Issuu

/Oﬁciální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

10/2021

/ROZHOVOR: Aleš Michl, člen bankovní rady České národní banky /TÉMA: Daně a volební programy /TRESTNÍ PRÁVO DAŇOVÉ: AML metodika a Hodnocení rizik profese daňového poradce /DANĚ Z PŘÍJMŮ: Daňový bonus v rámci daňového zvýhodnění 2021 (2022)

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 6/202 6/2021 21

Provedeme vás světem daní.

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Osobní setkání u významných příležitostí pro život Komory má smysl Vážené kolegyně, vážení kolegové,

v polovině září jste do svých datových schránek obdrželi pozvánku na Valnou hromadu naší komory. Přestože i po zkušenostech z loňského roku, kdy musela být Valná hromada z důvodu epidemických opatření zrušena, byla schválena novela komorových předpisů, která umožňuje, aby se Valná hromada uskutečnila elektronicky, věřím, že osobní setkání u významných příležitostí pro život Komory má smysl. Proto tak i z důvodu, že letošní Valná hromada bude hromadou „supervolební“, Prezidium svolalo letošní Valnou hromadu jako prezenční. To však neznamená, že bychom na postupný nástup digitalizace v této oblasti rezignovali. Registrace na Valnou hromadu a udělování plných mocí již proběhne plně elektronicky. To by mělo usnadnit zahájení a odstranit možné fronty u vstupu a v neposlední řadě i ulehčit jak materiálově, tak na počet zapojených pracovníků proces ranní registrace a ověřování platnosti plných mocí. Pro Vás to znamená se před Valnou hromadou do systému pouze přihlásit prostřednictvím kódu, který jste obdrželi datovou schránkou. Stejně tak veškeré hlasování včetně volby všech orgánů bude již tradičně probíhat elektronickou formou prostřednictvím mobilních telefonů. Osvědčí-li se tyto postupy, je pravděpodobné, že některá z příštích Valných hromad by již mohla proběhnout zcela elektronicky bez nutnosti fyzické přítomnosti a existence záložních „papírových“ postupů. Proces digitalizace a přenesení většiny agend do virtuálního prostředí vidím osobně jako jednu z nejbližších výzev pro činnost Komory. Ne vždy však může virtuální prostředí osobní setkání nahradit. Mělo by pak být na vás jako členech Komory, jakou formu upřednostníte. To se týká zejména různých školicích aktivit, činnosti odborných sekcí a zejména pak setkání regionálních Klubů. I toto budou témata, kterými se bude muset příští Prezidium společně s ostatními kolegy odpovědnými za příslušnou oblast zabývat. Před nově zvolenými orgány pak budou v dalším období stát další výzvy zejména v oblasti regulace. Jde především o stále narůstající agendu spojenou s opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (AML) či různá reportingová opatření (například DAC 6 – DAC ? – kdo ví, kolik jich bude). Zásadní role Komory je a bude zejména v oblasti osvěty a podpory jednotlivých členů při plnění jejich povinností například přípravou návodů pro jednotlivé situace či vzorových dokumentů. Velké poděkování za činnost v této oblasti v minulých obdobích patří zejména členům Sekce pro profesní otázky. V dalších obdobích pak v této oblasti bude zásadní i činnost Disciplinární komise, jejichž členy budeme také volit na letošní Valné hromadě. Budu se proto těšit i nad diskuzí těchto témat na setkání s vámi na Valné hromadě či při jiných příležitostech. Mgr. Ing. Petr Toman viceprezident KDP ČR, daňový poradce č. 3466

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Úvodník

Téma vydání

Mgr. Ing. Petr Toman .............................................................................. 1

Aktuálně

Daně a volební programy

Měsíc v kostce .......................................................................................... 3

Volební programy z pohledu daní: strany je zvyšovat nechtějí ......................................................................................................... 20

Aktuálně z Finanční správy ................................................................ 14

Daňová volební hesla ..........................................................................22

Regulace hazardu podle Ministerstva financí funguje. Výzvou je internetové hraní .............................................................. 16

Předvolební perličky ............................................................................23

Aktuálně z účetnictví............................................................................. 19 V hlášení Intrastat dojde od 1. ledna 2022 ke změnám .............. 28 Aktuálně ze světa ................................................................................... 29 Aktuálně ze zpráv CFE ........................................................................ 39 Novinky k dvoupilířovému systému OECD (Tereza Petrášová, Kateřina Krchnivá) .............................................. 46 Letošní běh Komory daňových poradců ČR odstartovala Šárka Kašpárková (Radek Neužil)...................................................... 48 Digitalizace daní a účetnictví v ČR (Radek Neužil)...................... 52

Rozhovor Aleš Michl, člen bankovní rady ČNB .................................................... 4

Judikatura Předložení dokumentů požadovaných daňovým orgánem až v průběhu pozdějších řízení a zamítnutí nároku na vrácení DPH (Alena Wágner Dugová) ......................................... 8 Podezření ze sjednání neadekvátně vysokých cen smí Finanční správa zkoumat až po prokázání vztahu tzv. jinak propojených osob ............................................................... 10 Nepřerušení časového testu pro osvobození příjmu z prodeje u výměny akcií je možné výslovně u akcií stejné jmenovité hodnoty................................................................... 11 Spor o majetek poskytnutý třetí osobou při jeho zařazení do DM vytvořeného vlastní činností ................................................. 12 Nesplnění oznamovací povinnosti při výměně měřicích zařízení osvobozeného plynu neznamená automaticky ztrátu nároku na toto osvobození.................................................... 13

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 6. 10. 2021, datum uzávěrky: 1. 10. 2021.

Pavel Peterka (Roklen): Zvyšování daní bude negativně vnímat téměř každý volič ...................................24 EET i zrušení superhrubé mzdy. Jak se stavěli politici k daním před volbami 2017? .............................................................26 Schválí noví poslanci rozpočet s výrazným schodkem?...........27

Ostatní Daňově uznatelné náklady u advokátů (Jiří Matzner) ................. 30

Trestní právo daňové AML metodika a Hodnocení rizik profese daňového poradce (Vladimír Šefl).......................................................................................... 32 Předejděte chybám z neznalosti zákona „Proti praní špinavých peněz“ (zákon č. 253/2008 Sb.).................................... 34

Daňový řád Přenášení důkazního břemene v daňovém řízení ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu (Lenka Droscová, Michal Gola) ........................................................... 36

Daně z příjmů Daňový bonus v rámci daňového zvýhodnění 2021 (2022) (Ivan Macháček) ..................................................................................... 40 Daňové aspekty příjmů z Airbnb (David Řezníček) .................... 44

Osobní rozvoj Hodnoticí dotazníky vs. zpětná vazba (Gabriela Hrachovinová) ......................................................................... 50

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o. Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Aktuálně

Měsíc v kostce Stát vybral letos ke konci září na daních o 15 miliard více než před rokem Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení letos ke konci září stouply meziročně o dvě procenta, tedy o 14,8 miliardy Kč, na 744,3 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 323,6 miliardy korun, meziročně o 22,4 miliardy korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 159,6 miliardy korun, meziročně o 42,9 miliardy korun více. Vyplývá to z dat zveřejněných Ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci září. Naopak v případě daně z příjmu fyzických osob stát za tři čtvrtletí získal meziročně o 41,1 miliardy korun méně, tedy 120 miliard korun. MF k tomu uvedlo, že výběr byl ovlivněn daňovými změnami od letošního roku, zejména snížením základu daně o více než 25 procent a zvýšením slevy na poplatníka. Inkaso také negativně ovlivnilo vyplácení kompenzačního bonusu podnikatelům. Méně stát vybral i ze spotřebních daní.

Drobné zásilky z e-shopů mimo EU již nově EU podléhají dani Nákup drobného zboží z e-shopů mimo Evropskou unii vyjde od 1. října dráž. Povinnost zaplatit daň z přidané hodnoty (DPH) se nově vztahuje i na zásilky s hodnotou nižší než 22 eur (zhruba 560 korun), které od toho dosud byly osvobozené. Změnu přinesla novela zákona o DPH přijatá v reakci na nové předpisy EU týkající se přeshraničního elektronického obchodu. Opatření mělo původně platit od července, český parlament ho ale nestihl včas schválit. Příjemci menších zásilek z mimounijních obchodů nově musí podávat celní prohlášení výhradně elektronicky. Stejná povinnost se dosud vztahovala na zásilky v rozmezí od 22 do 150 eur. Elektronické celní prohlášení mohou občané podat prostřednictvím aplikace, kterou pro tyto účely připravila Celní správa.

Digitalizace daní a účetnictví je realita Komora certifikovaných účetních a Komora daňových poradců České republiky pořádají 14. října společnou konferenci na téma automatizace a digitalizace daní a účetnictví. Konference se zaměří na informace z legislativy a státní správy, zkušenosti z poradenských firem a budoucí vývoj a profesní využitelnost technologií. Cílem konference je ve třech panelech seznámit účastníky s nejnovějšími informacemi z oblasti digitalizace státní správy, trendy a zkušenostmi v oblasti digitalizace a automatizace daňového poradenství a účetnictví a očekávaným rozvojem technologií. Konference je určena pro daňové poradce a účetní, osoby profesně zaměřené na daně a účetnictví včetně podnikatelské sféry a státní správy. Více informací k akci včetně možnosti přihlášení naleznete na straně 52 nebo zde.

Pandora Papers si posvítily na praní špinavých peněz Premiér Andrej Babiš (ANO) si podle globálního projektu Pandora Papers, za nímž stojí Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, přes své offshorové firmy poslal téměř 400 milionů korun, za které si pak koupil nemovitosti na francouzské Riviéře včetně zámečku Bigaud. Podle odborníků nese operace znaky praní peněz. Projekt Pandora Papers je založený na téměř 12 milionech dokumentů ze 14 právních kanceláří, spolupracovalo na něm přes 600 novinářů z více než stovky zemí světa. Tvrdí, že v rámci projektu odhalili, jak mocní a bohatí využívají offshorové společnosti a netransparentní jurisdikce kvůli anonymitě a daňové optimalizaci. V rámci nové kauzy se projekt zmiňuje například o jordánském králi Abdalláhovi II., prezidentech Ukrajiny, Keni a Ekvádoru či o bývalém britském premiérovi Tonym Blairovi. Získané dokumenty popisují i aktivity 130 miliardářů z Ruska, USA nebo Turecka a řady velvyslanců, starostů, ministrů, poradců či generálů. moje.kdpcr.cz

Rozhovor

ory daňových poradců ČR / 10/2021

Aleš Michl 4

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

„Inﬂace se znovu vrátí ke dvojce, věřte mi!“ Česká národní banka si posvítila na nadměrné zadlužování domácností. Ke zpřísnění hypoték se přidává i její člen Aleš Michl, který tvrdí, že ČNB se měla tímto směrem ubírat už dávno. ‚‚Navrhoval jsem v květnu zavést, že hypotéky lze poskytovat, jen když dáte 20 procent ze svého. Očekávám, že tento můj květnový návrh ostatní kolegové v bance schválí koncem roku, pozdě, ale přece,‘’ říká v rozhovoru pro e-Bulletin Komory daňových poradců. Kdo je viníkem inflace? Jaké novinky čekají ČNB? Jak zalepit díry ve státním rozpočtu?

Podle některých členů ČNB je překvapivý současný nárůst cen bydlení. Jaký je váš názor? Když roste množství peněz v oběhu a jsou nízké úroky, rostou obvykle ceny aktiv, třeba nemovitostí. Žádné překvapení. Jak moc podle Vás zahýbala doba koronavirová s cenami nemovitostí? Nezahýbala. Jak říkám, množství peněz v oběhu vzrostlo, příjmy vzrostly, nezaměstnanost zůstala nízká, ceny nemovitostí vzrostly.

Už dávno jsme je měli zpřísnit. Navrhoval jsem v květnu zavést, že hypotéky lze poskytovat, jen když dáte 20 procent ze svého. Očekávám, že tento můj květnový návrh ostatní kolegové v bance schválí koncem roku, pozdě, ale přece. Jak na vás působí některé „předvolební“ nápady v oblasti daní, například zrušení daňových výjimek, snížení DPH, celkové zvyšování daní? Nijak, čtu až programové prohlášení vlády. Velkým tématem je aktuálně globální daň pro největší korporace. Jste jejím příznivcem?

Může situaci v blízkém horizontu změnit nový stavební zákon? Nevím, nejsem na to odborník. Je podle Vás i přes všechny okolnosti vhodná doba investovat do nemovitosti?

Nejsem expertem na zdanění, dělám měnovou politiku. Předpokládám, že každý čtenář vašeho daňového časopisu tomu rozumí více než já.

Nevím, ať si to rozhodne každý, jak chce.

e-Bulletin je časopis určený daňovým poradcům, a tak nemůžeme vynechat obligátní otázku: Jak hodnotíte český daňový systém?

Hypotéky často způsobují nadměrné zadlužování domácnosti. Spousta lidí si ji naopak nemůže dovolit vůbec. Zpřísní ČNB pravidla pro získání hypotéky? A jak se na tuto oblast díváte osobně?

Když jsem chodil na vysokou školu, kniha profesorky Vančurové Daňový systém v ČR měla 199 stran. Říkal jsem si: tolik, to se nenaučím. Teď má 408 stran, ostatně proto čtenáři tohoto časopisu májí hodně práce, ale jsou za to rádi.

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Dalším velkým tématem je deficit státního rozpočtu. Vy sám jste byl letech 2014–2018 externím ekonomickým poradcem Ministerstva financí ČR a později i předsedy vlády České republiky Andreje Babiše se specializací na makroekonomickou analýzu a stabilizaci státního dluhu. Jak byste doporučoval zalátat díry ve státním rozpočtu?

Za posledních 20 let byla v Česku v průměru inflace 2,3 %. Za posledních 10 let byla 1,9 %. Náš cíl je 2 procenta. Tyhle výsledky vás mají přesvědčit, abyste věřila, že inflace se znovu vrátí ke dvojce.

Delším ekonomickým růstem přes 4 % v kombinaci s vyrovnaným rozpočtem v budoucnu. Precizní výpočty jsem zveřejnil ve svém projevu Tři poznámky ke stabilizaci státního dluhu v dubnu 2021, dostupné na webu ČNB.

Jedním z mnoha ano, ale ne zásadním.

„Nový kečup neteče, zatřesete a prsk, kupa kečupu je na talíři. Další den už teče líp. I ekonomika si hledá rovnováhu,“ takto zní Váš příspěvek na Twitteru. Jak může ČNB zajistit, aby našla česká ekonomika rovnováhu? Nejsme centrálně plánovaná ekonomika. Nikdo nic nezajišťuje – rozhoduje trh, nabídka a poptávka. Jen po covidu jsme v situaci ve stylu jojo nebo toho kečupu. Nejdřív všechno dolu, teď zase vše nahoru včetně inflace. Chce to čas, aby se nabídka, poptávka v ekonomice trošku znormalizovala. Poskytl jste spoustu rozhovorů na téma inflace, která je nejvyšší od roku 2008. Jak podle Vás namotivovat lidi, aby se inflace nebáli a zachovali klid?

Může být zrušení superhrubé mzdy jedním z mnoha faktorů zvýšení inflace?

Zdražuje se. Ceny rostou napříč širokým spektrem. Jsou na vině i restauratéři, kadeřníci…, kterým je díky zvyšující se poptávce umožněno svoje služby zdražovat? Kdo je podle Vás viníkem? Dlouhodobým viníkem inflace spotřebitelské a cen aktiv dohromady je nadměrně rostoucí množství peněz v oběhu. Krátkodobým viníkem současné inflace je zdražení cen surovin, energií, přepravy, dílů po celém světě, za které může ten jojo efekt po covidu.

Finanční gramotnost Pro časopis Forbes jste si připravil s Terezou Bártlovou, rekreační matematičkou, sérii kvízů s příklady z běžného života, kde chcete ukázat, že matematika a finanční gramotnost není nuda. Podporujete zájem o finanční gramotnost moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

i u těch nejmenších. Máte za sebou několik debat se žáky prvního stupně. Zlepšuje se tato situace? Nemám srovnání. Vím jen, že když já byl na střední, tak na kryptoměny jsem se tedy neptal. Potíže mají studenti s příkladem 8:2(2+2) = ?, doporučuji si to vypočítat za DÚ. A jaká otázka vás u žáků nejvíce zaskočila a neměl jste odpověď? Kolik je peněz v bankomatu. Během příštího roku máte v plánu vybudovat návštěvnické vzdělávací centrum a prohloubit tak finanční gramotnost populace. Jak bude celý projekt vypadat? Tak zveřejněte obrázky našeho nového návštěvnického centra u našeho rozhovoru, bude to jednak hezčí než můj obličej a z té vizualizace to bude hned jasné, prostě výukové centrum o financích.

Nejsme centrálně plánovaná ekonomika. Nikdo nic nezajišťuje – rozhoduje trh. Chce to čas, aby se nabídka a poptávka v ekonomice trošku znormalizovala.

Poslední otázka je na Vaší novou knihu. O čem bude, jaká jsou hlavní témata? Napsal jsem knihu Reset ekonomiky a odpovídám v ní na dvě otázky. Za prvé, jaký je možný další ekonomický vývoj? Za druhé, jak pro zemi vybudovat velký fond bohatství pro další generace. Více nebudu napovídat a budete si ji muset koupit.

moje.kdpcr.cz

Aleš Michl Aleš Michl se narodil 18. října 1977 v Praze. Doktorský titul Ph.D. v oboru finance získal na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE) v roce 2020. Inženýrský titul Ing. získal na VŠE v roce 2002. V roce 2005 absolvoval vzdělávací program Teorie her a psychologie rozhodování na letní univerzitě London School of Economics and Political Science. V roce 2009 absolvoval kurz řízení investičního portfolia na Wharton ve Filadelfii. Svou profesní kariéru začal již během studií jako ekonomický novinář a později jako ekonomický poradce místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna. Od roku 2006 do 2015 byl ekonomem a investičním stratégem Raiffeisenbank. V letech 2014–2018 byl externím ekonomickým poradcem Ministerstva financí ČR a později i předsedy vlády České republiky Andreje Babiše se specializací na makroekonomickou analýzu a stabilizaci státního dluhu. V roce 2016 založil Michl Fund Management s.r.o., která se následně stala spoluzakladatelem společnosti Robot Asset Management SICAV a.s., vykonávající činnost investičního fondu kvalifikovaných investorů s podfondem Quant. Ke dni vzniku funkce v bankovní radě ČNB tyto své aktivity ukončil. Aleš Michl je autorem mnoha sloupků a článků publikovaných v denících a časopisech, jak odborných, tak i populárních. Je také autorem knih MICHLiq – průvodce ekonomií a investicemi a Jestřábi a holubice. Nebyl a není členem žádné politické strany. Členem bankovní rady České národní banky je od 1. prosince 2018.

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Předložení dokumentů požadovaných daňovým orgánem až v průběhu pozdějších řízení a zamítnutí nároku na vrácení DPH Aktuální rozsudek Soudního dvora EU se zabýval problematikou zamítnutí vratky DPH v případě, že žadatel nepředložil doklady ve stanovené lhůtě finančním úřadem, přičemž předložil důkazní prostředky až v pozdější fázi řízení. Alena Wágner Dugová Daňová poradkyně, Deloitte

U 8

stanovení osmé směrnice Rady 79/1072/EHS ze dne 6. prosince 1979 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Prováděcí pravidla pro vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným v tuzemsku

a zásady unijního práva, zejména zásada daňové neutrality, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byla žádost o vrácení daně z přidané hodnoty (DPH) zamítnuta, pokud osoba povinná k dani ve stanovené lhůtě nepředložila příslušnému daňovému orgánu, a to ani na jeho žádost, všechny dokumenty a informace požadované k prokázání jejího nároku na vrácení DPH, a to nezávisle na skutečnosti, že tyto dokumenty a informace byly předloženy touto osobou povinnou k dani z vlastní iniciativy v rámci přezkumného nebo soudního řízení proti rozhodnutí o zamítnutí takového nároku na vrácení daně, za předpokladu, že jsou dodrženy zásady rovnocennosti a efektivity, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. Unijní právo musí být vykládáno v tom smyslu, že skutečnost, že osoba povinná k dani, která požaduje vrácení daně z přidané hodnoty (DPH), nepředloží v průběhu správního řízení dokumenty požadované daňovým orgánem, ale učiní tak až spontánně v průběhu pozdějších řízení, nepředstavuje zneužití práva. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Judikatura

Detailněji k rozsudku Tento rozsudek se zabýval problematikou zamítnutí vratky DPH v případě, že žadatel nepředložil doklady ve stanovené lhůtě finančním úřadem, přičemž předložil důkazní prostředky až v pozdější fázi řízení. Žádost o vrácení DPH má několik praktických úskalí, kdy je často nárok na vratku DPH zamítnut z formálních důvodu, kdy žadatel včas nereaguje na výzvy daňových orgánů a tím neprokáže nárok na vratku DPH. Častým problémem v praxi je totiž jazyková bariéra, doručování na e-mail a obtížná komunikace se správcem daně v jiném členském státě EU včetně odlišných procesních pravidel v daných zemích EU. Předchozí judikatura Soudního dvora EU potvrdila, že pokud nereaguje žadatel v rámci výzvy prvostupňového správce daně, ale včas podá odvolání, tak je možné provádět dokazování (tedy reagovat na výzvu daňového orgánu) v rámci odvolacího řízení. Tento rozsudek Soudního dvora EU však informuje, že prostor pro dokazování není bezbřehý. V případě žádosti o vracení DPH je tak potřeba pečlivě monitorovat proces a zejména reagovat na výzvy včas a dokládat důkazní prostředky dle požadavků příslušného správce daně. Jinak se může žadatel dostat do pozice, že mu bude nárok na vrácení DPH zamítnut. V daném případě byl žadatel o vratku DPH opakovaně, avšak marně daňovými orgány vyzýván, aby předložil potřebné důkazní prostředky a informace. Žádost o vratku DPH tedy byla zamítnuta, proti čemuž žadatel brojil. V rámci navazujícího sporu předložil žadatel i důkazní prostředky, které byly požadovány daňovými orgány. Soudní dvůr EU však judikoval, že v této fázi již není možné akceptovat reakci žadatele a nárok na vrácení DPH nepřipustil. Konkrétně Soudní dvůr EU uvedl, že „v projednávaném případě španělský daňový orgán dvakrát požádal společnost Auto Service, aby mu poskytla chybějící informace, které pro něj byly nezbytné pro posouzení nároku na vrácení DPH, o který se jedná ve věci v původním řízení. Z předkládacího rozhodnutí nevyplývá, že by lhůta pro odpověď na tyto žádosti byla zjevně nedostatečná ani že by společnost Auto Service upozornila tento orgán na to, že tyto informace nemá k dispozici. Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že daňový orgán vynaložil náležitou péči potřebnou k získání důkazů umožňujících prokázat opodstatněnost žádosti o vrácení daně předložené společností Auto Service neúspěšně. S výhradou ověření předkládajícím soudem tudíž nebylo společnosti Auto Service v praxi znemožněno nebo nadměrně ztíženo uplatnění jejího nároku na vrácení DPH“. A dále Soudní dvůr EU uvedl že „ustanovení osmé směrnice o DPH a zásady unijního práva, zejména zásada daňové neutrality, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byla žádost o vrácení DPH zamítnuta, pokud osoba povinná k dani ve stanovené lhůtě nepředložila příslušnému daňovému orgánu, a to ani na jeho žádost, všechny dokumenty a informace požadované k prokázání jejího nároku na vrácení DPH, a to nezávisle na skutečnosti, že tyto dokumenty a informace byly moje.kdpcr.cz

Skutečnost, že osoba povinná k dani, která požaduje vrácení daně z přidané hodnoty (DPH), nepředloží v průběhu správního řízení dokumenty požadované daňovým orgánem, ale učiní tak až v průběhu pozdějších řízení, vede k zamítnutí nároku na vrácení DPH. Pro úspěšné vrácení DPH je nezbytné reagovat již ve fázi dokazování před daňovými orgány. předloženy touto osobou povinnou k dani z vlastní iniciativy v rámci přezkumného nebo soudního řízení proti rozhodnutí o zamítnutí takového nároku na vrácení daně za předpokladu, že jsou dodrženy zásady rovnocennosti a efektivity, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu“.

„Řízení o předběžné otázce – Harmonizace právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Osmá směrnice 79/1072/EHS – Články 3, 6 a 7 – Prováděcí pravidla pro vracení daně z přidané hodnoty (DPH) – Osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku – Odmítnutí vrácení odvedené DPH – Dokumenty odůvodňující nárok na vrácení – Nepředložení dokladů ve stanovené lhůtě“ Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“ nebo „soudní dvůr“) ze dne 9. září 2021 ve věci i C-294/20 GE Auto Service Leasing GmbH http://eur-lex.europa.eu Související ustanovení: § 82, § 82a a § 82b zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) Související rozhodnutí: C-332/15 – Astone C-133/18 – Sea Chefs Cruise Services GmbH C-371/19 Evropská komise vs. SRN C-371/19 Evropská komise vs. SRN

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Podezření ze sjednání neadekvátně vysokých cen smí Finanční správa zkoumat až po prokázání vztahu tzv. jinak propojených osob V zářijovém rozsudku se Nejvyšší správní soud zabýval případem doměření daně z příjmů fyzických osob a uložení souvisejícího penále. Dotčený daňový subjekt byl společníkem veřejné obchodní společnosti, která v rozhodném období uzavřela smlouvu o propagaci s jinou společností. Sjednané ceny za reklamní služby správce daně vyhodnotil jako ceny výrazně převyšující cenu obvyklou a dospěl tak k závěru, že se jedná o tzv. jinak spojené osoby. Z tohoto důvodu neuznal část nákladů a přistoupil k doměření daně.

D 10

aňový subjekt se bránil připomínkou, že je nezbytné nejprve stanovit podmínky spojení určitých osob a poté takové spojení doložit se zřetelem na zákonnou úpravu jinak spojených osob, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení

základu daně nebo zvýšení daňové ztráty. Vedle dalšího rozporoval také nesprávně zvolený vzorek při zjišťování referenčních cen, neboť se nejednalo pouze o koupi reklamní plochy, ale reklamní služby jako celku, tzv. na klíč, a cena tak měla být zákonitě vyšší. Odvolací finanční ředitelství v rámci kasační stížnosti nejprve připomnělo nutnost splnění tří kumulativních podmínek pro určení jinak spojených osob, a sice prokázání existence smluvního vztahu mezi ekonomicky, personálně nebo jinak spojenými osobami, sjednání cen rozdílných od těch sjednaných mezi nezávislými osobami a faktu, že tento rozdíl není subjektem uspokojivě doložen. Správce daně tak podle Odvolacího finančního ředitelství nemusel prokazovat, že účelem právního vztahu bylo především navýšení ceny. Krajský soud navíc ve svém rozsudku uvedl, že „(…) u jinak spojených osob (…) je rozhodující existence právního vztahu mezi těmito osobami, pro jehož prokázání je dostačující uzavřená smlouva nebo jinak prokázaný právní vztah“. V tomto případě soud považoval vztah za prokázaný a správce daně žádné další propojení nemusel zkoumat. Toto stanovisko ale Nejvyšší správní soud odmítl a připomněl, že předpokladem doměření daně musí být především zjištění, že byl vztah uzavřen převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty a zároveň je nutné prokázat přítomnost neobvyklých okolností, které na tento účel poukazují. Názor soudu by totiž vedl k tomu, že za jinak spojené osoby by mohly být považované prakticky všechny osoby mající mezi sebou nějaký právní vztah. Správce daně postupoval chybně, když tento druh propojení vyvozoval na základě rozdílu cen, přeskočil tak první krok při zkoumání kumulativních podmínek. Rozdíl cen je moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

možné zkoumat až po prokázání vztahu jinak propojených osob. Daňový subjekt může dle Nejvyššího správního soudu vybírat své obchodní partnery na základě nejrůznějších kritérií a státu nepřísluší tyto důvody zkoumat. Vysokou cenu by měl správce daně považovat za pouhou indicii pro další zkoumání spojení osob. Nejvyšší správní soud se vyjádřil také ke zvolenému vzorku při zjišťování referenčních cen. Na vyjádření Odvolacího finančního ředitelství, že subjekt si reklamu mohl pořídit levněji „napřímo“ a že zprostředkování reklamy nemá pro stěžovatele přidanou hodnotu, uvedl následující: „Pokud jde o zprostředkování, před-

Judikatura

stavuje přidanou hodnotu to, že zajištění reklamy nemusí podnikatel obstarávat sám a přenechá jej profesionálům. Je proto logické, že cena za služby může být vyšší než v případě přímého sjednání. (…) subjekt nemusí mít vždy časové, lidské a vědomostní kapacity na to, aby zajistil reklamu na profesionální úrovni vlastními silami.“ VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 9. 2021, sp. zn. 1 Afs 110/2021, dostupné na www.nssoud.cz

Nepřerušení časového testu pro osvobození příjmu z prodeje u výměny akcií je možné výslovně u akcií stejné jmenovité hodnoty V dalším vybraném případě se Nejvyšší správní soud vyjádřil k problematice přerušení časového testu pro osvobození akcií, které byly vyměněny za akcie s vyšší nominální hodnotou. Daňový subjekt se dovolával osvobození svých akcií a trval na nepřerušení časového testu s odkazem na závěry koordinačního výboru a Komory daňových poradců, kde je osvobození rozšířeno také na případ změny jmenovité hodnoty akcií v důsledku zvýšení základního kapitálu přeškrtnutím a vyznačením vyšší hodnoty, tzv. okolkováním.

le subjektu by toto nepřerušení mělo platit i v jeho případě, protože dochází k totožnému výsledku výměny akcií a ani v jednom případě akcionář neztrácí svá práva, která se vážou k cennému papíru. Z důvodové zprávy a stanoviska koordinačního výboru vyplývá nepřerušení časového testu při přeměnách spo-

moje.kdpcr.cz

lečností a nemělo by tedy být dle subjektu přerušeno ani při zvýšení základního kapitálu, neboť ad absurdum by to znamenalo, že i po 20 letech každoročního zvyšování základního kapitálu by tentýž akcionář nebyl nikdy od daně osvobozen. Nejvyšší správní soud s těmito stanovisky nesouhlasil a uvedl, že jazykový výklad zákona umožňuje pouze jediný závěr, a to ten, že nepřerušení časového testu se týká výslovně výměny akcií stejné jmenovité hodnoty. Z důvodové zprávy dle něj nelze dovodit, že by úmyslem zákonodárce bylo přerušení časového testu také při výměně akcií za vyšší jmenovité hodnoty. Pokud by tomu tak nebylo a zákonodárce by skutečně hodlal vyloučit přerušení u všech výměn akcií, včetně těch s odlišnou jmenovitou hodnotou, nedávalo by žádný smysl, aby jakékoliv speciální pravidlo zaváděl. NSS se navíc neztotožnil ani s citovaným zápisem koordinačního výboru, neboť jazykový výklad zákona je zcela jasný a nedává prostor k závěru, že by se nepřerušení testu vztahovalo současně na případ zvýšení jmenovité hodnoty tzv. okolkováním. S ohledem na to tedy argumentace daňového subjektu o nerovném osvobození jedné formy zvýšení akcií, a nikoli také druhé není dle NSS důvodná. Zároveň připomněl, že zápisy koordinačního výboru nemusí vždy představovat ustálenou praxi a Finanční správa a soudy z nich nemusí vycházet, a to předně v případě, kdy jde o výklad jdoucí proti samotnému textu a významu zákona. VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 8 Afs 246/2019, dostupné na www.nssoud.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Spor o majetek poskytnutý třetí osobou při jeho zařazení do DM vytvořeného vlastní činností Nedávná kasační stížnost se týkala také sporu správce daně a daňového subjektu provozujícího převážně činnost osvobozenou od DPH bez nároku na odpočet, kterému byla dodatečně vyměřena DPH. Vedle dalšího se zde Nejvyšší správní soud zabýval majetkem zhotoveným na klíč jiným subjektem a možností jeho zařazení do kategorie dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností.

porné bylo, zda se jedná o dodání zboží a existuje proto nárok na odpočet. Správce daně tento majetek totiž označil za nákup. Daňový subjekt se bránil tím, že odpočet vztahující se k tomuto majetku uplatňuje totožným způsobem již několik let a finanční úřad to akceptoval jako správný postup. Odvolací finanční ředitelství se zde odvolává na metodickou informaci MF, kde by měl uvedený druh majetku vykazovat jiné podstatné znaky než přijatá zdanitelná plnění použitá pro jeho vytvoření a nelze za ně považovat dlouhodobý majetek, který si plátce nechal vytvořit jinou osobou a na jehož vytvoření se sám nepodílel. Nejvyšší správní soud se však ztotožnil s názorem krajského soudu, který citoval judikaturu SDEU a který svůj výklad opřel o eurokonformní výklad vnitrostátní úpravy a nadřadil ho výkladu MF. Soudní dvůr v předchozím rozhodnutí v podobné věci umožňuje „členským státům upravit daňové právní předpisy tak, aby podniky, které nemohou z důvodu výkonu činnosti osvobozené od DPH odpočíst DPH, kterou zaplatily při nabytí podnikového majetku, nebyly znevýhodněny vůči soutěžitelům, kteří vykonávají stejnou činnost prostřednictvím majetku, který získali bez zaplacení DPH tím, že jej sami vyrobili nebo jej obecně získali ‚v rámci podnikání‘. Aby tito soutěžitelé podléhali stejné daňové zátěži, kterou nesou pod-

niky, jež nabyly majetek u třetí osoby, poskytuje [článek směrnice] členským státům možnost postavit použití zboží získaného v rámci podnikání na roveň dodání za protiplnění (…) a podrobit tedy uvedené použití DPH (…). Aby tato možnost mohla být využita způsobem, který skutečně odstraňuje veškerou nerovnost (…), zahrnují nejen zboží zcela vyrobené, postavené (…) dotčeným podnikem samotným, ale také (…) třetí osobou z materiálu daného k dispozici uvedeným podnikem“. Podnik by se totiž bez uvedené rovnosti mohl dostat do situace, kdy DPH budou podléhat pouze práce provedené třetí osobou. Nejvyšší správní soud také odmítá stanovisko Odvolacího finančního ředitelství, že je nemožné podřazení výstavby předmětného majetku formou „na klíč“ pojmu dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, neboť zákon o DPH tímto majetkem rozumí dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil. Pojem vytvoření v rámci svých ekonomických činností zákon nijak dále nedefinuje a je zde tak prostor pro úvahu, jaké činnosti sem lze zařadit. Upřednostnění eurokonformního výkladu dle NSS lépe odpovídá základnímu smyslu a principu DPH, a sice nastavení pravidel tak, aby daň působila co možná nejvíce neutrálně.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2021, sp. zn. 2 Afs 232/2020, dostupné na www.nssoud.cz

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Judikatura

Nesplnění oznamovací povinnosti při výměně měřicích zařízení osvobozeného plynu neznamená automaticky ztrátu nároku na toto osvobození Společnosti byla doměřena daň ze zemního plynu a některých dalších plynů pro nesplnění oznamovací povinnosti při výměně měřicích zařízení. Subjekt plyn využíval k mineralogickým účelům, což mu umožňovalo osvobození plynu od daně.

ěhem činnosti došlo k výměně dvou zmíněných zařízení a ze strany subjektu nedošlo k oznámení změny typu a výrobního čísla měřicího zařízení a tím vzniklo nesplnění oznamovací povinnosti. Daňový subjekt toto pochybení v rámci kasační stížnosti nerozporoval, ale ohradil se vůči způsobu jeho řešení finančním úřadem. Nesplnění oznamovací povinnosti považoval za administrativní pochybení, které by nemělo být řešeno zrušením osvobození a doměřením daně, ale pořádkovou pokutou. Krajský soud neshledal v postupu správce daně pochybení a uvedl, že plyn nabytý prostřednictvím plynárenského zařízení je dle zákona osvobozen pouze tehdy, pokud je odebrán pro-

moje.kdpcr.cz

střednictvím tohoto zařízení do odběrného místa vybaveného měřidlem, jehož typ a výrobní číslo je uvedeno v povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně. K osvobození tak nemohlo dojít, protože výše uvedená identifikace zařízení po změně nahlášena nebyla. Nejvyšší správní soud však s tímto závěrem nesouhlasil a upozornil, že krajský soud odhlédl od samotného smyslu zákona a účelu poskytovaného daňového osvobození. Zastal se tak daňového subjektu, který upozornil, že důvodem osvobození je nepochybně privilegovat určité vybrané případy užití plynu, a to s ohledem na účel. Samotným neoznámením výměny měřicího zařízení není účel použití nikterak dotčen a nemá tak za následek ztrátu daňového osvobození. Pokud by zákonodárce hodlal plátcovství vázat přímo na nesplnění oznamovací povinnosti, musel by tak v textu zákona výslovně učinit. Plyn využívaný pro činnost daňového subjektu by tak měl být nadále od daně osvobozen.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2021, sp. zn. 5 Afs 126/2020, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Aktuálně z Finanční správy Česká republika má novou bilaterální smlouvu se Slovenskem Generální ředitelka GFŘ podepsala společně s prezidentem Finanční správy Slovenské republiky smlouvu o společném postupu při výměně informací, která má za úkol pokračovat v nastaveném trendu posilování vzájemných vztahů s finančními správami ostatních zemí. Oba jmenovaní očekávají zlepšení přístupů obou institucí k informacím potřebným ke správě daní a zefektivnění analytické a kontrolní činnosti. GFŘ připomíná, že „vzájemná informovanost mezi členskými státy EU v oblasti daní se neustále rozšiřuje a zdokonaluje. Spolupráce se Slovenskem navazuje na historické vazby, kdy oba státy tvořily společnou republiku. Nadále je Slovensko naším významným obchodním partnerem a tomu odpovídá i intenzivní přeshraniční styk. Automatická výměna údajů se řídí standardem OECD“. Dodává také, že spolupráce se slovenskou Finanční správou je dlouhodobě na velice dobré úrovni.

MF k chystané novele implementující DAC 7 Ministerstvo financí poslalo do meziresortního připomínkového řízení balíček novel zákonů, které mají za úkol posílení mezinárodní spolupráce při potírání daňových úniků. Balíček implementuje novelu směrnice o správní daňové spolupráci DAC 7. Ministryně financí k návrhu uvádí: „Novela zavádí pravidla pro posílení transparentnosti ve vztahu k digitálním platformám, které budou nově oznamovat příjmy jednotlivců i podniků získané prostřednictvím těchto platforem tak, aby některé nezůstávaly nenahlášeny, a tedy i nezdaněny. Týká se to zejména případů, kdy digitální platformy působí ve více zemích současně. Členské státy tím přichází o daňové příjmy a obchodníci na digitálních platformách získávají nad tradičními podniky neospravedlnitelnou výhodu.“ Hlavní změnou tedy bude rozšíření stávající mezinárodní výměny informací o oblast digitální ekonomiky. Po platnosti novely bude mít správce daně k dispozici údaje o prodejcích digitálních platforem, kteří na nich dosahují příjmů z pronájmu i jiného poskytnutí nemovitostí nebo dopravních prostředků, poskytnutí osobní služby či prodeje zboží. Tito prodejci budou vybrané informace oznamovat Specializovanému finančnímu úřadu jednou ročně do konce ledna, a to za uplynulý kalendářní rok. Oznamovací povinnost by se neměla týkat prodejců, kteří nepřekročí 30 transakcí ročně nebo částku ve výši zhruba 50 000 Kč. Kromě výše uvedeného rozšíření řeší novela také například možnost daňových orgánů dvou nebo více členských států EU provádět společně daňové kontroly. Účinnosti by měla nabýt 1. ledna 2023, ustanovení o společné daňové kontrole 1. ledna 2024.

