e-Bulletin KDP 11_2023

/Oficiální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

11/2023

/AKTUÁLNĚ: Konsolidační balíček prošel Sněmovnou /ROZHOVOR: Jana Fuksová k mezinárodní harmonizaci základu korporátní daně /MEZINÁRODNÍ ZDANĚNÍ: Úvod k dorovnávacím daním /AKTUÁLNĚ: Společný seminář NSS, KDP ČR a MF ČR

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 6/202 6/2021 21

Provedeme vás světem daní.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Úvodník

Etický, nebo Profesní kodex?

V dnešním úvodníku nebudu psát o daňovém kodexu, který existuje zatím jenom v představách některých úředníků a politiků. A je vůbec otázkou, zda v Česku někdy vznikne. Provázat jednotlivé daňové zákony a uspořádat je do jedné právní normy není nic jednoduchého. To, čeho se chci dotknout, je téma ryze komorové. Záležitost naší vlastní samosprávy.

V Komoře máme již mnoho let Etický kodex. Byl přijat Valnou hromadou v listopadu 2006 a byl zvolen koncept dobrovolného přihlášení k Etickému kodexu. Je to velmi stručný dokument o deseti krátkých bodech s vysokou mírou obecnosti. Jeho cílem bylo l stanovit t it etické ti ké požadavky a zajistit dodržování vysokého profesního a morálního standardu v oblasti daňového poradenství.

Fakticky jedinou sankcí za jeho porušení je zrušení přihlášení k Etickému kodexu. Vnímám jej jako chvályhodnou snahu nastavit laťku profese o něco výše, než jak žádá zákon o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR. A bylo ponecháno na volném uvážení, kdo a zda se k Etickému kodexu přihlásí.

Doba se změnila a text, který bez problémů obstál před 17 lety, podle mě dnes již nestačí. Názor, že je třeba kodex přizpůsobit dnešní době a aktualizovat jej, získal podporu celého Prezidia. Proto se již před rokem rozběhla diskuse, jak kodex změnit, doplnit či jinak modernizovat. Debata se vedla opakovaně v Prezidiu, v Sekci pro profesní otázky a nakonec i v rámci veřejné diskuse s členy Komory.

Poměrně jasná shoda byla na tom, že dokument nemá být určen k dobrovolnému přihlášení nebo nepřihlášení. Že bude vhodné mít kodex, který se stane součástí komorových předpisů. Je třeba ale zmínit, že zazněly i názory, že žádný kodex existovat nemá, protože jsme vázáni pouze zákony.

Jakkoliv je pravda, že pro regulaci profese je zásadní zákonná úprava, mám za to, že kodex je vhodnou „light-touch“ regulací. V našem případě samoregulací. Neboť jde o pravidla, která nám neukládá nikdo třetí, typicky zákonodárce formou zákona, ale která si schvalujeme na Valné hromadě sami. Nejsem zastáncem časté novelizace zákonů a platí to i pro náš zákon o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR. Považuji za praktické, když zákon zůstává stručný a obecný. Příkladem takového přístupu je ustanovení § 6, druhá věta před čárkou, která zní: [Daňový poradce] „je povinen jednat čestně a svědomitě“. Zákon by mohl obsahovat podrobnější vymezení, co se rozumí čestným a svědomitým jednáním. Ovšem snaha v zákoně definovat úplně vše obvykle není praktická ani úspěšná.

Na druhé straně se poradce musí v praxi každodenně vyrovnávat s touto povinností. Je mu k dispozici praxe disciplinárního trestání, ale buďme realisté, kdo si po večerech čte dokumenty našich disciplinárních senátů?

Právě Profesní kodex byl vytvořen s cílem shrnout „best practice“. Sepsat postupy, které lze podřadit pod pojem jednat při výkonu daňového poradenství čestně a svědomitě. Mám za to, že kodex poskytuje srozumitelný a jasný návod, jak postupovat v situacích, do kterých se poradci dostávají a u nichž existuje již ustálený názor, co je správný postup. Kodex pochopitelně nemůže postihnout všechny situace, do kterých se může poradce dostat.

Je ale praktické, že je popsán správný přístup v těch případech, které jsou známy. Zejména pro začínající poradce poskytne kodex ucelenější návod. Ale považuji za praktické, když si i zkušení daňoví poradci připomenou nejdůležitější zásady.

moje.kdpcr.cz

1

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Lze říci, že pokud bude poradce řešit konkrétní problém postupem popsaným v kodexu, pak nepochybí. Neznamená to ale, že by v konkrétním případě nemohl postupovat i jinak. Ale bude pak na něm, aby obhájil svůj postup a důvody proč se odchýlil od toho, co považujeme za best practice.

Zvolili jsme nakonec označení Profesní kodex, abychom jej odlišili od Etického kodexu. Ale také proto, že kodex nyní obsahuje konkrétní a praktické postupy. Vycházeli jsme nejen z povinností stanovených zákony, ale i z judikatury a z praxe disciplinárního trestání. Dbali jsme na to, abychom nestanovovali žádné nové, nad rámec zákonů jdoucí povinnosti.

V diskusi se objevila otázka, zda může být daňový poradce za porušení Profesního kodexu disciplinárně trestán.

Působnost Komory je dána § 11 písm. c) [Komora] „dohlíží na řádný výkon daňového poradenství“ a § 12 odst. 1, který stanoví, že disciplinární opatření lze uložit „za závažné nebo opětovné porušení povinnosti podle tohoto zákona nebo jiného zákona upravujícího práva a povinnosti daňového poradce při poskytování daňového poradenství“.

Předpokládáme, že po schválení Valnou hromadou bude postup podle Profesního kodexu závazný. Dá se však přesto říci, že se nikdy nesetkáme s disciplinárním opatřením, které by samo o sobě konstatovalo porušení Profesního kodexu bez dalšího. Ale právě porušení povinnosti dle § 6, jednat čestně a svědomitě, může být odůvodněno nedodržením postupu podle Profesního kodexu.

Současně je třeba zdůraznit, že schválení Profesního kodexu znamená zrušení Etického kodexu a kancelář Komory odstraní z webových stránek Komory vše, co s Etickým kodexem souvisí.

Přestože jsme vedli debatu o kodexu mnoho měsíců, některé podnětné připomínky dorazily i potom, co byl finální text rozeslán s podklady na Valnou hromadu. Využili jsme některé z nich a byly zpracovány jako pozměňovací návrh viceprezidenta Petra Tomana. Prezidium tedy bude na Valné hromadě doporučovat přijetí Profesního kodexu ve znění pozměňovacího návrhu Petra Tomana.

Věřím, že nahrazení Etického kodexu Profesním kodexem bude přínosné pro prestiž Komory daňových poradců jako zodpovědné samosprávné profesní organizace. Na závěr bych rád poděkoval všem, kteří se na práci na kodexu a na diskusích podíleli.

Mgr. Michal Frankl, daňový poradce č. o. 1197, člen Prezidia KDP ČR

Podcast NADANĚ Podcast můžete sledovat nejen na komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify nebo Google Podcast.

2

moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

MáDáti předplatné na 12 měsíců, soubor podrobných účetních a daňových komentářů ke všem účtům účtové osnovy pro podnikatele s průběžnou aktualizací

Zákoník práce novele 1. 10. 2023 Zá áko koní ník ík pr prá áce po n áce ovel ov ele ek1 aktuální znění po transpoziční novele s vyznačením změn, postavení zaměstnanců na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, změny v této oblasti, zjednodušení povinností při doručování písemností mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem včetně posílení elektronického doručování – vše se stručným komentářem

zvýhodněná cena pro DP 1070 Kč běžná cena 1189 Kč zvýhodněná cena pro DP 413 Kč běžná cena 459 Kč

zvýhodněná cena pro DP 440 Kč běžná cena 489 Kč Opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem pravidla iniciativy BEPS, jejich aplikace, účinnost i soulad se základními právními zásadami, odkazy na recentní judikaturu NSS, ÚS a Soudního dvora EU

Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem po novele k 1. 10. 2023 a 1. 1. 2024 zásadní změny po transpoziční novele s obsáhlým komentářem

Účetní a daňové případy řešené v s. r. o. jak na účetní provedení a daňové řešení běžných i složitějších situací v s.r.o., témata zpracována formou rad, jakých chyb se vyvarovat, a tipů na daňovou optimalizaci

zvýhodněná cena pro DP 125 Kč běžná cena 139 Kč

zvýhodněná cena pro DP 3593 Kč běžná cena 3995 Kč

ESG a účetní souvislosti informace k účetním závěrkám (i konsolidovaným) v oblasti ESG ve 20 kapitolách: jak, proč, z čeho, pro koho a s jakým zanecháním uhlíkové stopy vyrábějí firmy svoje produkty, využívají produkty předchozích tvůrců a také dokážou po sobě ekologicky uklidit

Hmotný a nehmotný majetek v praxi komentář, příklady, výklad změn, komplexní zapracování všech legislativních změn od předchozího vydání

zvýhodněná cena pro DP 351 Kč běžná cena 390 Kč

zvýhodněná cena pro DP 445 Kč běžná cena 495 Kč

Zrušení a zánik obchodní korporace s likvidací výklad procesu zrušení a zániku obchodní korporace, jejich příčin, důvodů a účinků, podstaty a postupu likvidace s jejím ukončením, vč. výkladu problematiky účetní účetn a daňové

zvýhodněná cena pro DP 188 Kč běžná cena 209 Kč

zvýhodněná cena pro DP 738 Kč běžná cena 820 Kč

Z novinek vybíráme:

Zákoník práce a cestovní náhrady 2023–2024 tištěná příručka v interaktivním kompletu s e-bookem, aktualizačním servisem a servisní webovou stránkou, aktuální pro rok 2023 s přesahem do roku 2024

3 * zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Úvodník Mgr. Michal Frankl........................................................................................ 1

Aktuálně Měsíc v kostce................................................................................................ 5 Konsolidační balíček prošel Sněmovnou ............................................ 6 Vláda se postavila neutrálně k návrhu na změnu rozdělení daní krajům .................................................................................................... 7 Jiří Nesrovnal byl hostem Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR .................................................................................................. 9 Aktuálně ze zpráv CFE .............................................................................. 17

Daňové orgány nemohou při očekávaném delším vyčkávání výsledků mezinárodního dožádání automaticky řízení ukončit ..................................................................... 12 Správce daně nemůže vyžadovat jmenný seznam zaměstnanců dodavatele v případě posuzování nároku na odpočet DPH .......................................................................... 14 NSS posuzoval povahu zpracování ocelových trubek pro určení země původu a doměření antidumpingového cla............................................................................. 15

Rozhovor Jana Fuksová, specialistka na daňové právo ve společnosti KPMG Legal ................................................................... 24

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví ..............................................18 Společný seminář NSS, KDP ČR a MF ČR............................................. 22 Vláda škrtá dotační programy 12 ministerstev, celkem za více než 84 miliard .............................................................................. 29 Jak vysoká je daňová progrese v ČR? ................................................35 Státu propadnou nemovitosti bez průkazného vlastníka.

Lze se o ně přihlásit už jen do konce roku ....................................... 36 Důchodové změny a dopad na zaměstnání a podnikání ...........42 Zákon o hromadných žalobách zaručí lepší kolektivní ochranu spotřebitelů ............................................................................... 43 Přijetí vládní novely oddlužení způsobí skokové snížení platební morálky zadlužených lidí, zaznělo na semináři v Poslanecké sněmovně ......................................................................... 48

Judikatura

Mezinárodní zdanění Úvod k dorovnávacím daním (Martin Švalbach) ........................... 30

Daně z příjmů Daňová ztráta aneb možnosti jejího využití při daňových optimalizacích a naopak limitace a restrikce, které se nevyplatí opomenout (Petr Koubovský) ....................................................................................... 38 Koordinační výbor k vlivu podstatné změny podle § 38na ZDP na prodloužení prekluzivní lhůty dle § 38r odst. 2 ZDP (Jiří Nesrovnal, Petr Toman) .......................................................................44

Osobní rozvoj

SDEU k poskytnutí dárku k předplatnému jako dodání zboží za úplatu (Alena Wágner Dugová).......................................................10

Daňoví poradci trénují zvládání stresu ................................................50

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 1. 11. 2023, datum uzávěrky: 27. 10. 2023.

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

4

Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak.

Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953.

Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Měsíc v kostce Komora se ve věci kompenzačního balíčku obrátila na senátory Komora daňových poradců se nadále aktivně zapojuje do běžícího legislativního procesu ve věci vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, tzv. konsolidačního balíčku. V minulém týdnu byly připomínky, zaměřující se zejména na právní úpravu zaměstnaneckých dohod, odeslány senátorům. Komora daňových poradců České republiky je odbornou a apolitickou profesní organizací a uznává, že je legitimním politickým rozhodnutím, zda a od jakého limitu budou dohody o provedení práce podléhat zákonnému pojistnému. Mělo by však jít o řešení, které bude možné aplikovat v praxi, což Poslaneckou sněmovnou schválená verze neumožní. Na uvedený problém opakovaně upozorňujeme spolu se zástupci podnikatelů a zaměstnavatelů, a to od samého počátku legislativního procesu.

Vedoucím Sekce majetkových daní Komory daňových poradců ČR byl jmenován Petr Koubovský Prezidium Komory daňových poradců ČR jmenovalo vedoucím Sekce majetkových daní Petra Koubovského, associate partnera a daňového poradce kanceláře Rödl & Partner v Praze. Věnovat se bude řízení a koordinaci aktivit sekce včetně připomínkových řízení v rámci legislativního procesu, výkladu daňových zákonů či přípravě materiálů pro vedení, výbory a další orgány Komory daňových poradců. Petr Koubovský, associate partner a daňový poradce kanceláře Rödl & Partner, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor daní a finanční kontroly. Certifikovaným daňovým poradcem a členem Komory daňových poradců České republiky se stal v roce 2004, v poradenské kanceláři Rödl & Partner v Praze působí od listopadu 2014.

 Smuteční oznámení S lítostí Vám oznamujeme, že zemřeli paní Ing. Dagmar Bartošová, daňová poradkyně č. 289, ve věku nedožitých 75 let, pan Ing. Petr Buchníček, daňový poradce č. 18, ve věku 78 let, pan Ing. František Pěchota, LL.M., MBA, daňový poradce č. 983, ve věku 65 let, pan Ing. Vladimír Vrba, daňový poradce č. 1914, ve věku 70 let a Ing. Vladimír Šindler, daňový poradce č. 873, ve věku nedožitých 62 let.

Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník KDP ČR

moje.kdpcr.cz

5

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Konsolidační balíček prošel Sněmovnou Poslanecká sněmovna schválila v polovině října vládní konsolidační balíček. Ten má podle kabinetu Petra Fialy (ODS) snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 97,7 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53 miliard korun, celkem tedy až o 150,7 miliardy korun.

N

ávrh mění 63 zákonů, vláda ke zdůvodnění změn uvádí, že v souvislosti s pandemií covidu-19 v letech 2020 a 2021 přijal stát řadu opatření, která nebyla nezbytně nutná pro řešení epidemie. Tato opatření navíc nemají omezenou platnost a trvale zatěžují veřejné finance. Šlo například o snížení daně z příjmů fyzických osob.

Vláda v návrhu balíčku udělala proti původně avizované podobě ze začátku května jen legislativně technické změny.

V prvním čtení Sněmovna balíček schválila 14. července hlasy 98 koaličních poslanců, proti bylo 72 zákonodárců hnutí ANO a SPD. Druhým čtením balíček ve Sněmovně prošel 7. září. O 13 dní později sněmovní rozpočtový výbor odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy balíčku. Koncem srpna se vládní strany dohodly na některých úpravách balíčku. Například zůstane daňové zvýhodnění u zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období, u DPH se na 12 procentech sjednotí sazba pro časopisy a noviny (deníky měly původně spadat do 21procentní sazby).

6

Výdaje Výdaje mají během dvou let klesnout o zhruba 80 miliard korun, tři čtvrtiny z toho má činit úspora od příštího roku a zbytek od roku 2025. Hlavní část konsolidačního balíčku pro výdajovou stranu rozpočtu – podle koalice dvě třetiny – tvoří rušení dotací, celkem chce stát za dva roky na výdajích ušetřit 78,3 miliardy korun. Už v příštím roce se mají zkrátit o 45,6 miliardy korun, o zbytek v roce 2025. V oblasti průmyslu a obchodu se vyplácené dotace sníží za dva roky o 20 miliard korun, v zemědělství o 10,2 miliardy korun. Dotace v dopravě klesnou o šest miliard korun, v oblasti místního rozvoje o 2,8 miliardy korun a ve školství o dvě miliardy korun. Přes 11 miliard korun mají činit úspory na provoz státu, o téměř deset miliard se sníží objem platů ve veřejné sféře.

Příjmy Příjmy státního rozpočtu se mají zvýšit o téměř 70 miliard korun, necelý 32 miliard má přibýt od příštího roku a zhruba 37,5 miliardy od roku 2025. Nejvíce peněz – 22 miliard od roku moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

2025 – má přinést zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 procent z dosavadních 19 procent, na 13 miliard vláda odhaduje přínos opětovného zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta, zvýšení daně z nemovitých věcí pak má vynést 9,3 miliardy korun. Podobnou sumu kolem 7,5 miliardy má podle vlády státní rozpočet získat navíc díky zrušení 22 daňových výjimek a zvýšení odvodů samostatně výdělečně činných. Skoro šest miliard má vynést nárůst spotřební daně z tabákových výrobků, miliardu pak totéž u lihu, víc než čtyři miliardy pak navýšení odvodů z hazardních her. Výrazně se změní úprava kolem daně z přidané hodnoty, dosavadní snížené sazby 10 a 15 % se sloučí na 12 % (sníží se tak například sazba u potravin, bydlení nebo zdravotnických výrobků). Základní 21procentní sazba zůstane. Výsledný efekt na státní rozpočet ale bude negativní, vláda předpokládá pokles výnosu z DPH o zhruba čtyři miliardy.

Změny daní Kromě zvýšení sazby pro daň z příjmů právnických osob, změn u DPH či navýšení daní u tabáku a lihu chce vláda v rámci konsolidačního balíčku upravovat i další daně. Například u takzvané zelené nafty se vratka části spotřební daně z nafty zemědělcům bude odvíjet pouze od normativů a odpadne tak povinnost vést evidence skutečné spotřeby minerálních olejů.

Aktuálně

V srpnu se oproti původnímu návrhu změnil návrh u daní z nemovitosti, hazardu a spotřební daně z lihu. Výnos z navýšené daně z nemovitostí, o který se měly původně dělit obce a stát, by měl zůstat ze 100 % samosprávám, a to výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun.

Stát by také měl získat 55 % výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 %. Obcím podle počtu povolených herních automatů zůstane 22,5 %, stejný poměr pak připadne obcím podle počtu obyvatel. Zrychlí postup navyšování spotřební daně z lihu.

Původně koalice navrhovala zvýšení daně pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní navrhuje v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent.

Diskutované zdanění tichého vína není součástí konsolidačního balíčku, k debatě o zdanění se politici chtějí vrátit. Omezí se sleva na manželku či manžela pouze na ty případy, kdy pečují o dítě do tří let věku.

Zruší se mimo jiné takzvané školkovné, tedy daňová sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení nebo sleva na dani na studenta. Vláda navrhuje i úpravu daňové progrese, kdy lidé s nejvyššími příjmy spadají do vyšší, 23procentní sazby daně z příjmů. Nyní je hranice 48násobek průměrné měsíční mzdy, nově to má být již 36násobek. Pro dosažení hranice se započítají příjmy nejen ze zaměstnání nebo podnikání, ale i z pronájmu nebo ostatních činností.

Vláda se postavila neutrálně k návrhu na změnu rozdělení daní krajům Vláda nepodpořila, ale ani neodmítla návrh Zlínského kraje na změnu rozpočtového určení daní. Kabinet vnímá problémy současného rozdělení peněz mezi jednotlivé kraje, ale chce, aby se na podobě řešení shodly všechny regiony, řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj vláda patrně zaujme podobný postoj i k návrhům, které do legislativního procesu vložily další kraje. „Jsme si vědomi, že současný systém nastavení rozpočtového určení daní pro kraje není optimální, vytváří určité nespravedlnosti,“ řekl Jurečka. „Byli bychom rádi, aby na změnách parametrů byla shoda celé Asociace krajů. To se zatím nepodařilo, je proto třeba o tom dál jednat, hledat řešení,“ dodal. Zlínský kraj navrhl zvýšit podíl krajů na sdílených daních na 10,81 procenta moje.kdpcr.cz

ze současných 9,78 procenta. Zvýšení podílu mělo podle návrhu obsahovat pravidelnou platbu čtyř miliard korun na silnice druhých a třetích tříd. Zbývající část měly tvořit dodatečné finance pro kraje, aby bylo možné vyrovnat rozdíly mezi nimi a zároveň si žádný z krajů nepohoršil proti současným příjmům.

Za návrh Zlínského kraje se postavili i hejtmani Středočeské-

7

Aktuálně

ho, Libereckého, Karlovarského, Pardubického a Jihomoravského kraje. Všichni společně oznámili, že plánují podat obdobné návrhy zákona a věří v jejich společné projednávání ve Sněmovně. Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) uvedl, že šestice krajů je připravena ve Sněmovně jednat o úpravách, například odložené účinnosti nebo postupné změně pravidel.

Pardubický hejtman Martin Netolický (SOCDEM) zdůraznil, že je zásadní, aby se poslanci začali předlohou vůbec zabývat.

U předchozích iniciativ krajů se to podle něj nestalo. Připomněl také, že ve vládním programovém prohlášení se mluví o zvýšení celkové alokace rozpočtového určení daní pro kraje.

Hejtmani argumentovali tím, že od roku 2004 se rozdělení peněz mezi kraje nezměnilo, situace v jednotlivých regionech je ale zásadně jiná s ohledem na vnitrostátní migraci. Nová pravidla by podle nich měla umožnit každoroční nové rozdělení peněz mezi kraje podle předem daných kritérií, jako je tomu při rozdělení peněz mezi jednotlivé obce.

Ministerstvo financí vyčíslilo dopad navrhované změny rozpočtového určení daní na státní rozpočet na 12 miliard korun v roce 2024 a 13 miliard korun v roce 2025. Vzhledem k negativnímu dopadu na rozpočet zaujalo k návrhu negativní stanovisko.

Na negativní rozpočtové dopady upozorňovali ministři i před jednáním vlády. Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zdůraznil, že státní rozpočet v současnosti neumožňuje zvýšit objem peněz určený pro kraje. Systém rozdělování peněz v takovém případě vždy bude pro některé regiony výhodnější než pro jiné. „Můžeme se bavit o nějaké velmi minimalistické částce, která by to nějakým způsobem podpořila ze státního rozpočtu. Ale to, co tam je teď předloženo, že kraje se dohodnou, stát dosype 12 miliard a kraje budou spokojené, tak to je mimo reálné možnosti státního rozpočtu. Nedovedu si představit, že by na tom byla koaliční shoda,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Ministerstvo vnitra upozornilo na to, že stejné změny, jaké navrhuje Zlínský kraj, předložila i skupina poslanců opozičního hnutí ANO jako pozměňovací návrh k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Sněmovní rozpočtový výbor i Sněmovna jako celek návrh odmítly. Hejtmanem Zlínského kraje je Radim Holiš (ANO).

Zákon o rozpočtovém určení daní stanovuje rozdělení peněz vybraných na takzvaných sdílených daních mezi stát, kraje a obce. Další pravidla potom nastavují rozdělení peněz mezi jednotlivé regiony. Mezi sdílené daně patří DPH, daň z příjmů právnických osob nebo daň z příjmů fyzických osob. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob.

Spotřební daň ze slazených nápojů přinese miliardy a sníží obezitu, uvádí studie Zavedení spotřební daně ze slazených nápojů by zvýšilo rozpočtové příjmy o 2,7 miliardy korun a znamenalo by mi-

8

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

liardové úspory zdravotních a sociálních nákladů a pomohlo by snížit obezitu. Vyplývá to ze studie společnosti PAQ Research. Odborníci, kteří jsou členy Národní ekonomické rady vlády (NERV), navrhují takzvaný polský model, podle něj se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje. Zdanění by podle analýzy jen omezeně zasáhlo výrobce nápojů, kteří budou motivováni snižovat koncentraci cukru a prodávat neslazené nápoje. Svaz výrobců nealkoholických nápojů s tvrzením studie nesouhlasí.

Studie uvádí, že Česko má třetí nejvyšší podíl dospělých lidí s nadváhou ze zemí v Evropské unii a že nadváha více než 58 procent populace má výrazně negativní dopady na zdravotní a sociální systém a ekonomickou produktivitu. Jeden z hlavních zdrojů konzumace cukru představují právě slazené nápoje.

V USA z nich podle analýzy pochází až čtvrtina zkonzumovaných cukrů, v Česku data chybí, experti ale předpokládají podobné trendy.

Ve světě zavedlo daň v různých podobách přes 50 zemí, z čehož 12 zemí je evropských, naposledy v roce 2021 Polsko. „Všechny modely motivují výrobce ke snižování koncentrace cukru ve svých nápojích. Nicméně polský model má nejjemnější nastavení sazeb daně, a tak je nejúčinnější v motivování výrobců k snižování koncentrace cukru, zejména těch s velmi vysokou koncentrací. Právě snížení koncentrace cukru v nealkoholických nápojích je hlavní záměr této daně, přidružený daňový výnos je sekundární,“ uvedl ekonom PAQ Research Jakub Komárek.

Polský systém pracuje se základní sazbou na nápoje s jistou minimální koncentrací cukru a variabilním komponentem, který dále víc zatěžuje slazené nápoje. Tím pádem čím větší koncentraci cukru daný slazený nápoj má, tím je sazba daně vyšší.

Spotřební daň je podle autorů studie lepší varianta než zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH), se kterým počítá konsolidační balíček, a to pro všechny nealkoholické nápoje včetně neslazených. „DPH víc zdražuje dražší nápoje, na což spotřebitelé reagují výběrem levnějších, ale stejně slazených nápojů, často ještě horší kvality. A výrobci nejsou motivováni snižovat objem cukru,“ podotkl Komárek.

Stát v současnosti ze slazených nápojů s vysokým obsahem cukru vybírá DPH 15 procent, od ledna by to podle změn, které zavádí konsolidační balíček, mělo být 21 procent. Balíček, který mění šest desítek zákonů a má v příštích dvou letech mimo jiné díky daňovým změnám snížit rozpočtový deficit o 150 miliard korun, schválila minulý týden Sněmovna. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina změn má vstoupit v účinnost od začátku příštího roku.

Svaz výrobců nealkoholických nápojů s tvrzením, že by vyšší zdanění slazených nápojů snížilo obezitu, ale nesouhlasí. Země jako Finsko nebo Spojené království, které tyto nápoje více zdanily, se stále potýkají s rostoucí obezitou a neposkytly důkazy o přínosech pro zdraví obyvatel, sdělila výkonná ředitelka svazu Veronika Jakubcová. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Aktuálně

Jiří Nesrovnal byl hostem Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR V rámci brněnského Mezinárodního strojírenského veletrhu se dne 10. října 2023 uskutečnil již 30. Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz průmyslu a dopravy ČR je velmi významným a důležitým partnerem Komory daňových poradců ČR, především v oblasti legislativy, kdy vzájemná spolupráce přináší mnohé pozitivní výsledky. Proto jsem byl velmi rád, že jsem měl možnost, jako zástupce Komory, se již poněkolikáté tohoto Sněmu zúčastnit.

V

úvodu Sněmu vystoupil nový prezident Svazu Ing. Jan Rafaj a předseda vlády ČR Petr Fiala. Následně proběhly předem připravené dialogy mezi vybranými členy vlády a zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR. Diskutující ze strany podnikatelů upozornili na jednotlivé problémy, s kterými se jednotlivé podniky potýkají, jako jsou drahé energie, nedostatek pracovních míst, problémy týkající se kybernetické bezpečnosti apod. Z pohledu Komory byla zajímavá část týkající se problematiky výzkumu a vývoje, která byla především zaměřena na odečitatelnou položku z titulu nákladů na výzkum a vývoj.

Jako velmi pozitivní je možné hodnotit to, že ministr financí ČR Zbyněk Stanjura přislíbil, že podporu Ministerstva financí má připravený pozměňovací návrh, který by měl umožnit v případech, kdy projekt výzkumu a vývoje neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, přesto daný odpočet uplatnit, pokud poplatník prokáže, že se ve skutečnosti jedná o výzkum a vývoj. Na iniciování tohoto návrhu a jeho přípravě jsme se v rámci různých pracovních skupin podíleli a delší dobu jej prosazovali. Jedná se tedy o úspěch Komory v rámci legislativní činnosti.

Sněm i letos ocenil významné zástupce českého průmyslu. Do Galerie osobností průmyslu vstoupil mimo jiné také Jaroslav Hanák, bývalý dlouholetý prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, se kterým Komora aktivně spolupracovala.

Po skončení oficiální části Sněmu proběhla neformální debata s některými zástupci Svazu, například k možným změnám v oblasti zdaňování zaměstnaneckých akcií. V rámci diskuse s přítomnými členy vlády ČR, včetně ministra financí, jsem opětovně upozornil na aktuální problémy projednávaného daňového balíčku, především pak na oblast dohod o provedení práce. Z této diskuze vyplynulo, že věc ještě nemusí být definitivně uzavřena a může v této oblasti dojít ke změnám. Z tohoto hlediska se snažíme věc znovu projednávat i s poslanci, a především pak s vedením Ministerstva práce a sociálních věcí. Jednání Sněmu i neformální diskuze po jeho skončení jednoznačně potvrzují, že spolupráce především v legislativní oblasti se zástupci podnikatelů, to je především Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR a Asociace malých středních podniků a živnostníků ČR, je správná a umožňuje nám lépe prosazovat některé legislativní návrhy. Jde také o jednu z priorit Prezidia Komory a je zřejmé, že tato spolupráce přináší své ovoce.

moje.kdpcr.cz

9

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

SDEU k poskytnutí dárku k předplatnému jako dodání zboží za úplatu Soudní dvůr EU se věnoval případu posouzení DPH u společnosti, která v rámci propagační kampaně s cílem přilákat nové zákazníky dává novým předplatitelům dárek k předplatnému ve formě tabletu nebo chytrého telefonu.

Alena Wágner Dugová Daňová poradkyně č. o. 4687, Deloitte

P

odle rozsudku Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 5. října 2023 ve věci C-505/22, Deco Proteste – Editores Lda proti Autoridade Tributária e Aduaneira musí být článek 2 odst. 1 písm. a) a článek 16 první pododstavec směrnice Rady 2006/112/ ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládány v tom smyslu, že poskytnutí dárku k předplatnému jako protiplnění za objednání předplatného periodik představuje vedlejší plnění k hlavnímu plnění spočívajícímu v dodání periodik, které spadá pod pojem „dodání zboží

10

za úplatu“ ve smyslu těchto ustanovení a nelze jej považovat za předání zboží bez úplaty ve smyslu uvedeného čl. 16 prvního pododstavce.

Portugalská společnost Deco Proteste – Editores vydává a prodává časopisy a jiné informační materiály o ochraně spotřebitele, přičemž své produkty prodává pouze na základě předplatného. V rámci propagační kampaně s cílem přilákat nové zákazníky nabízí novým předplatitelům dárek k předplatnému ve formě tabletu nebo chytrého telefonu v hodnotě nižší než 50 eur. V portugalském zákoně o DPH jsou přitom mimo předmět DPH dárky v hodnotě do 50 eur, jejichž celková roční hodnota nepřesahuje pět promile obratu dosaženého osobou povinnou k dani v předchozím kalendářním roce v souladu s obchodními zvyklostmi. V České republice je hodnota dárku mimo předmět DPH 500 Kč bez DPH při poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti.

Dárek k předplatnému je předplatitelům zasílán poštou s jejich časopisem po zaplacení první měsíční platby předplatného a platba je totožná s výší dalších měsíčních plateb. U této akce není stanovena žádná minimální doba předplatného a předplatitelé si mohou dárek k předplatnému po zaplacení první měsíčmoje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

ní platby bez postihu ponechat, i když ukončí předplatné. Daňový subjekt na daňové doklady uváděl částku předplatného, na které byla uplatněna snížená sazba DPH (ve výši 6 %) a faktury neobsahovaly žádnou zmínku o dárcích k předplatnému.

Portugalský správce daně však v návaznosti na daňovou kontrolu konstatoval, že dárky k předplatnému představují dar. Podle správce daně byl však překročen limit pěti promile obratu za předchozí kalendářní rok, a proto doměřil správce daně DPH v základní sazbě (ve výši 23 %). Za tři kontrolované roky byl doměrek včetně úroku z prodlení více než 2,8 mil. eur.

Společnost se však proti doměrku bránila formou odvolání a správní žaloby a tvrdila, že poskytnutí dárků k předplatnému novým předplatitelům nepředstavuje darování, protože společnost neměla v úmyslu jednat bezúplatně, ale že se ve skutečnosti jedná o obchodní nabídku, kterou tvoří poskytování služeb, tj. předplatné spojené s dodáním zboží, a sice dárku k předplatnému, obnášející peněžité protiplnění zahrnuté do hodnoty předplatného časopisu. Dalším argumentem bylo, že byl splněn limit pro dárek malé hodnoty a že limit pěti promile obratu s dárky nesouvisí a limit ani není v souladu se směrnicí o DPH a porušuje rovněž zásady proporcionality, neutrality a rovného zacházení.

SDEU nejdříve zrekapituloval pravidla pro hlavní a vedlejší plnění a uvedl zejména následující: Pro účely DPH musí být každé plnění za běžných podmínek považováno za vlastní a samostatné. Skládá-li se však plnění z několika prvků, vyvstává otázka, zda má být považováno za plnění tvořené jediným plněním, anebo několika vlastními a samostatnými plněními, která musí být z hlediska DPH posuzována odděleně.

Je třeba mít za to, že o jediné plnění se jedná tehdy, když je více dílčích plnění nebo úkonů poskytnutých osobou povinnou k dani zákazníkovi tak těsně spojeno, že objektivně tvoří jediné nedělitelné hospodářské plnění, jehož rozdělení by bylo umělé.

Pro účely určení, zda osoba povinná k dani uskutečňuje několik samostatných hlavních plnění, nebo jedno jediné plnění, je třeba určit charakteristické prvky dotčeného plnění z hlediska průměrného spotřebitele. Soubor nepřímých důkazů, ze kterých se za tímto účelem vychází, zahrnuje různé prvky, přičemž první z nich, které jsou rozumové povahy a mají rozhodující význam, mají za cíl určit, zda jsou dílčí plnění dotčené transakce nedělitelná a jaký je její – jediný či nikoli – hospodářský účel, a druhé, které jsou materiální povahy a nemají rozhodující význam, mají případně podpořit zkoumání prvně uvedených prvků, jako například oddělený nebo spojený přístup k dotčeným plněním či existence jednotného nebo odděleného fakturování.

O jediné plnění se jedná u hospodářské transakce tehdy, když je jeden nebo více prvků třeba považovat za hlavní plnění, kdežto jiné prvky je naopak třeba považovat za jedno nebo více vedlejších plnění sdílejících daňový osud hlavního plnění.

Plnění tedy musí být považováno za vedlejší k plnění hlavnímu tehdy, když samo o sobě není pro zákazníka cílem, nýmoje.kdpcr.cz

brž jen prostředkem k získání hlavního plnění poskytovatele za nejvýhodnějších podmínek.

Je třeba zohlednění hodnoty každého z plnění tvořících hospodářskou transakci, přičemž jedna se jeví jako minimální, či dokonce marginální ve srovnání s jinou.

SDEU uvedl, že v daném případě poskytnutí dárku k předplatnému novým předplatitelům představuje pobídku k předplatnému a cílem je pouze zvýšit počet předplatitelů časopisů, a tudíž zvýšit zisky, kterých dosahuje, a poskytnutí takového dárku tedy nemá samostatný účel z hlediska průměrného spotřebitele, který souhlasí s tím, že zaplatí alespoň měsíční předplatné, aby uvedený dárek získal.

Dále SDEU zohlednil argument, že dárek umožnil novým předplatitelům využívat za co nejlepších podmínek hlavní službu poskytovatele, a sice čtení časopisů, pro které bylo předplatné zakoupeno, jelikož tablet, jakož i chytrý telefon umožňují například nahlédnout do digitální verze těchto časopisů.

SDEU se tedy jeví, že předplatné uvedených časopisů na jedné straně a nabídka tabletu nebo chytrého telefonu pro každé nové předplatné na straně druhé tvoří celek, přičemž předplatné představuje hlavní plnění a dar vedlejší plnění, jehož jediným účelem je pouze podnítit k pořízení předplatného. K dalším argumentům společnosti se už pak SDEU nevyjádřil.

Na základě tohoto výkladu pak SDEU konstatoval, že „poskytnutí dárku k předplatnému jako protiplnění za objednání předplatného periodik představuje vedlejší plnění k hlavnímu plnění spočívajícímu v dodání periodik, které spadá pod pojem ‚dodání zboží za úplatu‘ a nelze jej považovat za předání zboží bez úplaty“.

Rozsudek Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 5. října 2023 ve věci C-505/22, Deco Proteste – Editores Lda proti Autoridade Tributária e Aduaneira, http://eur-lex.europa.eu, generální advokát J. Richard de la Tour. „Řízení o předběžné otázce – Daně – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Zdanitelná plnění – Článek 2 odst. 1 písm. a) – Dodání zboží za úplatu – Bezplatné dodání tabletu nebo chytrého telefonu výměnou za objednání nového předplatného časopisu – Pojem ‚jediné poskytnutí služby‘ – Kritéria – Článek 16 druhý pododstavec – Zboží, které je použito jako dárky malé hodnoty pro účely podnikání“ Související ustanovení: § 13 zákona č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) Související rozhodnutí: Frenetikexito, C-581/19 Field Fisher Waterhouse, C-392/11

11

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Daňové orgány nemohou při očekávaném delším vyčkávání výsledků mezinárodního dožádání automaticky řízení ukončit Daňovému subjektu byla doměřena daň z důvodu neuznání nároku na odpočet DPH. Proti tomuto rozhodnutí se subjekt odvolal k Odvolacímu finančnímu ředitelství. Během odvolacího řízení odeslal správce daně několik žádostí o mezinárodní spolupráci spočívající ve výslechu několika svědků na Slovensku.

Na její výsledek však daňové orgány nečekaly a kvůli hospodárnosti řízení zastavily. Po několika měsících obdržel finanční úřad postupně všechny odpovědi na mezinárodní dožádání a OFŘ na jeho žádost obnovilo řízení. Daňový subjekt však proti obnovení podal žalobu ke krajskému soudu.

12

K

rajský soud zrušil rozhodnutí daňových orgánu a věc jim vrátil k dalšímu řízení. Podle jeho názoru představují sice výsledky mezinárodního dožádání nové poznatky, nejde však o takové důkazy, které nemohly být uplatněny už dříve. Dle soudu nebyl zřejmý žádný srozumitelný a závažný důvod, proč Odvolací finanční ředitelství bezprostředně po podání mezinárodního dožádání rozhodlo o zastavení řízení, aniž vyčkalo, jaký výsledek toto dožádání přinese. Důvodem pozdější obnovy řízení tak bylo spíše samotné ukončení původního řízení a vyhnutí se prekluzi práva stanovení daně ze strany daňových orgánů než dříve neuplatněné důkazy.

Daňové orgány podaly proti tomuto rozsudku kasační stížnost. Podle nich soud nesprávně vyložil dřívější rozsudek NSS, protože z něj vyvodil, že pro možnost ukončení řízení dříve, než je získán důkaz z mezinárodního dožádání, musí správce daně vyčkat minimálně přiměřený časový úsek. Uvedený rozsudek však podle daňových orgánů tento závěr neobsahuje. Naopak připustil výjimku z obecného pravidla vyčkání na výsledky mezinárodního dožádání, aby nebylo řízení protahováno neúměrně dlouho. Podobná situace měla nastat i v tomto případě, protože vinou pasivity daňového subjektu v předkládání důkazů bylo celé dokazování protaženo až do odvolacího řízení, a to po téměř dva roky trvající daňové moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

kontrole. Teprve v odvolacím řízení vznikla nutnost zpochybnit předložené důkazy a bylo navrženo vyslechnutí svědků za hranicemi ČR. Protože byly Odvolacím finančním ředitelstvím shledány jako zásadní, bylo přistoupeno k mezinárodnímu dožádání. Pro očekávání časově náročných úkonů ze strany slovenské finanční správy však OFŘ ukončilo celé řízení s odůvodněním hospodárnosti, jak už bylo výše zmíněno. Zároveň v rozhodnutí, které se ruší, OFŘ předeslalo, že výsledky mezinárodního dožádání mohou být v budoucnu důvodem pro obnovu řízení.

Nejvyšší správní soud při posuzování případu nejprve citoval z daňového řádu, kde se „řízení ukončené pravomocným rozhodnutím správce daně obnoví na návrh příjemce rozhodnutí nebo z moci úřední, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění příjemce rozhodnutí nebo správce daně uplatněny v řízení již dříve a mohly mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí“. V projednávaném případu nebylo podle soudu sporné, že výsledky zahraničních svědků mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí. Mezi stranami tak bylo sporné pouze to, zda tyto nové skutečnosti mohly, či nemohly být uplatněny již dříve v původním řízení, a pokud ano, zda jejich neuplatnění bylo zaviněno daňovými orgány.

Stěžejní je dle NSS to, zda pro ukončení původních řízení bez vyčkání na výsledky mezinárodního dožádání byly závažné důvody. Z dřívějšího rozsudku NSS plyne, že pro ukončení řízení bez vyčkání na výsledky dožádání musí existovat závažné důvody mající oporu ve spise, které v ideálním případě správce daně předestře. NSS dříve připustil výjimku u mezinárodního dožádání jako specifického institutu, kdy je podle něj namístě „vážit potřebu nevztahovat řízení neúměrně dlouhým čekáním na výsledek mezinárodního dožádání, které v krajních případech může trvat i roky“. Je zde také důležité „... hodnocení, na jak dlouho si může zjištění takové informace vyžádat (a to např. s ohledem na rozsah dožadované informace, případnou identifikaci zdroje žádosti o zjištění informace, předpokládaný způsob jejího zjišťování atd.).“ Z uvedeného plyne, že je zásadně třeba vyčkat výsledků mezinárodního dožádání. Nepočkání na tyto výsledky je možné pouze v případě, kdy jsou pro to závažné důvody. Důležité je zde poměřovat zájem na hospodárnost řízení se zájmem na správné stanovení daně. Čím déle se čeká na výsledky do-

Judikatura

žádání, tím více převažuje zájem na hospodárnosti řízení a naopak. Zároveň je povinností správce daně, aby závažné důvody konkrétně označil a přesvědčivě vylíčil. NSS upozornil, že v posuzovaném případě došlo k zastavení řízení pouhých pár dní po podání žádosti o mezinárodní dožádání, což je extrémně krátká doba a vyžaduje tak závažné důvody pro své opodstatnění. OFŘ však dle soudu žádné takové důvody neuvedlo.

Zmínilo pouze vágní důvod, že mezinárodní dožádání vyžaduje vysokou časovou náročnost, což je tomuto institutu vlastní.

OFŘ tak pouze zopakovalo jednu z podmínek pro nevyčkání výsledků dožádání, aniž se zabývalo individuálními okolnostmi projednávané věci.

Soud zároveň doplnil, že závažným důvodem nemůže být ani tvrzená pasivita daňového subjektu. Je totiž bezvýznamné, jestli daňový subjekt byl či nebyl pasivní, je to totiž správce daně, kdo nese odpovědnost za průběh řízení. Nemůže se spoléhat na to, že vyzval daňový subjekt k předložení důkazů a poté bez dalšího čekat, až či zda vůbec daňový subjekt povinnost splní. Jakékoliv průtahy je tak nutné přikládat k tíži správce daně, protože ten má dle zákona postupovat účelně a tak, aby daňovou kontrolu ukončil v přiměřené lhůtě. K tomu mu zákon dává nejrůznější procesní nástroje, v krajním případě například pořádkovou pokutu.

OFŘ navíc podle NSS nevzalo v úvahu ani to, že bylo dožádáno Slovensko jako sousední stát, který zpravidla reaguje v mnohem kratších lhůtách než vzdálenější státy. Zdůvodnění daňových orgánů, proč bylo řízení zastaveno, je tak natolik obecné a nekonkrétní, že bylo v projednávané věci nedostatečné. Pokud by jej NSS akceptoval, znamenalo by to, že ukončení řízení bez vyčkání na výsledky mezinárodního dožádání a následnou obnovu řízení by bylo možné odůvodnit vždy, čímž by se z výjimky stalo spíše obecné pravidlo. Z toho plyne, že výsledky mezinárodního dožádání nebyly uplatněny již v původním řízení s plným vědomím daňových orgánů a následná obnova řízení tak nebyla řádně zdůvodněná. Nic na tom nemění ani to, že OFŘ ve zrušujícím rozhodnutí uvedlo, že výsledky dožádání mohou být v budoucnu důvodem pro obnovu řízení.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 8 Afs 78/2022, dostupné na www.nssoud.cz

Sledujte Komoru daňových poradců ČR na sociální síti Linkedin

moje.kdpcr.cz

13

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Správce daně nemůže vyžadovat jmenný seznam zaměstnanců dodavatele v případě posuzování nároku na odpočet DPH V dalším rozsudku se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda lze daňovému subjektu odepřít odpočet na DPH z důvodu nedoložení jmenného seznamu zaměstnanců odběratelů. Správce daně totiž neuznal nárok na odpočet DPH, konkrétně pro neprokázání přijatých plnění v rozsahu a způsobem uvedeným v daňových dokladech.

S

právce daně trval na předložení jmenných seznamů pracovníků dodavatelů. Daňový subjekt toto rozporoval, protože se podle něj jednalo o nepřiměřeně přísný důkazní standard daňových orgánů, který není v praxi obvyklý. Místo seznamu předložil ucelenou řadu přímých i nepřímých důkazů podporujících jeho tvrzení. Doměření daně proto napadl žalobou u krajského soudu. Ten ji však zamítl.

Podle něj totiž daňový subjekt skutečně neprokázal splnění podmínek nároku na odpočet DPH. V řízení zůstalo sporné to, zda vůbec a které osoby zpracovaly přijaté výrobky dodané daňovému subjektu. Ten přitom nemusel prokázat dodavatele plnění, ale pouze to, že plnění skutečně obdržel v souladu s daňovými doklady. Soud zároveň uvedl, že písemné smlouvy nebo formální doklady, jako je např. kontrolní hlášení, nejsou způsobilé prokázat faktické uskutečnění plnění.

Daňový subjekt proti tomuto rozhodnutí podal kasační stížnost k NSS. Ten upozornil, že daňové řízení je postaveno na zásadě, podle které má každý daňový subjekt povinnost sám daň přiznat a své tvrzení také doložit. Zároveň připomněl, že nárok na odpočet daně má plátce, který přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Nárok na odpočet pak dokládá daňovým dokladem, který byl vystaven plátcem.

14

Tento daňový doklad musí mj. obsahovat údaje o plátci uskutečňujícím plnění a o rozsahu a předmětu plnění. Pokud je rozsah příliš obecný a není z něj možné poznat, v jakém rozsahu bylo plnění poskytnuto, má plátce daně povinnost prokázat, v jakém rozsahu bylo plnění uskutečněno. Daňový subjekt musí prokázat to, že fakticky došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, přičemž jeho „poskytovatel“ musí být plátcem DPH, aby mu vznikl nárok na odpočet daně a mohlo být požádáno o jeho vydání. Současně NSS upozornil, že ani formálně správné daňové doklady se všemi požadovanými náležitostmi nemusí být nutně podkladem pro uznání nároku na odpočet, není-li prokázáno, že k uskutečnění zdanitelného plnění fakticky došlo tak, jak je deklarováno, nebo nejsou-li splněny další zákonné podmínky pro jeho uplatnění. Ze zákona o DPH sice vyplývá, že prokazování nároku na odpočet je prvotně záležitostí dokladovou; současně je ale třeba respektovat soulad skutečného stavu se stavem formálně právním. Obecně sice samotné předložení formálně bezvadného daňového dokladu postačuje k prokázání vzniku nároku na odpočet DPH, ovšem vzniknou-li správci daně pochybnosti o správnosti jeho údajů, resp. pochybnosti o uskutečnění plnění či naplnění jiných zákonných podmínek, ztrácí daňový doklad svoji důkazní hodnotu a nárok na odpočet je třeba prokazovat dalšími způsoby.

Podle daňového řádu je pak na správci daně, aby dokázal případné skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost důkazních prostředků uplatněných daňovým subjektem.

Unese-li toto důkazní břemeno, je opět na daňovém subjektu, aby prokázal svá původní tvrzení a doložil, že přes vzniklé pochyby se sporný účetní případ udál tak, jak je o něm účtováno. Může také dle soudu korigovat svá původní tvrzení, nabídnout tvrzení nová, reflektující pochyby o souladu účetnictví, jiných povinných záznamů či tvrzení se skutečností, a tato svá upravená tvrzení prokázat.

V projednávaném případě správce daně vysvětlil pochybnosti, které mu při posuzování nároku na odpočet DPH vznikly. Jednalo se např. o výhradně hotovostí platby, neschopnost stěžovatelky identifikovat zástupce dodavatele a nedostatečnou materiální a personální kapacitu dodavatelů ve vztahu k hodnotě plnění.

Výslovně sice nestanovil daňovému subjektu povinnost předložit zmíněný jmenný seznam zaměstnanců dodavatele, z odůvodněmoje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

ní jeho rozhodnutí však vyplývá, že právě důvod nedoložení těchto seznamů s individuální identifikací pracovníků podílejících se na provádění sporných prací a zároveň jejich příslušnosti ke konkrétnímu dodavateli vedl daňové orgány k závěru, že daňový subjekt důkazní břemeno neunesl. Konkrétně totiž uvedl, že bez specifikace pracovníků dodavatele a jimi vykonaných prací nelze mít deklarované přijetí služeb od daného dodavatele za prokázané. Podle NNS tak bylo nutné vycházet z předpokladu, že pokud by daňový subjekt takové seznamy správci daně předložil, popř. by specifikoval zaměstnance dodavatelů, nárok na odpočet DPH by mu uznán byl.

Požadavek na předložení jmenných seznamů či identifikaci zaměstnanců však podle NSS neměl v posuzovaném případě žádné opodstatnění. Jelikož bylo předmětem plnění poskytnutí služeb, nikoliv pracovníků, byl tento požadavek zcela nepřiměřený. Krajský soud a daňové orgány zároveň nezvážily skutečnost, na kterou daňový subjekt opakovaně poukazoval, a sice že pořizování či vedení takového seznamu není v praxi obvyklé. Není zřejmé, z jakého důvodu by měl daňový subjekt disponovat jmenným seznamem pracovníků dodavatelů a proč by pouze tento důkaz

měl být stěžejní k tomu, aby unesl své důkazní břemeno. To platí o to více, pokud není vyloučené, že se na plnění podíleli také pracovníci subdodavatelů, jak v řízení daňový subjekt opakovaně namítal. NSS už dříve uvedl, že pokud by předmět plnění spočíval v poskytnutí služeb, tak je požadavek na předložení jmenných seznamů pracovníků dodavatelů nepřiměřený. Protože je Nejvyšší správní soud svým dříve vysloveným názorem vázán, je namístě aplikovat tyto závěry i v nyní posuzované věci. Kasační soud zároveň nenašel důvod se od své předchozí judikatury odchýlit.

NSS také dodal, že není rozhodné, zda konkrétní služby skutečně vykonali sami dodavatelé za pomoci vlastních zaměstnanců, nebo zda využili subdodavatele. Proto v dalším řízení musí daňové orgány opětovně posoudit, zda daňový subjekt splnil hmotněprávní podmínky nároku na odpočet na DPH, a své závěry nemůžou vystavět pouze na tom, že bez doložení seznamu pracovníků dodavatelů nárok na odpočet nenáleží.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 8 Afs 22/2022, dostupné na www.nssoud.cz

NSS posuzoval povahu zpracování ocelových trubek pro určení země původu a doměření antidumpingového cla Celní správa doměřila společnosti antidumpingové clo za dovoz bezešvých ocelových trubek. Ty byly vpuštěny na území Čech do volného oběhu s původem deklarovaným v Indii. Celní úřad však došel k závěru, že tyto trubky zde nemohly mít preferenční původ, protože ve skutečnosti pocházely z Čínské lidové republiky. Protože na výrobky z Číny se vztahuje antidumpingové clo, bylo toto clo společnosti dodatečně doměřeno.

moje.kdpcr.cz

C

elní úřad při kontrole vycházel z vyšetřovací mise Evropského úřadu pro boj proti podvodům. Z té vyplynulo, že několik společností, mezi nimi i dodavatel daňového subjektu, dováželo čínské bezešvé ocelové trubky do Indie a následně je reexportovalo do EU, a to s žádným nebo jen mírným opracováním. Pokud v Indii k nějakému opracování došlo, tak nedostatečnému k tomu, aby zboží nabylo indický původ. Exportem tohoto zboží tak uvedení dodavatelé obcházeli antidumpingové clo.

Společnost se bránila tím, že Generální ředitelství cel nesprávně vyložilo prováděcí nařízení Komise EU o ukončení šetření možného obcházení antidumpingového opatření v oblasti dovozu bezešvých trubek pocházejících z Číny. Podle společnosti z něj jasně plyne, že zpracování trubek dovezených z Číny do Indie mělo hospodářské opodstatnění a představovalo zásadní změnu výrobku. V důsledku toho podala žalobu ke krajskému soudu.

15

Judikatura

Krajský soud však žalobu zamítl. Uvedl, že z celního kodexu ve spojení s nařízením Evropské komise k některým ustanovením celního kodexu Unie plyne, že aby mohly ocelové bezešvé trubky a trubky z nerezavějící oceli tažené nebo válcované za studena získat původ v určité zemi, je nutné, aby buďto došlo k tzv. tarifnímu skoku (změně tarifního čísla), nebo by musely být vyrobeny z tzv. dutých profilů. K získání indického původu nemohlo podle soudu postačit, že dodavatel společnosti zboží v Indii zpracoval tvářením za studena, protože finální výrobek nebyl odlišně tarifně zařazen a ani nebyl vyroben z dutých profilů.

Společnost následně, v rámci kasační stížnosti, trvala na tom, že zpracováním v Indii se výrazně měnil původní čínský výrobek a převážení bylo hospodářsky opodstatněné. Také uvedla, že indičtí dodavatelé prováděli stejné zpracovatelské operace a uváděli původ trubek v Indii ještě předtím, než bylo na trubky a duté profily z Číny uvaleno v roce 2011 antidumpingové clo.

Uváděním původu zboží v Indii jim tedy zjevně neplynula žádná ekonomická výhoda a nebyli tedy ničím motivováni udávat do celních prohlášení nepravdivé údaje. Podle společnosti tak nemohlo dojít k činům, které mohly být v době svého spáchání důvodem pro zahájení trestního řízení, protože zjevně zcela chybí složka zavinění, která je nutná pro závěr o spáchání trestných činů podvodu či krácení daně. Krajský soud se navíc podle jejího názoru vůbec nezabýval výkladem výše zmíněného nařízení Komise EU a nevysvětlil tak, zda se jeho ustanovení použije také na případy, v nichž dojde k podstatnému opracování, aniž by došlo k tarifnímu skoku.

Nejvyšší správní soud v rozhodnutí připomněl část celního kodexu, podle které „zboží, na jehož výrobě se podílí více než jedna země nebo jedno území, se považuje za zboží pocházející ze země nebo území, kde došlo k jeho poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby“. Dále, podle nařízení Komise EU, pro určení, kde došlo k podstatnému zpracování, které vyústilo v nový výrobek nebo představovalo důležitý stupeň výroby, je potřeba hledat v jeho příloze. V ní je uvedeno základní pravidlo, kdy zboží trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli tažené za studena nebo válcované za studena (úběrem za studena) nabude zemi původu změnou daného čísla přesunutím z jakéhokoli jiného čísla, anebo změnou dutých profilů.

Podle NNS se krajský soud výkladem nařízení Komise EU, navzdory tvrzení společnosti, zabýval. Vysvětlil totiž, že ačkoliv dříve připustil, že zpracování a opracování zboží může být významné, i když nedojde ke změně tarifního čísla, jedná se o judikaturu již neaplikovatelnou, protože nyní přímo aplikovatelné nařízení Komise EU závazně určuje dva způsoby, jimiž může zboží dané položky nabýt svůj původ. Krajský soud tak zcela akceptoval závěry celní správy, podle které nemohlo zboží nabýt indický původ operacemi provedenými v Indii,

16

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

protože jejich výsledkem nebyl tzv. tarifní skok. Zároveň však Nejvyšší správní soud dodal, že se s tímto závěrem krajského soudu neztotožňuje. Podle něj se pravidla dřívější judikatury uplatní i za účinnosti nového právního rámce, a to v souladu s nedávným názorem SDEU. Komise EU sice disponuje určitým prostorem pro uvážení, pokud jde o stanovení podrobnějších pravidel určení původu konkrétního druhu zboží, ovšem přijatá pravidla nemohou být založena na zjevně nesprávném posouzení ve vztahu ke kritériím obsaženým v celním kodexu. Přepracování zboží, v jehož důsledku nastane tzv. tarifní skok, svědčí sice o tom, že došlo k podstatnému zpracování či opracování zboží ve smyslu celního kodexu, dojít k němu však může i v případech, kdy k tzv. tarifnímu skoku nedochází.

SDEU vyšel z toho, že pravidlo tzv. tarifního skoku je doplněno druhým pravidlem, že změnu původu zboží zakládá i zpracování dutých profilů podpoložky. Právě tato druhá alternativa základního pravidla zakládá neodůvodněnou nerovnost. V důsledku ní se totiž jinak přistupuje k situaci, kdy zboží vznikne úpravou dutého profilu, a jinak k situaci, kdy vznikne úpravou z jiné trubky, ačkoliv v obou situacích je povaha zpracovatelských operací obdobná a vlastnosti vstupního a výstupního zboží jsou odlišné. Aktuální judikatura SDEU tak dovodila, že pravidla původu stanovená v nařízení Komise EU je třeba konfrontovat s podmínkami uvedenými v celním kodexu.

Společnost opakovaně uvedla, že podle listin založených ve správním spisu je prokázané, že zásilka trubek propuštěná do volného oběhu na základě celního prohlášení byla vyrobena v Indii z čínských trubek, které její dodavatel pořídil u čínské společnosti a které byly vyrobeny v Číně. Podle rozsudku SDEU má toto přepracování za následek, že výsledné zboží mělo původ v zemi, kde došlo ke zmíněnému opracování. V daném případě bylo toto opracování provedeno v Indii v zařízení dodavatele. Trubky dovezené stěžovatelkou na celní území Evropské unie z Indie tedy měly indický původ.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 8 Afs 119/2023, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových daň aňovýc aň ch poradců poradc ců ČR ČR / 11/2023

Aktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE EU Tax Observatory volá po zavedení globální minimální daně z bohatství Výzkumná organizace EU Tax Observatory, jejímž cílem je analýza a sledování daňové politiky v Evropské unii, ve své zprávě Global Tax Evasion Report 2024 vyzvala ke zvážení zavedení globální minimální daně u vysokopříjmových osob. Citovala tak výsledky svého bádaní, ze kterého plyne, že efektivní (reálné) daňové sazby miliardářů díky častému využití tzv. shell companies odpovídají zhruba 0–0,5% jejich příjmů. Zpráva se rovněž zaměřuje na účinnost opatření OECD BEPS v boji proti mezinárodním daňovým únikům a nekalým daňovým praktikám, kdy uvádí, že navrhovaná minimální sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 15 % pro nadnárodní společnosti je nejen „příliš nízká“, ale „byla z velké části přetvořena v bezzubý nástroj s řadou kliček a děr“.

Organizace ve zprávě dále zkoumá globální trendy offshoreových společností a s tím souviseTomáš Půček jících daňových úniků, přesouvání globálních zisků společností, nové formy mezinárodní daňové Právní oddělení KDP ČR soutěže, daňové deficity (při srovnání se zdaněním u „běžných občanů“) u vysokopříjmových osob a vyslovuje návrhy, jakým způsobem by se státy měly těchto „deficitů“ či přímo úniků dobrat.

ECOFIN – Rada EU schvaluje aktualizaci daňového blacklistu a směrnici DAC8 o správní spolupráci Dne 17. října hlasovali ministři financí na zasedání Rady Evropské unie (ECOFIN – Rada Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti) o schválení změn v seznamu EU nespolupracujících jurisdikcí v daňových záležitostech, a sice o přidání Antiguy a Barbudy, Belize a Seychel a zároveň o odstranění Britských Panenských ostrovů, Kostariky a Marshallových ostrovů ze seznamu. „Daňový blacklist“ tak v současné době čítá šestnáct zemí. Jde o Americkou Samou, Antiguu a Barbudu, Anguillu, Bahamy, Belize, Fidži, Guam, Palau, Panamu, Rusko, Samou, Seychely, Trinidad a Tobago, ostrovy Turks a Caicos, Americké Panenské ostrovy a Vanuatu.

Ministři financí Evropské unie na témž zasedání rovněž přijali směrnici DAC8 o správní spolupráci v oblasti daní. Směrnice posiluje stávající právní předpisy EU v této oblasti tím, že rozšiřuje rozsah registračních a ohlašovacích povinností a celkovou administrativní spolupráci daňových správ. Směrnice stanoví nové požadavky na vykazování související s kryptoaktivy (CARF) a dodatky ke společnému standardu vykazování (CRS). Skupina G20 schválila CARF a změny CRS, přičemž oba považuje za nedílné doplňky globálních standardů pro automatickou výměnu informací. Směrnice také rozšiřuje oblast působnosti stávajících pravidel o výměně informací týkajících se daní tím, že zahrnuje ustanovení o výměně předběžných přeshraničních rozhodnutí týkajících se fyzických osob s vysokým čistým příjmem, jakož i ustanovení o automatické výměně informací o dividendách a podobných příjmech, to vše pod hlavičkou zájmu na snížení rizika daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových podvodů, protože současná ustanovení DAC, dle Rady Evropské unie, tento typ příjmu nepokrývají či nepokrývají dostatečně.

Konference „Zneužití práva v evropském zdanění“ v Bruselu ve dnech 21.–22. listopadu 2023 Právnická fakulta Katolické univerzity v Lovani, Institut Maxe Plancka pro daňové právo a veřejné finance a Daňový institut Univerzity v Lutychu s podporou belgické pobočky Mezinárodní fiskální asociace spolupořádají konferenci na téma „Zneužívání práva v evropském zdanění: Divergence, nebo konvergence konceptů a politik?“ ve dnech 21. a 22. listopadu 2023 v Bruselu.

Boj proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem se stal jednou z hlavních hnacích sil legislativy Evropské unie a nadále ovlivňuje utváření judikatury Evropského soudního dvora v daňových záležitostech. Pojem zneužívání hraje klíčovou roli ve výkladu primárního a sekundárního práva Evropské unie a je dokonce zmiňován v řadě ustanovení daňových právních předpisů Evropské unie (harmonizační směrnice, správní spolupráce a výměna informací). Po téměř 25 letech aplikace evropskými i vnitrostátními soudy a finančními úřady však tato zamýšlená sjednocující funkce pojmu zneužívání v daňových záležitostech vyvolává řadu nedořešených otázek, které vytvářejí pro daňové poplatníky značnou právní nejistotu.

Na konferenci se k diskuzi sejdou akademici, veřejní činitelé a odborníci z praxe. Registrace na konferenci je možná na tomto odkaze, kde také naleznete kompletní program konference. moje.kdpcr.cz

17

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví Generální ředitelka Finanční správy k plánům nového informačního systému V nedávném rozhovoru se Simona Hornochová jako generální ředitelka Finanční správy vyjádřila mimo jiné k novému informačnímu systému nDIS, který by měl být částečně k dispozici už od roku 2026. Podle jejích slov by měl nabídnout elektronicky předvyplněná daňová přiznání a zároveň by měl pomoci při práci s daty, která má stát z různých zdrojů k dispozici. Očekává se od něj lepší detekování toho, zda se daňový subjekt chová jinak než zbytek daného trhu. Informace by měl členit podle typu podnikání či lokality tak, aby byla data srovnatelná s konkurencí nebo v čase. Generální ředitelka v souvislosti s novým systémem připomněla dnešní již zcela běžné systémy, které odhalí, když si někdo doma uměle vytváří faktury, protože potřebuje navýšit náklady. Podle zastoupení číslic na falešných fakturách lze poznat, že údaje nevznikly přirozeně.

Finanční správa si od nového systému slibuje menší potřebu lidské práce v porovnání se současným stavem. Jen vyměřováním daní se nyní zabývá více než polovina zaměstnanců Finanční správy. Zabezpečují to, že je daňové přiznání zavedeno do systému, díky čemuž do něj natečou potřebná data. V případě, že tato část bude nově zpracována strojově, to znamená, že bude systém umět vyhodnocovat základní rizikové faktory, chybějící údaje či povinné přílohy a zkušení pracovníci budou mít více prostoru pro náročnější kontrolní činnosti. Stejně tak by podle ní mohl systém řídit proces vymáhání dluhů na daních, který je v současnosti obsluhován konkrétním člověkem, který posílá výkaz nedoplatků, upomínky a další. Většinu základních činností by tak podle Finanční správy mohly dělat stroje. Níže přinášíme výběr z rozhovoru, který vyšel v deníku E15.

E15: Znamená to, že po zavedení nového informačního systému bude Finanční správa potřebovat méně zaměstnanců a některé z nich byste mohli propustit?

Simona Hornochová: Nesporně bude třeba méně lidské práce, případně stávající zaměstnance bude možné lépe využít pro činnosti, které jsou efektivnější. Když se podíváte na strukturu zaměstnanců Finanční správy, značná část, rozhodně víc než polovina z nich, se zabývá vyměřováním daní. Zabezpečují tedy v podstatě to, že daňové přiznání je zavedeno do systému, díky čemuž

18

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Aktuálně

do něj natečou potřebná data. A těch přiznání jsou miliony. Tyto aktivity bychom s novým systémem měli být schopní provádět strojově, to znamená umět vyhodnocovat základní rizikové faktory, chybějící údaje či povinné přílohy. Zkušení pracovníci by se tak mohli soustředit na náročnější kontrolní činnosti. Stejně tak by mohl systém řídit proces vymáhání dluhů na daních. U toho všeho dnes na Finanční správě musí sedět člověk, který posílá výkaz nedoplatků, upomínky a tak dále. Většinu základních činností by nakonec mohly dělat stroje. A tím se skutečně uvolní pracovní síla, které máme dnes v Česku obecně nedostatek. Lidé by mohli dělat práci s vyšší přidanou hodnotou, ne rutinní činnosti jako dnes.

E15: Máte představu, kolik lidí byste mohli propustit díky zavedení informačního systému? Budou to stovky?

Simona Hornochová: Ve Finanční správě pracuje víc než čtrnáct tisíc lidí, tak to určitě nebudou jen desítky. Ale máme tu přirozenou fluktuaci, nemusí to být nutně o propouštění. Řada kolegů bude odcházet do důchodu, takže my o ty lidi stejně přijdeme, a pokud se něco nezmění, nebudeme je mít kým nahradit. Na druhou stranu budeme čím dál víc potřebovat místo rutinérů analytiky, což je ve státní správě obecně problém, protože tuto profesi potřebuje každá složka státní správy, ale zároveň i soukromý trh.

Ale věřím, že s novými IT systémy dokážeme zaměstnance nalákat na to, že něco budujeme a že pracujeme s unikátními soubory dat.

E15: Říkáte, že musíte být ve správě daní přísní například kvůli podvodům s DPH. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová ale tvrdí, že byste dokázali vybrat až o 50 miliard korun víc, kdybyste byli skutečně důslední. Je to tak?

Simona Hornochová: Nedávno jsem byla na setkání skupiny V6, což je V4 plus Rakousko a Slovinsko, a ptala jsem se kolegů z Maďarska, jak se jim podařilo srazit takzvaný VAT gap až na 5,8 procenta (rozdíl mezi teoretickým a skutečným výběrem DPH – pozn. red.). A je to za tu cenu, že oni online sledují v principu úplně všechno. Registrační pokladny, které mají v sobě čip, jsou přímo napojené na systémy finanční správy, která je schopná na dálku podnikatelům přeinstalovat software, aby zabránila promazávání tržeb. Zároveň sleduje, zda pokladna neopustila provozovnu. Všechny faktury v rámci maďarského trhu jsou vydávány online a odevzdávají se na finanční správu, odkud si je berou odběratelé. To je systém, který je v České republice absolutně nemyslitelný.

Přiznám se, že mě tyhle glosy politiků, které vytrhávají věci z kontextu, mrzí. Paní Schillerová navíc pochází z české Finanční správy a já si myslím, že to, čeho dosáhli kolegové na Finanční správě navzdory omezeným finančním zdrojům, je docela obdivuhodné. Já jsem se podílela na vzniku kontrolního hlášení, které nám pomohlo srazit VAT gap z 18 na 11 procent. Je to extrémně vidět a za tím vším je mravenčí a nedoceněná práce lidí na Finanční správě.

E15: Bývalá ministryně financí Schillerová také tvrdí, že se kvůli daňovým únikům musela do Prahy vypravit šéfka evropských žalobců Laura Kovesiová. Přístup našich úřadů k boji s daňovými úniky prý zvolnil natolik, že podvodné řetězce organizované z tuzemska už dokonce ohrožují i výběr daní v sousedních zemích. Co vy na to?

Simona Hornochová: Považuji za naprosto extrémní nezodpovědnost tohle tvrdit. Zmiňované řetězové podvody na DPH jsou většinou organizované přes několik států, často jsou zapojeny tisíce firem. Aktivní boj pracovníků Finanční správy s úniky na české DPH přitom jednoznačně prokazuje každoroční pokles výše VAT gap. Paní Kovesiová zmiňovala situace, při kterých se v České republice žádná daň neztrácí, takže česká Finanční správa nemá sebemenší mandát zasahovat. Paní Kovesiová se patrně snažila mediálním tlakem motivovat české úřady k činnostem, které do našeho státního rozpočtu nic nepřinesou, ale budou chránit rozpočet EU. E15: Přesto, co může Česko proti podvodům s DPH dělat?

Simona Hornochová: Měli jsme k tomu nedávno koordinační schůzku na Nejvyšším státním zastupitelství společně se zástupci orgánů činných v trestním řízení, poskytovateli dotací a podobně, kde se požadavky paní Kovesiové znovu podrobně diskutovaly.

Naši kolegové, kteří se zabývají analytickými činnostmi, nabízeli možnost sdílení svých poznatků v detekci takzvaných průtokových společností sídlících v České republice, o kterých paní Kovesiová hovořila. Je ale potřeba znovu zdůraznit, že paní Kovesiová poptávala spolupráci, která České republice co do lepšího výběru daní nepřinese nic. My budeme rádi spolupracovat na tom, aby se daně neztrácely ani v okolních státech, ale je potřeba si říci, že tato kapacita a energie nám mohou chybět při dohledu nad řádným výběrem daní u nás. Paní Schillerová by se díky své profesní minulosti měla v dané problematice orientovat, takže tato politická vyjádření považuji za mimořádně neférová vůči lidem pracujícím ve Finanční správě. Musím říci, že s následky podobně zkratkovitých vyjádření paní exministryně v oblasti kompenzačních bonusů za období spojené s pandemií covidu se potýkáme dodnes. Z tehdejšího Ministerstva financí zaznívalo, že nikoho nenechají padnout, všichni si mohou požádat a dostanou kompenzační bonusy. Řada žadatelů, kteří ve skutečnosti nesplňovali podmínky, tomu uvěřila a musela pak neoprávněně vyplacené kompenzační bonusy vrátit. Finanční správa je ale od začátku varovala, jaké parametry musí žadatel splnit, aby kompenzační bonus získal. Muselo se jednat o aktivního podnikatele, kterému protipandemickými opatřeními stát znemožnil podnikání, takže prokazatelně přicházel o příjmy. moje.kdpcr.cz

19

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Byly zveřejněny základní informace k novým povinnostem pro poskytovatele platebních služeb týkajících se oznamování údajů pro CESOP Tyto nové povinnosti by měly být zavedeny s účinností od 1. ledna 2024 novelou zákona o DPH, která je v současné době v legislativním procesu. Podrobnosti k povinnostem poskytovatelů platebních služeb jsou dostupné na internetových stránkách Finanční správy v části Mezinárodní spolupráce a DPH >> CESOP. Momentálně jsou zveřejněny pouze základní informace, které by měly být průběžně doplňovány. Testování podání Oznámení údajů pro účely CESOP (Centrálního elektronického systému platebních informací) je podle Finanční správy zájemcům umožněno od října 2023.

Zveřejněné základní informace obsahují například definici toho, kdo je poskytovatel platební služby ve vztahu k CESOP, co je evidovaná platební služba, co je přeshraniční platba, kdy je nutné vést evidenci a oznamovat z ní údaje, kdo je příslušným správcem daně a jaké platí v této oblasti lhůty.

Například jako definici poskytovatele platební služby uvádí, že je jím osoba oprávněná podle zákona upravujícího platební styk poskytovat evidovanou platební službu s výjimkou ČNB. Povinnosti týkající se evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích se týkají také i těch poskytovatelů platebních služeb, kteří nemají v ČR sídlo, ale mají v tuzemsku pobočku nebo pověřeného zástupce, skrze kterého poskytnou příslušné služby.

Evidovaná platební služba je pak jakákoli z podnikatelských činností uvedených v bodech 3 až 6 přílohy I směrnice (EU) 2015/2366, které zní následovně: provádění platebních transakcí, včetně převodu peněžních prostředků, na platebním účtu vedeném u poskytovatele platebních služeb uživatele nebo u jiného poskytovatele platebních služeb, vydávání platebních prostředků nebo akceptace platebních transakcí a poukazování peněz.

Další podrobné definice jednotlivých pojmů a přiblížení souvisejících definic lze nalézt na v úvodu zmiňované stránce Finanční správy. Zveřejněné informace by měly být postupně doplňovány.

Vyšel nový návrh interpretace zabývající se vykazováním a oceňováním cenin Národní účetní rada se ve svém návrhu snaží zodpovědět několik otázek. Zaprvé, zda lze všechny ceniny vykazovat ve skupině „peněžní prostředky v pokladně“, a pokud ne, tak kam je v rozvaze umístit. Za druhé, jak lze ocenit ty, na kterých není uvedena jmenovitá hodnota v platné měně, ale jiných jednotkách, jako je například jednotka služby, která se bude čerpat v budoucnosti. A nakonec, které ceniny v cizí měně se přepočítávají na českou měnu k rozvahovému dni.

V návrhu NÚR upozorňuje, že účetní předpisy nedefinují pojem „ceniny“, ale pouze jejich příklady, které se vykazují ve skupině „peněžní prostředky v pokladně“. Obecně lze podle rady pod pojmem ceniny chápat účelový platební prostředek – oběžné aktivum v určité hodnotě, které slouží jako ekvivalent peněz, ale pouze pro vymezený účel. Tímto účelem může být například úhrada určitých služeb nebo poplatků k nákupu daného zboží atd. Z hodnoty ceniny je pak čerpáno při jejím použití. Ceniny lze rozdělit podle jejich určení na ceniny k úhradě poplatků nebo daní, ceniny k úhradě služeb a ceniny k platbám za zboží.

V praxi nastává problém s oceněním a vykazováním poštovních známek, které vydává Česká pošta, jejichž jmenovitá hodnota je vyznačena písmem A, B, E a Z. Těmito známkami je možné uhradit poštovní služby i v budoucnu, kdy dojde ke zvýšení cen poštovného. U některých cenin si navíc podle NÚR nejsou účetní jednotky jisté, zda je mají taky vykazovat pod položkou „peněžní prostředky v pokladně“. Jedná se například o jízdenky, letenky, vstupenky atd.

NÚR v řešení uvádí, že účetní jednotka by měla v rozvaze jako peněžní prostředky vykazovat pouze takové ceniny, které mají obdobný charakter. Tzn., že ceniny musí být snadno směnitelné za předem známou částku peněžních prostředků nebo musí být přímo použitelné jako platební prostředek při nákupu předem neurčeného zboží nebo služeb. Snadno směnitelné jsou přitom takové ceniny, které je možné pohotově směnit za peníze zpravidla do tří měsíců. Ostatní ceniny by se pak měly vykazovat v souladu s jejich účelem použití. Účetní jednotka, která vydává ceniny jako potvrzení o zaplacení konkrétního zboží nebo služby (daně, poplatku) eviduje tuto ceninu před jejím prodejem v podrozvahové evidenci. Tržba za prodané potvrzení je pak ve své ekonomické podstatě tržbou za předplacené služby či zboží (daně, poplatku). Naopak, účetní jednotka, která získala ceninu jako důkaz o předplacení určitého zboží/služby (daně, poplatku), tuto ceninu jako předplacení také vykazuje (jedná se například o známku, letenku, jízdenku, telefonní kartu, stravenku atd.).

20

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Aktuálně

Nakonec jednotka, která ceniny kupuje za účelem dalšího prodeje, o nich bude účtovat jako o zboží.

V prvním případě se bude cenina oceňovat vlastními náklady, přeprodávající jednotka a jednotka v roli konečného spotřebitele ji ocení pořizovací cenou. Touto pořizovací cenou by se podle NÚR měly oceňovat i ceniny, na kterých není uvedená jmenovitá hodnota v platné měně, ale například v jednotkách zboží nebo služby, které se budou čerpat v budoucnu. Následná změna ceny dotčené služby nebo zboží, podle návrhu, není důvodem pro změnu ocenění.

V případě cizoměnových cenin by měla účetní jednotka k rozvahovému dni přepočítat na českou měnu pouze ceniny evidované v cizí měně, které se vykazují jako peněžní prostředky v pokladně a je s nimi spojeno kurzovné riziko. Podrobnější vysvětlení k jednotlivým krokům a jejich zdůvodnění lze dohledat na stránkách NÚR v Návrhu interpretace NI – 69.

Novela zákona o účetnictví může platit už od příštího roku Komora auditorů ČR připomněla, že v rámci projednávání vládního návrhu zákona týkajícího se konsolidací veřejného rozpočtu byla načtena také novela zákona o účetnictví a zákona o auditorech. Předpokládaná účinnost těchto změn je od 1. 1. 2024.

Podle komory by tak v případě schválení návrhu mělo dojít k několika významným změnám. Funkční měna – EUR, USD nebo GBP, bude moci být aplikována v účetnictví za podmínky, že se jedná o měnu primárního ekonomického prostředí účetní jednotky.

Funkční měnu nebude moci použít vybraná účetní jednotka a účetní jednotka vedoucí jednoduché účetnictví. Nově bude systémově významný obchodník zařazen mezi subjekty veřejného zájmu. Čistý obrat by měl být nově definován pouze jako výnos z prodeje zboží a z poskytnutých služeb. Tímto zásahem dojde, podle Komory auditorů, k ovlivnění kritérií pro stanovení povinnosti ověření účetní závěrky auditorem. Odlišná definice čistého obratu by se pak měla týkat některých účetních jednotek vedoucích účetnictví podle vyhlášky č. 501/2002 Sb. a č. 502/2002 Sb. a měla by se týkat také těch, které účtují a sestavují účetní závěrky podle mezinárodních účetních standardů.

Návrh zákona dále zavádí povinnost vyhotovit ve formátu ESEF individuální/konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, stanoví její obsah a definuje účetní jednotky, kterých se povinnost dotkne. Vedle toho zavádí povinnost sestavit a zpřístupnit individuální/konsolidovanou zprávu o daních z příjmů pro vyjmenované účetní jednotky. V případě výroční zprávy bude nová povinnost zahrnout do ní také informace o nehmotných zdrojích podniku a vypracovat ji ve formátu xhtml, pokud bude účetní jednotka povinna zprávu o udržitelnosti vyhotovit. Stanovuje také sankce při neplnění povinností v této oblasti.

Obsažené změny by měly být podle komory aplikovány pro účetní období započatá po dni nabytí účinnosti novely s výjimkou povinností týkajících se individuální/konsolidované zprávy o daních z příjmů, které se budou týkat účetního období započatého po 22. červnu 2024. Podrobnosti o připravovaných změnách v zákoně o auditorech lze dohledat na webu Komory auditorů ČR. Zdroj: www.financnisprava.cz, www.kacr.cz, www.nur.cz

moje.kdpcr.cz

21

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Společný seminář NSS, KDP ČR a MF ČR Na půdě Nejvyššího správního soudu se dne 5. 10. 2023 za účasti prezidentky Komory daňových poradců ČR Ing. Petry Pospíšilové, viceprezidenta Komory daňových poradců ČR Ing. Mgr. Petra Tomana, generální ředitelky Generálního finančního ředitelství Ing. Simony Hornochové a vrchního ředitele sekce Daně a cla Ministerstva financí ČR JUDr. Ing. Stanislava Kouby, Ph.D., uskutečnil společný diskusní seminář Komory daňových poradců ČR, Nejvyššího správního soudu a Ministerstva financí ČR na aktuální daňová témata ve světle judikatury. Seminář moderoval předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. PhDr. Karel Šimka, Ph.D., LL.M.

V

úvodu společného semináře předseda Nejvyššího správního soudu, Karel Šimka, zkonstatoval, že vítá kultivovanou, odbornou a expertní diskuzi, od které očekává, že přispěje k porozumění názorů zainteresovaných stran i přesto, že ne vždy se podaří najít všeobecný konsenzus, protože i diskuze může všechny strany posunout a vést k vyjasnění alespoň některých otázek a odstranění bílých míst na pomy-

22

slné daňové mapě. V plenárním sále NSS se sešla téměř stovka zástupců pořádajících stran.

První část semináře byla věnována problematice korunových dluhopisů z hlediska možného doměřování daně z titulu zákazu zneužití práva. Za Komoru daňových poradců ČR (dále KDP ČR) prezentoval Jiří Nesrovnal, člen Prezidia KDP ČR a vedoucí Sekce DPPO, koreferát za Finanční správu (dále FS) přednesla Martina Papulová z Odvolacího finančního ředitelství. Zástupci Komory moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

upozornili na některé problematické závěry judikatury, které by při jejich zevšeobecnění mohly z ekonomického hlediska vést k nelogickým závěrům. FS pak přednesla svůj pohled na tuto problematiku. Konsenzus byl na tom, že zneužití práva by mělo být skutečně tou poslední možností doměření daně a jednotlivé kauzy je nutné posuzovat individuálně. Při zohlednění konkrétních okolností může jít také například o situaci, kdy dluhopis nahrazuje jiný reálně vzniklý dluh a posouvá jeho splatnost, nebo když se mění poměr vlastního kapitálu a cizích dluhů (sníží se základní kapitál a společník zároveň poskytne společnosti zápůjčku či úvěr).

Obecně neplatí, že úroky ať už z dluhopisů či jiných forem cizího financování mohou být daňově uznatelné jen v případě, kdy společnost fyzicky získá nové volné finanční prostředky. Také rezonoval závěr, že problém je dán vlastními korunovými dluhopisy, kdy výhody z titulu nezdanění úroku poprvé využil sám stát. Hodně byla v této souvislosti diskutována kauza Bozadziev s.r.o. (7 Afs 175/2022 ze dne 21. 12. 2022), kdy zástupci Komory upozorňovali na to, že vidí jako velmi problematické konstruovat zneužití práva v situaci, kdy sám Nejvyšší správní soud hovoří o tom, že realizace transakce (převod obchodního závodu) dává ekonomický smysl a důvodem je pouze to, že k cizímu financování byly zvoleny korunové dluhopisy a nikoli alternativní zdroje financování, jako je například zápůjčka či úvěr.

Dle zástupců KDP ČR je to v rozporu s předchozí judikaturou, která vychází z toho, že v případě, kdy vlastní transakce dává ekonomickou logiku a k její realizaci vede více cest, si může poplatník zvolit tu, která je pro něj daňově nejvýhodnější. I zástupci FS připustili, že v tomto případě jde o hraniční případ.

Druhá část semináře se týkala definice zdanitelného příjmu.

Hlavní referát měla generální ředitelka Generálního finančního ředitelství (dále GFŘ), Simona Hornochová, koreferát za KDP ČR přednesla Lenka Nováková, zástupce vedoucí Sekce daně z příjmů fyzických osob při Odborném kolegiu KDP ČR. Debata byla vedena především na bázi existující judikatury – co by z pohledu zákona o daních z příjmů mělo být považováno za příjem

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

a kdy nastává okamžik jeho zdanění ať již u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví či u fyzických osob zdaňujících na bázi peněžních toků (cash model). Otázky se diskutovaly na příkladu problematiky tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů a dále pak i z hlediska různých daňových benefitů poskytovaných zaměstnancům, a to i při zohlednění navrhovaných změn v aktuálně projednávaném daňovém balíčku.

Ve třetím bloku měl hlavní referát Michal Polák za GFŘ a koreferát Jana Fuksová za KDP ČR. Diskutovala se procesní otázka postupu správce daně v případě, kdy správce daně má oprávněné pochybnosti a na základě toho vyzve daňový subjekt k podání dodatečného daňového přiznání s tím, že podle názoru daňového subjektu povinnost podat přiznání nevzniká. Otázkou bylo, co se následně musí stát, aby výzva k podání dodatečného daňového přiznání představovala úkon, který správci daně prodlouží lhůtu, kdy má možnost doměřit daň, o dalších 12 měsíců. Probíralo se aktuální rozhodnutí devátého senátu a některé závěry, které z toho vyplývají.

V posledním bloku byl hlavním prezentujícím za KDP ČR Tomáš Hajdušek, koreferátem přispěl Ladislav Henáč z GFŘ. Předmětem tohoto třetího bloku byla otázka úroků ze zadržovaných nadměrných odpočtů především ve smyslu známého rozhodnutí „KORDÁRNA“ a navazujících změn ve výši úroků, které jsou poskytovány plátci DPH, když správce daně delší dobu prověřuje nadměrný odpočet. Sporným bodem byla především otázka výše tohoto úroku při jeho legislativní úpravě. Původní výše (1 % + REPO) byla shledána v rozporu s komunitárním právem z důvodu nízké výše. Nastolenou otázkou pak je, jak hledět na úrok ve výši 2 % + REPO, který platil od 2. 7. 2017. Jak zástupci KDP ČR, tak zástupci FS předestřeli své argumenty k tomu, jaká by výše tohoto úroku měla být, s tím, že v této chvíli jde o věc, kterou aktuálně řeší NSS, který by měl tento spor rozseknout. Aktuálně platná úprava § 254a d. ř. je dle zástupce Komory Tomáše Hajduška v souladu s judikaturou SDEU. Diskuze se zabývala také otázkou, zda je, či není vhodné podobné typy úrokových sazeb vázat na REPO sazbu České národní banky.

23

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Rozhov or

K mezinárodní harmonizaci základu korporátní daně je dlouhá cesta, ale už jsme po ní vykročili První fáze globální daňové revoluce v podobě minimální efektivní sazby daně vstupuje do života, ale na její praktické zavedení je poměrně málo času. „Jediný rok pro implementaci mi z pohledu daňových subjektů i jednotlivých daňových správ přijde nedostatečný,“ říká Jana Fuksová, specialistka na daňové právo ve společnosti KPMG Legal. Nová úprava podle ní omezí daňovou konkurenci mezi státy, ale rozhodně ji nezruší. „Sjednocení základu daně na globální úrovni by bylo ve výsledku jednodušší a efektivnější. Zároveň je to však nyní nereálná utopie,“ soudí Jana Fuksová. Dodává ale, že s ohledem na mechanismus výpočtu k určitému sjednocení dojde již v rámci globální minimální daně.

V EU bude od příštího roku zavedena minimální korporátní daň pro společnosti s konsolidovaným obratem přes 750 milionů eur. To je svého druhu přelom v mezinárodní harmonizaci daní. Také k němu vedla cesta trvající řadu let. Přichází

24

tohle opatření později, než by mělo, nebo z vašeho odborného pohledu naopak nemělo přijít nikdy?

Toto opatření přichází v ten, troufám si říct, jediný okamžik, kdy politicky přijít mohlo. Diskuze o změně nastavení mezinámoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

rodního daňového systému se vedou dlouhé roky, ale chyběla politická shoda. I na úrovni Evropské unie se směrnice o globální minimální dani schvalovala až na několikátý pokus. Konsenzus všech členských států se podařilo dojednat až za českého předsednictví koncem roku 2022. Tou dobou do vyjednávání o schválení směrnice vstupovala i další zcela nedaňová témata.

Co bych tomuto opatření ze svého pohledu daňové poradkyně určitě vytkla, je krátká transpoziční lhůta. Samotná OECD vydala v průběhu letoška hned několik zásadních výkladových materiálů, které by bylo potřeba při implementaci zohlednit, perličkou pak je, že manuál pro implementaci (tzv. implementation handbook) vyšel až v říjnu letošního roku. Směrnice EU je z poloviny prosince 2022, některé letos vydané výklady tedy nereflektuje. Nová pravidla mají začít platit od 31. prosince 2023. Jediný rok pro implementaci mi z pohledu daňových subjektů i jednotlivých daňových správ přijde nedostatečný.

K 20. říjnu nemá v zásadě žádný členský stát novou legislativu plně implementovanou. Jediná Velká Británie, která už několik let není členským státem EU, dosud přijala legislativu o globální minimální dani. Ve zbytku Evropy zatím vyčkáváme – ve většině států je domácí implementace ve více či méně pokročilé fázi legislativního procesu.

Základním smyslem minimální daně je zabránit tomu, aby si firmy lidově řečeno ulévaly zisky do daňově výhodných destinací nebo se jinak vyhýbaly řádnému zdanění. Dosáhne se zamýšleného cíle nejefektivněji právě tímto způsobem?

Nástrojů, které směřují k tomuto cíli, na daňovém poli vyrostla celá řada – počínaje konceptem zákazu zneužití práva, skutečného vlastnictví a komplexními pravidly nastavení převodních cen konče. „Ulévání zisku“ v tom klasickém pojetí, kdy se uměle vytváří struktury, jejichž cílem je vyvést zisk do zemí s nízkým zdaněním, lze zabránit již za použití stávajících nástrojů bez ohledu na globální minimální daň. Osobně vnímám smysl a finální dopad minimální daně v tom, že oproti zmíněným nástrojům nemíří primárně na daňové subjekty a více či méně umělé struktury, ale mění zásadním způsobem celé nastavení mezinárodního daňového fungování. V rámci kritiky nadnárodních koncernů za nízké zdanění se často zapomíná, že mnohé státy vytvářely podmínky pro to, aby velké nadnárodní skupiny platily nízké daně z příjmů.

Kritici minimální dani vyčítají, že ruší daňovou konkurenci mezi státy, kdy státy štíhlejší a efektivnější si mohou dovolit vybírat nižší daně. Dala byste jim za pravdu?

Omezení daňové konkurence mezi státy osobně vnímám jako jeden z cílů globální minimální daně. Na úrovni OECD se na ní shodlo přes 130 států. Takže ano, daňová konkurence mezi státy se omezí. O úplném zrušení však podle mého názoru nemůže být řeč. Nová pravidla efektivně zachovají daňovou konkurenci mezi státy ve dvou základních rovinách, a to při zdanění tzv. zisku na základě ekonomické podstaty – v konečných hodnotách moje.kdpcr.cz

Rozhovor

Omezení daňové konkurence mezi státy osobně vnímám jako jeden z cílů globální minimální daně.

Na úrovni OECD se na ní shodlo pres 130 států.

na úrovni pět procent z mzdových nákladů na pracovníky v daném státě a pět procent hodnoty vybraných hmotných aktiv v daném státě – a v rámci zdanění nad úrovní minimální efektivní sazby daně, která činí 15 procent. Státy si tedy pořád mohou konkurovat ve zdanění. „Štíhlejší“ státy mohou vybírat daně nižší než 15 procent z určeného zisku dosaženého prostřednictvím pracovníků nebo hmotného majetku na jejich území. Dále zůstane konkurence plně zachována na úrovni efektivního zdanění nad 15 procent, většina států EU má aktuálně statutární sazbu nad touto hranicí, výjimku představuje např. Bulharsko a Maďarsko. Jinými slovy, daňová konkurence zůstane zachována, jen se zmenší její rádius. Zůstane také možnost poskytovat určité daňové pobídky, tzv. kvalifikovaná daňová zvýhodnění. Klíčové bude především, aby zvýhodnění bylo vypláceno v penězích.

Někteří ekonomové zase plédovali za to, ať se harmonizuje raději výpočet základu daně než samotná sazba. Co soudíte o takovém přístupu?

Souhlasím, že sjednocení základu daně na globální úrovni by bylo ve výsledku jednodušší a efektivnější než současný koncept globální minimální daně. Zároveň je to však podle mého názoru nyní nereálná utopie. Od stavu, aby celá planeta (nebo alespoň většina rozvinutých ekonomik) počítala základ daně z příjmů jednotně, jsme jako lidstvo ještě hodně daleko. Globální minimální daň je jako nástroj mocná v tom, že nepřímo nutí státy efektivní zdanění 15 procent z příjmů zavést – pokud jej totiž nezavedou alespoň prostřednictvím domácí dorovnávací daně, tak se daň (různými mechanismy) zaplatí do státního rozpočtu jinde.

25

Rozhovor

Harmonizace základu daně v kontextu aktuálních iniciativ v oblasti přímých daní má několik rovin. Předně je třeba si uvědomit, že již v rámci globální minimální daně dochází k významné harmonizaci. Dále jsou na úrovni EU i další dlouhodobé snahy o sjednocení výpočtu základu daně.

To zní, jako že ona utopie se přece jen přibližuje. Můžete to vysvětlit?

V rámci globální minimální daně je nastaven jednotící mechanismus, jak vypočítat efektivní sazbu daně. Vychází se přitom z takzvaného kvalifikovaného zisku a upravených zahrnutých daní. Základem pro kvalifikovaný zisk je účetní zisk nebo ztráta vykázaná dle účetních standardů používaných pro konsolidaci na úrovni nejvyšší mateřské společnosti. Zjednodušeně řešeno se bude vycházet z konsolidačních balíčků jednotlivých entit před konsolidačními úpravami za účelem eliminace vnitroskupinových transakcí. Vycházet se může z IFRS a z řady dalších účetních standardů včetně českých. Použití účetních standardů, podle kterých se konsoliduje, v praxi povede k tomu, že nejčastěji se bude vycházet z IFRS, případně US GAAP. Pravidla obsahují ještě další sjednocující „brzdu“, a to povinnost upravovat použité hodnoty, pokud by použití jiných účetních standardů vedlo k rozdílu v nákladech či výnosech většímu než 75 milionů eur oproti IFRS. Kvalifikovaný zisk je potom základem i pro výpočet tzv. nadměrného zisku, kdy se od kvalifikovaného zisku odečte zisk vyloučený na základě ekonomické podstaty – tedy stanovené procento mzdových nákladů a hodnoty hmotných aktiv. Nadměrný zisk pak podléhá dorovnávací dani.

S ohledem na mechanismus výpočtu dorovnávacích daní tedy k určitému sjednocení dojde již v rámci globální minimální daně, zdaleka ne však úplnému.

A pokud jde o ony dlouhodobé harmonizační snahy EU? Na úrovni Evropské unie se o harmonizaci přímých daní hovoří již přes deset let. Někteří čtenáři si možná vzpomenou na zkratky CCTB (Common Consolidated Tax Base) a CCCTB (Common Consolidated Corporate Tax Base). Jednalo se o ambiciózní projekty s cílem sjednotit základ daně z příjmů napříč členskými státy.

Tyto návrhy byly nakonec před nedávnem staženy, myšlenka však žije dál. V první polovině září Evropská komise vydala několik návrhů směrnic v oblasti přímých daní, mimo jiné směrnici BEFIT (Business in Europe: Framework for Income Taxation). Ta má za cíl pro velké nadnárodní skupiny zavést sjednocený systém výpočtu základu daně z příjmů. Povinně by se pravidla vztahovala na skupiny s celosvětovým obratem nad 750 milionů eur, což je stejný limit jako pro globální minimální daň. Dobrovolně by se však pravidly mohly řídit i menší skupiny. Evropská komise odhaduje, že takto by se nadnárodním skupinám ušetřilo až 65 procent nákladů na administraci daňové agendy. Zda je směrnice BEFIT politicky realizovatelná, ukáže až čas.

26

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Česko už příslušnou úpravu zavádí do svého právního řádu. Jaký je aktuální stav?

Návrh zákona o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny byl projednáván Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk 515. Návrh na schválení rovnou v prvním čtení byl na konci srpna odmítnut. Návrh zákona tedy projde plnohodnotným legislativním procesem. Druhé i třetí čtení proběhlo v rychlém sledu na konci října. Poslanecká sněmovna schválila návrh s určitými legislativně technickými úpravami v pátek 27. října. Návrh zákona ještě míří do Senátu a následně jej bude muset podepsat prezident. Přestože rychlost projednání ve druhém a třetím čtení naznačuje politickou shodu, nelze čekat zavedení do právního řádu dříve než koncem listopadu či začátkem prosince.

Děje se převádění úpravy do tuzemských podmínek zdařile, nebo je provázeno nějakou domácí tvořivostí?

Směrnice EU přílišný prostor pro domácí tvořivost nedává.

Pro fungování globální minimální daně je klíčové, aby byla implementována a aplikována jednotně po celém světě. To by měl zaručit i odkaz na OECD výklady v českém zákoně. Z tohoto pohledu tedy není příliš co české implementaci vytýkat.

Jak je vlastně výpočet daně konkrétně konstruován, pokud to jde vyjádřit v kostce?

Výpočet daně je koncipován na jurisdikční úrovni. To je v daních zásadní novinka. Zjednodušeně lze postup popsat takto: podle stanovených pravidel se vypočítá efektivní sazba daně skupiny v dané zemi. Pokud bude méně než 15 procent, bude potřeba spočítat a odvést dorovnávací daň. I ta se bude počítat na úrovni jurisdikce (země). Základem daně bude již zmíněný nadměrný zisk – tedy kvalifikovaný příjem skupiny určený podle nastavených pravidel z účetního výsledku hospodaření a snížený o určité procento mzdových nákladů na pracovníky v daném státě a určité procento hmotných aktiv v tomto státě. Toto stanovené procento bude postupně prvních deset let nového systému klesat z 10, resp. 8 procent na 5 procent. Sazba daně bude rozdíl mezi 15procentní a efektivní sazbou daně skupiny v dané zemi.

Pokud by například efektivní sazba daně skupiny v České republice byla 13,5 procenta, bude se odvádět 1,5 procenta z nadměrného zisku. Takto vypočtená dorovnávací daň se následně stanoveným mechanismem alokuje jednotlivým entitám ve skupině.

Nakolik bude pro korporace administrativně náročné se s novou daní popasovat?

Administrativní náročnost se očekává značná a první implementační projekty to potvrzují. Pro skupiny je nejsložitější získat potřebná data. Globální minimální daň je postavena na jurisdikční perspektivě, se kterou skupiny doposud nebyly zvyklé v daních pracovat.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Rozhovor

Dopad dvoupilířové mezinárodní daňové reformy přesahuje rámec OECD. Bez nadsázky lze hovořit o globální daňové revoluci.

Jsou domácí společnosti z vaší zkušenosti na tuto nadcházející změnu daní připraveny? Na co by si měly dát největší pozor.

Většina společností na českém trhu je v počátcích příprav a zjišťuje, jaká na ně budou mít nová pravidla dopad. Projekty jsou často řízeny ze zahraničí skupinovými daňovými týmy. Klíčová otázka aktuálně je, zda reálně hrozí odvod dorovnávací daně nebo půjde „jen“ o další reporting. Hodně se také analyzuje pravděpodobnost splnění podmínek pro dočasná zjednodušení. Největší posun v přípravách očekáváme v průběhu letošního podzimu a zimy.

Dle odhadu Ministerstva financí se takzvaná dorovnávací daň dotkne až tří tisíc společností, z čehož 150 až 350 ji uhradí. Jsou tato čísla realistická, stejně jako očekávaný výnos kolem dvou miliard korun při zvýšení korporátní daně na 21 procent v rámci ozdravného balíčku?

Důvodová zpráva uvádí, že se v Česku dorovnávací daně dotknou až 3200 tuzemských entit. Co do počtu společností lze tento odhad považovat za realistický. Vycházím z toho, kolika společností se v posledních letech týká tzv. country-by-country reporting (CbCR). K tomu je potřeba přidat i ty, které budou reportovat poprvé například za rok 2022 a dále je potřeba zahrnout rovněž stálé provozovny velkých skupin, které v ČR nepodávají oznámení ani ohlášení a ve statistice tak nemusí být zohledněny.

Odhad očekávaného výnosu už je mnohem složitější verifikovat, zejména s ohledem na mnohdy neočekávané dopady odlišmoje.kdpcr.cz

ných přístupů dle českých a konsolidačních účetních standardů.

Nepřijde mi však na první pohled nereálný.

Minimální daň je druhým pilířem mezinárodní daňové reformy, na níž se dohodla nejen EU, ale celá OECD, jejíž dosah je globálnější vzhledem k tomu, že zahrnuje bezmála čtyři desítky vyspělých států světa. Co nás v rámci této reformy, případně jiných zásadních mezinárodních ujednání ještě čeká?

Dopad dvoupilířové mezinárodní daňové reformy přesahuje rámec OECD. Je potřeba si uvědomit, že k OECD/G20 inkluzivnímu rámci BEPS (Base Erosion and Profit Shifting) se přidalo bezmála 140 států světa. Bez nadsázky lze hovořit o globální daňové revoluci.

V rámci této reformy nás čeká ještě Pilíř 1. Ten je postaven na jiném konceptu než globální minimální daň. Reaguje na digitalizaci a globalizaci, která historický koncept stálých provozoven učinila do značné míry nefunkčním, respektive nezohledňujícím současnou ekonomickou realitu. Jeho cílem je umožnit zdanit státům příjmy, které nadnárodní korporace dosahují na jeho území, aniž by tam měly fyzickou přítomnost.

Týkat by se opět měl skupin s celosvětovým obratem nad 750 milionů eur.

Co do realizace je však Pilíř 1 výrazně opožděný oproti Pilíři 2, tedy globální minimální dani. Technické detaily jsou stále předmětem jednání.

27

Rozhovor

Kde má mezinárodní spolupráce v oblasti daňových politik největší slabiny?

Za největší slabinu považuji práci s daty. Daňové správy napříč planetou mají dat spousty, řada informací se již vyměňuje automaticky. Například informace o finančních účtech daňových nerezidentů. Řada lidí si to ani neuvědomuje, ale banky a další finanční instituce každoročně předávají Finanční správě značné množství dat, která jsou pak předávána do zahraničí. Zrcadlově česká Finanční správa dostává obrovské množství dat o účtech českých osob v zahraničí. Většina států s nimi však neumí efektivně nakládat a zpracovat je.

Kdybyste vy měla možnost rozhodnout, řekněme jako absolutistický panovník, jaké opatření v mezinárodní harmonizaci či úpravě daní byste zavedla?

Být absolutistický panovník je docela děsivá představa (smích).

Kdybych mohla neomezeně rozhodovat na celé planetě, současný systém různých daní bych úplně zrušila a zavedla nějaký jednodušší, a hlavně jednotný systém přerozdělování. Daňový mix jednotlivých států se aktuálně liší a je postavený na různých typech daní. To je logické a přirozené s ohledem na různou strukturu a stupeň vývoje jednotlivých ekonomik. Pokud by ale systém přerozdělování mohl fungovat na „celoplanetární“ úrovni, mohl by být, věřím, složitý systém zdanění majetku, příjmů a spotřeby nahrazen jednodušším a jedním systémem. Rozhodně bych si k sobě ale vzala specialisty na daňovou politiku, za specialistu

28

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

se nepovažuji. Kdybyste ze mě udělal absolutistického vládce jen v jedné zemi, pak bych toho sama moc nezmohla. Jakákoli opatření v mezinárodní úpravě daní potřebují hlavně široký konsenzus mezi státy.

Jana Fuksová Je advokátkou a daňovou poradkyní. V oboru daní a účetnictví pracovala již při studiu, od roku 2014 působí ve společnosti KPMG. V současnosti zastává pozici director ve společnosti KPMG Legal jako specialistka na daňové právo. Zaměřuje se na daňové spory, zdanění finančních institucí a mezinárodní daňové aspekty. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde se v diplomové i rigorózní práci věnovala daňové problematice, a LL.M. program v mezinárodním daňovém právu ve Vídni. Absolvovala rovněž specializované účetní a daňové kurzy a certifikace (např. Diploma in IFR).

Jana působí v redakční radě Bulletinu Komory daňových poradců, své zkušenosti a znalosti předává jako školitelka v rámci KPMG interních i externích školení a seminářů. Vystupuje i na odborných konferencích a publikuje články na aktuální témata. Hovoří anglicky a španělsky a ve volném čase se učí italsky.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory

/ 11/2023

Aktuálně

Vláda škrtá dotační programy 12 ministerstev, celkem za více než 84 miliard Vláda v návrhu státního rozpočtu pro příští rok krátí dotace 12 ministerstvům a omezuje je rovněž v kapitole všeobecná pokladní správa. Z jednotlivých resortů se škrty nedotknou pouze Ministerstev financí a obrany. Celkem se dotační programy proti letošku omezí o 84,1 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného Ministerstvem financí.

T

éměř polovinu škrtů představuje zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy v hodnotě 38 miliard korun. Zbývajících 46,1 miliardy korun jsou omezení běžných dotací, které jednotlivá ministerstva vypisovala.

Nejvíc se omezují dotace Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kromě dotace na podporu přenosové soustavy se v resortu škrtají dotace za dalších 16,9 miliardy korun. Z toho 13,5 miliardy tvoří snížení státní platby za podporu obnovitelných zdrojů energie.

Pro příští rok se platba za podporu těchto zdrojů opět rozdělí mezi stát a platby odběratelů v regulované složce ceny elektřiny, což se projeví zdražením elektřiny.

Druhé největší škrty jsou v kapitole Ministerstva zemědělství, kde se dotace proti letošku omezují o 10,4 miliardy korun. Z toho šest miliard tvoří spoluúčast státního rozpočtu na společné zemědělské politice Evropské unie, zbytek jsou převážně dotace lesního a vodního hospodářství a dotace vypisované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF).

V kapitole Ministerstva dopravy se dotace snižují o 8,9 miliardy korun, součástí toho je mimo jiné pokles dotace pro kraje na silnice druhé a třetí třídy o dvě miliardy na čtyři miliardy korun. Mimoje.kdpcr.cz

nisterstvu školství se dotace snižují o 7,7 miliardy korun, z toho šest miliard korun představuje omezení dotací v programu reformy regionálního školství. V resortu Ministerstva pro místní rozvoj se dotace snižují o 1,27 miliardy korun, z toho zhruba 800 milionů korun připadá na dotační program Podpora rozvoje regionů 2019+.

V ostatních resortech jsou škrty do miliardy korun. Ministerstvo kultury například sníží o 200 milionů korun dotace na filmové pobídky. V kapitole Všeobecná pokladní správa se o 300 milionů korun sníží výdaje vládních programů na podporu obecní infrastruktury. Škrtání dotací je součástí vládní snahy o konsolidaci veřejných financí. Společně s balíčkem, který je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním a který zvyšuje některé daně, by podle Ministerstva financí tato opatření měla přispět ke zlepšení salda státního rozpočtu o zhruba 97 miliard korun v příštím roce. Vzhledem k růstu jiných výdajů se ale schodek rozpočtu nezlepší o celou tuto částku. Zatímco pro letošek vláda očekává hospodaření se schodkem 295 miliard korun, vládní návrh rozpočtu na příští rok má deficit 252 miliard korun.

Zdroj: Česká tisková kancelář

29

Mezinárodní zdanění

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Úvod k dorovnávacím daním Článek níže je obecným popisem základních principů uplatnění dorovnávacích daní pro velké nadnárodní a vnitrostátní skupiny, které jsou v procesu implementace do českého právního řádu. Tento článek je pouze úvodem do této nové a komplexní problematiky.

Martin Švalbach Daňový porace č. o. 1877, PRK Partners

mární motivací je minimalizace ‚nezdravé‘ konkurence mezi státy ve snižování zdanění korporací. Za ‚nezdravou‘ míru zdanění je dle koncenzu členských států OECD považována efektivní míra zdanění nižší než 15 % dosaženého zisku.

Základní koncept Základním konceptem nových pravidel je identifikace jurisdikce, kdy podniky z nadnárodních skupin dosahují nízké míry zdanění, a pokud efektivní míra zdanění podniků ze skupiny v této jurisdikci je nižší než 15 %, tento rozdíl (tj. rozdíl mezi

I

když jsem tento příspěvek psal v okamžiku, kdy zákon1, který zavádí tuto daň, ještě neprošel celým legislativním procesem, lze předpokládat, že na obecných principech, které jsou zde popsány, se v legislativním procesu nic nezmění, protože tento zákon je transpozicí EU směrnice2, která vychází podrobně z BEPS inciativy OECD (2. pilíř)3. Primární motivací této iniciativy není, a tedy ani není primární motivací nově navrhovaných dorovnávacích daní, výběr prostředků do státního rozpočtu. Pri-

30

1 Sněmovní tisk 515/0 doručený poslancům 18. srpna 2023.

2 Council Directive 2022/2523 of 14 December 2022 on ensuring a global minimum level of taxation for multinational enterprise groups and large-scale domestic groups in the Union.

3 OECD G20 Base \Erosion and Profit Shifting Project: Tax Challenges Arising from the Digitalisation of the Economy – Global Anti-Base Erosion Model Rules (Pillar Two) schválené OECD dne 14. prosince 2021.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

daní ze zisků zjištěnou za použití 15 % sazby daně a nákladem na daň z příjmů nesenou těmito podniky v této jurisdikci) vyměřit mateřské společnosti této skupiny (pokud stát sídla mateřské společnosti uplatňuje tzv. pravidlo o zahrnutí zisku) nebo společnosti ve vlastnické hierarchii kdekoliv níže (pokud z jakéhokoliv důvodu nelze daň vyměřit nejvyšší mateřské společnosti).

Pouze pokud nelze dorovnávací daň vyměřit na úrovni některé z mateřských společností ve vlastnické hierarchii, vyměří se dorovnávací daň ostatním podnikům ve skupině, které jsou ve státech, které uplatňují příslušná pravidla a které mají ekonomickou podstatu (poměřovanou počtem zaměstnanců a hodnotou hmotných aktiv).

Je pravděpodobné, že tento koncept stanovení a výběru dorovnávací daně byl zvolen proto, že mnoho nadnárodních skupin má mateřské entity v ekonomicky vyspělých státech s relativně vysokou mírou zdanění, které jsou nejvíce motivovány tuto dodatečnou daň vybrat. Dalším důvodem pro uplatnění tohoto systému je skutečnost, že mateřské společnosti jsou schopny ovlivnit rozhodnutí o alokaci činností nadnárodní skupiny mezi různé jurisdikce, a tak nepřímo ovlivnit míru zdanění konsolidované skupiny. Nakonec právě v těchto mateřských entitách se shromažďují data o ekonomických poměrem jednotlivých částí skupiny za účelem sestavení konsolidovaných účetních výkazů, a tyto údaje lze potom využit pro vyměření dorovnávacích daní právě u mateřské společnosti.

Pravidla stanovení a vyměření dorovnávacích daní jsou navržena tak, aby bylo v co možná nejvyšší míře možné využít těchto účetních dat shromážděných pro účely konsolidace v horních patrech nadnárodních skupin. Protože se ale organizace různých nadnárodních skupin podniků značně liší, včetně právních forem entit existujících v různých jurisdikcích, a protože se liší i systémy daně z příjmů právnických osob v těchto jurisdikcích, jsou pravidla stanovení dorovnávacích daní velice komplexní. Stanovení těchto daní je tedy i administrativně náročné (jak pro poplatníky, tak pro daňové správy), a proto jsou navržena tak, aby dorovnávací daně dopadly pouze na „velké“ nadnárodní skupiny.

Koho dorovnávací daně postihnou Kritériem velikosti je konsolidovaný obrat dosažený nadnárodní skupinou. Dorovnávací daně dopadnou tedy pouze na skupiny podniků, které v příslušném účetním období a v každém ze dvou z posledních čtyř předcházejících účetních období dosáhly obratu minimálně 750 mil. eur. To znamená, že skupiny podniků, které nedosáhnou konsolidovaného obratu 750 mil. eur, jsou z tohoto systému vyjmuty.

Ze systému dorovnávacích daní jsou dále vyjmuty i tzv. ‚vyloučené‘ entity, tj. entity, které plní určité veřejné funkce4 (včetně neziskových organizací a penzijních fondů), a dále také tzv. ‚investiční entity‘, které jsou nejvyšší mateřskou společností, a entity investování do nemovitých věcí a určité dceřiné entity vlastněné těmito entitami5. moje.kdpcr.cz

Mezinárodní zdanění

Efektivní míra zdanění v jurisdikci se určí jako poměr součtu nákladů na tzv. zahrnované daně podniků alokovaných do této jurisdikce k součtu zisků před zdaněním vykazovaných těmito podniky.

Přechodné vynětí z uplatnění pravidel Dále jsou z dorovnávacích daní dočasně vyňaty nadnárodní skupiny, které jsou ve fázi zahájení nadnárodní expanze. Toto vynětí platí ale maximálně v prvních pěti letech přítomnosti ve více jurisdikcích, a to pouze za předpokladu, že počet těchto jurisdikcí nepřesáhne šest a čistá hmotná aktiva mimo jurisdikci nejvyšší mateřské společnosti nepřesáhnou 50 mil. eur.

Stanovení dorovnávací daně Stanovení dorovnávací daně sleduje následující postup: 1. Určení efektivní míry zdanění v každé jurisdikci, ve které je nadnárodní skupina přítomna.

2. Stanovení výše dorovnávací daně pro každou jurisdikci.

3. Stanovení domácí dorovnávací daně pro každou jurisdikci.

4. Alokace této daně (s výjimkou domácí dorovnávací daně) nejvyšší mateřské společnosti nebo jiné mateřské společnosti ze skupiny.

5. Alokace zbytku dorovnávací daně jurisdikcím, které uplatňují tzv. ‚pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk‘.

4 A tedy jsou z principu nastavení daňových systémů podrobeny nulové nebo nízké míře zdanění a bez této výjimky by mohly dorovnávacím daním podlehnout.

5 Motivací pro vyloučení investičních entit a entit investování do nemovitých věcí je zachování jejich daňově neutrálního postavení, protože se vychází z toho, že zisky dosažené těmito entitami jsou zdaněny na úrovni jejich investorů.

31

Mezinárodní zdanění

Určení efektivní míry zdanění v určité jurisdikci Jak je uvedeno výše, stěžejním krokem při stanovení dorovnávací daně je určení jurisdikcí, které jsou pro podniky z určité skupiny jurisdikcemi s nízkou mírou zdanění. Klasifikace jurisdikce jako jurisdikce s nízkou mírou zdanění je tedy specifická pro každou nadnárodní skupinu. Tatáž jurisdikce může být daňově výhodná pro jednu skupinu, ale pro jinou nikoliv, protože například nabízí daňová zvýhodnění pro určitý druh činnosti nebo pro určité druhy příjmů (například lokality, které se profilují jako výhodné lokality pro holdingové společnosti apod.)

Pokud se ukáže, že efektivní míra zdanění podniků nadnárodní skupiny v určité jurisdikci je nižší než minimální míra zdanění (15 %), vznikne za určitých podmínek povinnost platit dorovnávací daň.

Určení jurisdikce Pro určení efektivní míry zdanění podniků ze skupiny v jurisdikci je nutné alokovat tyto podniky do určitých jurisdikcí. Tato alokace bude v mnoha případech velice intuitivní, protože se vychází z toho, ve které jurisdikci příslušný podnik platí daň z příjmů právnických osob. Tzn. bude to ta, ve které má podnik stálou provozovnu. Dále to bude také ta, ve které je subjekt daňovým rezidentem. Složitější situace je u entit, které jsou z pohledu jurisdikce svého sídla daňově transparentní (tzv. společnosti se znakem daňové transparence), které mohou být za určitých podmínek alokovány do jurisdikce svého sídla, a nikoliv do jurisdikce členů této entity, jak tomu u daňově transparentních entit bývá pro účely daně z příjmů právnických osob.

Efektivní míra zdanění v jurisdikci se určí jako poměr součtu nákladů na tzv. zahrnované daně podniků alokovaných do této jurisdikce k součtu zisků před zdaněním vykazovaných těmito podniky.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Tyto náklady zahrnují náklady na přímé daně, jako je daň ze zisků, vykázané v účetní závěrce příslušné entity, včetně nákladů na srážkové daně z podílů na zisku i nákladů na daně vyměřované z čistých aktiv. Tyto náklady na zahrnované daně tedy zahrnují i náklady na odloženou daň6. Naopak mezi náklady na zahrnované daně nepatří, kromě jiných, náklady na dorovnávací daně (včetně domácí, tedy i české, dorovnávací daně).

Zisk před zdaněním Je to zisk zjištěný podle účetního standardu, který se používá pro účely konsolidace,7 upravený o určité položky. Mezi tyto položky patří podíly na zisku z kvalifikovaných účastí v dceřiných společnostech, zisky nebo ztráty z převodu těchto účastí, zisky nebo ztráty z převodu určitých aktiv, dopady nesymetrických dopadů kurzových zisků nebo ztrát atd.

Jak náklad na zahrnovanou daň, tak zisk před zdaněním by měly být snadno zjistitelné z reportovacích balíčků, kterými členské podniky nadnárodní skupiny předávají účetní data pro účely konsolidace mateřské entitě.8

Určení dorovnávací daně Dorovnávací daň se určuje pro každou jurisdikci. Výše této daně je určena vynásobením rozdílu, o který je efektivní míra zdanění v jurisdikci nižší jako 15 %, ziskem před zdaněním podniků ze skupiny v této jurisdikci. Výsledná dorovnávací daň se sníží o tzv. domácí (tedy i českou) dorovnávací daň.

Protože dorovnávací daň primárně směřuje proti nezdravým praktikám daňových správ určitých jurisdikcí poskytujícím daňové výhody domácím entitám bez toho, aby byly v příslušné jurisdikci reálně usazeny, uplatňuje se možnost snížit výše uvedený zisk před zdaněním, na který se uplatňuje rozdíl mezi minimální daní (15 %) a efektivní mírou zdanění podniků ze skupiny v jurisdikci o tzv. zisk vyloučený na základě ekonomické podstaty skupiny v jurisdikci.

Náklady na zahrnované daně Zisk vyloučený na základě ekonomické podstaty skupiny 6 Zahrnutí nákladu na odloženou daň je složité. Obecně lze říci, že se vychází z nákladu na odloženou daň stanovenou při uplatnění sazby daně 15 % a nikoliv statutární sazby daně, pokud tato není nižší než 15 %.

7 Lze také použít účetní standardy používané pro účely finančního výkaznictví v příslušné zemi za předpokladu, že se jedná o schválený účetní standard, a za předpokladu, že zisk bude upraven o materiální rozdíly (přesahující 1 mil. eur).

8 Volitelně lze vycházet i z hodnot určených použitím schválených účetních standardů, včetně českých účetních standardů, za předpokladu, že jsou výsledky upraveny o materiální rozdíly (více než 1 mil. eur) 9 Pro roky 2023 až 2032 je stanoveno vyšší procento, pro ziskovost odvozenou od mzdových nákladů je to 10 % v roce 2023, ta postupně klesá až na 5,8 % pro rok 2032, a pro ziskovost odvozenou od hodnoty dlouhodobých hmotných aktiv je to 8 % klesajících na 5,4 % v roce 2032.

32

Je to určitá fiktivní míra ziskovosti, která je dosažena z použití pracovní síly a dlouhodobých hmotných aktiv v dané jurisdikci.

Tato ziskovost použití pracovní síly a dlouhodobých hmotných aktiv je určena určitým procentem z mzdových nákladů a z účetní hodnoty dlouhodobých hmotných aktiv. Toto procento je standardně 5 %9 a je vypočteno ze hodnoty mzdových nákladů a z účetní hodnoty dlouhodobých hmotných aktiv. Pokud tedy nadnárodní skupina působí v jurisdikci s nízkou mírou zdanění, ale její přítomnost měřena vynaloženými mzdovými náklady a hodnotou hmotných aktiv je dostatečná, oním fiktivním odečtem zisku na základě ekonomické podstaty může dosáhnout snížení (nebo úplné eliminace) základu pro uplatnění dorovnávací daně. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Jak je uvedeno již výše, dorovnávací daň se snižuje o tzv. domácí (v případě českých podniků o českou) dorovnávací daň.

Pro její zavedení se Česká republika rozhodla proto, aby vybrala dorovnávací daň, kterou lze alokovat nízko zdaněným českým členským entitám a která by bez zavedení této daně byla vyměřena mateřské společnosti v jiné jurisdikci (viz dále).

Alokace dorovnávací daně entitě z jurisdikce Dorovnávací daň určená pro danou jurisdikci se následně alokuje jednotlivým entitám z příslušné jurisdikce. Váhou pro tuto alokaci je zisk před zdaněním příslušné entity (dále jen „nízko zdaněná entita“).

Posledním krokem ve stanovení daňové povinnosti z dorovnávací daně je určení, které entitě ze skupiny bude dorovnávací daň nízko zdaněné entity vyměřena.

Záměrem těchto pravidel je vyměřit dorovnávací daň nízko zdaněné entity co nejvýše postavené společnosti ve vlastnickém řetězci skupiny společností. Toto pravidlo se nazývá ‚pravidlo pro zahrnutí zisku‘.

Pravidlo o zahrnutí zisku Podle tohoto pravidla se dorovnávací daň nízko zdaněné entity alokuje nejdříve na nejvyšší mateřskou společnost, a to podle podílu, který má (přímo nebo nepřímo) tato entita na nízko zdaněné entitě.

Je ale možné, že jurisdikce mateřské společnosti neuplatňuje pravidlo o zahrnutí zisku. Bez dalšího by potom nebylo dosaženo vyměření dorovnávací daně. V takovém případě, kdy ve vlastnickém řetězci společnosti je pod nejvyšší mateřskou společností níže společnost, která vlastní (přímo nebo nepřímo) podíl na nízko zdaněné společnosti a která je v jurisdikci, jež uplatňuje pravidlo pro zahrnutí zisku, je dorovnávací daň vyměřena té společnosti, která je nejvýše postavenou ve vlastnickém řetězci po nejvyšší mateřské společnosti.

Ale i v případě, že jurisdikce všech společností ve vlastnickém řetězci nad nízko zdaněnou společností uplatňují pravidlo o zahrnutí zisku, není zaručeno, že dorovnávací daň bude vyměřena v maximální výši. K tomu by docházelo, kdyby se na vlastnických úrovních pod nejvyšší mateřskou společností nacházely entity s významným podílem minoritních společníků10. V takovém případě je dána při vyměření dorovnávací daně „přednost“ všem takovým společnostem s významným podílem minoritních společníků s tím, že o dorovnávací daň vyměřenou entitám níže ve vlastnickém řetězci je umožněno snížit dorovnávací daň vyměřenou společnosti výše ve vlastnickém řetězci.

Pokud není dosaženo vyměření veškeré dorovnávací daně dle pravidla o zahrnutí zisku, je zbytková část alokována jednotlivým jurisdikcím tzv. ‚pravidlem pro nedostatečně zdaněný zisk‘. moje.kdpcr.cz

Mezinárodní zdanění

Zdaňovacím obdobím je účetní období, za které nejvyšší mateřská společnost sestavuje konsolidovanou účetní závěrku.

Pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk Podle tohoto pravidla se zbytková dorovnávací daň, která nebyla vyměřena podle pravidla o zahrnutí zisku, vyměří dle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk. Tímto pravidlem je alokace jedné poloviny zbytkové dorovnávací daně podle počtu pracovníků v jurisdikci (poměřeno k celkovému počtu pracovníků v jurisdikcích uplatňujících toto pravidlo) a alokace druhé poloviny zbytkové dorovnávací daně podle hodnoty hmotných aktiv v dané jurisdikci (poměřováno s hodnotami hmotných aktiv ve všech jurisdikcích uplatňujících toto pravidlo).

Těmito alokačními pravidly je tedy zajištěno, že je vyměřena dorovnávací daň v maximální možné míře. Výše uvedené je transpozicí příslušné evropské směrnice11, kterou je Česká republika povinna implementovat do svého právního řádu. Nad rámec této povinnosti Česká republika, stejně tak mnoho dalších, uplatní i tzv. domácí (českou) dorovnávací daň.

Česká dorovnávací daň Tato česká dorovnávací daň vyměřuje dorovnávací daň pro nízko zdaněné podniky z nadnárodní skupiny z České republiky

10 Významnou účastí se pro účely pravidla o zahrnutí zisku rozumí účast minoritních společníků přesahující 20% podíl na zisku.

11 Council Directive 2022/2523 of 14 December 2022 on ensuring a global minimum level of taxation for multinational enterprise groups and large-scale domestic groups in the Union.

33

Mezinárodní zdanění

těmto českým entitám. Klíčem pro stanovení české dorovnávací daně českého člena skupiny je výše zisku a efektivní daňové sazby každé z těchto českých entit.

Tím, že je tato česká dorovnávací daň vyměřena těmto českým entitám a odečítá se od jurisdikční dorovnávací daně, která by jinak byla vyměřena mateřským společnostem v jiných jurisdikcích dle pravidla o zahrnutí zisku nebo pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, zajišťuje se výběr dorovnávací daně v České republice, a nikoliv mimo Českou republiku.

Správa dorovnávacích daní I při zajištění toku informací z členských entit nadnárodních skupin směrem ke konsolidujícím mateřským společnostem bude stanovení dorovnávacích daní administrativně náročné. Lze očekávat, že ještě obtížnější bude správa dorovnávacích daní pro daňové správy.

Daňové správy budou zejména čerpat z tzv. informačních přehledů, které budou v jednotlivých jurisdikcích pravděpodobně podávat primárně nejvyšší mateřská entita nebo jí jmenovaná podávající entita. Pokud je zajištěna výměna informací z těchto informačních přehledů mezi státy, jsou tyto podávající entity oprávněny podat informační přehledy u zahraniční daňové správy v sídle nejvyšší mateřské entity nebo jmenované podávající entity. V takovém případě česká členská entita podává správci daně v České republice (Specializovaný finanční úřad) pouze informaci o tom, že informační přehled bude podán jinou podávající entitou.

Lhůta pro podání informačního přehledu je 1512 měsíců po konci zdaňovacího období.

Zdaňovacím obdobím je účetní období, za které nejvyšší mateřská společnost sestavuje konsolidovanou účetní závěrku.

V případě, že české společnosti vzniká povinnost platit dorovnávací daň, v případě české dorovnávací daně je lhůta pro podání přiznání 10 měsíců po konci zdaňovacího období nebo v případě vyměřené dorovnávací daně od nízko zdaněných podniků v jiných jurisdikcích je tato lhůta 22 měsíců po konci zdaňovacího období. Dorovnávací daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dorovnávací dani. V případě, že poplatník nepodá přiznání k dorovnávací dani, považuje se vyměřená dorovnávací daň za nulovou.

12 V prvním období, za které se podává informační přehled je to 18 měsíců.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Článek je obecným shrnutím problematiky.

Závěr uvedený níže vyjadřuje názor autora a jde o odhad možného dění / dopadů.

Autor doporučuje se všem poradcům s problematikou dorovnávacích daní podrobně seznámit.

Závěr Pokud jste dočetli až k tomuto řádku, máte obecný přehled o fungování dorovnávacích daní v České republice (a jiných státech, které dorovnávací daň budou uplatňovat13). Kladete si určitě otázku, jakým způsobem to ovlivní vaše klienty a potažmo tedy i vaši praxi.

Domnívám se, že zde bude záležet na tom, zda mezi Vaše klienty patří podniky z velkých nadnárodních nebo domácích skupin. Pokud ne, bude dopad pro vaše klienty asi nulový.

Pokud vašim klientem je člen velké nadnárodní skupiny řízené z jurisdikce, která uplatňuje dorovnávací daň dle pravidla o zahrnutí zisku, dovoluji si odhadnout, že dopad pro vašeho klienta nebude podstatný, protože povinnosti spojené s dorovnávací daní bude pravděpodobně zajišťovat daňové oddělení v sídle mateřské společnosti. S vysokou pravděpodobností se váš klient bude muset pouze ujistit, že daňové oddělení v sídle mateřské společnosti zajistí sběr dat, která bude potřebovat pro přípravu informačních přehledů, a že zajistí podání informačních přehledů i za vašeho klienta. I v tomto případě po vás může váš klient požadovat pomoc při vyplnění reportovacího balíčku, který bude zahraniční mateřská společnost používat při sběru dat pro účely stanovení dorovnávacích daní.

Dále po vás může váš klient požadovat asistenci při formulaci dotazu na vedení skupiny, zda daňová legislativa států, kde se nachází mateřská společnost ve vlastnické úrovni nad vaším klientem, uplatňuje pravidlo o zahrnutí zisku. „Nejzajímavější“ situace nastane pro vašeho klienta v případě, že má v České republice nejvyšší mateřskou společnost a pod ní skupinu zahraničních společností a roční obrat celé této skupiny přesahuje 750 mil eur. V takovém případě tato pravidla budete muset řešit detailně se všemi výjimkami a specifiky, abyste byli schopni svému klientovi nastavit systém sběru informací nutných pro stanovení, zda vašemu klientovi vzniká povinnost k dorovnávací dani. V takovém případě se obávám, že vám nebudou stačit informace obsažené v mém příspěvku.

Další informace lze nalézt na webových stránkách OECD14 a Evropské unie. Musím objektivně konstatovat, že i důvodová zpráva k návrhu zákon, kterým se v České republice implementují dorovnávací daně, je velice zdařilá.

13 Z veřejně dostupných informací je Česká republika jednou z prvních jurisdikcí, která tuto daň zavádí.

14 Zde jsou dostupné i velmi detailní návody k interpretaci příslušných pravidel.

34

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Jak vysoká je daňová progrese v ČR? Naprostá většina zdanitelných příjmů v Česku podléhá 15% sazbě daně, pouze velmi nadprůměrné příjmy podléhají 23% sazbě daně z příjmů. Daňová progrese je tedy v Česku relativně malá, rozhodně významně nižší než v minulosti, kdy byly zavedeny čtyři daňové sazby.

D

aň z příjmů se vypočítává na roční bázi, přičemž od roční daně se odečtou zaplacené daňové zálohy během roku. Až v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání lze totiž uplatnit daňové odpočty a některé daňové slevy, které nelze čerpat v průběhu roku. Vzhledem k existenci daňových slev, daňového zvýhodnění na děti a daňových odpočtů je tedy částka daně z příjmů v procentech mnohdy znatelně nižší, než je daňová sazba. „Daňové slevy snižují přímo vypočtenou daň z příjmů a daňové odpočty snižují daňový základ, každý daňový poplatník má nárok na slevu na poplatníka, která činí 30 840 Kč za rok,“ vysvětluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Které příjmy podléhají vyšší 23% sazbě daně?

Za celý rok 2023 se odvádí vyšší 23% sazba daně z příjmů ze zdanitelných příjmů nad 1 935 552 Kč, i většina lidí s nadprůměrnými příjmy tedy zdaňuje celý svůj roční příjem pouze 15% sazbou daně. Při výpočtu měsíční čisté mzdy se odvádí vyšší 23% daň z příjmů z hrubé mzdy nad 161 296 Kč. „Na druhou stranu z příjmů podléhajících vyšší daňové sazbě se neodvádí sociální pojištění, protože pro výpočet sociálního pojištění je stanoven strop ve stejné výši,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

V minulosti byly čtyři daňové sazby Daňový rozptyl je malý Zaměstnanec s cca průměrnou mzdou 40 000 Kč, který čerpá pouze měsíční daňovou slevu na poplatníka v částce 2 570 Kč, zaplatí na dani z příjmů 3 430 Kč, což je 8,6 %, a zaměstnanec s nadprůměrnou mzdou 60 000 Kč zaplatí na dani z příjmů 6 430 Kč, což je 10,7 %, a zaměstnanec s nadprůměrnou mzdou 90 000 Kč zaplatí na dani 12,1 %. „Zatímco zaměstnanec s hrubou mzdou 90 000 Kč tedy má příjem vyšší 2,3krát než zaměstnanec s průměrnou mzdou, v procentech zaplatí na dani z příjmů jen o 3,5 % více, daňová progrese v Česku je tedy nízká,“ vypočítává Gabriela Ivanco. moje.kdpcr.cz

Ve většině vyspělých zemí světa je zavedeno více daňových sazeb, což s sebou přináší vyšší progresivní zdanění. I v Česku tomu tak v minulosti bylo, např. v roce 2007 byly čtyři daňové sazby – 12 %, 19 %, 25 % a 32 %. Nejvyšší daňové sazbě přitom podléhaly roční zdanitelné příjmy nad 331 200 Kč. „Současně však bylo v roce 2007 zavedeno společné zdanění manželů, což finančně pomáhalo manželům s rozdílně vysokými příjmy,“ uzavírá Gabriela Ivanco.

35

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Státu propadnou nemovitosti bez průkazného vlastníka.

Lze se o ně přihlásit už jen do konce roku Stavby a pozemky s nedostatečně identifikovaným vlastníkem propadnou na konci roku státu. Aby k tomu nedošlo, měli by se o ně jejich skuteční majitelé přihlásit co nejdříve, ať stihnou vyřídit veškerou dokumentaci a prokázat své vlastnictví. K častému překvapení vlastníků lze některé z těchto nemovitostí nazvat černými stavbami, nicméně i u nich lze ve vybraných případech docílit jejich legalizace společně s přiznáním vlastnictví. Při pasivním přístupu tak občané mohou přijít celkově o stamilionové hmotné bohatství. „Stát eviduje přes 330 tisíc položek v seznamu nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem. Nejvíce se jich nachází v Jihomoravském a dále ve Středočeském kraji, které jsou z hlediska počtu vysoko nad průměrem. Kdo na seznamu nemovitostí najde své jméno, měl by se o majetek urychleně přihlásit a připravit se na doložení vlastnictví,“ doporučuje advokát

36

Lukáš Regec z BDO. Přehled takovýchto nemovitostí poskytuje na svých webových stránkách Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

Podle úřadu nemá spousta nemovitostí zcela zřejmého vlastníka z toho důvodu, že před rokem 1989 se katastr nemovitostí neudržoval řádně, případně se informace ani neevidovaly. V semoje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

znamu převládají pozemky, kterých jsou statisíce, následované tisícovkami staveb. „Lhůta, dokdy se musí vlastníci o své nemovitosti přihlásit, uběhne 31. prosince 2023 v souladu s občanským zákoníkem,“ uvádí konkrétně Lukáš Regec. „Počátek roku 2024 tak symbolicky završí 10 let dlouhé hledání vlastníků, které v roce 2014 uložil nový katastrální zákon katastrálním úřadům, potažmo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ dodává advokát z BDO Legal.

U černých staveb je situace složitější, ale ne vždy neřešitelná V náročnější situaci se pak nacházejí ti, kteří jsou nejen nedostatečně identifikovatelní vlastníci, ale navíc jsou majiteli takzvané černé stavby. Pokud se chtějí o nemovitost přihlásit, čeká je navíc snaha o odstranění nedostatků a legalizaci stavby. „Podle nedostatků těchto staveb rozdělujeme dvě kategorie – nepovolené a neoprávněné stavby. Prvním termínem rozumíme převážně stavby bez stavebního povolení anebo ty, které byly postaveny s výraznými odchylkami od schváleného projektu, například mají jiné půdorysné rozměry. Oproti tomu neoprávněnými stavbami označujeme ty, které jsou postavené na cizím pozemku bez potřebného povolení, přičemž může jít o situace, kdy stavba svou jakoukoliv částí zasahuje do sousedního pozemku, ale například se může jednat i o vedení inženýrských sítí napříč cizími pozemky bez souhlasu jejich vlastníků,“ rozebírá Lukáš Regec z BDO Legal.

Pokud stavební úřad dojde k závěru, že je stavba nepovolená a/nebo neoprávněná, je povinen zahájit řízení o odstranění stavby. V rámci tohoto řízení je povinen zároveň poučit vlastníka stavby o tom, že předmětnou stavbu je možné na žádost dodatečně povolit za splnění podmínek stanovených zákonem.

Obdobná situace platí i pro nemovitosti s nedostatečně identifikovaným vlastníkem, které jsou zároveň černými stavbami.

Zde je však proces komplikovanější, neboť předpokladem pro zápis stavby do katastru nemovitostí je doložení podkladů, z nichž je zřejmé, že stavbu je možné užívat. „Takovým dokladem může být i rozhodnutí o dodatečném povolení stavby s vyznačeným souhlasem o povolení užívání stavby. Toto rozhodnutí vydá stavební úřad tehdy, shledá-li, že černá stavba může být zlegalizována a užívána. Nicméně, prostředkem pro vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby je zahájení řízení o odstranění stavby. A předpokladem pro zahájení tohoto řízení je známost vlastníka nebo stavebníka, který však je nedostatečně identifikovaný a jeho vlastnictví do doby legalizace stavby nelze řádně stvrdit v katastru nemovitostí,“ specifikuje advokát z BDO. Stavební úřad, ale i potenciální vlastníci se tak mohou ocitnout v bludném kruhu, z něhož je často vyvede jen soud.

moje.kdpcr.cz

Lhůta, dokdy se musí vlastníci o své nemovitosti přihlásit, uběhne 31. prosince 2023 v souladu s občanským zákoníkem.

Kdo je nedostatečně identifikovaný vlastník?

Nedostatečně identifikovaným vlastníkem je ten, o kterém v katastru buď chybí jakékoliv informace, nebo chybí taková důležitá informace, která slouží k jeho jednoznačné identifikaci – jako například datum narození nebo adresa. „Tyto informace mohou v katastru nemovitostí chybět z důvodu mj. nedostatečné evidence katastrálních úřadů a archivů před rokem 1989 či také též v případech nesprávně vypořádaného dědictví či privatizace, kdy tyto nemovitosti zůstaly opomenuty či k nim bylo vlastnické právo převedeno nesprávně,“ avizuje Vendula Nejedlá, advokátka Z/C/H Legal.

Jak zjistím, jestli se mě to týká?

Dohledat nemovitosti s nedostatečně identifikovaným vlastníkem je možné v evidenci ÚSZVM (zde), a to podle místa, kde se nemovitosti nachází. V některých případech je u dané nemovitosti v evidenci ÚZSVM uvedeno i jméno potenciálního vlastníka. Domníváte-li se, že byste mohli být vlastníkem některé nemovitosti, shromážděte doklady, které svědčí ve prospěch vašeho vlastnictví. „Můžete se obrátit na místně příslušné pracoviště ÚZSVM, které vám poradí, jaké dokumenty je potřeba nalézt a kde je vyhledat. Pokud katastrální úřad neuzná předložené doklady za dostatečné, můžete se domáhat určení vlastnictví u soudu prostřednictvím žaloby,“ doplňuje Vendula Nejedlá, advokátka Z/C/H Legal.

37

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Daňová ztráta aneb možnosti jejího využití při daňových optimalizacích a naopak limitace a restrikce, které se nevyplatí opomenout Třetí díl seriálu autora Petra Koubovského s tematikou využití daňové ztráty při daňových optimalizacích včetně limitace a restrikcí, které se nevyplatí opomenout, se tentokrát zaměřuje na existenci daňové ztráty a její vliv na běh prekluzivní (promlčecí) lhůty.

Petr Koubovský Daňový poradce, č. o. 3891, Rödl & Partner Tax

V

prvním díle (zářijové vydání e-Bulletinu) seriálu jsme se zaměřili na daňovou ztrátu v rámci ZDP i otázku toho, zda uplatnit či neuplatnit daňovou ztrátu.

Ve druhém díle (říjnové vydání e-Bulletinu) pak na limitace a restrikce v uplatnění daňových ztrát.

1. Existence daňové ztráty a její vliv na běh prekluzivní (promlčecí) lhůty Standardní obecná lhůta pro stanovení daně činí tři roky a začíná běžet po uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání za dané zdaňovací období.1

38

Existence daňové ztráty však výše uvedené zásadním způsobem mění. Na základě speciálního ustanovení § 38r odst. 2 ZDP totiž daňová ztráta citelně prodlužuje lhůtu pro stanovení (doměření) daně správcem daně. Konkrétně se tzv. promlčecí (prekluzivní) lhůta pro stanovení daně prodlužuje na období, kdy daňová ztráta vznikla (za které byla vyměřena), ale dále i na všechna zdaňovací období, ve kterých ji je možné uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně (nikoliv jen za roky, kdy ji poplatník takto využil).

Za starých pravidel platila možnost uplatnění daňové ztráty tedy pět následujících zdaňovacích období a dle níže uvedené novely ZDP i dvou předchozích zdaňovacích období, přičemž lhůta pro stanovení daně uplyne až se lhůtou pro stanovení daně posledního zdaňovacího období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu uplatnit.

Z tohoto obecného pravidla se vyjímá případ tzv. využití vzdání se práva daňovým subjektem na uplatnění daňové ztráty směrem k budoucím zdaňovacím obdobím, která je detailně rozebrána níže v následující části.

Vzhledem k výše uvedené skutečnosti je tedy na zváženou, zdali raději nezvolit procesně výhodnější nízký kladný (nulový) základ daně, nežli vykázat jen poměrně třeba malou daňovou ztrátu.

1 § 148 odst. 1 DŘ.

moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Příklad – vliv daňové ztráty na lhůtu pro stanovení (doměření) daně Pan Novotný zahájil podnikání jako OSVČ v roce 2022 a právě jen v tomto roce dosáhl daňové ztráty. Jak dlouho u něj bude trvat hrozba daňového doměrku, resp. jinak řečeno dokdy může správce daně přijít a předmětné zdaňovací období roku 2022 kontrolovat?

Daňovou ztrátu z roku 2022 je možno uplatnit v dalších pěti zdaňovacích obdobích: 2023 až 2027. Kdyby nebylo § 38r odst. 2 ZDP, tak by uplynula propadná (prekluzivní) lhůta pro stanovení daně za rok 2022 v dubnu 2026. Protože toto ustanovení ale máme, pomine hrozba doměrku daně za zdaňovací období roku 2022 – stejně jako za roky 2023 až 2027 – teprve až se lhůtou pro stanovení daně za poslední možný rok (zdaňovací období) uplatnění daňové ztráty z roku 2022, tj. za rok 2027, k čemuž dojde až v dubnu 2031.

V daném případě pak vůbec nehraje roli, pokud by pan Novotný např. celou daňovou ztrátu roku 2022 využil formou odpočtu od základu daně například již v roce 2023. V daném případě také neuvažujme otázku vzdání se práva.

2. Zpětné uplatnění daňové ztráty, prekluzivní lhůta a vzdání se práva S účinností od 1. 7. 2020 se díky novele ZDP rozšířila možnost uplatnění daňové ztráty nejen směrem dopředu, tj. v budoucích zdaňovacích obdobích, ale také dozadu, tj. i do zpětných zdaňovacích období. Tato novinka měla zmírnit dopady pandemie koronaviru SARS CoV-2 na podnikatelské subjekty.

Díky tomu tak lze uplatnit daňovou ztrátu vzniklou ve zdaňovacím období, které skončilo od 30. 6. 2020, uplatnit i zpětně, avšak pouze jen ve dvou zdaňovacích obdobích, která bezprostředně předcházejí zdaňovacímu období vzniku daňové ztráty. Každý má v paměti a zažité, že daňovou ztrátu je možné uplatnit právě jen do budoucna, v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích po období vzniku daňové ztráty. Daňovou ztrátu za dané období je možné uplatnit zpětně maximálně ve výši 30 000 000 Kč. Daňová ztráta se zpětně uplatňuje prostřednictvím dodatečného daňového přiznání, přičemž již vyměřená daň z minulého zdaňovacího období pak představuje daňový přeplatek, který se automaticky nevrací, nýbrž o něj musí daňový poplatník požádat.

Tuto možnost dle mého názoru může využít i celá řada daňových subjektů (covidem primárně nezasažených), v praxi jsem se setkal například s tímto postupem u developerských společností, které již byly ve finální fázi prodeje svých výrobků a dosaženou daňovou ztrátu již nebylo možné směrem k budoucím zdaňovacím obdobím využít. moje.kdpcr.cz

Vykázání daňové ztráty je třeba zvážit ve všech ohledech, zejména pak ve vazbě na následný běh promlčecí lhůty.

Uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně v období předcházejícímu období, za které byla daňová ztráta stanovena, je v případě poplatníka využívajícího slevu na dani v souvislosti s investiční pobídkou dle § 35a ZDP fakultativní. 2 Na druhou stranu i zde platí podmínka stanovená tzv. testem podstatné změny, resp. testem zachování stejné činnosti, v případech uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví. 3 Daňová ztráta stanovená po přeměně poplatníka nemůže být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně v období předcházejícím období, za které byla stanovena, vůči základu daně právního předchůdce (zaniklého poplatníka), který byl stanoven za období před přeměnou poplatníka. Tuto daňovou ztrátu může poplatník uplatnit vůči svému základu daně, který mu byl stanoven za období před přeměnou, a to v rozsahu, v jakém se daňová ztráta vztahuje ke stejným činnostem, které tento poplatník vykonával již v období před přeměnou, ve kterém daňovou ztrátu uplatňuje.4 Daňovou ztrátu převzatou od zanikající nebo rozdělované společnosti při přeměnách (§ 23c odst. 8 písm. b) ZDP) nelze uplatnit zpětně vůči základu daně právního předchůdce ani vůči základu daně právního nástupce stanovenému v období před přeměnou (tj. za dvě předcházející zdaňovací období).

2 § 35a odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP. 3 § 38na odst. 1 a odst. 3 ZDP. 4 § 38na odst. 7 a § 23c odst. 8 písm. b) ZDP.

39

Daně z příjmů

Jak již bylo výše uvedeno, existence daňové ztráty má zásadní vliv na lhůtu pro stanovení daně čili zjednodušeně řečeno na lhůtu prekluzivní, resp. promlčecí, tj. dokdy může správce daně otevřít dané období pro daňovou kontrolu. 5 Příklad – zpětné uplatnění daňové ztráty Pokud tedy například byla vyměřena daňová ztráta za rok 2021, lze tuto uplatnit zpětně v letech 2019 a 2020, ale i následně v letech 2022, 2023, 2024, 2025 a 2026, tudíž uplyne lhůta pro stanovení daně všech těchto období až se lhůtou pro stanovení daně za zdaňovací období roku 2026. Tedy tři roky po termínu pro podání řádného daňového přiznání za rok 2026. V případě šestiměsíční lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2026 tedy lhůta pro stanovení daně všech těchto období uplyne 1. 7. 2030.

Pro zpětná období čili roky 2019 a 2020 toto platí, dojde-li k faktickému využití daňové ztráty roku 2021. Tzn. pokud dojde k podání dodatečného daňového přiznání za tato období, kde bude daňová ztráta roku 2021 využita. Jestliže v některém z těchto období k využití daňové ztráty roku 2021 nedojde, bude mít dané období standardní tříletou lhůtu pro stanovení daně.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

nový hmotný majetek) a poplatník v dalších letech, která budou také kontrolována, bude uplatňovat nárok na zohlednění souvisejících daňových odpisů. Dle názoru předkladatelů by měl mít poplatník možnost vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna (viz také důvodová zpráva k Sněmovnímu tisku č. 874): „…Smyslem tohoto institutu je omezit prodloužení lhůty pro stanovení daně podle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů. Tím, že se poplatník vzdá uplatnění ztráty do budoucna, již není potřeba prodlužovat lhůtu pro stanovení daně za tato budoucí zdaňovací období ani za období, za které je daňová ztráta stanovena, viz nová úprava § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů…“ Nemělo by být tedy rozhodující, zda je daňová ztráta vyměřena na základě daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání nebo kontrolního postupu správce daně.

Dle názoru GFŘ vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna lze podat výhradně v termínu pro podání daňového přiznání, tj. tak, jak je uvedeno výše, a nikoliv jak bylo navrhováno předkladateli, tedy ve lhůtě pro podání dodatečného daňového přiznání dle § 141 odst. 2 DŘ, což by odpovídalo i jazykovému znění § 34 odst. 1 ZDP, resp. obdobně v případě dodatečného vyměření na základě kontrolního postupu správce daně při teleologickém a historickém výkladu.

Příklad – zpětné uplatnění daňové ztráty – pokračování

Z důvodu zamezení problematickému a neúměrnému prodlužování lhůty pro stanovení daně může daňový subjekt využít svého práva vzdát se uplatnění daňové ztráty v následujících zdaňovacích obdobích.6 V takovém případě bude možné předmětnou daňovou ztrátu uplatnit jen zpětně. Období, ve kterém vznikla daňová ztráta, tak bude mít obecnou tříletou lhůtu pro stanovení daně. Lhůta pro stanovení daně zpětných zdaňovacích období, pokud v nich bude daňová ztráta fakticky uplatněna, bude končit ve stejný okamžik jako lhůta pro stanovení daně toho období, kdy daňová ztráta vznikla.

Otázku vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna v případě dodatečného doměření daňové ztráty ZDP výslovně neřeší a možná i proto se stala předmětem jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 24. 3. 2021, které však v mnohých závěrech nepřineslo souhlasný postoj zástupců GFŘ s názory předkladatelů.7 K dodatečnému vyměření daňové ztráty může dojít jak z aktivity daňového subjektu z titulu podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů, tak z titulu aktivity správce daně (např. v rámci daňové kontroly či postupu k odstranění pochybností). V rámci daňové kontroly může nastat např. situace, kdy v jejím průběhu bude objeven náklad, který daňový subjekt nesprávně posoudil jako daňově neuznatelný či zdanil osvobozený příjem, případně k této situaci může dojít při daňové kontrole za více zdaňovacích období z titulu vyloučení nákladů, které budou posouzeny jako investice (technické zhodnocení či 5 § 148 DŘ.

V případě daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 2021 a v situaci, kdy se daňový subjekt vzdá svého práva na její uplatnění v následujících pěti zdaňovacích obdobích, uplyne lhůta pro stanovení daně za rok 2021 tři roky po termínu pro podání řádného daňového přiznání za rok 2021 – tedy např. 1. 7. 2025, pokud byla lhůta pro podání daňového přiznání za rok 2021 šestiměsíční. Pokud daňovou ztrátu roku 2021 daňový subjekt uplatní zpětně v některém z období roků 2019 nebo 2020, uplyne lhůta pro stanovení daně tohoto období spolu se lhůtou pro stanovení daně roku 2021. Lhůta pro stanovení daně následujících zdaňovacích období nebude existencí daňové ztráty v roce 2021 nijak ovlivněna, pakliže se daňový subjekt vzdá práva na uplatnění daňové ztráty v následujících zdaňovacích obdobích.

Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty v následujících zdaňovacích obdobích je daňový subjekt povinen oznámit správci daně ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání. Dle mého názoru je tento postup doporučeníhodný, zejména v případech, kdy je daňový subjekt schopen daňovou ztrátu využít právě v předchozích obdobích.

3. Další praktické tipy v souvislosti s existencí daňových ztrát 3.1. I chybně vypočtená daňová ztráta má svá rizika

6 § 34 odst. 1 ZDP. 7 https://www.kdpcr.cz/informace/aktuality/danove-novinky/zapis-zkoordinacniho-vyboru-ze-dne-2432021.

40

Vykázání daňové ztráty primárně znamená, že nevzniká žádná daňová povinnost. Člověk (daňový subjekt) by tedy mohl nabýt moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

chybného dojmu, že je vše takříkajíc „v suchu“. Opak ale může být pravdou, neboť v případě daňové kontroly, kdy správce daně pouze sníží vykázanou daňovou ztrátu (daňová povinnost stále nevzniká), je nutné počítat v důsledku chybně stanovené a uplatněné daňové ztráty s vyměřením sankce ve formě penále podle § 251 odst. 1 DŘ, a to ve výši 1 % z hodnoty snížené daňové ztráty.

Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru. V případě podání dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou ztrátu penále nevzniká.

3.2. Odpočet ztráty v průběhu daňové kontroly?

Když už jsme výše v textu načali téma snížení výše daňové ztráty v rámci daňové kontroly, položme si otázku, zda je možné naopak v rámci daňové kontroly uplatnit odpočet daňové ztráty (myšleno dodatečně), protože: dochází následkem kontrolní činnosti správce daně ke zvýšení základu daně proti původně přiznanému a zároveň by daňový subjekt měl doposud neuplatněnou daňovou ztrátu, která ještě nepropadla.

Uplatnění daňové ztráty je možné, a to až do výše vedoucí k vynulování případného daňového doměrku. Výsledek tedy nebude ani doměrek daně, ani úrok z prodlení. Negativem tak zůstane pouze vyměření penále dle § 38p ZDP. Výše penále se stanoví z částky daně, která by byla doměřena bez dodatečně uplatněné vyšší daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně. V průběhu daňové kontroly lze daňovou ztrátu uplatnit i zpětně.

3.3. Zpětné uplatnění daňové ztráty u poplatníka s investiční pobídkou Pro tohoto poplatníka se využití zpětné ztráty povoluje s tím, že hned v následujícím období musí uplatnit v nejvyšší možné míře zbylou částku vzniklé daňové ztráty. Obráceně vzato – pokud by poplatník s investiční pobídkou nevyužil odpočet daňové ztráty zpětně, nejedná se o porušení podmínek pro čerpání investiční pobídky, nicméně toto zpětné využití se nabízí (§ 35a odst. 2 písm. a) ZDP).

3.4. Existence ztráty limituje výplatu podílů na zisku Ne vždy si také správně uvědomujeme, že výplata podílů na zisku není možná v případě existence účetní ztráty, neboť tato ji blokuje. Jinak řečeno nelze případný zisk společnosti mezi společníky vyplatit právě ve výši odpovídající účetní ztrátě, a to jak nově vzniklé, tak i neuhrazené ztráty minulých let, a to bez ohledu na volnou dispozici společnosti s vlastními peněžními prostředky. Existence daňové ztráty je v daném ohledu irelevantní. moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

Daňová ztráta nemusí být vždy výhrou, ale někdy se může naopak náramně hodit...

3.5. Editační povinnost správce daně aneb závazné posouzení uplatnitelnosti daňové ztráty Pokud u poplatníka vzniknou pochybnosti, zda jsou splněny podmínky pro odpočet daňové ztráty, může požádat správce daně o závazné posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odpočitatelnou od základu daně.

Poplatník je oprávněn podat žádost o závazné posouzení svému místně příslušnému správci daně, přičemž tato musí obsahovat tyto náležitosti: a) název, právní formu a sídlo právnické osoby, daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, b) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, stanovena, c) přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

Každý jednotlivý předmět závazného posouzení podléhá samostatně správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč dle přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, splatnému současně s podáním žádosti, avšak právě s výjimkou žádosti dle § 38na ZDP.

41

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Důchodové změny a dopad na zaměstnání a podnikání Zákonné důchodové změny značně znevýhodnily předčasné důchody přiznané od října. Rozdíl mezi řádným a předčasným důchodem se ještě více prohloubil. Jaký dopad bude toto opatření mít na pracovní trh a spoření na důchod?

P

řiznání předčasného důchodu od října je mnohem méně výhodné, než tomu bylo ještě v září. Nově je možné odejít do předčasného důchodu nejdříve tři roky před dosažením řádného důchodového věku, krácení za předčasnost je vyšší a až do dosažení řádného důchodového věku je omezena valorizace. „Mnoho občanů v předdůchodovém věku si z finančních důvodů nebude moci dovolit odejít do předčasného důchodu a bude muset pracovat nebo podnikat déle, než původně zamýšleli,“ upozorňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Raději zkrácený úvazek nebo nižší mzdu Někteří zaměstnanci v předdůchodovém věku budou muset raději souhlasit s nižší hrubou mzdou nebo si budou muset nechat snížit pracovní úvazek, i za cenu těchto tvrdých pracovních ústupků bude totiž řádný starobní důchod vyšší než případný předčasný důchod. „Postupné prodlužování řádného důchodového věku a znevýhodnění předčasných důchodů ztěžuje pozici lidí v předdůchodovém věku na trhu práce,“ sděluje Gabriela Ivanco.

Předčasný důchod je trvale krácený Při volbě předčasného důchodu je nutné počítat s trvalým krácením penze, které je aktuálně poměrně vysoké. Kdo odejde do předčasného důchodu dříve o tři roky, ten bude mít měsíční důchod nižší o 26 % až 32 % než při případné práci až do řádného starobního důchodu. „Bez vlastního finančního zajištění bude znamenat předčasný důchod výrazné snížení životní úrovně, legislativní změny zvyšují tlak na vlastní finanční zabezpečení na penzi,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Doplňkové penzijní spoření je ještě více „in“ Vzhledem k větší nevýhodnosti předčasného důchodu stoupá význam předdůchodu. Spoření v doplňkovém penzijním spoře-

42

ní, ze kterého lze čerpat předdůchod, narůstá na významu. Právě předdůchod je alternativou pro lidi, kteří již nemohou nebo nechtějí pracovat až do řádného důchodového věku a přitom nechtějí čerpat předčasný důchod. „Předdůchod je finančně zajímavou možností, jak se vyhnout krácení státního důchodu a přitom moci přestat dříve pracovat, nutné je však mít dostatečně vysoké vlastní úspory na smlouvě,“ doplňuje Gabriela Ivanco.

Výhody čerpání předdůchodu Spoření v doplňkovém penzijním spoření je státem podporováno formou státního příspěvku, daňového odpočtu a daňovým osvobozením pro příspěvky zaměstnavatele, vše při dodržení zákonných podmínek a limitů. „Navíc za předdůchodce platí zdravotní pojištění stát a pro výpočet starobního důchodu se toto období považuje za vyloučenou dobu pojištění, což znamená, že nesnižuje rozhodné příjmy, ze kterých se následně vypočítává řádný starobní důchod,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Na druhou stranu pobyt v předdůchodu nespadá do pojištěné ani náhradní doby pojištění a jeho čerpání se tak nezapočítává do lhůty potřebné ke vzniku nároku na starobní důchod. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Aktuálně

Zákon o hromadných žalobách zaručí lepší kolektivní ochranu spotřebitelů Nový návrh zákona zavádějící hromadné žaloby dorazil do Poslanecké sněmovny, kde by jej měli poslanci napotřetí schválit. Zákon se týká hromadných občanských řízení soudních (ZHOŘ) a umožňuje skupině lidí dotčených stejným právním problémem podávat hromadné žaloby. Návrh zároveň poskytuje možnost podávat více hromadných žalob na stejný nárok.

Z

měny v návrhu zákona mohou vést k efektivnějšímu vymáhání nároků spotřebitelů a současně snížit riziko zneužití hromadného řízení, myslí si Barbora Kočtářová, vedoucí právního týmu AKCCS. „Současný minimalistický návrh zákona může přispět k harmonizaci právní úpravy napříč státy EU a odpovídá také tuzemské právní kultuře,“ vysvětlila.

Kočtářová ale upozornila, že navzdory pozitivním aspektům zákona jsou v návrzích některé překvapivé či nekoncepční změny. „Patří mezi ně například možnost podání více hromadných žalob na stejný nárok nebo možnost zpětvzetí přihlášky v případě nesouhlasu se smírným řešením,“ a dodala, že v rámci legislativního procesu by se měla diskutovat také otázka mnohosti řízení. „Vedení více hromadných řízení souběžně jde proti samotnému účelu návrhu zákona a může tak představovat určité riziko,“ upozorňuje.

Riziko představuje také zpětná účinnost návrhu na nároky vzniklé v minulosti bez jakéhokoli časového omezení, což lze moje.kdpcr.cz

podle Kočtářové řešit vymezením zpětné účinnosti jako např. na Slovensku, kde se zákon o hromadném řízení použije pouze na nároky vzniklé 3 roky zpětně.

I přes některé slabé stránky zákona se ale jedná o důležitý krok směrem k modernizaci českého soudního systému. Pozitivně Kočtářová hodnotí také postavení žalobce v hromadném řízení. „Musí být splněna řada podmínek pro zápis do seznamu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, a to i s ohledem na jejich nezávislost a neziskovost. Dochází tak ke snížení rizika zneužití v rámci konkurenčních bojů mezi podnikateli nebo podávání spekulativních žalob za účelem zisku,“ uzavírá Barbora Kočtářová.

Návrh zákona slibuje snížení zátěže českých soudů, současně i sjednocení rozhodovací praxe v obdobných případech a lepší vymahatelnost a posílení práv spotřebitelů. Zákon také stanovuje výši odměny pro žalobce, kteří v případě úspěchu ve věci soudního řízení mohou získat až 5 procent přisouzené částky.

43

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Koordinační výbor k vlivu podstatné změny podle § 38na ZDP na prodloužení prekluzivní lhůty dle § 38r odst. 2 ZDP Komora daňových poradců ČR zveřejnila Zápis z Koordinačního výboru ze dne 13. 9. 2023, který obsahuje tři uzavřené příspěvky. Příspěvek týkající se vlivu podstatné změny podle § 38na ZDP na prodloužení prekluzivní lhůty dle § 38r odst. 2 ZDP přinášíme níže. Příspěvky k výrobě minerálních olejů (jako vybraných výrobků) z pohledu zákona o spotřebních daních – konkrétní situace – a k doručování a podání dle daňového řádu od 1. 1. 2023 naleznete na webových stránkách Komory.

V

Jiří Nesrovnal

Petr Toman

Daňový poradce č. o. 1757, N-Consult s.r.o., člen Prezidia KDP ČR, vedoucí odborné Sekce daně z příjmů právnických osob při KDP ČR

Daňový poradce č. o. 3466, KPMG Česká republika, s.r.o., člen Prezidia KDP ČR

souvislosti s „prodloužením“ prekluzivní lhůty dle § 38r odst. 2 ZDP se objevila otázka, zda tuto prodlouženou lhůtu může „zkrátit“ skutečnost, že nastala podstatná změna dle § 38na ZDP. Tato otázka byla již řešena aktuální judikaturou, která dovodila, že v případě, kdy dojde k omezení v možnosti uplatnit daňovou ztrátu dle § 38na ZDP na základě konkrétních okolností u daňového subjektu, nemůže dojít k tomu, že by se prodloužená prekluzivní lhůta zkrátila (viz 7 Afs 191/2021-35 ze dne 7. 12. 2021 a 7 Afs 141/2022-25 ze dne 31. 1. 2023. Tento judikaturní závěr vychází z toho, že úprava § 38na ZDP neobsahuje zákaz uplatnění daňové ztráty, ale pouze stanoví další podmínky pro možnost jejího

44

uplatnění. Pokud poplatník v konkrétní situaci tyto podmínky nesplní, nevede to ke zkrácení prodloužení prekluzivní lhůty obdobně jako v případě, kdy např. z důsledku nízkého základu daně nemůže poplatník ztrátu v následujících 5 letech uplatnit. Tento závěr se promítl i do pokynu D-59: K § 38na a § 38r odst. 2 „Na počítání lhůty pro stanovení daně dle § 38r odst. 2 zákona nemá nemožnost odečtení daňové ztráty dle § 38na odst. 1 zákona žádný vliv. Pravidlo obsažené v § 38na odst. 1 zákona nepředstavuje absolutní zákaz pro odpočet stanovené a neuplatněné daňové ztráty, ale její uplatnění v případě podstatné změny podmiňuje splněním moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

dalších podmínek, a to dosažením základu daně v zákonem stanoveném rozsahu ze stejné činnosti jako v roce stanovení daňové ztráty před podstatnou změnou. Pro účely počítání lhůty pro stanovení daně dle § 38r odst. 2 zákona je rozhodující, zda stanovenou daňovou ztrátu bylo možné uplatnit, nikoliv zda byla fakticky uplatněna.“ Nicméně výše míněná judikatura zároveň uvádí, že jinak by tomu bylo v případě, kdy by právní úprava obsahovala absolutní zákaz uplatnění daňové ztráty: 7 Afs 191/2021-35 ze dne 7. 12. 2021: „...[14] Zjištění, že u žalobce nastala (trvala) ve zdaňovacím období roku 2015 podstatná změna ve složení osob, které se přímo účastní na jeho kapitálu ve srovnání se zdaňovacím obdobím roku 2012, za něž mu byla vyměřena daňová ztráta, vede podle § 38na odst. 1 ZDP k tomu, že žalobce v daném zdaňovacím období nemohl odčítat od základu daně vyměřenou a neuplatněnou daňovou ztrátu z roku 2012. Lze přitom přisvědčit krajskému soudu, že aplikace § 38r odst. 2 ZDP je vázána právě na možnost uplatnění daňové ztráty („Lze-li uplatnit daňovou ztrátu...“). Pokud by tedy podstatná změna akcionářské struktury žalobce ve smyslu § 38na ZDP ze zákona skutečně vedla k absolutní nemožnosti odečítat nadále daňovou ztrátu od základu daně, pak by byl závěr krajského soudu o uplynutí prekluzivní lhůty ve vztahu ke zdaňovacímu období 2015 správný. Smysl a účel § 38r odst. 2 ZDP totiž tkví především v zajištění dostatečného časového rámce pro možnost zkontrolovat splnění podmínek pro uplatnění odpočtu daňové ztráty, kterou lze podle zákona odčítat v delším časovém horizontu, než činí standardní lhůta pro stanovení daně. Na druhou stranu pak toto ustanovení slouží k tomu, aby měl rovněž poplatník celý takto zákonem vymezený časový rámec pro uplatnění odpočtu daňové ztráty. Smyslu a účelu zákona by tedy neodpovídalo prodlužovat prekluzivní lhůtu v případě zdaňovacího období, v němž je poplatníkovi ex lege od počátku jejího běhu zcela zapovězeno daňovou ztrátu uplatnit. Jedná se o jinou situaci, než byla řešena v rozsudku č. j. 10 Afs 3/2020 – 38. Uvedený rozsudek se zabýval vlivem následných úkonů na aplikaci § 38r odst. 2 ZDP (typicky zrušení daňové ztráty za strany poplatníka či správce daně), nikoliv situací, kdy by přímo zákon explicitně stanovil úplnou nemožnost uplatnit v konkrétním zdaňovacím období daňovou ztrátu. Taková situace je odlišná právě tím, že se nejedná o důsledek jakéhokoliv následného právního jednání spočívajícího v dispozici s daňovou ztrátou, která by byla jinak podle zákona v daném zdaňovacím období obecně odčitatelná...“ Touto situací se zabýváme v tomto příspěvku.

Popis dané problematiky Otázkou je, zda v tuto chvíli existuje v právní úpravě popsaná situace, kdy by mohlo dojít k absolutnímu zákazu v uplatnění daňové ztráty. Jsme přesvědčeni, že takovouto situaci může představovat přeměna daňového poplatníka. Pokud totiž domoje.kdpcr.cz

chází k zániku poplatníka, byť s právním nástupcem, obecně ZDP vychází z toho, že ztrátu již není možné u právního nástupce uplatnit (§ 38n ZDP). Výjimku z tohoto obecného principu pak představuje úprava § 23c ZDP, která za splnění stanovených podmínek umožňuje ztrátu uplatnit u právního nástupce.

Nicméně jsme přesvědčeni, že v daném případě jde o možnost nikoliv povinnost u právního nástupce ztrátu uplatnit s tím, že poplatník tuto možnost nemusí využít a pak platí obecný zákaz přechodu ztráty na právního nástupce dle § 38n ZDP. To mimo jiné vyplývá z textace § 23c odst. 8 ZDP, kde je uvedeno, že nástupnická společnost je oprávněna ztrátu uplatnit. Domníváme se, že takovéto oprávnění neznamená, že ztráta vždy automaticky přechází, resp. že by nepřešla pouze v případech, kdy nebudou naplněny podmínky pro její převod včetně toho, že transakce není účelová dle § 23d ZDP. Pokud se tedy poplatník rozhodne, byť obecně splňuje podmínky pro převod ztráty na právního nástupce dle § 23c ZDP a § 23d ZDP, toto oprávnění nevyužít, bude platit obecný absolutní zákaz přechodu ztráty právního nástupce dle § 38n ZDP. V takovémto případě by pak dle výše zmíněné judikatury dle našeho mělo platit, že dojde k faktickému zkrácení původní prekluzivní lhůty prodloužené dle § 38r odst. 2 ZDP.

Příklad Jako příklad je možné uvést ztrátu vzniklou za kalendářní rok 2022 společnosti A. V příkladech vycházíme z toho, že společnosti mají zdaňovací období kalendářní rok. Pokud se společnost A nevzdá práva na její uplatnění do budoucna, bude prekluzivní lhůta pro rok 2022 prodloužena o 5 let; respektive začne běžet společně s prekluzivní lhůtou za období roku 2027.

Pokud by se však společnost A zúčastnila přeměny s rozhodným dnem 1. ledna 2024 (s tím, že by společnost A v rámci přeměny zanikla) a zároveň by bylo rozhodnuto ztrátu nepřevést na právního nástupce společnost B (byť by podmínky pro tento převod byly obecně naplněny), dojde u daně z příjmů zanikající společnosti A za rok 2022 k prodloužení prekluzivní lhůty pouze pro jeden rok; respektive prekluzivní lhůta začne běžet společně s prekluzivní lhůtou pro daň z příjmů za rok 2023 (tedy poslední rok, kdy je možno ztrátu za rok 2022 uplatnit). U nástupnické společnosti B bude (pokud jí nevznikla za rok 2023 či dříve daňová ztráta) běžet základní prekluzivní lhůta tříletá dle § 148 odst. 1 daňového řádu (bez „prodloužení“).

Pokud by na základě § 23c ZDP došlo v rámci přeměny k přechodu ztráty docílené společností A na společnost B, bude u zanikající společnosti A prekluzivní lhůta prodloužena za rok 2022 také pouze o jeden rok, protože společnost A může ztrátu (z důvodu přeměny) naposledy uplatnit za rok 2023 (v dalších obdobích již společnost A zanikla). Prekluzivní lhůta se však „prodlouží“ u nástupnické společnosti B. Pro roky 2024 až 2027 se prekluzivní lhůta rozběhne z prekluzivní lhůty za rok 2027.

To znamená, že za rok 2024 se prekluzivní lhůta společnosti B prodlouží o 4 roky, za rok 2025 o 3 roky a tak dále.

45

Daně z příjmů

Prokazování převodu ztráty V této souvislosti může být otázkou, jakým způsobem daňový subjekt bude prokazovat, že se rozhodl ztrátu nepřevést.

Dle našeho názoru tuto otázku výslovně právní úprava neřeší a bude na poplatníkovi, aby tuto skutečnost prokázal a doložil jako cokoliv jiného, to je např. uvedením této skutečnosti do projektu přeměny, uvedením v rozhodnutí statutárního orgánu či valné hromady, uvedením v jiném interním dokladu společnosti, případně uvedením této skutečnosti do oznámení dle § 23d odst. 1 ZDP. Z právní úpravy dle našeho názoru nevyplývá, že by uvedené rozhodnutí poplatníka nebylo možné zpětně změnit. Pokud se poplatník však takto rozhodne postupovat (tj. za splnění zákonných podmínek nakonec převést ztrátu na právního nástupce), znamená to automaticky prodloužení prekluzivní lhůty dle § 38r odst. 2 ZDP. V této souvislosti upozorňujeme, že uvedenou otázku jsme navrhovali řešit již v rámci novelizace pokynu GFŘ D-22 (nyní D-59) s tím, že ve vypořádání je uvedeno, že věc bude při projednání připomínek vyjasněna s předkladatelem, což se i stalo, a zástupci KDP ČR vysvětlili podstatu připomínky, ve finální verzi pokynu však tato věc řešena není:

Připomínka č.66 K § 38na – zásadní KDP ČR: Pokud ale dojde k tomu, že poplatník nevyužije možnost převodu ztráty v rámci vkladu obchodního závodu či jeho části či v rámci přeměny (§ 23a odst. 5 písm. b) ZDP a § 23c odst. 8 písm. b ZDP), ke zkrácení prodloužení prekluzivní lhůty dochází.

GFŘ: Připomínku je nutné vyjasnit s předkladatelem.

Závěr 1. Pokud se zanikající poplatník rozhodne, že v rámci přeměny nebude v souladu s § 38n ZDP ztráta převáděna na právního nástupce, a to i v případě, kdy jsou splněny podmínky pro převod této zprávy dle § 23c ZDP a 23d ZDP, započne prekluzivní lhůta běžet společně s prekluzivní lhůtou za období, kdy bylo možno tuto ztrátu u tohoto poplatníka uplatnit naposledy, tedy ve zdaňovacím období končícím v den předcházející rozhodnému dni.

Stanovisko GFŘ: Pokud závěr směřuje na lhůtu pro stanovení daně za zdaňovací období zanikajícího poplatníka, pak lze souhlasit se závěrem předkladatele za předpokladu, že rozhodnutí o nepřevedení, respektive rozhodnutí o nepřevzetí daňové ztráty, se bude týkat všech právních nástupců, jedná-li se o přeměnu, kde jich může být více (např. rozštěpení). Viz dále stanovisko k závěru GFŘ u bodu 3 (níže). Pro úplnost uvádíme, že ačkoliv se závěr týká lhůty pro stanovení daně u zanikajícího poplatníka, jedná se de facto o lhůtu pro

46

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

stanovení daně za zdaňovací období, za která daňové povinnosti přechází na právního nástupce, neboť právní nástupce ve smyslu § 240 DŘ získává postavení daňového subjektu namísto zaniklé právnické osoby.

2. Pokud v rámci přeměny nedojde dle § 23c ZDP k převodu ztráty na právního nástupce, pak u tohoto právního nástupce (pokud nebude sám docilovat ztrátu) nedojde k prodloužení prekluzivní lhůty dle § 38r ZDP a zůstane zachovaná základní tříletá prekluzivní lhůta v souladu s § 148 odst. 1 daňového řádu.

Stanovisko GFŘ: Souhlas se závěrem předkladatele.

3. V případech, kdy v rámci přeměny dojde k převodu daňové ztráty ze zanikající společnosti na společnost nástupnickou, započne prekluzivní lhůta u zanikající společnosti běžet společně s prekluzivní lhůtou za zdaňovací období, kdy bylo možno tuto ztrátu u zanikající společnosti uplatnit naposledy, tedy za období předcházející rozhodnému dni.

Stanovisko GFŘ: Nesouhlas se závěrem předkladatele.

Zde opět předesíláme, že ačkoliv se závěr týká lhůty pro stanovení daně u zanikajícího poplatníka, jedná se de facto o lhůtu pro stanovení daně za zdaňovací období, za která daňové povinnosti přechází na právního nástupce, a následně jsou také plněny právním nástupcem, který ve smyslu § 240 DŘ získává postavení daňového subjektu namísto zaniklé právnické osoby. Účelem zavedení delší základní lhůty pro stanovení daně podle § 38r odst. 2 ZDP, než jakou normuje obecná právní úprava § 148 odst. 1 DŘ, bylo, aby lhůty pro stanovení daně, jak zdaňovacího období, za které byla daňová ztráta stanovena, tak zdaňovacích období, za která ji lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně, končily současně. Cílem této úpravy bylo umožnit dostatečný časový prostor pro kontrolu a případnou revokaci výše stanovené daňové ztráty minimálně po dobu, kdy bude plynout i lhůta pro stanovení daně zdaňovacích období, ve kterých byla nebo může být daňová ztráta uplatněna.

S ohledem na tento účel pak v souladu s výkladem aplikace ustanovení § 38r odst. 2 ZDP jako speciálního ustanovení vůči § 148 odst. 1 DŘ započne běžet základní lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, za které byla daňová ztráta u zanikajícího poplatníka stanovena, a také za zdaňovací období, za které ji bylo možné naposledy uplatnit (tedy za období předcházející rozhodnému dni), podle § 148 odst. 1 DŘ dnem, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání, a skončí ve smyslu § 38r odst. 2 ZDP uplynutím „základní“ lhůty pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu uplatnit (páté zdaňovací období) u právního nástupce. moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Uvedený závěr podporuje i důvodová zpráva k zákonu č. 438/2003 Sb., která k novele § 38r odst. 2 ZDP uvádí, že „je nutné prolomit lhůty pro vyměření a umožnit tak správci daně ověřit, zda základ daně u právního nástupce nebo přijímající společnosti byl stanoven ve správné výši“.

V případě přeměny, v rámci níž je více právních nástupců, jsou podmínky naplněny tehdy, když alespoň jedna z nástupnických obchodních korporací převezme daňovou ztrátu.

4. To, že poplatník se rozhodl v souladu s bodem 3.1 ztrátu nepřevádět, bude správci daně prokazovat jako jinou skutečnost v rámci daňového řízení. To je například uvedením v projektu přeměny, zápisem z jednání statutárního orgánu či valné hromady či uvedením v jiném vnitřním dokladu společnosti, případně uvedením této skutečnosti v oznámení dle § 23d odst. 1 ZDP. Stanovisko GFŘ: Nesouhlas se závěrem předkladatele.

Má-li být absolutně vyloučena možnost odečíst daňovou ztrátu, v důsledku čehož má být vyloučena aplikace § 38r odst. 2 ZDP u právního nástupce, musí být nepřevzetí daňové ztráty postaveno najisto od samého počátku. Jinými

slovy, rozhodnutí o nepřevzetí ztráty musí být deklarováno vůči správci daně včasným oznámením (tj. před zápisem přeměny do obchodního rejstříku). S ohledem na skutečnost, že toto oznámení není zákonem definováno jako formulářové podání, lze jej ve smyslu § 71 DŘ učinit i v listinné podobě.

Na podání se aplikují standardně ustanovení DŘ včetně zachování lhůty podle § 35 DŘ.

5. Z právní úpravy nevyplývá, že by poplatník nemohl toto své rozhodnutí následně změnit, nicméně v takovémto případě dojde k prodloužení prekluzivní lhůty dle § 38r odst. 2 ZDP. Stanovisko GFŘ: Nesouhlas se závěrem předkladatele.

Pokud by byla připuštěna možnost změnit rozhodnutí o nepřevzetí daňové ztráty, byť s „dodatečným“ rozběhnutím lhůty dle § 38r odst. 2 ZDP, pak by se nejednalo o absolutní nemožnost odečíst daňovou ztrátu. Právě na této „definitivě“ je založen závěr rozsudku č. j. 7 Afs 191/2021-35 ze dne 7. 12. 2021, na jehož základě autoři tohoto příspěvku definují situaci, kdy by mohlo dojít k absolutnímu zákazu v uplatnění daňové ztráty.

Média Komory daňových poradců ČR Bulletin

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Komory daňových poradců ČR

2/2021

z příjmů

/TÉMA VYDÁNÍ: Změny v daních – předseda Ústavně právního výboru Senátu /ROZHOVOR: Ing. Tomáš Goláň dopadů změn v oblasti hmotného a nehmotného majetku /Několik úvah ohledně daňových daňové ztráty /Upřesnění postupu při uplatněnív daňověprávních procesech: vybrané poznámky /Aplikace obecné důkazní nauky

Tematické zaměření každého čísla Vysoce odborné články Recenzovaný obsah Odborný garant každého čísla Stavovská společenská rubrika

ně čtvrtlet tištěná onická a elektr verze

29.06.2021 10:32:11

i ký měsíčník Komory /Oficiální elektronický

daňových poradců České

republiky

/Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin: CO BYSTE NEMĚLI PŘEHLÉDNOUT

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

7-8/2021

rem ze zisku globálních fi TÉMA VYDÁNÍ: Daně er nec Luděk Niedermay ROZHOVOR: Europosla funkční celek s budovou ika zařízení (ne)tvořící DANĚ Z PŘÍJMŮ: Problemat sbírky listin účetních závěrek do ÚČETNICTVÍ: Zakládání

/ / / /

moje.kdpcr.cz

Zpravodajství ze světa daní a účetnictví Aktuální daňová legislativa a praxe Informace z dění v Komoře @ k a ždý měs Lifestylová témata a zajímavosti elektron íc icky Osobní rozvoj

47

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Přijetí vládní novely oddlužení způsobí skokové snížení platební morálky zadlužených lidí, zaznělo na semináři v Poslanecké sněmovně Na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se v polovině října uskutečnil odborný seminář k problematice insolvencí pořádaný místopředsedkyní Ústavně právního výboru Zuzanou Ožanovou ve spolupráci s analytickou společností InsolCentrum. Na semináři se kromě poslanců sešli všichni klíčoví aktéři insolvenčních procesů – insolvenční soudci, insolvenční správci, ekonomové, advokáti, zástupci soukromých i státních věřitelů, podnikatelské sféry i neziskových organizací.

N

áměstek ministra spravedlnosti Michal Franěk seznámil přítomné s hlavními body návrhu novely oddlužení, která má vést k plošnému osvobození od dluhů pro všechny dlužníky během tří let, kdy je kladen důraz na individuální posuzování adekvátního příjmu. Jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá prezentovala data o vývoji procesů oddlužení, charakteristiky dlužníků i věřitelů, výše dluhů a míry uspokojení pohledávek. Závěrem představila nejnovější data o seniorech, kteří mají od poslední novely z roku 2019 možnost zbavit se dluhů během tří let. „Výsledky prvních dokončených tříletých oddlužení seniorů nás postavily před tvrdou realitu.

48

Strategie zmírňování podmínek vymáhání dluhů včetně oddlužení způsobuje rychlý pokles platební morálky dlužníků.

Za šest let stouply dluhy seniorů pětkrát a míra splácení dluhů se snížila sedmkrát. Rozum odmítá přijmout fakt, že průměrný dluh seniorů ve tříletém oddlužení dosáhl 2,1 mil. Kč, přičemž průměrně zaplatili jen 7,1 % ze svých dluhů. Přijetí vládní novely s plošným tříletým oddlužením všech dlužníků, a zejména těch zdravých v produktivním věku, může mít vážné ekonomické, sociální i politické dopady,“ řekla Veselá a dodala, že politici hodlají novelu prosadit i přes to, že proti zmírňování podmínek dlužníkům se dlouhodobě staví většina odborné i laické veřejnosti. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

V podkladových materiálech byl účastníkům semináře prezentován kompromisní návrh analytické společnosti InsolCentrum a zástupců nedobrovolných věřitelů – Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) a Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR). V návrhu se zachovává tříleté oddlužení pro starobní důchodce a invalidní důchodce ve 2. a 3. stupni. Mezi tyto ohrožené skupiny dlužníků navrhují připojit osamělé rodiče (samoživitele). Tříleté oddlužení se dle požadavků Evropské unie vztahuje i na fyzické podnikající osoby. Pro ostatní dlužníky – osoby bez závažného zdravotního hendikepu v produktivním věku, z nichž je 72 % mužů – zůstává zachováno pětileté oddlužení.

Novela naruší rovnováhu mezi dlužníky a věřiteli Právní aspekty rekodifikace insolvenčního práva přednesl Bohumil Havel, člen legislativní rady vlády. Za kritické označil následující: „Návrh novely nevyužívá možností směrnice, když autoritativně sjednocuje oddlužení podnikatele a spotřebitele, ač u obou jsou jiné motivace, jiné dopady na trh, a směrnice to vědomě odlišuje (čl. 24) a v ČR neexistují studie prokazující, že je toto spojení vhodné. Také nedůvodně paušálně zkracuje dobu trvání oddlužení na 3+1 rok, ač směrnice uvažuje jinak (čl. 23/2 c), f)).“ Ekonomický dopad insolvencí na veřejné rozpočty zhodnotil Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady: „V případě navrhované úpravy legislativy nejde jen o konkrétní kvantifikovatelné ekonomické či finanční dopady, ale i o nepříjemný posun v myšlení. Zdá se, že s větší tolerancí Čechů k zadlužování soukromému i veřejnému jde ruku v ruce i chuť se dluhů nejrůznějšími metodami snadněji zbavovat. A ne všechny tyto metody jsou žádoucí či správné z hlediska udržení přiměřené rovnováhy mezi dlužníky a věřiteli.” (66)

Zástupci občanů vyjadřují obavy z přístupu státu Pohled zástupců bytových družstev a SVJ představila Kateřina Horáková ze Svazu českých a moravských bytových družstev.

Kvůli stále vstřícnějšímu přístupu státu k dlužníkům se totiž majitelé bytů dostávají do pozic nedobrovolných věřitelů, kteří nesou náklady na bydlení neplatících sousedů a stávají se jejich rukojmími. „Lidé žijící ve vlastních a v družstevních bytech, kteří řádně přispívají na náklady bytových domů, se již dnes cítí bezmocní a znevýhodnění oproti neplatícím sousedům. To u nich vede k pocitům nespravedlnosti a frustrace. Dlužníci v posledních letech získávají navrch a k dalším úlevám pro dlužníky směřuje i tato novela insolvenčního zákona. Ano, chceme dlužníky dostat ze stínu šedé ekonomiky, musíme ale myslet na to, zda je pomoc dlužníkům stále ještě obhajitelná před těmi, kteří jsou ve svých finančních záležitostech zodpovědnější a opatrnější. Neměli bychom dopustit, aby poctiví a pracovití na dlužníky dopláceli,“ uvedla Kateřina Horáková. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

Zdá se, že s větší tolerancí Čechů k zadlužování soukromému i veřejnému, jde ruku v ruce i chuť se dluhů nejrůznějšími metodami snadněji zbavovat. A ne všechny tyto metody jsou žádoucí či správné.

Nedělejme unáhlené změny, říkají experti V druhé části semináře v rámci diskuse vystoupili přímí účastníci insolvenčních procesů – insolvenční správce Adam Sigmund, insolvenční soudce František Kučera, zástupce Hospodářské komory Ladislav Minčič, zástupkyně Svazu měst a obcí ČR Ivona Mottlová, která uvedla: „Drtivá většina starostů a starostek je proti plošnému oddlužení za 3 roky, neboť nesplacené dluhy nezmizí.

Jak vysvětlit občanům obce, kteří své závazky svědomitě plní, že vyrovnání dluhů za ty méně zodpovědné dopadne i na ně.

V rámci pomoci dlužníkům nesmíme zapomínat, že je třeba hledat rovnováhu mezi zájmy dlužníka a věřitele. Jak má starostka či starosta působit na občany, když je k nim vysílán vzkaz, že dlužník neodpovídá za své dluhy.“ Na semináři zazněly také diskusní příspěvky těch odborníků, kteří s dlužníky pracují v první linii – Davida Šmejkala z Poradny při finanční tísni, Petra Schneedörflera, který se věnuje pomoci zadluženým vězňům, a mnoho dalších. Většina přítomných v současné době preferuje minimalistickou transpozici, tj. tříleté oddlužení jen pro podnikatele a jakékoliv další změny v oddlužení připravit až po vyhodnocení úpravy platné od 1. 6. 2019 na základě analýzy reálných dat. Představu, že plošným oddlužením za 3 roky pro všechny se dlužníci vrátí z šedé ekonomiky, považují účastníci za nereálnou. Přístup dlužníků ovlivňuje, jak způsob výpočtu nezabavitelných částek a srážek ze mzdy, tak i systém sociální podpory, který není správně nastaven. Změny v právní úpravě oddlužení by v žádném případě neměly narušit rovnováhu vztahů mezi věřiteli a dlužníky.

Zdroj: InsolCentrum, Svaz měst a obcí ČR a Svaz českých a moravských bytových družstev

49

Osobní rozvoj

Prostředí penzionu Medličky

Daňoví poradci trénují zvládání stresu Syndrom vyhoření je extrémně rozšířenou diagnózou, která člověku a jeho okolí často zcela promění život. Profese daňového poradce patří mezi skupiny povolání, kterých se stres i syndrom vyhoření velmi výrazně dotýkají. Komora pro své členy proto již čtvrtým rokem uspořádala semináře zaměřené na zvládání stresu a prevenci syndromu vyhoření.

Marcela Vaňatková Vedoucí oddělení vzdělávání KDP ČR

Seminář se konal v příjemném prostředí Wellness penzionu Medličky na Vysočině. V příštím roce plánujeme opět zorganizovat další běh v termínech 26.–27. září 2024 a 10.–11. října 2024.

Pro zájemce Komora pořádá také navazující online kurzy, které se skládají z pěti 90minutových lekcí.

Aktuální nabídku kurzů osobního rozvoje najdete na www.kdpcr.cz/nabidka-skoleni-a-kurzu

D

vě skupinky účastníků měly možnost absolvovat dvoudenní program zahrnující nácviky relaxačních technik, cvičení a doporučení, které napomáhají zvládat zátěžové situace s větší lehkostí. Lektorky Hana Vykoupilová a Anita Crkalová provedly účastníky svým autorským programem „Devětsil“. Tento originálně vytvořený program dlouhodobé psychické odolnosti, jakožto klíčové dovednosti do dnešní doby, vznikl v průběhu roku 2020 jako reakce na potřeby klientů zorientovat se v nové, neznámé situaci.

50

Účastníci kurzu 21.–22. září 2023

moje.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2023

Účastníci kurzu 21.–22. září 2023

Účastníci kurzu 12.–13. října 2023

moje.kdpcr.cz

51

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz