e-Bulletin KDP 02_2021

/Oficiální elektronický měsíčník Komory daňových poradců České republiky /Ke stažení na https://moje.kdpcr.cz /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR /ROZHOVOR: Ministryně financí Alena Schillerová /TÉMA VYDÁNÍ: Daňový balíček 2021 /ROZHOVOR: Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová /SPRÁVA DANÍ: Novinky v oblasti transfer pricingu

2/2021

Aktuálně

Bulletin Komory d daňových aňových poradců pora adců ČR / 3/202 3/2021 21

Provedeme vás světem daní.

Úvodník

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Nové zdaňovací období je tu!

Vážení přátelé a kolegové,

letos vás již potřetí prostřednictvím úvodníku e-Bulletinu Komory daňových poradců ČR vítám do nového zdaňovacího období. Respektive tak činím o měsíc později, než bylo zvykem. V lednovém vydání jsem totiž svůj úvodník rád uvolnil Janě Skálové, která jako vedoucí redakční rady představila nový vzhled a formát e-Bulletinu. Doufám, že jste s novým e-Bulletinem spokojeni, já každopádně ano.

Na začátku roku 2020 jsem prostřednictvím lednového úvodníku všem přál, abychom do roku 2020 vstoupili plní energie a optimismu, to jsem ovšem ještě vůbec nevěděl, co nás v roce 2020 čeká. Úvodník jsem tehdy odevzdával v druhé polovině prosince roku 2019, tedy v době, kdy jsme ještě nikdo nevěděl o tom, že přijde celosvětová pandemie.

Tou dobou jsme nikdo neměl ani ponětí o tom, jak moc se náš život změní.

Pojďme se krátce zamyslet nad tím, jakým způsobem změnily události roku 2020 naši práci, nyní nemluvím o změnách v daňových předpisech, k těm se samozřejmě také dostanu, teď mluvím o stylu naší práce. Když se podívám do svého docházkového systému, hlásí mi, že v roce 2020 jsem neobvykle často pobýval čas ve své kanceláři, pracovních schůzek ubylo. Je to nutně negativní dopad na naši profesi? Pravda… Ten osobní kontakt nám nepochybně schází. Už se moc těším, až zase budeme moci v klidu vyrazit s klienty na oběd či na kávu. Rok 2020 zajisté znamenal rozmach komunikačních technologií, rok 2020 nám ukázal, že jsme schopni „online“ zvládnout věci, u kterých jsme ještě na konci roku 2019 tvrdili, že online bychom je nezvládli. Nevím, jak jste na tom vy, ale moje spotřeba pohonných hmot oproti roku 2019 klesla přibližně na polovinu, a to díky tomu, že velká část setkání s klienty a kolegy se přesunula do virtuálního prostředí. Jsem člověk, který se snaží být stále pozitivní, a proto hledám i na tom těžkém roce 2020, pokud možno, ty pozitivní záležitosti.

Kdybych se v rámci úvodníku nezmínil o svých milovaných fyzických osobách, znamenalo by to, že něco není v pořádku, takže pojďme na to. Rok 2021 je ve znamení velkých změn pro fyzické osoby. Pokud budeme ponovu zdaňovat příjmy ze závislé činnosti, pak můžeme zapomenout na koncept superhrubé mzdy, základem daně už jsou pouze příjmy ze závislé činnosti, již je nenavyšujeme o povinné pojistné odvody. Byl zaveden stravenkový paušál, jedná se o finanční příspěvek na stravování, který pravděpodobně potěší nejednoho zaměstnance. Zvýšila se nám základní sleva na dani a už nyní víme, že se nám zvýší i od roku 2022. Vrátilo se nám progresivní zdanění, máme dvě sazby daně z příjmů fyzických osob, a to 15 % a 23 %. Změn je však mnohem a mnohem více, pokud bychom chtěli detailně popsat všechny, pak by tento e-Bulletin patřil pouze změnám ve zdanění příjmů fyzických osob a na jiná témata by již nevyšel prostor.

A protože jsem členem Kompletační a Zkušební komise, které se starají o to, aby naši noví členové byli důkladně prověřeni, nemůžu se nezmínit o kvalifikačních zkouškách, které představují „vstupenku“ do naší branže. Nepochybuji o tom, že to uchazeči neměli v roce 2020 jednoduché. Tvrdě se připravovali a pak jsme byli nuceni jim zkoušky zrušit, protože nám uskutečnění zkoušek protiepidemiologická opatření nedovolila. Jarní zkoušky byly přesunuty na srpen.

Podzimní zkoušky se odehrály v běžném termínu, avšak s určitými omezeními. Náhradní prosincový termín byl přesunut na leden, avšak ten byl následně také zrušen.

Přátelé, kolegové, věřím v lepší zítřky a přeji vám mnoho zdraví a úspěchů ve zdaňovacím období 2021.

Ing. Matěj Nešleha Člen Prezidia KDP ČR

moje.kdpcr.cz

1

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Úvodník Ing. Matěj Nešleha ................................................................................. 1

Aktuálně Měsíc v kostce .......................................................................................... 3 Anketa „moje daně“ ............................................................................... 4 Aktuálně z Finanční správy ................................................................... 6 Aktuálně z účetnictví............................................................................ 13 Aktuálně ze zpráv CFE ........................................................................ 47

Judikatura Klíčový rozsudek o odpočtu daně z přidané hodnoty u „opuštěných investic“ (Tomáš Brandejs) ..................................... 8

Rozpočtové aspekty daňového balíčku 2021 (Radim Boháč) ..... 29 Jak zaměstnancům pomohou vybrané daňové novinky (David Šupej) ......................................................................................... 30

Správa daní Aktuální rizika v oblasti převodních cen (Petr Tomeš, Martin Koldinský) ........................................................ 32

DPH Částečný nárok na odpočet daně u dlouhodobého majetku (staveb) a jeho následné úpravy, díl 1 (Simona Pacáková) ....... 34

Trestní právo daňové

Zneužití práva pro získání daňové výhody.................................. 10

Rozhovor – Lenka Bradáčová ........................................................... 38

Pochybení správce daně při zařazení důkazů do neveřejné části spisu ..................................................................... 11

Stručný komentář k příspěvku o prolínání daňového a trestního práva (Jakub Hlína) ........................................................ 43

Změna v předmětu daně z nemovitých věcí a povinnost podat daňové přiznání ................................................ 12

Aktuální judikatura k jiným trestným činům souvisejícím s problematikou daní a podobných povinných plateb, které nejsou daňovými trestnými činy (František Púry) .......... 44

Téma vydání Daňový balíček 2021......................................... 14

Ostatní Zálohy na podíl na zisku a povinnost k jejich vrácení (Pavla Komendová).............................................................................. 46

Rozhovor – Alena Schillerová........................................................... 16 Jeden nepodařený daňový balíček už ohlašuje další (David Klimeš) ....................................................................................... 22 Daňový dluh budou splácet zaměstnanci (a důchodci) (Josef Středula) ..................................................................................... 23 Daňová podpora firem pomůže elektromobilitě (Nikita Dobrynin).................................................................................. 24 Praktické komplikace při zavádění stravovacího paušálu do praxe (Petr Frisch) .......................................................................... 26

Elektronický měsíčník Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311 IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060 ISSN 1211-9946 Toto číslo vyšlo 3. 2. 2021, datum uzávěrky: 28. 1. 2021.

2

Daně z příjmů Zdanění příjmů profesionálních hráčů kolektivních sportů v České republice (Martin Kučera, Tomáš Kábrt) ....................... 48

Aktuálně z KDP ČR Jak v loňském roce ovlivnila pandemie kvalifikační zkoušky (Šárka Lásková)..................................................................... 52

Nakladatelský a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com.

Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz, nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953.

Mediakit a další informace na www.impax.cz. moje.kdpcr.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Měsíc v kostce Noví daňoví poradci Na základě úspěšného složení kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejíž ústní část proběhla ve dnech 17., 21. a 22. prosince 2020, zapsala k 11. lednu 2021 Komora daňových poradců ČR do seznamu daňových poradců 24 nových členů. V Komoře vítáme poradce 05672 05673 05674 05675 05676 05677 05678 05679

Ing. Marcela Lonková Ing. Martin Sotolář Bc. Daniel Vladyka Ing. Denisa Binarová Ing. Simona Chlebcová Ing. Martina Jagrová Ing. Václav Kafka Ing. Denisa Krocová

05680 05681 05682 05683 05684 05685 05686 05687

Ing. Pavel Přidal Mgr. Sergej Romaniuk, M.A. Mgr. Ivan Rota, MBA, LL.M. Bc. Petr Ryšavý, M.Sc. Ing. Aneta Řehánková Ing. Anna Suková Ing. Martin Šavel Ing. Mgr. Hana Štorchová

05688 05689 05690 05691 05692 05693 05694 05695

Ing. Natálie Tůmová Ing. Kristýna Záhorovská Ing. Michaela Dobešová Bc. Ilona Juříčková Balounová Ing. Romana Kaiserová Bc. Tomáš Lesovský Mgr. Ondřej Málek Ing. Monika Pifková

Ekonomika podle resortu financí letos poroste o 3,1 % Ministerstvo financí představilo svou Makroekonomickou predikci České republiky a Fiskální výhled České republiky. Kvůli současné pandemii nového typu koronaviru ekonomika podle resortu loni propadla o 6,1 procenta. K poklesu velmi pravděpodobně došlo ve všech oblastech poptávky s výjimkou veřejných výdajů. Letos ministerstvo díky předpokládanému zlepšení epidemické situace ve spojitosti s procesem očkování a očekávanému obnovenému růstu v zahraničí očekává od druhého čtvrtletí pozvolné oživení. To bude postupně kompenzovat předchozí šok do agregátní poptávky i nabídky. Hospodářský růst by v roce 2021 mohl dosáhnout 3,1 procenta.

Podpis smlouvy o zamezení dvojímu zdanění se San Marinem Ministerstvo financí koncem ledna podepsalo smlouvu mezi Českou republikou a Republikou San Marino o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmů a z majetku a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti. V obou státech bude následovat standardní legislativní proces vedoucí ke vstupu této smlouvy v platnost a k jejímu následnému praktickému provádění.

 Smuteční oznámení S lítostí Vám oznamujeme, že nás v uplynulém měsíci navždy opustili dva členové. Zemřel pan Jiří Kutlák, daňový poradce č. 1368, ve věku 56 let, a pan Ing. Václav Holeček, daňový poradce č. 606, ve věku 72 let.

Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník

moje.kdpcr.cz

3

Anketa

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Anketa k elektronizaci daní v Česku Daří se v Česku úspěšně postupovat v elektronizaci správy daní?

A kde máme ještě v této oblasti rezervy? V anketě únorového vydání e-Bulletinu Komory daňových poradců odpovídají zástupci daňové i právnické obce.

Osobně jsem vždy důvody pro digitalizaci čehokoliv spatřoval především v nabídnutí možnosti zjednodušení komunikace s protistranou a možnosti zjednodušení a především zrychlení získávání nezbytných informací a dokumentů. V českých podmínkách v oblasti daní však vnímám dosavadní vývoj z velké části spíše jako snahu o zjednodušení postupů na straně daňové správy bez nějakého zásadního zvýhodnění na straně klientů daňové správy. Byť rozhodnutí zejména NSS v minulosti těmto snahám dala jistý rámec, alespoň částečnou motivaci pro daňové subjekty k elektronické komunikaci přináší po dlouhých diskuzích až letošní novela daňového řádu. Další dlouho slibované zjednodušení, které by snad měla přinést platforma Moje daně, je zatím hudbou budoucnosti. Přitom oblastí, kde by bylo možno komunikaci s úřady zjednodušit, je celá řada – jen nedávná zkušenost při přepisování údajů z katastru do řádného přiznání k dani z nemovitostí je pro mne jedním z prioritních kandidátů, jak tuto agendu vyřešit na „jeden klik“.

Petr Toman Na druhou stranu je mnohdy překvapivé, že velká část subjektů stále nevyužívá alespoň ty možTax partner v KPMG Česká nosti, které digitalizace či možnost komunikace elektronickou cestou nabízí. Stále se setkávám republika, viceprezident s daňovými subjekty, které jsou překvapeny, že mohou prostřednictvím daňové informační Komory daňových poradců ČR schránky zjistit stav a pohyby na jednotkových účtech jejich daní, což v případě řešení daňových doměrků nebo při účetní závěrce může být zásadní. Také možnost „vzdáleného nahlížení do spisu“ prostřednictvím zaslání dokumentů ze spisu datovou schránkou mi přijde ze strany daňových subjektů opomíjená.

Obecně lze říci, že sice pomalu, ale přece k určitým pozitivním změnám v této oblasti dochází. Nicméně domnívám se, že by rychlost těchto změn měla být vyšší, a především by elektronizace měla být více postavena uživatelsky, tj. z hlediska daňových subjektů. To znamená, že ke zjednodušení a úspoře práce i času by z titulu elektronizace mělo docházet nejenom na straně státní správy, ale především také na straně uživatelů (klientů), tj. daňových subjektů a také daňových poradců. Z tohoto hlediska např. již dlouhou dobu Komora prosazuje, aby v případě jakýchkoliv podání daňových subjektů, které jsou registrovány, bylo dostačující uvést pouze jméno či firmu a DIČ daňového subjektu s tím, že ostatní nutné údaje by již byly automaticky doplněny z údajů uváděných při registraci. Takto by mělo být postupováno i z hlediska dalších údajů, které má finanční správa k dispozici či má možnost je získat od jiných orgánů státní správy.

Nepovažuji také za šťastné, že jednotlivé orgány státní správy budují vlastní informační systémy, Jiří Nesrovnal které tu více či méně prosazují jako jediné správné. Vedle toho pak paralelně existuje povinná platforma datových schránek, kterou minimálně někteří poplatníci mají povinnost používat. Z tohoto Daňový poradce v N – Consult, člen Prezidia hlediska by dle mého měl být jeden společný elektronický komunikační kanál se státem jako takoKomory daňových poraců ČR vým, ideálně budovaný na platformě datových schránek.

Správným záměrem v této oblasti může být projekt Moje daně. Nicméně teprve budoucnost ukáže, nakolik skutečně ulehčí čas a práci daňovým subjektům. Zatím se mi spíš zdá, že určitou výhodou může být především pro menší podnikatele či fyzické osoby komunikující občasně se správcem daně.

To, jak by měla vypadat platforma, kterou komunikuje elektronicky stát s daňovými subjekty, v poslední době ukázala webová aplikace Finanční správy pro oznámení o vstupu do režimu paušální daně. Ukazuje se, že když se chce, tak to jde. Doufám, že jde o příklad, kterým se do budoucna v oblasti elektronizace státní správa vydá.

4

moje.kdpcr.cz

Anketa

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Spolehlivě funkčními prvky elektronizace správy daní jsou v dnešní době vlastně jen datové schránky, Daňový portál a daňová informační schránka, která poskytuje základní přehled o „daňové situaci“ konkrétní osoby. Ovšem k tomu, aby formulář přiznání na Daňovém portálu dokázal automaticky doplnit nějaké údaje, je potřeba se identifikovat prakticky stejně, jako když vstupujete do svého internetového bankovnictví. Odměnou za toto úsilí pak je, že se automaticky doplní asi 3 údaje o vaší osobě.

Lokální šarvátky o to, zda je možné daňové přiznání platně podat i na e-mailovou adresu podatelny finančního úřadu a zda formát .xml je opravdu ten jediný správný a dovolený, neutěšenou situaci jen podbarvují. Pochvalu si však podle mě zaslouží zprovoznění a fungování aplikace pro vytvoření žádosti o kompenzační bonus. Možnost elektronické komunikace s finančním úřadem byla letos obohacena o podávání prostřednictvím daňové informační schránky. Přestože tato noHana Erbsová vinka byla mohutně prezentována jako „on-line finanční úřad“, faktem je, že hlavní funkce daňové infoschránky pracují již delší dobu a jejich rozšíření o možnost komunikace směrem k finančnímu Advokátka v ARROWS advisory group úřadu samo o sobě žádnou revoluci nepředstavuje (v podstatě pouze rozšiřuje již existující a zavedené alternativy). Navíc tato funkce ještě reálně není v provozu a obsah portálu mojedane.cz tvoří v podstatě jen několik tiskových zpráv.

Hlavní slabinu elektronizace správy daní vidím v roztříštěnosti její koncepce a malé efektivitě (ostatně závěry z kontrolní akce NKÚ č. 18/07 hovoří samy za sebe). Teprve až se dočkáme například státem autorizovaného řešení, které umožní předávat Finanční správě ke kontrole data a dokumenty v elektronické podobě do sdíleného úložiště (včetně jejich roztřídění) – a zbavíme se chaotického přeposílání obrovských složek –, začnu se na proces elektronizace správy daní dívat s větším optimismem. Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání elektronickou cestou o 1 měsíc považuji jen za chabou útěchu.

Ačkoliv Česká republika není světovou digitální velmocí v oblasti elektronizace veřejné správy, snaží se v této oblasti držet krok s vyspělými státy. Zejména poslední slibované digitální novinky u daňové správy mohou být krokem kupředu. Možností, jak elektronizaci ve veřejné a zejména daňové správě využít, je vcelku dost, nutno ale konstatovat, že by mohly být funkcionality vylepšeny. Významným krokem ke zlepšení komunikace mezi daňovou správou a daňovými subjekty je bezesporu možnost (v řadě případů i povinnost) činit podání přes elektronický portál, datovou schránkou nebo možnost využívat Daňové informační schránky („DIS“). Z naší zkušenosti zatím však daňové subjekty plně nevyTereza Křížová Alena Wágner Dugová užívají možností, které jim jsou v současnosti nabízeny. To je ale škoda, protože minimálně monitoring osobních daňových účtů Advokátka v Deloitte Legal Daňová poradkyně v Deloitte či učiněných podání, který DIS nabízí, může v praxi zabránit mnoha hrozícím sankcím a negativním konsekvencím. Samozřejmě lze v oblasti elektronizace daňové správy nalézt mnoho míst k vylepšení. Například by jistě daňové subjekty ocenily upozornění formou SMS či e-mailem na aktuální daňové nedoplatky nebo upozornění na blížící se platby a podání daňových tvrzení. Také jsou v současné době velmi populární aplikace v mobilním telefonu.

Tato forma by mohla být například Finanční správou využita pro sdělování novinek daňovým subjektům. Vzhledem k tomu, že se chystá spuštění portálu Moje daně, který slibuje mnoho nových rozšíření oproti současné DIS, nezbývá než trpělivě vyčkat na výsledek. Doufejme, že nejsou přehnaná naše očekávání v tom, že v blízké budoucnosti bude možné spravovat své daňové záležitosti stejně snadno a rychle jako například elektronické bankovnictví, tedy na dálku. Nicméně, vhodná by byla větší osvěta pro daňové subjekty, aby se naučily dané možnosti využívat a benefitovat z daných možností zejména v současné nelehké době. /Oficiální elektronický měsíčník Komory daňových poradců

České republiky

/Ke stažení na www.kdpcr.cz/e-bulletin /

/Oficiální elektro

nický měsíčn

ík Komor

y daňový

ch poradc

ů České

republiky

/Ke stažení na http

s://moje.kdpc

r.cz

/

Zapojte se do obsahu nového e-Bulletinu!

Chcete se aktivně podílet na přípravě našeho měsíčníku?

Máte připomínky a postřehy k obsahu?

Pište na ebulletin@impax.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR /TÉMA VYDÁNÍ: Trestní právo daňové i nového roku /ANKETA: Klíčové daňové události minulého se sportem /JUDIKATURA: Osvobození služeb přímo souvisejících daně /DANĚ Z PŘÍJMŮ: Výhody a nevýhody paušální

moje.kdpcr.cz

1/2021

e-Bullet in

Komory daňový poradc ch ů ČR /RROZH OZH HOVOR: Ministryně /TÉ TÉMA financí ÉMA VYDÁ VY Alena Schil YDÁNÍ: Daňový lerová balíček /RROZH OZHO OVOR OVO 2021 R: Vrchn í státní /SSPRÁ PR zástupkyn RÁV VA DANÍ VA DA A N : Novin

2/2021

ě v Praze Lenka Bradá asti trans čová fer pricin gu

ky v obl

5

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Aktuálně z Finanční správy Daňová přiznání k silniční dani a k dani z nemovitých věcí lze bez hrozby sankcí odložit V případech, kdy lhůta pro podání daňového přiznání k dani silniční a k dani z nemovitých věcí uplyne dne 1. 2. 2021, dochází k prominutí pokuty za jejich opožděné podání, a to nejpozději do 1. 4. 2021. Výjimku tvoří nemovitá věc ve spoluvlastnictví, u které si chce jeden ze spoluvlastníků přiznat nemovitou věc ve výši svého podílu. Takový poplatník musí podat přiznání v původní lhůtě, která vyplývá ze zákona a nelze ji bohužel prodloužit. U daně silniční se tak jedná o rozšíření okruhu daňových subjektů, které mohou kvůli epidemiologické situaci tuto výhodu využít, aniž by musely prokazovat provozování některé z vládou zakázaných nebo omezených činností v rámci krizových opatření. V případě, že by poplatník chtěl uvedené prominutí využít i po 1. 4. 2021, musí daň uhradit nejpozději do 16. 8. 2021 a zároveň oznámit skutečnost, že převažující část jeho příjmů v rozhodném období pocházela z činností uvedených výše. Účelem opatření má být omezení počtu návštěv na finančních úřadech. Z tohoto důvodu Finanční správa také zřídila pro poplatníky daně z nemovitých věcí infolinky pro obecné dotazy i konkrétní problémy s vyplněním daňového přiznání.

Zpětvzetím žádosti o kompenzační bonus se žadatel připravuje o možnost využít opravné prostředky Finanční správa se nedávno vyjádřila k tiskové zprávě ombudsmana, který se zabýval podněty podnikatelů v oblasti poskytování podzimních kompenzačních bonusů v souvislosti se zákazem nebo omezením jejich činnosti. Veřejný ochránce práv na úvod vyjádřil pochybnost o legitimitě podmínky, která neumožňuje bonus poskytnout podnikateli, který je v úpadku i přesto, že stále podniká a na jeho činnost nepříznivě dopadla vládní omezení. Těmto podnikatelům nejsou totiž žádné kompenzace poskytovány i přes znemožnění pokračování v jejich činnosti, která je i v úpadku nadále živí. Dalším bodem, ke kterému se vyjádřila i Finanční správa, bylo časté neformální kontaktování subjektů správcem daně s doporučením, aby podané žádosti o kompenzační bonus vzaly zpět, protože na ně nemají nárok. Generální finanční ředitelství hájí vedení neformální komunikace, jejímž smyslem má být co nejrychlejší zjištění všech podstatných skutečností při rozhodování o nároku na kompenzační bonus. Co je ovšem podstatné a na čem se obě strany shodnou, je fakt, že uposlechnutím neformální výzvy zpětvzetí žádosti o bonus se podnikatel vzdává svých práv dovolávat se opravných prostředků, neboť nedojde k žádnému oficiálnímu rozhodnutí ze strany správce daně. Podnikatel pak nemá k dispozici žádný nástroj k případné obraně. Je tedy třeba pečlivě zvážit, jak s neformální výzvou naložit.

Kompenzační bonus a sezonní činnosti Pro splnění nároku na využití kompenzačního bonusu u činností sezonního charakteru je třeba splnit několik podmínek. Uchazeč musí předně prokázat, že k poklesu příjmů z vládou zakázané nebo omezené činnosti vyhodit docházelo i v loňském roce, tedy před vypuknutím současné krize. Rozhodné období je tak nejen od 1. 6. do 30. 9. 2020, ale i stejná část roku 2019. Uchazeč musí potvrdit, že dochází k pravidelnému poklesu a jeho činnost tak má skutečně sezonní charakter. Zároveň je třeba, aby uchazeč dosahoval převažující části příjmů v časovém období loňského roku, které odpovídá současnému bonusovému období. Namísto rozhodného období pro posouzení nároku na bonus například od 1. 6. do 30. 9. 2020, které je mimo sezonu, tak může využít období od 1. 11. 2019 do 28. 2.

2020; kdy jeho příjmy ještě nebyly narušeny současným omezením.