Přeplatky z II. pilíře je možné vybrat maximálně do konce roku 2023 Ke konci srpna Finanční správa evidovala 1 296 účastníků ukončeného II. pilíře důchodového spoření, kteří stále nepožádali o výplatu svých prostředků. Celková výše těchto spoření dosahuje 8 404 760 Kč. Finanční správa v reakci na to připomíná, že prostředky je možné vyplatit pouze na základě podané žádosti o vrácení přeplatku u svého místně příslušného finančního úřadu. Přeplatek je následně vrácen do 30 dnů od podání žádosti. Existenci přeplatku může sdělit místně příslušný správce daně, který se u fyzické osoby řídí jejím místem pobytu. Prostředky je třeba vybrat do konce roku 2023, poté budou převedeny do státního rozpočtu. Vzor žádosti o vrácení přeplatku najdou zájemci na stránkách Finanční správy. Zdroj: www.mfcr.cz, www.finacnisprava.cz,

moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněnéAnk ceny Anketa nketa Téma t * pro daňové poradce. Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

Zákoník práce komentář s judikaturou podle stavu k 7. květnu 2021, bohaté citace z použitelné judikatury

moje.kdpcr.cz moje mo j .k je .kdp pcr.cz .c cz

Náklady na výzkum a vývoj jako položka odčitatelná od základu daně komplexní pohled na úpravu podpory výzkumu a vývoje obsaženou v zákoně o daních z příjmů

zvýhodněná cena pro DP 1881 Kč běžná cena 2090 Kč zvýhodněná cena pro DP 3593 Kč běžná cena 3993 Kč

zvýhodněná cena pro DP 574 Kč běžná cena 638 Kč Zákon o kontrole. Komentář. 2. vydání výklad k jednotlivým ustanovením zákona včetně všech změn podle stavu k 1. 7. 2021, doplněno judikaturou správního soudu

Daňový řád. Komentář, 4. vydání právní stav a judikatura k 30. 4. 2021, podstatně přepracované vydání, celá řada rozhodnutí NSS

Účetní a daňové vědomosti on-line přístup na portál (předplatné na 12 měsíců): soubor podrobných účetních a daňových komentářů, vše v souvislostech mezi účetnictvím, daněmi a právními předpisy zvýhodněná cena pro DP 396 Kč běžná cena 440 Kč

zvýhodněná cena pro DP 1611 Kč běžná cena 790 Kč

Daně z příjmů, zákon s poznámkami a judikaturou aktuální znění zákona o daních z příjmů pro zdaňovací období let 2020 a 2021

Prodlení s plněním peněžitého dluhu a jeho následky praktické zaměření, výklad jednotlivých institutů (prodlení, úrok z prodlení, smluvní pokuta), rozbor judikatury zvýhodněná cena pro DP 891 Kč běžná cena 990 Kč

zvýhodněná cena pro DP 1071 Kč běžná cena 1190 Kč

Opatření AML v dohledu nad kapitálovým trhem opatření AML z pohledu povinných osob a jejich klientů

zvýhodněná cena pro DP 261 Kč běžná cena 290 Kč

zvýhodněná cena pro DP 288 Kč běžná cena 320 Kč

Z novinek vybíráme:

Smluvní režim výkonu funkce vše o výkonu funkce v obchodních korporacích z pohledu českého, slovenského i polského

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce 15 kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Regulace hazardu podle Ministerstva ﬁnancí funguje. Výzvou je internetové hraní Vláda v polovině září schválila ex post RIA analýzu Ministerstva financí provedenou za účelem komplexního přezkumu a vyhodnocení právní úpravy v oblasti hazardních her. Účelem analýzy bylo zhodnotit naplňování cílů a principů regulace hazardních her a identifikovat potenciální doporučení pro její budoucí vývoj. Zpracována byla také analýza ASTERIG zkoumající rizikovost jednotlivých hazardních her.

provedené analýzy vyplývá, že nastavení regulace hazardu z roku 2016 je plně funkční a plní svůj účel, mimo jiné i chrání samotné hráče před nebezpečím vzniku závislosti na hazardu. K tomu slouží řada přijatých adiktologických a sebeomezujících opatření i Rejstřík vyloučených osob s více než 200 tisíci zapsanými osobami. Zejména v důsledku nové regulace hazardu poklesl od roku 2017 počet hracích automatů o 62 % z 53 554 na současných 20 269. Ještě více se za stejné období snížil počet provozoven technické hry o celých 80 % ze 4 329 na pouhých 702 provozoven v celé zemi. „V Rejstříku vyloučených osob, kterým provozovatelé nemohou umožnit účast na hazardní hře, je aktuálně přes 200 tisíc lidí,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Mohutný nástup internetu v hazardní hře Nejvýznamnějším aktuálním trendem v oblasti hazardního hraní je bezpochyby přesun do internetového prostředí, kde se do nabytí účinnosti zákona o hazardních hrách v roce 2017 odehrávalo zhruba jen 10 % objemu her. V roce 2020 už byl tento poměr téměř vyrovnaný, když internetové provozování hazardního hraní činilo zhruba 45 %. Nejvýraznější přesun na internet je možné sledovat u kurzových sázek, kde se podíl internetu na daňovém inkasu v posledních osmi letech navýšil o více než 40 procentních bodů na úroveň 91 %. Významný nárůst podílu internetového hraní je zřejmý také u technické hry, a to z 16 % na 40 % celkového objemu. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

9ëYRM YëQRVX GtOÿt GDQč ] MHGQRWOLYëFK GUXKĥ KD]DUGQtFK KHU D YëYRM SRGtOX SURYR]RYDQp Y ODQG EDVHG SURVWĝHGt D Y SURVWĝHGt LQWHUQHWX QD WRPWR YëQRVX ]D REGREt ²

QPH /˃

100%

QPH /˃

80%

QPH /˃

60%

QPH /˃

40%

QPH /˃

20%

0% 2013

2014 TECHNICKÁ HRA

2015

2016

2017

2018

KURSOVÁ SÁZKA

LOTERIE

LANDBASED

INTERNET

2019

2020 ̩-:ʀ ,6%

ZDROJ: MINISTERSTVO FINANCÍ, EX POST RIA ANALÝZA REGULACE HAZARDNÍHO HRANÍ

Vývoj výnosu dílčí daně z jednotlivých druhů hazardních her a vývoj podílu provozované v land-based prostředí a v prostředí internetu na tomto výnosu za období 2013–2020

Nárůst významu internetu v provozování hazardních her je logickým důsledkem technologického pokroku a obecných trendů. Klíčovou roli v tomto vývoji za poslední rok sehrála bezpochyby také pandemická situace související s šířením covidu-19, která tento dlouhodobý trend ještě urychlila. Ačkoliv již dnes existuje celá řada opatření a nástrojů efektivně fungujících i v prostředí internetu, např. povinná registrace k účasti na hazardní hře, sebeomezující opatření, informační povinnost či Rejstřík vyloučených osob, je nutné se na tuto oblast dále zaměřovat, aby byla schopná čelit novým výzvám a požadavkům technologického pokroku. „Přestože stávající regulace hazardu funguje velmi dobře nejen v terénu, ale i v online prostředí, musíme reagovat na nové výzvy. Internetové hraní se stává stále rizikovějším zejména kvůli rychlosti provozované hry, anonymitě hráče a dostupnosti 24 hodin denně. To vše dělá online hazard atraktivnějším a podle naší analýzy i rizikovějším. A já jsem přesvědčena, že na vyšší rizikovost hazardní hry musí být do budoucna reagováno, klidně i proporčním vyvážením vyšší mírou zdanění,“ říká Alena Schillerová. Analýza Ministerstva financí navrhuje parametrické úpravy regulace nejen v oblasti online hraní, ale i v rámci povolovacího řízení a v některých dalších oblastech, kde nutnost úprav přinesla praxe. Dílčích změn by měly doznat také sebeomemoje.kdpcr.cz

O dani z hazardních her Zdanění hazardních her v současnosti upravuje zákon o dani z hazardních her. V zákoně o dani z hazardních her je její předmět označen jako poplatník daně, daň z hazardních her má charakter přímé daně. Poplatníkem je držitel základního povolení podle § 85 a 86 zákona o hazardních hrách nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je takové povolení potřeba, či ohlašovatel hazardní hry podle § 105 a 106 zákona o hazardních hrách nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je potřeba ohlášení. Dani tak podléhá vedle legálního nově i nelegální provozování hazardních her, mezi které patří loterie, kurzová sázka, totalizátorová hra, bingo, technická hra, živá hra, turnaj malého rozsahu a tombola, u níž výše herní jistiny činí více než 100 000 Kč.

zující opatření, regulace reklamy či informační povinnost provozovatele.

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Adiktologické brzdy, sebeomezující opatření a Rejstřík vyloučených osob Komplexní úprava provozování hazardních her přijatá v roce 2017 přinesla důslednější ochranu sázejících zejména zavedením adiktologických brzd a sebeomezujících opatření, jako je typicky možnost nastavení maximální výše sázek za den. Moderní regulace hazardu dále posílila pravomoci dozorových orgánů a zavedla povinnou registraci, zregulovala reklamu na hazardní hry, zakázala podávání alkoholu a cigaret ke hře zdarma a zvýšila informovanost o negativních dopadech hazardního hraní. Nastavila také regulaci provozování hazardních her na internetu a zavedla nový efektivnější systém zdanění hazardu. Reformu završilo loňské spuštění Rejstříku vyloučených osob z hraní hazardních her, který představuje preventivní nástroj na ochranu hráčů i jejich okolí. V současnosti je v rejstříku zapsaných přibližně 206 tisíc osob, z toho téměř 900 z nich dobrovolně na vlastní žádost. „Provozovatelé hazardních her jsou povinni ověřovat, zda je daná osoba zapsána v rejstříku vyloučených osob. Pokud ano, nesmí jí provozovatel vpustit dovnitř ani umožnit zřídit uživatelské konto. To platí nejen pro kasina a herny, ale i pro internetové hry. Díky rejstříku tak už nedochází k situacím, kdy peníze vyplácené na dávkách v hmotné nouzi končily naházené v automatech,“ uzavírá Alena Schillerová.

Reformu završilo loňské spuštění Rejstříku vyloučených osob z hraní hazardních her. V současnosti je v něm rejstříku zapsaných přibližně 206 tisíc osob, z toho téměř 900 z nich dobrovolně na vlastní žádost.

Závěrečné hodnocení RIA analýzy Ministerstva ﬁnancí podle druhů hazardních her Regulace zákona o hazardních hrách byla podle analýzy v některých ohledech úspěšná, v některých méně. Úspěšnost je přesto nezbytně vnímána ve dvou oblastech, jednak zaměření regulace na nejvíce rizikové hazardní hry (např. Vytvoření přísnějších omezení pro technickou hru), jednak vhodnost přísnější regulace ostatních her, které byly při vzniku právní úpravy považovány za méně rizikové. Výsledné hodnoty napovídají, že hazardní hry provozované na našem území nedosahují nejvyšších dostupných úrovní rizikovosti tak, jak s nimi pracuje metodika testu ASTERIG. Toto je zřejmé např. u technické hry, minimálně v tomto ohledu je nutné zdůraznit, že faktory, které zeslabují rizikovost technické hry, jsou zároveň oblasti, na které se zaměřuje resort financí v rámci odpovědného hraní i zákon o hazardních hrách (např. povinná přestávka, minimální délka hry atd.). Výsledky částečně vyvracejí hypotézu, která poukazovala především na tři druhy hazardních her s nejvyšší společenskou škodlivostí (bingo, technickou hru, živou hru provozovanou formou pozemní), a tím pádem i zvýšenou rizikovostí pro účastníky hazardních her. Z výsledků analýzy ASTERIG je zřetelné, že zvýšené riziko se váže zejména na hazardní hry provozované jako internetové hry. V případě technických her je rizikovost u obou způsobů obdobná, avšak v případě všech ostatních druhů hazardních her významně zvyšuje rizikovost (zejména rychlosti hry a možnosti nepřerušené účasti). Ačkoliv tyto hry byly vyhodnoceny jako hazardní hry s vyšší škodlivostí (nikoli nejvyšší), zákon o hazardních hrách kromě částečné povinnosti zřízení uživatelského konta a navazujících sebeomezujících opatření obsahuje další zvláštní nástroje zodpovědného hraní, které by mohly pozitivně ovlivnit rizikovost těchto hazardních her tak, jako se tomu stalo v případě technických her. Z výsledků analýzy ASTERIG je zřetelné, že zvýšená rizikovost se váže zejména na hazardní hry provozované jako internetové hry. V případě technických her je rizikovost u obou způsobů provozování obdobná, avšak v případě všech ostatních druhů hazardních her se významně zvyšuje rizikovost právě při provozování prostřednictvím internetu, což je dáno zejména rychlostí hry a možností nepřerušené účasti. Zároveň je však třeba doplnit, že ačkoli tyto hry byly vyhodnoceny jako hazardní hry s vyšší škodlivostí (nikoli nejvyšší), zákon o hazardních hrách kromě částečné povinnosti zřízení uživatelského konta a navazujících sebeomezujících opatření neobsahuje další zvláštní nástroje zodpovědného hraní, které by mohly pozitivně ovlivnit rizikovost těchto hazardních her tak, jako se tomu stalo v případě technických her. Z tohoto pohledu by bylo za účelem zajištění ochrany sázejících vhodné, aby v budoucnu právní úprava reagovala případným zajištěním dalších či úpravou stávajících opatření zodpovědného hraní. Zdroj: Ministerstvo financí ČR

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Aktuálně z účetnictví API nabízí dotace na inovace a konkurenceschopnost ﬁrem Státní příspěvková organizace API (Agentura pro podnikání a inovace), která zprostředkovává Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) zahájila příjem žádostí o dotace v programu Inovace. V rámci programu jsou poskytovány dotace na produktovou, procesní, organizační a marketingovou inovaci. Zvýhodněné jsou podle informace Ministerstva průmyslu a obchodu všechny projekty na efektivnější nakládání s vodou pro řešení rizik spojených s projevy sucha. Na jeden projekt je možné získat až 75 milionů korun. Generální ředitel API uvedl, že „výzva je určená především malým a středním podnikům, které mohou dotace využít k zavedení unikátních know-how vzniklých ve spolupráci s akademickým a výzkumným sektorem nebo vlastním ukončeným výzkumem a vývojem nebo pro zvýšení efektivity interních procesů v oblasti inovací. Celkovým důsledkem finanční podpory do inovací firem by pak měl být nárůst počtu českých firem v pozicích technologických lídrů“. Malé podniky mohou v rámci projektů získat zpět až 45 % příslušných výdajů, střední podniky 35 % a velké pak 25 %. Podrobné informace, jak avizovanou dotaci získat, lze nalézt na webových stránkách API.

Navýšení částky bez odvodů na základě DPP může řešit nedostatek pracovníků Hospodářská komora ve své nedávné tiskové zprávě doporučila navýšení částky výdělků vyplacených na základě dohody o provedení práce, ze kterých není potřeba odvádět sociální a zdravotní pojištění. Konkrétně by se mělo jednat o nárůst z 10 tisíc na 15 tisíc korun. Toto poloviční navýšení by podle komory mělo odpovídat růstu mezd, které od roku 2012 vzrostly o 47 %. Od zvýšení se očekává zatraktivnění tohoto způsobu výdělku a pomoc podnikům s plněním svých obchodních závazků, které jim komplikuje historicky největší nedostatek pracovních sil na trhu práce. Komora také poukázala na historii a důvod zavedení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V minulosti byly zavedeny právě pro řešení nedostatku pracovních sil a potřeby zavést i doplňkový pracovněprávní vztah přinášející větší smluvní volnost, než je tomu u přísně regulovaného pracovního poměru. Současná politická snaha je však někdy v přímém rozporu například tím, že v rámci zákona o mimořádném příspěvku poskytovaném zaměstnanci při nařízené karanténě vyžadovala schválení poslaneckého „přílepku“, který měl zaměstnavatelům uložit novou ohlašovací povinnost u všech dohod pod pohrůžkou drakonických pokut. Vedle výše uvedených výhod by mělo zvýšení přinést také úsporu administrativních nákladů zaměstnavatelů a úředníků při nepravidelných brigádách během roku.

Ošetřovné se již nadále neřídí zvláštní úpravou Česká správa sociálního zabezpečení reaguje na návrat dětí do škol a na svých stránkách připomíná postup pro uplatnění nároku na ošetřovné po nařízení karantény dítěti či uzavření školského zařízení. Upřesňuje, že v současnosti již odlišné podmínky neplatí a je třeba postupovat podle běžně platné právní úpravy. To znamená, že ošetřovné při péči o nemocné dítě anebo při péči o dítě mladší 10 let z důvodu nařízené karantény či uzavření školského zařízení bude náležet za obecných podmínek stanovených v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, tak jak tomu bylo před platností zvláštních zákonů, které stanovily podmínky odlišně s ohledem na tehdejší pandemickou situaci. Nadále má nárok na ošetřovné tedy zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože ošetřuje dítě mladší 10 let nebo jiného člena domácnosti. Dále zaměstnanec, který musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že bylo uzavřeno školské nebo dětské zařízení (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo když osoba, která jinak o toto dítě pečuje, onemocněla a sama o něj pečovat nemůže. Při péči o děti starší 10 let je třeba splnit podmínku společné domácnosti. Výši a další podmínky pro splnění ošetřovného lze nalézt na stránkách ČSSZ.

Výrobky pro britský trh mohou nést označení CE až do začátku r. 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí připomíná, že britská vláda přijala rozhodnutí o prodloužení termínu o ukončení uznávání označení CE na doposud posouzených výrobcích určených pro britský trh až k 1. 1. 2023. Znamená to, že zboží s označením CE může být až do tohoto termínu i nadále uváděné na trh Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Tento termín by podle britské vlády neměl být znovu prodloužen. Ministerstvo zároveň připomíná, že po prvním lednu roku 2023 budou muset výrobky uváděné na tento trh nést označení UKCA. Britská vláda ve svém vyjádření potvrdila, že je i nadále plně odhodlána podporovat průmysl při přizpůsobování se značce UKCA a v příštích 16 měsících s ním hodlá nadále aktivně spolupracovat při změnách, které ho čekají. Zdroj: www.komora.cz, www.cssz.cz, www.mpo.cz moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Téma: Volební programy z pohledu daní: Strany je zvyšovat nechtějí Volby se nezadržitelně blíží a politické strany dokončily a zveřejnily své volební programy. Oblast daní v nich patří mezi nejdiskutovanější témata a řada voličů se nejčastěji prolistuje rovnou k této problematice. Podle mnohých by právě daňová oblast mohla zlepšit postpandemickou situaci v naší zemi. Představy politických stran a uskupení, jako je ANO, SPOLU, ČSSD, Piráti, STAN, Přísaha nebo SPD, se v některých věcech liší, přesto se většina z nich shodne na tom, že daně zvýšit nechtějí. To, že bude nutné zvýšit daně, přiznávají jen Piráti se STAN.

výší se po aktuálních sněmovních volbách daně, nebo nezvýší? To je otázka, kterou si klade řada expertů i běžných občanů. Finanční část programů stran považují přitom odborníci letos za nejzásadnější. Ekonomové a sociologové zároveň většinu programů výrazně kritizují. Nepředstavují podle nich plán, jak veřejné finance zkrotit, a nepřiznávají, že je třeba zvýšit daně. Nejvíce je to patrné u programu vládního hnutí ANO a koalice SPOLU složené z ODS, KDU-ČSL a TOP09. Opačný pohled pak přináší subjekty, které nevylučují, že se po volbách budou muset zvyšovat některé daně. To jsou ze stran s největším potenciálem pouze Piráti se starosty. Jak se strany dívají na dílčí oblasti?

Daňové zvýhodnění pro rodiče s dětmi Daňové prázdniny a úlevy jsou pro nejen mladé voliče s dětmi velkým tématem. Nejvíce se ke změně v této oblasti přiklánějí SPD a KSČM. Pozadu ale není ani strana premiéra Andreje Babiše ANO, která ve svém volebním programu uvádí, že by chtěla rodičovský příspěvek zvýšit z 300 tisíc na 400 tisíc a celkově zvýšit daňové zvýhodnění rodin s dětmi – bez bližších poznámek. Pracuje se i s plány, že je potřeba vybudovat více školek a dětských skupin. K ostatním se přidává i Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), která by chtěla zpřehlednit a zjednodušit systém mateřmoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

ské a rodičovské. A sjednotit tak obě tyto dávky v jednu. Nová rodičovská by tak měla být vyplácena do tří let věku dítěte ve výši 70 procent předchozího výdělku. Mělo by také podle ČSSD dojít k navýšení rodičovské na 400 tisíc korun. To, že podpora rodin je důležitá, vědí ale všechny strany. I proto nezůstává pozadu ani koalice SPOLU, která navrhuje možnost odečíst si i pečovatelské služby z platby daní, ale pouze do určitého limitu. Pokud jde o program koalice Pirátů a STAN, volební program mají propracovanější v jiné problematice a tématu podpory rodin se do detailu nevěnují. Hnutí Přísaha ve volebním programu k této problematice pouze uvádí, že by se měly srovnat podmínky pro čerpání rodičovské dovolené u OSVČ a zaměstnanců. K daňovému zvýhodnění by mělo dojít u flexibilních, částečných a sdílených úvazků plus by Přísaha chtěla zapracovat na zřizování firemních školek. Hnutí SPD je v tomto směru nejaktivnější. Podle svého programu bude bojovat za výrazně vyšší daňové zvýhodnění na děti, kdy by se úlevy měly zvedat o dvojnásobek u prvního a druhého dítěte v rodině a čtyřnásobek u třetího a každého dalšího dítěte. „Z genderové perspektivy je to nešťastné, neboť si je třeba uvědomit, že velmi výrazným vedlejším negativním efektem opatření může být nízká participace žen na trhu práce, neboť ty budou chtít zůstat na rodičovské co nejdéle, právě kvůli daňovým prázdninám,“ uvažuje ale ekonomka Danuše Nerudová.

Snížení DPH V případě daně z přidané hodnoty se nejvíce diskutuje o snížení daní na potraviny. Většina politických stran by zcela zrušila patnáctiprocentní sazbu DPH a zboží zatížené touto sazbou by přesunula do snížené desetiprocentní sazby. Zůstaly by tak jen dvě sazby daně z přidané hodnoty – 10 a 21 procent. Státní rozpočet by tímto krokem ale přišel odhadem o desítky miliard korun. „V patnáctiprocentní sazbě daně z přidané hodnoty je zastoupena většina potravin, které se na celkovém českém maloobchodu podílejí zhruba třetinou,“ vysvětluje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Hnutí Přísaha se snížením DPH potravin souhlasí a dodává, že by měla být vždy uvedena cena před změnou DPH a po ní, aby zákazník věděl, jak snížení daně prodejce přenesl do koncové ceny. Koalice SPOLU pak navrhuje snížení DPH na ekovýrobky, chce tak motivovat firmy k ekologii. Tématu se ale věnují i Piráti. ‚‚Prověříme odůvodněnost zahrnutí jednotlivých položek do snížené sazby DPH. Vnímáme i problém určité nelogičnosti více sazeb v jednom oboru podnikání, například v pohostinství (jídlo na místě a jídlo s sebou). Ve spolupráci se zástupci podnikatelů, kterých se tento problém týká, budeme hledat řešení, současně jsme si vědomi limitů evropského práva“ vysvětluje Mikuláš Ferjenčík, poslanec Pirátů.

Důchody (ne)porostou Důchody jsou klíčovým tématem pro hnutí ANO, které slibuje, že podpoří výstavby seniorského bydlení a výstavby domovů s pemoje.kdpcr.cz

Téma

čovatelskou službou. Dále se pokusí o lepší zajištění větší bezpečnosti seniorů pomocí moderních technologií (distanční pomoc, telemedicína, domácí bezpečnostní systémy). Snaží se být o krok napřed, a proto se chystá i na jmenování ombudsmana pro seniory, který bude řešit žádosti o pomoc, stížnosti, dotazy a bude se snažit seniorům pomáhat ve složitých životních situacích. „Hnutí ANO splnilo svůj závazek na výši důchodů, dokonce jsme důchody zvedli více, než bylo uvedeno v programovém prohlášení vlády. Průměrný starobní důchod od ledna 2022 bude činit 16 275 korun. Do roku 2025 pak plánujeme průměrný důchod ve výši 20 000 korun měsíčně’’ říká lídr hnutí a premiér Andrej Babiš. Všechny z největších politických stran jsou současně pro důchodovou reformu, která je pro stát důležitá a nutná. K tomu se nechal slyšet i Petr Fiala za koalici SPOLU: „Pokud v nadcházejících čtyřech letech nedojde k přijetí důchodové reformy, reálně hrozí, že dnešní třicátníci a čtyřicátníci budou mít důchody zcela minimální. Současná vláda prohospodařila 8 let ekonomického růstu a s reformou nijak nepohnula. Chceme prosadit důchodovou reformu. Chceme, aby se penze skládala z minimálního důchodu a složky, kterou si bude moci každý ovlivnit tím, jak se rozhodne spořit. Výše minimálního důchodu bude určité procento průměrné mzdy, jeho výši je potřeba stanovit širokou diskusí, aby se nestalo, že celá reforma opět za pár let spadne pod stůl.“ Koalice SPOLU složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL také slibuje, že každý dostane možnost platit procento svého důchodového pojištění přímo svým rodičům nebo prarodičům. Piráti se STAN reformu také podporují a chtějí dále podporovat pracující seniory, kterým by se mohly zvýšit důchody. Také by došlo ke snížení povinných sociálních odvodů. Může to tedy vést k tomu, že budou vyšší příjmy do důchodového systému a lidem v důchodovém věku se tedy více vyplatí pracovat. Hranice odchodu do důchodu v 65 letech zůstává nedotčená a žádná strana se k této hranici nevyjádřila.

Zdanění digitálních magnátů, nadnárodních ﬁrem a daňové ráje ČSSD má v plánu zavést digitální daně ve výši 7 procent pro nastolení spravedlnosti mezi národními a mezinárodními firmami v oblasti informačních technologií. „Daně lidem nechceme zvyšovat v žádném případě, schodek by mohly zaplatit nadnárodní firmy,“ říká Josef Jadrný z ČSSD. Stejně tak Piráti se STAN navrhují zdanění digitálních magnátů. Občanské hnutí Roberta Šlachty Přísaha ve svém volební programu uvádí: „Budeme bojovat proti daňovým rájům. K tomu místo zavedení digitální daně, která je polovičaté řešení, navrhujeme zdanění příjmů dle země původu tržeb. Jinými slovy pokud Google vytváří tržby z české reklamy, zdaní příjmy z ní plynoucí v České republice. Toto řešení budeme prosazovat i na úrovni EU a OECD a podpoříme už vznikající mezinárodní dohodu o minimální 15% dani pro tyto firmy.“ K tomu se také se svými cíli přidává i SPD, které chce, aby nadnárodní korporace začaly přispívat reinvesticemi a pomáhaly budovat naši zemi.

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Daňová volební hesla ANO Klíčový musí zůstat řádný výběr daní, protože bez nich by žádný stát nemohl plnit ani své základní role. Nechceme zvyšovat daně, ale naopak pokračovat v jejich zjednodušení a rušení daňových výjimek.

ČSSD Pracující důchodci budou mít nižší daně. Progresivní zdanění příjmů fyzických osob je nezbytné pro nápravu změn schválených ANO a ODS v roce 2020, odkdy největší daňové břemeno nesou lidé s průměrným a podprůměrným příjmem. Zabráníme, aby nedošlo ke zvýšení reálného zdanění nikoho do trojnásobku průměrné mzdy. Zachováme nízké nemovitostní daně pro 1. až 3. nemovitost na fyzickou osobu, ale zavedeme takové daně, které budou bránit spekulacím s byty a jejich nedostatečnému využití skrze zdanění čtvrté a další nemovitosti a zvážení sankcí/daně za dlouhodobé neobsazení a spekulace na trhu s nemovitostmi. Výnosy z těchto daní půjdou na budování dostupného obecního nájemního bydlení.

KSČM Považujeme za zásadní posílit roli státu a prosadit zvýšení daní těm nejbohatším. Navrhujeme zdanění kšeftování s byty – výrazně progresivní daň z druhé a dalších nemovitostí kolaudovaných k trvalému bydlení a z nevyužívaných stavebních pozemků. Zachováme nižší daně u zaměstnanců s podprůměrnou mzdou.

Piráti a STAN Navrhujeme nízké a přehledné přímé daně. Slevu na poplatníka budeme pravidelně valorizovat podle růstu inflace. Zohledníme reinvestice ve zdanění právnických osob. To podpoří rozvoj začínajících firem, start-upy nebo investice do výzkumu v Česku. Postupně zvýšíme zdanění komerčních nemovitostí. Prosadíme změnu daňového řádu ohledně podvodů a praní špinavých peněz. Rozšíříme možnosti vyžadovat podklady týkající se podezřelých případů praní špinavých peněz a daňových úniků při zachování smyslu daňové a profesní mlčenlivosti a záruk proti zneužití.

Přísaha Usnadníme zřizování firemních školek a daňově zvýhodníme flexibilní, částečné a sdílené úvazky. Zvýšíme daňové bonusy rodinám s dětmi za každé dítě a za rodiče, který děti vychovává. Prověříme stávající daňový systém, efektivitu daní podle poměru nákladů na výběr a inkasa a na základě výsledků analýzy daňový systém přenastavíme tak, aby byl moderní, funkční a efektivní. Naším cílem bude co nejnižší daňové zatížení lidské práce. Budeme prosazovat pravidlo ŽÁDNÉ DAŇOVÉ EXPERIMENTY A ZVYŠOVÁNÍ DANÍ MINIMÁLNĚ DO KONCE ROKU 2022. Nebudeme zvyšovat ani daň z příjmů fyzických osob, budeme požadovat její ponechání na úrovni 15 %. Nebudeme zvyšovat ani daně z příjmů právnických osob. Zvýšíme limit pro OSVČ u paušální daně z 1 milionu na 2 miliony.

SPOLU Vytvoříme pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené. Snížíme odvody za částečné úvazky. Zavedeme daňové prázdniny pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí. Zavedeme možnost odečíst si z daní platby za pečovatelské služby (do určitého limitu). Zakročíme proti daňovým únikům. Budeme bojovat s obcházením daní internetovými korporacemi. Odstřihneme firmy z daňových rájů od veřejných peněz. Omezíme rozsah šedé ekonomiky, mimo jiné řešením situace lidí v exekucích. Spotřební daně budou zohledňovat škodlivost.

SPD Podporujeme snížení daňového zatížení zaměstnanců, živnostníků, drobných podnikatelů a firem, které patří k jedněm z nejvyšších v rámci členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Prosazujeme paušální daň pro živnostníky podle výše obratu, čímž se ušetří obrovský kontrolní aparát finančních úřadů. Nedovolíme další vysávání naší země nadnárodními korporacemi bez toho, že by tyto korporace nepřispívaly svými reinvesticemi a daněmi výrazně k budování naší země.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Téma

Předvolební perličky Některé ze stran se svými plány v oblasti zdanění velmi výrazně zviditelnily. Redakce e-Bulletinu Komory daňových poradců vybrala některé z „perliček“, které se pro letošní rok objevily ve volebních programech. ČSSD Zavedeme pokutu za dlouhodobě prázdné byty. Byty mají sloužit k bydlení, a nikoliv jako investice, či dokonce spekulace. Vyšším zdaněním opuštěných či prázdných nemovitostí zabráníme spekulativnímu chátrání domů a budov ve městech i vytváření nemovitostních bublin. Vyšší zdanění prázdných bytů se nebude týkat bytů, které chystají obce k rekonstrukci. Zavedeme tzv. milionářskou daň, tj. daň z obřích majetků nad 100 milionů korun se sazbou 1 % ročně po vzoru aktuální německé diskuze. Majetky nad 100 milionů budou tedy spadat pod majetkové přiznání. Zrušíme možnost odepisovat si luxusní osobní automobily nad 1,5 milionu korun a zvážíme transformaci nepříliš efektivní silniční daně směrem k jeho ekologičtější variantě. Zvážíme daň z robotů, tj. zvláštní daň z kapitálu, která bude reflektovat nahrazování profesí automatizací a roboty.

VOLNÝ blok Stavíme se proti chamtivosti oligarchů a nadnárodních korporací: Prosadíme povinnou registraci nadnárodních korporací podnikajících na území ČR. Prosadíme progresivní zdanění nadnárodních gigantů, které odvážejí z naší země své zisky do daňových rájů nebo je rozmělňují ve stovkách neprůhledných firemních řetězců celého světa. Nebudeme již ekonomickou kolonií, kdy z naší práce a našich národních zdrojů pohádkově bohatnou globální miliardáři. Naším cílem jsou spravedlivé podmínky pro domácí podnikatele a firmy. V žádném oboru podnikání ani obchodu nepřipustíme dvojí kvalitu zboží či služeb. Nepřipustíme, aby u nás bylo nadále prodáváno zboží zavedených značek, které má v ČR mnohem horší kvalitu než v jiných zemích EU. Nebudeme dále tolerovat skutečnost, že si nadnárodní řetězce pletou Českou republiku s popelnicí.

Švýcarská demokracie Odmítáme zdanění CO2 včetně zdanění letenek a příplatků za vyšší míru produkce CO2. Chceme ústavní stropy zdanění občanů.

SPD Nedovolíme další vysávání naší země nadnárodními korporacemi bez toho, že by tyto korporace nepřispívaly svými reinvesticemi a daněmi významně k budování naší země. Brexit je v tomto směru ponaučením, že bez členství v EU nenastává chaos, hlad ani nepokoje, ale naopak. Velká Británie má dnes politickou a ekonomickou nezávislost. Vzala si zpět kontrolu nad svými penězi, hranicemi, zákony a obchodem a Soudní dvůr EU už pro ni nebude hrát žádnou roli. To je i náš cíl.

Piráti a starostové Zavedeme zdanění komerčně distribuovaného konopí pomocí vhodné nepřímé daně, čímž stát získá finanční prostředky např. k dofinancování zdravotní péče a služeb prevence rizikového návykového chování.

KSČM Chceme pokračovat v úsilí o zdanění církevních restitucí. Zrušení výjimek z placení daně z pozemku, kterou má církev na své stavby využívané k hospodářským účelům.

Hnutí PRAMENY Naším cílem je přestat danit příjmy, zisky a majetek, ale začít danit finanční kapitál s velmi nízkou denní sazbou. Vše se zpřehlední, narovnají podmínky a eliminuje se jakákoliv možnost daňových úniků. Nechceme být nikoho kolonií. Navrhujeme nízké zdanění tranzitní dopravy.

moje.kdpcr.cz

Téma

etin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Zvyšování daní bude negativně vnímat téměř každý volič Hlavní ekonom ve společnosti Roklen Pavel Peterka si myslí, že bude konsolidace veřejných financí jedním z hlavních úkolů příští vlády. „Tato konsolidace nebude bez zvýšení výběru daní a omezení veřejných výdajů možná,“ říká v rozhovoru pro e-Bulletin Komory daňových poradců. V předvolebních debatách a celkově v celé předvolební atmosféře je cítit spíše politický střet. Volby tím tak přestávají být o obsahu. Jaký je na to váš názor? Volby jsou politická soutěž o hlasy voličů. Cílem každého politického subjektu je získat co možná nejvíce hlasů. Samotný

úspěch politických stran je potom obsahem této soutěže. Soupeření pak probíhá na mnoha frontách, kde nechybí představení vlastní vize a řešení současných problémů ani kritika politických konkurentů. Podoba jednotlivých volebních programů z těchto skutečností pak přirozeně vyplývá. Pro programy jednotlivých stran pak železně platí heslo „nikdo vám nemůže dát moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

víc, než já vám mohu slíbit“. Kontrolu plnění politických programů provádí samotní voliči po skončení mandátu politického zastoupení skrze další volby. V prostředí České republiky má tato kontrola dva zásadní parametry. Prvním je, že pro voliče není samotné plnění programu prioritou. Druhým parametrem je pak tzv. krátká paměť, kdy je během volebního období drtivá většina obsahu politických programů voliči zapomenuta. To opět posiluje motivaci politických subjektů k velkým slibům v rámci programu. Volební strany se neuspokojivě věnují pandemii koronaviru. Berou to podle vás za vyřešený problém, který je již okrajový? Neváže se tento problém k zdravému chodu zdravotnictví a rozpočtu? Já věřím tomu, že se kandidáti do Poslanecké sněmovny usilovně věnují řešení komplikací spojených s pandemií koronaviru. Pro samotné kandidáty je ale náročné o jednotlivých řešeních mluvit. Volby jsou, jak zmiňuji výše, soutěží popularity. Politické subjekty se proto v rámci předvolební kampaně věnují primárně populárním tématům a řešením – snižování daní, zvyšování platů apod. Při vyjádřeních o protipandemických plánech a opatřeních hrozí konfliktní situace pro voliče jednotlivých politických stran. Jedna část voličů bude připravenost na uzavírky ekonomiky vnímat pozitivně a druhá část negativně. To stejné platí i pro odmítání přísných protipandemických pravidel. Uzavírání ekonomiky a další opatření nejsou populárními návrhy a pro řadu politických subjektů je proto nestrategické se k jejich zavádění vyjadřovat. Finanční části programů jsou podle mnohých strohé a nedostačující. Co si o nich myslíte vy? Politické strany ve svých programech slibují možné i nemožné. Jednotlivé plány by v mnoha případech vystačily na tři a více volebních období. Oblast financování těchto slibů a jednotlivých bodů programů je pro politiky pohyb na tenkém ledě. Každý příslib zvýšení mezd, důchodů a podobně je spojen s problémem financování. Upřímná odpověď na způsob financování jednotlivých programových bodů by musela nutně odkazovat na zvýšení daní a úspory ve státních výdajích – dvě velmi nepopulární témata. Zvyšování daní bude negativně vnímat téměř každý volič. Úspory ve výdajích států pak zhruba 50 procent voličů, kam patří především senioři pobírající státní penzi, státní zaměstnanci pobírající plat z veřejných peněz a řada dalších lidí, které alespoň částečně živí veřejné peníze. Politické subjekty se tak proto opět věnují spíše populárnějším tématům. Dojde podle vás ke zvýšení daní, i když strany tvrdí opak? Samozřejmě záleží na výsledku voleb a na konečné podobě vládní koalice. Vzhledem k obrovským schodkům rozpočtu v letech 2020 až 2022 bude konsolidace veřejných financí jedním z hlavmoje.kdpcr.cz

Oblast financování předvolebních slibů a jednotlivých bodů programů je pro politiky pohyb na tenkém ledě. Každý pří- slib zvýšení mezd, důchodů a podobně je spojen s problémem financování.

ních úkolů příští vlády. Tato konsolidace nebude bez zvýšení výběru daní a omezení veřejných výdajů možná. Předpokládám tedy, že k jistému navýšení daňové zátěže v příštím volebním období dojde. Situace ale samozřejmě může být i opačná, kdy by příští vláda mohla cílit na využití veřejných peněz na nákup přízně voličů i přes významné schodky v rozpočtech. Doufejme, že na tento černý scénář nedojde.

PAVEL PETERKA Pavel Peterka je hlavním ekonomem finanční skupiny Roklen. V rámci své pozice se věnuje podpoře a rozvoji klíčových aktivit finanční skupiny v oblasti devizové směny, korporátních financí, zhodnocení investic a získávání kapitálu. Pavel je kandidátem na titul Ph.D. v oblasti aplikované ekonomie se zaměřením na digitální firmy a digitální ekonomiku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde také aktivně přednáší. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se věnoval ekonomii, národnímu hospodářství, managementu a v rámci prestižní vedlejší specializace rozvoji firem. V minulosti působil jako analytik společnosti CETA, kde se věnoval odvětvovým analýzám a analýzám dopadů regulací na trhy.

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

EET i zrušení superhrubé mzdy. Jak se stavěli politici k daním před volbami 2017? Poslední volby do Poslanecké sněmovny proběhly před čtyřmi roky. Na co se zaměřovaly strany, které se na konec do sněmovny dostaly. Kdo navrhoval změny v elektronické evidenci tržeb a kdo plánoval zrušení superhrubé mzdy?

iskutovaným tématem voleb byla hlavně elektronická evidence tržeb. Ta se spouštěla postupně od roku 2016. Před volbami v roce 2017 avizovalo změny v evidenci hlavně hnutí ANO, které ho prosadilo. „Povinnost by se nadále nevztahovala na fyzické osoby s paušální daní a příjmy do půl milionu korun, na bufety v rámci škol či kroužků pro děti a například e-shopy,“ plánoval Andrej Babiš. V souvislosti s EET mluvili o zbytečném administrativním zatížení politici z ODS a TOP 09. Lidovci plánovali ze systému EET vyřadit drobné podnikatele a podle Pirátů se EET mělo nahradit jiným a lepším systémem.

Konec superhrubé mzdy Aktuálně vládní ČSSD bylo před volbami v roce 2017 pro progresivní zdanění příjmů fyzických osob, čímž by snížilo daně a zvýšilo příjmy 98 procentům zaměstnanců. Sociální demokraté plánovali už před čtyřmi roky zavést progresivní zdanění velkých firem, které mají zisk nad 100 milionů korun, dále na majetek nad 50 milionů korun chtěli zavést dědickou a darovací daň na úrovni osmi procent a u majetku nad 100 milionů korun ve výši 15 procent. ANO mělo ve svém programu zrušení superhrubé mzdy. Daň z přidané hodnoty na základní potraviny chtělo snížit na deset procent. DPH plánovalo ANO snížit z 15 na 10 procentních bodů pro základní potraviny, vodné a stočné a řezané květiny. To stejné plánovali u sazby za stravovací služby a podávání nealkoholických nápojů v pohostinství, za služby v péči o seniory a handicapované nebo za úklidové služby. Snížení DPH z 21 na 10 procent navrhovalo v programu ANO pro točené pivo, kadeřnictví nebo opravy obuvi a kol. KDU-ČSL mělo v programu zvýšení slevy na dani z příjmů daňových poplatníků a zvýšení slevy za daň z příjmů rodičům za jejich děti. Lidovci podporovali snížení ceny práce či zkrácené pra-

covní úvazky. ODS zase chtělo pouze dvě sazby DPH, a to základní 19 procent a sníženou 10 procent. TOP 09 pak také chtěla zachovat pouze dvě sazby DPH, a to 20 a 10 procent. Strana chtěla snížit odvody na sociální pojištění. Proti takovému snižování odvodů byli členové KSČM, podle které by tento krok ohrozil stabilitu sociálního a zdravotního pojištění. U DPH navrhovali komunisté základní sazbu 21 procent a jednu sníženou – 5 procent. Dnes jsou v ČR tři sazby DPH – 21 procent, 15 a 10 procent. Zjednodušit daně, zrušit superhrubou mzdu a sjednotit všechny odvody do jedné platby – to byl předvolební návrh Pirátů v roce 2017. Dále plánovali zavést sektorové zdanění. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Téma

Schválí noví poslanci rozpočet s výrazným schodkem? Klíčovým tématem v předvolebním boji je nedávný návrh státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá se schodkem 376,6 miliardy korun. Rozhodovat o něm budou ale až nově zvolení poslanci.

ozpočet na konci září schválila vláda i přes nesouhlas koaliční ČSSD. Důvodem je růst platů státních zaměstnanců. Růst platů o 1400 korun, s kterým rozpočet počítá, nepokryje podle ČSSD ani inflaci. Strana tak chce podle vicepremiéra Jana Hamáčka dál jednat o navýšení platů hasičů, policistů, zdravotníků, vojáků, učitelů i pracovníků v sociálních službách o 3000 korun. Jako problematický vidí rozpočet také ekonomové. Třeba hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek by nově zvoleným poslancům doporučoval předložit přepracovanou verzi. „Současný rozpočet je výsledkem politiky rozdávání,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz. Příjmy státního rozpočtu příští rok by měly být 1551,1 miliardy korun a výdaje 1927,7 miliardy korun, uvedla na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně. Prioritami rozpočtu jsou kromě úspor na provozu státu podle ministerstva financí investice za 218 miliard, růst důchodů o 805 korun, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3000 korun nebo podpora vědy a výzkumu. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že schválený schodek rozpočtu není ničím ospravedlnitelný, protože je mimo jiné o deset miliard vyšší, než byl v roce, kdy propukla v plné síle pandemie koronaviru. „Tak vysoký rozpočet, který opět zvyšuje transfery domácnostem a chce zvyšovat platy státním úředníkům, čímž nejenže podporuje spotřebu, ale buduje zámoje.kdpcr.cz

klady pro nebezpečnou mzdově-inflační spirálu, jen přilévá olej do ohně už tak vysoké inflace,“ uvedla. Podle Pavla Sobíška v minulém roce hodně rozpočtu uškodilo zrušení superhrubé mzdy i zvyšování důchodů. K rozpočtu bych momentálně přistupoval ve dvou fázích, v té první by se mělo především šetřit, v té druhé by se měla upravovat legislativa, která by pomohla ke snížení deficitu. „To znamená, že teď by bylo potřeba buď šetřit, nebo zvýšit daně. Vím, že momentálně není pro žádnou stranu před volbami atraktivní říkat, že by se daně měly zvýšit. Ale bohužel, pokud se dlouhodobě nebude udržitelně hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a budou další deficity, bude stoupat zadluženost Česka, která mimochodem spolu s Maďarskem v posledních letech stoupá nejvíce z celé Evropy. Zhorší se úvěruschopnost naší země v očích zahraničních investorů, budeme mít vyšší úroky a skončí to tvrdým nárazem do zdi,“ řekl pro iDNES.cz s tím, že rozpočet na příští rok je určitě úkol pro novou vládu. „Mám ale za to, že se dostaneme do rozpočtového provizoria a musíme doufat, že nebude příliš dlouhé,“ dodal Sobíšek. Daňové příjmy rozpočtu by měly být příští rok 701,1 miliardy korun. V červnovém materiálu Ministerstvo financí počítalo s 679,6 miliardy korun. Letošní rozpočet počítá s daňovými příjmy 635,9 miliardy korun. Například z DPH by měl získat 307,9 miliardy korun.

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

V hlášení Intrastat dojde od 1. ledna 2022 ke změnám Podle nařízení vlády k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky ze dne 23. srpna 2021 dojde s účinností od 1. 1. 2022 ke změnám v hlášeních Intrastatu. Nové nařízení vlády bylo zpracováno ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a nahradí stávající právní úpravu, tedy nařízení vlády č. 244/2016 Sb. Hlavním důvodem nahrazení stávající právní úpravy je rozsáhlá změna přímo použitelné právní úpravy EU v oblasti statistiky o obchodu se zbožím mezi členskými státy EU.

první řadě dojde ke změnám terminologie vyplývajícím z nové právní úpravy EU. Nově budou místo pojmů „přijetí zboží z jiného členského státu EU“ a „odeslání zboží do jiného členského státu EU“ používány pojmy „dovoz zboží z jiného členského státu EU“ a „vývoz zboží do jiného členského státu EU“. Zásadní změnou je rozšíření okruhu údajů, které bude nutné sbírat v souvislosti s odesláním zboží, dle nové terminologie tedy s vývozem zboží, do jiného členského státu Evropské unie. Kromě stávajících údajů o vyvezeném zboží budou zpravodajské jednotky nově povinny vykazovat také údaje o zemi původu vyváženého zboží a daňovém identifikačním čísle nebo obdobném čísle, které je používáno pro účely daně z přidané hodnoty a bylo přiděleno partnerskému subjektu v členském státě EU, kam bylo zboží vyvezeno. Okruh údajů, které je zapotřebí sbírat o zboží dováženém z jiných členských států Evropské unie, zůstane stejný. Oproti současnému stavu nedojde ani k jeho rozšíření, ani k jeho zúžení. Dále jsou zavedeny i další drobné změny, například navýšení limitu pro souhrnné vykazování malých zásilek z 200 na 400 eur nebo vykazování množství v doplňkových měrných jednotkách zaokrouhleně na celá čísla (pokud je hodnota vyšší než jedna) a další.

Novinka v podobě zjednodušeného hlášení Nejvýznamnější věcnou změnou v nařízení vlády je pak možnost zpravodajské jednotky vykazovat zjednodušeným způsobem, a to prostřednictvím zjednodušeného hlášení. Tento zjednodušený způsob vykazování budou moci zpravodajské jednotky využít, pokud splní následující podmínky: objem obchodu se zbožím s jinými členskými zeměmi Evropské unie v daném směru za předchozí kalendářní rok nepřesáhl 20 mil. Kč a současně zpravodajská jednotka neobchoduje s komoditami, jejichž seznam bude stanoven sdělením Českého statistického úřadu ve formě číselníku, který bude zveřejněn ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. K tomu, aby zpravodajské jednotky nesplnily podmínku zjednodušeného vykazování, tedy postačí, aby obchodovaly s některou z komodit, které budou uvedeny ve výše zmíněném sdělení Českého statistického úřadu. Zdroj: dReport, Martina Matějíčková, Šárka Kovářová

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Aktuálně

Aktuálně ze světa Irsko podpoří dohodu o globální dani, pokud zohlední jeho připomínky Irsko podpoří podle tamního ministra financí Paschala Donohoea dohodu o globální dani, pokud se zohlední jeho připomínky. Řekl to irské stanici RTE. Země dosud těžila ze své nízké podnikové daně, která nalákala mnoho nadnárodních společností, aby si vytvořily své evropské centrály právě v Irsku. Odmítala se proto připojit k dohodě o globální korporátní dani, jak ji navrhuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a kterou už podepsalo přes 130 zemí. V Irsku platí právnické osoby daň z příjmu 12,5 procenta a Dublinu se nelíbí, že plán OECD navrhuje nejméně 15procentní daň. Podle Dublinu by výraz „nejméně“ mohl podkopat jistotu, ze které firmy desítky let těží, aby přijímaly dlouhodobá investiční rozhodnutí. Společnosti jako Google, Facebook, Apple a další nadnárodní koncerny teď v Irsku zaměstnávají více než jednoho z deseti irských pracujících

Británii čeká rekordní zvýšení daní. Nejvyšší za sedmdesát let Obyvatelé a firmy působící ve Velké Británii se musejí připravit na výrazné zvýšení daní. Kontroverzní návrh, jenž má platit od dubna příštího roku, překvapivě prosadila pravicová vláda, která tak chce mimo jiné začít splácet dluhy po koronakrizi. Vyšší odvody se dotknou akcionářů britských společností, ale i vysokoškolských absolventů a běžných obyvatel. Daňové zatížení občanů a firem v ostrovním státě dosáhne na jaře nejvyšší hodnoty od roku 1955, kdy se začalo evidovat. Zaměstnanci i zaměstnavatelé mají odvádět o 1,25 procenta více na sociálním a zdravotním pojištění. O stejnou sazbu vzroste také daň z dividend. Deník Financial Times například vypočítal, že pokud se čerstvému absolventovi britské univerzity v roce 2022 zvedne mzda o tisíc liber, zhruba třicet tisíc korun, bude muset ze svého přídavku odvést téměř polovinu do státní kasy.

Americké daňové vyškrtnutí „Trumpovy éry“ Prezident Spojených států Joe Biden jde za svými předvolebními sliby, tedy za zvýšením daní, které poznamená především velké korporace a majetné obyvatele. Prezident chce nabyté finance investovat do nejštědřejšího sociálního programu v hodnotě 3,5 bilionu dolarů, v přepočtu přibližně 76 bilionů korun. I přesto, že jednání neskončila, se nová daňová politika rýsuje už teď. Změna bude podle expertů velká a odstraní daňové škrty, které zavedl bývalý americký prezident Donald Trump. Mělo by být upraveno více než 40 daňových sazeb. Korporátní daň poroste z 26 na 26,5 %. Aktuální daňová sazba zůstane jen malým podnikům. Návrh čelí kritice nejen opoziční Republikánské strany, ale také mnohých zástupců byznysu. Mezi další plánované změny patří zvýšení sazby daně z příjmu fyzických osob z momentálních 37 na 39,6 %. Lidé s příjmy vyššími než 5 milionů dolarů dostanou navíc tříprocentní přirážku. Daň z kapitálových zisků vyšplhá z 20 na 25 %. Mezinárodní společnosti by měly odvádět více peněz ze zahraničních tržeb. Rozšíření daňových pravidel by se mělo poprvé týkat i obchodování s kryptoměnami. Zdroj: FX Street, České noviny moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Daňově uznatelné náklady u advokátů Co je či není daňově uznatelným výdajem, bývá pro daňové poplatníky mnohdy velkým oříškem. Každý subjekt, který dosahuje určitých příjmů, se přirozeně snaží o to, aby jeho příjmy byly co nejvyšší. K tomu je však zpravidla nezbytné vynaložit také určité náklady a výdaje. Které výdaje je ovšem možné v souladu s právními předpisy označit jako daňově uznatelné a které nikoliv? Jednoduchá odpověď na tuto otázku bohužel neexistuje a odvíjí se vždy od charakteru podnikatelské činnosti příslušného daňového subjektu. Jak je tomu však u profese advokáta? Pojďme se pokusit v daném případě nalézt alespoň trochu uspokojivou odpověď. Jiří Matzner Zakladatel advokátní kanceláře MATZNER et. al.

roblematiku daňové uznatelnosti výdajů komplexně upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, v platném znění (dále jen „zákon o daních z příjmu“). Daňově uznatelnými výdaji (resp. náklady) jsou podle ustanovení § 24 zákona o daních z příjmu výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Daňově uznatelné výdaje se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané daňovým poplatníkem, čímž v konečném důsledku dochází ke snížení daňové povinnosti. V praxi je však mnohdy velmi těžké správně posoudit a vyhodnotit, co ještě je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a co jím už není. Zákon nikde taxativním způsobem nekonkretizuje, co lze za daňově uznatelný výdaj považovat a co už nikoli. Ustanomoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

vení § 24 zákona o daních z příjmu uvádí sice demonstrativní (neuzavřenou) množinu výdajů, které lze považovat za daňově uznatelné a způsobilé k odpočtu od základu daně – bez ohledu na druh podnikatelské činnosti poplatníka. Neexistuje však žádný komplexní seznam nebo výčet výdajů, které lze v rámci jednotlivých druhů podnikatelské činnosti považovat za daňově uznatelné. O to náročnější je pak situaci vyhodnotit u natolik sofistikované profese, jakou je výkon advokacie.

Uznatelné výdaje advokátů v praxi Mezi daňově uznatelné výdaje advokátů je bezesporu možné podle ustanovení § 24 odst. 2 zákona o daních z příjmu zařadit například odpisy hmotného majetku, členské příspěvky (odvedené zejm. České advokátní komoře, jakožto samosprávné právnické profesní organizaci), pojistné hrazené advokátem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen (zejm. pojištění profesní odpovědnosti advokáta při výkonu advokacie). Dále je možné nárokovat výdaje na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené za zaměstnance advokáta (např. advokátního koncipienta) nebo třeba nájemné za pronájem prostor advokátní kanceláře. U advokátů lze podle zákona o daních z příjmu jednoznačně nárokovat také výdaje na pracovní cesty. Do této položky můžeme zahrnout např. výdaje na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky nebo na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem advokáta, jakož i nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou (v prokázané výši), včetně zvýšených výdajů za stravné. Advokáti, kteří jsou činní v oblasti vymáhání pohledávek a nakupují pohledávky, za účelem jejich vymožení či následného prodeje, si pak mohou za striktních zákonných podmínek uplatňovat náklady na pořízení a nákup takovýchto pohledávek jako daňově uznatelné výdaje. Jako daňově uznatelné výdaje si advokáti mohou nárokovat i účetní odpisy pořízeného majetku, a to jak hmotného (např. nemovitostí, vozidel, pracovních pomůcek), tak i nehmotného (např. interních softwarů a systémů vytvořených na zakázku). Lze si ovšem nárokovat také výdaje vynaložené na pořízení hmotného a nehmotného majetku? Nebo výdaje na odívání (oblečení) advokátů, které k této profesi nerozlučně patří? Zde je třeba zaměřit se na ustanovení § 25 zákona o dani z příjmu, které stanoví, jaké výdaje není možné pro daňové účely uznat. Jako daňově uznatelný náklad v každém případě není možné nárokovat výdaje vynaložené na pořízení hmotného a nehmotného majetku (např. výdaje vynaložené na pořízení kanceláře, vozidla nebo interního softwaru). Z daňového hlediska jsou neuznatelné rovněž poskytnuté dary, technická zhodnocení, osobní spotřeba, odvody daně z přidané hodnoty nebo třeba platby sociálního a zdravotního pojistného advokáta (jako osoby samostatně výdělečně činné). moje.kdpcr.cz

Ostatní

Výkon advokacie je v řadě ohledů činností vyžadující hmotné i nehmotné vstupy. Proto je potřeba náklady a výdaje vždy posuzovat s ohledem na jejich potřebu na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

V neposlední řadě jsou daňově neuznatelné také tzv. náklady na reprezentaci. Zde je však otázkou, zda by výdaje na oblečení advokáta (např. výdaje na pořízení nového obleku, kravaty či košile) spadly právě pod položku daňově neuznatelných nákladů na reprezentaci, či nikoliv. Vzhledem k tomu, že zákon o daních z příjmu ani jeho dostupné odborné výklady tuto problematiku nijak výslovně neřeší, bude v tomto případě rozhodovat argumentace a schopnost si uznatelnost takovýchto výdajů advokáta obhájit, osobně jsem zastáncem, že takové náklady uznat lze, vždy však bude třeba zkoumat jejich rozsah a účelnost. Dá se očekávat, že jedním z argumentů advokáta při uplatňování výdajů na pořízené obleky, kravaty nebo košile by mohlo být jejich odlišení od ostatních oděvů obdobného charakteru, které používá pro svou osobní potřebu (např. při návštěvě koncertu nebo divadla). Nelze však pominout, že advokát je advokátem (shodně s výkladovými stanovisky ČAK) vždy a stále. Ostatně i v jiných profesích je za určitých podmínek možné pracovní oblečení považovat za daňově uznatelný náklad. Daňová uznatelnost nákladů bývá pro podnikatele mnohdy značným oříškem. Jsem přesvědčen, že výkon advokacie je v řadě ohledů činností vyžadující hmotné i nehmotné vstupy, které se promítají do odborných znalostí, zkušeností, proto je potřeba náklady a výdaje vždy posuzovat s ohledem na jejich potřebu na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Trestní právo daňové

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

AML metodika a Hodnocení rizik profese daňového poradce Prezidium Komory schválilo dne 5. 8. 2021 Metodickou informaci KDP ČR k předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti (AML metodika) a Hodnocení rizik profese daňového poradce, oba dokumenty následně odsouhlasil i Finanční analytický úřad. V čem jsou oba dokumenty pro daňové poradce významné? Vladimír Šefl Vedoucí právního oddělení KDP ČR

omora vydala již v roce 2008 směrnici KDP ČR k předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti (tzv. Systém vnitřních zásad), jejíž součástí bylo i Hodnocení rizik, směrnice byla postupně aktualizována v závislosti na změnách právní úpravy. Přestože tehdejší znění zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci

výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon), neukládalo profesním komorám povinnost vydat tento Systém vnitřních zásad, Komora ho vydala jako doporučený vzor pro daňové poradce i daňově poradenské společnosti s cílem jim napomoci se zorientovat v AML povinnostech. Daňoví poradci měli podle tehdy platné úpravy povinnost nastavit Systém vnitřních zásad ve svých kancelářích, ale nemuseli jej vydat písemně, nicméně písemnou formu jsme doporučovali zejména z důvodu prokázání splnění této povinnosti. Tento dokument byl pozitivně hodnocen i zástupci FAÚ, kteří ho využívali na přednáškách pro daňové poradce.

Strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace Novela AML zákona nadále zachovala v § 21 odst. 1 pro všechny povinné osoby podle tohoto zákona povinnost zavést moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

a uplatňovat „odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem“. Podle odst. 2 pak stále pro daňové poradce neplatí povinnost zavést tento vnitřní systém písemně. Novela AML zákona účinná od 1. 1. 2021 ale přinesla změnu v § 21 odst. 12 v tom směru, že profesním komorám uložila povinnost nejen zpracovat písemně metodickou informaci k zavedení AML vnitřního systému zásad a také hodnocení rizik při činnosti jejich členů, ale také metodickou informaci i hodnocení rizik profese daňového poradce předložit ke schválení Finančnímu analytickému úřadu (a stejně tak případně další změny v metodice). Komora tak zpracovala oba tyto dokumenty, kde zohlednila letošní novelu AML zákona a také ustanovení a povinnosti vyplývající ze zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, který nabyl účinnosti dne 1. 6. 2021. Metodika byla projednána v sekci pro profesní otázky a následně po projednání Prezidiem připomínkována ve dvou kolech ze strany FAÚ. Metodika přehledně rekapituluje povinnosti AML zákona dopadající na daňové poradce a formou komentářů se snaží pomoci vysvětlit a implementovat tyto povinnosti do praxe daňových poradců. Ve výčtu povinností AML zákona nedochází k žádné zásadní změně, nová je jen povinnost v čl. 5.3, a sice povinnost oznamovat nesrovnalosti v evidenci skutečných majitelů. Oproti předchozímu Systému vnitřních zásad přináší metodika některé dálkové formy identifikace klienta, které nově umožňuje AML zákon (např. čl. 5.9, 5.15 a 5.16). Metodika a Hodnocení rizik (které vychází z Národního hodnocení rizik) jsou nyní rozdělené do dvou dokumentů, nicméně spolu úzce souvisí, protože plnění některých povinností vychází právě z Hodnocení rizik, např. na základě vyhodnocení rizik u konkrétního klienta je možné přistoupit buď k zesílené (čl. 5.1.2 a násl.), nebo naopak zjednodušené (čl. 5.3) identifikaci a kontrole klienta.

Změna díky výkladu Finančního analytického úřadu K jedné zásadní změně u AML povinností ale došlo, ne však změně příslušného ustanovení AML zákona, ale jeho výkladu Finančním analytickým úřadem. U povinnosti identifikace klienta v případě jednorázového obchodu byl finanční limit 1 000 eur (a podobně u kontroly klienta limit 15 000 eur) u obchodu v případě daňových poradců dosud vykládán i zástupci FAÚ tak, že se jedná o výši odměny daňového poradce. Tedy poradce měl povinnost u jednorázové služby identifikovat klienta v případě, že za tuto službu obdržel odměnu v adekvátní hodnotě 1 000 a více eur. Nyní FAÚ vykládá limit obchodu šířeji, a to takto: „U tzv. právnických a poradenských profesí specifické – obchod je zde třeba vnímat nejenom jako vztah daňový poradce – klient, ale povahu a hodnotu obchodu je třeba vztáhnout rovněž na činnost klienta v souvislosti se službou, která je mu poskytomoje.kdpcr.cz

Trestní právo daňové

U povinnosti identifikace klienta v případě jednorázového obchodu byl finanční limit 1000 eur (a podobně u kontroly klienta limit 15000 eur). Nyní FAÚ vykládá limit obchodu šířeji.

vána, např. obchody takového klienta s jeho dalšími smluvními partnery, zdroj financování majetku, jde tedy o jeho podnikatelskou činnost. Výši hodnoty takového obchodu (tedy zda daný jednorázový obchod mimo obchodní vztah překročí 1 000 eur) určuje „hodnota předmětu plnění“ (nikoliv výše odměny daňového poradce za poskytnuté služby, jak je často nesprávně interpretováno). Uvedené lze vykládat tak, že pokud jsou předmětem (jednorázového) daňového přiznání obchody klienta s dalšími smluvními stranami ve výši přesahující 1 000 eur (identifikace), resp. 15 000 eur (kontrola), je daňový poradce povinen provést identifikaci, resp. kontrolu klienta, právě s ohledem na hodnotu těchto finančních prostředků, nikoli s ohledem na výši odměny za poskytnutí takových služeb klientovi.“ V této věci jsme výklad diskutovali i se zástupci České advokátní komory a Komory auditorů ČR a vzhledem k tomu, že výkladu odpovídají i komentáře AML zákona, nezbývá než doporučit daňovým poradcům postupovat při posuzování podmínky pro povinnost identifikovat a kontrolovat klienta od zveřejnění této metodiky ve smyslu tohoto výkladu. Plnění povinností AML zákona nadále kontroluje v prvé řadě Komora (i když za určitých podmínek může kontrolu provést také FAÚ), doporučujeme tak všem daňovým poradcům i daňově poradenským společnostem věnovat zvýšenou pozornost nejen zde uvedeným dokumentům, ale i dalším, které jim pomohou lépe zvládnout povinnosti z této oblasti a které naleznete na interním webu Komory v odkazu uvedeném v úvodu tohoto článku.

Trestní právo daňové

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Předejděte chybám z neznalosti zákona „Proti praní špinavých peněz“ zákon č. 253/2008 Sb. AML zákon je pojmenován podle anglické fráze „Anti Money Laundering“. Cílem tohoto zákona je mimo jiné zabránit, aby lidé „prali“ nezákonně získané peníze a vydávali je za legální výdělky. Zákon určuje okruh tzv. povinných osob, které se mohou v rámci jejich podnikání setkat se snahou o praní špinavých peněz. Pokud tyto subjekty svou povinnost neplní, hrozí jim riziko vysokých pokut.

-VHP SRYLQQRX RVRERX" 3RGQLNDWHOp SŉL WUDQVDNFtFK Y KRGQRWė YtFH QHç (85 5HDOLWQt Y KRWRYRVWL NDQFHOiŉH 0DMLWHOp D PDNOpŉL DXWRVDORQś D DXWRED]DUś 2EFKRGQtFL V SRXçLWìP ]ERçtP PDMLWHOp ]DVWDYiUHQ 'DļRYt SRUDGFL D DGYRNiWL 34

'HYHORSHŉL

2EFKRGQtFL V XPėOHFNìPL GtO\

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Trestní právo daňové

Jaké jsou NEJDŮLEŽITĚJŠÍ AML povinnosti?

A O NTRO L IK ACE A K KLIENTA n e ní a kontroly e c a k fi ti n nosti Cílem ide estné čin nkrétní tr o k í . n le u a o dh dopo ští k teré se jí , b o s o é o n n eb v da m štění, zda ji z je m e e situace Výsledk dezření, ž o p je tu is x av ých případě e praní špin o ik z ri je u představ p eně z .

JAK IDENTIFIKACI KLIENTA PROVÉST?

IDENTIF

Ověření totožnosti a podoby člověka se provádí např. z občanského průkazu nebo cestovního pasu. U zastoupení plnou mocí identifikujete klienta i jeho zástupce, u kterého ověřujete i podobu. Stejný postup platí i pro společnosti, ověřujete totožnost člověka zastupujícího klienta. Identifikace se provádí, pokud hodnota obchodu přesáhne 1 000 EUR. ALM zákon uvádí i další situace, ve kterých je nutné klienta identifikovat.

KDY A JAK JE TŘEBA PROVÉST KONTROLU? VYPRACOVÁNÍ SYSTÉMU VNITŘNÍCH ZÁSAD Jde o interní dokument společnosti, ve kterém jsou uvedeny zásady, postupy a opatření v oblasti boje proti praní špinavých peněz.

Kontrola se provádí při přesažení hodnoty 15 000 EUR. Je nutné získat informace o daném obchodu a podnikání klienta, včetně zdrojů majetku, který má být předmětem obchodu. V praxi je důležité s klientem vyplnit AML formulář, kde klient tyto informace uvede a doplní je o příslušné dokumenty. U společností je nezbytné v rámci kontroly zjistit skutečné majitele a společníky. AML zákon také požaduje, aby povinná osoba v rámci identifikace a kontroly zjistila, zda klient není politicky exponovaná osoba. To jsou osoby ve významné veřejné funkci nebo např. blízcí příbuzní takových osob.

U R ČE

NÍ KO NTAK Určen TN Í O í kon SOBY t a k tní os komu o n b i y p ro k a ci s anal y Fina tick ý n čním m úř Ně k t adem e ré p (tz v. ovinn FAÚ) doko é os o . nce p b y o v m innos os o b a j í y FAÚ t volb u tét o h lás o h laš o it . N e ovac í pov sp ln ě i nn os ní p o s ti ti mů ženo že bý po t až 1 m kutou ve v ýši ili o n korun .

moje.kdpcr.cz

A JAK POSTUPOVAT PŘI PODEZŘELÉM OBCHODU? Pokud podezření vznikne, musí povinná osoba podezřelý obchod nahlásit Finančnímu analytickému úřadu, který podnikne potřebné kroky.

Zdroj: Z/C/H Legal

Daňový řád

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Přenášení důkazního břemene v daňovém řízení ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu Důkazní břemeno se v daňovém řízení přesouvá mezi daňovým subjektem a správcem daně, přičemž v určité fázi řízení jej vždy může nést pouze jeden z nich. Důkazní břemeno nejprve tíží daňový subjekt a teprve poté správce daně. Tato specifická koncepce dokazování přímo navazuje na podstatu daňového řízení, v němž je skutkovým základem tvrzení daňového subjektu o jeho daňové povinnosti.1

Lenka Droscová

Michal Gola

Advokátka, act Řanda Havel Legal

Advokátní koncipient, act Řanda Havel Legal

ředpokladem1 pro přenášení daňového břemene v daňovém řízení je mj. i správné rozložení důkazního břemene mezi daňový subjekt a správce daně. Právní úprava rozložení důkazního břemene pak vychází především z ust. § 92 odst. 3 a 5 daňového řádu2. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení a dalších podáních, přičemž důkazní břemeno jej tíží automaticky od okamžiku zahájení daňového řízení. 1 Matyášová, L., Grossová, M., E. Daňový řád s komentářem a judikaturou – 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Nakladatelství Leges, s.r.o., 2015. Komentář k § 92. 2 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. 3 Srov. ust. § 92 odst. 5 písm. c) daňového řádu. 4 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. prosince 2016 (sp. zn. 6 Afs 147/2016).

Správce daně pak tíží důkazní břemeno ve vztahu ke skutečnostem vyjmenovaným v ust. § 92 odst. 5 daňového řádu, když prokazuje například oznámení vlastních písemností či skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost důkazních prostředků uplatněných daňovým subjektem3. Zákonodárce však v uvedeném ustanovení daňového řádu neobsáhl všechny skutečnosti, se kterými se pojí důkazní břemeno správce daně; jedná se toliko o demonstrativní výčet skutečností, které prokazuje správce daně. Nad rámec takto stanoveného správce daně prokazuje třeba účast daňového subjektu na podvodu na DPH4. Problematika rozložení daňového břemene mezi daňový subjekt a správce daně byla podrobněji rozebrána v článku v předchozím vydání e-Bulletinu Komory daňových poradců s názvem „Důkazní břemeno v daňovém řízení ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu“. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Daňový řád

Přenášení důkazního břemene z daňového subjektu na správce daně Je-li postaveno na jisto, kdo co v daňovém řízení prokazuje, dostáváme se (v ideálním případě) k druhému předpokladu pro úspěšné přenesení důkazního břemene. Ten již spočívá v unesení důkazního břemene. Z povahy daňového řízení je zjevné, že důkazní břemeno primárně tíží daňový subjekt. Nejvyšší správní soud vyslovil, že na počátku daňového řízení „daňový subjekt dokládá svá tvrzení především svým účetnictvím a jinými povinnými záznamy.5“ Účetnictví a jiné povinné záznamy představují základní důkazní prostředky k prokázání tvrzení daňového subjektu, někdy nazývané také jako tzv. primární důkazní prostředky6, jejichž předložením dochází ipso facto k unesení důkazního břemene daňového subjektu. Z pohledu daňového subjektu tak předložení těchto účetnictví a jiných povinných záznamů směřuje především k prokázání, že k uskutečnění zdanitelného plnění fakticky došlo právě tak, jak daňový subjekt tvrdí ve svém daňovém tvrzení. Je nicméně důležité upozornit, že pokud daňový subjekt v této fázi své daňové břemeno neunese, tedy pokud daňový subjekt neprokáže skutečnosti uvedené v daňovém tvrzení či dalších podáních, nemůže logicky ani dojít k přenesení důkazního břemene na správce daně. Neunesení důkazního břemene pak „umožňuje správci daně uložit [daňovému subjektu] povinnost zaplatit daň ve vyšší částce, než by odpovídalo údajům jím uvedeným v daňovém přiznání.7“

Přenášení důkazního břemene ze správce daně na daňový subjekt Pokud daňový subjekt předloží primární důkazní prostředky (účetnictví a jiné povinné záznamy), unáší tím důkazní břemeno, které ho podle § 92 odst. 3 daňového řádu tíží. Vyvstanou-li však správci daně pochybnosti o důkazní hodnotě prostředků, jimiž daňový subjekt prokazuje svá tvrzení, přenáší se důkazní břemeno z daňového subjektu na správce daně.8 V takovém případě má správce daně podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu povinnost nejen vyjádřit „důvodné pochybnosti ohledně věrohodnosti, průkaznosti, správnosti či úplnosti dokladů zachycených v účetnictví či jiných povinných záznamech“,9 ale tyto současně i prokázat10. Správce daně tak tíží „důkazní břemeno ve vztahu k prokázání důvodnosti svých pochyb dle § 92 odst. 5 písm. c) daňového řádu“.11 Nejvyšší správní soud k otázce zpochybnění důkazních prostředků daňového subjektu dále vyslovil, že „správce daně je povinen identifikovat konkrétní skutečnosti, na [jejichž] základě hodnotí předložené účetnictví jako nevěrohodné, neúplné, neprůkazné či nesprávné“.12 Správce daně není povinen „prokázat, že údaje o určitém účetním případu jsou v účetnictví daňového subjektu zaznamenány v rozporu se skutečností, je však povinen prokázat, že o souladu se skutečností existují natolik vážné a důvodné pochyby, že činí účetnictví nevěrohodným, neúplným, neprůkazným nebo nesprávným“.13 Vážnými a důvodnými pochymoje.kdpcr.cz

Účetnictví a jiné povinné záznamy představují základní důkazní prostředky k prokázání tvrzení daňového subjektu, někdy nazývané také jako tzv. primární důkazní prostředky, jejichž předložením dochází k unesení důkazního břemene daňového subjektu.

bami je pak možné rozumět např. uvedení chybné sazby daně14, neexistence plnění15, absence dobré víry16 či zneužití práva17. V praxi pak leckdy dochází k tomu, že správce daně zakládá své pochybnosti mj. i na skutečnosti, kdy deklarovaný dodavatel nemá reálné sídlo, nýbrž pouze sídlo virtuální. Nejvyšší správní soud k tomuto uvádí, že „využijí-li tito podnikatelé pro účely zápisu ve veřejných rejstřících službu tzv. office house, tedy virtuální

5 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. prosince 2016 (sp. zn. 6 Afs 147/2016). 6 Rozehnal, T. Daňový řád. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2021. Komentář k § 92. 7 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. října 2007 (sp. zn. 9 Afs 81/2007). 8 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. března 2005 (sp. zn. 5 Afs 131/2004). 9 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. září 2019 (sp. zn. 3 Afs 291/2017). 10 Obdobně také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. března 2005 (sp. zn. 5 Afs 131/2004), rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. září 2019 (sp. zn. 3 Afs 291/2017) a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 7. 2010 (sp. zn. 1 Afs 39/2010). 11 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. září 2019 (sp. zn. 3 Afs 291/2017). 12 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. srpna 2016 (sp. zn. 2 Afs 55/2016). 13 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. prosince 2016 (sp. zn. 6 Afs 147/2016). 14 Rozehnal, T. Daňový řád. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2021. Komentář k § 92. 15 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. ledna 2012 (sp. zn. 2 Afs 54/2011). 16 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. června 2015 (sp. zn. 2 Afs 15/2014). 17 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. prosince 2012 (sp. zn. 5 Afs 75/2011).

Daňový řád

sídlo […], neshledává Nejvyšší správní soud tuto skutečnost nijak problematickou a nedomnívá se, že by mělo být bráno k tíži podnikatele, jestliže takové sídlo využívá v případě, že všechny další okolnosti probíhají standardně a v souladu se zákonem“.18 Jak tedy vyplývá z ustanovení § 92 odst. 5 písm. c) daňového řádu i z citované judikatury Nejvyššího správního soudu, aby mohl správce daně kvalifikovaným způsobem zpochybnit věrohodnost důkazních prostředků předložených daňovým subjektem, musí v tomto ohledu také unést důkazní břemeno. Pokud však správce daně jím tvrzené pochybnosti dostatečně neprokáže (např. náležitě neodůvodní, proč a jakým způsobem dané skutečnosti vyvolávají dané pochybnosti), je možné takový postup, kterým správce daně domněle přenáší důkazní břemeno zpět na daňový subjekt, označit za nezákonný. Naopak v případě, kdy správce daně dostatečně prokáže své pochybnosti, přechází důkazní břemeno zpět na daňový subjekt a ten je následně povinen prokázat soulad účetnictví či jiných povinných záznamů se skutečností.

Přenášení důkazního břemene z daňového subjektu zpět na správce daně Pokud daňový subjekt a následně i správce daně unesou jejich důkazní břemeno, je ve smyslu ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu na daňovém subjektu, aby následně „prokázal pravdivost svých tvrzení a průkaznost, věrohodnost a správnost účetnictví ve vztahu k danému účetnímu případu, popřípadě korigoval svá tvrzení. Daňový subjekt bude tyto skutečnosti prokazovat zpravidla jinými důkazními prostředky než vlastním účetnictvím“.19 Takto nově předložené důkazní prostředky mohou „de facto nahrad[it] či dopln[it] nevěrohodné, neúplné, neprůkazné či nesprávní účetnictví“.20 18 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. srpna 2018 (sp. zn. 9 Afs 216/2018). 19 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. července 2010 (sp. zn. 1 Afs 39/2010). Obdobně také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. srpna 2016 (sp. zn. 2 Afs 55/2016), rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. prosince 2016 (sp. zn. 4 Afs 179/2016) a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. února. 2015 (sp. zn. 9 Afs 152/2013). 20 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. ledna 2008 (sp. zn. 2 Afs 2/2007). 21 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. ledna 2011 (sp. zn. 5 Afs 24/2010) nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2007 (sp. zn. 9 Afs 30/2007). 22 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. září 2019 (sp. zn. 3 Afs 291/2017). 23 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. srpna 2016 (sp. zn. 2 Afs 55/2016). Obdobně též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. března 2005 (sp. zn. 5 Afs 131/2004) a nález Ústavního soudu ze dne 15. května 2001 (sp. zn. IV. ÚS 402/99). 24 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. prosince 2016 (sp. zn. 6 Afs 147/2016). Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. srpna 2016 (sp. zn. 2 Afs 55/2016-38). 25 Zejména pak postupem podle § 92 odst. 4 daňového řádu. 26 Nález Ústavního soudu ze dne 24. dubna 1996 (sp. zn. Pl. ÚS 38/95). 27 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. prosince 2016 (sp. zn. 6 Afs 147/2016). 28 Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. ledna 2008 (sp. zn. 2 Afs 24/2007).

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

V této fázi může samozřejmě nastat i situace, kdy se ukáže, že důkazní prostředky (zejm. účetní doklady) předložené daňovým subjektem vykazují určité nedostatky. Ty je nicméně možné dodatečně zhojit, a to „pokud daňový subjekt jednoznačně prokáže, že deklarovaný výdaj skutečně nastal, byť za jiných okolností, nežli je uvedeno na daňovém dokladu“21. K tomuto Nejvyšší správní soud dále uvádí, že „chce-li daňový subjekt eliminovat důsledky svého pochybení, musí vynaložené výdaje prokázat jednoznačným, transparentním způsobem, tedy uvést a dokázat veškeré skutečné okolnosti týkající se předmětného výdaje, které budou v souladu s ostatními zjištěnými údaji a budou vytvářet přehledný a důvěryhodný obraz o celé transakci. Součástí takového objasnění skutečného stavu věci je i logické vysvětlení, z jakých důvodů došlo k mylnému uvedení některé z podstatných náležitostí účetního dokladu“.22 Důkazní břemeno nicméně nelze pojímat extenzivně a rozšiřovat jej na prokázání všech, resp. jakýchkoli, skutečností, tj. včetně těch, ohledně kterých taková povinnost stíhá odlišný subjekt.23 Do rozsahu důkazního břemene daňového subjektu potom nepatří zejména „skutečnosti, jež jsou zcela mimo sféru jeho vlivu a jež nemůže, ať již z důvodu zákonných překážek, anebo z důvodu faktického stavu věcí, zjistit a ověřit“. 24 Správce daně proto není oprávněn daňový subjekt vyzvat25 k prokázání čehokoli, ale pouze k prokázání toho, co daňový subjekt sám tvrdí s ohledem na ust. § 92 odst. 3 daňového řádu.26 V okamžiku, kdy daňový subjekt (podruhé) unese své důkazní břemeno, tedy prokáže, že k uskutečnění zdanitelného plnění došlo tak, jak jej deklaroval svým účetnictvím či jinými povinnými záznamy, již nedochází k přenesení důkazního břemene zpět na správce daně ohledně věrohodnosti, úplnosti atd. důkazních prostředků daňového subjektu. K tomuto Nejvyšší správní soud uvedl, že „jestliže daňový subjekt prokáže uskutečnění zdanitelného plnění, může správce daně neuznat odpočet DPH jen v případě, že prokáže podvod na DPH, o kterém daňový subjekt věděl nebo měl vědět. Pokud je v této fázi důkazní břemeno uneseno, již dále nepřechází. Jakkoliv daňový subjekt zpochybňuje svou účast na podvodu, důkazní břemeno v tomto případě leží stále na správci daně a pořád se jedná o otázku jeho unesení“.27

Závěr Účelem daňového řízení je zjištění, zda k uskutečnění zdanitelného plnění fakticky došlo právě tak, jak je deklarováno na příslušných dokladech předložených daňovým subjektem. Ke správnému zjištění pak slouží právě rozdělení důkazního břemene mezi daňový subjekt a správce daně a též jeho případné přenášení. V ideálním případě by pak daňové řízení mělo být založeno na dialogu mezi daňovým subjektem a správcem daně, přičemž smyslem přenášení důkazního břemena není daňový subjekt „nachytat“ na nejasnostech, jež se v řízení objeví, nýbrž zjistit v potřebné míře rozhodné skutečnosti a případné nejasnosti odstranit, je-li to rozumně možné.28 Důkazní břemeno je proto nutno vždy aplikovat v zákonných mezích, a to i v případě jeho přenášení. Příspěvek byl původně uveřejněn na www.epravo.cz moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daň daňových ňových h poradců ů ČR / 10/2021

Aktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE ECOFIN diskutoval dohodu ohledně globální korporátní daně

Tomáš Půček Právní oddělení KDP ČR

V rámci zasedaní ve slovinském Brdu, které proběhlo v prvních zářijových dnech, potvrdil výkonný viceprezident Valdis Dombrovskis, že centrálním tématem a náplní jednání Rady Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) byla dvoupilířová dohoda OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) o zavedení mezinárodní korporátní daně. Dle jeho slov je nyní hlavní prioritou, mimo podrobnější dopracování konceptu, získat také souhlas těch států, které se prozatím vyslovily proti podobě návrhu. Věří, že dohoda ohledně zdanění právnických osob na nadnárodní úrovni je cestou k spravedlivému a udržitelnému rozvoji a investicím. Ministři financí EU na zasedání dále probírali také ekonomickou situaci eurozóny a další zvládání negativních dopadů pandemie v této oblasti. Více informací o jednání z pohledu Valdise Dombrovskise se dozvíte na tomto odkaze.

Podcast OECD se zaměřil na korporátní daň Tématu, které rezonuje mezinárodním daňovým světem v poslední době zdaleka nejvíce, a sice záměru zavedení mezinárodní korporátní daně, se věnoval také oficiální podcast OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Ten je zdarma k poslechu na online audioplatformě SoundCloud. Hostem podcastu byl Pascal Saint-Amans, ředitel oddělení OECD pro daňové záležitosti a správu. S ním autoři podcastu probrali nejen dvoupilířový systém, který umožní multinárodním společnostem odvádět daně tam, kde skutečně působí, a zároveň stanoví minimální sazbu této globální daně, ale rozhovořil se také o celkovém konceptu a jednotlivostech návrhu. OECD věří, že v důsledku prvního pilíře se podaří realokovat roční zisky ve výši až sto miliard amerických dolarů. Druhý pilíř, stanovující minimální patnáctiprocentní sazbu daně, by potom měl přinést roční daňový výnos okolo sto padesáti miliard amerických dolarů. OECD spoléhá, že tato čísla jsou do jisté míry podhodnocena, kdy spoléhá, že stabilizace mezinárodního daňového prostředí povede k výnosům ještě vyšším.

CFE se zaměřila na tzv. shell entities a daňové úniky Ve svém aktuálním Opinion statementu se CFE, a to zejména s ohledem na veřejné konzultace Evropské komise ohledně boje se zneužíváním tzv. shell entities (v češtině někdy označovaných jako „papírové společnosti“, „schránky“ či „skořápky“) k daňovým únikům, zaměřila na koncept využití prostředků, které by mohly právě takovému zneužívání efektivně zabránit. CFE uvádí tři zásadní body, přičemž pracuje s myšlenkou, že vytváření dalších iniciativ pro boj s daňovými úniky není namístě, pakliže budou dostatečně účelně využity současné nástroje. Namísto toho by se komise, ve spolupráci s členskými státy, měla zaměřit na to, ve kterých členských státech tato nežádoucí činnost probíhá v praxi, a analyzovat právní rámce jednotlivých států.

Togo se připojilo ke společnému rámci proti erozi daňového základu a přesouvání zisků Společný rámec proti erozi daňového základu a přesouvání zisků (v originále Inclusive Framework on BEPS), spadající pod G20 a OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), přivítal svého 140. člena, kterým se stalo Togo. Společný rámec proti erozi daňového základu a přesouvání zisků byl vytvořen G20 a OECD v roce 2015 jako součást tzv. Base Erosion Profit Shifting plánu. Připojení se k této struktuře předznamenává respektování a dodržování podmínek Evropské komise s ohledem na seznam Evropské unie zahrnující v daňových otázkách nespolupracující jurisdikce (zejména pak spravedlivé zdanění a minimalizaci daňových úniků). Togo se mimo jiné připojilo také k 134 státům, které jsou součástí dvoupilířového strategického plánu, kladoucího si za cíl vypořádat se s daňovými výzvami plynoucími z digitalizace ekonomiky.

moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Daňový bonus v rámci daňového zvýhodnění 2021 (2022) Zákonem č. 609/2020 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2021 zrušena maximální hranice pro roční výši daňového bonusu v rámci daňového zvýhodnění, která do 31. 12. 2020 byla zákonem stanovena ve výši 60 300 Kč ročně. Ivan Macháček Daňový poradce

B 40

yla však zachována maximální hranice pro přiznání měsíčního daňového bonusu ve výši 5 025 Kč. Teprve zákonem č. 285/2021 Sb. bylo zrušeno v § 35d odst. 4 ZDP omezení výše měsíčního daňového bonusu, ale

podle článku IV bodu 2 přechodných ustanovení tohoto zákona se tato změna nepoužije při měsíčním zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021, ale až počínaje lednem 2022. Jak se tedy v praxi změnily podmínky pro uplatnění daňového bonusu v rámci daňového zvýhodnění pro rok 2021 a 2022? Na to si odpovíme v našem článku. Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok podle znění § 35c ZDP na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud neuplatňuje slevu na dani z titulu investičních pobídek podle § 35a a § 35b ZDP. V roce 2020 se jednalo o následující částky daňového zvýhodnění:

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

15 204 Kč ročně na jedno vyživované dítě 19 404 Kč ročně na druhé dítě a 24 204 Kč ročně na třetí a každé další dítě jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek, přičemž nárok na dvojnásobek částky daňového zvýhodnění se prokazuje buď průkazem ZTP/P, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P. U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, činilo v roce 2020 daňové zvýhodnění zohledněné při výpočtu měsíční zálohy na daň: 1 267 Kč měsíčně na jedno vyživované dítě 1 617 Kč na druhé dítě a 2 017 Kč na třetí a každé další dítě anebo dvojnásobek výše uvedených částek měsíčně, pokud jde o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Zákonem č. 285/2021 Sb. dochází v roce 2021 v § 35c ZDP k následující úpravě výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti: 22 320 Kč ročně na druhé dítě a 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě, přičemž daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě zůstává v dosavadní výši 15 204 Kč. Podle znění článku IV bodu 1 přechodných ustanovení výše uvedeného zákona se ustanovení § 35c odst. 1 ZDP ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona použije již pro zdaňovací období roku 2021, ale při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021 se použije § 35c odst. 1 ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Jak tedy bude poplatník tyto změny v daňovém zvýhodnění uplatňovat v praxi? Vyšší roční částky daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě se použijí zpětně od 1. 1. 2021, a to následujícím způsobem: U poplatníka, který podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se navýšení částky na daňové zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další dítě promítne v plné výši v daňovém přiznání za rok 2021; U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil prohlášení k dani, se navýšení částky na daňové zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další dítě promítne v plné výši až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021. Navýšení měsíčních částek nebude uplatňováno v rámci stanovení měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti. Při zúčtování měsíční mzdy a stanovení měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti se vyšší měsíční částky daňového zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další dítě použijí až od ledna 2022. moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle §38g ZDP, nebo který se tak rozhodl učinit, i když mu to zákon neukládá, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a současně v něm požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení.

Varianty uplatnění daňového zvýhodnění Při uplatnění daňového zvýhodnění na dítě může dojít ke třem možným situacím: daňové zvýhodnění je uplatněno formou slevy na dani, kterou možno uplatnit až do výše daně vypočtené podle § 16 ZDP snížené o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP; daňové zvýhodnění je uplatněno formou daňového bonusu, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daň vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP; daňové zvýhodnění je uplatněno formou slevy na dani a současně daňového bonusu, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daňová povinnost za příslušné zdaňovací období. Do výše nulové daně uplatní poplatník slevu na dani a zbývající rozdíl do výše nároku na daňové zvýhodnění uplatní poplatník formou daňového bonusu, a to pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

Uplatnění daňového bonusu v daňovém přiznání Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g ZDP, nebo který se tak rozhodl učinit, i když mu to zákon neuklá-

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

dá, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a současně v něm požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle § 155 DŘ. S účinností od 1. 1. 2021 byl zákonem č. 609/2020 Sb. zrušen horní limit roční výše daňového bonusu, který do 31. 12. 2020 byl zákonem stanoven ve výši 60 300 Kč ročně.

bonusu splnit. Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2021 musí činit výše dosažených příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 15 200 Kč x 6 = 91 200 Kč.

Příklad 1 Podnikatel vyživuje čtyři děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Jeho daňová povinnost po uplatnění odpočtů od základu daně, základní slevy na dani na poplatníka a slevy na manželku je nulová, a to jak v daňovém přiznání podávaném za zdaňovací období 2020, tak v daňovém přiznání za rok 2021.

Příklad 2 Občan má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění zdaňované dle § 7 ZDP a dále příjmy z nájmu bytu zdaňované dle § 9 ZDP. V roce 2021 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2021 dosáhnou pouze 90 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Příjmy z nájmu bytu má ve výši 190 000 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje včetně odpisu v celkové výši 75 000 Kč. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí dvě studující děti. Dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 90 000 Kč – 90 000 Kč x 0,6 = 36 000 Kč, dílčí základ daně dle § 9 ZDP činí 190 000 Kč – 75 000 Kč = 115 000 Kč. Celkový základ daně z příjmů za rok 2021 činí 151 000 Kč a z něho vypočtená daň z příjmů 22 650 Kč. Z takto vypočtené daně si uplatní poplatník část výše základní slevy na poplatníka a jeho daňová povinnost je za rok 2021 nulová. Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na dvě děti formou daňového bonusu ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč. Ve smyslu znění § 35c odst. 4 ZDP se však do limitní výše příjmů pro přiznání daňového bonusu nezapočítávají příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP. Proto poplatník nemá za rok 2021 nárok na daňový bonus na vyživované dítě – jeho příjem z podnikání nedosáhl v roce 2021 výše 91 200 Kč.

Výše daňového bonusu za rok 2020 Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na děti ve výši: 15 204 Kč (1. dítě) + 19 404 Kč (2. dítě) + 2 x 24 204 Kč (3. a 4. dítě) = 83 016 Kč. Protože daňová povinnost poplatníka je nulová, mohl si uplatnit v rámci daňového přiznání na daň z příjmů fyzických osob za rok 2020 daňový bonus pouze ve výši stanovené horní hranice 60 300 Kč. Výše daňového bonusu za rok 2021 Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na děti ve výši: 15 204 Kč (1. dítě) + 22 320 Kč (2. dítě) + 2 x 27 840 Kč (3. a 4. dítě) = 93 204 Kč. Protože daňová povinnost poplatníka je nulová, může si uplatnit v rámci daňového přiznání na daň z příjmů fyzických osob za rok 2021 daňový bonus ve výši zákonem umožněné výše daňového zvýhodnění v plné výši 93 204 Kč.

Pro výplatu daňového bonusu je stanovena v § 35c odst. 4 ZDP omezující podmínka týkající se dosaženého příjmu poplatníka. Do konce roku 2017 bylo v tomto ustanovení stanoveno, že daňový bonus mohl uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjmy podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy; u poplatníka, který měl příjmy pouze podle § 9 ZDP, nesměly výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8, a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Pojem minimální mzda pro účely daně z příjmů je definován v § 21g ZDP. Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu v § 35c odst. 4 ZDP v tom smyslu, že se příjmy z nájmu a příjmy z kapitálového majetku nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání

Daňové zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti Ze znění článku IV bodu 1 přechodných ustanovení zákona č. 285/2021 Sb. vyplývá, že se sice zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě přijaté tímto zákonem použije již pro zdaňovací období roku 2021, ale při zúčtování mzdy a výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za všechny kalendářní měsíce roku 2021 se použije měsíční výše daňového zvýhodnění ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil prohlášení k dani, se tak navýšení částky na daňové zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další dítě promítne v plné výši až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021. U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, se navýšení moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

částky na daňové zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další dítě promítne v plné výši v rámci tohoto daňového přiznání za rok 2021.

Daňový bonus u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti Pokud je výše zálohy na daň snížená o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Pro rok 2021 platí i nadále, že měsíční daňový bonus lze dle § 35d odst. 4 ZDP vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně, přičemž podmínkou pro výplatu měsíčního daňového bonusu plátcem je, že úhrn vyplacených nebo zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů (tedy v roce 2021 částka 7 600 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. I když je zákonem č. 285/2021 Sb. zrušeno v § 35d odst. 4 ZDP omezení výše měsíčního daňového bonusu (maximální hranice 5 025 Kč měsíčně je zrušena), podle článku IV bodu 2 přechodných ustanovení zákona se tato změna nepoužije při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021, tedy se zrušení měsíčního limitu daňového bonusu využije až počínaje měsícem lednem 2022. Podle ustanovení § 35d odst. 6 ZDP platí omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu, podle které poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou vyplacení daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2021 částka 91 200 Kč. Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí. Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na daňovém bonusu, které vzniknou provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše doplatku ze zúčtování více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží.

moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

Příklad 3 Poplatník má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. U zaměstnavatele učinil prohlášení k dani, ve kterém uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. V průběhu roku 2021 má příjmy ze závislé činnosti za září a říjen ve výši 8 200 Kč, v ostatních měsících pak jeho příjmy ze závislé činnosti jsou nižší než 7 000 Kč a v úhrnu za rok 2021 nedosáhnou hranice 91 200 Kč. Za měsíce září a říjen 2021 při zdanění z hrubé mzdy a uplatnění základní slevy na dani na poplatníka vychází měsíční záloha na daň nulová. Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci v obou měsících daňové zvýhodnění na dvě děti formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč + 1 617 Kč = 2 884 Kč; v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 7 600 Kč (polovina minimální mzdy), proto zaměstnanci v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou daňového bonusu. Protože za rok 2021 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 91 200 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP mu však zůstane vyplacený daňový bonus za září a říjen 2021 zachován.

Příklad 4 Zaměstnanec s měsíční mzdou ve výši 15 400 Kč učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje v roce 2021 daňové zvýhodnění na 4 děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Jiné příjmy poplatník nemá. S ohledem na výši zúčtované hrubé mzdy po uplatnění základní slevy na poplatníka mu vychází nulová výše měsíční zálohy na daň. Zaměstnanec má v roce 2021 nárok na daňové zvýhodnění na 4 děti v měsíční částce 1 267 Kč + 1 617 Kč + 2 x 2 017 Kč = 6 918 Kč (měsíční částky bez navýšení na druhé, třetí a další dítě). Ve smyslu znění § 35d odst. 4 ZDP zaměstnanec obdrží měsíční daňový bonus pouze v maximální možné výši 5 025 Kč. Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021 zaměstnavatel v případě výpočtu nulové daňové povinnosti zaměstnance bude uvažovat s roční výší daňového bonusu v rámci navýšené částky na daňové zvýhodnění dle zákona č. 285/2021 Sb., tedy s výší 15 204 Kč + 22 320 Kč + 2 x 27 840 Kč = 93 204 Kč. Od této částky bude odečtena výše přiznaných daňových bonusů v průběhu kalendářního roku 2021 ve výši 5 025 Kč x 12 měsíců = 60 300 Kč Pokud by byla u zaměstnance stejná situace v roce 2022, měl by nárok na daňové zvýhodnění na 4 děti v měsíční částce 1 267 Kč + 1 860 Kč + 2 x 2 320 Kč = 7 767 Kč a obdržel by měsíční daňový bonus v plné výši 7 767 Kč.

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Daňové aspekty příjmů z Airbnb Airbnb jako alternativní způsob sdíleného ubytování se v poslední době těší velké oblibě, a to především kvůli digitálním technologiím, které umožňují rychlé a flexibilní zajištění ubytování. Dlouhodobě se vedly spekulace o tom, zdali by příjem z provozování ubytování formou Airbnb měl být posouzen jako příjem z pronájmu či jako příjem z podnikatelské činnosti. David Řezníček Advokát, Řezníček & Co.

M 44

ěstský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 19. 8. 2021, č. j. 6 Af 20/2020-28 (dále jen „rozsudek“) postavil najisto způsob danění příjmů z Airbnb. Ve shora citovaném rozsudku dospěl Městský soud v Praze k závěru, že příjmy

z Airbnb budou považovány nikoliv jako příjmy z pronájmu, ale jako příjmy z podnikatelské činnosti ve smyslu § 7 zákona o daních z příjmů. V předmětném řízení byl mezi účastníky řízení, tedy žalobkyní a Odvolacím finančním ředitelstvím jakožto žalovaným, spor o to, zda lze příjmy žalobkyně z poskytování ubytování formou Airbnb posuzovat za příjmy ve smyslu § 7 zákona o daních z příjmů (tedy jako příjmy ze samostatné činnosti), či za příjmy ve smyslu § 9 zákona o daních z příjmů (tedy jako příjem z nájmu). Městský soud v Praze k tomuto konstatoval, že při posouzení, které z těchto ustanovení zákona o daních z příjmu aplikovat na příjmy žalobkyně, je třeba nejprve zkoumat, zda přenechání nemovité věci k užívání prostřednictvím Airbnb lze klasifikovat jako nájem, či ubytování, čímž je následně možné provést řádné daňové posouzení těchto příjmů. V prvé řadě se soud zabýval tím, zda se nejedná o nájem bytu. Ustanovení o nájmu moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

bytu by šlo aplikovat nicméně toliko v případě, kdy by účelem nájmu bylo zajištění bytových potřeb nájemce. K tomuto Městský soud v Praze v citovaném rozsudku odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2001, sp. zn. II. ÚS 544/2000, v němž Ústavní soud uvedl, že současná potřeba bydlení nespočívá „pouze v přenocování, ale v celém komplexu zajišťování potřeb člověka v jeho materiální i duševní rovině“. Městský soud v Praze uzavřel, že na rozdíl od zajištění bytových potřeb člověka poskytnuté ubytování skrze Airbnb nemůže naplnit zákonem předvídaný účel nájmu bytu, neboť není uspokojována potřeba bydlení, ale potřeba ubytování, a proto je nutné jej klasifikovat jako ubytovací službu podle § 2326 o. z.: „V tomto směru soud uvádí, že právní norma výslovně rozlišuje nájem a poskytnutí ubytovacích služeb, a to jak v rovině soukromoprávní (shora provedené vymezení v občanském zákoníku), tak i v dále navazujících posouzeních pro další veřejnoprávní vztahy, např. již zmíněný živnostenský zákon a dále v tomto případě pro určení charakteru příjmů zákona o daních z příjmů. Není tak příliš podstatné, zda je nájem vymezen jako tzv. ‚holý nájem‘, ale jak je tato činnost prováděna, jak uvedl žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí (zda se jedná o pravidelnou činnost, poskytuje se na relativně krátkou či předem vymezenou přechodnou dobu, je nabízeno způsobem, který svědčí o zacílení na osoby, které nehledají uspokojení bytové potřeby, ale potřeby přechodného ubytování – internet, tisk, letáky, kromě ubytování poskytnuty i další služby jako úklid, neprovádění běžné údržby, cena je vázána na krátké časové období).1“ Kromě výše uvedeného se soud zabýval také otázkou, zda je uvedená ubytovací činnost podnikáním ve smyslu § 420 o. z. Prvek soustavnosti v daném případě byl dle závěru Městského soudu v Praze dán, neboť bylo zjištěno, že žalobkyně obdržela celkem 134 plateb z internetové platformy Airbnb za osm měsíců. Vzhledem k množství plateb správce daně dospěl k závěru, že žalobkyně poskytovala ubytovací služby soustavně, čímž mimo jiné naplnila znaky podnikatele podle ustanovení § 420 o. z. Ze shora uvedených důvodů Městský soud v Praze v citovaném rozsudku postavil najisto, že nájem z Airbnb lze považovat jako nájem z podnikatelské činnosti, neboť krátkodobý pronájem v tomto případě nenaplňuje potřeby bydlení a jedná se tak o přechodné ubytování. Jelikož se však jedná o průlomové rozhodnutí, tak zůstává otázkou, zda bude tento závěr v judikatuře zastáván i do budoucna či zda se bude judikatura v tomto směru vyvíjet odlišně.

Daně z příjmů

Městský soud v Praze postavil na jisto, že nájem z Airbnb lze považovat jako nájem z podnikatelské činnosti, neboť krátkodobý pronájem v tomto případě nenaplňuje potřeby bydlení a jedná se tak o přechodné ubytování.

Komoru daňových poradců České republiky najdete i na sociálních sítích

a Twitter

Příspěvek byl původně uveřejněn na www.epravo.cz

1 Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2021, č. j. 6 Af 20/2020-28.

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Novinky k dvoupilířovému systému OECD Inkluzivní rámec OECD/G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku do zemí s výhodnějšími daňovými režimy (projekt BEPS) schválil dvoupilířový systém řešení daňových výzev vyplývajících z digitalizace a globalizace ekonomiky. Poslední představená verze návrhů však naznala oproti původně avizovanému konceptu různé úpravy, k nimž patří např. zahrnutí všech nadnárodních společností s určitými parametry pod regulaci prvního pilíře, tedy nikoliv pouze tzv. technologických obrů.

Tereza Petrášová

Kateřina Krchnivá

Deloitte

e vstupem do tohoto systému, jehož detailní plán implementace by měl být dokončen v průběhu října 2021, souhlasilo již 132 zemí.

Cíle dvoupilířového plánu Cílem prvního pilíře je dle OECD zajistit spravedlivější rozdělení zisků a práva na zdanění mezi jednotlivé země u největších nadnárodních podniků, tj. společností s globálním obratem přesahujícím 20 miliard eur a ziskovostí převyšující 10 %. Cílem druhého pilíře je omezit daňovou konkurenci díky zavedení globální minimální sazby daně z příjmů právnických osob ve výši 15 %. Pravidla zavedená prvním pilířem by měla být relevantní pro cca 100 největších společností, avšak druhý pilíř by se mohl týkat až stovek dalších nadnárodních podniků. Dle OECD se očekává, že první pilíř každoročně přinese více než 100 miliard dolarů pro každou přerozdělenou

jurisdikci. Druhý pilíř by pak měl globálně vygenerovat 150 miliard dolarů nových daňových příjmů za rok.

První pilíř V rámci prvního pilíře bude pro testování, zda daná jurisdikce splňuje požadavky na alokaci zisku, použito pravidlo určující zdanitelnou přítomnost tohoto podniku v rámci dané jurisdikce (tzv. nexus rule). Výnos připadne jurisdikci, na jejímž území dochází k využití/spotřebě zboží či služeb. Předpokládá se, že pro vybrané specifické transakce budou stanovena zvláštní pravidla. V systému prvního pilíře bude zisk či ztráta daného nadnárodního podniku vycházet z účetního zisku s drobnými úpravami. Vykázanou daňovou ztrátu bude možné přenést do dalších období. Pro zamezení dvojímu zdanění budou využívány standardní metody (tj. metoda zápočtu či metoda vynětí). OECD očekává, že první pilíř přinese nová mezinárodní daňová pravidla, moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

jež umožní zrušit veškeré dosud zavedené speciální režimy daně z digitálních služeb a další podobná opatření. Zatím se však jedná spíše o obecné koncepty a konkrétní parametry implementace, tedy jak bude alokace fungovat a jak se návrhy promítnou do smluv o zamezení dvojímu zdanění, zatím nejsou známy.

rodní podniky, jejichž obrat přesahuje 750 mil. eur (stejný limit jako pro CbC reporting). Minimální sazba používaná pro účely IIR a UTPR by měla být 15 %, minimální sazba pro STTR se bude pohybovat od 7,5 % do 9 %.

Druhý pilíř

Plán implementace dvoupilířového řešení by měl být dokončen v říjnu 2021. Jakmile bude zveřejněn, budeme vás informovat o konkrétních návrzích a způsobu jejich promítnutí do smluv o zamezení dvojímu zdanění – případně o dopadech do lokální legislativy. Dle prohlášení OECD se očekává, že modelová legislativa, implementační pokyny a (nová) vícestranná dohoda pro implementaci budou připraveny v průběhu roku 2022 a proces implementace započne v roce 2023. Vlastní plán, jak se vyrovnat s výzvami digitální ekonomiky, zpracovává také Evropská unie. Jak jsme vás již informovali, Evropská komise pracuje na novém rámci pro daňovou politiku, jehož obecný časový harmonogram byl představen v květnu 2021. V červenci 2021 měl být zveřejněn návrh na novou podobu digitální daně. Ten byl však odložen na říjen, což Evropské komisi dává větší prostor seznámit s procesem implementace dvoupilířového závěru OECD. Zdroj: dReport

Druhý pilíř bude založen na dvou hlavních pravidlech na úrovni konkrétních zemí: 1) pravidlo pro zahrnutí příjmu (IIR), které na mateřskou společnost uvalí penalizační „dorovnávací“ daň s ohledem na nízce zdaněný příjem dceřiných společností (tzn. CFC přístup), a 2) pravidlo nízkého zdanění (UTPR), které limituje odpočty/náklady. Kromě těchto dvou vnitrostátních pravidel bude použito také smluvní pravidlo zdanitelnosti (STTR). Na základě STTR bude možné, aby jurisdikce, kde má příjem zdroj, uvalily omezenou zdrojovou daň na určité platby mezi spřízněnými osobami, které jsou zdaněny nižší než minimální sazbou. Pravidlo STTR bude uplatnitelné jako daň uhrazená na základě Globálních pravidel proti erozi daňového základu (GloBE), která budou mít status společného přístupu. Pravidla GloBE budou platit pro nadná-

Další kroky

Média Komory daňových poradců ČR Bulletin

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Komory daňových poradců ČR

2/2021

v daních z příjmů TÉMA VYDÁNÍ: Změny právního výboru Senátu Goláň – předseda Ústavně ého majetku ROZHOVOR: Ing. Tomáš v oblasti hmotného a nehmotn daňových dopadů změn Několik úvah ohledně uplatnění daňové ztráty Upřesnění postupu při : vybrané poznámky procesech nauky v daňověprávních Aplikace obecné důkazní

/ / / / /

Tematické zaměření každého čísla Vysoce odborné články Recenzovaný obsah Odborný garant každého čísla Stavovská společenská rubrika

ně čtvrtlet tištěná onická a elektr verze

29.06.2021 10:32:11

daňových i ký měsíčník Komory Oﬁciální elektronický

poradců České republiky

/Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin: CO BYSTE NEMĚLI PŘEHLÉDNOUT

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR rem ze zisku globálních ﬁ

/ moje.kdpcr.cz m / /

7-8/2021

TÉMA VYDÁNÍ: Daně er nec Luděk Niedermay ROZHOVOR: Europosla funkční celek s budovou ika zařízení (ne)tvořící DANĚ Z PŘÍJMŮ: Problemat závěrek do sbírky listin

/ÚČETNICTVÍ: Zakládání účetních

Zpravodajství ze světa daní a účetnictví Aktuální daňová legislativa a praxe Informace z dění v Komoře @ každý m Lifestylová témata a zajímavosti ěs elektron íc ic Osobní rozvoj ky

Aktuálně z KDP ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Letošní běh Komory daňových poradců ČR odstartovala Šárka Kašpárková Už 5. ročník běhu Komory se uskutečnil v sobotu 11. 9. 2021 v Mariánském údolí v Brně-Líšni. Na start se na dvou vzdálenostech 5 a 10 km postavilo přes 80 běžců, rozdělených podle věkových kategorií od juniorů až po zkušené běžce 50+. Milým doplněním programu byly dva závody dětí na krátkých tratích v prostoru startu a cíle. Radek Neužil Tajemník KDP ČR

výborné atmosféře celého programu notným dílem přispěla i Šárka Kašpárková, která odstartovala všechny běhy, pogratulovala vítězům a s účastníky se podělila v moderovaném rozhovoru o své názory a zkušenosti. Šárka Kašpárková je česká olympionička, která se ve dvou disciplínách, skoku do výšky a trojskoku, účastnila celkem čtyř olympiád a dodnes aktivně sportuje a závodně hraje basketbal. Pamatovat si ji také všichni můžou z taneční soutěže StarDance. V trojskoku přitom drží stále nepřekonaný český rekord 15,20 m, ve skoku do výšky má osobní rekord úctyhodných 1,95 m. moje.kdpcr.cz

Aktuálně z KDP ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Rozhovor s Šárkou Kašpárkovou Z rozhovoru se Šárkou Kašpárkovou, který vedl tajemník Komory Radek Neužil, vybíráme několik postřehů a odpovědí, a i touto cestou jí děkujeme za podporu běhu KDP ČR. Vaše atletické výkony jsou opravdu parádní, kolik vlastně měříte, přeskočila jste do výšky sama sebe? Ano, to by měl zvládnout každý atlet, který skáče do výšky na nejvyšší úrovni. Mně se to podařilo o 8 cm. A jak je to v trojskoku? Zajímalo by mě, kolik měří jednotlivé skoky a jestli existuje nějaký optimální poměr jejich rozložení? Trojskok je koordinačně náročná disciplína, je velmi záludná v tom, že první dva odrazy se provádí ze stejné nohy. Co se týká poměru délky jednotlivých skoků, tak nejdelší bývá první nebo třetí skok, je to individuální, a nejkratší je skok druhý. Jak se vlastně s velkým skokanským talentem člověku tancuje? Pomohla atletická průprava třeba v lepší koordinaci pohybů v soutěži StarDance? Fyzická připravenost je v této soutěži opravdu důležitá, v mém případě však paradoxně došlo k tomu, že zatímco sport na mě nenechal žádné zdravotní obtíže, podpatky na tanečních botách ano, a tak se od účasti v soutěži potýkám s problémy s koleny. Zdá se tedy, že tanec je z hlediska pohybu úplně jiná disciplína než atletika. :) Třetí zmíněnou oblastí Vašeho sportování je basketbal. Prý ho stále aktivně hrajete v Podolí. Je to pravda? Ano, to je pravda. Tento sport mě baví a snažím se ho stále aktivně provozovat. Z hlediska uplatnění v poli se ale lépe cítím v obraně, protože s házením košů to mám tak, že to jde někdy dobře, někdy hůř. Dokonce mám z basketbalu i medaili, a to zlatou z mistrovství Evropy veteránů z roku 2014. Zpátky k běhání. Ve středu jsme – tak trochu „spolu“ – běželi T-Mobile Olympijský běh, vy 5 km, já 10 km. Vždycky si už tak na třetím kilometru říkám, že jsem si měl dát kratší trasu, a na sedmém, že už se nikdy na žádný běh nepřihlásím. Další den přežiju únavu a pak se přihlásím na další závody, protože ta následná pozitivní vzpomínka přebije to utrpení moje.kdpcr.cz

během závodu. Jak to máte s běháním vy? Běh je sportovní aktivita, kterou stále aktivně provozuji, zrovna na Olympijském běhu jsem měla i řadu dalších povinností, a tak jsem tempo přizpůsobila spíš tomu, abych si to užila a mohla si i během závodu trochu povídat s ostatními. Jinak ale delší tratě moc nevyhledávám, delší běhy mě zase tolik nebaví. Téma běhání je oslí můstek k nejlepšímu běžci všech dob v Čechách – Emilu Zátopkovi. Zajímalo by mě, když jste oba se Zátopkem ze severní Moravy, jestli jste se s ním někdy setkala? S Emilem Zátopkem i Danou Zátopkovou jsem se sešla několikrát, už ve školním věku jsem se zúčastnila jejich besed a jejich vyprávění mě vždy upoutalo. Byli to výborní lidé, vždy s nimi bylo hodně zábavy a moc ráda na ně vzpomínám. Poslední otázka, kterou tady dostává každý host – máte svého daňového poradce? Ano, mám. :) Děkujeme za to, že jste přišla, a budeme se těšit na případné další setkání. Více informací o závodu včetně fotogalerie a kompletní výsledkové listiny lze najít na webových stránkách zde.

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Hodnoticí dotazníky vs. zpětná vazba V červenci letošního roku se netradičně o prázdninách a tradičně v Plzni konal česko-německý daňový seminář za fyzické přítomnosti účastníků. Po dlouhé době jsme se opět mohli vidět osobně, což mnozí účastníci semináře i všichni přednášející ocenili, a já měla obrovskou radost i vnitřní pocit spokojenosti, že se nám seminář opravdu vydařil. Zpětné vazby, které mně byly dány osobně na místě, byly konstruktivní, pozitivní a motivující. Gabriela Hrachovinová Garantka a lektorka kurzů osobního rozvoje

O 50

no totiž uspořádat takový seminář, to není jen tak. Jsou to stovky hodin strávené komunikací a množstvím činností, které je nutné přípravě takového semináře věnovat. A co je tedy vlastně hlavně potřeba udělat?

Samotnému konání semináře předcházely tyto činnosti. Domluvili jsme se na spolupráci s Norimberskou komorou daňových poradců, sestavili jsme česko-německý realizační tým, na on-line schůzkách jsme diskutovali a vymýšleli témata vhodná pro účastníky obou států, vše jsme zkalkulovali, dohodli se na ceně, získali jsme pro tuto akci sponzory, oslovili a spojili jsme přednášející z obou stran hranice, pravidelně s nimi komunikovali, dohodli jsme se na termínu, časovém harmonogramu a místu konání, které se z důvodu dodržování hygienických opatření změnilo, vybrali menu, vymysleli doprovodný program, zorganizovali tlumočníky, podepsali smlouvy, akci propagovali na obou stranách hranice, připravili podkladové materiály, techniku, pozvali hosty, těšili se z přibývajícího počtu účastníků a věřili, že se akce uskuteční. Seminář skončil a já se zájmem pročítala hodnoticí dotazníky účastníků semináře. A jaký byl výsledek? Hodnocení účastníků z Německa byla opět výrazně pozitivnější než hodnocení účastníků z Česka. Po zkušenostech jsem dospěla k názoru, že my, Češi, moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

umíme většinou daleko lépe formulovat své kritické připomínky v kontextu „papír snese všechno“ než projevit uznání, aniž bychom si plně uvědomili důsledky svého hodnocení. Přála bych si, abychom se naučili vytvářet rovnováhu mezi pochvalou a kritikou, mezi nabídkou a požadavkem a při nonverbálních dotazníkových hodnoceních brali vždy v úvahu a ocenili i to, co nevidíme. Jedná se minimálně o energii, vůli, čas a odvahu těch (pořadatelů, přednášejících, moderátorů), kteří je chtěli a museli vynaložit k tomu, aby se takový seminář mohl konat. Chceme-li někoho namotivovat pro uspořádání další akce, pak bude vhodné nejdříve ocenit patřičně jeho přínos a následně sdělit, co by bylo dobré zlepšit. Žádný z nás by nebyl tím, kým je dnes, bez zpětné vazby. Proces dávání a přijímání zpětné vazby vzniká již dnem narození, kdy komunikace mezi novorozenětem a jeho matkou je založena právě na jejím základě. Dítě dává matce prostřednictvím pláče, křiku vědět, že není něco v pořádku, ačkoliv jeho zpětná vazba není dostatečně konkrétní a matka musí odhadnout, zda má hlad, či jej bolí bříško. Pokud matka nebude dostatečně citlivě reagovat na zpětnou vazbu svého dítěte, pak se dítě nebude tělesně a duševně dobře vyvíjet. Na druhou stranu dítě dostává zpětnou vazbu ke svému chování či jednání od svých nejbližších např. tím, že když se usměje na mámu, usměje se máma na něj, když rozbije ve vzteku talíř, táta bude křičet. Dítě již v této fázi díky poskytování zpětné vazby od svých nejbližších rozvíjí své vzorce myšlení, cítění a jednání. Zpětná vazba, tzv. feedback, vyvolává mezi lidmi často strach, protože mnohdy bývá zaměňována s pochvalou nebo kritikou. Pochvala a kritika mají silnější obecný hodnotící charakter a obvykle vyjadřují hierarchický gradient mezi osobami. Naproti tomu zpětná vazba, kterou osoba poskytující zpětnou vazbu osobně a konkrétně popisuje, co (tzn. jaké vystupování, jednání nebo chování) u osoby přijímací zpětnou vazbu pozorovala, jak to na ni působilo, a dává doporučení, jak by bylo z jejího pohledu vhodné postupovat příště. Zpětná vazba poskytnutá citlivě, založená na respektu, dobré vůli a uznání je lépe přijímána, má trvalejší účinek, podporuje vzájemné porozumění a zlepšuje kvalitu procesu komunikace. „Popisovat jevy a nehodnotit je představuje nejvyšší formu lidské inteligence.“ Džiddú Krišnamúrti Výsledky studií z posledních let ukazují, že někteří vedoucí pracovníci buď nedávají svým podřízeným zpětnou vazbu vůbec, nebo zpětnou vazbu poskytují, avšak s negativními důsledky na podřízené. Těmi jsou např. narušení sebeúcty, pocit nejistoty, vzdor, klesající výkonost, demotivace, nemoc. Jako hlavní příčina je uváděna skutečnost, že vedoucí pracovníci nejsou schopni formulovat zpětnou vazbu konstruktivně. Ukazuje se, že ve firmách, kde se žije kultura vzájemného uznání, porozumění, otevřenosti, poskytování zpětné vazby i řešení konfliktních situací, jsou lidé spokojenější a produktivnější. Zpětná vazba je nástrojem, který nám pomáhá lépe porozumět druhým a vhodným a přátelským způsobem komunikovat a koordinovat spolupráci. moje.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

Konstruktivně poskytnutá zpětná vazba je dar, a tak pozorně poslouchejte, a přijměte jej s poděkováním, otevře vám oči a posune vás dál. Konstruktivně poskytnutá zpětná vazba poskytuje šanci: rozvíjet schopnosti, odhalovat talenty a silné stránky, sladit vidění sebe sama a vidění nás očima ostatních, předcházet konfliktům, chybám, udržet týmovost, být transparentní ve vztahu k nadřízeným a kolegům, motivace. Kvalitativní kritéria dobře poskytnuté zpětné vazby jsou: uctivost, konkrétnost, srozumitelnost, zodpovědnost, popisnost, osobní účast, dobré a včasné načasování, otevřenost pro přijetí zpětné vazby oběma zúčastněnými. Konstruktivně poskytnutá zpětná vazba je dar, a tak pozorně poslouchejte a přijměte jej s poděkováním, otevře vám oči a posune vás dál. A pokud již obdržíte zpětnou vazbu ne zcela konstruktivní, prosím, nevzdávejte to. Berte to jako cvičení, zůstaňte v klidu, naslouchejte se zájmem a pokuste se pochopit pohled osoby, která vám poskytuje zpětnou vazbu s cílem vyvodit z této situace něco užitečného pro vás. Pokud mezi vámi a druhou osobou došlo k narušení vzájemných vztahů, zpětnou vazbu neposkytujte. „Zpětná vazba, stejně jako sprchování, není pochopitelně trvalá. Je to něco, čemu byste se měli věnovat pravidelně.“ Zig Ziglar Využijte možnosti, které se vám nabízí, protože experimentovat s poskytováním zpětné vazby můžete, jak mezi kolegy v práci, tak kamarády. Poskytněte si vzájemně zpětnou vazbu tak, že popíšete jednání, chování, vystupování nebo situaci, kterou jste prožili, a předejte svému protějšku poselství, jak by z vašeho pohledu bylo vhodné napříště postupovat. Pozorujte, jak vaše upřímná zpětná vazba působí na vaše okolí, jak se obdarováváte.

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2021

Digitalizace daní a účetnictví v ČR

omora certifikovaných účetních a Komora daňových poradců České republiky pořádají dne 14. 10. 2021 v Praze, s možností prezenční i online účasti, společnou konferenci na téma automatizace a digitalizace daní a účetnictví. Konference se zaměří na informace z legislativy a státní správy, zkušenosti z poradenských firem a budoucí vývoj a profesní využitelnost technologií z pohledu zástupců IT firem a akademiků. Mezi vystupujícími budou například zástupci GFŘ, NSS, VŠE, Microsoft, Bankovní identita, NAKIT, Solitea a dále zejména reprezentanti progresivních poradenských daňových a účetních firem. Cílem konference je ve třech panelech seznámit účastníky s nejnovějšími informacemi z oblasti digitalizace státní správy, trendy a zkušenostmi v oblasti digitalizace a automatizace daňového poradenství a účetnictví a očekávaným rozvojem technologií. KONFERENCE JE URČENA PRO DAŇOVÉ PORADCE A ÚČETNÍ, OSOBY PROFESNĚ ZAMĚŘENÉ NA DANĚ A ÚČETNICTVÍ VČETNĚ PODNIKATELSKÉ SFÉRY A STÁTNÍ SPRÁVY, ROZDĚLENÍ JEDNOTLIVÝCH PANELŮ JE NÁSLEDUJÍCÍ:

Digitalizace státní správy; moderátor Milan Vodička Hodnocení procesu digitalizace z pohledu Finanční správy jako nejčastějšího partnera daňových poradců a účetních, pozornost bude věnována novému portálu MoJe daně a jeho dalšímu vývoji. Elektronická identita a její rozšíření doznaly řadu zásadních změn, jednou z nich je využívání bankovní identity, a to nejen v kontaktu se státní správou, ale i v soukromoprávním styku, kde se připravují další možnosti, které jsou (budou) k dispozici. Nebude chybět pohled ze soudcovské lavice, konkrétně z Nejvyššího správního soudu, který se v rámci řízení setkává s elektronickými písemnostmi a důkazy. Nemůže chybět ani vývoj a zhodnocení trendů bezpečnosti, resp. rizik, která s sebou digitalizace přináší.

Zkušenosti inovativních poradenských ﬁrem;

Trendy v technologiích a bezpečnosti;

moderátor Robert Jurka

moderátoři Radek Neužil a Libor Vašek

Zkušenosti vybraných poradenských firem, které nejen fandí inovacím a chytrým řešením v oblasti účetnictví a daní, ale mají i praktické zkušenosti s jejich zaváděním a používáním. Digitální dokumenty a vytěžování informací je jen zlomek agendy, představena budou řešení, která automatizují daňové a účetní procesy s využitím umělé inteligence a dalších nástrojů. Příklady zefektivnění controllingu, reportingu, přípravy daňových přiznání u firem různých velikostí. Komunikace s klienty.

Informace k novým technologickým trendům a jejich přesahu do poradenských profesí včetně daňových poradců a účetních. Automatizace, robotizace, umělá inteligence, strojové učeni a bezpečnost, i tom budou diskutovat účastníci technologického panelu. Místo konání je hotel DUO, Teplická 492, Praha, pro daňové poradce je nastavena zvýhodněná cena cca 50 % proti běžné ceně i obvyklé ceně podobných akcí. Veškeré podrobnosti a přihlášky jsou na webu Komory. Radek Neužil, tajemník KDP ČR

moje.kdpcr.cz

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz