Issuu

/Oﬁciální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR /TÉMA VYDÁNÍ: Sedm let Daňové Kobry /ROZHOVOR: Michal Bobek, generální advokát SDEU /SPRÁVA DANÍ: Vybrané otázky DAC6 /AKTUÁLNĚ: Informace ze zasedání CFE

6/2021

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 6/202 6/2021 21

Provedeme vás světem daní.

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Máme za sebou rok adaptování na nové podmínky Milé kolegyně, milí kolegové,

v posledních týdnech a měsících jsme strávili u počítačů a jejich obrazovek více času, než bylo komukoliv libo. Máme ale to štěstí, že naše profese mohla přejít na home office, na práci z domova. I ti, kteří mají kancelář doma již roky, se najednou setkávali s klienty mnohem méně než kdy předtím. Oproti profesím a povoláním, které byly zbaveny možnosti vydělávat si a přežívají z podpor, je na tom naše profese ještě dobře. Nejenom že pokračujeme v běžné agendě, naopak jí obvykle přibylo. Paradoxně, smršť regulací, náhrad, příspěvků, daňových úlev či odkladů nás zaměstnává více než jindy. Znamenalo to ale zásadní změnu stylu práce pro většinu z nás. Většinově jsme se jí dokázali přizpůsobit, adaptovat se na změněné podmínky. Při práci s klienty, předávání dokladů, při konzultacích. Stejně tak se změnil formát vzdělávacích akcí a komorových klubů. I o zasedání sekcí lze hovořit pouze v přeneseném významu. Slovo meeting dostalo novou podobu. Vidíme se, mluvíme spolu, ale nesetkáváme se. Naštěstí oteplení, promořenost a očkování v těchto dnech snižují sílu pandemie. Úmyslně faktory píšu v tomto pořadí, protože jsem přesvědčen, že jejich příspěvek k oslabení pandemie je právě tento. Více než roční způsob obrany před pandemií, jak nám ho předvádí státní správa, vykazuje mimořádnou míru chaosu a improvizace. Naše společnost si musela projít mnoha těžkými okamžiky právě proto, že vláda a její orgány nepracovaly koncepčně a předvídatelně. Selhání, která bylo možno omluvit před rokem v prvních měsících pandemie, nejsou omluvitelná v letošním roce. Jako Prezidium KDP ČR se maximálně snažíme, abychom ochránili zdraví členů a zaměstnanců Komory. Proto jsme přijali řadu opatření, jak komorový život organizovat jinak. Mezi nejzásadnější rozhodnutí patřilo zrušení loňské Valné hromady. Přestože v tuto chvíli situace vypadá optimisticky, rozhodli jsme se již na sklonku loňského roku jít cestou úpravy komorových předpisů tak, aby se případně mohla letošní Valná hromada konat on-line, kdyby situace neumožnila běžné setkání off-line. Díky návrhu podrobně projednanému Sekcí pro profesní otázky jsme mohli prostřednictvím per rollam hlasovat o změně profesních předpisů. Jsou koncipovány tak, aby se mohla konat plnohodnotná Valná hromada v elektronickém formátu. Návrh byl připraven, aby zabezpečil, že se Valné hromady budou moci zúčastnit pouze členové Komory, a zejména že Valná hromada nebude omezena na hlasování o připravených návrzích, ale že ke každému bodu bude moci proběhnout plnohodnotná diskuse. Samotné hlasování a volby členů orgánů formou SMS máme už vyzkoušené z předchozích Valných hromad, a proto budou využity i nyní. O tom, zda se bude konat prezenční nebo elektronická forma Valné hromady, rozhodne Prezidium podle vývoje epidemické situace. Za všech okolností ale bude zajištěno, že se letošní Valná hromada bude moci konat v plnohodnotné formě a že proběhnou po třech letech pravidelné volby členů Prezidia tak, jak to má být. Přeji vám pevné zdraví a hodně sil do závěru daňové sezony a odpočinek přes léto.

Mgr. Michal Frankl člen Prezidia KDP ČR daňový poradce, č. osvědčení 1197

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Úvodník Michal Frankl ............................................................................................ 1

Rozhovor Michal Bobek ............................................................................................ 4

Aktuálně Měsíc v kostce .......................................................................................... 3 Aktuálně z Finanční správy .................................................................... 9 Aktuálně z účetnictví............................................................................. 15 Digitalizace v Česku? Podnikatelé by měli mít k daňové správě co nejblíže .............................................................. 18 Anketa – zvýšení důchodů ................................................................ 20 Aktuálně ze světa .................................................................................. 22 Aktuálně ze zpráv CFE ........................................................................ 31 Evropská komise má novou strategii pro daňovou oblast. Představila takzvaný BEFIT.................................................................. 40 Cesta z rozpočtové krize bude bolet, shodují se politici i ekonomové ........................................................................................... 46 Komerční sdělení: Manažerské účetnictví pro digitální kancelář daňového poradce (Simona Fialová, Petr Hanzal) ............................................................. 48

Judikatura Polsko nezákonně omezilo právo na odpočet daně (Tomáš Brandejs) ................................................................................... 10 Subjektivní lhůta u trvajícího zásahu začíná běžet každý den znovu ................................................................................................ 12 Při posuzování právní povahy úkonu musí soud zkoumat skutečné jednání správce daně ......................................................... 13 Anatocismus při vzniku úroku z neoprávněného jednání správce daně............................................................................ 13 Výzvu pro podání dodatečného přiznání lze vydat pouze na základě předpokladu, že daň bude doměřena ........................................................................ 14

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 2. 6. 2021, datum uzávěrky: 27. 5. 2021.

Aktuálně z KDP ČR Informace ze zasedání CFE – Tax Advisers Europe (Radek Neužil) ........................................................................................ 16 Valná hromada KDP ČR, 12. 11. 2021 (Jaromír Papírník) ............ 30 Výsledek hlasování per rollam KDP ČR, 22. 4. – 26. 5. 2021 (Radek Neužil) ......................................................................................... 30 Ze zasedání pracovní skupiny k problematice znalců (Radek Neužil) ........................................................................................ 44

Téma vydání Daňová Kobra ........................................................... 24 Daňová Kobra uštkla poprvé před sedmi lety............................... 24 Anketa: kde ještě zlepšit fungování Daňové Kobry? ................. 26 Tak šel čas s Daňovou Kobrou ........................................................... 27

Daně z příjmů Zdanění zaměstnaneckých opčních plánů (Štefan Kráľ) ...........32

Správa daní Generální finanční ředitelství k dalším vybraným otázkám DAC6 (René Kulínský, Ondřej Janeček, Karel Hronek)........................... 34

Ostatní Jak moc zasáhne finanční sektor DORA? (Lumír Schejbal) ........ 41 Co dělat, když je obchodní partner v insolvenci? (Jiří Koubek) ............................................................................................. 42

Osobní rozvoj Volíme každý den. Klíčové je ale vědět, kam rozhodnutími směřujeme (Ondřej Choc) .......................................................................52

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o. Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Měsíc v kostce Noví daňoví poradci Na základě úspěšného složení kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejíž ústní část proběhla dne 4. – 5. 5. 2021, zapsala k 27. 5. 2021 Komora daňových poradců ČR do seznamu daňových poradců 46 nových členů.

05696

Ing. Martina Andělová

05719

Ing. Lenka Muzikářová

05697

Ing. Eliška Běhalová

05720

Ing. Eva Nimrichterová

05698

Ing. Aneta Natálie Brychová

05721

Ing. Aneta Pivoňková

05699

Ing. Jitka Dubová

05722

Bc. Tomáš Podrazský

05700

Bc. Michal Dvořák

05723

Ing. Lenka Růžičková

05701

Ing. Dana Ferfecká

05724

Bc. Tikhon Sekretov

05702

Ing. Alžběta Holmanová

05725

Ing. Tereza Skyvová

05703

Ing. Michal Horváth

05726

Ing. Markéta Srpoňová

05704

Ing. Lenka Housková

05727

Ing. Filip Straka

05705

Ing. Ivana Hubcejová

05728

Ing. Klára Svobodová

05706

Ing. Mgr. Jiří Kappel

05729

Ing. Michal Škrabiš

05707

Ing. Paulína Kesziová

05730

Bc. Veronika Šlapáková

05708

Ing. Milan Kňava

05731

Ing. Kristýna Šlehoferová

05709

Ing. Kristýna Kolářová

05732

Ing. Dominique Nicol Špunarová

05710

Ing. Tomáš Kšír

05733

Ing. Jan Šubrt

05711

Ing. Irena Kučerová

05734

Ing. Oleksij Šutko

05712

Ing. Pavla Libichová

05735

Bc. Radek Vajdík

05713

Paul David Luksch, LL.M.

05736

Ing. Petr Válek

05714

Ing. Jan Macháček

05737

Ing. Alena Venhauerová

05715

Ing. Pavel Macht

05738

Ing. Jakub Zakouřil

05716

Ing. Hana Malá

05739

Ing. Ivan Zhurkin

05717

Ing. Jana Miřatská

05740

Ing. Jaroslav Žďánský

05718

Ing. Michaela Moučková

05741

Ing. Barbora Žebráková

 Smuteční oznámení S lítostí Vám oznamujeme, že zemřel pan Ivan Stonavský, daňový poradce č. 1010, ve věku 66 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

mory daňových poradců ČR / 6/2021

Michal Bobek: 4

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Rozhovor

„Pro myšlenku zavádění nových daní úplně nehoruji“ Soudní dvůr Evropské unie velmi často svými rozhodnutími dává členským státům přes prsty. Výjimkou není ani oblast daní, konkrétně DPH. Podle generálního advokáta Michala Bobka by tento soud neměl posouvat oblast daní jakýmkoliv směrem. „Jeho úkolem je řešit problémy a zaplňovat nedomyšlené skuliny, které zanechal unijní zákonodárce. Občas ale narazíme na nějaký strukturální problém,“ říká v rozhovoru pro e-Bulletin Komory daňových poradců. Které spory v oblasti DPH, kde působil jako generální advokát, mu utkvěly v hlavně? A které oblasti práva si ve své práci nejvíce užívá? Pane doktore, letos oslavíte šest let jako jeden z generálních advokátů u Soudního dvora EU. Co si můžeme představit pod pojmem generální advokát? Co je vlastně náplní vaší práce? Náplní práce je předkládat Soudnímu dvoru stanoviska, ve kterých dle svého nejlepšího vědomí a znalostí navrhnu, jakým způsobem by měl Soudní dvůr určitou věc rozhodnout. Práce generálního advokáta se v českém právním prostředí obtížně popisuje, neboť pochází z Francie, a v českém justičním systému nemá žádnou funkční paralelu. Projektováno do českého prostředí, generální advokát je něco mezi poradcem Soudního dvora a soudem prvního stupně: je členem Soudního dvora, ale není členem rozhodujícího senátu. Účastní se řízení a všech procesních úkonů soudu, je přítomen u případného ústního jednání, komunikuje se stranami, ale jeho role v dané kauze končí okamžikem předložení stanoviska Soudnímu dvoru a veřejnosti. Dále pak rozhoduje senát sám. Bere přitom stanovisko generálního advokáta jako východisko svých vlastních úvah o dané věci. Jak náročné je pohybovat se od jedné právní oblasti k druhé? Náročné to pochopitelně je. Ale je to i velice zajímavé. Dle mého názoru také nezbytné: byť specializace na nižších soudech moje.kdpcr.cz

smysl dává, někde, a to typicky na vrcholové úrovni, musí být spojnice, svorka, která zajišťuje koherenci právního řádu jako celku. V takovém systému se může pravda stát, že soudce nebude expertem v každém detailu určité problematiky, kterou nesoudí každý den. Ale dle mého názoru je to stále menším zlem než nebezpečí „fachidiocie“ a „intelektuálních monopolů“, které s sebou přináší přehnaná specializace i na vrcholu soudní soustavy. Navíc, koneckonců, pokud určité technické oblasti práva přestávají rozumět i ostatní soudci, asi bude s tou oblastí práva něco špatně. Měl jste s nějakou oblastí zpočátku problémy? A jaké oblasti jsou naopak mezi vašimi oblíbenými? Pochopitelně jsou oblasti, do kterých se člověk noří raději. Já se zabývám hodně otázkami institucionálními či ústavními, problematikou mezinárodní justiční spolupráce, tedy jak v oblasti civilní, tak správní, a i trestní, a také regulací a správou nejrůznějších technických oblastí – od povolování léčiv, kosmetických přípravků či geneticky modifikovaných potravin až po regulaci digitálních technologií. Které oblasti sporů u Soudního dvora EU podle vás prošly od roku 2015, kdy jste nastoupil, největším vývojem?

Rozhovor

V rovině kvantitativní byl masivní rozvoj v oblasti justiční spolupráce, především ve věcech trestních, kde se nové instrumenty množí jako příslovečné houby po dešti. Dramatickým vývojem kvalitativním pak prošly v posledních letech otázky právního státu a problematika horizontálních vztahů a vzájemného uznávání mezi členskými státy: od prvních trhlin v důsledku politického vývoje posledních let v Polsku a Maďarsku až po nejnovější skutečnou suspenzi předávání na základě Evropského zatýkacího rozkazu do Polska z jiných členských států. Jak velký je tým, který má generální advokát k dispozici? A kolik případů ročně musíte řešit? Tým je sedmičlenný. Čtyři velice dobře kvalifikovaní asistenti člena soudu a tři administrativní spolupracovníci, kteří zajištují chod kabinetu po administrativní stránce, včetně jazykové kontroly a dolaďování textů. Ročně vám napadne přibližně 60 až 70 věcí, přičemž ve 30 až 40 z nich budete psát stanovisko. Nejčastěji řešenou daní u Soudního dvora EU je DPH. Jak moc je tato oblast „oblíbená“ i u vás osobně? Oblíbená „neutrálně“? Nebudu tvrdit, že bych o věci z oblasti DPH nějak vysloveně bojoval, ale rozhodně mi nevadí, když taková problematika napadne. Myslím, že oblíbenost kauz – ve smyslu jejich zajímavosti – nelze posuzovat dle oblastí práva, ale spíše na úrovni jednotlivých věcí a problémů tam vznášených. Klidně se stává, že v oblasti práva, která může být považována za „sexy“, je vznesena otázka, která není vůbec intelektuálně zajímavá, možná dokonce fádní. Naopak ze zdánlivě technické otázky se může vyklubat zajímavá věc zásadního právního významu. Je nějaký spor v oblasti DPH, kde jste působil jako generální advokát, který vám osobně přišel zajímavý? Zajímavé z pohledu „vůbec se v tom vyznat“ jsou kauzy, kde se začne prolínat několik zvláštních či derogačních režimů DPH najednou, takže nebývá úplně snadné zjistit, co pro specifickou transakci vlastně platí. Vzpomínám třeba na C-422/17, Skarpa Travel, ohledně zvláštního režimu DPH pro cestovní kanceláře; C-154/17, E LATS s otázkou, jaký režim DPH se uplatňuje na zlato a drahé kovy prodávané coby použité zboží; či C-665/16, Gmina Wrocław, kdy se řešilo, zda je dáno zdanitelné plnění v případě, kdy obec převede z vlastní působnosti do přenesené působnosti pozemek, který jí stát vyvlastnil. Pro svoji poetičnost mi v hlavě také utkvěly „Avon ladies“ a jejich snaha o odpočet nákladů a teoretické DPH na vstupu, byť většina z nich nebyla plátcem DPH a nevedla účetnictví, v C-305/16, Avon Cosmetics Ltd. Neméně zajímavé a v praxi ještě četnější jsou pak otázky daňového procesu...

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Jako třeba? Napadá mě C-251/16, Cussens, tedy věčná otázka rozsahu zákazu zneužití práva post Halifax; C-189/18, Glencore Agriculture Hungary Kft. ohledně použití důkazů a zjištění správce daně napříč jednotlivými řízeními; C-310/16, Dzivev ohledně použití odposlechů při boji proti rozsáhlým podvodům na DPH; C-298/16, Ispas s tématem práva nahlížení do spisu v daňovém řízení; či C-574/15, Scialdone ohledně promlčení v případě daňových deliktů. Velkým tématem v oblasti daní je plošná reverse charge. Jsou státy, které podle vás k této oblasti přistupují dobře? A které nikoliv? Ano, reverse charge je evergreenem. Které státy k ní přistupují dobře, vám bohužel nepovím, neboť k Soudnímu dvoru se dostávají hlavně kauzy z těch členských států, kde to moc dobře nefunguje. Ve spisech se proto setkávám spíše s reprezentanty té druhé kategorie. Asi nebude úplně tajemstvím, že kauzy týkající se reverse charge se k Soudnímu dvoru dostávají spíše ze států typu Maďarska či Rumunska, nikoliv ze starých členských států. Scénář těch věcí bývá obdobný: problémy s výběrem DPH, či dokonce skutečně podvody, jsou řešeny snahou o stále častější použití reverse charge, což pak ale vytváří další problémy v řetězci operací, při různých typech plnění atd. Systém se tak dále komplikuje a vznikají konflikty, kdo má s ohledem na tu kterou konkrétní operaci co odvádět a za jakých podmínek. Jak moc soudci v daňové oblasti přihlíží k názorům generálních advokátů? Je to obdobné jako v jiných oblastech? Předpokládám, že ano. Respektive nemám informace, že by tomu bylo v otázkách daní jinak. Myslíte si, že se daří Soudnímu dvoru EU posouvat v oblasti daní svými rozsudky vývoj v jednotlivých členských státech kupředu? Reflektují jeho dlouhodobé názory? Nedomnívám se, že by bylo úlohou Soudního dvora posouvat oblast daní jakýmkoliv konkrétním směrem. Jeho úkolem je řešit problémy a zaplňovat nedomyšlené skuliny, které zanechal unijní zákonodárce. Je ale pochopitelně pravdou, že v rámci zaplňování, někdy až flastrování podobných skulin může být upozorněno na nějaký strukturální problém, na který následně zareaguje unijní zákonodárce novelou stávajících předpisů či přijetím nových pravidel. V této dimenzi jistě Soudní dvůr přispívá k dořešení stávajících problémů. Dobře to je v poslední době vidět kupříkladu právě s ohledem na účinné stíhání daňových úniků ze strany členských států, stejně jako v problematice promlčení těchto deliktů.

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Nekončícím tématem odborných debat jsou snahy o větší harmonizaci daní v Evropské unii. Jak se na tyto aktivity díváte? Upřímně řečeno, nijak. Jako součást soudního aparátu unie řešíte problémy, které vám již přistály na stole. Práce je to spíše retrospektivní, někdy až archeologická. Nezabýváte se politickými plány, záměry a meditací o těch či oněch snahách, dokud se nepřetaví do závazné legislativy a následných problémů a soudních sporů. Necítím se proto povolán hodnotit otázku navýsost politickou a ekonomickou, tedy zda by byla větší harmonizace daní, předpokládám tedy přímých daní, vhodná. A co téma možné „evropské daně“, která by tvořila nový vlastní zdroj rozpočtu Evropské unie... Jste pro zavedení takové daně z pohledu teorie? Odpověď na tuto otázku je obdobná jako na tu předešlou. V rovině čistě osobního názoru pro myšlenku zavádění nových daní úplně nehoruji. Dovedl bych si nicméně představit, že dříve či později dozraje na unijní úrovni politická vůle pro nějakou formu „daně z virtuálního obratu“ či „e-commerce daně“, která bude vedena snahou o zdanění či o nějaký způsob dodatečného zpoplatnění služeb virtuální ekonomiky poskytované společnostmi se sídlem mimo území EU, nicméně generujícími výrazný obrat a zisk na jejím území. K čemu bude možná menší politická vůle, ale s ohledem na fungování a rozvoj naší společnosti to bude dříve či později nezbytné, bude zatížit některé typy aktivit s negativním dopadem na životní prostředí dalšími daněmi a poplatky, aby tyto aktivity a zisk z nich generovaný nesly o trochu realističtější podíl na skutečných nákladech, které působí. Zpět k Soudnímu dvoru EU. Počet případů, které řeší, dlouhodobě roste. Klíčová je zde spolupráce se soudy v rámci členských zemí. Jak jsou na tom z tohoto pohledu české soudy? Myslím, že velice dobře. V rovině čistě kvantitativní je počet předběžných otázek předkládaný českými soudy mírně nad průměrem v přepočtu na počet obyvatel daného členského státu. Podstatnější je ale dle mého názoru kvalita věcí, které jsou českými soudy předkládány, ve smyslu významu a dopadu nadnesených otázek, včetně jejich zdůvodnění. Ta bývá tradičně velice dobrá. V absolutních číslech počtu předložených věcí je českým premiantem bezpochyby Nejvyšší správní soud. Již jsme zmínili, že letos oslavíte jako generální advokát šest let. Je nějaká oblast, která vám ještě „nepřistála na stole“, ale rád byste se jí věnoval? Děkuji, nemohu si v tomto ohledu stěžovat. Práce je to pestrá a případy přicházejí skutečně z mnoha oblastí. Čeho bych moje.kdpcr.cz

Dovedl bych si představit, že dříve či později dozraje na unijní úrovni politická vůle pro nějakou formu „daně z virtuálního obratu“ či „e-commerce daně“. Bude také nezbytné zatížit některé typy aktivit s negativním dopadem na životní prostředí dalšími daněmi a poplatky.

Michal Bobek Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Univerzity v Cambridge, Univerzity v Oxfordu a Evropského univerzitního institutu ve Florencii působil na začátku své profesní kariéry jako asistent předsedy Nejvyššího správního soudu České republiky, poté jako vedoucí oddělení dokumentace a analytiky téhož soudu. Po složení odborné justiční zkoušky v České republice vyučoval a následně se stal vědeckým pracovníkem Institutu evropského a srovnávacího práva Oxfordské univerzity. V letech 2013 až 2015 působil jako profesor College of Europe v Bruggách, člen senátu rozkladové komise České národní banky a současně byl nominován jako ad hoc soudce Evropského soudu pro lidská práva. Generálním advokátem Soudního dvora je od 7. října 2015. Je také spoluzakladatelem a bývalým předsedou České společnosti pro evropské a srovnávací právo.

Rozhovor

možná spíše litoval, je, že v okamžiku, kdy každý týden máte mít hotové jedno stanovisko na téma, o kterém jste před pár týdny ještě mnoho netušil, tak u některé z těch věcí, které vám na stole přistanou, je občas fyzicky nemožné jít do takové hloubky, kterou by si třeba některá z nich zasloužila. Na druhou stranu je ale nezbytným parametrem každé soudcovské práce napsat raději rozumné rozhodnutí dnes než dokonalé za tři roky. Na závěr není možné vynechat vaše nedávné doporučení úřadům chránícím osobní údaje v jednotlivých členských státech, aby se nebály podniknout právní kroky proti Facebooku nebo jakékoli jiné technologické firmě, i když jejich regionální ústředí jsou v jiném státě EU. Dá se v této oblasti čekat „revoluce“, kterou zažehne právě Soudní dvůr EU? Nemyslím, že mé stanovisko ve věci C-645/19, Facebook Belgium BVBA, mělo za cíl zažehnout cokoliv. Právníci navíc obecně moc nežhnou. Vámi zmiňované stanovisko se týkalo vymezení správní příslušnosti ve vztahu mezi jednotlivými vnitrostátními regulátory ochrany osobních údajů. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů zavedlo v případě přeshraničního zpracování osobních údajů (což je v praxi dnes drtivá většina operací prováděných velkými technologickými společnostmi typu Facebook napříč Unií) místní i věcnou příslušnost regulátora v členském státě, ve kterém je daná společnost usazena – v češtině tzv. jediné kontaktní místo (v angličtině „one stop shop“). Podobný obecný princip formulovaný na odpovídající úrovni abstrakce nicméně pochopitelně nedá vyčerpávající

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

odpověď na všechny možné scénáře. A už vůbec nedává odpověď, co dělat v situacích, kdy si skrze volbu svého hlavního sídla regulovaná společnost vlastně zvolí svého regulátora, který pak třeba zůstává nečinný, ať již z jakýchkoliv důvodů. Stanovisko se v tomto kontextu pouze snaží vytyčit mantinely pro podobné situace, přičemž ctí jasný úmysl zákonodárce, že tedy má být v zásadě jenom jedno kontaktní místo, a nikoliv paralelní příslušnost všech vnitrostátních regulátorů. Vy jste se danou situaci snažil popsat vcelku originálně, je to tak? V bodu 124 stanoviska jsem se ji snažil popsat jako „regulatorní pelíšky“, ve kterých je regulovanému subjektu prostě mile. Stanovisko jsem psal v angličtině. Zjistil jsem, že když pro vyjádření obratu „pelíšky“ použiji anglický titul stejnojmenného českého filmu (tedy „Cosy Dens“), tak mi pak volají zoufalí překladatelé, kteří musí mé jazykové výstřelky překládat do dalších 22 unijních jazyků a netuší, co tím jako chtěl básník říct. Po několika podobných dotazech jsem to vzdal a degradoval jsem „pelíšky“ na „hnízda“, což pak korektoři a překladatelé již vzali. „Regulatory nests“ byla pak do němčiny vskutku přeložena jako „regulatorische Nester“ a do francouzštiny jako „nids réglementaires“, nicméně zpětným překladem do češtiny se proměnila v „regulační závětří“ a ve slovenštině najdete „regulačné skrýše“. A pak že evropská justice nemůže být také zábavná.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Aktuálně

Aktuálně z Finanční správy Od června se v rámci EET přechází na vyšší zabezpečení pokladních zařízení Finanční správa připomíná plánované posílení zabezpečení pokladních zařízení pro EET. Začátkem června ukončuje podporu zastaralých šifrovacích protokolů TLS, konkrétně TLS 1.1 a vybraných TLS 1.2, které již nezaručují bezpečnou komunikaci mezi pokladním zařízením používaným k evidenci tržeb. Šifrovací protokol TLS je bezpečnostní prvek, který zaručuje bezpečnou komunikaci mezi pokladním zařízením používaným k evidenci tržeb a příjmovou stranou EET a zabraňuje odposlouchávání či falšování zpráv během přenosu. Po ukončení podpory těchto protokolů již nebude možné navázat zabezpečené spojení s příjmovou stranou systému EET. Finanční správa připomíná, že díky odkladu povinnosti evidovat tržby v systému EET do roku 2023, mají podnikatelé více než rok a půl na kontrolu svých zařízení a v případě dobrovolné evidence by tato kontrola měla proběhnout už nyní. Podporovanými vyššími verzemi protokolů bude nově TLS verze 1.3 a bezpečné šifry protokolu TLS 1.2.

Finanční správa upřesňuje podmínky vrácení DPH osobám usazeným ve Velké Británii po konci přechodného období Při vracení DPH osobám povinným k dani usazeným ve Spojeném království je v případě plnění uskutečněných po 1. 1. 2021 nutno postupovat výhradně dle Třinácté směrnice na základě principu vzájemnosti. Výjimku tvoří pořízení zboží v České republice osobou povinnou k dani, která je usazena v Severním Irsku a má přiděleno DIČ pro účely DPH s předponou XI. V tomto případě se postupuje stejně jako u členských zemí. Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem pobytu na území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, která nemá provozovnu na území Evropské unie, tedy může od 1. 1. 2021 uplatnit nárok na vrácení daně za přijaté zdanitelné plnění s místem plnění v České republice podle ustanovení § 83 zákona o dani z přidané hodnoty. Nárok na vrácení daně může zahraniční osoba uplatnit podáním žádosti Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu na předepsaném tiskopisu. Tuto žádost je nutné vyplnit v českém jazyce a nelze ji podat elektronicky. Tiskopis žádosti lze nalézt na internetových stránkách Finanční správy včetně podrobných podmínek pro uplatnění tohoto nároku.

Změna podmínek pro dovoz zásilek do 22 eur Ministerstvo financí společně s celním úřadem připomíná, že od 1. 7. 2021 již nebude platit limit 22 eur pro osvobození od DPH zásilek zakoupených mimo území EU. Nově tedy bude nutno uhradit DPH u každé zásilky se zbožím, které si fyzická osoba objedná ze třetích zemí. U zásilek do 150 eur bude potřeba podat elektronické celní prohlášení, což bude možné provést prostřednictvím aplikace eCeP. Výjimkou jsou dary mezi soukromými osobami do hodnoty 45 eur. U těchto zásilek bude nutné podat stejné celní prohlášení jako u zásilek do 150 eur, DPH i clo však nebude vyměřeno. U zásilek nad 150 eur a u zásilek podnikatelské povahy nedochází k žádným změnám a pro zásilky do 150 eur je zachováno osvobození od cla. Všechny podrobnosti týkající se změn u DPH a cel lze nalézt převážně na stránkách celní správy.

Osvobození dovozu zboží ze třetích zemí v souvislosti s covidem-19 platí až do 31. 12. 2021 Dochází k prodloužení lhůty pro osvobození od cla a DPH u dovozu zboží, které je nezbytné k boji proti následkům rozšíření onemocnění covid-19, a to až do konce roku 2021. Toto osvobození se týká pouze státních subjektů, charitativních nebo dobročinných organizací a záchranných jednotek. Jedná se o osvobození zboží dováženého ze třetích zemí, a to buď státním subjektem, charitativní nebo dobročinnou organizací. U tohoto osvobození platí, že zboží bude rozděleno nebo dáno k dispozici zdarma obětem pandemie nebo bude obdrženo jako dar v rámci mezinárodních vztahů. Dále je osvobozeno zboží dovážené ze třetí země záchrannými jednotkami určené k uspokojování jejich potřeb po dobu záchranných prací. Vedle těchto případů je osvobozeno i zboží neobchodní povahy dovážené soukromou osobou do hodnoty 45 eur a odesílatelem je také soukromá osoba a zboží dovezené jakoukoliv osobou, ať už soukromou či podnikající, pokud se jedná o zásilky zboží nepatrné hodnoty, tj. dovoz zboží do 22 eur. Je ale třeba mít na paměti, že toto poslední zmíněné osvobození je od července zrušeno, jak bylo uvedeno výše. Aktualizované znění podmínek tohoto osvobození lze nalézt na stránkách Finanční správy. Zdroj: www.celnisprava.cz, www.financnisprava.cz moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Polsko nezákonně omezilo právo na odpočet daně Polská společnost, která v rámci své obchodní činnosti uskutečňuje zejména pořízení zboží uvnitř společenství na polském území, nebyla v určitých situacích ale schopna uvést splatnou DPH. A tak ji uvedla po uplynutí lhůty prostřednictvím opravy jejího daňového přiznání. Daňového orgánu se společnost tázala, zda může odpočítat DPH na vstupu splatnou při pořízení zboží uvnitř společenství v průběhu téhož zdaňovacího období, jako je období, v němž byla splatná DPH přiznána. Případ se následně dostal až k SDEU. Tomáš Brandejs Daňový poradce, Deloitte

Č 10

lánky 167 a 178 směrnice rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „EU DPH směrnice“) musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle

které je uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) vztahující se k pořízení zboží uvnitř společenství během téhož zdaňovacího období, jako je období, ve kterém je DPH splatná, podmíněno uvedením splatné DPH v daňovém přiznání podaném ve lhůtě tří měsíců od konce měsíce, v němž vznikla daňová povinnost týkající se pořízeného zboží. Jak jsme se mohli dozvědět z okolností případu C-895/19 A. (Exercice du droit à déduction), Polsko zavedlo pravidla pro přiznávání daně z intrakomunitárního pořízení zboží včetně jejího odpočtu s takovými podmínkami a restrikcemi, že odporují pravidlům dle EU DPH směrnice. Zajisté to polský zákonodárce neudělal pro svou vlastní potěchu, ale pro to, aby co nejvíce dosáhl cíle zamezovat případnému vyhýbání se daňovým povinnostem. Nicméně z perspektivy Soudního dvora došlo k nezákonnému omezení základního práva v systému daně z přidané hodnoty, kterým je právo na odpočet daně. moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Při určité míře zjednodušení lze polská pravidla popsat takto: Při intrakomunitárním pořízení zboží je nutné výstup přiznat k datu pořízení, případně i prostřednictvím dodatečného daňového přiznání. Nárok na odpočet přiznané daně lze uplatnit až po obdržení příslušného daňového dokladu, a to v tomtéž daňovém přiznání. Nicméně toto vše se musí stihnout ve lhůtě tří měsíců od data, kdy došlo k intrakomunitárnímu pořízení zboží. V případě, že k reportování daně na výstupu dochází až po uplynutí zákonné tříměsíční lhůty, lze nárok na odpočet daně uplatnit jen v běžném daňovém přiznání. Výsledkem je, že polská legislativa v určitých případech vede k oddělenému deklarování daně na výstupu a nároku na její odpočet. Pokud odběratel zboží z jakýchkoli důvodů obdrží daňový doklad až po uplynutí tří měsíců po pořízení zboží, musí DPH na výstupu přiznat v původním období (pokud tak již neučinil), ale nárok na odpočet daně musí (respektive může) zahrnout do běžného zdaňovacího období. Nepřekvapí, že pokud takový odběratel podá dodatečné daňové přiznání a reportuje v něm DPH na výstupu, tak za dobu vzniklé časové prodlevy polský správce daně vyměřuje úrok z prodlení. Soudní dvůr relativně rozsáhle shrnul dosavadní judikaturu a poukázal na to, že nárok na odpočet DPH musí být v zásadě uplatněn za období, v němž zaprvé tento nárok na odpočet vznikl a v němž zadruhé osoba povinná k dani obdrží fakturu. To mu nezabránilo dospět k závěru, že nárok na odpočet daně z intrakomunitárního pořízení zboží musí být možné uplatnit za období, ve kterém vznikla daňová povinnost. Nejenže nezabránilo, ale Soudní dvůr originální tezi o nutnosti obdržet daňový doklad dokonce použil jako zdůvodnění pro svůj závěr, jak je patrné například z těchto bodů rozhodnutí. 40 Podle judikatury Soudního dvora z toho vyplývá, že nárok na odpočet DPH musí být v zásadě uplatněn za období, v němž zaprvé tento nárok na odpočet vznikl a zadruhé osoba povinná k dani má fakturu (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 29. dubna 2004, Terra Baubedarf-Handel, C-152/02, EU:C:2004:268, bod 34, a ze dne 15. září 2016, Senatex, C-518/14, EU:C:2016:691, bod 35). 41 Nárok na odpočet se tedy v zásadě uplatní v průběhu téhož období, ve kterém vznikl, s ohledem na článek 167 směrnice o DPH v okamžiku vzniku daňové povinnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 26. dubna 2018, Zabrus Siret, C-81/17, EU:C:2018:283, bod 36). Závěr je tedy očividný: Polsko musí umožnit uplatnit nárok na odpočet v tomtéž období, ve kterém má být přiznána DPH na výstupu. Nelze ani dočasně osobu povinnou k dani zatěžovat DPH, natož po ní chtít hradit sankce v podobě úroků. Pokud bychom si pohled Soudního dvora měli přenést do českého prostředí, pak jasně harmonizuje s tolerantními postupy sjednanými již před lety mezi KDP ČR a GFŘ (v rámci několika koordinačních výborů), které vychází z § 104 zákona o DPH. Závěr Soudního dvora však navíc eliminuje jakékoli riziko, že by moje.kdpcr.cz

Nesourodá argumentace Soudního dvora opětovně pokládá na stůl podmínku přijetí daňového dokladu pro určení období, za které vzniká nárok na odpočet daně. v individuálních případech správce daně dle závěrů koordinačních výborů odmítal postupovat. Takový prostor již v principu nemá. Nesourodá argumentace Soudního dvora však opětovně pokládá na stůl podmínku přijetí daňového dokladu pro určení období, za které vzniká nárok na odpočet daně. Názory na to se vyvíjí razantně, jak je ostatně patrné i z aktuálních případů nedávno předložených Soudnímu dvoru a z poměrně čerstvého stanoviska generálního advokáta k jednomu z nich. Jak se zdá, čeká nás v této věci možná vcelku překvapivý vývoj.

Rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 11. března 2021 ve věci C 895/19 A. (Exercice du droit à déduction), generální advokát: H. Saugmandsgaard, rozhodnuto bez jeho stanoviska, http://eur-lex.europa.eu „Daň z přidané hodnoty – Směrnice 2006/112/ES – Pořízení zboží uvnitř společenství – Odpočet daně na vstupu splatné při takovém pořízení – Formální požadavky – Hmotněprávní požadavky – Lhůta pro podání daňového přiznání – Zásady daňové neutrality a proporcionality“ Související ustanovení: § 25, § 73 a § 104 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) Související rozhodnutí: C-518/14 Senatex C-590/13 Idexx Laboratories Italia C-152/02 Terra Baubedarf-Handel

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Subjektivní lhůta u trvajícího zásahu začíná běžet každý den znovu Nejvyšší správní soud se vyjádřil ke sporu daňového subjektu s finančním úřadem, který nastal v důsledku odlišného názoru na začátek běhu subjektivní lhůty pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správce daně.

projednávaném případě byla u daňového subjektu zahájena daňová kontrola a dle správce daně tak začala následující den běžet výše uvedená dvouměsíční lhůta. Daňový subjekt ale žalobu podal až po uplynutí dvou měsíců a svou žalobu považoval za včasnou s odůvodněním, že rozhodným dnem pro začátek lhůty je až den, kdy se dozvěděl o nezákonném zásahu, a nikoli o zahájení daňové kontroly jako takové. Před začátkem kontroly

byly totiž vydány zajišťovací příkazy a v okamžiku jejího zahájení zde byl důvodný předpoklad, že DPH nebyla řádně tvrzena a vybrána a správce daně nevyzval k podání dodatečného daňového přiznání. Nejvyšší správní soud v tomto případě připomenul, že je třeba rozlišovat různé typy zásahů a zohledňovat specifika tzv. trvajících zásahů. Citoval nález Ústavního soudu, kdy „... musí (...) platit pravidlo, podle kterého časové právní následky včetně dopadu na počátek běhu subjektivní lhůty k podání zásahové žaloby má až ukončení takového zásahu. (...) lhůta k podání žaloby proti neukončenému trvajícímu zásahu ve skutečnosti začíná každý den znovu“. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt namítá nesplnění samotných podmínek pro zahájení daňové kontroly kvůli absenci výzvy, jednání finančního úřadu bylo ze své povahy trvající, a nikoliv jednorázové povahy, subjektivní lhůta k podání žaloby začínala běžet každý den znovu a žaloba tak nemohla být opožděná. VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. 4 Afs 407/2020, dostupné na www.nssoud.cz.

moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Při posuzování právní povahy úkonu musí soud zkoumat skutečné jednání správce daně Častým daňovým sporem bývá rozlišení místního šetření od daňové kontroly. V nedávném rozsudku Nejvyššího správního soudu se podobný spor vedl v případě, kdy byla zahájena daňová kontrola poté, co již bylo u daňového subjektu provedeno několik opakovaných úkonů označených daňovou správou za místní šetření.

aňový subjekt ovšem toto šetření považoval za daňovou kontrolu a její opakování za nezákonný zásah. Krajský soud v uvedené věci zamítl žalobu před nezákonným zásahem s odkazem, že se jed-

nalo opravdu o místní šetření, protože to vyplývá z textu protokolu, z časového rozpětí úkonu a faktických úkonů zúčastněných stran. Nejvyšší správní soud toto rozhodnutí nepřijal a znovu připomněl, že je vždy nutné, aby krajský soud na tento problém nahlížel komplexně a posoudil, zda správce daně pouze vyhledával podkladové informace a důkazní prostředky, či zda již fakticky zjišťoval a ověřoval oprávněnost uplatněného odpočtu. Dále má také zohlednit skutečnosti předcházející místnímu šetření, i ty, které po něm následují. Pro posouzení právní povahy úkonu není dle Nejvyššího správního soudu rozhodné formální označení ani doba trvání, ale skutečné jednání správce daně. Bez tohoto druhu prověřování není možné posouzení krajských soudů považovat za dostačující a přezkoumatelné.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2021, sp. zn. 5 Afs 301/2019, dostupné na www.nssoud.cz.

Anatocismus při vzniku úroku z neoprávněného jednání správce daně Nejvyšší správní soud se v průběhu května znovu zabýval otázkou zákazu anatocismu, tedy placení úroku z úroků, nyní při náhradě za neoprávněné jednání správce daně. moje.kdpcr.cz

vyjádření Nejvyššího správního soudu lze dovodit, že je podstatné rozlišit vznik úroku na základě § 253 DŘ z prodlení u nedoplatku na příslušenství daně daňového subjektu od vzniku úroku dle § 254 DŘ z důvodu nezákonnosti nebo nesprávnosti úředního postupu správce daně. Funkce těchto úroků jsou podobné, ale liší se svým účelem. Dle Nejvyššího správního soudu „(...) úrok z neoprávněného jednání správce daně je svébytným institutem daňového práva. Proto nelze oba úroky zaměňovat a zákonnou úpravu úroku z prodlení

Judikatura

mechanicky přenášet do prostředí úroku z neoprávněného jednání“. Zákaz úročení úroků se týká dle zákonodárce jen § 253 DŘ, tedy úroků z prodlení daňového subjektu. Naopak § 254 toto úročení nevylučuje. Připomněl, že účinností občanského zákoníku z roku 2014 byl zákaz anatocismu významně modifikován a je nyní možné úročit úroky z pohledávky, která vznikla z protiprávního činu. Květnový rozsudek se týkal sporu, ve kterém došlo ke vzniku přeplatku na dani, jejž správce daně poukázal daňovému subjektu na jeho bankovní účet. Učinil tak ovšem bez úroku z neoprávněného jednání z důvodu, který později judikatura zpřesnila, a správce daně byl nucen po další žádosti daňového subjektu zmíněný úrok předepsat. Jednalo se ale pouze o první nárokovaný úrok, což daňový subjekt rozporoval a požadoval další úrok jako kompenzaci pozdního předepsání prvního úroku. Správce daně toto odmítl s odůvodněním, že by se jednalo o porušení zákazu anatocismu. Dále také namítal, že daňový subjekt vyčkával s druhou žádostí

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

přes dva roky a nesouhlasil tak, aby procesní pasivita byla „odměněna“ dalším úročením. Vedle toho upozornil, že částka prvního úroku sama o sobě představovala paušalizovanou náhradu škody značně převyšující inflaci. Nejvyšší správní soud, jak je patrno z předešlého textu, s těmito závěry nesouhlasil. Navíc upozornil, že dvojí nesprávný postup nelze kompenzovat předepsáním jediného úroku, a nic na tom nemění ani názor správce daně, že daňový subjekt obdržel částku hodnotově převyšující inflaci, ani domnělé vyčkávání s uplatněním žádosti, neboť v tomto případě daňový subjekt žádost podávat nemusel. První úrok měl být předepsán finančním úřadem z úřední povinnosti, řádně a včas.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 5. 2021, sp. zn. 10 Afs 382/2020, dostupné na www.nssoud.cz.

Výzvu pro podání dodatečného přiznání lze vydat pouze na základě předpokladu, že daň bude doměřena Další rozsudek týkající se nezákonnosti daňové kontroly vynesl NSS v případě, kdy akciová společnost žalovala finanční úřad za nezákonné zahájení kontroly, aniž by před tím vyzval společnost k podání dodatečného daňového přiznání.

odle ní však měl finanční úřad informace získané v rámci daňové kontroly u dodavatelských společností, na základě kterých vyvstal předpoklad, že daň bude doměřena, neboť v dodavatelském řetězci bylo zjištěno neodvedení DPH. S tímto se ztotožnil i krajský soud. Z dodavatelských vztahů navíc vyplynulo možné zapojení společnosti do daňového podvodu.

Nejvyšší správní soud se ale postavil na stranu daňové správy. Správce daně dle něj musí nejdříve posoudit, zda informace, které má k dispozici, zakládají předpoklad, že bude daň doměřena, neboť výzvu nemůže vydat libovolně bez důvodu, aby pouze formálně prodloužil lhůtu pro prověření daňové povinnosti. Pokud nemá dostatečné indicie k tomu, že bude daň doměřena, měl by zahájit daňovou kontrolu a potřebné informace si zajistit. V uvedeném sporu tak finanční úřad učinil, aby prověřil své podezření na spáchání daňového podvodu, a nikoliv podezření na pouhé nesplnění podmínek pro uplatnění odpočtu na DPH. Nedisponoval žádnými indiciemi prokazujícími subjektivní stránku účasti společnosti v podvodném řetězci a nebylo zřejmé, že by byl vytvořen základ pro odepření nároku na odpočet a následné doměření daně. Výzva k podání dodatečného daňového přiznání tak nebyla namístě. VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2021, sp. zn. 5 Afs 117/2019, dostupné na www.nssoud.cz.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Aktuálně

Aktuálně z účetnictví Účetní standard IAS 12 byl pozměněn Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) vydala úpravu standardu IAS 12 týkající se odložené daně v souvislosti s aktivy a závazky vyplývajícími z jediné transakce. Novela by měla vyjasnit vykázání odložené daně u přechodných rozdílů při současném zaúčtování aktiva a závazku. Doposud zde platila výjimka, která účetní jednotce zakazuje vykázat odložené daňové pohledávky a závazky při prvotním vykázání aktiva nebo závazku z transakce, která není podnikovou kombinací a neovlivňuje účetní ani zdanitelný zisk. Rada zde nabízí řešení, kdy jednotka výjimku při prvotním vykázání neuplatní u transakcí, které vedou ke stejným zdanitelným a odečitatelným přechodným rozdílům. Tato úprava je účinná od ledna 2023, v případě zájmu i pro dřívější účetní období.

O krizové ošetřovné mohou nově žádat i příbuzní nesdílející společnou domácnost Od 30. 4. 2021 je rozšířena možnost čerpání krizového ošetřovného i na nejbližší příbuzné dětí, kteří nemusí splňovat podmínku sdílení společné domácnosti. Pro účinnost této novely byla nutnou podmínkou vzniku nároku na ošetřovné poskytované z důvodu uzavření školských a dětských zařízení skutečnost, že osoba, o niž má být pečováno, žije se zaměstnancem, který o ni pečuje a bude uplatňovat nárok na ošetřovné, ve společné domácnosti. Výjimkou z tohoto pravidla byly pouze případy, kdy se jednalo o rodiče dětí. Nově je tedy možné vyplatit ošetřovné i příbuzným mimo domácnost dítěte, jedná-li se o příbuzenský vztah v přímé či vedlejší linii. Ten představují prarodiče, sourozenci, tety, strýcové nebo např. neteře a synovci. Tento příbuzenský vztah se dokládá čestným prohlášením žadatele o dávku na tiskopisu žádosti o ošetřovné.

Od prvního června vstupuje v platnost nový zákon o evidenci skutečných majitelů V lednu přijatý nový zákon o evidenci skutečných majitelů korporací začne být účinný od 1. června a přináší několik novinek. Skutečným majitelem se nově stane každá osoba, která může přímo nebo nepřímo získat více než 25 % majetkového prospěchu anebo je osobou ovládající, jak ji definuje zákon o obchodních korporacích. Pokud nelze takového skutečného majitele nijak určit, stávají se skutečnými majiteli osoby ve vrcholovém vedení korporace, a to u nejvýše postavené mateřské společnosti. Nově jsou také zavedeny citelné pokuty za přestupky a sankce v podobě omezení práv společníků. Společnost se může dopustit přestupku nedodržením evidenční povinnosti, skutečný majitel zase neinformováním o tom, že se stal skutečným majitelem nebo neposkytl-li dostatečnou součinnost při zápisu. Osobám, které nesplní svou povinnost zápisu, může být znemožněna výplata podílu na zisku nebo pozastaveno hlasovací právo. Za přestupky lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Zdroj: Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, www.ifrs.org, www.cssz.cz

moje.kdpcr.cz

Aktuálně z KDP ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Informace ze zasedání CFE – Tax Advisers Europe Dne 7. 5. 2021 proběhlo on-line zasedání Valného shromáždění CFE za účasti delegátů členských organizací, přičemž za českou Komoru se účastnili prezidentka Petra Pospíšilová, tajemník Radek Neužil a člen výkonného výboru CFE Jiří Nekovář. Radek Neužil Tajemník KDP ČR

FE jen za období od ledna 2020 vydalo 28 odborných stanovisek k různým oblastem zdaňování a profesní regulace. Adresáty jsou především organizace a instituce s přesahem do legislativní úrovně EU nebo OECD. Tato stanoviska lze dohledat na webových stránkách CFE. Současně pokračují jednání odborných skupin a pořádají se konference v obvyklé četnosti, všechna jednání jsou samozřejmě převedena do on-line formátu, což sice na jedné straně zlepšuje efektivitu akcí, na straně druhé limituje komunikaci mezi účastníky, která je přidanou hodnotou takovýchto mezinárodních setkání. Nadále také pokračuje komunikace na globální úrovni, a to prostřednictvím platformy GTAP – Tax Advisers Global Platform. V rámci programu Valného shromáždění byly předneseny zprávy ze všech pracovních výborů CFE.

Profesní výbor Klíčovým připravovaným dokumentem výboru je diskusní materiál o odborném úsudku v daňovém poradenství ve vazbě

na etické standardy a očekávání. Materiál má za cíl otevřít téma etické roviny poradenství širší skupině diskutujících a shromáždit zpětnou vazbu k tomuto tématu. CFE chce přitom hrát aktivní roli při diskusi o roli daňových poradců a daňového poradenství při celospolečenské změně v chápání daňové problematiky včetně zvýšeného zájmu veřejnosti a atraktivitě tématu ze strany médií. Konkrétně profesní výbor projednával materiál k určitým základním principům etické „laťky“ daňové rady z pohledu posouzení samotného daňového poradce, přičemž by se jednalo o jakési vlastní vyhodnocení přístupu poradce k dané záležitosti, které by nebylo nijak závazné nebo uložené či vymahatelné. Mohlo by ale pomoci například při zhodnocení případného budoucího rizika při uplatnění určitého daňového schématu. CFE chce být v tomto ohledu aktivní v evropských diskusích o roli daňových poradců a společenském přesahu daňové problematiky a nechce se stavět do role pasivního pozorovatele nebo bránění historických zásad, které jsou dnes zjevně překonány, v České republice například institutem zneužití práva a podobně. Pasivní nebo čistě negativní či nekonstruktivní vymezení by mohlo v konečném důsledku vést k tomu, že k názoru daňových poradců nebude přihlíženo při nastavení evropských profesních pravidel například právě v oblasti etiky nebo reportingu, případně pravidel týkajících se práv daňových poplatníků.

Fiscal committee Fiskální výbor momentálně nemá jedno stěžejní téma, průběžně se zabývá jak konkrétními odbornými daňovými tématy, tak tématy, která přesahují buď do technologických, nebo profesních otázek, nebo se týkají širšího kontextu či koncepčního moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

vývoje daní. Fiskální výbor se tak zabývá například konzultací Evropské komise ke zdaňování společností ve 21. století, EU a OECD návrhy k digitální dani nebo DPH pravidly pro finanční instituce a pojišťovnictví.

Aktuálně z KDP ČR

https://taxadviserseurope.org/

Technologický výbor Náplní technologického výboru není jen čistě technická stránka věci, ale zejména souvislosti se zdaněním a činností daňových poradců. Poslední odborné stanovisko výboru se týkalo Platformy EU pro řádnou správu daní ve vazbě problematiky DAC a kryptoměn a e-aktiv. Další aktivitou je pak dotazníkový průzkum k digitalizaci daňových správ a daňových procesů.

Výbor mladých daňových profesionálů Mezi projednávanými tématy byla diskuse k využívání správcovských společností poskytujících profesionální služby, formy smluvního vztahu daňového poradce a poradenské společnosti nebo podmínky v jednotlivých státech pro nově zakládané společnosti a daňově poradenské kanceláře. Primárním cílem členů skupiny je přitom vzájemná výměna zkušeností a poznatků z praxe. CFE také v nedávné době přijalo změnu pravidla pro stanovení členského příspěvku, které se týká nejmenších profesních organizací, kdy pro tyto organizace sjednotilo členský příspěvek na 2 100 eur a bude se snažit přitáhnout do svých řad maximální počet takových organizací, byť mají často méně než 500 členů. Počet členů komor ze Slovinska, Portugalska a Chorvatska je dokonce menší než 100, přesto jsou důležitou součástí celoevropské komunikace daňových poradců. Zajímavá byla také debata k tématu udržitelnosti a změně klimatu. V některých komorách už na toto téma vznikají nové pracovní skupiny, nejde přitom jen o tzv. uhlíkovou stopu samotné komory, ale zejména přesah do daní včetně diskutované uhlíkové daně. CFE je i v době protiepidemických restrikcí v cestování aktivní a nadále pokračuje v koordinaci komor daňových poradců směrem k nadnárodním institucím, pro rok 2021 lze očekávat, že jednání nadále budou probíhat distanční formou. moje.kdpcr.cz

https://taxadviserseurope.org/

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Digitalizace v Česku? Podnikatelé by měli mít k daňové správě co nejblíže Jaká je role daňového, legislativního a regulačního rámce v podpoře inovací a investic do moderních technologií? I to bylo tématem konference o digitalizaci Česka s názvem CzechSetGo, kterou pořádala společnost Deloitte. Pět debat se snaží zlepšit povědomí o inovacích a technologiích, které mohou zvýšit konkurenceschopnost Česka ve světě.

proti jiným evropským zemím je digitalizace Česka o dost pozadu. Největší překážkou pro rychlejší a efektivnější digitalizaci veřejné správy v České republice je podle řady expertů chybějící ústřední orgán pro digitalizaci s vlastními experty a rozpočtem. „Česká republika obsadila 17. místo z 27 členských států v žebříčku EU DESI Index, který

hodnotí jednotlivé země z pohledu digitalizace, dostupnosti internetu a dalších ukazatelů. Řadíme se tak k průměru až podprůměru. To chceme a musíme změnit,“ říká Diana Rádl Rogerová, ambasadorka projektu a řídící partnerka Deloitte. Radim Polčák, vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity, upozorňuje na to, že ve vládě máme pouze jednu instituci, která je správně namotivovaná moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

specializovat se na digitalizaci, a tu zastřešuje vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla. „Už před patnácti lety jsme připravili a dokončili soubor právních předpisů pro digitalizaci veřejné správy, problém není v legislativě, ale v aktivitách a motivaci institucí implementovat funkční řešení pro rychlejší vývoj digitalizace. Chybí jen motivace,“ vysvětluje Radim Polčák. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar navázal na debatu tím, že Ministerstvo informatiky bylo v roce 2007 zrušeno hlavně kvůli nedostatku koordinace. „Teď žádné takové ministerstvo nemáme. Podle mě ho nemusíme mít, zvládneme to i bez něho, ale musíme mít premiéra, který věří v digitalizaci,“ tvrdí Špicar. Bez příznivých podmínek v ekonomice pro digitální firmy podle Špicara nemůžeme udělat nic. „Samozřejmě musíme vytvořit kooperaci i s ostatními ministerstvy, jinak se sníží naše konkurenceschopnost s ostatními zeměmi, jako je Estonsko nebo Německo,“ komentuje. Například od Estonska, které je považováno za lídra v digitalizaci státní správy, bychom se měli naučit pracovat rychle, efektivně a někdy i pod tlakem. Jiná cesta, jak jít ruku v ruce s technologiemi, se nám podle debatujících nenabízí.

Otevřené sdílení dat pro lepší rozvoj start-upů? Podle investora a šéfa společnosti CEO Keboola Pavla Doležala stačí, když dá vláda společnosti větší přístup k datům, nejen k EET. Může to vést k novým nápadům a pomoct lidem změnit postoj k vládě. „Jediná legislativa, která nám podle mě chybí, je anonymizovat EET data a otevřít jejich sdílení lidem,“ říká. Lidé mají poslední dobou čím dál větší zájem o dění kolem legislativy. Chtějí informace, ale také očekávají servis v digitální podobě, proto by měla vláda vše zveřejňovat a více se lidem otevřít. Na to navazuje i otázka se zakládáním start-upů. Je Česká republika dostatečně vstřícná pro rozvoj inovací a zakládání dynamických společností? Podle výzkumů spíše ne. Nejvíce pokulháváme v byrokracii, pod kterou spadají kontroly, lhůty, a hlavně neflexibilita státního aparátu. „Problém není vytvořit společnost a uvést ji na trh, to je jednoduché a levné. Problém je najmout lidi, jelikož náš trh práce je zdevastován. Administrativní náročnost trvá několik měsíců. A nakonec je tu vysoká míra zdanění práce,“ uvádí Radek Špinar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro digitalizaci a ICT v debatě CzechSetGo uvádí, že situace se lepší. „Všechny politické strany se naklonily na stranu lepší digitalizace. I kdyby se vláda několikrát změnila, tak věřím, že bude pokračovat v tom, co v digitalizaci dělá dnes. Samozřejmě že se mohou změnit určité priority, ale nebudou podle mě tak radikální. Věřím, že zhruba za tři a půl roku bude mít vláda hotovou veškerou administrativu a služby online, tzv. ekosystém,“ říká. moje.kdpcr.cz

Lidé mají poslední dobou čím dál větší zájem o dění kolem legislativy. Chtějí informace, ale také očekávají servis v digitální podobě, proto by měla vláda vše zveřejňovat a více se lidem otevřít.

Adham Hafoudh, vedoucí partner v daňovém a právním oddělení Deloitte celou debatu zakončuje s myšlenkou úrovně digitalizace v České republice. „Existuje několik platforem, které start-upy podporují. Stát by s nimi měl vést dialogy, chápat jejich potřeby a implementovat cílená opatření, která budou start-upy podporovat. Co se týče inovačního prostředí, tak řada opatření už byla implementována, v daňovém i právním prostředí,“ popisuje. Česko by se podle něj mělo také více inspirovat v zahraničí. „Řada českých podniků je součástí nadnárodních koncernů a soutěží, aby byly inovační projekty umístěny právě v České republice. V takový moment bychom je měli podpořit. Náš legislativní a právní rámec dělá ale pravý opak. Podnikatelé by měli mít k daňové správě a jejím procesům co nejblíže,“ uzavírá Hafoudh.

Sledujte Twitter Komory daňových poradců ČR

twitter.com/kdp_cr 19

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Anketa Mělo by dojít ke zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace? Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová oznámila, že navrhne zvýšení důchodů o 200 až 300 korun nad zákonnou valorizaci. Zvýšení minimální mzdy podle ní není nyní na stole, bude se řešit v srpnu. Je to podle expertů dobrý krok? „Jsem zastáncem toho, přidat všem důchodcům stejnou částku měsíčně,“ odpověděla ministryně Jana Maláčová v pořadu Partie v televizi Prima na dotaz, zda chystá na podzim dodatečný bonus pro penzisty, jako tomu bylo loni na podzim. Zákonná valorizace na příští rok by měla činit v průměru 450 korun měsíčně. Průměrný starobní důchod překročil letos hranici 15 000 korun. Na konci prvního čtvrtletí vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení v průměru starobní penzi 15 351 korun. Vláda ANO a ČSSD při svém nástupu slíbily, že průměrný důchod do letošních podzimních sněmovních voleb dosáhne 15 000 korun. Prosadila v minulých letech dvakrát vyšší přidání, než nařizoval zákon. Pro loňský rok to bylo o 151 korun a pro předloňský o 300 korun. Podle zákona by se přidávalo v minulém roce průměrně o 749 korun a v předminulém o 600 korun měsíčně. Loni navíc prosadil kabinet mimořádný jednorázový příspěvek 5000 korun. Stát letos podle Ministerstva financí vyplatí na důchodech zhruba 537 miliard. To je víc než čtvrtina všech rozpočtových výdajů. A i proto s plánem ministryně Maláčové na vyšší než zákonný růst penzí nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Vzhledem k rozpočtovým otázkám se budu klonit k zákonné valorizaci,“ uvedla. Podobně se k tématu staví i Piráti. „Máme se držet valorizačního zákona, řídit se pravidly, která jsou schválena, vzhledem k tomu, v jak špatném stavu jsou veřejné finance,“ zdůraznil místopředseda poslaneckého rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Naopak hnutí SPD nebo komunisté chtějí – stejně jako ministryně práce – zvyšovat důchody nad zákonné minimum.

Co si o nápadu zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace myslí experti? K valorizaci nad rámec zákona by nemělo v příštím roce v žádném případě dojít. V situaci, kdy veřejný sektor hromadí dluhy nejvyšší rychlostí v novodobých dějinách a kdy „zdroje prostě nejsou“, je ekonomicky, ale i morálně neobhajitelné takto zvyšovat zadlužení státu, když senioři byli právě tou skupinou obyvatel, která spolu se státními zaměstnanci v pandemii naprosto nemusela mít strach o své příjmy. Absurdnější je to o to, že za návrhy na zvýšení důchodů nad platný valorizační vzorec si chce pouze dodatečné hlasy koupit vláda, která se panicky bojí toho, že už od října letošního roku nebude vládnout, a která přitom pokazila v pandemii, co mohla (včetně stavu veřejných rozpočtů).

Mojmír Hampl Director, KPMG

Vít Samek Místopředseda ČMKOS

Otázka zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace je otázkou politických priorit. Záleží tedy na politické reprezentaci, zda takové zvýšení prosadí nebo ne. Nicméně je třeba mít na paměti, že takové zvýšení znamená vyšší výdaje státního rozpočtu. A proto by měla být současně s takovým zvýšením přijata i opatření řešící financování takového zvýšení. V tomto směru podle mého názoru nestačí pouhá prohlášení, ale přijetí konkrétních návrhů (např. zvýšení některých stávajících daní, zavedení nových daní, snížení některých jiných výdajů státního rozpočtu apod.). Bohužel v poslední době jsme svědky přijímání návrhů jdoucích zcela opačným směrem, tj. návrhů znamenajících snižování příjmů veřejných rozpočtů a nárůst výdajů veřejných rozpočtů.

Radim d Boh Boháč áč Akademik

Ano, protože valorizace důchodů probíhá na základě zpětně zjišťovaných údajů o inflaci a růstu mezd. V současné době lze očekávat rychlejší růst inflace, který by se projevil poklesem reálné výše důchodů, jejichž poživatelé budou nuceni hradit v následujícím období za potraviny i potřebné služby stále vyšší ceny.

moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021 pro daňové

poradce.*

knihovnu za zvýhodněnéAnk ceny Anketa nketa Téma t Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

Zákon o dani z přidané hodnoty. Komentář s doplněním o ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu a Soudního dvora EU

moje.kdpcr.cz moje mo j .k je .kdp pcr.cz .c cz

Vzory korespondence podle daňového řádu mnoho vzorů pro nejčastější, ale i ojedinělé situace, které mohou vznikat v reálném životě, všechny vzory také ke stažení v editovatelné podobě

zvýhodněná cena pro DP 859 Kč běžná cena 955 Kč zvýhodněná cena pro DP 702 Kč běžná cena 780 Kč

zvýhodněná cena pro DP 391 Kč běžná cena 435 Kč Průvodce zákonem o daních z příjmů pro OSVČ a další poplatníky s dílčím základem v § 7 s důrazem na změny roku 2021

Daňový řád jednotlivé instituty daňového řádu ve vzájemných souvislostech se zaměřením na reálné potřeby uživatele, právní stav k 1. 3. 2021

MERITUM Daň z příjmů 2021 vše o daních z příjmů ve znění právních předpisů k 1. 4. 2021

zvýhodněná cena pro DP 539 Kč běžná cena 599 Kč

zvýhodněná cena pro DP 1791 Kč běžná cena 1990 Kč

Daně z příjmů, zákon s poznámkami a judikaturou aktuální znění zákona o daních z příjmů pro zdaňovací období let 2020 a 2021

Nejčastější chyby a omyly účetních přehled nejčastějších případů účetních chyb s návodem na jejich odstranění a uvedením správného řešení

zvýhodněná cena pro DP 350 Kč běžná cena 389 Kč

zvýhodněná cena pro DP 1071 Kč běžná cena 1190 Kč

Náklady na výzkum a vývoj jako položka odčitatelná od základu daně komplexní pohled na úpravu podpory výzkumu a vývoje obsaženou v zákoně o daních z příjmů

zvýhodněná cena pro DP 476 Kč běžná cena 529 Kč

zvýhodněná cena pro DP 261 Kč běžná cena 290 Kč

Z novinek vybíráme:

Vnitřní směrnice pro podnikatele směrnice doplněny komentáři, vzory účetních dokladů, vč. programu s databázi všech uváděných směrnic

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce 21 kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Aktuálně ze světa Španělsko chce do roku 2050 zavést řadu nových daní Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez představil téměř 700stránkový dokument Espaňa 2050, na kterém se podílela stovka akademiků. Jak píše portál Echo24, podle Sánchezova plánu „Španělsko 2050“ nebudou mnozí Španělé už vlastnit domy ani auta, pracovní smlouvy budou mít jen na dobu určitou, do penze ale půjdou až v 70 letech, razantně se omezí jejich konzumace masa, alkoholu a kouření, naopak se jim zvýší daně, každým rokem přijde do země na 200 tisíc nových migrantů, a to vše bude probíhat bez uhlíku. Španělsko se od vstupu do EHS v roce 1986 nedokázalo dostat z ekonomických a sociálních problémů, které naopak za uplynulá desetiletí spíše narůstaly. Například nezaměstnanost tam činí zhruba 16 procent. Jedním ze sociálních problémů Španělska, který se bude podle prognóz ještě zvyšovat, je podle Echo24 nedostatek bytů. Podle plánu tak „dojde ke zohlednění skutečných bytových potřeb obyvatel“. To chce dokument řešit řadou opatření. Vedle výstavby obecních bytů bude vláda podporovat obsazování neobydlených domů, alternativní formy držení nemovitostí, jako je jejich dočasné vlastnictví a sdílené vlastnictví domů. Rovněž bude mít priority tzv. cohousing. Lidé i firmy budou zatíženi řadou dalších daní, například se mají postupně dále zvyšovat daně za alkohol, tabák a neekologické produkty, například výrobky z fosilních zdrojů. Konzumace masa a potravin živočišného původu i dalších produktů ze zvířat bude omezována.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Aktuálně

Indonésie chce více zdanit bohaté i největší znečišťovatele Indonésie se hodlá vrhnout do vyššího zdanění osob s vysokými příjmy a předních znečišťovatelů. Chce si tím vylepšit stav státní pokladny. Tamní ministerstvo financí podle agentury Bloomberg předložilo parlamentní komisi návrhy, které by mohly být součástí klíčových reforem v letošním roce. Indonéská vláda potřebuje zvýšit příjmy, aby dokázala udržet své výdaje. Slíbila totiž, že do roku 2023 vrátí rozpočtový deficit zpět na zákonnou hranici 3 procenta hrubého domácího produktu, a to ze 6 procent v loňském roce. „Cílem této daňové reformy není jen více příjmů, ale také udržitelnost státního rozpočtu,“ uvedla ministryně financí Sri Mulyani Indrawati. „Celý svět také v oblasti nových příjmů státních rozpočtů zrychluje. Jsme uprostřed prudce rostoucích rozpočtových deficitů,“ dodala. Jedním z kroků indonéské vlády je zdanění emisí uhlíku. To pomůže Indonésii omezit skleníkové plyny a zároveň získat finanční prostředky na „zelené investice“ a programy sociální péče, uvedla Indrawati. Daň by se mohla vztahovat na zdroje emisí, jako jsou fosilní paliva, motorová vozidla a továrny a také na činnosti s vysokým podílem uhlíku, jako jsou ty v celulózovém a papírenském, cementářském, energetickém a petrochemickém průmyslu. Indonésie by také mohla přidat novou 35procentní daň z příjmů pro jednotlivce, kteří vydělávají více než 5 miliard rupií (349 000 USD) ročně. Daňoví poplatníci jsou v současné době seskupeni do čtyř kategorií, jejichž sazby se pohybují od 5 do 30 procent. Takový plán má podle zprávy poradenské společnosti Knight Frank LLP základ v očekávaném vývoji, kdy zemi čeká v příštích pěti letech světově nejrychlejší růst počtu osob s vysokým jměním.

Čína připravuje novou daň z nemovitosti Čína urychluje podle webu Nikkei Asia dlouho diskutované plány na zavedení celostátní daně z nemovitosti. Podle expertů by mohla být taková daň otestována už do konce letošního roku, a to v některých městech s dynamickým nemovitostním trhem, jako je Šen-čen a jižní ostrovní provincie Chaj-nan. Čínská vláda udělala první krok k nové dani už v roce 2011, kdy vybrala na zkoušku Šanghaj a Čchung-čching. Od té doby se hojně diskutovalo o rozšíření na celostátní úrovni, ale za deset let došlo jen k malému pokroku. Místní vlády v Číně se současně zdráhají novou daň prosazovat. Mají obavu, že způsobí pokles hodnoty nemovitostí a utlumí poptávku po půdě, což poškozuje hlavní zdroj jejich fiskálních příjmů. Cesta k nové dani je ale ještě dlouhá. „Přestože zákonodárci již mnoho let připravují právní předpisy o dani z nemovitostí, je třeba, aby návrh akceptoval připomínky a byl projednán v Národním lidovém kongresu,“ řekl Shi Zhengwen, profesor specializující se na daňové právo na Čínské univerzitě politických věd a práva. „Obecně bude nový zákon přezkoumán třikrát, takže to bude trvat nejméně jeden nebo dva roky,“ dodal.

Itálie zavádí daňovou podporu pro herní studia Italská vláda oznámila podle webu Gamezindustry.biz zavedení daňového úvěru pro vývojáře videoher. Společnosti, které vyrábějí hry, získají 25% daňový kredit na své náklady na vývoj, a to až do výše 1 milionu eur. Aby byla společnost způsobilá, musí mít své sídlo v Evropském hospodářském prostoru a podléhat zdanění v Itálii. Daňový kredit ještě musí být schválen Evropskou unií, než začne platit. Italský ministr kultury Dario Franceschini uvedl, že videohry jsou plodem kreativního génia a je správné, že stejně jako v případě kinematografie a audiovizuálních děl by jim měla být poskytnuta podpora, pokud jsou uznávány jako díla zvláštní kulturní hodnoty. „V Itálii toto odvětví exponenciálně roste, s řadou začínajících podniků schopných vyvíjet vysoce kvalitní výrobky, přitahovat významné mezinárodní produkce a rozvíjet mladé talenty. Jedná se o opravdové tvůrčí dílny, které si zaslouží veškerou podporu a mohou přispět k novému způsoby poznání a učení,“ dodal ministr. Vedle tohoto oznámení vydala obchodní organizace IIDEA každoroční sčítání lidu. V rámci italského herního průmyslu nyní v Itálii pracuje 1600 lidí, což je o 500 více než před třemi lety. 79 procent zaměstnanců je mladších 36 let. V zemi existuje přibližně 160 studií vývoje her, z nichž 26 procent z nich generuje tržby přes 500 000 eur.

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Téma: Daňová Kobra uštkla poprvé před sedmi lety Daňová Kobra neztrácí ani po sedmi letech své existence sílu. Za loňský rok uchránila státu necelých 700 milionů korun a za celou dobu jejího působení se částka blíží 13 miliardám korun.

aňová Kobra je společný tým Národní centrály proti organizovanému zločinu, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Bojuje proti daňovým únikům a daňové kriminalitě s primárním cílem zajistit řádný výběr daní a navrátit nelegálně získané prostředky do státního rozpočtu. „Nejde o specializovaný tým ani útvar, za které je občas mylně vydáván. Je to systém spolupráce mezi policisty, celníky a specialisty Finanční správy,“ uvedl Michal Žurovec, ředitel odboru vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí. Kobra vznikla 11. dubna 2014, kdy tehdejší ministr financí Andrej Babiš a ministr vnitra Milan Chovanec uzavřeli dohodu, která stanovuje pravidla pro výměnu informací a pravidla společného postupu. V červnu 2014 pak podepsali zástupci Generálního ředitelství cel, Generálního finančního ředitelství a Policie ČR prováděcí protokol ke koordinační dohodě o spolupráci, výměně informací a koordinaci.

Z centra také do regionů Kobra se věnuje zejména identifikaci, odhalování a potírání vybraných daňových úniků jak po stránce daňové, tak po stránce

trestní. V rámci Policie ČR je do činnosti Kobry zapojen Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV. Jde o vyčleněný okruh kriminalistů, kteří mají dostatečné zkušenosti s daňovou trestnou činností. V týmu působí také například analytici, metodici v oboru daňové problematiky a specialisté na zajišťování výnosů z trestné činnosti. Celní správa do společného týmu dodala specialisty z Útvaru pátrání a analýzy a v neposlední řadě i správce daně a jednotky mobilního dohledu. Finanční správa, jako nezbytný článek Kobry, zapojuje do její činnosti předně pracovníky zabývající se řízením rizik při správě daní. Do konce roku 2014 fungovala Daňová Kobra jen na centrální úrovni, kdy mezi sebou spolupracovali specialisté tehdejšího Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (od 1. srpna 2016 Národní centrály proti organizovanému zločinu), Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Situace se změnila na začátku roku 2015, kdy spolu začaly spolupracovat také regionální orgány Finanční a Celní správy s krajskými policejními ředitelstvími. Od té doby se projekt dělí na Centrální Kobru a Regionální Kobru. „Právě v okamžitém sdílení informací, nejen na centrální úrovni, ale především v regionech, vzájemná důvěra a vysoké nasazení přinášejí pozitivní výsledky. Projekt si klade za cíl, aby bylo protiprávní jednání odhaleno ještě předtím, než dojde k samotnému moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

krácení daní. A pokud už k němu dojde, Daňová Kobra se zaměřuje zejména na organizátory trestné činnosti s cílem zajistit co nejvyšší výnosy z trestné činnosti,“ uvedl Michal Žurovec.

Zásahy přišly rychle První zásah si Daňová Kobra připsala necelý měsíc od podpisu prováděcího protokolu. Jednalo se o případ fiktivních obchodů s neexistujícími nanodisky, kdy mělo být požadováno vyplacení nadměrného odpočtu DPH ve výši cca 270 milionů korun. O další měsíc později členové Daňové Kobry zabránili stamilionovým únikům při obchodování s pohonnými hmotami v akci s krycím názvem Othello.

Akce Othello Specialisté Celní a Finanční správy, získali informace o možném zneužití systému přijímání a distribuce pohonných hmot a hrozícím vzniku velkých daňových nedoplatků na dani z přidané hodnoty a spotřební dani. Podezřelý daňový subjekt podnikal v oblasti dovozu a následného prodeje pohonných hmot na českém trhu. Pracovníci Finanční a Celní správy proto vyhlásili akci s krycím názvem Othello a ihned zpřísnili pro daňové subjekty podmínky provozování daňového skladu a plnění řádných daňových povinností. Výsledkem byla řada správních rozhodnutí, včetně odejmutí povolení k provozování daňového skladu, zajišťovací příkazy a průběžné exekuce peněžních prostředků a skladovaných pohonných hmot. Akce Othello vyvrcholila ve středu 13. 8. 2014, přičemž členové společného týmu zabavili na účtech přes 650 milionů korun a zajistili 700 tisíc litrů pohonných hmot, které poslouží na úhradu daňového nedoplatku.

Uchráněné hodnoty v prvních letech podle ministerstva financí pravidelně přesahovaly jednu miliardu korun. „V rekordním roce 2016 dokonce atakovaly částku 3,4 miliardy korun. V posledních dvou letech se již naplno projevuje odklon od trestné činnosti v oblasti DPH, vystavování fiktivních faktur či podílení se na karuselových podvodech, a to právě z důvodu zúžení prostoru k páchání této kriminality díky operacím Daňové Kobry, zvýšeným kontrolám finančních úřadů nebo zavedení kontrolních hlášení,“ popisuje Michal Žurovec. Tento trend podle něj již potvrdilo několik nezávislých autorit, například Nejvyšší státní zastupitelství či NCOZ ve svých výročních zprávách za rok 2018, nebo NKÚ ve své zprávě o daních v ČR v letech 2014–2017.

Kobra jde po kompenzačních bonusech Podle Ministerstva vnitra pokračuje Daňová Kobra v potírání daňových úniků a daňové kriminality i navzdory komplikacím způsobeným pandemií koronaviru. „V době, kdy všichni včetně moje.kdpcr.cz

bezpečnostních sborů museli řešit pandemii bezprecedentního rozsahu, dokázali policisté, celníci i specialisté z Finanční správy v rámci Daňové Kobry uchránit státu 680 milionů. Jsem na tyto profesionály skutečně pyšný a děkuji jim,“ řekl ministr vnitra Jan Hamáček. Operativní spolupráce při výměně informací mezi policisty, celníky a specialisty Finanční správy zapojenými v Daňové Kobře podle něj umožňuje lépe analyzovat a odhalovat daňové úniky a zároveň rychle a účinně zasahovat proti jejich pachatelům, a tak Daňová Kobra za 7 let své existence zachránila státu 12,94 miliardy korun.

Daňová Kobra v pandemii Kšeftaření s kompenzačními bonusy, podvodné účetnictví i prosté administrativní chyby stojí za stovkami milionů korun, které museli v uplynulém roce vrátit živnostníci a firmy z koronavirové pomoci. „Finanční správa eviduje snahu různých osob a lze říci i organizovaných skupin, které se snažily a stále snaží využít tíživého stavu podnikatelů, jimž jsou bonusy vypláceny,“ řekl pro deník E15 mluvčí úřadu Lukáš Heřtus, podle kterého dosáhla škoda 57 milionů korun. Finanční správa tak už podala 103 trestních oznámení kvůli podezření z podvodu.

Jenže ne každý považuje současné nastavení Daňové Kobry za vyhovující. Jiří Žežulka, který je ředitelem Finanční správy na Slovensku a během svého působení na českém Generálním finančním ředitelství stál u zrodu Kobry v rozhovoru pro Hospodářské noviny vloni na podzim uvedl, že Kobra v Česku i na Slovensku zemřela. „Rozdíl je v tom, že slovenská Kobra do sebe zahrnula i spolupráci s prokuraturou, což v Česku není. To si myslím, že je škoda, protože státní zástupce je pánem trestního řízení a bez něj se to moc dělat nedá. Kobra tedy slouží jen k rychlejší výměně informací mezi daňaři a policejními útvary,“ uvedl s tím, že se Daňová Kobra v Česku zredukovala na to, co Finanční správa oznámí policii a co jí se pak podaří dotáhnout do konce. VÝSLEDKY DAŇOVÉ KOBRY OD JEJÍHO VZNIKU (V MIL. KČ) 2014

945

462

1 407

2015

713

2 022

2 735

2016

731

2 655

3 386

2017

541

869

1 410

2018

242

2 260

2 502

2019

112

710

822

2020

666

680

3 298

9 644

12 942

celkem

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Anketa: Kde ještě zlepšit fungování Daňové Kobry? Daří se Daňové kobře efektivně působit proti daňovým únikům a daňové kriminalitě? A kde je případně prostor pro zlepšení? Daňovou Kobru považuji vedle kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb za nejúspěšnější a nejviditelnější projekt v oblasti boje s daňovými úniky a podvody v novodobé historii naší země. Daňová Kobra za 7 let své existence přímo zachránila státnímu rozpočtu už 13 miliard korun. K tomu je nutné připočítat ještě další miliardy, které na první pohled nejsou vidět. Daňová Kobra má totiž také obrovský preventivní účinek, takže většina daňových podvodníků si své nekalé úmysly rozmyslí už v zárodku. A protože se nejedná o specializovaný tým ani útvar, za což je občas Kobra mylně považována, ale o metodu spolupráce mezi policisty, celníky a specialisty Finanční správy, vidím prostor ke zlepšení právě v ještě lepší komunikaci, důvěře a sdílení informací na všech operačních úrovních, tedy i v jednotlivých krajských služebnách a pracovištích. Alena Schillerová Ministryně financí

Boj proti karuselovým podvodům a jiným nelegálním operacím s DPH je ze strany státu jistě pochopitelný a chvályhodný. Činnost Daňové Kobry spolu s elektronickými systémy jako EET a kontrolní hlášení vedly k tomu, že se na podvody častěji přijde, což potenciální pachatele odrazuje vždy mnohem více, než „jen“ hrozba sebevětší drakonické sankce. V praxi však vidíme, že spolu se skutečnými podvodníky jsou do sítí berních úředníků a policistů často chyceni i podnikatelé, kteří jen někomu naletěli nebo nebyli dostatečně obezřetní při prověřování svých obchodních partnerů. Nezřídka se i stane, že o podvod vůbec nejde, a na konci musí podnikatelům stát doplácet vymáhanou daň i s vysokými úroky. Prostor pro zlepšení bych proto viděl mimo jiné v dalším zvyšování erudice pracovníků všech složek Daňové Kobry, aby nedocházelo k uvedeným excesům, které navíc vytvářejí výrazně negativní mediální obraz „berňáků“ v posledních letech („zaklekáváOndřej Trubač ní“, „daňové peklo“ apod.). Za stěžejní bych považoval také určité odborné propojení a diskuzi praAdvokát, Bříza & Trubač covníků Daňové Kobry s poradci, například na odborných fórech, a to za účelem výměny názorů a zkušeností. Nezřídka totiž v oblasti hospodářské kriminality dochází k tomu, že příslušný orgán státní správy má k dispozici pouze nepřímé důkazy a hodnotí, zda by se podnikatel na daném trhu takto choval běžně či zda je jeho jednání vysvětlitelné toliko úmyslem podílet se na zkrácení daně. Nicméně k tomu, aby bylo možné posoudit, zda se někdo choval v daném odvětví „obvykle“, je třeba znát zákonitosti daného obchodního odvětví. Často se děje, že Daňová Kobra a správci daně obecně bez dalšího hodnotí určité jednání jako nestandardní, ačkoli následně soud dovodí, že jednání mohlo být obchodně racionální, a to s přihlédnutím k jiným okolnostem. Daňové kobře se daří efektivně působit proti daňovým únikům a daňové kriminalitě, o čemž svědčí zajištěné hodnoty za dobu existence projektu. Prostor pro zlepšení vidíme v oblasti mezinárodní spolupráce, kdy doufáme, že po vzniku institutu „evropského žalobce“ dojde k zefektivnění této spolupráce.

Jaroslav Ibehej Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Tak šel čas s Daňovou Kobrou Za sedm let působení má na svém kontě Daňová Kobra stovky úspěšných zásahů. Vybrali jsme z každého roku jednu kauzu, kterou se podařilo kriminalistům Národní centrály proti organizovanému zločinu ve spolupráci s Celní správou, Finančním analytickým úřadem a Finanční správou rozkrýt.

Daňová Kobra 4 201 zasahovala poprvé – odhalovací akce ELIS Mezi obviněnými osobami mělo dojít k dohodě o vytvoření fiktivního obchodního řetězce. Snahou obviněných mělo být získání finančního prospěchu ve formě neoprávněně vyplaceného nadměrného odpočtu DPH. V rámci tohoto fiktivního řetězce mělo docházet k vystavování podvodných faktur, předávacích protokolů, příjmových dokladů a dalších dokumentů. Předmětem plnění na fakturách mělo být zboží (tzv. „nanodisk“), které vůbec v uvedené formě neexistuje a je teprve ve fázi výzkumu. Na základě těchto fiktivních dokladů, které moje.kdpcr.cz

měly deklarovat dodání uvedeného zboží v hodnotě přesahující 1 miliardu korun na Kypr, měly osoby žádat vrácení částky 270 milionů korun ze státního rozpočtu. Zadrženo bylo šest osob, včetně pracovníka finančního úřadu.

2015

Rozsáhlé úniky při obchodování s tabákem

Česky velmi dobře hovořící cizinec zastupoval firmu, která v České republice distribuovala tabákové listy dovážené ze zahraničí. Za tímto obviněním stojí několikaměsíční práce společného týmu Daňová Kobra složeného ze specialistů Krajského ředitelství

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

policie Královéhradeckého kraje a Celního a Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj. Prvotní informace nasvědčovaly tomu, že podezřelý obchoduje s tabákovými listy, které prodává jako zboží určené pro jiné účely, nikoliv ke kouření. Za ně ale není povinnost odvádět spotřební daň. Tabákové listy byly na naše území přiváženy ze zahraničí v krabicích vážících 100 až 200 kilogramů. Poté, co byly přeloženy do igelitových pytlů, byly distribuovány do desítek prodejen po celé České republice a zde pak kupujícími zájemci o tabák určený ke kouření rozřezávány na jemné proužky. Pracovníkům finančního úřadu byl podezřelý především rozdíl mezi účetními doklady. Ten nasvědčoval tomu, že obviněným vykazované množství tabákových listů, které mělo sloužit pro výpočet daně z přidané hodnoty a daně z příjmů, je v rozporu mezi nákupem a prodejem. Podle prvního odhadu finančního úřadu byla DPH a daně ze zisku zkráceny nejméně ve výši 11,8 milionu korun. Kriminalisté disponovali informacemi, že muž podezřelý z nekalého podnikání je od poloviny měsíce ledna mimo území České republiky a že krátce poté, co se vrátí do České republiky, chce znovu vycestovat. Na nic tedy nečekali a za účasti zásahové jednotky byl v únoru 2015 muž v Hradci Králové zadržen, a to v domě, kde přebýval. Z operativních šetření bylo také zřejmé, že může být ozbrojen. To se nakonec potvrdilo a policisté u něho v době zadržení zajistili krátkou střelnou zbraň.

2016 Akce „OLEJ“

Kobra si došlápla na obchodníky s luxusními vozidly

Na případu s krycím názvem TAILOR tým Daňové Kobry pracoval několik měsíců za velmi intenzivní podpory Finančního analytického úřadu a Finanční správy. Podle závěrů oba obvinění společně krátili daň z přidané hodnoty při nákupech luxusních vozidel z jiných členských států Evropské unie a jejich následných prodejích. Nejméně od ledna 2014 do prosince 2015 měli účelově založit a ovládat obchodní společnosti, přes které pořizovali luxusní vozidla pro různé odběratele v České republice, přičemž z těchto obchodů neodváděli DPH. Mezi vozidly, která byla pořízena, se vyskytují i například limitované edice Ferrari FF (F 151) v hodnotě přes 7 milionů korun, Ferrari F12 Berlinetta v hodnotě přes 9 milionů, Lamborgini Aventador Roadster LP 700-4 v hodnotě přes 10,5 milionu a další luxusní vozidla. Trestní stíhání je vedeno na svobodě. V případě pravomocného rozsudku obviněným hrozí trest odnětí svobody od pěti do deseti let.

Kobra odhalila daňové 2018 úniky v úklidových službách

V Pardubickém kraji zasahovala Daňová Kobra v rámci akce rozsáhlejších rozměrů. Příslušníci Policie České republiky a Celní správy ČR učinili zátah, kterým vyvrcholila intenzivní činnost pracovní skupiny, která odhalila skupinu osob, které měly snahu dlouhodobě podvodným způsobem získávat nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty. Pracovníkům Finanční správy ČR se v rámci vyhledávací činnosti podařilo identifikovat podezřelé obchody se zemědělskými komoditami – řepkové semeno, řepkový olej. Následně byly u jednoho daňového subjektu zahájeny daňové kontroly týkající se zejména prověřování obchodů spojených s řepkovým semenem. Poté byla detekována změna obchodovaných komodit, a to záměna obchodů s řepkovým semenem za obchody s řepkovým olejem. Zásah získal mezinárodní rozměr, neboť souběžně probíhaly na Slovensku výslechy osob a domovní prohlídky na třech místech. Část osob a firem zapojených v řetězci se nacházela právě tam. Zásluhou spolupráce partnerů Daňové Kobry se též podařilo správci daně v daňovém řízení dosáhnout úhrady ve výši cca 29 milionů korun (včetně nevyplaceného odpočtu DPH) a provést exekuci zásob daňového subjektu, 25 tisíc litrů řepkového oleje. Policisté následně v průběhu prověřování zajistili tzv. náhradní hodnoty, například nemovité věci, finanční prostředky na bankovních účtech, ve výši cca 10 milionů korun. V případě prokázání viny hrozí hlavním pachatelům trest odnětí svobody v rozmezí 5 až 10 let.

2017

Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu kriminální policie a vyšetřování v pracovním týmu Daňová Kobra provedli rozsáhlý zásah. Zadrželi 29 osob a následně zahájili trestní stíhání 25 fyzických osob a čtyř právnických osob pro zvlášť závažný zločin „zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby“ a trestný čin „legalizace výnosů z trestné činnosti“ s předpokládanou způsobenou škodou cca 135 milionů korun. Skupina obviněných měla založit minimálně 23 obchodních společností a působit v nich. Část těchto společností nevykonávala žádnou reálnou podnikatelskou činnost. Na jejich účty byly převáděny finanční prostředky od společností zabývajících se úklidovou činností. Z bankovních účtů byly finanční prostředky následně vybírány disponenty v hotovosti a předávány přes další prostředníky hlavním organizátorům. Trestné činnosti se tak měli obvinění dopouštět prostřednictvím vytváření fiktivních obchodů za neexistující služby. Jako výnos z trestné činnosti bylo zajištěno několik nemovitostí v hodnotě cca 95 milionů korun a finanční prostředky na účtech i v hotovosti v celkové hodnotě cca 18 milionů. Trestní stíhání je vedeno na svobodě. V případě pravomocného rozsudku obviněným hrozí trest odnětí svobody od pěti do deseti let.

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Návrh na obžalování Falešnými fakturami 2021 připravili stát 2019 obchodníků s reklamou o 16 milionů Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ), kteří jsou zařazeni v pracovním týmu Daňová Kobra, navrhli obžalovat 23 fyzických a jednu právnickou osobu ze zvlášť závažných zločinů zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a legalizace výnosů z trestné činnosti s předpokládanou škodou cca 415 milionů korun. Trestní stíhání obviněných je vedeno na svobodě. V případě pravomocného rozsudku hrozí obviněným fyzickým osobám trest odnětí svobody od pěti do deseti let. Jako výnos z trestné činnosti bylo zajištěno několik luxusních motorových vozidel (včetně veteránů), šperky, nemovitosti, peníze na účtech a v hotovosti, vše v souhrnné hodnotě nejméně 110 milionů korun. Trestní stíhání obviněných je vedeno na svobodě. V případě pravomocného rozsudku hrozí obviněným fyzickým osobám trest odnětí svobody od pěti do deseti let.

Ukončení 2020 vyšetřování případu AGAMA Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování, kteří jsou zařazeni v pracovním týmu Daňová Kobra, ukončili vyšetřování případu s krycím názvem AGAMA, který se týkal krácení daní při obchodování s drahými kovy. Zároveň navrhli státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze obžalovat 15 fyzických a jednu právnickou osobu. Kovy měly být přeprodávány v účelově založeném řetězci firem. První společnost v řetězci měla působit na pozici tzv. mizejícího obchodníka, který měl dále přes další zúčastněné společnosti („buffer“) prodávat drahé kovy koncové společnosti, která je obratem prodávala do zahraničí. Deklarovaným dodáním zboží do jiného členského státu a jeho vývozem mělo docházet k následnému snižování daňové povinnosti, v důsledku čehož mělo docházet k čerpání vysokých nadměrných odpočtů. Takto popsaným jednáním mělo dojít k vyplacení nadměrných odpočtů DPH ve výši téměř 270 milionů korun. V případě pravomocného odsouzení hrozí obviněným osobám trest odnětí svobody až na 10 let. Text návrhu na podání obžaloby předaný na Městské státní zastupitelství v Praze má 273 stran. Samotný spisový materiál obsahuje více než 13 000 stran základního spisu a 35 000 stran příloh.

moje.kdpcr.cz

Daňová Kobra si letos došlápla na skupinu podvodníků, kteří skrze vymyšlená plnění a falešné faktury připravili stát o 16 milionů korun. V rámci operace s krycím názvem HŘÍBEK, do které se zapojilo téměř 100 policistů Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování, bylo prozatím obviněno z krácení daně 22 osob. Obvinění v letech 2016 a 2017 vytvořili skupinu obchodních společností tak, aby organizace zainteresovaných osob byla tvořena několikastupňově a nejnižší články (tzv. bílí koně) neznaly organizátory trestné činnosti. V rámci skupiny následně předstírali obchodní činnost, vymýšleli si zdanitelná plnění v podobě dodání fiktivního zboží či služeb pro větší počet odběratelů. Ti si je následně měli zahrnout i v daňových přiznáních do základu daně pro výpočet daně z přidané hodnoty a žádali vrácení odpočtu na dani.

Komoru daňových poradců České republiky najdete i na sociálních sítích

a Twitter

Aktuálně z KDP ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Valná hromada KDP ČR, 12. 11. 2021 Vážení daňoví poradci, rádi bychom vás informovali o průběžném stavu organizace a přípravy letošní Valné hromady KDP ČR, která se bude konat 12. listopadu 2021. Aktuálně jsou činěny kroky k možnému zajištění organizace Valné hromady elektronicky. Od 22. 4. 2021 do 26. 5. 2021 do 9:00 probíhalo hlasování per rollam ohledně úpravy interních předpisů Komory (Stanovy, Jednací a hlasovací řád, Volební řád), aby bylo možno Valnou hromadu případně uskutečnit elektronicky. Dne 27. května 2021 se sešla sčítací komise a hlasování per rollam vyhodnotila. Předložený návrh byl schválen, takže nyní je možné zorganizovat Valnou hromadu Komory i elektronicky. Dále jsou v procesu úpravy webových stránek Komory, informačního systému Komory a hlasovací a volební aplikace, což vše souvisí s možností konat Valnou hromadu elektronicky. Probíhá také tesJaromír Papírník tování on-line platformy Webex, která se jeví pro organizaci Valné hromady elektronicky jako vhodManažer pro organizaci né řešení, jelikož umožňuje připojení až pro 3000 účastníků a dává i prostor pro diskusní příspěvky Valné hromady a vše by tak mohlo být řešeno prostřednictvím jedné platformy, a ne např. kombinací pasivního streamu a diskuse přes MS Teams. Pro případné zázemí elektronické Valné hromady Komora jedná o využití profesionálního studia s odpovídající technikou v Kongresovém centru v Praze, odkud by se vysílal přenos a kde by mohly být osobně přítomné i komise Valné hromady včetně komise řídící. Daňoví poradci by se k jednání Valné hromady připojili vzdáleně, hlasování by probíhalo obvyklým způsobem přes SMS zasílané z mobilních telefonů. Prezidium Komory bude diskutovat o formě konání letošní Valné hromady na svém červnovém zasedání, kdy by se mělo rozhodnout, jestli se Valná hromada v letošním roce uskuteční prezenčně v Praze v Paláci Žofín, nebo zda dostane přednost elektronická podoba a vyzkoušíme tak jednání Valné hromady vzdáleně bez osobního setkání členů Komory. O dalším vývoji vás budeme informovat.

Výsledek hlasování per rollam KDP ČR, 22. 4. – 26. 5. 2021 Prezidium KDP ČR vyhlásilo v souladu s čl. 21 Stanov KDP ČR ve spojení s čl. 4 Hlasovacího řádu per rollam hlasování per rollam k návrhu na schválení novelizace předpisů KDP ČR v souvislosti s elektronizací Valné hromady KDP ČR, tedy Stanov KDP ČR, Jednacího a hlasovacího řádu KDP ČR a Volebního řádu KDP ČR. Dle Hlasovacího řádu per rollam se hlasovalo pomocí datových schránek daňových poradců. Prezidium KDP ČR stanovilo počátek hlasování na 22. dubna 2021 a konec hlasování na 26. května 2021 v 9:00. Sčítací komise se v souladu s bodem 8 a násl. Hlasovacího řádu per rollam sešla dne 27. května 2021 za účelem vyhodnocení hlasování per rollam. Výsledek hlasování byl následující:

Radek Neužil Tajemník KDP ČR

Návrh úpravy předpisů KDP ČR Počet odevzdaných datových zpráv: 778 Počet daňových poradců hlasujících „PRO“ návrh: 774; což je 99,49 % Počet daňových poradců hlasujících „PROTI“ návrhu: 4; což je 0,51 % Úprava interních předpisů KDP ČR byla schválena. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňov daňových v ých ýc poradců pora po radců ČR / 6/ 6/20 6/2021 202 21

Aktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE Další průtahy u nových pravidel DPH v oblasti e-commerce nečekejme

Tomáš Půček Právní oddělení KDP ČR

Zástupce Evropské komise, Patrice Pillet, potvrdil v rámci svého projevu na fóru CFE v Bruselu, že žádné další zdržení v účinnosti nových pravidel Evropské unie pro oblast e-commerce není namístě očekávat. „Datum 1. července letošního roku je pevně stanoveno jako nepřekročitelná hranice, kdy vlastní připravenost za účelem efektivní aplikace nových pravidel deklarovaly všechny členské státy Evropské unie,“ uvedl Pillet. V souvislosti s novými pravidly, kdy má být od 1. července 2021 odstraněna výjimka pro dovoz zboží do Evropské unie s nízkou hodnotou (nepřevyšující 22 eur), ve snaze usnadnit výběr, přiznání a odvedení daně z přidané hodnoty pro elektronická rozhraní, je zřízeno tzv. jedno správní místo pro dovoz (Import One-Stop Shop, zkráceně „IOSS“). Více k novým pravidlům se můžete dočíst na tomto odkaze.

OECD zveřejnila report ohledně dědické daně napříč členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila zajímavou zprávu, tzv. Inheritance Tax in OECD Countries Report čili ucelený přehled, který zkoumá a porovnává rozdíly mezi dědickými daněmi v jednotlivých členských státech. Report bere v úvahu také daň darovací a daň z nemovitosti, přičemž analyzuje roli, kterou hrají, či by hrát měly všechny tři zmiňované daně ve zvyšování daňových příjmů, kdy se zároveň snaží identifikovat prostředky pro efektivnější podíl těchto daní na státních příjmech. Zpráva zdůrazňuje, že nutnost poskytnout ekonomice prostor pro opětovné vzpamatování se z přímých či nepřímých důsledků pandemie covidu-19, jakož i sociální nerovnosti vzniknuvší v době postpandemické budou hrát nezanedbatelnou roli v dalším vývoji a náhledu na zmiňované daně, které je třeba správci daně a politickými představiteli uznat a zohlednit podobně, jako je nutné brát v úvahu i další faktory, jimiž jsou například stárnutí populace nebo koncentrace bohatství výhradně v rukou určité věkové skupiny. Report OECD si klade za cíl být daňovým správám a subjektům, určujícím daňovou politiku, při zvažování dalších kroků v této oblasti nápomocen.

OSN vydala aktualizovaný manuál k transfer pricingu Organizace spojených národů (OSN) zveřejnila aktualizovaný manuál k převodním cenám pro rozvojové země (Practical Manual on Transfer Pricing for Developing Countries), přijatý daňovou komisí OSN expertů pro oblast mezinárodní spolupráce v daňových záležitostech na jejím 22. zasedání v dubnu 2021. Předchozí verze manuálu pocházela z roku 2021, v nynější podobě materiálu je tak zohledněna veškerá zpětná vazba, kterou se komisi v mezidobí podařilo nastřádat, stejně jako jsou rozšířena témata či problematické okruhy, kterými se manuál zabývá.

OECD zavede do konce roku reportování kryptoměn Dne 6. května 2021, v průběhu svého vystoupení v rámci distančního fóra CFE, Pascal Saint-Amans, ředitel centra pro daňovou politiku OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), uvedl, že OECD si klade za cíl novelizovat standardy v oblasti reportování (mezinárodní výměny informací) tak, aby tyto pokrývaly veškeré kryptoměny a e-majetek, to vše do konce letošního roku. Zároveň potvrdil, že významnou roli strůjce jednání v těchto snahách zastávají Spojené státy, které silně usilují právě o rozšíření reportovacích standardů o „kryptomajetky“. Pascal Saint-Amans dále potvrdil také to, že červencová jednání ministrů financí G20 jsou stále považována za nejzazší termín pro dosažení mezinárodní dohody na zdanění digitální ekonomiky.

Opinion Statement CFE v návaznosti na konzultace EU ohledně pojištění a ﬁnančních služeb Organizace CFE vydala Opinion Statement, který reaguje na veřejné konzultace Evropské komise k současným pravidlům DPH v oblasti pojišťovacích a finančních služeb. Uvádí mimo jiné do kontextu konzultací také dosud platné výjimky nebo rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Celý Opinion Statement si lze přečíst na tomto odkaze. moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Zdanění zaměstnaneckých opčních plánů Nastavení podmínek tzv. zaměstnaneckého opčního plánu, často známého pod anglickým názvem Employee Stock Option Plan (ESOP), je komplexní disciplínou, se kterou se lze setkat jak u malých start-upů, tak u velkých nadnárodních korporací. Štefan Kráľ Právník, Pierstone

ři nastavení podmínek ESOP je nutné myslet na řadu souvislostí od ukotvení do korporátní struktury, celkového počtu udělovaných opcí zaměstnancům či podmínek, které musí být splněny pro realizaci opcí (typicky např. minimální délka vztahu zaměstnance se společností či existence vybraných okolností, jako je např. prodej společnosti), až po daňové dopady, které se mohou lišit podle struktury ESOP.

Vzorové varianty ESOP v České republice Níže jsou představeny dva běžně užívané režimy ESOP v České republice a jejich související daňové dopady. Jedná se o vzorové zjednodušené představení obou režimů. V praxi mohou být podmínky ESOP podstatně komplexnější. Existují i jiné režimy ESOP [např. prostřednictvím družstva či prostřednictvím speciálně určené entity (tzv. SPV), která drží zaměstnanecké akcie, a další], kterými se však pro zjednodušení pro účely tohoto článku nezabývám.

1 Opční plány mohou existovat jak v akciových společnostech, společnostech s ručením omezeným, tak v jiných obchodních korporacích. Pro zjednodušení však dále v textu referuji jen k „akciím“ či „akcionářům“, ale závěry se uplatní také na „obchodní podíly“ či „společníky“, pokud není výslovně uvedeno jinak. 2 Dle § 4 odst. 1 písm. s) zákona o dani z příjmů je od daně osvobozený prodej podílu v obchodní korporaci, přesáhne-li doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem dobu 5 let. Dle § 4 odst. 1 písm. x) je od daně z příjmů osvobozený převod cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let.

První variantou je standardní ESOP, kdy společnost nebo společníci udělí (grant) zaměstnanci opci na pořízení akcií či podílů1 za předem dohodnutou cenu a za předem dohodnutých podmínek. Ve chvíli, kdy jsou podmínky splněny (vest), má zaměstnanec právo opci uplatnit (exercise) a akcie nabýt. V tomto případě podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 zákona o dani z příjmů dle ustálené praxe až moment uplatnění opce, kdy se zdanitelný příjem typicky vypočítá jako rozdíl mezi tržní cenou akcií a cenou, za kterou akcie zaměstnanec získal (což může být i bezúplatně, zejména u start-upů). Z takového příjmu ze závislé činnosti se kromě samotné daně zaplatí také odvody na sociální a zdravotní pojištění. Následně podléhají zdanění dle § 10 zákona o dani z příjmů také kapitálové výnosy při prodeji akcií při tzv. exitu, kdy se zdanitelný příjem vypočítá opět podobným způsobem jako rozdíl mezi skutečnou prodejní cenou a tržní cenou při uplatnění opce. Zdanění však kapitálové výnosy nepodléhají, pokud je splněný tzv. časový test.2 V této variantě se zaměstnanec stane akcionářem či společníkem společnosti se všemi souvislostmi, nejen daňovými. Druhou variantou je tzv. virtuální ESOP neboli VSOP. Žádné akcie se při uplatnění (exercise) opcí nepřevádějí, závazky jsou ryze smluvního charakteru. Virtuální ESOP je struktura smluv, které stanoví výpočet odměny držitele virtuálních opcí, resp. virtuálních akcií za splnění určitých podmínek. Pokud jsou podmínky splněny (typicky se jedná o tzv. exit event, kdy se prodá celá společnost nebo její velká část), získá účastník virtuálního ESOP nárok na odměnu. V takovém případě podléhá dani až příjem z vyplacené odměny, který se daní jako odměna ze závislé činnosti (tj. mzda) a musí se kromě daně z příjmů zaplatit také odvody jako z hrubé mzdy, pokud zaměstnanec nabývá akcie společnosti, která je zároveň v roli zaměstnavatele. Naopak, odvody na sociální a zdravotní pojištění se hradit nemusí v případě, kdy odměnu zaměstnanci vyplácí např. mateřská společnost, akcionáři, společníci či jiný subjekt, který není v roli zaměstnavatele.

Úskalí obou variant Mezi nevýhody standardního ESOP popsaného v prvním případě patří např. skutečnost, že zaměstnanec musí odvést daně už ve chvíli uplatnění opcí (exercise), kdy je ovšem v situaci, kdy ještě neobdržel žádné peníze a hodnota akcií se může zejména moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

v startupovém prostředí velmi rychle změnit. Zpravidla bývá převoditelnost takto získaných akcií omezená, tudíž zaměstnanec ani není schopen takové aktivum převést na likviditu. Zároveň první varianta vyvolává potřebu komplexní a nákladné administrativy, jelikož je potřeba připravit se na situaci, kdy se akcionářem či společníkem (typicky se specifickým typem akcií) mohou stát desítky až stovky zaměstnanců, kteří splní podmínky ESOP. V českém právním prostředí je takový počet akcionářů poměrně nestandardní a zakládá úroveň komplexity, kterou společnost nemusí být z různých důvodů připravena akceptovat. Virtuální ESOP je z pohledu komplexity akcionářských vztahů podstatně jednodušší, ale nevýhodou je vyšší zdanění účastníků ESOP i společnosti.

Postavení držitele virtuálních akcií v porovnání s akcionářem a rozdíl ve zdanění Předmětem tohoto textu je zamyšlení nad tím, zda výše uvedené daňové konsekvence jsou správné z pohledu účelu a smyslu ESOP, zejména pak virtuálního ESOP. Smyslem ESOP je připodobnění role zaměstnance k roli společníka tím, že zaměstnancům udělí právo participovat na výkonu (typicky ve formě zisku) či hodnotě (typicky ve formě ceny při akvizici) společnosti. Stejně jako akcionář je i účastník ESOP vystaven riziku, že společnost nebude úspěšná, v kterémžto případě nezíská ani jeden z nich žádné finanční plnění. Na rozdíl od akcionáře sice zaměstnanec nenese riziko ztráty, avšak v případě akciových společností či společností s ručením omezením je toto riziko typicky nulové i pro akcionáře a společníky, kteří splatí své vklady na základním kapitálu. Samozřejmě nelze stavět rovnítko mezi akcionáře a účastníky virtuálního ESOP, jelikož s postavením akcionáře jsou spojena další práva a povinnosti (např. hlasování na valné hromadě a mnohá další). Typicky postavení majoritního akcionáře bude zcela odlišné od postavení účastníka virtuálního ESOP. Mohou však existovat také situace, kdy bude postavení minoritních akcionářů velmi podobné postavení účastníků ESOP. Pokud srovnáme např. postavení minoritního akcionáře (např. s podílem odpovídajícím 1 % na základním kapitálu, který má akcie bez hlasovacího práva či s velmi omezeným hlasovacím právem) a zaměstnance, který participuje na VSOP a který splnil podmínky pro nabytí virtuálních akcií (jejichž hodnota odpovídá také 1 % na základním kapitálu), rozdíl mezi těmito osobami nebude v praxi zásadní. Obě budou mít podle podmínek stanov či ESOP nárok na finanční odměnu v případě, že se společnost prodá.3 Pokud však minoritní akcionář splní časový test, nemusí z prodeje svých akcií zaplatit žádnou daň, zatímco držitel virtuálních akcií bude muset uhradit daň z příjmů a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Aby se mohl držitel virtuálních akcí dostat z daňového pohledu do srovnatelné situace minoritního akcionáře, musela by společnost změnit své stanovy, teoreticky by se musely vydat akcie se zvláštními právy,4 musel by se zdanit příjem v moment uplatnění akcií (exercise), což jsou vše kroky, se kterými jsou spojeny značné náklady jak časové, tak finanční. moje.kdpcr.cz

Daně z příjmů

Vvyužitelnost ESOP je v České republice na vzestupu a daňové otázky vždy patří mezi ty nejvíce diskutované. Může se časový test uplatnit také na jiné cenné papíry než na akcie? Pomineme-li teoretickou změnu legislativy,5 o které se zatím však v České republice zatím moc nemluví, budou daňové režimy v obou případech zásadně odlišné. Pokud bychom zůstali v prostředí stávajícího právního rámce, lze uvažovat o připodobnění daňových režimů prostřednictvím ustanovení § 4 odst. 1 písm. x) zákona o dani z příjmů, který výše zmíněný časový test pro osvobození od daně z příjmů vztahuje na úplatný převod cenného papíru, nikoliv výslovně pouze na úplatný převod akcií. Cenným papírem se dle ustanovení § 514 občanského zákoníku myslí „listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést“. Tato definice je velmi široká a je otázkou, zda by teoreticky cenným papírem ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. x) zákona o dani z příjmů nemohla být i opce na vydání akcií či jiné právo vtělené do listiny udělené zaměstnancům v souvislosti s opčním plánem. Pokud by byly opce vydány jako cenné papíry a následně by byly předmětem prodeje tyto cenné papíry (např. zpět společnosti či akcionářům), nikoliv akcie samotné, uplatní se na ně časový test a osvobození od daně? Pokud by postavení účastníka ESOP bylo srovnatelné s postavením minoritních akcionářů a cena za opci – cenný papír – by nebyla považována za odměnu ze závislé činnosti, myslím, že lze uvažovat o připodobnění těchto osob také v daňové rovině. Je však nutné doplnit, že k této oblasti neexistuje podrobná judikatura a zároveň se zde prolínají daňové a právní aspekty, které je nutné vzít v potaz při posouzení konkrétní společnosti a konkrétních podmínek ESOP. Dle mého názoru je ovšem namístě k uvedenému tématu otevřít diskusi, jelikož využitelnost ESOP je v České republice na vzestupu a daňové otázky vždy patří mezi ty nejvíce diskutované.

3 V tomto zamyšlení se nezabývám zdaněním dividend, ale podmínky ESOP mohou pro účastníky ESOP stanovit nejen odměnu při prodeji, ale také odměnu podobající se podílům na zisku. 4 Viz § 276 zákona o obchodních korporacích. 5 Srovnej např. iniciativu Evropské komise Startup Europe zde.

Správa daní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Generální ﬁnanční ředitelství k dalším vybraným otázkám DAC6 Na konci minulého roku vydalo Generální finanční ředitelství dokument obsahující odpovědi na vybrané otázky související s aplikací zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní v případě oznamovací povinnosti týkající se oznamovaných přeshraničních uspořádání. Nyní byla zveřejněna pracovní verze doplnění tohoto dokumentu. René Kulínský Partner týmu daňového poradenství, EY Česká republika

pracovní verze doplnění odpovědí Generálního finančního ředitelství („GFŘ“) na vybrané otázky související s aplikací zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní („ZMSSD“) v případě oznamovací povinnosti týkající se oznamovaných přeshraničních uspořádání („DAC6 “), přinášíme vybrané body, které zaujaly autory článku. Je třeba připomenout, že dokument může před svým oficiálním zveřejněním doznat (potenciálně významných) změn.

Transparentní entity Ondřej Janeček Partner týmu daňového poradenství, EY Česká republika

Karel Hronek Associate Partner týmu daňového poradenství, EY Česká republika

Dokument zmiňuje, že za uživatele uspořádání je považována daňově transparentní entita a žádný z jejich investorů (společníků/ partnerů) není uživatelem uspořádání čistě v důsledku své pozice investora (společníka/partnera) – oznamovací povinnost má tedy daňově transparentní entita (nikoliv její jednotliví investoři). Obdobný závěr by měl platit také v případě povinností přidružených entit či zprostředkovatelů. Toto však údajně neplatí v případech, kdy samotný společník/partner/investor se na příslušném uspořádání přímo podílí, je tedy jeho uživatelem. Co se týče případného oznámení, toto by mělo obsahovat informace o daňově transparentní entitě. Společníci mohou být přidruženými entitami, a tedy mají být vyplněni tam, kde je relevantní uvádět přidružené entity.

Role u přeshraničních uspořádání vytvořených v rámci skupiny Dokument vyjasňuje, že přeshraniční uspořádání vytvořené v rámci skupiny její členskou entitou – pokud se ho však sama neúčastní (tj. není uživatelem) – tato entita obecně oznamuje jako zprostředkovatel. Pokud je však tato entita do uspořádání sama

moje.kdpcr.cz

Správa daní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

zapojena jako uživatel (byť řídící či koordinující zavedení uspořádání), pak uspořádání neoznamuje jako zprostředkovatel, ale obecně jako uživatel.

Činnost přípravy daňového přiznání (či auditu) až po implementaci uspořádání Dokument naznačuje, že pokud daná činnost nezaloží nové uspořádání, změnu či doplnění stávajícího uspořádání, pak z důvodu takového zapojení obecně nevzniká oznamovací povinnost pro daňového poradce, jelikož uspořádání již bylo implementováno. Obdobně by toto mělo platit i pro advokáta poskytujícího služby po implementaci, auditora při auditu účetní závěrky či pro daňovou, účetní, ekonomickou či právní radu týkající se již implementovaného přeshraničního uspořádání, na kterém se daňový poradce poskytující tuto radu nepodílel v roli zprostředkovatele (respektive pro situaci, kdy daňový poradce posuzuje již implementované uspořádání z pohledu splnění podmínek pro oznámení, aniž by se podílel na jeho implementaci).

Které přidružené osoby musí být uvedeny v oznámení Dokument uvádí, že v oznámení je nutno uvádět pouze takové přidružené osoby, které jsou daným uspořádáním přímo dotčeny, přičemž uvádění přidružených osob je relevantní pouze u charakteristických znaků, které vyžadují, aby dané uspořádání vzniklo mezi přidruženými osobami.

Rozsah oznamovaných změn týkajících se typizovaných uspořádání Dle dokumentu se oznamují nové informace, že dané uspořádání zavedla nová entita. Tato nová entita může vzniknout v důsledku přeměny (rozdělením, odštěpením či splynutím). V žádném případě se neoznamují informace, pokud došlo např. pouze ke změně názvu, adresy sídla nebo zániku společnosti bez nástupnické společnosti apod.

Implikace brexitu Dokument uvádí, že pokud oznamované přeshraniční uspořádání má více povinných osob z více členských států EU, které se mezi sebou domluvily, že oznámení dle DAC6 podá pouze jedna z nich ve Velké Británii v období do 31. 12. 2020, poté povinné osoby v ČR dle § 14l odst. 6 ZMSSD nejsou povinny podávat oznámení dle DAC6, pokud toto oznámení obsahovalo stejné údaje. Povinné osoby v ČR by měly být schopny prokázat, že oznámení dle DAC6 bylo podáno ve Velké Británii. Proto se doporučuje disponovat identifikačním číslem uspořádání (A-ID), které bylo přiděleno v tom státě, kde bylo přeshraniční uspořádání oznámeno poprvé. moje.kdpcr.cz

Místo daňové úspory Dokument konstatuje, že je obecně nerozhodné, kde dochází k daňové úspoře. Postup při posuzování testu hlavního přínosu (MBT) Dokument v této souvislosti zmiňuje následující sekvenci úvah: Pokud z daného uspořádání plyne daňová výhoda, která ale není důsledkem naplnění charakteristického znaku, pak již nedochází k posuzování splnění MBT, a tedy ani nevzniká oznamovací povinnost. Pokud z daného uspořádání plyne daňová výhoda, která je důsledkem naplnění charakteristického znaku, nedochází automaticky k naplnění MBT a je nutné posoudit, zda získání daňové výhody je hlavním přínosem nebo jedním z hlavních přínosů daného uspořádání. MBT není naplněn v případě, kdy daňová výhoda nepředstavuje úsporu na dani (může jít například o zjednodušení administrativy či postup, na jehož základě nebude nutné plnit oznamovací povinnosti jiné než uvedené v novele DAC6). Dokument rovněž opakuje základní tezi z předchozí verze, tj. že pro existenci přeshraničního uspořádání musí nastat souběh existence někým navrženého konkrétního uspořádání a určité daňové výhody (případně ukrývání příjmů či majetku nebo obcházení společného standardu pro oznamování OECD popsané v charakteristických znacích D) z takového uspořádání plynoucí. Pokud základní souběh existuje, musí být ověřeno naplnění alespoň jednoho z charakteristických znaků (případně tam, kde je to potřeba, s aplikací MBT).

Praktické příklady uváděné v dokumentu, respektive komentář k jednotlivým charakteristickým rysům Prodej podílu v rámci jedné jurisdikce – prodej podílu v české společnosti mezi dvěma zahraničními subjekty (v rámci jedné jurisdikce) sám o sobě nenaplní definici přeshraničního uspořádání. Na druhou stranu nelze vyloučit, že uvedený prodej bude součástí složeného uspořádání. Z tohoto důvodu je nezbytné posoudit individuálně danou transakci. Výplata dividend – výplata dividend sama o sobě obecně není přeshraničním uspořádáním, pokud jedním z účelů takového uspořádání není získání daňové výhody. Postup předepisující kroky, které by vedly k výplatě dividendy, by mohl být uspořádáním. Pokud jde o to, zda toto uspořádání naplní znak standardnosti, záleží na jeho konstrukci, zda předpokládá provedení dodatečných kroků při zavedení tohoto postupu. Pokud by se jednalo o standardizovanou transakci, musí být navíc splněn MBT. Stejně tak nelze vyloučit, že dané uspořádání (v návaznosti na jeho konkrétní konstrukci) naplní další charakteristický znak. Důvěrnost (znak A.1) – dokument uvádí, že podstatné při posouzení tohoto znaku je, zda z ujednání, které závazek

Správa daní

mlčenlivosti zakládá, vyplývá, že součástí informací, na něž se taková mlčenlivost vztahuje, je i uvedená informace o daňové výhodě. Široce koncipovaná úprava obchodního tajemství, která sice daňové záležitosti výslovně nevylučuje, ale v praxi zveřejnění informace o daňové výhodě plynoucí z uspořádání nebrání, přítomnost znaku A.1 nezakládá. Dokument v této souvislosti mimo jiné dále uvádí, že doložit existenci takové podmínky lze i nepřímo např. prostřednictvím požadavků, aby veškerá korespondence týkající se uspořádání, včetně komunikace s daňovou správou, byla činěna prostřednictvím zprostředkovatele či jiné pro tento účel jmenované osoby. Standardizovaná dokumentace a struktury (znak A.3) – dokument konstatuje, že využívání standardizované dokumentace je běžné u mnoha produktů v korporátní sféře a zejména u poskytovatelů finančních a investičních služeb (např. modelové smlouvy ISDA Master Agreement, GMRA). V případech, kdy je původní modelový text smlouvy přizpůsoben v důsledku obchodních jednání mezi stranami potřebám klienta, nejedná se již nadále o situaci podléhající charakteristickému znaku A.3. Využití ztrát v rámci přeshraniční fúze (znak B.1) – v případě, kdy česká mateřská společnost vlastní 100% podíl na zahraniční dceřiné společnosti, přičemž je rozhodnuto o realizaci přeshraniční přeměny, při které dojde k převzetí daňových ztrát v souladu s podmínkami zákona o daních z příjmů („ZDP“), nejsou bez dalšího naplněny podmínky charakteristického znaku využití ztráty (B.1). Nejedná se totiž o vykonstruované kroky sestávající z pořízení ztrátové společnosti, ukončení hlavní činnosti této společnosti a využití jejích ztrát. Podmínky charakteristického znaku B.1 vyžadují širší spektrum uměle vykonstruovaných kroků. Přeměna příjmu (znak B.2) – dokument uvádí následující příklady: Co se týče kapitalizace pohledávky z titulu úvěru – sama kapitalizace obecně není uspořádáním. Opět se zde aplikuje výše uvedený základní souběh. Postup, který by předepisoval takovou kapitalizaci, by mohl, pokud splní MBT, naplňovat znak změny charakteru příjmu (B.2), pokud je např. cílem dosáhnout nižšího zdanění dividend oproti zdanění úroků mezi zúčastněnými společnostmi. Příkladem převodu na jiné kategorie příjmů je např. převod z příjmu ze zaměstnání na příjem v podobě vyplacených dividend. Přestože dividendy jsou zdaňovaným příjmem, jsou obvykle daněny nižší sazbou či od daně osvobozené. Dokument dále komentuje situaci, kdy je osobě zaměstnané ve společnosti, která má sídlo v jiné jurisdikci, poskytnutá v rámci balíčku odměn pro zaměstnance kromě mzdy i opce na akcie uplatnitelná později. Vzhledem k tomu, že opce na zaměstnanecké akcie jsou legitimní a ustálenou formou odměňování zaměstnanců, uvedený příklad oznamovací povinnosti nepodléhá. V takovém případě nedochází k přeměně příjmu na majetek, dary nebo jinou kategorii

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

příjmu – ale k volbě mezi různými možnostmi odměňování (které jsou široce využívány a mají svou obchodní logiku). Naproti tomu v případě, kdy druh odměny obvyklé obchodní praxi neodpovídá, naopak z objektivního pohledu by příslušná částka měla být vyplacena jako jiný typ příjmu, který je sice daňově méně výhodný, ale více odpovídá dané situaci, k uvedené přeměně příjmu pravděpodobně došlo. Podobně v případě, kdy je zaměstnanci poskytnuta opce na akcie v rámci širšího uměle vytvářeného uspořádání jednotlivých na sebe navazujících kroků, vedoucích k získání daňové výhody, lze předpokládat, že se jedná o daňové uspořádání dle charakteristického znaku B.2. V případě postupu, kdy je upřednostněno rozdělení kapitálu až při likvidaci společnosti před výplatou dividend před vstupem společnosti do likvidace, dokument naznačuje, že znak B.2 není naplněn. Naproti tomu přeshraniční uspořádání, jehož podstatou jsou postupné na sebe navazující likvidace nově zakládaných společností (v rámci uplatnění tzv. phoenixing postupu) za účelem získání příjmu z investice, který má po celou dobu stejného konečného vlastníka, nejspíše naplní znak B.2. Pokud se společnost prodává za cenu, která zahrnuje i kumulovaný výsledek hospodaření, může být celý výtěžek z prodeje zdaněn jako příjem ze zcizení majetku předchozích vlastníků společnosti. V případě, kdy je stejný kumulovaný výsledek hospodaření vyplacen majitelům v podobě dividendy ještě před prodejem společnosti, může být takový příjem zdaněn jiným způsobem než předchozí případ. Dle dokumentu ani jedna z uvedených situací nenaplňuje charakteristický znak B.2, a to vzhledem k tomu, že v obou případech jde o realizaci zisku, nikoli o přeměnu příjmu. To však neplatí v případě, kdy je jedna z výše uvedených situací součástí širšího postupu, jehož záměrem je obcházení daňových povinností. Daňové důsledky zpětného odkupu akcií mohou v některých jurisdikcích podléhat zvláštním daňovým pravidlům (většinou bude příjem ze zpětného odkupu zdaněn jako příjem pocházející ze zcizení majetku). Za obvyklých podmínek by nemělo být takové zcizení majetku pokládáno za přeměnu příjmu dle znaku B.2, pokud není takové zcizení součástí postupu, jehož cílem je obcházení daňových povinností. Kruhové transakce (znak B.3) – dokument uvádí mimo jiné následující příklady (za předpokladu splnění MBT): Vybrané jurisdikce nabízí výhody zahraničním přímým investicím – např. může jít o nižší zdanění, příznivější užívací práva k půdě, administrativní podporu apod. Charakteristický znak kruhové transakce B.3 může být naplněn, pokud tamní podnikatelé vyvedou část kapitálu do zahraničí a následně jej maskovaný za zahraniční kapitál použijí k investování ve své domovské jurisdikci s cílem získat tyto výhody určené výlučně pro zahraniční investory. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Podnikatelé v jurisdikcích s nedostatečnou ochranou práv duševního vlastnictví jsou motivováni převést majetek do spřízněných obchodních korporací v cizích jurisdikcích, které mají lepší právní a institucionální zakotvení ochrany práv duševního vlastnictví. Tito podnikatelé také mohou preferovat skrytí své identity ve vztahu k tomuto majetku. Tento majetek následně použijí k investování ve své domovské jurisdikci jako přímou zahraniční investici v případě, kdy se naskytne výhodná investiční příležitost. V některých jurisdikcích není rozvinutý finanční trh, a proto musí podnikatelé přistupovat na zahraniční finanční trh, aby získali přístup k lepším finančním službám, například k možnosti být kotován na regulovaném trhu. Pokud by takto získané prostředky byly použity k investování v domovské jurisdikci jako přímá zahraniční investice, mohlo by dojít k pohybu aktiv v kruhu, pokud by také zahrnovaly prostředky poskytnuté z původní jurisdikce. Dokument však naznačuje, že jiný závěr může platit u situací na první pohled podobných, u nichž však při bližším zkoumání nejde o čistě kruhový oběh aktiv, ale mají skutečnou obchodní logiku vycházející ze skutečné investiční aktivity. Typicky se bude jednat o případy, kdy v případě výplaty zisku dochází k přeshraničnímu převodu z jurisdikce A, které jsou následně prostřednictvím holdingové společnosti vypláceny dalším subjektům opět v jurisdikci A. Holdingová společnost v takovém případě dokonce může odpovídat popisu vloženého subjektu bez primární komerční funkce. Takový případ odlišuje skutečnost, že v daném případě jsou na konci takového řetězce skuteční investoři (investující prostřednictvím holdingové společnosti založené v jiné jurisdikci) nesoucí riziko ztráty vložených investic. Příjemce platby a rezident v kontextu znaků C.1 – dokument uvádí, že příjemcem platby bude zpravidla entita či fyzická osoba, u níž je přijatá platba předmětem daně z příjmů. V případě přímého zdanění nepodléhajících transparentních entit tedy nejsou příjemci platby transparentní entity, ale jednotliví partneři či společníci transparentní entity, na jejichž úrovni je příjem zdaňován. Dokument dále uvádí, že některé jurisdikce koncept daňové rezidence neznají či ho ve svých daňových předpisech neaplikují, ať už proto, že fungují na teritoriálním základě, nebo proto, že vůbec neaplikují daň z příjmů. Pokud je vztah příjemce platby k takové jurisdikci dán skutečností, že byl v takové jurisdikci založen, nebo v jurisdikci je umístěno místo jeho skutečného vedení, lze s ním v souladu s aplikovanými mezinárodními daňovými standardy zacházet jako s rezidentem takové jurisdikce. Téměř nulová sazba daně (znak C.1.b.1) – za téměř nulovou sazbu daně se považuje nominální sazba daně nižší než 1 %. Nespolupracující jurisdikce (znak C.1.b.2) – dokument uvádí, že posouzení, zda jurisdikce splňuje podmínku znaku C.1.b.2, by mělo být provedeno v době, s níž se váže vznik oznamovací povinnosti. Ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, u nichž byl první krok učiněn od 25. června 2018 do 28. srpna moje.kdpcr.cz

Správa daní

Charakteristický znak kruhové transakce může být naplněn, pokud podnikatelé vyvedou část kapitálu do zahraničí a následně jej maskovaný za zahraniční kapitál použijí k investování ve své domovské jurisdikci. 2020 (datum účinnosti novely DAC6), postačuje splnit oznamovací povinnost pouze u těch přeshraničních uspořádání, kde je příslušná jurisdikce uvedena na příslušném seznamu jak i) k okamžiku, ke kterému přeshraniční uspořádání vstoupilo do realizace (nebo byla poskytnuta příslušná podpora ze strany vedlejšího zprostředkovatele), tak ii) k datu vzniku oznamovací povinnosti podle vnitrostátní legislativy (28. srpen 2020). Preferenční daňové režimy (znak C.1.d) – dokument uvádí, že pro účely znaku C.1.d je za preferenční daňový režim považován každý daňový režim, který se v dané jurisdikci odchyluje od obecných zásad zdanění. Jde zejména o všechny daňové režimy přezkoumávané v rámci činnosti Fóra pro škodlivé daňové praktiky nebo pracovní skupiny Rady EU pro kodex chování EU. Dokument uvádí, že seznamy těchto režimů lze nalézt např. na stránkách OECD nebo na stránkách Rady EU. Majetek odepisován stálou provozovnou v jedné jurisdikci a také zřizovatelem v druhé jurisdikci (znak C.2) – dle dokumentu na tyto situace znak C.2 nemíří, jelikož se jedná o logický důsledek konceptu stálé provozovny a principů mezinárodního zdanění, tj. odpisy uplatňuje jak zřizovatel, tak stálá provozovna podle principů dané jurisdikce, ale zároveň s tím zahrnují do svého základu daně i související příjmy v obou jurisdikcích. Dle dokumentu se nejedná o dvojí uplatnění daňového odpisu, ale o způsob (techniku) zdanění zahraničních příjmů. K naplnění znaku C.2 rovněž nedochází v případě přeshraničního prodeje majetku z ČR do jiné jurisdikce, pokud je příjem z tohoto prodeje zdaněn a následně nový vlastník začne znovu tento majetek odepisovat.

Správa daní

Vícenásobné osvobození od dvojího zdanění (znak C.3) – pokud například společnost se sídlem v jurisdikci A se stálou provozovnou v jurisdikci B pobírá příjmy ze třetí země, ve které tento příjem podléhá srážkové dani, pak za předpokladu, že takový příjem je zdaněn jak v jurisdikci A, tak v jurisdikci B, neměla by při uplatnění zápočtu daní v jurisdikcích A i B být taková situace kvalifikována jako naplňující znak C.3. Naopak přeshraničním uspořádáním dle znaku C.3 bude pravděpodobně situace, kdy společnost A, daňový rezident ve státě A, uzavře smlouvu o půjčce cenných papírů s bankou B, daňovým rezidentem v jurisdikci B, a to na akcie společnosti C, daňového rezidenta ve státě C. Společnost A je v daném případě věřitelem a banka B dlužníkem. Půjčka pokrývá období, během kterého společnost C vyplácí dividendy. Banka B, které byly cenné papíry původně zapůjčeny, vybírá tuto dividendu očištěnou o srážkovou daň, která byla sražena ve státě C, a částku převádí (na základě uzavřené smlouvy o půjčce CP) společnosti A. Společnost A započítá na daň z příjmů, kterou dluží ve státě své daňové rezidence A, částku ve výši daně sražené ve státě C. Stejně tak banka B započítá na daň z příjmů právnických osob, kterou dluží v jurisdikci své daňové rezidence B, částku ve výši daně sražené ve státě C. O daň sraženou ve státě C tak byla bez dalšího danění dividendového příjmu snížena daňová povinnost v jurisdikcích A i B, což naplňuje charakteristický znak C.3. Převod aktiv s významným rozdílem v částce považované za splatnou (znak C.4) – za částku „považovanou za splatnou ve formě protiplnění“ se v případě, kdy je v daném případě rozdíl mezi částkou pro daňové a účetní účely, rozumí částka pro daňové účely. Rozdíl by např. neměl být považován za významný v situaci, kdy rozdíl v hodnotě není v rozporu s běžnou aplikací příslušných daňových předpisů v zúčastněných jurisdikcích. Naopak v případě, kdy se strany přeshraničního uspořádání snaží záměrně využít rozdílné kvalifikace v daňových systémech více jurisdikcí, bude se pravděpodobně o přeshraniční uspořádání dle C.4 jednat. Charakteristický znak C4 by se měl týkat i převodu aktiva mezi poplatníkem daňovým rezidentem a jeho stálou provozovnou v jiné jurisdikci. Obcházení společného standardu pro oznamování D.1 – dokument obsahuje mimo jiné následující příklady, resp. úvahy: Co se týče situace převodu finančních prostředků v případě, že finanční instituce (banka) na základě platebního příkazu svého klienta převádí prostředky z jeho účtu na účet v zemi, se kterou neprobíhá automatická výměna informací o finančních účtech, pak dokument uvádí, že jednotlivý pokyn k převodu prostředků nelze považovat za uspořádání s tím, že finanční instituce, která realizuje příkaz k úhradě na žádost svého klienta bez dalších znalostí k danému uspořádání, nezakládá vedlejší zprostředkování takového uspořádání.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Majetek držený českým daňovým rezidentem na finančním účtu u oznamující finanční instituce ve Francii podléhá vykazování v rámci povinností dle CRS. Pokud se však český rezident rozhodne (např. po poradě s daňovým poradcem) použít prostředky vybrané z finančního účtu k nákupu nemovitosti ve Francii, není takový postup porušením CRS povinností vzhledem k tomu, že nemovitosti vykazování podle CRS povinností nepodléhají. Situace, kdy zprostředkovatel radí lidem přesunout finanční prostředky z jurisdikce, která implementovala CRS povinnosti do svého právního řádu, do země, která CRS povinnosti neimplementovala, se záměrem, aby informace o finančních prostředcích nebyly dle CRS povinností oznámeny příslušným daňovým úřadům, naplňuje charakteristický znak D.1. V případě, kdy zaměstnanec či manažer banky ví o tom, že převod prostředků je součástí přeshraničního uspořádání, banka je zprostředkovatelem vázaným oznamovací povinností ohledně takového uspořádání. Některé skutečnosti mohou nasvědčovat tomu, že k porušení či obcházení CRS povinností, a tím naplnění charakteristického znaku D.1, v daném případě dochází. Jde např. o následující: • transakce je natolik propracovaně a sofistikovaně strukturována, že vyhýbání se oznamování dle CRS povinností je logickým vysvětlením takové struktury; • transakce není z obchodního hlediska racionální a ve svém důsledku vede k neoznámení dle CRS povinností; • vlastnické struktury, které vedou k tomu, že skuteční vlastníci drží aktiva těsně pod prahovou hodnotou pro vykazování, nebo • odmítnutí ze strany držitele finančního účtu poskytnout vysvětlení transakce nebo struktury, pokud je o takové vysvětlení požádán (např. Finanční správou) za účelem zjištění existence povinností oznamování informací o přeshraničních uspořádáních. Zastření skutečného vlastnictví (znak D.2) – dokument obsahuje mimo jiné následující příklady, resp. úvahy: Samotná skutečnost, že totožnost skutečných vlastníků není dostupná běžné veřejnosti, ještě sama o sobě nezakládá existenci přeshraničního uspořádání dle charakteristického znaku D.2. Na druhou stranu skutečnost, že identita skutečných vlastníků je uvedená v rejstřících dostupných veřejnosti, by měla být dostatečná pro vyloučení existence znaku kategorie D.2. Mezi případy, kdy je skutečný vlastník neidentifikovatelný, patří zejména situace, kdy je vlastnictví drženo prostřednictvím cenných papírů, jejichž vlastníci se nedají identifikovat z veřejně dostupných zdrojů, či v případě kontroly majetku vykonávané nepřímo prostřednictvím formálního vlastníka. Zastření skutečného vlastnictví se dá také předpokládat moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

u přeshraničních uspořádání využívajících jurisdikce, které ve vztahu k majetku, o který v daném případě jde: • nevyžadují uchovávání informací o jeho skutečných vlastnících, • nevyužívají žádný mechanismus k získání takových informací (např. na žádost veřejných orgánů), • neukládají povinnosti nebo neaplikují mechanismy pro zveřejňování identity skutečných vlastníků akcií držených na jejich účet jinými osobami, či • nepožadují informovat účetní jednotku o změnách v její vlastnické struktuře nebo v kontrole nad ní. Za struktury využívané k zastření skutečného vlastnictví naopak nejsou považovány entity odpovídající definici institucionálních investorů dle pravidla 1.4 OECD MDR. Tj. • regulované subjekty, • subjekty pravidelně obchodované na zavedené burze a • vládní subjekty, centrální banky nebo mezinárodní či nadnárodní organizace, přičemž mezinárodní nebo nadnárodní organizací se rozumí jakákoli mezivládní organizace nebo organizace, jejímiž členy jsou především vlády. To samé platí o subjektech, které jsou zcela vlastněny jedním nebo více takovými institucionálními investory. Jak lze dále vyvodit z komentáře OECD MDR, běžné obchody s akciemi, při nichž jsou akcie držené na účet skutečných vlastníků takových akcií obchodníky s cennými papíry či jejich depozitáři, nenaplňují charakteristický znak D.2. Ve vztahu k svěřenským fondům, v případě, kdy jsou dostatečně určitě identifikovány obmyšlené osoby, včetně způsobů nevyžadujících identifikaci každého jednotlivce (např. všichni blíže nespecifikovaní potomci jedné individuálně identifikované osoby), lze dovodit, že charakteristický znak D.2 není naplněn. Stejně tak způsob vymezení obmyšlených osob svěřenského fondu, umožňující v budoucnu rozšíření této skupiny o další osoby, nemusí sám o sobě naplňovat znak D.2, pokud se nejedná o situaci, kdy jsou z obmyšlených osob dočasně vyloučeny osoby se záměrem zastřít jejich vztah ke svěřenskému fondu. Jednostranné bezpečné přístavy (znak E.1) – dokument obsahuje mimo jiné následující příklady, resp. úvahy: U bezúplatné či nízkoúročené půjčky mezi spojenými osobami dochází k využití výjimky dle § 23 odst. 7 ZDP, která umožňuje odchýlit se od principu tržního odstupu. Tento druh transakce naplňuje definici jednostranného bezpečného přístavu, a tedy i naplnění charakteristického znaku E.1. Dále, pokud je poskytnuto několik obdobných půjček splňujících charakteristický znak E.1 mezi stejným věřitelem a dlužníkem, stačí, když je o dané uspořádání oznámeno pouze jednou. Pokud u již oznámených půjček dojde k navýšení či splacení půjčky nebo ke změně úrokové sazby a ke změně úročených půjček na bezúročné, není potřeba danou změnu oznamovat. V případě, že půjčka je moje.kdpcr.cz

Správa daní

poskytnuta stejným věřitelem jako předešlé půjčky, ale novému dlužníkovi, je nezbytné podat nové oznámení, neboť se jedná o nového uživatele uspořádání. V souladu s požadavky OECD TPG se za bezpečný přístav nepovažují pravidla s podmínkami, jejichž aplikace snižuje obvyklé požadavky na dokumentaci a vedení záznamů, pokud zároveň platí, že tato pravidla nezahrnují podmínky pro stanovení ceny splňující požadavky principu tržního odstupu. Závazná posouzení dle § 38nc a § 38nd ZDP nejsou jednostrannými bezpečnými přístavy. V jejich případě se jedná o dohody o správném nastavení cen transakcí. Podobně nespadají pod znak E.1 ani předběžné dohody o nízké kapitalizaci uzavírané s daňovými orgány některých jurisdikcí, pokud jsou založené na konkrétních okolnostech vztahujících se ke konkrétní společnosti a plně zohledňující její kapitálové pozice. Pokud bylo přeshraniční uspořádání nastavené na základě ocenění provedeného řádně dle principu tržního odstupu, skutečnost, že takto nastavená cena sama spadá do působnosti bezpečného přístavu, neznamená, že přeshraniční uspořádání podléhá oznamovací povinnosti na základě charakteristického znaku E.1, pokud takové přeshraniční uspořádání nespoléhá na využití pravidel bezpečného přístavu. Přeshraniční převody (znak E.3) – dokument obsahuje mimo jiné následující příklady, resp. úvahy: Dokument naznačuje, že situace, kdy zahraniční právnická osoba podnikající v ČR prostřednictvím svého odštěpného závodu prodá kupující české spojené osobě část závodu, která tvoří samostatnou organizační složku, nejspíše naplňuje přeshraniční aspekt. V případě kalkulace pro účely E.3 není nutné zahrnovat do hodnoty EBIT účetní jednotky takovou účetní jednotkou přijaté dividendy, pokud přijaté dividendy za normálních okolností nepředstavují část jejího běžného provozního zisku (záleží na obchodním modelu účetní jednotky – u subjektů, u nichž jsou investiční činnosti jedním z hlavních předmětů podnikatelské činnosti, tomu bude pravděpodobně naopak). Obdobně to platí i u příjmů z úroků (opět specifické výjimky subjektů, jejichž jedním z hlavních předmětů podnikatelské činnosti je poskytování úvěrů apod.). Pokud dojde k situaci, kdy predikovaná hodnota EBIT alternativy bez převodu funkcí/rizik/aktiv představuje ztrátu účetní jednotky a výsledná hodnota EBIT alternativy realizace převodu je 0, charakteristický znak E.3 naplněn nebude. Naopak pokud v té samé situaci představuje výsledná hodnota EBIT alternativy realizace převodu více než dvojnásobnou ztrátu oproti alternativě bez převodu, situace oznamovací povinnosti na základě E.3 podléhá. Zdroj článku: EY Česká republika

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Evropská komise má novou strategii pro daňovou oblast. Představila takzvaný BEFIT Evropská komise v oblasti daní upouští od návrhu směrnic směřujících ke společnému konsolidovanému korporátnímu základu daně (CCCTB) a jde cestou nového konceptu nazvaného BEFIT (Business in Europe: Framework for Income Taxation). Ambiciózní agenda má za cíl podpořit silný, účinný a spravedlivý systém zdanění podniků v Evropské unii. Stanovuje proto dlouhodobou i krátkodobou vizi na podporu obnovy Evropy po pandemii covidu-19 a zajištění přiměřených veřejných příjmů v nadcházejících letech.

ílem konceptu BEFIT je podle Evropské komise vytvořit spravedlivé a stabilní obchodní prostředí, které může podpořit udržitelný růst bohatý na pracovní místa v EU. Sdělení také zohledňuje pokrok dosažený v diskusích G20 či na půdě OECD o globální daňové reformě. „Zdanění musí držet krok s našimi rozvíjejícími se ekonomikami a prioritami. Naše daňová pravidla by měla podporovat inkluzivní vymáhání, měla by být transparentní a měla by bránit vyhýbání se daňovým povinnostem. Měla by být také efektivní pro velké i malé podniky. Aktuální strategie položí základy systému daně z příjmů právnických osob v Evropě, který je vhodný pro 21. století, a pomůže nám vybudovat spravedlivější a udržitelnější společnost,“ řekl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Nejprve komise do roku 2023 představí nový rámec pro jednotná pravidla pro kalkulaci daňové báze a její alokaci mezi členské státy EU. To podle komise sníží administrativní zátěž, odstraní daňové překážky a vytvoří na jednotném trhu příznivější prostředí pro podnikání. „BEFIT poskytne jednotný soubor pravidel pro daň z příjmů právnických osob pro EU, který zajistí spravedlivější rozdělení daňových práv mezi členské státy, sníží byrokracii, sníží náklady na dodržování předpisů, minimalizuje vyhýbání se daňovým povinnostem a podpoří pracovní místa a investice EU na jednotném trhu,“ stojí v návrhu. Dle prohlášení zástupců Evropské komise by BEFIT měl být komplementární k aktuálně diskutovaným řešením OECD v oblasti reformy mezinárodního zdanění. Nové sdělení podle komise rovněž definuje daňovou agendu na další dva roky. Ta zahrnuje opatření, která podporují produktivní investice a podnikání, lépe chrání národní příjmy a podporují zelené a digitální trendy. To navazuje na ambiciózní plán stanovený v daňovém akčním plánu, který komise představila loni v létě. Podle návrhu by vybrané velké korporace fungující v rámci EU například publikovaly své efektivní daňové sazby. Komise také plánuje formulaci nových „antiavoidance“ pravidel zaměřených

BEFIT poskytne jednotný soubor pravidel pro daň z příjmů právnických osob pro EU, který zajistí spravedlivější rozdělení daňových práv mezi členské státy. na tzv. shell korporace (společnosti s žádnou či nízkou prezencí a ekonomickou aktivitou). Návrh tzv. ATAD3 by měl být prezentován do konce tohoto roku (prvotní komunikace naznačuje opatření v oblasti monitoringu a reportování). Evropská komise podle expertů z EY rovněž hodlá připravit návrh, který by měl motivovat společnosti k investování prostřednictvím vlastního kapitálu, a nikoliv dluhem. Návrh tzv. Debt Equity Bias Reduction Allowance by měl být připraven v prvním čtvrtletí příštího roku. EK rovněž přichází s doporučením pro členské země umožnit odečet ztrát za roky 2020 a 2021 oproti ziskům před rokem 2020 (za alespoň jeden předchozí rok a s limitem 3 milionů eur na zdaňovací období). Komise plánuje také brzy přijít s konkrétním návrhem na tzv. digital levy, které by mělo představovat vlastní zdroj EU. Zdroj: Evropská komise, EY moje.kdpcr.cz

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Jak moc zasáhne ﬁnanční sektor DORA? Evropská komise plánuje jasnější pravidla upravující rozvoj využívání informačních technologií ve finančních službách. Jedním z nich je Nařízení o digitální provozní odolnosti finančních institucí (DORA). Lumír Schejbal Advokát, Schejbal & Partners

ílem nařízení DORA je sjednotit požadavky na řízení rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) a digitální provozní odolnosti u subjektů, které podléhají povolení a finančnímu dohledu. Ve všech regulovaných oblastech finančního trhu již nyní platí nějaká pravidla pro řízení rizik IKT. Tato pravidla jsou však rozdílná, v některých oblastech jsou jen rámcová či kusá, někde, jako např. v bankovnictví a platebních službách, jsou již nyní velmi robustní. Od účinnosti nařízení DORA budou všechny v něm vymezené subjekty podléhat jednotné regulaci řízení rizik a hlášení incidentů v oblasti IKT. Nařízením to však neskončí, na ně budou navazovat regulatorně technické standardy (RTS) vypracované evropskými orgány pro finanční regulaci po konzultaci s Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA). Tyto RTS půjdou do velkého detailu a stanoví jasné mantinely správné praxe. Nařízení bude mít dopad na všechny regulované finanční instituce. Některé subjekty, jako jsou např. banky či platební instituce, si s regulací poradí snadněji, protože již nyní musejí aplikovat náročné řízení rizik v oblasti IKT, jelikož jim to nařizuje směrnice PSD2 a prováděcí akty, jako např. Obecné pokyny EBA pro řízení rizik v oblasti IKT a bezpečnosti. Pro menší subjekty finančního trhu, jako jsou např. nebankovní obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti či poskytovatelé služeb v oblasti kryptoaktiv, může být naplnění povinností velmi náročné. Požadavky regulace DORA totiž u nich povedou k významnému zvýšení nákladů na bezpečnost a řízení rizik IKT, a to jak z důvodu technologických, tak i personálních. moje.kdpcr.cz

Adresáti nařízení musejí zavést a uplatňovat proces řízení incidentů souvisejících s IKT, a to i za účelem hlášení incidentů a jsou povinni zavést interní výstražné ukazatele včasného varování. V případě nastalého incidentu musí instituce reagovat velmi rychle, incident musí být neprodleně nahlášen regulátorovi, nejpozději však do konce obchodního dne, v němž se přihodil. Subjekty budou také povinny závažnost incidentů klasifikovat, a to dle pravidel v nařízení a navazujících prováděcích aktech. I přes uvedené se však domnívám, že nařízení DORA nepovede k pozastavení či zastavení vývoje fintechu. Vzhledem ke komplexnosti regulace řízení rizik IKT však bude vstup nových fintech společností do finančních odvětví zase o něco složitější. Společnosti budou muset vynaložit na získání licence v příslušném odvětví vyšší náklady, budou muset regulátorovi prokázat, že splňují vysoké nároky na regulaci IKT v daném odvětví. Inovativní fintechové služby si však cestu na trh najdou, buď ve spolupráci s investory, nebo již existujícími regulovanými subjekty v odvětví.

Součástí Balíčku právních předpisů v oblasti digitálních financí (Digital Finance Package) jsou tři legislativní a dva nelegislativní materiály – Návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA), Návrh nařízení o pilotním režimu tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaných záznamů, Návrh nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA), Návrh směrnice reagující na předložené návrhy a dvě strategie. Ve strategii pro moderní a bezpečné maloobchodní platby představuje Evropská komise předpokládaný budoucí vývoj regulace v oblasti platebního styku. Strategie pro digitální finance popisuje trendy v oblasti finančních inovací a vytyčuje hlavní priority a cíle, kterým bude do roku 2024 věnována pozornost v souvislosti digitální transformace finančního trhu. Komise se dále zaměří na odstraňování fragmentace vnitřního digitálního trhu, na adaptaci evropského regulatorního rámce k usnadnění rozvoje digitálních inovací, podporu finančních inovací založených na datech (prostřednictvím tvorby Společného evropského prostoru pro finanční data) a související rizika.

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Co dělat, když je obchodní partner v insolvenci? Insolvence obchodního partnera je noční můrou každého podnikatele. Zatímco dlužníkovi jde o holé přežití, věřiteli jde o úhradu pohledávky, kterou za dlužníkem má. Peníze už přitom zřejmě nikdy v plné výši neuvidí. Opravdu ale nešlo této situaci nijak zabránit, nebo se na ni alespoň připravit? A co dělat, když už váš obchodní partner opravdu v insolvenci je? Jiří Koubek Advokát, Arrows

vám nebudou hrazeny vaše pohledávky, vůbec nemuseli dostat. Jak? Základní rešerší obchodního partnera ještě před zahájením vlastní spolupráce. Nejedná se o nijak složitou činnost. Postačí krátká lustrace subjektu v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí. Od věci není případně ani rychlá kontrola účetních dokumentů ve sbírce listin obchodního rejstříku. Věřte, že úvodní obezřetnost vám může do budoucna ušetřit spoustu času, peněz i nervů.

Jak poznat, že je dotyčný v úpadku

ajít vhodného a spolehlivého obchodního partnera není v dnešní době jednoduché. Vše se může poměrně dlouhou dobu jevit idylicky a spolupráce může fungovat. Dotyčný ale najednou přestane hradit faktury a vy zjistíte, že je proti němu vedeno insolvenční řízení. Přitom jste se do takové situace, kdy

Zvenku a bez detailní znalosti majetkové situace je složité poznat, zda je obchodní partner v úpadku. Dokud s ním není oficiálně zahájeno insolvenční řízení a zjištěn jeho úpadek insolvenčním soudem, můžete se jen domnívat. Existují nicméně určité varovné signály, při kterých byste měli zbystřit. Typicky vám dotyčný přestane hradit faktury, nekomunikuje, hledá výmluvy, proč nemohl zaplatit, a jinak se vykrucuje. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Ostatní

V takovém případě je vhodné kontaktovat jiné subjekty, se kterými dotyčný obchoduje, a ověřit si u nich, zda se podobně chová i vůči nim.

Insolvenční řízení zahájeno, co teď? V první řadě se musíte o insolvenčním řízení dozvědět. Nezřídka se stává, že věřitelé existenci insolvenčního řízení vůbec nezaregistrují, a přijdou tak o možnost uplatňovat v něm své pohledávky za dlužníkem. Doporučujeme proto insolvenční rejstřík pravidelně sledovat nebo si ho nechat hlídat. Existují např. bezplatné webové stránky umožňující hlídání konkrétních subjektů. Pokud je s dotyčným zahájeno insolvenční řízení nebo se v již zahájeném řízení stane cokoliv nového, přijde vám automatický notifikační e-mail, abyste o nic nepřišli. Z pohledu věřitele je v insolvenčním řízení nejdůležitější řádně a včas přihlásit svou pohledávku. Přihláška pohledávky se podává insolvenčnímu soudu na speciálním formuláři a pohledávku je nutné přihlásit nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne vydání rozhodnutí o dlužníkově úpadku. Po přihlášení pohledávky se věřitel stává účastníkem insolvenčního řízení a má možnost ho ovlivňovat. Řádné uplatnění pohledávky v insolvenčním řízení má i daňové aspekty. V prvé řadě umožňuje zákon o DPH za určitých podmínek věřiteli nárokovat po státu zpět DPH z pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení. Dále má věřitel k pohledávce za dlužníkem v insolvenčním řízení možnost tvořit (opět za určitých podmínek) opravné položky, a to až do výše rozvahové hodnoty nepromlčené pohledávky.

Věřitel nemusí být jen pasivním divákem Aktivita většiny věřitelů začíná a končí podáním přihlášky pohledávky. Od tohoto momentu se věřitelé zpravidla přepnou do módu nečinného pozorovatele a pouze insolvenční řízení pasivně sledují. To je přitom velká škoda. Každý věřitel má (v závislosti na výši své pohledávky) možnost insolvenční řízení více či méně účinným způsobem ovlivňovat. Všichni věřitelé mají možnost účastnit se schůze věřitelů, kde se zpravidla řeší ty nejdůležitější otázky celého insolvenčního řízení, zejména jakým způsobem bude dlužníkův úpadek řešen, což je určující pro výši uspokojení každého z věřitelů. Kromě toho mají věřitelé možnost angažovat se ve věřitelském výboru, což je orgán, který dohlíží na činnost insolvenčního správce, odsouhlasí způsob zpeněžování dlužníkova majetku a činí další důležitá rozhodnutí.

A jak se tedy pro případ insolvence pojistit? Vhodná preventivní opatření mohou vaši pozici v případném insolvenčním řízení vylepšit a zvýšit šanci na uspokojení vaší moje.kdpcr.cz

Účinný prostředek představuje rovněž bankovní záruka, na kterou nemá insolvenční řízení vliv. Plnění z bankovní záruky se může věřitel dovolat, i když je proti dlužníkovi vedeno insolvenční řízení.

pohledávky. Jedná se především o zřízení některého ze zákonem předvídaných zajišťovacích instrumentů, jako je např. zástavní právo, zadržovací právo, zajišťovací převod práva atd., které věřiteli umožňují uspokojit se v případě nesplnění dlužníkova závazku náhradním způsobem. Pokud se věřitel takového práva ze zajištění v insolvenčním řízení dovolá, považuje se za tzv. zajištěného věřitele. Ten se uspokojuje primárně ze zpeněžení věci, jíž byla jeho pohledávka zajištěna. Takový věřitel obdrží zpravidla v insolvenčním řízení mnohem více peněz než ostatní, tzv. nezajištění věřitelé. Účinný prostředek představuje rovněž bankovní záruka, na kterou nemá insolvenční řízení vliv. Plnění z bankovní záruky se může věřitel dovolat, i když je proti dlužníkovi vedeno insolvenční řízení. Má přitom jistotu, že banka bude na jeho výzvu plnit. Jakkoliv se jedná o poměrně nákladný zajišťovací prostředek a jeho využití je často omezeno pouze na některá odvětví či typy obchodních vztahů, sjednání bankovní záruky lze rozhodně doporučit. V dnešní složité době se musí podnikatelé připravit, že slovo insolvence uslyší čím dál častěji. Je proto důležité, aby věděli, jak se v takové situaci mají chovat, co dělat a že insolvence pro ně jako věřitele nemusí automaticky znamenat odpis pohledávky, pokud se pro tento případ včas pojistili. A také aby věděli, že v případě obezřetnosti a dodržování základních pravidel při navazování obchodních vztahů mohli této situaci předejít úplně.

Aktuálně z KDP ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Ze zasedání pracovní skupiny k problematice znalců V souvislosti s novým zákonem o znalcích ustavilo Prezidium pracovní skupinu k problematice soudních znalců se specializací daně a převodní ceny, která by měla primárně za Komoru koordinovat komunikaci s Ministerstvem spravedlnosti ve věci vymezení obsahu znalecké činnosti těchto znalců do legislativního rámce a postavení daňových poradců. Vedením pracovní skupiny byla za Prezidium pověřena Ing. Gabriela Hrachovinová, LL.M. Pracovní skupina se poprvé sešla 17. 5. 2021. Radek Neužil Tajemník KDP ČR

ři prvním setkání pracovní skupiny v úvodu zaznělo, že Komora daňových poradců ČR aktivně vstoupila do komunikace s Ministerstvem spravedlnosti, a to zejména proto, že oblast znalců se dotýká značného množství daňových poradců, kteří aktivně znaleckou činnost vykonávají, a že individuální komunikace s Ministerstvem spravedlnosti není z důvodu rezistence ministerstva prakticky možná. Na doplnění je třeba uvést, že současní znalci, jako fyzické osoby, mají podle přechodných ustanovení zákona právo po dobu 5 let, tzn. do konce roku 2025, vykonávat znaleckou činnost ve stejném oboru, odvětví a specializaci jako dosud, pokud nesloží obecnou část vstupní zkoušky dle tohoto zákona dříve. Cílem pracovní skupiny je reagovat na legislativní změnu spojenou se shora citovaným zákonem o znalcích, přičemž soudní znalci se specializací daně by měli být nově zařazeni pod obor „ekonomika“, odvětví „finance a finanční řízení“. Právě na tvorbě vhodné a logické definice jednotlivých specializací tak, aby

odpovídala potřebě soudů i dalších zadavatelů posudků, se bude tato pracovní skupina podílet. Gabriela Hrachovinová v úvodu jednání uvedla, že úkolem pracovní skupiny by mělo být si nejprve interně připravit návrh postupu a případně specifikace jednotlivých oblastí daní, které by měly znalectví v oblasti daní pokrýt. Při první diskusi a představení jednotlivých členů pracovní skupiny zaznělo, že by ideálním cílovým stavem mělo být systematicky upravit problematiku znalectví v daních a účetnictví, případně i v oblasti mezd, a to nejen pro provádění znalecké činnosti, ale také pro stanovení kvalifikačních kritérií pro jmenování nových znalců v uvedených oblastech. Dalšími tématy diskuse byla definice předmětu činnosti soudních znalců v těchto oblastech, příklady konkrétních otázek pokládaných tak, aby znalci nezodpovídali otázky právní. Specializace, členěná podle jednotlivých daní, byla první diskutovanou možností se zástupci Ministerstva spravedlnosti. K tomu v diskusi pracovní skupiny zaznělo, že kategorizace podle daní může být metodicky jednodušší, ovšem přirozenou logiku dává také alternativní možné členění podle tematických oblastí, které mohou být často průřezové. Takovým příkladem je například oblast převodních cen nebo výzkum a vývoj. Stejně tak se často prolíná problematika daní a účetnictví. Problém v praxi je často to, že zadavatel posudku, což jsou obvykle různé státní a veřejné orgány a instituce, ne vždy úplně přesně ví, komu a jak posudek zadat. Z druhé strany by se i s ohledem na potřeby zadavatelů a specializace znalců nabízelo jako vhodné k základnímu členění přidat užší vymezení a možnost dalšího členění podle detailnějších kritérií moje.kdpcr.cz

Aktuálně z KDP ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

a oblastí. Ideálně by tak mohlo být možné definovat specializace znalců jak v širším smyslu podle daní, tak v užším smyslu podle specializací. Nebezpečím užších specializací však může být nepokrytí konkrétní specializace aktuálně zapsaným členěním. V diskusi tak zazněl silně i názor, že optimálním řešením by bylo ponechat pouze obecnou specializaci daně. Zde je však možným problémem odpovídající široké nastavení vstupních kritérií a zkoušky. Podle členů pracovní skupiny by v rámci vstupních kritérií do profese znalce měla být požadována kombinace zkoušky a odborné praxe, přičemž na rozdíl od jiných znaleckých oborů a odvětví není v oblasti daní kombinace zkoušky a odborné praxe v příslušné příloze k vyhlášce řešena. Členové pracovní skupiny se shodli, že znaleckou činnost v oboru daní by měl vykonávat nejlépe člen Komory daňových poradců ČR nebo by měla být minimálně zohledněna kvalifikace daňového poradce a zkouška u Komory. Obdobně pro účetnictví by měla být vyžadována odpovídající znalost účetnictví a kromě daňových poradců by pro zápis do seznamu znalců měla být zohledněna příslušnost k příslušným profesním komorám účetních a auditorů. I v tomto směru by měla Komora s Ministerstvem spravedlnosti jednat. Ideálním řešením a dlouhodobým cílem by bylo posunutí specializace daní o úroveň výš v legislativním nastavení do kategorie odvětví s možností dalšího členění do specializací. To je však otázkou legislativní změny, která je dlouhodobá a nebude jednoduché ji prosadit. Komora by však měla o takovou změnu usilovat. Úkol na příští zasedání bude shromáždit příklady otázek, které znalci dostávají, a vytvořit tím typový přehled, který ukáže rozsah diskutované oblasti na praktických příkladech.

Ideálním řešením by bylo posunutí specializace daní o úroveň výš v legislativním nastavení do kategorie odvětví s možností dalšího členění do specializací.

Zapojte se do obsahu nového e-Bulletinu! Oficiál ficiální /Ofi ciáln elektronic ký měsíčník Komory daňových

Chcete se aktivně podílet na přípravě našeho měsíčníku? Máte připomínky a postřehy k obsahu?

Pište na: ebulletin@impax.cz

moje.kdpcr.cz

onický měsíč

ry daňov ník Komo

ých porad

ců České

republiky

/Ke stažení na ww

w.kdpcr.cz/

e-bulletin

poradců České

republiky

/Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz

/Oﬁciální

elektr onick

ý mě

síčník

/Oﬁciální elektr

e-Bulletin Komory h daňovýc ČR poradců daňové roku tní právo i nového ÁNÍ: Tres minulého TÉMA VYD tem vé události ích se spor Klíčové daňo souvisejíc ANKETA: eb přímo bození služ daně URA: Osvo dy paušální JUDIKAT dy a nevýho ÍJMŮ: Výho DANĚ Z PŘ

/ / / /

1/2021

e--Bulletin K Ko

omory daňo da ň vých poradců ČR po

ROZHO OZHOVOR: /RO OVOR: V Ministr M yně ﬁnancí Alena Schillerová ÉM /TTÉMA MA VYDÁN VYDÁ V Y ÁNÍÍ: Daňový balíček 2021 ROZHO OZH /ROZ HOVOR: VOR: V Vrchní státní zástupk yně v Praze Lenka Bradáčová SPRÁVA PRÁ /SP ÁVA DANÍ: DAN NÍ: Novinky v oblas ti transfer pricing

Komo

ry daň

ových

porad

ců Če

ské rep

ubliky

/Ke stažen

í na htt

e-Bu lletin

2/2021

Kom daňoory pora vých dců ČR

/TÉMA VYD YD DÁ ÁN NÍÍ:: Ha /ROZHH VY rm /ÚČETTNOVORR:: Danuše oonizace daní v E /SPRÁÁVVANNIICCCTTVÍ: Dotačn NNerudová, re U

ktor AD íp prog DA ka Me AN NÍÍ: Lh ramy ndelo ůta pr podp vy un o sta ory Co iverz nove vid – ity v B ní da nájem rně ně né

4/20

ps://m

oje.kd

pcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Cesta z rozpočtové krize bude bolet, shodují se politici i ekonomové Podzimní volby do Poslanecké sněmovny se blíží a Česko se na ně chystá s obřím schodkem státního rozpočtu. Jakým způsobem se politici pokusí vyřešit vysoký deficit? Pomůže nám zvýšení daně z nemovitosti, nebo spíše snížení výdajů? A jak se na problém dívají ekonomové?

eský rozpočet je ve vysokém deficitu. Jeho schodek ke konci dubna stoupl na 192 miliard korun z březnových 125,2 miliardy korun. Jde o nejhorší dubnový výsledek od vzniku České republiky. Ratingová agentura Moody’s navíc upozornila, že české veřejné finance nemusí být dlouhodobě udržitelné. Rozpočtové plány vlády pro středně dlouhé období podle ní totiž nezahrnují žádné významné cíle v oblasti konsolidace. To má negativní vliv na hodnocení úvěrové spolehlivosti. Česko jednoznačně potřebuje vzpruhu. Co by ale mohlo oživit náš rozpočet? O tom debatovali v rámci Byznys Clubu Seznam Zpráv ministryně financí Alena Schillerová a poslanci Mikuláš Ferjenčík (Piráti/ STAN) se Zbyňkem Stanjurou (Spolu). Na jejich debatu navázala diskuse ekonomů Miroslava Singera, Pavla Mertlíka a Kláry Kalíškové.

Daňový systém z devadesátek Největší problém podle politiků začíná u našeho daňového systému, který se zásadně nezměnil od devadesátých let. Neodpovídá tak moderní realitě a potřebám, a to se podnikatelům logicky nevyplácí. Podle výzkumů je Česká republika šestá nejdražší na světě v oblasti ceny práce. Současně má oproti evropskému průměru celkovou úroveň zdanění nižší až o 3 procenta. Podle ministryně financí a vicepremiérky ve vládě Andreje Babiše Aleny Schillerová je potřeba na českém daňovém systému zapracovat. Ale jak dlouho bude tento proces trvat? Nikdo neví. Podle bývalého ministra financí a rektora VŠ Škoda Auto Pavla Mertlíka současná míra zadlužení není tak alarmující, jak působí. Současně dodává, že je třeba se ze zadlužování vymanit. „Neexistuje jeden škrt nebo jedna daň, na výdajové straně rozpočtu, která by nám situaci vyřešila. Ale bude se to skládat z různých pramínků. Je jen otázka, koho to bude bolet nejvíce,“ řekl bývalý ministr financí za vlády Miloše Zemana Pavel Mertlík. Podle ekonomky IDEA a VŠE Kláry Kalíškové vysoký deficit může být jen krůček od většího problému. „Jsme v nejhorší krizi od 30. let minulého století, je čas dohodnout se, co dál,“ řekla.

Faktem je, že stát má stále více výdajů než příjmů, mandatorní a kvazimandatorní výdaje přesáhly o 85 miliard korun částku, kterou stát už dokázal vybrat. „Příjmová i výdajová stránka rozpočtu bude potřebovat změny,“ radí hlavní ekonom Generali CEE Holding a exguvernér ČNB Miroslav Singer. Podle něj by mohla pomoci digitalizace, a to díky úsporám státu. Pavel Mertlík by se vydal cestou zvyšování daní. Současně dodal, že vybrat tu správnou kategorii nebude jednoduché. „Zdanění kapitálu je extrémně nízko. I zdanění spotřeby je nízké. Sice máme vysoké zdanění na věci, jako je tabák, ale máme nízké ekologické daně a nemáme je aplikovány na řadu věcí,“ řekl Mertlík. Ministryně financí spíše navrhuje zrušení několika daňových výjimek, které by mohly státnímu rozpočtu rychle pomoci. V tom ale nenachází shodu u ostatních poslanců. Podle Ferjenčíka i Stanjury máme strukturní schodek, který nelze vyřešit za pár měsíců, změny můžeme začít čekat spíše několik měsíců po volbách. Podle místopředsedy seskupení Spolu za ODS Zbyňka Stanjury dlouhodobý problém není na příjmové straně, ale na straně výdajů. „Tato vláda i předchozí, ve které bylo hnutí ANO a ČSSD, nenašetřila v období růstu a nevytvořila tak rezervy na krizi, která přišla. Jsem přesvědčen, že vláda dlouhodobě plýtvá,“ uvádí.

Daňové prázdniny jinak Dojde ke zvyšování daně z příjmů? V debatě pořádané Seznam Zprávami se představitelé předních politických stran vyjádřili jednoznačně, že zvýšení daní z příjmů v plánu nemají. Ekonomka Klára Kalíšková ale uvedla, že naopak doporučuje daně zvýšit. Vhodné by to podle ní bylo například u vysokopříjmových skupin obyvatel nebo tam, kde zvýšení nepovede k negativním efektům ohledně spotřeby a nabídky práce. Navíc je podle Kalíškové velmi důležité snížit daňovou zátěž nízkopříjmových skupin obyvatel. Na takové úvahy navazuje téma daňových prázdnin, tedy situace, kdy je třeba motivovat k návratu do práce druhého rodiče, který moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Příjmy státního rozpočtu 2020 leden až prosinec, v mld. Kč

540,4

287,8 154,7

H DP

108,3

154,0

136,1

93,8

í PO PFO istné /FM tatn P j D D EU os po

Zdroj: MF ČR

Stát nevybere dost ani na povinné výdaje 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

11 20

12 20

13 20

14 20

15 20

16 20

17 20

Příjmy z daní a pojistného

pobírá rodičovský příspěvek. „V realitě se ale stává to, že zavedeme daňové prázdniny pro prvního rodiče, vydělávajícího. Toho ale k práci motivovat nepotřebujeme. My potřebujeme motivovat druhého rodiče. V 95 procentech případů jde o ženy a tímto jen zvyšujeme rozdíly. Dále potřebujeme dostat lidi s exekucí na trh práce. Můžeme tím ušetřit až 50 miliard korun,“ uvedla ekonomka Klára Kalíšková. „Divíme se, že máme nejméně pružnou pracovní sílu, když máme takhle štědře fungující stát na úrovni toho, že se druhému členu domácnosti nevyplatí jít pracovat ani za tu mzdu, která je uprostřed příjmového spektra,“ dodává k tomu Singer.

Krabice na zelené louce Tématem předvolebních debat je také zvýšení daně z nemovitosti. Exguvernér ČNB Miroslav Singer uvádí, že je to v globalizujícím se světě cesta, jak získat nové daňové příjmy do rozpočtu. „V zemi chatařů je ale velmi těžké danit druhé bydlení,“ dodává. Na tento argument reagovala i Klára Kalíšková, která moje.kdpcr.cz

18 20 Celkem

19 20

20 20

21 20 Zdroj: MF ČR

uvedla, že by se zvýšení daně z nemovitosti nebránila, jelikož v minulém roce vynesla 11miliard korun a mohla by to být jedna z cest, která by Česku mohla pomoci dostat se ze strukturálního problému. Piráti by rádi po volbách přišli se zvýšením daní z komerčních nemovitých věcí, a to o 5 procent. Mělo by tak podle nich dojít k důslednějšímu využití hal, kde firmy skladují své výrobky. „Budeme navrhovat zvýšení daní komerčních nemovitostí, ale vůbec se to nedotkne nemovitostí určených k bydlení. Jde jen o efektivitu nakládání s prostorem těchto „krabic“, které se většinou staví na zelené louce a ničí půdní fond,“ uvedl v debatě poslanec Mikuláš Ferjenčík. Výhodou podle něj je, že tyto daně jsou příjmy samospráv. „Chceme tím tedy posílit jejich obecní rozpočty, z kterých může obec obyvatelům kompenzovat negativní dopady vysazením více stromů, postavením hřiště. Ze státního rozpočtu se tak dá ušetřit jen skrz nějaké zrušení centrálních dotačních programů,“ dodal. Zda je posílení rozpočtu obcí opravdu jednou z cest k nižšímu deficitu, už Ferjenčík neřekl.

Komerční sdělení

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Manažerské účetnictví pro digitální kancelář daňového poradce Ing. Simona Fialová, MBA

Ing. Petr Hanzal, Ph.D.

Daňový poradce 3534 CEO ECOVIS FACTA a.s. simona.fialova@ecovis.cz www.ecovisfacta.cz

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta phanzal@ef.jcu.cz, www.ef.jcu.cz jednatel Komplexní informační technologie s.r.o. hanzal@kit.cz, www.kit.cz

Na úvod Během relativně krátké doby vyrostla naše poradenská firma z jednoho zaměstnance na dnešních 40 lidí, přičemž tempo růstu se v posledních letech zvyšuje exponenciálně. Jako firma založená na poskytování služeb jsme přímo závislí na výkonu našich zaměstnanců. Ekonomické hodnocení každé provedené činnosti je pro dosažení vyššího výkonu firmy naprosto klíčové. V jednom z předchozích čísel e-Bulletinu byly popsány metody zvyšování profitability poradenské firmy, včetně praktických příkladů. Dnes bychom na toto rádi navázali tématem, které poskytuje rozšířený finanční pohled na digitální kancelář daňového poradce.

Deﬁnice interních a fakturačních hodinových sazeb Pro to, abychom mohli vyhodnocovat efektivnost naší práce ve všech oblastech, je nutné vědět, kolik nás stojí zaměstnanci, jaké máme hodinové sazby u zákazníků, oddělení, činností atd. V praxi může nastat poměrně hodně variant, které je třeba v informačním systému podchytit. Interní sazba je sazba, která po vynásobení počtem hodin představuje nákladovou položku.

Měla by obsahovat všechny náklady na zaměstnance, včetně jeho podílu na celkových režiích, přepočtených na jednu hodinu. Typické příklady interních sazeb jsou sazba za zaměstnance, kombinace zaměstnance a činnosti, kombinace oddělení a činnosti, kombinace oddělení a skupiny činností. Na obrázku níže je možné vidět nastavení interních sazeb u zaměstnanců, profesních skupin, zákazníků, zákazníků v kombinaci s různými typy činností nebo skupin činností či projektu. Důležité je také časové hledisko, tedy odkdy, případně dokdy je aktuální sazba platná.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Komerční sdělení

Naproti tomu externí sazba představuje sazbu, která je fakturována zákazníkovi. Na dalším obrázku je zobrazen příklad nastavení externích sazeb v kombinaci odběratel, zaměstnanec a druh činnosti.

Určení nákladových a výnosových dimenzí Klasické finanční účetnictví nám zpravidla dává přehled o hospodaření firmy jako celku, což bývá z pohledu vyhodnocení dílčích částí firmy, případně činností, nedostatečné. K tomu, abychom mohli lépe tyto skutečnosti podchytit, potřebujeme nákladové, resp. manažerské účetnictví. Manažerské účetnictví umožňuje ke každému dokladu přidat další atributy, které dovolí evidovat náklady na střediska, nositele nákladů, dimenze, obory činností, segmenty trhu či jednotlivé zákazníky. Při volbě dimenzí je třeba mít jasno v tom, co budeme chtít nejen vyhodnocovat z pohledu počtu hodin a v peněžním vyjádření, ale i třeba co budeme chtít plánovat. Toto se může v každé firmě výrazně lišit, viz příklady na dalších obrázcích. Číselník středisek představuje základní rozdělení firmy.

Z výše uvedeného je zřejmé, že pro sledování profitability dílčích oblastí je nezbytné mít tyto dimenze jasně vymezené. Naše firma dříve používala pro tyto dodatečné analýzy tabulky Excelu. S růstem počtu zaměstnanců již nebylo možné zaručit úplnost všech dat. Chybovost stoupala a ani křížové kontroly nedokázaly odhalit všechna opomenutí. Zavedením specializovaného softwaru jsme tyto nedostatky eliminovali. Otevřela se nám tím také možnost sledování různých statistik a četných reportů.

Transparentní proces fakturace Pro proces fakturace je naprosto nezbytné i ekonomické hodnocení, ve kterém na první pohled vidíme, zda u daného zákazníka realizujeme kladnou marži. Při návrhu faktury můžeme vidět nejen ekonomické hodnocení, ale i detail výkonů, které byly zákazníkovi provedeny.

Nositelé nákladů jsou reprezentováni například jednotlivými zaměstnanci.

Oddělení mohou být reprezentována například skupinami činností.

Jednotliví zákazníci představují další dimenzi. Dále nás budou zajímat náklady a výnosy v oblasti pozic zaměstnanců.

moje.kdpcr.cz

Na následujících obrázcích jsou znázorněny obrazovky s přehledem podkladů pro fakturaci výkonů za vedení účetnictví na firmu ABC. Význam sloupců je následující: Výkon – vlastní náklady, tedy počet odpracovaných hodin pro zákazníka oceněný interní hodinovou sazbou Honorář – fakturovaná částka. V záhlaví je uvedeno 15000, v jednotlivých řádcích potom rozpuštěných 15000 fakturační hodinovou sazbou pracovníka násobených počtem odpracovaných hodin. Marže I – uvádí rozdíl mezi sloupcem Honorář a sloupcem Výkon

Komerční sdělení

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Marže II – uvádí rozdíl mezi sloupcem Původní honorář a sloupcem Honorář. Původní honorář je částka, ke které bychom dospěli, kdybychom neprováděli fakturaci paušálem, ale dle skutečných odpracovaných hodin násobených fakturační hodinovou sazbou. Pokud tedy zanalyzujeme následující obrazovku, dospějeme k názoru, že fakturace přímou hodinovou sazbou by byla výhodnější, jelikož sloupec Marže II je záporný, nicméně stále výše honoráře převyšuje vlastní náklady, tudíž sloupec Marže I je kladný.

Na následující obrazovce je znázorněna situace, kdy jsme se se zákazníkem dohodli, že v tomto fakturačním období nepoužijeme dohodnutý paušál 15000, ale vyfakturujeme částku 16500. Změnu z „paušální“ na „manuální“ fakturaci jsme provedli jednoduše v návrhu faktur. Tím pádem je sloupec Marže II již kladný.

Další možností reportingu je vyhodnocování profitability jednotlivých dimenzí manažerského účetnictví. Je tedy velmi jednoduché vyhodnocovat jednotlivá střediska, zaměstnance, zákazníky, pracovní pozice, skupiny činností, viz následující obrázek. Při generování reportu zadáváme přednastavené atributy (střediska, nositel nákladů, oddělení, činnost atd.) podle aktuální potřeby, jakou informaci potřebujeme získat. Atributy přitom můžeme zadávat v různém pořadí. Máme tak možnost získat naprosto neomezené množství pohledů, zjednodušeně řečeno stromů, do kterých se následně můžeme postupně „vnořovat“ jednoduše prokliknutím dané položky pro získání dalších detailů, a to včetně srovnávání v čase.

Reporting a statistiky Manažerské účetnictví nám poskytuje celou řadu standardních výstupů, které jsme dříve z klasického finančního účetnictví získávali jen velmi složitým způsobem. První výhodou je zcela jistě možnost tvorby vlastní struktury manažerské výsledovky, která plně respektuje naše požadavky na reporting. Její příklad vidíte na dalším obrázku. V horní části je časová lišta, která ukazuje, za jaké období jsou hodnoty znázorněny, a kterou lze velmi jednoduše ovládat v již vygenerovaném výkazu. Řádky výsledovky jsme si nadefinovali podle našich potřeb, sloupce představují finanční hodnoty v aktuálním roce, minulém roce, případně plánu. V dalších sloupcích jsou znázorněny odchylky v absolutním a relativním vyjádření. Ve spodní části obrázku lze sledovat i grafické vyjádření a porovnání pomocí sloupcového grafu. Podobných reportů si můžeme nastavit neomezeném množství a podobě.

Další výhodou je možnost zadání i jiné než finanční jednotky (Kč). Pro naše potřeby jsme využili jednotku času (hod.). Tím, že systém využíváme v kombinaci (i) finančního účetnictví a (ii) evidence výkonů (naše timesheety), je možné na jednotlivých dimenzích sledovat i odpracované hodiny, a to opět v závislosti na dalších atributech. Nově jsme například zavedli plánování času na jednotlivých zákaznících a systém nám umožňuje vyhodnocování efektivity naší práce, a to např. i po jednotlivých pracovních pozicích. Následně můžeme sledovat případně i ukazatele typu výnosy či náklady na jednu odpracovanou hodinu, viz následující obrázek. Všechny reporty ve všech myslitelných variantách máme k dispozici online moje.kdpcr.cz

Komerční sdělení

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

ihned po zadání potřebných informací nutných pro zobrazení. Na dalším obrázku můžeme vidět porovnání plánovaných a skutečných hodin pro určitou dimenzi manažerského účetnictví.

Závěrem Po implementaci našeho nového systému jsem si ověřili, že pro dosažení trvale vysoké úrovně výkonu firmy je třeba věnovat zvýšenou pozornost profitabilitě všech dílčích oblastí poradenství. Základní ukazatele je možné kalkulovat i bez sofistikovaného softwaru za předpokladu, že všichni pracovníci jsou ochotní plně evidovat své hodiny strávené na příslušných klientech a činnostech. Pokud však chceme získat údaje na úrovni jednotlivých pracovníků, a to podle konkrétních klientů a současně v závislosti na příslušných typech činností, bez podrobnější analýzy se již neobejdeme. Tuto analýzu nám „na jedno kliknutí“ generuje software BMD. Přitom tyto údaje vidíme přehledně přímo při generování a vystavování faktury, kdy můžeme fakturovanou hodnotu upravit, nebo při generování na míru připravených reportů. Navíc hodinové sazby lze v BMD zadat i zcela individuálně, nejen pro každého pracovníka, ale také pro konkrétního klienta či skupinu klientů. Následně se výše popsané reporty příslušným způsobem přepočítávají. Tím pádem se dokážeme velmi dobře zaměřit na ty činnosti, které jsou pro firmu efektivní. V předchozích statích článku jsme se pokusili vyjmenovat hlavní ingredience finančního pohledu na digitální kancelář daňového poradce a vysvětlili to, jak toto souvisí s využíváním informačních technologií. Na našem trhu existují poměrně sofistikovaná řešení elektronické kanceláře, která mají přes tisíc uživatelů v celé EU (např. www.kit.cz, www.bmd.com).

Webinář společnosti BMD na téma: Co jsme Vám nestihli ukázat na Veletrhu služeb a technologií pro daňové poradce a účetní Modul BMD COM umožňuje Přijmout od klienta dokumenty, zpřístupnit klientovi dokumenty v archivu Třídit přijaté dokumenty přes archiv do předem připravených složek Jednoduché vytěžení a zaúčtování přijaté faktury přes BMD Scan Dále Vám ukážeme: BMD WEB – mobilní modul, který Vašim zaměstnancům zpřístupní archiv a evidenci výkonů Rozšířené možnosti používání archivu dokumentů A spoustu jiných užitečných funkcí

Nezávazná a bezplatná ukázka se bude konat dne 15. června 2021 od 9:30 do 10:30 online. Kontakt pro přihlášky a více informací Jiří Boháč tel: 731 654 361 bohac@kit.cz anebo na http://www.kit.cz/akce-a-seminare/

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

Volíme každý den. Klíčové je ale vědět, kam rozhodnutími směřujeme A je to tady. Už zase. Volby! Co to vlastně děláme při volbách? Volíme si v přítomnosti svou budoucnost. Často na základě zkušeností z minulosti. Jde o vědomý, nebo nevědomý proces? Kdo z nás o tom skutečně přemýšlí? Jasně, všichni. Nechci nikomu sahat do svědomí. A opravdu víme, co děláme? Ondřej Choc Kouč majitelů firem

emám teď na mysli volby do komorových orgánů ani volby parlamentní. Mám na mysli volby ve své vlastní firmě. Představme si, že jsem daňový poradce, který získal osvědčení před dvaceti roky. Dnes mám založenou společnost s ručením omezeným, která kromě mě zaměstnává ještě čtyři účetní. Daňové poradenství poskytuji ve městě s třiceti tisíci obyvateli. Práce máme dost, nezastavíme se od pondělního rána až do pátečního odpoledne. V jarních měsících máme samozřejmě i pracovní soboty. Někdy si říkám, jestli je ta vložená energie vůbec zaplacená. Vždyť jsem v práci skoro pořád. A když nepracuji, tak se vzdělávám. To nemá konce... moje.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 6/2021

I já jsem dnes volil. Volil jsem z rolí, které ve firmě zastávám. Počítejte se mnou: společník, jednatel, daňový expert, expert na nákup kancelářského papíru, expert na sjednávání pronájmu (od nemovitostí přes auta až k výpočetní technice a softwaru), expert na komunikaci (ale ten on-line po mně fakt nechtějte, to je celý nějaký divný), obchodní expert (ceník v roce 2015 jsem vymyslel celkem dobře) i zaměstnanec, který neví, jestli si bude moci vzít z kapacitních důvodů dovolenou. Když jsem začínal, tak jsem měl představu, že nejtěžší je složit ty těžké zkoušky. Teprve s prvními případy jsem pochopil, že skutečné učení začíná až praxí. Jezdil jsem na všechny vzdělávací semináře. Byl jsem posedlý touhou všemu rozumět. Co kdyby přišel důležitý klient a požádal mě o radu? Musím mít vždy odpověď! Pracoval jsem na roli daňového experta. Na nic jiného skoro nebyl čas.

Je potřeba rozvinout i své ostatní role. Přestat pracovat ve firmě a začít pracovat na firmě. Pozvat si na pomoc své (zatím imaginární) ředitele.

Dnes jsem unavený a mám často pocit, že mi ujel vlak. Co s tím? Je potřeba rozvinout i ostatní role. Přestat pracovat ve firmě a začít pracovat na firmě. V prvé řadě si popíšu všechno, co souvisí s mým podnikáním. Pozvu si na pomoc své (zatím imaginární) ředitele. Generální ředitel dostane na starosti strategii firmy, koordinaci práce ostatních ředitelů a bude tváří firmy pro okolní svět. Výrobní ředitel bude vyrábět naši unikátní službu. Obchodní ředitel pro ni bude shánět vhodné klienty a s marketingovým ředitelem budou jazykem klientům srozumitelným hlásat a rozšiřovat povědomí o naší jedinečnosti a našem kouzlu. Finanční ředitel nebude používat tak vzletné výrazy. Jeho starost o finanční plán, ekonomické rozbory, zajištění účetnictví a daní, řešení právních problémů vyžaduje plně stát nohama na zemi. Někde mezi zemí a vzduchem se pohybuje náš personální ředitel, zkušený mág s psychologií v jednom a komunikací v druhém malíčku. Telefony, tarify, internet, počítače, sw, auta, kanceláře, to vše a mnoho jiného bude zařizovat náš technický ředitel. Na první poradě ředitelů rozdá generální všem stejný úkol – zpracujte plán pro tento

rok za váš úsek. Důležitá bude kapacita výroby. Co jsme schopní vyrobit, se musí i prodat. Za jaké ceny? Jaké náklady jsou nutné a jak jsou vysoké? Kolik požadujeme zisku? Jak nastavíme ceny pro klienty? Potřebujeme na to nové lidi, nebo doškolit stávající? Jak to všechno budeme komunikovat ven?

Šílená úvaha – 7 ředitelů. Kde je vezmu? Kolik budou stát peněz? Klid, oni už tu jsou. Jsou v mojí hlavě. Jsou to některé z rolí, které si musím volit. Vždyť ta firma je moje! Jestli laskavého čtenáře dosud nepřepadla otázka „PROČ?“, tak teď nejpozději je namístě. Proč podnikám? Chci být daňovým expertem? Tak si najdu firmu, která mi to umožní. Chci být majitelem úspěšné firmy? Potom musím definovat zodpovědnosti ředitelů a v dlouhodobém plánu takové do své firmy přivést. Volba je na každém z nás.

Zapojte se do obsahu nového e-Bulletinu! /Oﬁciální elektronický

měsíčník Komory

daňových poradc

ů České republik

/Ke stažení na https://moj

e.kdpcr.cz

Chcete se aktivně podílet na přípravě našeho měsíčníku? Máte připomínky a postřehy k obsahu?

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR s globální daň

Digitální versu

pro největší

5/2021 ﬁrmy

/TÉMA VYDÁNÍ: ČR: Koordinační výbor v roce 2020 zhodnocení ná technická /AKTUÁLNĚ Z KDPNájemní vztahy v daních s ohledem na provede /DANĚ Z PŘÍJMŮ: š Babáček k výsledkům Zákona roku OVOR: Tomá ROZH /

Chcete s námi sdílet své klientské newslettery a novinky? Pište na ebulletin@impax.cz 53

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňov daňových v ých poradců pora adců ů ČR / 6/2021

moje.kdpcr.cz