K paušální dani se přihlásilo přes 70 tisíc živnostníků Žádost o paušální daň bylo možné podat pouze do 11. ledna 2021. Podle Finanční správy tuto možnost využilo 70 359 podnikatelů. Ti budou prostřednictvím jedné měsíční platby ve výši 5 469 korun, zahrnující i zálohy na sociální pojištění, odesílat po celý rok peníze na daň z příjmů. Daň mohou platit pravidelně každý měsíc, předplatit na několik měsíců dopředu, či dokonce jednorázově na celý rok. Přestože termín pro podání žádostí již uplynul, mohou se stále ještě k paušální dani přihlásit podnikatelé, kteří během roku 2021 teprve začínají podnikat nebo svou živnost obnovují. Tito se musí přihlásit nejpozději ke dni zahájení nebo obnovení činnosti.

Autor: red Zdroj: Finanční správa ČR

6

moje.kdpcr.cz

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Klíčový rozsudek o odpočtu daně z přidané hodnoty u „opuštěných investic“ Soudní dvůr EU vydal v polovině listopadu významný rozsudek týkající se rumunské společnosti ITH Comercial Timişoara SRL ohledně vrácení DPH na vstupu u zboží a služeb, které již poplatník nepoužívá. A to konkrétně u opuštěných realitních projektů.

Tomáš Brandejs Daňový poradce, Deloitte

P 8

odle usnesení Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne 12. listopadu 2020 ve věci C-734/19 ITH Comercial Timişoara SRL, generální advokát: H. Saugmandsgaard, rozhodnuto bez jeho stanoviska, http://eur-lex.europa.eu

1) Články 167, 168, 184 a 185 směrnice rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) na vstupu z majetku – v projednávaném případě z nemovitého majetku – a služeb pořízených za účelem uskutečňování zdanitelných plnění je zachován, pokud bylo od původně plánovaných investičních projektů upuštěno z důvodu okolností nezávislých na vůli osoby povinné k dani, a že není namístě provést opravu této DPH, pokud má osoba povinná k dani stále v úmyslu využívat uvedený majetek pro účely zdanitelné činnosti.

2) Směrnice 2006/112/ES, konkrétně její článek 28, musí být vykládána v tom smyslu, že v případě neexistence příkazní smlouvy s nepřímým zastoupením se neuplatní institut komisionáře, pokud osoba povinná k dani postaví budovu v souladu s potřebami a požadavky jiné osoby, která si má uvedenou budovu pronajmout. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Společnost ITH v letech 2006 a 2007 započala práce na dvou víceméně provázaných projektech. Nejprve koupila pozemek se starým výrobním prostorem, a to za účelem jeho demolice a výstavby kancelářské budovy a obchodního centra. Měla v úmyslu budovy po jejím dokončení pronajmout („první projekt“). ITH daný pozemek s výrobním areálem koupila od své sesterské společnosti (výrobce výtahů), které měla na jiném místě vybudovat nový výrobní prostor na zakázku. Ten mu měla po jeho dokončení pronajmout na deset let („druhý projekt“).

Do příchodu hospodářské krize v roce 2008 stihla u prvního projektu zajistit demoliční a stavební povolení. V případě druhého projektu podepsala smlouvy o poradenství za účelem získání stavebního povolení a uskutečnila geodetické vytyčovací práce.

Vždy uplatnila související nároky na odpočet daně. S příchodem celosvětové ekonomické krize byly oba projekty nejprve pozastaveny, v roce 2015 byly definitivně odepsány.

ITH údajně od počátku? od počátku tvrdila, že důvodem zakonzervování projektů byla hospodářská krize, která jí neumožnila pokračovat v zamýšleném plánu a která ji nakonec donutila původní záměr zcela opustit. Správce daně však věc viděl jinak. Začal tvrdit, že u prvního projektu z důvodů jeho odepsání nárok na odpočet daně zpětně zaniká, protože ITH věděla od jeho zahájení o rozporu plánované výstavby s tím, co v té době aktuální územní plán umožňoval.

Oponoval, že ITDH tedy nesla riziko vyplývající z toho, že její projekt nebude nikdy s tímto územním plánem v souladu, a odmítal na těchto rizicích participovat. To byl poněkud překvapivý názor, pokud správce daně daňový odpočet nezpochybňoval na začátku. U druhého projektu dle názoru správce daně nárok na odpočet daně problematický nikdy nebyl, ale to proto, že služby byly dle správce daně pořízeny společností ITH na účet výrobce výtahů a šlo proto o komisionářskou strukturu s povinností vyúčtovat veškeré výdaje na výrobce výtahů a vybrat DPH. Tedy zde správce daně nechtěl doměřit nárok na odpočet daně, ale měl zájem vyměřit DPH na výstupu.

Soudní dvůr tak nejprve řešil, zda nárok na odpočet daně zůstává retrospektivně zachován, pokud bylo od původně plánovaných investičních projektů upuštěno, případně zda je v takové situaci třeba provést opravu odpočtu této DPH v aktuálním období.

Vyjádřil se tak, že nárok na odpočet daně zůstává zásadně zachován mimo jiné i tehdy, když osoba povinná k dani později z důvodu okolností nezávislých na její vůli nakoupené zboží a služby nepoužije. To je informace, kterou jsme se od Soudního dvora již v dřívější judikatuře dozvěděli, nicméně vždy bylo možné debatovat o tom, co je možné považovat za důvody nezávislé na vůli dotčené osoby. V rozhodnutí SDEU upřesnil, že daňové správě nepřísluší posuzovat opodstatněnost důvodů, které vedly osobu povinnou k dani k tomu, aby upustila od původně zamýšlené hospodářské činnosti.

I kdyby ITH jako osoba povinná k dani dle Soudního dvora věděla, že existuje riziko, že příslušný správní orgán neschválí územní plán a dojde tak k nevratné ztrátovosti investičního projektu, ještě to dle jeho názoru nevylučuje, že daná osoba nikdy nemůže předložit důkaz o okolnostech nezávislých na její vůli. Soudní dvůr se zde opět, jak je jeho oblibou, točí v kruhu, kdy jedno prohlášení zrelativizuje, případně rovnou popře následujícím. Přesto se domnívám, moje.kdpcr.cz

Judikatura

že rozhodnutí Soudního dvora velmi zužuje prostor pro existenci okolností závislých čistě jen na vůli osoby povinné k dani (v principu by spíše mělo jít o případy podvodu či zneužití).

Teprve následně se Soudní dvůr vyjadřuje k opravě nároku na odpočet daně (nikoli zániku zpětně, ale k opravě k okamžiku odepsání investice). Zde se vyjádřil poněkud nešťastně – opravu nemusí ITH udělat, pokud má stále v úmyslu použít původně pořízené vstupy k uskutečnění zdanitelných plnění. To může vyvolat další vlnu otázek, co se tedy obecně má stát, když se podnikatel rozhodne k fyzické likvidaci zboží na skladě, které už považuje za nepoužitelné. Věřím však, že tímto směrem Soudní dvůr neuvažoval a snažil se komentovat striktně jen případ ITH, která měla v držení stále pozemky (nebo jejich část), na kterých oproti původním plánům stavbu nezahájila.

Podivnému názoru správce daně, že u druhého projektu jde o komisionářskou strukturu, Soudní dvůr nejprve oponoval, že by v takovém případě muselo existovat pověření, při jehož výkonu ITH jedná na účet komitenta při dodání zboží či poskytnutí služeb.

Ze skutečností obsažených ve spise předloženém Soudnímu dvoru nevyplývalo, že by taková dohoda mezi dotčenými stranami existovala (Soudní dvůr to přesto nechal přezkoumat předkládajícím soudem). Druhý argument Soudního dvora však vyznívá značně rozpačitě. Dle jeho názoru u komisionářských struktur je nastolena totožnost mezi dodáním zboží (poskytnutím služeb) komisionáři a dodáním zboží (poskytnutím služeb) komisionářem a „případně dochází k převodu vlastnického práva“. Snaží se Soudní dvůr těmi citovanými slovy říct, že v případě komisionářských struktur týkajících se dodání zboží musí přejít na komisionáře vlastnické právo ke zboží? Pokud ne, proč by o tom Soudní dvůr tedy hovořil?

Nicméně závěr je nakonec zřejmý, těžko může někdo pochybovat o tom, že by jím Soudní dvůr do očekávaného cíle netrefil: „S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba odpovědět tak, že v případě neexistence příkazní smlouvy s nepřímým zastoupením se neuplatní institut komisionáře, pokud osoba povinná k dani postaví budovu v souladu s potřebami a požadavky jiné osoby, která si má uvedenou budovu pronajmout.“ Dle mého názoru stačilo říct pouze toto než se zabývat pokusy o „promyšlenou“ argumentaci.

„Daň z přidané hodnoty – Směrnice 2006/112/ ES – Odpočet daně odvedené na vstupu – Upuštění od původně zamýšlené činnosti – Oprava odpočtů DPH odvedené na vstupu – Činnost v oblasti nemovitostí“ Související ustanovení: § 13 a § 72, § 77 a § 78 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) Související rozhodnutí: C-672/16 Imofloresmira – Investimentos Imobiliários C-110/94 INZO C-249/17 Ryanair

9

Judikatura

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Zneužití práva pro získání daňové výhody Nejvyšší správní soud v prosinci zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě v rámci sporu o uplatnění slevy z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením společníkem v.o.s. I když podle soudců nemá fiktivní zaměstnávání osob se zdravotním postižením vliv na platnost pracovních smluv a vyplácení mezd, současně v takovém případě ale rozhodně není možné daňovému subjektu přiznat daňové zvýhodnění.

P

oplatník díky uplatněné slevě došel k nulové daňové povinnosti. S tím ale správce daně nesouhlasil a slevu přiznal jen v nepatrné výši a doměřil tak poplatníkovi daň ve výši 208 820 korun, proti čemuž se poplatník odvolal. Odvolací finanční ředitelství slevu nakonec neuznalo vůbec s odůvodněním, že nebylo prokázáno, jestli zaměstnanci se zdravotním postižením ve společnosti odváděli

10

skutečnou práci a jejich zaměstnávání nebylo jen fiktivní.

Při kontrole totiž nebylo dostatečně prokázáno, jakou práci přesně zaměstnanci se zdravotním postižením odvedli a v jakém časovém rozsahu. Rozpor spatřoval v záměru předstíraného zaměstnávání výhradně za účelem snížení daňového základu, čímž se poplatník, potažmo společnost, dopustil zneužití práva.

Věc se následně dostala ke Krajskému soudu v Ostravě. Ten rozhodnutí OFŘ zrušil s odkazem na vlastní dřívější rozsudek, kde …jedinou podmínkou pro uplatnění slevy je samotná skutečnost zaměstnávání zdravotně postižených osob“. Správce daně tedy dle něj neměl vůbec zkoumat, kolik hodin zaměstnanci se zdravotním postižením odpracovali. Závěrem uvedl, že v jednání poplatníka nespatřuje zneužití práva a nelze mu dávat k tíži snahu o daňovou optimalizaci, a navíc upozornil, že činnost společnosti nelze spojovat se žalobcem, protože byl jejím společníkem, nikoliv statutárním orgánem.

Odvolací finanční ředitelství se tak obrátilo na Nejvyšší správní soud a předložilo argumentaci v podobě dvoustupňového testu při určení zneužití práva, kdy je třeba kumulativně splnit dva prvky – objektivní, tedy formální splnění právních poměrů, a subjektivní prvek představující záměr získat výhodu umělým vytvořením podmínek. Daňový subjekt se tomu bránil rozsudky SDEU, které poukázaly na oprávněnost využití zákonných možností a mezer ke snížení daňové povinnosti, aniž by to bylo poplatníkovi k tíži a kde je dvoustupňový test omezen jen na harmonizované daně, neboť v případě neharmonizovaných daní musí jít o čistě vykonstruované operace.

Nejvyšší správní soud se zastal Finanční správy a posouzení věci Krajským soudem označil za nesprávné. V první řadě moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

upozornil, že správce daně tížilo důkazní břemeno, neboť se domníval, že dochází k fiktivním smlouvám, a tuto skutečnost musel tedy prokázat. Dále uvedl, že „i pokud je hlavním účelem slevy na dani zvýšení motivace k zaměstnávání zdravotně postižených osob (…), zcela jistě jde o motivaci ke skutečnému zaměstnávání. Jen fiktivní zaměstnávání by totiž nemohlo přinést žádný z myslitelných společenských přínosů“. Krajský soud podle něj také neměl považovat posuzovaného společníka a samotnou společnost za nezávislé entity, protože pro zneužití práva je typická právě umělá struktura právních subjektů vytvořená za účelem získání daňové výhody. Podstatou aplikace institutu zneužití práva je podle soudu „snaha o to, nastolit stav, jako

Judikatura

by k zneužití práva nedošlo, nikoliv identifikovat konkrétního viníka, jelikož nejde o trestání“. Proto fiktivní zaměstnávání osob se zdravotním postižením (tedy zneužití daňového práva) nemá vliv na platnost pracovních smluv a vyplácení mezd. V takovém případě ale rozhodně není možné daňovému subjektu přiznat daňové zvýhodnění.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2020, č. j. 8 Afs 73/2020 – 43, www.nssoud.cz

Pochybení správce daně při zařazení důkazů do neveřejné části spisu Nejvyšší správní soud se na podzim loňského roku ve svém rozsudku věnoval mimo jiné problematice zpřístupnění písemností zařazených do vyhledávací části spisu. Připomněl, že je podle daňového řádu správce daně oprávněn zařadit do vyhledávací části spisu písemnosti, které mohou být uplatněny jako důkazní prostředek a jejich zpřístupnění by zmařilo nebo ohrozilo cíl správy daní nebo objektivnost důkazu.

To s sebou ale zároveň nese pro správce daně další povinnosti.

P

ísemnosti ve vyhledávací části spisu nejsou podle Nejvyššího správního soudu v zásadě daňovému subjektu přístupné. Správce daně je ovšem povinen přeřadit zmíněné citlivé dokumenty do veřejné části spisu po provedení hodnocení důkazů nebo, probíhá-li

moje.kdpcr.cz

daňová kontrola, je lze ponechat ve vyhledávací části do zahájení projednání zprávy o daňové kontrole. V konkrétním projednávaném případu se stěžovatelka obracela na soud po uvalení zajišťovacích příkazů vydaných z velké části na základě zjištění uvedených v dokumentu, který jí nebyl poskytnut, a to ani po vydání zajišťovacích příkazů, neboť byl po celou dobu zařazen ve vyhledávací části spisu.

Stěžovatelce nejdříve přisvědčil krajský soud a označil ponechání písemnosti ve vyhledávací části za nezákonný postup, protože ten měl být přeřazen do veřejné části nejpozději po vydání zajišťovacích příkazů. Dle krajského soudu se zmiňovaná písemnost vztahovala pouze k řízení o zajištění daně, protože údajně obsahovala důkazy o řízeném utlumování ekonomické činnosti a záměr převést podnikání na jiný subjekt, což vedlo k odůvodněné obavě správce daně o nedobytnost, případně obtížnou vymahatelnost budoucí daně.

Nejvyšší správní soud se sice ztotožnil s rozhodnutím krajského soudu, nicméně své závěry odůvodnil zcela odlišně. V obecné rovině totiž, dle něj, není porušením práva na spravedlivý proces ponechání některých podkladů ve vyhledávací části, pokud stále probíhá nalézací řízení a shromažďování důkazů pro rozhodnutí o daňové povinnosti, tedy i po vydání zajišťovacího příkazu. Krajský soud navíc nevzal v úvahu specifické okolnosti a faktické důvody založení písemnosti do neveřejné části.

Inkriminovaná písemnost totiž byla správci daně předána celním orgánem činným v trestním řízení a pocházela z trestního řízení v prověřovací fázi a její poskytnutí by pravděpodobně zmařilo jeho cíl.

11

Judikatura

Nejvyšší správní soud zdůraznil, že obecný zájem na zjištění trestné činnosti a spravedlivém potrestání pachatele převáží nad procesním právem poplatníka na přístup k daňovému spisu. I přes toto upozornění Nejvyšší správní soud rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství zrušil a vrátil k projednání, neboť daňové orgány pochybily v momentě, kdy stěžovatelce odepíraly přístup k písemnostem, aniž si řádně ověřily, zda důvody pro utajení i nadále opravdu trvají. Tím zkrátily

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

stěžovatelku na jejích právech na spravedlivý proces a mohly významně zasáhnout do unesení jejího důkazního břemene.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2020, č. j. 3 Afs 8/2018 – 120, www.nssoud.cz

Změna v předmětu daně z nemovitých věcí a povinnost podat daňové přiznání Nejvyšší správní soud ve shodě s Krajským soudem v Ostravě rozhodl v případu týkajícím se přeřazení předmětu daně z nemovitých věcí pod jiné písmeno v rámci daňového přiznání.

H

orský hotel Primavesi v Koutech nad Desnou v uvedeném sporu nesouhlasil s pokutou od správce daně za opožděné tvrzení daně. Ta byla vyměřena z důvodu nepodání daňového přiznání v řádném termínu k nemovitosti zahrnuté v jejím obchodním majetku.

Podle finančního úřadu a později i Odvolacího finančního ředitelství, měl poplatník povinnost podat daňové přiznání a nevztahovalo se na něj osvobození od podání daňového přiznání. To se použije pouze u změn, které správce daně může bez součinnosti poplatníků promítnout „technicky automatizovaným způsobem“ do všech rozhodnutí každého poplatníka. Tyto případy jsou jmenovány přímo v zákoně a jedná se například o změnu sazby daně, změny koeficientu nebo zánik osvobození daně a další. V rámci jmenovaných změn nemusí poplatník podávat daňové přiznání, aby nedocházelo k velké administrativní zátěži správců daně nadbytečným přijímáním a zpracováním daňových přiznání.

12

Nejvyšší správní soud ve shodě s Krajským soudem v Ostravě se ale s rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství neztotožnily a přeřazení zdanitelné budovy z druhu předmětu daně „J“ (budova pro rodinnou rekreaci včetně budov rodinných domů využívaných pro rodinnou rekreaci) pod písmeno „O“ (ostatní druhy podnikání) nepovažují za změnu předmětu daně, neboť jejich zařazení slouží pouze pro účely stanovení základní sazby daně v rámci formuláře ministerstva financí.

V tomto případě tedy dochází pouze ke změně sazby daně a není třeba, aby bylo daňové přiznání poplatníkem podáno.

Správce daně tak měl všechny potřebné informace ke stanovení daně k dispozici. Podle Nejvyššího správního soudu pak správcem daně řešená podmínka „technicky automatizovaného způsobu“ promítnutí změn nemá oporu v zákoně.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2020, č. j. 3 Afs 46/2018 – 32, www.nssoud.cz Autor: red

Sledujte Twitter Komory daňových poradců ČR

twitter.com/kdp_cr moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Aktuálně

Aktuálně z účetnictví Národní účetní rada k zálohám poskytnutým v cizí měně Národní účetní rada se v jedné ze svých aktuálních interpretací vyjádřila k problému kurzového rizika při účtování cizoměnových transakcí, a to konkrétně při poskytování záloh v cizí měně. Poukazuje zde na fakt, že české účetní předpisy nedefinují cizoměnová aktiva a závazky, s nimiž je spojen určitý budoucí peněžní tok, a tím může docházet k účtování mimo přesný a poctivý obraz účetnictví. Dle interpretace je třeba při poskytnutí zálohy na pořizované aktivum v cizí měně rozlišovat dvě situace. V prvním případě lze očekávat, že aktivum bude dodáno a záloha je tak částí celkové pořizovací ceny majetku. Taková záloha je zaúčtována v české měně přepočtené dle kurzu k datu poskytnutí peněžních prostředků v aktivech nebo v rámci nákladů příštích období. Zbytek pořizovací ceny majetku vstoupí do účetnictví při dodání a v tomto případě nedochází souběžně k dalšímu přepočtu částky poskytnuté zálohy. Ovšem v momentě, kdy účetní jednotka zjistí, že pravděpodobně dojde k navrácení poskytnuté zálohy v cizí měně (nedojde k dodání majetku či služeb), výše uvedené se nepoužije a tato částka se stává cizoměnovou pohledávkou podléhající kurzovému přepočtu. Výsledný kurzový rozdíl poté vstupuje do finančního výsledku hospodaření. Uvedené lze shrnout zdůvodněním interpretace, kdy „… poskytnuté zálohy, je-li očekáváno dokončení předmětného ujednání, nepředstavují cizoměnové pohledávky, jsou již předmětným majetkem a není s nimi spojeno kurzové riziko, protože peněžní tok jim předcházel a ve výši zálohy se očekává již nepeněžní plnění“. Další podobná interpretace Národní účetní rady se věnuje pohledávkám v cizí měně a souvisejícím opravným položkám. Cílem je stanovit účetní řešení, kdy je kurzový rozdíl vykázán pouze z hodnoty pohledávky snížené o opravnou položku v cizí měně (netto hodnoty), která vyjadřuje očekávaný peněžní tok, neboť samotná část odpovídající opravné položce s velkou pravděpodobností již budoucí peněžní tok nepředstavuje. Postup, kdy účetní jednotka zaúčtuje kurzový rozdíl z pohledávky do finančních výnosů a nákladů a rozdíl z opravné položky do provozních nákladů a výnosů, opět neodpovídá požadavku na přesný a poctivý obraz účetnictví. Kompletní znění interpretací lze nalézt na stránkách Národní účetní rady pod čísly I-43 a I-42.

Co přináší sdílené pracovní místo Mezi legislativními novinkami letošního roku lze nalézt institut sdíleného pracovního místa. Ten je určen především zaměstnancům s menšími časovými možnostmi a dovoluje, aby jedno pracovní místo využívalo více osob s kratší pracovní dobou. Zaměstnanci si v rámci místa sami plánují pracovní dobu a přebírají tak část této povinnosti zaměstnavatele. Se zaměstnancem je třeba uzavřít příslušnou dohodu o sdílení pracovního místa s kratší pracovní dobou, v rámci které se bude s ostatními střídat a zároveň je třeba vzít v úvahu, že souhrn délky pracovní doby všech zaměstnanců nesmí překročit základní stanovenou pracovní dobu (obvykle 40 hodin). Vyrovnávacím obdobím pro naplnění průměru sjednané kratší pracovní doby jsou 4 týdny. Přestože se jedná o nový způsob pracovního uspořádání a pracovní trh s ním zatím nemá zkušenost, už dnes je poukazováno na poměrně strohou úpravu v zákoně, která vytváří mnoho dalších otázek a fakt, že sdílené místo připadá v úvahu pouze u předávání stejného druhu práce dobře snášející častou fluktuaci pracovníků.

Přijetí ochranných pomůcek příspěvkovou organizací bez souhlasu zřizovatele Ministerstvo financí uvedlo, že přijetí ochranných prostředků příspěvkovými organizacemi bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele během vyhlášeného nouzového stavu sice nebylo v souladu se zákonem, ale s ohledem na krizová opatření toto pochybení nemohlo mít negativní vliv na hospodaření obcí a jimi řízených příspěvkových organizací. Příslušný zákon totiž ukládá nezbytnost předchozího písemného souhlasu zřizovatele s přijetím daru. Souhlas je potřeba zejména v situacích, kdy bezúplatné nabytí majetku může přinést neúměrné zvýšení výdajů příspěvkové organizace či jeho zřizovateli. Zákon ale nijak nedefinuje, jak se má postupovat v případě nouzového stavu. Ministerstvo tak vydalo prohlášení, v rámci kterého poukazuje na časovou tíseň, kdy by čekání na souhlas zřizovatele mohlo narušit účel přijatých ochranných prostředků. Příspěvkové organizace by zároveň neměly mít obavy při zaúčtování přijatých ochranných prostředků v účetních knihách. Samotné zaúčtování totiž nemá vliv na případné porušení zákona.

Autor: red Zdroj: www.nur.cz, Ministerstvo financí ČR, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů moje.kdpcr.cz

13

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

TÉMA VYDÁNÍ:

Daňový balíček 2021 Poslední den loňského roku byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový daňový balíček a hned o den později nabyla účinnosti drtivá většina jeho ustanovení. Jaké klíčové změny tento balíček, který je mnohými označován za revoluční, obsahuje?

A kterým ustanovením by daňoví poradci měli věnovat zvýšenou pozornost?

Matěj Nešleha Člen Prezidia KDP ČR, Kodap Jihlava

M

ezi charakteristické znaky daňového balíčku, konkrétně zákona č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, patří zrušení superhrubé mzdy, zavedení stravenkového paušálu, zvýšení základní slevy na dani, změna sazeb daně z příjmů fyzických osob a změny týkající se hmotného a nehmotného majetku.

14

Zrušení superhrubé mzdy Nejzásadnější a dlouho očekávanou změnou je zrušení superhrubé mzdy. Tu upravuje § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů.

Nově se při výpočtu daně ze mzdy již nebude příjem ze závislé činnosti navyšovat o pojistné, které je povinen z tohoto příjmu odvést zaměstnavatel. Základem daně bude pouze příjem ze závislé činnosti (tedy hrubá mzda). Nová konstrukce daňového základu se poprvé aplikuje při zdanění lednových mezd. Prosincové mzdy roku 2020 ještě budeme zdaňovat postaru.

Slevy na dani a daňové zvýhodnění Základní sleva na poplatníka upravená v § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů se zvyšuje o tři tisíce korun (z původních 24 840 korun na 27 840 korun). Na měsíční bázi se pak jedná o navýšení z 2 070 korun na 2 320 korun. Na základě této změny se tak čistá mzda navýší o 250 korun měsíčně, ročně se jedná o částku 3 000 korun. Součástí daňového balíčku je také další navýšení moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

základní slevy na poplatníka, a to s účinností od 1. ledna 2022, kdy dojde k navýšení základní slevy na dani o další tři tisíce korun.

Od příštího roku tak sleva na dani bude činit 30 840 korun, což znamená, že měsíční sleva na dani bude činit 2 570 korun.

Pamatujme však na to, že při zpracování daňového přiznání nebo ročního zúčtování záloh za rok 2020 bude ještě použita původní sleva na dani ve výši 24 840 korun. Připomeňme si, že zaměstnanci mohou svého zaměstnavatele požádat o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění nejpozději do 15. února 2021, a to s odkazem na § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Výše daňového zvýhodnění nebyla daňovým balíčkem nijak změněna, byl však zrušen maximální roční limit pro uplatnění daňového bonusu, který dle § 35c odst. 3 zákona o daních z příjmů nesměl přesáhnout částku 60 300 korun, tento strop byl s účinností od 1. ledna 2021 odstraněn. Byl odstraněn roční limit daňového bonusu, avšak nebyl odstraněn měsíční limit pro uplatnění daňového bonusu. I nadále tedy platí, že měsíční výše daňového bonusu nesmí přesáhnout částku 5 025 korun, a to dle § 35d odst. 4 zákona o daních z příjmů.

Pokud by tedy měla měsíční výše daňového bonusu přesáhnout tuto částku, bude rozdíl vyrovnán až v rámci ročního zúčtování záloh či v rámci přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Sazba daně z příjmů fyzických osob Daňový balíček mění také sazby daně z příjmů fyzických osob.

Měli jsme tu základní sazbu daně ve výši 15 %, vedle které existovalo solidární zvýšení daně ve výši 7 %. Solidární zvýšení daně dopadalo na zaměstnance či podnikatele, kteří dosahovali vysokých příjmů. S účinností od letošního 1. ledna dochází k úplnému zrušení solidárního zvýšení daně a zavedení dvou sazeb progresivního zdanění, a to ve výši 15 a 23 %. Sazba daně ve výši 23 % se použije pouze pro tu část základu daně, která přesahuje 48násobek průměrné mzdy. A protože průměrná mzda pro rok 2021 činí 35 441 korun, pak se tato sazba daně aplikuje pouze za předpokladu, že celkový základ daně poplatníka převýší částku 1 701 168 korun. A to ještě pouze na tu část základu daně, která převyšuje tuto, řekněme, rozhodnou částku.

Solidární zvýšení daně v minulosti dopadalo pouze na poplatníky, kteří měli příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti. Nová progresivní sazba daně ve výši 23 % dopadá na celkový základ daně, bez ohledu na to, jakými příjmy je tvořen. To je zásadní rozdíl, a proto může být výsledné zdanění vysokopříjmových poplatníků v roce 2021 podstatně vyšší, než tomu bylo v roce 2020.

Pokud počítáme měsíční zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, pak vyšší sazbě daně podléhá pouze ta část mzdy, která převyšuje 4násobek průměrné mzdy, tj. částku 141 764 korun. Pokud budeme počítat zálohu na dani za zaměstnance s příjmem vyšším než 4násobek průměrné mzdy, pak nejdříve provedeme zaokrouhlení celkového základu daně, z takto zaokrouhleného základu daně odečteme částku 141 764 korun, která bude podléhat sazbě daně ve výši 15 %, zbylá část základu moje.kdpcr.cz

daně podléhá sazbě daně ve výši 23 %. Jednotlivé části základu daně se samostatně na stokoruny nahoru nezaokrouhlují. Na celé koruny nahoru však zaokrouhlujeme jednotlivě vypočtenou daň (více v § 38h odst. 3 zákona o daních z příjmů).

Stravenkový paušál Daňový balíček zavádí zcela nový zaměstnanecký benefit a tím je stravenkový paušál, který rozšiřuje možnosti, jakým způsobem může zaměstnavatel finančně motivovat své zaměstnance.

Podotýkám, že stravenkový paušál nenahrazuje závodní stravování a stravenky, ale rozšiřuje možnosti, jak může zaměstnavatel financovat stravování svých zaměstnanců. Stravenkový paušál je finanční příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, přičemž na straně zaměstnance je od daně z příjmů osvobozen za jednu pracovní směnu finanční příspěvek až do výše 75,60 koruny (což představuje 70 % horní hranice stravného pro pracovní cestu trvající 5 až 12 hodin).

Změny týkající se hmotného a nehmotného majetku Hmotným majetkem rozumíme dle § 26 odst. 2 písm. a) zákona o dani z příjmů samostatné hmotné movité věci, jejichž vstupní cena s účinností od 1. ledna 2021 přesáhne částku 80 tisíc korun, dochází tak ke zvýšení rozhodné částky pro odepisování majetku. Pokud pořízený majetek nepřesáhne tuto hodnotu, můžeme vstupní cenu jednorázově zahrnout do výdajů (nákladů). Na to navazuje i zvýšení rozhodné částky u technického zhodnocení dle § 33 odst. 1 zákona o dani z příjmů kde došlo také ke zvýšení z 40 na 80 tisíc korun. Dle přechodných ustanovení daňového balíčku platí, že tato nová pravidla je možné aplikovat na hmotný majetek, který byl poplatníkem daně z příjmů pořízen od 1. ledna 2020. To znamená, že při zpracování daňového přiznání za rok 2020 můžeme již pracovat s limitem 80 tisíc korun.

Daňovým balíčkem byla zcela zrušena daňová kategorie nehmotný majetek, byl zcela vypuštěn § 32a zákona o dani z příjmů, který upravoval daňové odpisy nehmotného majetku. Účetní kategorie dlouhodobého nehmotného majetku tu stále existuje, u ní k žádné změně nedošlo, a především nebyla zrušena. Nic nám tedy nebrání v tom, abychom měli v účetnictví zařazený dlouhodobý nehmotný majetek, jehož účetní odpisy budeme považovat za výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a to s odkazem na § 24 odst. 2 písm. v) zákona o dani z příjmů.

Oživeny byly daňovým balíčkem mimořádné odpisy dle § 30a zákona o dani z příjmů, které jsme tu měli v období hospodářské krize v roce 2008, na technické stránce mimořádných odpisů se nic nezměnilo, v původním znění je možné je nově aplikovat na hmotný majetek zatříděný do první či druhé odpisové skupiny, který byl poplatníkem pořízen v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.

15

Téma

16

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Alena Schillerová: „Konečná podoba daňového balíčku je uspokojivý kompromis a jízdenka k rychlejšímu zotavení ekonomiky.“ Ministryně financí Alena Schillerová v rozhovoru pro e-Bulletin Komory daňových poradců přiznává, že je sama velkou zastánkyní předvídatelného daňového prostředí a neschvalování zákonů na poslední chvíli. „Bohužel loňský rok zboural veškeré zajeté pořádky a my na pandemii museli často reagovat doslova za pochodu,“ dodává. Jaké oblasti by ráda stihla dotáhnout do podzimních voleb? A proč považuje za největší výzvu veřejných financí reformu důchodového systému?

K ambicím ministra financí by mělo patřit předat státní pokladnu v lepším stavu, než v jakém ji přebíral. Do období vašeho mandátu bohužel zásadně zasáhla pandemie koronaviru. Loni se hospodaření státu propadlo do schodku 367 miliard korun, na letošek je naplánován schodek 320 miliard korun. To jsou čísla, jaká český rozpočet nepamatuje. Bylo za této situace opravdu smysluplné se zrušením superhrubé mzdy výrazně snižovat daně?

Zrušit superhrubou mzdu a zjednodušit a zprůhlednit náš daňový systém máme v programovém prohlášení vlády. Byl to náš dlouhodobý závazek a já říkám, kdy jindy toto učinit než nyní? Vezměte si, že platy v ekonomice letos porostou zcela minimálně, tedy našim 4,3 milionu zaměstnanců přilepšíme v dnešní těžké době alespoň touto cestou, díky níž zaplatí na dani z příjmů o čtvrtinu méně. A tyto peníze, pro mnohé lidi i tisíce korun navíc, jim zůstanou už v únoru na výplatních páskách za leden.

Jsem přesvědčena, že tím podpoříme jejich chuť utrácet.

A dobře víme, že spotřeba domácností nám vedle letos rekordních investic pomůže znovu roztočit kola české ekonomiky. Co se týče rozpočtu na letošní rok, ten představuje investici do rychlého návratu k normálu. Za cenu vyššího zadlužení v letošním roce jsme navýšili výdaje na sociální zabezpečení, vědu, výzkum, školství nebo investice do fyzické infrastruktury. Nechtěli jsme podkopávat nohy ekonomice růstem zdanění nebo nesystémovými škrty. moje.kdpcr.cz

Zmíněné schodky logicky ženou prudce vzhůru státní dluh.

Ten se po dramatickém růstu v předminulé dekádě podařilo v minulé desetiletce stabilizovat mezi 1,6 a 1,7 bilionu korun.

Za loňský rok ale vyskočil k 2,1 bilionu a letos to může být podobné. Kudy podle vás povede cesta zpátky alespoň k číslům v půli loňského roku a jak může být dlouhá? Lze se vyhnout dramatickému zvyšování daní?

Pandemie koronaviru nás uvrhla do nejhlubší krize od třicátých let. To nejhorší, co bychom mohli v tuto chvíli udělat, by bylo zadusit ekonomiku drastickými škrty. Přesně takto postupovala vláda při krizi před deseti lety a způsobili jsme si akorát novou recesi. My tuto chybu opakovat nechceme a nebudeme. V rozpočtu na rok 2021 jsme navýšili investice na rekordních 187,5 miliardy korun. Zásadně rostou výdaje do zdravotního systému, které jsou nezbytné pro úspěšné zvládnutí boje s pandemií. Připomínám, že aktivní podporu ekonomiky doporučují nejrespektovanější světová ekonomická pracoviště, jako je OECD, MMF nebo Světová banka. Shodují se, že nemáme opakovat chyby minulosti, ale propad ekonomiky překlenout fiskálním stimulem. Česká republika si to navíc může dovolit. Máme jasnou konsolidační strategii a z hlediska dluhu zůstaneme po celou dobu mezi evropskou špičkou.

Výdajová stránka rozpočtu se kvůli snaze podpořit ekonomiku v době pandemie doslova utrhla ze řetězu. Když odhlédneme od vlivu koronaviru, kde vidíte na straně výdajů největší rezervy v lepším hospodaření státu?

17

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Úkol rozpočtu na rok 2021 byl jasný: co nejrychlejší návrat do normálního života. Proto výrazně navyšujeme výdaje do zdravotnictví, sociální oblasti, vědy a výzkumu. A počítáme s řekněme pozvolnou konsolidací tak, abychom nevyvolali opětovnou recesi a abychom minimalizovali dopady na životní úroveň našich občanů. Nabízíme tak zcela odlišný přístup ke konsolidaci veřejných financí než v minulém desetiletí. Tehdy se prakticky okamžitě druhý rok po recesi škrtalo a zvyšovaly daně, aby se co nejrychleji snížil deficit veřejných financí. Já si myslím, že bychom se měli z minulých chyb poučit, ne je opakovat. Dnešní situace je navíc jiná. Tehdy šlo o recesi dovezenou ze zahraničí v důsledku světové finanční krize. Současné onemocnění koronavirem se naopak naplno projevuje i u nás.

A co konsolidace?

Samozřejmě ale na konsolidaci nerezignujeme. Nebudeme valorizovat provozní výdaje, které tak budou reálně klesat.

Počítáme se zmrazením platů úředníků a státních zaměstnanců. A účinné už je také zmrazení platů ústavních činitelů. Celá konsolidační strategie je připravena tak, abychom se do stavu před krizí dostali v roce 2028.

Výběr a digitalizace daní Zaměřovala jste se na lepší výběr daní, tedy posílení příjmové stránky rozpočtu. Jedním z klíčových opatření bylo EET. Kdy se podle vás podaří dotáhnout jeho třetí a čtvrtou vlnu?

EET považuji rozhodně za úspěšný projekt, díky kterému jsme v prvních třech letech jeho fungování vybrali do státní kasy přes 33 miliard korun. K tomu si přidejte zvýšení tempa růstu přiznávaných tržeb o 20 procent a výrazné zrychlení dynamiky mezd zejména v pohostinství, což vedlo k oslabení fenoménu černých výplat na ruku. To vše potvrzuje, že EET je jednoznačně úspěšný projekt a že jsme se před lety vydali správnou cestou. O to těžší bylo mé rozhodnutí navrhnout další přerušení EET, tentokrát až do roku 2023. Teď ale naše ekonomika prochází natolik turbulentním obdobím, že klíčová je záchrana samotného podnikání. A pak samozřejmě bude z pohledu řádného výběru daní správné se k EET znovu vrátit. A já nepochybuji, že se tak stane.

Zůstává ještě v procesu výběru daní nějaký podobně významný krok, který dnes vidíte jako potřebný, a zatím se jej nepodařilo realizovat?

EET spolu s kontrolním hlášením bylo a je naším jedinečným vlajkovým projektem, kterým jsme se v oblasti elektronizace daňové správy posunuli o mílový krok vpřed. Ale samozřejmě zde

18

Alena Schillerová Místopředsedkyně vlády a ministryně financí působí ve státní správě od 90. let. Jako absolventka právnické fakulty začínala svou kariéru ve státní správě na exekučním a právním oddělení na Finančním úřadě Brno-venkov. Posléze se stala zástupkyní ředitele úřadu i samotnou ředitelkou. Před nástupem na ministerstvo financí působila jako ředitelka odboru právního a daňového procesu na Generálním finančním ředitelství.

Na resortu financí je od roku 2016, kdy se stala náměstkyní ministerstva financí pro daně a cla. Ministryní financí byla jmenována v prosinci 2017.

zůstávají další projekty, které bych moc ráda dotáhla do zdárného konce. Třeba naše lokální úprava digitální daně, kterou chceme překlenout období, než bude přijato celosvětové řešení na platformě OECD. Tak či tak je správné, aby byly v odpovídající míře spravedlivě zdaněny velké technologické firmy, které u nás dosahují obrovských zisků.

Vedle lepšího výběru daní jste si vytyčila i cíl vybírat je jednodušeji. Sněmovna loni v létě schválila novelu daňového řádu, která umožní vznik on-line finančního úřadu a projektu Moje daně. Co tedy konkrétně poplatníkům přinese a odkdy?

Projekt Moje daně neboli spuštění on-line finančního úřadu je pro mne jednoznačná priorita a něco, co považuji za obrovsky důležitý krok vpřed. Modernizovaným uživatelsky přívětivým daňovým portálem nabídneme lidem rychlý, snadný a hlavně elektronický způsob vyřízení povinností. To znamená už žádné moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

fronty na úřadech a stovky tisíc papírových daňových přiznání. Čeká nás samozřejmě dlouhá cesta přivést lidi k tomu, aby pochopili výhody řešení daní on-line, jako třeba automatické kontroly či měsíc navíc pro podání. Ale především i pohodlí domova či kanceláře, odkud své daně vyřídíte. Tedy určitý standard, ke kterému bychom měli ve 21. století bezpochyby směřovat.

Jaká další opatření ve zjednodušování daní byste si vedle „vlajkové lodi“ Moje daně takzvaně připsala k dobru?

Nechci si tu počítat zásluhy, ale věřím, že je za námi velký kus dobře odvedené práce. Zmíním třeba zálohové vracení odpočtu DPH, zrušení celé řady daňových výjimek anebo loňské zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Tu jsem osobně vždy považovala za velmi nespravedlivou. Hrozně nerada bych, kdyby nám kvůli pandemii zapadlo zavedení institutu paušální daně, kterou jsme letos od ledna nabídli živnostníkům, neplátcům DPH, s příjmy do 1 milionu korun. A myslím, že přes 70 tisíc přihlášených paušalistů je pro letošní pilotní rok skvělý začátek. Odpadne jim nutnost vyplňovat daňová přiznání, přehledy pojistných a komunikovat se třemi úřady naráz. Vše vyřeší jedinou pravidelnou platbou 5 469 korun měsíčně. Tedy méně administrativy a papírování a více času na podnikání pro ty nejmenší. To považuji za fér myšlenku, na které lze do budoucna stavět i pro další skupiny podnikatelů.

Daňový balíček 2021 Daňový balíček přináší řadu úspor pro poplatníky, a to nejen díky zrušení superhrubé mzdy. Tomu však logicky odpovídá i značný propad veřejného rozpočtu. Disponuje MF podrobnou ex ante analýzou k jednotlivým výpadkům příjmů státního rozpočtu, které tato novela přinese, a to nejen z důvodu zrušení superhrubé mzdy?

Dopad kompletního daňového balíčku na veřejné rozpočty je pro letošní rok 98,7 miliardy korun. Z této částky jde drtivá většina, zhruba 87,5 miliardy, ze státního rozpočtu a jen asi 10 miliard z rozpočtů samospráv. Ale opakovala bych se. Jsem přesvědčena, že právě v krizi je správná doba k tomu nechat lidem peníze v peněženkách. Dají je do spotřeby nebo je investují. Tak či tak přispějí k rychlejšímu zotavení naší ekonomiky.

Jsou nějaké konkrétní škrty v rozpočtu, které resort plánuje v návaznosti na daňový balíček?

Hledání úsporných opatření jsem se věnovala hned od počátku svého působení na ministerstvu financí, ať už šlo o snižování počtu úředníků a provozních výdajů nebo třeba o konec černých duší. Tento návrh přináší systémové řešení dlouhodobých problémů s využíváním prostředků na platy za neobsazená místa ve státní správě a tím roční úsporu zhruba 2 miliardy moje.kdpcr.cz

Téma

Méně administrativy a papírování považuji za fér myšlenku, na které lze do budoucna stavět nejen pro živnostníky, ale i pro další skupiny podnikatelů.

korun. Tím samozřejmě nekončíme a budeme v úsporných opatřeních pokračovat. Nyní hlavně v návaznosti na nespotřebované nároky z loňského roku, což bude otázka novely zákona o státním rozpočtu na rok 2021. Stále ale trpělivě opakuji, že jsme v krizi a desítky miliard na výdajové straně rozpočtu prostě seškrtat nelze.

Již několikrát bylo odbornou veřejností ostře kritizováno schvalování daňových zákonů v závěru roku s odkazem na nejistotu daňových subjektů a velkou procesní a administrativní zátěž. Daňový balíček pro rok 2021 nebyl výjimkou.

Má ministerstvo financí v plánu vytvořit nějaký nástroj, který by zabránil přijímání velkých daňových změn „na poslední chvíli“?

Tomu rozumím, sama jsem velkou zastánkyní předvídatelného daňového prostředí a neschvalování zákonů na poslední chvíli.

Bohužel letošní rok zboural veškeré zajeté pořádky a my na pandemii museli často reagovat doslova za běhu. A samozřejmě se kvůli velkému množství krizové legislativy zbrzdily i mnohé další zákony, které by byly standardně schváleny včas.

Jednou z problematických částí balíčku se stala novela zdanění z prodeje cenných papírů a podílů v akciových společnostech. Nejen nejasné vymezení limitu pro nezdanitelný příjem, ale i samotné načasování zdanění těchto příjmů, dle názorů řady investorů, bude mít za následek narušení přílivu investic a tím zpomalení růstu inovací. Počítá MF s tímto poklesem a jaká opatření plánuje přijmout, aby tomuto odlivu zabránilo?

19

Téma

Finální podoba balíčku sněmovní úpravu rušící osvobození od daně z příjmů z prodeje cenných papírů za víc než 20 milionů korun nakonec neobsahuje. Naopak zvyšujeme administrativní hranici, do které nemusí drobní investoři platit daň z prodeje cenných papírů, a to ze 100 tisíc korun na milion. Cílem je, aby lidé, kteří s akciemi masivně neobchodují, neměli spoustu další práce s papírováním.

Při rozboru úspory daňových subjektů z důvodu zrušení superhrubé mzdy je patrné, že nejvíce ušetří spíše lidé s vyššími příjmy. Bylo toto záměrem přijatého zákona?

Rozhodně ne. Hlavním záměrem bylo to celé zjednodušit a zprůhlednit. Nejenom že tím odstraňujeme distorze ve zdanění práce zaměstnanců a sebezaměstnaných, která vedla právě k přebujelému švarcsystému, ale současně ve správný okamžik výrazně a plošně podporujeme kupní sílu 4,3 milionu našich zaměstnanců. Na zrušení superhrubé mzdy a poklesu efektivního zdanění o čtvrtinu přitom v relativním pojetí nejvíce vydělají zaměstnanci s nižšími příjmy.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Ráda bych ukončila nerovnou soutěž s globálními giganty a schválila naši domácí úpravu digitální daně do té doby, než bude přijato globální řešení.

Je nějaká oblast daňového balíčku, kterou ministerstvo samo vnímá jako nevyhovující a plánuje její úpravu?

Konečná podoba balíčku je samozřejmě dost vzdálená tomu, co jsme původně předkládali. S ohledem na aktuální krizovou situaci si ale myslím, že jsme v Senátu dosáhli uspokojivého kompromisu a že finální balíček je naší jízdenkou k rychlejšímu zotavení ekonomiky.

Má ministerstvo v tomto roce v úmyslu věnovat pozornost nějaké další konkrétní daňové oblasti, která si žádá významnou korekci?

V tuto chvíli již pravděpodobně do podzimních voleb nestihneme schválit nic, co ještě není předloženo. Tím spíše, že tento rok bude pravděpodobně i nadále ve znamení boje s pandemií. Soustředit se proto budu na úspěšné rozjetí svého vlajkového projektu, on-line finančního úřadu. Abychom ho dostali k lidem a zlomili zvyk lidí řešit daně po úřadech a na papíru. Samozřejmě bych také velmi ráda ukončila nerovnou soutěž s globálními giganty a schválila naši domácí úpravu digitální daně do té doby, než bude přijato globální řešení. Považuji za spravedlivé, aby velké technologické firmy platily daně právě tam, kde vytvářejí zisk.

A aby byly v odpovídající výši.

Podzimní volby, paní ministryně, jaké klíčové úkoly máte za cíl dotáhnout do podzimních sněmovních voleb? Chtěla byste na pozici ministryně financí pokračovat? A pokud ano, jaké hlavní pilíře vaší politiky pro další volební období byste vyzdvihla?

Pokud tu šanci dostanu, tak bych velice stála o možnost dokončit jako ministryně financí práci, kterou jsem začala. A samozřejmě

20

konsolidovat naše veřejné finance. V daňové oblasti bych si jako hlavní pilíř své práce určitě ponechala zjednodušení a elektronizaci daní. Věnovat bych se chtěla také oblasti sdílené ekonomiky a sdílených služeb. A pokračovala bych v opatřeních v boji proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování. Co se týče mé politické budoucnosti, zatím jsem upřímně neměla příliš času se o ní bavit. Každý den řešíme sto a jeden úkol spojený s bojem proti dopadům pandemie. Pokud ale takovou nabídku dostanu, tak ji bez pochyby přijmu. Po tolika letech ve vysoké exekutivní funkci bych si nepochybně měla říct o důvěru voličů a nechat si vystavit jakési vysvědčení mé práce. Častým problémem výměny na nejvyšších pozicích v exekutivě je nedostatek kontinuity. Pokud by resort financí převzal zástupce současné opozice, které úkoly by podle vás rozhodně měl dotáhnout? A v jaké oblasti očekáváte významný odklon od vašich současných aktivit?

Jednoznačně největší výzvou, před kterou stojí české veřejné finance, je reforma důchodového systému. Současná situace kolem pandemie zpomalila tempo prací, ale na podstatě problému se nic nemění. Musíme najít širokou politickou a společenskou shodu, abychom dosáhli výsledku v podobě stabilního důchodového systému, který se nebude měnit s každou nastupující vládou, jako se to stalo u tzv. druhého pilíře. Důchodová reforma by podle mě měla také přinést jeden aspekt, který je v zahraničí běžný. A to je aspekt transparentnosti a srozumitelnosti. Konkrétně, aby každý zaměstnanec měl on-line možnost získat v reálném čase informace o svých odvodech do systému a očekávané penzi. moje.kdpcr.cz

PRÁVĚ VYŠLO obj. kód 5530

obj. kód 5784

obj. kód 5533

cca 440 stran | brožovaná

399 Kč

obj. kód 5522

1344 stran | vázaná

989 Kč

obj. kód 5525

672 stran | kroužková

699 Kč

obj. kód 5518

1152 stran | brožovaná

339 Kč

432 stran | brožovaná

Tyto publikace si můžete zakoupit na www.anag.cz nebo ve všech dobrých knihkupectvích po celé ČR.

699 Kč

obj. kód 5520 619 Kč

obj. kód 5521

232 stran | brožovaná

416 stran | kroužková

368 stran | brožovaná

119 Kč

obj. kód 5789 339 Kč

960 stran | brožovaná

anag@anag.cz | 585 757 411

www.anag.cz

769 Kč

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Jeden nepodařený daňový balíček už ohlašuje další V roce 2018 si vláda hrdě napsala do svého programového prohlášení: „Prosazujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí. Změny soustavy daňových zákonů budou prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami, a to s dostatečným odkladem účinnosti.“ Vzápětí vážnost těchto slov potvrdil daňový balíček v roce 2019, který vyšel ve Sbírce zákonů 31. prosince a druhý den nabyl účinnosti. Jednodenní legisvakance tak už jistě na konci roku 2020 nikoho nepřekvapila. Ale obsah musel překvapit snad každého.

David Klimeš Komentátor Aktuálně.cz a Českého rozhlasu Plus

P

artyzánská akce premiéra Andreje Babiše, kdy jako poslanec propašoval do parlamentu nejzásadnější změnu daní zaměstnanců za poslední dekádu, ukazuje, jak to dopadá, když se nedodržují ani elementární pravidla pro sestavování státního rozpočtu a změna daní se dělá bez jakékoliv dopadové studie. Vláda ani nedodržela svou vlastní koaliční smlouvu, podle které změny daní musí být koaličně dohodnuty a odhlasovány nadpoloviční většinou ministrů z každé strany.

Ekonomické dopady balíčku jsou značné a kritiku můžeme rozdělit do dvou směrů. Jeden zpochybňuje, že zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazby 15 procent z hrubé mzdy (pro roční příjmy nad 48násobek průměrné měsíční mzdy 23 procent) zafunguje jako protikrizový stimul. Druhý směr kritiky varuje před růstem nerovnosti.

Tak rozdílní ekonomové jako ti z Národní rozpočtové rady, CERGE-EI i Vysoké školy ekonomické svorně zpochybnili, zda každoroční nevybrané daně za 87,5 miliardy přispějí k ekonomickému oživení. Disproporčně velkou část z této sumy získají bohatší zaměstnanci s větším sklonem k úsporám. Výrazný sklon ke spotřebě by vykázali naopak nízkopříjmoví, ti ale dostanou při svém efektivním zdanění maximálně stokoruny. Zde navazuje

22

kritika celkového zvyšování nerovností, byť zde nakonec pozitivně zapůsobí finální zvýšení základní slevy na dani v podobě, v jaké nakonec vyhřezlo ze závěrečného politického chaosu – ze stávajících 24 840 na 27 840 v roce 2021 a následně v roce 2022 na 30 840 korun.

Vedle snížení sazeb z příjmu zaměstnanců se ale zapomíná i na další aspekty objemného balíčku, které se příliš neřeší. Pro politiky bylo léta nepřijatelné, aby daňový bonus neměl žádný strop, bojovalo se o každou tisícovku. Najednou politici bez jakékoliv dopadové studie zrušili strop 60 300 korun, což může být pro početné rodiny zajímavou změnou. Dále se zavádí i stravovací paušál, mění se daňové odpisy, snižuje spotřební daň u motorové nafty či zdražuje tabák. Je toho tedy opravdu hodně a jednodenní legisvakance je naprosto nepřijatelná. Jestli je něco v balíku přijato správně, tak snad jen úprava u danění nemovitých věcí, kde si obce budou moci flexibilněji rozdělit místní koeficienty na jednu desetinnou čárku, a to bude účinné až od roku 2022.

Z pohledu daňových poradců je na celé té předvolební taškařici asi nejsmutnější, že svým klientům budou muset vyjevit velmi pravděpodobný další scénář: jakmile obsáhneme nová daňová pravidla a přeprogramujeme všechny softwary a vzorečky, už tu bude zase další zásadní daňový balík. Je prakticky jisté, že ať už z říjnových sněmovních voleb vzejde jakákoliv nová vládní koalice, bude muset akutně řešit rozvalenou příjmovou stranu státního rozpočtu. Potom, co se vláda vzdala každoročně miliard z daní z příjmů, z nabytí nemovitosti a dalších titulů, tak nová vláda si je zase bude muset vzít zpátky. Navíc je pravděpodobné, že z politických důvodů se nebudeme jen vracet k předchozím sazbám, ale jednou snížené daně už se nechají a budou se bourat zase nějaké jiné. Jako obvyklá oběť se nabízí DPH či nejrůznější spotřební daně. A vše bude zase pravděpodobně schváleno partyzánským způsobem na poslední chvíli. Kdyby to nebyla tragédie, bylo by to k smíchu. moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Daňový dluh budou splácet zaměstnanci (a důchodci) Co si v Českomoravské konfederaci odborových svazů myslíme o daňovém balíčku?

Lapidárně řečeno nic dobrého. Téměř celý minulý rok jsme krok za krokem, novelu za novelou kritizovali vládní návrhy daňových změn. Návrhy údajně pomáhající ekonomice sužované koronavirem spíše vycházejí vstříc vybraným lobbystickým skupinám.

Josef Středula Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

D

aňová „jednoletka“ začala hned zkraje minulého roku, kdy ministerstvo financí přišlo s návrhem na zavedení daňového paušálu pro živnostníky a tzv. stravenkového paušálu. Jarní měsíce byly poznamenány enormním tlakem na rychlé schválení loss carryback a zrušení daně z převodu nemovitostí, no a podzim a zima byly poznamenány především tzv. zrušením superhrubé mzdy (vedle zrychlení odpisů a částečné DPH u ubytovacích služeb a spotřební daně u nafty). Dopad všech těchto opatření odhadujeme pro veřejné finance na minus 240 miliard korun ročně. Tím byl překonán rekord ve snížení daňových příjmů spojený se zavedením tzv. rovné daně v roce 2008.

Skutečný dluh státního rozpočtu v roce 2021 dosáhne hodnoty minimálně zhruba 440 miliard korun. Otevírá se tedy období velmi vysokých deficitů státního i veřejných rozpočtů. Takováto výše, která je způsobena prudkým snížením daní, je neodstranitelná bez přijetí zásadních opatření na příjmové i výdajové straně veřejných rozpočtů. Snaha o přesun některých podstatných výdajů na konto příjmů z EU je nejen trapná, ale nemožná – příjmy z EU jsou pro případné vyrovnání daňových výpadků zásadně nedostatečné. Navíc u takto vysokých deficitů není vůbec jasné, zda pomohou nastartovat ekonomiku, její restrukturalizaci a dlouhodobě vysoký ekonomický růst. Je téměř jisté, že většina těchto „daňových impulzů“ totiž bude znamenat pouze navýšení zisku firem, které tak jako v předchozích letech odplynou do zahraničí.

moje.kdpcr.cz

Daňová a rozpočtová politika zahájená v minulém roce zneužívá koronavirové krize k prosazení zásadních a nevratných změn v české společnosti.

Návrhy daňových změn zásadním způsobem dále prohlubují nespravedlnost českého daňového systému. V roce 2019 uhradili podle našich propočtů zaměstnanci formou plateb přímých a nepřímých daní a pojištění 1 260 miliard korun, tedy plných 67 procent všech daňových příjmů veřejných rozpočtů. Dalších 375 miliard korun, tedy 20 procent, uhradili především prostřednictvím nákupu zboží (tj. platbou DPH a spotřebních daní) důchodci. Všechny ostatní subjekty – především OSVČ a firmy – se na celkových daňových příjmech veřejných rozpočtů podílely pouze 13 procenty.

Tento dluh pak budou splácet opět zaměstnanci (a důchodci) prostřednictvím zpomalení či zastavení růstu platů a mezd i paralelního růstu inflace. Dále na zaměstnance čeká zvýšení nepřímých daní (DPH a spotřební daně), zpomalení valorizace důchodů, snížení zaměstnanosti ve veřejných službách, nárůst spoluúčasti na financování veřejných služeb – školství, zdravotnictví, sociální péče.

Na obzoru může být privatizace některých jejich lukrativních částí.

Souhrnně řečeno – daňová a rozpočtová politika zahájená v minulém roce zneužívá koronavirové krize k prosazení zásadních a nevratných změn v české společnosti. Změn, které byly již před patnácti lety formulovány v projektu ODS Modrá šance.

Zásadním způsobem mění nastavení rozdělování ve společnosti.

Směřuje k privatizaci a zpoplatnění veřejných služeb. Zastavuje přibližování českých mezd vyspělým zemím EU. Uzavírá Českou republiku v jejím podřízeném postavení „středoevropské ekonomické kolonie“.

23

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Daňová podpora firem pomůže elektromobilitě Česká republika nepatří v celoevropském měřítku mezi lídry v podpoře elektrického pohonu aut. Přesto i u nás dochází k rychlému rozvoji, který začíná přinášet výhody podnikajícím subjektům. Firemní flotily přirozeně představují nejrychlejší způsob, jak podíl bezemisních vozidel rozšířit.

Nikita Dobrynin Vedoucí oddělení elektromobility a infrastruktury ve společnosti Škoda Auto

L

etošní rok přinesl z hlediska využívání elektrických automobilů ve firemních flotilách důležitou novinku: již je možné vykázat výdaje na služební cestu ve vozidle poháněném elektřinou s pomocí tzv. referenční ceny i u automobilů v obchodním majetku společnosti, nikoli jen soukromých jako dosud. Sazba pro rok 2021 byla aktualizována na výši 5,00 Kč za 1 kWh. Jedná se o jeden z kroků, který odborníci v čele se Svazem průmyslu a dopravy České republiky

24

prosazovali a který je pro další rozvoj nezbytný. Dosud totiž bylo možné využít referenční cenu jen podle zákoníku práce.

Elektromobily v ČR 2020: + 331 %, ale podíl jen 1,6 % Dosavadní podpora těch, kteří chtějí provozovat bezemisní automobily, je v České republice jedna z nejnižších v EU. Tomu odpovídá také velmi nízký podíl elektrických vozidel (EV – Electric Vehicle) v provozu. Ať už jde o elektromobily (BEV – Battery Electric Vehicle) nebo dobíjecí, tedy plug-in hybridy (PHEV – Plug-in Hybrid Electric Vehicle), které kombinují výhody vozů se spalovacím motorem (např. dlouhý dojezd a dostupnost čerpacích stanic) s elektromotorem (nízké náklady za el. energii, bezemisní a tichá jízda).

V roce 2020 se v ČR prodalo 3262 vozů BEV, což je sice rekordní množství, které navíc představuje meziroční nárůst o 331 %, ale stále jde jen o 1,61 % nových aut. Dobíjecích hybridů (PHEV) se prodalo 1978, tedy sotva 1 %. Tato vozidla u nás splňují nároky na registračmoje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

ní značku EL, která s sebou přináší jisté finanční úlevy. Podmínkou jsou emise CO2 do 50 g/km, což je pro řadu vozů stále velmi hraniční hodnota, a tak ji ne každý hybrid plní. Podle zpřísněných pravidel záleží na výbavě konkrétního vozu, kvůli níž může původně „čistý“ vůz s 50 g/km tuto hranici překonat, a úlevy tak pro něj neplatí. Pro ilustraci: vozy Škoda limit plní se značnou rezervou, nová Octavia iV vykazuje 28 g/km, větší Superb iV 32 g/km.

V ceně problém není Není divu, že šetrné vozy s registrační značkou EL v České republice přibývají pomalu – úlevy na daních a poplatcích u silniční daně, použití dálnice nebo parkování v zónách ve vybraných městech (Praha, Ostrava, Liberec) jsou vítané, ale z hlediska provozu automobilu nejsou dostatečnou motivací.

Přitom omezení už dnes nepředstavuje pořizovací cena. Na příkladu nabídky domácí automobilky lze ilustrovat, že zvláště dobíjecí hybridy jsou v segmentu manažerských vozů dostupnou alternativou. PHEV Škoda Superb iV, poskytující systémový výkon 160 kW, se ve výbavě Ambition prodává již za 952 900 Kč vč. DPH, dynamicky srovnatelná turbodieselová verze (140 kW), dostupná ve vyšší úrovni Style, stojí 1 008 900 Kč. Srovnatelně hybrid Superb iV Style vychází na 988 900 Kč včetně daně, je tedy dokonce o 20 000 Kč levnější.

Wallbox: uživatelé spoluvytvářejí infrastrukturu Co tedy pomůže rychlejšímu rozšiřování elektrických vozů v ČR? V zásadě se týká dvou oblastí: rozvoje dobíjecí infrastruktury, ale také pravidel z oblasti daní, vlastnictví a provozu takových automobilů.

Infrastrukturu a možnosti dobíjení lze podpořit v několika směrech. Škoda Auto jde sama příkladem a již předloni se zavázala ve svých závodech investovat do roku 2025 přibližně 32 milionů eur do výstavby 7000 dobíjecích bodů, které budou k dispozici především zaměstnancům. Důležitá je ale i podpora státu, například zjednodušením pravidel pro výstavbu a instalaci veřejných dobíjecích stanic nebo snížením jejich DPH, ale i vhodným financováním privátních nástěnných dobíjecích zařízení, tzv. wallboxů, která dokážou zrychlit dobíjení a zajistit uživateli řadu pohodlných funkcí včetně správy nákladů.

Nejefektivnějším způsobem provozování elektrického vozu je právě dobíjení během parkování, ideálně v noci nebo přes den v zaměstnání s využitím wallboxu. Toto stálé a pozvolné dobíjení prodlužuje životnost akumulátorů a je výhodné i z dalších důvodů: z hlediska ceny energie, nákladů na rozšíření dobíjecí infrastruktury nebo zátěže sítě.

Například v Německu jsou pokročilejší wallboxy, běžně dostupné za částky kolem 1000 eur, dotovány až do výše 900 eur (24 tisíc korun). V České republice existuje program pro společenství vlastníků v bytových domech, ale pro firemní flotily je zásadní zpřístupnění i dalším fyzickým osobám. moje.kdpcr.cz

A to právě z důvodu firemního využívání elektromobilů: standardní wallboxy, jako je Škoda Charger Connect, mohou mít modul pro autorizaci čipovou kartou na bázi RFID, takže se dají využít pro více uživatelů, a to nejen ve firmě. Hodí se i pro společné garáže, kde toto řešení zamezí neoprávněnému nabíjení.

Nejpokročilejší zařízení, jako Škoda iV Charger Connect+, přidávají ještě modul LTE a elektroměr. Přes wallbox uživatel přesně vidí, kolik spotřeboval elektřiny. Toto řešení se může hodit v situaci, kdy má zaměstnanec služební vůz, který dobíjí doma: údaje využije ke kompenzaci za spotřebovanou energii.

Samostatnou kapitolou je požadavek na přesunutí wallboxů do snížené sazby DPH. Dnes jsou pro pro naprostou většinu uživatelů dostupné s 21% daní.

Zrychlené odpisy a snížení poplatku za služební vůz Další novinkou, kterou nedávno přinesl tzv. „daňový balíček“, je možnost zrychlených odpisů z 5 na 2 roky. V současnosti je na stole díky opatřením proti dopadům koronaviru a týká se všech automobilů bez ohledu na typ pohonu, ale žádoucí je, aby zrychlené odpisy zůstaly pro ekologická vozidla zachovány.

Je to jeden z jednoduchých nástrojů, jak motivovat zájemce o šetrnou jízdu, který přitom pro stát neznamená vedlejší výdaje.

Přesunutí do výhodnějších odpisových tříd by se ovšem mělo dotknout také dobíjecích stanic.

Odborníci doporučují také snížení poplatku za používání ekologického služebního vozu. Efektivní cestou, jak motivovat provozovatele flotil k zavedení elektrických vozů, je snížit tuto sazbu z běžného 1 % například na 0,5 %, nebo dokonce 0,25 %, jako je tomu v Německu.

I Česká republika si zaslouží udržitelnou dopravu Evropská unie si v rámci tzv. Green Dealu stanovila ambiciózní cíl stát se v roce 2050 uhlíkově neutrální. Důvody jsou známé: změny klimatu, ztráta biodiverzity, úbytek ozonové vrstvy, znečištění vody, hospodaření s odpady a tak dále.

Cílem a odpovědností společnosti Škoda Auto jako výrobce automobilů je přispět k plánu udržitelnými produkty. Představili jsme už druhý elektromobil a druhý plug-in hybrid, které byly zákazníky i odborníky velmi pozitivně přijaty. Ve svých kategoriích se řadí mezi nejdostupnější ekologické vozy, které umožňují jak koncovým zákazníkům, tak firemním uživatelům naplno využívat výhody ekologické dopravy: nízké provozní náklady, tichý a ekologický provoz.

Pro rozšíření těchto technologicky pokročilých automobilů je ale nezbytné, aby jejich přínos podpořily i národní vlády legislativními úpravami. A to zvláště se zřetelem k potřebám firem a provozu jejich flotil.

25

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Praktické komplikace při zavádění stravovacího paušálu do praxe Od letošního 1. ledna mají zaměstnavatelé možnost přispívat na stravování svým zaměstnancům dalším možným způsobem. Vedle papírových nebo elektronických stravenek, dovozu jídla do zaměstnání „na fakturu“ nebo prostřednictvím zaměstnanecké závodní kantýny byla zavedena možnost přispívat zaměstnancům na stravování i peněžním příspěvkem, tzv. paušálem. První měsíc jeho zavádění do praxe ale poukázal na řadu praktických komplikací.

Petr Frisch Daňový poradce, Pro Factum Consulting

M

ožnost přispívat zaměstnancům na stravování i peněžním příspěvkem byla během legislativního procesu opakovaně označována za jednoduchou co do zavedení, administrativně nenáročnou a rovnocennou dosavadním stravenkám nebo příspěvku na závodní stravování. Již v prvním měsíci fungování takzvaného paušálu se ale ukázala řada komplikací. V rozboru níže předpokládám zaměstnance, který nedosahuje výše příjmu pro tzv. strop na pojistné na sociální zabezpečení, a zaměstnavatele, který dosahuje daňového zisku.

Zároveň se zabývám pouze soukromou sférou, protože omezení pro možnost poskytovat paušál jsou ve veřejné sféře mnohem striktnější a řídí se nejen daňovými zákony, ale i dalšími předpisy, jako jsou zákony o rozpočtových pravidlech nebo vyhláška o FKSP.

Opačný způsob nastavení stravenek a paušálu Pro porovnání rozdílů při zavádění stravovacího paušálu jsem zvolil jednu z nejčastějších forem dosavadního nepeněžitého příspěvku, kterým je stravenka. Závěry zde pro ni uvedené ale

26

platí i pro jiné formy nepeněžitého příspěvku, jako je podpora závodních kantýn nebo dovoz jídla na pracoviště z oblíbené restaurace.

V první řadě je nutné upozornit na to, že daňově jsou paušál i stravenka nastaveny zcela opačně. Omezení pro daňově výhodné poskytnutí stravenek nalezneme výhradně v ustanoveních o daňové uznatelnosti, konkrétně tedy v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů, zatímco omezení pro daňově výhodné poskytnutí paušálu nalezneme sice také marginálně v tomtéž ustanovení, především pak ale v ustanoveních o osvobození na straně zaměstnance, v § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů.

To je důležité i proto, že platí pravidlo, že příjem, který je osvobozený od daně z příjmů fyzických osob (tj. na straně zaměstnance), je zároveň osvobozený od povinnosti platit pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění jak za zaměstnavatele, tak za jeho zaměstnance. A naopak. V obou případech platí, že základní podmínka, tj. podmínka finančního limitu, pro daňově výhodné poskytování příspěvku na stravování je u standardní pracovní směny nastavena „do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin“. Pro rok 2021 je tento limit v korunovém vyjádření roven částce 75,60 Kč.

Opačný způsob daňového nastavení ovšem vede k tomu, jak bude rozebráno dále, že v případě, že tento limit bude překročen nebo nebudou dodrženy jiné podmínky, bude příspěvek na stravenku sice daňově neuznatelný pro zaměstnavatele (implicitní náklad 19 % na dani z příjmů právnických osob), ale osvobozený pro zaměstnance od daní i pojistného (implicitní úspora 26 %) a pro zaměstnavatele od pojistného (implicitní úspora 33,8 %).

A u paušálu to bude přesně naopak. I při nedodržení (většiny) podmínek bude paušál stále daňově uznatelný (implicitní úspora 19 %), ale zdaněný u zaměstnance a zpojistněný (implicitní souhrnný náklad 59,8 %). moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

První dílčí závěr tedy je, že v případě, že zaměstnavatel poskytuje nadlimitní příspěvek (více než 75,60 Kč) nebo nesplní některou z podmínek, je daňově výhodnější poskytnout stravenku nebo jinou formu nepeněžitého příspěvku.

Daňová uznatelnost příspěvku na stravenku a paušálu Komplikovanější podmínky jsou uvedeny v ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů, které upravuje, za jakých podmínek si může zaměstnavatel daňově uznat příspěvek na stravenku nebo paušál, který je v zákoně označován jako peněžitý příspěvek na stravování.

Pro obě varianty, jak nepeněžitou (typicky stravenky), tak peněžitou (paušál) platí pro dosažení daňové uznatelnosti následující podmínky: a) přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny (jedna směna podle zákoníku práce) trvala aspoň 3 hodiny; b) pokud délka směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, bude delší než 11 hodin, lze daňově uznat další, tj. druhý příspěvek; c) příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle Zákoníku práce.

Pro nepeněžitý příspěvek (stravenku) dále platí podmínka, že zaměstnavatel může s daňovým odečtem poskytnout příspěvek pouze tehdy, pokud výše jeho příspěvku nečiní více než 55 % ceny jednoho jídla (tj. nominální hodnoty stravenky) a nejvýše do částky 75,60 Kč, resp. do dvojnásobku této částky při směně delší než 11 hodin.

Pro peněžitý příspěvek toto omezení neplatí a zaměstnavatel tak může s daňovým odečtem poskytnout i příspěvek vyšší, pokud ovšem splní podmínky uvedené pod body a) a c) výše.

Je otázkou, zda musí i u paušálu splnit podmínku uvedenou pod bodem b) výše. Z důvodové zprávy vyplývá, že toto úmyslem zákonodárce nebylo, ale formulace zákonného ustanovení umožňuje i výklad, že tato podmínka může být správcem daně vyžadována.

Druhý dílčí závěr tudíž je, že zatímco u nepeněžitých příspěvků (stravenek) je omezení daňové uznatelnosti nastaveno poměrně dobře a nečiní v praxi výkladové problémy, u nadlimitních peněžních příspěvků bych doporučoval postupovat s velkou mírou opatrnosti a nespoléhat se na mediální vyjádření, že paušál je daňově uznatelný vždy a bez jakéhokoli omezení.

Osvobození příspěvku na stravenku a paušálu na straně zaměstnance Druhou stranou téže mince je u zaměstnaneckých benefitů vždy otázka osvobození na straně zaměstnance. V případě moje.kdpcr.cz

Téma

První dílčí závěr tedy je, že v případě, že zaměstnavatel poskytuje nadlimitní příspěvek (více než 75,60 Kč) nebo nesplní některou z podmínek, je daňově výhodnější poskytnout stravenku nebo jinou formu nepeněžitého příspěvku.

peněžitého i nepeněžitého příspěvku na stravování jsou podmínky pro daňové osvobození upraveny v § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Pro poskytnutí paušálu platí pro dosažení osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnance následující podmínky: a) paušál musí být poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování; b) paušál musí být poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci za jednu směnu podle zákoníku práce; c) paušál musí být poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, tj. nejvýše v hodnotě 75,60 Kč.

Tyto podmínky ovšem v praxi představují značné komplikace při zavádění paušálu. Podmínka uvedená výše pod bodem a) byla v průběhu legislativního procesu často komunikována předkladatelem tak, že zákon sice používá termín „na stravování“, ale to, zda byl nebo nebyl příspěvek na stravování skutečně použit, nebude ze strany finančních úřadů kontrolováno, protože je zřejmé, že výdaje osoby na stravování tuto částku běžně překračují.

Dokud tedy některý z finančních úřadů nebude příliš formalisticky vykládat zákon a nebude prokázání této podmínky vyžadovat, spolehněme se na to, že prokazování využití paušálu na stravování nebude požadováno.

Podmínka uvedená výše pod písmenem b) ovšem vede k závěru, že v případě, že by byl paušál poskytnut osobě s příjmy ze

27

Téma

závislé činnosti (obecně nazývané v ZDP jako „zaměstnanec“), která nemá stanovenu směnu podle zákoníku práce, nebude paušál osvobozený! To se bude typicky vztahovat na jednatele, členy orgánů společností, společníky, bývalé zaměstnance apod. Zřejmě nebude podmínka směny splněna ani u zaměstnanců na dohodách, ale může postihnout i zaměstnance s flexibilním pracovním režimem, kratšími úvazky, zaměstnance na tzv. home office nebo zaměstnance, kteří si stanovenou směnu zkrátí tím, že poslední dvě hodiny odejdou k lékaři…

A v neposlední řadě podmínka uvedená pod písmenem c) výše znamená, že pokud by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci paušál vyšší, než je 75,60 Kč za směnu, pak by částka přesahující tento limit podléhala dani z příjmů fyzických osob bez ohledu na to, zda byla odpracována směna o osmi nebo dvanácti hodinách.

U stravenek je to ale opět jinak. V jejich případě postačí pro osvobození od daně splnit pouze to, že jde o nepeněžitou formu. Zákon totiž jako podmínku pro osvobození stanoví pouze to, aby stravování bylo poskytováno jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Ani slovo o jakémkoli limitu nebo jiném omezení.

Příspěvek na stravování formou stravenky tak lze na rozdíl od paušálu poskytovat v jakékoli výši nad 75,60 Kč a bez podmínky odpracovaných hodin, směny nebo i vedle poskytnutí cestovních náhrad. Sice se v některých případech obětuje daňová uznatelnost, což ale nemusí trápit třeba neziskové organizace nebo zaměstnavatele s daňovou ztrátou, ale poskytovat stravenku lze osvobozeně i jednatelům, členům orgánů společností, společníkům, bývalým zaměstnancům, dohodářům, zaměstnancům s flexibilním pracovním režimem, kratšími úvazky, zaměstnancům na tzv. home office nebo zaměstnancům, kteří si směnu zkrátí návštěvou lékaře… Čtvrtý dílčí závěr tudíž zní, že pokud chce zaměstnavatel poskytovat jednotnou podporu stravování všem svým pracovníkům, bez ohledu na právní režim vztahu nebo rozsah výkonu práce, je vhodnější zvolit nepeněžitý příspěvek (stravenku), která na rozdíl od paušálu zajistí osvobození od daně z příjmů ve všech případech.

Je samozřejmě možné poskytovat paušál pouze těm pracovníkům, kteří splňují podmínky pro osvobození, a stravenku ostatním. Z čistě daňového pohledu, vedoucí oddělení lidských zdrojů prominou, je možná i varianta poskytovat paušál jen za některé dny, třeba sudé, a stravenku za jiné…

Osvobození příspěvku na stravenku a paušálu od pojistného Osvobození od povinnosti platit pojistné je ve srovnání s daňovým osvobozením již poměrně jednoduché. Pojistné totiž sleduje daňový osud poskytnutého benefitu, a tudíž platí, že pokud je příspěvek na stravování, ať již v peněžité nebo nepeněžité podobě, osvobozen od daně z příjmů na straně

28

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

zaměstnance, je zároveň osvobozený i od pojistného. A to jak pro zaměstnance, který tak šetří 11 %, tak pro zaměstnavatele, který šetří 33,8 %.

Pátý dílčí závěr tudíž zní, že z pohledu odvodů pojistného platí vše tak, jak bylo řečeno ve čtvrtém dílčím závěru u osvobození od daně na straně zaměstnance. Stravenka tak bude v mnoha situacích stále výhodnější než paušál.

Závěrem Příspěvek na stravování v nepeněžité podobě (stravenky, kantýny apod.) na straně jedné a peněžitý příspěvek (paušál) na straně druhé nejsou daňově shodné varianty podpory stravování. Každá z forem má svoje výhody a pro každou firmu se může hodit něco jiného.

Hlavní rozdíl je v tom, že z pohledu daní jsou obě základní formy, tj. peněžitá a nepeněžitá, nastaveny přesně opačně. Zatímco peněžitý paušál je osvobozený jen do limitu, stravenka, jako nejznámější představitelka nepeněžitých forem, je osvobozena bez konkrétního limitu.

V případě, že ve firmě jsou pouze standardní zaměstnanci, nejsou zde směny delší než 11 hodin a zaměstnavatel hodlá poskytovat příspěvek pouze do výše finančního limitu, jsou obě varianty daňově rovnocenné.

Jakmile ale není některá zákonná podmínka splněna, daňové ošetření se rozchází. Z čistě finančního pohledu je pak výhodnější nepeněžitá forma, která má menší rozsah rizik, vyšší rozsah pracovníků, kterým může být daňově výhodně poskytnuta, a vyšší úsporu zejména pro zaměstnance na ušetřené dani z příjmů fyzických osob a pojistném. Z pohledu zaměstnavatele, pakliže se započte tzv. daňový štít, je tento rozdíl ve prospěch stravenky menší, ale stále poměrně významný.

A na úplný závěr bych se ještě zastavil u dvou mediálně hojně komunikovaných výhod paušálu. První výhodou by měla být nižší administrativní pracnost. Pokud jsou stále ještě někde zaměstnancům vydávány papírové stravenky, pak je u nich administrativní pracnost s distribucí skutečně vyšší. Pokud jde o nutnost kontrolovat podmínky pro daňově výhodné poskytnutí stravenky nebo/a paušálu, pak tyto jsou srovnatelné.

Veřejně bylo také komunikováno, že paušál nebude předmětem kontrol. Nicméně, v prezentacích metodiků daňové správy se již objevuje upozornění, že paušál není určen k nahrazování mzdy a ministerstvo financí bude finanční úřady instruovat, aby takové situace kontrolovaly, odhalovaly a doměřovaly daně v situacích, kdy dospějí k názoru, že paušál byl zneužit k náhradě mezd.

Daňovým poplatníkům tak nezbývá než postupovat při zavádění paušálu velmi obezřetně a případně i vyčkat na to, až se všechny tyto výkladové problémy interpretačně usadí nebo budou projudikovány.

moje.kdpcr.cz

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Rozpočtové aspekty daňového balíčku 2021 Rozpočtové aspekty „letošního“ daňového balíčku zůstaly tak trochu ve stínu zrušení tzv. superhrubé mzdy a schvalování tohoto zákona v brzkých ranních hodinách s překvapivým výsledkem. Jak se ukázalo, právě rozpočtová otázka odhaluje skutečný systémový problém.

Radim Boháč Katedra finančního práva a finanční vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy

T

akzvaný daňový balíček, který nabyl účinnosti na začátku ledna, se dostal do povědomí širší odborné i laické veřejnosti především ze dvou důvodů. Prvním důvodem je jeho obsah, především pak zrušení tzv. superhrubé mzdy a solidárního zvýšení daně a zavedení poměrné klouzavě progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob. Druhým důvodem je pak způsob jeho přijímání, zejména jeho schvalování Poslaneckou sněmovnou v brzkých ranních hodinách s překvapivým výsledkem a „veto-neveto“ prezidenta republiky. O těchto aspektech však tento krátký text pojednávat nebude. Mým cílem je zaměřit se na rozpočtové aspekty daňového balíčku 2021, které zůstaly tak trochu ve stínu výše uvedeného.

Pokud jde o rozpočtové dopady daňového balíčku 2021, do poslední chvíle legislativního procesu nebylo zřejmé, jaké tyto dopady budou, neboť se neustále měnil obsah zákona a tyto změny měly zásadní vliv na příjmovou stránku veřejných rozpočtů. Výsledkem bylo schválení senátní verze zrušení superhrubé mzdy a zvýšení základní slevy na poplatníka s dopadem cca 100 miliard korun. S takovou změnou a dopadem však nepočítal a nepočítá zákon o státním rozpočtu na rok 2021, který tak přišel o cca 6,5 procenta plánovaných příjmů.

Uvedené ukazuje na systémový problém. O návrhu zákona o státním rozpočtu se usnáší pouze Poslanecká sněmovna a není možné k němu připojit novely jiných zákonů. Ovšem na konci roku jsou obvykle schvalovány zákony, které mají podstatný vliv na příjmovou nebo výdajovou stranu státního rozpočtu. moje.kdpcr.cz

Možným řešením by bylo schvalovat zákon o státním rozpočtu a uvedené zákony společně. Tím by však musela být posílena role senátu, neboť by i senát schvaloval zákon o státním rozpočtu včetně souvisejících rozpočtových změn. Zapojení druhé komory do procesu přijímání státního rozpočtu je zcela běžné v jiných státech a Česká republika je v tomto směru spíše výjimkou. K realizaci tohoto řešení by však bylo nutné změnit Ústavu České republiky.

Další rozpočtovou souvislostí daňového balíčku 2021 je začlenění novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti do tohoto balíčku v průběhu jeho projednávání v Poslanecké sněmovně. Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti byl v roce 2020 novelizován dvakrát, poprvé na jaře zákonem č. 207/2020 Sb. a podruhé na konci roku daňovým balíčkem 2021. Cílem obou těchto novel byla změna pravidel rozpočtové odpovědnosti tak, aby byl umožněn větší schodek státních rozpočtů na roky 2020 a 2021. V případě daňového balíčku 2021 byl takový návrh dokonce načten společně s návrhem na zrušení superhrubé mzdy s odůvodněním, že je nutné zvýšit prostor pro kladný fiskální impulz pro rok 2021, aby bylo možné superhrubou mzdu zrušit.

Uvedené poukazuje na druhý systémový problém. Pravidla rozpočtové odpovědnosti neplní svou funkci, neboť jsou upravena běžným zákonem, ačkoliv bylo původně navrhováno přijetí zákona ústavního. Tato pravidla je tak velmi snadné změnit. Kdyby pravidla rozpočtové odpovědnosti byla upravena v ústavním zákoně, nemohla by být změněna daňovým balíčkem 2021. Na druhou stranu je otázkou, jak by probíhal případný přezkum zákona o státním rozpočtu nebo souvisejících zákonů ze strany Ústavního soudu.

Přijímání daňového balíčku 2021 tak ukázalo na problémy týkající se přijímání zákona o státním rozpočtu a pravidel rozpočtové odpovědnosti. Jsem přesvědčen, že tyto problémy je třeba v budoucnu koncepčně řešit.

Názory uvedené v textu jsou názory autora, nikoliv katedry nebo fakulty, na které působí.

29

Téma

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Jak zaměstnancům pomohou vybrané daňové novinky Přestože přijímání daňových zákonů normálně nesleduji s větším zaujetím, u posledního daňového balíčku jsem udělal výjimku. Specializuji se hlavně na pracovní právo, a proto mě zajímal především osud peněžitého příspěvku na stravování a zrušení supehrubé mzdy. Jak všichni víme, tyto změny byly nakonec spolu s řadou dalších daňových změn přijaty, byť s některými bylo spojeno hned několik otazníků.

David Šupej Advokát v SEDLAKOVA LEGAL

S

travenkový paušál považuji z pohledu zaměstnavatele (ale i zaměstnance) za jednoznačné zjednodušení administrativy. Jeho zavedení přitom není nijak komplikované. Zaměstnavateli stačí vydat příslušný vnitřní předpis. Pokud už na stravování zaměstnancům přispíval např. prostřednictvím stravenek, může jen aktualizovat ten stávající. Na rozdíl od stravenek odpadá potřeba dohody o srážkách ze mzdy, protože u stravenkového paušálu není co srážet. Příspěvek lze použít na jakýkoli účel, nebude předmětem výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Z pohledu zaměstnavatele je pak ještě potřeba dát si pozor na kontrolu podmínek pro ukončení smlouvy s dodavatelem stravenek.

Zrušení superhrubé mzdy U zrušení superhrubé mzdy si nastavením jejích parametrů nejsem tak jistý. A to přesto, že pro zaměstnance se bude vždy jednat o pozitivní změnu, protože si finančně polepší. Podle důvodové zprávy byla cílem novelizace snaha zlepšit fiskální pozici domácností a tím zároveň podpořit jejich spotřebu. V důsledku navrhovaného snížení daňového zatížení práce totiž budou mít zaměstnanci k dispozici větší disponibilní příjem v podobě vyšší

30

čisté mzdy, kterou mohou využít k nákupu služeb a produktů.

Při bližším pohledu je však zřejmé, že velmi záleží na tom, jak vysoký příjem zaměstnanec dostával.

Ze zrušení superhrubé mzdy totiž budou profitovat nejvíce vysokopříjmové skupiny. Například podle odhadu sociologa Daniela Prokopa půjde více než 43 procent z celkových nákladů zrušení superhrubé mzdy lidem s nejvyššími příjmy. V číslech to znamená, že u průměrné mzdy (cca 34 000 Kč) činí nová úspora zhruba 1980 Kč. Zároveň se stále uvádí, že zhruba 60 % zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne. U mediánu (cca 29 000 Kč) činí úspora zhruba 1750 Kč. U minimální mzdy, která je pro rok 2021 stanovena na částku 15 200 Kč, činí úspora zhruba 990 Kč. Minimální mzdu přitom v České republice pobírá asi 150 000 lidí. Zaměstnavatelů se zrušení superhrubé mzdy přímo nedotkne, jejich odvody se totiž počítají z hrubé mzdy. Mzdové náklady zaměstnavatelů proto zůstanou stejné.

Je tak otázkou, zda přilepšení domácnostem v podobě zrušení superhrubé mzdy skutečně pomůže rozhýbat ekonomiku a podpoří spotřebu, když se u skupin s nižšími příjmy pohybujeme v řádu jednoho až dvou tisíc korun. To vše za situace, kdy jsou domácnosti zkoušené současnou pandemií. Otazníky nad tím, zda zrušení superhrubé mzdy splní svůj zamýšlený cíl, tedy podle mého názoru zůstávají. Slabou útěchou může být alespoň fakt, že stále existují vzorce, které se očividně nikdy nezmění. Daňový balíček byl přijat těsně před koncem roku tak, aby na něj adresáti měli zase co nejméně času.

Sledujte Twitter Komory daňových poradců ČR

twitter.com/kdp_cr moje.kdpcr.cz

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021 pro daňové

poradce.*

knihovnu za zvýhodněné ceny Nakupujte v e-shopu KDP ČR.

Cizí měny a kurzové rozdíly účtování cizích měn v účetnictví podnikatelů a nestátních neziskových organizací vč. velkého množství příkladů

Daňové zákony 2021 SR XXL Profi nejnovější daňová legislativa Slovenské republiky, vč. e-booku a aktualizačního servisu

zvýhodněná cena pro DP 373 Kč běžná cena 415 Kč zvýhodněná cena pro DP 299 Kč běžná cena 339 Kč

zvýhodněná cena pro DP 2871 Kč běžná cena 3190 Kč Riziko účetních chyb a podvodů ve světle kreativního účetnictví nástroje efektivního řízení a hodnocení rizik v účetnictví

Auditing pro manažery průběh auditu, co je jeho smyslem, jaká je odpovědnost auditora a společnosti

Cestovní náhrady podle zákoníku práce vše o náhradách cestovních výdajů u tuzemských i zahraničních cest, při vysílání pracovníků v rámci mezinárodního poskytování služeb, příklady vč. daňových dopadů zvýhodněná cena pro DP 359 Kč běžná cena 399 Kč

zvýhodněná cena pro DP 377 Kč běžná cena 419 Kč

Podvojné účetnictví a účetní závěrka zákon o účetnictví, ČÚS, vyhláška vč. změn od 1. 1. 2021 Návod k řešení méně obvyklých situací

Zákon o obchodních korporacích 3. vydání přepracované vydání, zahrnuje novely r. 2020 zvýhodněná cena pro DP 268 Kč běžná cena 298 Kč

zvýhodněná cena pro DP 557 Kč běžná cena 619 Kč

Mezinárodní výměna informací základní zásady mezinárodní výměny informací a mezinárodního zdaňování příjmů ve vazbě na příslušné právní předpisy

zvýhodněná cena pro DP 143 Kč běžná cena 159 Kč

zvýhodněná cena pro DP 538 Kč běžná cena 598 Kč

Z novinek vybíráme:

Sbírka souvztažností praktický pomocník pro účetní a jiné ekonomické pracovníky

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Správa daní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Aktuální rizika v oblasti převodních cen V České republice existuje stále velké množství společností, které realizují transakce se spojenými osobami a při tom velmi podceňují problematiku převodních cen. Je všeobecně známo, že převodní ceny jsou jednou z prioritních oblastí, na kterou se Finanční správa zaměřuje.

D

Petr Tomeš

Martin Koldinský

Daňový poradce se specializací na převodní ceny, Rödl & Partner

Soudní znalec se specializací na převodní ceny, Rödl & Partner

le našeho názoru české společnosti podceňují v oblasti převodních cen zejména dvě oblasti. Tou první je, že nereflektují měnící se pravidla a nové požadavky vyplývající z nových doporučení vydaných OECD. Namátkově lze jmenovat například oblasti jako vnitroskupinové financování, vnitroskupinové služby a restrukturalizace vztahů v rámci skupiny a dopady na obchodní model společností. Obecně v oblasti převodních cen platí, že je nutné metodiku převodních cen přizpůsobit tomu, kde dochází k tvorbě hodnoty. To v praxi znamená, že společnosti vykonávající pouze rutinní funkce by měly realizovat pouze relativně nízké, ale stabilní zisky, zatímco společnosti se strategickým významem by měly realizovat reziduální zisky, ale případně také ztráty.

To bohužel v praxi ne vždy platí.

Druhou podceňovanou oblastí je to, co následuje po stanovení převodní ceny, tedy povinnost prokázat, že je základ daně společnosti stanoven v souladu s principem tržního odstupu.

32

Za tímto účelem by měly české společnosti disponovat dostatečně průkaznými důkazními prostředky, které mohou předložit v případě daňové kontroly, a prokázat tak, že mají převodní ceny stanoveny v souladu s principem tržního odstupu. V praxi velmi často dochází k tomu, že jsou důkazní prostředky shromažďovány až ve chvíli, kdy je daňová kontrola zahájena, což značně komplikuje situaci a zhoršuje pozici společnosti.

Další velkou výzvou v oblasti převodních cen je dopad pandemie covidu-19 na nastavení převodních cen, související obhajoba alokace ztrát způsobených pandemií v rámci skupiny a způsob zpracování srovnávací analýzy za období ovlivněné takovýmito mimořádnými okolnostmi.

Převodní ceny a správce daně Je nutné upozornit také na to, že společnosti často samy poskytují správci daně indicie, na základě kterých je poté zahájena damoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

ňová kontrola. Jedná se například o informace směřující k určení funkčního profilu společnosti (například z webových stránek, výroční zprávy), který neodpovídá její ziskovosti. Firmy zde často v dobré víře uvádějí informace, ze kterých správce daně dovodí, že se jedná o takzvanou limitovanou či rutinní společnost z hlediska rozsahu jejích funkcí, neboť je významně ovládaná svou mateřskou společností. Takovéto společnosti by měly obecně dle teorie převodních cen dosahovat nízkého, leč stabilního zisku. Pokud je taková firma ve ztrátě, je daňová kontrola jen otázkou času.

S informacemi, které má správce daně k dispozici, souvisí i další velmi citlivá oblast, a sice nesoulad údajů v jednotlivých dokumentech dostupných správci daně ještě před zahájením daňové kontroly, tedy například ve zprávě o vztazích, účetní závěrce či v daňovém přiznání a jeho příloze o skupinových transakcích.

Podle našich zkušeností frekvence daňových kontrol na převodní ceny rok od roku roste. Nejde jen o četnost kontrol, ale i o výši doměrků daně v této oblasti. Ze statistik Finanční správy vyplývá zvyšující se úspěšnost berních úředníků. Jedním z důvodů je jistě rostoucí odborná erudice kontrolorů. Jsme pevně přesvědčeni, že hlavním důvodem je podceňování významných rizik ze strany daňových subjektů a jejich nedostatečná příprava podkladů obhajujících metodiku převodních cen.

Při srovnání se situací v okolních zemích je aktivita fi nančních správ z hlediska zájmu o převodní ceny srovnatelná. Co se ale významně liší, například při porovnání s kontrolami v Německu, je způsob komunikace správce daně s daňovými poplatníky. V Německu již dlouhodobě praktikují otevřená jednání, kdy správce daně jasně deklaruje svůj názor na jednotlivé oblasti kontroly a výsledkem je určitý kompromis, na kterém se obě strany dohodnou. U nás jsme svědky více formalistického přístupu (předlož --> my posoudíme --> momentálně nemáme názor). Takový způsob vedení kontroly bohužel prodlužuje její délku a snižuje právní jistotu daňových poplatníků. Na druhou stranu je nutné dodat, že v poslední době se situace lepší, především při kontrolách Specializovaného finančního úřadu.

Chybí jednoznačná legislativa Právní jistotě daňových poplatníků v oblasti převodních cen by hodně pomohla jednoznačná legislativní úprava, která by také odpovídala přístupu kontrolorů v rámci daňových kontrol. Současné legislativní požadavky nejsou konkrétní, například stále chybí povinná dokumentace převodních cen, která je však standardní součástí daňové legislativy drtivé většiny členských států EU a především je běžně vyžadována i českým správcem daně během daňových kontrol.

Závěrem je nutné dodat, že vzhledem k současné ekonomické krizi a chybějícím výnosům státního rozpočtu lze očekávat, že daňových kontrol bude přibývat. Vzhledem k oblíbenosti převodních cen jako oblasti, na kterou se pracovníci Finanční správy již nyní velmi rádi zaměřují, a také narůstajícím objemům transakcí realizovaných v rámci skupin spojených osob bude počet kontrol zaměřených právě na převodní ceny dále přibývat. moje.kdpcr.cz

Správa daní

Vzhledem k současné ekonomické krizi a chybějícím výnosům státního rozpočtu lze očekávat, že daňových kontrol bude přibývat. Vzhledem k oblíbenosti převodních cen jako oblasti, na kterou se pracovníci Finanční správy již nyní velmi rádi zaměřují.

Co tak doporučit daňovým poplatníkům a jejich poradcům?

Samozřejmě správně nastavenou metodiku převodních cen a následně dostatečnou, včasnou a především kvalitní přípravu důkazních prostředků, které mohou být předloženy správci daně za účelem prokázání toho, že jsou převodní ceny správně nastaveny.

Proč jsou převodní ceny významnou oblastí?

Stále více společností v dnešní době strukturuje své podnikání mezi více entit, mezi kterými následně probíhají ekonomické transakce. Právě cenotvorby v těchto řízených transakcích se týká problematika převodních cen. Oblast převodních cen je správcem daně vnímána jako nástroj daňového plánování, tedy jako vysoce riziková oblast vedoucí k daňovým únikům. Převodní ceny jsou dnes proto součástí téměř každé kontroly ze strany finančního úřadu. Pokud společnost realizuje transakce se spojenými osobami a zároveň je ve ztrátě nebo je příjemcem investičních pobídek, má kontrolu daně z příjmů nebo alespoň místní šetření téměř jisté. Důsledkem nesprávného nastavení převodních cen pak může být doměření daně, penále, úrok z prodlení a v neposlední řadě i negativní reklama. Význam převodních cen roste i v souvislosti s iniciativou OECD zaměřenou proti rozkladu základu daně a přesunu zisků (anglicky Base Erosion and Profit Shifting, zkráceně „BEPS“), která s převodními cenami velmi úzce souvisí.

33

DPH

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Částečný nárok na odpočet daně u dlouhodobého majetku (staveb) a jeho následné úpravy, díl 1.

Redakce e-Bulletinu připravila ve spolupráci se Simonou Pacákovou trojdílný seriál na téma novinek v odpočtu daně v oblasti dlouhodobého majetku.

První díl se zaměřuje na výpočet částečného nároku na odpočet daně.

Simona Pacáková Auditor a daňový poradce ADU.CZ

O

d letošního 1. ledna byla významným způsobem zúžena možnost plátce rozhodnout, že bude uplatňovat daň u nájmu nemovité věci jinému plátci pro účely uskutečňování jeho ekonomické činnosti. Do § 56a odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon“) přibyla další podmínka. Od letošního roku tak nelze uplatnit daň u nájmu a) stavby rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí, b) obytného prostoru, c) jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, d) stavby, v níž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímána tato část, tvořeno obytným prostorem, e) pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, obytný prostor nebo stavba podle písmene d), s níž je tento pozemek pronajímán, f) práva stavby, jehož součástí je stavba rodinného domu nebo stavba podle písmene d), s níž je právo stavby pronajímáno.

34

Pokud plátce doposud u nájmů nemovitých věcí vyjmenovaných v předešlé větě uplatňoval daň, a od roku 2021 již nemůže postupovat tímto způsobem, začal uskutečňovat v souladu se zákonem osvobozená plnění. Z § 72 zákona vyplývá, že plátce nemá nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění, která použije buď v rámci ekonomické činnosti pro plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (např. § 56a – nájem nemovité věci), nebo pro svoji neekonomickou činnost. Plátci, kteří poskytují vedle zdanitelných plnění také osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně nebo vykonávají neekonomické činnosti, mají pouze částečný nárok na odpočet daně na vstupu. To platí mimo jiné také pro dlouhodobý majetek.

Při uplatňování daně na vstupu musí plátci daně, kteří vykonávají ekonomické činnosti a zároveň jiné činnosti (neekonomické), postupovat podle § 75 zákona. Obdobně musí plátci, kteří poskytují zdanitelná plnění a současně osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, postupovat podle § 76 zákona. Oba uvedené paragrafy se týkají problematiky částečného nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění.

Poměrný nárok na odpočet daně podle § 75 u dlouhodobého majetku Zákon v § 75 ukládá plátci, aby stanovil poměr využívání dlouhodobého majetku k ekonomické činnosti. Jakým způsobem se má poměr stanovit, je na odborném uvážení plátce. Toto uvážení, tj. tedy stanovení metody, jakým způsobem bude počítán poměr, je nejsložitější a odborně nejnáročnější část práce při uplatňování daně na vstupu. Vše ostatní je již pouze otázka správné evidence podkladů pro výpočet a matematiky.

Pro stanovení poměrného koeficientu u staveb se často využívají poměry podlahové plochy. Tato metoda je vhodná, pokud moje.kdpcr.cz

DPH

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

všechna podlaží stavby mají přibližně stejnou světlou výšku místností. U nestandardních staveb může být využitý například poměr m3 obestavěného prostoru. Tato metoda může být vhodnější například u stavby, kde je v přízemí dílna se světlou výškou místností 15 m a v prvním patře je bytový prostor se světlou výškou místností 2,5 m. Uvedla jsem pouze dva příklady. Poměr se může odvíjet také od dalších technických či jiných parametrů dlouhodobého majetku Pro stanovení poměru podle § 75 platí základní pravidlo „co poplatník dokáže ekonomicky rozumně zdůvodnit, je jeho“.

Princip poměrného nároku na odpočet daně si ukážeme na příkladech.

Řešení: ř

prostor

m2

A

přízemí – nájem 21 % (ekonomická činnost)

800

B

1. patro – výpůjčka (neekonomická činnost)

800

C

2. patro – nájem 0 % (ekonomická činnost)

600

D

celkem (D=A+B+C)

2200

E

– v tom ekonomická činnost (E=A+C)

1400

F

poměrný nárok (F=E/D)

63,63 %

G

poměrný koeficient PK

64 %

Příklad 1 Fyzická osoba eviduje v obchodním majetku stavbu, kde se v přízemí nachází dílna (plátce zde vykonává podnikatelskou činnost jako OSVČ) a v prvním patře se nachází bytový prostor, který fyzická osoba využívá ke svému bydlení. Takto jsou uvedené prostory využívány po celý kalendářní rok. Řešení:

ř

prostor

m2

m3 stejná světlá výška místností

m3 různá světlá výška místností

A

dílna

450

1350

4500

B

bytový prostor

300

900

900

C

celkem (C=A+B)

750

2250

5400

D

poměrný nárok (D=A/C)

60 %

60 %

83,33 %

E

poměrný koeficient PK

60 %

60 %

84 %

Z této tabulky je zřejmé, že různými metodami stanovení poměrného nároku můžeme výrazně ovlivnit výši poměrného nároku na odpočet daně na vstupu. Vypočtený podíl využívání pro ekonomické činnosti (poměrný nárok – viz řádek D) se uvádí v procentech. Po zaokrouhlení na celá procenta nahoru podle § 75 odst. 3 zákona vznikne poměrný koeficient, se kterým se dále pracuje při nárokování daně na vstupu a také při následných úpravách odpočtu, které jsou vysvětleny v dalším textu.

Příklad 2 Právnická osoba eviduje v obchodním majetku stavbu se třemi podlažími. V přízemí je nebytový prostor, který se pronajímá (zdanitelné plnění), v prvním patře je nebytový prostor, který je předmětem bezúplatné výpůjčky (neekonomická činnost), a ve třetím patře je bytový prostor, který je pronajímám (osvobozené plnění). Stavba má stejnou světlou výšku místností.

Takto jsou uvedené prostory využívány po celý kalendářní rok. moje.kdpcr.cz

Z tabulky je zřejmé, že při výpočtu poměrného koeficientu nezáleží na tom, zda je majetek v rámci ekonomické činnosti využíván pro osvobozená nebo zdanitelná plnění.

Příklad 3 Příklad navazuje na příklad 2. V příkladu 2 se stavba po celý rok využívala stejným způsobem. V praxi však mohou nastat také situace, kdy se způsob využívání stavby během kalendářního roku mění.

Nebytový prostor v přízemí stavby je 3 měsíce pronajímán (zdanitelné plnění) a 9 měsíců je předmětem výpůjčky (neekonomická činnost). Nebytový prostor v prvním patře je 6 měsíců pronajímán (osvobozené plnění) a 6 měsíců je předmětem výpůjčky (neekonomická činnost). Bytový prostor ve druhém patře je celý rok pronajímán (osvobozené plnění). Řešení: V tomto případě by měl plátce zohlednit nejen m2 podlahové plochy, ale také časový aspekt. Pro výpočet poměru je vhodné použít m2 násobené (vážené) časem.

prostor

měsíce měsíce vážené m2 vážené m2 m2 ekonom. neekonom. ekonom. neekonom. činnost činnost činnost činnost a

b

c

d = a*b

e = a*c

přízemí – A nájem 21 % 800 a výpůjčka

3

9

2400

7200

1. patro – B nájem 0 % a výpůjčka

800

6

6

4800

4800

C

2. patro – nájem 0 %

600

12

0

7200

0

D

celkem (D=A+B+C)

-

-

-

14400

12000

14400

poměrný nárok na odpočet = ----------------------------------- = 0,5454 14400+12000

tj. v procentech 54,54 % Poměrný koeficient je 55 %.

35

DPH

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Příklad 4 Právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání, eviduje v obchodním majetku budovu divadla. Divadelní sál využívá ke svým divadelním představením (ekonomická činnost, vstupné, osvobozené plnění). Občas divadelní sál pronajme jiným osobám (krátkodobý nájem, zdanitelné plnění) a občas divadelní sál bezúplatně vypůjčí jiným osobám. Řešení: V tomto příkladě je zřejmé, že stanovení poměru bude záviset spíše na délce využívání divadelního sálu než na m2 podlahové plochy divadelního sálu. využití

počet dnů v kalendářním roce

A

vlastní divadelní představení (ekonomická činnost 0 % DPH)

150

B

krátkodobý pronájem (ekonomická činnost, 21 % DPH)

50

C

bezúplatná výpůjčka (neekonomická činnost)

100

D

bez akce

65

E

celkem (E=A+B+C+D)

365

F

využití pro ekonomickou činnost (F=A+B)

200

G

poměrný nárok (G=F/(F+C))

H

poměrný koeficient PK

66,66 % 67 %

Řádek D v této tabulce (dny bez akcí) je pro výpočet poměrného koeficientu irelevantní. Je zde pro názornost. Pokud v divadelním sále není v konkrétní den žádná akce, neznamená to, že by byl ten den sál využívaný k neekonomické činnosti. Naopak to také neznamená, že jsou tyto dny automaticky považovány za využití pro ekonomickou činnost. Proto nejsou tyto dny zahrnuty do výpočtu koeficientu. Pro výpočet poměrného koeficientu dává větší ekonomický smysl porovnávat dny skutečného využívání.

Na výše uvedených příkladech je ukázáno, že ekonomicky opodstatněnou metodou může být poměr různých fyzikálních veličin (výměry m2 u staveb, čas u staveb, ujeté kilometry u automobilů, motohodiny u strojů atd.). Je na šikovnosti plátce či jeho poradce, jaký způsob si vymyslí a následně ekonomicky obhájí.

Pokud má plátce více dlouhodobých majetků, může být každý dlouhodobý majetek využíván jiným způsobem, a proto se uplatní jiný poměrný koeficient, který může být vypočtený jinou metodou. Pro každý dlouhodobý majetek může být postupováno jiným způsobem. Jinak řečeno, u plátce může vedle sebe existovat mnoho poměrných koeficientů.

Plátce by měl být schopen průkazným způsobem doložit správci daně, jakou metodu používá pro výpočet poměrného

36

koeficientu. Z použité metody výpočtu poměrného koeficientu vyplývají také údaje, které musí plátce během kalendářního roku průběžně evidovat, aby byl schopen po skončení kalendářního roku zjistit skutečný poměrný koeficient.

Krácený nárok na odpočet daně podle § 76 u dlouhodobého majetku Pokud plátce používá dlouhodobý majetek v rámci ekonomické činnosti pro zdanitelná i pro osvobozená plnění, je povinen uplatňovat krácený nárok na odpočet daně podle § 76 zákona.

Na vstupu se podle § 76 uplatňuje krácený nárok na odpočet, pro jehož výpočet se používá krátící koeficient. Na rozdíl od poměrného koeficientu, používá plátce pouze jeden krátící koeficient pro všechna přijatá zdanitelná plnění.

Plátce, který uskutečňuje pouze zdanitelná plnění, má plný nárok na odpočet daně na vstupu. V okamžiku, kdy plátce začne uskutečňovat osvobozená plnění, je povinen stanovit krátící zálohový koeficient kvalifikovaným odhadem. Tento odhad je plátce povinen začít používat již během kalendářního roku, pokud začal uskutečňovat osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně v průběhu roku, nemusí to být vždy od 1. ledna kalendářního roku.

Po skončení kalendářního roku plátce vypočte krátící vypořádací koeficient podle § 76 odst. 7. Hodnota vypořádacího koeficientu se počítá z celkového úhrnu všech uskutečněných plnění plátce za kalendářní rok. Pro správný výpočet vypořádacího koeficientu je důležité správné a úplné vyplňování jednotlivých řádků daňového přiznání k dani z přidané hodnoty, ve kterých se vykazují uskutečněná plnění (včetně řádků doplňkových, které nemají vliv na celkovou částku daně na výstupu). Samotný výpočet je pouze matematika na úrovni žáka základní školy, protože se při výpočtu neuplatní žádná kreativita ani odborné ekonomické uvážení. Ř1+Ř2+Ř20+Ř21+Ř22+Ř23+Ř24+Ř25+Ř26-Ř51pravá

vypořádací koeficient = --------------------------------------------------------------------Ř1+Ř2+Ř20+Ř21+Ř22+Ř23+Ř24+Ř25+Ř26+Ř50-Ř51levá-Ř51pravá

Výsledek se uvádí v procentech a v souladu s § 76 odst. 3 zaokrouhlí na celé procento nahoru. Pokud je výsledek vyšší než 95, zaokrouhlí se na 100 %. Toto pravidlo je uvedeno v § 76 odst. 5 zákona.

Troufnu si tvrdit, že většina plátců ani nezná tento vzorec, protože informační systémy a účetní programy vypočítávají vypořádací krátící koeficient na řádku 53 daňového přiznání automaticky. Výsledek však nemusí být vždy správně, jak si ukážeme dále v bodě 2.2.2. tohoto článku.

U plátců, kteří uskutečňují mimo jiné také osvobozená plnění, je nutné zvýšenou pozornost věnovat řádku 50 a 51. Tyto řádky nemají vliv na výši daně na výstupu. Mají vliv pouze na hodnotu krátícího koeficientu, tj. nepřímo na výši uplatněné daně na vstupu. Do řádku 50 se uvádí uskutečněná osvobozená plnění (např. nájemné podle § 56a). Řádek 51 daňového přiznání obsahuje dvě kolonky (pravou a levou). Do řádku 51levá se uvádí zdanitelná plnění, která nemají vliv na výpočet krátícího moje.kdpcr.cz

DPH

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

koeficientu (viz § 76 odst. 4 zákona). Do řádku 51pravá se uvádí osvobozená plnění, která nemají vliv na výpočet krátícího koeficientu (viz § 76 odst. 4 zákona). Pokud plátce řádek 51 nevyplňuje, je jisté, že jeho vypořádací koeficient není správně vypočten. Chybějící informace v řádku 51levá je fatální chyba plátce, protože vypočtený vypořádací koeficient je vyšší, než stanoví zákon, a správce daně může plátci doměřit neoprávněně uplatněnou daň na vstupu. Chybějící informace v řádku 51pravá není fatálním nedostatkem, protože vypočtený vypořádací koeficient je nižší, než stanoví zákon, a plátce si nárokuje na vstupu nižší daň, než je zákonný nárok na odpočet. Tato chyba je v neprospěch plátce.

Příklad 5 Plátce prodal dlouhodobý majetek (automobil), který používal pro ekonomickou činnost za 121000 Kč včetně DPH 21 %.

Daňové přiznání bude obsahovat Ř1: 100000 + 21000 Ř51levá 100000

Příklad 6 Plátce prodal dlouhodobý majetek (stavbu), který používal pro ekonomickou činnost za 500000 Kč. Prodej byl osvobozeným plněním podle § 56.

Daňové přiznání bude obsahovat Ř50: 500000 Ř51pravá 500000

Vypořádací krátící koeficient použije plátce jako zálohový koeficient v dalším kalendářním roce.

Částečný nárok u přijatých zdanitelných plnění Souhrnný pojem „částečný nárok“ na odpočet daně na vstupu v sobě obsahuje a) poměrný nárok na odpočet daně podle § 75 zákona (viz bod 1.1), b) krácený nárok na odpočet daně podle § 76 zákona (viz bod 1.2) a c) kombinaci poměrného a kráceného nároku na odpočet daně podle písm. a) a zároveň b).

U přijatých zdanitelných plnění, která se vztahují k dlouhodobému majetku využívanému plátcem k různým druhům činností, musí plátce postupně aplikovat § 75 a následně 76.

Příklad 7 Plátce daně eviduje v dlouhodobém majetku stavby, které využívá různým způsobem. Objednal revizi výtahů ve všech stavbách a obdržel od dodavatele daňové doklady pro každou stavbu samostatně na částku 10000 Kč + 21 % DPH. Plátce uplatňuje poměrný koeficient podle m2 podlahové plochy. V následující tabulce jsou uvedeny různé varianty nárokování daně na vstupu v závislosti na využití stavby. moje.kdpcr.cz

ekonom. ekonom. řádek 40 přiznání neekonom. činnost činnost poměrný stavba činnost zdanitelná osvobozená koeficient základ DPH DPH plný krácený m2 plnění plnění PK daně nárok nárok m2 m2 c

d=(b+c)/ (a+b+c)

800

0

100 %

10000 2100

0

900

100 %

-

0

500

500

100 %

10000

2100

D

0

100

900

100 %

10000

2100

E

0

900

100

100 %

10000

F

500

1000

0

67 %

6700

1407 -

a

b

A

0

B

0

C

-

-

2100

G

500

0

1000

67 %

-

H

500

500

500

67 %

6700

1407

I

500

100

900

67 %

6700

1407

J

500

900

100

67 %

6700

K

800

0

0

0%

-

1407 -

-

Ze vzorových příkladů vyplývá, že pokud plátce nepoužívá stavby k neekonomickým činnostem, nemusí aplikovat poměrný koeficient (ve sloupci d je to matematicky vyjádřeno jako PK = 100 %). Pokud je stavba využívána pro osvobozená i zdanitelná plnění, poměr využití stavby pro osvobozená a zdanitelná plnění nemá vliv na výši částečného nároku na odpočet daně. Z příkladů také vyplývá, že stavba B a G slouží pouze pro neekonomickou činnost a ekonomickou činnost osvobozenou od daně, proto plátce nemá nárok na odpočet daně na vstupu. Stavba K je v tabulce pouze pro úplnost – protože je využívána pouze k činnostem, které nejsou ekonomické, a proto to není dlouhodobý majetek plátce.

Doporučení pro plátce, kteří od 1. 1. 2021 mají poprvé osvobozená plnění podle § 56a Plátci, kteří doposud uplatňovali daň u nájmů nemovitých věcí a z důvodu změny v § 56a odst. 3 zákona již nemohou uplatňovat daň, by si měli připravit pro úpravy odpočtu daně podle § 78 zákona a) karty dlouhodobého majetku pro majetek pořízený od 1. 1. 2012 (při době sledování 10 let) – do této skupiny patří nemovité věci b) karty technických zhodnocení dokončených od 1. 1. 2012 – sledují se dokončená technická zhodnocení bez ohledu rok pořízení zhodnocené stavby c) karty významných oprav dlouhodobého majetku dokončených od 1. 4. 2019 Informace k využití karet dlouhodobého majetku a jejich minimální obsah jsou pro Vás připraveny v další v další části článku, na kterou se můžete již nyní těšit.

37

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

„Daňová trestná činnost bude v centru zájmu napříč celou Evropskou unií.“

Lenka Bradáčová Daňoví poradci, kteří svou profesi vykonávají poctivě, se podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové rozhodně nemusí obávat trestního postihu. Oblast trestního práva daňového se současně mění velmi dynamicky. V současnosti například finišuje vznik Úřadu evropského veřejného žalobce, kterému je třeba věnovat zvýšenou pozornost. I proto následujícími stranami navazujeme na hlavní téma lednového vydání e-Bulletinu.

Paní doktorko, jak moc jsou podle vás daňové trestné činy v dnešní době sofistikované? Třeba v porovnání s velkými kauzami 90. let.

Sofistikovanost jednání není přímo závislá na čase. Její míra obecně souvisí se schopnostmi pachatele, způsobem konspirace, ale také s nastavením kontrolních mechanismů Finanční správy.

Samozřejmě je také ovlivněna prudkým rozvojem nových technologií v prostoru internetu. K posunu v oblasti daňové trestné činnosti přispěl i vstup České republiky do Evropské unie, který na jedné straně přispěl k nastavení nových kontrolních mechanismů, ale také otevřel prostor pro nadnárodní zločin.

38

Na jakou oblast daní se dnes nejčastěji pachatelé zaměřují?

Stále platí, že velké podvody jsou spojeny především s daní z přidané hodnoty. To platí i přesto, že stát zavedl v této oblasti řadu kontrolních mechanismů a snaží se daňovým únikům aktivně bránit. K tomu jistě přispělo jak zavedení EET, tak kontrolních hlášení k DPH. Přesto jsou odhalovány nové a nové případy, kdy se pachatelé snaží tyto snahy státu obejít často předstíranými obchody navázanými na subjekty v cizině.

moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců porrad ČR / 2/2021

moje.kdpcr.cz

Rozhovor

39

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

U daňových trestných činů je trestná i příprava. Proč?

Trestnost přípravy bylo nutno znovu zavést především pro zajištění ochrany finančních zájmů státu ve vztahu ke spotřební dani, kde je daní zatížen až vlastní výrobek.

Není ale právě proto v této oblasti komplikované prokazování?

Mezi stadiem trestného činu a případnou důkazní nouzí souvislost nehledejme. Jsou případy zločineckých skupin, kdy se nacházíme v důkazní nouzi již dokonaného trestného činu, především ve vztahu k prokázání zavinění jednotlivých členů skupiny k celkovému způsobenému následku. Zásadní je kvalitní zafixování důkazů neodkladnými úkony a využití operativně pátracích prostředků v době, kdy to má význam, a s tím bývá stadium trestného činu spojeno.

Velkým tématem daňových poradců jsou hranice mezi správním a trestním právem. Jsou jasné? Anebo se často „otřásají“?

V zásadě platí, že právní řád by měl působit navenek jednotně a bezrozporně. To neznamená, že v konkrétních situacích a konkrétních kauzách nelze narazit na doposud neujasněnou otázku, ale od toho jsou povolány soudy, aby poskytly závazný výklad právních norem. V nedávné době byla takovou neujasněnou otázkou například zásada ne bis in idem, která se vztahovala k postihu správcem daně vůči následně vedenému trestnímu řízení o daňovém trestném činu. Přes počáteční nejednoznačnost situace Nejvyšší soud nakonec potvrdil předešle zavedenou praxi orgánů činných v trestním řízení a porušení zásady ne bis in idem neshledal. V každém případě toto není častý jev a značná část potencionálních problémů již byla vyřešena v letité a ustálené judikatuře.

Potřebují podle vás státní zástupci, kteří se specializují na tuto trestnou činnost, nějaké speciální zkušenosti či znalosti?

Nepochybně. Musí znát podrobně problematiku daní, ale i otázky spojené s vedením účetnictví a s účetními postupy. Bez těchto znalostí nelze k úspěšnému objasňování daňové trestné činnosti přistupovat. K získání těchto znalostí existují odborně zaměřené semináře a školení. Významnou roli hraje i potřeba individuálního sebevzdělávání a vykonávaná praxe. Pominout nelze ani osobní zájem státních zástupců o uvedenou problematiku. Ty nejlepší specialisty tato oblast zpravidla vnitřně přitahuje a baví.

Daňové trestné činy jsou zároveň přičitatelné i v rámci trestní odpovědnosti právnických osob. Bylo zavedení odpovědnosti v této oblasti přelomové?

40

Lenka Bradáčová Vrchní státní zástupkyně v Praze se specializuje na legislativu, trestnou činnost úředních osob, trestní právo procesní, vzdělávání v soustavě státního zastupitelství. Od března 2008 do března 2014 byla prezidentkou Unie státních zástupců ČR. Svou kariéru v soustavě státního zastupitelství započata čekatelskou praxí u Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích v roce 1998, kde byla následně jmenována státní zástupkyní. V roce 2003 byla jmenována náměstkyní Krajského státního zástupce v Ústí nad Labem. Současnou pozici vykonává od roku 2012.

Nejzávažnější daňové trestné činy spočívají často v takzvaných karuselových podvodech či řetězových podvodech, pro které je typické používání účelově založených „prázdných“ společností. Tedy vesměs entit bez majetku nebo jiné reálné podstaty, jejichž trestní stíhání je nejen neúčelné, kdy fakticky slouží právnické osoby jen jako nástroj ke spáchání činu. Po odsuzujícím rozsudku může dojít ke zrušení takové korporace. Ke stejnému účelu nám slouží i mimotrestní kompetence. O nějakém přelomovém dopadu trestní odpovědnosti právnických osob tak v oblasti daňové kriminality nelze prozatím hovořit. moje.kdpcr.cz

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Daňoví poradci přesto mohou být v této oblasti často „na první ráně“, pokud jde o daňové trestné činy. Je jejich případná obava ze zvýšených trestních represí v této oblasti důvodná?

Nemyslím si to a statistická data tuto moji odpověď podporují.

Daňoví poradci jsou při výkonu své profese vázáni zákonem, který jim rovněž poskytuje potřebnou míru ochrany. Ti, kteří svou profesi vykonávají poctivě, se rozhodně ničeho obávat nemusejí.

Statistiky kriminality v daňové oblasti

Daňové ráje, které se mohou jevit z pohledu pachatelů trestné činnosti jako ‚bezpečné‘, jimi zítra být nemusí.

Když jste zmínila ta statistická data, tak podle loňské ročenky Nejvyššího státního zastupitelství sice roste počet stíhaných osob v oblasti daňových trestných činů, ale zároveň klesá počet skutků. Co to znamená?

To ukazuje na správný trend, tedy že je odhalována vysoce sofistikovaná trestná činnost organizovaných skupin. Rovněž to signalizuje, že pachatelé konspirují a využívají k zakrytí trestného jednání větší okruh osob. Jistý vliv může mít i zmíněné zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, kdy je vedle obviněné fyzické osoby, při splnění všech zákonných předpokladů, stíhána také právnická osoba. Domnívám se, že popsaný stav je kombinací obojího.

Zároveň se podle dat stále častěji v těchto trestných činech objevuje mezinárodní prvek. Ztěžuje to práci státního zastupitelství? A jak dobře vlastně funguje spolupráce v Evropské unii? A v dalších zemích?

Mezinárodní prvek v trestním řízení je zpravidla spojen s potřebou opatřit část důkazů mimo území České republiky, ale nemusí to být pravidlem. Pokud je třeba opatřit důkaz v cizině, děje se tak prostřednictvím mezinárodní justiční spolupráce. V rámci Evropské unie se původně značně formalistický přístup, spojený s potřebou zajištění překladu do úředního jazyka dožádaného státu, postupem doby mění na méně formalistický v podobě vyplnění údajů v jednotném formuláři, který mají jednotlivé členské státy Evropské unie k dispozici vždy ve svém úředním jazyce. Do aplikační praxe byl uveden i podpůrný neformální kontakt mezi dozorovým státním zástupcem a zahraničním subjektem, který žádost o právní pomoc v zahraničí vyřizuje, a to především prostřednictvím e-mailové komunikace. Pro řešení možných obtíží, nedorozumění či pro potřeby urgence lze podle okolností využít i členství České republiky v síti Eurojust. Nicméně je nutno konstatovat, že i přes značný pozitivní posun, je dokazování, pokud je nutno využívat proces opatřování důkazů v zahraničí, časově velmi náročné.

Podle Nejvyššího státního zastupitelství je častým problémem také využívání off-shore společností v takzvaných daňových rájích. Není do jisté míry pro státní zástupce frustrující, že řadu společností z tohoto důvodu není možné efektivně stíhat? moje.kdpcr.cz

Užití pojmu daňový ráj svádí k výkladu, že se jedná o jurisdikce umožňující platit nižší daně, respektive se placení daní vyhnout, při splnění dalších zákonných podmínek. Z pohledu orgánů činných v trestním řízení však není rozhodující otázka daňového režimu, ale otázka, jak je která jurisdikce transparentní ohledně společností v ní inkorporovaných, a především jak je ochotna spolupracovat s trestními orgány jiných států na rozkrývání pozadí a skutečných vlastníků obchodních korporací.

To znamená?

Teoreticky je dnes už vyloučeno, aby bylo možné vytvořit zcela anonymně vlastněnou společnost, ale obvykle najdou pachatelé nástroje, jak dohledání konečného vlastníka zkomplikovat. Z pohledu státních zástupců tedy není ani tak frustrující nemožnost stíhat konkrétní zahraniční entity, ostatně vesměs se jedná o prázdné skořápky, ale to, že tyto struktury slouží k zakrytí reálných pachatelů a výrazně komplikují trestní stíhání osob, které se za těmito strukturami skrývají a využívají je především k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Co je naopak z našeho pohledu pozitivní, je skutečnost, že situace v oblasti těchto off-shore jurisdikcí se neustále vyvíjí a mění a jurisdikce, která se mohla jevit z pohledu pachatelů trestné činnosti jako dnes „bezpečná“, jí zítra být nemusí.

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) Téma, které dlouhodobě sledujete, je vznik nového Úřadu evropského veřejného žalobce. Jaký je aktuální stav příprav této instituce?

Aktuální informace lze sledovat především na webových stránkách orgánů Evropské unie. Z posledního vývoje lze zmínit, že

41

Rozhovor

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

v létě 2020 byli jmenováni evropští žalobci na centrální úrovni Úřadu evropského veřejného žalobce. Nyní probíhá výběrové řízení na místa takzvaných pověřených žalobců na národní úrovni. Čemu se vlastně úřad bude věnovat?

Do působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce patří vyšetřování a vedení trestního stíhání pachatelů trestných činů ohrožujících nebo poškozujících finanční zájmy Evropské unie.

Jak velkou součástí tohoto zaměření jsou daně?

Daňová trestná činnost by měla být nepochybně v centru zájmu Úřadu evropského veřejného žalobce, jelikož z řádného výběru daní a cel na úrovni členských států se tvoří příjmy rozpočtu Evropské unie. Řádný výběr daně a cla tedy patří k prioritním finančním zájmům Evropské unie. Kvantifikovat uvedenou oblast si ovšem nyní netroufám, a to ani odhadem, jelikož působnost tohoto úřadu bude přesahovat území České republiky a nedisponuji aktuálními poznatky k této problematice z jiných členských států, na jejichž území bude Úřad evropského veřejného žalobce též působit. Fiskální trestné činy budou definovány výší daňového či celního úniku a hranice bude řádově ve stovkách milionů korun.

Může se úřad věnovat vnitrostátním přímým daním?

Vnitrostátním přímým daním se tento úřad přímo věnovat nebude, nicméně za jistých okolností u pachatelů dotačních či daňových trestných činů v oblasti nepřímé daně a cla či v rámci postihu legalizace výnosů trestné činnosti to nelze vyloučit.

Hlavní agendou úřadu v oblasti daní tedy bude zejména daň z přidané hodnoty. Vznikl dokonce nový pojem „závažné trestné činy proti společnému systému DPH“. Co si pod tím představit?

Pojem závažné trestné činy proti společnému systému daně z přidané hodnoty zavedla směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie. Směrnice tímto označuje nejzávažnější formy podvodů v oblasti daně z přidané hodnoty, zejména karuselové podvody, podvody s DPH na bázi chybějícího obchodníka a podvody s DPH páchané v rámci zločinného spolčení, které představují vážnou hrozbu pro společný systém DPH, a tudíž i pro rozpočet Evropské unie. Trestné činy proti společnému systému DPH by měly být považovány za závažné, pokud se týkají území dvou nebo více členských států, pokud jsou výsledkem podvodného systému, v němž jsou tyto trestné činy páchány strukturovaným způsobem s cílem získat neoprávněný prospěch ze společného systému DPH, a pokud celková škoda těmito trestnými činy způsobená je nejméně 10 milionů eur. Celkovou škodou se rozumí odhadovaná

42

V rámci opatřování důkazů nelze vyloučit, že čeští daňoví poradci a jiné subjekty budou evropským pověřeným žalobcem požádáni o součinnost.

škoda, kterou způsobil celý podvodný systém finančním zájmům dotčených členských států i unie, s výjimkou úroků či penále. Z pohledu vyšetřování daňové trestné činnosti se obecně mění to, že zde budou existovat dva typy řízení v rámci dozoru státního zástupce nad postupem policejních orgánů.

To považuji za významné.

Jak tedy konkrétně pocítíme v Česku fungování úřadu? A mohou se do kontaktu s ním dostat i čeští daňoví poradci?

Fungování úřadu pocítí zejména pachatelé trestné činnosti, jež bude pod dozorem úřadu. V rámci opatřování důkazů nelze vyloučit, že čeští daňoví poradci a jiné subjekty budou zejména evropským pověřeným žalobcem požádáni o součinnost, nicméně vše bude probíhat podle českého národního práva, tedy podle trestního řádu České republiky, a k vyhovění bude taktéž docházet za podmínek českého právního řádu. Proto se i na součinnost s evropským pověřeným žalobcem budou vztahovat všechny zákonné povinnosti, včetně povinnosti mlčenlivosti, možnosti jejího prolomení dle dotčených speciálních vnitrostátních právních předpisů.

Jaké otázky kolem fungování úřadu zůstávají sporné?

Z mého pohledu do budoucna panují jisté obavy ohledně vzniku možných kompetenčních sporů mezi obecně příslušným státním zastupitelstvím a Úřadem evropského veřejného žalobce zvláště na samém počátku řízení, kdy se obvykle přistupuje například k nasazení operativně pátracích prostředků. Úřad bude muset řešit řadu již dnes výkladově sporných otázek, jako je postup při přezkumu rozhodnutí, vázanost pokyny v průběhu dozoru a jejich dopady do dalšího rozhodování, a očekávám jich celou řadu. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Trestní právo daňové

Stručný komentář k příspěvku o prolínání daňového a trestního práva V minulém vydání e-Bulletinu Komory daňových poradců byl uveřejněn příspěvek ředitele Odvolacího finančního ředitelství Tomáše Rozehnala nesoucí název „Ke dvěma častým námitkám z oblasti prolínání daňového trestního práva“.

Jakub Hlína Advokát, Clay & Partners

A

mbicí následujícího komentáře není polemizovat se správností závěrů, ke kterým autor v citovaném článku dochází, ale spíše obsah článku doplnit o některé chybějící, byť dle mého přesvědčení, zásadní aspekty související zejména s možností využití důkazních prostředků získaných orgány činnými v trestním řízení v řízení daňovém.

V poslední době lze pozorovat čím dál častější trend ve vzájemném propojování a provázání obou řízení, tedy daňového a trestního, a to zejména ze strany správce daně. Jistě nelze pochybovat o tom, že pro správce daně je v mnoha ohledech obsah trestního spisu značně atraktivní, neboť může obsahovat, a mnohdy také obsahuje, celou řadu důkazů, které podporují tvrzení správce daně prezentovaná v daňovém řízení a de facto mu mohou usnadnit doměření daně z titulu vědomé účasti daňového subjektu v daňovém podvodu.

Jak autor příspěvku správně konstatuje, soudní judikatura v řadě případů použití důkazů získaných z trestního řízení v řízení daňovém připustila, a to za splnění definovaných podmínek. Jakkoliv však autor příspěvku dále předkládá tezi o diskutabilnosti užití vybraných důkazů (např. odposlechy), pak, dle mého přesvědčení, soudní judikatura jasně vymezila okruh

moje.kdpcr.cz

důkazních prostředků, jejichž použití v daňovém řízení je vyloučeno, a zásadní prostor pro diskuzi zde nevidím.

Ve zmiňovaném příspěvku pak absentuje způsob opatření důkazních prostředků z trestního řízení ze strany správce daně. Laicky řečeno, jak se takový důkaz z trestního spisu ocitne ve spise daňovém. Správce daně je totiž povinen dodržet zákonem předvídaný procesní postup, na základě kterého je následně oprávněn předmětný důkazní prostředek do daňového spisu založit a následně jej v rámci daňového řízení použít. Pouze za dodržení předepsaného postupu lze hovořit o opatření důkazů v souladu se zákonem.

Příspěvek se rovněž nezamýšlí nad možnými odlišnostmi subjektů, vůči kterým je to které řízení vedeno. Nezřídka je totiž trestní řízení vedeno vůči fyzickým osobám, jakkoliv daňovým subjektem v řízení daňovém je právnická osoba.

Současně si dovolím vyjádřit jistou pochybnost nad závěrem, že správce daně má pouze omezené možnosti stran zjištění a prokázání skutkového stavu. Ve vztahu k povinnosti sdělovat k výzvě požadované informace třetími osobami disponuje správce daně zcela totožným oprávněním jako orgány činné v trestním řízení. Správce daně je současně oprávněn provádět místní šetření, požadovat podání vysvětlení, provádět výslechy svědků. Jsem přesvědčen, že správce daně ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení v žádném případě nehraje jakési pomyslné „druhé housle“, neboť jeho procesní síla je s ohledem na vybrané instituty zakotvené v daňovém řádu značná.

Mám za to, že téma vzájemné použitelnosti důkazních prostředků v řízení trestním a daňovém, které kolega Tomáš Rozehnal ve svém příspěvku otevřel, si zaslouží zvláštní pozornost a v tomto ohledu si dovolím čtenáře nalákat na příspěvek zabývající se tématem souvztažnosti trestního a daňového řízení s důrazem zejména na vzájemnou (ne)použitelnost důkazních prostředků v těchto řízeních, který bude obsahem příští tištěné verze Bulletinu KDP ČR.

43

Trestní právo daňové

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Aktuální judikatura k jiným trestným činům souvisejícím s problematikou daní a podobných povinných plateb, které nejsou daňovými trestnými činy Daňové trestné činy, tedy zejména činy týkající se zkrácení nebo neodvedení daně či povinného pojistného, nejsou jedinými delikty, které souvisí s problematikou daní.

Je třeba věnovat pozornost také některým dalším trestným činům, a to zejména z pohledu judikatury. Své postřehy z aktuálních rozhodnutí pro e-Bulletin přináší předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry.

František Púry Předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu

§ 156 tr. zákoníku), v jiných případech je takový souběh vyloučen (např. jde-li o zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku, protože druhý z těchto trestných činů je subsidiární ve vztahu k prvnímu z nich1). V tomto příspěvku jsem se zaměřil na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu právě k takovým souvisejícím trestným činům.

Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění

P

odstatu daňové kriminality tvoří trestné činy daňové, jejichž charakteristické znaky a sankce za jejich spáchání jsou obsaženy v ustanoveních § 240 až § 245 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), a z nich se pak nejčastěji vyskytují trestné činy zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku a neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 tr. zákoníku.

S problematikou daní a podobných povinných plateb však souvisí i některé další trestné činy, které nepatří do uvedeného okruhu, přičemž někdy mohou být spáchány i v souběhu s daňovými trestnými činy (např. porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle § 244 tr. zákoníku a ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle

44

Asi nejužší vztah k daňové kriminalitě má trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění v alternativě podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku, která předpokládá ohrožení včasného a řádného vyměření daně. O jeho subsidiární povaze vůči zkrácení daně a podobné povinné platby už byla zmínka, další charakteristiku zdůraznilo rozhodnutí pod č. 48/2020 Sb. rozh. tr.2 Z jeho právních závěrů vyplývá, že přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku je trvajícím trestným činem, a nikoli trestným činem pokračujícím, jehož dílčími útoky by byla jednotlivá zdaňovací období. Přitom k ohrožení včasného a řádného vyměření daně zásadně dojde objektivně již samotným nevedením účetnictví ve smyslu posledně citovaného ustanovení, byť by v části rozhodného období nedocházelo k faktickému výkonu činnosti, jež je předmětem příslušné daně, pokud je pak správce daně nucen v daňovém řízení stanovovat výši daňové povinnosti za použití daňových pomůcek. Výši škody způsobené tímto trestmoje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

ným činem podle § 254 odst. 3 a 4 tr. zákoníku není možno stanovit podle pomůcek ve smyslu § 98 odst. 1, 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Téhož trestného činu, byť v alternativě spočívající v ohrožení majetkových práv jiného – v daném případě věřitelů, se týká i rozhodnutí pod č. 25/2020 Sb. rozh. tr.3 V něm se mimo jiné konstatuje, že škodou ve smyslu § 254 odst. 3 a 4 tr. zákoníku není bez dalšího souhrn výše pohledávek věřitelů, jejichž práva byla ohrožena různými zásahy do účetnictví nebo manipulací s ním.

Rovněž rozhodnutí pod č. 48/2019 Sb. rozh. tr.4 se vztahuje k trestnému činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, ovšem podle § 254 odst. 1 alinea 3 tr. zákoníku, a Nejvyšší soud zde učinil závěr, že jeho pachatelem může být kterákoli fyzická (nebo i právnická) osoba, která má ve své dispozici příslušné účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady, a nevyžaduje se její zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení ve smyslu § 114 odst. 1 tr. zákoníku.

Může to být i osoba, jež je na podkladě smluvního vztahu s určitou účetní jednotkou povinna vést a zpracovávat její účetnictví. Pachatelem tohoto přečinu tedy může být i statutární orgán nebo člen statutárního orgánu obchodní společnosti, která zpracovává účetnictví jiné účetní jednotky, pokud úmyslně odmítl předat jí účetní doklady a znemožnil podání daňového přiznání této účetní jednotky a vyměření daně finančním úřadem. Účetní doklady nemohou být předmětem zadržovacího práva, jímž by měl být zajištěn závazek mezi účetní jednotkou a tím, kdo vede a zpracovává její účetnictví. V rozhodnutí pod č. 11/2020 Sb. rozh. tr.5 Nejvyšší soud konstatoval, že pachatelem trestného činu podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku, je-li účetní jednotkou právnická osoba, nemusí být vždy její statutární orgán, který jinak odpovídá za řádné vedení účetnictví, ale místo něj může nést trestní odpovědnost za nikoli řádné vedení účetnictví nebo za jeho zkreslování či nevedení jiná osoba, která byla pověřena vedením účetnictví právnické osoby.

Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku a další trestné činy Rozhodnutí pod č. 35/2020 Sb. rozh. tr.6 se zabývá přečinem porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 tr. zákoníku, který lze spáchat i nesplněním nebo nikoli řádným splněním povinnosti učinit prohlášení o majetku podle § 180 daňového řádu nebo podle § 38zc až § 38ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

V posledně citovaném rozhodnutí však Nejvyšší soud zaujal právní názor, že pachatelem přečinu porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 tr. zákoníku nemůže být daňový poradce jako zmocněnec dlužníka (daňového subjektu, který neuhradil daňový nedoplatek), neboť povinnost učinit prohlášení o majetku podle § 180 daňového řádu musí osobně splnit (vykonat) dlužník a nemůže být přenesena na jeho zmocněnce podle § 25 odst. 1 písm. c) a § 27 odst. 1 daňového řádu.

Usnesením ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 5 Tdo 1495/2015, Nejvyšší soud odmítl jako zjevně neopodstatněná dovolání obviněných moje.kdpcr.cz

Trestní právo daňové

Pachatelem přečinu porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku nemůže být daňový poradce jako zmocněnec dlužníka. ve věci, v níž byli odsouzeni za trestné činy poškození věřitele [nyní podle § 222 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a) tr. zákoníku] a legalizace výnosů z trestné činnosti [nyní podle § 216 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku]. Těch se dopustili tím, že sice nezkrátili daň z přidané hodnoty (dále jen ve zkratce „DPH“), jejímž plátcem byla společnost s ručením omezeným, za kterou jednali, ale zmařili uspokojení pohledávky státu jako věřitele z titulu nezaplacené DPH ve výši asi 112 milionů Kč vůči této společnosti jako dlužníku. Učinili to tím, že veškerý její majetek použitelný k uspokojení uvedené pohledávky obvinění vyvedli ze společnosti s ručením omezeným na úhradu jejího jiného, ovšem fiktivního dluhu prostřednictvím nezjištěných nebo neexistujících obchodních společností údajně působících v cizině. Zároveň obvinění provedli v cizině další dispozice tak, aby byl zastřen původ peněz vyvedených z majetku společnosti s ručením omezeným. Nejvyšší soud zde potvrdil správnost zmíněné právní kvalifikace včetně souběhu obou trestných činů.

Konečně poslední rozhodnutí, které jsem chtěl zmínit, bylo uveřejněno pod č. 38/2017 Sb. rozh. tr.7 a konstatuje, že je možné spáchat trestný čin podvodu podle § 209 tr. zákoníku i tím, že pachatel, který není plátcem DPH, jako dodavatel záměrně vyúčtoval odběratelům cenu dodaného zboží i s DPH, aniž je informoval o tom, že není plátcem DPH. Škodou je zde celá částka vyúčtované DPH, kterou zaplatili odběratelé zboží pachateli bez možnosti jejího odečtu.

1 Viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2003, sp. zn.

5 Tdo 362/2003, uveřejněné pod č. 57/2003 Sb. rozh. tr. Texty všech zde uváděných rozhodnutí lze najít podle spisové značky na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz.

2 Jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 5 Tdo 1160/2019.

3 Jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2020, sp. zn. 5 Tdo 1459/2019.

4 Jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2019, sp. zn. 5 Tdo 1619/2018.

5 Jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 5 Tdo 108/2019.

6 Jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 5 Tdo 1354/2019.

7 Jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. 8 Tdo 1601/2016.

45

Ostatní

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Zálohy na podíl na zisku a povinnost k jejich vrácení Aktuální novela zákona o obchodních korporacích přichází mimo jiné také s upřesněním pravidel pro možnost vyplácet zálohy na podíl na zisku. Ta sice byla v původním znění již v základní rovině zakotvena, ale zejména nastavení pravidel pro vracení již vyplacení záloh zcela absentovala.

Pavla Komendová Advokátka v Šetina, Komendová & Partners

V

yplácení záloh na podíl na zisku bylo do českého právního řádu zakotveno již při velké rekodifikaci a přijetí nového zákona o obchodních korporacích v roce 2014. Společníci tak získali možnost vyplácet si ze společnosti plnění před vznikem nároku na jeho výplatu, ale také možnost vyplatit si zisk, který ještě společností ani nebyl vytvořen, a je možné, že k jeho vytvoření ani nedojde. Je pak pochopitelné, že v praxi může nastat situace, že společníkovi vznikne povinnost k vrácení takto vyplaceného plnění. Pravidla pro vracení vyplacených záloh na podíl na zisku však doposud nebyla jasně stanovena, což novela zákona o obchodních korporacích účinná od 1. 1. 2021 alespoň částečně narovnává.

Společník má povinnost vrátit plnění představující zálohu na podíl na zisku v případě, že na valné hromadě nedošlo ke schválení účetní závěrky a/nebo přijetí rozhodnutí o rozdělení zisku; valná hromada se v zákonem stanovené lhůtě nekonala a svou pasivitou nepřijala potřebná rozhodnutí; záloha byla vyplacena v rozporu se zákonem nebo společenskou smlouvou; valná hromada rozhodla o vyplacení částky nižší, než dosahuje již vyplacená záloha; a v neposlední řadě společnost nedosáhla zisku v rozsahu, v jakém byla záloha společníkovi vyplacena, a není tak možné rozhodnout o jeho rozdělení ani výplatě.

Společník pak musí celou částku zálohy, případně její příslušnou část, vrátit obchodní korporaci. Novelou navíc došlo ke zrušení stávajícího pravidla, že podíl na zisku se nevrací, ledaže

46

osoba, které byl podíl na zisku vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení byly porušeny podmínky stanovené zákonem, a nově je nutné považovat zálohu na podíl na zisku vždy za vratnou, a to bez ohledu na dobrou víru příjemce. Ochrana dobré víry však zůstává jistým způsobem zachována pro výplatu podílů na zisku v úpravě akciových společností.

Do přijetí novely ZOK bylo často polemizováno, kdy a na základě jakého úkonu musí dojít k vrácení záloh poskytnutých na podíl na zisku. Zda již automaticky okamžikem splatnosti podílu na zisku (nedosáhne-li výše vyplacené zálohy), okamžikem rozhodnutí/nerozhodnutí valné hromady, nebo na výzvu statutárního orgánu k vrácení zálohy. Naštěstí novelizované znění ZOK se s touto nejasnou otázkou vypořádává a uvádí, že se záloha na podíl na zisku vrací do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka společnosti byla nebo měla být schválena.

Společník, kterému byly vyplaceny zálohy na podíl na zisku, musí počítat s možností, že společnost zisku ve výši odpovídající vyplaceným zálohám nedosáhne a bude nutné finanční prostředky vrátit. Pokud bylo zisku v dostatečné výši dosaženo, sám společník by měl myslet na to, aby došlo ze strany statutárního orgánu k řádnému svolání valné hromady, která řádnou či mimořádnou účetní závěrku schválí a rozhodne o rozdělení zisku společnosti. Nedojde-li k přijetí takového rozhodnutí, společníkovi i v tomto případě vzniká automaticky povinnost vyplacené zálohy na podíl na zisku vrátit, jinak by se na jeho straně jednalo o bezdůvodné obohacení. Pro statutární orgán na druhé straně znamenají tyto situace povinnost za společnost vrácení zálohy požadovat a v případě potřeby po společníkovi i vymáhat.

Pro praxi lze ještě doplnit již známé pravidlo, že povinnost k vrácení zaplacených záloh ulpívá na podílu, a to i v případě, že došlo k jeho převodu. Při nabytí podílu na společnosti je tak více než vhodné si prověřit, že na tento podíl nebyly vyplaceny zálohy, které by nový nabyvatel podílu byl nucen v budoucnu vracet.

Na závěr si dovolím ještě upozornit na přechodná ustanovení, která ve vztahu k těmto novým pravidlům staví, že se použijí poprvé na zálohy vyplácené v průběhu účetního období, které započalo po nabytí účinnosti novely, tedy po 1. 1. 2021. moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Aktuálně

Aktuálně ze zpráv CFE Pracovní příležitost v CFE CFE Tax Advisers Europe hledá vhodného kandidáta na pozici Tax Technical Officer pro své bruselské sídlo. Úspěšný kandidát se pak bude v rámci týmu CFE zabývat příslušnou unijní i mezinárodní daňovou problematikou. Bližší informace ohledně požadavků na kandidáta a náplně práce naleznete na webových stránkách CFE. Upozorňujeme, že zájemci o pracovní pozici by neměli příliš váhat, jelikož uzávěrka pro zaslání životopisu a motivačního dopisu je již 8. února v 8:00 středoevropského času. Výše uvedené směrujte na mailovou adresu info@taxadviserseurope.org, k rukám pana Martina Phelana. Další kolo výběrového řízení proběhne následně s vybranými kandidáty v týdnu od 15. února prostřednictvím pohovoru.

Tomáš Půček Právní oddělení KDP ČR

Pobrexitová dohoda EU a Velké Británie

Po více než čtyřech letech vyjednávání došly Evropská unie a Spojené království Velké Británie a Severního Irska k uzavření dohody o budoucích vztazích. Některá média tuto skutečnost označila za vánoční zázrak, jelikož k finalizaci dohody došlo během Štědrého dne. Dohoda zavádí například nulová cla a kvóty na zboží a produkty, se kterými se mezi Británií a unií obchoduje, včetně potravin a dalších zemědělských výrobků. Británie má tímto krokem ohledně přístupu na unijní trh postavení neporovnatelně výhodnější oproti dalším třetím zemím. Představitelé EU však jedním dechem dodávají, že Británie svým vystoupením z unie přichází o výhody členského státu, což se dotkne například volného přístupu britských firem na evropský trh.

Očekávaně se také zvýší administrativa nebo kontroly na hranicích. V oblasti legislativy bude mít Británie „volnou ruku“, avšak pro uvedení zboží na evropský trh bude muset takové zboží splňovat unijní standardy. Byly představeny také možné nástroje pro řešení sporu, pakliže by jedna ze stran narušovala hospodářskou soutěž například skrze státní pomoc. Odklon britského práva od práva EU se očekává poměrně pozvolný, což je dáno tím, že Británie byla součástí unie po dlouhá desetiletí a legislativa je tak do značné míry vzájemně promítnuta. DG TAXUD EU zveřejnil obsáhlý dokument s otázkami a odpověďmi, vztahující se právě k odchodu Británie z jednotného trhu s ohledem na zdanění a cla. Tato dohoda však není posledním krokem, který je třeba ve vztahu k odchodu z EU učinit. A to například vzhledem k nevoli a vlně odporu, kterou přístup britské vlády zvedl u tamních hudebníků, kteří upozorňují na to, že vláda se celé měsíce zabývala situací ohledně rybolovu, ale na hudební průmysl, který zaměstnává řádově více lidí a přináší státu několikanásobek v příjmech na dani, nebyla pro tuto oblast vyjednána výjimka například pro možnost bezvízového styku v rámci koncertních turné.

Investiční dohoda mezi unií a Čínou Dva dny před koncem roku 2020 byla mezi Evropskou unií a Čínou uzavřena dohoda o investicích. Tento dokument má zajistit unijním státům snazší přístup na čínský trh tak, aby zde mohly zakládat společnosti v řadě klíčových sektorů průmyslu, včetně výroby.

Dohoda obsahuje mimo jiné také ujednání a závazky ohledně spravedlivé soutěže a nastavení standardů hospodářské soutěže, transparentnosti, udržitelného vývoje a řešení sporů. Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová k dohodě uvedla: „Dohoda je milníkem ve vztahu k Číně v rámci našich obchodních vztahů i hodnot. Evropským investorům poskytne přístup na čínský trh v míře dosud nevídané, nemluvě o tom, že důsledkem tohoto kroku dojde k vytvoření nových pracovních míst. Čínu to naopak zaváže k dodržování pravidel v oblasti udržitelného rozvoje, transparentnosti a především nediskriminace. Věřím, že tato dohoda přenastaví ekonomické vztahy mezi námi a čínským protějškem.“ Zmiňovanou dohodu však musí, po projednání představiteli jednotlivých zemí, schválit ještě Evropský parlament. Více informací k dohodě naleznete na tomto odkaze.

EU Tax Policy Report druhého pololetí 2020 CFE Tax Advisers Europe zveřejnila EU Tax Policy Report pokrývající celé druhé pololetí uplynulého roku. EU Tax Policy Report je zprávou, vycházející v půlročním intervalu, která se snaží poskytovat detailní analýzu významných změn v daňovém právu a postihnout vývoj daňové politiky ve zmiňovaném období, a to jak v evropském, tak v mezinárodním měřítku. Kromě toho obsahuje publikace také přehled vybraných rozhodnutí Evropské komise a Soudního dvora Evropské unie. moje.kdpcr.cz

47

Daně z příjmů

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Zdanění příjmů profesionálních hráčů kolektivních sportů v České republice Problematika zdanění příjmů profesionálních sportovců v kategorii kolektivních sportů byla v minulosti předmětem řady soudních sporů. Nebylo zde na první pohled zřejmé, jakou formou hráč svou profesi vykonává. Status hráče jako živnostníka je přitom z pohledu evropského práva téměř unikátní.

V

Martin Kučera

Tomáš Kábrt

Daňový poradce, partner ACCTA Bohemia

Partner ACCTA Bohemia

médiích v takřka pravidelných cyklech narážíme na srovnávání zdanění příjmů osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců.

Zásahy do režimu zdanění obou výše zmiňovaných skupin jsou i jedním z hlavních nástrojů politických stran pro získávání a udržení svých voličů. U těchto dvou skupin je zřejmý rozdílný způsob

48

zdanění příjmů, přinášející své klady i zápory, které však většině laické veřejnosti nejsou na první pohled zřejmé. Občané zpravidla posuzují pouze rozdíl v efektivní míře zdanění mezi těmito dílčími základy daně, bez ohledu na další souvislosti, například výši zaplaceného sociálního pojištění, které slouží jako základ pro výpočet starobního důchodu. Výše uvedené tvrzení ale nelze paušalizovat a můžeme říci, že se pohled moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

na tuto problematiku u daňových poplatníků v průběhu jejich života zpravidla mění.

V realitě dnes existuje celá řada oborů, kde si daňoví poplatníci mohou vybrat, jakým způsobem budou svou profesi vykonávat – ať již ve formě zaměstnaneckého poměru (§ 6 zákona o daních z příjmů), nebo ve formě samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů). Nelze ale pouze stručně říci, že pro změnu formy výkonu činnosti stačí pouhé rozhodnutí daňového poplatníka.

Aby mohl být výkon profese charakterizován jako samostatná činnost podle § 7 zákona o daních z příjmů, je nezbytně nutné, aby byly naplněny základní znaky živnosti. Podle § 2 živnostenského zákona je živností činnost, která je provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Právě tyto charakteristiky jsou jakousi dělicí linií mezi zaměstnanci a samostatnými podnikateli, po jejichž naplnění mohou být tito zdaňováni podle § 7 zákona o daních z příjmů.

Daně z příjmů

V České republice se velmi nestandardně aplikuje smluvní vztah mezi hráčem a klubem, ve kterém sportovní klub vystupuje v roli odběratele služeb od hráče a hráč jako dodavatel.

Kolektivní sporty Velmi specifickou oblastí je zdanění příjmů profesionálních sportovců v kategorii kolektivních sportů, která byla v minulosti předmětem řady soudních sporů, neboť zde nebylo na první pohled zřejmé, jakou formou hráč svou profesi vykonává. Tento příspěvek se zabývá problematikou zdanění příjmů profesionálních hráčů fotbalu (dále jen „hráčů“) v České republice. Zdá se, že činnost profesionálního hráče je v kontextu živnostenského zákona „více závislá než nezávislá“, vzhledem ke klubu, ve kterém hráč působí, a to zejména s ohledem na podřízenost příkazům klubu týkajícím se organizace a harmonogramu zápasů, tréninkových jednotek, stravování a jiných činností. V článku ale nejsou dále diskutovány charakteristiky samostatné činnosti hráčů fotbalu tak, jak živnost definuje zákon č. 455/1991 Sb. Pokud by však čtenáře tento pohled Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) zajímal, je obsahem samotných judikátů, citovaných níže v textu.

V prvé řadě je vhodné přiblížit fotbalové prostředí v České republice. Hráči jsou sdružováni dle svého výběru do fotbalových klubů, které mezi sebou hrají pravidelně utkání. Mimo tato fotbalová utkání samotní hráči podstupují během celého roku přípravu na utkání, která je téměř vždy organizována klubem, ve kterém aktuálně hráči působí. Systém fotbalových soutěží v České republice se rozděluje do dvou kategorií – profesionální soutěže a neprofesionální soutěže. Profesionální soutěže jsou aktuálně dvě (1. liga a 2. liga) a jsou regulovány speciálními požadavky korespondujícími s pravidly FIFA1 a UEFA2. Tyto organizace regulují i status hráče, který uzavírá s klubem profesionální hráčskou smlouvu. Profesionální hráčská smlouva je definována jako písemná smlouva mezi hráčem a klubem, na základě které hráč za svou činnost obdrží vyšší částku, než je částka, jakou musel vynaložit na splnění svých smluvních povinností (FIFA, 2020)3. moje.kdpcr.cz

Právě problematika hráčských smluv je aktuální z pohledu daňové a pracovněprávní legislativy v České republice. Předpisy FIFA i UEFA preferují postavení klubu a hráče jako zaměstnavatele a zaměstnance. V České republice, se však z pohledu Evropské unie velmi nestandardně aplikuje smluvní vztah mezi hráčem a klubem, ve kterém sportovní klub vystupuje v roli odběratele služeb od hráče a hráč jako dodavatel neboli osoba samostatně výdělečně činná, podle § 7 zákona o daních z příjmů.

V návaznosti na aktuálně platnou legislativu jsou hráčské smlouvy uzavírány v souladu s § 1746 občanského zákoníku jako smlouvy inominátní, kde na jedné smluvní straně vystupuje fotbalový klub v podobě právnické osoby a na druhé straně hráč jako osoba samostatně výdělečně činná. Pokud bychom hledali oporu v zákoníku práce, vztahující se k hráčským smlouvám, došli bychom k závěru, že se statusem profesionálních sportovců nezabývá.

Pohled Nejvyššího správního soudu Problematikou postavení hráčů z daňového pohledu se zabýval i NSS, který v rozsudku ze dne 29. 11. 2011, č. j. 2 Afs 16/2011 –

1 Fédération Internationale de Football Association – hlavní řídící organizace světového fotbalu 2 Union Européenne de Football Association – hlavní řídící organizace evropského fotbalu v rámci FIFA 3 https://resources.fifa.com/image/upload/regulations-on-the-statusand-transfer-of-players.pdf?cloudid=adi1292xtnibmwrqnimy

49

Daně z příjmů

78 stanovil, že „činnost profesionálního sportovce není jednoduše podřaditelná pod pojem závislá práce ve smyslu § 2 odst. 3 zákoníku práce z roku 2006. Není proto protiprávní uzavírání i jiných než pracovních smluv mezi sportovci a jejich kluby. Z daňového hlediska může sportovec působit též jako osoba samostatně výdělečně činná“. Dále NSS stanovil v rozsudku ze dne 1. 8. 2012, č. j. 2 Afs 22/2012 – 31, že „výše uvedené neznamená, že by mezi profesionálním sportovcem a klubem, za který hraje, pracovní smlouva uzavřena být nemohla, či dokonce nesměla. Nejvyšší správní soud toliko zastává názor, že za současné situace značné neujasněnosti právního postavení profesionálních sportovců stát nemůže vynucovat jen jednu z možných forem jejich smluvní spolupráce s kluby, a to ani prostřednictvím daňové politiky“. Z uvedených rozsudků je patrné, že na základě platné legislativy si mohou hráči vybrat, zdali budou v klubu působit jako zaměstnanci a jejich příjem bude následně zdaňován podle § 6 zákona o daních z příjmů, nebo zda s klubem uzavřou hráčskou smlouvu a jejich příjem bude zdaňován podle § 7 zákona o daních z příjmů. Není tedy zarážející, že jsou hráči i kluby motivovaní využít dodavatelsko-odběratelský vztah, neboť tato varianta znamená významnou nákladovou úsporu na straně klubu a zpravidla nižší efektivní zdanění hráče. Jak již bylo ale uvedeno výše, zaměstnanecký vztah mezi klubem a hráčem není rovněž vyloučen, a pokud budeme uvažovat ad absurdum, je možné na jednom fotbalovém utkání potkat na hřišti jak hráče „zaměstnance“, tak hráče „podnikatele“.

Dalším zásadním rozsudkem NSS byl rozsudek ze dne 13. 7.

2017, č. j. 6 Afs 278/2016 – 54, který se zabýval korektní kategorizací příjmů profesionálních hráčů fotbalu dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů (Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti) nebo do kategorie příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti – příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů dle § 7 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů. „Nejvyšší správní soud je toho názoru, že pokud je s ohledem na neujasněnost právní úpravy v zásadě možné vykonávat samostatnou činnost profesionálního sportovce dle § 7 zákona o daních z příjmů buďto jako živnostenské podnikání, nebo jako nezávislé povolání, nelze za daného právního stavu daňový subjekt nutit, aby zvolil ten způsob, který je vhodnější z hlediska fiskálních zájmů státu. Pokud stěžovatel vykonával činnost profesionálního fotbalového hráče jako živnost na základě příslušného živnostenského oprávnění, příjmy z této činnosti představují příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.“ Toto rozhodnutí hráči opět umožňuje volbu mezi zařazením svých příjmů buď pod kategorii živnostenského podnikání [§ 7 odst. 7 písm. b) zákona o daních z příjmů], kde hráč může uplatnit paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů, nebo do kategorie svobodných povolání [§ 7 odst. 7 písm. d) zákona o daních z příjmů], kde lze uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů.

50

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Pokud tedy shrneme výše uvedená stanoviska NSS, má hráč v souladu s platnou legislativou následující daňové možnosti pro výkon hráčské profese:

Status hráče

Zaměstnanec, zdaňovaný dle § 6 zákona o daních z příjmů

Osoba samostatně výdělečně činná zdaňovaná dle § 7 zákona o daních z příjmů

Živnostník uplatňující skutečné výdaje nebo výdaje ve výši 60 % z příjmů

Nezávislé povolání uplatňující skutečné výdaje nebo výdaje ve výši 40 % z příjmů

Obrázek 1: Schéma možností zdanění hráče, zdroj: vlastní zpracování

Všechna uvedená rozhodnutí NSS se týkala sporů mezi Finanční správou České republiky a vybranými hráči. Finanční správa v řadě případů rozporovala právě daňově nejvýhodnější postavení hráče, jako živnostníka uplatňujícího paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů podle § 7 odst. 7 písm. b, zákona o daních z příjmů. Výše uvedené judikáty nicméně poukazují na fakt, že takový přístup není v rozporu s platnou legislativou a hráči mohou tento daňový režim využívat.

Nejvyšší správní soud zahrnul do své argumentace i rozhodnutí Finanční správy předcházející rozporování samostatné výdělečné činnosti. Jestliže správce daně umožnil hráčům registraci k dani z přidané hodnoty, implicitně tím vyjádřil, že provádí svou činnost samostatně, vlastním jménem a na svůj účet a odpovědnost.

Hráč jako živnostník Status hráče jako živnostníka (§ 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů) je z pohledu evropského práva téměř unikátní. Podobné řešení nalezneme vedle České republiky pouze v několika jiných státech, např. Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko nebo Maďarsko. Jak již bylo uvedeno, ve většině zemí provozuje hráč svou činnost jako zaměstnanec sportovního klubu. Patrný nesoulad moje.kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

v nákladnosti angažovaných hráčů je zásadní především pro aktivní evropský fotbalový trh. Pro český klub je z pohledu nákladů levnější angažovat hráče, než je tomu například pro německý fotbalový klub, který je dle platné legislativy nucen zařadit hráče mezi své zaměstnance. Tento zvýhodňující režim českých klubů se snaží aktivně řešit i nadnárodní organizace FIFA a UEFA, nicméně změnu režimu nemohou českým klubům nařídit, protože dle výše uvedených závěrů není v rozporu s platnou legislativou.

U hráčů vystupujících v roli samostatných podnikatelů můžeme zmínit ještě problematiku neaplikovatelnosti ochranných prostředků zákoníku práce. Jako příklad lze uvést spor bývalého hráče AC Sparta Praha, a. s., Georgese Mandjecka, který podal oficiální stížnost k FIFA na náhradu nákladů vzniklých právě z charakteru hráčské smlouvy, na základě které musel sám hráč odvádět zákonné odvody ze svého příjmu, jelikož v klubu vystupoval v roli osoby samostatně výdělečně činné. FIFA sice rozhodla, že AC Sparta Praha, a. s., ve svém postupu nepochybila, ale zdůraznila své znepokojení s aplikovaným režimem statusů hráčů v České republice.

Změnu profesního postavení hráčů a tím i jejich režimu zdanění je z našeho pohledu možné provést pouze skrze změnu

Daně z příjmů

legislativy, neboť je patrné, že z ekonomického pohledu k tomuto kroku nejsou motivováni ani hráči, ani kluby. Změna režimu by pro kluby znamenala rapidní nárůst nákladů z důvodu aplikace superhrubé mzdy, a je tedy zřejmé, že lobby fotbalového průmyslu se bude snažit této změně zamezit.

V současné ekonomické situaci v souvislosti s covidem-19 o to více. Využití pracovněprávních smluv je v Česku navíc komplikováno rigidními ustanoveními zákoníku práce. Jako příklad lze uvést možnost uzavírání pracovních smluv na dobu neurčitou, resp. v případě smlouvy na dobu určitou, kde zákoník práce definuje maximální přípustnou délku pracovní smlouvy na 3 roky. Nicméně, hráčské smlouvy ve fotbale lze uzavírat pouze na dobu určitou s maximální délkou 5 let. Významným problémem je také aplikovatelnost povinné délky odpočinku dle zákoníku práce, jelikož v případě fotbalových hráčů plně závisí na harmonogramu zápasů.

Dle posledních dostupných informací by změna statutu profesionálního sportovce měla být začleněna do zákonu o sportu, který připravuje Národní sportovní agentura.

Zapojte se do obsahu nového e-Bulletinu! /Oficiální elektronický

měsíčník Komo

ry daňových

poradců České

republiky

/Ke stažení na www.kdp

cr.cz/e-bulletin

/

C Chcete se aktivně podílet na přípravě našeho měsíčníku? n

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR Trestní právo

Chcete s námi sdílet své klientské newslettery a novinky?

daňové

/TÉMA VYDÁNÍ: daňové události minulého i nového roku tem /ANKETA: Klíčové obození služeb přímo souvisejících se spor /JUDIKATURA: Osv: Výhody a nevýhody paušální daně /DANĚ Z PŘÍJMŮ

moje.kdpcr.cz

1/2021

Máte připomínky a postřehy k obsahu?

Pište na ebulletin@impax.cz

51

Aktuálně z KDP ČR

Jak v loňském roce ovlivnila pandemie kvalifikační zkoušky Kvalifikační zkoušky na daňového poradce se zpravidla konají dvakrát ročně, a to v dubnových a říjnových termínech. Jejich příprava je dlouhý proces, který vždy začíná stanovením termínů a právního stavu zkoušky, následuje evidence přihlášek uchazečů, zajištění vhodného zkušebního místa a především také příprava zadání testů a praktických příkladů, jejich pečlivé sestavení a kontrola před písemnými částmi. Šárka Lásková Kvalifikační zkoušky na DP

demických opatření jasné, že se zkoušky v dubnu neuskuteční. Prezidium Komory rychle zareagovalo na pandemickou situaci přípravou novely zkušebního řádu, který Komora vydává ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR. Novelizována byla jeho ustanovení tak, aby v obdobných situacích umožnil změnu již stanoveného termínu a případně i vypsání termínů dalších. Novela nabyla účinnosti 11. května 2020 a díky ní byly vypsány náhradní termíny zkušebního období jara 2020 na srpen a mimořádné termíny na prosinec.

Zachovány zůstaly i již dříve vyhlášené podzimní termíny zkoušek.

Nové místo pro písemné práce

I

Vzhledem k jarnímu nucenému uzavření hotelů se v mnoha zařízeních rozběhly o něco dříve plánované rekonstrukce ubytovacích a konferenčních prostor, což se projevilo i u tradičního zkušebního místa písemných částí, hotelu Voroněž. V srpnu 2020 proto psali uchazeči písemné práce na novém místě, a to v Hotelu Passage

52

moje.kdpcr.cz

přesto, že evidence přihlášek k jarním zkušebním termínům písemných částí, které byly původně stanoveny na 7. až 8. dubna loňského roku, a ústní části, která se měla konat ve dnech 29. a 30. dubna, proběhla zcela normálně (uchazeči se hlásili do konce ledna) a prostory tradičního zkušebního místa v hotelu Voroněž v Brně byly zamluvené, brzo bylo z přijatých protiepi-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 2/2021

Aktuálně z KDP ČR

v Brně. Velkorysá rozloha konferenčních prostor i počty přihlášených uchazečů poskytly záruku dodržení doporučených opatření, která se v té době týkala omezení počtu účastníků akce bez povinnosti použití ochrany úst a nosu na 100 osob v místnosti a povinnost dodržení stanovených vzdáleností mezi lidmi v uzavřených prostorách. Vynucené prodloužení doby přípravy ke zkoušce mělo kladný vliv na vysoké procento úspěšnosti obou dílčích písemných částí, první dílčí část úspěšně absolvovalo třicet osm procent účastníků a druhou dílčí část zkoušky složilo padesát čtyři procent uchazečů. Zapsáno tak mohlo být po úspěšném složení srpnových ústních částí zkoušky šedesát devět nových daňových poradců.

Zpět v hotelu Voroněž Zhoršující se epidemická situace v průběhu září 2020 přispěla k tomu, že část uchazečů, kteří se hlásili na řádné termíny podzimních zkoušek, své přihlášky zrušila. Hotel Voroněž, který během léta prošel rekonstrukcí, umožnil uskutečnění zkoušky díky rozdělení uchazečů do více sálů s dostatečnými rozestupy mezi pracovními místy. Písemné části proběhly na poslední chvíli před vypuknutím druhé vlny pandemie, která následně znemožnila konání ústní zkoušky na konci října. Ty byly odloženy na náhradní termíny v prosinci 2020.

Ústní zkoušky těsně před Vánoci Boj s koronavirem však byl na celém území republiky v listopadu tak složitý, že původně zamýšlené konání mimořádných zimních zkoušek bylo z prosince odloženo na náhradní termíny

moje.kdpcr.cz

v lednu 2021. Současně však bylo rozhodnuto uskutečnit prosincové termíny ústních částí zkoušky pro uchazeče, kteří splňovali podmínky postupu. Těsně před Vánoci tak proběhly ústní zkoušky. Jejich organizace byla přizpůsobena pandemické situaci. Uchazeči se museli dostavit do místa zkoušky osobně, kde odpovídali na otázky komisařů přítomných částečně prezenčně a částečně vzdáleně v on-line prostředí. Úspěšně zkoušku složilo dvacet čtyři účastníků těchto termínů.

Výhled na letošní rok Vysoká čísla pozitivně testovaných během posledních prosincových dnů a malá pravděpodobnost zlepšení situace do lednových náhradních mimořádných termínů zkoušek nakonec znamenala úplné zrušení zkoušek zkušebního období zima 2020.

V letošním roce jsou opět vyhlášeny dva řádné termíny – jaro 2021 a podzim 2021. Věříme, že bude možné je uskutečnit, i když bude třeba dodržet stanovená protiepidemická opatření.

53

Aktuálně

Bulletin Bull llet e in Komory daňových daňovv ých poradců pora adců ů ČR / 3/2021

moje.kdpcr.cz