komory, nebo organizace zastupující podnikatele, zejména Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Asociace malých a středních podniků nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu. Zejména v situacích, kdy je potřeba vyvinout dostatečný tlak na úpravu nepovedených legislativních pokusů z jakýchkoli zdrojů, je naše společná činnost velmi efektivní, což potvrzují příklady z poslední doby. Společnou snahou se nám podařilo zvrátit některé problematické nápady Ministerstva práce a sociálních věcí, jako bylo například přihlašování či odhlašování zaměstnanců do druhého pracovního dne či nahlašování všech dohod o provedení práce.

Naše aktivity na mezinárodním poli zůstaly i v tomto roce, až na výjimky, v on-line formě. Jsme rádi, že se podařilo uskutečnit osobní setkání s vedením Slovenské komory daňových poradců v říjnu tohoto roku. Diskutovali jsme aktuální legislativní témata i plnění profesních standardů, protože to jsou typicky oblasti, se kterými se daňoví poradci potkávají bez ohledu na státní hranice. Rovněž jsme se zúčastnili oslav 25. výročí polské daňové komory, a i zde se nám daří udržovat poměrně aktivní spolupráci.

Co se týče naší evropské organizace, CFE Tax Advisers Europe, i letos zůstávají všechny její akce v on-line formě, ale s výhledem prezenčních akcí od jara 2022. Je potřeba mít na paměti, že je to nejen daňová legislativa, která má často původ na úrovni Evropské unie, ale i profesní standardy a profesní povinnosti pro daňové poradce mají obvykle mezinárodní kořeny, a je pro nás proto zásadní, abychom se aktivně zapojovali už v okamžiku diskuse o nich na této vyšší úrovni. Na úrovni implementace takových opatření v České republice je už často na jakékoli zásahy příliš pozdě.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, toto byl přehled těch nejdůležitějších aktivit, které jsme chtěli v této zprávě komentovat. Podrobnější přehled o činnosti Komory získáte kdykoli na internetových stránkách v sekci Prezidium. Dovolte mi závěrem konstatovat, že jsme se v Prezidiu snažili o to, aby to, co děláme a čemu věnujeme náš čas, bylo pro vás přínosné a užitečné.

Děkuji vám za pozornost.

moje.kdpcr.cz

25

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Zpráva o činnosti Dozorčí komise Dámy a pánové,

dovolte mi, abych vás seznámil se zprávou o činnosti Dozorčí komise za období od listopadu 2020 do dnešního dne.

V posledních letech Dozorčí komise pracovala ve stabilním složení – předseda Martin Kozák, Radka Šťastná, Lubomír Černý, Tomáš Klíma, Vlastimil Sojka, Jan Zeman, Tomáš Živný. Někteří ze zmíněných kolegů se bohužel rozhodli svoji kandidaturu do Dozorčí komise neobnovit, a proto dovolte, abych na tomto místě nejen jim, ale všem členům Dozorčí komise poděkoval za jejich pracovní nasazení i čas, který Dozorčí komisi věnovali.

Ing. Vlastimil Ing Vlastimil Sojka

Činnost Dozorčí komise

Předseda Dozorčí komise

Předběžná šetření a správní řízení Dozorčí komise stejně jako v předchozích letech i v uplynulém období dohlížela na řádný výkon daňového poradenství. Pozitivně hodnotíme, že rok od roku klesá počet prokázaných disciplinárních provinění, nicméně musíme uvést, že bohužel v předběžných šetřeních klesá i ochota daňových poradců ke spolupráci s Dozorčí komisí. Přitom v mnoha případech by se komunikací s daňovým poradcem dalo ledacos vysvětlit bez nutnosti podání disciplinární žaloby.

Pokud jde o samotná pochybení daňových poradců, opakovaně se mezi nimi objevuje zadržování dokladů klienta, a to jak v průběhu, tak i po ukončení spolupráce. Tento trend nevyplývá jen ze samotných oficiálních stížností klientů poradce, ale také ze zvyšující se četnosti žádostí klientů o pomoc při získání dokladů, se kterými se obrací neformálně na kancelář Komory, která zde v podstatě provádí mediační činnost a výrazně tím snižuje zátěž dozorčích orgánů. K tomu Dozorčí komise opakovaně uvádí, že zadržování dokladů klienta považuje za závažné porušení povinnosti chránit práva a oprávněné zájmy klienta daňového poradce a zároveň za jednání nečestné a nesvědomité. Proto v těchto případech často přistupuje k podání disciplinární žaloby. Častým pochybením je také nesvědomitý výkon daňového poradenství, a to zejména v případech, kdy daňový poradce přecení své síly a přijme více klientů, než mu jeho aktuální kapacita a zdravotní stav dovoluje. V důsledku toho dochází k neposkytnutí řádného a včasného poradenství. Dozorčí komise tak apeluje na daňové poradce, kteří se v podobné situaci ocitnou, aby se ji snažili řešit včas, a to třeba i cestou komunikace s Dozorčí komisí.

Minoritním co do počtu, o to však závažnějším pochybením stále je porušení mlčenlivosti daňového poradce, ke kterému dochází nejen při samotném výkonu daňového poradenství. Pokud jde o přístup k zákonné mlčenlivosti daňového poradce, můžeme s potěšením konstatovat, že je dle naší zkušenosti zpravidla respektována i orgány činnými v trestním řízení nebo soudy. Jelikož se jedná o problematiku značně rozsáhlou a nelze ji tak na tomto místě obsáhnout celou, doporučujeme vaší pozornosti informace, které jsou k této otázce uvedeny na interním webu Komory v sekci Průvodce profesí – Povinnost mlčenlivosti.

Prošetřování stížností je pouze jednou částí náplně činnosti Dozorčí komise. Podle Stanov Dozorčí komise v prvním stupni vede také správní řízení o pozastavení výkonu daňového poradenství – ať už z důvodu nedoložení profesního pojištění nebo trestního stíhání poradce – a vyškrtnutí ze seznamu daňových poradců z důvodu pravomocného odsouzení poradce pro úmyslný trestný čin související s daňovým poradenstvím.

Ohledně trestního stíhání poradců musíme konstatovat, že poměrně často se o něm Komora dozvídá až se zpožděním. Trestně stíhaní daňoví poradci mnohdy neplní svoji povinnost neprodleně oznámit Komoře skutečnosti rozhodné pro pozastavení vý-

26

moje.kdp moje.kdpcr.cz d cr cr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Téma

konu daňového poradenství nebo pro vyškrtnutí daňového poradce ze seznamu (viz § 6 odst. 10. písm. e) zákona 523/1992 Sb.).

Zde upozorňujeme, že i samotné neoznámení trestního stíhání Komoře může být disciplinárním proviněním, a to i v případě, že je trestní stíhání poradce nakonec zastaveno. Současně považujeme na tomto místě za nutné upozornit daňové poradce, aby možnost trestního stíhání nepodceňovali a pečlivě vážili, kdy již může jejich jednání ve prospěch klienta naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu. Zároveň připomínáme, že trestná už je dnes i příprava trestného činu zkrácení daně. Pozornosti tak opět doporučujeme informace zveřejněné v Průvodci profesí – a to v sekci Daňový poradce a trestní řízení.

Vedle šetření stížností a vedení správních řízení se Dozorčí komise zabývá také kontrolou plnění povinností podle zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ze strany daňových poradců. Tuto kontrolu Dozorčí komise provádí často v rámci předběžného šetření, kdy od poradců vyžaduje zejména doložení splnění povinnosti identifikace klienta a zpracování interních směrnic a procesů.

Statistika řízení vedených Dozorčí komisí Dozorčí komise projednala celkem 16 stížností a podnětů, z toho 6 z předchozího období. Dozorčí komise podala 1 disciplinární žalobu pro porušení povinností daňového poradce a 3 žaloby na neplatiče členských příspěvků. V případě 13 stížností rozhodla o zastavení předběžného šetření, 2 stížnosti jsou ještě v řízení.

Dále Dozorčí komise zahájila celkem 4 řízení o pozastavení výkonu daňového poradenství. Spolu s dalšími dvěma řízeními z předchozího období jsou tato řízení přerušena. Dozorčí komise v současné době připravuje zahájení řízení o pozastavení výkonu daňového poradenství z důvodu nedoložení profesního pojištění Komoře.

Dozorčí komisí byla také vedena 4 řízení o vyškrtnutí ze seznamu daňových poradců nebo daňově poradenských společností, v nichž byla 1 společnost vyškrtnuta ze seznamu; zbylá řízení byla zastavena.

Spolupráce s Disciplinární komisí Za velice přínosné považuje Dozorčí komise pořádání společných zasedání s Disciplinární komisí, na kterých jsou diskutovány otázky spojené s řešením disciplinárních žalob a odborná stanoviska k postupům při správním rozhodování Komory. Pevně věříme, že se obdobný formát zasedání podaří zachovat i v dalším období.

Kontrola činnosti Prezidia a kanceláře Komory V uplynulém období Dozorčí komise také dohlížela na činnost Prezidia i kanceláře Komory. Dozorčí komise konstatuje, že měla k dispozici všechny podklady i rozhodnutí přijatá na zasedáních Prezidia; předsedovi Dozorčí komise byla řádně umožněna účast na všech zasedáních Prezidia i Odborného kolegia. Kancelář pak významně spolupracovala na zjišťování a zajišťování důkazů pro jednotlivá řízení a na zpracovávání přijatých rozhodnutí včetně související evidence. V činnosti Prezidia ani kanceláře Komory tak Dozorčí komise neshledala žádná pochybení a nemá tak k činnosti Prezidia ani kanceláře žádné připomínky.

Dozorčí komise se také pravidelně zabývala kontrolou hospodaření Komory. V průběhu roku jsou o stavu hospodaření členové Dozorčí komise informováni z podkladů a zápisů Prezidia. Předmětem kontroly hospodaření tak bylo, zda jsou prostředky vynakládány efektivně, hospodárně a v souladu s usneseními z Valné hromady. Členové Dozorčí komise Radka Šťastná a Tomáš Klíma provedli za součinnosti kanceláře kontrolu hospodaření, s tajemníkem Komory současně projednali hospodaření Komory a zkontrolovali přijatá opatření v kanceláři Komory, přičemž neshledali žádné nedostatky. Dozorčí komise tak nemá výhrady k zjištěným výsledkům.

V rámci kontroly hospodaření tak Dozorčí komise projednala hospodářský výsledek Komory za rok 2020 a jeho odchylky proti rozpočtu a konstatovala, že nedošlo k zásadním překročením rozpočtových nákladů, a to i s ohledem na koronavirovou krizi, která v některých oblastech přinesla úspory, naproti tomu však i pokles příjmů – a to zejména ze vzdělávacích akcí Komory.

Celkový hospodářský výsledek proti rozpočtu vykazuje zisk ve výši 4,94 mil. Kč po zdanění, což je příznivý výsledek. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Dozorčí komise na svém zasedání rozhodla doporučit Valné hromadě schválení hospodářského výsledku za rok 2020.

Děkuji za pozornost.

moje.kdp moje.kdpcr.cz kdpcr.cz

27

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Zpráva o činnosti Disciplinární komise Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte mi, abych vás seznámila se zprávou o činnosti Disciplinární komise za období od listopadu 2020 do října 2021. Vzhledem k tomu, že se v roce 2020 nekonala Valná hromada, pracovala Disciplinární komise ve stejném složení jako v letech předchozích.

Ve zmiňovaném období rozhodovala Disciplinární komise prostřednictvím senátů o 6 disciplinárních žalobách.

Ve třech případech šlo o disciplinární řízení s daňovými poradci, kteří neuhradili členské příspěvky.

Ve všech případech senát shledal žalobu jako důvodnou a rozhodl o uložení disciplinárního trestu, 2x ve formě pokuty a v jednom případě o vyškrtnutí daňového poradce ze seznamu daňových poradců.

Mgr. Karla Mgr Karla Maderová Tři disciplinární žaloby se týkaly porušení povinnosti chránit práva a oprávněné zájmy klienta Voltnerová a jednat čestně a svědomitě, zejména v souvislosti se zadržováním dokladů klienta po ukončení Předsedkyně spolupráce s klientem, popř. neprovedením úkonů, ke kterým byl daňový poradce zavázán smlouDisciplinární komise vou nebo zplnomocněn klientem.

Disciplinární senáty uložily za tato provinění peněžitou pokutu ve výši 40 000 Kč, v jednom případě senát rozhodl o vyškrtnutí poradce ze seznamu daňových poradců, v jednom případě byl daňový poradce žaloby zproštěn.

Při rozhodování o uložení sankce senáty vždy přihlíží k polehčujícím i přitěžujícím okolnostem, které se v daném případě k disciplinárnímu provinění vážou. Zohledněna může být i skutečnost, jak daňový poradce ke svým profesním povinnostem přistupuje a co případně udělal pro to, aby své povinnosti neporušil.

V této souvislosti bychom rádi připomněli, že na práci daňového poradce jsou kladeny vysoké nároky nejen v oblasti odborné, ale i v oblasti etické s tím, že jedině takto lze dlouhodobě udržet vysoký profesní a morální standard daňového poradenství. Tento požadavek na tuto osobnostní kvalitu je třeba vztahovat i na případy, kdy se jednání s klientem nebo jiným subjektem jeví jako obtížná, ať už z důvodu časové nebo odborné náročnosti profese samé, nebo v důsledku např. sporu s klientem či procesu ukončování spolupráce s klientem.

Vzhledem k omezeným možnostem mobility a opatřením vlády v souvislosti s pandemií covidu-19 se Disciplinární komise sešla pouze na jednom plenárním zasedání, a to v říjnu tohoto roku.

Na tomto zasedání se členové komise věnovali zejména rozboru jednotlivých disciplinárních žalob, a to jak z hlediska hmotněprávního, tak z hlediska procesního, kdy jsme podrobně rozebírali jednání, která zakládala nebo mohla zakládat disciplinární odpovědnost daňových poradců, a snažili se tyto případy zobecnit, aby byla zachována jednotná rozhodovací praxe v obdobných případech v budoucnosti.

V uplynulém období Disciplinární komise projednala rovněž přípravu novely disciplinárního řádu, jejíž přijetí je nezbytné zejména v návaznosti na rozhodování o přestupcích podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, když toto přestupkové řízení spadá podle § 14a zákona o Komoře daňových poradců rovněž do působnosti Disciplinární komise. Vzhledem k nově zavedeným vysokým sankcím vyplývajícím ze zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti apelujeme na všechny daňové poradce, aby se se svými povinnostmi podle tohoto zákona podrobně seznámili a zavedli potřebné kontrolní mechanismy do chodu svých kanceláří.

Předchozí výčet oblastí, kterými se členové Disciplinární komise zabývali, jistě není úplný. Práce v Disciplinární komisi vyžaduje odbornost a chuť seznamovat se s novými právními předpisy a judikaturou, ale i určitou erudici a zkušenost.

Závěrem bych proto ráda poděkovala všem členům Disciplinární komise za jejich dosavadní práci, za veškerý čas a nasazení, které práci v Disciplinární komisi v uplynulém funkčním období věnovali. Stejné poděkování pak po právu náleží zaměstnancům právního oddělení kanceláře Komory, bez jejichž podpory si práci Disciplinární komise v současné době těžko dokážu představit.

Děkuji za pozornost.

28

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Téma

Zpráva o hospodaření za rok 2020 a návrh rozpočtu na rok 2022 Dámy a pánové, dobrý den,

zprávu o hospodaření jste obdrželi společně s podklady na Valnou hromadu, a protože zpráva je více číselná než slovní, dovolte mi, abych ji nepředčítal, ale pouze vás seznámil s některými základními aspekty hospodaření Komory za rok 2020.

Musím konstatovat, že rozpočet, tak jak byl připraven, příliš nepočítal se situací, která nastala v roce 2020. Epidemická situace nás donutila některé akce, které byly plánovány, neuskutečnit, nebo je uskutečnit v jiné podobě. Proto také celkový rozpočet, který byl připravován jako vyrovnaný s výnosy ve výši téměř 53 mil. Kč a náklady ve stejné výši, nebyl zcela naplněn. A to tak, že na straně výnosů se podařilo dosáhnout pouze 45 mil. Kč. Základní pokles na straně výnosů byl Mgr. Ing. Petr Mgr Ing Petr Toman v oblasti vedlejší činnosti Komory, tedy v oblasti vzdělávání a částečně také v oblasti zkoušek, kde Viceprezident KDP ČR se nepodařilo uskutečnit všechny termíny. Také i počet uchazečů v roce 2020 byl menší. Na druhou stranu i s ohledem na to, že některé akce, které byly plánovány, se neuskutečnily a některé akce, které byly plánovány formou osobního setkání, se uskutečnily pouze distančně, podařilo se uspořit náklady téměř ve všech položkách schváleného rozpočtu tak, že celkové čerpání rozpočtu za rok 2020 vykazuje zisk ve výši téměř 5 mil. Kč.

Přiznám se, že mě samotného to příliš netěší, byť z komerčního hlediska je to výborný výsledek. Já osobně si představuji hospodaření Komory spíše vyrovnané a věřím, že opatření, která jsme museli přijmout v roce 2020 a i v roce 2021, jsou pouze přechodného rázu a k některým činnostem, zejména v oblasti osobních setkávání v rámci regionálních klubů nebo pracovních sekcí Komory, se vrátíme, alespoň tam, kde se nám zdá činnost setkávání efektivnější než v on-line setkávání. Naopak v některých jiných činnostech, jako je např. vzdělávání, kde lze úspěšně fungovat i formou on-line, je určitě předpoklad, že dojde k rozšíření v této oblasti i do budoucna.

Nicméně co se týká rozpočtu za rok 2020, ve všech sledovaných položkách došlo k výrazným úsporám tak, že celkový rozpočet skončil přebytkem ve výši 5 mil. Kč. Podíváme-li se na strukturu aktiv a pasiv, zásadní pohyby a položky jsou relativně stálé, samozřejmě hospodářský výsledek ve výši 5 mil. Kč se nám projevil ve finančním majetku, takže nám vznikla rezerva pro další činnost. Dnes tato rezerva odpovídá jednomu ročnímu rozpočtu, což je podle mého názoru přiměřená rezerva pro případné neočekávané události.

Drobně se podařilo snížit také pohledávky z titulu členských příspěvků, takže děkuji kanceláři Komory za aktivitu pro snížení této položky asi o 0,5 mil. Kč oproti roku 2019. Podíváme-li se na investiční majetek, který není součástí rozpočtu, resp. do rozpočtu vstupuje pouze formou odpisů, před několika lety jsme se zde bavili o některých významných investicích a schválili jsme si investice zejména v oblasti nehmotného majetku. Tyto investice byly v zásadě ve všech bodech dokončeny. V dnešní době jsou prováděny především updaty softwarových řešení tak, aby se jejich funkcionalita neustále zlepšovala, a myslím, že je to cesta, kterou půjdeme i do budoucnosti. Věci, na kterých dnes pracujeme společně s kanceláří a které jsou rozpracovány, jsou zejména v oblasti objednávkového procesu v oblasti kurzů a publikací i investice v oblasti softwaru pro Valnou hromadu. Viděli jste již dnes on-line registraci a do budoucna počítáme i s tím, že některé Valné hromady by se uskutečnily on-line formou. To znamená, že bychom se zde nemuseli scházet, ale některé Valné hromady by zcela jistě mohly proběhnout elektronicky za podpory softwarového řešení. To bude jistě cílem pro příští Prezidium, aby vás na další Valné hromadě informovalo o tom, jaké zásadní investice v oblasti infrastruktury softwaru se chystají.

Cílem, který sledujeme v oblasti vzdělávání daňových poradců, je to, aby výnosy na vzdělávání daňových poradců pokryly náklady, které jsou s tímto spojeny, mimo oblast bezplatných regionálních klubů. Když se podíváme na vývoj, je zřejmé, že se to daří. V roce 2020 i tím, že došlo k utlumení aktivit regionálních klubů. Náklady a výnosy v této oblasti jsou stejné i v předcházejících letech, kdy byl důraz na osobní setkávání právě v oblasti regionů. Rozdíl je tvořen náklady na kluby v regionálních setkáváních. moje.kdpcr.cz

29

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Co je ještě dále zajímavé, je věc, která porovnává hospodářské výsledky jednotlivých činností KDP ČR v jednotlivých letech. Možná zapomeňme na rok 2020, který je velkým způsobem specifický. Rok 2021 bude zřejmě obdobný, ale doufejme, že do budoucna se vrátíme k podobným číslům, jako máme v předcházejících letech. Zde je zřejmé, že hlavní činnost, která je primárně financována našimi členskými příspěvky, nepokrývá celkové náklady, které Komora má na svoji činnost na poskytování servisu na vedení zákonné agendy. Ztráta z této činnosti je následně dorovnávána výnosy ze vzdělávací činnosti vůči veřejnosti. Věřím, že je to způsob, jakým by Komora měla přistupovat k financování své činnosti do budoucna. Myslím si, že v současné době, pokud se to bude vyvíjet podobným způsobem, není tlak na zvyšování členských příspěvků ani na zvyšování ceny pro kurzy, ale že se nám podaří záporný výsledek z hlavní činnosti pokrýt výsledkem ze vzdělávání vůči nečlenům Komory daňových poradců.

Z věkové struktury naší členské základny, kterou zmiňuji každý rok, zjistíme, že počet daňových poradců ve vyšších věkových kategoriích se pomalu navyšuje, zatímco počty kolegů v nižších věkových kategoriích se snižují. Je to samozřejmě dáno tím, že někteří naši členové, kteří jsou v Komoře aktivní od počátku Komory v 90. let, postupně odcházejí do důchodu a ukončují činnost a noví členové nepřibývají takovým tempem, jako přibývali v 90. letech.

Tolik ke zprávě o hospodaření a čerpání rozpočtu. Na závěr ještě zmíním výrok auditora, auditorské společnosti FIZA, a.s., že za rok 2020 hospodaření Komory bylo shledáno bez výhrad.

Děkuji za pozornost.

Návrh rozpočtu na rok 2022 Podklady k rozpočtu jste obdrželi společně s ostatními materiály pro Valnou hromadu. Dovolte mi pouze krátké představení principů, ze kterých jsme při sestavování rozpočtu vycházeli.

Celkový výsledek – vycházíme z toho, že opět směrujeme výsledek k nule, aby náklady a výnosy byly vyrovnané.

Jednotlivé položky – vycházeli jsme z předpokladu obnovení činnosti a obnovení epidemické situace v roce 2022 a k navázání činnosti, které byly uskutečňovány v rozsahu jako před epidemií.

Výnosy z hlavní činnosti – vycházíme z předpokladu stálé členské základny a podpory od ostatních partnerů v podobné výši jako v minulosti.

Náklady na hlavní činnost – pokud se podíváme na porovnání nákladů za loňský a předloňský rok, snažíme se držet rozpočet ve stejné výši, a to i přesto, že dochází k růstu cenové hladiny. Tento rozpočet je navyšován a hledá spíše úspory v jednotlivých položkách, ať už v tom směru, že některá jednání, zejména co se týká orgánů Komory, bude možno i nadále uskutečňovat on-line bez nutnosti osobního setkání, tak třeba v oblasti vydávání Bulletinu, kde i přechodem na elektronickou formu došlo k velké úspoře v oblasti tisku.

U kvalifikačních zkoušek nepočítáme pro příští rok se zvýšením ceny za zkoušku. Je to spíše otázka do dalších let, protože jakékoliv zvýšení v této oblasti podléhá i schválení Ministerstvem financí ČR, takže si to vyžádá určitý čas.

Vzdělávání daňových poradců – rozpočet vychází z vyrovnané bilance běžných kurzů.

Regionální setkání – chtěli bychom, aby se regionální kurzy konaly ve vyšší míře v rámci osobních setkávání a častěji než v dosavadní praxi, a proto dochází k navýšení rozpočtu v této oblasti oproti předcházejícím letům.

Vedlejší činnost – vzdělávání veřejnosti a kurzy pro veřejnost – měly by být doplňkovou činností, která financuje schodek v hlavní činnosti.

Celkové výnosy – očekáváme, že za rok 2022, při standardní situaci, by měly dosáhnout výše až 53 mil. Kč a náklady výše obdobné. Samozřejmě, pokud se situace nebude vyvíjet negativním způsobem jako letos. Věřím, že příští Prezidium bude hledat úspory tak, že při případném snížení výnosů by byly odpovídajícím způsobem sníženy náklady v jednotlivých položkách, aby rozpočet byl spíše vyrovnaný nebo mírně přebytkový.

Děkuji za pozornost.

30

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Téma

Průběh Valné hromady

Dvacáté deváté řádné Valné hromady Komory daňových poradců ČR, která se uskutečnila dne 12. 11. 2021 v Praze v Paláci Žofín, se zúčastnilo 264 fyzicky přítomných daňových poradců. Zplnomocnění některého kolegy odevzdalo 431 daňových poradců. Valná hromada byla v souladu se zákonem č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, ve znění pozdějších předpisů usnášeníschopná. Účastníci Valné hromady Mezi pozvanými čestnými hosty byla i Tatjana Richterová, generální ředitelka Generálního finančního ředitelství, a Ondřej Trubač, člen představenstva České advokátní komory, kteří ve svých vystoupeních pozdravili všechny přítomné daňové poradce.

Mezi hlavní programové body Valné hromady patřila především volba nového Prezidia a členů Dozorčí komise a Disciplinární komise. Dalšími body jednání byly zejména zprávy o činnosti a o hospodaření Komory, návrh rozpočtu a novelizace vnitřních předpisů Komory – Stanov a Disciplinárního řádu.

Výsledky prezence v 9:45 hodin Podle prezence provedené v 9:45 bylo na Valné hromadě Komory daňových poradců ČR přítomno osobně nebo prostřednictvím zástupce na základě plné moci 622 členů Komory, což představuje 12,33 % všech členů Komory. moje.kdpcr.cz

31

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

V průběhu Valné hromady se hlasovalo pomocí SMS zpráv Hlasování č. 1 Hlasování č. 1 bylo zkušební, pro připomenutí SMS hlasovacího a volebního systému.

Hlasování č. 2 V hlasování č. 2 hlasovali členové Komory o schválení programu Valné hromady.

Pro hlasovalo 615 hlasů, což představuje 91,79 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 3 V hlasování č. 3 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o činnosti Prezidia.

Pro hlasovalo 639 hlasů, což představuje 93,01 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 4 V hlasování č. 4 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o činnosti Dozorčí komise.

Pro hlasovalo 606 hlasů, což představuje 87,57 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 5 V hlasování č. 5 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o činnosti Disciplinární komise.

Pro hlasovalo 541 hlasů, což představuje 78,41 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 6 V hlasování č. 6 hlasovali členové Komory o schválení zprávy o hospodaření KDP ČR za rok 2020.

Pro hlasovalo 560 hlasů, což představuje 81,04 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 7 V hlasování č. 7 hlasovali členové Komory o schválení auditora pro účetní závěrku KDP ČR pro období končící 31. 12. 2021, kterým by byla společnost FIZA, a.s.

Pro hlasovalo 553 hlasů, což představuje 79,91 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 8 V hlasování č. 8 hlasovali členové Komory o schválení rozpočtu KDP ČR na rok 2022.

Pro hlasovalo 568 hlasů, což představuje 81,84 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Volba č. 1 – Volba Prezidia Celkem odevzdalo hlas 686 členů KDP ČR, všechny hlasy byly platné. (abecední řazení) Číslo

Jméno

Počet hlasů

Procenta

Zvolen/Nezvolen

1

ČOUKOVÁ PĚVA, ING.

146

21,28 %

Nezvolen

2

FRANKL MICHAL, MGR.

551

80,32 %

Zvolen

3

HRACHOVINOVÁ GABRIELA, ING., LL.M.

314

45,77 %

Nezvolen

4

MOLÍN JAN, ING., PH.D.

428

62,39 %

Zvolen

5

NESROVNAL JIŘÍ, ING. BC.

602

87,76 %

Zvolen

6

NEŠLEHA MATĚJ, ING.

451

65,74 %

Zvolen

7

POSPÍŠILOVÁ PETRA, ING.

579

84,40 %

Zvolen

8

RYLOVÁ ZUZANA, ING., PH.D.

426

62,10 %

Zvolen náhradníkem

9

SKÁLOVÁ JANA, DOC. ING., PH.D.

522

76,09 %

Zvolen

10

ŠEVCOVICOVÁ EDITA, MGR.

400

58,31 %

Zvolen náhradníkem

11

TOMAN PETR, MGR. ING.

509

74,20 %

Zvolen

12

URBAN ZDENĚK, ING.

207

30,17 %

Nezvolen

13

URBÁŠEK TOMÁŠ, ING., LL.M., FCCA

451

65,74 %

Zvolen

14

VODIČKA MILAN, MVDR.

536

78,13 %

Zvolen

15

ŽMOLÍK CHRISTIAN, ING.

87

12,68 %

Nezvolen

Valná hromada zvolila členy Prezidia ve složení Mgr. Michal Frankl; Ing. Jan Molín, Ph.D.; Ing. Bc. Jiří Nesrovnal; Ing. Matěj Nešleha; Ing. Petra Pospíšilová; doc. Ing. Jana Skálová, Ph.D.; Mgr. Ing. Petr Toman; Ing. Tomáš Urbášek, LL.M., FCCA, a MVDr. Milan Vodička. Valná hromada zvolila náhradníky Prezidia ve složení Ing. Zuzana Rylová, Ph.D., a Mgr. Edita Ševcovicová.

32

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Volba č. 2 – Volba Dozorčí komise Celkem odevzdalo hlas 686 členů KDP ČR, z toho bylo 666 platných a 2 neplatné. (abecední řazení) Číslo

Jméno

Počet hlasů

Procenta

Zvolen/Nezvolen

1

BUČKOVÁ ARIANA, JUDR. ING.

326

48,80 %

Zvolen náhradníkem

2

KLÍMA TOMÁŠ, ING.

501

75,00 %

Zvolen

3

KORBELOVÁ MILUŠE, ING.

368

55,09 %

Zvolen

4

LAMPA PAVEL, ING.

524

78,44 %

Zvolen

5

POKORNÝ JIŘÍ

269

40,27 %

Nezvolen

6

SOJKA VLASTIMIL, ING.

594

88,92 %

Zvolen

7

ŠŤASTNÁ RADKA, ING. BC., MBA, BA (HONS)

459

68,71 %

Zvolen

8

ŽIVNÝ TOMÁŠ, ING.

310

46,41 %

Zvolen náhradníkem

9

BUREŠ MARTIN, ING.

176

26,35 %

Nezvolen

Valná hromada zvolila členy Dozorčí komise ve složení Ing. Tomáš Klíma; Ing. Miluše Korbelová; Ing. Pavel Lampa; Ing. Vlastimil Sojka a Ing. Bc. Radka Šťastná, MBA, BA (Hons).

Valná hromada zvolila náhradníky Dozorčí komise ve složení JUDr. Ing. Ariana Bučková a Ing. Tomáš Živný.

Volba č. 3 – Volba Disciplinární komise Celkem odevzdalo hlas 672 členů KDP ČR, z toho bylo 663 platných a 9 neplatných. (abecední řazení) Číslo

Počet hlasů

Procenta

1

BLECHA JIŘÍ, MGR. BC., LL.M.

Jméno

397

59,08 %

Zvolen

Zvolen/Nezvolen

2

BUBNIAK LADISLAV, ING.

329

48,96 %

Zvolen náhradníkem

3

DVOŘÁK VÁCLAV, ING.

404

60,12 %

Zvolen

4

GABLOVIČOVÁ JANA, ING.

416

61,90 %

Zvolen

5

GEMBÍK MICHAL, JUDR.

355

52,83 %

Zvolen

6

HAMŽA VIKTOR, ING.

385

57,29 %

Zvolen

7

HERCOG PETR

325

48,36 %

Zvolen náhradníkem

8

JAKOUBEK PAVEL, ING.

286

42,56 %

Nezvolen

9

JURKA ROBERT, ING., PH.D.

304

45,24 %

Zvolen náhradníkem

10

KYTLICA ROMAN, ING.

473

70,39 %

Zvolen

11

MADEROVÁ VOLTNEROVÁ KARLA, MGR.

561

83,48 %

Zvolen

12

MARKOVÁ BLANKA, BC.

437

65,03 %

Zvolen

13

MATOUŠKOVÁ KATEŘINA, JUDR.

382

56,85 %

Zvolen

14

PAVLÍK JIŘÍ, ING.

369

54,91 %

Zvolen

15

PECHOVÁ JAROSLAVA, ING.

329

48,96 %

Zvolen náhradníkem

16

PEKOVÁ DANUŠE, ING.

455

67,71 %

Zvolen

17

PŘIKRYL VLADIMÍR, ING.

394

58,63 %

Zvolen

18

ŠTEFANOVÁ JITKA

300

44,64 %

Nezvolen

19

VLKOVÁ JANA, ING.

379

56,40 %

Zvolen

Valná hromada zvolila členy Disciplinární komisi ve složení Mgr. Bc. Jiří Blecha, LL.M.; Ing. Václav Dvořák; Ing. Jana Gablovičová; JUDr. Michal Gembík; Ing. Viktor Hamža; Ing. Roman Kytlica; Mgr. Karla Maderová Voltnerová; Bc. Blanka Marková; JUDr. Kateřina Matoušková; Ing. Jiří Pavlík; Ing. Danuše Peková; Ing. Vladimír Přikryl a Ing. Jana Vlková.

Valná hromada zvolila náhradníky Disciplinární komise ve složení Ing. Ladislav Bubniak; Petr Hercog; Ing. Robert Jurka, Ph.D., a Ing. Jaroslava Pechová. moje.kdpcr.cz

33

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Hlasování č. 9 V hlasování č. 9 hlasovali členové Komory o schválení návrhu novely Stanov KDP ČR. Pro hlasovalo 481 hlasů, což představuje 95,44 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 10 V hlasování č. 10 hlasovali členové Komory o schválení návrhu novely Disciplinárního řádu KDP ČR. Pro hlasovalo 456 hlasů, což představuje 87,86 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh schválila.

Hlasování č. 11 V hlasování č. 11 hlasovali členové Komory o návrhu, že Prezidium zajistí po projednání v odborných sekcích uplatňování pravidel předkládání příspěvků na Koordinační výbor.

Pro hlasovalo 142 hlasů, což představuje 31,63 % přítomného počtu hlasů.

Valná hromada návrh neschválila.

Valná hromada byla ukončena ve 13:45 hodin.

Valná hromada schválila usnesení 29. řádné Valné hromady KDP ČR v tomto znění:

Usnesení 29. řádné Valné hromady Komory daňových poradců ČR, konané 12. listopadu 2021 v Praze 29. řádná Valná hromada Komory daňových poradců České republiky: 1. Schvaluje a) zprávu o činnosti Prezidia; b) zprávu o činnosti Dozorčí komise; c) zprávu o činnosti Disciplinární komise; d) zprávu o hospodaření za rok 2020; e) auditorem pro účetní závěrku Komory daňových poradců pro období končící 31. prosincem 2021 společnost FIZA, a.s. f) rozpočet na rok 2022; g) novelu Stanov KDP ČR; h) novelu Disciplinárního řádu KDP ČR; 2. Zvolila členy a náhradníky Prezidia, Dozorčí komise, Disciplinární komise KDP ČR

Po skončení Valné hromady proběhlo zasedání všech nově zvolených orgánů, aby si zvolily vedoucí představitele.

Prezidium zvolilo prezidenta a viceprezidenta. Prezidentkou bude i v následujícím volebním období Ing. Petra Pospíšilová a pozici viceprezidenta bude i nadále zastávat Mgr. Ing. Petr Toman.

Předsedou Dozorčí komise byl nově zvolen Ing. Vlastimil Sojka.

Předsedkyní Disciplinární komise byla opětovně zvolena Mgr. Karla Maderová Voltnerová.

Sestavil Ing. Jaromír Papírník, kancelář KDP ČR

34

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Aktuálně

Dalo se to čekat?!

Aneb 9. ročník Restrukturalizačního fóra V budově České národní banky proběhl na začátku listopadu již devátý ročník Restrukturalizačního fóra organizovaný asociací TMA ČR. K hlavnímu tématu letošního ročníku patřila problematika fungování a financování právnických osob v době pandemie i to, jaký dopad měla vládní opatření na ekonomiku.

P

rogram úvodním slovem zahájil člen správní rady TMA ČR – Miroslav Singer, který se během svého proslovu vyjádřil k vlivům inflace i cenám energie, jejichž dopad na ekonomiku může ovlivnit existenci řady firem. Ke slovu se dostali i zástupci českých bank, kteří se také vyjádřili k dopadu vládních covidových programů. Snažili se hlavně upozornit na rizika spojená s jejich ukončením i na využívání postcovidových nástrojů ze strany dlouhodobě ziskových společností.

Bývalý guvernér ČNB, člen správní rady TMA a hlavní ekonom Generali CEE Holdingu Miroslav Singer ve své úvodní prezentaci shrnul pár „makroekonomických“ témat v oblasti postavení české ekonomiky v rámci EU. Ze začátku zdůraznil, že Česko vstoupilo do pandemie s výhodami – státní dluh byl nízký, mělo nejnižší nezaměstnanost mezi zeměmi OECD, vlastní měnu a vyrovnaný rozpočet. Pro budoucí vývoj ale Singer poukázal na dvě problematické oblasti – inflační očekávání táhnoucí ceny energií a nedostatek zdrojů i růst cen zboží a služeb. Dále zdůraznil, že inflace není pouze postcovidový jev, a je tedy nutné očekávat růst cen i energií. „Ceny energií stoupají mj. díky greenleaderům a táhnou tak cenové očekávání nahoru. Ceny energií se znásobily, ale nedosáhly historicky výjimečné hladiny z let 2008,“ uvádí Singer. Zmínil i problematiku kolem zemního plynu, který je specifickou kapitolou. „Například EU označila zemní plyn za čistý energetický zdroj. Ovšem největší kontinentální zdroj zemního plynu se nachází v Nizozemí a ten si sami Holanďané zakázali těžit. Bohužel, když se v EU takto rozhodneme pro čistou energii, znamená to závislost na ruských plynovodech,“ hodnotí hlavní ekonom Generali CEE Holdingu.

Restrukturalizační oddělení a blízká budoucnost Následně se konference zaměřila na hodnocení covidových programů pohledem zástupců českých bank. Konkrétně vystoupili Jiřina Mevaldová (Sberbank), Jaroslav Schönfeld (VŠE, Česká spořitelna, člen TMA ČR), Jan Vitáček (ČSOB) a Pavel Procházka (Komerčmoje.kdpcr.cz

ní banka, člen TMA ČR). Covidové programy zhodnotili jako klíčový nástroj, který ovlivnil ochotu bank poskytovat nové úvěry a financování klientů v době krize. Zástupci bank se pak shodli na jediném riziku – skončení úlev a programů. Některým klientům podle nich hrozí, že jim bez další garance nebudou banky ochotny poskytovat úvěry za stávajících podmínek. Je nutné se tedy na tuto dobu připravit, vytvářet a sjednávat rezervy. Dále by se firmy měly zamyslet nad vznikem nových postcovidových programů a posuzováním žadatelů. „Nevidím přínos v tom, aby programy čerpaly například subjekty, které z české ekonomiky odvedly zahraničním akcionářům za 2 roky přes 60 miliard korun. Na případnou pomoc takovým subjektům bychom měli hledat jiné nástroje,“ vysvětluje Vitáček.

K přímému posuzování systému COVID Plus se dostali Radek Hrdlička (Unicredit Bank), Karel Bureš (CORPIN, TMA) a Marek Dlouhý (EGAP). „Covidový program byl velmi očekávaný a shodneme se na tom, že očekávání naplnil i pro větší firmy. Udrželi jsme zaměstnanost a cashflow společností. Cílem bylo garantovat rizika exportérům a bankám. Program sedí z hlediska každodenní činnosti,“ uvádí Marek Dlouhý, místopředseda představenstva EGAP. Polední blok odstartovaly tři případové studie. Jednalo se o konkurzní prodej SKD Bojkovice během pandemie, finanční restrukturalizaci Smartwings, řešenou mimosoudně, a provoz podniku UniControls v konkurzu a maximalizaci uspokojených věřitelů. Odpolední diskuse byla věnována legislativě, přesněji na téma české implementace restrukturalizační směrnice EU 2019/1023 v pohledu z ČR a SR. Své názory prezentovali Ondřej Zezulka (Ministerstvo spravedlnosti ČR) a Martin Maliar (Ministerstvo spravedlnosti SR), Tomáš Richter (JŠK, člen TMA ČR), Radovan Pala (Taylor Wessing, poradce prezidentky Slovenské republiky) a Lee Louda (člen TMA ČR). „Věřím, že když si firmy osvojí práci s navrhovaným Systémem včasných varovných signálů, který čerpá z dat v účetních závěrkách, uchrání to celou řadu z nich před insolvenčním řízením,“ uzavřel Jaroslav Schönfeld, Ph. D., akademický ředitel Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka na VŠE a člen správní rady TMA ČR.

35

Majetkové daně

Novinky v oblasti zákonné úpravy daně z nemovitých věcí aneb jak správně přistoupit ke zdanění vybraných nemovitých věcí na rok 2022 Problematika daně z nemovitých věcí opět po roce nalézá své uplatnění a dostává se (nebo by alespoň měla) do hledáčku daňových poplatníků či daňových poradců. V aktuálním článku se podíváme na některé novinky novely zákona o dani z nemovitých věcí a dále aktuální výklady k předmětné problematice z řad státní správy či odborné veřejnosti, a to vše s úmyslem správného stanovení daně z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2022.

Petr Koubovský Daňový poradce, Rödl & Partner Tax, k.s.

D

aň z nemovitých věcí (dále jen „DzNV“), jak již bylo výše naznačeno, není co do zájmu u většiny daňových poplatníků zrovna ternem. Ostatně i celkové daňové inkaso daně z nemovitých věcí v dlouhodobém časovém horizontu nepředstavuje zcela zásadní příjmy státního rozpočtu. Na druhé straně

36

je dlouhodobou a vcelku stabilní součástí státního rozpočtu, přesněji řečeno příjmem místních rozpočtů obcí a měst.

I v roce 2020 došlo k drobnému nárůstu celkové výše inkasa, a to o 645 milionů korun ve srovnání s rokem 2019, a dle mého názoru tento trend bude pokračovat i v následujících letech.

Důvodem pro růstový inkasní trend této daně je nejen dlouhodobý trend růstu nových zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek a využívání možnosti zvyšování koeficientů obcemi, ale je právě i výsledkem intenzivní kontrolní a vyhledávací činnosti orgánů Finanční správy, při níž správci daně využívají kontrolních funkcí systému ADIS, umožňujících vyhledávání nepřiznaných nebo nesprávně přiznaných nemovitých věcí na základě porovnání údajů z daňových přiznání s údaji evidovanými v katastru nemovitostí.

Důkazem významné aktivity orgánů Finanční správy v rámci kontrolní činnosti v oblasti daně z nemovitých věcí budiž údaje v tabulce č. 11 na následující straně. moje.kdpcr.cz

Majetkové daně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Tabulka č. 17: Vývoj inkasa daně z nemovitých věcí (v mi. Kč) Rok

2016

2017

2018

2019

Daňové inkaso

10 581,5

10 758,2

10 829

10 934,7

11 580

105,9

645,3

Předepsáno

10 331,2

10 670,3

10 772,4

10 875,4

11 657,6

107,2

782,2

102,4

100,8

100,5

100,5

99,3

Výtěžnost (%)

2020 Index (%) 20/19

Lhůta pro podání DzNV přiznání

Novinky – daň z pozemků

Standardní lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí je 31. leden daného kalendářního roku. Aktuálně nelze předjímat (doba sepsání tohoto příspěvku je 12/2021) případné rozhodnutí Ministerstva financí v rámci anticovidových opatření o možnosti podání přiznání k DzNV až do například 1. 4. 2022, a to bez jakýchkoliv sankcí, jako tomu bylo v tomto roce.1 Pro úplnost také uvádím, že lhůty pro placení daně z nemovitých věcí zůstávají nedotčené, tj. splatnost daně z nemovitých věcí je standardně až do 1. června, popř. do 30. listopadu 2022.

Nové ustanovení § 12e

Rozdíl 20-19

Dne 31. 12. 2020 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů novela zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (díle jen „ZoDzNV“) a tato byla/je tedy platná již pro zdaňovací období roku 2021. Asi nejzásadnější úpravou novely je doplnění nového ustanovení § 12e, jehož textové znění je následující: (1) Pro účely daně z pozemků je rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu.

1 https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/financni-zpravodaj/2021/financni-zpravodaj-cislo-3-2021-40496

Tabulka č. 11: Přehled o počtu případů a fiskálních efektech u ostatních kontrolních úkonů (k 31. 12. 2020 v mi. Kč)

Druh příjmu

Daň z přidané hodnoty

Počet kontrolních úkonů s fiskálním efektem (mimo POP)

Změna daně počet

Změna ztráty

částka

16 793

20 361

4 852,2

Daň z příjmů právnických osob

3 029

2 794

712,2

Daň z příjmů fyzických osob závislá činnost

3 504

3 524

1 413,4

Daň z příjmů fyzických osob daňová přiznání

4 593

3 946

232,3

Daň z příjmů zvl. Sazba (§ 36)

1 245

1 280

154,9

15 244

17 250

31,9

1

1

0,0

Daň z nabytí nemovitých věcí

3 097

3 098

102,2

Daň silniční

2 252

2 875

68,1

103

103

8,4

49 861

55 232

7 575,6

Daň z nemovitých věcí Daň dědická, darovací, z převodu nemovitostí

Daň z hazardních her Celkem

moje.kdpcr.cz

počet

částka

296

-217,9

150

-5,3

446

-223,2

37

Majetkové daně

(2) Není-li o pozemku evidován v katastru nemovitostí jeho druh, je pro účely daně z pozemků rozhodující jeho skutečný stav odpovídající jednotlivým druhům pozemků podle katastrálního zákona.

Pro účely daně z pozemků je tedy jednoznačně bez jakýchkoliv pochyb rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí, a to bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu. Rozhodující zůstává jeho stav k 1. lednu roku, na který je daň z nemovitých věcí stanovována. Dle důvodové zprávy má být účelem této úpravy odstranění právní nejistoty poplatníků a zároveň posílení významu informací uvedených v katastru nemovitostí.

Dle mého názoru vlastně nejde ani o odstranění nejistoty, neboť takto se v rámci zažité praxe postupovalo již historicky (tedy alespoň má maličkost). Na druhou stranu připouštím, že závěry některých soudních rozsudků už v této oblasti tak jednoznačné vždy nebyly. 2 Je tedy nejvyšší čas tuto legislativní změnu zaregistrovat a do přiznání k dani z nemovitých věcí uvádět druh pozemku dle stavu v katastru nemovitostí, a nikoliv dle jeho skutečného stavu. Dle mých praktických zkušeností se tak mohlo postupovat např. v případě posouzení tzv. zpevněných ploch pozemků3 a jejich nesprávného evidování v rámci katastru nemovitostí.

Z právního výkladu textu předmětného ustanovení šlo již dříve dle mého názoru dovodit, že zpevněnou plochu na jiném druhu pozemku než „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“ je nutné posoudit dle druhu pozemku evidovaného v katastru nemovitostí. V těchto případech je nutné vycházet opravdu z formálního přístupu a čistého textu zákona, tj. zde by jednoznačně rozhodoval pouze formální stav zápisů v katastru nemovitostí, nikoliv faktický stav (viz analogicky závěr rozsudku Nejvyššího správního soudu).4 V tomto ohledu ale nelze opomenout i úpravu katastrálního zákona. 5 Dle § 51 KZ není údaj druhového členění pozemků závazným údajem evidence katastru nemovitostí.

I když je daň z nemovitých věcí konstruována právě tak, že zohledňuje toliko formální stav zápisu v evidenci – katastru nemovitostí, a nyní již díky novému ustanovení § 12e ZoDzNV neoddiskutovatelně, stále se nemohu zcela zbavit pocitu, kdy skutečnosti do evidence nepromítnuté nebo promítnuté nesprávně mohou v určitých případech vést k nesprávnému stanovení daně z nemovitých věcí, a to právě z důvodu účelového zneužití tohoto předmětného zákonného ustanovení daně z nemovitých věcí.

Pro příklad není nutné chodit daleko, například pozemek v katastru nemovitostí evidovaný jako „orná půda“, na němž se ve sku-

2 3 4 5 6 7

rozsudek sp. zn. 50 Af 22/2018-65 z 26. 11. 2019 § 6 odst. 5 ZoDzNV rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 69/2013 zákon č. 256/2013 Sb., katastrální zákon (dále jen „KZ“) § 37 odst. 1 písm. d) KZ § 58 odst. 3 KZ

38

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

tečnosti nachází zpevněná plocha v podobě manipulační plochy či komunikace. V daném případě se může jednat i o právně nezávadnou stavbu, tedy nikoliv o tzv. „černou stavbu“, ale o stavbu zhotovenou zcela v souladu se stavebním zákonem, vč. vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu, stavebního povolení, projektové dokumentace a kolaudačního souhlasu. Za těchto okolností tedy je předmětná evidence v katastru nemovitostí evidentně chybná a v rozporu s katastrálním zákonem. Je pak již namístě položit si otázku možné aplikace ustanovení § 8 odst. 3 daňového řádu, z něhož vyplývá, že správce daně při správě daní má vycházet ze skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daně. Nejspíše nikoliv...

Nezbývá však než doporučit všem poplatníkům prověření správnosti evidence vlastněných nemovitých věcí v rámci katastru nemovitostí a případné zjednání nápravy v evidenci druhu pozemku v katastru nemovitostí ve vztahu k reálnému stavu. Ostatně další ustanovení KZ6 stanoví, že vlastníci a jiné oprávněné osoby k nemovité věci jsou mimo jiné povinni ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitých věcí, a to do 30 dnů ode dne jejich vzniku, a předložit listinu, která změnu dokládá. V případech nesplnění této povinnosti dochází na jejich straně ke vzniku správního deliktu, za který katastrální úřad může udělit pokutu až do výše 100 000 Kč.7

Další nové výklady k ustanovením – zejména ve vztahu k osvobození § 4 odst. 1 písm. j) ZoDzNV – osvobození u národních parků V důsledku nového vymezení zón v národních parcích podle zákona č. 123/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dochází ke změně terminologie označování jednotlivých zón národních parků a bylo nastaveno nové pojetí zonace národních parků. Z důvodu, že plocha zóny přírodní je u Národního parku České Švýcarsko menší než plocha I. zóny si již na zdaňovací období roku 2021 poplatníci měli uplatnit u tohoto národního parku osvobození dle § 4 odst. 1 písm. j) ZoDzNV v rozsahu menším než na předchozí zdaňovací období. Naopak u Národního parku Podyjí, Národního parku Šumava a Krkonošského národního parku tomu bylo opačně.

Doporučením budiž opět revize správnosti uplatněného osvobození, zejména jsou-li příslušné pozemky v národních parcích zařazené do zóny přírodní či nikoliv.

§ 4 odst. 1 písm. k) ZoDzNV – osvobození pozemků remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých travních porostech Už není remízek jako remízek. Rozhodujícím parametrem pro aplikaci tohoto osvobození je nově zapsání v evidenci ekologicky moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

významných prvků v evidenci využití půdy (dále jen „LPIS“). Státní intervenční zemědělský fond8 blíže popsal, jakým způsobem může poplatník dosáhnout na osvobození od daně z pozemků dle § 4 odst. 1 písm. k) ZoDzNV. Osvobozeny jsou pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází: krajinný prvek evidovaný jako ekologicky významný prvek („EVP“), např. skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad Tento pak musí být součástí evidovaného zemědělsky užívaného pozemku nebo k tomuto evidovanému zemědělsky užívanému pozemku přiléhat, přičemž evidence EVP se bohužel neřídí katastrálními parcelami pozemků, tudíž ne vždy musí být celá výměra parcely zahrnuta do prvku EVP. příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž (poplatník tyto prvky prokazuje dle skutečného stavu – nejsou zahrnuty mezi EVP), přičemž musí být na pozemku zaevidovaném v katastru nemovitostí jako ostatní plocha a zároveň se musí nacházet mimo zastavěné území obce a nesmí být užíván k podnikání.

Vzhledem k přechodným ustanovením šlo až do konce zdaňovacího období r. 2021 ponechat již dříve přiznané osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) ZoDzNV. Nicméně pokud nebudou krajinné prvky 1. skupiny zaevidovány do evidence EVP do 31. 12. 2021, vzniká poplatníkům povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2022. Konkrétní postup podání žádosti a aplikace osvobození je blíže uveden na stránkách Finanční správy.9 Předmětné osvobození se povinně uvede v rámci daňového přiznání, stejně jako prvky 1. skupiny zaevidované na OPŽL do evidence EVP a 2. skupiny nezaevidované v evidenci EVP, které poplatník prokazuje dle skutečného stavu.

Předmětný tiskopis pro uplatnění nároku na osvobození získá vlastník po zaevidování EVP z veřejného portálu farmáře (Veřejný registr půdy LPIS).10

§ 4 odst. 1 písm. l) ZoDzNV – osvobození pozemků veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť Některé druhy pozemků však nejsou v katastru nemovitostí uvedeny tak podrobně, jak je pro daňové účely vyžadováno.

Charakteristiky druhů pozemků jsou popsány v příloze k vyhlášce č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášek č. 179/1998 Sb., č. 113/2000 Sb. a č. 163/2001 Sb., a to ve způsobu využití pozemku.

Ze stanoviska oddělení 261 Ministerstva financí ČR č. 261/10 888/2003 ze dne 5. 3. 2003 pak vyplývá, že je-li pozemek evidovaný podle druhu jako „ostatní plocha“ veden ve způsobu využití pozemku pod kódem 19 (zeleň) nebo 20 (sportoviště a rekreační plocha), je podle § 4 odst.1 písm. l) ZoDzNV osvobozen od daně z nemovitých věcí. Osvobození se vztahuje na uvedené veřejně moje.kdpcr.cz

Majetkové daně

Osvobození u pozemků pozemních komunikací a veřejných parkovišť je stále neutuchající téma již od doby staré úpravy zákona o dani z nemovitosti.

přístupné pozemky, nejsou-li však využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány. Rozhodující je stav podle evidence pozemků v katastru nemovitostí.

§ 4 odst. 1 písm. o) ZoDzNV – osvobození u pozemků pozemních komunikací a veřejných parkovišť Stále neutuchající téma již od doby staré úpravy zákona o dani z nemovitostí. Přestože zůstává předmětné ustanovení § 4 ZoDzNV nezměněno již několik let, stále budí diskuze. Tyto případy byly diskutovány nesčetněkrát v rámci jednání sekce Komory daňových poradců s představiteli Finanční správy a jsou popsány a komentovány i odbornou veřejností.11 Z aktuálního sdělení Finanční správy lze dospět k následujícím závěrům: a) Dle § 12 odst. 6 ZoPK12 se veřejným parkovištěm rozumí stavebně a provozně vymezená plocha místní nebo účelové

8 www.szif.cz 9 https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-placeni- dani/ Jak_zaevidovat_krajinne_prvky_na_sve_parcele_pri_uplatneni_o. pdf 10 http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/LPIS/videonavody/vytvoreni-podkladu-pro-dan-z-nemovitych.html 11 např. e-Bulletin KDP ČR č. 12/2015, ing. P. Koubovský 12 zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích („ZoPK“)

39

Majetkové daně

komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace určená ke stání silničního motorového vozidla. Veřejná parkoviště lze charakterizovat jako veřejně přístupné plochy určené místní úpravou dopravního značení k parkování, tj. zastavení a stání vozidel a v souladu s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem stavebního úřadu (speciálního nebo obecného) a užívání k veřejné dopravě.

A bez ohledu na to, zda jsou placená nebo neplacená, jsou osvobozena podle § 4 odst. 1 písm. o) ZoDzNV, např. veřejná parkoviště u nákupních a obchodních center, záchytná parkoviště typu „zaparkuj a jeď hromadnou dopravou“ (Park+Ride) atd. b) Plocha pozemku, která není kolaudována jako veřejné parkoviště, avšak svým charakterem a úpravou umožňuje stání vozidel a slouží jako parkovací plocha široké veřejnosti bez omezení na jakoukoli skupinu uživatelů a bez výběru jakéhokoliv poplatku za parkování či další poskytované služby (hlídání aut atd.) na těchto plochách, není osvobozena podle § 4 odst. 1 písm. o) ZoDzNV. Dle vyjádření Finanční správy se však nabízí možnost využít jiného ustanovení, a to § 4 odst. 1 písm. l) ZoDzNV, zejména v případech parkovací plochy v bývalých průmyslových areálech, které obvykle slouží široké veřejnosti a bez omezení, parkovací plochy u koupališť a kulturních památek nebo nezpevněné parkovací plochy u komunikací atd. Podstatné je, že vlastník pozemku se svobodnou vůlí přenechává svůj pozemek veřejnosti k parkování, nikoliv že veřejnost svévolně, případně ojediněle, užívá pozemek vlastníkem určený k jinému účelu užití.

Pokud by však u výše vymezených ploch pozemků byl za parkování na těchto plochách či za další poskytované služby (hlídání aut atd.) vybírán poplatek, není osvobození podle § 4 odst. 1 písm. o) ani dle § 4 odst. 1 písm. ZoDzNV možné, neboť jako takový je užíván k podnikání, pronajímán nebo propachtován. V praxi se může jednat například o zpoplatněné parkovací plochy v bývalých i stávajících průmyslových areálech, placené parkovací plochy ve vnitroblocích domů, nezpevněné placené parkovací plochy v centrech měst apod. c) Pokud by předmětné plochy sloužily dokonce pouze vybraným osobám či skupinám uživatelů, např. majiteli, zaměstnancům, dodavatelům nebo vymezenému okruhu klientů firmy, nelze už vůbec o osvobození podle § 4 odst. 1 písm. o) ani podle § 4 odst. 1 písm. l) ZoDzNV uvažovat, neboť není naplněna podmínka veřejné přístupnosti pozemku (např. soukromé parkovací plochy, parkovací plochy před provozovnou sloužící pouze zaměstnancům dané společnosti, parkovací plochy uzavřené závorou, vjezdem na čip, klíče, kartu apod.).

13 § 8 odst. 1 písm. a) bod 4. zákona č. 254/2001 Sb., o vodách („ZoV“)

40

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

§ 2 odst. 2 písm. c) ZoDzNV – rybník sloužící intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb Pojem „rybník sloužící intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb“ bohužel platné právní předpisy (s výjimkou ustanovení § 2 odst. 2 písmeno c) ZoDzNV) nepoužívají.

I přes několikeré snahy o novelizaci citovaného ustanovení ZoDzNV bohužel ke kýžené změně prozatím nedošlo. Současná praxe v oblasti vodohospodářství používá dělení rybníků na intenzifikační a polointenzifikační, a to v závislosti na stanovení podmínek pro použití závadných látek ke krmení ryb.

Tyto podmínky včetně kategorizace rybníků z hlediska rybářského hospodaření jsou uvedeny ve stále platném metodickém pokynu ZP03/2003 Ministerstva životního prostředí pro posuzování žádostí o výjimku z ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů. S ohledem na tyto skutečnosti bylo požádáno Ministerstvo zemědělství o sdělení, zda příslušné vodoprávní úřady podle výše zmíněného metodického pokynu postupují, dále zda vedou evidenci rybníků, na které bylo vydáno povolení k užívání těchto vod pro chov ryb za účelem podnikání, a zda v rámci této evidence lze rozlišit, o jakou kategorii rybníka se jedná, tj. zda jde o rybník intenzifikační, polointenzifikační či jiný, a ze stanoviska ze dne 9. 11. 2009 č.j. 35767/2009-15120 je toto členění i nadále platné. Dále bylo konstatováno, že pod pojem „rybník sloužící intenzivnímu chovu ryb“ lze podřadit pouze rybníky, které dosáhnou více než 100 kg na 1 ha plochy rybníka roční produkce rybího masa (stanovisko ze dne 17. 4. 2015 č.j. 21352/2015-MZE-16232).

K dané problematice Ministerstvo zemědělství sdělilo, že povolení dle vodního zákona13 k nakládání s povrchovými vodami, k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání jsou evidována ve vodoprávní evidenci (stanovisko ze dne 28. 4. 2015 č.j. 23372/2015-MZE-15121). Veřejně dostupnou část registru vodoprávní evidence lze dohledat na portálu Ministerstva zemědělství. Součástí této evidence jsou platná rozhodnutí vodoprávních úřadů. Číslo výroku předmětného povolení je 114 (pro vyhledávání). Kategorie rybníků však bohužel nejsou předmětem vodoprávní evidence a ve vodoprávních rozhodnutích se zpravidla neuvádí.

S ohledem na výše uvedené lze dospět k závěru, že předmětem daně z pozemků ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) ZoDzNV jsou pozemky vodních ploch, které jsou zpravidla intenzifikačními rybníky.

Zbořeniště ve světle ZoDzNV V případě pozemku, na němž se nachází „zbořeniště“, je dle mého názoru pro správné posouzení z hlediska daně z nemovitých věcí rozhodujícím faktorem samotná existence stavby dle definice KZ, jakožto předmětu daně ze zdanitelných staveb. moje.kdpcr.cz

Majetkové daně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

V případě její neexistence (myšleno budovy) se předmětný pozemek posoudí v souladu s § 12e ZoDzNV jako „zastavěná plocha a nádvoří“ – E se základní sazbou 0,20 Kč/m2, a to zde bez ohledu na případnou evidenci stavby v katastru nemovitostí. Samozřejmě je a bylo by doporučeníhodné i v tomto případě uvést předmětnou evidenci v soulad s reálným stavem staveb a například si vyžádat od stavebního úřadu povolení o odstranění stavby, kde na základě následné provedené demolice by došlo i k výmazu stavby z evidence v katastru nemovitostí.

Dle katastrální vyhlášky,14 kterou se provádí KZ, je v příloze č. 2 Způsob využití pozemku uveden způsob využití „zbořeniště“, který se vztahuje podle přílohy č. 1 ke druhu pozemku „zastavěná plocha a nádvoří“, u kterého je uvedena charakteristika druhu pozemku pro účely katastru „Pozemek, na němž je... c) zbořeniště...“.

popisným či evidenčním, vždy s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém se tyto nemovité věci nacházejí. Rovněž už není třeba, aby byl místní koeficient stanoven jako celé číslo, lze jej stanovit v rozmezí 1,1 až 5, přičemž musí být stanoven s přesností na jedno desetinné místo. Obce jsou oprávněny tedy stanovit koeficient obecně závaznou vyhláškou u:

Novinky – daň ze zdanitelných staveb a jednotek

Výše popsaným novým postupem tak obce mohou nejen zvýšit daň, ale také svým způsobem regulovat významné negativní dopady do života svých obyvatel (např. zvýšení zátěže dopravou, hlukem, prašností apod.). Tímto směrem se rozhodly pro rok 2022 postupovat např. Rakovník, Plzeň, Jičín a další okresní města.17 Koeficienty pro příslušné zdaňovací období lze vyhledat v aplikaci Vyhledání koeficientů pro podání k dani z nemovitých věcí, která je dostupná na tomto odkazu.

Součástí daně z nemovitých věcí je kromě daně z pozemků také daň ze zdanitelných staveb a jednotek, kde však k žádným zásadním legislativním změnám nedochází.

I nadále tak jsou předmětem daně ze staveb a jednotek na území České republiky zdanitelné stavby (budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona),15 inženýrská stavba uvedená v příloze zákonu) a jednotky (předmětem daně ze staveb a jednotek není budova, v níž jsou jednotky).16 Taková budova či jednotka je předmětem daně bez ohledu na to, zda je nebo není evidována v katastru nemovitostí, stěžejním parametrem je jako doposud skutečnost jejího dokončení ve smyslu stavebněprávních předpisů či reálné užívání, a to třeba i jako tzv. černé stavby.

Novinky – daň z nemovitých věcí – místní koeficienty Jak již bylo i výše v článku zmíněno, daň z nemovitých věcí je příjmem místních rozpočtů měst a obcí. Logicky tedy právě obec je oprávněna obecně závaznou vyhláškou modifikovat výši daně z nemovitých věcí, a to stanovením či úpravou příslušných koeficientů. Obecně závaznou vyhlášku vydává obec na základě zmocnění zákona o dani z nemovitých věcí, a to v souladu s § 10 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

V pravomoci obce je tedy stanovení koeficientů dle § 6, § 11 a § 12 ZoDzNV, a to nejen na celou obec, ale nově i na jednotlivé části obce. Z důvodové zprávy k zákonu č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, lze pod pojmem „jednotlivá část obce“ rozumět jak katastrální území, tak jinou část obce jednoznačným a nezaměnitelným způsobem vymezenou, tj. např. uvedením názvu části obce, názvem ulice, parcelními čísly pozemků nebo stavbami s číslem moje.kdpcr.cz

stavebního pozemku („F“) zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro bydlení („H“, „I“, „R“, „Z“) zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek sloužících pro podnikání („M“, „N“, „O“, „S“, „T“, „U“) zdanitelných staveb pro rodinnou rekreaci („J“, „K“) zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek garáží („L“, „V“) místního koeficientu

Závěr Právní úprava oblasti daně z nemovitých věcí je dlouhodobě stálá a příliš se nemění.

To už se nedá říci o výkladech některých zákonných ustanovení, jak je ostatně vidno z výše uvedeného textu příspěvku.

Pouze praxe poplatníků a daňových poradců neustále přináší řadu nových otevřených otázek i problémů, se kterými, resp. na které zákonné předpisy ne vždy adekvátně a včas dokážou reagovat.

Doufám, že jsem tímto svým příspěvkem dopomohl k objasnění alespoň některých otázek dané problematiky a mohl tak pomoci daňovým poplatníkům předvídat a správně stanovit jejich daňové povinnosti, zejména ve vztahu k zdaňovacímu období roku 2022.

14 15 16 17

vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) § 2l KZ § 7 ZoDzNV https://www.podnikatel.cz/clanky/dan-z-nemovitosti-nemovitych-veci-2022-koeficienty/

41

Správa daní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Platíme příliš vysoké úroky finančnímu úřadu?

Německý Spolkový ústavní soud rozhodl, že úroky z prodlení a vrácení daně v § 233a ve spojení s § 238 odst. 1 větou první německého daňového řádu jsou protiústavní, pokud byl výpočet úroků založen na úrokové sazbě ve výši 0,5 % měsíčně. Dá se přitom očekávat, že i v České republice se výše trestů pravděpodobně jednou dostane před Ústavní soud.

Arthur Braun Managing Partner, bpv Braun Partners s.r.o.

Vítězslav Wajtr Daňový poradce, bpv Consulting s.r.o

42

Ú

stavní soud prohlásil ve svém rozhodnutí ze dne 8. července 2021 (zveřejněno dne 18. srpna 2021, ve dvou věcech, sp. zn. 1 BvR 2237/14, 1 BvR 2422/17), že úroková sazba ve výši 0,5 % měsíčně (6 % ročně), platná od roku 1961, je pro úroková období od 1. ledna 2014 neslučitelná se zásadou rovnosti zakotvenou v článku 3 německé ústavy, a tudíž protiústavní. Rozhodnutí se týká úroků, které je třeba vyměřit podle § 233a německého daňového řádu (dále jen „AO“) za daně v něm taxativně vyjmenované (daň z příjmů, daň z příjmů právnických osob, daň z nemovitostí, daň z obratu a živnostenská daň).

Podle daňového řádu se úroky z daňových pohledávek počítají v roční sazbě 6 % po uplynutí 15 měsíců od konce kalendářního roku, v němž daň vznikla (§ 233a, 238 AO). Ve dvou případech, o nichž nyní rozhodoval Spolkový ústavní soud, šlo o to, zda je úprava úroků v § 238 daňového řádu v úrokovém období od roku 2010 a od roku 2012 protiústavní. Ústavní soud odůvodnil protiústavnost úrokové sazby mimo jiné tím, že zákonná úroková sazba ve výši 6 % ročně je nepřiměřená. Vzhledem k vývoji výše úrokové sazby již tato úroková moje.kdpcr.cz

Správa daní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

sazba nemohla odrážet účel vybírání úroků, a sice strhávání fiktivní úrokové výhody. Úrok v plné výši s úrokovou sazbou 0,5 % měsíčně za úroková období spadající do roku 2014 již nebyl nezbytný, byl tedy nepřiměřený, a proto porušoval zásadu rovnosti podle čl. 3 odst. 1 základního zákona. Úrok v plné výši na úkor daňových poplatníků s úrokovou sazbou 0,5 % měsíčně byl původně ústavní. Zákonodárce byl v zásadě oprávněn stanovit úrokové zvýhodnění poplatníků dosažené pozdním vyměřením daně standardním způsobem za účelem zjednodušení administrativy.

V roce 1990 se německý zákonodárce z praktických důvodů zabýval ustanovením § 238 daňového řádu, které se vztahovalo již na předchozí případy úroků. Úroková sazba 6 % ročně navíc zhruba odpovídala podmínkám na peněžním a kapitálovém trhu, které byly v tomto ohledu relevantní jako měřítko.

Od roku 2014 se však standardizovaná úroková sazba ukázala jako zjevně nereálná. Standardizovaná úroková sazba ve výši 6 % ročně již nebyla schopna dostatečně odrážet potenciální výhodu plynoucí z pozdního zdanění. Po vypuknutí finanční krize v roce 2008 se vytvořila strukturální a udržitelná nízká úroveň úrokových sazeb, která již nebyla výrazem běžného kolísání úrokových sazeb. To se projevilo zejména ve vývoji základní úrokové sazby. V roce 2008 ještě přesahovala 3 %, ale v průběhu roku 2009 již klesla na 0,12 %. Od ledna 2013 se pohybuje v záporných hodnotách.

Před rokem 2014 se naopak nízká úroveň úrokových sazeb ještě neukotvila do té míry, aby se zákonná úroková sazba jevila jako zpravidla „zjevně nereálná“, ale stále existovala možnost získat úvěrový úrok. V praxi finanční úřady již od roku 2019 vyměřují úrok předběžným opatřením, což je i pro Českou republiku příkladný postup, protože poplatníci se nemusí proti vyměření daně odvolávat, pokud by Ústavní soud rozhodl v jejich prospěch. Ústavní soud se nevyjádřil k přesné výši, nebo dokonce k horní hranici nové regulované úrokové sazby. Pro úroková období mezi 1. lednem 2014 a 31. prosincem 2018 je ponecháno na německém zákonodárci, aby při příkladném uplatnění soudní zdrženlivosti Ústavního soudu rozhodl, zda vytvoří retroaktivní úpravu, nebo od ní upustí. Zákonodárce dosud v tomto ohledu nevyvinul žádnou iniciativu, ačkoli v dřívějších letech byly vyvinuty parlamentní iniciativy – jak levicová strana, tak parlamentní skupina CDU/CSU –, aby se státní úrokové sazby přizpůsobily tržním úrokovým sazbám.

Německý ústavní soud však rozhodl i opačným směrem: pokud byly daňové přeplatky dříve považovány za fantastickou investici u solventního dlužníka, protože se na ně vztahovala 6 % nezdanitelná úroková sazba, bude se napříště nízká sazba vztahovat i na ty, které odpovídají úrokům z prodlení. Mimochodem, v nedávném rozsudku (12. 5. 2021, C-844/19, Rs INSS) Evropský soudní dvůr dokonce potvrdil, že členské státy jsou povinny platit úroky z vráceného odpočtu DPH.

moje.kdpcr.cz

Rozhodnutí německého Ústavního soudu předcházelo deset let politických diskusí a mnoho soudních sporů, přičemž soudy dosud vždy uznávaly úrokovou sazbu.

Situace v okolních zemích Z mezinárodního srovnání vyplývá, že jiné země uplatňují nižší úroky z prodlení; ve Švýcarsku to bylo v roce 1995 ještě 5 % ročně, zatímco od roku 2012 (s výjimkou loňského období v době covidu, kdy nebyly účtovány žádné úroky z prodlení) pouze 4 %.

V jižním sousedství, v Rakousku, činí úrok z prodlení účtovaný finančním úřadem 1,38 % p.a., což je stále méně než tržní úroková sazba u nezajištěných úvěrů.

Na Slovensku (zóna EURO) je daňová sazba z prodlení čtyřnásobkem základní sazby, nejméně však dechberoucích 15 % ročně (nicméně i zde bylo dočasně pozastaveno v době covid krize).

Rozhodnutí německého ústavního soudu předcházelo deset let politických diskusí a mnoho soudních sporů, přičemž soudy dosud vždy uznávaly úrokovou sazbu. Koneckonců zákonná sazba úroků z prodlení v občanskoprávních věcech je stále výrazně vyšší, a to 8 % nad základní sazbou, resp. 9 % mezi obchodníky, což je v současné době nejnižší úroveň od jejího stanovení na 7,12 %, resp. 8,12 %. Německé civilní soudy dosud o úpravě směrem dolů neuvažovaly, resp. žádná žaloba proti občanskoprávní sazbě úroků z prodlení se k Ústavnímu soudu nedostala.

V eurozóně však tržní úrokové sazby již delší dobu také rostou, ačkoli míra inflace je v současnosti výrazně převyšuje. Na druhé

43

Správa daní

straně ECB zatím neoznámila žádnou významnou změnu své úrokové politiky. Naopak, pokud by se současná míra inflace prosadila v dlouhodobém horizontu, nezbývá než čekat na žaloby daňových poplatníků, jejichž vratky jsou úročeny mnohem nižšími úroky, než jsou tržní sazby. Nicméně rozhodnutí Spolkového ústavního soudu jsou v zásadě správná a doufejme, že oba zákonodárci budou v budoucnu na vývoj dlouhodobých úrokových sazeb reagovat rychleji a nebudou čekat 30 let jako v německém případě.

České disproporce V České republice podle daňového řádu úrok z prodlení vzniká de facto ze zákona, tedy automaticky za každý den prodlení.

Správce daně ho nevyměřuje, ale eviduje ho v určité, zákonem stanovené výši k určitému dni a daňový subjekt o výši úroku z prodlení pouze vyrozumí.

Co se týče úpravy úrokových sazeb v rámci daňového řízení v České republice, od 1. 1. 2021 došlo k jejich úpravě, a to z hlediska jejich výše, zatímco způsob výpočtu zůstává de facto nezměněn. I v ČR jsou však úrokové sazby dle daňového řádu u úroků z prodlení (resp. obecně u úroků reparační povahy) podstatně vyšší, než jaká je aktuálně cena peněz na trhu. Problém s výší úroků i disproporcí mezi úroky, které platí daňový subjekt a které má povinnost hradit stát v případě vracení daňového odpočtu, existoval zejména do konce roku 2020, ale ani nová právní úprava disproporce zcela neodstraňuje.

Níže citujeme z komentovaného daňového řádu pasáž, jež popisuje disproporce existující do poloviny roku 2017, resp. do konce roku 2020: Pokud jde o výši úroku z prodlení, již při přijetí daňového řádu se deklarovalo, že úrok z prodlení představuje ekonomickou náhradu za nedoplatky peněžních prostředků na daních, které musí veřejné rozpočty získat z jiných zdrojů (např. z úvěrů) a které v podstatě představují cenu finančních prostředků v čase, která je dána úrokovou mírou. Zákonodárce tak „ocenil“ ekonomickou náhradu na výši reposazby České národní banky zvýšené o 14 procentních bodů. Jedná se tedy o ekonomickou náhradu ušlých příležitostí státu, který nemohl peněžní prostředky použít na jiné projekty. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 7 Aps 3/2013 (pozn.: věc je známá pod názvem „Kordárna“), uvedl, že v případech, kdy správce daně prověřuje splnění podmínek pro existenci nadměrného odpočtu v rámci kontrolního postupu (typicky postupu k odstranění), dochází k faktickému oddálení výplaty peněžních prostředků, na které má daňový subjekt (plátce daně) nárok, a to z podstaty systému daně z přidané hodnoty, což zároveň znamená velmi zásadní zásah

1 Lichnovský, O., Ondrýsek, R. a kolektiv.: Daňový řád. Komentář. 3.

Vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 938 s.

2 Důvodová zpráva k zákonu č. 283/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

44

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

do toku peněz v jejich hospodaření a vznik významných dodatečných nákladů, např. na překlenovací úvěrování či v podobě ušlých obchodních příležitostí. Argumentace Nejvyššího správního soudu je tak de facto odrazem odůvodnění výše úroku z prodlení. Důsledkem výše citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu bylo přijetí nové sankce, a to úroku z daňového odpočtu (§ 254a DŘ), který svou povahou, smyslem i ekonomickým účelem kopíruje úrok z prodlení. Zákonodárce ovšem bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení přistoupil k výši úroku z daňového odpočtu tak, že vlastně ocenil ekonomickou náhradu peněžních prostředků, jimiž nemohl disponovat daňový subjekt, na výši repo sazby České národní banky, zvýšené pouze o 1 procentní bod. Existence tak zásadní disproporce mezi ekonomickou náhradou peněžních prostředků u státu a u daňového subjektu se jeví až diskriminační, a proto lze v tomto ohledu do budoucna očekávat určitý vývoj1.

V důvodové zprávě k zákonu 283/2020 Sb., kterým došlo k novelizaci daňového řádu s účinností od 1. 1. 2021, jsou uvedeny důvody pro revizi sankčního systému v rámci daňového řádu, kde jsou samostatně popsány a odůvodněny tzv. reparační úroky a kompenzační úroky, kdy reparačními úroky jsou: úrok z vratitelného přeplatku (od 1. 1. 2021 § 253a daňového řádu), úrok z prodlení (od 1. 1. 2021 § 252 daňového řádu) a úrok z nesprávně stanovené daně (od 1. 1. 2021 § 254 daňového řádu).

Tyto úroky jsou nově, od 1. 1. 2021, stanoveny ve výši repo sazby stanovené ČNB, platné v první den kalendářního pololetí, ve kterém došlo k prodlení (resp. přesněji, dle pokynu č. MF18, ke vzniku úroku), zvýšené o 8 procentních bodů. Do konce roku 2020 byly úroky z vratitelného přeplatku, úroky z prodlení i úrok z neoprávněného jednání správce daně stanoveny ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 14 procentních bodů.

Jak výše citované vymezení smyslu úroků z prodlení, tak i důvodová zpráva k poslední novele daňového řádu jsou zajedno v tom, že smyslem sankce v podobě reparačního úroku je „odčinění negativních ekonomických následků, které v důsledku tohoto porušení nastaly“ 2 . S ohledem na výši úrokových sazeb na trhu a deklarovaný ekonomický princip reparačních úroků se však výše úroku na úrovni repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů jeví nadále neúměrně vysoká.

Disproporce pak nadále existuje i v oblasti kompenzačních úroků, a to i po novele účinné od 1. 1. 2021, tedy u: úroků z posečkané částky a (od 2021 § 253 daňového řádu), úroků z daňového odpočtu (§ 254a daňového řádu), kde je úrok kalkulován ve výši ½ úroku z prodlení.

Od 1. 1. 2021 tedy došlo k odstranění rozdílu mezi výší úroků z posečkané částky a výší úroků z daňového odpočtu, moje.kdpcr.cz

Správa daní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

když do konce roku 2020 byl úrok z posečkané částky stanoven ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 7 procentních bodů a úrok z daňového odpočtu ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 2 procentní body (do 30. 6. 2017 byl úrok z daňového odpočtu kalkulován ve výši 2T Repo plus 1 % bod, jak je uvedeno v citaci výše). Jako důvod pro stanovení kompenzačních úroků na nižší úrovni ve srovnání s úroky reparačními důvodová zpráva k zákonu 283/2020 Sb. uvádí, že tyto kompenzační úroky vznikají v důsledku jednání správce daně nebo daňového subjektu, které samo o sobě buď není porušením právních předpisů, nebo je takovým porušením, v jehož případě existují zásadní důvody pro mírnější přístup z pohledu určení výše náhrady. Nicméně z principiálního hlediska stále jde o cenu finančních prostředků v čase, a tudíž o náhradu negativních ekonomických následků, a s ohledem na tento princip pak nadále nelze uspokojivě zdůvodnit ani aktuální výši reparačních úroků, ani rozdíl ve výši úroků reparačních a kompenzačních. Sankční úlohu má totiž především penále dle § 251 daňového řádu.

Důvodová zpráva k zákonu č. 283/2020 Sb. rovněž uvádí, že Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí č. j. 4 Afs 210/2014-57 ze dne 24. listopadu 2015 dovodil, že úrok z prodlení nepředstavuje sankci trestní povahy, ale sankci v širším smyslu, zatímco penále, upravené v § 251 daňového řádu, má povahu trestu.

To, že úroky z prodlení, svojí povahou reparační úroky, obsahují složku i sankční, je evidentní z toho, že stát cenu peněz stanovil

v § 254a daňového řádu u úroků z daňového odpočtu na úrovni ½ úroku z prodlení, tedy na úrovni repo sazby ČNB zvýšené o 4 procentní body. Druhá polovina úroku z prodlení pak nemůže být nic jiného než sankce. Přitom povahu trestu má především penále dle § 251 daňového řádu, které činí 20 % doměřené daně nebo sníženého daňového odpočtu, resp. 1 % snížené daňové ztráty.

Co bude dál? V Německu čekají na to, až se snížení úrokové sazby z prodlení přenese do celého daňového systému během probíhající fáze nízkých úroků – například rezervy pro 100 000 německých zaměstnavatelů, kteří vyplácejí podnikové důchody, jsou fiktivně zdaněny 6 % p.a., zatímco v komerční bilanci jsou v současnosti vyměřeny ve výši 2,3 %.

V České republice se výše trestů pravděpodobně jednou dostane i před Ústavní soud. Nebo se inflace posledních měsíců stabilizuje a za pár let budou úrokové sazby 6 % ročně opět normální.

Sledujte Twitter Komory daňových poradců ČR

twitter.com/kdp_cr

Média Komory daňových poradců ČR Bulletin

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Komory daňových poradců ČR

2/2021

z příjmů

/TÉMA VYDÁNÍ: Změny v daních – předseda Ústavně právního výboru Senátu /ROZHOVOR: Ing. Tomáš Goláň dopadů změn v oblasti hmotného a nehmotného majetku /Několik úvah ohledně daňových daňové ztráty /Upřesnění postupu při uplatněnív daňověprávních procesech: vybrané poznámky /Aplikace obecné důkazní nauky

Tematické zaměření každého čísla Vysoce odborné články Recenzovaný obsah Odborný garant každého čísla Stavovská společenská rubrika

ně čtvrtlet tištěná onická a elektr verze

29.06.2021 10:32:11

i ký měsíčník Komory /Oficiální elektronický

daňových poradců České

republiky

/Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin: CO BYSTE NEMĚLI PŘEHLÉDNOUT

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

7-8/2021

rem ze zisku globálních fi TÉMA VYDÁNÍ: Daně er nec Luděk Niedermay ROZHOVOR: Europosla funkční celek s budovou ika zařízení (ne)tvořící DANĚ Z PŘÍJMŮ: Problemat listin účetních závěrek do sbírky ÚČETNICTVÍ: Zakládání

/ /

/ moje.kdpcr.cz m /

Zpravodajství ze světa daní a účetnictví Aktuální daňová legislativa a praxe Informace z dění v Komoře @ k a ž dý měs Lifestylová témata a zajímavosti elektron íc icky Osobní rozvoj 45 4 5

DPH

Místo plnění při režimu One Stop Shop 1. října 2021 nabyla se zpožděním účinnosti velká novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů („zákon o DPH“).

Ta se mimo jiné týkala režimu One Stop Shop, tedy zvláštního režimu jednoho správního místa. Na jaká plnění bude tento režim nově dopadat?

Pavel Martiník Advokát a společník advokátní kanceláře Martiník advokátní kancelář, doktorand katedry finančního práva a finanční vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy

R

ežim One Stop Shop („OSS“), v podobě před novelou, byl zaveden na počátku roku 2015 a byl označen jako „Mini One Stop Shop“. Jeho cílem bylo usnadnit správu daně při poskytování vymezených digitálních služeb1 a existoval ve dvou podkategoriích.

Režim mimo Evropskou unii a režim Evropské unie2. Princip

46

byl nicméně v obou těchto případech stejný3. Osoba povinná k dani se registrovala právě v jednom státě Evropské unie a v tomto státě své identifikace pak daň přiznávala a odváděla, a to i při poskytování služeb s místem plnění v jiných členských státech.

Jednalo se tak o velké ulehčení pro osoby povinné k dani, neboť se nemusely registrovat ve všech státech, kde poskytova-

1 Jednalo se o telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby, které byly poskytovány osobě nepovinné k dani (viz ustanovení § 110b odst. 1 písm. b) zákona o DPH ve znění účinném do 30. září 2021).

2 Viz ustanovení § 110a a násl. zákona o DPH ve znění účinném do 30. září 2021.

3 Konkrétní podmínky se nicméně lišily, v případě režimu Evropské unie musela mít osoba povinná k dani ve svém státě identifikace sídlo nebo provozovnu a musela být plátcem daně nebo identifikovanou osobou.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

ly zdanitelné plnění, ale pouze v jednom. Zároveň v této době existovaly v zákoně o DPH četné výjimky týkající se přeshraniční problematiky umožněné evropskou regulací.

Novými předpisy EU4 a následnou novelizací zákona o DPH zákonem č. 355/2021 Sb. nicméně došlo k výraznému rozšíření režimu OSS a odstranění souvisejících výjimek 5. Režim OSS je totiž nově použitelný na veškerá vybraná plnění. Těmi jsou v režimu Evropské unie i mimo Evropskou unii poskytnutí jakékoliv B2C služby za podmínky, že je místo plnění na území Evropské unie. Otázka stanovení místa plnění se tak stala klíčovou.

Obecná úprava místa plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je pak v českém právu upravena v ustanovení § 9 odst. 2 zákona o DPH, přičemž platí, že v takovém případě je místem plnění místo, kde má osoba poskytující službu sídlo.

K problematice stanovení sídla v případě poskytování přeshraniční se v minulosti již několikrát vyjadřoval Soudní dvůr Evropské unie. Ten v rozhodnutí sp. zn. C-190/95 dovodil, že pro připuštění aktivní provozovny jako sídla je nutné, aby lidské a technické zdroje v této provozovně umožnily poskytování služeb. Podmínky pro přípustnost provozovny jako sídla ve smyslu výše uvedeného ustanovení se tak liší od provozovny služby přijímající6.

Nicméně tato obecná úprava se uplatní pouze v případě, že neexistuje specifické pravidlo v ustanoveních § 10 – § 10i zákona o DPH. Vzhledem k množství těchto výjimek pro specifické typy služeb je zajímavé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 5 Afs 3/2011, navazující na evropskou judikaturu. Toto rozhodnutí míří na případy, kdy osoba povinná k dani poskytuje službu, která obsahuje několik dílčích plnění (tedy jakousi sdruženou službu).

Nejvyšší správní soud v právní větě tohoto rozsudku konstatoval, že „pokud je plnění tvořeno souborem dílčích plnění a úkolů, je namístě vzít v úvahu všechny okolnosti, za kterých došlo k dotčenému plnění, za účelem určení, jednak zda se jedná o dvě nebo několik odlišných plnění, nebo o jediné plnění, a jednak zda v posledně uvedeném případě má být toto jediné plnění kvalifikováno jako poskytnutí služeb“.

V posuzovaném případě se jednalo o společnost, která poskytovala zároveň logistické a skladovací služby. Podle názoru krajského soudu by pak oddělení plnění v tomto případě na dvě služby (tedy na skladování a logistiku) bylo umělé. A to i s přihlédnutím k tomu, že příjemci služby požadovali tuto komplexní službu a byla pro ně přínosná pouze jako celek.

Jednotlivá dílčí plnění se přitom v tomto případě dala od sebe fakticky oddělit. To ale podle Nejvyššího správního soudu pro rozdělení plnění pro účely daně z přidané hodnoty nestačilo.

Soud se tak přiklonil k prvoinstanční argumentaci a dovodil, že právě kritérium sledovaného efektu pro příjemce služeb je klíčové pro případné rozdělení na několik samostatných plnění pro účely stanovení místa plnění. moje.kdpcr.cz

DPH

Judikatura stanovující pravidla pro účely místa plnění nabyla po novele zákona o DPH ještě více na důležitosti.

Ve vztahu k vlastnímu místu plnění pak platí, že v případě, že nelze složené plnění rozdělit, je třeba místo plnění určit podle faktické povahy poskytované složené služby a ekonomického významu pro příjemce služby.

Závěrem lze konstatovat, že judikatura stanovující pravidla pro účely místa plnění nabyla po novele zákona o DPH ještě více na důležitosti. Pro posouzení, zda je možné uplatnit režim OSS při přeshraničním poskytování služeb, je totiž nutné správně určit místo poskytnutí služby (a to i za použití specifických pravidel).

V případě daňového subjektu poskytujícího služby prostřednictvím několika provozoven v různých členských státech Evropské unie je pak tento krok klíčový. Jinak daň nemůže být správně vyměřena a odvedena.7

4 Zejména směrnice Rady (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku.

5 Například výjimky osvobození zásilek malé hodnoty (do 22 eur), které nepodléhaly dani z přidané hodnoty.

6 Viz ustanovení § 9 odst. 1 zákona o DPH, z judikatury pak zejména rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C-605/12.

7 Tento text byl zpracován v rámci projektu studentského vědeckého výzkumu „Vývoj finančněprávní a trestněprávní regulace pod vlivem normotvorby Evropské unie“ realizovaného v letech 2020–2022 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, SVV 260 493/2020.

47

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Podmínky pro uplatnění slevy na manželku za rok 2021 V aktuálním článku se budeme blíže zabývat uplatněním slevy na dani na manželku, zejména z pohledu nepřekročení limitující hranice příjmů manželky ve zdaňovacím období jako podmínky pro uplatnění této slevy manželem.

Ivan Macháček Daňový poradce

K

aždá fyzická osoba s příjmy dle § 6 až § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), může uplatnit za zdaňovací období slevy na dani, a to v následující výši:

Základní sleva na poplatníka a sleva za umístění dítěte je roční slevou na dani, zatímco slevu na manžela, slevy na dani na invaliditu a dále slevu na studenta lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na uplatnění této slevy.

Při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů u zaměstnance, který učinil u svého zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží zaměstnavatel vypočtenou zálohu na daň ze závislé činnosti nejprve o částku odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) ZDP a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Ke slevě na dani na manžela a ke slevě za umístění dítěte přihlédne plátce daně až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. U poplatníka, který neučinil u zaměstnavatele pro-

Slevy na dani dle §35ba odst. 1 ZDP

Sleva na dani v Kč v roce 2021

Sleva na dani v Kč v roce 2022

základní sleva na poplatníka – písm. a)

27 840

30 840

sleva na manžela – písm. b)

24 840

24 840

základní sleva na invaliditu – písm. c)

2 520

2 520

rozšířená sleva na invaliditu – písm. d)

5 040

5 040

16 140

16 140

4 020

4 020

maximálně 15 200

maximálně 16 200

sleva na držitele průkazu ZTP/P – písm. e) sleva na studenta – písm. f ) sleva za umístění dítěte – písm. g)

48

moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

hlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, se při výpočtu měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.

Vymezení slevy na manželku Sleva na dani na manžela je vymezena v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a činí 24 840 Kč ročně. Tato sleva se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, přičemž dle § 38l odst. 2 písm. a) ZDP poplatník nárok na zvýšenou slevu prokazuje buď průkazem ZTP/P, pokud je manžel jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P na základě § 35 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Manželem se rozumí jak manželka, tak manžel.

Dle znění § 21e odst. 3 ZDP se pro účely daní z příjmů rozumí manželem také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., upravujícího registrované partnerství. Partnerem je osoba, která uzavřela partnerství. Sleva na manžela (manželku), vymezená v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, se tedy vztahuje i na partnera (partnerku). Slevu dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP však nelze uplatnit na přítelkyni nebo přítele bez uzavření manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví nebo bez uzavření registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví, i když tato osoba žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. V následujícím textu budeme uvádět namísto „manžel (manželka)“ zjednodušeně „manželka“.

Dvě základní podmínky pro uplatnění slevy na manželku Slevu na dani na manželku lze uplatnit při současném splnění dvou základních podmínek: manželka žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a manželka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

V § 21e odst. 4 ZDP je pak definována společně hospodařící domácnost, kterou se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Pokud je vlastní příjem manželky za zdaňovací období vyšší než 68 000 Kč, pak slevu na dani na manželku nelze druhým manželem v žádném případě uplatnit. Sleva na dani na manželku je slevou, kterou lze uplatnit u poplatníka, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a učinil prohlášení k dani, až v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a u poplatníka, který podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob v rámci tohoto daňového přiznání.

moje.kdpcr.cz

Prokazování nároku na slevu na manželku Nárok na poskytnutí této slevy na dani při stanovení daně prokazuje poplatník plátci daně (svému zaměstnavateli) podle § 38l odst. 2 písm. a) ZDP dokladem prokazujícím totožnost manželky a průkazem ZTP/P, pokud je manželka jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu. Podle znění § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manželku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně.

Plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení k dani, provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění s přihlédnutím ke slevě na dani na manželku, učiní-li poplatník prokazatelně do 15. února za toto období písemné prohlášení podle § 38k odst. 5 písm. c) ZDP, že manželka žijící ve společně hospodařící domácnosti, na kterou uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 68 000 Kč.

Co vše se zahrnuje do příjmů manželky Pro posouzení nepřekročení hranice vlastních příjmů manželky ve výši 68 000 Kč a z toho vyplývající možnost uplatnění slevy na dani na manželku je stěžejní znát vlastní příjmy, které se pro účely přiznání této slevy zahrnují nebo nezahrnují do jejích vlastních příjmů. Ze znění § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP vyplývá, že do vlastního příjmu manželky se nezahrnují: dávky státní sociální podpory podle zákona o státní sociální podpoře, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je osvobozen od daně podle § 4 ZDP Dávky státní sociální podpory jsou vymezeny v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a patří k nim dle § 2 tohoto zákona: a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, b) ostatní dávky – rodičovský příspěvek, pohřebné

49

Daně z příjmů

Z výše uvedeného vyplývá, že zatímco rodičovský příspěvek (poskytovaný v rámci rodičovské dovolené) a porodné se do výčtu vlastních příjmů manželky nezahrnují, tak naopak peněžitá pomoc v mateřství vyplácená v podpůrčí době (doba poskytování dávek), podpora v nezaměstnanosti, vyplacené nemocenské dávky a náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se pro účely uplatnění slevy na dani na manželku do vlastního příjmu manželky započítávají.

V pokynu GFŘ č. D-22 se k § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP uvádí, že vlastními příjmy manželky se rozumí úhrn: všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem), včetně příjmů, které podléhají srážkové dani, nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny, nebo nejsou předmětem této daně.

Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) zákona a k příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona.

Do vlastních příjmů manželky se zahrnují nejen veškeré vlastní příjmy dosažené v rámci závislé činnosti včetně příjmů podléhajících srážkové dani, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP), z nájmu (zdaňované dle § 9 ZDP), příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, ale rovněž příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně.

Např. půjde o příjem z prodeje rodinného domu nebo jednotky, příjem z prodeje nemovitých věcí, příjem z prodeje hmotné movité věci nebo příjem z úplatného převodu cenných papírů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 ZDP, dále půjde o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, které jsou dle § 10 odst. 3 ZDP od daně z příjmů osvobozeny. Do vlastních příjmů manželky se zahrnují rovněž veškeré důchody poskytované podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

V pokynu D-22 se ke slevě na dani na manželku dále uvádí: Do vlastního příjmu manželky se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky, jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny.

U příjmů ze závislé činnosti se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.

Tedy příjmy ze závislé činnosti od zaměstnavatele, vyplacené manželce za prosinec 2021 až v lednu 2022, se zahrnují do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období roku 2021, tudíž se nezahrnou do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na dani na manželku v roce 2022.

50

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (viz § 910 a násl. občanského zákoníku). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se do vlastního příjmu manželky nezahrnuje: příjem, který plyne druhému z manželů – např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložena do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se zdaňuje u manžela dle § 7 ZDP; příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů – např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů se zdaňují jen u jednoho z nich dle § 9 odst. 2 ZDP nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku se rovněž zdaňuje jen u jednoho z nich dle § 10 ZDP. Pokud chce manžel uplatnit slevu na dani na manželku, pak všechny podpory poskytnuté v souvislosti s mimořádnými opatřeními souvisejícími s covidem-19 se započítávají jako příjem manželky. Jedná se o podpory, které můžeme rozdělit do dvou skupin: příjmy z finančních podpor, které jsou od daně z příjmů osvobozeny a do přiznání manželky k dani z příjmů fyzických osob se neuvádí; příjmy z finančních podpor, které jsou zdanitelným příjmem a do přiznání manželky k dani z příjmů fyzických osob se uvádí (veškeré dotace v souvislosti s covidem-19).

Příklad 1 Podnikatel v rámci svého živnostenského podnikání vede daňovou evidenci. Podnikatel hodlá v daňovém přiznání za rok 2021 uplatnit slevu na dani na manželku, která v roce 2021 pobírala rodičovský příspěvek a následně pobírá od září 2021 podporu v nezaměstnanosti ve výši 12 100 Kč/měsíc. Jiné příjmy manželka nemá.

Rodičovský příspěvek pobíraný po dobu rodičovské dovolené je dávkou státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., a proto se nezahrnuje do vlastního příjmu manželky pro účely posouzení uplatnění slevy na dani na manželku. Vzhledem k tomu, že příjem z podpory v nezaměstnanosti nedosáhne za rok 2021 výše 68 000 Kč, může manžel v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 uplatnit slevu na dani na manželku 24 840 Kč.

moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Příklad 2 Poplatník s příjmy ze závislé činnosti chce uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021 u svého zaměstnavatele slevu na dani na manželku. Manželka byla od prosince 2020 do konce března 2021 dočasně práce neschopná a pobírala nemocenské dávky, od 1. 4. 2021 nastoupila na mateřskou dovolenou a po jejím ukončení pokračuje v rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Jiné zdanitelné příjmy manželka nemá.

Pokud součet nemocenských dávek a dávky peněžité pomoci v mateřství přesáhnou u manželky za rok 2021 výši 68 000 Kč, nemůže manžel uplatnit u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování daně za rok 2021 slevu na dani na manželku. Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb. a tento se do vlastních příjmů manželky pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku nezapočítává.

Příklad 3 Podnikatel – živnostník uplatňuje paušální výdaje. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 hodlá uplatnit slevu na dani na manželku. Manželka byla po celý rok 2021 na rodičovské dovolené a pobírala rodičovský příspěvek. Za kalendářní rok 2021 má příjem ve výši 220 000 Kč za prodej zděděné nemovité věci (bytu) nabyté od babičky, přičemž byly splněny podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb. a tento se do vlastních příjmů manželky, pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku, nezapočítává. Ve smyslu znění pokynu D-22 se do vlastních příjmů manželky pro posouzení přiznání slevy na dani na manželku zahrnou i příjmy osvobozené od daně z příjmů. Proto v daném případě nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2021 slevu na dani na manželku, i když manželka příjmy z prodeje bytu nezdaňuje z důvodu jejich osvobození od daně a nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021.

Příklad 4 Poplatník má příjmy ze závislé činnosti. Jeho manželka je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. V průběhu roku 2021 uzavřela se svým zaměstnamoje.kdpcr.cz

vatelem postupně několik krátkodobých dohod o provedení práce. Z každé dohody obdržela hrubou odměnu do výše 10 000 Kč (vždy za příslušný měsíc), ze které zaměstnavatel dle § 6 odst. 4 ZDP srazil srážkovou daň 15 %, protože pracovnice neučinila u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb. a tento se do vlastních příjmů manželky, pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku, nezapočítává. Ve smyslu znění pokynu D-22 se však do vlastních příjmů manželky zahrnou příjmy podléhající srážkové dani. Pokud souhrn těchto příjmů z dohod o provedení práce převýší částku 68 000 Kč, nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 slevu na dani na manželku.

Příklad 5 Poplatník má příjmy ze živnostenského podnikání. Dne 10. prosince 2021 uzavřel manželství se svou přítelkyní, se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti a má s ní jedno dítě. Přítelkyně (manželka) pobírá rodičovský příspěvek a nemá žádné zdanitelné příjmy.

Poplatník nemůže uplatnit slevu na dani na manželku v rámci daňového přiznání za rok 2021, ale může ji uplatnit až počínaje lednem 2022 v rámci daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2022. V případě sňatku totiž může uplatnit poplatník slevu na dani na manželku až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani. Slevu na dani na přítelkyni nelze uplatnit, i když žije s přítelem ve společně hospodařící domácnosti.

Příklad 6 Zaměstnanec uplatňuje slevu na dani na manželku v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, přičemž jsou splněny podmínky pro uplatnění této slevy dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Manželka však v průběhu prosince 2021 zemřela.

V souladu se zněním § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manželku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění slevy. Zaměstnanec si může uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele plnou výši roční slevy na dani na manželku (tedy i za prosinec 2021) ve výši 24 840 Kč.

51

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí Přinášíme výběr z říjnového regulatorního žurnálu, který připravili experti z advokátní kanceláře Schönherr. Popisuje například novelu zákona o bankách, aktualizaci pokynů pro přístup založený na riziku v oblasti virtuálních aktiv nebo již druhou zprávu o selháních a situacích, kdy selhání reálně hrozilo.

Ondřej Havlíček Schönherr

Matěj Šarapatka Schönherr

Regulace s působností napříč sektory 28/10: EBA – Stanovisko k ochraně peněžních prostředků prostřednictvím systémů pojištění vkladů (SPV) – EBA zveřejnila stanovisko k nakládání s peněžními prostředky klientů podle směrnice o SPV (2014/49), v němž posoudila současný přístup k ochraně prostředků uložených jménem klientů u úvěrových institucí subjekty, které jsou samy vyloučeny z ochrany SPV, mimo jiné, platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, investičními podniky a dalšími typy finančních institucí. EBA z důvodu značné rozdílnosti ochrany mezi jednotlivými státy EU

52

doporučuje EK doplnit vysvětlení ke směrnici o SPV tak, aby byla zajištěna uniformní ochrana peněžních prostředků uložených jménem klientů v rámci celé EU. Stanovisko EBA rovněž adresuje, jak zabránit riziku šíření nákazy po pádu banky na subjekty, které u této banky uložily finanční prostředky klientů, a jak zajistit, aby úvěrové instituce přispívaly do fondů SPV podle výše chráněných finančních prostředků klientů, které drží.

22/10: ESAS – Návrh nových pravidel pro zveřejňování informací souvisejících s taxonomickým nařízením – Evropské orgány dohledu zveřejnily finální zprávu adresovanou EK ohledně návrhu regulačních technických standardů (RTS) týkajících se zveřejňování informací podle nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR) ve znění taxonomického nařízení (TN). Zveřejňování informací se týká finančních produktů, prostřednictvím kterých jsou realizovány udržitelné investice přispívající k dosažení environmentálních cílů. Zpráva obsahuje primárně následující návrhy: 1. pro produkty podle čl. 5 a 6 TN – zahrnutí předsmluvních a periodických informací, které identifikují environmentální cíle, ke kterým produkt přispívá, a informací ohledně způsobu a míry, do jaké jsou investice do produktu v souladu s taxonomií EU; a 2. pro předsmluvní a pravidelné zveřejňování informací – začlenění příloh s předepsanými šablonami pro finanční produkty, které podporují environmentální, sociální a/nebo jiné udržitelné investiční cíle (jak jsou definovány v SFDR) tak, aby zahrnovaly další informace o produktech podle čl. 5 a 6 TN. Zpráva se dále zabývá specifickou otázkou zacházení se státními dluhopisy vykazování souladu investic s taxonomickými požadavky.

18/10: ESAS – Sektorové zprávy k nezávislosti příslušných národních orgánů dohledu – ESAS vydaly sektorové zprávy týkající se nezávislosti příslušných národních orgánů dohledu vycházející z jejich semoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

behodnocení. Zprávy se zaměřují především na následující oblasti: 1. provozní nezávislost; 2. finanční nezávislost; 3. osobní nezávislost; 4. transparentnost a odpovědnost.

Zprávy jednotlivých orgánů jsou ke stažení zde: ESMA, EBA a EIOPA. 01/10: PSP – Novela zákona o bankách a dalších zákonů – Od 01/10 nabyla účinnosti rozsáhlá novela implementující směrnici č. 2019/878/EU (CRD V) s cílem omezit rizika a posílit odolnost bankovního sektoru. Mezi novelizovanými zákony je kromě zákona o bankách i zákon o podnikání na kapitálovém trhu či zákon o spořitelních a úvěrních družstvech. Novela přináší, mimo jiné, následující změny: 1. změna v oblasti úpravy kapitálových rezerv (mimo jiné zavedení tzv. bezpečnostní kapitálové rezervy a kapitálové rezervy k pákovému poměru pro globální systémově významnou instituci v souladu s nařízením č. 575/2013); 2. zavedení povinnosti osob z jiného než členského státu ustanovit tzv. zprostředkující ovládající osobu, pakliže daná osoba ovládá 2 a více institucí v jednom nebo více členských státech EU; 3. změna v oblasti regulace finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových osob (mimo jiné v rámci dohledu na konsolidovaném základě); 4. změny v úpravě odměňování (např. stejná odměna mužů a žen); 5. změny v pravidlech výpočtu tzv. kapitálového požadavku P2R (Pilíř 2) a 6. stanovení podmínek pro uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování.

Ostatní

3. jak investiční doporučení umisťovat na sociální sítě; 4. jaká pravidla platí pro tato doporučení a co mohou být potenciální následky porušení těchto pravidel.

Příslušná pravidla jsou obsažena v MAR a zahrnují zejména povinnost zveřejnit svou totožnost, prezentovat investiční doporučení objektivním způsobem a zveřejnit všechny vztahy nebo okolnosti, které by mohly narušit jeho objektivitu.

22/10: MF – Nový web „Kapitálový průvodce“ – MF spustilo nové webové stránky „Kapitálový průvodce“ určené pro malé a střední podniky. Stránky si kladou za cíl poskytnout podnikům srozumitelný přehled dostupných alternativ k úvěrovému financování, a to zejména možností, které poskytuje kapitálový trh.

19/10: EBA – Finální návrh regulačních technických standardů (RTS) ke zveřejňování informací o investičních politikách investičních podniků – Finální návrh RTS ke zveřejňování informací o investičních politikách investičních podniků ve smyslu článku 52 IFR přináší, mimo jiné, vzorové dokumenty a tabulky (ke stažení zde) k unifikaci informací poskytovaných investičními podniky. Záměrem RTS je především pomoci zúčastněným stranám pochopit vliv investičních podniků na společnosti, v nichž tyto podniky vykonávají (nebo mohou vykonávat) hlasovací práva, a dopad těchto politik na správu a řízení společností. Navrhované RTS: 1. upřesňují informace, které budou muset investiční podniky zveřejňovat, aby prokázaly svůj vliv na společnosti; 2. poskytují přehled informací, které mají investiční podniky uvádět; a 3. poskytují podrobné pokyny ohledně výkonu hlasovacích práv investičními podniky.

Kapitálový trh 29/10: ESMA – Údaje o dluhopisech, na které se vztahují předobchodní a poobchodní požadavky MiFID II/MiFIR a údaje pro systematické internalizátory – ESMA skrze svůj registr údajů zpřístupnila nejnovější čtvrtletní hodnocení likvidity dluhopisů podléhajících předobchodním a poobchodním požadavkům MiFID II/MiFIR. V rámci tohoto období v současné době existuje 448 likvidních dluhopisů, na které se vztahují požadavky na transparentnost podle MiFID II. ESMA dále zveřejňuje dva ukazatele úplnosti (completeness indicators) související s údaji o likviditě dluhopisů. Požadavky na transparentnost dluhopisů, které jsou za současného stavu považovány za likvidní, budou platit od 16/11/2021 do 15/2/2022. Co se systematických internalizátorů týče, ESMA vydala množství dat pro kapitálové nástroje a nástroje jim podobné dostupné v této tabulce. Příslušný test s těmito hodnotami by systematičtí internalizátoři měli provést do 15/11/2021.

28/10: ESMA – Stanovisko k investičním doporučením učiněným na sociálních sítích – ESMA vydala stanovisko ohledně investičních doporučení činěných na sociálních sítích, v rámci kterého se stručně věnuje následujícím otázkám: 1. co jsou to investiční doporučení; 2. kdo taková doporučení obvykle činí; moje.kdpcr.cz

12/10: ESMA – Finální zpráva k návrhu regulačních a implementačních technických standardů (RTS/ITS) ohledně obsahu a formátu notifikací jednoduchých, transparentních a standardizovaných (STS) sekuritizací u syntetických sekuritizací podle novelizovaného sekuritizačního nařízení – ESMA vydala finální zprávu k návrhu RTS/ITS standardů týkajících se obsahu a formátu oznámení STS sekuritizací u syntetických sekuritizací adresovaném EK. Cílem návrhu je zajištění souladu mezi oznamovacími rámci STS jak pro tradiční, tak i syntetické sekuritizace.

05/10: MF – Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č.

243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování – V souvislosti s potřebou zajistit jednotnou terminologii a reagovat na výsledky veřejné konzultace z ledna 2021 předložilo MF vládě návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování. Mezi navrhovanými změnami jsou: 1. snížení likviditní rezervy u fondu nemovitostí z 20 % na 10 %; 2. doplnění pravidla týkajícího se jmění speciálních fondů investujících do fondů kvalifikovaných investorů pro přijímání úvěrů pro fondy kvalifikovaných investorů, do nichž speciální fond investuje podle § 47 odst. 3;

53

Aktuálně

3. zrušení pravidla, dle kterého lze na účet fondu nemovitostí nabýt a držet účast pouze v nemovitostní společnosti, která investuje výhradně do nemovitostí; nebo zrušení povinnosti, aby účetní závěrka nemovitostní společnosti, do které investuje fond nemovitostí, byla schválena auditorem; 4. zrušení pravidla, dle kterého celková hodnota nemovitostí, které se oceňují porovnávacím způsobem, nesmí překročit 25 % hodnoty majetku fondu nemovitostí; 5. pojem fondový kapitál je zaměněn za pojem čistá hodnota aktiv a 6. změny pojmu majetek fondu kolektivního investování podle § 98.

Banky 27/10: EK – Přezkum bankovních pravidel EU, bankovní balíček pro rok 2021 a příslušný seznam Q&A – EK přezkoumala bankovní pravidla EU, konkrétně legislativní návrhy na změnu směrnice o kapitálových požadavcích (CRD IV), nařízení o kapitálových požadavcích (CRR) a samostatný legislativní návrh na změnu nařízení o kapitálových požadavcích v oblasti řešení krize bank. Dále představila bankovní balíček sestávající z: 1. posledního kroku k implementaci dohody Basel III v rámci EU, jenž má především zajistit posílení odolnosti vůči ekonomickým šokům, a aby a. v tzv. interních modelech, které banky používají k výpočtu svých kapitálových požadavků, nebyla podceňována rizika a banky tak měly na pokrytí těchto rizik dostatečný kapitál; b. byl omezen celkový vliv na kapitálové požadavky na úroveň, která je nezbytná, čímž má být zachována konkurenceschopnost bankovního sektoru EU; a aby c. byly sníženy náklady vynakládané na compliance, aniž by došlo ke snížení obezřetnostních standardů; 2. udržitelnosti, respektive posílení odolnosti vůči ESG rizikům (mimo jiné zavedením povinnosti bank systematicky zjišťovat, zveřejňovat a řídit ESG rizika, např. pomocí pravidelných zátěžových testů); a 3. silnějšího dohledu – poskytnutí účinnějších nástrojů orgánům dohledu, které mohou využívat při dohledu nad bankami či FinTech společnostmi v rámci EU nebo sjednocení pravidel týkajících se zřizování poboček bank ze třetích zemí v EU. 22/10: EBA – Zpráva ohledně financování při řešení krize a insolvenci jako součást přezkumu rámce pro řešení krize a pojištění vkladů (CMDI) – EBA zveřejnila zprávu adresovanou EK jako odpověď na její výzvu (call for advice) ohledně financování při řešení krize v rámci přezkumu rámce CMDI. Zpráva obsahuje kvantitativní analýzu schopnosti bank získat přístup k financování podle stávajícího rámce a podle různých hierarchií věřitelů, beroucí též v potaz minimální požadavek na vlastní zdroje a způsobilé závazky (MREL), stav rozvah bank a jejich obchodních modelů, jakož i analýzu založenou na modelovém přístupu k simulaci krizového scénáře. Analýza též adresuje změny vnitřní schopnosti bank absorbovat ztráty podle čtyř scénářů preferencí vkladatelů ve srovnání se současnou hierarchií věřitelů platnou ve členských státech.

54

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

22/10: EBA – Finální návrh regulačních technických standardů (RTS) pro alternativní standardizovaný přístup k tržnímu riziku jako součást plánu pro změny v přístupu k výpočtu kapitálového požadavku pro tržní riziko FRTB (Fundamental review of the trading book) – EBA publikovala finální návrh RTS k hrubé výši rizika náhlého selhání (tzv. jump-to-default – JTD) dle článku 325w(8) CRR a k přirážce ke zbytkovému riziku (RRAO). Návrh obsahuje technické specifikace pro implementaci těchto dvou prvků alternativního standardizovaného přístupu k tržnímu riziku. U JTD specifikuje klíčové vstupy potřebné pro výpočet požadavků na vlastní kapitál pro riziko náhlého selhání. U RRAO pak objasňuje rozsah RRAO, tj. pro které nástroje by měly být stanoveny požadavky na vlastní kapitál pro zbytková rizika.

20/10: EBA – Vysvětlení k sedmému souboru otázek vznesených pracovní skupinou EBA pro API podle směrnice o platebních službách (PSD2) – EBA vydala tabulku s vysvětlivkami k sedmému souboru technických otázek vznesených její pracovní skupinou zabývající se API ve světle PSD2.

14/10: EBA – Zpráva ohledně rizik spojených s přechodem na nové referenční sazby – EBA zpracovala a zveřejnila analýzu s cílem identifikovat rizika spojená s přechodem na nové referenční sazby v důsledku konce LIBOR (London Interbank Offered Rate) a EONIA (Euro Overnight Index Average) závěrem tohoto roku. EBA v této zprávě identifikuje ohniska rizik spojených s přechodem bank v EU/EHP na nové referenční sazby, zejména s ohledem na jejich významné expozice na tyto sazby. Průzkumy mezi bankami a příslušnými orgány dohledu ukazují, že za nejproblematičtější jsou považovány otázky právního charakteru provázející přechod aktivních transakcí a nezbytné změny v interních operacích a systémech bank. EBA z tohoto důvodu doporučuje, aby byly přechody na nové referenční sazby ve zbývajících měsících řízeny s náležitou péčí a včas a aby všechny strany zúčastněné na procesu přechodu spolupracovaly.

07/10: EBA – Aktualizovaný seznam ukazatelů a nástrojů pro posouzení a analýzu rizik – EBA vydala aktualizovaný seznam ukazatelů a nástrojů pro posouzení a analýzu rizik, včetně doprovodných metodologických pokynů. Tyto pokyny popisují, jakým způsobem jsou kalkulovány ukazatele rizik v publikacích orgánu EBA, aby orgány dohledu a další uživatelé, kteří data orgánu EBA používají, mohli konzistentním způsobem hodnotit a interpretovat klíčové bankovní údaje při analýze rizik. Revize zahrnuje, mimo jiné, přezkum ukazatelů ziskovosti institucí, expozic vůči protistranám-státům a požadavků na vlastní kapitál pro operační rizika. Do seznamu byly dále přidány ukazatele pro hodnocení a monitoring užívání externích ratingů a standardizovaného přístupu k rámcům úvěrového rizika.

05/10: EBA – Pracovní program na rok 2022 – EBA zveřejnila svůj pracovní program popisující primární cíle a oblasti zájmu pro rok 2022. Mezi hlavní priority patří: 1. monitorování a aktualizace obezřetnostního rámce pro dohled a řešení problémů; moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

2. revize a posílení celoevropského rámce pro zátěžové testování; 3. efektivní využití evropské centralizované infrastruktury (EUCLID) pro sběr údajů z oblasti bankovnictví a financí; 4. prohloubení analýzy a sdílení informací v oblasti digitální odolnosti, fintech a inovací; 5. boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu a přispění k tvorbě nové infrastruktury v rámci EU; 6. poskytnutí nástrojů pro měření a řízení rizik v rámci ESG iniciativ a 7. sledování a zmírňování dopadu covidu-19.

Platební služby 28/10: EBA – Konzultační dokument k doplnění regulačních technických standardů (RTS) pro silné ověření klienta (SCA) a bezpečnou komunikaci – EBA zpřístupnila konzultační dokument k doplnění RTS pro SCA a bezpečnou komunikaci ve vztahu k 90denní výjimce pro přístup k účtu na základě nařízení 2018/389 a směrnice o platebních službách (PSD2). Cílem navrhovaných změn je řešení řady problémů, které EBA identifikovala při uplatňování této výjimky poskytovateli platebních služeb, kteří vedou účet, což mělo negativní dopad na služby nabízené poskytovateli služeb informování o účtu podle PSD2. Tyto problémy se objevují zejména v případech, kdy poskytovatelé platebních služeb, kteří vedou účet, neaplikují výjimku a požadují SCA pro každý přístup k účtu, nebo kdy žádají o SCA častěji než jednou za 90 dní, jak umožňují RTS. Mezi navrhované změny reagující na tyto problémy patří zavedení povinného uplatnění výše zmíněné výjimky, jsou-li splněny určité podmínky, a prodloužení lhůty z 90 na 180 dní.

mažďování údajů; stanovisko dále předkládá zásady pro kompletování informací o nákladech a stanoví, že by měly být vykazovány nejen přímé, ale i nepřímé náklady vzniklé správcům aktiv a investičním fondům. Rovněž také poskytuje pokyny pro využití údajů o nákladech v rámci dohledu a 2. stanovisko k dohledu nad posuzováním rizik IZPP poskytujících příspěvkově definované systémy (PDS) – stanovisko adresuje následující aspekty řízení rizik ze strany IZPP poskytujících PDS: a. vyzývá k častějšímu užívání kvantitativních prvků při řízení operačních rizik, čímž doplňuje stávající stanovisko orgánu EIOPA, a b. očekává, že IZPP poskytující PDS budou (i) provádět dlouhodobá hodnocení rizik pomocí projekcí budoucích důchodových příjmů účastníků PDS, (ii) porovnávat výsledky se stanovenou tolerancí účastníků PDS k riziku a (iii) zohledňovat investiční strategie IZPP. 05/10: EIOPA – Program na rok 2022 – EIOPA zveřejnila svůj program popisující primární cíle a oblasti zájmu pro rok 2022. Mezi hlavní priority patří: 1. integrace aspektů a otázek udržitelného financování do všech oblastí práce; 2. podpora trhu a dohledových orgánů prostřednictvím digitální transformace; 3. zlepšení kvality a účinnosti dohledu; 4. identifikace, hodnocení a sledování rizik pro finanční stabilitu a obchodní činnost a podávání zpráv o těchto rizicích a podpora preventivních a nápravných opatření a 5. zajištění efektivního náboru, řízení a rozvoje personálního aparátu EIOPA.

Pojišťovny AML 08/10: EIOPA – Zpráva o selháních a situacích, kdy selhání reálně hrozilo – EIOPA vydala již druhou zprávu o selháních a situacích, kdy selhání reálně hrozilo, v oblasti pojišťovnictví, skládající se z 219 konkrétních případů z evropského pojišťovacího sektoru (první zpráva je dostupná ZDE). Zpráva shrnuje nejčastější postupy, které pojistitelé a příslušné vnitrostátní orgány dohledu přijímají během fáze ozdravných postupů a řešení problémů v případě selhání nebo jeho hrozby. Databáze, z níž zpráva vychází, shromažďuje cenné informace o dopadech zavedených opatření za účelem zvýšení povědomí o postupech pro úspěšnou prevenci selhání a snižování hrozících ztrát. Analýza se také zabývá problémy v rámci přeshraničního pojištění, při kterém dochází ke ztrátám na straně pojistníků prokazatelně častěji než v případě selhání domácích pojišťoven.

07/10: EIOPA – Stanoviska týkající se institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP/IORPs) – EIOPA vydala dvě následující stanoviska: 1. stanovisko k vykazování nákladů a poplatků IZPP – stanovisko poskytuje klasifikaci nákladů, které mají být hlášeny vnitrostátním orgánům dohledu, a zavádí praktický návod pro orgány dohledu a IZPP (doplněný šablonami pro hlášení) ke shromoje.kdpcr.cz

28/10: FATF – Aktualizace pokynů pro přístup založený na riziku (risk-based approach) v oblasti virtuálních aktiv – FATF aktualizoval své pokyny pro přístup založený na riziku k virtuálním aktivům a poskytovatelům služeb spojených s virtuálními aktivy.

Aktualizace přinesla změny zaměřené na tyto klíčové oblasti: 1. objasnění definic virtuálního aktiva a poskytovatele služeb spojených s virtuálním aktivem; 2. poučení o tom, jak se aplikují standardy FATF na stablecoiny; 3. další pokyny ohledně rizik a nástrojů, které mají země k dispozici k řešení rizik praní špinavých peněz a financování terorismu pro tzv. peer-to-peer transakce; 4. aktualizované pokyny pro udělování licencí a registraci poskytovatelů služeb spojených s virtuálním aktivem; 5. další pokyny pro veřejný a soukromý sektor k implementaci tzv. cestovního pravidla („Travel rule“), tedy povinnosti, podle které si příkazci a příjemci všech převodů digitálních finančních prostředků musí vyměňovat identifikační údaje z důvodu monitorování podezřelých transakcí; a 6. zásady sdílení informací a spolupráce mezi orgány dohledu nad poskytovateli služeb spojených s virtuálním aktivem.

55

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Co byste udělali, kdybyste se nestyděli? Šedé podzimní dny kromě zachumlání se uvnitř, podzimní chandry, virů, únavy přinášejí více myšlenek na celkově moudrý zdravý život, udržitelnou práci v něm pro vás i vaše kolegy. Uvědomujeme si (nebo bychom měli), že sebe nemůžeme vyčerpat, vyčerpat dlouhodobě, že naše fyzické zdroje jsou v jistém smyslu konečné. Stejně to platí pro naše kolegy a zaměstnance.

Vyplatí se proto popřemýšlet, pro koho chceme v dlouhodobém horizontu pracovat a pro koho už méně.

Lenka Mrázová Leadership mentorka a koučka

56

M

á smysl dělat s klienty, kde dáváte po zakázce své práci samá kladná označení – hezká práce, zábavná, skvělé formulace, dobře zaplacená, jednoduchá, náročná, přitom nabíjející, detektivka, kterou jsme vyřešili. Jestli zakázkám pro klienta dáváte pro vás pozitivní metafory a přídavná jména, pak to jsou zakázky přesně pro vás. Jestli u nich není úplně správně nastavená cena, pak by její přejednání nemělo být velkým problémem.

Pokud však na adresu klienta u vás v kanceláři padají přirovnání typu: ten nás tyranizuje; myslí si, že jsme hadr, kterým vše vytře; dělat pro něj je nuda; to je vopruz; odměna jak pro žebráka. Vím, teď užívám hodně ostrá a nespisovná slova, leč jsou ze života.

Radikální upřímnost vůči sobě a některým klientům je namístě.

Bez ostrého řezu to těžko půjde spokojeně dál. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 12/2021

Vztah s klientem, kde nemáte pocit spravedlivé odměny, není pro vás dlouhodobě udržitelný. To jsme už probírali před časem u zamyšlení nad fakturací a jaké pocity máme u podpisu nejdůležitějšího dopisu našemu klientovi = faktury.

Ondřej Choc v minulém e-Bulletinu zmiňoval trojroli, ve které se v podnikání jako daňoví poradci často nacházíme. Jsme majitelem své firmy, jednatelem v ní a také plníme roli daňového experta. Podívejme se na naše klienty a zakázky optikou těchto rolí a optikou našeho strachu i studu.

Co byste udělali, kdybyste se nebáli?

Co byste udělali, kdybyste se nestyděli?

V koučování se občas pokládá otázka: „Co bys teď udělal, kdyby ses nebál?“ Je to velmi silná otázka a většinou přivede koučovaného k odvážné myšlence. Mně se v práci s mými klienty ještě více osvědčila otázka: „Co bys udělal, kdyby ses nestyděl?“ Stud je velmi hluboká emoce a blokuje nás víc, než si myslíme. V byznysu, práci se častěji stydíme, než bojíme.

Osobní rozvoj

Svému kolegovi, ať chodí na všechny prodejní schůzky s klienty on, že vy budete v zázemí psát všechna stanoviska. Že chcete chodit na schůzky s ním a naučit se jeho komunikační triky. Že chcete pracovat z domova každé dopoledne sám a až pak přijít do kanceláře a věnovat se ostatním. Že také máte ambici stát se ve firmě většinovým partnerem, že jen nevíte, jak na to. Že pátky nepracujete. Že... cokoliv.

Otevřeně artikulujte své dosud skryté potřeby před svým společníkem, kolegou, celým týmem, partnerem doma, dětem.

Kdy jindy vše říct než koncem roku, ať v tom novém už je nově.

Takže – Co byste udělali, kdybyste se nestyděli/nebáli?

Váš moudrý zdravý život za chvíli odvahy stojí.

Jak mohu silné otázky aplikovat na naši trojroli? Ilustruji na příkladu: Jako majitel si promyslíte, že dalších 5 let z firmy chcete mít 2 miliony Kč zisku každý rok. Pak chcete utlumit svou činnost a firmu předat. Řeknete to beze studu a strachu svému jednateli.

Jako jednatel hrdinně uvážíte, že charitu můžete dělat maximálně pro 10 % klientů a že to bude jen skutečná bohulibá činnost pro subjekty, které mají dopad v komunitě. Všichni ostatní klienti budou mít ceny se zdravou slušnou ziskovou přirážkou. Bez uzardění nerozklepaným hlasem oznámíte svému expertovi, tedy sobě a také kolegům ve firmě, že s některými klienty bude třeba se citlivě rozloučit. Naopak že si vytvoříte prostor pro nové klienty z oblastí, kterým se chcete více věnovat.

Jako expert si oddechnete, že váš well-being – celkové zdravé bytí – bude zachován, máte vnitřní souhlas jednatele a majitele v sobě, že opravdu není cílem vašeho podnikání pracovat pro každého za každou cenu. Máte vnitřně jasno, že můžete nechat některé poptávky ležet. Konečně se můžete pustit do nabízení komplexní správy majetku pro vlastníky firem. Jakmile se vnitřně pevně rozhodnete, samotná komunikace s klientem už nebude těžká.

Komoru daňových poradců České republiky najdete i na sociálních sítích

a Twitter

Příkladů situací, kdy se vnitřně stydíme, a proto něco neděláme nebo naopak děláme, i když nechceme, každý pár máme. Kdybyste se nestyděli, řekli byste například: Velmi klidně milému klientovi, že vás s ním sice baví pracovat, že hodnota vaší práce je už dávno jiná, proto zvyšujete cenu o třetinu. moje.kdpcr.cz

57

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz